sdružuje podnikatele v oboru zahradní a krajinářská tvorba v České republice

SVAZ

ZAK

LÁD

Zelené střech y • zel

zele ná p a

rkov iště

ÁNÍ

AÚ

DR

ŽB

ené f

YZ

EL

EN

asád

y

Ě

2

Svaz zakládání a údržby zeleně

Sp

ol

up

rá ce

s p po Po i j ost leč síle eh a e n o ven nsk í pr í é ac ob ho ov o ní ru ků

pr Zv o y čl fesn šov en í á ů úr ní sv ov az n u ě

sdružuje podnikatele v oboru zahradní a krajinářská tvorba v České republice • aktuální informace o nových technologiích a materiálech • moderní způsoby řízení a organizování firem • odborné semináře a dílny (ekologická koupací jezírka, práce s dlažbou a kamenem, střešní zahrady) • výměna informací a zkušeností se 17 zahraničními partnerskými svazy • odborné exkurze do zahraničních firem • výměnná praxe v zahraničních firmách Soutěž „Sadovnické dílo roku“

• Propaguje odborné a kvalitní zahradnické firmy • Odborná i širší veřejnost je seznámena s oceněnými parky a zahradami

Časopis INSPIRACE přináší informace o nových trendech v zakládání a péči o zeleň

• Časopis se zdarma rozesílá na městské a obecní úřady, zahradním architektům, stavebním firmám, firmám podnikajícím v oboru zahradní a krajinářská tvorba • V každém čísle je uveřejněn seznam členů SZÚZ

• s ministerstvem životního prostředí • se zahradnickým školstvím • se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu a se Svazem školkařů • s Výzkumným ústavem pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích

Obsah

KONTAKT: Svaz zakládání a údržby zeleně, Údolní 5, 602 00 Brno Tel: 777 581 544, e-mail: [email protected]

Čistý vzduch místo prachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Střešní domy - pohled do historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-5 Dešťové hospodářství a ekologické hospodaření s dešťovou vodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6-7 Zelené střechy na rodinných domech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8-9 Příklady střešních zahrad na rodinných domech . . . . . . . . . . . . 10-11 Zeleň na střechách se systémem ZinCo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12-13 Ozelenění strmých a valených střech - Optigrün . . . . . . . . . . . . 14-15 Střešní zahrada na objektu Alpha - Praha, Michle . . . . . . . . . . . . 16-17 Zelené střechy - poznatky z odborné exkurze do Rakouska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18-21 Zelené štěrkové trávníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21-23

www.szuz.cz Zelené střechy Zelené fasády Zelená parkoviště Vydal: Svaz zakládání a údržby zeleně Údolní 5, 602 00 Brno, 2005 Tel.: +420 777 581 544 E-mail: [email protected] www.szuz.cz Odpovědná redaktorka: Ing. Jana Šimečková Svaz zakládání a údržby zeleně Spolupracovník: PhDr. Irena Večeřová Sazba a tisk: GRAFEX-AGENCY, s.r.o. Výstavní 17, 603 00 Brno Tel./Fax.: +420/ 543 184 143 e-mail: [email protected]

Zelené fasády a pnoucí dřeviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24-25 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Seznam členů Svazu zakládání a údržby zeleně . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Svaz zakládání a údržby zeleně

Tato publikace vznikla za finanční pomoci Evropské unie. Za obsah této publikace je výhradně odpovědný Svaz zakládání a údržby zeleně a nelze ji v žádném případě považovat za názor Evropské Unie

3

Čistý vzduch místo prachu, místo betonu rostliny

Plíce městského obyvatele

Plíce obyvatele venkova

„To ale přehánějí, demagogové“– říkáte si „chtějí provokovat.“ Ano, chceme provokovat. Samozřejmě víme, že plíce každého člověka žijícího ve městě nemusejí takto vypadat, a že život na venkově zdraví nezaručuje, ale vliv prostředí je prokazatelný. Tyto stránky adresujeme lidem, kteří mají možnost a vliv naše životní prostředí ovlivňovat, dokonce o jeho kvalitě rozhodují. Mírná provokace může být někdy i užitečná. Uvědomme si konečně, že se už také u nás změnila krajina jako v celé Evropě, jak se změnila města a vesnice, a jak se změnil na začátku třetího tisíciletí náš životní styl. Sice o tom zasvěceně diskutujeme, potřebujeme však co nejrychleji hledat nové způsoby, jak dávat přednost rostlinám před betonem a asfaltem a tím také čerstvému vzduchu před popílkem a smogem. Na celém světě vyrůstají megaloměsta z betonu, kamene a asfaltu. Teploty stoupají, zaznamenáváme nižší vlhkost vzduchu a vysoké koncentrace škodlivin. Vybetonované plochy ve městech a průmyslových oblastech jsou pro vodu skoro nepropustné nebo vodu urychleně odvádějí. Ta potom zatěžuje kanalizační sítě, potoky a řeky. Vypuzujeme z měst přírodní zeleň, která působí jako houba, rozkládájící odtok vody po přívalových deštích, které jsou také u nás stále častější, na delší časové období. Zelené plochy efektivně vodu odpařují a díky schopnosti rostlin akumulovat teplo odnímají také teplo okolí. Ochlazovací efekt může spotřebovat až 99 % dopadající sluneční energie. Ochlazený a zvlhčený vzduch váže prach a zamezuje jeho víření. Vypařováním a kondenzováním vody rostliny omezují také kolísání teplot při střídání dne a noci. Rostliny navíc redukují zvuk, zejména potlačují vysoké frekvence, které jsou našemu sluchu zvlášť nepříjemné. Vědečtí pracovníci zjistili, že například v Německu se denně vydláždí asi 1 km2 plochy, tím se prudce se zvyšuje podíl dlážděných a snižuje podíl volných zelených ploch. Navíc výškové budovy vytvářejí už kolem velkoměst, ale také kolem daleko menších aglomerací kamenné hradby zabraňující pronikání větru, takže je omezeno účinné provětrávání ovzduší. Nad vydlážěnými plochami se v horkém létě tetelí horký vzduch . V centru velkoměst naměřili teplotu vzduchu o 4 –11°C vyšší než v okrajových čtvrtích, kde je víc zelených ploch. Poletavé částice rozvířené nad rozpálenými vydlážděnými plochami, vytvářejí nad městem jakýsi zvon, smog nás dusí. Je dokázáno, že i bouřková činnost je nad velkými městy vyšší, ve velkoměstech je také až o15 % méně hodin čistého slunečního svitu a o 30-100 % vyšší výskyt mlh podle ročního období než v okolní krajině. Neříkáme vám samozřejmě žádné novinky, jenom shrnujeme fakta, která přiměla odborníky v celé Evropě, aby se vážně zabývali projekty, jak do měst rychle vrátit zeleň. Těch několik stránek, které vám předkládáme, nemůže sice nahradit učebnice či odborné příručky s podrobným návodem, jak prosadit nové trendy v naší práci. Mohou však být impulsem k zamyšlení o těchto nových možnostech: jak je důležité ozeleňovat městské střechy, jak město zkrášlí a ovzduší prospějí zelené fasády porostlé popínavými rostlinami, a že méně frekventované cesty a parkovišťě není nutné neprodyšně vyasfaltovat, ale že postačí plochy upravit jako ozeleněné štěrkové trávníky. Díky grantu EU, který jsme získali na náš projekt Zelená linie, ve kterém jsme sbírali zkušenosti u našich nejbližších sousedů za hranicemi a pořádali školení a odborné exkurze, máme možnost informovat vás dnes o tom, co se už podařilo nejenom našim kolegům v zemích EU, ale také naším členským firmám. Představujeme vám ty, kteří nejenom pochopili nové trendy, ale využili také nové možnosti a technologie a vrátili zeleň mezi beton a asfalt. Ing. Jana Šimečková Svaz zakládání a údržby zeleně Svaz zakládání a údržby zeleně

Starý nízký dům středověkého původu z jihovýchodního Švédska ve stockholmském Skasenu

4

Pohled do historie Střešní domy Téměř v celé Evropě (kromě středomořských oblastí) vycházel vývoj lidského obydlí ze staveb zahloubených v zemi. I v prehistorických epochách člověk svoji rezidenci přizpůsoboval změnám klimatu a způsobu obživy, ale z recentních dokladů víme, že tato adaptace postihla z různých fenomenů hmotné kultury snad nejméně stavby. Co vůbec v zemním domě můžeme za stavbu považovat? Byla to jen konstrukce plytké nízké střechy, která byla současně stropem. Pouze v dobách a v oblastech větších nároků na velikost místností a jejich zařízení se tyto střechy stávaly skutečnými stavbami. V některých oblastech Evropy dobře sloužily potřebám lidí až do 1. poloviny 20. stol., například na Islandu, ve Skotsku, ve středním povodí Tisy, dolním Podunají, v povodí Siretu a dalších velkých řek ukrajinských rovin, na sprašových půdách mohutných teras, stejně jako skalní obydlí v mnoha zemích. Nebyla to žádná nouzová obydlí, jak si dnes mnohdy představujeme podle nejmenších reliktů ze Skotska a Islandu. Způsob života v nich umožňoval uplatnění těch nejvyšších nároků, zvláště v zemnicích Bulharska a Rumunska s více místnostmi včetně reprezentačních pro přijímání hostů nebo komfortně zařízených příbytků ve španělských skalách s elektrickou moderní kuchyní a s televizí ve 2. polovině 20. stol. Jednou z výhod balkánských zemnic bylo jejich vizuální splynutí s okolním terénem a porostem, protože při všech vojenských nájezdech a válkách mnohé z takových vesnic nepřátelé vůbec nenašli. Život pod zemí bylo možné poznat jen podle dýmu z ohnišť. Na krov se používaly větve stromů z blízkých vodotečí. Na užším půdorysu stačilo je u hřebene svázat a u paty dobře upevnit kameny. Na širším půdorysu bylo třeba na kůly (sochy) zahloubené v zemi položit hřebenovou vaznici (slemeno), na kterou se větve zavěšovaly. Jejich hustá vrstva umožňovala kladení zatravněného drnu. Pouze v chladnějších (zvláště severských) oblastech se používala jedna nebo dvě vrstvy kůry (na severu zvláště březové a s hlínou mezi nimi) a teprve na ni se kladl drn. Vznikla tak nejen vlhkostně, ale hlavně tepelně izolační vrstva, až v novověku zevnitř obitá deskami. Strop v konstrukci tradičního domu tam stále chybí, a to i v některých moderních novostavbách. Když si hospodářské nároky lidí vynutily stavbu nadzemních domů, bylo třeba řešit více technických problémů. Je třeba zdůraznit, že hlavním motivem pro veškeré stavební inovace po stabilizaci polohy lidských sídel bylo prodlužování životnosti všech konstrukčních prvků. Prvním problémem k řešení se stalo vyzdvižení střechy, tedy opět se středovými kůly, později sloupy postavenými na roštu základových (prahových) trámů, které ji nesly. Zastřešení širších halových prostorů vyžadovalo kleštinové sloupy zakřivené, které ve svém spojení nesly hřebenovou vaznici. (Zbavily vnitřní prostor řady středových kůlů.) Tato konstrukce u obytných domů přežila do současnosti v Anglii, proto se rozšířil její název cruck. Ovšem z dochovaných staveb je známa téměř z celého středního klimatického pásma Evropy včetně Balkánu. Druhou metodou řešení bylo zdvojení svislých sloupů a vytvoření trojlodí. V obou případech to znamenalo zvětšení střešních ploch a jejich spádu. Přílišná strmost střech již neumožňovala bezpečné odolávání drnu prudkým lijákům. Začala se používat přírodní krytina rostlinných lodyh vázaných do větvové struktury krovu. Používaly se především mechanicky nejodolnější rostliny místního prostředí, např. janovec, vřes, na Gotlandu mařice piloSvaz zakládání a údržby zeleně

