5/13/2013
Rostliny a stres Sekundární metabolismus u rostlin
Rostliny a stres Stres – pojmy Průběh stresové reakce, stresová odezva Reakce rostlin na stresy abiotické -světlo: - jako morfogenní faktor - nadbytek ozářenosti, fotoinhibice - oxidativní stres (reaktivní formy kyslíku) - Voda: - nedostatek vody - osmotický stres, - zasolení - nadbytek vody – zaplavení, hypoxie, anoxie - teplota - vysoká, nízká (mráz) Reakce rostlin na stresy biotické -Strategie patogenů - infekce – viry, bakterie, houby, herbivoři - živočišné napadení -Reakce na napadení - hypersenzitivní reakce, PCD, systemická resistence (SAR) - elicitory, snytéze obranných látek Sekundární metabolismus u rostlin • Terpeny • Fenolické látky • Dusíkaté deriváty
1
5/13/2013
Rostliny ve stresu životní prostředí = komplex vnějších podmínek prostorových a vnějších faktorů – abiotických – biotických faktory abiotické = fyzicko- geografické a půdně-klimatické sluneční záření - včetně délky dne!!! teplota dostupnost vody a minerálních látek biotické: interakce s ostatními živými organismy na stanovišti
stres rostliny = stav vyvolaný stresovým faktorem, tj. stresorem = odchylka od optimálních podmínek působení stresoru vyvolává stresovou reakci
Rostliny ve stresu Sumárně - odpovědi rostlin na stres Na úrovni jedince - Recovery: rychlé opravy poškození - aklimace – na úrovni jedince
Evoluční přizpůsobení -adaptace - rostlin na různé typy stanovišť - avoidance: vyhýbání se stresu - tolerance : schopnost tolerovat, přežívat
2
5/13/2013
Rostliny ve stresu evoluční přizpůsobení = evoluční ADAPTACE rostlin na různé typy stanovišť přirozený výběr po mnoho generací soubor základních geneticky fixovaných vlastností projevuje se na všech úrovních života rostliny: délka, průběh a regulace ontogeneze vnější stavba (habitus) vnitřní struktury metabolizmus
Ontogenetická AKLIMACE: pro přežití na stanovišti jsou rozhodující podmínky extrémní nutí rostlinu aktivovat obranné reakce
Adaptace versus Aklimace Adaptace: Evoluční změny, které umožní organismu využít konkrétní niku. Zahrnuje modifikaci existujících genů, stejně tak ztráty nebo získání nových.
např.: termofilní enzymy u organismů tolerujících vysoké teploty populace medyňku (Holcus lanatus) v Anglii – Yorkshire: genetické adaptace pro nižší příjem AsO4- na výsykových lokalitách (avoidance)
evoluční adaptace (evoluční avoidance, evoluční rezistence)
3
5/13/2013
Adaptace versus Aklimace Aklimace / fenotypová plasticita: Nedědičné změny na úrovni fenotypu získané během ontogeneze, které umožní organismu tolerovat nepříznivé podmínky prostředí.
např.: odpověď na teplotní šok syntéza fytochelatinů
Avoidance vs. tolerance stres = odchylka od optimálních podmínek
Avoidance: přizpůsobení životního cyklu (období klidu – vyhnutí se stresu) Tolerance: schopnost nepříznivé podmínky do určité míry tolerovat
Fig. 22.2, Buchanan et al.
4
5/13/2013
Avoidance vs. tolerance - avoidance: vyhýbání se stresu - tolerance : schopnost tolerovat, přežívat
Faktory prostředí způsobující stres - stresory Přírodní stresory : • Abiotické: silná ozářenost (fotoinhibice, fotooxidace), vysoká nebo nízká teplota, nedostatek či nadbytek vody a minerálních živin • Biotické: virové, bakteriální a houbové patogeny, hmyz, herbivoři Antropogenní stresory: • znečištění ovzduší (NOx, SOx, ozon, kyselé deště) • těžké kovy (olovo, kadmium) + hliník • herbicidy, pesticidy, fungicidy • nízké pH vody a půdy • globální klimatické změny (CO2, skleníkové plyny) • přehnojování (dusičnany)
5
5/13/2013
průběh stresové reakce
1/ poplachová fáze – narušení buněčných struktur a funkcí 2/ restituční fáze – mobilizace kompenzačních mechanismů 3/ fáze rezistence – zvýšení odolnosti proti působícím faktorům 4/ fáze vyčerpání – při dlouhodobém a intenzivním působení stresového faktoru
průběh stresové reakce průběh a výsledek stresové rekce závisí: na charakteru stresoru velikosti zátěže (odchylce od optima) rychlosti nástupu délce působení
na genotypu rostliny ontogenetickém stádiu fyziologickém stavu
stres se často projevuje zastavením růstu
stres se projevuje negativně na hospodářském výnosu
6
5/13/2013
Stresová odezva: vede ke změně genové exprese
7
5/13/2013
Stresová odezva: vede ke změně genové exprese Primární stresy
sekundární stres
Wang et al., Planta, 2003
Stresová odezva: vede ke změně genové exprese Společné mechanizmy stresových reakcí Stresové proteiny
•
Tvorba stresových proteinů (LEA, dehydriny, HSP, COR, PR-proteiny – často společně)
Aktivní formy kyslíku
•
Tvorba a odstraňování aktivních forem kyslíku
Stresové hormony
•
Tvorba stresových fytohormonů (ABA, etylen, kys. jasmonová, , SA – kyselina acetylsalycilová, metyljasmonát, polyamin)
Osmoregulační sloučeniny
•
Tvorba osmoregulačních sloučenin (cukry, polyalkoholy, jednoduché dusíkaté látky).
