EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.6.2016 COM(2016) 349 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Druhá zpráva o pokroku při provádění prohlášení EU a Turecka
CS
CS
1. Úvod Trend popisovaný v první zprávě o provádění prohlášení EU a Turecka1 pokračuje – prohlášení EU a Turecka2 začalo navzdory mnoha výzvám přinášet výsledky. O účinnosti prohlášení, a zejména o tom, že je možné rozbít obchodní model převaděčů, svědčí prudký pokles v počtu nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří přicházejí z Turecka do Řecka. Migrantům byl vyslán jednoznačný signál, že nestojí za to podstupovat riziko, které s sebou nesou životu nebezpečné plavby na člunech z Turecka, protože existuje legální a bezpečná cesta v podobě přesídlování. První zpráva informovala o uspokojivém pokroku při uvádění prohlášení EU a Turecka do praxe a poukázala na oblasti, ve kterých je zapotřebí urychleně jednat, konkrétně pak na nutnost posílit kapacitu pro každodenní realizaci návratových a přesídlovacích postupů v plném souladu s unijními a mezinárodními pravidly. Tato druhá zpráva mapuje další značný pokrok, k němuž při provádění prohlášení došlo od vydání první zprávy, a popisuje následující kroky, které jsou nutné k ustálení tohoto zdárného vývoje tak, aby si proces zachoval dynamiku. Zmiňované kroky jsou zapotřebí, protože okolnosti zůstávají složité a přetrvávají i geopolitická rizika. Ne všechny aspekty prohlášení EU a Turecka jsou dosud naplněny. Současná situace Od dubna, kdy byla vydána první zpráva, se dále snižoval počet migrantů, kteří se vydávají z Turecka na řecké ostrovy. Pro srovnání lze uvést, že v měsíci, jenž předcházel uvedení prohlášení EU a Turecka do praxe, připlouvalo přes Egejské moře na řecké ostrovy každý den zhruba 1 740 migrantů. Počínaje 1. květnem se průměrný denní počet příchozích snížil na 47. Nejdůležitější však je, že výrazně klesl počet lidí, kteří na Egejském moři umírají. Zatímco před uzavřením prohlášení, například v měsíci lednu, zahynulo na moři 89 osob, od 20. března přišlo v jeho vodách o život sedm lidí. I číslo sedm je však stále příliš mnoho. Posílená koordinace a podpora ze strany Komise Jak již bylo uvedeno v dubnové zprávě, do řešení situace byl zapojen koordinátor EU, který vede tři týmy v Bruselu, Aténách a Ankaře a zajišťuje každodenní kontrolní komunikaci s řeckými a tureckými orgány, agenturami EU, mezinárodními organizacemi a zapojenými členskými státy. Potřebnou podporu při provádění prohlášení poskytují také agentury EU. V Řecku je v současnosti vysláno3 43 tlumočníků, 47 odborníků na azylovou problematiku a 51 příslušníků pro doprovod nuceně navracených osob, což odpovídá stávajícím zjištěným potřebám.
1 2 3
COM(2016) 231 final ze dne 20. dubna 2016 („první zpráva“). http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/03/07-eu-turkey-meeting-statement/. Počet vysílaných odborníků určují Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a agentura Frontex ve spolupráci s Komisí a řeckými orgány a odvíjí se od zjištěných provozních potřeb. Dne 13. června tak například Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu zveřejnil výzvu za účelem náboru dalších 20 odborníků na azylovou problematiku. Agentura Frontex je připravena nasadit odborníky v oblasti zpětného přebírání osob a příslušníky pro doprovod nuceně navracených osob anebo navýšit jejich počet a je také připravena dále zajišťovat dopravní prostředky, které jsou zapotřebí pro navracení nelegálních migrantů z Řecka do Turecka.
2
Spolupráce mezi EU a Tureckem na předcházení nelegální migraci Důležitým faktorem při předcházení tomu, aby migranti přeplouvali Egejské moře, jsou nepřetržité pobřežní hlídky vykonávané tureckými a řeckými orgány. Orgány obou států si nyní pravidelně předávají informace4. Během prvních pěti měsíců roku 2016 upozornila řecká pobřežní stráž svůj turecký protějšek na 120 případů vyžadujících pátrací a záchranná opatření, což vedlo ke konkrétní odezvě ve 42 případech, a vyslala rovněž 189 zpráv o 268 člunech s migranty, na jejich základě turecké orgány reagovaly u 31 plavidel. Činnosti v oblasti včasného varování a ostrahy jsou i nadále podporovány probíhajícími operacemi agentury Frontex a Severoatlantické aliance, které s řeckou a tureckou pobřežní stráží sdílí operativní informace. Od dubna je na vlajkové lodi NATO „Bonn“ vyslán styčný úředník agentury Frontex. Severoatlantická aliance svého styčného úředníka do agentury Frontex prozatím nejmenovala. Frontex a NATO aktuálně pracují na standardních operačních postupech a společném situačním přehledu, který pokrývá oblasti, kde každá z těchto organizací působí, aby Severoatlantická aliance mohla v regionu Egejského moře dále zvýšit vysokou míru záchytů a aby se urychlila výměna informací o případech převaděčství a o převaděčských trasách a metodách. Evropská unie stále podporuje kapacitu turecké pobřežní stráže v Egejském moři, a to prostřednictvím programu s rozpočtem 14 milionů EUR, který má stráži pomoci pořídit čluny rychlé reakce a mobilní radarové systémy. V květnu přislíbila Komise prostředky ve výši 20 milionů EUR pro účely posílení schopnosti turecké pobřežní stráže provádět pátrací a záchranné akce. Operační spolupráce také pokračuje prostřednictvím styčných úředníků. V Ankaře je od dubna vyslán styčný úředník agentury Frontex, díky kterému jsou možné pravidelné operativní kontakty a každodenní sdílení informací s tureckým vnitrostátním kontaktním místem agentury Frontex5. V Europolu působí od 2. května 2016 turecký styčný úředník. Turecké orgány zřídily jednotky zaměřené na převaděčství migrantů a obchodování s lidmi (tyto útvary však zatím nejsou plně personálně obsazeny) a přijímají legislativní opatření, aby byly pro převaděče zavedeny přísnější postihy. Přijímáním předpisu o zřízení vnitrostátního střediska pro koordinaci a společnou analýzu rizik je rovněž zintezivňována výměna údajů a činnosti související se společným analyzováním rizik mezi orgány odpovědnými za správu hranic. Analytické jednotky nyní působí alespoň na třech mezinárodních letištích. Komisí zřízená interinstitucionální pracovní skupina pro informační strategii vůči migrantům se zabývala zjišťováním toho, jaké kanály používají žadatelé o azyl a migranti k získávání informací, definováním a zacilováním hlavních sdělení a přípravou a šířením obsahu. Informační a komunikační materiály vypracovává Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, který je také distribuuje v hotspotech a delegacím EU v zemích původu a tranzitu migrantů. Komise připravila rovněž videonahrávky k tématu relokace a přesídlování, úspěšně zahájila společnou informační kampaň s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, jež vychází 4
5
Společné centrum pro koordinaci záchranných akcí a Operační středisko řecké pobřežní stráže v Pireu a Centrum pro koordinaci záchranných akcí na moři turecké pobřežní stráže v Ankaře. Dne 26. května 2016 se v Izmiru sešli regionální velitelé turecké a řecké pobřežní stráže v Egejském moři a dále zintenzivnili každodenní vzájemnou spolupráci. Styčný úředník rovněž zprostředkoval návštěvu delegace tureckého generálního ředitelství pro řízení migrace v ústředí agentury Frontex a v současnosti připravuje reciproční návštěvu, která se má uskutečnit v červenci 2016.
