SBORNÍK PŘEDNÁŠEK SCIENCE ACADEMY

SB OR N Í K

P Ř E DNÁŠE K

SCIENCE

ACADEMY

Obsah 2/ Obecné zásady vědecké práce Baranyiová Eva, prof. MVDr. CSc. 10/ Jak optimálně využít statistiky při zpracování dat Blašková Veronika, Mgr. Ph.D.

21/ Průmyslově-právní ochrana vynálezů a komercializace Hartvichová Kateřina, RNDr.

27/ Zdroje financování výzkumu v EU Hillerová Eva, Ing.

40/ Bezpečnost internetu Indra Miroslav, Ing. CSc.

50/ Technika prezentace, využití počítače, dataprojekce Janda Ivan, RNDr.

59/ Přednášení, prezentace, plakátové sdělení Kaderka Petr, Mgr. Ph.D.

62/ Techniky vědeckého psaní Kaderka Petr, Mgr. Ph.D.

66/ Pracovní zatížení a úloha stresu Kramářová Eva, RNDr. Ph.D.

70/ Bioetika

Kuře Josef, doc. Mgr. Dr. Phil.

75/ Moderní informační zdroje pro výzkum Machátová Martina, PhDr.

84/ Grantový systém v ČR

Palečková Veronika, RNDr.

89/ Prezentace vědeckých výsledků

Putnová Anna, doc. RNDr. Ph.D. MBA

98/ Základy rétoriky a mluveného projevu Staňková Věra 100/ Scientometrie

Šucman Emanuel, prof. RNDr. CSc.

106/ Time management

Vykoukalová Zdeňka, PhDr. Ph.D.

114/ Grantový systém v praxi

Žalud Zdeněk, prof. Ing. Ph.D.

Obecné zásady vědecké práce Baranyiová Eva, prof. MVDr. CSc. Svět kolem nás se mění závratnou rychlostí, mění se i potřeba vzdělání, které, zdá se, podléhá značné devalvaci, jak usuzuje Sir Ken Robinson, mezinárodní poradce pro výchovu v oblasti umění, autor několika knih o výchově a kreativitě. „Imagination is the source of all human achievement“, říká. Uvádí např. studii UNESCO, podle níž v příštích třiceti letech absolvuje vzdělávací proces více lidí, než kolik jich ukončilo vzdělání od počátku historie lidstva (Mrázek, 2010). Avšak i přes jeho kritiku stávajících systémů vzdělávání, kdy na práci, která nevyžadovala zvláštní edukaci, je dnes potřeba bakaláře, zítra magistra a později snad doktora, potřeba vzdělání roste. Myšlenky, které o školní výuce prosazuje, by nás, kteří bychom měli znát a vycházet z Komenského, překvapovat nemusely, kdybychom Komenského zásady uplatňovali. Robinson zdůrazňuje, že úspěšná výchova musí podporovat různost, nabízet co nejširší kurikulum a podporovat individualizaci výukového procesu, že učení by mělo pěstovat v dětech zvídavost a zvědavost skrze kreativní výuku, a konečně, výchova měla by se soustředit na pěstování kreativity. Současná výchova (a to nejen v Británii, kterou kritizuje), je založena na zkoušení, souladu se zavedeným rigidním systémem výuky, standardizací, nikoli na kreativitě. Říká, že úspěšná výchova může vycházet jedině z pochopení, že se jedná o systém organický, nikoli mechanický. Škola má podávat pomocnou ruku kreativitě, vytvářet příznivé klima pro její rozvoj místo povelů a kontroly (Robinson 2013). Kreativita je neodmyslitelným základem vědecké práce. Kreativní mysl, která není svázaná poutem konvencí a omezení, se může rozletět a najít nové řešení otázek, které si klade. Jak říká i Tom Hunt, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu z roku 2001 “kreativitu ve vědě, podobně jako v umění, nelze organizovat; ta vzniká spontánně z talentu jednotlivce. Dobré laboratoře ji mohou podporovat a pěstovat, ale byrokracie, předpisy a papírování ji mohou snadno zahubit“ (Baranyiová 2014). Věda je hledání pravdy, řekl americký fyziolog W. B. Cannon; abychom pokročili dál, je potřebné klást si náležité otázky. Představivost slouží důležitému cíli – přípravě experimentální studie a později, když si čerstvá, nově nalezená data vyžadují náležitou interpretaci. V obou stadiích tohoto procesu by měla být vědecká skepse, pochybování vyvážena imaginativním nadšením. Při vyvozování závěrů je nutno pečlivě dbát, aby nepřekračovaly bod, ke kterému nás opravňují získaná fakta (Cannon 1968). „Úkolem vědce je odhalovat věci, které by jinak zůstaly nepoznány, nebo bez povšimnutí nebo bez pochopení“ (Carp 2010). 2

Nejvýznamnějším krokem ve výzkumu je najít zajímavý problém. K tomu se ovšem lze propracovat jedině dobrou orientací v oboru, zevrubným studiem vědecké literatury. V  přípravě na doktorandský studijní program je potřeba zprvu věnovat až polovinu času této aktivitě. Studium by mělo být systematické, získané práce řádně archivovány a glosovány vlastními poznámkami na výtisku získaného separátu (v dnešní době spíše ve formátu .pdf, který lze získat i od autora práce; např. Web of Science (WoS) umožňuje kontaktovat korespondujícího autora přímo ze stránky, na níž je uveden abstrakt publikace, a kontakt je uveden v každém článku). Vědecký projekt by měl i v době počítačů mít pracovní deník se záznamy nápadů, myšlenek, komentářů, postřehů – to vše opatřeno datem. Lze tak snadno sledovat vývoj celého řešeného problému. Pro studium literatury je nevyhnutelný přístup k vědeckým databázím, jejichž počet celosvětově přesahuje 700; z nich nejznámější je u nás Web of Knowledge (WoK) s dalšími produkty (např. WoS) Thomson Reuters (předtím ISI, Institute for Scientific Information, Philadelphia, USA). Některé další databáze: • • • • • • • • • • • • • •

Academic Search EBSCO (multidisciplinární) Aerospace & High Technology Database Agricola (zemědělství) Airiti Inc. (multidisciplinární) Arnetminer (computer sciences) ArXiv (fyzika, matematika, computer sciences) Association for Computer Machinery Digital Library (computer sciences) Astrophysics Data Systém (astrofyzika) CABI databases (zemědělství) Citebase Search (computer sciences, matematika, statistika) DBLP (computer sciences) Google Scholar (multidisciplinární) PubMed (medicína) Scopus (multidisciplinární)

Jako samotné písemné zdroje o vědeckých poznatcích slouží • primární vědecké publikace (v tištěných, nověji i elektronických časopisech (peer reviewed, posuzované) - první sdělení vědecké obci o nových poznatcích, výsledcích vlastní experimentální práce • přehledné, souborné články (review articles) • kapitoly v knihách, monografie, disertace • odborné články (ne vždy posuzované) pro širší odbornou veřejnost; nejedná se o první sdělení vlastních výsledků Nejnovější, bezprostřední informace o dění ve vědeckých oborech pak přinášejí vědecká zasedání, národní a mezinárodní. 3

Zdrojem informací jsou • ústní a plakátová (postery) sdělení na vědeckých zasedáních (kongresy, konference, semináře atd.): – pozvané (keynote speaker, obvykle otevírá zasedání zásadním sdělením, které nastolí otázky, perspektivy, výzvy) – plenární přednášky (uvádějí tématické okruhy na kongresu) – referáty (vlastní výsledky přihlášených autorů) Účast na vědeckých zasedáních je příležitostí pro mladé adepty vědy seznámit se s kolegy z jiných pracovišť, navázat kontakty a spolupráce, naučit se vystupovat na vědeckém fóru, přednášet, vědecky diskutovat. O disertaci Disertační práce je významnou součástí pedagogického procesu pro studenty i učitele, neboť • kultivuje odborné/vědecké myšlení • učí základům systematické práce • učí vyhledávat informace a pracovat s nimi, extrahovat z nich potřebné • učí uvádět poznatky do nových souvislostí • učí dokumentovat písemnictví • učí dokumentovat samotnou studii, pokusy, protokoly, výpočty • učí vědecké etice a disciplině, pěstování pracovních návyků, kultuře na pracovišti, spolupráci a důvěře na ústavu • učí nést odpovědnost za napsané (práce se archivuje a mohou z ní čerpat další autoři) • učí pracovat s cizími jazyky • naplňuje neoddělitelnou funkci vysoké školy - rozvíjet vědu a výzkum …………………………....... Cílem vědeckého bádání je rozšiřovat lidské poznání fyzikálního, biologického a sociálního světa za hranice stávajícího poznání. Avšak poznatek jednotlivce (v současnosti spíše kolektivu autorů) vstoupí do domény vědy teprve poté, co jej autor prezentuje vědecké veřejnosti tak, aby mohla nezávisle hodnotit platnost nového poznatku. Tomu mohou jako první sloužit pravidelné diskuse na pracovišti, prezentace na seminářích, konferencích, a konečně sepsání do formy publikace. Z uvedeného vyplývá, že věda není individuální zkušenost, ale • sdílená znalost, společně rozvíjené poznávání světa kolem nás • sociální zvyklosti a pravidla s tímto procesem spojená pomáhají udržovat spolehlivost vědeckého poznání. Pokud se porušují, je to pro vědecký výzkum záhubné. • sdílená znalost = zveřejňování objevů a kredit objeviteli Vědecká metoda zkoumání spočívá ve formulaci pracovní otázky; tu je potřebné podepřít pilotní studií, ověřovacím experimentem. Poté následuje konstrukce pracovní hypotézy 4

(případně několika hypotéz), kterou ověřujeme experimentálně anebo pozorováním (dle vědního oboru), hodnocení shromážděných experimentálních dat (ta potvrdí anebo vyvrátí hypotézu). Na základě analýzy lze formulovat závěry práce, které je pak potřebné publikovat, podělit se o ně s vědeckou komunitou. „Věda neexistuje, dokud není publikovaná“, řekl v úvodu na kongresu Peer Review v roce 1993 Drummond Rennie, editor JAMA. Věda a psaní • vědecká práce bez zveřejnění získaných poznatků je nekompletní, nedokončená • psaní není přívažkem vědecké práce, ale její neodmyslitelnou součástí • myšlení a psaní se prolíná: nemůžeme dobře psát, aniž bychom přesně mysleli • dobrý pisatel má vždy na mysli publikum, pro které píše Vědecká (technická publikace) • je dle definice zvláštní typ dokumentu, který obsahuje specifické informace • vyžaduje logiku, jasnou prezentaci a přesnost • je efektivní pouze tehdy, umožňuje-li jeho forma, aby se s výsledky seznámila vědecká obec (peers) • podané informace musí umožnit zhodnocení pozorovaných jevů, opakování pokusů a zhodnocení intelektuálního procesu • musí mít permanentní formu • musí být k dispozici vědecké obci bez omezení a přístupné informačním vyhledávacím systémům Organizace vědeckého sdělení efektivní postup psaní znamená odpovědět na 4 otázky v tomto pořadí: – jaký problém budu studovat? - úvod – jak jej budu studovat? - materiál a metody – co jsem zjistil/a? - výsledky – co to pro vědu znamená? - diskuse Této struktuře vědeckých článků se říká IMRAD (Introduction, Material and Methods, Results and Discussion – používá se převážně v přírodních vědách; vědy společenské mívají odlišnou strukturu článků, liší se od oboru k oboru) Východiska práce • Co je známo o problému, který mne zajímá? • Co o něm není známo? • Jakou základní otázku si kladu? • Co je novou stránkou mého výzkumu? • Jak zní odpověď na otázku? • Jak moje studie doplní chybějící informace o problému? 5

Cíl práce • na základě studia literatury nutno identifikovat mezery v poznatcích • cíle a s nimi spojené hypotézy: přesné, ověřitelné Kriteria pro publikaci: podávané informace musí být • nové (obohacují poznání, dosud nejsou publikované, jsou podány v pravý čas (P. Lauterbur a P. Mansfield, Nobelova cena 2003, MRI) • pravdivé (práce má logickou stavbu a závěry, ty jsou přesné a úplné) • důležité (pro čtenáře, v kontextu poznání) • srozumitelné (mají cílenou výpověď, dobře sestavená data a text má učený styl) Členění práce (vzor; obměny možné dle požadavků univerzit) Název Abstrakt a klíčová slova Úvod /literární přehled Materiál a metody Výsledky Diskuse a závěr Poděkování Literatura (Annex - dodatky, např. seznamy použitých zkratek, schémata apod.) Název práce Název, titul uvádí práci jako první, je v databázích a zaslouží si náležitou pozornost. Měl by být prost zbytečných slov, jako např. studie něčeho, pokus o srovnání dvou metod, předběžná studie, sledování něčeho. Má být stručný, výstižný, specifický a jednoznačný. V názvu práce by se neměly užívat zkratky (s výjimkou obecně známých, jako např. HIV, RNA, DNA). Latinské biologické názvy (mikroorganismů, rostlin, živočichů) se píší kurzívou. Abstrakt Patří na začátek práce, ale píše se nejlépe jako poslední; je to krátké shrnutí celé práce, které umožňuje čtenáři rychle se o problému orientovat. Bývá čten jako první a slouží rychlé lokalizaci práce, pomáhá při rozhodnutí obstarat si celý text, obvykle z databází, napojených na časopisy anebo přímým kontaktem s autory. Má být přesný, samostatný a srozumitelný, i když čtenář nemá k dispozici celou práci (je self-explanatory), a specifický - každá věta musí být informativní a jednoznačná. Abstrakt nemá hodnotit, pouze informovat; musí být také čtivý – je třeba vyloučit všechna zbytečná a nepřesná slova. Nemá obsahovat žádný výsledek nebo závěr, který není ve výsledcích; nemá obsahovat citace (výjimka: modifikace metody), grafy ani tabulky. Mívá 200-400 slov. Klíčová slova slouží indexovým a katalogovým službám k zařazení práce; následují obvykle za abstraktem. Nemají opakovat slova z názvu práce, ale je doplňovat, rozšiřovat. 6

Úvod/přehled literatury (disertace i publikace) Na základě zpracované literatury identifikuje pracovní otázku: lze na ni získat odpověď? Vlastní práci uvádí do kontextu se stávajícími znalostmi a popisuje nové, odlišné aspekty práce. Dobře napsaný úvod jasně prezentuje cíl práce/studie za použití specifických termínů, odliší známá fakta od toho, co chceme dělat (velmi významné při podávání grantů). Úvod musí přesvědčit čtenáře, že studie není pouhým opakováním známého, ale bude skutečným příspěvkem do fondu vědy. Nemá být příliš obecný, ale ani příliš detailní, citované práce se většinou uvádí v přítomném čase (vešly již do thesauru vědeckého poznání). Postupuje se od obecného ke specifickému. Na konci se formuluje otázka/pracovní hypotéza. Materiál a metody Podle jejich zevrubného popisu by měl jiný vědecký pracovník být s to zopakovat pokusy se stejnými výsledky a dospět ke stejným závěrům (v biologických vědách to nebývá vždy možné). Uvádí se i použité statistické metody. V přírodních vědách se tato část obvykle píše v minulém čase. V technických vědách lze vhodně využít nákresů, schémat. Další detaily lze najít v Instrukcích pro autory v každém vědeckém časopise. Výsledky Obsahují popis získaných a analyzovaných výsledků, chronologicky nebo podle částí studie, popsané v materiálu a metodách, dokumentované grafy anebo tabulkami s uvedením statisticky významných rozdílů. Obvykle se užívá minulý čas. Při popisu výsledků neopakujeme ve větách získaná čísla, ale komentujeme vývojový trend, významnost rozdílů apod. Společenské obory dávají často dokumentační materiál na konec jako appendix, využívají i poznámky pod čarou. Diskuse Začíná odpovědí na otázku, položenou na konci úvodu a dokládá, co naše výsledky znamenají. Neopakují se číselné údaje z výsledků či tabulek. Ukazuje, jak souvisí získaná data s tím, co už se ví, vysvětluje, co je nové a důležité v naší práci. Diskutuje se i o výsledcích jiných autorů, o jiných hypotézách, o možných metodických odlišnostech. Postupuje se od specifického k obecnému (naopak, než je tomu v úvodu). Vlastní výsledky kriticky hodnotíme, pro svoji hypotézu použijeme podporu jiných prací, ale uvedeme i výsledky, které jsou v rozporu s našimi, pokusíme se najít vysvětlení. Použít lze kombinaci minulého a  přítomného času. Diskusi ukončíme shrnutím nejdůležitějších vlastních nálezů. Její rozsah by měl být úměrný ostatnímu textu práce. Souhrn Není totožný s abstraktem; v souhrnu disertace se uvádí nejdůležitější výsledky nebo nálezy vlastní práce pouze slovně, zobecněním, bez metodických detailů a číselných výsledků. Je určen tomu, kdo práci přečetl. 7

Poděkování Uvádí se obvykle přidělené grantové finanční prostředky, případně dárce chemikálií, významná pomoc nebo rady jiných apod. Literatura Pečlivost a poctivost ve výběru a citování zdrojů říká mnoho o autorovi práce: je vhodné využít jen ty práce, které mají vztah k vlastnímu tématu/experimentu, ale dbáme na to, abychom žádnou významnou práci neopomněli. Nestačí přečíst a ocitovat abstrakt z WoS (pečlivý oponent zaznamená i myšlenkový deficit takto citovaného pramene; je to navíc neetické). Nikdy neopisujeme citace z jiných prací, aniž bychom měli v ruce originální text. Často se citace opisují s řadou chyb a nepřesností. Citování se řídí normou ČSN (lze ji nalézt na internetu), v časopisech pak Instrukcemi pro autory. Je vhodné omezit na minimum citování neověřených zdrojů z internetu. Doktorská disertace má prokázat schopnost kandidáta samostatně vědecky pracovat. Tomu má odpovídat i výčet prostudovaných a v práci citovaných pramenů. Nepřijatelné chování ve vědě Tento relativně novodobý fenomén má několik forem: „čestné omyly“ (honest errors) a omyly z nedbalosti. Přestupky (misconduct) ve vědě zahrnují tyto podvody: plagiátorství (+ autoplagiátorství, self-plagiarism) fabrikace dat falsifikace dat krádež intelektuálního vlastnictví a dat, ilegální použití cizích ilustrací. Plagiátorství znamená vzít a používat cizí myšlenky, napsaná díla, objevy apod. a vydávat je za vlastní. Stručné anglické definice zdůrazňují úmysl autor podvádět, viz tyto příklady: Plagiarism is the practice of using or copying someone else´s idea or work and pretending that you thought of it or created it (Collins Cobuild English Dictionary, 1995, s. 1254) Plagiarism is an idea or a piece of writing or music that has been secretly copied from someone else´s work (Collins Cobuild English Dictionary, 1995, s. 1254) Obecné zásady správného citování • “Text převzatý verbatim (= doslovně) z jiného zdroje musí být v uvozovkách a zdroje informace musí být jasně identifikovány” • “jestliže parafrázujeme text jiného autora, musí být takový text podstatně modifikován a autor/zdroj informace musí být uveden” (Roig, 2006) V USA se těmito problémy zabývá např. Code of Federal Regulations a Office of Research Integrity, ale také National Science Foundation (jde o peníze na výzkum z kapes daňových poplatníků) • “US Office of Research Integrity (ORI) dle své pracovní definice zahrnuje do 8

•

plagiátorství krádež nebo zneužití intelektuálního vlastnictví a podstatné okopírovaní textu aniž by byl připsán jeho původci.” “Krádež nebo zneužití intelektuálního vlastnictví zahrnuje neoprávněné použití myšlenek nebo unikátních metod získaných přednostním, výsadním sdělením, jako jsou grantové projekty nebo posuzovaný rukopis.”

Jak správně postupovat, jak se vyvarovat plagiátorství, jak správně parafrázovat věty jiných autorů se lze dovědět na této stránce http://ori.hhs.gov/education/products/plagiarism/0.shtml Parafráze • když parafrázujeme někoho anebo něco, co řekl anebo napsal, vyjadřujeme vyřčené anebo napsané jiným způsobem, jinými slovy (podle Collins Cobuild English Dictionary, 1995) Použitá literatura Baranyiová E: Konference European Association of Science Editors – další podněty pro biomedicínu. Veterinářství 64(8), 2014: 651 Cannon WB: The Way of an Investigator. A Scientists´s Experiences in Medical Research. Hafner Publishing Company, New York and London, 1968 Carp A: Vše kolem nás je budoucí odpad. Literární noviny 46, XXI, 18. listopadu 2010: 14-15. Collins Cobuild English Dictionary, 1995, Harper Collins Publishers Day RA: How to write and publish a scientific paper. 2nd Edition, ISI Press, Philadelphia, 1983 Heseltine E: Scientific Writing. EASE Workshop, VFU Brno, 29.-21.1.2001 http://en.wikipedia.org/wiki/Ken_Robinson_%28educationalist%29„Ken Robinson: How to escape education‘s death valley“. TED.com. April 2013. Retrieved 13 August 2014 Mrázek O: Škola zabíjí kreativitu. Literární noviny 3, XXI, 18. ledna 2010, s. 22. NAS, NAE, IOM: On being a scientist: responsible conduct in research. Washington, DC: Natl Acad Press, 1995 O´Connor M: Writing successfully in science. Chapman and Hall, Cambridge, 1991 Roig M: Plagiarism in the science? What do we really know? Přednáška, 2nd Mediterranean Editors and Translators Meeting, Barcelona, 29.10.2006 Tacker MM: Purina Research Handbook, Ralston Purina Company 2000 9

Jak optimálně využít statistiky při zpracování dat Blašková Veronika, Mgr. Ph.D. Co je statistika? Statistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter. Se statistikou se lze setkat v různých oborech: • technické obory, • ekonomické obory, • přírodovědné obory, • sociologické obory apod. Aplikované statistické disciplíny: • ekonometrie, • biometrika, • chemometrie, • apod. Význam pojmu statistika: • Jako praktická činnost spočívající ve sběru (zjišťování a shromažďování), zpracování a vyhodnocení (prezentaci) statistických údajů. • Jako údaj nebo souhrn údajů o hromadných jevech, který byl získán sběrem nebo dalším zpracováním. • Jako vědní disciplína zabývající se metodami sběru (statistickým zjišťováním), zpracováním a vyhodnocováním statistických údajů. • Jako úřad či instituce. Pro statistiku je typické: • Statistika se zabývá hromadnými jevy: předmětem zájmu není jednotlivý objekt, nýbrž soubor objektů (statistických jednotek). • Statistika se zabývá variabilními vlastnostmi jevů. • Statistika se zabývá především kvantitativní stránkou zkoumané reality. • Statistika využívá výpočetní techniku. V současné době je využití výpočetní techniky nezbytností: • Výpočetní technika umožňuje rychle a přehledně zpracovat a analyzovat i  rozsáhlé datové soubory. • Rovněž umožňuje tvořit grafické výstupy. • Statistický software: 10

Statistica, Statgraphics, SPSS, Minitab, SAS, QCExpert, Gretl, Excel, R, Matlab apod. Etapy statistické činnosti 1. 2. 3. 4.