Stresové geny – geny aktivované po působení stresu, aktivace transkripčních faktorů (aktivátorů – HSF, DREB, CBF) vážou se na určité sekvence promotoru (HSE, DRE, ABRE)
8
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické •Světlo •nedostatek vody •osmotický stres – zasolení •nadbytek vody – hypoxie, anoxie •teplota - vysoká - nízká (mráz) •oxidativní stres (reaktivní formy kyslíku)
záření – zdroj energie, ale i signál rostliny využívají dopadající záření jako: • zdroj energie (viz fotosyntéza) • signál světelným podmínkám na stanovišti se rostlina po celý život a neustále aktivně přizpůsobuje
Stinný
Stinný do slunného prostředí Slunný
Picea abies
Oguchi et al. 2005
Acer rufinerve: uspořádání chloroplastů
9
5/13/2013
záření – signál
Záření (světlo) Základní charakteristiky: - spektrální složení - orientace (anisotropie) - intenzita - periodicita • UV–B • UV-A • Modrá • Červená • Dlouhovlnná červená
280-320nm 320-380nm 380-500nm 620-700nm 700-800nm
Absorpční spektra izolovaných fytochromů z ovsa Pr-zeleně, Pfrmodře
Vývojové procesy regulované světlem: -Klíčení semen -Fotomorfogeneze klíčních rostlin -Adaptace na světelné podmínky stanoviště (Shade avoidance) -Fototropismus -Otevírání průduchů -Pohyby chloroplastů
-Fotoperiodicky regulované kvetení, biorytmy
10
5/13/2013
Receptor červeného světla - fytochrom
objevení FYTOCHROMU jako senzoru
Borthwickovy Experimenty se semeny salátu (1954)
•Červená (red):
620-700nm
•Dlouhovlnná červená (far red) 700-800nm
11
5/13/2013
vnímání červeného světla: senzory, fyziologické a vývojové reakce FYTOCHROMY sensory červeného světla (R, FR) chromofor - lineární tetrapyrol apoprotein - A, B, C, D, E (u Arabidopsis, trávy jen tři různé proteiny) typ I - fytochrom A typ II - fytochromy B, C, D, E (u Arabidopsis) tvoří dimery
fotoreverzibilita fytochromového chromoforu +
hν 660 nm fototransformace
Pr
Pfr fotoreverze hν 730 nm +
temnostní reverze
fotopřeměna fytochromu
změna konformace chromoforu
změna konformace proteinu
12
5/13/2013
Fytochromy Typ I: Fytochrom A fotolabilní Pr i Pfr formy jsou transportovatelné do jádra po ozáření v cytoplazmě zůstává pouze nově syntetizovaný Pr
Typ II: Fytochromy B-E fotostabilní v některých funkcích se vzájemně zastupují nejčastější – fytochrom B
Dvě formy fytochromu • Pr - forma absorbující R světlo (660 nm) Pr
• Pfr - forma absorbující FR světlo (730 nm) Pfr •
Vratný přechod
Pr
Pfr
absorpcí R fytochrom získá schopnost autofosforylace kinázovou aktivitu (Ser/Thr) přemístit se do jádra
Převzato z přednášky B130P14, Fyziologie rostlin, LS, David Honys
13
5/13/2013
vnímání červeného světla: senzory
forma Pfr je považována za fyziologicky aktivní
aktivní fytochrom působí jak v jádře, tak v cytosolu -interakce s dalšími proteiny (např. transkripčními faktory v jádře) -zprostředkování změn v polarizaci membrán
..rychlé odpovědi (v řádu minut – spánkové pohyby - nyktinastie) ..regulace genové transkripce (syntéza fotosyntetických proteinů, synchronizace cirkadiánního rytmu, fotoperiodismus, klíčení semen)
fytochromy přinášejí informaci o poměru R/FR na stanovišti tj. o konkurenci jiných rostlin na stanovišti
biosyntéza a fotopřeměna fytochromu chromofor – fytochromobilin syntéza v plastidech apoprotein – syntéza v cytosolu autokatalytické složení aktivního fytochromu v cytosolu ozáření červeným světlem (Red) přeměna na aktivní formu Pfr •transport do jádra •aktivace transkripčních faktoů
14
5/13/2013
regulace genové exprese přes fytochrom: fytochrom samotný neinteraguje s DNA - aktivuje transkripční faktory (zde PIF= phytochrome interacting factor )
etiolace
FOTOMORFOGENEZE x skotomorfogeneze (ve tmě) deetiolace
etioplast (prolamelární těleso)
funkční dospělý chloroplast
etiolace = krytosemenné
otvírání plumulového háčku zpomalení dlouživého růstu vývoj fotosyntetického aparátu Fytochrom A (+ kryptochrom) aktivní forma (Pfr) má poločas rozpadu 30-60 min proteolyticky degradován (ubiquitinace)
15
5/13/2013
lokalizace fytochromu v orgánech etiolované rostliny
nejvyšší koncentrace v místech (orgánech), kde probíhají nejvýraznější vývojové změny: •apikální meristémy •epikotyl •kořen
Klíčení semen masivní prodlužování buněk radikuly a embryonálního základu prýtu
Červené světlo proniká k semeni
Semeno klíčí
Proč je to důležité?
K hluboko uloženému semeni neproniká žádné sluneční světlo
Semeno neklíčí
Červené světlo => blízkost povrchu
Omezené množství zásobních látek Semeno musí dorůst na světlo před vyčerpáním zásob • Malá semena – často potřebují k vyklíčení světlo Klíční rostlinky se na povrchu rovnají a otvírají listy Převzato z přednášky B130P14, Fyziologie rostlin, LS, David Honys
16
5/13/2013
Klíčení semen Klíčení semen je řízeno i gibereliny Arabidopsis ga1 (gib. acid1) mutant – nesyntetizuje GA může být kompenzováno přidáním externích giberelinů
neklíčí
propojení regulačních drah – světlo + gibereliny: FR (Far Red) inhibuje transkripci GA4 a GA4H
Adaptace na světelné podmínky stanoviště Mám sousedy ? Proč je to důležité? Sousední rostliny představují ohrožení Mohou růst výše a stínit
Řešení
Růst přinejmenším do stejné výšky jako sousední rostliny Potřeba vědět, že mám sousedy
R světlo je absorbované sousedními rostlinami
FR světlo se od sousedních rostlin odráží
Izolované rostliny většinou bývají kratší než rostliny v hustém porostu Vliv i dalších faktorů
Obohacení světla FR složkou => rostlina má sousedy Převzato z přednášky B130P14, Fyziologie rostlin, LS, David Honys
17
5/13/2013
Adaptace na světelné podmínky stanoviště Rostu pod jinými rostlinami ? Proč je to důležité?
Rozdílné optimální strategie růstu zastíněných a osvětlených rostlin Nutno rozlišit, zda • je rostlina zastíněná okolními rostlinami nebo • je jen zataženo nebo • je podvečer
R světlo je pohlcené sousední mi rostlinami
FR světlo se od sousedních rostlin odráží nebo jimi proniká
Světlo bohacené FR => Jsou tam !
Převzato z přednášky B130P14, Fyziologie rostlin, LS, David Honys
Reakce rostlin – strukturální adaptace list
list rostoucí ve stínu Taiz l., Zeiger E.: Plant Physiology. – Sinauer Associates, Inc. Publ. Sunderland, Massachusetts, 2006
list rostoucí slunci
Thermopsis montana
jaké jsou vnitřní světelné podmínky v listu?
list jako past na světlo
při průchodu listem se záření kvalitativně i kvantitativně mění klesá modré a červené relativně stoupá zelené a FR absolutně stoupá IR
18
5/13/2013
Nutno rozlišit, zda •je rostlina zastíněná okolními rostlinami, nebo je jen zataženo nebo je podvečer.....