3
ze svědectví obětí obchodníků s lidmi a převaděčů6, a vyvíjí nové projekty k vyvracení sdělení šířených převaděči, zejména v Afghánistánu. Komise rovněž využívá standardních mediálních kanálů k informování uprchlíků a migrantů ve třetích zemích, přičemž se opírá o sítě místních novinářů, zpravodajů a bloggerů, kteří klíčové cílové skupiny oslovují v jejich vlastních jazycích. Pracuje se také na internetovém ústředním „informačním centru“, jež by mělo sloužit více než 300 milionům migrantů a uprchlíků po celém světě7. 2. Navracení všech nových nelegálních migrantů z Řecka do Turecka Prohlášení upravuje navracení všech nových nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří vstoupí z Turecka na řecké ostrovy a jejichž žádosti budou prohlášeny za nepřípustné či neopodstatněné. Předmětná opatření jsou důsledně prováděna v souladu s požadavky vyplývajícími z unijního a mezinárodního práva a při plném dodržování zásady nenavracení. 2.1
Aktuální stav
Od 4. dubna, kdy se s navracením nelegálních migrantů začalo, a v rámci prohlášení EU a Turecka bylo z Řecka do Turecka vráceno 462 osob8, které nelegálně překročily státní hranici po 20. březnu a nepožádaly o azyl nebo své žádosti vzaly dobrovolně zpět, včetně 31 Syřanů, kteří se vrátili dobrovolně. Mezi vrácenými migranty figurovali také státní příslušníci Pákistánu, Afghánistánu, Bangladéše, Íránu, Iráku, Indie, Konga, Alžírska, Šrí Lanky, Maroka, Nepálu, Somálska, Pobřeží slonoviny, Egypta a palestinské samosprávy. V průběhu roku 2016 bylo z Řecka do Turecka navráceno celkem 1 546 nelegálních migrantů. Tempo vracení je pomalejší, než se očekávalo, vzhledem k času, který si vyžádalo vyslání a zaškolení odborníků na problematiku azylu a vybudování pracovních prostor pro vyřizování žádostí o azyl v rámci hotspotů. Poptávka po azylu výrazně rostla: o azyl požádali prakticky všichni migranti, kteří nelegálně vstoupili na řecké ostrovy počínaje 20. březnem. Odvolací výbory, které vyřizují nahromaděné žádosti9 a jsou příslušné pro přezkoumávání všech odvolání proti rozhodnutím o nepřípustnosti, jež byla přijata v prvním stupni řeckou azylovou službou v případě žadatelů dorazivších na řecké ostrovy po 20. březnu 2016, potřebovaly čas na vydání svých rozhodnutí. Většina z jejich rozhodnutí však rozhodnutí o nepřípustnosti přijatá v prvním stupni zrušila – ze všech rozhodnutí dosud vynesených v odvolacím řízení, která se týkala 70 osob, bylo rozhodnutí o nepřípustnosti přijaté v prvním stupni potvrzeno jen ve dvou případech. 2.2
Právní kroky
Aby se zajistilo plné dodržování unijního a mezinárodního práva, podnikají Řecko i Turecko řadu legislativních a administrativních kroků. Řecké orgány se dohodly na dalších změnách vnitrostátních právních předpisů tak, aby byl zřízen nový odvolací orgán a nové odvolací
6 7
8 9
tellingtherealstory.org. Obsahem by měly tento portál vybavovat přední média EU v rámci konsorcia sestávajícího mimo jiné ze stanic Deutsche Welle, Radio France Internationale, France 24, RMC Arabic, ANSA a Radio Netherlands International. Od první zprávy z 20. dubna 2016 se tak počet navrácených osob zvýšil o 137. Zřízené prezidentskou vyhláškou č. 114/2010 na přechodné období až do zahájení provozu nového odvolacího orgánu a nových odvolacích výborů.