Statistické zjišťování. Statistické zpracování. Statistická analýza. Prezentace a interpretace výsledků.

I. Statistická zjišťování Statistické zjišťování spočívá ve shromažďování údajů kvantitativní či kvalitativní povahy o zkoumaném hromadném jevu. • Úplná (vyčerpávající) zjišťování: • Neúplná (nevyčerpávající, výběrová) zjišťování: II. Statistické zpracování • Výstupem statistického zjišťování jsou údaje v neuspořádané podobě. Údaje je tedy nutné nejprve zpracovat a přichystat pro následnou analýzu. • K tomuto účelu slouží především uspořádání souboru dat dle velikosti, dle časové posloupnosti, v abecedním nebo jiném smluveném pořadí apod. • Hlavní metodou statistického zpracování je pak metoda třídění. III. Statistická analýza Vlastní statistická analýza je závislá na účelu a využití analytika: 1. Potřebujeme o datovém souboru získat základní informace? • Chceme zjistit charakteristiky úrovně a variability? • Např. máme údaje z provedené ankety, dotazníkového šetření, známkách studentů ve třídě či z různých měření během pracovní směny a chceme popsat sledované statistické znaky. • Využijeme popisnou (deskriptivní) statistiku. 2. Potřebujeme na základě náhodného výběru (náhodný výběr musí být reprezentativní a homogenní) ověřit domněnku (hypotézu) o vlastnostech pozorované náhodné veličiny, tj. zobecnit pro základní soubor? • Např. máme podezření, že plnící linka nepracuje správně, tj. neplní balíčky kávy na požadovanou hmotnost – možno na základě náhodného výběru otestovat hypotézu o střední hodnotě či rozptylu. • Využijeme metod matematické statistiky (statistické indukce). 3. Potřebujeme popsat závislost mezi sledovanými veličinami, případně zjistit intenzitu (sílu) a směr oboustranné závislosti sledovaných veličin? 11

• • •

Např. chceme popsat vliv počtu najetých kilometrů na cenu ojetých automobilů. Případně chceme pochopit mechanismus, jakým způsobem mohla data časové řady tržeb podniku vzniknout za účelem predikce této časové řady. Využijeme metod statistického modelování.

IV. Prezentace výsledků K prezentaci výsledků statistické analýzy se využívají především: • tabulky (např. rozdělení četností), • grafy: Vlastní statistická analýza je tedy závislá na účelu a využití analytika: • popisná (deskriptivní) statistika, • matematická statistika, • statistické modelování. Popisná statistika • Popisná statistika se zabývá především popisem statistických dat pomocí různých tabulek, grafů, diagramů či různých popisných charakteristik. • Cílem tak je výsledky statistického zkoumání vyjádřit v přehledné formě a zpřehlednit informace obsažené v datových souborech. • Nevýhodou je, že závěry nelze zobecnit, jelikož se týkají pouze daného souboru. Příklad: Počet dětí v domácnostech, výsledek třídění- tabulka četností:

12

Matematická statistika • Disciplína na pomezí popisné statistiky a aplikované matematiky (využití teorie pravděpodobnosti). • Na rozdíl od popisné statistiky umožňuje matematická statistika na základě znalosti náhodného výběru a statistik z něj odvozených učinit závěry o parametrech nebo tvaru rozdělení, ze kterého daný náhodný výběr pochází. • Smyslem využití matematické statistiky tak je zobecnění (statistická inference, statistická indukce či statistické usuzování), a to na základě náhodných výběrů. • Často se k tomu využívá bodových a intervalových odhadů parametrů a testování hypotéz o nich. Úlohy matematické statistiky: • teorie odhadu – konstruují se bodové a intervalové odhady za účelem odhadů parametrů základního souboru pomocí dat získaných náhodným výběrem, • testování statistických hypotéz o parametrech a vlastnostech základního souboru, • lze sem zařadit i statistickou predikci (blíže viz statistické modelování.) Často se odhady a testy provádějí současně – viz např. regresní analýza. Cílem není sestrojit jakýkoliv bodový odhad, ale výstižný bodový odhad, tj. takový odhad, který má „dobré vlastnosti“. Ideálním bodovým odhadem je takový odhad, který je konzistentní, nestranný (nevychýlený) a maximálně vydatný. Bodový odhad umožňuje nahradit neznámý parametr náhodné veličiny jediným číslem získaným výpočtem z konkrétního výběru. Bodový odhad Např.: • bodovým odhadem neznámé střední hodnoty je aritmetický průměr, • bodovým odhadem neznámého rozptylu je výběrový rozptyl. Při bodovém odhadu se však dopouštíme chyby, jejíž velikost neumíme stanovit => využití intervalového odhadu, tj. konstrukce intervalu spolehlivosti neboli konfidenčního intervalu. Intervalový odhad Cílem intervalového odhadu je najít realizaci takového intervalu, ve kterém by se hledaný parametr nacházel s dostatečně velkou předem stanovenou pravděpodobností 1– α. Interval spolehlivosti tak s předem známou pravděpodobností 1–α pokryje odhadovanou hodnotu neznámého parametru. Riziko, spolehlivost Spolehlivost - předem zvolené číslo 1–α, tj. hovoříme o 100(1–α)% spolehlivosti, Riziko - číslo α, 13

Příklady využití bodových a intervalových odhadů Spotřeba materiálu: • např. se spolehlivostí 1–α = 0,95 bude spotřeba materiálu v rozmezí – výhodné pro efektivní řízení zásob. Předvolební průzkumy (odhad relativní četnosti hlasů konkrétní politické strany): • čím užší intervalový odhad, tím přesnější odhady, • lze postupovat i opačně, tj. předem stanovit požadovanou přesnost a zjistit potřebný minimální počet respondentů, aby dané přesnosti bylo dosaženo.

Testování statistických hypotéz Statistická hypotéza: • Předpoklad o určitých vlastnostech náhodné veličiny vyslovený nezávisle na získaných statistických informacích o ní. • Např. vyslovíme předpoklad o: • úrovni náhodné veličiny, • variabilitě náhodné veličiny, • závislosti dvou náhodných veličin, • typu rozdělení náhodné veličiny. Testování statistických hypotéz Při testování hypotéz stanovujeme testovanou (tzv. nulovou) hypotézu a proti ní stavíme její protiklad – alternativní hypotézu. Smyslem testování hypotéz je pak zamítnutí nulové hypotézy a přijetí hypotézy alternativní. Obecný postup testování hypotéz 1. Stanovení (formulace) testované (nulové) a alternativní hypotézy. 2. Volba a výpočet testového kritéria. 3. Stanovení hladiny významnosti α (obvykle α = 0,05 nebo 0,01). 4. Nalezení kritického oboru – případně výpočet p-hodnoty 5. Vyhodnocení testu, rozhodnutí o stanovených hypotézách = interpretace výsledků testování. Vyhodnocení testu Testové kritérium: spadá do kritického oboru → H0 zamítáme, nespadá do kritického oboru → H0 nezamítáme. Nezamítnutí nulové hypotézy neznamená její přijetí!!! 14

Parametrické a neparametrické testy Parametrické testy = testy o parametrech rozdělení: • testy o středních hodnotách, • testy o rozptylech, • testy o relativních četnostech, • testy o korelačních koeficientech. Neparametrické testy: • znaménkový test, • Wilcoxonův test, • Kruskalův-Wallisův test, atd. Předpoklady Většina běžně využívaných parametrických testů předpokládá normalitu rozdělení a v případě vícevýběrových testů i homogenitu rozptylů. V případě porušení homogenity rozptylů je nutné využít vhodnou transformaci za účelem stabilizace rozptylu: • mocninná transformace, Boxova-Coxova transformace atd. • testy homogenity: např. Leveneův test, Bartletův test, Cochranův test atd. V případě porušení normality rozdělení je nutné využít neparametrické testy: • např. Kruskalův-Wallisův test, Wilcoxonův test atd., • nejčastěji využívané testy normality rozdělení: • Shapirův-Wilkův test, • D´Agostinův test, • chí-kvadrát test dobré shody, • Jarqueův-Berův test, • atd. • grafické prostředky ověřování normality: • histogram, Q-Q plot atd. Příklad

15

Balíčky kávy jsou baleny automaticky na předepsanou váhu 250 g, přičemž chceme zkontrolovat, zda po opravě stále plní automat balíčky na předepsanou váhu. Provedeme náhodný výběr o rozsahu n =15, získáme váhy náhodně vybraných balíčků a provedeme parametrický test o střední hodnotě. Nejprve ověříme předpoklad normality rozdělení. Předpoklad normality je oprávněný – lze využít parametrický test (v případě zamítnutí hypotézy o normalitě rozdělení by bylo nutné využít neparametrický test).

Z výsledku je patrné, že předpoklad, že plnící automat plní balíčky na předepsanou váhu 250g, je oprávněný (udržitelný). Příklady využití testování statistických hypotéz Další příklady využití testování statistických hypotéz: • Porovnání nákladů na reklamu u dvou reklamních agentur – využití dvouvýběrového testu středních hodnot (v případě více než dvou agentur využití jednofaktorové analýzy rozptylu). • Testování vlivu hmotnosti sazenic a hustoty jejich vysázení na úrodu (výnosnost) cibule – využití dvoufaktorové analýzy rozptylu (faktory jsou hmotnost sazenic a  hustota vysázení). • atd. Statistické modelování Využití regresní a korelační analýzy a metod analýzy časových řad. Využívá se rovněž aparátu statistické indukce (bodových a intervalových odhadů a testování hypotéz). Regresní analýza Regresní analýza je označení statistických metod, pomocí nichž odhadujeme hodnotu jisté náhodné veličiny (tzv. závislé či vysvětlované proměnné) na základě znalosti jedné nebo více jiných veličin (tzv. nezávislých či vysvětlujících proměnných): Účelem regresní analýzy tedy je: • snaha pochopit mechanismus, jakým způsobem mohla data vzniknout, 16

• popis závislostí mezi sledovanými veličinami, • předpovědi budoucích nebo nepozorovaných hodnot. Aplikací některého z relevantních postupů (např. metoda nejmenších čtverců OLS či metoda maximální věrohodnosti) odhadujeme z výběrového souboru n pozorování parametry regresní rovnice. Korelační analýza Korelační analýza slouží k posouzení kvality regresní funkce a rovněž ke zjištění intenzity (síly, těsnosti) oboustranné závislosti náhodných veličin. Sílu lineární závislosti náhodných veličin X a Y měří koeficient korelace. Na základě něho lze posuzovat sílu lineární závislosti, případně testovat hypotézy o lineární nezávislosti náhodných veličin (využití metod statistické indukce). Příklad Příkladem využití regresní analýzy je snaha analyzovat vztah mezi hmotností a tělesnou výškou žáků určitého věku: • pro modelování vztahu výšky a váhy je možné využít lineárního regresního modelu a otestování jeho statistické průkaznosti (tzv. F -test), • pro ověření lineární závislosti výpočet odhadu korelačního koeficientu a  otestování jeho statistické významnosti.

17

Test nezávislosti (test o korelačním koeficientu):

Předpoklady klasického lineárního regresního modelu • klasické předpoklady lineárního regresního modelu lze vyjádřit následovně: I. Regresní model je lineární v parametrech, je správně specifikován a má aditivně připojen chybový člen. II. Chybový člen má nulovou střední hodnotu. III. Všechny vysvětlující proměnné jsou nekorelované s chybovým členem. IV. Pozorování chybového členu jsou nekorelována se sebou samými = NE sériová korelace. V. Chybový člen má konstantní varianci = NE heteroskedasticita. VI. Žádná vysvětlující proměnná není perfektní lineární kombinací jiné vysvětlující proměnné = NE perfektní multikolinearita. VII. Chybový člen je normálně rozdělen. Účelem analýzy časových řad je porozumět principům, na jejichž základě vznikají hodnoty časové řady, tj. cílem je většinou konstrukce vhodného modelu charakterizujícího 18

mechanismus generování hodnot časové řady => modelový přístup. Následným cílem je využít získaných poznatků pro predikci (předpověď) budoucího vývoje hodnot časové řady. Příklad

Závislost slovních znaků Druhy statistických závislostí: • Korelace – popisuje vliv změny úrovně jednoho znaku na změnu úrovně jiných znaků a platí pro kvantitativní znaky – koeficient korelace (viz dříve). • Kontingence – popisuje závislost kvalitativních (slovních) znaků, které mají více jak dvě alternativy možných znaků – koeficient kontingence. • Asociace – popisuje závislost kvalitativních (slovních) znaků, které mají pouze dvě alternativy možných znaků – koeficient asociace. Příklad závislosti kvalitativních znaků: • Cílem je zjistit, zda existuje vztah mezi dosaženým vzděláním a důvodem odchodu zaměstnance ze zaměstnání – kvalitativní znaky, zobrazenív kontingenční tabulce, závislost lze vyjádřit pomocí koeficientu kontingence. Další příklady závislostí kvalitativních znaků: • Cílem je zjistit vztah mezi pohlavím (muž x žena) a tím, zdali daný zákazník výrobek koupí či nikoli (ano x ne) – kvalitativní znaky, zobrazení v asociační tabulce, závislost lze vyjádřit pomocí koeficientu asociace. • Cílem je zjistit vztah mezi umístěním sportovce ve výkonnostním žebříčku a stupněm 19

jeho oblíbenosti mezi kamarády – kvalitativní znaky jsou kvantifikované pomocí pořadí, využití koeficientu pořadové korelace. Závěr Patřičné softwarové vybavení urychlí a zjednoduší práci a umožní kvalitní grafické výstupy. S využitím matematické statistiky lze na základě náhodných výběrů (pokusů, experimentů) zobecňovat. Reference • BUDÍKOVÁ, M. a kol. Průvodce základními statistickými metodami. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3243-5. • GUJARATI, D.N, PORTER, D C. Basic econometrics, Boston: McGraw-Hill Irwin, 2009. ISBN 978-007-127625-2. • HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál, 2004. ISBN 807178-820-1. • HINDLS, R. a kol. Statistika pro ekonomy. Praha: Professional publishing, 2006. ISBN 80-86946-16-9. • MELOUN, M., MILITKÝ, J. Kompendium statistického zpracování dat. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1396-2.

20

Průmyslově-právní ochrana vynálezů a komercializace Kateřina Hartvichová, RNDr. Duševní vlastnictví Z pohledu manažera: • • • • • • •

Nehmotné statky, jejichž využívání dává výrobku přidanou hodnotu Obchodní tajemství, know-how Důvěrné informace Vzhled výrobku Autorská práva Patenty, užitné vzory Ochranné známky, průmyslové vzory

Z pohledu vědce: • • • • •

Výsledky vlastního výzkumu Často je podceňován ekonomický potenciál výsledků výzkumu Publikace – výsledky k dispozici společnosti Utajované know-how, obchodní tajemství Patenty, užitné vzory – výsledky k dispozici společnosti, ale dočasně nikoliv k volnému použití

Cíl přednášky • Poskytnout základní informace o možnostech ochrany vynálezů • Poskytnout základní informace o komercializaci • Další informace hledejte na stránkách patentových úřadů www.upv.cz, www.epo.org, www.wipo.int, www.uspto.gov a profesních organizací www.lesi.org • Pomoc se zajištěním ochrany vynálezů hledejte u patentových zástupců sdružených v Komoře patentových zástupců www.patzastupci.cz Patentové informace Patenty jsou cenný zdroj informací: • více než 70 milionů technických dokumentů • ze všech zveřejněných patentů je cca jen 10 % v platnosti, 90 % je využitelné • cca 10-25 % všech výdajů na výzkum je utraceno za vytvoření již známých řešení • ep.espacenet.com, www.uspto.gov, Thomson Derwent • Patentové informace lze využít ke sledování vývoje oborů

21

Ochrana vynálezů patenty (zákon 527/1990 Sb.) užitné vzory (UV) (zákon 478/1992 Sb.) Patent / užitný vzor jako společenská smlouva Patent / užitný vzor je svého druhu společenskou smlouvou, kdy vynálezce veřejnosti odkryje svůj vynález a veřejnost, reprezentovaná státem, mu na omezenou dobu poskytuje a zajišťuje monopol na tento vynález. Patent / užitný vzor • Jediný způsob, jak chránit vynálezy, které se musí zveřejnit • Dokumenty definující co přesně má být chráněno • Mají teritoriální povahu • Za jejich udělení a následné udržování v platnosti se platí • Udělovací řízení (1 až 5+ let), zápisné řízení (6+ měsíců) • Poskytují časově omezený monopol • Doba platnosti (P: 20 let + <5 pro léčiva, UV: až 10 let)

Obsah práva z patentu (UV) Majitel patentu má výlučné právo využívat vynález (neporušuje-li tím práva třetích osob), poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám nebo na ně patent převést. Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu předmět patentu využívat, vyrábět, nabízet, uvádět na trh, dovážet, skladovat, ani dodávat nebo k dodání nabízet prostředky týkající se podstatného prvku vynálezu. ZÁKONNÁ LICENCE, např. • pro experimentální účely • pro neobchodní účely Podmínky patentovatelnosti VYNÁLEZ je patentovatelný (chranitelný), jestliže je I. VYNÁLEZEM (technickým řešením) II. NOVÝ III. VÝSLEDKEM VYNÁLEZECKÉ ČINNOSTI IV. PRŮMYSLOVĚ VYUŽITELNÝ I. Za VYNÁLEZ se nepovažují: • objevy, vědecké teorie a matematické metody • estetické výtvory 22

• plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů • podávání informací VÝLUKY z patentovatelnosti: • Vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům • Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody užívané na lidském nebo zvířecím těle • Odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat – neplatí pro mikrobiologické způsoby a organismy Biotechnologické vynálezy (zákon 206/2000 Sb.) Patentovatelné jsou např. • Mikroorganismy • Bílkoviny, genetická informace – jsou-li izolovány či uměle vyrobeny Nepatentovatelné jsou např. • Způsoby klonování člověka • Úpravy genetické informace člověka • Použití lidského embrya pro průmyslové či obchodní účely • Genetické úpravy zvířat přinášející jim utrpení, které není vyváženo velkým užitkem • Lidské tělo v různých stádiích vzniku či vývoje, a jeho části. II. VYNÁLEZ je patentovatelný (chranitelný), jestliže je NOVÝ – tj. není zpřístupněn veřejnosti nikde na světě ke dni podání přihlášky k patentovému úřadu • Na závadu novosti jsou i vlastní publikace vynálezců • Zveřejněním může být i prodej výrobku • Zveřejnění není závislé na jazyce ani způsobu zveřejnění III. VYNÁLEZ je patentovatelný (chranitelný), jestliže je VÝSLEDKEM VYNÁLEZECKÉ ČINNOSTI – tj. neplyne z kombinace známých technických řešení způsobem pro odborníka zřejmým

IV. VYNÁLEZ je patentovatelný (chranitelný), jestliže je PRŮMYSLOVĚ VYUŽITELNÝ

23

Máte právo na patent? Právo na patent má PŮVODCE vynálezu nebo jeho právní nástupce SPOLUPŮVODCI mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, přechází právo na patent na ZAMĚSTNAVATELE Je-li více než jeden přihlašovatel / majitel patentu, vždy je třeba si dohodnout pravidla Podnikový vynález Vynález vytvořený v pracovním poměru • původce je povinen zaměstnavatele neprodleně písemně vyrozumět o vytvoření vynálezu a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu • zaměstnavatel má lhůtu 3 měsíců ode dne vyrozumění na uplatnění svého práva k vynálezu • právo na původcovství a na přiměřenou odměnu není dotčeno • práva a povinnosti nedotčeny i po ukončení pracovního poměru • neuplatní-li zaměstnavatel do 3 měsíců právo na patent, zůstává původce majitelem vynálezu NÁLEŽITOSTI PŘIHLÁŠKY VYNÁLEZU • Žádost o udělení patentu • Popis vynálezu + příklady provedení vynálezu • Patentové nároky (nejméně jeden) • Výkresy (případně) • Anotace • u biotech. vynálezů: týká-li se vynález biologického materiálu, který nelze popsat tak, aby odborník mohl vynález uskutečnit, je třeba provést přede dnem podání přihlášky vynálezu uložení tohoto biologického materiálu u uznávané ukládací instituce (např. CCM v Brně) Popis vynálezu • Název • Oblast techniky • Dosavadní stav techniky • Podstata vynálezu • Stručný popis obrázků • Příklady Průběh řízení o přihlášce vynálezu • Formální průzkum 24

• • • • •

Rešerše na stav techniky ke dni podání/priority Zveřejnění přihlášky po uplynutí 18 měsíců ode dne podání/priority Úplný průzkum na splnění podmínek patentovatelnosti Rozhodnutí o udělení patentu / zamítnutí přihlášky Pokud patent nebyl udělen oprávněně, lze dosáhnout jeho zrušení

Průběh řízení o přihlášce užitného vzoru • Formální průzkum • Rozhodnutí o zápisu užitného vzoru / zamítnutí přihlášky • Zveřejnění užitného vzoru po zápisu • Podá-li třetí osoba návrh na výmaz užitného vzoru, teprve se zkoumá splnění podmínek chranitelnosti Obchodní tajemství, know-how • Je výsledkem tvůrčí činnosti nebo dlouhodobé zkušenosti • Spočívá v podstatě pouze v utajování daných skutečností, informací, postupů atd. Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. (§ 504 z. č. 89/2012, občanského zákoníku) KOMERCIALIZACE CHRÁNĚNÝCH VYNÁLEZŮ Model postupu komercializace vědeckých výsledků: Rozhodnutí o způsobu ochrany • Utajování • Ochrana patentem či užitným vzorem Příprava dokumentace, podání přihlášky P / UV Oslovení potenciálních partnerů Smlouva o utajení Podle povahy a zralosti vědeckého výsledku • Licenční smlouva • Smlouva o vědecké spolupráci • Cokoliv mezi tím Smlouva o utajení • Předstupeň vědecké nebo komerční spolupráce 25