Adaptace na světelné podmínky stanoviště 240 m-2
100 m-2
32 m-2
vyšší podíl FR stimuluje prodlužování internodií (selektivně odrážející zrcadla)
http://5e.plantphys.net/image.php?id=237
19
5/13/2013
Rceptory modrého světla KRYPTOCHROM FOTOTROPIN
vnímání modrého světla: senzory
KRYPTOCHROM
1) KRYPTOCHROMY receptory modrého světla (UV-A, zelené?) chromofory FAD a pterin – nekovalentně vázané kryptochromy jsou podobné DNA fotolyázám (enzymy schopné opravit pyrimidinové dimery po poškození UV)
•přítomné ve všech buňkách po celý život rostliny •lokalizované v jádře informace o složení světla v průběhu dne: za svítání a soumraku – vyšší podíl modrého sv. přes den vyšší podíl červeného
20
5/13/2013
vnímání modrého světla: fyziologické a vývojové reakce 1) KRYPTOCHROMY Fyziologické reakce deetiolace (inhibice prodlužování hypokotylu cry1) otevírání děloh a jejich růst do plochy stimulace tvorby anthokyaninů, proteinů fotosystémů Akční spektrum fototropismu koleoptile synchronizace cirkadiánního rytmu ovsa stimulovaného modrým světlem = detekce fotoperiody - kvetení vztah mezi intenzitou biologické odpovědi a vlnovou délkou světla „trojzubec“ – charakteristický pro odpovědi na modré světlo
deetiolace
vnímání modrého světla: senzory, fyziologické a vývojové reakce 2) FOTOTROPIN chromofor – FMN, nekovalentně vázaný zprostředkování fototropických reakcí
fototropin
– ohyb ke zdroji světla
registrace zdroje podnětu důležité u klíčních rostlin lokalizovaný v plazmatické membráně ohyb koleoptile kukuřice ke zdroji modrého světla
modré světlo
interval 30 min. Taiz and Zeiger, 2002
21
5/13/2013
2) FOTOTROPIN
tma
slabé modré
silné modré
modré světlo – aktivace H+ ATPázy v membráně svěracích buněk
svěrací buňky průduchu
protoplasty svěracích buněk
22
5/13/2013
Reakce rostlin – světlo morfogenní faktor COP1 – centrální gen fotomorfogeneze rostlin (Constitutive Photomorphogenesis) –
Reakce rostlin – světlo morfogenní faktor COP1 – centrální gen fotomorfogeneze rostlin (Constitutive Photomorphogenesis) –
Ochrana před nadměrnou aktivací signálních drah: COP1 – přímo interaguje s phyA a CRY2 a směřuje je k ubikvitinaci COP1 i přímo interaguje s phyB a CRY1 – úloha ve fotomorfogenezi
23
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - ozářenost rostliny – fotoautotrofní přisedlé organizmy fotomorfogeneze x skotomorfogeneze (vývoj ve tmě) rostliny aktivně monitorují světelné podmínky na stanovišti a neustále se jim přizpůsobují světlo – fotosyntéza – FAR – morfogenně účinné - 300 až 740 nm červené modré blízké UV (záření UV-A + část UV-B) senzor pro oblast UV 300 až 400 nm zatím nebyl nalezen morfogenní účinky jsou prokázány (syntéza flavonoidů, napřímení hypokotylu) UV záření o vlnové délce 300 nm působí poškození (DNA, proteiny)
Reakce rostlin na stresy abiotické - ozářenost světelný stres – stres z nadměrné ozářenosti nadměrná ozářenost je relativní pojem
komplex obranných reakcí
regulovaných různými mechanizmy nejen reakce zprostředkované fotosenzory
signál: nízké pH v lumenu thylakoidu xantofylový cyklus signál: ROS (reactive oxygen species, např. singletový kyslík O2*, superoxid O2-, H2O2) aktivace superoxiddismutáz (SOD) a askorbátperoxidázy
(Mehlerova reakce: redukovaný ferredoxin přenese elektron na kyslík vznik superoxidu)
24
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - ozářenost
Tvorba aktivních forem kyslíku
Mehlerova reakce v chloroplastech (fotoredukce kyslíku ve fotosystému I). Primárním produktem je superoxid, z něhož mohou vzniknout nebezpečnější hydroxylové radikály a peroxid vodíku. Snížení rychlosti sekundárních procesů fotosyntézy (fixace CO2) ve stresu vede ke zvýšení tvorby ROS a k poškození b.
Fotoredukce kyslíku je možná i ve fotosystému II (možná pozitivní funkce) Tvorba singletového kyslíku přenosem excitační energie z chlorofylu na kyslík v základním stavu
Figure 5 Schematic representation of the electron transport system in the thylakoid membrane showing three possible sites of activated oxygen production. a) Singlet oxygen may be produced from triplet chlorophyll in the light harvesting complex. b) Superoxide and hydrogen peroxide may "leak" from the oxidizing (watersplitting) side of PSII. c) Triplet oxygen may be reduced to superoxide by ferredoxin on the reducing side of PSI.
ROS
•ROS se formují během redoxních reakcí a během nedokonalé redukce kyslíku nebo oxidace vody v mitochondriálním nebo chloroplastovém elektronovém řetězci •Vznik singletního kyslíku (1O2) dále stimuluje produkci dalších ROS (peroxid, superoxidový aniont, hydroxylový a perhydroxylový radikál). •Superoxidové anionty vznikají také v chloroplastech, když jsou elektrony přeneseny na kyslík přímo z fotosystému I.
25
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - ozářenost FOTOINHIBICE
při vysoké ozářenosti možnost poškození struktur fotosyntetického aparátu Obranné a regulační mechanismy 1) disipace energie teplem (karotenoidy) 2) likvidace reaktivních forem kyslíku – karotenoidy, superoxid dismutasa, askorbát 3) oprava či de-novo syntéza D1 proteinu (Normální životnost proteinu D1 je asi 30 min)
Reakce rostlin na stresy abiotické - ozářenost světelný stres – z nadměrné ozářenosti evoluční adaptace – trichomy, vosky (odrážejí světlo) přizpůsobení modulační (aktuální, přechodné) např. postavení listů k dopadajícímu záření
rozmístění chloroplastů – fotomorfogenetická reakce na modré světlo zvyšuje se světelná propustnost listu
Postavení listů soji při zvyšujícím se vodním stresu
tma
střední ozářenost
vysoká ozářenost
26
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - ozářenost
Pohyby chloroplastů: závisí na intenzitě PHAR, aktinu, fototropinu 2 Kasahara et al., Nature 420, 829-832, 2002
Reakce rostlin na stresy abiotické – oxidativní stres Oxidativní stres - může být způsoben různými stresovými faktory
• •
- singletový kyslík 1O2, superoxidový anion O2-, peroxid vodíku H2O2, hydroxylový radikál OH., perhydroxylový radikál O2H. - destrukce proteinů, nukleových kyselin a lipidů
27
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – oxidativní stres Oxidativní poškození způsobené ozónem O3: vstup stomaty oxidativní poškození lipidů a proteinů v plazmatické membráně produkce volných radikálů nebo jiných reaktivních intermediátů borovice vejmutovka
fazol
Reakce rostlin na stresy abiotické – oxidativní stres
převzato z přednášky Fyziologie rostlin Dr. Žárského a Dr. Kulicha
28
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – oxidativní stres
Reakce rostlin na stresy abiotické – oxidativní stres antioxidativní obranné systémy
hlavní antioxidanty u rostlin: • askorbát (vitamin C) • redukovaný gluthation • tokoferol (vitamin E) • karotenoidy
ochranná funkce: • polyaminy askorbát – gluthationový cyklus
• flavonoidy
(v chloroplastech, cytosolu, apoplastu)
29