4
výbory, jež budou odpovědné za soudní přezkum rozhodnutí, které ve věci žádostí o mezinárodní ochranu přijme řecká azylová služba. Pokud jde o orgány Turecka, ty kromě ujištění, že všem navráceným Syřanům bude po návratu poskytnuta dočasná ochrana, poskytly Komisi také písemné ujištění, že každý z příslušníků jiných států než Sýrie, který v Turecku hledá mezinárodní ochranu, bude v souladu se zákonem o cizích státních příslušnících a mezinárodní ochraně a v souladu s mezinárodními normami chráněn před navrácením. Turecko rovněž přijalo nařízení o pracovních povoleních pro žadatele o mezinárodní ochranu a pro osoby, které získaly status mezinárodní ochrany. Země kromě toho začala realizovat plán, který by měl výrazně snížit množství nevyřízených žádostí o mezinárodní ochranu (12 000 až 13 000 za měsíc), což zrychlí zpracování žádostí o azyl předložených příslušníky jiných států než Sýrie. Cílem tohoto intenzivnějšího snažení je, aby byly veškeré nové žádosti o mezinárodní ochranu vyřízeny do šesti měsíců. Turecko také souhlasilo s tím, že EU umožní pravidelně sledovat situaci syrských a jiných státních příslušníků navrácených na jeho území a že EU mimo jiné poskytne přístup do uprchlických táborů a středisek, a uzavřelo dohodu s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky o poskytování přístupu do zajišťovacích zařízení, aby mohlo být sledováno provádění postupů v oblasti mezinárodní ochrany. První návštěvy těchto táborů a zajišťovacích zařízení se již uskutečnily. Turecký parlament odsouhlasil, aby k 1. červnu začala platit ustanovení o státních příslušnících třetích zemí, která jsou zahrnuta do dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem. Příslušný zákon byl dne 18. května podepsán prezidentským úřadem a dne 20. května byl zveřejněn v tureckém úředním věstníku. V tuto chvíli jsou tudíž splněny všechny podmínky pro urychlený vstup v platnost dohody o zpětném přebírání, a to i ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí. K zpětnému přebírání státních příslušníků třetích zemí v praxi je však ještě zapotřebí, aby turecká Rada ministrů přijala rozhodnutí o použitelnosti výše uvedeného zákona. Komise dále podporovala Řecko tím, že mu poskytovala vše potřebné, aby mohlo vyvodit závěr, že Turecko je bezpečnou třetí zemí a/nebo první zemí azylu ve smyslu směrnice o azylovém řízení, a mohlo tak do Turecka navracet nelegální migranty, kteří na území jeho ostrovů nelegálně vstoupili přes Turecko počínaje 20. březnem 2016, podle podmínek stanovených v prohlášení EU a Turecka. Naposledy Komise dne 5. května 2016 zaslala řeckým orgánům své písemné posouzení opatření, která Turecko přijalo. Z pohledu Komise podniklo Turecko všechna nutná legislativní a jiná opatření, na něž poukázala ve svém sdělení z 16. března 201610, aby Řecko mohlo na základě individuálního posuzování prohlašovat žádosti o azyl syrských i jiných státních příslušníků, kteří na řecké ostrovy nelegálně vstoupili přes Turecko počínaje dnem 20. března 2016, za nepřípustné v souladu s čl. 33 odst. 2 písm. b) nebo c) směrnice o azylovém řízení. Členské státy kromě toho dne 20. května 2016 na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci naznačily, že s tímto posouzením souhlasí11. Prohlášení EU a Turecka vyjasnilo, že se všemi žádostmi o azyl musí být nakládáno na základě individuálního posouzení, v souladu s unijním a mezinárodním právem, přičemž musí být mimo jiné respektována zásada nenavracení. Do 12. června 2016 prohlásila řecká azylová 10 11
COM(2016) 166 final ze dne 16. března 2016. „Členské státy se seznámily s analýzou Komise o opatřeních, která Turecko přijalo od 20. března, včetně jejího posouzení, že Turecko učinilo všechny nezbytné kroky stanovené ve sdělení ze dne 16. března. Členské státy vyjádřily přesvědčení, že migranti mohou a měli by být vraceni do Turecka v souladu s prohlášením EU a Turecka ze dne 18. března.“ Výsledek zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, 20. května 2016, 9183/16.
5
služba z 1 429 žádostí o azyl podaných osobami, které vstoupily na řecké ostrovy z Turecka v době od 20. března 2016, za nepřípustných 267. Všechny žádosti o azyl byly individuálně posouzeny. Proti těmto rozhodnutím bylo do 12. června 2016 podáno 252 odvolání k řeckým odvolacím výborům, jež ve svých rozhodnutích shledaly odvolání v 70 případech za důvodná a ve 2 případech je zamítly. Všechna odvolání prošla individuálním posouzením. Jeden ze dvou žadatelů, jejichž odvolání bylo zamítnuto, se dále odvolal k řeckému správnímu soudu a žádal o odkladný účinek odvolání (dotčená osoba by měla zůstat na území Řecka, dokud nebude přijato rozhodnutí o odvolání). Rozhodnutí předmětného soudu o odkladném účinku odvolání se v tuto chvíli ještě očekává. Tyto poslední zkušenosti jednoznačně prokazují, že záruky zakotvené ve směrnici o azylovém řízení, shrnuté ve sdělení z 16. března, jsou zavedeny a dodržovány. Individuální posuzování žádostí o azyl bude dále usnadněno díky právě poskytované podpoře (nabízené prostřednictvím projektů financovaných v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku) a díky zlepšením v turecké azylové a přijímací kapacitě. Výše uvedené ilustruje, že v provádění prohlášení EU a Turecka doposud existovala určitá citlivá místa. 2.3
Operativní kroky
Hotspoty byly za podpory Komise a agentury Frontex uzpůsobeny tak, aby umožňovaly rychlé navracení migrantů z ostrovů do Turecka a aby byly do jejich infrastruktury a pracovních postupů začleněni úředníci specializovaní na problematiku návratů a azylu. Navzdory těmto zlepšením však na řeckých ostrovech stále zůstává přibližně 8 450 migrantů, což je počet, jenž převyšuje místní přijímací kapacitu koncipovanou pro 7 450 lidí. Zařízení (včetně zařízení pro nezletilé a pro jiné skupiny zranitelných osob) jsou ve výsledku přeplněná a je na ně kladen nadměrný tlak. Efektivnímu zvládání této situace i nadále brání skutečnost, že orgánům se v hotspotech nedaří zajistit optimální koordinaci. Celková přijímací kapacita v pevninské části země i na ostrovech potřebuje být urychleně a výrazně navýšena. Řecko začalo migranty přemísťovat mezi ostrovy a nejzranitelnější skupiny jsou směrovány do zvláštních zařízení. Tento proces je třeba zintenzivnit, zejména pak tím, že budou z ostrovů přemísťovány osoby, jejichž žádosti o azyl byly shledány jako přípustné. Došlo k některým zlepšením, aby se v hotspotech zvýšila bezpečnost, a to v prvé řadě v oblastech, kde působí azylová služba a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, nicméně potřeba posílit bezpečnost v řeckých přijímacích střediscích a hotspotech stále existuje12, protože přeplněnost zařízení, frustrace a opakující se nepokoje mezi skupinami migrantů kladou nároky na ochranu migrantů a terénních pracovníků. 2.4
Finanční pomoc EU
Od 20. dubna, kdy byla vydána první zpráva, poskytla Komise v rámci Azylového, migračního a integračního fondu dalších 56 milionů EUR nouzového financování na navýšení kapacity řeckých orgánů tak, aby mohly registrovat nově příchozí a zpracovávat jejich žádosti 12
Náměstek ministra pro migrační politiku Ioannis Mouzalas ve svém dopise z 9. června 2016, odeslaném před zasedáním Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 9. a 10. června 2016, uvádí, že bezpečnostní situace v hotspotech je složitá, ale zvládnutelná a že řecká policie v každém hotspotu i jeho okolí posiluje svůj bezpečnostní aparát.