5

listá, ale např. na dánském ostrově Læsø více než metrová vrstva chaluh. Pouze na severu Evropy pokračovala kontinuita drnové krytiny a plytkých střech s malým spádem. Staletími ověřované zkušenosti dospěly ve středověku k všeobecnému rozšíření rákosové krytiny jako nejkvalitnější. V oblastech, kde byla vytěžena, se přecházelo k orobinci a až později k žitné slámě v rolnickém hospodářství stále vzácné. Ale v některých oblastech (např. maďarských) se i v 19. stol. chudí lidé vraceli k drnové krytině. U střešních staveb nebylo rozhodující, zda jejich krytina spadala až k zemi, nebo měla okap o něco výše. V druhém případě začaly vznikat mobilní lehké nízké stěny, které se přikládaly k rámové konstrukci sloupů. Do takové sloupové kostry se až ve středověku vestavovaly zprvu dvojdílné, pevnými stěnami vymezené obytné místnosti pro spaní a pro čisté domácí činnosti včetně intelektuálních. Vařilo se však stále na ohništi uprostřed haly (u něho se i jedlo), ve které byl také ustájen dobytek. Takové stavby z 15. - 17. stol. dnes můžeme vidět v mnoha muzeích v přírodě Německa, Francie, Belgie, Holandska i Dánska. V západní Evropě tak vznikla hrázděná konstrukce, která byla rámovou stavebnicí, u níž nabývaly stále většího významu stěny a celá statika krovu se začala orientovat více na podporu stěn než na podporu vnitřních sloupů. Archeologické nálezy od doby železné až po raný středověk ve střední, východní a severní Evropě dokládají paralelní užívání kůlové i roubené konstrukce obydlí s tím, že druhá forma postupně nabývala převahy. Na východě a na severu, avšak i v některých alpských oblastech, se zdokonalováním tesařské technologie větve krovu nahrazovaly štípanými deskami, které měly delší trvanlivost a lépe

nesly drn na kůrovém podkladu. Dnes jsme zvyklí vnímat na střechách lidové architektury slaměné došky nebo dřevěný šindel. To je však krytina velmi mladá. Nám středoevropanům se zdá paradoxní, že seveřané žijící v zimě ve větších mrazech než my potřebují k bydlení méně tepelných zdrojů a jejich domy mají plytké střechy, na nichž se dlouho do pozdního jara drží silná sněhová vrstva, jaké se my nejraději rychle zbavujeme. Nevybízí nás to k zamyšlení? PhDr. Jiří Langer, CSc.

Koho zajímají podrobnosti o výskytu „zelených střech“ v minulosti, najde je v knize „Evropská muzea v přírodě“, kterou vydalo v roce 2005 v Praze nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset. Autor PhDr. Jiří Langer, CSc. je zkušeným národopisným badatelem a historikem. V knize je popsáno 522 muzeí v přírodě (896 stran, 2600 fotoografií, 48 map států a 141 plánků muzeí). Knihu uzavírá pojednání se zcela novím názorem na vývoj lidové architektury v Evropě, který vyplývá z nejstarších staveb muzeí v přírodě. Titulní stránka knihy Evropská muzea v přírodě Svaz zakládání a údržby zeleně

6

Zelené střechy V dnešní době existuje řada ekologických i ekonomických důvodů pro snahu nahrazovat střechy pokryté různými krytinami střechami pokrytými vegetací: • Zelené střechy prodlužují životnost hydroizolační vrstvy, protože jí chrání před UV zářením a extrémními teplotními rozdíly. • Zelené střechy přispívají k lepší tepelné izolaci stavby, čímž snižují náklady na vytápění případně klimatizování staveb neboli energetickou náročnost stavby • Zelené střechy snižují odtok srážkové vody o 10 - 50 %. Zbývající přebytečná voda odtéká postupně. Tím se snižují náklady nutné k odvedení dešťových srážek. • Povrch zelených střech zachycuje a filtruje prach a jiné škodliviny • Rostliny vysazené na zelených střechách zlepšují mikroklima tím, že ochlazují a zvlhčují okolní vzduch • Díky měkké vegetační vrstvě je zvuk pohlcován, čímž se snižuje hlučnost • Zelené střechy vytvářejí životní prostor pro živočichy i rostliny

Zelené střechy snižují odtok srážkové vody

Zelené střechy ochlazují okolní vzduch

Střecha s „tepelně izolující zelenou střechou“

Stará střecha s kačírkem a 80 mm tepelné izolace

Dešťové hospodářství a ekologické hospodaření s deštovou vodou Povodňové katastrofy, kterých v posledních měsících a letech přibývá, způsobily obrat v myšlení naší společnosti. Jedna z příčin povodní je zřejmá – přibývá zastavěných ploch. Toto „uzavření“ přírody způsobuje přerušení přirozeného koloběhu vody a přetížení kanalizace. Úkolem hospodaření s dešťovou vodou je v první řadě přirozené, šetrné a zvládnuté zacházení s dešťovou vodou. Je třeba zachovat přirozené koloběhy vody, odlehčit kanalizaci a ušetřit náklady na stavbu a využití. K celkovému řešení patří různé segmenty, jejichž souhra tvoří ideální obraz moderních vsakovacích zařízení, cisteren a zelených střech. Zdá se, že enormní význam posledně jmenovaných si urbanisté v posledních letech uvědomují stále více. Přesto je však důsledné využití vodohospodářských předností ozeleněných střech v praxi dosud spíše výjimkou. Důvodem je zde určitě to, že ačkoli retenční vlastnosti zelených střech jsou na základě předchozích pokusů nesporné, je v regionálním měřítku toto řešení jen obtížně proveditelné.

Realizace v praxi Různé výzkumné ústavy a firmy prováděly, resp. nechaly provést šetření a pokusy ohledně retenční schopnosti zelených střech. Intenzita šetření přitom byla různá, od prostého konstatování maximální vodní kapacity substrátu po víceletá šetření v terénu. Vzájemné porovnávání výsledků, resp. přenesení do jiných srážkových regionů je třeba provádět obezřetně. Paušalizace údajů o retenční schopnosti zelených střech skrývá jistá nebezpečí, protože nelze vyčerpávajícím způsobem zohlednit ani vlastnosti systému ani místní srážkové poměry. Možnost přenesení regionálních získaných výsledků na jiné lokality je sporné. Ukazují to následující příklady: Zadrží-li např. extenzívní zelená střecha v Berlíně asi 75 % dešťových srážek, nelze totéž očekávat od stejné střechy v Hamburku – tam je to pouze 60 %. Příčinou je různé celkové roční množství srážek v těchto oblastech. Lokality jako Hannover a Krauchenwies mají naproti tomu srovnatelná celková množství srážek za rok. Přesto zadrží extenzívní zelené plochy s konstrukční výškou 10 cm v Krauchenwies více dešťové vody než v Hannoveru. Z tohoto příkladu vyplývá, že důležitou roli zde hraje i místní rozdělení, četnost a intenzita srážek. Možnost detailního výpočtu retenčních vlastností zelených střech poskytuje od nedávna počítačový simulační program. U simulačního programu RWS (RWS = RegenWasserSpeicher = rezervoár dešťové vody) je možné zohlednit regionální specifika Zelená střecha jako segment decentralizovaného dešťového hospodářství jako formu ozelenění (konstrukci vrstev), sklon střechy, velikost Svaz zakládání a údržby zeleně

7 100

Obr. 1: Zadržování vody u extenzívního ozelenění v závislosti na lokalitě

80

35000 30000

60

v m3

25000

v%

20000

40

Wuppertal

Leutkirch

Bonn

Frankfurt

Stuttgart

Berlin

Lahr

Hannover

15000

20

0

Obr. 2: Retenční schopnost 48.000 m2 zelené střechy v Bondorfu

10000 5000 0

Srážky

Vypařování

Odtok

plochy a místní údaje o srážkách. Po zadání dat zelené střechy Příklad decentralizovaného dešťového hospodářství a údajů o srážkách v takzvaném formátu MD provede počís ozeleněním střechy tač simulaci retenčních a vypařovacích procesů na základě skutečných dat o deštích a vypočítá roční odtok, dlouhodobý průměrný odtok za několik let a maximální špičkový odtok. Toto přesné a reálné zobrazení retenčních schopností určité zelené střechy je možné proto, že místní srážková data se do výpočtu promítají v pětiminutových intervalech souvisle a za co nejvíce let. Pomocí simulačního programu RWS je možné dosáhnout zajímavých výsledků. Provádíme-li simulaci pro určitou zelenou střechu, ponecháme data ozelenění vždy stejná (v tomto případě: 10 cm třívrstvá konstrukce s bylinným porostem „Sedum-tráva“, střešní sklon 2%, 650 m2) a měníme pouze zadávaná data srážek. Potom dostaneme tento obrázek: Zadrží-li v Hannoveru popsané extenzívní ozelenění 70% srážek za rok, je účinek stejného ozelenění v Berlíně ještě vyšší. Zde činí retence kolem 73%. Ve velmi suchém regionu Lahr lze dokonce počítat s retencí 81%. Naproti tomu např. pro Leutkirch a region Wuppertal je průměrné zadržování srážek nižší, lze zadržet jen 48%, resp. 43% ročního množství srážek. Dalším problémem, se kterým se v praxi často setkáváme, je dané množství vody, které lze maximálně odvádět do napojeného drenážního systému, resp. kanalizace. Zde je třeba také zohlednit regionální přírodní srážkové poměry pro stanovení maximálních špičkových odtokových množství ze zelených střech. Porovnání odtokových špiček dvou různých extenzívních ozelenění v Heilbronnu a Marsbergu (roční srážky stejné jako retence) ukazuje: Je-li pro Marsberg při třívrstvé konstrukci ozelenění tl. 15 cm třeba počítat s odtokem max. 28 l/s x ha, zvyšuje se toto množství pro Heilbronn na 59 l/s x ha. Je možné rovněž argumentovat proti často uváděnému předsudku, že nasycená zelená střecha se při silném dešti chová stejně jako střecha bez zeleně. Srovnávací počítačová simulace pro fóliovou střechu bez zeleně a extenzívní ozelenění o tl. 15 cm (obě se sklonem 2 %) ukázala, že fóliová střecha dosahuje při reálných srážkách pro Frankfurt maximálního špičkového odtoku 54 l/s x ha, zelená střecha naproti tomu ve stejném období odtokového maxima 22 l/s x ha. Je potěšující, že už existuje několik impozantních příkladů kompletního ozelenění střech jak v komerčních zónách, tak i na sídlištích, kde byla realizována myšlenka rozsáhlého dešťového vodního hospodářství. Zelené střechy lze kombinovat s cisternami a vsakovacími zařízeními, takže mnohdy není nutné napojení na kanalizaci. Vodu z cisterny pak lze využívat pro splachování WC a zavlažování zahrady. Použití pro pračky není vhodné, protože přebytečná voda odtékající ze zelené střechy bývá zbarvená mírně do hněda. Jak již bylo zmíněno, ozelenění střech se vyplatí ze dvou důvodů: Sníží se náklady na výstavbu, resp. sanaci kanalizačního potrubí a v obcích s odděleným kanalizačním řadem je možné snížení poplatku. Spolková země Severní Porýní – Westfálsko poskytuje dotace na zelené střechy, pokud jsou prokazatelně přínosem pro decentralizované dešťové hospodářství a odvádějí do kanalizace maximálně 30 % ročních srážek. Zelené střechy se vyplatí – pro člověka i pro přírodu. Dipl. Ing. Klaus Schiefler Optigrün International AG Svaz zakládání a údržby zeleně