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – oxidativní stres
Agricultural and Biological Sciences » "Responses of Organisms to Water Stress", book edited by Sener Akıncı, ISBN 978-953-51-0933-4, Published: January 16, 2013 under CC BY 3.0 license Chapter 4: Comparison Between the Water and Salt Stress Effects on Plant Growth and Development By Alexandre Bosco de Oliveira, Nara Lídia Mendes Alencar and Enéas Gomes-Filho DOI: 10.5772/54223
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda
Homeiohydrické rostliny – většina cévnaté 85 – 90%, větší vakuoly Poikilohydrické rostliny – převažují nižší např. mechy a lišejníky Resurrection plants –snášejí úplné vysušení
(Selaginella lepidophylla)
Hydrofyta – vodní rostliny Hygrofyta – mokřadní rostliny Mezofyta – střední nároky na obsah vody v půdě Xerofyta – nedostatek vody po většinu roku
30
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda adaptace – kutikula průduchy - uložení (vzhledem k pokožce, rozmístění na listech) dormance s opadáváním listů efemery (omezení délky života na příznivé období) rostliny C4, CAM velikost listové plochy (ontogenetická adaptace) otvírání a zavírání průduchů (modulační adaptace)
vodní stres může způsobit nedostatek i nadbytek vody nedostupnost vody – aktuální nedostatek spojený s vysokou transpirací nízké teploty a tvorba ledu v mezibuněčných prostorech zasolení půdy
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda
Vodní sytostní deficit Relativní obsah vody Vodní sytostní deficit WSD = (turgidní hm.– čerstvá hm.)/(turgidní hm.-suchá hm.) x 100 [%]
Množství vody scházející rostlině k plnému nasycení Relativní obsah vody RWC = [(čerstvá hm. – suchá hm.)/(turgidní hm. – suchá hm.)] x 100
RWC = 100 - WSD Hodnota vodního potenciálu listů jako indikátor vodního stresu: -1,5 MPa -0,5 MPa Velmi silný stres (ztráta turgoru, vadnutí)
Středně silný stres
Mírný stres
31
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda Stres z nedostatku vody může mít různé podoby: Osmotický stres – vysoká koncentrace látek v půdním roztoku snížená dostupnost vody Chlad a mráz - tvorba ledových krystalů, změna osmotických poměrů Evapotranspirace x osmotická ztráta vody Dehydratace – ztráta vody z buňky Desikace – extrémní ztráta – až 50%
32
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda vodní deficit ztráta turgoru vadnutí zastavení růstu
slunečnice
účinek vodního stresu na expanzi listů a fotosyntézu: •při mírném vodním deficitu úplně ustává expanze listů •zatímco rychlost fotosyntézy zůstává neovlivněna
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda vodní deficit ztráta turgoru zastavení expanze buněk
GR = m (Yp – Y) rychlost expanze buňky závisí na:
Yp Y m
- turgorovém tlaku - hraniční (prahový) turgor - mechanická roztažnost buněčné stěny
s nedostatkem vody: - vyšší pH v apoplastu = pokles m
33
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda Stres z nedostatku vody může mít různé podoby: Osmotický stres – vysoká koncentrace látek v půdním roztoku snížená dostupnost vody Chlad a mráz - tvorba ledových krystalů, změna osmotických poměrů Evapotranspirace x osmotická ztráta vody Dehydratace – ztráta vody z buňky Desikace – extrémní ztráta – až 50%
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda
nedostatek vody v půdě (vodní potenciál cca –1.5 MPa): ztráta vody z buněk kořenů – cytorrhiza (deformace buň. stěny) - „smrštění“ kořene – ztráta kontaktu s půdními částicemi - poškození kořenových vlásků při déle trvajícím nedostatku vody: suberinizace hypodermis (exodermis) .....vyšší odpor pro příjem a vedení vody
34
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda zvýšení příjmu vody – osmotické přizpůsobení využití osmoticky aktivních látek (snížení vodního potenciálu protoplastu) ionty (K+, Cl-) sacharidy, organické kyseliny – snížení jejich využívání kompatibilní soluty (nízkomolekulární organické látky dále metabolicky nevyužívané)
malá skupina chemicky různorodých organických látek: prolin, kvartérní amonné sloučeniny (glycinbetain, alaninbetain), polyalkoholy: manitol, pinitol
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda Osmotické přizpůsobení – kompatibilní soluty vysoce rozpustné – osmoticky aktivní nízkomolekulární neinterferují ani ve vysokých koncentracích s buněčným metabolismem, nejsou dále metabolicky využívané syntéza a akumulace organických osmolytů je mezi rostlinami široce rozšířena distribuce mezi rostlinnými druhy se liší
35
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda Kompatibilní soluty
ionty
kompatibilní soluty (prolin)
nacházejí zejména v cytoplazmě a umožňují tak dosahovat osmotickou rovnováhu s vakuolou Narušují hydratační obal proteinu a tím jeho strukturu
Nevstupují do hydratačního obalu proteinu, ten zůstává v plně funkčním stavu
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda omezení výdeje vody – zavírání průduchů
signální molekula kyselina abscisová (ABA)
zavírání průduchů aktivní (signalizace ABA) x pasivní (kutikulární transpirace svěracích buněk) ABA – kyselina abscisová; cADPR – cyklická ADPribóza; IP3 – inozitoltrifosfát; NO – oxid dusnatý; PA – kyselina fosfatidová; PLC – fosfolipáza D; R – receptor; ROS – reaktivní formy kyslíku; S1P – sfingosin-1-fosfát Taiz l., Zeiger E.: Plant Physiology. – Sinauer Associates, Inc. Publ. Sunderland, Massachusetts, 2006, (upraveno).
36
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda Redukce listové plochy při stresu suchem
1) zastavení expanze listů 2) translokace asimilátů 3) indukce opadu listů 4) růst kořenů do hlubších, vlhčích vrstev
Reakce rostlin na stresy abiotické - voda ochranné stresové proteiny při dehydrataci – např. LEA (late embryo abundant, malé, 9 až 10 kDa hydrofilní) - interakce s enzymy v cytosolu, s chromatinem, cytoskeletem – udržují nezbytný stupeň hydratace pro zachování struktur
-HSP (heat shock proteins) proteiny teplotního šoku - mohou fungovat i při reparaci proteinů poškozených osmotickým stresem
Rehydratace pletiv: - zvýšení obsahu aquaporinů v plazmatické membráně
37
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – zaplavení (hypoxie, anoxie) stres z nadbytku vody zaplavení – stres vyvolaný nedostatkem kyslíku
Hypoxie a anoxie Nedostatek kyslíku v půdě v důsledku zaplavení Vzduch v půdě do hloubky několika metrů je za běžných podmínek podobně bohatý na kyslík jako v atmosféře. Ve špatně odvodněné půdě nebo při vytrvalých deštích se blokuje přístup a transport O2 a zásobeno je jen několik centimetrů na povrchu. Tehdy a při vyšší teplotě zvlášť, jsou kořeny rostlin deprivovány anoxií. Záplavy v zimě, během dormance kořenů, většinu rostlin nepoškodí. Těžké jílovité půdy