6
o azyl. Tyto finanční prostředky vytvoří lepší podmínky pro zranitelné migranty a posílí registrační a azylový proces, neboť umožní zajistit další lidské zdroje, lepší IT infrastrukturu, větší dostupnost tlumočníků a lepší přístup k informacím. S předmětnými prostředky (přidělenými dne 20. května) bude naloženo následovně:
částkou 30 milionů EUR by měla být podpořena jednak práce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, pokud jde o plán reakce na mimořádnou situaci v Řecku, jednak kapacita řecké azylové služby a nově zřízené přijímací a identifikační služby, částku 13 milionů EUR by měla dostat k dispozici Mezinárodní organizace pro migraci na poskytování pomoci nejzranitelnějším migrantům, kteří za prekérních okolností zůstávají na území Řecka, částka 13 milionů EUR je určena pro řecké ministerstvo vnitra a administrativní obnovy a pro řeckou azylovou službu, aby byl zefektivněn proces vyřizování žádostí o azyl, aby byl posílen registrační proces a aby byla poskytnuta operační podpora řecké policii na vnějších hranicích.
Dne 24. května navíc Komise poskytla 25 milionů EUR nouzového financování Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu na posílení jeho kapacity k dalšímu podporování řeckých orgánů. Díky těmto dalším finančním prostředkům bude možné navýšit počet vyslaných odborníků z členských států, tlumočníků a také mobilních kanceláří v hotspotech, což pomůže s vyřizováním žádostí o azyl, a ve výsledku tak přispěje k provádění prohlášení i unijního režimu nouzové relokace. V současné době probíhají s řeckými orgány jednání ohledně dalších žádostí o pomoc při mimořádných událostech, včetně žádosti řeckého ministerstva zdravotnictví. Tímto konečným souborem žádostí o pomoc při mimořádných událostech by bylo završeno provádění plánu reakce na mimořádnou situaci v Řecku, který byl vytyčen v březnu 2016. Tato nejnovější pomoc při mimořádných událostech doplňuje nouzové financování, které již bylo přiděleno dříve, a částku 509 milionů EUR, jež byla Řecku poskytnuta na období 2014– 2020 prostřednictvím jeho národních programů v rámci dostupných fondů (Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost), ve kterých je na podporu provádění azylové a návratové politiky rovněž k dispozici značné množství prostředků. Kromě výše uvedeného se dále uvažuje o posílení operačních rozpočtů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (od července). Hlavní výzvy a další kroky Řecko by mělo za koordinované podpory EU a jejích členských států: navýšit svou kapacitu pro včasné individuální posuzování žádostí o azyl a odvolání, zejména s pomocí uplatňování konceptu bezpečné třetí země, přijmout potřebná opatření k zajištění rychlého zpětného přebírání nelegálních migrantů, kteří na jeho území vstoupili po 20. březnu 2016, ze strany Turecka, navýšit přijímací kapacitu na ostrovech a přemísťovat na pevninu ty žadatele o azyl, jejichž žádosti byly shledány jako přípustné, výrazně zlepšit koordinaci, poskytování služeb a zajišťování bezpečnosti v řeckých přijímacích střediscích v rámci hotspotů, co nejlépe využívat finančních prostředků, které mu poskytuje EU, tak aby se vzájemně doplňovala pomoc při mimořádných událostech s akcemi financovanými prostřednictvím 7
národních programů a aby byl posílen operační rozpočet Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu. 3. Přesídlování migrantů z Turecka do EU podle zásady „jeden za jednoho“ Podle prohlášení bude Evropská unie za každého Syřana navráceného do Turecka z řeckých ostrovů přesídlovat jednoho Syřana z Turecka do EU. V rámci stávajících závazků přitom mají přednost migranti, kteří do EU dříve nevstoupili nelegálně nebo se o takový vstup nepokusili. Tento systém „jeden za jednoho“ má pomoci zmírnit situaci v Turecku a zároveň dostát závazku EU, že bude obětem syrské krize nabízet legální cesty k usídlení v EU. 3.1
Aktuální stav
Značného pokroku se dosáhlo při zavádění operativního rámce pro vlastní přesídlovaní migrantů z Turecka do EU. Kromě přesídlení 103 Syřanů, které bylo zmíněno v první zprávě, bylo do 8. června z Turecka přesídleno dalších 408 státních příslušníků Sýrie, a to do Švédska, Německa, Nizozemska, Lucemburska, Itálie, Litvy a Portugalska13. Z Turecka tak bylo doposud přesídleno celkem 511 osob. Počet přesídlených Syřanů v tuto chvíli značně převyšuje počet těch, kteří byli na základě prohlášení EU a Turecka navráceni. V procesu je však důležité pokračovat, aby byl přesídlen významný počet osob, a Syřanům tak byl vyslán jasný signál, že pro ně byla zřízena bezpečná a legální cesta do EU. V současné době navíc u více než 2 300 Syřanů na řeckých ostrovech probíhá posuzování nepřípustnosti žádostí o azyl. 3.2
Právní kroky
Dne 28. dubna 2016 se dosáhlo dohody na zrychlených standardních operačních postupech14, které by měly pomoci proces přesídlování urychlit. Pomalu pokračovala legislativní jednání o návrhu Komise z 21. března, aby bylo 54 000 míst původně zamýšlených pro relokaci uvolněno pro účely legálního vstupu Syřanů z Turecka do EU v rámci přesídlování, přijímání osob z humanitárních důvodů či jiných legálních cest, jako jsou například humanitární víza, stipendia nebo programy slučování rodin15. Komise úzce spolupracuje s Evropským parlamentem a Radou na rychlém přijetí tohoto návrhu. 3.3
Operativní kroky
Tým pro přesídlování, jejž Komise zřídila při delegaci EU v Ankaře, i nadále napomáhá členským státům s jejich operacemi, které také koordinuje, a zajišťuje komunikaci s klíčovými partnery (s Mezinárodní organizací pro migraci, s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a s tureckým generálním ředitelstvím pro řízení migrace). Díky této práci 13
14
15
Třetí zpráva o relokaci a přesídlování (COM(2016) 360 final) uvádí počet osob přesídlených od 12. dubna do 13. května 2016. V této druhé zprávě se pak uvádí počet osob přesídlených mezi 20. dubnem a 13. červnem 2016. Turecké orgány tyto postupy potvrdily dopisem z 10. května 2016 a za členské státy a také Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko tak učinila Komise dopisem ze dne 12. května 2016. Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka, COM(2016) 171 final ze dne 21. března 2016.