• Uzavírat na začátku jednání • Stanovit přiměřenou lhůtu dodržení povinnosti utajení • U smluv se zahraničním partnerem stanovit rozhodné právo Licenční smlouva • Právo k využití institutů průmyslového vlastnictví se poskytuje licenční smlouvou • Cena licence – peněžní či nepeněžní plnění • Smlouva definuje rozsah poskytnutých práv • Teritoriální • Stupeň monopolizace (výlučná, nevýlučná licence) • Časový Příklady smluv o vědecké spolupráci • vědecké spolupráci – CO-OPERATION AGREEMENT • podpoře výzkumu – SPONSORED RESEARCH AGREEMENT • testování účinných látek – AGREEMENT ON SCREENING OF COMPOUNDS • O provádění syntéz na zakázku – CUSTOM SYNTHESIS AGREEMENT a jiné U všech kategorií smluv o vědecké spolupráci je nutno předem zvážit: • Kdo bude majitelem (patentovatelných) vědeckých výsledků vzniklých z dané smlouvy • Kdo bude přihlašovat možné patenty • Kdo bude platit patentovou ochranu • Kdo bude komercializovat vědecké výsledky • Jak se budou strany dělit o příjmy z komercializace Proč se zabývat ochranou a komercializací vynálezů? • Dobré jméno instituce • Navázání vztahů s komerční i nekomerční sférou • Otevření vstupu do nových oborů • Finanční přínos • Rozhodnutí je manažerské spíše než vědecké Základní zásady úspěšné komercializace • Zavčas rozhodnout o patentové ochraně, tj. před zveřejněním výsledků výzkumu, na přípravě přihlášky spolupracovat s odborníky • Bližší informace o vynálezu poskytovat na základě smlouvy o utajení • Nepovažovat návrh protistrany za nezměnitelný – o každém i nevýhodném návrhu možno jednat a dosáhnout zlepšení • Návrh a projednání smlouvy svěřit odborníkům • Výsledná smlouva musí být výhodná pro obě strany • Po uzavření smlouvy dodržovat své závazky a jejich plnění potvrzovat písemně 26

Zdroje financování výzkumu v EU Hillerová Eva, Ing. EVROPSKÉ PROGRAMY vznikají dohodou členských zemí na základě potřeb společnosti a návazně politických iniciativ následovaných veřejnou diskuzí a řadou jednání evropských i národních aktérů. V souvislosti s dostupným financováním (rozpočtem EU) jsou vyhlašované programy implementované EK. EVROPSKÁ KOMISE - http://ec.europa.eu/about/ds_en.htm Složení EK – ředitelství – v českém ekvivalentu „ministerstva“ pro danou oblast. Z pohledu výzkumu a inovací je hlavním aktérem DG RTD, které má na starosti implementaci H2020. V tematických oblastech spolupracuje zejména s DG CNECT, ENER, ENTR, ENV, MOVE, SANCO. Z pohledu vzdělávání má vedoucí úlohu DG EAC pro vzdělávání a kulturu, ale pro odborný růst vědců jsou významné aktivity DG RTD v programu H2020 – Marie Sklodowska Curie. Přehled ředitelství EK: • Agriculture and Rural Development (AGRI) • Budget (BUDG) • Climate Action (CLIMA) • Communication (COMM) • Communications Networks, Content and Technology (CNECT) • Competition (COMP) • Economic and Financial Affairs (ECFIN) • Education and Culture (EAC) • Employment, Social Affairs and Inclusion (EMPL) • Energy (ENER) • Enlargement (ELARG) • Enterprise and Industry (ENTR) • Environment (ENV) • EuropeAid Development & Cooperation (DEVCO) • Eurostat (ESTAT) • Health and Consumers (SANCO) • Home Affairs (HOME) • Humanitarian Aid (ECHO) • Human Resources and Security (HR) • Informatics (DIGIT) • Internal Market and Services (MARKT) • Interpretation (SCIC) • Joint Research Centre (JRC) • Justice (JUST) • Maritime Affairs and Fisheries (MARE) 27

• • • • • • • •

Mobility and Transport (MOVE) Regional Policy (REGIO) Research and Innovation (RTD) Secretariat-General (SG) Service for Foreign Policy Instruments (FPI) Taxation and Customs Union (TAXUD) Trade (TRADE) Translation (DGT)

Evropské programy 2014 – 2020 Cílem soustavy evropských programů je stabilizace finančního a ekonomického systému a udržitelný růst: Programy pro * inteligentní a inklusivní růst (491 mld. €) • Vzdělávání, mládež, sport (ERASMUS PLUS, 14,4 mld.€) • Propojení Evropy (Connecting Europe, 33,2 mld.€) • Kohezní fondy (SF) • Konkurenceschopnost, obchod, SME (COSME, 2,3 mld.€) • HORIZON 2020 (78,6 mld. €) Programy pro * udržitelný růst a přírodní zdroje (LIFE 3,45 mld. €) * bezpečnost a občanská práva (18,5 mld. €) * globální strategie pro Evropu (70 mld. €) Prezentace je zaměřena na stručné informace o vybraných programech s bezprostředním významem pro PhD studenty z pohledu dalšího profesního růstu a základního přehledu. Pro další studium obsahuje odkazy na základní veřejné informační zdroje. Program ERASMUS PLUS Období: 2014 – 2020, Rozpočet: 14,774 miliard EURO Vzdělávání, odborná příprava, rozvoj vzdělávacích systémů Sloučení programů Erasmus, Leonardo, Comenius, Grundtvig, Mundus, Tempus….) • KA1: mobilita jednotlivců – studium v cizině (63% rozp.) • KA2: spolupráce pro inovaci a výměnu dobré praxe (28% rozpočtu)- partnerství vzdělávacích zařízení, podniků, ..) • KA3: podpora politických reforem • Agentura v ČR: www.dzs.cz, www.naep.cz • http://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/index_en.htm - Průvodce programem • http://www.mladezvakci.cz/erasmusplus/obecne-informace/ • http://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/index_en.htm Program COSME „Competitiveness of Enterprises and SMEs“ • 2014 - 2020 • rozpočet - 2,3 miliardy € 28

• cíle:

přístup k financím pro SME, podpora podnikatelské kultury, udržitelnost podnikání malých firem ...... http://ec.europa.eu/enterprise/initiatives/cosme/index_en.htm EVROPSKÉ PROGRAMY PRO VĚDU, výzkum a inovace Portál: http://ec.europa.eu/research/index.cfm - informace zaměřené na výzkum s odkazy na odborné oblasti, akce, projekty, novinky …. Program Horizon 2020 Období: 2014 - 2020 Rozpočet: 78,6 miliard EURO H2020 je klíčovou částí strategie EVROPA 2020 a její vlajkové iniciativy Unie Inovací (více než 30 oblastí, příklad: Partnership on active and healthy aeging, strategické užívání zdrojů pro veřejné zakázky…) • Reakce na ekonomickou krizi • Řešení společenských výzev i problémů • Posílení pozice EU ve výzkumu , inovacích a technologiích Návaznost na výsledky programů FP7 a CIP http://ec.europa.eu/europe2020/index_en.htm http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm Základní přehled o programu v češtině je ke stažení ze stránek Národní kontaktní organizace pro H2020. Přímý odkaz na příručku: http://www.h2020.cz/cs/publikace Rozpočet H2020 Evropský parlament schválil víceletý finanční rámec

29

Horizon 2020 - komu je program určen: • Výzkumníkům z akademického i průmyslového prostředí • Školy, resortní výzkum • Inovační malé i velké firmy (služby i výroba ..) • Koncoví uživatelé, státní správa, neziskový sektor) • ……. http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/ H2020 – Finance a podmínky účasti Výběr z pravidel pro účast a financování : • Refundace nákladů dle typu projektu – 70% inovační a 100% výzkumné projekty • Paušální sazba pro nepřímé náklady - 25% přímých uznatelných nákladů • Pravidla pro hodnocení • Elektronické podávání návrhů projektů • Důraz na využití výsledků • Téměř vždy mezinárodní tým řešitelů • Komunikace většinou v angličtině Struktura H2020 Priority: I. vynikající věda (Excellent Science) – II. vedoucí postavení průmyslu (Industrial Leadership) – III. společenské výzvy (Societal Challenges) – Evropský institut inovací a technologií (EIT) – Společné výzkumné centrum (JRC) –

31,73% rozpočtu 22,09% 38,53% 3,52% 2,47%

Horizontální aktivity: Šíření excelence a zvýšení účasti – Věda se společností a pro společnost –

1,06% 0,60%





(cíl: 20% rozpočtu získají SME – malé a střední firmy) I. Vynikající věda Evropská výzkumná rada - mezní výzkum excelentních individuálních řešitelů - mezinárodní prestiž, měřítko kvality národních systémů - nárůst rozpočtu (téměř 19 % H2020) - cíl: publikace z ERC - 1 % nejcitovanějších publikací 30

Budoucí a vznikající technologie - multioborový výzkum nových riskantních nápadů - v 7. RP součástí oblasti ICT, nyní multioborové • FET OPEN • FET PROACTIVE • FET FLAGSHIPS (GRAPHEN a HBP – Human Brain Project) - cíl: na každých 10 mil. € ve FET 25 publ. s vysokým CI + 1 patent Marie Skłodowska-Curie akce - mobilita, vzdělávání, profesní růst - inovace, mezisektorová mobilita - cíl: nárůst na 65 000 akcí (z nich 40 % PhD kandidátů) Evropské výzkumné infrastruktury (včetně e-infrastruktur) - přístup pro výzkumné ústavy i firmy - vazba na strukturální fondy, ESFRI • rozvoj evropských infrastruktur do r. 2020 • podpora inovačního potenciálu infrastruktur • posílení politiky budování infrastruktur a spolupráce - cíl: nárůst počtu infrastruktur z 650 na 1000 (r. 2020) II. Vedoucí postavení průmyslu Průlomové a průmyslové technologie (LEIT - Leadership in enabling and industrial technologies) • Informační a komunikační technologie • Nanotechnologie • Pokročilé materiály • Biotechnologie • Pokročilé výrobní systémy • Vesmírné aplikace Přístup k rizikovému financování • dluhové financování • kapitálové financování Cíl: každý příspěvek ve výši 10 mil. € na rizikové financování by měl vyvolat celkové investice ve výši 100 mil. € Inovace v SME (MSP) • všechny druhy inovací (3 fázová podpora) zvláštní podpora (MSP s intenzivním výzkumem, zvýšení inovační schopnosti)

31

Akce pro SME Cíl: 20% rozpočtu pro SME z Průmyslových technologií a Společenských výzev (LEIT a SC ) - 13% z projektů spolupráce - 7% z nástrojů pro SME Inovace v SME: Eurostars II (posílení inovační kapacity a trhem řízené inovace) Přístup k rizikovému financování III.

Společenské výzvy (Societal challenges – SC 1-7)

1. Zdraví, demografické změny a životní pohoda 2. Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořský výzkum a bioekonomika 3. Bezpečná, čistá a účinná energetika 4. Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava 5. Ochrana klimatu, životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a suroviny 6. Evropa v měnícím se světě - Inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti 7. Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů Horizontální aktivity H2020: Šíření excelence a zvýšení účasti cíl: plné využití evropského potenciálu • snaha čelit výrazným rozdílům mezi jednotlivými státy • propojení excelentních výzkumných institucí s regiony s méně kvalitním výzkumem • Teaming, Twinning, ERA chairs, NCP network … Policy Support Facility Věda se společností a pro společnost cíl: efektivní spolupráce mezi vědou a společností, získání nových talentů • vědecké a technologické kariéry (EURAXESS) • genderová rovnost ve vědě a výzkumu • vzdělávání k vědě • integrace vědy a inovací • etika • komunikace vědy a open access 32

JRC - Joint Research Centre - http://ec.europa.eu/dgs/jrc/ Společné výzkumné centrum (7 institucí, 5 zemí) • Výzkum na podporu politik • cíl - poskytovat cílenou vědeckou a technickou podporu při tvorbě, implementaci a hodnocení politik EU • klíčové oblasti kompetence – energetika, doprava, životní prostředí a klimatické změny, zemědělství a potravinové zabezpečení, zdraví a ochrana spotřebitele, ICT, referenční materiály a bezpečnost (vč. jaderné), prospektivní analýzy Přímé financování z H2020, účast v projektech, spolupráce, dokumenty Joint Research Centre(JRC): http://ec.europa.eu/dgs/jrc/index.cfm 1. Institute for Reference Materials and Measurements, Geel-Belgie 2. Institute for Transuranium Elements, Karlsruhe-Německo 3. Institute for Energy, Petten-Holandsko 4. Institute for Environment and Sustainability, Ispra-Itálie 5. Institute for the Protection and the Security of the Citizen, Ispra-Itálie 6. Institute for Health and Consumer Protection, Ispra-Itálie 7. The Institute for Prospective Technological Studies, Sevilla-Španělsko EIT - Evropský inovační a technologický institut - http://eit.europa.eu Institut pokračuje v aktivitách z FP7 (od 2008) a v programu H2020 bude rozšířen o další oblasti; rozpočet v H2020 je 2,8 mld. € • partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem založené na propojení znalostí a inovací (propojení špičkových VŠ, výzkumných středisek a podniků v dané oblasti. • stávající oblasti: * změna klimatu (www.climate-kic.org/), * udržitelná energetika (www.kic-innoenergy.com/), * ICT (http://www.eitictlabs.eu/) plánované oblasti: * inovace pro zdravý život a aktivní stárnutí, suroviny * efektivní využívání surovin Evropské technologické platformy Platformy jsou sdružením důležitých aktérů z průmyslu i akademické sféry s cílem definovat střednědobé a dlouhodobé cíle zejména v oblasti technologického výzkumu. Připravují strategické plány výzkumu (SRA – Strategic Research Agenda), které jsou často základem 33

pro témata výzev v H2020 a jsou zdrojem informací o potřebách výzkumu v dané oblasti. Oblasti: • Bioekonomika • Energetika • Životní prostředí • ICT • Výrobní procesy • Doprava • Průřezové platformy : nanotechnologie, průmyslová bezpečnost, zboží založené na designu

Na stránkách CORDISu je rozcestník k jednotlivým platformám: http://cordis.europa.eu/technology-platforms/individual_en.html

34

CORDIS je zdrojem informací i o tématech a výsledcích projektů evropských programů pro výzkum a inovace a také k mnoha zajímavým publikacím a časopisům o výzkumu (například RESEARCH*EU):

35

JTI - SPOLEČNÉ TECHNOLOGICKÉ INICIATIVY Společné technologické iniciativy (JTI – Join Research Initiatives) jsou již vyšší formou sdružení - společným podnikem účastnických organizací (tj. registrovanou organizací s  právní odpovědností). Společné plány také ovlivňují témata H2020 a navíc vypisují vlastní grantové programy s finančním příspěvkem ze zdrojů H2020. Přehled s odkazy na individuální JTI: http://cordis.europa.eu/fp7/jtis/home_en.html → http://www.fch-ju.eu/ vodík a palivové články → http://www.cleansky.eu aeronautika a letectví → https://www.artemis-ju.eu/ začleněné systémy → http://www.eniac.eu/ nanoelektronika → http://www.imi.europa.eu/ inovativní léčiva → http://www.gmes.info/ monitorování ŽP a bezpečnost Artemis a Eniac nyní spojeny do nové JTI: ECSEL JU (Electronic Components and Systems for European Leadership) – www.ecsel.eu Program Marie Skłodowska-Curie action je součástí H2020 – část I. Vynikající věda Pro výzkumníky akademické i průmyslové sféry je velmi zajímavá část H2020- program pro mobilitu, profesní a kariérní růst: Akce Marie Curie-Skłodowská (MSCA) s rozpočtem 6,16 mld. €. Program má historii již od 3.rámcového programu a jeho rozpočet je stále zvyšován. Témata se mohou týkat všech oblastí vědy a inovací (bottom-up), podporována je také mezioborová spolupráce včetně spolupráce akademické a průmyslové sféry. Informace o programu v angličtině: http://ec.europa.eu/research/mariecurieactions/ Nabídky pracovních míst MSCA: http://ec.europa.eu/research/mariecurieactions/apply-now/jobs-for-you/index_en.htm Akce Marie Skłodowska-Curie Základní podmínkou účasti v MSCA je mezinárodní mobilita, tj. výzkumní pracovníci nemohou získat finanční prostředky na výzkum v zemích, ve kterých dlouhodobě žijí, pracují nebo studují. Musí se přestěhovat z jedné země do jiné, aby prohloubili svoje odborné znalosti a kompetence. Minimální podmínkou pro účast výzkumných pracovníků v MSCA je získání akademického titulu, opravňujícího ke studiu v doktorském studijním programu. Akcí MSC se mohou účastnit jak začínající výzkumní pracovníci (tj. ti, kteří ještě nemají titul Ph.D. a mají méně než 4 roky praxe ve výzkumu), tak zkušení (ti, kteří již mají titul Ph.D. nebo alespoň 4 roky praxe ve výzkumu). Druhou stranou v projektu je hostitelská organizace z akademického i privátního sektoru.

36

Program MSCA má čtyři základní grantová schémata:

Individuální vědecko-výzkumné pobyty pro zkušené výzkumné pracovníky (IF) IF podporují další vzdělávání a profesní růst zkušených výzkumných pracovníků formou mezinárodní a mezisektorové mobility (vč. možnosti krátkodobých „secondmentů“ do soukromého sektoru) i návrat do výzkumu po přerušení vědecké kariéry. Tyto granty jsou přenositelné (z instituce na instituci). Inovativní školící sítě (Innovative Training Networks) ITN se zaměřují na posilování odborného růstu začínajících výzkumných pracovníků, tj.  zejména Ph.D. studentů. V tomto schématu jsou podporovány společné doktorské studijní programy vč. průmyslových doktorátů. Evropská komise si od těchto schémat slibuje, že napomohou zlepšit uplatnění mladých výzkumných pracovníků po ukončení Ph.D. studia na trhu práce, a to jak v průmyslovém, tak v akademickém sektoru. Mezinárodní a mezisektorové výměnné pobyty (RISE) Jde o mezinárodní a mezisektorové výměny pracovníků (od začínajících až po zkušené výzkumné pracovníky, případně řídících, administrativních a technických pracovníků) v  rámci společného výzkumného projektu. Komise tak chce podpořit vzájemné propojování znalostí a mezinárodní i mezisektorovou výměnu zkušeností. 37

ITN – konsorcia – příklady

Finanční příspěvek EU v jednotlivých schématech programu MCSA:

* upraveno o korekční koeficient dané země ** Tyto náklady budou EK spolufinancovány z 50%. 38

Spolufinancování regionálních, národních, mezin. programů (COFUND) Spolufinancování ze strany Evropské komise se v H2020 vztahuje jak na financování individuálních vědecko-výzkumných pobytů zkušených výzkumných pracovníků, tak i na financování doktorských studijních programů, v rámci nichž lze podpořit pouze začínající výzkumné pracovníky. Ze zdrojů EU lze financovat pouze některé kategorie nákladů (náklady na mzdu výzkumných pracovníků a na management projektu, a to ve výši 50%), ostatní kategorie nákladů je možné dofinancovat ze strukturálních fondů. Cílem Komise je prostřednictvím spolufinancování aktivit zvýšit strukturální dopad MSCA na rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podpořit excelenci v rámci Evropského výzkumného prostoru a v neposlední řadě posílit atraktivitu stávajících center excelence. Cofunded Fellowship Programmes: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/ desktop/en/opportunities/other/cofund.html#collapseThree Hodnotící kritéria Projekty jsou hodnoceny podle předem daných kritérií s různou váhou několika nezávislými experty. Nejdůležitější je excelence výzkumu, která tvoří 50% hodnocení. Váha dopadů projektu je 30% a pro implementaci je hodnota bodového zisku 20%. Minimální požadovaná hodnota pro celkové hodnocení návrhu je 70% z možného bodového hodnocení, prakticky jsou financovány projekty s hodnocením nad 90%. EURAXESS Jobs Portál s nabídkou pracovních pozic ve VaV (vč. EU a MSCA nebo ERC projektů) Staňte se členem týmu řešitele ERC grantu … http://ec.europa.eu/euraxess/jobs Jak se orientovat ve vybraném programu? Co hledat? • • • • • • • • • •

hledat charakteristiku programu, projektů text vyhlášeného programu (celkový pohled) pracovní program (témata) průvodce (pravidla účasti, pravidla refundace) národní kontakt nebo evropskou agenturu text výzvy k podávání projektů financované projekty „networking“ - možnosti evropské politiky v dané oblasti a dokumenty asociace, sdružení, plány, ...