Od výšky substrátu 20 cm lze použít květiny a nižší keře

8

Zelené střechy na rodinných domech Prostor na střeše, terase či garáži lze využít nejrůznějším způsobem. Pro rozhodnutí, co si vlastně můžeme „dovolit“, je nezbytná konzultace se statikem, který zjistí, popřípadě vyprojektuje možné zatížení konstrukce. Střechy nemají žádné spojení se zemí. Chybějící spojení se zemí musí být nahrazeno uměle. Jde především o to, aby byl na jedné straně zadržován dostatek vody a na druhé straně byla přebytečná voda bezpečně odvedena. Zelená střecha se zpravidla skládá z různých vrstev, přičemž spodní vrstvy by měly mít takové vlast nosti, aby fungovaly jako kvalitní ochranná vrstva pro hydroizolaci a zároveň poskytovaly možnosti pro nejrůznější využití střešní zahrady. Ať se rozhodneme pro jakýkoliv typ vegetačního krytu, skládá se střešní nástavba z následujících vrstev: Rostliny – extenzivní a intenzivní zeleň

Hmotnost kg/m2

Využití střechy

Střešní zemina – substrát

Intenzivní ozelenění (keře - malé stromy)

500

Filtrační vrstva

Vozovka - kameny v pískovcovo-cementovém lůžku

500

Drenážní a akumulační vrstva

Chodník - dlažba v loži ze štěrkopísku

350

Ochranná a akumulační vrstva

Střešní jezírko

300

Vrstva proti prorůstání kořenů

Pískoviště

300

Trávníky nebo květinové záhony

200

Extenzivní ozelenění

100

Pokud se zaměříme na využití střechy pouze pro rostliny, existují tyto možnosti: (hmotnosti jsou orientační a závisí na použitém technickém i rostlinném materiálu) Rostlinný kryt

Výška porostu

Výška nástavby

Hmotnost za vlhka

1. Nenáročné květiny a traviny

do 30 cm

do 20 cm

270 kg/m2

2. Trávník - nízké keře

do 1 m

cca 26 cm

340 kg/m2

3. Keře - nízké dřeviny

do 3 m

cca 36 cm

480 kg/m2

4. Vysoké keře – stromy

do 10 m

cca 66 cm

900 kg/m2

1. Nenáročné trvalky a traviny Pro jednoduché extenzivní ozelenění střech s výškou substrátu (zeminy) do 15 cm se nejlépe hodí trvalky a traviny odolné proti suchu. Zeleň tohoto typu nevyžaduje závlahu a je celkově velmi nenáročná. Při dobře navržené skladbě zelené střechy není třeba žádná údržba, zalévání či hnojení. Pouze jednou za rok je nutná kontrola zelené střechy, a to z důvodu odstranění případných náletů. Rostliny postupně vytvoří různobarevné polštáře, které jsou zajímavé od jara do podzimu.

2. Trávník a nízké keře Od výšky substrátu 20 cm lze budovat již střešní zahradu s klasickým trávníkem nebo záhony s nízkými keřy a zahradními květinami. Nezbytným předpokladem je ovšem možnost závlahy.

3. Keře a nízké dřeviny U substrátu o mocnosti 30 cm může střešní zahrada plnit téměř jakékoli přání, včetně zeleninových záhonů. Bez problému zde lze pěstovat velmi kvalitní trávník či olemovat zahradu rostlinnými bariérami z vyšších keřů. Samozřejmě zeleň tohoto typu vyžaduje pravidelnou údržbu – zavlažování a hnojení.

4. Vysoké keře a stromy V substrátu výšky 60 cm už můžeme pěstovat keře dorůstající i několika metrů a také malé stromy. Pro větší stromy je možné vytvořit přímo na střeše výsadbová místa, kde je substrát vysoký až 1 m. I zde je nutná možnost závlahy. Svaz zakládání a údržby zeleně

9

Extenzivní ozelenění střech Pod pojmem extenzivní ozelenění střech si představte osázení střechy podobné stavu v přírodě. Takovému osázení stačí substrát (nosná vrstva pro vegetaci) o tloušťce 5-15 cm. Vegetace nevyžaduje dodávání živin a vody a vytváří trvalý uzavřený rostlinný pokryv. Jeho hmotnost je menší než 160 kg/m2. Vegetaci tvoří rostliny odolné vůči suchu a mrazu, které vyžadují minimální péči a umějí se přizpůsobit extrémním podmínkám. Znamená to, že rostliny musí mít vysokou schopnost regenerace. Na extenzivně ozeleněné střechy se obyčejně vstupuje jen tehdy, když je potřebujeme zkontrolovat. Jinak by projekt musel zahrnovat i odpovídající zpevnění ploch cest. Očekáváme-li od zelené střechy, že kromě estetického účinku bude mít také stavebně fyzikální a ekologický efekt (tepelná izolace, zadržování dešťové vody a čištění vzduchu), měl by být vegetační polštář co nejhustší a v celé ploše přibližně stejně vysoký. K ozelenění střech lze použít osivo, výhony, sazenice trvalek i předpěstované travní koberce.

Vegetace Pro volbu rostlin jsou rozhodující různé faktory, především: • Tloušťka substrátu a jeho schopnost akumulovat vodu • Sklon střechy • Působení větru • Světová strana • Množství srážek • Světelné poměry

Řez extenzivní zelenou střechou na střešní zahradě

Výška substrátu Typ porostu

Druhové složení - základní druhy - příklady

14-18 cm

Trávy – byliny

Festuca rubra (kostřava červená), Festuca ovina (kostřava ovčí), Poa pratensis(lipnice luční), Agrostis (psineček) Sesleria albicans (pěchava vápnomilná), Briza media (třeslice prostřední), Dianthus carthusianorum (hvozdík kartouzek), Dianthus deltoides (hvozdík kropenatý), Thymus serphyllum (mateřídouška obecná)

12-15 cm

Čistě bylinný porost

Allium molly (česnek zlatožlutý), Allium schoneprasum (česnek pažitka), Alyssum montanum (tařice horská), Cerastium tomentosum (rožec plstnatý), Dianthus plumarius (hvozdík péřitý), Helianthenum nummularium (devaterník obecný), Thymus serphyllum (mateřídouška obecná)

5-8 cm

Rozchodník - ostatní byliny

Sukulenty: Sedum acre (rozchodník ostrý), Sedum album(rozchodník bílý), Sedum kamtschaticum (rozchodník kamčatský), Sedum reflexum (rozchodník skaliskový), Sedum spurium (rozchodník zvrhlý), Sempervivum tectorum (netřesk střešní) Česneky: Allium montanum (česnek horský), Allium flavum (česnek žlutý), Allium schoenoprasum (česnek pažitka) Trávy: Bromus tectorum (sveřep střešní), Carex humilis (ostřice nízká), Festuca vivipara (kostřava živorodá), Poa angustifolia (lipnice úzkolistá), Poa compressa (lipnice smáčknutá)

Festuca glauca

Pažitka - Allium schoeneprasum na střešní zahradě

Rostliny vytvářejí různobarevné polštáře, které jsou zajímavé od jara do podzimu Svaz zakládání a údržby zeleně

Text a foto Ing. Jana Šimečková

Rostliny vytvářejí různobarevné polštáře, které jsou zajímavé od jara do podzimu

10

Intenzívní střešní zahrada ul. Špitálka, Brno Umístění díla: Střecha navazuje na kancelářské prostory společnosti A.B.E. Zhotovitel: Ing. Jiří Vrbas – „Květ“ Nádražní 155, Blažovice A.B.E. – stavební část střechy Autor projektu: Ing. Jana Vrbasová Termín realizace: 2001 Rozsah díla (m2): 65 m2

Použité materiály: Stavební část střechy: – hydroizolace – folie – tepelná izolace – extrudovaný polyestyren – geotextilie – technodren, v. 2,5 cm – geotextilie Stručný popis vegetační vrstvy Vegetační vrstva: – substrát v. 25 cm Rostlinný materiál: – bylinky (Origanum, Thymus, Lavandula) – traviny (Festuca scoparia, Pannicum, Pennisetum, Miscanthus) – popínavky (Parthenocissus q., Lonicera henryi

Intenzívní zahrada na střeše garáže, Šlapanice Zhotovitel: Ing. Jiří Vrbas – „Květ Nádražní 155, Blažovice Autor projektu: Ing. Jana Vrbasová Další zhotovilé: Ing. Švábenský – stavební část střechy Termín realizace: 2000 Rozsah díla (m2): 80 m2

Použité materiály: Stavební část střechy: – hydroizolace – folie – geotextilie – technodren, v. 2,5 cm – geotextilie Stručný popis vegetační vrstvy Vegetační vrstva: – substrát v. 25–80 cm Rostlinný materiál: jehličnaté a listnaté dřeviny, trvalky, traviny, popínavky kamenné šlapáky v oblázkovém poli kamenná lavice vodní prvek zatím nezrealizován


11

Střešní terasy na rodinné vile v Jirčanech Zhotovitel: Gabriel s.r.o., Lidická 258/10 412 01 Litoměřice Autor projektu: Ing. Daniel Petr Ing. Miroslava Prokopová Termín realizace: 2005 Rozsah díla: 25m2 plocha ozelenění střešních teras Zbudování vegetačních vrstev teras a výsadba rostlin Na konstrukci střechy (izolace proti prorůstání a zatečení) je položena geotextilie s přizvednutými okraji na stranách, na tu je položen Technodren 2010 S, sloužící jako hydro-akumulační vrstva. Na něm je opět geotextilie (filtrační vrstva). Nakonec se položí vegetační vrstva ve výšce 25 cm u trav a 15 cm u levandulové pláně. Do vrstvy substrátu se již vysazují konkrétní druhy rostlin. Levandulová pláň je zamulčována mulčem ve vrstvě silné 5 cm. Plošné výsadby trav jsou pokryty vrstvou 5cm kačírku frakce 16-32 mm. Záhony jsou od okolí odděleny dřevěnými prkny. Zelené plochy nevyžadují zvláštní péči. Pouze v parných dnech je vhodné okrasné trávy zalít a na jaře seříznout až u země nevzhledné a odumřelé části, stejně jako u trvalek na levandulové pláni. Složení vegetačního substrátu (směs): 10–20 % stelivová rašelina, 40 % zahradnická zemina, 40 % sprašové hlíny (jílu), 10 % ostatní komponenty – borová kůra, perlit (pro vylehčení)