8
byly sjednoceny logistické aspekty přesídlovacího procesu na základě společného vzoru Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pro postupování případů členským státům. V metodice jsou stanoveny standardní hlavní informace, pokud jde o kandidáty na přesídlení. Členským státům je rovněž k dispozici společné středisko pro pohovory, které bylo zřízeno v Ankaře za pomoci Mezinárodní organizace pro migraci a které mohou členské státy využívat pro vedení pohovorů s kandidáty na přesídlení z řad syrských státních příslušníků. Hlavní výzvy a další kroky
Pokračování v přesídlovacím procesu, aby byl z Turecka do EU přesídlen významný počet osob. Rychlé přijetí návrhu rozhodnutí, aby bylo k přesídlování a jiným formám přijímání využito 54 000 míst původně plánovaných pro relokaci. Zajištění hladkého chodu operací při výrazně intenzivnějším přesídlování, a to prostřednictvím terénní koordinace v Ankaře.
4. Prevence nových námořních či pozemních tras pro nelegální migraci z Turecka Postupný pokles nelegálních migračních toků přes východní Středomoří s sebou nese riziko, že se zvýší tlak na jiné trasy. Komise, Evropská služba pro vnější činnost a agentura Frontex situaci pozorně sledují. Prozatím neexistuje větší množství důkazů o tom, že by se v přímém důsledku prohlášení EU a Turecka otevíraly nové trasy. Na trase přes východní Středomoří pokračuje usměrňování toků. Vyskytlo se sice několik málo ojedinělých incidentů s čluny připlouvajícími přímo z Turecka, ale nic přímo nesvědčí o tom, že by byly tyto případy výsledkem odklonu z východostředomořské trasy na trasu přes střední Středomoří. V návaznosti na hraniční opatření, jež vedla k praktickému uzavření koridoru vedoucího přes západní Balkán, je podél západobalkánské trasy pozorována vyšší aktivita převaděčů. Lidé stále hledají příležitosti, jak se dostat přes země západního Balkánu do členských států ve střední Evropě, zejména do Rakouska a Německa. Zaznamenán byl menší nárůst případů překročení státní hranice mezi Řeckem a Bulharskem a mezi Tureckem a Bulharskem, ale jejich celkový počet zůstává nízký. Před nedávnem dorazilo na Krétu několik uprchlíků z jihoturecké Antalye poté, co jim převaděči slíbili převoz do Itálie. Ke zprostředkovávání nedovoleného přistěhovalectví z Turecka do Itálie jsou využívány plachetnice a jachty, to však není žádným novým jevem. Jedna tragická událost z poslední doby, kdy se jeden člun poblíž Kréty převrátil, je stále předmětem vyšetřování, ale fakta nasvědčují tomu, že daný člun vyplul z Egypta. 5. Dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů V okamžiku, kdy bude nedovolené překračování hranice mezi Tureckem a EU ustávat nebo kdy se alespoň výrazně a udržitelně sníží, by měl být podle prohlášení aktivován dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů s Tureckem. V Radě jsou za úzké spolupráce s Komisí, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizací pro migraci vypracovávány standardní operační postupy pro tento program. Dne 7. června bylo s jejich zněním seznámeno Turecko. Jakmile 9
budou standardní operační postupy definitivně ujednány, mělo by být posouzeno, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohlo s prováděním dobrovolného programu začít. 6. Uvolnění vízového režimu Ve své zprávě o pokroku dosaženém při provádění plánu na uvolnění vízového režimu 16 ze dne 4. května 2016 Komise konstatovala, že turecké orgány si v tomto směru vedou dobře a naléhavě je vyzvala k zintenzivnění jejich snah tak, aby byly splněny všechny požadavky, které jsou s vízovou liberalizací spojeny. Ze 72 požadavků, jež tvoří základ procesu uvolnění vízového režimu z Tureckem od roku 2013, nebylo splněno sedm, přičemž některé z nich jsou mimořádně důležité. Zprávu Komise doprovázel návrh17 na převedení Turecka do seznamu zemí s bezvízovým stykem18. Předmětný návrh vycházel z předpokladu, že turecké orgány urychleně splní zbývající kritéria v rámci výše uvedeného plánu, jak se k tomu zavázaly dne 18. března 2016. Komise ve zprávě také vysvětlila, že dvě19 ze sedmi nesplněných kritérií si toho času z praktických a procedurálních důvodů žádají delší lhůtu pro provedení, a že jejich splnění do okamžiku zveřejnění zprávy o pokroku tak není možné. Komise se proto s tureckými orgány dohodla na praktických způsobech provádění těchto kritérií do chvíle, kdy budou zcela splněna. V rámci zbylých pěti nesplněných kritérií, na která již poukazovala zpráva z 4. května, zbývá:
přijmout protikorupční opatření uvedené v plánu a zajistit účinné kroky navazující na doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy, uvést právní předpisy o ochraně osobních údajů do souladu s normami EU, zejména zajistit, aby mohl orgán pro ochranu údajů jednat nezávisle a aby činnosti donucovacích orgánů byly v působnosti zákona, uzavřít dohodu o operativní spolupráci s Europolem, nabídnout účinnou justiční spolupráci v trestních věcech všem členským státům EU, revidovat právní předpisy a postupy v oblasti terorismu, aby byly v souladu s normami EU, zejména lépe sladit definici terorismu za účelem zúžení její působnosti a zavedení kritéria proporcionality.
Při práci, kterou musí země ještě odvést, aby zbývající kritéria stanovená v plánu na uvolnění vízového režimu splnila, bude Komise Turecko dále podporovat. Komise uznává, že turecké orgány učinily další pokrok, a to i za dobu od přijetí třetí zprávy o pokroku dne 4. května 201620. Za zmínku stojí zejména skutečnost, že 1. června 2016 vstoupila v platnost ustanovení o státních příslušnících třetích zemí obsažená v dohodě o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem, byť by ještě mělo být urychleně přijato doplňující rozhodnutí turecké Rady ministrů, aby mohlo být přebírání uvedeno do praxe. Během technické mise Komise ve dnech 2. a 3. června 2016 proběhla s tureckými orgány podnětná diskuse o konkrétních řešeních a
17 18
19
20
COM(2016) 279 final ze dne 4. května 2016. Příloha II nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1. Toto načasování umožnilo vnitrostátním parlamentům zajistit účinný parlamentní dohled. V případě těchto dvou kritérií se jednalo a) o modernizaci stávajících biometrických pasů tak, aby zahrnovaly bezpečnostní prvky vyhovující nejnovějším normám EU, a b) o plné uplatňování ustanovení dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem, včetně těch, jež se týkají zpětného přebírání státních příslušníků třetích zemí. COM(2016) 278 final ze dne 4. května 2016.