Podpora a informace k programu H2020 TC AV ČR – Národní informační centrum pro evropský výzkum národní kontakty pro H2020, CZELO – Styčná kancelář v Bruselu • Účastnický portál: http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/home.html • Domovská stránka H2020: http://ec.europa.eu/research/horizon2020/ • Český zdroj informací a možnost odběru novinek www.h2020.cz 39

Bezpečnost internetu Indra Miroslav, Ing. CSc. 1. Bezpečnost Internetu - úvod Internet vznikl z vojenského experimentu (ARPAnet, 1969). Odtud převzal robustnost a  spolehlivost na straně jedné, ale také nezabezpečené základní přenosové mechanizmy (IP protokoly na úrovni síťové vrstvy) na straně druhé. Ani akademická sféra (převzala Internet kolem roku 1986) neměla zpočátku výraznější požadavky na vyšší zabezpečení přenosu dat v Internetu. Požadavky na větší zabezpečení přenosu dat v Internetu se objevují až po roce 1990, kdy Internet začal být více využíván komerční sférou. Standardní přenosové mechanismy sítí Internet neřeší bezpečnost přenášených dat Nedostatečně zabezpečená přenosová infrastruktura usnadňuje neoprávněné získání dat: • odposlechem (Man-in-the-middle attack) • zneužitím přihlašovacích údajů (prolomení hesla) • násilným vniknutím do systému (využití bezpečnostní díry) Ztráta nebo zneužití dat v síti patří v současné době k nejobávanějším bezpečnostním incidentům 2. Bezpečnostní incidenty v Internetu Informační bezpečnostní incidenty jsou události, které vedou k narušení důvěrnosti, integrity či dostupnosti dat nebo k neoprávněnému šíření autorských děl. V současné době je velká část incidentů spojena se snahou získat privátní informace uživatele, např. přístup k bankovnímu účtu, e-mailu, privátní firemní informace (smlouvy s klienty, kontakty). Příklady nejčastějších bezpečnostních incidentů a) Neoprávněná činnost v počítačové síti – hacking (Packet Sniffing, Port Scanning, Password Cracking… ) b) Šíření škodlivých kódů (viry, spyware, …) c) Šíření spamů a hoaxů d) Podvržené stránky (phishing, …) e) Porušování autorských práv (neoprávněné šíření multimediálních dat) a) Neoprávněná činnost v počítačové síti - hacking Klasický příklad bezpečnostních incidentů umožněných nedostatečně zabezpečenou přenosovou infrastrukturou. Hackerské skupiny: Anonymous, LulzSec

40

Techniky hackerů Útoky lokální: • Skenování portů • Využívání otevřených portů (backdoor) • Využívání bezpečnostních „děr“ systémů“ • Zachytávání paketů • Prolamování / získávání hesel (phishing, keylogger) Útoky globální: • Využívání botnetů • Omezování přístupu k informačním zdrojům – DDoS • Šíření škodlivých kódů (spamů) • Napadání webových stránek • Napadání aktivních prvků síťové infrastruktury K útokům dochází kontinuálně, mění se pouze jejich intenzita Napadením síťového stroje bezpečnostní incident nekončí. Většinou následuje jeho zneužití pro další nelegální činnost, zejména: • Šíření škodlivých kódů • Zařazení do botnetu • Šíření spamů, hoaxů • Omezování dostupnosti jiných zdrojů (formou DDoS) • Porušování autorských práv vystavením dat chráněných Autorským zákonem • Snaha o narušení integrity osobních dat Pravděpodobnost napadení síťových strojů lze výrazně snížit jejich dostatečným zabezpečením a hlavně dodržováním standardních bezpečnostních zásad V akademických sítích lze zvýšit úroveň bezpečnosti i prostřednictvím specifických služeb poskytovaných bezpečnostním týmem sdružení CESNET - CESNET CERTS (https://csirt.cesnet.cz). b) Šíření škodlivých kódů (viry, spyware, …) Historie počítačových virů Historie počítačových zasahuje až do éry sálových počítačů na přelomu 60. a 70. let • 1981: Richard Skrenta: Elk Cloner – Apple II • 1984: Fred Cohen zavedl termín „počítačový virus“ • 1986: První virus napadající IBM PC – Brain Šířil se prostřednictvím 360kB disket Klasický počítačový virus (váže se na spustitelné programy) se dnes prakticky již nevyskytuje (http://cs.wikipedia.org/wiki/xxx) • Trojan: obecný pojem, škodlivý kód vydávající se za neškodný software 41

• Rootkit: využívá speciální techniky, není viditelný pro antivirové programy • Backdoor: umožňuje převzít vzdáleně kontrolu nad jím infikovaným strojem • Downloader: stahuje z Internetu další škodlivé kódy • Worm,Červ: škodlivé kódy, které se šíří samy • Spyware: špionážní software, odesílá data z počítače • Adware: obtěžujíci aplikace, např „vyskakující“ pop-up reklamní okna • Keylogger: aplikace, která zaznamenává vstup z klávesnice • Stealware: např. při internetových nákupech způsobuje přesměrování platby • Ransomware: (kryptovirus) omezí uživatelům přístup do infikovaného PC a následně vyžaduje „výkupné“ za své odstranění K šíření škodlivých kódů často přispívají sami uživatelé sítě Mechanismus šíření škodlivých kódů (http://www.symantec.com)

Roste počet webových stránek s podvrženými obsahem nebo se škodlivým kódem, který má za cíl zneužít objevené bezpečnostní chyby v internetových prohlížečích. Četnost webových stránek se škodlivým kódem 11-13 (http://www.symantec.com)

42

Napadené nebo nedůvěryhodné stránky odhalí aktualizovaný webový prohlížeč nebo antivirový program c) Šíření spamů a hoaxů Zastoupení spamů v celkové Internetové poště: • Konec roku 2001: 7% • Prosinec 2005: 81% • Prosinec 2010: 89% • Prosinec 2013: 73% Inzerce prostřednictvím spamů je pro inzerujícího výhodná, většinu nákladů na distribuci spamů platí příjemce. Malicious spam vede k napadení systému prostřednictvím: o odkazu na infikované stránky o infikovaných příloh Spamy šířené z botnetů 2013 (http://www.symantec.com)

Hoax (www.hoax.cz): • Varuje před neexistujícím nebezpečím • Obsahuje falešné prosby o pomoc • Ve většině případů odkazuje na „důvěryhodné zdroje“ • Téměř vždy obsahuje výzvu k hromadnému rozeslání na další adresy Na rozdíl od spamů, Hoax šíří sami uživatelé internetu 43

d) Podvržené stránky – phishing (www.hoax.cz/phishing) Phishing (Pharming): metoda využívající falešné e-maily, kopie webových stránek nebo zprávy programů pro instant messaging s cílem zneužití identity. Sociální inženýrství: způsob manipulace lidí za účelem provedení určité akce nebo získání určité informace. Nejrozšířenější forma: e-mailem doručená zpráva vyzývající (např. zákazníka banky) ke změně identifikačních údajů svého účtu prostřednictvím falešné webové stránky.

Četnost výskytu phishingových zpráv 2012 – 2013 (www.symantec.com)

Je třeba věnovat pozornost odkazům v (phisingových) e-mailech e) Porušování autorských práv (neoprávněné šíření multimediálních dat) Současný stav: Stahovat bez omezení lze pouze dílo volně přístupné, nechráněné autorskými zákony (například amatérské video). S takovým dílem lze nakládat zcela libovolně. 44

Dílo chráněné autorskými zákony (například hudba, film) lze stáhnout, přehrát, eventuálně i ponechat na pevném (přenosném) disku pro další osobní použití. Nelze je však nikomu dalšímu poskytnout (prodat, překopírovat ani půjčit) a nesmí být přehráváno veřejně. Není povoleno ani pořizování další kopii takto získaného díla. Ale: Evropský soudní dvůr v rozsudku z dubna 2014 zdůrazňuje, že členské státy by měly zákonem zakázat možnost pořizování soukromých rozmnoženin z neoprávněného zdroje. Zároveň by měly stanovit poplatky za prázdná média tak, aby jejich výše nezohledňovala nelegální kopírování děl. Výhled: I nadále bude umožněno pořízení kopie pro vlastní potřebu, pravděpodobně to však bude možné pouze z legálně šířené (získané) kopie díla nebo díla samotného. S problematikou autorských práv souvisí: • Obchodní dohoda proti padělatelství (ACTA) 26.1.2012 byla v Tokiu byla podepsána Mezinárodní dohoda proti padělatelství, ACTA. Podepsaly ji prakticky všechny státy EU včetně ČR. Z ostatních států pak Austrálie, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Maroko, Nový Zéland, Singapur a USA. ACTA nebyla ratifikována Evropským parlamentem, v červenci 2012 ji odmítl. • YouTube zodpovídá za obsah, který dodají uživatelé Zemský soud v Hamburku vynesl 20.4.2012 verdikt, podle kterého je internetový server YouTube zodpovědný za nelegální obsah, který na něho uživatelé umístí. Verdiktem soud vyhověl stížnosti autorského svazu GEMA. (YouTube v Německu blokuje z 1000 nejpopulárnějších videí více než 60%). Organizace zabývající se problematikou autorských práv: • Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu (http://www.ifpicr.cz) • BSA (Business Software Alliance ) (http://ww2.bsa.org) Odpovědnost za nelegální užití softwaru nebo za porušování autorských práv Trestně právně mohou být postiženy jen fyzické osoby, tj. většinou vedení společnosti, resp. ta jeho část, která je odpovědná za nákup IT vybavení, IT či licenční manažer. Společnost (právnická osoba) se může odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že nelegální software užíval bez jejího vědomí a pro své soukromé účely zaměstnanec. Poškozená strana se pak může obrátit se svými nároky přímo na něho. Bezpečnostní incidenty v Internetu - Shrnutí Předpokládaný trend vývoje bezpečnostních incidentů • Klasické viry mizí. Nové škodlivé kódy se rozesílají naráz, dále se již nešíří, přinášejí zisk svým tvůrcům (stealware, hry) • Růst botnetů - sítě infikovaných PC • Sociální inženýrství – orientace na webové prohlížeče • Tabnapping–podvržené záložky Gmail, Facebook, eBay 45

• • • • • • • •

In-session phishing – podvržená stránka v rámci relace Clickjacking – snaha přimět uživatele ke kliknutí na určitý prvek stránky Útoky na bezdrátové sítě Orientace na „chytré telefony“, tablety (IOS: jailbreak, Android: root) Falešné QR kódy (přesměrují na infikovanou stránku) Zneužívání Facebooku – ideální pro šíření spamů, hoaxů Tracking Cookie: monitorování pohybu uživatele po síti Útoky na infrastrukturu (routery: DNS, BGP Hijacking)

Hrozby pro mobilní aplikace – www.symantec.com

Očekávané bezpečnostní hrozby pro mobilní zařízení (chytré telefony, tablety) • Zneužití osobních informací • Sledování činnosti, pohybu • Ztráta dat • Běžné hrozby – viry, backdoor • Změna nastavení systému Bezpečnostní riziko se výrazně zvyšuje v případě používání aplikací stažených z neověřených zdrojů 3. Předcházení bezpečnostním incidentům • Ochrana infrastruktury sítě • Ochrana služeb v síti • Ochrana lokálních počítačů 46

Útokům zvenčí může úspěšně bránit dobře navržená síť s kvalitními a dobře nakonfigurovanými síťovými prvky. Velká část útoků pochází z řad lokálních uživatelů. Zaměstnanci nebo studenti často pracují s firemními daty na soukromých zařízeních (notebooky, tablety, smartphone). BYOD - 13% bezpečnostních incidentů v roce 2012 Je nezbytná dobře nastavená bezpečnostní politika a jasná pravidla o užívání sítě Předcházení bezpečnostním incidentům - ochrana infrastruktury sítě a služeb • omezit anonymní užívání sítě a služeb • logovat a kontrolovat přístup k síti a ke službám • užívat netriviální hesla • správně konfigurovat služby (raději nepoužívat default) • pro bezpečnou komunikaci použít šifrování Předcházení bezpečnostním incidentům - ochrana lokálního počítače • aktualizovat OS • aktualizovat antivirový program • instalovat programy jen ze spolehlivých zdrojů • používat osobní firewall • na veřejných počítačích nepoužívat funkci „zapamatovat heslo“ • pravidelně kontrolovat logy počítače • pravidelně zálohovat • nepodceňovat vzdělávání uživatelů Předcházení bezpečnostním incidentům – ochrana soukromého počítače • volné programy na detekci a odstraňování spyware a trojských koní: Adware: www.lavasoftusa.com Spybot: www.safer-networking.org Windows Defender: www.microsoft.com/ Antivir Personal Free: www.free-av.com/ • volný program na kontrolu procesů: Process Explorer: www.sysinternals.com • srovnání antivirů (i volných) pro chytré telefony: http://www.antivirovecentrum.cz/clanky/srovnani-antiviru-pro-mobilni-zarizeni.aspx • vzdálené otestování zabezpečení PC: http://grc.com/stevegibson.htm#projects 47

4. Ochrana informací při jejich přenosu v síti - šifrování Symetrické šifry: jeden klíč pro šifrování i dešifrování Příklad: Caesarova šifra: „shift by 3 rule“ Asymetrické šifry: soukromý + veřejný šifrovací klíč Příklad: PGP (www.pgpi.org) Příklady využití šifrování pro ochranu informací při jejich přenosu v síti a) VPN –Virtual Private Network VPN (privátní počítačová síť) umožňuje připojit vzdálené uživatele nebo pobočky do LAN organizace přes veřejné telekomunikační služby (veřejný Internet). Bezpečnost řeší vytvořením šifrovaného tunelu mezi dvěma body (nebo jedním a několika).

Site-to-Site VPN - spojuje dvě i více sítí (centrálu, pobočky), spojení se řeší na úrovni přístupových prvků sítí, uživatelské stanice nepotřebují speciální SW, Remote Access VPN – připojuje individuální uživatele do lokální sítě, uživatel musí mít speciální SW (VPN klient)

b) SSL komunikace Zabezpečená asymetrická komunikace mezi serverem a klientem, např: • webový server x webový prohlížeč • poštovní server x poštovní klient • FTP server x FTP klient VPN i SSL zabezpečují komunikaci dvou nebo více stran c) Elektronický podpis Elektronický podpis (digitální podpis) plně nahrazuje vlastnoruční podpis při elektronické komunikaci. Navíc umožňuje ověřit integritu podepsaného dokumentu. Elektronický podpis funguje na principu asymetrického šifrování. Z podpisovaného dokumentu je nejprve vytvořen otisk (tzv. hash), který zajišťuje, že dokument nebyl pozměněn. Tento otisk je poté zašifrován tajným klíčem autora podpisu a přiložen k dokumentu. Pro ověření elektronického podpisu stačí dešifrovat otisk pomocí veřejného klíče odesilatele. Pokud dešifrovaný otisk odpovídá otisku vytvořeného z původního dokumentu na straně příjemce, elektronický podpis je pravý (k tajnému klíči má po celou dobu přístup jen autor podpisu). 48

Důvěryhodnost veřejného klíče zajišťuje certifikátem Certifikační autorita Certifikační autority dostupné v ČR CESNET CA (http://pki.cesnet.cz/): Certifikáty vydané CESNET CA není možné použít pro zabezpečení komunikace se státní správou. Jsou určeny pro použití v rámci vědeckovýzkumných projektů a pro aplikace provozované členy CESNET z.s.p.o. Kvalifikované certifikační autority: • První certifikační autorita, a.s. (www.ica.cz) • Česká pošta, s.p. (qca.postsignum.cz) • Eldentity, a.s. (www.eidentity.cz) Certifikáty (kvalifikované) vydané těmito organizacemi jsou vhodné pro běžné použití i pro zabezpečenou komunikaci se státní správou.

ZÁVĚR (Jiří Palyza, NCBI): Bezpečný internet neexistuje - hlavně proto, že na internetu se vždy pohybují lidé s nebezpečnými nápady, choutkami a snahami. Je na nás ostatních, abychom internet udělali bezpečnější, když už tedy nemůže být zcela bezpečný. Používat internet bezpečně znamená chovat se na internetu bezpečně 49

Technika prezentace, využití počítače, dataprojekce Janda Ivan, RNDr. Přednáška je věnována počítačovému zpracování vědeckých informací pro účely přednášení s promítáním nebo pro zveřejnění formou plakátových sdělení. I. Prezentace Tato část přednášky je značně variabilní podle složení auditoria. V některých turnusech převládají absolventi VUT nebo jiných technicky orientovaných vysokých škol, kteří látku probírali již v bakalářském nebo nejpozději magisterském studiu. Dá se tedy předpokládat, že jsou s problematikou dobře seznámeni, a je proto možné řadu základních faktů vynechat. Obvykle jsou především připomenuta pravidla, kterými se začínající i pokročilý autor musí řídit, aby jeho prezentace byla efektivní a na posluchače dobře zapůsobila. Obecné zásady přípravy prezentací • Neměla by být příliš rozsáhlá, velký počet snímků unaví • Používat spíše hesla než celé věty • Text vhodně doplňovat obrázky, grafy apod. • Volit co největší kontrast mezi pozadím a popředím (textem) • Bezpatkové písmo (Arial, Verdana, Calibri apod.) je lépe čitelné než patkové (jako např. Times New Roman) • Nepoužívat moc malé písmo; doporučuje se alespoň 20 bodů • Na běžném snímku stačí 2 fonty (jeden pro nadpis, druhý pro hlavní text) • Neplýtvat barvami, moc „pestrý“ snímek vypadá nevkusně • Výrazné grafické pozadí snižuje čitelnost • Animace a přechody mezi snímky používat střídmě a přiměřeně charakteru prezentace a publika *** Krátce jsou zmíněny podstatné vlastnosti nejčastěji používaného programového vybavení pro přípravu prezentací – Microsoft PowerPoint verze 2010. • • • •

Podpora týmové spolupráce − porovnávání a slučování s jinými prezentacemi − odesílání prezentací emailem, ukládání na web SharePoint − v akademickém prostředí se většinou nevyužívá Členění souboru na oddíly Jednoduchý grafický editor, střih zvuku, střih videa, záznam mluveného komentáře Bohaté možnosti exportu: PDF, ODP, XML, XPS, Windows Media Video (prezentace s časováním, popř. i zvukem) aj. • Bezproblémové vkládání souborů a objektů; též matematické formule − včetně zvuků a videa 50

• Naproti tomu stále existuje možnost propojení souborů − např. zobrazení excelové tabulky, která ukazuje reálnou hodnotu portfolia podle aktuálních kurzů akcií načítaných z Internetu − propojené soubory nezapomenout přiložit! • Karta Soubor − tzv. zobrazení Backstage • Možnost přizpůsobit karty − přidávání nebo ubírání ikon akcí − přejmenování (např. „Základní“ místo „Domů“) • Snadné změny vzhledu prezentace pomocí motivů − motivy lze upravovat podle potřeby • Panel nástrojů Rychlý přístup (rovněž lze upravovat) • Přechody mezi snímky s prostorovými pohybovými efekty • Nová rozložení obrázků SmartArt • PowerPoint Web App – editace a promítání pomocí prohlížeče • Přehlednější programování ve Visual Basic for Applications; dobrá dokumentace a nápověda Nevýhody PowerPoint 2010 (z pohledu uživatele zvyklého např. na verzi 2003): • Pro uživatele starších verzí PowerPointu (2000–2003) je pás karet poněkud nepřehledný − některé funkce začátečník nemá šanci nalézt − je možno stáhnout doplňky UBitMenu, Classic Menu for Office 2010 aj.: přidání karty Menu, kde je lišta nabídek à la Office 2003 • Problém kompatibility se staršími verzemi PowerPointu − nové formáty *.PPTX a *.PPSX (založené na XML) jsou sice menší než staré *.PPT a *.PPS, avšak starší verze je nepřečtou − ani Microsoft Office Compatibility Pack FileFormatConverters) je někdy korektně nepřevede − možnost „Uložit jako Prezentace/Předvádění aplikace PowerPoint 97-2003“ většinou vede k závažným chybám − pro distribuci souborů v neznámém prostředí raději používat starší formát *.PPT Na jednom ze snímků jsou ukázány novinky, které přináší MS PowerPoint ve verzi 2013: • Přednášející vidí na monitoru rovněž poznámky a miniaturu následujícího snímku

51

• • • • •

Lupa: možnost zvětšení grafu apod. při promítání Nové motivy − více variant − též širokoúhlé formáty Podpora .mp4 a .mov pomocí H.264 video a AAC audio (Advanced Audio Coding) Podpora dotykových obrazovek Více možností sdílení prezentací přes web

Posluchači jsou dále upozorněni na některé zdánlivé maličkosti, které však mohou zkomplikovat předvedení prezentace v neznámém prostředí. Těmi jsou například pojmenování vytvořených souborů, transport souboru na datovém médiu, použití vlastního notebooku aj. Vlastní notebook • ideální alternativa z pohledu přednášejícího • problematické z pohledu pořadatele Kompaktní disk / DVD • obrovská kapacita • nejstabilnější záznam • snadný transport • nepoužívat CD-RW, jen CD-R (sekvenční zápis – „sessions“) Flash disk • maximální kapacita při rozumné ceně • nejpohodlnější transport • nejrychlejší zápis i přenos na pevný disk • USB rozhraní dnes všude dostupné • univerzální použití Uložení na serveru • FTP nebo webový server na pracovišti, nejlépe zazipovaný soubor • Google Disk, SafeStore, Ulozto.cz či jiné veřejné úložiště *** Z technologie projekce jsou obvykle probírány jen některé zajímavosti, jako např. Digital Light Processing: LCD – panely z kapalných krystalů • donedávna nejběžnější technologie • solidní parametry i cena • lampy jsou drahé a nemají dlouhou životnost DLP (Digital Light Processing™) • technologie firmy Texas Instruments: DMD chip (Digital Micromirror Device™) – reflexní digitální optický přepínač, překlápěcí zrcátka 52

• • • • •

vysoké rozlišení (až HDTV, tj. 2 048 × 1 024 bodů) vysoký kontrast (více než 2 000 : 1) nižší hmotnost, nižší cena provozně stabilní, málo poruchové velmi perspektivní, dynamický vývoj

*** Pro zájemce o podrobnější studium problematiky jsou uvedeny jednak knižní tituly, jednak kurzy pořádané v Brně. Doporučená literatura [1] PowerPoint 2013 snadno a rychle Mojmír Král Grada 2013; 112 str., 169 Kč [2] Microsoft PowerPoint 2010 – Podrobná uživatelská příručka Jana Andrýsková (nyní Dannhoferová) Computer Press 2010; 400 str., 331 Kč [3] Jak na dokonalou prezentaci v PowerPointu Marek Laurenčík Grada 2013; 128 str., 199 Kč 53

[4] Internet (PowerPoint 2013) http://office.microsoft.com/en-us/powerpoint-help/what-s-new-in-powerpoint-2013-HA102809628.aspx Kurzy a školení [1] MS PowerPoint – kurz pro pokročilé Nicom, a.s. 1-denní kurz (8 h), 2 700 Kč (s 21% DPH) [2] Vytváření prezentací pomocí MS PowerPoint Fond dalšího vzdělávání 1-denní kurz, 1 513 Kč (s 21% DPH) [3] MS PowerPoint 2007 pro pokročilé MetaIT, s.r.o. 2-denní kurz, 2 200 Kč [4] MS PowerPoint 2013 – grafické ztvárnění prezentací GOPAS, a.s. 1-denní kurz, 2 900 Kč (bez DPH)

