28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
Semestrální práce do predmetu XD39NUR D1+D2 1. Úvod Tato práce se zabývá návrhem uživatelského rozhraní mobilní aplikace pro přístup do internetového bankovnictví. Cílem je vyjít ze zkušeností uživatelů klasického internetového bankovnictví provozovaného na osobním počítači a také zkušenosti uživatelů, kteří již nějaké mobilní bankovnictví používají.
2. Uživatelský průzkum 2.1.Profil uživatele Cílovou skupinou jsou uživatelé, kteří aktivně využívají desktopovou či mobilní aplikaci internetového bankovnictví. Cílová skupina jsou lidé řádově okolo 15 až 35 let věku. Požadovaný profil uživatele je tedy: -
Uživatel internetového bankovnictví Aktivní použití systému alespoň 1x týdně (platba, stahování výpisů) Schopnost práce s chytrým telefonem Schopnost práce s mobilními aplikacemi Mladší věk uživatele 2.1.1. Screener
Veřejná část Do jaké věkové kategorie se řadíte? a) b) c) d)
15-25 26-35 36-45 46-55
Vlastníte „chytrý“ telefon? a) ANO b) NE Využíváte již nějakou mobilní aplikaci pro přímý přístup k Vašemu bankovnímu kontu? a) ANO (uveďte jakou) b) NE
1
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
Využíváte v přístupu ke svému bankovnímu účtu internetové bankovnictví na počítači? a) ANO b) NE Jak často internetové bankovnictví využíváte? a) b) c) d)
Více než 2x týdně 1-2x týdně 1-2x za měsíc Méně než 1x měsíčně
Jaký typ služby v internetovém bankovnictví používáte nejvíce (můžete uvést více možností)? a) b) c) d) e)
Výpisy Příkazy Správa karet Žádosti o úvěr Připsání vkladu
Neveřejná část screeneru Požadavkem bylo získat alespoň dva respondenty, kteří jsou ve věkové hranici 15 až 35 let, vlastní chytrý telefon a aktivně využívají k přístupu ke svému účtu internetové bankovnictví na počítači. Aktivní přístup se míní použití aplikace aspoň 1x týdně. Aspoň jeden z respondentů musí používat aplikaci pro přístup do banky v rámci chytrého telefonu. Využití služeb je potom spíše doplňující otázka a bude sloužit pro správné rozvržení odkazů na jednotlivé služby v rámci uživatelského rozhraní. Následující tabulka ukazuje výsledky screeneru. Karel Lichý František Vráb Věková kategorie 15-25 26-35 Vlastní chytrý Ano Ano telefon Využívá mobilní Ne Ano aplikaci Využívá PC Ano Ano aplikaci Jak často 1-2x týdně Více než 2x týdně bankovnictví používá Používané služby Výpisy, Správa Výpisy, příkazy, karet žádost o úvěr
Josef Bivoj 46-55 Ne
Jan Vopršálek 15-25 Ano
Ne
Ne
Ano
Ne
1-2x za měsíc
-
Výpisy, Příkazy
-
2
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
2.2.Interview Požadovaný profil v screeneru měli dva respondenti. S těmito respondenty bylo provedeno interview, ve kterém jsme blíže zjišťovali jejich zkušenosti a názory. 2.2.1. Příprava témat a dotazů na interview Témata pro interview: - Přihlášení a zabezpečení internetového bankovnictví - Použití internetového bankovnictví - Využití chytrého mobilního telefonu
Dotazy pro interview: Téma: Přihlášení a zabezpečení internetového bankovnictví -
Pro přihlášení do bankovnictví používáte mobilní klíč nebo osobní certifikát? Svěřili byste svoje přihlašovací údaje mobilní aplikaci? Důvěřujete aplikaci, že nezneužije Vaše osobní data?
Téma: Použití internetového bankovnictví -
Kterou součást klasického internetového bankovnictví provozovaného na počítači nejvíce využíváte a kterou byste v mobilním řešení mohli postrádat? Využíváte možnosti stahování výpisů do souborů pro externí aplikace? Využil byste i další formáty souborů při exportu (uveďte jaké)?
Téma: Využití chytrého mobilního telefonu -
K jakým účelům používáte svůj telefon kromě volání a posílání sms? Využíváte přístup k sociálním sítím? Máte předplacený internet v mobilu? Jaký FUP máte nastaven? Využíváte jej v plné výši?
Respondent Karel Lichý Respondentovi je 17 let, studuje FEL ČVUT a má rád moderní technologie a technologické novinky. Vlastní již několikátý chytrý telefon za sebou a využívá jej maximálně pro kontakt s blízkými pomocí sociálních sítí. Dále telefon používá pro sledování filmů a hraní her. O mobilní aplikaci pro přístup k internetovému bankovnictví dosud neuvažoval, nenapadlo ho to, jelikož jeho vrstevníci většinou bankovní účty ani nemají tak se o této možnosti neměl ani jak dozvědět. Jako nutnou součást hypotetické aplikace by ale viděl sledování výpisů. Ostatní funkce pro něj jsou postradatelné. Má zaplacený mobilní tarif na FUP 200 MB, který ani celý nevyužije. Aplikaci na počítači pro přístup k účtu využívá tak jednou až dvakrát do týdne. Jelikož na účet dostává kapesné od rodičů a také výplaty z brigád, zajímá se o pohyby na svém kontě. Pro přístup k účtu využívá mobilní klíč, díky kterému dostává pro přihlášení kontrolní kód formou sms, kterým se do systému hlásí.