12

ZinCo ZELEŇ NA STŘECHÁCH SE SYSTÉMEM ZinCo ZinCo je dnes celosvětově zavedená značka v oblasti provádění zelených střech. Předností firmy ZinCo je, že řadu desetiletí vyvíjí a zdokonaluje kompletní systém pro zelené střechy. Návrhem a použitím kompletního systému je zaručena dlouhodobá funkčnost zelené střechy, protože veškeré jednotlivé prvky jsou vzájemně sladěny tak, aby jejich funkční parametry byly optimální. Zelené plochy lze provádět pomocí systému ZinCo na všech druzích střech. Ať se jedná o jednoplášťové, dvouplášťové větrané/nevětrané, inverzní nebo tzv. duo nebo plus střechy. Skladba vrstev vychází z přírodního modelu, který bylo nutné zmenšit do technicky proveditelné podoby. Již v projekční fázi projektu je nutné dbát na dostatečnou nosnost střešní konstrukce a zajistit pokud možno hydroizolaci střechy z materiálu, který je odolný proti prorůstání kořenů rostlin. Důležité je dostatečné vytažení hydroizolace na svislých plochách, které prostupují rovinou střechy nad povrch budoucího substrátu. V případě, že stávající hydroizolace není odolná proti prorůstání kořenů, lze ji dostatečně chránit pomocí speciálních folií. Vrstvou, která je také důležitá pro správnou funkci zelené střechy, je ochranná a akumulační rohož. Tato vrstva chrání hydroizolaci proti mechanickému namáhání a poškození. Zároveň má požadovanou schopnost zadržet a zpozdit odtok přebytečných srážkových vod. Zde se nabízí celá řada rohoží, které se liší právě ve schopnosti zadržení různého množství vody. Správná drenážní vrstva musí zajistit: • zadržení požadovaného množství srážek v samotné drenáži, přebytečná voda se musí dostat do ochranné a akumulační vrstvy, • rozvedení vody po celé ploše ochranné a akumulační vrstvy, • možnost výparu vlhkosti z ochranné a akumulační vrstvy do substrátu, • volný prostor mezi hladinou vody při naplnění drenáže a spodní úrovní substrátu. Pro zajištění výše uvedených bodů je nutné zvolit správný typ drenáže, který dané požadavky v konkrétním případě splní. ZinCo dodává v principu tři druhy drenáží: 1. Floradrain První nese označení Floradrain a vyrábí se ve třech výškách – 25, 40 a 60 mm. FD 25 je vhodný pro extenzivní zeleň, FD 40 také pro intenzivní s výjimkou stromů a keřů náročných na dostatek závlahy. V tom případě je potom nutné použít FD 60. Jedná se o profilované desky (pásy) z recyklovatelného polyetylenu, které se vyznačují výbornou tuhostí a pevností, což ocení především montážní firmy, které tak nemusí vyměňovat žádné drenážní desky poškozené od pracovníků, kteří po nich jen přešli. Tato drenáž je velmi vhodná pro novostavby, na pevný podklad, kde není potřeba překlenovat žádné louže apod. 2. Floratec Dalším používaným typem drenáží jsou desky Floratec FS 50 a FS 75. Číselné označení udává celkovou výšku drenážní desky v milimetrech. Tyto desky jsou vyrobeny z recyklovaného polystyrenu a tvrdé pěny. Jsou vhodné jak pro extenzivní, tak pro intenzivní zelené střechy, ale především tam, kde se na střeše vyskytují kaluže, které je nutné překlenout, aby místo zelené střechy nevznikla bažina. Další možnost použití těchto desek je díky jejich vysoké tuhosti ve vlastní rovině na šikmých plochách do sklonu cca 20°. Speciálním typem těchto drenáží, vyvinutým pro zelené dodatečně zateplované střechy, je Floratherm WD 65, 100, 120 nebo 180mm vysoký. Tyto drenážní desky mají certifikovaný tepelný odpor. Použití je analogické s deskami Floratec. Svaz zakládání a údržby zeleně

13

3. Elastrodrain Třetím typem drenáží jsou desky Elastodrain, které jsou vyrobeny z vulkanizovaného, resp. recyklovaného kaučuku. Tyto desky se používají především jako ochrana hydroizolace, kde nelze použít vysoký podsyp pod dlažbu. Betonová dlažba se může pokládat přímo na tuto drenáž nebo při použití filtrační textilie do štěrkopískového lože. Aby nedocházelo k přenosu substrátu do drenáže a potom dál do kanalizace, je nutné použít filtrační vrstvu, která propustí vodu ze substrátu do drenáže. Správné funkce se také zde dosáhne správnou volbou konkrétního typu filtrační textilie. V první řadě nesmí dojít ani po čase k zanesení filtrační textilie jemnými částmi substrátu, aby zde ve spojení s vodou nevznikla parotěsná vrstva, což by mohlo mít nepříznivý vliv na tepelně technické chování střechy. Toho lze dosáhnout jen použitím materiálů, které nejsou příliš chlupaté a tím také tlusté, jako jsou např. běžné geotextilie. Druhým hlediskem při správném výběru filtru je velikost mechanického zatížení. V této oblasti ZinCo nabízí celkem 4 druhy filtračních textilií, které zaručují, že časem se nezmění v parotěsnou vrstvu a liší se v odolnosti proti mechanickému poškození (např. od hrubého štěrku). Mnohé z toho, co se tradičně odehrává na rovné zemi, lze přesunout na střechy nebo na vršky podzemních garáží. ZinCo nabízí podle druhu využití pro každou střechu vhodné systémové řešení. V případě jakýchkoliv dotazů, požadavků na návrh řešení konkrétního projektu vám ZinCo poradí. Text: Ing. Vít Kocourek Foto a vyobrazení: ZinCo a Isodom ISODOM a.s., Hněvkovská 56/1225, 148 00 Praha 4

Příklady zelených střech realizovaných systémem ZinCo


14

Optigrün Ozelenění strmých a valených střech Systém Optigrün se vyznačuje osvědčeným kompletním řešením nadstavby pro extenzívní a intenzívní osázení zelení u plochých a strmých střech - od ochrany kořenů a ochrannou tkaninu přes drenáže, filtrační tkaninu a substrát až po vegetaci. Na základě rozsáhlého sortimentu produktů je možné podle jednotlivých případů aplikace zvolit různé materiály. Firma Optigrún podporovala diplomovou práci VŠ Osnabrück, která zachycovala výzkumy strmých a valených střech na 50 objektech. Byla zaznamenána jejich poloha, konstrukce a vývoj vegetace.

Ozelenění strmých střech – zvláštnosti a obecná doporučení Od jakého sklonu hovoříme o „strmých“ střechách, to není jednoznačně definováno. V praxi jsou za strmé považovány střechy se sklonem nad 30°, v těchto šetřeních byly zohledněny střechy od 20°, protože od této prahové hodnoty jsou doporučena konstrukční protismyková opatření podle směrnic FLL pro ozelenění střech. Zelené strmé střechy se musí oproti plochým střechám vyrovnávat s mnohem extrémnějšími podmínkami. Mezi ty patří např. sluneční svit a působení větru ale také jiné erozní vlivy a nebezpečí vysychání. I údržba, kterou je nutné provádět z důvodu sklonu ve ztížených podmínkách, má větší význam. Při projektování a provádění ozeleněné strmé střechy je třeba dbát především těchto bodů: – Protismykové a protiskluzové zajištění Použití osvědčeného protismykového systému odolného proti povětrnostním vlivům. V prvé řadě je třeba vyzdvihnout protismykové prahy, umístěné pod střešní izolaci a pevně spojené s podkladní konstrukcí. Takto se zatížení z ozelenění přenáší na celou střešní plochu. Toto provedení vyžaduje včasné naprojektování a dobrého pokrývače. – Statika podkladní konstrukce, resp. konstrukce okapu Je-li protismykový systém umístěn nad střešní izolaci na okapní nosník, který musí přenést veškeré zatížení z ozelenění v případě sklouznutí, musí být správně dimenzována především konstrukce okapu. – Detailní řešení okapu a hřebene U okapu je třeba zohlednit výše uvedené smykové síly a především výskyt přebytečné vody. Je třeba naprojektovat štěrkový pás s drenážním potrubím nebo odvodňovací žlab. U hřebene je třeba dbát na to, že u sedlové střechy nemůže být hřeben špičatý a u pultové střechy je třeba upevnit vegetační rohož. V zásadě se nabízí úvaha, zda v oblasti hřebene není lepší zeleň vynechat, neboť je zde vystavena větrné erozi. – Odvodnění U strmých střech je třeba v oblasti okapu počítat se zvýšeným množstvím vody. – Vhodný substrát Používá se soudržný a polohově stabilní substrát s organickými součástmi, který nesmí být příliš hrubozrnný. Identifikace: Extenzívní substrát pro vícevrstvé konstrukce. – Osázení vegetací Mělo by se provádět výhradně pomocí předpěstovaných vegetačních rohoží (s nosnou nehnijící vložkou). – Přístup a zajištění proti pádu S volným venkovním přístupem na střechu nebo po žebříku a zajišťovacími body pro osobní zajištění je třeba počítat od začátku projektu.

Různé varianty protismykového zajištění 50 zkoumaných strmých střech bylo zhotoveno 11 firmami v 19 variantách ozeleňovacích systémů pro strmé střechy. Tyto systémy lze rozdělit do tří skupin: 1. Bez konstrukčního protismykového zajištění 2. S konstrukčním protismykovým zajištěním se zatížením okapu 3. S konstrukčním protismykovým zajištěním bez zatížení okapu

Příprava pro ozelenění valené střechy

1. Bez konstrukčního protismykového zajištění Na trhu zelených střech existuje jen málo firem, které nenabízejí speciální systém protismykového zajištění, skládající se z prahu a nosníků. Ale zcela bez těchto opatření to také nejde. • Trnová rohož: Jako protismykové zajištění se pokládá jednostranně kašírovaná tkaninová rohož s trny tak, že tkanina leží na střešní izolaci a rouno s nahodile orientovanými vlákny je vyplněno substrátem.


15

2. S konstrukčním protismykovým zajištěním a se zatížením okapu Od sklonu střechy 20° je dle směrnice FLL pro zelené střechy předepsáno použití konstrukčních opatření k protismykovému zajištění. Zásadní možností je, že protiskluzový systém se uloží nad střešní izolací na ochrannou a drenážní tkaninu. Zatížení ze zelené nadstavby je potom přenášeno okapním nosníkem, na což je třeba brát přednostně zřetel při jeho dimenzování a navrhování. • Systém se zásuvným rastrem Systém se skládá z posuvných prahů a nosníků, které je možné do sebe zasunout; při větším sklonu střechy vždy v menších vzdálenostech • Systém s háky, lany a prahy V tomto systému nahrazují nerezová ocelová lana posuvné nosníky použité u rastrového systému a umožňuje tak osázet zelení i zvlněné střechy, např. valené.

Ozelenění šikmé střechy rodinného domu Segnitz

3. S konstrukčním protismykovým zajištěním bez zatížení okapu Pro statiku a bezpečnost okapu a pro ozelenění jsou nejlepší ty protiskluzové systémy, které přenášejí smykové zatížení zeleně nejen na okap, ale na celou plochu střechy. To znamená, že protismykové zajištění se nachází pod střešní izolací. • Izolované protismykové prahy Protismykové prahy ze dřeva, které jsou sešroubované se spodní konstrukcí a přes které je vedena izolace odolná proti kořenům. • Pěstební nádoby Systém, při kterém se namísto střešních tašek zavěšují osázené nádoby.

