SBORNÍK PRACÍ FILOSOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERSITY 1963, C 10 K OTÁZCE SLOVANSKÝCH RECEPCI V RUMUNSKÝCH PAMÁTKÁCH (GRAMOTÁCH) Z POČÁTKU 16

SBORNÍK PRACÍ FILOSOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERSITY 1963, C 10

JOSEF K

OTÁZCE

MACÚREK

S L O V A N S K Ý C H

P A M Á T K Á C H

R E C E P C I

(GRAMOTÁCH)

V

Z P O Č Á T K U

R U M U N S K Ý C H 16.

S T O L E T Í

Je tomu p ř i b l i ž n ě sto let od u v e ř e j n ě n í p r o s l u l é p r á c e F r . Miklosiche „ D i e slavischen Elemente im Rumanischen". D í l o to p o l o ž i l o z á k l a d y „ s l o v a n o - r u m u nistiky" a m ě l o velmi v ý z n a m n o u ú l o h u při studiu problematiky z oblasti slovan­ s k é a r u m u n s k é j a z y k o v ě d y . A to t í m s p í š e , ž e F r . Miklosich citoval r u m u n s k á slova t a k é ve s v é m „ L e x i c o n palaeoslavenico-graeco-latinum" a v „ E t y m o l o g i sches W ó r t e r b u c h der slavischen Sprachen" a t í m t o z p ů s o b e m sestavil s l o v n í k nejen „ s t a r o s l o v a n s k ý c h " t e x t ů , ale i c í r k e v n ě - s l o v a n s k ý c h v š i r o k é m slova smyslu p ř i p o j u j e k nim n ě k t e r á slova (podle d á l e c i t o v a n é edice J . Venelina) ze slovans k o - r u m u n s k ý c h gramot (listin). R u m u n š t í s l a v i s t é se p ř i t é t o příležitosti p r á v e m zamysleli nad d o s a v a d n í m stavem s v é h o studia a p r á v e m si stanovili v p o z a d í Miklosichova díla ú k o l y n o v é . V ě c n ě p ř i p o m n ě l i , ž e u ž p ř e d v y d á n í m Miklosichova spisu u v e ř e j n i l J . Ginkulov práci p ř í b u z n o u , d o t ý k a j í c í se vcelku asi 500 s l o v a n s k ý c h slov, která G . nalezl v r u m u n s k é m jazyce a ž e v t é ž e d o b ě (r. 1840) sestavil t a k é J . Cheliade-Radulescu s v ů j s l o v n í k , práci, která o b s á h l a v í c e n e ž 1200 cizích slov p ř e v z a t ý c h do rumun­ s k é h o jazyka, z n i c h ž část byla o z n a č e n a jako s l o v a n s k á . R o z d í l mezi d í l e m M i k l o s i c h o v ý m a s l o v n í k e m p o s l e d n í m je o v š e m o č i v i d n ý . Z a t í m co Miklosich b y l o v l á d á n čistě v ě d e c k ý m i zřeteli, ,1. Cheliade-Radulescu v y b í z e l svou prací ru­ munskou s p o l e č n o s t , aby j í m u v e d e n á cizí slova (a v tom t a k é s l o v a n s k á ) ve s v é h o v o r o v é řeči i v p í s e m n i c t v í n e u ž í v a l a . N e n í divu, ž e s l o v n í k Cheliade-Radulesc ů v z ů s t a l v r u m u n s k é v ě d ě i v r u m u n s k é s p o l e č n o s t i , u v ě d o m u j í c í si p o s t a v e n í R u m u n ů v rámci slovanského světa i historické kořeny slavismů v r u m u n s k é m jazyce, i z o l o v á n . Zůstal sterilní prací s t e j n ě jako j i n ý s l o v n í k z r. 1871 (A. T . L a u riani—J. K . Massim), p r á c e to n e v ě d e c k á a zaujatá. V letech 1870—1879 v y c h á z e l p r v n í e t y m o l o g i c k ý s l o v n í k r u m u n s k é h o jazyka z pera A . de Cihac-a. Kritika t é t o p r á c e zjistila v ní klady i z á p o r y . Přiznala, ž e p r v n í z nich p ř e v a ž u j í nad p o s l e d n í m i . V letech 1908—1913 pak u v e ř e j n i l E . Berneker, jda ve s t o p á c h s v é h o p ř e d c h ů d c e F r . Miklosiche, „ S l a v i s c h e s etymologisches W ó r t e r b u c h " , v n ě m ž jsou c i t o v á n y vedle m a ď a r s k ý c h , a l b á n s k ý c h a ř e c k ý c h slov t a k é s l o v a n s k é recepce v r u m u n s k é m jazyce. V p o z a d í t ě c h t o prací p o k r a č o v a l i r u m u n š t í i jiní j a z y k o v ě d c i ve studiu rozlič­ n ý c h s l o v a n s k ý c h i j i n ý c h p r v k ů v r u m u n s k é řeči. 0 n o v ý e t y m o l o g i c k ý s l o v n í k se pokusili: L . S á i n e a n u , H . T i k t i n , J . A . Candrea, H . Scriban. P o s l e d n ě j m e n o v a n í autoři podali ve s v ý c h d í l e c h t a k é k r á t k é e t y m o l o g i c k é v y s v ě t l e n í n ě ­ k t e r ý c h slov. V tom smyslu n e j d á l e z nich p o k r o č i l H . Tiktin. Co se t ý č e slovan­ s k ý c h slov v r u m u n s k é m jazyce, Tiktin se neomezil na s l o v n í k M i k l o s i c h ů v a Cih a c ů v . Hledal n o v é v ě d e c k é cesty a m í s t y podal v l a s t n í poznatky nebo c e n n é 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1 1

12

13

14

56

I. MACOREK

odkazy k d a l š í m u řešení. Candrea napsal o s l o v a n s k ý c h typech v r u m u n š t i n ě v í c e , ale učinil tak hez j a s n é interpretace slov. P r á c e jeho m á v í c e k o m p i l a t i v n í cha­ rakter. U Scribana pak n e n í d o s t a t e č n é kontroly. — Lze říci, ž e s l o v n í k Miklosic h ů v zůstal tu i tam, pokud jde o s l o v a n s k é prvky v r u m u n š t i n ě , v ý c h o d i s k e m a základem. Co se t ý č e d a l š í c h r u m u n s k ý c h s l o v n í k ů , tu jeden z nich, k t e r ý redigoval S. Puscariu, a k t e r ý se t ý k á t a k é s l o v a n s k o - r u m u n s k ý c h e t y m o l o g i í i slovan­ s k ý c h r e c e p c í v r u m u n s k é m jazyku, je n e u k o n č e n , s t e j n ě jako v e l k ý etymolog i c k ý s l o v n í k r u m u n s k ý z let 1886—1898. N o v ý m krokem v p ř e d bude nepo­ c h y b n ě e t y m o l o g i c k ý s l o v n í k r u m u n s k é h o jazyka c h y s t a n ý rumunskou A k a d e m i í věd. V r á m c i rozboru s l a v i s m ů v r u m u n s k é m jazyce byla v ě n o v á n a z n a č n á pozor­ nost t a k é s t a r ý m s l o v a n s k ý m p a m á t k á m , p s a n ý m na ú z e m í r u m u n s k é m , a to z e j m é n a tzv. g r a m o t á m , tj. l i s t i n á m . Práci v tomto s m ě r u zahájil u ž r. 1840 J . J . V e n e l i n , k t e r ý p ř i t o m poznamenal, ž e listiny p s a n é v p o d u n a j s k é m V a ­ l a š s k u (fara r o m á n e a s c á ) b y l y n a p s á n y v jazyku b u l h a r s k é m , z a t í m co listiny v z n i k l é v s e v e r n ě j š í r u m u n s k é zemi, tj. v Moldavsku, byly r e d i g o v á n y v jihor u s k é m dialektu. Z v l á š t n í m í s t o ve v ý z k u m u s l o v a n s k o - r u m u n s k ý c h p a m á t e k a t a k é gramot m á r u s k ý badatel A . J . Jacimirskij (1870—1925), k t e r ý napsal v e l k é m n o ž s t v í č l á n k ů , t ý k a j í c í c h se j a z y k o v ý c h i literárních s v a z k ů s l o v a n s k o - r u m u n s k ý c h a publikoval t a k é mnoho s l o v a n s k ý c h p a m á t e k r u m u n s k é provenience. P ř i t o m Jacimirskij o p ě t a o p ě t z d ů r a z ň o v a l , ž e studium r u m u n s k é h o jazyka je velmi d ů l e ž i t é v z á j m u i v rozvoji slavistiky a ž e s t e j n ě ani studium r u m u n s k é filologie n e n í m o ž n é bez znalosti slavistiky. Podle J a c í m i r s k é h o s l o v a n s k é vlivy a recepce v r u m u n s k é m jazyce m a j í v e l k ý dosah. P ř i b l i ž n ě V3 s l o v n í z á s o b y r u m u n s k é h o jazyka se skládá podle J a c í m i r s k é h o ze slov s l o v a n s k é h o p ů v o d u . Ve s v é práci z r. 1906 ((z istorii slavjanskoj pis'mennosti v M o l d á v i i i Valachii 15.—17. v.) Jacimirskij ohlásil studium v š e h o s l o v a n s k é h o p í s e m n i c t v í ve V a l a š s k u a Moldavsku ve 14. a ž 17- století s t í m , aby ukázal na b u l h a r s k é , srbské a r u s k é vlivy v r u m u n s k é m k u l t u r n í m a literárním v ý v o j i . Tento p l á n b o h u ž e l Jacimirskij j i ž n e u s k u t e č n i l . — K jeho práci p ř i n e s l a n o v o d o b á a d n e š n í r u m u n s k á v ě d a ř a d u p o z n á m e k i oprav; ale v š i c h n i b a d a t e l é , kteří se z a b ý v a j í studiem s l o v a n s k o - r u m u n s k ý c h v z t a h ů , obracejí se k dílu J a c í m i r s k é h o i dnes jako k práci stěžejní. P ř e j í m a j í s t e j n ě i ř a d u z á v ě r ů , k t e r é stylisoval u ž r. 1840 jeho starší p ř e d c h ů d c e J . J . Venelin. Z j i n ý c h r u s k ý c h a u k r a j i n s k ý c h b a d a t e l ů lze citovat v t é t o souvislosti j m é n a : A . J . Sobolevskij a J . Ohienko. P r v ý z n i c h užil ve s v ý c h „Lekcích" č e t n ý c h d o k l a d ů ze s l o v a n s k o - m o l d a v s k ý c h listin, které podle jeho m í n ě n í o b s a h u j í jihor u s k é j a z y k o v é prvky. — J . O h i e n k o ve s v é práci z r. 1915 podtrhl v e l k ý vliv r u m u n s k ý c h p r v k ů v jazyku u k r a j i n s k é m a sestavil p ř e h l e d r u m u n s k ý c h slov, pokud p o c h á z e j í z u k r a j i n s k é h o jazyka, v y s v ě t l u j e při tom h i s t o r i c k é p ř í č i n y těchto j e v ů . V sovětské v ě d ě zaujali se problematikou j a z y k o v ý c h i literárních v z t a h ů r u s k o - r u m u n s k ý c h a u k r a j i n s k o - r u m u n s k ý c h i o t á z k a m i s l o v a n s k ý c h p r v k ů v ja­ zyce r u m u n s k é m z j e d n é i p r v k ů r u m u n s k ý c h v j a z y c í c h v ý c h o d o s l o v a n s k ý c h z d r u h é strany, z e j m é n a : V . J a r o š e n k o , M . V . Serghievskij, R. A . Budagov, S. B . Bernstein, S. V . Semcynskij. — M . V . Serghievskij, p o l o ž i l p o č á t k y p ř e ­ j í m á n í s l a v i s m ů v r u m u n s k é m jazyce do 6.—7. století. P ř i t o m n e j v ě t š í část p ř e ­ v z a t ý c h slov je podle S. b u l h a r s k é h o p ů v o d u . — R. A . Budagov postupoval ve 19

