EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 7.11.2012 COM(2012) 649 final
SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Provádění a rozvoj společné vízové politiky k podpoře růstu v EU
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Provádění a rozvoj společné vízové politiky k podpoře růstu v EU Komise má v současnosti přijmout dva důležité texty v oblasti vízové politiky: –
návrh nařízení, kterým se mění seznam třetích zemí, jejichž příslušníci musí mít vízum, jakož i třetích zemí, jejichž příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (nařízení 539/2001); a dále
–
zprávu o fungování místní schengenské spolupráce.
Máme tak příležitost posoudit – ve světle deklarace, která vznikla na 4. zasedání skupiny T-20 v mexické Méridě dne 16. května 2012 a byla schválena ministry zemí skupiny G20 – hospodářský dopad vízové politiky na celkovou ekonomiku EU, a to zejména na cestovní ruch, a prozkoumat, jakým způsobem je možné vzít vízovou politiku v úvahu při zajišťování větší koherence s růstovými cíli strategie Evropa 2020. Inteligentnější vízová politika by měla nadále zaručit bezpečnost na vnějších hranicích EU a řádné fungování schengenského prostoru a zároveň usnadnit cestování legálně cestujícím osobám, včetně turistů. Mnohého lze dosáhnout již v rámci stávajícího právního rámce vízového kodexu. Vzhledem k současnému hospodářskému poklesu bychom se měli snažit o zvýšení počtu turistů přijíždějících do Evropy. Například Spojené státy, ačkoli velmi dbají na bezpečnost, si již uvědomily možný hospodářský prospěch ze zjednodušení vízového režimu a nedávno v této oblasti přijaly národní strategii1. Italské ministerstvo cestovního ruchu, Irsko2 i německé orgány vyzvaly v nedávné době EU, aby přijala opatření ke zjednodušení vízového režimu. Tento dokument má za cíl zahájit příslušnou diskuzi na úrovni EU. Zaprvé identifikuje některé nedostatky při provádění stávajících postupů a zkoumá iniciativy, která by mohly být zvažovány, aby bylo zajištěno co nejlepší provádění vízového kodexu. Za druhé rovněž navrhuje několik námětů k budoucí změně předpisů o vízech, na kterých by se mělo dále pracovat. 1.
Dopad zjednodušení vízového režimu na odvětví cestovního ruchu v EU
Cestovní ruch se stal jedním z největších zdrojů zaměstnanosti a příjmů v Evropské unii a hlavní hnací silou hospodářského růstu a rozvoje v jednotlivých státech. Celkový příspěvek cestovního ruchu k zaměstnanosti se odhaduje na 18,8 milionu pracovních míst v roce 2011, přičemž tento počet pravděpodobně vzroste do roku 2022 na 20,4 milionu pracovních míst.
1
2
CS
Výnos prezidenta Obamy ze dne 19. ledna 2012. „Visa Improvements to Stimulate International tourism to the United States of America Act“ (Zákon o zlepšení vízového režimu s cílem posílit mezinárodní cestovní ruch do Spojených států amerických) je v současné době projednáván v Kongresu USA. Irsko se nicméně neúčastní společné vízové politiky EU.