Shrnutí Jak vyplynulo z výsledků šetření u 50 ozeleněných strmých a valených střech, existují různé systémy, které jsou příslibem trvale funkčního řešení. Ozelenění střech v extrémních polohách už není pro odborníka při současném stavu techniky a rozumném vyprojektování žádným velkým problémem. Text: Dipl. Ing. Klaus Schiefler Foto: Optigrün International AG Golfhaus Erwang - zelená kupole

Optigrün international AG Am Birkenstock 19 D-72505 Krauchenwies-Göggingen www.optigruen.de

Landstrasser Hauptstrasse 71/2 A-1030 Wien www.optigruen.at


16

Král & Kurz - zahradnické práce, s.r.o.

Střešní zahrada na objektu Alpha v komplexu BB Centrum v Michli Zhotovitel

Král & Kurz – zahradnické práce, s.r.o., Kolovečská 1938, 155 00 Praha 5 Autor projektu: David Hora, DiS, Lenka Horová DiS

1. místo v soutěži „Sadovnické dílo roku 2005“ Architektonické řešení Centrální část prostoru střechy objektu ALPHA prolíná světlík, který vystupuje až nad úroveň střešní zahrady. V architektuře celého objektu se prolínají táhlé křivky, které výrazně působí i v prostoru samotné střešní zahrady. Přístup do zahrady je vytvořen z prostor při světlíku

Termín realizace: 2003 Celková plocha: 1200 m2 na severní straně střechy. Dalším výrazným prvkem střechy je technologické zázemí oddělené akustickou zástěnou. Přístupem se nejprve dostáváme na hlavní terasu. Ta je umístěna na severovýchodním nároží střechy. Povrch terasy tvoří obdélníková dlažba na terčích. Terasa je doplněna o betonové kontejnery, ve kterých je vysázen zajímavý tis Taxus baccata „Dowastoniana“. Při východní straně zahrady vznikla kompozičně nejvýraznější část, kterou tvoří přírodní

porost borovic. Skupině dominuje Pinus silvestris „Watererii“. Už při výsadbě dosahovaly rostliny výšky 175–200 cm. Tyto stromy jsou podsazeny klečí (Pinus mugo) ve dvou výškových kategoriích 150–175 cm a 80–100 cm. Díky těmto vzrostlým sazenicím je již brzy po výsadbě skupina funkční a vypadá velmi efektně. Okraje jsou vytvořeny ze zakrslých odrůd borovic, skupin vřesů, vřesovců a okrasných travin. Kolem této husté výsadby borovic

je vedena cesta s dřevěným povrchem, která pokračuje až na samotný cíp zahrady, kde je umístěna vyhlídková terasa na areál BB Centra. Tím se dostáváme do části zahrady, která je pohledově izolována od ostatních částí zahrady pomocí technického zázemí. Tak vzniká ojedinělé zákoutí, ze kterého máme přehled po celém areálu, ale ve kterém jsme na druhou stranu izolováni a obklopeni příjemnou výsadbou listnatých stromů (Acer platanoides „Globosum“) s podsadbou keřů a trvalek. Svaz zakládání a údržby zeleně

17

Druhé takové zákoutí vzniká u zúženého konce světlíku. Toto zákoutí je opět pohledově odcloněno od centrální plochy a je řešeno detailní výsadbou trvalek. Trvalky doplňují stálezelené pokryvné rostliny a listnaté stromy (Acer platanoides „Globosum“), které se kompozicí prolínají a působí jako spojovací článek. Možnost posezení v této části zahrady, stejně jako podél světlíku, nabízejí dřevěné lavice na opěrných zídkách. Celý prostor střešní zahrady je komponován tak, aby ihned po realizaci tvořil kompaktní celek s okamžitým účinkem. Rostliny byly pečlivě vybírány s ohledem na klimatické a půdní podmínky tohoto prostředí a díky velikostem, ve kterých byly sázeny a jejich hustotě při výsadbě je zahrada hned po založení plně funkční. Celá střešní zahrada je doplněna automatickým závlahovým systémem.

Technické prvky Skladba vrstev střech pro pěstování rostlin je tvořena vrstvou drenážní a vrstvou vegetační. Schéma skladby vrstev: – substrát (550 mm, v místě zídek 240 mm) – geotextilie - 3 mm – keramzit (liapor) 80 - 120 mm – drenážní fólie - 12 mm

V místech výsadby stromů byla do vegetační vrstvy jako zátěžová kotva pro výsadbu a pozdější prokořenění vložena KARI siť BSt 500, pozinkovaná, oka 150x150 mm. V určitých místech jsou sítě kotveny do opěrných zídek pomocí ocelových kotev. Pro maximální kvalitu a funkčnost navrhovaných sadových úprav jsou plochy vybaveny automatickou kapkovou závlahou, která doplňuje srážkový deficit a snižuje riziko vysychání. Po necelých třech letech po výsadbě je na střeše zelená oáza , kde probíhají obchodní jednání a zaměstnanci zde tráví přestávky. S využitím materiálů firmy Král & Kurz, zahradnické práce, s.r.o. připravila redakce


18

Zelené střechy - poznatky z odborné exkurze do Rakouska Ve dnech 12.–14. května 2005 uspořádal Svaz zakládání a údržby zeleně exkurzi do Rakouska, jejíž hlavním tématem byly zelené střechy. Exkurze byla součástí grantu „Zelená linie“ - přeshraniční spolupráce s rakouským svazem - a byla pořádána za finanční podpory Evropské unie.

Steinbauer GmbH - partner firmy Optigrün - extenzivní zelená střecha Naše osmnáctičlenná skupina začala svou exkurzi ve Vídni, ve firmě Steinbauer GmbH, která je partnerským podnikem firmy Optigrün. Technické zázemí firmy sídlí na ulici Percostrasse č. 19. Zde nás přivítali zástupci firmy Steinbauer a pan Klinkenberg, který na exkurzi zastupoval firmu Optigrün. Na střeše haly vytvořila firma Steinbauer před osmi léty vzorovou extenzivní střešní zahradu. Dnes je to jednak ukázková zahrada pro klienty, a také si zde firma zkouší různé typy extenzivních zahrad. Seznámili jsme se i s činností a organizací firmy. Firma Steinbauer má 80–90 zaměstnanců a je rozdělena na tři skupiny. Jedna skupina realizuje střešní zahrady, druhá ošetřuje stromy a třetí skupina zakládá a udržuje zeleň

Obytný blok Seitenberggasse 53-63 1160 Wien - intenzivní zelené střechy Další zastávkou byl blok domů na ulici Seitenberggasse. Zvenku nenápadná ulice, uvnitř oáza klidu. V obytném bloku čís 53 zmizela z vnitrobloku auta do podzemních garáží, na jejichž střechách od roku 2003, kdy byla rekonstrukce dokončena, vyrůstají na trávníku stromy a keře a kvetou trvalky. Část tohoto utěšeného prostoru je společná pro všechny nájemníky, část je rozdělena na soukromé zahrádky lemované živými ploty. Ve společné části dovádějí na hřišti a na kolové a koloběžkové dráze děti, soukromé zahrádky patří k bytům v prvním podlaží. Docela příjemně se na nich dá posedět. Výsadby stromů a keřů jsou soustředěny do elipsovitých záhonů, na kterých je podle vysázených druhů 30-70 cm vrstva substrátu. Když jsem se potom podívala na parkovou úpravu ze sedmého podlaží, kam jsem se pohodlně vyvezla výtahem, musela jsem uznat, že málokdo by si uvědomil, že se vlastně dívá na ozeleněnou střechu garáží. Také na tomto sedmém poschodí je ovšem na střeše zahrada. Částečně veřejná, částečně soukromá. Soukromé jsou malé zahrádky 4 x 4 m olemované opět živým plůtkem, které tentokrát patří k bytům v šestém podlaží, s nimiž jsou spojeny schody. Každý byt má tak svůj obývací pokoj pod širým nebem.Na společné zelené střeše je pro všechny nájemníky nerezový bazén. U bazénu je travnatá plocha na slunění a lavičky. Objekt byl dokončen v létě roku 2003. Podle projektu Landschaftsarchitekturbüro Cejka vytvořila střešní zahrady firma Steinbauer.


19

Obytný blok Seitenberggasse 45-51 1160 Wien - intenzivní zelené střechy Šťastní obyvatelé ulice Seitenberggasse! O několik metrů dál totiž dokončili v roce 2004 v dalším vnitrobloku zahradu na střechách garáží a také soukromé zahrádky, které zde patří nájemníkům přízemních bytů. Na střeše podzemních garáží na výšce substrátu 35 cm rostly stromy, keře a trávník a navíc nás tam překvapilo ještě jezírko. Ani tam ovšem nechybělo dětské hřiště. Jezírko umístěné na střeše podzemních garáží Vzhledem k tomu, že vegetační úpravy byly dokončeny teprve na podzim roku 2004, zahrada působila ještě nehotovým dojmem. Při exkurzi jsme se dozvěděli, že investor tohoto objektu na závěr už šetřil, takže některé záměry se na střešních zahradách nezrealizovaly. Na střeše v sedmém podlaží si obyvatelé tohoto domu tentokrát mohou vylepšovat svou kondici na běžecké dráze. Autorem projektu ozelenění je Landschaftsarchitektur Gachowetz – Lutz – Zimmermann. Vegetační úpravy provedla opět firma Steinbauer GmbH.

Dům s pečovatelskou službou - Haus der Barmherzigkeit Nedaleko tohoto komplexu jsme navštívili luxusní dům pro seniory. Zeleň je zde rozmístěna na několika terasách. Záhony na nich jsou vesměs elipsovité a jsou uspořádány tak, aby kolem nich mohli na vozících projíždět také méně mobilní pacienti.Výška substrátu na záhonech osázených trvalkami a opatřených závlahou je 20-40 cm. Až rozkvetou, bude teprve dojem dokonalý. Na podzemních garážích jsou na násypu 80 cm substrátu stromy, keře a trávník. Zakázka byla dokončena v roce 2004. Návrh ozelenění: Ing. Büro Ivancsics, realizace Steinbauer GmbH

Obytný dům Wiedner Hauptstrasse – Wien Poslední naší zastávkou byl dům, jehož fasáda je porostlá pnoucími rostlinami i keři. Rostliny vyrůstají z nádob, ve kterých je 50 cm substrátu. Autorem stavby je architekt Rüdiger Lainer, autorem ozelenění LA Architekt DI Jakob Fina. Realizaci prováděla firma Steinbauer GmbH. Problematická je péče o rostliny. Část zeleně udržuje odborná firma, většina nádob je přístupných pouze z bytů a jak rostliny prospívají, to záleží na péči nájemníků. Někteří pečují vzorně, jiní bohužel vůbec ne.Tomu ovšem odpovídá také kvalita zeleně. Ve vnitrobloku domu jsou na podzemních garážích stromy a trávník. Objekt byl dokončen v roce 2002 - 2003. Když nám v březnu pan Thomas Pree z firmy Halbartschlager na semináři v Hrotovicích ukazoval zelené střechy v Linci, rozhodli jsme se, že při další exkurzi nevynecháme tuto firmu, která je partnerem firmy Optigrün. Firma Halbartschlager realizovala mnoho zelených střech v nedalekém Linci. Tři z nich jsme navštívili. Naším zasvěceným průvodcem byl pan Bernd Klinkenberg - zástupce firmy Optigrün.