II. Postery (plakátová sdělení) Proč se publikuje formou posterů • Poster sessions – součást nějaké konference, kongresu apod. • Rychlejší zveřejnění výsledků než publikací v časopise • Obvykle žádné oponentní řízení • Možnost otevřené diskuse o studované problematice s příznivci i eventuálními konkurenty • Neformální a nestresující atmosféra • Lze publikovat i částečné výsledky (rozpracované studie) • Větší volnost ve formálním ztvárnění publikace než v časopise s přísnými instrukcemi pro autory • Plakátové sdělení nebrání následnému zveřejnění týchž výsledků v impaktovaném časopise • Publikační aktivita – ASEP, RIV: nehlásí se poster, nýbrž abstrakt v konferenčním sborníku (kategorie A) Specifika plakátových sdělení Komunikace s publikem • zpravidla musí být srozumitelné bez mluveného doprovodu • „malá publikace“ Reprodukce • tisk: maximální rozlišení • světlé pozadí, tmavý text • kombinace barev, řezy písma 54

Programové vybavení • QuarkXPress • CorelDRAW • Adobe InDesign • Microsoft PowerPoint (považuje se za neprofesionální!) • Microsoft Publisher • Free SW: − Scribus − Inkscape Z těchto programů se autorům doporučují Microsoft Publisher, Scribus a Inkscape. Jejich možnosti jsou v přednášce demonstrovány na několika ukázkách. Tipy pro autory posterů • Titul výstižný, vzbuzující zájem „na dálku“; ne víc než 2 řádky • Nepoužívat verzálky (VELKÁ písmena) ani KAPITÁLKY, jen tučné minusky • Čitelné fonty (2 řezy písma úplně stačí; raději bezpatkové); stupeň („velikost“) volit tak, aby titulek byl čitelný ze 4 metrů, tj. cca 72 bodů, nadpisy sekcí ze 3 m (44 b.), ostatní text ze 2 m (min. 24 b.) − kontrola: je miniatura A4 čitelná? • Poster členit na sloupce • Vhodnější je tmavý text na světlém pozadí • Rozsah textu minimalizovat (max. 800 slov na poster A0), výsledky raději dokládat obrázky a grafy • Odstavce s max. 15 řádky, řádkování min. 1,0 • Sekce opatřit nenápadným barevným pozadím, případně orámovat • Na poster umístit QR kód s kontaktními údaji (cca 12 × 12 cm) • Poster nechat vytisknout v DTP studiu na nelesklé médium; obvykle požadují formát PDF (eventuálně PostScript nebo TIFF) Na místě výstavky: • Oživit plakát trojrozměrným objektem (např. model popisované molekuly; přidat prosbu “Please do not remove”) • Na panel přišpendlit obálku s kopií posteru na listech formátu A4 (“Please take one”) • Vzít si s sebou vybraná experimentální data (např. spektra, fotografie separačních gelů) k objasnění kritických míst v příspěvku • Vzít si s sebou separáty svých prací • Být u posteru v předepsanou dobu • Mít na sobě čitelnou jmenovku • Nebát se oslovit zájemce, nabídnout vysvětlení, zahájit konverzaci • Rozdávat vizitky, vzít si kontakt na zájemce o poster • Při vysvětlování nečíst text na posteru, lépe ukazovat na obrázky • Zajímat se o postery ostatních, dělat si poznámky, případně fotografovat 55

V přednášce je předvedeno více než 10 ukázek posterů stažených z Internetu, na nichž se demonstrují nejčastější chyby, kterých se méně zkušení autoři nejčastěji dopouštějí. Většina příkladů pochází z propagační kolekce ateliéru ‘PhD Posters.com’ při Duke University v Durhamu, NC, USA – viz http://phdposters.com/gallery.php.

56

Doporučované postupy vytváření kvalitních posterů lze najít na Internetu: http://www.reading.ac.uk/web/FILES/dps/Conference_poster_PPT_examples.pdf http://www.cns.cornell.edu/documents/ScientificPosters.pdf Microsoft PowerPoint se pro vytváření plakátových sdělení hojně používá (postup je všem známý z přípravy prezentací, uživatelské prostředí je „přátelské“, je to snadné, k  dispozici je mnoho šablon atd.), ale odborníci to nedoporučují. Hlavní nevýhody spočívají v  riziku automatické komprese obrázků (což na autorově obrazovce není patrné, ale velmi nepříznivě se to projeví při tisku) a dále v nekorektním podání barev. Vhodnější je použít jinou součást balíku MS Office, a to Microsoft Publisher. • Součást MS Office, ale jen verzí Standard a vyšších • Na plakátová sdělení mnohem vhodnější než PowerPoint • Plakáty, letáky, pozvánky, diplomy, brožury, kalendáře, vizitky, reklamy, životopisy ad., dokonce i webové stránky • K dispozici mnoho šablon, bohužel prakticky žádné pro vědecké postery; něco lze sehnat na Internetu zdarma, jiné za peníze • Intuitivní ovládání podobné jako u MS Word a Excel • Spousta možností formátování • Snadná spolupráce s dalšími složkami MS Office • Tisk nejlépe do formátu PDF nebo TIFF • Export do řady grafických formátů

Doporučovaný SW na přípravu posterů: Scribus • Verze pro Linux i pro Windows, vše zdarma • Česká lokalizace • Komfortní grafické rozhraní • Bohaté možnosti nastavení; množství nových fontů • Používání Scribusu není úplně intuitivní • Nutná znalost základů typografie • Zpracování dokumentu je třeba věnovat mnohem víc úsilí než např. při použití PowerPointu • Poster vytvořený pokročilým uživatelem ve Scribusu má však všechny parametry vyžadované DTP studiem pro kvalitní tisk na velký formát • V PowerPointu je dokument většinou tvořen jediným souborem • Ve Scribusu je základní soubor *.sla miniaturní (v uváděném příkladu < 80 kB) • Je to jen jakási kostra pro grafické objekty • Pokud na jiný disk přeneseme pouze dokument *.sla, obrázky se nezobrazí • Vložené objekty je nutné „brát s sebou“ ve stejném adresáři 57

Další vhodný program: Inkscape • Open source vektorový grafický editor, schopnostmi podobný programům jako Adobe Illustrator, Freehand nebo CorelDraw − založený na standardu škálovatelné vektorové grafiky − plně kompatibilní s XML, SVG a CSS • Podporované SVG schopnosti: − text, tvary, cesty, značky, klonování, průhlednost, změna velikosti, barevné přechody, vzorky a seskupování − editování uzlů, vrstvy, komplexní operace s křivkami, trasování bitmap, text na křivce, přímé editování XML a mnohem více • Import formátů PDF, JPEG, PNG, TIFF a dalších • Export do PDF, PostScript, EPS, PNG a mnoha dalších vektorových formátů Jiné možnosti • TEX, LaTeX: ideální pro matematické, fyzikální a inženýrské aplikace (pro složitější počítačovou sazbu, velmi dobře použitelný i na postery) • Většina dostupných editorů na „plakáty“ předpokládá, že chceme vytvořit obrázkovou vývěsku menších rozměrů (pozvánku na večírek, pin-up apod.) • PosterGenius 1.5 (SciGen Technologies; studentská verze 69 USD) − výrobcem doporučovaný i pro vědecké postery − výborné hodnocení, hlavně kvůli snadné obsluze • RonyaSoft (plná domácí verze za 20 USD, trial zdarma) − výtvory až 10 × 10 m (!) na více papírů • Poster 7.9 (Poster Software; plná verze za 18 USD) − do velikosti 3 × 3 m − výborné hodnocení − mnoho efektů, šablony a příklady, podrobný tutoriál

58

Přednášení, prezentace, plakátové sdělení Kaderka Petr, Mgr. Ph.D. 1. Shody a rozdíly mezi psaním a přednášením KOMPOZIČNÍ SHODY • Kompozice přednášky a článku je shodná. • Kompoziční možnosti (modely): o Problém • Řešení o Dogma • Nesoulad • Krize • Hledání • Nový model o Introduction • Methods • Results • Discussion (IMRAD) (Čmejrková – Daneš – Světlá, 1999, s. 84–92) DIALOGICKÝ PRINCIP • Při psaní i mluvení se uplatňuje dialogický princip: texty/promluvy konstruujeme vždy s ohledem na příjemce (recipient design) (Francis – Hester, 2004, s. 14) Dva rozdílné přístupy k psaní (a jejich aplikace na mluvení) • Kdo je zodpovědný za úspěšnost komunikace? o ČTENÁŘ: zodpovědný za dešifraci textu → styl: digresivnost, složitá skladba, neosobní konstrukce, složitá modalita o AUTOR: zodpovědný za jasnost výkladu → styl: linearita, úzká vazba k problému, vyloučení všeho nerelevantního (Čmejrková – Daneš – Světlá, 1999, s. 27) ŽÁNROVÉ ROZDÍLY • „statusové“ (různé postavení žánrů ve vědecké komunikaci) • interakční (autor ↔ adresát) ↓ stylové rozdíly (k pojmu komunikačního žánru: Günthner – Knoblauch, 1995) STYLOVÉ ROZDÍLY Přednášení se vyznačuje: • linearitou výkladu, vyloučením všeho nerelevantního • jednoduchým jazykem (jednoduchý slovník, nekomplikovaná větná skladba) • menšími nároky na formulační přesnost • větším významem redundantnosti a opakování (rephrasing) • větší důležitostí členicích prostředků 59

2. Přednášení PŘÍPRAVA • Fáze plánování a konzultování (stejné jako u psaní) • Výběr a uspořádání materiálu • Příprava písemného podkladu • Určit charakter publika a zvolit styl • Zjistit informace o místě přednášky • Možnost přednesu na zkoušku ÚVODNÍ PASÁŽ • Pozdravit a představit se • Nastínit obsah • Uvést strukturu přednášky VÝKLADOVÝ POSTUP • od jednoduchého k složitému, od známého k neznámému • najít jednoduchou výkladovou linii • ilustrovat výklad srozumitelnými příklady • použít jasný výkladový styl • usilovat o jasnou argumentaci ARGUMENTACE • Kdy argumentujeme? o „argument nemůže mít místo jinde než ve sporu“ (Quintilianus, 1985, s. 221) • Základní argumentační formule: o p (platí), protože q (platí) (Kopperschmidt, 2000, s. 55) • Dokazovací vztah mezi p a q musí být pro publikum přijatelný (relevantní). • Argumenty čerpáme ze zásoby sdílených vědomostí. Praktické rady: • Připravte si přednášku raději kratší než delší. • Počítačovou prezentaci mějte zároveň na dvou nosičích, ve své e-mailové schránce a vytištěnou jako handout. • Seznamte se s přednáškovou místností a s technickým personálem. 3. Plakátové sdělení DVA PŘÍSTUPY K PLAKÁTU • Co je vědecký plakát (poster)? Malá publikace? × Reklama na výzkum? (Zdeněk Šesták, osobní komunikace) 60

ČLENĚNÍ PLOCHY PLAKÁTU: • 20 % textová část • 40–50 % grafická část • 30–40 % volný prostor (Meško et al., 2006, s. 81) OBRÁZEK Typologie obrázků z hlediska: • prezentace nepodstatných detailů, • eliminace nepodstatných detailů: o fotografie → kresby → mapy → diagramy, grafy • Eliminace nepodstatných detailů odpovídá pohybu od jedinečnosti jednoho pozorování k obecnosti vědeckého tvrzení (Myers, 1988, s. 239) TABULKA • má původ v psaném textu, vzniká extrémní redukcí textu • původní verbální organizace textových prvků (gramatika) je nahrazena vizuální organizací (vizuální „gramatikou“) • jelikož má původ v psaném textu, lze ji zpětně převést na souvislý text (Lemke, 1998) Praktické rady: • Nadpis by měl být čitelný ze vzdálenosti 5 m, ostatní text ze vzdálenosti 1 m. • Velkými písmeny maximálně nadpis(y). • Nevytvářejte dlouhé řádky textu. • Je vizuální uspořádání plakátu jasné na první pohled? Nalezne divák hlavní část? • Připojte k plakátu obálku s handouty, separáty článků apod. LITERATURA • Čmejrková, S. – Daneš, F. – Světlá, J. (1999): Jak napsat odborný text. Praha: LEDA. • Francis, D. – Hester, S. (2004): An Invitation to Ethnomethodology: Language, Society and Social Interaction. London – Thousand Oaks – New Delhi: Sage. • Günthner, S. – Knoblauch, H. (1995): Culturally patterned speaking practices – the analysis of communicative genres. Pragmatics, 5, s. 1–32. • Kopperschmidt, J. (2000): Argumentationstheorie zur Einführung. Hamburg: Junius. • Lemke, J. L. (1998): Multiplying meaning: Visual and verbal semiotics in scientific text. In: J. R. Martin – R. Veel (eds.), Reading Science. London: Routledge, s. 87–113. • Meško, D. – Katuščák, D. – Findra, J., et al. (2006): Akademická příručka. Martin: Vydavateľstvo Osveta. • Myers, G. (1988): Every picture tells a story: Illustration in E. O. Wilson’s Sociobiology. Human Studies, 11, s. 235–269. • Quintilianus, M. F. (1985): Základy rétoriky. Praha: Odeon. 61

Techniky vědeckého psaní Kaderka Petr, Mgr. Ph.D. JEDNOTLIVÉ FÁZE TVORBY ODBORNÉHO TEXTU 1. Plánování 4. Konzultace 2. Psaní 5. Komunikace s redakcí 3. Formální úprava textu 6. Recenzní řízení 1. Plánování • Výběr tématu, formulace problému • Výběr tématu souvisí s výběrem publikačního fóra (časopisu) • Práce s literaturou (elektronické databáze časopiseckých článků) • Konzultace tématu, publikačního fóra, literatury k tématu • Pokud výzkum nezačal, musím naplánovat čas na výzkum a čas na psaní 2. Psaní • Titulek • Hrubá osnova • Mezititulky • Postupné zjemňování osnovy • Psaní první části textu (té, která se mi jeví jako nejjednodušší, nemusím začínat úvodem) Titulek • naznačující/specifikující téma: o Ekologická funkce říční nivy • obsahující rematickou informaci: o Česká společnost stárne • formulovaný jako otázka: o Má virologie budoucnost? • obsahující citace a výroky: o Ty mi prostě nerozumíš: Jak spolu mluví ženy a muži (Čmejrková – Daneš – Světlá, 1999, s. 63–72) ÚVODNÍ PASÁŽ: model CARS (= Create a Research Space) • Fáze 1: Vytyčení teritoria o Krok 1: Teze o centrálnosti a/nebo o Krok 2: Zobecnění tématu a/nebo o Krok 3: Přehled předchozího výzkumu 62

• Fáze 2: Vymezení místa o Krok 1A: Protikladné tvrzení nebo o Krok 1B: Poukázání na mezeru nebo o Krok 1C: Položení otázky nebo o Krok 1D: Pokračování v tradici • Fáze 3: Zaujetí místa o Krok 1A: Vyznačení cílů nebo o Krok 1B: Ohlášení aktuálního výzkumu o Krok 2: Ohlášení zásadních objevů o Krok 3: Naznačení struktury článku (Swales, 1990, s. 137–166; Čmejrková – Daneš – Světlá, 1999, s. 89–90) Odstavec • musí mít soudržnost celku • musí mít začátek a konec • soudržnost je dána základním tématem: o může být stálé o může se rozvíjet (Mathesius, 1942, s. 98–99) Rozvíjení tématu • Téma rozvíjíme souvislým navazováním jednotlivých vět • V každé větě výkladového stylu můžeme rozlišit: o to, o čem se mluví (tj. téma), o a to, co se o tom říká (tj. réma). Např.: Konference [= téma] trvala dva dny [= réma]. Tematické posloupnosti (Legenda ke schématům uvedeným níže: T1 = téma první věty, R1 = réma první věty, T2 = téma druhé věty, R2 = réma druhé věty atd. • Tematická posloupnost 1: návazná tematizace rématu Schéma:

63

• Tematická posloupnost 2: průběžné téma Schéma:

• Tematická posloupnost 3: o odvozování témat z celkového tématu (hypertématu) nějakého nadřazeného oddílu textu o osvětlování tématu z různých stran, výklad jednotlivých aspektů o typický případ je životopisný přehled • Tematická posloupnost 4 – rámcová (rozvíjení rozštěpeného rématu) Schéma:

• Tematická posloupnost 5 – modifikační o tematický skok o jen tam, kde může autor předpokládat, že si čtenář chybějící spojovací článek snadno doplní (Čmejrková – Daneš – Světlá, 1999, s. 111–118) „HEDGING“ • oslabování platnosti výpovědi pomocí slov jako: o snad, možná, jak se zdá, podle mého mínění, nejsem si zcela jist, zda... o Snad bych si mohl nyní dovolit předběžnou formulaci svých závěrů, aniž bych tím chtěl trvat na všech jejích bodech. (Čmejrková – Daneš – Světlá, 1999, s. 195–196) 3. Formální úprava textu • ČSN 01 6910 (2014) Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory o více o nové normě zde: http://www.ujc.cas.cz/csn016910/ • Úzus časopisu, pokyny pro autory 4. Konzultace • Při konzultaci ověřuji, zda mé téma je nosné, zda zvolené publikační fórum je vhodné, zda v mém seznamu literatury nechybí nějaká významná položka. 64

• Dokončený text dám přečíst někomu, komu věřím, nejlépe někomu zkušenějšímu, pak teprve text odešlu do redakce. 5. Komunikace s redakcí • Nejprve si pozorně přečtu pokyny pro autory. • Pak zkontroluji svůj text, jestli splňuje všechny požadavky. • Je-li to požadováno, anonymizuji svůj text. • Při psaní průvodního dopisu se snažím být co nejstručnější. 6. Recenzní řízení • Článek většinou posuzují minimálně dva posuzovatelé. • Recenzní řízení je často oboustranně anonymní (double-blind). • Posudky představují důležitou zpětnou vazbu pro autora. • Autor by měl posudky číst nezúčastněně, se střízlivým odstupem.

Poučení o češtině na internetové stránce Ústavu pro jazyk český AV ČR http://www.ujc.cas.cz/ • • • • •

Internetová jazyková příručka Slovník spisovného jazyka českého Příruční slovník jazyka českého Databáze heslářů (další slovníky) Mluvnice češtiny

LITERATURA Čmejrková, S. – Daneš, F. – Světlá, J. (1999): Jak napsat odborný text. Praha: LEDA. Mathesius, V. (1942): Řeč a sloh. In: B. Havránek – J. Mukařovský (eds.), Čtení o jazyce a  poesii. Praha: Družstevní práce, s. 11–102. (Přetištěno ve výboru z prací V. Mathesia Jazyk, kultura a slovesnost, Praha: Odeon, 1982.) Swales, J. M. (1990): Genre Analysis: English in Academic and Research Settings. Cambridge – New York – Melbourne – Madrid – Cape Town – Singapore – São Paulo – Delhi – Mexico City: Cambridge University Press. 65

Pracovní zatížení a úloha stresu Kramářová Eva, RNDr. Ph.D. Základní hodnoty a životní směřování Jaké jsou vaše základní hodnoty? Charakteristické rysy současné společnosti Pravděpodobně se dožijeme vyššího věku, než předpokládáme Nikdy v historii lidstva se životní styl neměnil takovou rychlostí jako nyní /tzn. posledních 50 let/ Doba spánku během 100 let o 1,5 h kratší, z toho posledních 40 let o 1 h Rychlé změny technologií, rychlá úmrtnost informací, změny ve společnosti a vztazích Konzumní styl /predikce 50. léta/ : • nedostatek času • krize vztahů • duchovní a citové vyprázdnění Velké nároky na přizpůsobování se novým trendům a technologiím, technologický smog • Denně jsme konfrontováni s 1000násobkem informací ve srovnání s člověkem žijícím kolem roku 1900. • Všechny informace nestihneme vyhodnocovat /mediální negativismus – selekce špatných zpráv/ • Mozek vnímá ve zvýšené míře negativní změny • Komfortní „příjemné“ podmínky po krátké době definuje jako „standardní“ • 40 % populace má pocit, že žije „ve stresu“ Charakteristika stresu • Stresové reakce byly a jsou nezbytné pro přežití druhu. • Reakce na stres se vyvíjely po tisíciletí, nyní se během vývojově velmi krátké doby životní podmínky změnily a změnila se i povaha stresů. • Desetitisíce generací se vyvíjela biochemická výbava člověka x nyní zcela jiné podmínky • Stresory: dnes převážně charakter psychologického ohrožení, ale somaticky reagujeme jako na fyzickou hrozbu • V reakci na stres nedochází k tělesnému pohybu /dříve boj nebo útěk • K odbourání nahromaděné energie a stresových hormonů pohybem /bojem nebo útěkem/ nedojde. • Vlivem nedostatku pohybu - pomalá metabolizace stresových látek – při častém používání stresových mechanismů – přetěžování organismu • rozvoj civilizačních chorob 66

Přebytek, ale i nedostatek podnětů působí stres • Polárníci, kosmonauti • Děti /málo podnětné prostředí/ • Protihluková komora Reakce na stres je zcela individuální záležitost stres faktor objektivní X faktor subjektivní konkrétní příčina individuální reakce Nebezpečí je to, co za nebezpečí považujeme, bez ohledu na objektivní skutečnost Stresová reakce je nezávislá na druhu podnětu /Selye/, záleží jen Vás, jak vyhodnotíte podnět. Pokud na realitu reagujete neadekvátně, tělo to nedokáže rozlišit Následuje biochemická reakce, jako by nebezpečí bylo skutečné Má smysl se zabývat duševní hygienou, trénovat kompenzační stereotypy Selektivní vnímání reality – optimisté/pesimisté duševní hygiena /optimisté žijí déle/? Chronický stres /nedostatečná regenerační fáze/ Zbytnění kůry nadledvin – nadprodukce kortizolu a kortizonu Důsledkem dlouhodobé zvýšené hladiny stresových hormonů vznikne snížená citlivost hypothalamu – schází zpětná vazba : signál o útlumu stresové reakce a je nadále aktivován sympaticus… bez tělesné reakce jsou hladiny adrenalinu a noradrenalinu vysoké po dlouhou dobu …. (vysoká hladina krevních cukrů a tuků, vysoký tlak….) bludný kruh Eustres a distres Krátkodobý stres – motivujícím faktorem optimálního výkonu. Chronický stres – dále výkon nestoupá, ale naopak trvale klesá, setrvávání v jiných časových rovinách Výkon dále klesá a při trvající expozici stresorům se rozvíjí depresivní nálada, syndromvyhoření, psychosomatické onemocnění.