2
CS
Zahraniční návštěvníci utratili v roce 2011 423 miliard USD, přičemž se předpokládá růst na 547 miliard USD do roku 20223. Existuje však značný nevyužitý potenciál růstu, pokud jde o turisty z rozvíjejících se trhů. Počet brazilských a ruských turistů přijíždějících do Evropy se v posledních letech zdvojnásobil a rychle také narůstá počet turistů z Číny a Indie4. To rovněž jasně vyplývá z vízové statistiky: v roce 2011 bylo v Indii vydáno zhruba 460 000 schengenských víz; v roce 2007 to bylo 340 000 víz. K významnému nárůstu z 560 000 udělených víz v roce 2008 na 1 026 000 víz v roce 2011 došlo rovněž v Číně. V Rusku bylo v roce 2011 vydáno přibližně 5 152 000 víz oproti 3 500 000 vízům v roce 2007. Jedná se o celosvětový trend. V roce 2011 se zvýšil počet žádostí o vízum do USA podaných občany Číny a Brazílie ve srovnání s rokem 2010 o zhruba 40 %5. Má se za to, že lze učinit i více. Měli bychom se snažit o podstatné zvýšení cestovního ruchu z těchto zemí, které představují vysoký zdrojový potenciál turistů, jakož i rostoucí kupní sílu zvětšujícího se segmentu jejich obyvatel. Tržní odhady přitom uvádějí, že 21 % potenciálních turistů z rozvíjejících se trhů nerealizuje svůj plán cestovat do Evropy kvůli vízovým požadavkům. Studie konzultantské společnosti Tourism Economics6 o dopadech zjednodušení vízového režimu na vytváření pracovních míst v ekonomikách států G20 (květen 2012) uvádí, za použití modelových údajů založených na přínosech pozorovaných při historických změnách vízové politiky v několika zemích7, že zjednodušení vízového režimu v minulosti zvýšilo počet zahraničních turistů z předmětných trhů o 5–25 %. To zvyšuje příjmy a má okamžitý a přímý dopad na zaměstnanost. Podle odhadů Tourism Economics založených na různých scénářích má schengenský prostor EU8 potenciál získat do roku 2015 mezi 8 a 46 miliony zahraničních turistů navíc, pokud bude plně využita flexibilita ve stávajících právních předpisech v oblasti víz, což by mohlo vytvořit dodatečný zdroj v rozmezí 11–60 miliard EUR v příjmech z mezinárodního cestovního ruchu a vytvořit v tomto odvětví 100 až 500 tisíc nových přímých pracovních míst. Podle stejných odhadů Tourism Economics by celkový počet nově vytvořených pracovních míst (včetně nepřímých a indukovaných pracovních míst) mohl do roku 2015 dosáhnout úrovně v rozmezí 200 tisíc až 1,1 milionu míst. Pozornost si zaslouží také odvětví rekreačních plaveb. Navzdory hospodářskému zpomalení vzrostl příspěvek odvětví rekreačních plaveb jako celku pro evropské hospodářství na
3 4
5 6
7
8
CS
World Travel & Tourism Council, Travel & Tourism Economic Impact 2012, European Union. Brazílie je jedinou z těchto čtyř rozvíjejících se zemí, jejíž občané v současnosti nepotřebují ke vstupu do schengenského prostoru vízum. U ruských turistů je nicméně zaveden zjednodušený vízový režim formálně ukotvený v dohodě o zjednodušení vízového režimu, jež je v současné době aktualizována. Tisková zpráva Bílého domu ze dne 19. ledna 2012. Tourism Economics, zpráva „The Impact of Visa Facilitation on Job Creation in the G20 Economies“, květen 2012 (zpráva připravená pro 4. zasedání ministrů cestovního ruchu T20, Mexiko, 15.–16. květen). Rozšíření programu bezvízového styku USA, australský ETA program, vízová politika Spojeného království vůči Tchaj-wanu a Jižní Africe, indický program víz při příjezdu, vízová politika Kanady vůči Mexiku, vízová politika Korejské republiky vůči Číně. Schengenský prostor = AT, BE, CZ, DE, DK, EE, EL (GR), ES, FI, FR, HU, IT, LT, LU, LV, MT, NL, PL, PT, SE, SI, SK a 4 přidružené země, které nejsou členy EU: CH, NO, IS, LI.