10
praktických krocích, včetně právních a procedurálních změn, které jsou v souvislosti s nesplněnými kritérii nezbytné. K tomuto procesu by mohla přispět i spolupráce mezi Tureckem a Radou Evropy na provádění rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Pracovní skupina Rady Evropy se sešla 13. června 2016. Evropský parlament a Rada pracují nejen na přezkumu návrhů Komise na změnu seznamu zemí s bezvízovým stykem, ale paralelně se zabývají také návrhem Komise 21, jenž má posílit stávající mechanismus pozastavení a jenž stanoví okolnosti vedoucí k možnému pozastavení bezvízového cestovního režimu pro občany všech zemí, kteří vízové povinnosti v zásadě nepodléhají. 7. Nástroj pro uprchlíky v Turecku Nástroj pro uprchlíky v Turecku disponuje na období 2016–2017 rozpočtem ve výši 3 miliard EUR. Tato částka je tvořena 1 miliardou EUR z rozpočtu EU a 2 miliardami EUR od členských států EU. Vzhledem k tomu, že všechny členské státy již zaslaly osvědčení o příspěvku22 na jimi přislíbenou sumu23 2 miliard EUR, nástroj je nyní schopen plného provozu. S finančními prostředky v tomto nástroji se nakládá jako s humanitární nebo nehumanitární pomocí EU. V rámci humanitární pomoci uvolňuje Komise z nástroje příspěvek a vyzývá vybrané humanitární organizace k předložení návrhů na předepisované pomocné akce ve prospěch uprchlíků v Turecku. V rámci pomoci nehumanitární pak musí Komise s Tureckem určit projekty, jež vyhovují cílům nástroje, a prioritní oblasti, které může za účelem pomoci uprchlíkům financovat. Po schválení ze strany členských států vyhradí Komise příspěvky v rozpočtu na konkrétní závazky, což jí umožňuje podepsat smlouvy, na jejichž základě lze následně přistoupit k pravidelnému vyplácení prostředků v závislosti na pokroku v plnění smluv. Řídicí výbor nástroje Řídicí výbor nástroje pro uprchlíky v Turecku se 12. května dohodl, že by se nástroj měl soustředit na šest prioritních oblastí: 1) humanitární pomoc; 2) řízení migrace; 3) vzdělávání; 4) zdraví; 5) městskou a obecní infrastrukturu a 6) socioekonomickou podporu. Výbor také dosáhl shody na obou prováděcích modalitách nástroje (humanitární a nehumanitární pomoci) a zabýval se návrhem posouzení potřeb, jež bude dokončeno v červnu 2016. Komise je odhodlána se zasazovat o to, aby se s prováděním nástroje postupovalo vpřed, a to na základě hlavních prováděcích zásad, kterými jsou rychlost, efektivita, účelnost a úzké pracovní vztahy s tureckými orgány. Dosavadní plnění rozpočtu nástroje Z 1 miliardy EUR, jež je do nástroje vložena z rozpočtu EU, připadá 250 milionů EUR na rok 2016 a 750 milionů EUR na rok 2017. Tyto prostředky budou doplněny o 2 miliardy EUR z členských států ve formě vnějších účelově vázaných příjmů. Z celkové sumy 3 miliard EUR bylo prozatím přiděleno celkem 740 milionů EUR, a to jak na humanitární, tak nehumanitární 21 22
23
COM(2016) 290 final ze dne 4. května 2016. Od 20. dubna 2016, kdy byla zveřejněna první zpráva, předložilo osvědčení o příspěvku dvanáct členských států. Z přislíbené sumy 2 miliard EUR již na účet dorazila částka 1,285 miliardy EUR a zbylých 715 milionů EUR obdrží nástroj v příštích týdnech.
11
pomoc (konkrétní rozčlenění viz níže). Z přidělených 740 milionů EUR byly na částku 150 milionů EUR uzavřeny smlouvy a z těchto nasmlouvaných prostředků bylo zatím vyplaceno 105 milionů EUR. Podrobnější informace o plnění rozpočtu:
Pokud jde o složku nástroje určenou na humanitární pomoc, zveřejnila Komise 3. června 2016 plán provádění humanitární pomoci s rozpočtem přesahujícím 500 milionů EUR. V rámci tohoto plánu budou do konce července 2016 uzavřeny smlouvy na dalších 75 milionů EUR z rozpočtu EU. Poprvé se také počítá s příspěvky členských států, na které budou postupně uzavírány smlouvy od září 2016 do konce roku. Jedná se o doplnění částky 90 milionů EUR na humanitární pomoc, která byla nasmlouvána před 15. dubnem 2016, aby mohly být posíleny humanitární akce zajišťující potravinovou a jinou pomoc, přístřeší, ochranu, zdravotní péči a vzdělávání. Na humanitární pomoc bylo doposud přiděleno celkem 595 milionů EUR, přičemž na částku 90 milionů EUR byly uzavřeny smlouvy. Ze zmiňovaných smluvně vázaných 90 milionů EUR bylo zatím vyplaceno 70 milionů EUR.
Co se týče složky nástroje určené na nehumanitární pomoc, od 20. dubna 2016 byly v rámci regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii (dále jen „svěřenský fond EU“) uzavřeny smlouvy na čtyři nové projekty v hodnotě přibližně 28 milionů EUR zaměřené na Turecko, které budou financovány z prostředků nástroje pro uprchlíky v Turecku24. Tyto projekty zajistí další infrastrukturu pro vzdělávání 24 000 dětských uprchlíků, výuku dovedností pro 24 000 mladých Syřanů25, sociální podporu pro více než 74 000 nejzranitelnějších osob syrské státní příslušnosti26 a lepší přístup mladých Syřanů na turecké univerzity v nadcházejícím akademickém roce27. V rámci nehumanitární pomoci bylo také přiděleno dalších 20 milionů EUR na posílení kapacity turecké pobřežní stráže. Na nehumanitární pomoc bylo doposud přiděleno celkem 145 milionů EUR, přičemž na částku 60 milionů EUR byly uzavřeny smlouvy. Ze zmiňovaných smluvně vázaných 60 milionů EUR bylo zatím vyplaceno 35 milionů EUR.
V současné době připravuje Komise další soubor opatření, která budou z nástroje financována, a sice opatření v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, městské a obecní infrastruktury, sociální infrastruktury a socioekonomické podpory. Tato opatření by měla být do konce července předložena ke schválení členským státům. Přiděleno by na ně mělo být odhadem 1,250 miliardy EUR. Celková suma přislíbených prostředků na období 2016–2017 v rámci nástroje (na humanitární i nehumanitární pomoc) by se měla do konce léta 2016 zvýšit na 2 miliardy EUR a smluvně vázané prostředky by se za stejnou dobu měly zvýšit na 1 miliardu EUR. Podmínkou je přitom hladká a včasná spolupráce s tureckými orgány. Komise bude rovněž vyvíjet veškeré potřebné úsilí, aby se zrychlilo tempo, jakým jsou prostředky z nástroje vypláceny.