Reakce rostlin na stresy abiotické – zaplavení (hypoxie, anoxie) stres z nadbytku vody zaplavení – stres vyvolaný nedostatkem kyslíku kyslík se stává limitujícím pro buněčné dýchání - nedostatečná tvorba ATP (až zhroucení energetického metabolismu) - okyselování protoplastu (fermentace – tvorba kys. mléčné; únik protonů z vakuoly – H+ATPázy) aktuálně je zvýšená aktivita enzymů glykolýzy a alkoholdehydrogenázy zastavuje se růst kořenů tvorba adventivních kořenů v místě hladiny vody tvorba lenticel
zvyšuje se aktivita anaerobních organismů ..např. redukce Fe3+ Fe2+ - hromadění v toxických koncentracích redukce SO4-2 H2S - toxický pro dýchání Raven P.H., Everet R.F., Eichhorn S.E.: Biology of Plants. – W.H.Freeman and company Worth Publishers, New York 2003
38
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – zaplavení (hypoxie, anoxie) Metabolický chaos vyvolaný HYPOXIÍ Hypoxie a anoxie při poklesu konc. O2 v intercelulárách pod 2-4% - spuštěna glykolýza, energetické vyčerpání, intoxikace etanolem - hormonální chaos: klesá hladina auxinů a cytokininů, stoupá hladina ABA a etylénu - indukce tvorby stresových proteinů
Reakce rostlin na stresy abiotické – zaplavení (hypoxie, anoxie) Hypoxie signál – kyselina abscisová, etylén
tvorba aerenchymu PCD (programovaná buň. smrt) zvýšená koncentrace etylénu a prekurzoru aminocyklokarboxypropanové kyseliny (ACC) a ACC syntázy aktivace enzymů • modifikujích a zesilujících buněčnou stěnu, zejména hypodermis • zvýšení Ca2+ jako signální molekuly
Pazourek J., Votrubová O.: Atlas of Plant Anatomy. – PERES Publ. 1997
rhizom Acorus calamus
39
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – zaplavení (hypoxie, anoxie) Kořen kukuřice
Normální zásobení kyslíkem
Nedostatek kyslíku v půdě - vzduchem vyplněné prostory v kůře vzniklé degenerací buněk kůry
Reakce rostlin na stresy abiotické – zaplavení (hypoxie, anoxie) evoluční adaptace na zaplavení tvorba aerenchymu hypodermis (brání úniku O2 z kořenů) pneumatofory
Kořen rákosu
O 2 barvení Sudan Red 7B
Snížení radiálních ztrát kyslíku Převzato od A. Soukupa a O. Votrubové , PřF UK
40
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - zasolení zasolení – pobřeží moří a oceánů umělé zavlažování solení vozovek v zimě nadměrná aplikace minerálních hnojiv asi 6% povrchu pevniny je zasolených salinita (zvýšení všech solí) sodicita (zvýšení Na+) solné žlázky na listech lebedy (Atriplex mollis)
adaptace: endodermis ultrafiltrace v buňkách primární kůry (mangrovy) tolerance k vyššímu obsahu iontů v apoplastu – vylučování solí na povrch listů – ukládání solí ve vakuolách mezofylu a opad listů do specifických kompartmentů (žlázky)
halofyty – tolerantní k zasolelní (slanobýl – Salsola, beta vulgaris) glykofyty – citlivé k zasolení
Reakce rostlin na stresy abiotické - zasolení asi 6% povrchu pevniny je zasolených
IA: Atriplex nummularia
Skupina IA – HALOFYTY: zahrnuje slanomilné rostliny mořských pobřeží jako solnička přímořská (Suaeda maritima), lebeda (Atriplex nummularia). Růst je stimulován do 400 mM koncetrace Cl-. Skupina IB – HALOFYTY: zahrnuje slanomilné rostliny jako spartina, nebo řepa (Beta vulgaris). Zasolené prostředí tolerují, ale snižují růst. Skupina II – tolerantní: tolerantní halofytní trávy bez solných žláz (kostřava červená, zblochanec), nehalofytní rostliny – bavlník, ječmen. Rajče (přechodně tolerantní), fazol a soja citlivé. Skupina III – velmi citlivé: růst výrazně inhibován i při nízké koncentraci solí, někdy až letální. Ovocné stromy – citrusy, avokádo, peckovice.
IA: Suaeda maritima
IB: Spartina maritima
II: Festuca rubra
III: Lycopersicon esculentum IB: Beta vulgaris
III: Persea americana
41
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - zasolení vylučování solí na povrch listů
solné trichomy Lebeda (Ariplex)
solné žlázy tamaryšek (Tamarx aphylla)
Distichlis spicata
vylučování solí na povrch listu bez speciálních struktur
Reakce zasolení rostlin na stresy abiotické - zasolení stres zasolením: osmotický stres stres způsobený specifickým toxickým účinkem některých iontů (Na+, Cl-) normálně v cytosolu: 100 mM K+ méně než 10 mM Na+
při zasolení v cytosolu: více než 100 mM Na+, Clcytotoxický účinek - denaturace proteinů - destabilizace membrán
při vysokých koncentracích Na+: kompetice s K+ na vysokoafinitních přenašečích Na+ vytěsňuje Ca2+ z buněčné stěny snižuje aktivitu Ca2+ v apoplastu – vyšší příjem Na+ zablokuje vlastní detoxifikaci, která je závislá na Ca2+ v cytosolu
42
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické - zasolení stres způsobený specifickým toxickým účinkem některých iontů – příklad Na+
ionty
kompatibilní soluty (prolin)
Kompatibilní soluty nacházejí zejména v cytoplazmě a umožňují tak dosahovat osmotickou rovnováhu s vakuolou Narušují hydratační obal proteinu a tím jeho strukturu
Nevstupují do hydratačního obalu proteinu, ten zůstává v plně funkčním stavu
Reakce rostlin na stresy abiotické - zasolení další mechanismy tolerance k zasolení: zvýšený příjem vody – vylučování polysacharidů do mezibuněčných prostorů - zvýšený příjem vody a udržování nízké koncentrace solí: specifické případy sukulence (slanorožec – Salicornia) salicornia europaea
43
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – stopové prvky
-esenciální kovy ve vysokých koncentracích (Fe, Cu, Zn, Ni) - neesenciální toxické kovy – Pb, Cd, As
Reakce rostlin na stresy abiotické – stopové prvky -esenciální kovy ve vysokých koncentracích (Fe, Cu, Zn, Ni) - neesenciální toxické kovy – Pb, Cd, As příjem záměnou za esenciální (As – P; Cd – Zn) glutathion – tripeptid = k. glutamová-cystein-glycin
funkce: -váže a tím inaktivuje endogenní toxiny i exogenní škodlivé látky
vazbu katalyzují glutathion-S-transferázy – transport komplexu do vakuoly glutathion je stavebním kamenem fytochelatinů (glutamát-cystein)2 až 11- glycin
fytochelatiny vážou a tím inaktivují těžké kovy
44
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – vysoká teplota vysoká teplota
A
B
Letální vysoké teploty pro vybrané druhy rostlin
morfologické adaptace k vyšším teplotám u listů buku: A: slunný list, tenčí hraniční vrstva, efektivnější transpirační chlazení B: stinný list
Reakce rostlin na stresy abiotické – vysoká teplota přechod membrány do kapalného stavu změna konformace proteinů - např. fotosyntéza je inhibována při nižších teplotách než by došlo k samotné denaturaci proteinových komplexů - při nižší teplotě již dojde k „rozpojení“ struktur elektrontransportního řetězce
Steroly se vmezeřují do prostor mezi fosfolipidy – zvyšují tuhost dvouvrstvy, snižují fluiditu a permeabilitu. aklimace – zvýšení podílu nasycených mastných kyselin a sterolů stabilizace konformace proteinů konstitutivní proteiny teplotního šoku (HSP heat shock-proteiny) syntéza nových HS-proteinů molekulární chaperony, ubikvitin a proteázy
45
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – vysoká teplota
HSF
Fig. 22.44, Buchanan et al.