3
CS
rekordních 36,7 miliardy EUR v roce 2011 (z 35,2 miliardy EUR v roce 2010)9. Odhaduje se, že pouze v Evropě se nalodilo více než 5,6 milionu cestujících (což znamená 7,1% zvýšení oproti minulému roku). Na výletních lodích rovněž dorazilo do evropských přístavů zhruba 14,3 milionu osob, z nichž přibližně 5,7 milionu se vylodilo a uskutečnilo nákupy v celkové výši přibližně 120 milionů EUR. Mělo by být zajištěno, aby členské státy nadále vydávaly víza pro více vstupů turistům a členům posádek výletních lodí, aby jejich výdaje v evropských přístavech i celkový příspěvek odvětví rekreačních plaveb pro evropské hospodářství nadále rostl. Již v roce 2010 Komise oznámila, že přezkoumá různé možnosti a nástroje v rámci vízové politiky a oblasti překračování vnějších hranic s cílem optimálně je využívat10. Následující rok Evropský parlament vyzval Komisi, aby vypracovala koordinovanější a jednodušší postup vydávání víz. Dopadem vízové politiky na turistický ruch se rovněž zabývala rada ministrů EU v oblasti cestovního ruchu v Madridu v roce 2010 a v Krakově v roce 2011. V nedávné době byla tato otázka na pořadu jednání ministrů cestovního ruchu zasedání G20 (tzv. T-20) v mexické Méridě, která se konala dne 16. května. Při této příležitosti bylo schváleno prohlášení zaměřující se na „cestovní ruch jako prostředek pro vytváření pracovních příležitostí“. V prohlášení se uvádí, že toto zjednodušení postupů vydávání víz by mohlo vést k získání dalších 206 miliard USD příjmů a zároveň vytvořit v zemích skupiny G20 5,1 milionu nových pracovních míst. Prohlášení T-20 proto žádá o, mimo jiné, bilaterální, regionální a mezinárodní spolupráci v oblasti víz a jiných opatřeních zjednodušujících cestování, jejichž cílem je umožnit mezinárodním návštěvníkům volnější a účinnější pohyb. K uvedenému již schengenský systém přispívá, přičemž by mělo dojít k dalšímu vylepšení a posílení hospodářství a vytváření pracovních míst. Zjednodušení vízového režimu přinese nejen hospodářské výhody, ale též usnadní život občanům EU v případech, kdy je mají navštívit jejich rodinní příslušníci ze zemí mimo EU a budou s nimi cestovat v rámci EU. Je načase přezkoumat, jakým způsobem může EU prosazovat konkrétní opatření v této oblasti. 2.
Zjednodušení vízového režimu – vylepšení v rámci vízového kodexu
Ve srovnání se situací před svým přijetím představuje vízový kodex11 zásadní pokrok, který významně vylepšuje postupy při vydávání víz. Podstatná vylepšení zahrnují: jasné lhůty pro hlavní úkony při vydávání víz, harmonizaci postupů, regulaci v oblasti zajišťování služeb externími poskytovateli, možnost vytváření společných středisek pro podávání žádostí, stanovení případů, kdy by měla být vydávána víza pro více vstupů, uvedení důvodů pro zamítnutí víza a možnost podat odvolání proti těmto rozhodnutím, povinnost poskytnout formuláře žádosti v jazyce hostitelské země a právní povinnost k místní schengenské spolupráci. 9 10 11
CS
The Cruise Industry, Contribution of Cruise Tourism to the Economics of Europe, zpráva European Cruise Council, 2012. KOM(2010) 352 v konečném znění, „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“, oddíl 5.4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex). Vstoupil v platnost dne 5. dubna 2010.