16

17

18

1 8 3

19

20

2 1

2 2

25

26

23

24

57

K OTÁZCE SLOVANSKÝCH RECEPCI

s v é práci v í c e z hlediska s é m a n t i c k é h o a g r a m a t i c k é h o a o p ř e l se v ní v í c e o jazyk n e ž l i o dokumenty historické. — S. B . Bernstein dotkl se v a l a š s k ý c h (nikoliv mol­ d a v s k ý c h ) gramot s p a t ř u j e tu s t ř e d o b u l h a r s k é a srbské prvky. Usoudil, ž e mol­ d a v s k é dokumenty o b s a h u j í mnoho z a j í m a v ý c h s k u t e č n o s t í pro ukrajinskou his­ torickou dialektologii a ž e nebyly dosud j e š t ě podrobeny m n o h o s t r a n n é m u a de­ t a i l n í m u studiu. — S. V . Semcynskij v ě n o v a l svou pozornost v ý c h o d o s l o v a n s k ý m ( r u s k ý m a u k r a j i n s k ý m ) s l o v ů m v r u m u n s k é m jazyce. O t á z k a vlivu z á p a d o s l o v a n s k ý c h j a z y k ů či s t y k ů mezi r u m u n s k ý m a z á p a d o s l o v a n s k ý m p r o s t ř e d í m se u n ě h o (stejně jako u j i n ý c h s o v ě t s k ý c h badatelů) neobjevila. Z ř e j m ě v souvislosti se z m í n ě n ý m i pracemi i s n o v ý m i e t y m o l o g i c k ý m i po­ kusy se z ř e t e l e m k l a t i n s k ý m , m a ď a r s k ý m a o r i e n t á l n í m p r v k ů m v r u m u n s k é m jazyce, z a b ý v á se také n o v o d o b á r u m u n s k á slavistická v ě d a ř e č e n ý m i o t á z k a m i . Z á k l a d k tomu jí dal u ž zakladatel r u m u n s k é slavistiky B . P. Hasdeu, k t e r ý se soustředil v 50.—60. letech 19. století na studium r u s k o - r u m u n s k ý c h s t y k ů a vzta­ hů, s t e j n ě i P. A . Sircu, p ů v o d e m R.umun a autor ř a d y rusky p s a n ý c h prací d o t ý k a j í c í c h se r u m u n s k o - s l o v a n s k ý c h v z t a h ů , Gr. Tocilescu, M . C o s t á c h e s c u , St. Nicolaescu, I. B o g d a n , I. B á r b u l e s c u , M . Stefancscu aj. — B o h a t ý ma­ teriál obsahuje p r á c e I. B á r b u l e s c u o v a , v ě n o v a n á fonetice s l o v a n s k ý c h p r v k ů v r u m u n s k é m jazyce. V e l k ý m nedostatkem prací B á r b u l e s c u o v ý c h je v š a k n á z o r , ž e mezi s t a r o r u m u n s k ý m i dokumenty z M o l d a v s k á a V a l a š s k a n e n í v p o d s t a t ě r o z d í l u , a ž e j i h o s l o v a n s k é prvky p ř e v a ž u j í také v m o l d a v s k ý c h g r a m o t á c h . — Z a s l o u ž i l ý editor s l o v a n s k o - r u m u n s k ý c h listin I. B o g d a n d o š e l ve s v é studii v ě ­ n o v a n é V . Jagicovi k z á v ě r u , ž e „ m o l d a v s k é gramoly byly s e p s á n y v r u s k é m jazyce", ž e tu jde o s l o v a n s k ý jazyk v ý c h o d n í redakce s vlivy p o l s k ý m i , u h e r s k ý ­ mi, j i h o s l o v a n s k ý m i a r u m u n s k ý m i . V ý r a z y s l o v a n s k é h o p ů v o d u v r u m u n s k é m jazyce byly s t u d o v á n y v řadě dal­ ších prací z hlediska v ý z n a m u slov i z hlediska s t ý k á n í r u m u n s k ý c h d i a l e k t ů seslovanskými (zejména jihoslovanskými) nářečími. Rumunští slavisté vyšli v lé v ě c i 7. práce F r . Miklosiche i A . Cihaca a provedli klasifikaci s l o v a n s k ý c h l e x i k á l ­ n í c h p r v k ů p ř e v z a t ý c h do r u m u n š t i n y , chtějíce stanovit, v j a k ý c h oblastech ja­ zyka či m a t e r i á l n í kultury se s l o v a n s k ý vliv projevoval i n t e n z i v n ě j i , a to jednak v 6.—12. století, jednak p o z d ě j i a ž do 16. století. T a k o v é skupiny slov najdeme v práci O. Densusiana, v knize T . Capidana. J e š t ě p o d r o b n ě j i provedl klasifi­ kaci s l o v a n s k ý c h e l e m e n t ů A . Rosetti. — N a okraji lze u v é s t j e š t ě drobnější p r á c e j i n é , jejichž autory byli: P. Canccl, A . B o c á n e t u . — Z cizích a u t o r ů při­ hlíželi k a n a l o g i c k é problematice B . Conev, P. S k o k , Z d . Wittoch. Co se t ý č e vlivu m l a d š í c h s l o v a n s k ý c h j a z y k ů (ukrajinštiny, p o l š t i n y , s r b š t i n y ) , objevily se v p o s l e d n í c h desítiletích p r á c e , j e j i c h ž autory jsou: M . Stefanescu, J . Popovici, G . Sanzewitsch, H . B r i i c k e , D . Scheludko. J e š t ě v ě t š í z á j e m i p r a c o v n í v ý s l e d k y p ř i n e s l a v t é v ě c i d n e š n í r u m u n s k á slavistika. Lze citovat j m é n a j a z y k o v ě d c ů : A . Rosetti, E . Petrovici, J . J o r d á n , E . P á l r u t , A . Graur, P. Olteanu, G . M i h á i l á aj., h i s t o r i k ů : P. P. Panaitescu, D . P . Bogdan, C. G . Giurescu, T r . Ionescu-Niscov, M . D a n aj. S v ě d e c t v í m t é t o činnosti a z á r o v e ň dokladem s p o l u p r á c e filologie i historie při s l a v i s t i c k é t é m a t i c e je nejen sborník „ R o m a n o s l a v i c a " v y d a n ý v Praze r. 1948, ale z e j m é n a n o v ý s b o r n í k „ R o m a n o s l a v i c a " , k t e r ý v y c h á z í v B u k u r e š t i v letech 1958—1963 a do­ sáhl u ž 9. svazku, p ř i č e m ž p o s l e d n í z nich jsou r o z d ě l e n y na ř a d u filologickou a historickou. J e s t l i ž e A . Rosetti se soustředil na studium v l i v ů j i h o s l o v a n s k ý c h j a z y k ů v r u 27

2 8

2 9

32

33

30

3 4

31

35

3 6

37

38

3 9

40

41

42

43

4 4

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

5 7

5 8

5 6

J. MACOREK m u n s k é m prostředí v 6.—12. století, E . Petrovici se v ě n u j e s velkou v y t r v a l o s t í z p r a c o v á n í o t á z k y s l o v a n s k ý c h v l i v ů na f o n e t i c k ý s y s t é m r u m u n s k é h o jazyka a d á l e na p r o b l é m y s l o v a n s k o - r u m u n s k é toponymiky; a n a l o g i c k é t é m a z a j í m á t a k é Jorgu J o r d á n a . E . Pátru$ si v š í m á f o n e t i c k ý c h u k r a j i n s k o - r u m u n s k ý c h vzta­ h ů . P. Olteanu přihlíží k j a z y k o v ý m v z t a h ů m s l o v e n s k o - r u m u n s k ý m a ruskor u m u n s k ý m , z d ů r a z ň u j e s t a r o s l o v a n s k é i j i h o s l o v a n s k é prvky v r u m u n s k é m ja­ zyce. G . M i h á i l á činí pokus spolu s j i n ý m i p r a c o v n í k y z Ú s t a v u r u m u n s k é h o jazyka v B u k u r e š t i o n o v ý e t y m o l o g i c k ý r u m u n s k ý s l o v n í k ; c h y s t á také ú p l n ý s l o v n í k s l o v a n s k ý c h rčení v r u m u n s k é m jazyce. Co se t ý č e historiků-slavistů, P. P. Panaitescu je u z n á v a n ý m o d b o r n í k e m v oblasti v z t a h ů p o l s k o - r u m u n s k ý c h i r u s k o - r u m u n s k ý c h a soustředil se v po­ slední d o b ě na studium s l o v a n s k o - r u m u n s k ý c h kronik 15.—16. kronik i na stu•dium s l o v a n s k ý c h r u k o p i s ů v k n i h o v n ě r u m u n s k é Akademie v ě d v B u k u r e š t i a v B r a š o v ě . D . P. B o g d a n se v ě n u j e studiu s l o v a n s k o - r u m u n s k é diplomatiky a paleografie. T r . Ionescu-Niscov, podržující si z á j e m o j a z y k o v é i literární o t á z ­ ky s t e j n ě jako o slovansko-rumunskou toponymiku, v ě n u j e se t a k é studiu novo­ d o b ý c h v z t a h ů č e s k o - r u m u n s k ý c h (Jarník a Rumuni). C. G . Giurescu, k t e r ý v ě ­ noval u ž ve s v é syntezi r u m u n s k ý c h d ě j i n z r. 1942—1944 h o j n ě m í s t a histo­ r i c k ý m v z t a h ů m slovansko-rumunským, přihlédl n e d á v n o také k česko-rumuns k ý m s t y k ů m v d o b ě h u s i t s k é . Profesor k l u ž s k é university M . Dan p o k r a č u j e ve studiu č e s k o - r u m u n s k ý c h o b c h o d n í c h v z t a h ů . V p o s l e d n í d o b ě postoupilo k u p ř e d u t a k é studium- s l o v a n s k o - m o l d a v s k ý c h gra­ mot 14.—15. století. Lze tu citovat j m é n a : D . P. B o g d a n , P. Olteanu, L . Ď j a mo-Olga Stoicovici. N a rozdíl od starších b a d a t e l ů jako b y l .1. Miletič, I. B á r b u lescu aj., kteří soudili, ž e n e n í r o z d í l u mezi s t a r o r u m u n s k ý m i dokumenty z Mol­ d a v s k á a V a l a š s k a , d n e š n í r u m u n š t í b a d a t e l é soudí, ž e t a k o v é r o z d í l y tu jsou; o v š e m v d a l š í m ohledu se jejich n á z o r y stále rozcházejí. D . P. B o g d a n v š í m á si ve s v é práci v a l a š s k ý c h gramot 14.—15. století. Pokud jde o gramoty m o l d a v s k é t é ž e doby, p r a v í , ž e třeba mluvit o jejich staroslovan­ s k é m z á k l a d u , a to ve f o r m ě s l ř e d o b u l h a r s k ý c h a r u s k ý c h f o n e t i c k ý c h j e v ů . V m o l d a v s k ý c h g r a m o t á c h s h l e d á v á , o v š e m v m e n š í m í ř e , t a k é vlivy s r b s k ý c h f o n e t i c k ý c h z n a k ů , které se dostaly sem podle Bogdana vlivem s l o v a n s k ý c h gra­ mot p s a n ý c h ve V a l a š s k u . Pokud jde o p o l s k é j a z y k o v é vlivy na p ů d ě m o l d a v s k é , D . P. Bogdan u v á d í n ě k t e r á slova, n a p ř . slovo prez, které odvozuje z p o l s k é h o przez. V a n a l o g i c k é m slova smyslu v y z n ě l y jeho ú v a h y t a k é v „ D i p l o m a t i c e ru­ m u n s k é " . — P. O l t e a n u m á ve s v é studii na mysli p ř e d e v š í m sedmihradskou slovanskou listinu; ale při t é příležitosti se d o t ý k á t a k é povahy m o l d a v s k ý c h gramot 14.—15. století i jejich v l i v ů ve s l o v a n s k é s e d m i h r a d s k é listině. Nelze tu analyzovat v š e c h n y z á v ě r y P. O. Ale třeba říci, ž e p ř i studiu gramot 14.—15. sto­ letí j m e n o v a n ý autor posunuje na j e d n é straně příliš do p o p ř e d í archaické (cirk e v n ě - s l o v a n s k é ) „ m o r a v i s m y " , a d á l e , ž e na d r u h é straně příliš u m ě l e m l u v í o „karpatské redakci" s l o v a n s k é h o jazyka. T ř e b a se t a k é zastavit p ř i tom, jak p í š e o b e c n ě o z á p a d o s l o v a n s k ý c h p r v c í c h (např. u slov „bez lsti a chytrosti", „protož", „inšii", „inud" atd.) nebo o s p o l e č n ý c h z n a c í c h v ý c h o d o s l o v a n s k ý c h i z á ­ p a d o s l o v a n s k ý c h („každý", „vyiši", „abi", „ b y c h " ) . J e d n o s t r a n n ý m z d á se také jeho n á z o r o n ě k t e r ý c h z á p a d o s l o v a n s k ý c h jevech, které p o k l á d á za v ý l u č n é polonismy (např. „moc", „ b u d u c i m " , „karati") nebo m í n ě n í o z á p a d o s l o v a n s k ý c h jevech, které podle P. O . pronikly do s l o v a n s k o - r u m u n s k ý c h listin p r o s t ř e d n i c ­ t v í m „ k a r p a t o - s l o v a n s k é h o " a p o l s k é h o jazyka. Třeba připojit, ž e P. O . připouští 59