67

Krátkodobý stres - motivujícím faktorem optimálního výkonu. Chronický stres – dále výkon nestoupá, ale naopak trvale klesá, setrvávání v jiných časových rovinách Výkon dále klesá a při trvající expozici stresorům se rozvíjí depresivní nálada, syndrom vyhoření, psychosomatické onemocnění. X akutnímu stresu Oblast tělesných projevů: • Zpomalení osobního tempa • Přímý postoj, uvolnit ramena • Hluboké dýchání /do břicha/ • Mluvit pomalu hlubokým hlasem / rozšíření hlasové štěrbiny/ • Racionální nadhled nad problém • /sub speciae eternitatis/ • Bezprostřední tělesná aktivita – „fyziologické doznění stresové reakce“ • Vůlí lze ovlivnit dýchání /navození pomalého a pravidelného rytmu dýchání/ a napětí kosterního svalstva Prevence stresu a duševní hygiena Vycházet ze svých pozitiv /každý je má/ Pozitivní psychologie – dělej to, co funguje Strategie výhra/výhra Vytváření a udržování kvalitních mezilidských vztahů Umění komunikace Pozor na nadměrnou kritiku, redukovat hodnotící a kritické výroky, číst „příbalový“ leták/ Být pochopen x chápat Kontrola událostí • práce s podstatnými informacemi /eliminace nepodstatných a toho, na co nemáme vliv/ • dobré vnímání sebe sama, mít na sebe realistické nároky /1 člověk = 1 geniální dílo/ • umět zvládnout negativní emoce • odolnost proti frustraci /když se nedaří/, • odklad uspokojení, výstup z „komfortní zóny“ • velký úkol rozdělit na části • Učit se novým věcem • Čas ne relaxaci zahrnout do času vytyčeného na úkol /broušení pily/ • Neopomíjejte v důsledku přetížení momentálními úkoly dlouhodobé cíle 68

Krizová metoda proti stresu je tříkroková /katastrofický scénář/ Objektivně zhodnoťte situaci a představte si, co nejhoršího se může stát. Když si představíte, co nejhoršího vás může čekat, připravte se na to, že se s tím budete muset smířit – pokud to bude nutné. Věnujte snaze postupně vylepšovat tu nejhorší variantu, se kterou už jste se duševně smířili. Dale Carnegie Jak se zbavit starostí a začít žít Efektivní zvládnutí problému • ujasnit si cíl a cenu, kterou jsem ochoten za dosažení tohoto cíle zaplatit • stanovit věcnou a časovou prioritu • nadhled nad problémem • neidentifikovat se osobně s problémem • Konec prokrastinace Petr Ludwig

69

Bioetika Kuře Josef, doc. Mgr. Dr. Phil. „Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.“ Úmluva o lidských právech a biomedicíně, čl. 2 1. Svoboda a odpovědnost ve výzkumu Dříve rozšířené pojetí vědy prosté hodnot (něm. wertfreie Wissenschaft), které od sebe striktně odděluje fakta (tj. vědecká fakta) a hodnoty (tj. morální hodnoty), ve velké míře ztratilo své zastánce. Svět vědeckých faktů a morálních hodnot sice má každý svoji odlišnou metodologii, ale úzce spolu souvisejí. V rámci právního řádu existuje svoboda získávání informací a svoboda zkoumání. Stejně jako existuje odpovědnost za výzkum. Svoboda výzkumu a odpovědnost za výzkum jsou dvěmi stranami jedné mince. Odpovědnost za výzkum se týká roviny osobní (individuální), institucionální a společenské. 2. Historické mezníky regulace biomedicínského výzkumu Následující přehled uvádí nejdůležitější etické a právní dokumenty regulující biomedicínský výzkum: • Norimberský kodex (1947) - Norimberský tribunál (soud s válečnými zločinci) • Ženevská deklarace (1948) - Světová lékařská asociace (WMA, posl. revize 2006) • Všeobecná deklarace lidských práv (1948) - OSN • Helsinská deklarace (1964) - WMA (posl. revize 2013) • Deklarace o lidských právech (1976) - OSN • Belmont Report (1979, NCBR) • Mezinárodní etické směrnice pro biomedicínský výzkum zahrnující lidské účastníky (1982) - Světová zdravotnická organizace (WHO) • Úmluva o lidských právech a biomedicíně (1997) - Rada Evropy • Deklarace o lidských právech a bioetice (2005) - UNESCO 3. Výzkum na lidském subjektu

3.1.

Etická přijatelnost výzkumu na lidském subjektu

Výzkum na lidském subjektu (angl. human subject research) představuje důležitou součást biomedicínského výzkumu. Etická přijatelnost výzkumu na lidském subjektu je dána splněním následujících čtyř rovin kritérií: a) Naplnění zákonných norem Základním předpokladem je, že daný výzkum odpovídá zákonným normám, které tento výzkum upravují. Na této rovině jde o respektování práva jakožto minima morálky. 70

V českém prostředí jde např. o dodržení právních norem stanovených zákony o léčivech (79/1997 Sb.), o zdravotnických prostředcích (123/2000 Sb.) o ochraně osobních údajů (101/2000 Sb.) nebo Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (96/2001 Sb. m. s.). Tato rovina „minimální morálky“ je problematická v zemích, kde odpovídající zákony chybí. b) Informovaný souhlas Druhým předpokladem morální přijatelnosti výzkumu na lidském subjektu je informovaný souhlas, který je základní a naprosto podstatnou podmínkou pro účast lidského subjektu na biomedicínském výzkumu. Informovaný souhlas musí splňovat veškeré znaky informovaného souhlasu. Musí být informován o cíli a povaze výzkumu, o riziku, o možných alternativách k jeho účasti ve výzkumu, musí dostat přesné informace o tom, v čem přesně by jeho účast ve výzkumu spočívala, jak bude zacházeno s jeho osobními údaji atd. Prostor pro jakýkoliv dotaz vztahující se k účasti subjektu ve výzkumném projektu, srozumitelný a dostatečný text poučení, dostatek času k rozhodnutí a dvojí písemné vyhotovení informovaného souhlasu (jedno dostane pacient) jsou samozřejmostí. c) Etická přijatelnost Informovaný souhlas je podmínkou nezbytnou nikoliv dostačující. K tomu, aby účast lidského subjektu v daném výzkumném projektu byla eticky přijatelná, musí být splněna další kritéria, z nichž nejdůležitější jsou uvedena níže (např. zásada respektování lidské důstojnost, zásada přiměřenosti). Tyto zásady jsou formulovány v základních dokumentech stanovujících etický standard pro účast lidského subjektu na výzkumu. K těmto dokumentům patří především Helsinská deklarace, Belmont Report a Mezinárodní etické směrnice pro biomedicínský výzkum zahrnující lidské účastníky. Zatímco informovaný souhlas jakožto vyjádření souhlasu výzkumného subjektu na základě jeho osobních zásad lze považovat za vnitřní kritérium etické přijatelnosti, tvoří etické standardy vyjádřené v uvedených dokumentech vnější kritéria pro posouzení etické přijatelnosti. d) Schválení etickou komisí V některých případech je vyžadován souhlas etické komise s výzkumným projektem jako takovým. Součástí stanoviska etické komise by mělo být posouzení všech tří předchozích rovin, tj. naplnění zákonných norem, informovaný souhlas, který je skutečně informovaným souhlasem a etická přijatelnost daného výzkumného projektu. Stanovisko etické komise, která s výzkumným projektem souhlasí, nutně neznamená, že projekt je ipso facto eticky přijatelný. 3.2. Etické aspekty výzkumu za účasti lidského subjektu Výzkum na lidském subjektu s sebou přináší řadu eticky důležitých momentů plynoucích z toho, že člověk se stává předmětem výzkumu. Hlavní z nich jsou uvedeny v následujícím přehledu: • Výběr účastníků výzkumu Důležité je stanovení kritérií, podle nichž jsou účastníci výzkumu vybíráni, a koherentní aplikování těchto kritérií v praxi. Ze strany výzkumných subjektů to pak je především jejich motivace pro účast na výzkumu. Například je nepřijatelné, aby do výzkumu byli účastnící zařazováni opakovaně nebo z pochybných motivací. 71

• Design výzkumného projektu Design výzkumného projektu sice je primárně odbornou otázkou, má však etické aspekty, jako například vhodný počet subjektů v souboru, zbytečné nezatěžování, hospodárné zacházení s lidskými i finančními zdroji. • Spravedlivé rozdělení zátěže a prospěchu Přínos a zátěž výzkumu musí být rozděleny spravedlivě. Například účastí ve výzkumu nelze dlouhodobě zatížit pouze jednu skupinu nebo pouze skupinu, která nebude mít žádný prospěch z účasti na výzkumu. • Zranitelní jedinci Pokud je účastníkem výzkumu pacient, je zranitelný už jen tím, že je pacientem (tj. trpícím určitou chorobou). Specifický zřetel je třeba brát na účast zvlášť zranitelných jedinců, jakými jsou například těhotné ženy, staří lidé či vězni • Důvěrnost údajů (ochrana důvěrnosti) Osoby, které se stávají předmětem výzkumu, mají nárok na ochranu důvěrnosti. Jejich osobní a citlivé údaje nelze zveřejnit (pouze anonymně). Ten, kdo výzkum provádí, odpovídá za zpracování osobních údajů, za jejich bezpečné uchovávání (v elektronické i jiné podobě) a za zajištění ochrany osobních údajů před tzv. „třetí stranou“. • Odškodnění při neúmyslném poškození Osoby, které v souvislosti se svojí účastí ve výzkumu utrpí újmu, mají nárok na odškodnění. Ten, kdo výzkum provádí, chrání subjekty výzkumu odpovídajícím pojištěním. Požadavek pojištění je tím naléhavější, čím menší je platební schopnost právnické osoby provádějící výzkum. • Ochrana zdraví osob, na nichž je prováděn výzkum Osoby, které se účastní výzkumu, mají nárok nejen na ochranu života, ale i na ochranu zdraví. Ten, kdo výzkum provádí, má povinnost dbát na ochranu výzkumných subjektů. Tento požadavek jde ruku v ruce s tím, že zdravotní stav výzkumných subjektů je zpravidla pečlivě monitorován. • Kontrolní mechanismy (etické komise) Vedle interních kontrolních mechanismů používaných při výzkumu na lidském subjektu patří úloha vnější kontroly především etickým komisím. Ty ovšem - krom toho, že většinou pracují na dobrovolnické bázi - jsou zpravidla přetíženy schvalovací agendou a na roli vnějšího kontrolora jim nezbývá mnoho času ani energie. • Účel výzkumu Účel výzkumu je důležitým etickým aspektem. Souvisí s otázkami jako „Proč se vlastně daný výzkum děje?“ či „Co je účelem výzkumu?“ • Druh výzkumu Druh výzkumu implikuje jeho sociální potřebnost a etickou ospravedlnitelnost, stejně jako například předběžně indikuje míru rizika. • Kolize hodnot a etická ambivalence Při výzkumu běžně dochází ke kolizi sociálních a individuálních hodnot, stejně jako hodnot kulturně podmíněných. Odtud potom vyplývá etická ambivalence (různý poměr pozitivních a negativních momentů). 72

• Nové oblasti výzkumu Nové oblasti výzkumu přinášejí nové etické otázky. Ty mohou přesahovat rámec toho, co jsme již řešili a na co již máme vytvořené etické standardy nebo zároveň i právní regulaci. • Odpovědnost O odpovědnosti při výzkumu na lidském subjektu platí to, co o odpovědnosti již bylo uvedeno výše. • Prognóza a výsledky výzkumu Etickou otázkou je nejen prognóza výzkumu a míra, v jaké se zdá, že odpovídá očekávané či možné realitě, ale i výsledky výzkumu - a to ne pouze výsledky výzkumu ve vztahu k prognóze proklamované před jeho započetím. Z etického hlediska by bylo záhodno zveřejňovat i negativní výsledky, třebaže to je v přímém rozporu se základním požadavkem vědecké úspěšnosti. Nejen z důvodu šetření s lidskými a finančními zdroji, ale i z důvodu transparentnosti by publikování negativních výsledků bylo žádoucí. • Financování výzkumu Financování výzkumu je nejen základní starostí drtivé většiny vědců ale i etickou otázkou par excellence. • Propojení výzkumu, jeho aplikace a bioprůmyslu Specifickým znakem současného biomedicínského výzkumu je propojení základního výzkumu s aplikovaným a v průmyslovou výrobou. To souvisí s problematikou financování, transparentností a střetu zájmů. • Střet zájmů Propojování rolí může vést ke konfliktu zájmů. Střet zájmů je třeba deklarovat a vyvodit potřebné důsledky. • Patentování Patentování je důležitou součást ochrany duševního vlastnictví. Souvisí však s etickou přijatelností některých patentů - např. patenty, které by byly proti „dobrým mravům“ („common morality“), s monopolizací a paradoxně možným blokováním výzkumu místo jeho podpory. • Kontext Je důležité v jakém kontextu daný výzkum probíhá - např. specifickým kontextem je výzkum prováděný v méně rozvinutých zemích, včetně možnosti přesouvat výzkum do různých zemí dle kritérií absence či insuficience etických standardů a právního rámce, v závislosti na laciné pracovní síle a ochotě málo znalého a poučeného obyvatelstva k účasti na výzkumu. • Spravedlnost Spravedlnost je jedním z velice důležitých aspektů (nejen) výzkumu za účasti lidského subjektu. Se spravedlností je spojen nejen výběr účastníků výzkumu, ale i  ospravedlnitelnost daného výzkumného projektu v daném kontextu - zejména pak v souvislosti sociální spravedlnosti, dostupnosti výsledků výzkumu (např. terapie), vykořisťování, diskriminace apod. • Informační pravdivost Pravdivost se týká výzkumu na mnoha rovinách: od pravdivého informování o reálných možnostech výzkumu, přes pravdivé (a tím i úplné) informování subjektu výzkumu ve všech fázích výzkumu, až po pravdivé informování o výsledcích výzkumu. 73

• Transparentnost Transparentnost je dalším z důležitých požadavků na (nejen) biomedicínský výzkum. Etické aspekty výzkumu jsou integrální součástí ekonomického, sociálního, právního a edukačního sektoru.

3.3. Etická kritéria výzkumu za účasti lidského subjektu Z principů, které jsou důležitými etickými kritérii pro výzkum za účasti lidského subjektu, je třeba uvést alespoň základní: • Úcta k lidské důstojnosti • Svoboda jednotlivce • Respektování lidských práv • Svoboda bádání (jako aspekt svobody názoru a přesvědčení) a její limitace daná respektováním lidských práv a důstojnosti člověka • Étos odpovědnosti (vědce, výzkumné instituce, společnosti) • Princip proporcionality • Přínos musí převyšovat rizika. Velké riziko musí být vyváženo velkým přínosem. • Ochranu lidského zdraví a životního prostředí • Právo veřejnosti na bezpečné produkty (např. potraviny) a na kvalitní zdravotní péči • Právo veřejnosti na srozumitelnou, pravdivou a úplnou informovanost

74

Moderní informační zdroje pro výzkum Machátová Martina, PhDr. Úvod do problematiky zpracování rešerší a elektronických informačních zdrojů (EIZ) Členění databází Databáze podle obsahu dat Bibliografické databáze Obsahují bibliografické záznamy, informace o dokumentech. Plnotextové (fulltextové) databáze Obsahují plné texty, např. časopiseckých článků, dizertací apod. Faktografické databáze Obsahují konkrétní údaje, např. statistiky či vlastnosti chemických sloučenin. Rejstříky, adresáře Např. adresáře firem či výzkumných organizací. Databáze podle dostupnosti • Volně přístupné databáze. • Placené – licencované, profesionální databáze. Databáze dat podle fyzické dostupnosti • Lokálně přístupné – přístup pouze na určitých konkrétních počítačích v jedné instituci. • Přístupné v celé konkrétní instituci. • Vzdálený přístup – přístup na kterémkoliv počítači kdekoliv. Databáze podle nosiče dat • Na optickém médiu (CD, DVD). • Online – Internet. • Kombinace obou přístupů. Příprava rešerše Základní pravidla pro zpracování rešerší a vyhledávání: • Ujasnit si, co chci a nechci najít. • Vytvořit soupis hledaných výrazů. • Najít vztahy mezi těmito výrazy (booleovské operátory, závorky). • Vytvořit logickou strukturu hledaných výrazů pomocí logických operátorů a závorek. • Výběr zdrojů – vždy je nutné hledat v různých zdrojích. • Přizpůsobit zadání dotazu rešeršním možnostem dané databáze. 75

• Systematické hledání (postupně vyzkoušet různé vyhledávací výrazy a jejich kombinace, aplikovat postupně rozmanité rešeršní možnosti, hledat v několika dostupných zdrojích). • Respektovat licenční podmínky k danému elektronickému zdroji, pozor na omezení počtu stahovaných záznamů. Vymezení hledané literatury či informací • tematické • chronologické (literatura vydaná od roku … do roku) • zeměpisné (např. Evropa, Německo, ČR, Brno) • jazykové (např. pouze v češtině, v angličtině) • druhové (např. knihy a články z periodik a z konferenčních sborníků, normy, patenty, video apod.) • úplnost (veškeré dokumenty odpovídající zadání nebo pouze výběr dokumentů) Při výběru vyhledávacích výrazů pozor na: • odbornou terminologii, cizojazyčné výrazy, • výrazy nadřazené a podřazené, • synonyma (např. diabetes, cukrovka), homonyma (např. icing – námraza, poleva, zakázané uvolnění). • pravopis, např. president, prezident. • Výrazy v angličtině: - rozdílný pravopis v britské a americké angličtině, např. colour x color, tire x tyre, - spojovníky, např. pre-hospital, prehospital; - transkripci a transliteraci zejména jmen, např. Čechov – Tschechow, Jurij – Yury, Iurii, Marx - Marks, Gor´kij – Gorkij, Gorky, Gorki, Gorbačev – Gorbačov, Gorbachev. Rešeršní strategie Strategie stavebních kamenů Původní dotaz je přeformulován do několika jednoduchých samostatných dílčích dotazů. Provede se tak několik dílčích rešerší, jejich výsledky se pak sloučí. Strategie rostoucí perly Nejprve se provede rešerše k nejužšímu možnému pojmu z rešeršního dotazu, aby byl nalezen alespoň jeden relevantní záznam. Z vyhledaného záznamu či vyhledaných záznamů se vyberou selekční údaje, naformuluje se nový dotaz a proběhne další hledání. Strategie osekávání Nejprve proběhne vyhledávání na základě šíře formulovaného dotazu. Po prohlédnutí nalezených záznamů se dalšími kroky redukuje počet výsledků. 76

Vyhledávání v elektronických informačních zdrojích Základní pravidla pro vyhledávání v EIZ • Prostudovat u každého zdroje helpy a nápovědy, pozor na nastavení daného systému. • Používat - pokročilé vyhledávací masky, - tezaury a další řízené slovníky klíčových slov a předmětových hesel, používat rejstříky, - booleovské operátory, závorky, - znaky pro rozšíření. • Kontrolovat po sobě zadání: - překlepy, - chybné logické struktury. • Sledovat výrazy ve vyhledaných záznamech, zejména v klíčových slovech, názvech a abstraktech – inspirace pro další hledání. • Pokud to daný rešeršní systém umožňuje, zadávat hledání v názvech, klíčových slovech (předmětu) a abstraktech. • Pečlivě uvážit hledání v plných textech. • Nepoužívat tzv. „stop slova“. Jedná se o výrazy, které rešeršní systém automaticky vylučuje z vyhledávání, bývají to zpravidla předložky a spojky. Vyhledávací nástroje Booleovské operátory • Vyjadřují vztah mezi vyhledávanými pojmy. • Pozor na nastavení databáze. • U většiny databází mezera mezi hledanými výrazy znamená operátor AND. AND /a zároveň/ • Zúžení dotazu, současný výskyt všech uvedených termínů. • Systém vyhledá jen ty dokumenty, v nichž se vyskytují uvedená slova současně. • Příklad: automatizace AND knihovny. OR /nebo/ • Rozšíření dotazu. • Systém vyhledá všechny dokumenty, ve kterých se vyskytuje alespoň jedno ze dvou uvedených slov. Často používáno např. u synonym. • Příklad: diabetes OR cukrovka. NOT /ne, bez/ • Vyloučení nežádoucích dokumentů, zúžení dotazu. • Systém vyhledá všechny dokumenty, ve kterých se vyskytuje první slovo, ale nikoliv slovo druhé. • Rozdílný způsob zápisu v jednotlivých zdrojích - pozor: o banka NOT Komerční o banka AND NOT Komerční o banka ANDNOT Komerční o banka -Komerční 77