4
CS
Pokud je vízový kodex řádně prováděn, výrazně modernizuje a standardizuje postupy udělování víz. Existuje však prostor pro vylepšení, protože optimálního provádění vízového kodexu nebylo doposud dosaženo. Odvětví cestovního ruchu EU identifikovalo následující opatření týkající se ustanovení vízového kodexu s cílem usnadnit postupy vydávání víz. Většina těchto překážek může být odstraněna správným prováděním vízového kodexu ze strany konzulárních úřadů členských států, přičemž provádění má být monitorováno Komisí: 1) Lhůta k uskutečnění schůzky s žadatelem o vízum → Prosadit 15denní lhůtu pro uskutečnění této schůzky v souladu s čl. 9 odst. 2 vízového kodexu. 2) Žádosti podávané obchodními zprostředkovateli → Lépe využívat možnost podávat žádosti o vízum prostřednictvím obchodních zprostředkovatelů (například důvěryhodných cestovních kanceláří), aniž je dotčen vízový informační systém (VIS)12, v souladu s článkem 9 odst. 4 vízového kodexu. 3) Lhůta pro rozhodnutí o žádosti → Prosadit 15denní lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o vízum v souladu s článkem 23 vízového kodexu, a to i před obdobím hlavních dovolených. 4) Dostupnost požadovaných formulářů v požadovaných jazycích → Zajistit, aby všechny formuláře žádostí na konzulátech byly k dispozici v jazyce hostitelské země v souladu s čl. 11 odst. 3 vízového kodexu. 5) Podpůrné doklady → Posoudit nutnost společného redukovaného seznamu podpůrných dokladů v rámci místní schengenské spolupráce. 6) Platnost víz a víza pro více vstupů Od vstupu vízového kodexu v platnost, došlo k výraznému zvýšení počtu víz pro více vstupů (v roce 2010 jich bylo 34 %, v roce 2011 téměř 39 %). Existuje však prostor pro další vylepšení povinného udělování víz pro více vstupů s dlouhou dobou platnosti (6 měsíců až 5 let) za podmínek stanovených v čl. 24 odst. 2 písm. a) a b) vízového kodexu a udělování víz s kratší dobou platnosti, ale s více vstupy, podle čl. 24 odst. 1. 7) Styk s turisty → Vylepšit přístupnost úřadů, zejména v souvislosti s vylepšením konzulární přítomnosti na území dotčené třetí země. V tomto ohledu by mělo být podporováno budování nových společných středisek pro žádosti o víza.
12
CS
Takoví zprostředkovatelé nemohou odebírat biometrické identifikátory, takže k první žádosti v rámci VIS je nutné osobně se dostavit na konzulát nebo k externímu poskytovateli služeb oprávněnému shromažďovat biometrické identifikátory žadatelů o vízum jménem konzulátů členských států.
5
CS
Některé členské státy a některé třetí země již zavedly opatření pro zjednodušení vízového režimu pro usnadnění udělování víz (viz příloha). V této souvislosti má místní schengenská spolupráce zásadní význam pro harmonizované provádění společné vízové politiky EU. Pro zajištění soudržnosti a kontinuity v oblasti mobility, která má stále větší význam v celkových vnější vztazích, je nezbytné zapojení delegací EU. První zpráva o místní schengenské spolupráci, kterou kolegium přijalo v době, kdy probíhala diskuze o tomto dokumentu, obsahuje doporučení pro všechny zúčastněné subjekty (ústřední orgány členských států a jejich konzulární personál; delegace EU a Komise) s cílem optimalizovat místní schengenskou spolupráci. 3.
Možné změny pravidel pro vydávání víz v budoucnosti
Zpráva Komise o provádění vízového kodexu v průběhu prvních tří let, která má být vydána v roce 2013, poskytne dodatečnou příležitost podrobněji zkoumat možnosti vylepšení a zjednodušení postupů pro cestující s dobrými úmysly, přičemž nadále umožní čelit rizikům, která vyvolává nelegální migrace nebo ohrožení bezpečnosti některými cestujícími. K těmto možnostem patří: –
zjednodušení a zkrácení postupů (přehodnocení všech fází řízení, včetně podání žádosti o vízum prostřednictvím zprostředkovatele nebo cestovní agentury, a předběžných konzultací),
–
vyjasnění definice konzulátu příslušného pro zpracování žádosti o vízum,
–
zjednodušení formuláře žádosti,
–
zjednodušení požadavků na podpůrné doklady,
–
objasnění pravidel týkajících se prominutí poplatků za vízum,
–
objasnění pravidel týkajících se vydávání víz pro více vstupů,
–
v zájmu posílení konzulárního pokrytí vylepšení organizace a konzulární spolupráce, např. novým vymezením právního rámce pro společná střediska pro vízové žádosti, usnadněním zakládání těchto středisek a jejich fungování,
–
posílení místní schengenské spolupráce tak, aby byla účinnější.