6 0

61

62

63

64

65

66

67

69

70

7 1

72

68

59

K OTÁZCE slovanských recepcí

v r u m u n s k ý c h dokumentech t a k é s l o v e n s k é a u h e r s k é prvky (např. „djakujem"', a to i v 1. p á d ě jedn. čísla): o j i n ý c h s l o v e n s k ý c h či č e s k ý c h p r v c í c h v t é t o sou­ vislosti v š a k n e m l u v í . D v ě r u m u n s k é badatelky, Lucia Djamo a Olga Stoicovici' rozebraly sociální terminologii s l o v a n s k o - m o l d a v s k ý c h d o k u m e n t ů 14.—15. století. M l u v í ve s v é m z á v ě r u o z á p a d o s l o v a n s k ý c h vlivech v t ě c h t o dokumentech, d á l e o vlivech rus­ k ý c h , které se sem dostaly p o l s k ý m p r o s t ř e d n i c t v í m . Mezi prvky r u s k o - u k r a j i n s k é počítají tyto: korol, c y š n i k , soim, cholop, mezi prvky p o l s k é či z p o l š t i n y p ř e š l é : rada, pan, u r ě d n i k , kuchmistr, krol, k n ě z , p o d d a n ý , k n ě ž a , gold, goldovati, korolevstvo, mezi prvky latinské, p ř e v z a t é p o l s k ý m p r o s t ř e d n i c t v í m : kanciler, sekre­ tář, gubernator. Mezi prvky n ě m e c k é , přišlé o p ě t p o l s k ý m p r o s t ř e d n i c t v í m kla­ dou slova: m a r š á l e k , riter, mezi prvky m a ď a r s k é : šoltuz, pirgar, parkalab; na n ě m e c k é či g e r m á n s k é k o ř e n y redukují t a k é polonismy: rada (z n ě m . Rat), knjaz (z germ. Kuning), gold (z n ě m . Huld). — Z m í n ě n é badatelky n e u v á d ě j í , ž e slovo „ s o i m " či sejm se objevuje v m o l d a v s k ý c h l i s t i n á c h t a k é ve f o r m ě s n ě m , slovo urědnik znají jen v p o l š t i n ě , ruštině, b u l h a r š t i n ě a srbštině, slovo k n ě z jen „ v no­ v o d o b é č e š t i n ě , slovo p o d d a n ý jen v p o l š t i n ě , a jeho variaci „podanik" v bul­ h a r š t i n ě a poddanyj v ruštině, t e r m í n starosta jen v jazyku p o l s k é m , r u s k é m a č e s k é m ; o v š e m podle jejich pojetí t e r m í n ten „ m o h l b ý t p ř e v z a t v Moldavsku j e d i n ě od R u s ů nebo P o l á k u " . N e v ě d í ani, ž e vedle slova korol a krol byla b ě ž n á v m o l d a v s k ý c h listinách 15. — p o č á t k u 16. stol. také .forma „král"; slovo „král" jinak n e p r á v e m p o k l á d a j í za v ý l u č n ě j i h o s l o v a n s k é ; slovo „ k r a l e v s t v o " označují za ukrajinskou či polskou variantu; slova „hold", „goldovati", „riter" byla podle nich p r o s t ř e d k o v á n a do r u m u n s k ý c h p a m á t e k p o l s k ý m vlivem či z p o l s k é kan­ celáře. Badatelky ani v tom či j i n é m ohledu neřeší o t á z k u p ř í m ý c h a n e p ř í m ý c h v l i v ů či recepcí. N e u v ě d o m u j í si s k u t e č n o s t , ž e p o l s k ý jazyk a p o l s k é ú z e m í pros t ř e d k o v a l y mnoho j i n ý c h z á p a d o s l o v a n s k ý c h slov (v tom i č e s k ý c h ) či v ý r a z ů d á l e na v ý c h o d . J i n ý n á z o r o t ě c h t o o t á z k á c h podal J . M a c ů r e k ve s v ý c h n ě k o l i k a s t u d i í c h . R u m u n š t í s l a v i s t é zaujali k jeho z á v ě r ů m k l a d n é stanovisko v č l á n k u T r . IonescuNi§cov-a. T ř e b a dodat, ž e ř e č e n é studie J . M a c ů r k a nejsou j e š t ě ú p l n é , ale ž e jsou jen p ř í p r a v o u k další studii. P ř í s p ě v k e m k ní je t a k é o h l á š e n á p ř e d ­ n á š k a k s o f i j s k é m u s l a v i s t i c k é m u sjezdu z r. 1963 na t é m a „K o t á z c e k u l t u r n í c h s o u v i s l o s t í z á p a d n í c h i v ý c h o d n í c h S l o v a n ů ve 14. — p o č á t k e m 16. s t o l e t í " . Pří­ s p ě v k e m k n í chce b ý t t a k é p ř í t o m n ý č l á n e k , k t e r ý se z a b ý v á p ř í s l u š n o u o t á z k o u , pokud jde o počátek 16. století. 3

74

75

753

Studie tato se t ý k á tří m o l d a v s k ý c h listin (z r. 1506 a 1510), z n i c h ž p r v á se vztahuje k p o l s k o - m o l d a v s k ý m s p o r ů m i jejich u k o n č e n í a d r u h é d v ě k m í r o v é m o l d a v s k o - p o l s k é s m l o u v ě z r. 1510, p r o s t ř e d k o v a n é č e s k ý m a u h e r s k ý m k r á l e m Vladislavem Jagellovcem. Listiny ty náleží nikoliv mezi prameny interní, týkající se jen v ý l u č n ě m o l d a v s k ý c h p o m ě r ů , ale mezi prameny e x t e r n í , které přihlížejí ke v z t a h ů m M o l d a v s k á s cizinou, a to p ř e d e v š í m s Polskem. U ž t í m je d á n t a k é jejich z v l á š t n í ráz, j a k ý je z ř e j m ý i v j i n ý c h m o l d a v s k ý c h e x t e r n í c h listinách 14.—15. století, t ý k a j í c í c h se s o u v i s l o s t í m o l d a v s k é z e m ě s Ukrajinou, Litvou, Polskem, Uhrami. — P r v á listina (ze 16. b ř e z n a r. 1506) byla n a p s á n a v L u b l i n ě v Polsku. M o l d a v š t í bojaři, kteří byli v y s l á n i do Polska za ú č e l e m j e d n á n í o m í r , 76

J. MACOREK

60

žádali v ř e č e n é m listu t e h d e j š í h o p o l s k é h o p a n o v n í k a Alexandra, aby projevil souhlas se s ň a t k e m s v é sestry A l ž b ě t y s m o l d a v s k ý m v é v o d o u Bogdanem. — D r u h ý list (z 22. I. 1510), n a p s a n ý v Kamenci P o d o l s k é m , tj. v j i h o z á p a d n í m c í p u t e h d e j š í h o Polska, je smlouvou, která byla u z a v ř e n a za prostřednictví z á s t u p c ů č e s k é h o i u h e r s k é h o krále Vladislava Jagellovcc mezi d e l e g á t y m o l d a v s k é h o k n í ž e t e Bogdana a p o l s k é h o krále Zikmunda I. — Třetí list (ze 7. II. 1510) je p o t v r z e n í m t é t o smlouvy se strany m o l d a v s k é h o k n í ž e t e Bogdana, k n ě m u ž d o š l o na m o l d a v s k é p ů d ě v Jasích. J a k é bylo p o z a d í těchto l i s t ů ? Po u r č i t ý c h konfliktech, k t e r é se objevily ve styku Polska a M o l d a v s k á , státu to v á z a n é h o l e n n í m i pouty k p o l s k é k o r u n ě , objevilo se p o č á t k e m 16. století úsilí (zřejmě vlivem z a h r a n i č n í h o n e b e z p e č í ) vyrovnat stávající různice a sblížit o b ě z e m ě . F o r m á l n í m znakem tohoto sblížení m ě l b ý t c h y s t a n ý sňatek mezi m o l d a v s k ý m k n í ž e t e m Bogdanem a sestrou pol­ s k é h o krále Alexandra. Z t ě c h t o m a t r i m o n i á l n í c h p l á n ů s e š l o a v letech 1506 a ž 1509 bylo p o l s k o - m o l d a v s k é p o h r a n i č í o p ě t v ohni. M o l d a v a n é pronikali na p ů d u t e h d e j š í h o p o l s k é h o státu s m ě r e m ke Kamenci P o d o l s k é m u a ke L v o v u ; p o l s k á vojska zase činila o d v e t n é v p á d y do s e v e r n í h o M o l d a v s k á . Nakonec v š a k o b ě strany zase — z ř e j m ě vlivem n e b e z p e č n é m e z i n á r o d n í situace — š l y na cesty j e d n á n í o mír. P r o s t ř e d k o v a l e l e m m í r u se stal č e s k ý a u h e r s k ý p a n o v n í k Vladislav Jagellovee, k t e r ý vyslal za t í m ú č e l e m na p o l s k o - m o l d a v s k é p o h r a n i č í s v é z á ­ stupce. J e d n á n í o smír p r o b í h a l o v lednu a ú n o r u r. 1510 a to nejprve na straně p o l s k é v Kamenci P o d o l s k é m a potom na ú z e m í m o l d a v s k é m v J a s í c h . V ý s l e d k e m v š e h o byla m í r o v á smlouva, s t v r z e n á se stranv m o l d a v s k é 7. II. 1510 a se strany p o l s k é 20. III. 1510. V č l á n k u tomto nejde o studium ř e č e n ý c h tří d o k u m e n t ů z hlediska diploma­ tiky či j i n ý c h p o m o c n ý c h v ě d h i s t o r i c k ý c h , a č k o l i v t a k é v t é t o v ě c i bylo by m o ž n o leccos říci. Cílem je spíše ukázal na jejich j a z y k o v é a stylistické z v l á š t ­ nosti. Citujme h l a v n í text ř e č e n ý c h listin, a to při u r č i t é m krácení v ě c í , k t e r é nejsou pro ř e č e n ý ú k o l s m ě r o d a t n é : a) Listina ze 16. 3. 1506: M m HBaH TayTyji Jioro$eT, . . . nocjiw rocynapa . Hauiero MHJiocTHBOro, nocJiaHHbiH Ky HaHHCHEHinoMy KHÍWKaTio naHy a naHy AjiefaHflpy, KpaJiio noJiCKOMy, naHy h flHflMieBH, ynpocHTH h y(t)flHaTH H a n n c h í h u i v i o KHiiHCHy, naHHy Aji5K6nTy, KpoJieBHy nojicKyio, ceerpy KpaJife ero mh­ jiocth, . . . a Taicyio yMOBy vhhhhjih c BMuiepeHHHHMM KpajieM . . ., n » e TyioTO npeflpe^eHHyio KpajieBHy, ceerpy Kpajifc ero mhjiocth BbiniepeHHHHOMy HameMy MHjioMy rocnoflapeBH HBaHy BoraaHy . . . Maioi jjaTH . . . A npoTo, Kpaji eromhjioct' MaeT oco6hi>ih cboh nocjiw nocJiaTH jio Hauiero rocnoflapa . . ., a6o (!) pbixJieH b TaKHx pfeiax . . . HMeHeM KpaJit ero mhjiocth . . . yafcjiH 6w 3anHCbi. . . flicoe h KaK BeJiHKoe bhho ot Hauiero rocnoaapji BOeBOflM ero mhjiocth KpoJieBHa e ň mhjioct' HMaJia 6w h kotopmm oStinaeM b CBoeM phmckom Bipw HMaeT xOBaHa 6mth. KoTopti nocjiOBe Kpajifc ero mhjiocth c HauiHM rocnonapeM. . . 3M0BJTB1OHH ffleH h mbcto Ha3HaMeHyK»T h aanHiuyT Taic, hk 6h toHan6op30 h cjiyinHo MorJio 6w 6mth. A HaTO t h h t o nocjiOBe KpaJife ero mhjiocth cboh, B.K 6m KpajieBCKBiH rocnoflapeBH HameMy BoeBOAH ero mhjiocth, a rocnoflap Haui BoeBOiia cboh KpaJieBH ero mhjiocth jihctm aa/JiyT, Ha kotodmh jieH h m í i c t o Tóro MajiaceHCTBa 3JiyHeHHe MaeT 6i>ith h aoKOHaTH ca . . . A ecTJiH Kpaji ero mhjioct' caM 6ti HeMor npnexaTH, TorflM npeJiaTW flyxoBHtiH h c b í i t ckbih naHOBe c HanxcHBHUieio KpaneBHOio e i í mhjiocth nocJiaTH MaeT . . . Twto nocjiOBe Kpajii ero mhjiocth c rocnojjapeM HaniHM yMaBJífeTH 6yjj,yT . . . h bch 7 7

