Scinde – první známky Indie a souč asněprvní známky Asijského kontinentu První známky Scinde byly vydané 1. č ervence 1852 a platily do ř íjna roku 1854. Tyto známky byly raž ené peč etidlem, udává se, ž e nejdř íve do č erveného peč etního vosku, dále se tiskly v barvěmodré, nebo se vytlač il pouze jejich reliéf do bílého papíru. Známky se razily jednotlivě , literatura neudává ž ádné archy nebo vícepásky.
č ervený peč etní vosk katalog dle Gibbonse 70.000 GBP !
svě tlemodrá 12.000 GBP
tmavě modrá 12.000 GBP
otisk peč etidla do papíru katalog 4.500 GBP Řekně me si ně co o historii a vydání tě chto známek. V roce 1758 Východoindická společ nost (East India Company – EIC) založ ila svoji správu na Indickém území po úspě š ném vyjednávání s tehdejš ím vládcem oblasti Scinde (oblast jehožcentrem je Karáč í – nyně jš í Pakistán). V prů bě hu ně kolika let byly založ eny poš tovní úř ady v Bombay, Sukkuru, Shikarpuru, Kalkatě , Madrasu a Hyderabadu. Provincie Sindh (Scinde) vš ak byla dobyta jako Britská kolonie teprve r. 1843. V roce 1850 dostal Sir Bartle Frere, který byl tehdy guvernérem pro oblast Scinde úkol, udě lat poš tovní reformu a zavést poš tovní známky. V té době byla poš tovní administrativa a její kontrola centrálně ř ízena z Bombaje. Bartl Frere, velký obdivovatel Rowlanda Hilla a první známky Velké Británieč erné 1 penyovky se do tohoto úkolu pustil s velkým nasazením a nadš ením.
Sir Bartle Frere Výsledkem byla originální kruhová známka zhotovená ruč ním razidlem (peč etí) nejdř íve do č erveného peč etního vosku, následovala reliéfní raž ba do bílého hladkého papíru a téžtisk v modré barvěně kolika odstínů . Vývoj návrhu známky „Scinde District Dawk“
Výtvarný návrh známky se jeví trochu záhadným. Mystický znak 4 se nachází na horní č ásti srdce, které je rozdě leno na 3 č ásti, ve kterých jsou písmena E, I, C (East India Company). Pod srdcem je nominál ½ anna. Okolo je mezikruž í v ně mž je nápis „ SCINDE DISTRICT DAWK“ (Dawk – v hidš tiněvýraz pro poš tu). Urč itěje zajímavé i znehodnocování známek. Naprostou vě tš inu tvoř í ně má razítka rů zných tvarů . Znehodnocovalo se téžč asto š krtem pera u bílých a modrých známek. Udě láme si urč itý př ehled použ ívaných razítek.
Rozmě r 22 x 19mm, 49 bodův 7 ř adách, známky bílé a modré
Rozmě r 19 x 17mm, 64 bodův 8 ř adách, Známky bílé, modré ič ervené
Kruhové razítko – pouze bílé známky
Malý kruh – pouze bílé známky
Velká hvě zda - bílé a modré známky
Malá hvě zda – pouze bílé známky
Rozmě r 24 x 18mm, 7 linek, bílé a modré známky
Rozmě r 26 x 20mm, 81 bodův 9 ř adách. Pouze bílá barva
Rozmě r 26 x 20mm s č íslem 96. Bílá a modrá barva Vyobrazené znehodnocení známek je př evzaté z literatury a nemusí př esně odpovídat popisu, jak dokazují následněvyobrazené známky. Razítko s č íslem 96 totižliteratura uvádí pouze pro bílé známky, na obrázcích znehodnocených známek – viz. níž e, jsou známky, které pocházejí z aukce od Harmera (tudížvyluč uji falza) a tato razítka jsou použ ita na modrých známkách.