Při zkoumání těchto vylepšení by měly být náležitě zohledněny výhody plynoucí z provádění VIS jak pro konzuláty, tak i pro žadatele. Nejúčinnějším zjednodušením vízového režimu je samozřejmě zrušení vízové povinnosti pro občany třetí země jejím přesunutím ze seznamu zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum („negativní seznam“), na seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni („pozitivní seznam“, který je připojen k nařízení 539/2001). S ohledem na revizi seznamů zemí z nařízení 539/2001 Komise z vlastní iniciativy posoudila podle své obvyklé praxe jednotlivé případy, a to prostřednictvím vyhodnocení rozmanitých
CS
6
CS
kritérií, která souvisejí mimo jiné s nedovoleným přistěhovalectvím, veřejným pořádkem a bezpečností a s vnějšími vztahy Evropské unie s třetími zeměmi, přičemž byl také brán zřetel na důsledky regionální soudržnosti a vzájemnosti. Ačkoli tento seznam kritérií není vyčerpávající, ekonomický dopad vízové politiky nebyl v minulosti brán reálně v úvahu. Máli mít EU zisk ze zvýšení toků cestovního ruchu z rozvíjejících se ekonomik, je třeba tento trend zvrátit. Z tohoto důvodu Komise rozvine metodiku takovým způsobem, aby příští revize seznamů zemí (plánovaná na rok 2013) vzala lépe v úvahu prvky ekonomické povahy. Nakonec je však třeba nalézt rovnováhu, která naplní rovněž požadavky společné vízové politiky jako nástroje k zajištění řádného fungování schengenského prostoru bez vnitřních hranic. Osvobození od vízové povinnosti je pro řadu třetích zemí kýženým cílem, jenž si ovšem vyžaduje vysokou úroveň angažovanosti a má významný politický dopad – je vyústěním dlouhého procesu. Pokud není možné okamžitě zrušit vízovou povinnost, je rovněž důležité upozornit na výhody dohod o zjednodušení vízového režimu, přičemž se uznává, že je nutné přezkoumat jejich strukturu a obsah, aby se staly „šitými na míru“ podle podmínek dotyčné třetí země a byly účinnější pro předpokládané příjemce. Je třeba poznamenat, že návrh, kterým se mění nařízení č. 539/2001 a který v současné době projednávají zákonodárné orgány, předpokládá nový mechanismus pozastavení zrušení vízové povinnosti, který v nouzových případech umožní dočasně pozastavit zrušení vízové povinnosti pro třetí zemi, jejíž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti, pokud je naléhavě nutné reagovat na obtíže, jimž čelí jeden nebo více členských států a které vyplývají ze zneužívání bezvízového cestovního styku. V oblasti vízové politiky by měl být rovněž zohledněn rozvoj technologií. Například Světová organizace cestovního ruchu OSN má za to, že systém elektronických víz skýtá značné výhody jak z pohledu bezpečnosti, tak i zjednodušení, pokud je v plné míře využíván13. Jak bylo uvedeno v prohlášení ze zasedání T20, rozvoj technologií by v této oblasti mohl představovat značný potenciál.
13
CS
Světová organizace cestovního ruchu, „eVisas: A pressing need for global standards, specifications and interoperability“, pracovní dokument předložený na 37. zasedání Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organization, ICAO) (2010).