78

K OTÁZCE SLOVANSKÝCH RECEPCÍ

61

noflflaHHH e r o mhjiocth tvmto HaHHCHBHinyio KpajieBHy, cecTpy K p a j i i e r o MHJIOCTH B 1TH H B flOCTOHHCTBB H BOJIHOCTH XOBaTH SyflVT . . . A6o(!) flyXOBhbih h cbhtckmh npejiaToae p y c K H H He MorjiH 6m e ž b phmckoh B * p n H a r a S a T H , ajiH b BceM . . . c noBOJiHOCTHio h c jiacKoio . . . flonycTHTH e ů puMCKy Bfepy bm3HaBaTH h mhojkhth. A HHoe, iitto ca floTBMe rocyflapn H a n i e r o . . H nOflflaHHX ero, CKJiaflaroT H a nyxa CBHToro. A BinaKO>K yacuM rocynap H a n í BoraaH n o c (bhto) r o OTua naneaca caM o ce6e a6o c nocjiBi Kpajin e r o mhjiocth . . . nocjiaTH HMaeT H OnOBBCTH Cfl, HHCe flJIH o6pOHW xpHCTHaHCKOH . . . CBOHMH MOIiaMH, kojih 6m ch noroaa HeuiKOfljiHBaa 3ro,HHJia, MaeT h h h h t h n p o T H noraHCTBy. B c h KHHHtaTa . . . Toe MajiaceHCTBo . . . HMaeT r o c n o a a p H a n í . . . h bch n o w H L i i i ero MHp bbhhbih h npHH3HOCT* h npHJieatHocT' h o6poHBi 3Jiy>ieHHe c KpajieM ero mhjiocthk) s a n n c a T H . H a i e M Kpaji e r o mhjioct' . . . a BoeBOfla . . . KpajieBH e r o MHJIOCTH 3 OĎOX CTOpOH . . . JIHCTM flajiyT, nOflJlyr yBflHaHHH H flOKOHHaHHH KpajiH ero mhjiocth . . ., a6u 6e3neiHe cnpaBJíBJíH MajiaceHCTBo . . ., HMaeT BoeBOfla po3yMHMMH cbohmh y « H H K H y i H H H T H . . . 0 6 e p H y j i . . . nojuiyr C B o e ň moiih. A ecrjiH 6bi hx ( T a T a p ) oSpaiiaTH HeMor. . ., MajiaceHCTBo Majio 6m ch jiokoHaTH . . . E m Toe MajiaceHCTBo AOBeneHo 6mjio no KOHua. A npoTO mm nocjioBe BMUienHCaKblH B3HJIK eCMM JIHCTM BMIIieiIHCaHMH. . . . A MM Ha CBBAHeHHe BCHX p t i e ů BMiuenHcaHBix t o t jihct H a m . . . s a J i n ecMH a k HeMy n e i a T H H a n i n npHBecHJiH ecMH . . . .naH b JIy6jiHH Mscaira MapT 16 y noHeaejiHHK n o K p c r o noKjioHeHia. b) L i s t i n a ze d n e 22. 1. 1510: M m Ioh T a y T y j i . . . nocjiaHHBin c nojiHOio Moueio K y yeflHaHHio B B i e HHaceHanncaHHMx ot BejieMoatHoro . . . E o r f l a H a BoeBOAM . . . H OT BCeH IjejIOH paflBI 3eMJIH MOJIAaBCKOH HBHO 1HHHM H CCHMTO JIHCtom y c H M nocnoJiHT* h KaacnoMy, KOTopMH t o t jihct 6 y a e i ' c t h a j i H Ď o e r o itjthh ycjiMiiiH, hmc aqKOJiH ot .gaBHBix HacoB Me5KH rocno,napMH aeMJiH MOJIJiaBCKOM H M e * H KOpOJIMH KOpyHBI nOJICKOH H MeXCH HX . . . 36MJIBMH 6bIJI ubjimh, n e B H H H h b h i h b i h M H p h n o K y n , h TíKoacKOJiH 6HJia HejiaBHaa noBCTajia Tfcaacaa h iiikoaJiHBa a BajiKa Meacn BoraaHOM BoeBoaoio a Meacn kopoJieM nojiCKHM . . . h naaajiocB, KaKĎti TOTa BajiKa HMBJía cfe bcjihko mhohcht h . . . , Kpaji e r o mhjioct' Bjia^HcnaB, Kpaji y r p c K H h ?'ckh BHflaioHH h c a M y ce6e po3BaatHBaioiH, hko . . . BeJieajio Morjio 6m cb cTaTH y pfciHnocnojiHTOH XpHCTHHHCKOH, eCTJIH 6m T a TBMCKaa H OKpyTHaa BaJIKa HMBJía JJOJIHCe TpHBaTH h hko BejiHKaa noflajia 6bi cb npHHHHa h cmbjioct' noraHOM h 3BjiainB OKpyThhm T y p K O M . . ., kojih 6bi nosHaJiH, hmc cycHflHHH rocnoflapne B a J i i y T h He3roacaioTCfl npoMeMCH co6ok>, c paaoio h . . . bchx naHOB paflHMx KpoJieBCTBa CBoero H CBHTOH KOpyHM yrpCKOH, HK KOpOJl' xpHCTHaHCKÍH, flJIB BepBI CBHTOH xpHCTHaHCKOH HcaAaioHH, a6ti naHOBe ynoKOHBiiiH h yMHpHBinucH mokh coboio . . . oSpaTHJiH 6 h mouh cboh HanpoTH noraHOM, K y hx CKa3e h K y ynafly, nocjiaji ero mhjioct' K y ycraHOBJíeHHio tohto sajiKH nocjiM h naHM cboh pajmbiH, BeJiemohchbix naHa YMCBajiTa KopjiaTCKoro, c r a p o c T y rpajiOB T a T H h K o M a p H a h naHa E H J i a n BpjiH6aiua, 6aHa ceBepHHCKoro c nojiHoio h iiejioio Moueio, K o r o p M H naHOBe c nojiHOCTHio h npaueio CBoeio yHHHHJiH cyT h 3acTaHOBJieHa ecT BaJiKa c o6y Jisy c r o p o H h thmc h BOHCKa h jiioah c n o j i i CBefleHbi. H mbi noTOM flOJiro H MHOrO CB P03MOBJIBIOHH 3 BejieMOXCHBIMH a noH (e) CTHMMH naHM, c naHOM CTaHHCJiaBOM c X o f l i a , MapmajiKOM K o p y n n nojicKOH h cTapocToro jihbobckhm h raJiHCKH (m) h KaMeHecKH (m) h nocnojiHTMH h c HaHOM 3 JlacKa, n o p y i hh(kom) bbihmh KocTeJia rHeaaeHCKoro, KaHKJiHp(om) K o p y H H noJiCKOH h 3 n a hom lOpneM KpyncKHM, KanrrajiaHOM h cTapocTOM 6eji3CKHM h 3 IleTpoM

62

J. MACOREK

Tomhukhm aoKTop(oM) npaB c(bjOtmx h ceKpeTapoM h c HCHBHiuoro naHa 3HrMOHTia Kopojjs nojiCKoro, KOTopwH ot

nocjibi h pana Hero cy 6mjih

nocjiaHHLi c ynojiHoio h aocTaTOiHeio Moueio, n p n tbixto naHOB . . . yTB(a)pjj;HJiH ecMH h yAHJiajiH ecMH 3rojjy h n o K y n h MHp b í i h m h MeatH hch-bhiiihm KpojieM 5KnrMOHTOM, KopojieM . . . h mokh Be^eMOHCHWM Bor^aHOM BoeBOjioio . . . h mokh

HX MHJIOCTH naHCTBH (mh) H 3eMJIBMH, p03HHUH H HenpHH3HH . . . eCMH yJIOmkhjih h yracHJiH noa oSbrqaHMH h nojjjiyr apTHKyjiOB HHHteHanHcaHbix. . . Hanpca . . ., Bape í q o c i H3HaHjj,eT . . . c o6y XBy CTopoH . . ., mo cis H3HaHfle, hjih 3JiaTO, hjih cpe6po, « a ce Bpara. TaKOHt h 3a sbohm . . . c OBy flBy ctopoH . . ., a6hi c £ BpaTHJiH . . ., ot AjiexaHflpa KpaJii nojiCKoro . . ., KpojieBHbi Aji>K6nTa, . . . BjianHCJiaBy Kpajno yrpcKOMy . . . BpaflHCJiaBa Kpajrfc y r p c K O r o . . . BcH BojIOXOBe, KOTOpbIH nOĎBrjIH OT MOJIflaBCKOH BOeBOflH flO KopyHH nojickoh . . ., HeHMaioT xoBaHH 6mth y Kopojis nojicKoro h HHrjje y ero aeMJiix* . . . BjiajiHCjiaBa, Kpajii. y r p c K o r o jhojih . . . iiohm^hh y 6nTBax h Ha cropoHcax h 6ya rae h y KOTopux míjctox, naHOBe, 3eMJiHHe h y6o3HH jhoah, aa č i BpaTBT' c o6y flBy ctodoh. Thjk naHOBe h 3eMJiBHe h jikwh y6o3Hn h MBiueHe, 6y,n KOToporo HSHKa, t h h bch . . . Bor^aH BoeBOaa HMaeT ocjioSojjhth . . . Tm JiioflH bch HMaiOT čk nponycTHTH . . . Thjk iiikojjh . . . c o6y jjBy CTopoH . . ., a to TaK, a6bi 6hjio aajioaceHO, a6bi ojjKa CTopOHa a p y r o n He ynoMHHajiH . . . H a H H C H i ň n i o r o BjiajiHCJiaBa, K p a J i í y r p c K o r o h H a rocnoaapeB yrpcKHX. . ., KOTopwH jjeH h y a c nocTaBHT . . ., kojihko 6yne ero mhjioct' p a i H J i . . ., Ha TOTHce Hen h i a c . . . hk 6mjio n p H . . . Kpajiex noJicKHx. HMaioHH KOTopan c r o p o H a BejiHKyio h TBjKKyio npnxofly h KpHBjíy . . . Tmh bch uiKOflw, KOTopwH ch flOBeayT . . . 3jihh jhoah . . . HMaioT 6 h t h KapaHH c o6y jiBy ctodoh, . . . Ha Kpajifc noJicKoro . . ., noMO^H He HMaiOT jiaBaTH bchm HenpHHTCJieM . . . hhhbho HanoTaeMHO . . . Kojihko 6y,ne mohh . . . KpoM K o p o j i * yrpcKoro . . . HenpHHTBJTB, kotopHH 6bi c i HMeHOBaji 6 h t h rocyflapeM . . ., HMaeT ero mhjioct' BbiraaTH h b h nyjjHTH n p o n H3 3eMJiH CBoeH, a6bi HeMeniKaji HHacaflHoro nacy noa naHCTBOM ero mhjiocth . . . A naK . . . M n p h jiacKy. . . y 3eMJiH cBoen HeMeuiKaTH aHH HBHe aHH noTaeMHB . . . IlaKJiH 6m HeHMaJi. . . HenpHHTeJifc . . ., KOTopoMy 6bi onepeTH He Mor . . . h c naHHaMii h c a í t m h . . . a6bi Ao6biBaJi aacfe oiH3Hy. . . . Mmto no CTapoMy 3aK0Hy h no CTapoMy CKJiaay. flojírn . . . c OBy flBy ctop o H . . . 3 j i í h jiioah ajioflie . . . H He HMaer hx nepexoBaTH. HMaiOT acajaTH cnpaBeflJiHBOCT' ot c r a p o c r xothhckhx. Totm CTapocTH . . . 6 y a y T hmbth noJiHyio mou cnpaBeflJiHBOcr' aijiaTH . . ., HcaaaTH cnpaBefljiHBOCT'. Bch p i n n B b í m e n H CaHblH HMaiOT 6bITH yTBpaceHbi JIHCTMH H n p H C S r a M H ^ H r M O H T a , KOpOJlfe nojicKoro h npe3 BoraaHa BoeBoay. . . . T a K 0 » Kpaji y r p c K H , BjianncjiaB tbih bch pi, KOTopaa ecr HaM a a H a ot ero mhjiocth, cjiy6yeM cjiobom HaiuiiM . . ., hhc BoraaH BoeBoaa . . . c aacHÉHuiHM HínrMOHTOM, KopojieM nojicKHM . . . MHp h n o K y H 6yfle flepacaTH. y K a M e H i i H b jibto 7018 Micai^a reH/apia 22. aeH b btophhk.