24
25 26 27
Více informací o projektech financovaných z nástroje pro uprchlíky v Turecku je k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/enlargement/news_corner/migration/index_en.htm. Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GiZ) (18,2 milionu EUR). Search for Common Ground (1,75 milionu EUR). Stichting SPARK (5 milionů EUR) a DAAD (2,7 milionu EUR).
12
Další kroky, pokud jde o humanitární pomoc Výše zmiňovaný plán provádění humanitární pomoci je koncipován na dvou pilířích. i.
ii.
Prvním pilířem je vytvoření nouzové záchranné sociální sítě pro uprchlíky v Turecku. Ta by měla fungovat na základě systému, ve kterém se budou pomocí elektronické karty převádět prostředky na základní potřeby nejzranitelnějších uprchlíků, a to v měsíčních intervalech a na úrovni domácností. Uprchlíci si tak budou moci obstarávat potřebné potraviny, přístřeší a vzdělávání s větší předvídatelností a způsobem, který je důstojnější a také nákladově účinný a efektivní. Druhý pilíř spočívá v zavedení solidního ochranného rámce pro nejzranitelnější uprchlíky, včetně projektů neformálního vzdělávání, zdravotní péče a projektů v oblasti správy informací. Počítá se také z finančními rezervami, díky kterým bude možné rychle reagovat na naléhavé a nečekané humanitární potřeby. Aktivity v rámci plánu provádění humanitární pomoci budou zahajovány od konce července 2016.
Humanitární pomoc je v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku i nadále poskytována v souladu s unijními předpisy o humanitární pomoci a podle zásad stanovených v Evropském konsensu o humanitární pomoci28. Další kroky, pokud jde o nehumanitární pomoc Komise připravuje značnou pomoc prostřednictvím zvláštních opatření, která lze rozdělit do tří okruhů. i. První okruh zahrnuje opatření, jejichž cílem je zabezpečit udržitelný přístup ke vzdělání pro dětské uprchlíky a přístup ke zdravotní péči. Tato opatření budou prováděna s příslušnými tureckými ministerstvy prostřednictvím přímých grantů, jež budou financovány a vypláceny na základě skutečně vzniklých a zaplacených nákladů. Tímto způsobem by měla být zajištěna rychlost, efektivita a udržitelnost. ii. Do druhého okruhu spadají opatření, v jejichž rámci budou za spolupráce s mezinárodními finančními institucemi poskytovány značné finanční prostředky na městskou a obecní infrastrukturu, sociální infrastrukturu (včetně zdravotnické a vzdělávací) a socioekonomickou podporu. Soubor některých konkrétních akcí bude připraven ke konzultaci a k dohodě s tureckými orgány do konce června. iii. V rámci třetího okruhu budou poskytnuty další finanční prostředky pro svěřenský fond EU, zejména na podporu zdola iniciovaných projektů, a to mimo jiné v nových oblastech, jako jsou odborná příprava a přístup na trh práce. Hlavní výzvy a další kroky
28
Zajištění plné realizace již zahájených projektů zaměřených na poskytování potravin a vzdělávání a plné provedení zvláštního opatření na podporu navrácených migrantů, jakož i výjimečného opatření ve prospěch turecké pobřežní stráže Realizace plánu provádění humanitární pomoci přijatého dne 3. června 2016 Vypracování a přijetí zvláštních opatření v oblasti vzdělávání, zdraví, městské a obecní infrastruktury, sociální infrastruktury a socioekonomické podpory a také navýšení regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii, a to do konce července 2016 Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropském parlamentu a Evropské komisi (2008/C 25/01).
13
Realizace pěti dalších projektů financovaných (částkou 84 milionů EUR) v rámci regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii, a to do léta 2016 Naplánování, příprava a přijetí dalších akcí v oblasti vzdělávání, zdraví a v jiných cílových oblastech (např. v oblasti odborné přípravy a přístupu na trh práce), jež budou financovány v rámci regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii Uspořádání třetí schůze řídicího výboru dne 30. června 2016
8. Modernizace celní unie Ekonomické vztahy s Tureckem zůstávají silné. Dvoustranný obchod dosáhl v roce 2015 hodnoty 140 miliard EUR a dvě třetiny zahraničních investic v Turecku mají původ v EU. Tento stupeň hospodářské a průmyslové integrace a také reformy potřebné k posílení důvěry investorů byly tématem prvního hospodářského dialogu na vysoké úrovni, jenž se mezi EU a Tureckem uskutečnil na konci dubna za přítomnosti zástupců mezinárodních finančních institucí a soukromého sektoru. Na zmiňované akci byla taktéž projednávána potřeba aktualizovat a modernizovat dvacet let starou celní unii, která je pro tuto hlubokou hospodářskou integraci hlavním motorem. Komise zdárně postupuje v přípravě posouzení dopadů29. Na veřejnou konzultaci30, jež skončila 9. června, zareagovalo 173 respondentů. Většina odpovědí přišla od unijních a tureckých podniků či podnikatelských sdružení, z nichž většina již přínosy stávající celní unie využívá. Obdržené reakce nyní poslouží jako podklady pro zprávu o posouzení dopadů. Při jejím vypracovávání bude Komise vycházet i z právě probíhající externí studie. Předmětná zpráva by měla být dokončena v říjnu 2016. Následně by měla Komise v posledním čtvrtletí roku 2016 připravit návrh směrnic pro jednání a předložit jej Radě k přijetí. 9. Proces přistoupení Dne 29. dubna předložila Komise Radě návrh společného postoje ke kapitole 33 (finanční a rozpočtová ustanovení), aby Rada mohla rozhodnout o otevření této kapitoly do konce června. Rychlejším tempem pokračují přípravné práce, aby se pokročilo v pěti dalších kapitolách, aniž by byly dotčeny postoje členských států v souladu se stávajícími pravidly. Komise a Evropská služba pro vnější činnost pracovaly na jaře na přípravných dokumentech, aby mohly být postoupeny Radě:
Přípravné práce byly dokončeny v oblasti energetiky (kapitola 15). Dne 29. dubna 2016 dodala Komise aktualizovanou kontrolní zprávu.