7
CS
PŘÍLOHA Příklady stávajících osvědčených postupů pro vydávání víz v členských státech a ve třetích zemích Itálie V únoru 2011 podepsaly Italská národní rada pro cestovní ruch (ENIT) a italské ministerstvo zahraničních věcí dohodu o spolupráci s cílem zvýšit počet turistů směřujících do Itálie prostřednictvím posilování kapacit diplomatických misí a konzulárních úřadů, které tak mohou rychle a účinně reagovat na vízové požadavky. Mezi prioritní místa byla zařazena města Moskva, Peking a Nové Dillí, Petrohrad, Guangzhou, Šanghaj a Bombaj. Podle tiskové zpráva ANSA z října 2011 se v období od 1. ledna do 31. srpna 2011 v návaznosti na úsilí vyvinuté v oblasti zjednodušení postupů a zkracování čekací doby zvýšil počet víz udělených v Číně o 100 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Podle italského střediska monitorujícího cestovní ruch, které zpracovalo údaje od Banca d'Italia, je tento pozitivní trend potvrzen těmito předběžnými odhady: # cestujících (v tisících):
2010: 149
2011: 225
# nocí strávených v ubytovacích zařízeních (v tisících): Výdaje (v milionech EUR): 2010: 199 Změna v % (2010/2011)
2010: 1 768
2011: 1 971
2011: 249
Cestující: 51 %
Noclehy: 11,5 % Výdaje: 25,1 % Polsko Příkladem zjednodušení, které je třeba dále analyzovat k plnému porozumění konkrétních dosažených výhod, je „zrychlené řízení“ zavedené polskými orgány při příležitosti mistrovství Evropy ve fotbale, které se konalo v Polsku a na Ukrajině v červnu a červenci 2012. Ukrajinští i ruští účastníci turnaje (hráči, rozhodčí, lékaři, doprovodný personál, funkcionáři UEFA, FIFA a národních federací) i osoby akreditované UEFA obdrželi vízum s právem k opakovanému vstupu po dobu mistrovství. Víza byla vydána podle zjednodušeného postupu, bez povinnosti dostavit se na konzulát a bez konzulárních poplatků. Ukrajinští i ruští fanoušci obdrželi víza na základě originálu platné vstupenky na zápas nebo dokladu potvrzujícího právo na zakoupení vstupenky při vstupu na stadión. Fanoušci měli možnost podávat svou žádost o vízum elektronicky na oficiální internetové stránce a rychleji získat schůzku na konzulátu. Pokud nezískali schůzku on-line, mohli využít prioritní „zelený pruh“ zřízený k minimalizaci čekací doby (zdroje: oficiální internetová stránka polské vlády a ministerstvo zahraničních věcí – odbor pro Rusko). Systém „statutu schválené destinace“ v případě Číny
CS
8
CS
Status schválené destinace (Approved Destination Status, ADS) je systém dvoustranných ujednání mezi čínskou národní správou cestovního ruchu (Chinese National Tourism Administration, CNTA) a zahraniční destinací. Čínští státní příslušníci, kteří cestují do EU, mohou jako skupina požádat o vízum prostřednictvím schválené cestovní kanceláře, která podá žádost o vízum pro skupinu zákazníků. Dohoda mezi CNTA a ES byla podepsána v roce 2004. Nejnovější údaje získané od delegace EU v Číně ukazují, že počet víz udělených v Číně v systému ADS schengenskými subjekty neustále roste. V roce 2009 bylo v systému ADS uděleno 96 093 víz, zatímco v roce 2010 již 209 981 víz. K září 2011 vydaly členské státy v systému ADS 170 141 víz, což znamená více než 80% nárůst ve srovnání s počtem víz za celý předchozí rok. Míra zamítnutí víz zůstala v minulých letech nízká (ve všech členských státech to bylo přibližně 5 %). Španělsko a Francie – za podpory ze strany delegace EU – zorganizovaly v roce 2010 v Pekingu specifické kurzy pro cestovní kanceláře využívající systém ADS, což přispělo k urychlení postupů. Austrálie Austrálie nabízí různé typy víz v závislosti na konkrétním účelu / délce pobytu. Pro potenciální turisty jsou k dispozici tři typy e-víz: 1)
Elektronické cestovní povolení neboli ETA
2)
eVisitor
3)
E-676