c) Listina ze dne 7. 2. 1510: B hmb 6 o » H e aMHH. Mhjiocthio 6o»CHeio mh IoaH BoraaH BoeBojja rocyaap aeMJin MOJiflaBCKon hbho hhhhm h c chm H a IHHM JIHCTOM BCHM nOCnOJIHTB KaWJHOMy, KOTOpMH TOT JIHCT ČyOČT 1HCTH ajIHČO ero HTyHH ycjibmiHT, hhc a i K O J i n ot aaBHbix i a c o B MejKH kopojimh K o p y H H nojicKOH h MeacH r o c y a a p M H aeMJin MOJiaaBCKOH 6bui h s j i h h h neBHHH h b í i -

63

K OTÁZCE SLOVANSKÝCH RECEPCI

H M H MHp a n o K y n a TaKoaucojiH Bbuia n o y c r a j i a HcnaBHaa rfeatKaa BajiKa

Meacn

npHHTeJieM

HauiHM

HCHBHUIHM

KHBacaTeM

naHOM

uiKOfljiHBaa

JKbiraoHTOM,

3 ĎOMCHeH MHJIOCTH KpOJieM nOJICKHM H BeJIHKHM KHH3eM JIHTeBCKHM . . . H M O K H HaMH B o r a a H O M BoeBoaoio. . . H ajjaJiocH, KaKĎbi TOTa BaJina HMBJía ca MHOJKHTH He 6e3

B6J1HKHH IUKOflbl BCerO xpHCTHHHCTBa. H

mim

Kpaji y r p c K H

BjiaflHCJiaB

H H ' C K H H . . . BBjíaioHH H caM y

BaiOHH, HKO BeJIHKO H MHOrO 3JI0 6bl CKOH,

ecTJiH

6M

BCJIHKO

y TOM . . . HaHCHBH-

ce6e

po3Baa
CH CTaTH y pHHH nOCnOJIHTOH xpHCTHHH-

Ta TÍMCKaa H oKpyTHaa

BaJiKa

HMBJía 6w

jiojiacen

TpbiBaTH,

H HKO BejiHKaa noiiajia 6M CH npHHHHa H CMBJIOCT' noraHOM a H3BJiaina OKpyTH H M T y p K O M . . ., rxe MejKH CO6OK) . . . .

ce

6H no3HajiH, Hac cycHAHHH . . . BajinyT x

HKO Kpaji

a6bi

xpncTHHHCKHH, . . .

HearojKaioTCH

naHOBe XPHCTHHHCKH

yno-

KOHBIUH H yMHpHBlllH CH M63KH C060K) 3rOflHOK) H CIIHOK) BOJieK) o6opOTHJIH MOIIH CBOH HanpoTH Ky

noraHOM,

K y H X 3Ka3B H Ky y n a a y ,

nocJiaji ero

6bl

MHJIOCT'

KopJiaTKH YacBaJiTa, EnJian EpjiH6ama, 6aHa ceBepHHCKoro

ycTaHOBJíeHHio TOHTO BaJiKH nocJibi H n a H b i . . ., n a n a

CTapocTy r p a a o B T a T H H K o M a p H a H n a H a

c noJiHOK) H UBJIOIO MOueK), KOTopbiH naHOBe nnjiHOCTHK) H npaneio CBoeio y ^ H HHJIH

cyT,

nac

3acTaHOBJieHa

nojii

M. JIK3AH c

3BeaeHH.

H

ecT

BaJina

naHOBe c

noJiHoio H UBJIOIO Moueio,

Toa,aepa,

napKaJia6a

H

3

o6y

aBy

CTopoH

H Tiiac H

BoňcKa

M H THMC nocJiaJiH ecMO H a n i n B B P H W H H

naHa

naHa

HcaKa,

HBaHa

TayTyjia,

napKajiaSa . . .

n o c n o j i y c B á i u i e n H c a H W M H nocjiw HaHHCHBHinoro

paaHbiH

jioro$eTa

H naHa

BjiajiHCJiaBa

n

HBanKa

naHa

nHTapB

KpojiB

yrpcKoro

H H'CKOrO H OHH flOJirO H MHOrO CH P03MOBJIBMHH C naHbl H pafla HCHBHIIIOrO KHBHcaTe n a H a JKnrMOHTa, K p o j i i

noJiCKoro,

KOTopwH OT ero

MHJIOCTH 6MJIH

cjianbi c nojiHOK) H jiocTaTOHHoio MOiieio, Ha H M B C naHOM CraHHcjiaBOM c

no-

Xonia,

MapmajIKOM KOpyHH nOJICKOH, CTapOCTOM JIHBOBCKHM H KaMeHHUKHM H raJIHCKHM H c KCBaceM H H O M 3 J l a c K a , n o p y i H H K O M BBHHBIM KOCTejia r n e s j í e H C K o r o , KaHUJinpoM KopyHH noJicKOH H c naHOM K ) p H e M K p y n c K H M , KauiTajiaHOM H CTapOCTOM 6ejI3CKHM H C KCÍJKeM' IleTpOM T o M H U K H M , flOKTOpOM npaB CBaTbIX H

ceKpeiapoM,

npn

TbixTO naHOB

yrpcKHx

H y j B J í a j i H 3roay H n o K y n H MHp B B I H U H TOM,

H npe3 H X n o c p i s j í o K H

yTBpaHJiH

Meacn HCHBIUHM KHe>tcaTeM / K H I - M O H -

KpOJieM nOJICKHM H MeaCH HaMH E o r i i a H O M BOeBOflOK).

A

MW TH5K TaKOHC

pOSHHUH H HenpHa3HH MeaCH H C H B H U I H M KHBHCaTeM ýKurMOHTOM, KDOJieM nOJI­ CKHM H

H

MOKH

MeatH

ero

Hamen

MHJIOCTH

3eMJiH

SCMJIBMH

H

MeacH

MOJiaaBCKOH yjioacujiH

HaMH

ecMbi

EorjiaHOM

H yracHJiH

c CHMTO HaniHM JIHCTOM, H a M H p H Ha n o K y n BŠqHbiH, noa aprHKOJioB HHate HanHcaHHWx. 3Jiaio HJIH

TaKoac

o6y

jiBy CTopoH,

mo

3BOHW, KOJIHKO C B H X HHaHflyT, c o6y cyT noa

B TMH flBa JIHCTM, i q o

BoeBoaojo yramaeMO

o S b i i a H M H H nofljiyr

. . ., Bape ujo C B HanjieT' 110 n p a B S B HJIH

HJIH pH3H, Bce fla HMaeMO BpaTHTH

H 3a H H I H H H qepKBH c

Koat H 3a

Tnat

cpe6po

Hanpefl

H

6ea

JICTH H

6ea

CB H a n a e , asi c i JIBy CTOpOH, a6w

BBJIHKHMH nenaTMH

xwTpocTH.

BpaTHT'.

Ta-

CH BpaTHJIil.

aa.ua OT A j i e f a H a p a ,

K p a J i í nojiCKoro ero MHJIOCTH, He6oacHHKa H OT p a a b i ero MHJIOCTH HaM

BoraaHy

BoeBOflB

y

y

CBoen

HaHHCHBHiuOMy MajiaceHCTBy

y

BjiajiHCJiaBy,

OTcyaa

^
Kpaji

XOJIHJIH

Hauiy

y

cecTpn,

Hanpeji

noJiCKH ero

KpoJieBHbi KpaJiio HHKOJIH

AjiacĎHTa,

yrpcKOMy He

HMaeM

no

HMaeM

H X jjaTH

Haninx

nocjioB.

cnoMBHyTH . . .

aeMJiro MOJiaaBCKyio. . .

HaHHCHBHiuoro

j n o f l H . . . noHMaHH y ĎHTBax H H a c i o p o a t a x H 6ya aeMJiBHe,

KMCTH

H y6osHH

JIKUIH,

aBbi

BjiaflHCJiaBa,

y KOTopwx

CH BepHyjiH

c

pyKH B TOM

Han JICHŽ HUIII

MHJIOCT' . . . HajioacHJi Ha CBOH BOHCKH,

y r p c K o r o . . . B C H BOJIOXOBC . . . He HMaioT xoBaHbi 6MTH y KopoJiB HOBe

H

KOTOPWH Kpaji^

nojicKoro . . .,

M Í C T O X . . ., o6y

flBy

na-

CTOPOH.

J. MACOREK

64 Thhc, naHOBe h

aeMJifeHe h kmcth h

MÍin(a)He

h y6o3HH jikjbh . . .

tm

bch

H M a e t í OCJIOĎOflHTH, TbIH BCH JIK>flH HMaeM npOITyCTHTH . . . TH5K IUKOflbl, . . . KO-

TOpblH CH CTaJIH C o6y flBy CTOpOH, a TO TaK, aĎM . . . P03HHU,a MeMCH >KHrMOHTOM h MeacH HaMH BoeBOjtoio . . . HcHfcňiiioro BjiaflHCJiaBa, Kpajrfe yrpcKoro, . . . kojihko 6yae ero mhjioct' p a H H J i . . . A naK . . ., hk 6mjio npH crapbix h flaBHbix KpajieB nojicKHx . . . Bch uiKOflbí, KOTopwH ch soBesyT, cnpafleBJíHBe-' h nocTaTOHHe, HMaMT 6mth . . . 3anjiaHeHbi, jhoah HMaiar 6wth KapaHH c o6y flBy ctopoh. Mm HMaeMO flaBaTH 3HaTn HCHÍHiuoMy )KnrMOHTy . . ., kojihko SyseMO mohu . . . A h h paflbí aHH iiomohh HenpwaTeJieM HauiHM . . . HeHMaeT naBaTH hm hbho hh noraeMHO . . . Emth HenpHHTejieM KpOM Kpajiii yrpcKoro . . ., KOTopwH 6h ch HMeHosaji 6 u t h . . ., HMaeMO ero BbinycTHTH h BbinyflHTH npoH H3 H a m e ň 3eMJiH, a6bi HeMenncaJi