Znehodnocené známky
Nemusím snad ani uvádě t, jak vzácné tyto známky jsou. Stač í se vrátit k jejich katalogové hodnotě . Např . č ervená nepouž itá známka má 70.000 GBP dle Gibbonse. Pokud se ně kde objeví v aukci – je to událost. V dubnu 2009 se tato známka draž í v Pař íž i u prestiž ní aukč ní firmy BEHR na známé adrese 18. rue Drouot. Není zde uvedena vyvolávací cena, jen poznámka – cena nabídkou. Takto se tam draž í např . USA poš mistrovská Millbury, obálka s poš mistrovskou známkou James M. Buchanan, reprint Červeného a Modrého Mauritia POST OFFICE z r. 1912, nebo Havajská misionář ská 5 centovka. Vedle takovýchto svě tových rarit se tato známka draž í. O to více snad vynikne exponát Jochena Heddergotta, který jsem vidě l ve Vídni na výstavěWIPA 2008, kde jsem napoč ítal celkem 8 č ervených známek Scinde, z toho 1 unikátní dvoupásku. Jedna z tě chto známek je na dopise adresovaná př ímo Bartlu Freremu. Tento exponát jsem si vyfotografoval, bohuž el jen mobilním telefonem, takž e omluvte velmi š patnou kvalitu fotografií.
Unikátní dvoupáska a dopis Bartlu Freremu z exponátu J. Heddergotta
Celkem jsem na tomto exponátu napoč ítal 27 obálek se známkami v barvě č ervené, modré i bílé. Pokud je mi známo, nikdo v ČR obálku s touto známkou nevlastní, jen asi 5 nejpokroč ilejš ích sbě ratelůznámkových zemí má ve svojí sbírce nejlevně jš í bílou použ itou známku v katalogové hodnotě800 GBP. Kdybych mě l popisovat svů j osobní záž itek, tak tento exponát na mne udě lal vě tš í dojem, nežexponát, který obsahoval kompletní arch Modrého Merkura o 100 známkách. Pouze známky a dopisy Scinde u exponátu J. Heddergotta zabíraly celé 2 rámy! Hodnoty a unikátnosti si jistěbyli vě domi i jurymané, kteř í jej ocenili 93 body a cenou výstavy př es jednu obrovskou chybu, kterou tento exponát mě l. Chybě l totiž titulní list s úvodem a popisem exponátu! Osobněsi myslím, ž e to ze strany pana Heddergotta byla zř ejměrecese, jeho exponát byl nabitý takovými raritami a unikáty, ž e mohl získat absolutní vítě zství a hlavní cenu výstavy. Mě l jsem mož nost jej osobněpoznat a byl svě dkem jeho ž ivé diskuze s jurymany, kteř í mu tento nedostatek vytýkali. Ale to jižpř ílišodboč uji od tématu.
Modré známky Scinde vč etně2 obálek – z exponátu J. Heddergotta Urč itěstojí za zmínku OBROVSKÝ VÝSKYT FALZ známek Scinde vš ech barev vč etněč ervené peč eti. Tyto známky pro vysokou cenu chybí vě tš ině sbě ratelůznámkových zemí a tak je nahrazují falzy rů zných kvalit. Nejlevně jš í falza zač ínají na 20,-Kč , kvalitně jš í se pohybují i př es 500,-Kč . Sbě ratelů m bych nedoporuč oval dát za něvíce než100,-Kč , protož e i draž š í falza jsou snadno rozpoznatelná pouhým okem. Hlavním znakem falz bývá jen 1 vně jš í kruh kolem známky, u originálu je zdvojený.
Falzum niž š í kvality Tyto známky jsou historicky i sbě ratelsky velmi zajímavé. Územím se v souč asné doběnachází v dneš ním Pákistánu, př esto je vš echny svě tové katalogy (Michel, Gibbons, Scott, Yvert) uvádě jí jako první známky Indie. Známky, které následovaly 1.ř íjna 1854 jižbyly s portrétem královny Viktorie, nápisem INDIA a platily pro celé území státního celku. Jaromír Petř ík 21.3.2009