Distanční (proximitní) operátory • Specifikují vzdálenost a posloupnost mezi vyhledávacími výrazy. • Hledaná slova se vyskytují v těsném sousedství nebo vedle sebe. • V praxi se vyskytují tyto operátory: - NEAR (nezáleží na pořadí slov). - “ “ (fráze, pevné spojení výrazů, např. “virální marketing“ ). - WITHIN, W (záleží na pořadí slov). - ADJACENT, ADJ (výrazy vedle sebe bez ohledu na pořadí). - FOLLOWED BY (přesné pořadí). • V praxi různý způsob zápisu – je nutné nastudovat nápovědu pro konkrétní databázi. • Příklady zápisu: - taxi W/5 drivers, - taxi W5 drivers, - taxi W(5) drivers, - taxi WITHIN5 drivers, - VAT N5 reform, - VAT NEAR5 reform, - česká %3 republika, - česká !3 republika Přehled dostupných informačních zdrojů Knihovny Knihovny ČR s právem povinného výtisku Knihovny s právem na celostátní povinný výtisk: a) Národní knihovna v Praze http://www.nkp.cz b) Moravská zemská knihovna v Brně http://www.mzk.cz c) Vědecká knihovna v Olomouci http://www.vkol.cz Krajské knihovny: právo na regionální povinný výtisk. Další významné knihovny v ČR a) Národní technická knihovna http://www.techlib.cz b) Knihovna Antonína Švehly (zemědělství a potravinářství)) http://www.knihovnasvehly.cz/ c) Národní lékařská knihovna http://www.nlk.cz/ c) Pedagogická knihovna J.A. Komenského http://npmk.cz/knihovna 78

d) Knihovna Akademie věd ČR http://www.lib.cas.cz/ Prověřování dostupnosti literatury v ČR a) Souborný katalog ČR – CASLIN Obsahuje asi 5 milionů záznamů dokumentů z velkých knihoven v ČR. http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=skc b) Jednotná informační brána Portál umožňující souběžné prohledávání několika katalogů a knihoven v ČR. http://www.jib.cz c) Portál ČístBrno.cz (katalogy několika brněnských knihoven) https://www.cistbrno.cz/ Oborové brány budované v ČR • Knihovnictví a informační věda (KIV) http://kiv.jib.cz/ • Mezinárodní vztahy (IReL) http://irel.jib.cz/ • Musica (MUS) http://mus.jib.cz/ • Technika (TECH) http://tech.jib.cz/ • Umění a architektura (ART) http://art.jib.cz/ Významné zahraniční knihovny a) The British Library http://www.bl.uk/ http://explore.bl.uk/primo_library/libweb/action/search. do?dscnt=1&dstmp=1393980028400&vid=BLVU1&fromLogin=true Katalog obsahuje více než 56 milionů záznamů včetně časopiseckých článků. b) The Library of Congress http://www.loc.gov/ http://catalog2.loc.gov/ (původní verze katalogu) http://catalog.loc.gov/ (nová verze katalogu) c) Odkazy na knihovny v celém světě http://www.lib-web.org/ Portály pro vyhledávání v katalozích několika zahraničních knihoven • Karlsruher Virtueller Katalog: http://www.ubka.uni-karlsruhe.de/kvk.html • The European Library: http://search.theeuropeanlibrary.org/portal/en/index.html 79

Další informační zdroje pro vyhledávání knih Google Books http://books.google.cz WorldCat http://www.worldcat.org Prohledávání fondů více než 10 000 knihoven z celého světa, lze zde hledat i články. Digitální knihovny a) Odkazy na systémy Kramerius v jednotlivých knihovnách ČR http://kramerius-info.nkp.cz/digitalizace-v-cr/odkazy-na-systemy-kramerius/ b) Registr digitalizace: www.registrdigitalizace.cz c) Manuscriptorium Evropská digitální knihovna psaného kulturního dědictví. http://www.manuscriptorium.com/index.php?q=cs http://www.manuscriptorium.com/Site/CZE/default_cze.asp Odkazy na zahraniční digitální knihovny Seznam digitálních knihoven http://www1.cuni.cz/~brt/dk/dk2.htm OpenDOAR - The Directory of Open Access Repositories http://www.opendoar.org ROAR - Registry of Open Access Repositories http://roar.eprints.org Databáze s licencovaným přístupem • Nabízejí komfortní vyhledávání a práci s vybranými záznamy či plnými texty, proto tyto báze upřednostňujeme při zpracování rešerší. • Zachycené časopisy se mohou měnit. • U některých titulů je embargo na zpřístupnění plných textů, plné texty článků jsou v bázi dostupné až po určité době. • Elektronické informační zdroje dostupné na vysokých školách ČR: • http://eizprovs.wordpress.com • Citační databáze • Zachycují vazbu mezi citovanými a citujícími dokumenty. a) Web of Science . (Součástí je databáze Journal Citation Reports, která obsahuje informace o impaktovaných časopisech). b) Scopus. Volně přístupné databáze článků Odkazy na české oborové databáze: http://www.mzk.cz/katalogy-databaze/databaze/volne-dostupne-ceske-online-zdroje http://www.nkp.cz/sluzby/bb 80

DOAJ http://www.doaj.org Přístup skoro do téměř 10 000 recenzovaných časopisů s open access. Více než polovina časopisů umožňuje hledání na úrovni článků. Níže uvedené databáze umožňují bezplatné vyhledávání bibliografických záznamů článků. Plný text je zpravidla přístupný jako placená služba. • Academic Journals Database http://journaldatabase.org/ • African Journals Online http://www.ajol.info • IngentaConnect http://www.ingentaconnect.com • Obsahuje asi 5 milionů záznamů odborných článků. JournalTOCs • http://www.journaltocs.hw.ac.uk/ MUSE • http://muse.jhu.edu/ Periodika • EZB – Elektronische Zeitschriftenbibliothek Volně přístupné časopisy: http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/dfaj Při přístupu přes web dané knihovny je zde propojení s periodiky v licencovaných zdrojích. • DOAJ – Directory of Open Access Journals http://www.doaj.org/ • ROAD Directory of Open Access scholarly Resources http://road.issn.org/ • Open Access Scholarly Journals http://omicsonline.org/open-access-journals-list.php • Zeitschriftendatenbank http://www.zeitschriftendatenbank.de/suche/ • The SCImago Journal & Country Rank http://www.scimagojr.com/journalsearch.php Šedá literatura Jedná se o literaturu, - která není dostupná přes běžné distribuční kanály, - o jejíž existenci bývá problém se dovědět, - kterou není obvykle snadné získat v plném textu. Příklad: vysokoškolské kvalifikační práce, technické a výzkumné zprávy, výroční zprávy, interní materiály firem a dalších organizací, … 81

EIZ pro šedou literaturu v ČR NUŠL – Národní úložiště šedé literatury http://www.nusl.cz Theses http://theses.cz ASEP – Automatizovaný systém evidence publikační činnosti Akademie věd ČR http://www.lib.cas.cz/asep/ EIZ pro šedou literaturu v zahraničí • Seznam zahraničních disertačních a jiných vysokoškolských prací http://www1.cuni.cz/~brt/dvk/dvk3.htm • PQDT Open http://pqdtopen.proquest.com/search.html • NDLTD - Networked Digital Library of Theses and Dissertations http://www.ndltd.org/ http://thumper.vtls.com:6090/search/advanced?theme=NDLTD • DART – Europe http://www.dart-europe.eu/basic-search.php • Science.gov http://www.science.gov • Open Gray http://www.opengrey.eu/ Zahraniční portály pro vyhledávání odborné literatury Hledání probíhá v celé řadě odborných databází současně. • Scholar Google http://scholar.google.cz • BASE Lab http://lab.base-search.net/ • GetInfo https://getinfo.de/app • CNKI Scholar http://eng.scholar.cnki.net/ • WorldWideScience http://worldwidescience.org/ • OpenAIRE https://beta.openaire.eu/ • INFOMINE http://infomine.ucr.edu/ • Microsoft Academic Search http://academic.research.microsoft.com/ Oborové zahraniční portály: PubMed (lékařství): http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed ERIC (vzdělávání): http://eric.ed.gov/ Databáze technických norem a standardů • Normy ČSN http://seznamcsn.unmz.cz/vyhledavani.aspx • Normy ISO http://www.iso.org/iso/home/store/catalogue_ics.htm • Normy EN http://standards.cen.eu/dyn/www/f?p=CENWEB:105::RESET:::: • Odkazy na národní normalizační instituce http://www.iso.org/iso/home/about/iso_members.htm 82

• Databáze zahraničních norem (prodej) http://www.nssn.org/ https://global.ihs.com/

http://www.techstreet.com/

Databáze patentů • Úřad průmyslového vlastnictví v Praze http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.pta.formular • Espacenet http://worldwide.espacenet.com/?locale=en_EP • PATENTSCOPE (WIPO) http://patentscope.wipo.int/search/en/search.jsf • DEPATISNET https://depatisnet.dpma.de/DepatisNet/depatisnet?action=einsteiger Literatura FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Zlín, 2012 [cit. 2013-04-12]. Dostupný z: http://issuu.com/nakliv/docs/eiz_skripta#download KUŽELÍKOVÁ, Lucie, Jaroslav NEKUDA a Jiří POLÁČEK. Sociálně-ekonomické informace a práce s nimi. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 88 s. ISBN 978-80-210-4577-4. PAPÍK, Richard. Elektronické informační zdroje - služby databázových center: přednáška na podporu využívání databázových zdrojů a zvýšení informační přípravy uživatelů těchto systémů [online]. [Praha]: ČVUT, 1999 [cit. 2010-01-02]. Dostupný z: http://dialog.cvut.cz/docs/ PAPÍK, Richard. Internet - ekonomické, marketingové a finanční aplikace: strategie vyhledávání a prezentace. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 1998, 220 s. ISBN 8086119033. PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. Brno: Tribun EU, 2011, 169 s. ISBN 987-80-7399-338-2. TKAČÍKOVÁ, Daniela. Informační zdroje Internetu a jak je efektivně využívat. Praha: Výpočetní centrum ČVUT, 1997, 76 s. TKAČÍKOVÁ, Daniela. Moderní metody uchovávání a šíření výsledků výzkumu a vývoje [CD]. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2010, 1 CDROM. ISBN 978-80-248-2159-7. TKAČÍKOVÁ, Daniela. Nástroje pro účinné vyhledávání informací [CD] . 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2010, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-248-2156-6. VYMĚTAL, Jan. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 433 s. ISBN 978-80-7357-520-5. 83

Grantový systém v ČR Palečková Veronika, RNDr.

Financování výzkumu v ČR (z veřejných prostředků) Legislativní rámec výzkumu, experimentálního vývoje a inovací • Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů • Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. • Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01-29) • Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem • Národní politika výzkumu a vývoje a inovací ČR na léta 2009- 2015 s výhledem do roku 2020 • Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací do roku 2030 (usnesení vlády č. 552 ze dne 19. 7. 2012) Základní definice a pojmy • VaVa;VaV; RVVI; veřejná soutěž; výzkumná organizace; soutěžní lhůta a hodnotící lhůta; • návrh projektu; zadávací dokumentace; grant; • poskytovatel; uchazeč – příjemce; navrhovatel - řešitel • základní versus aplikovaný výzkum; druhy výsledků Institucionální podpora • na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace • mezinárodní spolupráce ČR (mezinárodní smlouvy, poplatky za členství v mezinárodních organizacích) • operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích • ocenění mimořádných výsledků VaVaI • náklady systém podpory výzkumu, vývoje a inovací ( RVVI, GA ČR, TA ČR, AV ČR,..) Účelová podpora • grantový projekt • programový projekt



• veřejná zakázka ve výzkumu a vývoji • specifický výzkum na vysokých školách

Způsobilé náklady • osobní náklady • náklady na pořízení hmotného a nehmotného majetku • další provozní náklady • náklady na služby • doplňkové (režijní) náklady 84

Celostátní Informační systém VaVaI -databáze RVVI Centrální evidence aktivit (CEA) • poskytovatelé podpory VaVaI • programy VaVaI • subjekty VaVaI Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích (VES) • údaje o veřejných soutěžích • poskytovatelé, podmínky a lhůty • vyhodnocení ukončených veřejných soutěží Centrální evidence projektů výzkumu, vývoje a inovací (CEP) • údaje o projektu základní údaje o příjemci a spolupříjemcích • údaje o řešiteli a spoluřešitelích • údaje o finanční podpoře projektu Registr informací o výsledcích (RIV) • údaje o výsledku • údaje o tvůrci(ích) • údaje o příjemci Principy posuzovacího řízení Struktura GA ČR TAČR • Předsednictvo GAČR/TAČR • Vědecká rada GA ČR/Výzkumná rada TA ČR • Kontrolní rada GAČR/TAČR • GA ČR: 5 Oborových komisí – 39 hodnotících panelů • TA ČR: Rady jednotlivých programů – Rady podprogramů • Kancelář GA ČR/TAČR – administrativní zabezpečení činnosti Schéma posuzovacího řízení • Vyhlášení (veřejná soutěž) • Příprava a podání návrhů (soutěžní lhůta) • Posuzování návrhů (hodnotící lhůta) • Hodnocení a rozhodnutí (Odborný poradní orgán, Předsednictvo) • Oznámení o udělení • Hodnocení průběhu a výsledků (dílčí a závěrečné zprávy) • Zpřístupnění výsledků (Informační systém VaVaI)

85

Postup posuzovacího řízení • Vyplnění a podání návrhu projektu (navrhovatel, uchazeč) • Posouzení formální ch náležitostí návrhu projektu (komise pro přijímání návrhů) • Přidělení zpravodaje, zajištění min. 2 nezávislých posudků (zahraniční posudky) • Porovnání posudků a jednotlivých návrhů projektů, doporučení pro další stupeň hodnocení (Hodnotící panely GA ČR/ Rady podprogramu TA ČR) • Sestavení pořadí jednotlivých návrhů projektů a návrhu pro rozhodnutí předsednictva (Oborové komise GA ČR /Rada programu TA ČR) • Rozhodnutí o financování návrhu (předsednictvo GA ČR /TA ČR) • Zveřejnění výsledků veřejné soutěže, zajištění podpisu smluv a převodu finančních prostředků (Kancelář GA ČR / TA ČR) Kritéria hodnocení • Kvalita výzkumného projektu • Navrhovatel a jeho publikační úroveň a potřebné vybavení • Přiměřenost finančních nákladů a jejich zdůvodnění Příklady grantů na podporu výzkumu Vysoké školy zdroje financování VaVaI: • institucionální podpora (z MŠMT) • účelová podpora: • specifický výzkum (podpora výzkumné činnosti studentů) • grantové projekty GA ČR • programy TA ČR • operační programy • ostatní zdroje – soukromé, EC ► Specifický vysokoškolský výzkum typy podpory: • studentské projekty (grantová soutěž), • organizace studentských vědeckých konferencí (10%) Studentský projekt řešitel - student doktorského studijního programu uchazeče nebo akademický pracovník uchazeče řešitelský tým – školitel řešitele, studenti doktorského nebo magisterského studijního programu, akademičtí, vědečtí, výzkumní nebo vývojoví pracovníci způsobilé náklady doba řešení 1 až 3 roky rámcové podmínky, interní pravidla jednotlivých VŠ 86

Grantová agentura ČR

www.gacr.vz

► Standardní grantové projekty ( od 1993) cíl: podpora projektů základního výzkum ze všech vědních oblastí podporována spolupráce několika institucí; cíle a způsoby řešení stanovuje navrhovatel hlavní kritéria: kvalita, inovace, originalita, zapojení studentů a spolupráce se zahraničními pracovišti ► Projekty na podporu excelence (2012 – 2018) cíl: dlouhodobější podpora multidisciplinárních projektů, sloužící k podpoře špičkových týmů a přispívající k překonání kapacitních či infrastrukturních omezení a integraci výzkumných potenciálů prostřednictvím spolupráce více týmů z nejméně dvou institucí hlavní kritéria: kvalita týmů, mutlidisciplinarita, inovace, originalita, přínos k výchově mladé vědecké generace a spolupráce s předními zahraničními pracovišti ► Mezinárodní projekty (od 2007) cíl: podpora spolupráce bilaterálních projektů se zahraničními grantovými agenturami (Německo, Korea, Tajwan) každý poskytovatel financuje činnosti na vlastním území a k udělení grantu je třeba kladné doporučení obou agentur; je možná spolupráce několika institucí na každé straně hlavní kritéria: kvalita, inovace, originalita, komplementární přístupy a metodiky, zapojení studentů ► Juniorské projekty (2015 – 2022) program pro absolventy doktorského studia do 35 let s max. 8 roky od obhajoby cíl: podpora vynikajících mladých vědců a vytvoření týmů mladých vědeckých pracovníků do 35 let podmínkou je půl roční stáž v zahraničí hlavní kritéria: kvalita, originalita, publikace v prestižních časopisech Technologická agentura ČR

www.tacr.cz

► Program Epsilon (2015 – 2025) cíl: tvorba výsledků s vysokým potenciálem pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách; podpořit spolupráci výzkumných organizací a podniků 3 tematické podprogramy: 1) Znalostní ekonomika 2) Energetika a materiály 3) Životní prostředí ► Program Centra kompetence (2012 -2019) cíl: zvýšení konkurenceschopnosti ČR v progresivních oborech, dlouhodobá spolupráce veřejného a soukromého sektoru, rozvoj lidských zdrojů ve VaVaI a posílení interdisciplinarity výzkumu a vývoje 87

► Program OMEGA (2012 – 2017) cíl: podpora aplikovaného společenskovědního VaVaI a posílení spolupráce výzkumných organizací a podniků ► Program Gama (2014 – 2019) cíl: ověření výsledků VaV v praxi, podpora transferu technologií 2 podprogramy: 1) pro výzkumné organizace - podpora ověření využitelnosti výsledků VaV výzkumných organizací, které mají potenciál pro uplatnění v nových nebo zdokonalených produktech, službách, 2) pro podniky - podpora ověření výsledků projektů VaV vedoucí ke komercializaci získaných výsledků ► Program Delta (2014 – 2019) cíl: zavedení výsledků výzkumu do praxe a zvýšení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím společných projektů podniků a výzkumných organizací podporovaných TA ČR a zahraničními technologickými a inovačními agenturami Obecné zásady zpracování návrhu projektu Kritické body • Kdy podat návrh projektu aneb chvála pravé chvíle • Předchozí zapojení do řešení projektů • Koho žádat o spolupráci • Pravdivost pracovní kapacity a časového rozvržení • Rozumný a kvalifikovaně sestavený rozpočet je základ • Zdůvodnění požadovaných nákladů • Výstižnost a srozumitelnost názvu, abstraktu, klíčová slova • Konkrétnost a reálnost stanovených cílů • Kritéria hodnocení návrhu projektu, řešení projektu Co musí splňovat návrh projektu • Konkrétní a ucelený námět • Časový plán a kontrolovatelné etapy • Předpokládané kvalitní výstupy • Metodika, kvalita navrhovatele i řešitelského týmu • Přiměřené a dobře zdůvodněné finanční požadavky Co je nezbytné a čeho je nutné se vyvarovat • Důkladně se seznámit s pokyny a podmínkami zadání • Věnovat velkou péči formálnímu zpracování návrhu projektu • Méně je někdy více • Zajímavý, dobře připravený a kvalitní návrh projektu • Základní vs. aplikovaný charakter projektu • Nenechat vše na poslední chvíli 88

Prezentace vědeckých výsledků Putnová Anna, doc. RNDr. Ph.D. MBA Vědci a výzkumní pracovníci žijí ve velmi konkurenčním prostředí. Prosadit se, znamená dobře prezentovat svoje úsilí, práci svoji i svých kolegů. Prezentace vědeckých výsledků má řadu podob. V našem kurzu se věnujeme mluvenému slovu, které je někdy jediným způsobem prezentace, jindy doplňující formou. V každém případě mluvené slovo je ve vědeckém světě dosud podceňované. Materiál, který je zde předložen vychází z původního autorky, užívaného jako studijní materiál na Fakultě podnikatelské VUT v Brně. Je psán interaktivní formou. Dějiny rétoriky jsou zajímavé souvisejí s vývojem společnosti jak v politické sféře, tak i např. v technické oblasti. Pro náš cíl je důležité si uvědomit řečnictví a celkové vzdělanosti společnosti. Rétorika je disciplína stará dva a půl tisíce let. Je to pravděpodobně jedna z málo oblastí lidské činnosti, která se během staletí téměř nezměnila co do obsahu i pojmosloví. Řečnictví se vysoce hodnotilo již v homérovském období řeckých dějin. Výraz rhétoriké se však rozšířil v antickém Řecku až prostřednictvím Platonových dialogů. Rétorika je slovo řeckého původu. Rhéta- mluvení, vyprávění. Rhétos, to co bylo vysloveno. Rétorika představovala v antice umění ovládnout slovo, logos, a současně oborem, který postihuje zákonitosti mluvení a pokouší se je organizovat prostřednictvím pravidel. Jak byla tato disciplína přijímána, a rozvíjena v průběhu staletí? Rétorika od doby svého vzniku vychází ze dvou nezbytných předpokladů – ze svobody slova a ze svobody jednání. Každé potlačení svobody vedlo buď k zániku rétoriky nebo k povrchním frázím. Antická společnost chápala rétoriku hlavně jako umění, které na základě pravidel nabádalo každého člověka k tomu, aby dosáhl úspěchu při vyjadřování svých názorů. Při nástupu křesťanství si rétorika posílila svoji pozici vytříbené komunikace, i když založené na nových etických hlediscích. Rozvoj rétoriky byl podtržen kazatelskou rétorikou. K rozkvětu přispěly také vzdělávací činnosti klášterů. Racionalismus a osvícenectví vedly od první poloviny 17.století k omezení rétoriky a později téměř k jejímu zániku (přispěl k tomu mimo jiné také vynález knihtisku a rozmach celkové gramotnosti, kdy se snižovala úloha mluveného slova). Od poloviny dvacátého století a s přibývajícím časem stále se význam rétoriky znovu navrací. Zasloužila se o to média, zvláště televize, ale také nové obsahy oborů, souvisejících s moderním vývojem společnosti, jako je teorie komunikace, marketink, reklama, 89