HHHcaflHoro i a c y b Hainew 3eMJiH. JXo H a H H C H í -

Hiuoro KHijKaTe, naHa )KHrMOHTa, K p a n i nojicKoro . . . a naK HMaeT co6h npochth MHp h jiacKy . . . a naKJiH 6bi . . . A naK a>K . . . Ectjih 6m ch npHroflHJio, c KOTOporo aonymeHHa 6 o » H e r o , obace Toro He flaBan, . . . HenpHaTenís MOUHoro, KOTopoMy 6bixMo onepeTH He MorjiH, . . . Hac MHJioBaTH h b lecTH h b Jiacue flep» a T H . . . C Bceio Moueio h CHJiaMH . . . , a6wxMO ,no6yBaJiH 3aca Hanin OHH3Hy . . ., 6e3neHHH h 6es HcaflHOH niKOflbí b h h t h . . . Mbrro no CTapoMy 3aKOHy h n o cTapoMy cKJiafly. . . , 3jimh jhoah HMaioT 6bith KapaHH c o6y flBy ctodoh h HeHMaeT hx nepexoBaTH eflHa CTopoHa Ky ihkojtb flpyron . . ., HMaioT jKaflaTH cnpaBefljiHBOCT', HMaioT HMaTH nojiHyio moii' cnpaBefljiHBOCT* flfcjiaTH, HMaror mou,' h h h h t h cnpaBefljiHBOCT' . . . BjiaflHcnaB, Kpaji yrpcKH h h'ckh . . . tot MHp h noKyn BfetiHbiH HMaeT aanncaTH y cbohx jihctox, KOToptiH ero mhjioct' 6yfle flaTH o 6 í M a CTopoHaMa, hk 6bi to . . . H3eflHaHO 6hjio, . . . hk6h BÍHKUII MHp h n o K y n 6mji aaxoBaH HeajiOMHi h Bi«uie. To Bce . . . mh . . . EorflaH BoeBOfla npHcerjiH ecMH h n p n c i r a e M O h cjik>6hjih ccmh h cjiy6yeMO . . . xoBaTH . . . a TaKe» M H p h noKyH c . . . h c h í í h u i h m KHiacaTeM, c naHOM 3HrMOHTOM . . ., KpajieM nojicKHM h bcjihkhm KHnaeM jihtobckhm . . . 3flep?KaTH h nonojihhth MonHe h HenopymeHHO h HesjíaMaHHO h HeypaaceHo 6e3 jicth h 6e3 bcbkoh xhtpocTH . . . A Ha SoJiiuee noTBp)KfleHHe k ceMy BbímeruicaHOMy Hauiy BejiHKyra nenaT

1

h

nenaTH

naHOB H a i n n x . . . k ceMy

ecMH . . . JXan b Hacox b j i í t o 7018

jiHCTy HanieMy

npHBicHTH Bejiejra

Mecaiia <|>e6pyapía 7.

*

*

*

I k d y ž v tčchto listinách jsou m í s t y z j e v n é o b e c n ě s l o v a n s k é prvky, ukrainismy a polonismy, i k d y ž m n o h á r č e n í a v a z b y m a j í často o b e c n ě z á p a d o s l o v a n s k ý ráz, p ř e c e n e n í pochyby, ž e tu jsou z ř e j m é t a k é č e s k é k o ř e n y slov i č e s k á slova. Jsou-li tato v n ě k t e r ý c h p ř í p a d e c h zcela z j e v n á , v j i n ý c h p ř í p a d e c h se střídají s analo­ g i c k ý m i v ý r a z y u k r a j i n s k ý m i nebo p o l s k ý m i . Jinde n a c h á z í m e č e s k ý z á k l a d , ale ukrajinskou koncovku. Jinde m ů ž e m e mluvit s t e j n ě o polonismech jako o bohemismech. M n o h é v a z b y m a j í r o v n ě ž č e s k o u provenienci. M í s t y je z ř e j m é , ž e d o m á c í , tj. m o l d a v s k ý p í s a ř s n ě k t e r ý m i č e s k ý m i v ý r a z y z á p a s i l , ž e si s nimi n e v ě d ě l rady, n e r o z u m ě l jim a komolil je. Sestavme n ě k t e r é tvary b l í z k é č e s k é m u s p i s o v n é m u jazyku z hlediska l e x i k á l ­ n í h o , f r a s e o l o g i c k é h o , t v a r o s l o v n é h o , h l á s k o s l o v n é h o a s y n t a k t i c k é h o (či j i n é h o ) : 1. L e x i k á l n í : a) v l i s t i n ě z roku 1506:

fliiflHH,

KHi»;Ha, KpaJieBHa, KpaJi, jihct, tot

jihct,

K OTÁZCE SLOVANSKÝCH RECEPCI

65

jihctm, MajiHceHCTBo, Toe MaJiHceHCTBo, yeaHaHne, KpajieBCKHH, nojmaHMH, pnxjien, 6e3neiHB. b) v l i s t i n ě z roku 1510 (21. 1.): BjiaflHCJiaB, Kpaji, jihct, tot jihct, BajiKa, TOTa Bajuta, koctcji, 3bohh, MBiiiaHe, moiih cboh, HHMtaflHH, 3BJiame. c) v l i s t i n ě z roku 1510 (7. 2.): BjiaflHCJiaB, KpaJi, naHOBe, aeMjifeHe, kmcth, MBiitaHe, jihct, jihcth, BajiKa, TBJKKaa BajiKa, TOTa BajiKa, ĎHTBa, koctcji, ajiaro, 3BOHBI, MajI*eHCTBO, CBaTbl, HHIIIHH, HaKHaCH^HIIIH, HHHtajIHBI, BpaTHTH, CIIOm í h v t h , nponycTHTH, flaBaTH 3HaTH, xoBaTH, 3BJiama, npea. II. F r a s e o l o g i c k é : a) v l i s t i n ě z roku 1506: MajiaceHCTBo flOKOHaTH . . . , ino ch aoTtrae . . ., c nobojihocthk) h c JiacKoio flonycTHTH e ň puMCKy B í p y Bbi3HaBaTH . . ., a6bi 6eaneiHe cnpaBJíeJiH MajiHceHCTBo.. ., 6w Toe MajiaceHCTBO flOBeaeHo 6bijio ho kohUa . . ., k HeMy neiaTH Hanin npHBecHjiH. b) v l i s t i n ě z roku 1510 (22. 1.): tot jihct Syne i ' c t h ajin6o ero htvhh ycjiBiuiH . . ., hkoxckojih 6tijia noBCTajia T B K K a a h niKOfljiHBaa BajiKa . . ., anKOJiH OT flaBHBIX laCOB . . . 6bIJI . . . M H p . . ., MOrJIO 6il CB CTaTH . . ., eCTJIH 6h Ta TBMtKaa . . . BajiKa . . . , fljie BepM cbhtoh . . . , o6paTHjiH 6bi mohh cboh HanpoTH noraHOM . . ., 3flajiocB . . , c npaueio CBoeio y q H H H T H . . . , BoňcKa h jhoah c iiojib CBeaeHH . . . , ot Hero cy 6mjih nocJiaHHH . . . , c iiocjim h pajja . . . , yTsepjiHjiH ecMH 3roay mcjkh hx mhjiocth naHCTBH (mh) h 3cmjibmh . . . , BtrniaTH h BtinyAHTH n p o i H3 seMJiH cbohx . . . , a6w HeMeinKaji HHxtajrHoro i a c y noa naHCTBOM ero mhjiocth . . . , HeMeinKaTH aHH naBHo aHH noTaeMHi . . . , kojihko SyaeT ero mhjioct p a i i u i . . ., noMOiH HeHMaioT flaBaTH . . . , kojihko 6 y a e moih . . . , j a c i BDaTH . . ., aĎH CB BpaTHJIH . . ., HeHMalOT XOBaHH 6MTH . . ., JIHDflH BCH HMaiOT CB n p o n y c T H T H . . ., a to TaK, a6u 6bijio aaJioaceHo . . ., HMaiOT acanaTH cnpaBejuiHboct' ot CTapocT . . ., totbi CTapocTH 6ynyT hmbth nojiHyio mou; cnpaBefljiHBOCT* ABJlaTH . . ., BCH pBHH . . . HMaiOT ÉÍHTH yTBpHCeHM JIHCTMH . . . )KHrMyHfla h npes B o r f l a H a . . ., a TaK 6ti MHp aaxoBaH 6i>iji hcsjiomhb h bbphb. c) v l i s t i n ě z roku 1510 (7. 2.): Ahkojih ot jjaBHbix nacoB . . ., a hkojkkojih 6tuia noBCTaJia . . . TBHCKaa . . . BaJiKa . . ., h 3flaJio c « KaK6w TOTa BaJiKa HMBJía Cfl . . . MHOJKHTH He 6e3 BeJIHKHH UIKOflbl . . ., TH5K H BOHCKa H JIIOJIH H C nOJIB 3BeaeHH . . . , c BHinenHcaHHMH nocjiw yTBpjiHJiH h yjrBJíaJiH . . . M H p . . ., yjioJKHJIH eCMH H yraCHJIH . . . C CHMTO HaiOHM JIHCTOM . . . , 6ea JICTH H 6es XHTpocTH . . ., m ě cb HaHfle, aa. cis BpaTHT . . ., a6bi ca BpaTHJIH . . ., uMaioT xoBaHH

6bITH . . ., HMaiOT XCaAaTH CnpaBeflJIHBOCT' . . ., HMaiOT MOII 1HHHTH CnpaBeflJIHboct' . . . , HMaiOT aanncaTH y cbohx jihctox . . . , kojihko 6yae ero mhjioct' pa1HJI . . ., JiaBaTH HH HBHO H H nOTaeMHO . . ., ero BBinyCTHTH H BHnyjHTH npotj. . . , a6bi HeMemKaJi HHXcaflHoro i a c y y Haineň 3eMJiH. III. T v a r o s l o v n é a h l á s k o s l o v n é : a) v l i s t i n ě z roku 1506: Ky KHBHcaTio, cecTpy KpaJife, nocjioBe Kpajiís, c KpaJieM, TyioTO KpaJieBHy, tmhto nocjioBe Kpajis, TyioTO HaiíflCHBHinyio KpajieBHy, HMeHeM K p a j i i , KOToptm o6i>iqeeM, Kpajiesn jihctu, bch KHflacaTa, newaT' Hainn, c HaňflCHBHnieio KpajieBHOio, c nocjiu KpajiA, cbohmh MOi^aMH, (noflJiyr) CBoeň MOUH. b ) v l i s t i n ě z roku 1510 (22. 1.): noJiHyio mok, c nojiHoio h uejioio Moitero, c MOiteio tokj, c flocraTOiHOio Moiíeio, Ky yejiHaHHio BBie HH*eHanHcaHBix, c npaueio cBoeio, KpaJiB nojiCKoro, BjiasncjiaBa KpaJiB, BjiajiHCJiaBy Kpajiio, y cbohx JIHCTBX.

c) v l i s t i n ě z roku 1507 S Sborník FF, C10

(7. 2.):

mokh HaiiiHM achbhuihm KHBHcaTeM, o6opo-

). MACOREK

66

thjih 6m mouh cboh HanpoTH noraHOM, touto bíijikh, c uejioio Moueio, c npaueioCBoeio, c nojiHoio h flocTaTo^Hoio Moueio, Bceio Moueio h cnjiaMM, a6i>rxoM, hmbth nojiHyio mou, flOKTop npaB CBaTMx, HCHtinoro KHiacaTe, mcjkh h c h í h i i i h m KHe»aTeM ví Me»tH, AjiefaHflpa Kpajit nojicKoro, BjiajiHCJiaBy Kpajiro yrpcKOMy, BjiaflHCJiaBa Kpajii yrpcKoro, npa CTapwx h aaBHHx KpaJiex iiojickhx, KpoM KpaJie yrpcKoro, ho HaHHCH4niiiero KHiaceTe )KnrMOHTa, c hchíjhuihm KHiacaTeM, KpajieM, HenpHHTejie Moruioro. IV. S y n t a k t i c k é ( p ř í p a d n ě j i n é ) : a) v listině z roku 1506: a npcvro, a6o, a BinaKoac. b) v listině z roku 1510 (22. 1.): naKjmBw, aiKOjiH, hkoxckojih, a TaK, a t o TaK. c) v listině z roku 1510 (7. 2.): anKOjiH, a TaicojKKOJiH, a6u, a6tixoM, a naK.