Schachermayer 2010 – Ausbaustufe 2, Schachermayerstr. 2-10, Linz Prvním navštíveným objektem byla firma Schachermayer, která od roku 2001 pokrývá střechy všech nově stavěných budov extenzivní zelení. Dnes je zde 10.000 m2 ozeleněných plochých střech. Architektem zelených střech je firma Gessner, Linz, investorem Planbau Wellisch, Linz. Dodavatelem je firma Halbartschlager Dachgarten GmbH. Tyto extenzivní ploché střechy pokrývá 300 g ochranné rouno. Jako izolace byla použita folie Novotan. Teplá střecha se spádem 1° má po obvodu 50 cm široký a 8 cm vysoký štěrkový pás. Na střechách je použitá vrstva 8 cm Optigrün minerální substrát (M-schwer). Vlastní ozelenění bylo provedeno „nástřikem“. Střechy byly postupně dokončovány v letech 2001 – 2004.


20

Landesdienstleistungszentrum Linz, Bahnhofplatz 1, 4020 Linz Druhým navštíveným místem byla nová budova nedaleko nádraží. Na této budově je 9 000 m2 extenzivních střech a 11 atrií s 5 000 m2 intenzivního ozelenění. Autorem projektu byla firma Neumann und Steiner, Wien. Investorem Büro Kaufmann, Linz. Na extenzivní střechy byla do 10 cm vrstvy minerálního substrátu nastříknuta směs tvořená převážně rozchodníky (Sedum: Kräuter / Gräser). Na intenzivních střechách je použita drenážní rohož Optigrün Drainmatte Typ G, a 25 cm intenzivního substrátu (I-schwer). V místech, kde jsou vysazeny stromy, je až 80 cm intenzivního substrátu. Stavba byla realizována v říjnu 2003 – září 2004.

Tennishalle, Leonding Posledním místem, které jsme navštívili, byla tenisová hala v Leondingu. Zde je 3 000 m2 střechy se sklonem 18°. Střecha byla postavena v letech 1997–1998. Slouží jako pokusná plocha, kde se sleduje, jak se vyvíjí směs bylin a trav, která byla na střechu použita. Projektantem byl DI. Ferdinung Karl, investorem Büro Ing. Steinleitner, Linz. Na většině plochy střechy je 300 g ochranné rouno, substrát 15 cm (E-leicht). Ozelenění bylo prováděno nástřikem směsi – Sedum/Kräuter/Gräser.

Na závěr jsme se dozvěděli, proč je v Linci tolik zelených střech. Město Linec v uplynulých letech přispělo každému, kdo místo klasické zvolil zelenou střechu 35 % z nákladů na celou střechu. Střechy se samozřejmě kontrolovaly a poslední částku dostali majitelé zelených střech až po uplynutí 5 let. Text: Ing. Jana Šimečková, foto: archiv SZÚZ


21

Zelené štěrkové trávníky – alternativa vyasfaltovaných ploch Štěrkové povrchy propouštějící vodu, které se dají přiměřeně zatěžovat a ozeleňovat, jsou velmi vhodné pro méně frekventovaná parkoviště, kde je dopravní ruch mírnější. Takto pojednané plochy vodu nejenom propouštějí, ale také vypařují. Štěrkové plochy porostlé vegetací ovzduší ochlazují a zmírňují nebezpečí velké vody, která je dnes pro mnoho měst díky častějším přívalovým dešťům opravdovým nebezpečím. Náklady na realizaci štěrkových trávníkových ploch jsou dokonce nižší než u ploch vyasfaltovaných. Také štěrkové trávníky potřebují samozřejmě údržbu. Jsou-li však dobře založeny a osety takovou travní směsí, která odpovídá místním podmínkám, potom štěrkové trávníky vyžadují méně údržby než trávníky na zahradách, v parcích nebo na hříštích.

1. Úvod Štěrkem se rozumí přírodní drcené kamenivo frakce od 2–64 mm. Drobný štěrk 2–12 popř. 2–22 mm je označován často jako drť. Definice štěrku je proto tak důležitá, že jenom ostrohranný štěrk je možné uválet, stabilizovat a vytvořit tak rovnou, dostatečně nosnou a propustnou plochu, která je pro parkoviště nezbytná. Parkoviště pro osobní vozy musí mít podle směrnic FLL 2000 minimální předepsanou nosnost 25 MN/m2. (MN = Meganewton) „Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung und Landschaftbau“ v Bonnu doporučuje hodnotu koeficientu propustnosti kf mezi 1 ∙ 10–5 a 1 ∙ 10–6 m/s. Tato doporučení pro zakládání štěrkových trávníků jsou výsledkem prvních menších pokusů v Německu, ovšem je v nich chyba, protože při realizaci byla směs označena jako hrubý písek a ne jako štěrk. To způsobilo velké zmatky a nejistotu. Ve Vídni najdeme také příklady s vrchní vrstvou ze směsi zeminy a štěrkodrtě o mocnosti 10 cm, které si nezaslouží název štěrkové trávníky. Jsou ukázkou nedostatečné nosnosti a propustnosti vody a slouží jako odstrašující příklady. Abychom tyto nesprávné informace vyvrátili a pomohli prosadit dobrou myšlenku, založil náš „Institut für Ingenieurbiologie und Landschaftbau“ při vídeňské „Universität für Bodenkultur“ ve spolupráci s oddělením vodního hospodářství vídeňského magistrátu (MA 45) dvě pokusné plochy na lokalitě Donauinsel, které až do podzimu 2004 náš ústav pravidelně kontroloval a udržoval. Jedna plocha byla založena na Treppelweg na jaře 2001, druhá na Segellhafen Nord v zimě 2001/2. Jejich založení a údržba byly financovány magistrátem. Výsledky jsou zaznamenány v závěrečné zprávě (Längert a Florineth, 2005). Nejdůležitější postupy při zakládání těchto štěrkových ploch a výsledky byly potom zveřejněny.

2. Pokusné plochy a jejich řešení Treppelweg - založeno květen - červen 2001 TREPPELWEG – březen 2004

Pokusná plocha je dlouhá 143 m a 5 m široká. Je složena z 45 políček. Byly zde použity tři varianty substráty, které se skládají ze štěrku frakce 0/32, 0/45 a 0/64 a z podílu zeminy (10% z objemu) nebo kompostu (20%). Nosná vegetační vrstva o mocnosti 30 cm byla rozprostřena pomocí jeřábové lopaty v jednom případě přímo na vhodné podloží a v jednom případě na propustný štěrk. Plocha byla zhutněna 8 t válcem, dvakrát v suchém a jednou ve vlhkém stavu. Za sedm týdnů po osetí plochy speciálně namíchanou osevní směsí přejíždělo osobní auto 2/3 pokusné plochy 3x týdně a po deseti týdnech ji přejíždělo ve čtrnáctidenních intervalech nákladní auto.

Segelhafen - založeno listopad 2001 - březen 2002 Pokusná plocha leží na severu Vídně mezi břehem Dunaje a dálnicí A22. Je rozdělena příjezdovou cestou na dva parkovací pásy dlouhé 95 m a široké 5 m. Vegetační vrstvu tvoří štěrk frakce 0/32, 0/45 a 0/64, do kterého je přimícháno jen 15 % zeminy. Plocha byla rozprostřena 12 t grejdrem, jen menší část byla kvůli možnosti srovnávání upravena bagrem. Podklad parkovacích pásů kolem příjezdové cesty tvoří mrazuvzdorný materiál (0/70), na ploše na dunajském břehu byl použit materiál, který sloužívá jako ochrana před velkou vodou. Plochy byly posléze uválcovány. Zelené plochy oseté různými osevními směsmi byly zatěžovány pravidelně zcela přirozeně. Slouží totiž jako parkoviště pro návštěvníky rekreačního centra Donauinsl.

SEGELHAFEN – srpen 2004


22

Schématické znázornění technologií pro štěrkové trávníky Jednovrstvová technologie

Dvouvrstvová technologie

Vegetační vrstva

Vegetační vrstva

Stávající podloží

Propustný štěrk podkladová vrstva

Stávající podloží

Pokryvnost různých druhů rostlin na pokusné ploše Treppelweg v závislosti na typu vegetační vrstvy Krvavec menší Sanguisorba minor

pokryvnost v %

Kopretina bílá Leucanthemum vulgare Tolice dětelová Medicago luppulina Jestřábník chlupáček Hieracium pilosella Škarda dvouletá Crepis biennis Silenka obecná Silene vulgaris Jitrocel prostřední Plantago media Mateřídouška obecná Thymus serphyllum Šalvěj luční Salvia pratensis Řebříček obecný Achillea millefolium Lipnice luční Poa pratensis Kostřava ovčí/červená Fescuta ovina/rubra agg.

3. Vývoj vegetace Zaseté trávy a rostliny rostly nejprve kvůli zátěži pomalu, ale potom se náhle rozbujely, při čemž nejlépe rostl porost, kde bylo v osivu 16% jetele a bylin. Hluboce zakořeněné jeteloviny a byliny také nejlépe přežily velmi suchý rok 2003 a ještě se rozmnožily. Nejvhodnější byl voňavý tymián, luční šalvěje a kostřava ovčí. Z travin nejlépe prospívají na propustném podloží a také nejlépe snášejí zatížení kostřavy.

Kompost - bez podkladové vrstvy Kompost- s podkladovou vrstvou Zemina - bez podkladové vrstvy Zemina - s podkladovou vrstvou

2004

Zemina

Kompost

Bez podkladové štěrkové vrstvy

Zemina

Kompost

S podkladovou štěrkovou vrstvou

SEGELHAFEN 2002–2004 – vývoj pokryvnosti vegetace ■ bez podkladové vrstvy ◆ s podkladovou vrstvou Svaz zakládání a údržby zeleně

23

4. Nosnost Náš institut měřil nosnost prostřednictvím pokusu s dynamickými zátěžovými deskami a při druhém pokusu byly hodnoty uvedeny jako Evd2. Přepočet na Ev2 podle statického pokusu se zátěžovými deskami se provádí podle tabulky profesora Otto PREGLA (Universität für Bodenkultur Wien), který bohužel předčasně zemřel. Naměřené a přepočtené hodnoty jsou vysoko nad požadovanými hodnotami Ev2 pro parkoviště pro osobní, resp. nákladní auta. (25 – 35 MN/m2): Treppelweg (Evd2 31 – 88 MN/m2 = Ev2~62–176 MN/m2) Segelhafen (Evd2 38 – 125 MN/m2 = Ev2~76–250 MN/m2)

5. Propustnost Propustnost pro vodu byla měřena pomocí dvouprstencového měřicího přístroje (infiltrometru), přičemž oba dolní prstence byly podle modelu firmy GEOTEST (WICK, 2002) fix zabudovány do půdy, protože zaražení do štěrkové vrstvy nebylo možné. Výsledky měření činí pro zrnitost 0/45 na stanovišti Treppelweg 1,72–4,27 ∙ 10–5 m/s a na příliš silně zhutněných pokusných plochách na stanovišti Segelhafen 4,22–8,65 ∙ 10–6 m/s a zajišťují tak velice dobré, resp. dostatečné vsakování, které je zřetelně znát i při silných srážkách.