3
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
V systému internetového bankovnictví využívá přehledy pohybů na účtu, příkazy v podstatě nevyužívá. Nepotřebné se mu zdá vložení vkladu, jelikož nemá příjmy na to, aby si v současné době šetřil a pokud by o tom uvažoval, nezvolil by si termínovaný vklad, ale nějaký spořicí účet, kde má peníze neustále k dispozici. Nedávno si zařizoval novou platební kartu, a proto využil možností si vše zařídit přímo v administraci svého účtu. Exporty dat ze svého účtu nepoužívá. S mobilní aplikací nemá žádné zkušenosti, ale nebál by se jí svěřit svoje přihlašovací údaje. Věří, že v dnešní době jsou dostatečné prostředky na to, aby si banky ohlídali, že v softwaru, který distribuují, není žádný kód, který by mohl zneužít citlivé osobní údaje. Respondent František Vráb Respondentovi je 31 let a je majitelem malé pekárny na kraji Prahy. Vlastní chytrý telefon i tablet a oboje využívá pro svou práci. Používá aplikace zpravodajských stanic a deníků, dále burzovní novinky a také aplikaci pro přístup ke svým bankovním účtům, kterých má firma i on sám několik. Přístup na sociální sítě nevyužívá. V telefonu má předplacený mobilní internet s FUP 600MB a ten se mu nedaří překročit. Přístup na účet využívá na svém počítači několikrát denně. Jelikož je malým podnikatelem, potřebuje neustále točit peníze, které mu chodí od jeho odběratelů a platit svým dodavatelům. Proto využívá pro přístup k účtu a jeho službám i mobilní telefon. Na obou zařízeních využívá k přihlašování osobní certifikát. Z nabízených služeb využívá stahování výpisů, posílání příkazů a v nedávné době využil možnosti požádat si o úvěr. Tuto možnost ale nepovažuje na mobilním zařízení za nezbytně nutnou. Využívá možnosti stahování výpisů pomocí exportních souborů, které využívá pro načítání ve fakturačním systému. Nejméně asi využívá možnost vložení vkladu, jelikož většinu peněz vrací zpět o podnikání a pokud už zvažuje vklad na spořicí účet, dělá to tak jednou do roka. Mobilní aplikaci pro přístup si stáhl na stránkách banky, a proto se jí nebojí svěřit přihlašovací údaje. Pro přihlášení je navíc nutný osobní certifikát, takže se nebojí zneužití svých osobních dat, jelikož jsou bez certifikátu bezcenné.
2.3.Analýza a interpretace získaných dat Jak se ukázalo v interview, žádný z respondentů nemá problém se svěřením přihlašovacích údajů mobilní aplikaci a pokud bude aplikace pocházet z důvěryhodného zdroje, nevidí riziko, že by aplikace zneužila jejich osobní data. Jelikož je aplikace primárně cílena na mladší generaci a vzhledem na velikost displeje, je potřeba zpracovat uživatelské rozhraní jednoduše, přehledně s minimem voleb a tlačítek. Informace chce rozvrstvit do více obrazovek tak, aby na každé byl výpis jen jednoho druhu informací a pro zjištění podrobností nebo jiného okruhu informací bude nutné přejít na další obrazovku. Tomuto postupu napomáhá i fakt, že respondenti potvrdili, že používají aktivně jen omezenou část funkcí a zbytek není pro jejich práci s mobilním zařízením zásadní.
4
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
3. Analýza HCI problémů 3.1.Velikost displeje mobilního telefonu Oproti klasickému monitoru počítače je displej mobilního telefonu menší a má menší rozlišení. Je tedy potřeba počítat s méně prostorem pro funkce, odkazy a tlačítka, které se standardně do aplikace na počítači objevují. Cílová aplikace je mířena na majitele chytrých telefonů, bude minimální požadované rozlišení 800x480 bodů. I tak je ale nutné klasickou nabídku internetového bankovnictví omezit na nutné funkce. Dle interview s respondenty vyplynulo, že rozhodně nutné funkce jsou sledování výpisů a příkazů. Občas používanou funkci Vložení vkladu na spořicí účet zachováme, hlavně z důvodu vytvoření samostatné sekce pro spořicí účet. Dosáhneme tedy dvou pozitiv, a to založení samotné sekce pro spořicí účet a umožnění jeho administrace uživateli a také funkce a tlačítka s tímto účtem spojené nebudou zabírat místo funkcím v běžném účtu.