*

* *

Slova tato a rčení jsou t a k o v é povahy, ž e je nelze přehlížet. Jejich souvislost s č e s k ý m jazykem je v í c e n e ž z ř e j m á . Třeba dodat, ž e by bylo m o ž n o u v é s t t a k é n ě k t e r é v ý r a z y , které s v ě d č í o s p o j e n í m o l d a v s k ý c h gramot s u h e r s k ý m , resp. s l o v e n s k ý m p r o s t ř e d í m . Sem s p a d á n e p o c h y b n ě v ý r a z „Bape n o " , k t e r ý n a c h á ­ z í m e v listině z 22. 1. 1510. Je otázka, j a k ý m z p ů s o b e m či jakou cestou tyto v ý r a z y pronikly do moldav­ s k é h o prostředí a do m o l d a v s k ý c h s l o v a n s k o - r u m u n s k ý c h gramot z p o č á t k u 16. století. M n o h é s k u t e č n o s t i s o u v i s í n e p o c h y b n ě se starším v ý v o j e m moldav­ s k ý c h gramot 14.—15. století, v n i c h ž m o l d a v s k á k n í ž e c í k a n c e l á ř u ž í v a l a , pokud jde o styk s Polskem, Litvou, Ukrajinou, jazyka i slohu b l í z k ý c h č e s k o l i s t i n n é praxi t é doby. M n o h é v ě c i s o u v i s í n e p o c h y b n ě t a k é s t e h d e j š í listinnou p r a x í v p o l s k é k r á l o v s k é i s o u k r o m é kanceláři, v n í ž č e s k á listina byla z e j m é n a v 2. po­ l o v i n ě 15. století č a s t ý m zjevem. N a p ř í m é p ů s o b e n í z č e s k ý c h z e m í by ukazo­ vala nejen okolnost, ž e j e š t ě koncem 15. a p o č á t k e m 16. století se p r a v d ě p o d o b n ě u d r ž o v a l y v s e v e r n í m Moldavsku zbytky č e s k o b r a t r s k é emigrace, ale t a k é existence č e s k ý c h v o j e n s k ý c h rot na p o l s k o - m o l d a v s k é m p o h r a n i č í v letech 1509 až 1510. U listin z r. 1510 nelze p ř e h l í ž e t ani s k u t e č n o s t , ž e k jejich vzniku d o š l o za p r o s t ř e d n i c t v í z á s t u p c ů č e s k é h o a u h e r s k é h o krále Vladislava Jagellovce. U v á ž í m e - l i , ž e p r á v ě za v l á d y tohoto p a n o v n í k a byla čeština v č e s k é i u h e r s k é k r á l o v s k é k a n c e l á ř i v rozmachu, nemohla tato okolnost n e p ů s o b i t tam, kde ingerence č e s k é i u h e r s k é k r á l o v s k é moci zasahovala. Je p o s l é z e o t á z k a , zda v ř e č e n é v ě c i n e p ů s o b i l y j e š t ě j i n é okolnosti. V í m e , ž e v ě t š i n a m o l d a v s k ý c h listin z konce 15. a p o č á t k u 16. století vznikla v m o l d a v s k é kanceláři, kterou tehdy řídil logofet Jan Tautul, j e h o ž rod byl, z d á se, u h e r s k é h o ne-li dokonce s l o v e n s k é h o p ů v o d u . 79

793

80

8 1

*

* *

82

Napsal-li S. Puscariu jako redaktor n e u k o n č e n é h o s l o v n í k u r u m u n s k é h o ja­ zyka z p o č á t k u 20. století, ž e při studiu r u m u n s k ý c h j a z y k o v ý c h p a m á t e k třeba „být romanistou, slavistou, třeba z n á t jazyk a l b á n s k ý , t u r e c k ý , n o v o ř e c k ý , ma­ ďarský i n ě m e c k ý " , napsal-li E . Petrovici r. 1957, ž e „ r u m u n š t í s l a v i s t é jsou povinni přinést p r á c e , které by ukazovaly na m n o h o s t r a n n ý vliv s l o v a n s k ý c h j a z y k ů na r u m u n s k ý jazyk", n e n í m o ž n o o p o m í j e t v t é t o souvislosti ani jazyk č e s k ý či jeho vlivy v ý c h o d n ě Karpat (v prostředí u k r a j i n s k é m a m o l d a v s k é m ) . 83

K OTÁZCE SLOVANSKÝCH RECEPCI

67

V š e je nutno řešit (stejně jako o t á z k u vlivu s l o v e n š t i n y v p ř í s l u š n é m ú z e m í ) v r á m c i c e l k o v ý c h s t y k ů z á p a d n í h o Slovanstva, č e s k é h o a s l o v e n s k é h o prostředí j m e n o v i t ě s oblastmi l e ž í c í m i s e v e r o v ý c h o d n ě Karpat. Pojem „ z á p a d o s l o v a n s k ý c h " v l i v ů , pod n i m i ž se r o z u m ě l y tu i tam j e d i n ě vlivy p o l s k é , třeba doplnit o s l o ž k u č e s k o u a slovenskou. Č e s k ý m i s l o v e n s k ý m v l i v ů m p ř i p a d á v r á m c i v l i v ů z á p a ­ d o s l o v a n s k ý c h s e v e r o v ý c h o d n ě Karpat n e p o c h y b n ě d ů l e ž i t é m í s t o , i k d y ž t ř e b a připustit, ž e p r o s l ř e d k o v a t ě l e m n ě k t e r ý c h č e s k ý c h j a z y k o v ý c h p r v k ů bylo ú z e m í p o l s k é či jazyk p o l s k ý . T í m t o z p ů s o b e m bude m o ž n é d o s p ě t k ř e š e n í m n o h ý c h o t á z e k z d ě j i n kultury i p í s e m n i c t v í r u m u n s k é h o n á r o d a , které jsou spojeny se s l o v a n s k o - r u m u n s k ý m i p a m á t k a m i , v z n i k l ý m i na p ů d ě m o l d a v s k é v 14.—15. a p o č á t k e m 16. století. Sledoval-li ž á k b r n ě n s k é university a n y n í profesor university v K l u ž i , M . Dan ve s v é disertaci vztahy č e s k o - r u m u n s k é p ř e d e v š í m z hlediska p o l i t i c k é h o , zčásti t a k é k u l t u r n í h o (přihlížeje např. k o t á z c e v l i v ů Karlovy university, hu­ sitství a emigrace Jednoty bratrské v krajích r u m u n s k ý c h ) , bude při d a l š í m zpra­ c o v á n í č e s k o - r u m u n s k ý c h v z t a h ů třeba v ě n o v a t velkou pozornost nejen o t á z k á m e k o n o m i c k ý m , ale z e j m é n a p r o b l é m u p ř í m é i n e p ř í m é recepce č e s k ý c h jazyko­ v ý c h a literárních z n a k ů na p ů d ě r u m u n s k é , m o l d a v s k é z e j m é n a . 84

Poznámky 1

Vídeň 1861. Vídeň 1862-5. Vídeň 1886. * G. M i h á i I S, Locul lui Franz Miklosich in studierea elementelor slavě din limba romtná. Romanoslavica VI. Filologie, Bucurešt 1962, str. 209 ad. J . G i n k u 1 o v, Sobranije slavjanskich pervoobraznych slov, upotrebjajemych v jazyke valacho-moldavskom (Sobranije sočinenij i perevodov v próze i stichach, dlja upražnenija v valacho-moldavskom jazyke) Petrohrad 1840 str. 84—200. J . C h e l i a d e — R a d u l e s c u , Vocabular de vorbe streine in limba rominá 1840 (Opere, vyd. D. Popovici), sv. II, Bukurešt 1943, str. 319—367. A. T. L a u r i a n i — J . K. M a s s i m, Glosarium, care coprinde vorbele din limba romana stráine Bukurešt 1871. A. de C i h a c, Dictionaire ď'etymologie dačo — romane. I. Éléments latdns comparés avec les autres langues romanes II. Éléments slaves, magyars, tures, grees-modernes et albanais. Frankfurt a. M. 1870—9. Kritika Cihacova slovníku v Istoria filologici romtne, Bukurešt 1885, str. 198—206. Nověji S i a d b e i , Lexicografia rominá si utoria cuvintelor. Limba rominá 1957, č. 6, str. 20—21. I. a II. svazek Heidelberg 1908-1913. L. S á i n e a n u, Dictionar universal al limbii romtne I. 1896, II. vyd. 1906, nejnovějši r. 1958. H. T i k t i n, Rumanisch-deutsches Wortebuch I—HI, Bukurešt 1895—1925. J . A. C a n d r e a . Dicfionarul limbii romine din treeut si de astůzi. Bukurešt 1931. H. S c r i b a n, Dicfionaru limbii rominesti, Jasy 1939. S. P u s c a r i u , Dicfionarul limbii romine, Bukurešt 1907—1949, AL. Etymologicum Magnum Romaniei l—TV, Bukurešt 1886—1908. J . J. V e n e 1 i n, Valacho-bolgarskije ili dako-slavjanskije gramoty, Petrohrad 1840. A. J. J a c i m i r s k i j, Slavjanskije i russkije rukopisy ruihynskich biblioték, 1905, týž, Valašskije gramoty v paleografičeskom i diplomatičeskom otnošenijach, 1905, týž, Slavjanskije gramoty brašovskago archiva v paleografičeskom i diplomatičeskom otnošenii, 1907, týž, Iz istorii slavjanskoj pWmennosli v Moldávii i Valachii 15.—17. vv. 1906, týž, K voprosu o sla janskom elemente v rumunskpm jazyke. Izvestija otděl. rus. jaz. i sloves. Ak. Nauk 1903, VII, řase. 3, týž, Jazyk slavjanskich gramot moldavskago proizchoždenija. Staťi po slavjanovedeniju pod red. V. J . Lamanskogo, Petrohrad 1908, sv. 3, týž, Slavjanskija zaimstvovenija v rumunskom jazyke kak dannyje dlja voprosa o rodině ruminskich plemen, Sbor. statěj V. J . Lamanskomu 1908, str. 792—819. 2 3

5

;

6

7

r

8

0

1 0 1 1

1 2

1 3 1 4

1 6 16

1 7

1 8

68

j. macOrek 1 8 3

V této věci názory se dnes poněkud změnily. Jestliže podle C i h a c a slavismy tvoří v rumunštině /s. dnes se odhadují recepce slovanských slov v rumunském jazyku na 20 %. Viz k tomu: D. M a c r e a , Contributie la studiul condului principál de cuvinte al limbii romine SCL. č. 1—2, 1954, A. G r a u r, Fondul principál al limbii romine, Bucurešt 1957. A. I. S o b o 1 e v s k i j, Lekcii po istorii russkogo jazyka, Moskva 1907. I. O h i e n k o , Inozemnyje elementy v russkom jazyke, Kijev 1915. Viz D. M a c r e a , Linguistica rusá si sovieticá despre limba rominá. Limba rominá 1954, 6, E. F o d o r, Cercetárile linguistilor rusi si sovietici despre relatiile linguistice slavo-romine Romanoslavica VI (Filologie), str. 221 ad. V. J a r o š e n k o. Ukrainska mova v moldavskich gramolach 14.—15. v. Zbirnik kom. dlja doslidženija ukrainskoi movi Kijev 1931. M. V. S e r g h i e v s k i j , Moldavo-slavjanskije etjudy, Moskva 1959, týž, Proble.ma proizchoždenija i razvitija moldavskago jazyka v světe dannych jazykoznanija, 1948. R. A. B u d a g o v, Slavjanskoje vlijanije na rumunskij jazyk. Vcstnik Leningrad. Univer. 1947, č. 12. S. B. D e r n s l e i n , Raziskanija v oblasti bolgarskoi istoričeskoj dialektologii I, Jazyk valašskich gramot 14.—15. v. Moskva 1948. S. V. S c m c y n s k i j , Lexični zapozyčenija z rossijs'koi ta ukrains'koi mov u runnins'koi movi, Kijev 1958. S. P u s c a r i u , Etymologisches Worterbuch der rumánischen Sprache I, Lateinisches jement, Heidelberg 1905, J. A. C á n d r e a — O. D e n s u s i a n u , Dicfionarul etimologic al limbii romine. Elemente latine A.-Putea, Bukurešt 1907—1914, S. K. M i 11 d r e s c u, Elemente unguresti in limba rominá, Bukurešt 1882, L. S a i n e a n u , Influenfa orientalá asupra limbii si culturii romine l—II, Bukurešt 1902. P. P. P a n a i t e s c u , Rolul lui Rogdan Petriceicu Hasdeu in slavistica romineaseá. Ro­ manoslavica V (Filologie), Bukurešt 1962, str. 235 ad., T r. I o n e s c u — N i s c o v, Bogdan Petriceiu Hasdeu a „rukopisy" Václava Hanky. Sborník filosofické fakulty brněnské university, řada historická, 1961. str. 370-376. D. B. B o g d a n , Basarabeanul Polihroni Sircu ji contribupia lui la cultura romineaseá veche, Bukurešt 1.942. Gr. T o c i l e s c u , 534 documente istorice slavo-románe din Jara Románeascá si Moldava (1346-1603), Bukurešt 1931. M. C o s t š c h e s c u, Documentale moldovenesti inainte de Srefan cel M. I/II, Bukurešt 1931—1933, týž, Documente moldovenesfi de la $tefan cel M. Bukurešt 1933, týž, Documente moldovenesli de la Bogdan voievod 1504/17, Bukurešt 1940, t v ž Documente de la §tefan cel M. 1949. St. N i c o 1 a e s c u, Documente slavo-románe cu provire la relatiile f&rii Románesti si Moldovei cu Ardealul in sec. 15. si 16. Bukurešt 1905. Viz dálo. Viz dále. Viz dále. I. B á r b u 1 c s c 11, Individualitalea limbii romine si elementele slavě vechi, Bukurešt 1929, t ý ž , Curentcle literale la Romani in perioada slavonismului cultural. — Viz o pracích E. I. B S r b u 1 e s c u, J. M a c ú r e k , referát v Byzantinoslavica I, 1928, sir. 21.5—220, t ý ž, Die Slayistik in Rumanien, Entvvicklung und heutiger Stand, Prager Presse 10. V. 1928, str. 7. I. B o g d a n , Documente Moldovenesti din sec. 15. si 16. in archivul Brasovului. Convorbire literare .1905, t ý ž, Documente lui $tafan cel Marc I—1I, Bukurešt 1913. I. B o g d a n , Uber die Sprache der álteslen moldavischen Vrkunden. Zbornik u slávu V. Jagiča, Berlín 1908, str. 369 ad. D. P. B o g d a n, Jon [iogdan et son activité scienlijique et didactique. Romanoslavica tli, Bukurešt 1958, str. 178 ad. — M. D a n, Les éléments progressiste.t dana 1'oevre de Vhistorien roumain Joan Bogdan, Sborník fil. fak. brněnské university, ř. historická 1961, str. 433—452. O. D e n s u s i a n u , Histoire de la langue roumaine I, Paříž 1901, str. 244—245. T. C a p i d a n, Elementul slav in dialectul aromin, Bukurešt 1905. Viz dále. P. C a n c e 1, Termem slavi de plug in dacorominá, Bukurešt 1921. A. B o c a n e \ u, Terminologia agrará in limba rominá. Codrul Cosminului II—III, Cernovice 1925—26. B. C o n e v, Ezikovni vzaimnosti meždu B'gari i Rumini. Istorija na b'lgarski ezik II, Sofia 1934, str. 3-151. P. S k o k. Slavě et roumain. Revue ďEtudes slaves III, 1923. str. 59—77. 2