HSF – heat shock factor – transkripční faktor aktivující syntézu HSP70
Reakce rostlin na stresy abiotické – vysoká teplota proteiny teplotního šoku: umožňují termotoleranci
• semena přirozeně obsahují vysoký obsah HSP a bývají odolná k vysokým teplotám • subletální teplotní šok rostlinám může usnadnit přežití i letálního šoku • Produkce HSP koreluje se získanou termotolerancí • Někteří mutanti (kvasinek) nebo transgenní rostliny s pozměněnou expresí HSP nejsou termotolerantní
46
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – vysoká teplota Semenáčky soji při předem vystavené mírnému teplotnímu šoku přežijí 45°C, což je bez této možnosti aklimace letální
28oC
40oC 45oC
semenáčky soji.
45oC
Fig. 22.42, Buchanan et al.
Reakce rostlin na stresy abiotické – nízká teplota adaptace – stabilizace funkce membrán – desaturace mastných kyselin v membránových lipidech – zvýšení obsahu osmoticky aktivních látek v protoplastech – syntéza specifických ochranných proteinů (160 kDa)
Steroly se vmezeřují do prostor mezi fosfolipidy – zvyšují tuhost dvouvrstvy, znižují fluiditu a permeabilitu. Ale v nízké konc. mohou také fluiditu zvyšovat. tekutý krystalický stav
Low temperature tuhý gelový stav
47
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – nízká teplota teploty pod bodem mrazu nebezpečí = tvorba ledu v mezibuněčných prostorech a ve vakuolách nedostatek vody mechanické poškození (tonoplast) bez nukleačních center může metastabilní stav vody trvat až do –38°C tvorba ledu v apoplastu
nukleační centra – např. bakterie – Pseudomonas, Erwinia v apoplastu
tvorba ledu v buňkách
Web Figure 26.3.A Temperature of parenchyma cells in cucumber (Cucumis sativus) fruit during freezing. The temperature was recorded with an electronic device, a thermistor, inserted into a 5 × 20 mm cylinder of tissue and immersed in a coolant at –5.8°C. (A–B) Supercooling. (B–C) Release of heat during freezing in cell walls and intercellular spaces. (C–D) Supercooling. (D–E) Small heat spikes released during intracellular freezing of individual protoplasts. (After Brown et al. 1974.)
Reakce rostlin na stresy abiotické – nízká teplota teploty pod bodem mrazu omezení tvorby velkých ledových krystalů – osmoticky aktivní látky (sacharidy, fruktany!, kompatibilní osmolyty) – specifické proteiny na povrchu buněčných stěn (antifreeze proteins) http://morph.seitai.saitama-u.ac.jp/English/index2.html
•hluboké podchlazení vody v cytosolu má limit cca –40°C •při nižších teplotách se led tvoří spontánně •rostliny tolerující nižší teploty než –40°C v přirozených podmínkách nevyužívají mechanismu podchlazení ale postupné dehydratace
Dehydratace buňky způsobená tvorbou extracelulárních krystalů ledu
48
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy abiotické – nízká teplota
postupné promrzání neotuženého výhonu rododendronu nukleační jádro v xylému – šíření Infrared Differential Thermal Analysis
Reakce rostlin na stresy abiotické – extrémní teplotní rozdíly diurnální – např. rostliny jihoamerického párama
Espeletia sp. – klejovka ochrana před rychlým zamzáním izolací obalem mrtvých listů vodní rezervoár ve stonku – podchlazení bez tvorby ledu
49
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické
interakce s živými organizmy 1) vzájemně výhodná 2) pro rostlinu nevýhodná rostliny jsou přisedlé mají komplexní efektivní konstitutivní i indukovatelný obranný systém
přirozená obrana: krycí pletiva, kutikula sekundární metabolity terpeny, fenolické látky, látky obsahující N alkaloidy kyanogenní glykosidy glukosinoláty
Reakce rostlin na stresy biotické napadení viry, bakteriemi, houbami a živočichy charakteristické symptomy nemoci procesy patogeneze: - infekce - kolonizace - reprodukce
50
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické – stragetie patogenů Životní strategie patogenů Biotrofní
Hemibiotrofní
- napadají živé buňky - invaginace plazmatické membrány - rovnováha s hostitelem - speciální forma parazitismu
- během životního cyklu bio-, nekro-, saprotrofní fáze - dlouhou dobu nedochází k narušení buněčné stěny - saprofáze redukována
Exobasidium vaccinii plíška brusinková
Nekrotrofní - napadají a rychle usmrcují živé buňky – enzymy, toxiny - narušení bunečné stěny, protoplastu, metabolismu - mohou existovat jako saprotrofové
Fusarium Phytophthora infestans plíseň bramborová
Reakce rostlin na stresy biotické reakce rostliny na infekci patogenem stimulativní
degenerativní
obligátní biotrofní parazité – v počátečních fázích svého vývoje: podpora růstu, zvýšení počtu organel „green islands“- typické pro biotrofní bakterie, viry (nerovnováha kinetinu)
nekrotrofní a v pozdních fázích i někteří obligátní biotrofní parazité: narušení cytoskeletu, organel, membrán) Beta vulgaris – Fusarium oxysporum
nárůst počtu mitochondrií a ribozómů
zvýšení syntézy proteinů
intenzivnější respirace + oxidační procesy + degradace látek
Hordeum vulgare Blumeria graminis
uvolnění chemické energie na pokrytí biosyntéz
51
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - viry patogeny - patogen prožije s hostitelem část nebo celou svou ontogenezi v těsné interakci
viry – intracelulární paraziti ssRNA-viry - virus tabákové mozaiky (Tobamovirus, single strand RNA) dsDNA-viry - virus mozaiky květáku (Caulimovirus, double strand RNA) pro přenos viru do hostitele nutné vektory: bodavě savým hmyzem, křísy, háďátky, roztoči, ale i parazitickými houbami, roztoči velmi přenosná u vegetativně množených plodin (brambor, chmel, banány, cukrová třtina a p.)
http://www.sciencephoto.com/media/249650/enlarge
Reakce rostlin na stresy biotické - viry viry – intracelulární paraziti v hostiteli se virus šíří symplastem změny SEL (Size Exclusion Limit) – průchodnost plazmodezmů Kalózový „limec“ pravděpodobně reguluje SEL plazmodezmů
kalóza
virus tabákové mozaiky dokáže zvětšit SEL až 10x pohyb floémem až 1cm/h
Symplastická konektivita je dynamická, regulovaná!
kalóza
Plasmodesmy vznikají při buněčném dělení i de novo a mohou být regulovaně uzavřena.