Vízum typu 1 stojí 20 AUD, umožňuje více vstupů při pobytech kratších než tři měsíce a je platné jeden rok. Letecké společnosti a cestovní kanceláře mohou také poskytovat svým zákazníkům toto e-vízum společně s jejich letenkami. O vízum mohou zažádat státní příslušníci zemí EU, s výjimkou některých nových členských států. Vízum typu 2 je stejné jako vízum typu 1, jediným rozdílem je, že si o něj mohou zažádat všichni občané EU a je zdarma. Důvodem, proč občan EU oprávněný požádat o vízum typu 2 požádá o vízum typu 1, je, že veškeré dostupné informace na internetových stránkách jsou pouze v angličtině, a ne každý je schopen zažádat o vízum a připojit naskenované dokumenty v angličtině. Vízum typu 3 je zamýšleno pro občany z neevropských zemí i z Evropy, kteří chtějí v Austrálii pobývat déle než tři měsíce při jednom pobytu nebo pro Evropany nad 75 let a pro osoby, které mají zápis v trestním rejstříku. O všechny tři typy víza může být zažádáno a všechny tři typy lze obdržet on-line; tento proces může trvat několika minut až 10 dnů. USA
CS
9
CS
Dne 19. ledna 2012 podepsal americký prezident Obama výnos, kterým se ustavuje nová pracovní skupina pro cestování a konkurenceschopnost pověřená vytvořením národní strategie pro cestovní ruch a turistiku a který uvádí činnosti, jež mají být provedeny, mimo jiné ke zvýšení kapacity zpracování nepřistěhovaleckých víz v příštím roce v Číně a Brazílii o 40 %. Cílem této strategie, která byla právě zveřejněna, je vylepšit cestování do a v rámci Spojených států a posílit tak pozici USA jakožto přední světové turistické destinace. Strategie cestovního ruchu uvádí, že v roce 2011 bylo zpracováno navíc 1,1 milionu žádostí o udělení víza. V případě Číny a Brazílie byl tento nárůst 46 % a 34 %. A ve srovnání s rokem 2011 činil růst během prvních šesti měsíců roku 2012 46 % a 59 %. Kapacita pro vydávání víz byla v roce 2012 rozšířena zvýšením počtu zaměstnanců, kteří rozhodují o udělení víz, a to o 50 % v Číně a o více než 100 % v Brazílii. Rovněž se plánuje otevření nových konzulátů. Vylepšení již vedla k odstranění nedostatků v Číně i Brazílii a čekací doby se zkrátily na mnoha konzulátech na deset dnů a méně. Některé návrhy zákonů, jejichž cílem je vylepšování procesu pro vydávání víz, jsou v současnosti projednávány v Kongresu Spojených států amerických. Návrh zákona „Visa Improvements to Stimulate International Tourism to the United States of America“ (Vylepšení procesu vydávání víz s cílem posílit mezinárodní cestovní ruch do Spojených států amerických) neboli VISIT USA Act, předkládá následující klíčové prvky: a)
pětileté vízum pro více vstupů pro čínské státní příslušníky;
b)
„urychlený vízový proces“, který po zaplacení značně vyššího poplatku za zpracování víza umožní cestujícím absolvovat vízový pohovor do tří pracovních dnů. Proces je použitelný na turistická víza i na víza pro služební cesty. Poplatek za urychlené zpracování víz by pokryl náklady na další zaměstnance, ale může být také použit na inovativní přístupy, jako jsou videokonference a mobilní jednotky k provádění pohovorů s cílem uspokojit poptávku na trhu v každé zemi;
c)
program bezvízového styku má být rozšířen i na další země (a umožní cestovat do USA v rámci elektronického systému cestovních povolení (ESTA), nikoliv prostřednictvím tradičního postupu při žádosti o turistické vízum do USA);
d)
pilotní program videokonference povoluje videokonference u vízových pohovorů, takže požadavek vízového pohovoru je zachován, ale je umožněn lepší přístup k vedení pohovoru prostřednictvím videokonferenční technologie.
Dalšími návrhy zákonů jsou „Welcoming Business Travellers and Tourists to America Act“ (zákon o turistických a služebních cestách do USA) z roku 2011 a „International Tourism Facilitation Act“ (zákon o zjednodušení mezinárodního cestovního ruchu). První návrh je zaměřen na odstraňování překážek ve vízovém systému USA a stanoví normu, která vyžaduje, aby ministerstvo zahraničí zpracovávalo víza do 12 dnů, a dále zavádí program, který užívá videokonferenční technologie pro provádění vízových pohovorů. Druhý návrh vyzývá ministerstvo zahraničních věcí, aby účinněji využívalo své konzulární zdroje s cílem lépe reagovat na rostoucí poptávku mezinárodního cestovního ruchu. USA chtějí urychlit probíhající postupy pro přijímání změn a nadále „…inovovat a vylepšovat procesy, technologie, personál a infrastruktury s cílem zjednodušit proces vyřizování žádostí
CS
10
CS
o víza a vstup na území přes hraniční přechody a vstupní přístavy pro legálně cestující osoby.“
CS
11
CS