1 9

2 0

2 1

2 2

2 3

2 4

2 5

2 6

2 7

2 8

2 9

3 0

3 1

3 2

3 3

3 4

3 5

3 6

3 7

3 8

3 9

4 0

4 1

4 2

4 3

4 4

4 5

4 6

li OTÁZCE slovanských RECEPCI 4 7

69

Zd. W i 11 o c h, Les termes roumaines ďorigine slavě relatifs á la nourriture. Romanoslavica Praha 1948 I, str. 63/89. M. S t e f á n e s c u , Elementele rusefti — rutene din limba rominá si vechimea lor, Jasi 1925. ' I. P o p o v i c i, Einige Bemerkungen uber die serb-rumánischen Lehnwdrter, Slávia VII, 1928, str. 15-24. G. S a n z e w i t s c h , Die rumánischen Elemente romanischen und germanischen Ursprungs im Rumánischen II. Jhb. d. Inst. f. rum. Spr., Lipsko 1895, str. 193—214. H. B r (i c k e, Die russischen und polnischen Elemente im Rumánischen, XXVI—XXIX. Jhb. f. rum. Spr. 1921. str. 1—69. D. S c h e 1 u d k o, Nordslavischc Elemente im Rumánischen, Balkan-archiv I, Lipsko 1925, str. 15.3-172. G. M i h á i 1 á, Voprosy sostavlenija etimologičeskogo slovara slavjanskich zaimstvovanij v rumynskom jazyke. Romanoslavica II, Bukurešt 1958, str. 115 a dále. — Voprosy slavistiki v Rumynii za poslednije desjat let. Beogradski medunarodni slavistički sastanak 1955. Beograd 1957. — Aclivitatca in domeniul slavisticii din Republica populará romtná in perioadá 1944—55. Romanoslavica III, Bukurešt 1958, str. 3 ad. A. R o s e 11 i, Injluenfa limbilor slavě meridionale asupra limbi romine (sec. VI.—XII.), Bukurešt 1956. E. P e t r o v i c i , Influenfa slavá asupra sistemului fonemelor limbi romine. Bukurešt 1956, t ý ž , Kann das Phonensystem einer Sprache durch fremden Einfluss umgestelltet werden Zum slavischen Einfluss aut das rumanische Ijautsystem. Gravchage 1947. — Rada článků E. P e t r o v i c i o v ý c h ve sbornících „Dacoromania", „Romanoslavica" aj. J. J o r d á n , Influenfe rusesti asupra limbii romine, Bukurešt 1949. Viz dále. Viz dále. Viz dále. G. M i h á i l á , Observaci asupra influenfei russe in vocaburalul limbii contampurane. Limba rominá 1954, č. 3, str. 27—35, t ý ž , Slova drevneslavjanskogo proizchoždenija v ruminskom jazyke. Autoreferát disertace Moskva 1957, str. 10—16, t ý ž , Imprumuturi veclii sudslave in limba rominá. Bukurešt 1960. G. M i h á i l á , In legůlurá cu alcátuirea unui dictionar al slavonei din fárUe romine SCL. X, 1959, č. 3. P. P. P a n a i t e s c u , četné články v Romanoslavica, v Studii (revista istor.), t ý ž , Cronicele slavo-romine din sec. 15.—16., Bukurešt 1959, t ý ž , Manuscrisele slavě din Biblioteca Academiei RPR I, Bukurešt 1959. Studie D, P. R o g d a n a o slovansko-rumunské paleografii a diplomatice v Documente privind istoria Rominiei, Introducere. volum I—U, Bukurešt 1956. Viz dále. C. G. G i u r e s c u , Istoria Románilor I—III, Bukurešt 1942/4. T ý ž, Útočiště husitů a jejich středisko v Moldavsku ve Sborníku fil. fak. brněnské uni­ versity 1961, r. historická, str. 105—121. D. P. B o g d a n, Conlribufiuni la studiul diplomaticei vechi moldovenesti. Revista istorica romana IV, 1934, t ý ž , Diplomatica slavorománá din sec. 14. si 15. Bukurešt 1938, t ý ž , Acte moldovenesti din ani 1426—1504, Bukurešt 1947, t ý ž , Actele moldovenesti dinainte de Stefan cel Marc, Bukurešt 1938, t ý ž , Glosarul cuvintelor románesti din documentele slavo••ománe, Bukurešt 1946. Viz dále. Viz dále. D. P. B o g d a n , Fonetičes. osobenosti jazyka slavjansko-rumunskich gramot, 14. v, Romanoslavica II, Bukurešt 1958, str. 55 ad. Citované práce o rumunské diplomatice a paleografii v pozn. 63. P. O l t e a n u , Nekotoryje osobenosti slavjanskogo jazyka TransyVvanii. Romanoslavica II, Bukurešt 1958, sir. 91 ad. L. D j a m o — O. S t o i c o v i c i , Din terminologia sociála a documentelor slavo-moldovenesti din sec. al. XIV. si al XV. — lea. Romanoslavica V, (Filologia), Bukurešt 1962, str. 61 ad. J. M a c í i r c k, Po stopách spisovné češtiny v jihozápadní Ukrajině koncem 14. a v 1. po­ lovině 15. sLoletí. Sborník Branku Wollmanu k 70. narozeninám str. 42—63, t ý ž , K dějinám česko-ukrajinských a čcsko-rumunských vztahů v 2. polovině 14. a v 1. polovině 1.5. stol. Slo­ vanské hist. studie III, Praha 1959, str. 127—184, týž, K otázce vztahů listiny české, ukra4 8

4 9

5 0

5 1

5 2

5 3

M

5 5

5 6 5 7

6 8

5 9

6 0

6 1

6 2

6 3

6 4 6 5

6 6

6 7

6 8

6 9

7 0

7 1

7 2

7 3

7 4

70

I. MACOREK

jinské a moldavské v 2. polovině 15. stol. Sborník fil. fak. brněn. univ. 1960, r. hist. str. 151 až 159. Romanoslavica V (Istorna), Bukurešt 1962, str. 202—3. 75a Vyšla tiskem ve sb. „Československé přednášky pro V. mezinárodní sjezd slavistů v So­ fii", Praha 1963, str. 329-333. Listiny, které jsou v archivu rumunské akademie věd v Bukurešti, otiskl nepřesně M. C o s t á c h e s c u , Documente moldovenesti de la Bogdan voevod 1504—1517, Bukurešt 1940 str. 441, ad., 454 ad., 486 ad. Viz k tomu Z. W o j c i e c h o w s k i , Zygmunt Starý (1506—1548), Varšava 1946, str. 25 ad., 33 ad., Istorija Rominici, sv. 11, Bukurešt 1962, str. 610—613. Latinský text redigovaný na straně polské otištěn v edici Acta tomiciana I, str. 56—60 a u D o g i e l a , Codex diplomaticus I/II, str. 600—610. J . M a c ů r e k — M. 11 e j n u š, K otázce spisovné češtiny v Polsku v 15. a poč. 16. sto­ letí, Slov. hist. studie IV, 1961, str. 163 ad. J . M a c ů r e k , Husitství v rumunských zemích. CMM 1927, str. 1—98. J . M a c ů r e k , K počátkům slavisticko-historických studií Zd. Nejedlého, Sborník prací fil. fak. brn. univ. II, 1953, str. 41. Srov. M. D a n , Cehi, Slováci si Romani in veacurile XIII—XVI, Sibiu 1944, str. 63—4. S. P u s c a r i u , Dicfionarul limbii románe, Bukurešt 1907—49. E. P e t r o v i c i , Voprosy slavistiki v Rumunii, Beograd 1957. Citovaná práce M. Dana. 7 5

7 6

7 7

7 8

7 9

7 9 3

8 0

8 1 8 2

8 3 9 4

A PROPOS DES EMPRUNTS SLAVES DANS LES MONliMENTS L1TTÉR AIRES ROUMAINS DII COMMENCISMENT DU XVIe SIEf.LK La présente étudc reprend les trois précédentcs oontributions de 1'auteur concernant les influences tchěques dans les chartes moldaves du XIV et X V siěcles ct cíle est concenlrée •a la solution du sujet analogue pour le commencement du X V I siěcle. On rappelle, tout ďabord, á 1'occasion du réoent anniversíiire de 1'édition du livre „Die slavischen Elemente im Rumanischen par Fr. Miklosich, Vienne 1861, l'état actuel de la slavistique roumaine et la solution de quelques — uns de ses problěmes. Puis, on étudie trois chartes moldaves, rédigées en 1506 ct 1510. On explique les conditions de 1'apparition de ces docmnenls ct on insiste sur leur caractěre particulier quant á la syntaxe et la languc. On y constate des généraux élémenls slaves, de nombreux ukrainismes et polonismes, des traits communs propres aux langues slaves ďOccident, les racines des mots tchěques ct méme des oxpressions tchěques. Si ces bohémismesci sont, dans certains cas, tout á faits évidents, dans ďautres cas ils varient et alternent avece les mots analogues de rukraínien et du polonais. Parfois, on trouve un thěrme tchěque, mais une terminaison ukrainienne. Auftrcfois, on a le droit de les considérer soit cemme polonismes, soit bohémismes. Mais beaucoup de termos sont évidemment ďorigine tchěque. Parfois, il est évident que le seribe indigěne lutlait avec des oxpressions tchěques, avait des difficultés á cause de celles-ci, ne los comprenait pas et les écorchail. — L'étude de J . Macůrek représente une nouvelle contribution qui éclaircit la pénétration du tchěque littéraire dans les monumente littéraires moldaves. Cettc expansion a eu lieu non seulement dans la seconde moitié du XIV et au X V siěcles, mais aussi au comniencement du X V I siěcle. La présente étudc contribue ďunc fagon nouvelle 4 la connaisance des relations tchěco-roumaines au moy
e

a

,J

B

e