52
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - bakterie jednobuněčné prokaryotické heterotrofní (asi 200 druhů) většinou tyčinkovité Gram-negativní rody (Pseudomonas, Xanthomonas, Erwinia, Agrobacterium) žijí v intercelulárách a v apoplastu (včetně xylému) vylučují pektinázy a toxiny pektinázy narušují buněčnou stěnu hostitele a tvoří dutiny, které vyplňují vlastními polysacharidy, v nichž žijí bakteriální kolonie neprůchodnost transportních cest
Xanthomonas campestris
Reakce rostlin na stresy biotické - bakterie
TRANSFORMACE A GENOVÉ MANIPULACE U ROSTLIN Hlavní nástroj genetické transformace rostlin je derivátem biotické interakce mezi rostlinami a Agrobakteriemi. Tumor indukovaný A. tumefaciens
vlasové kořeny indukované A. rhizogenes
http://courses.washington.edu/z490/gmo/natural.html
53
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - bakterie Genové manipulace u rostlin pomocí Agrobacterium tumefaciens
A. tumefaciens: široké využití pro genetické transformace rostlin Obsahuje T-DNA (bakteriální plazmid) Při přenosu T-DNA mohou být geny integrovány do rostlinného genomu
Tumor induced by A. tumefaciens
http://courses.washington.edu/z490/gmo/natural.html
Reakce rostlin na stresy biotické - bakterie Agrobacterium tumaefaciens – vztahy s hostitelem genofor Agrobacterium - bakteriální chromozom + Ti plazmid
V – oblast virulence kóduje endonukleázu a proteiny potřebné pro přenos T-DNA a její integraci do genomu hostitelské buňky T-DNA nese geny pro auxiny, cytokininy, opiny
systém je využíván k transformaci rostlinných buněk cizími geny
54
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - houby fytopategenní houby
většinou saprofyti
rzi a padlí (obligátní paraziti)
Phytophtora, Peronospora, Rhizopus, Mucor, Taphrina kombinují enzymatický rozklad kutikuly a buněčné stěny s mechanickým tlakem rostoucí hyfy biotrofní – žijí v mezibuněčných prostorech nebo pronikají buněčnou stěnou a kontaktují plazmalemu nekrotrofní – vylučují toxiny a buňky hostitele zabijí
Reakce rostlin na stresy biotické - houby Způsoby penetrace chemická (enzymatická) přímá = přes buněčnou stěnu Magnaporthe
mechanická nepřímá - poranění - přirozené otvory: stomata, lenticely, hydatody, nektária
Bremia
Uromyces viciae-fabae
55
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - houby po kontaktu parazitické nebo patogenní houby s rostlinou se odehrává kaskáda jevů
depozice spor
proces rozpoznání (recognition)
klíčení tvorba primárních a sekundárních inf. struktur penetrace kolonizace infikovaných rostlinných pletiv specifické reakce na dané infekční agens
Reakce rostlin na stresy biotické - houby Biotrofní patogeni
specializace na určitý rostlinný druh buňka jako zdroj potravy – vytvoření haustoria a invaginace plazmatické membrány
56
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - houby interakce houby a napadené rostlinné buňky
Reakce rostlin na stresy biotické – hlístice, herbivoři nematoda = hlístice háďátka – juvenilní pohyblivá stadia napadají kořeny vstupují do vodivých pletiv nepohyblivé sající formy působí neprůchodnost kořenů
herbivorní živočichové fyzická interakce je volnější – sání, okus ztráty asimilátů rány – vstupní brány pategenů mechanické bariéry látky toxické nestravitelné odporné lákající predátory
57
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům
přirozená ochrana – krycí pletiva přirozené metabolity – fytoncidy, inhibitiny pro pategeny toxické přítomné stále nebo jako prekurzory rozeznání elicitoru E receptorem R aktivace obranných reakcí obrana směřuje k posílení mechanických bariér vytvoření podmínek pro patogena nepříznivých poškození patogena obrana je komplexní a zahrnuje i regulační mechanizmy lignin, kalóza ROS – superoxid a peroxid vodíku – jsou toxické pro patogena schopny překonat membránu a vnést signál pro syntézu detoxikačních enzymů (např. glutathion-S-transferáz) NO – inhibuje katalázu a odbourávání H2O2 hypersenzitivní reakce (HR) – programovaná buněčná smrt
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům Elicitory ...obecně látky, které prozradí přítomnost patogena - látky pocházející z b.s. nebo membrány patogena - látky vznikající štěpením rostlinné b.s. enzymatickým aparátem patogena peptidy oligosacharidy, arachidinová kyselina, glykoproteiny z buněčné stěny obalové proteiny virů,
elicitory mají funkci ligandu - vazba s receptorem – signální kaskáda vedoucí ke spuštění obranné reakce
58
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům fytoalexiny
HO
pro patogena toxické nízkomolekulární látky HO - jsou indukované (reakce na napadení) – syntetizují se v buňkách sousedících s napadenými transportují se do napadených (asi 300 látek; lipopfilní terpeny, např. rishitin – u bramboru)
defenziny malé peptidy – konstitutivní i indukovatelné, vylučované do buněčné stěny, poškozují membrány patogena
rostlinné aktivátory látky, které indukují obrannou odpověď rostliny (k. salycilová, jasmonová a další) i látky které zprostředkovávají nepřímou obranu proti herbivorům nalákáním predátora
obranná reakce se projeví na úrovni celého organizmu – SAR (systemic acquired resistance) signální látky: kyselina salicylová – hlavně při napadení patogeny (mirkoorganismy) kyselina jasmonová – při napadení herbivorem etylén
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům sekundární metabolity: Fenolické látky
- obecně inhibitory enzymů - jejich tvorba v rostlině indukována poraněním, infekcí - přítomny u rezistentních i náchylných genotypů, liší se kvalitativně a kvantitativně - antibiotické účinky Autofluorescence fenolů v infikované buňce
- strukturní polymery - zesílení buněčné stěny v místě penetrace - způsobují nevratné poškození membrány - autofluorescentní fenoly - de novo syntéza během hypersenzitivní reakce
59
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům sekundární metabolity: glukosinoláty obsahují N a glukózu vázanou na atom neredukované S přítomné u čeledi Brassicaceae
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům obraha proti hmyzu: myrozinázovo-glukosinolátový systém
60
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům
Glykoalkaloidy
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům
„přímo mířená“ obrana proti patogenům / herbivorům: sekundární metabolity, které přímo účinkují na „škodící“ organismus = inhibitory proteináz, fytoalexiny
nepřímá obrana pomocí „aktivátorů“ - mnohdy těkavých sekundárních metabolitů - působí jako atraktanty pro predátora herbivorů
61
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům Hypersensitivní reakce rychlá aktivace obranných mechanismů spojená se smrtí hostitele aktivní proces – vyžaduje transkripci a translaci dysfunkce membrán - depolarizace, K+ eflux, - alkalinizace externího média - SA- kyseliny salicylová - ovlivňuje v redox stav v buňce
62
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům Hypersensitivní reakce má rysy PCD • •
fragmentace DNA na oligonukleosomální fragmenty ( 50 – 180kb) endonukleázami fragmentace jádra - apoptosis-like bodies
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům
příklad: Systemická odpověď na napadení u Solanaceae Signální dráha zahrnuje 4 kroky:
1. Poraněné listy produkují peptid systemin (18 AMK) 2. Systemin je tranportován floémem rostlinou 3. Buňky s receptory pro systemin produkují kyselinu jasmonovou (JA) 4. Kys. jasmonová aktivuje expresi genů pro inhibitory proteináz Inhibitory proteináz: malé obranné proteiny interferující s trávicími procesy herbivorů inhibují proteinázy v trávicím traktu herbivorů = činí potravu nestravitelnou způsobují nedostatek hlavně esenciálních AMK
63
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům
příklad: Systemická odpověď na napadení u Solanaceae
127
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům
128
64
5/13/2013
Reakce rostlin na stresy biotické - obrana proti patogenům Aktivní formy kyslíku v obraně rostlin singletový kyslík (1O2), superoxid (O˙- 2), peroxid vodíku (H2O2), hydroxylový radikál (OH-) místa vzniku: chloroplasty, mitochondrie, membrány peroxisomů, glyoxysomů
účinky - negativní: peroxidace lipidů, poškození struktury proteinů (enzymů), nukleových kyselin, lipidů - pozitivní: signalizace, genová regulace
Metabolismus rostlin
primární asimilace CO2
sekundární Vše ostatní
syntéza sacharidů proteiny, lipidy
Převzato: Dr. Mašková
65
5/13/2013
Sekundární metabolismus Definice – vše co není primární, není u všech druhů
Odpad metabolismu? NE!!!