6. Závěry a doporučení pro praxi Ze štěrkových vrstev o mocnosti 30 cm ze štěrku různé zrnitosti 0/32–0/45–0/65 mm se nejlépe osvědčila frakce 0/45 mm – střední rozměr. Vyhovuje také nejlépe geotechnickým a vegetačním podmínkám. Povrch vytvořený jednovrstvovou technologií štěrku bez podkladové vrstvy se dá doporučit jenom na parkovištích pro osobní vozy, které potřebují nosnost 25 MN/m2. Potřebujeme-li větší nosnost, musíme tomu přizpůsobit podkladovou vrstvu. Používáme frakce jako u vegetační vrstvy bez přimíchání kompostu. Tak se dosáhne téhož obsahu vody v podkladové vrstvě i ve vrchní vrstvě. Takovou konstrukci nazýváme dvouvrstvová technologie. Do vegetační vrstvy je nutné potom přimíchávat 10-20 % vyzrálého kompostu. Tak dosáhneme několikanásobně vyššího stupně vegetačního pokrytí, než když přidáváme jenom humusovou půdu. Kompost má větší obsah živin a větší schopnost zadržet vodu.Teď se dokonce zkoumá, má-li kompost také větší schopnost lépe odbourávat průmyslové a motorové oleje. Před pokládáním vegetační vrstvy je nutné materiál důkladně promíchat. Nejlépe se promíchá přímo ve štěrkovně v míchačce. Vhodné je také použít bagrovou lžíci. Důležité je materiál míchat za vlhka, aby se nerozptyloval po okolí. Materiál se rozprostírá pomocí bagru, ještě jednou se krátce promíchá, potom se hutní 8-9 tunovým válem, čímž se také ještě promíchává. Travní a bylinná směs se potom seje v množství 10 g/m2, lehce se zapraví a zavlaží. Důležité je udržovat plochu 3–4 týdny dostatečně vlhkou, aby rostliny rychle zakořenily. Teprve po 3 měsících se dá plocha zatěžovat a jezdit po ní. Může-li se počkat ještě o 1–2 měsíce déle, vegetaci to jenom prospěje. Při míchání osiva je třeba zvážit Tabulka č. 1 – doporučená směs pro štěrkové trávníky na polosuchém stanovišti vlastnosti jednotlivých druhů. Je nutné, aby vydržely panonského klimatu sucho, aby vynikaly nízkým vzrůstem a byly odolné. To všechno nám potom usnadní péči a sečení této plochy. Pokud se má na těchto plochách parkovat 2x - 3x týdně, doporučujeme štěrkové trávníky na takových plochách sekat dvakrát ročně. Je-li extrémně sucho, doporučujeme zalévat, aby rostliny, hlavně jetele, nezhnědly. Po zkušenostech tří let, kdy byly pokusné plochy pravidelně kontrolovány, doporučují rakouští odborníci tak zvanou BOKU- Schottenrasen směs. (viz tabulka č. 1) O. Univ. Prof. Dr. Florin Florinet a Dipl. - Ing. Simone Längert Universität für Bodenkultur Wien, www.boku.ac.at/iblb redakčně upraveno


Parthenocissus tricuspidata

24

ZELENÉ FASÁDY A PNOUCÍ DŘEVINY Pnoucí dřeviny jsou botanicky nesourodou, a tedy i rozmanitou skupinou dřevin, kterou spojuje zvláštní strategie konkurenčního boje o světlo a s tím spojená nutnost využívat pro svůj růst nějaké opory. Z hlediska architektury je významné, že pnoucí dřeviny při svém růstu přijímají tvar této opory a tak se stávají nejplastičtějším rostlinným prvkem schopným dotvářet prakticky libovolné hmoty. Pnoucí dřeviny jsou velmi rozmanité co do vzrůstu, textury, nároků na stanoviště i co do způsobu, jakým se přidržují podkladu.

VÝZNAM A PŮSOBENÍ PNOUCÍCH DŘEVIN. Význam pnoucích dřevin vyplývá z jejich specifických vlastností a z možnosti jejich těsného kontaktu se stavební konstrukcí. Vzhledem k jejich minimálním půdorysným nárokům a schopnosti vytvořit zároveň značnou nadzemní hmotu je možné využít je i ve stísněné městské zástavbě v místech, kde nelze pro jinou zeleň najít místo. Schopnosti pnoucích dřevin přijímat tvar opěrné konstrukce je možné s výhodou využít tam, kde je třeba bez větších nákladů vytvořit hmotu k vyvážení nepříznivé stavební kompozice. Hygienické a ekologické působení pnoucích dřevin je obdobné jako u ostatní zeleně, je ale o to významnější, že působí v těsném kontaktu s budovou a v místech, kde nelze jinou zeleň uplatnit, nebo jen velmi obtížně. Z těsného kontaktu s budovou někdy vyplývají obavy z možného šíření nežádoucího hmyzu nebo dokonce i myší. Tyto obavy jsou zcela neopodstatněné. Pnoucí dřeviny nejsou hostiteli žádného obtížného hmyzu či jiných nebezpečných bezobratlých živočichů a hlodavci se při přemnožení dokážou do bytu dostat i bez zelené fasády. Zkušenost ukazuje, že obavy z obtížného hmyzu jsou často zástupným problémem, který bez ohledu na racionální argumenty vyjadřuje spíš obecný postoj ke kontaktu s přírodou, po kterém každý netouží. Architekt či projektant by měl takový postoj respektovat, neměl by ale neopodstatněné fobie šířit. Samostatnou kapitolou je vliv pnoucích dřevin na stavební konstrukce. Mezi veřejností je rozšířena mylná představa, že pnoucí dřeviny stavební konstrukce poškozují a omítka krytá rostlinami trpí. Ve skutečnosti je omítka listy pnoucích dřevin chráněna před nepříznivými vlivy počasí včetně kyselého deště a extrémních výkyvů teploty. Podle zahraničních pramenů se životnost fasády kryté pnoucími dřevinami podstatně prodlužuje (hovoří se až o trojnásobné životnosti).

Snižování vlhkosti Listy rostlin se snaží postavit tak, aby zachytily co nejvíce světla a to znamená, že jejich struktura velmi silně připomíná tašky položené na střeše. Po takto postavených listech pak spolehlivě stéká veškerá voda, kterou proti fasádě žene třeba i velmi silný vítr. Omítka pod listy potom zůstává naprosto suchá i po těch největších lijácích. Při tom listy netvoří žádný neprodyšný obal, ale vodní páry, unikající z objektu, mohou mezi nimi volně procházet. U starých budov není zanedbatelný ani fakt, že kořeny odčerpávají mnoho desítek litrů vody denně ze základové spáry.

Tepelná ochrana Zelená fasáda nepůsobí proti přehřívání v létě jen pasivně jako nějaká žaluzie, ale její působení je aktivní. Vedle odrazu a sálání (celkem cca 40-50%) působí ještě transpirace, kterou se přemění 25-35% dopadajícího slunečního záření. Fotosyntézou, kterou ovládají jen rostliny, se odčerpá dalších 5-15%. K vlastnímu plášti budovy tak pronikne jen 5-20% dopadající sluneční energie. Prakticky to vypadá tak, že zatímco holá stěna se zahřeje na slunci například na 42˚C, tatáž stěna pod zelenou fasádou má jen 22˚C. To znamená značné snížení tepelných výkyvů a z toho vyplývá i velmi významné snižování pnutí konstrukcí, které je jedním z rozhodujících faktorů prodloužení životnosti fasády.


25

Ochrana před prachem a chemickými polutanty Prach, oxidy dusíku, oxid siřičitý a další látky se spolehlivě zachycují na listech rostlin, na které se buď trvale vážou (oxidy), nebo jsou později smývány deštěm (prach). Fasáda je tak dokonale chráněna nejen před kyselým deštěm, ale i před plynnými polutanty a prachem.

Snižování hlučnosti Rostliny na fasádě samozřejmě také pohlcují hluk, účinek není ale nijak mimořádně významný. Podstatně významnější je skutečnost, že porost vytváří strukturu, která podstatně snižuje odrazivost hluku a pnoucí dřeviny se proto stávají významnou součástí protihlukových stěn.

Dynamika proměn, estetický význam Porost na fasádě se rozrůstá a na rozdíl od omítky je časem kvalitnější. Velké proměny prodělává i během roku. Na jaře je svěže zelený, v létě je sytá zeleň listů nejrozvinutější a na podzim mnohé druhy zase hýří pestře zbarvenými listy. Zajímavá může být i kresba holých větví v zimě, i ta patří k dynamice proměn.

Zásady výběru a používání pnoucích dřevin • Na plošné pokrytí větších ploch s výhodou využíváme především tak zvané samopnoucí druhy, to znamená ty, které nevyžadují budování opěrných konstrukcí (Parthenocissus tricuspidata, P. quinquefolia, Hedera helix, Hydrangea petiolaris). • Na plochách s okny nebo tam, kde chceme pokrýt jen omezenou část z plochy, dáváme přednost druhům vyžadujícím opěrnou konstrukci. Konstrukcí tak vymezíme plochu, mimo kterou se dřeviny nerozrostou. V případě použití samopnoucích druhů musíme počítat s tím, že budeme muset porost v budoucnu pravidelně omezovat řezem. • Podle velikosti objektu volíme druhy přiměřené vzrůstem. Na velké objekty volíme mohutnější dřeviny, na drobné objekty dřeviny menší. S drobnými druhy nedosáhneme na velkých plochách žádoucího účinku a někdy taková výsadba může působit až směšným dojmem. Naopak mohutné, vzrůstné druhy na subtilním plotě buď budeme muset pořád řezat, nebo se plot pod jejich vahou může i rozlámat. • Do různých stanovištních podmínek se hodí různé druhy. Jiné se hodí do stínu a jiné na slunce. Stejně tak se liší v nárocích na vláhu, teplo nebo kvalitu půdy. Tyto nároky je nutné u většiny druhů respektovat. Jen některé druhy umožňují svojí přizpůsobivostí použití na různých stanovištích. • Některé svislé stavební konstrukce tvoří přirozené opory pro ovíjivé pnoucí dřeviny (např. svody od hromosvodů, různé sloupy a pod.). Tyto konstrukce je sice možné využít k ozelenění, je však nutné dbát jisté opatrnosti. Ovíjivé dřeviny nikdy nesázíme ke konstrukcím, které by mohly rozmačkat (např. okapové roury). Obzvlášť pevně svírá podklad zejména Celastrus a Wisteria. Značnou opatrnost zachováme i při výsadbě ke stromům. Starým stromům většinou už ani ovíjivé pnoucí dřeviny neublíží. Mladé stromy ale mohou úplně uškrtit. • Druhy, které vykazují negativní fototropismus (především Hedera helix, Hydrangea petiolaris) nikdy nesázíme k objektům, kde by jejich výhony mohly pronikat do spár a otvorů a způsobovat tam škody (např. odtrhávání obkladu). • Pnoucí dřeviny bývají obvykle vysazovány na stanoviště, na kterých jsou snadno mechanicky zranitelné (těsné sousedství komunikace a pod.) a proto je vhodné, či přímo nutné, opatřit je po výsadbě vhodnou ochranou. Text a foto: Ing. Samuel Burian Svaz zakládání a údržby zeleně