3.2.Přihlašování pomocí certifikátu a mobilního klíče Jeden respondent používá pro přihlašování do bankovnictví mobilního klíče druhý osobní certifikát. Při přihlašování přes mobilní aplikaci není vhodné dále udržovat možnost přihlášení přes mobilní klíč, protože nebude moc komfortní pro běžného uživatele na jednom mobilním telefonu pracovat jak s aplikací pro bankovnictví tak i se čtením sms a z ní opisování potvrzovacího kódu. Druhý uživatel používá osobní certifikát a dále přihlašovací údaje – jméno a heslo. Tato cesta se jeví na malém displeji telefonu jako nejjednodušší a pro uživatele výhodná poměrem jednoduchost vs. bezpečnost. Jediným problémem bude, jak s certifikátem v mobilním telefonu pracovat. Předpokládáme ale, že většina dnes používaných chytrých telefonů umí s certifikáty pracovat, instalovat je a používat. Je to tedy spíše záležitost implementační, jakým způsobem umožnit aplikaci přístup k certifikátu nainstalovanému na zařízení.
3.3.Export elektronického výpisu v mobilním prostředí Firemní uživatelé používají pro svůj přístup do bankovnictví také pro exportování souboru s elektronickým výpisem, který je pak dále možné načítat do podnikových systémů fakturace. Protože však žádný uživatel vyloženě neprojevil zájem o tuto funkčnost a z důvodu malého displeje mobilního zařízení, jsme se rozhodli, tuto vlastnost zcela vynechat.
5
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
4. Use case Zde jsou uvedeny případy užití mobilní aplikace. Vše začíná přihlášením do systému.
1.
Prihlaseni do systemu – přihlásí uživatele do systému internetového bankovnictví. Před samotným přihlášením musí uživatel zadat: 1.1. Zadej login – uživatel musí zadat své uživatelské jméno 1.2 Zadej heslo – uživatel zadá své heslo 1.3 Prihlas se do systemu – po stisku tlačítka dojde k ověření zadaných údajů
6
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
Po přihlášení do systému se uživatel dostane na obrazovku s výběrem typu účtu, který si přeje administrovat.
2. Zvolit si bezny ucet – přenese uživatele na obrazovku běžného účtu 3. Zvolit si sporici ucet – přenese uživatele na obrazovku spořicího účtu (pokud jej má založený)
7
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
Obrazovka výpisu běžného účtu.
2.1 Zvolit podrobny vypis – zobrazí uživateli podrobný výpis přírůstků a úbytků na jeho účtu. 2.2 Zadat prikaz k uhrade – zobrazí uživateli obrazovku s možností odeslání platby na libovolný bankovní účet. 2.3 Vratit se zpet – vrátí uživatele na předchozí obrazovku.
8
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
Obrazovka podrobného výpisu běžného účtu.
2.1.1
Vratit se zpet – vrátí uživatele na předchozí obrazovku
9
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
Obrazovka zadání příkazu k úhradě.
2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5
Zadat cilovy ucet – umožní uživateli zadat číslo účtu příjemce Zadat castku platby – umožní uživateli zadat částku platby Zadat variabilni symbol – umožní uživateli zadat variabilní symbol platby Odeslat prikaz – odešle zadaný příkaz na platbu do banky. Pro odeslání je nutné vyplnit následující položky: Vratit se zpet – vrátí uživatele na předchozí obrazovku
10
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
Obrazovka s výpisem situace na spořicím účtu.
3.1 Vlozit vklad – uživatel si může zvolit vložení vkladu na svůj spořicí účet. 3.2 Vratit se zpet – vrátí uživatele na předchozí obrazovku.
11
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
Obrazovka zadání vkladu na spořicí účet.
3.1.1 3.1.2 3.1.3
Zadej castku – uživatel zadá požadovanou částku k převodu na spořicí účet Vlozit castku – umožní uživateli vložit částku, kterou si přeje vložit na spořicí účet. Vratit se zpet – vrátí uživatele na předchozí obrazovku.
12
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
5. Model systému – HTA 0 obsluha internetového bankovnictví pomocí mobilního telefonu
1
2 Zadej přihlašovací údaje
1.1
1.2 Zadej login
Zadej heslo
3 Administruj běžný účet
1.3 Přihláš se do systému
2.1 Vypiš si podrobný výpis
2.1.1 Vrátit se zpět
Administruj spořicí účet
2.2 Zadej příkaz k úhradě
2.2.1 Zadej cílový účet
2.2.2 Zadej částku platby
2.2.3 Zadej variabilní symbol
2.3
3.1 Vrátit se zpět
2.2.4 Odešli příkaz
2.2.5 Vrátit se zpět
3.1.1 Zadej částku
3.2 Vlož vklad
Vrátit se zpět
Vlož částku
3.1.3 Vrátit se zpět
3.1.2
13
28.10.2012
6. Návrh uživatelského rozhraní – mockup Přihlašovací obrazovka
Tomáš Šanda
[email protected]
Volba administrace účtu
14
28.10.2012 Běžný účet
Tomáš Šanda
[email protected] Podrobný výpis běžného účtu
15
28.10.2012
Tomáš Šanda
[email protected]
Zadání příkazu k úhradě
16
28.10.2012 Spořicí účet
Tomáš Šanda
[email protected] Vložení vkladu na spořicí účet
17