Význam pro rostlinu – ochrana - atraktans - komunikační prostředek pro člověka – léčiva, jedy, aromatické látky, průmyslově využitelné materiály
Hlavní skupiny 1. Terpeny 2. Fenolické látky 3. Dusíkaté deriváty Převzato: Dr. Mašková
Hlavní skupiny 1. Terpeny 2. Fenolické látky 3. Dusíkaté deriváty
primární
sekundární
Převzato: Dr. Mašková
66
5/13/2013
Terpeny Základní jednotka – isopren (C5) syntéza
biosyntéza– z AcetylCo A - mevalonátová dráha
Klasifikace: Monoterpeny (C10) Seskviterpeny (C15) Diterpeny (C20) Triterpeny (C30) Tetraterpeny (C40) Polyterpeny (C40)
toxické - insekticidy těkavé látky- silice; využití -esenciální oleje, repelent proti hmyzu, parfémy, potravinářství
ochrana proti herbivorům, insekticid, využití - léčivo Kardenolidy – digitalin, digoxin
Saponiny (ochrana proti herbivorům); ginsenosidy
Převzato: Dr. Mašková
Taiz a Zeiger 2006
Terpeny Fytohormony
Brasinosteroidy – deriváty triterpenů
Gibereliny – diterpeny
Kyselina abscisová (ABA) –derivát karotenoidů
Taiz a Zeiger 2006 Taiz a Zeiger 2006
Karotenoidy
Steroly deriváty triterpenů
Fytol
Kaučuk hydroxyderivát polyterpenu
campesterol
Taiz a Zeiger 2006
Taiz a Zeiger 2006
Převzato: Dr. Mašková
67
5/13/2013
Fenolické látky OH skupina na funkčním aromatickém kruhu
Biosyntéza: z fenylalaninu = šikimátová cesta klíčový enzym - fenylalaninamoniaklyáza (PAL)
PAL
Převzato: Dr. Mašková
Fenolické látky OH skupina na funkčním aromatickém kruhu
PAL
Biosyntéza:z fenylalaninu = šikimátová cesta
klíčový enzym - fenylalaninamoniaklyáza (PAL) Jednoduché fenoly
Taiz a Zeiger 2006
alelopatie, toxické pro herbivory a houbové patogeny, využití – léčivo, koření
fenylpropanoidy (kys. skořicová)
deriváty kys. benzoové (vanilin, kys. salicylová)
kumariny (umbeliferon, eskuletin, dafnetin, skopoletin)
Lignin
3. nejhojnější org. sloučenina (3D větvený polymer fenylpropanoidů = ochrana a opora – nestravitelné, mechanická bariéra
Převzato: Dr. Mašková
68
5/13/2013
Fenolické látky
Antokyany
Flavonoidy barevné sloučeniny - vizuální atraktans
Klíčový enzym - chalkonsyntáza pH
2 aromatická jádra s 3C můstkem, někdy glykosidy Klasifikace: • podle stupně oxidace • podle substituentů
pH vakuoly
pelargonidin
UV světlo
peonidin
violatin delfinidin
Flavony a flavonoly barviva - absorpce v UV oblasti (flavon(ol), luteolin, kvercetin, primetin,rutin)
Význam: „nectar guides“ pro opylovače, ochrana před UV, symbióza – hlízkové bakterie, mykorhiza Taiz a Zeiger 2006
flavonoly
flavony
Izoflavonoidy – 3D struktura Význam: fytoalexiny, antiestrogeny
Význam: ochrana, využití třísloviny v potravinách
Převzato: Dr. Mašková
Alkaloidy
Taniny polymery fenylpropanoidů nebo kys. galové
Převzato: Dr. Mašková
Dusíkaté sloučeniny
Až 15 tisíc sloučenin u 20% vyšších rostlin Heterocyklické sloučeniny – N v aromat. jádře Biosyntéza: z AMK (lyzin, tyrozin, tryptofan, příp. ornitin) Význam: ochrana před predátory
Význam pro člověka: Jedy: strychnin, atropin, koniin, akonitin, solanin Léčiva: morfin, kodein, skopolamin, chinin Stimulans a sedativa: kokain, nikotin (derivát NAD), kofein kávovník
chinovník
tabák
kokainovník
oměj rulík
brambor mák
Převzato: Dr. Mašková
69
5/13/2013
Alkaloidy
Jedy: strychnin, atropin, koniin Léčiva: morfin, kodein, skopolamin Stimulans a sedativa: kokain, nikotin (derivát NAD), kofein
Převzato: Dr. Mašková
Kyanogenní glykosidy po zásahu herbivora produkce HCN (čirok, maniok, trávy, růžovité, bobovité)
Taiz a Zeiger 2006
Význam: ochrana před herbivory
bez černý - sambunigrin
mandloň - amygdalin
Hořčičné glykosidy charakteristická vůně a chuť, produkce HSCN po napadení herbivorem (Brassicaceae)
Význam:ochrana před herbivory
Taiz a Zeiger 2006
těkavé atraktans Převzato: Dr. Mašková
70
5/13/2013
Základní strategie zvyšování odolnosti kulturních rostlin vůči stresům - regulovat výskyt stresorů, zejména civilizačních (těžké kovy, skleníkové plyny, radiace, okyselování půdy) omezit jejich produkci, dekontaminovat půdu, vodu - dodávat rostlinám účinné a zdravotně nezávadné ochranné faktory (herbicidy, fungicidy, virostatika, insekticidy) -vytvářet rostliny s resistencí či tolerancí prostřednictvím klasického šlechtění nebo metodami moderních biotechnologií
71
5/13/2013
Zajímá-li Vás více: MB130P65 Xenobiochemie rostlin - Podlipná Radka Soudek Petr MB130P23 Rostliny a stres – MB130P21
Fotomorfogeneze
Konrádová Hana
MB130P44
Fytopatologie – Čeřovská, Burketová
MB130P34
Biologie rostlinné buňky
MB130P58
Svět RNA a bílkovin – Honys David
Žárský V.
Katedra experimentální biologie rostlin, UK PřF,
Poděkování - zdroje z PP prezentací: MC250P05N Úvod do biologie rostlin Doc. Fatima Cvrčková, Dr. Mašková, MB130P23 Rostliny a stres - Dr. Sylva Zelenková, RNDr. Ilja Prášil, CSc., VÚRV Ruzyně Fyziologie rostlin: Doc. L. Pavlová, Dr. Lhotáková, Dr. Žárský, Dr. Kulich Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK
72