26

Závěr Od začátku 90. let některá moudrá města například v sousedním Německu a v dalších zemích Evropské unie vyhlásila podpůrné programy a nejrůznější finanční výhody pro ty, kteří pochopili, že dnes úlohu vrátit rychle zeleň do našich měst a zajistit v nich tak lepší životní prostředí nesplní už jenom zahrady a parky, že je potřeba využívat také nové možnosti, nové technologie. Proto některé radnice v Německu finančně podporují ozeleňování střech veřejných a soukromých domů. Nejenom se tak vylepší smutný vzhled střešních ploch, ale na zelených střechách vznikají nové a neobvyklé rekreační možnosti. Radnice podporují také projekty na ozelenění fasád, dvorků a tam, kde není příliš velký dopravní ruch, budují ozeleněné štěrkové trávníky místo vyasfaltovaných, neprodyšných ploch. Německý svaz pro zakládání a údržbu zeleně (Bundesverband Garten -, Landschafts- und Sportplatzbau) připravuje nyní spolu s odborníky z vysokých škol a předními zahradními architekty pilotní projekt, který vědecky dokáže význam zeleně pro zlepšení kvality životního prostředí ve městech. Dosud totiž chyběly vědecky zpracované údaje a databáze, které by dokazovaly, že veřejných ploch zeleně stále ubývá, ačkoliv jsou stejně důležitou zbraní proti znečištění vzduchu jako technická opatření. Anebo jako předepsané limity o povoleném vypouštění škodlivin do ovzduší, které se stejně stále překračují. Už dnes je dokázáno, že také velmi záleží na kvalitě veřejné zeleně. Dobře založené a udržované zelené plochy s vyššími vegetačními druhy jsou účinějšími zbraněmi proti znečištění vzduchu než nízké, stále znovu stříhané trávníky. Finanční prostředky věnované zeleni nejsou tedy luxusem, nýbrž jsou dobrou investicí do lidského zdraví. Neodvolávejme se však na situaci u našich sousedů. Nedávno ministr životního prostředí Libor Ambrozek konstatoval, že říjnová zpráva OECD o českém životním prostředí poukázala na klíčové problémy. Na každou korunu hrubého domácího produktu u nás připadá nejvíce emisí oxidu uhličitého ze všech členských zemí EU. Zdejší průmysl trpí vysokou energetickou náročností. Poplatky za znečištění jsou velmi nízké, takže továrny nemotivují k investicím do efektivnějších technologií. Pokrok v ozdravování našeho prostředí se v posledních letech prakticky zastavil. Projdeme-li se našimi městy, musíme si přiznat, že o zelených střechách, parkově upravených vnitroblocích a zelených fasádách, o jejichž významu pro zdravé životné prostředí dobře víme, zatím spíš diskutujeme, než je zakládáme. Proto náš Svaz zakládání a údržby zeleně, který je členem ELCA (European Contractors Association), pokládá za své poslání informovat o nových technologiích a trendech významné potencionální investory - bytová družstva, městské odbory životního prostředí, velké stavební firmy. Na nich totiž záleží, aby zahradníci, o jejichž další vzdělávání a zvyšování kvalifikace svaz pořádáním seminářů, workshopů a odborných exkurzí usiluje, měli u nás vůbec co ozeleňovat. Ing. Jana Šimečková Svaz zakládání a údržby zeleně Svaz zakládání a údržby zeleně

Seznam členů Svazu zakládání a údržby zeleně Praha Baobab - péče o zeleň s.r.o. M. Horákové - zahradnictví Prašný most, 160 00 Praha 6 Tel, fax: 224 319 917 e-mail: [email protected] www.baobab.cz Corydalis - Miroslav Horský Výletní 331/9, 142 00 Praha 4 Tel: 602 390 154, fax: 241 717 285 e-mail: [email protected], www.corydalis.wz.cz Garpen - Jaroslav Pešička U Skalky 16, 181 00 Praha 8 Tel: 283 850 991, fax 233 542 925 e-mail: [email protected] www.garpen.cz Gartensta spol. s r.o. K Pastvinám 322, 107 00 Praha 10 Tel., fax: 274 779 991 e-mail: [email protected] www.gartensta.cz Imramovský - vegetační úpravy s.r.o. Mladoboleslavská 489, 190 17 Praha 9 Tel, fax: 286 856 003 e-mail: [email protected] www.imramovsky.cz

Jihočeský kraj Rašelina a.s. Na Pískách 488/II., 392 18 Soběslav Tel: 381 521 244, fax: 381 521 243 e-mail: [email protected] www.raselina.cz

Plzeňský kraj Oštěp Plzeň s.r.o. Chotíkov 2, 330 17 Plzeň - sever Tel, fax: 377 821 072, 602 653 419 e-mail: [email protected]

Karlovarský kraj Ing. Petr Šindelář - Zahrada Teplá Klášter Teplá, 364 61 Teplá Tel: 353 392 275 e-mail: [email protected]

Ústecký kraj Ekodendra s r.o. Bohosudovská 442, 415 10 Teplice Tel: 417 821 733, fax 417 822 008 e-mail: [email protected] www.ekodendra.cz

Ing. Josef Tomek - ZAHRADNICTVÍ Rezlerova 289, 109 00 Praha 10 Tel: 271 722 984, fax: 271 721 637 e-mail: [email protected]

Gabriel s.r.o - zahradnická společnost Lidická 258/10, 412 01 Litoměřice Tel: 416 733 244, fax 416 733 627 e-mail: [email protected] www.gabriel.cz

Ing. Vít Karásek K Prelátům 20, 164 00 Praha 6 Tel: 602 354 304, fax 220 951 213 e-mail: [email protected]

Grüner - zahradnické služby Kamýcká 99, 412 01 Litoměřice Tel: 416 732 037-8, fax 416 732 037 e-mail: [email protected]

Josef Lohmann - Květ U domu služeb 011, 143 00 Praha 4 Tel: 244 403 232, fax 244 403 232 e-mail: [email protected] Jiří Boušek - Zahradnické práce Ládvec 263, 251 68 Kamenice Provozovna: Poděbradská 56/186, 180 66 Praha 9 Tel: 266 107 271, fax: 281 866 025 e-mail: [email protected] www.adaela.cz Kejha - Suk, zahradnické služby Malostranské nám 1, 118 00 Praha 1 Tel, fax: 241 062 406, 602 373 589 e-mail: [email protected] Král & Kurz, zahradnické práce, s.r.o. Kolovečská 1938, 155 00 Praha 5 Tel: 235 090 050, fax: 251 623 723 e-mail: [email protected] www.kral-kurz.cz Pavel Langmayer K viaduktu 1151, 198 00 Praha 9 - Kyje Tel: 281 940 675 Lege Artis zahrady s.r.o. Keltů 920, 165 21 Praha 6 Tel: 776 667 540 e-mail: [email protected] www.LA-zahrady.cz Václav Tomsa, zahradnické služby Na Stráni 90, 250 73 Jenštejn 95 Tel, fax: 286 854 066 e-mail: [email protected] www.zahradnictvitomsovi.cz ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA Ing. Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem Tel: 326 907 530-2 Tel,fax: 326 905 120 e-mail: [email protected], www.zahrarch.cz

Středočeský kraj ACRE, spol. s r.o. Smetanova 568, 281 51 Velký Osek Tel: 603 844 999, e-mail: [email protected] Poskytování služeb pro zemědělsví a zahradnictví

Liberecký kraj Diké spol. s r.o. Alšovice 3, Bratříkov, 468 21 Příšovice Tel: 482 725 733-5, fax 482 725 736 e-mail: [email protected] www.dike-centrum.cz

Královehradecký kraj Pekviz s.r.o. Pražská 1435, 543 01 Vrchlabí Tel: 499 424 005? 602 361 033 e-mail: [email protected]

Pardubický kraj Jan Vavřín - ARS Litomyšl Smetanovo nám. 95, 570 01 Litomyšl Tel: 461 639 001. Tel, fax: 461 614 578 e-mail: [email protected] www.ars-vavrin.cz

Vysočina Ing. Karel Beinhauer - Ekoimpex V.B. Juhna 1660, 393 01 Pelhřimov Tel: 565 324 724, 607 915 125 e-mail: [email protected] www.ekoimpex.cz PARK sadovnické a krajinářské úpravy v.o.s. JE Dukovany, 675 50 Dukovany Tel, fax: 568 815 636, 568 824 165 e-mail: [email protected] www.park.trebicsko.com. Tipa a.s. Třebíč, divize Hortex Žerotínova 12, 675 71 Náměšť nad Oslavou Tel: 568 620 745 e-mail: [email protected] www.tipa.cz/hortex/

Jihomoravský kraj Bellis Brno s.r.o. Marie Hübnerové 24, 621 00 Brno Tel: 549 275 768, fax 549 275 768 e-mail: [email protected]

EDEN s.r.o. Slepá 17, 613 00 Brno Tel: 545 241 480-81, fax 545 241 479 e-mail: [email protected] Ing. Jiří Vrbas - „Květ“ Nádražní 155, 664 08 Blažovice Tel, fax: 544 243 854 e-mail: [email protected] www.vrbas.cz Ing. Josef Straka – AGROSTIS Npor. Krále 16, 683 01 Rousínov Tel./fax: 517 370 607, mobil: 732 687 628 e-mail: [email protected], www.agrostis.cz Josef Janků Šmelcovna 3, 680 01 Boskovice Tel: 516 452 616, 516 453 371 e-mail: [email protected] www.smelcovna.cz Larix - zahradnické a sadovnické služby, s.r.o. Sadová 96, 678 01 Blansko Tel: 516 417 323 e-mail: [email protected] www.larix-blansko.cz Veřejná zeleň města Brna, příspěvková organizace Údolní 5, 658 93 Brno Tel: 542422641, fax: 542211776 e-mail: [email protected] www.vzmb.brno.cz

Olomoucký kraj Dagmar Harazdinová, S-zahradnictví Lipenská 43a, 772 00 Olomouc Tel: 602 390 154 ZAHRADA Olomouc s.r.o. Železniční 469/4, 772 11 Olomouc Tel: 585 315 022, fax 585 315 023 e-mail: [email protected] www.zahrada-olomouc.cz

Zlínský kraj ARBOREA Březová, s.r.o. Březová 96, 763 15 Slušovice Tel., fax: 577 983 342 e-mail: [email protected] Ing. František Zábojník Jeřabinová 1424, 768 61 Bystřice pod Hostýnem Tel.: 573 379 452, fax: 573 379 455 e-mail: [email protected], www.zabojnik.cz

Moravskoslezský kraj Bálek - zahradnické centrum, ing. Staniskav Bálek Rodinná 14, 700 30 Ostrava Tel: 558 669 031, fax 558 661 491 e-mail: [email protected] www.balek.cz Ing. Jan Mareš - Parkservis Na Honech 16, 720 00 Ostrava - Hrabová Tel: 596 735 120 e.mail: [email protected] Ing. Karel Kotula Selská 33 a, 736 01 Havířov - město Tel: 596 815 193 e-mail: [email protected] Ivánek - Zeman v.o.s. Žabeň 55, 738 01 Frýdek - Místek Tel: 558 655 441, fax 558 655 443 e-mail: [email protected] www.ivanek-zeman.cz ZAHRADNICTVÍ ŠIMKOVÁ s.r.o. Bystřice nad Olší č. 1139, 739 95 Tel./fax: 558 352 151, 777 004 752 e-mail: [email protected] www.edb.cz/simkovi

ZELENÉ STŘECHY

ZELENÉ FASÁDY

ZELENÁ PARKOVIŠTĚ Čistý vzduch místo prachu, místo betonu rostliny

sdružuje podnikatele v oboru zahradní a krajinářská tvorba v České republice

Recommend Documents