Co se týče klíčových oblastí soudnictví a základních práv a spravedlnosti, svobody a bezpečnosti (kapitoly 23 a 24), v návaznosti na dubnové technické konzultace a na základě aktualizovaných informací, jež Turecko poskytlo v průběhu května, hodlá Komise dokumenty finalizovat do konce června. Uvedené kapitoly pokrývají řadu zásadních otázek včetně základních práv (například svobody slova), soudnictví, protikorupční
29 30
http://ec.europa.eu/smart-regulation/roadmaps/docs/2015_trade_035_turkey_en.pdf. http://trade.ec.europa.eu/consultations/index.cfm?consul_id=198.
14
politiky, migrace a azylu, vízových pravidel, správy hranic, policejní spolupráce a boje proti organizovanému zločinu a terorismu. Evropská unie od Turecka očekává dodržování nejvyšších standardů, pokud jde o demokracii, právní stát a respektování základních svobod (včetně svobody projevu).
V oblasti vzdělávání a kultury (kapitola 26) předložilo Turecko 24. března svůj aktualizovaný vyjednávací postoj a Komise na tomto základě dne 2. května 2016 dokončila aktualizovaný návrh společného postoje.
Evropská služba pro vnější činnost aktualizovala kontrolní zprávu o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice (kapitola 31). Tuto zprávu vydala 20. května 2016.
10. Humanitární podmínky v Sýrii Evropská unie s Tureckem sdílejí společný cíl, kterým je řešit humanitární situaci uvnitř Sýrie a předcházet dalšímu vysídlování. Uvolnění potřebné pomoci a zajištění toho, aby se humanitární pomoc dostávala k lidem, kteří se uvnitř Sýrie ocitli v nouzi, si žádá úzkou spolupráci EU a Turecka. Jak EU, tak Turecko na humanitární účely i nadále vynakládají značné zdroje. V tomto směru mají obrovský význam aktivity pracovní skupiny pro humanitární pomoc při mezinárodní skupině na podporu Sýrie. Evropská unie a Turecko se společně snaží prosazovat plný a neomezený přístup k humanitární pomoci v celé Sýrii a překonávat překážky. Činí tak mimo jiné prostřednictvím pracovní skupiny pro humanitární pomoc při mezinárodní skupině na podporu Sýrie, jež v roce 2016 usnadnila přístup k 820 000 lidí v nouzi žijících v obléhaných a těžko dostupných oblastech. Doručování pomoci přes hranice sousedních států, jako je Turecko, je stále zásadním prvkem reakce a vzhledem k zintenzivnění bojů a horší přístupnosti severní Sýrie je v poslední době důležitější než kdy jindy. V roce 2015 bylo 27 % unijní humanitární pomoci do Sýrie doručeno z Turecka. Vzhledem k nedávnému zintenzivnění bojů v celé zemi, zejména pak v oblasti měst Aleppo, Idlib a Al-Hasakeh, zůstává takováto podpora prioritou, a to včetně poskytování životně důležité pomoci přibližně 160 000 vnitřně vysídlených osob, jež zůstávají v prekérní situaci na severu Sýrie podél hranic s Tureckem. Nezbytnou pomoc lidem, kteří zůstávají na syrské straně hranice, stále dodává i samotné Turecko. Turecko navíc plní obzvláště důležitou úlohu v tom smyslu, že prostřednictvím víz a registrace pomáhá nevládním organizacím působit přes jeho hranice. Evropská unie bude pokračovat v poskytování humanitární pomoci lidem v celé Sýrii – pro rok 2016 přidělila na akce zachraňující životy počáteční částku 140 milionů EUR, z níž byla již téměř polovina smluvně vázána. Z těchto prostředků budou podporovány činnosti související se zdravím, hygienou, ochranou a prvotními reakcemi, aby bylo možné rychle reagovat na nouzové situace a nové vysídlování, přičemž přednost budou mít i nadále obléhané a těžko dostupné oblasti a místa, kde hrozí vysídlování. 11. Závěr Prohlášení EU a Turecka i nadále přináší konkrétní výsledky. Došlo k dalšímu uspokojivému pokroku při jeho uvádění do praxe. Díky společnému úsilí řeckých a tureckých orgánů, Komise, členských států a agentur EU začala fungovat každodenní realizace návratových a přesídlovacích postupů v plném souladu s unijními a mezinárodními pravidly. 15
Nyní, kdy všechny členské státy dodaly osvědčení o příspěvku na částku 2 miliard EUR přislíbenou pro roky 2016 a 2017, lze plně přistoupit k urychlenému vyplácení prostředků z nástroje pro uprchlíky v Turecku. Byly zahájeny projekty, jež budou podporovat syrské uprchlíky v Turecku, a EU zdárně pracuje na tom, aby byly do konce léta smluvně vázány prostředky ve výši 1 miliardy EUR. Tímto způsobem bude zajištěno, že se lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu, dostane nutné pomoci. Úspěchy, kterých se doposud dosáhlo, však mohou být snadno zmařeny a v tuto chvíli ještě nelze vyvodit závěr, že všechny aspekty prohlášení EU a Turecka plně fungují. Jak již bylo konstatováno v první zprávě, pocit uspokojení není namístě, zejména proto, že jeden z nejnáročnějších prvků celého procesu – každodenní praktická realizace návratových a přesídlovacích postupů v plném souladu s unijními a mezinárodními pravidly – ještě stále nelze považovat za plně realizovaný. Úspěšné provádění dohodnutného prohlášení závisí především na politické odhodlanosti všech stran podnikat potřebné kroky. V této souvislosti je podle názoru Komise zapotřebí urychleně věnovat pozornost především těmto úkolům:
Řecko by mělo za koordinované podpory EU a jejích členských států navýšit svou kapacitu pro individuální posuzování žádostí o azyl a odvolání a co nejdříve zajišťovat navracení a zpětné přebírání, zejména s pomocí uplatňování konceptu bezpečné třetí země, a mělo by také posílit přijímací kapacitu na ostrovech a zlepšit každodenní řízení a koordinaci v hotspotech. Evropská unie a její členské státy by měly zintenzivnit své úsilí, pokud jde o přesídlování osob z Turecka do EU. Evropský parlament a Rada by měly rychle dokončit rozhodovací postupy v souvislosti s návhem Komise ze dne 21. března 2016, podle něhož by mělo být k přesídlování využito 54 000 míst původně plánovaných pro relokaci. Turecko by mělo podniknout potřebná opatření, aby co nejdříve splnilo zbývající kritéria pro uvolnění vízového režimu, a EU tak mohla pro turecké občany zrušit vízovou povinnost.
Třetí zprávu o pokroku při provádění prohlášení EU a Turecka předloží Komise v září 2016.
16