Jak správně mluvit V této podkapitole se zaměříme na to, co dělat a v následující, čeho se vyvarovat. Klasická rétorika rozlišovala pět hlavních prvků: • Shromažďování důkazů - dnes bychom řekli sběr dat. Rétor se snažil zajistit podklady pro svoje vystoupení • Organizace projevu. Toto je fáze, ve které řečník pracuje s materiálem a připravuje si strukturu projevu • Styl projevu – řečník musí znát své publikum a tomu styl přizpůsobit • Zapamatování • Přednes Budeme rozvíjet jednotlivá témata postupně. Příprava materiálu Projev sám o sobě, jeho formální stránka, je pověstnou špičkou ledovce. Dobrý rétor musí být pro přednes látky dobře připraven nejen odborně, ale také psychicky. Důležitá je příprava přednesu. Ti, kteří zatím nemají velké zkušenosti se samostatným vystupováním musejí počítat s tím, že dobrá příprava projevu jim zabere nejméně dvakrát více času než samotná vystoupení. Podklady, ze kterých je připraveno vystoupení, by měly pocházet minimálně ze dvou zdrojů. Rozdílní autoři používají i různý jazyk, který může obohatit a zpestřit přednášku. Pro začátečníky: je vhodné vystoupení si napsat a slovní formulace přeformulovat do podoby vám blízké, tak aby vám slova šla snadno z úst. Jak pracovat s materiálem: • je třeba znát časový limit pro připravované vystoupení a tomu přizpůsobit rozsah textu a názorné pomůcky • z různých materiálů vybrat ty formulace, které jsou blízké způsobu vašemu vyjadřování • vystoupení napsat • číslovat stránky • označit místa, kde budou zařazeny vizuální pomůcky • při zařazení vizuálních pomůcek je třeba počítat s drobnými časovými ztrátami • připravený materiál nechat uzrát (nejméně přes noc) • vrátit se k připravené přednášce po určité době a provést kritickou revizi materiálu, poté to, co obstojí, předložit posluchačům. Styl vystoupení Styl závisí na několika parametrech: • posluchačích • množství posluchačů • příležitosti, při které vystupujete Posluchači mohou být odborníci nebo laici. Podle toho je třeba se zařídit. Když si představíme 90

nejběžnější příklad z praxe – představení nového návrhu kolegům, ekonomům. Ekonomové budou očekávat fundovaný projev. Řečník by měl zdůraznit, že si je vědom, že má před s sebou kvalifikované posluchače. Může bez zábran užívat odbornou terminologii. Odborné publikum vyžaduje věcný styl • příklady a pomůcky je dobré užívat tam, kde se jedná o novou techniku či nové informace • součástí přednášky by měla být diskuse Tentýž návrh v jiné situaci chcete představit, dejme tomu, zákazníkům, laikům. Je zřejmé, že musíte respektovat odbornost nebo také neodbornost svého publika, abyste posluchače neotrávili. Laické publikum vyžaduje populárnější typ přednášky • odborná terminologie musí být předem vysvětlena • zařazujte příklady, pomohou posluchačům zorientovat se a odnést si více znalostí • doporučuji důkladné osvojení využívání pomůcek či techniky a její vyzkoušení předem Množství posluchačů • určuje formálnost vystoupení Malá skupina umožňuje méně formální styl (např. v oslovení, vybízení k účasti atd.) Naopak početná skupina vyžaduje formálnější přístup. Příležitost • určuje formálnost vystoupení • volbu slov a projevu Příležitost, při které máme mluvit je někdy jasně definována. Např. představení nového produktu na firemní společenské akci, které bude v reprezentačních prostorách. Můžeme si tedy připravit formální vystoupení. Bohužel, ne vždy jsme schopni předem odhadnout atmosféru či podmínky, za kterých máme mluvit. Máte - li tentýž produkt představit zákazníkovi na jejich firemní akci, je třeba si zjistit, kde máte mluvit, pro kolik lidí a jaký je program jejich setkání. Jedině tak jste schopni se připravit vhodně a přiměřeně podmínkám. Humor při vystoupení Humor je koření života a dokáže vzpružit ochabující pozornost. Vyprávění anekdot je vhodné pro řečníky, kteří anekdoty vyprávět umějí. Žertování s posluchači si může dovolit zkušený rétor. Jinak vyznívá tato snaha křečovitě. Humor, jeho chápání a přijímaní je velmi individuální. Je závislý na mnoha faktorech, věku posluchačů, jejich vzdělávání celkové atmosféře, která v publiku panuje. Mohu za sebe prohlásit, že je velmi obtížné začínat projev vtipem. Posluchači vás ještě neznají a jsou rezervovaní ve vztahu k řečníkovi. Postupně, když se podaří vytvořit jakési souznění mezi publikem a posluchači, je možné zkusit proložit projev i žertem. 91

Organizace přednášky Jak by mělo vypadat vystoupení před dosud neznámým publikem nabízí tento graf:

Každá z fází, která je na schématu, má svůj význam. Je důležité pozdravit se s posluchači způsobem, který koresponduje s celkovým stylem vystoupení. Řečník by měl říci několik vět o sobě, o své praxi a vzdělání, protože posluchači potřebují k tomu, aby řečníkovi důvěřovali, znát více než jeho jméno. Říct o čem bude vystoupení není formalita, ale má připravit a naladit posluchače na projev. Dobrý projev by měl mít základní, předem jasné, záchytné body, které lektor postupně rozvíjí. 92

Shrnutí hlavních bodů znamená zopakovat v kostce podstatné údaje. Opakování je předpokladem zapamatování a tudíž efektivní výuky. Závěrečná diskuse (pokud je) by měla korespondovat se stylem přednášky. Diskuse slouží k tomu, aby si posluchači ujasnili obtížné či pro ně méně srozumitelné pasáže. Využívání pomůcek Vizuální pomůcky, grafy, ale také psaní na tabuli umožňuje větší schopnost zapamatování. Téměř 90% vědomostí získáváme vizuální cestou. Kombinace mluveného slova a vizuálních pomůcek rozšiřuje schopnost pamatovat si. Záleží na typu přednášky a dostupnosti pomůcek. Pomůcky by měly být vybírány tak, aby obohatily přednášku a umožnily kombinace verbálního projevu s demonstrací či vizuálními pomůckami. V případě demonstrace nové techniky je třeba zajistit, aby všichni posluchači měli příležitost sledovat mluvčího. Pokud se této demonstrace účastní velký počet posluchačů, je třeba ukázku provést na vyvýšeném místě, aby byla viditelná pro všechny. Psaní stručných bodů přednášky na tabuli je nejsnazší způsob vizualizace. Je jednoduchý a efektivní. Řečník by měl mít na paměti, že může buď vysvětlovat nebo psát na tabuli. Psát a mluvit do tabule je zlozvyk učitelů! Přednes Mnoho lidí, když slyší rétorika, představí si přednes. Přednes sám o sobě je jenom částí rétoriky a vystupování před lidmi. Přesto je mylně považován za základní prvek. Dobrý přednášející by měl mluvit spatra, pouze nahlížet do svých materiálů. Dobrý projev je výslednicí kvalifikace, přípravy na přednášku, zkušeností a tréninku. Je jen málo disciplín, o kterých lze s jistotou tvrdit, že se v nich každý může výrazně zdokonalit. Jazyk Pro veřejné vystupování je třeba užívat spisovného jazyka. Výrazy v nářečí či slangový výraz je možné užít pro oživení přednášky a podpoření pozornosti posluchačů. Bohatost jazyka a použití neotřelých slovních spojení je důkazem kultivovanosti řečníka. Vhodné tempo Řečník musí mít na paměti, že posluchači nemají před sebou jeho psanou přednášku. Tudíž je třeba zvolit takové tempo, které umožňuje nejenom řeč zachytit a vstřebat, ale případně i významné body zaznamenat. Hlasitost Projev musí svojí hlasitostí odpovídat velikosti prostoru, ve kterém se odehrává. Vícehodinová přednáška ve větším prostoru je na hlas velmi náročná. Dnešní technické možnosti umožňují přenosná zesilovací zařízení, která velmi pomáhají a šetří hlas přednášejícího. 93

Stavby vět Věty v mluveném projevu musejí být krátké a jednoznačné. Dlouhá souvětí, pokud je čtete, nemohou posluchači sledovat. Příklad Jeden můj známý, tlumočník, mi vyprávěl toto: „Během své tlumočnické praxe jsem se setkal s případy tlumočení z oblastí, kterým jsem vůbec nerozuměl. Přesto mohu s  jistotou tvrdit, že poznám, zda člověk, kterého překládám, rozumí tomu, o čem mluví či nikoli. Pozná se to snadno. Lidé, kteří vědí, o čem mluví, hovoří jednoznačně, jednoduše v kratších větách. Dobře se překládají. Naopak ti, kteří tzv. mlátí prázdnou slámu, mluví velmi komplikovaně, nejednoznačně s řadou zbytečných slov. Překládat je je velmi obtížné.“ Řečnické okrasy Mají zpestřit projev. Zařazují se, aby projev získal větší dynamiku a posluchači snáze udrželi pozornost. Uvádím nejčastěji užívané: Řečnické otázky – otázky, které si řečník sám položí a rovněž si také sám zodpoví. (Co dnes ještě nacvičíme?) Příměr – uvádíme něco, co posluchači znají a umožňujeme jim rychleji chápat a vstřebávat fakta (Srdce mu bilo jako zvon). Metafora – obrazné rčení. (Naše srdce pracuje jako čerpadlo v nepřetržitém provozu) Gradace Tatáž informace se dostává do vyššího stupně vyjádření (Ať roste, sílí, vzkvétá naše alma mater) Eufemismus Zjemnění výrazu. (zemřel – odešel, propadl u zkoušky – neuspěl) Úkol Připravte si krátké rétorické cvičení (v rozsahu 1 normostrany) na téma, které si sami vyberete. Z mé strany nejste ničím omezeni. Používejte v maximální možné míře řečnické okrasy. Cvičení vezměte s sebou na konzultaci. 1.1.1 Neverbální vyjadřování Tak a teď se můžete právem ptát – proč se zabývat neverbálním vyjadřováním v rétorice, která je založena na mluvení a slovech. Neodporuje to logice? Myslím, že ne. Už dříve jsme mluvili o tom, že je důležité co člověk říká, ale také jak to říká a právě tomu budeme věnovat nyní pozornost. Neverbální vyjadřování je velmi významnou složkou rétoriky. Možná vás překvapí, že psychologové přičítají až 55% informací, které získáváme z neverbální mluvy. Tvoří je především: 94

Mimika dává najevo rozpoložení řečníka. Přednášející by měl dát svým výrazem tváře jasně najevo, že je rád se svými posluchači a že ho práce baví. Povýšenost, znechucení či jiné negativní projevy jsou výrazem nedostatečné profesionality řečníka. Úsměv na tváři řečníka se přenáší do publika a pozitivně posluchače ovlivňuje. Gesta Patří k mluvení. Záleží na osobním temperamentu. Není třeba se bránit gestům, mají zdůraznit význam slov. Je třeba se vyhnout agresivním gestům, např.ukazováčku, který směřuje jako hrot k publiku, nebo zaťatým pěstem. Gesta by měla doplňovat mluvená slova nenásilným způsobem. Obsah řeči a gesta by měly být v souladu. Ruce vypovídají o klidu či nervozitě řečníka více než hlas. Ruce v kapsách nebo za zády jsou nepohodlné pro vyjadřování. Pomocí rukou lze zvýraznit slova. Oční kontakt Sledovat své posluchače očima je imperativ pro řečníka. Jen tak je řečník informován o tom, zda jeho projev je srozumitelný, dostatečně hlasitý, přiměřeně rychlý, zda se posluchači nenudí a pod. Do očního kontaktu by měl řečník zahrnout celé publikum tím, že klouže očima v publiku. Držení těla Vyjadřuje sebevědomí řečníka. Vzpřímený postoj dává najevo, že máme před sebou sebejistého řečníka. Choulení se, skrývání měkkých částí těla je znakem řečníkovy nepohody. Oděv Oděv řečníka by měl respektovat prostředí i styl vystoupení. Dříve než předstoupíte před své posluchače, měli byste svůj oděv, účes, tvář zkontrolovat v zrcadle a během přednášky se dále neupravovat. Platí to rovněž pro pročesávání vlasů. Během vystoupení by se neměl řečník dotýkat svého těla. Zvláštní pozornost věnujte organizaci vašeho vystoupení. To je klíč k úspěchu. Čeho se v prezentaci vyvarovat? Nejčastější chyby řečníků Nestrukturovaný projev Řečník neudrží jednotnou linii a jeho myšlenky se rychle střídají. Těká z jednoho tématu na druhé. Pro posluchače je obtížné takový projev sledovat. Lidově se tomu říká. Začal o voze a skončil o koze. 95

Mnoho informací Snaha říci posluchačům co nejvíce informací v daném čase může být kontraproduktivní. Nejde o to vychrlit na posluchače maximální množství faktů, ale sdělit je efektivním způsobem. Této chybě podléhají občas i zkušení přednášející, kteří se chtějí podělit o své zkušenosti a doslova zavalí své publikum informacemi. Profesionální řečník nabízí takové množství látky, které může publikum v daném čase vstřebat. Monotonní projev – je projev uspávací. Monotonost je důsledkem nedostatečné hlasové modulace. Zařazováním řečnických okras, příběhů a zkušeností lze projev oživit a dodat my dynamiku. Čtený projev je vždy méně zajímavý než to, co řekne přednášející vlastními slovy. Kromě toho čtený projev vede řečníka často k tomu, že přiváže jeho oči k textu namísto k posluchačům. Příliš rychlá mluva Přednášející musí zvolit tempo, které vyhovuje posluchačům, ne pouze jemu samotnému. Nedostatek podnětů ze strany řečníka Nedostatek vizuálních pomůcek, nedostatek příkladů, které mohou vystoupení učinit zajímavým. Chudý jazyk Opakování stále stejného spojení znamená, že posluchači upadají do apatie. Nečekané výrazy a slovní obraty probouzejí pozornost. Úkol k zamyšlení Řeč se vyvíjí a slovní spojení či výrazy podléhají módnosti jako cokoli jiného. Kolikrát už jsme slyšeli : To je o penězích! To je o ničem! Klíčoví lidé…. Ošetřit problém… Patří ke známce kultivovanosti vystupování vyhnout se omšelým frázím. Vzpomenete si na další módní slova či spojení ? Poznamenejte si je, vrátíme se k tomu na konzultacích. Tréma Jestli jsem v předcházejí kapitole řekla, že se budeme zabývat tím, čemu se vyhnout, tak musím konstatovat, m že v případě trémy to nebylo přesné. Jednak proto, že zcela potlačit trému nelze a za druhé také proto, že to ani nebylo dobré. Pojďme si to rozebrat podrobněji. Tréma patří k veřejnému vystupování. Tréma nás motivuje k lepšímu výkonu. Jde o to, aby tréma nepřesáhla mez, která již není povzbudivá pro dobrý výkon, ale naopak znemožňuje kontrolované vystupování. Lze doporučit tyto mnohokrát prověřené techniky: Pomalý začátek Zpočátku mluvit pomaleji než je obvyklé, pomalu dýchat. Není třeba se obávat, že pomalý způsob mluvy zůstane. Řečník uslyší svůj klidný pomalý hlas, uklidní se a hlas dostane 96

přirozenou kadenci. Pro začátečníky se doporučuje začátek vystoupení napsat a v situaci krajní nouze úvod číst či do něho nahlédnout. Obvykle tréma poleví po několika větách. Dýchání je cestou k tlumení trémy. Pravidelné hluboké dýchání zabrání dechové nedostatečnosti, která je slyšet na hlase. Dobré je přehrávat si situaci předem v duchu. Je to navozování situace a příprava na reálné vystoupení. Je dobré zaměstnat ruce – vzít si do ruky tužku, která umožňuje drobné nenápadné pohyby rukou. Nervozita se tím uvolňuje, a posluchač není zatěžován křečovitými gesty řečníka. Nejlepší cestou, jak se vyrovnávat s trémou, je trénink! Překonáváním trémy se řečník stává odolnější pro další vystoupení. Zpětná vazba - vyžádaná Formálně je možné zjistit, kolik informací si posluchači odnesli v zásadě dvěma způsoby: 1. anonymním testem, a to buď: • formou otevřených otázek, tj. takových, na které není možné odpovědět ano či ne • např. Chtěl bych se více dovědět o …… • nebo prostým hodnocením, které navrhujete a posluchači testově vybírají. • Situace, kdy si budete moci říci písemně o zpětnou vazbu nejsou časté. Můžete se s  nimi setkat jako lektoři. V některých firmách se zaměstnanci sami informují o aktualitách a rovněž se hodnotí. 2. vhodně vedenou diskusí: • Tento způsob vyžaduje zkušenosti. Na základě nenásilných otázek k publiku na konci vašeho vystoupení můžete zjistit, jak vás lidé poslouchali, co si odnesli. Zpětná vazba -viděná Budete jistě mnohokrát v situaci, kdy nebude možné požádat posluchače o vyjádření k vašemu vystoupení, a přesto odezvu dostanete. Hovořili jsme již o neverbálním projevu řečníka. Tak jako mluví rétor i beze slov, tak mluví také posluchači. Jejich držení těla, sledování vaší postavy vám vypoví mnoho o tom, zda jste je zaujali či nikoli. Zívající posluchači si zaslouží přestávku nebo vtip. Vědecká komunita má smysl pro humor, ale také smysl pro přesné vyjadřování. Doporučená literatura: • Booher, D.: Komunikujte s jistotou.Computer Press, Brno 1999. • Bradbury, A.: Jak úspěšně presentovat a přesvědčit. Computer Press, Brno 2001. • Brunner, A.: Řeč jako počáteční východisko poznání. Votobia 1996. • Harvey, CH.: Jak vystupovat na veřejnosti a získávat důvěru posluchačů.Management Press, 1994. • Karešová, A.: Kultura řeči I. Skriptum AMU v Praze, Praha 1964 • Kohout J Rétorika. Umění mluvit a jednat s lidmi. 2.rozšířené vydání. Management Press, Praha 1998 97

Základy rétoriky a mluveného projevu Staňková Věra Jedním z požadavků dnešní doby, který je často uváděn mezi očekávanými schopnostmi uchazečů ve výběrových řízeních na různé pracovní pozice, bývají dobré komunikační a prezentační dovednosti. Řečnické umění nebo chcete-li rétorika však není žádným novodobým objevem. Již  ve starověkém Řecku byl rétor uznávaným mistrem slova a později i učitelem rétoriky, tedy vědy o mluvení a umění mluvit. V době, kdy nebyl rozhlas, televize ani internet, byl lidský hlas důležitým komunikačním prostředkem, znějícím na náměstích stejně tak jako v senátu. Úspěch v mnoha profesích se dostavoval úměrně s tím, jak řečník dokázal zaujmout a přesvědčit své publikum. V tomto směru se role řečníků po staletí příliš nezměnila. V dnešní době máme sice k dispozici techniku a média, která naše vystupování na veřejnosti více či méně ovlivňují, ovšem hlavní tíha odpovědnosti stále visí na řečníkovi samotném. Jeho hodnoty, přístup, charisma, invence, znalosti a zkušenosti, to vše hraje roli. Dobrý řečník se podobá herci, který předstupuje před publikum a v daném okamžiku dává ze sebe to nejlepší, jen s tím nemalým rozdílem, že je sám sebou a předkládá auditoriu vlastní myšlenky. Umění mluvit a získat si důvěru publika vždy souvisí s osobností člověka. I tím se zabýval náš kurz, ze kterého vybírám deset praktických doporučení. Největším komunikačním trikem je autenticita. Proto buďte sami sebou, ale také na sobě stále pracujte, neustále se vzdělávejte a s každou novou zkušeností při veřejném vystupování něco zlepšete. Vězte, že je to nikdy nekončící proces. Vaše jméno je vaše značka. Posilujte ji. Není nic lepšího, než dobrá pověst, která vás provází. Lidé mají při vyslovení vašeho jména jisté představy a očekávání. Nezklamte jejich důvěru, ale budujte ji. Přemýšlejte vždy o tom, jaký je cíl vašeho sdělení. Než začnete chystat svoji prezentaci, uvědomte si, co chcete, aby si lidé z vaší přednášky odnesli a natrvalo zapamatovali. Hlavní sdělení formulujte stručně a v průběhu vystoupení je opakujte. Podpořte je i vizuálními prostředky. Nezapomínejte na to, že existuje také vyšší, ušlechtilý cíl. Zkuste jej formulovat v několika větách tak, aby i pětileté dítě vašemu ušlechtilému cíli rozumělo. Pomůže vám to nejen v přesvědčivosti projevu, ale i v životě samotném. Promyslete si vaše úvodní představení, tzv. „elevator speech“. Nezapomínejte do této řeči zakomponovat odpověď na otázku, čím jste jedineční. 98

Dobrým nápadem zaujmete. Na dobrém nápadu můžete vystavět celé vaše vystoupení či prezentaci. Vždycky mějte na paměti váš cíl, ale také to, kdo jsou vaši posluchači, jaká je jejich skladba, motivace, předchozí znalosti, věk, vzdělání atd. Poznejte dopředu své publikum a jeho očekávání. Věnujte pozornost dobré přípravě. Vyhledání materiálů, jejich uspořádání, trénink – to vše vám pomůže. Nezapomeňte na to, že každé vystoupení má své proporce – úvod, prostředek a konec, pracujte s časem. Vyzkoušejte si prezentaci dopředu, řekněte si ji nahlas. Oživte vaši prezentaci Pamatujte, že obrázky jsou lepší než text a že méně je vždy více. Mluvte jasně, formulujte svá sdělení stručně, srozumitelně. Používejte i jiné doprovodné nástroje než Power Point. Než začnete, zkontrolujte si, zda vše je připraveno a technika funguje. Dobře začněte Dobrý začátek pomáhá. Proto úvod vždy pečlivě promyslete a natrénujte. Když zaujmete publikum na hned začátku, máte napůl vyhráno. Pozornost pak musíte „pouze“ udržet. Působte na emoce. Na závěr se inspirujte J. A. Komenským: „Slovo musí být mocné, aby zůstalo v srdcích“. Vězte, že mluvíte i tělem Řečí těla mluvíme podvědomě i vědomě. Uvědomte si vaše gesta, pohyby, mimiku. Ovládejte vaše tělo, nikoliv ono vás. Vždy udržujte s publikem oční kontakt. Důležité je nejen CO, ale hlavně JAK věci říkáte. Pamatujte na pravidlo 93 : 7 (vizuální a vokální x verbální složka komunikace). Nestačí pouze vědět, co chcete říct. Průzkumy ukazují, že mnohem důležitější je vědět jak.

99

Scientometrie

je věda, která studuje pokrok vědeckého poznání pomocí počtu vědeckých článků publikovaných v daném období.

Šucman Emanuel, prof. RNDr. CSc. JE MOŽNÉ „MĚŘIT“ VĚDECKOU PRÁCI? (… ano, ale…) Podstatou je tedy měření/zjišťování: • individuálního nebo • institucionálního (na různé hladině) příspěvku k vědeckému poznání Cílem vědecké práce je zpravidla • poznání a jeho využití a získané poznatky je třeba zveřejnit/sdělit • poznatky musí být vyhledatelné, tj. musí vejít ve známost Cesta k poznání: • Myšlenka ( a metody jejího ověření/potvrzení/rozšíření/…) • Experiment (a jeho vyhodnocení/interpretace) • Sdělení poznatků ( přednáška, poster, publikace) Zveřejnění výsledků vědecké práce může být realizováno na různých úrovních: 1. Přednáška • hodnocení subjektivní (založené na) o přijetí přednášky organizátorem vědeckého setkání (různého zaměření) o posluchači sledovali výklad se zájmem o bohatá diskuse 2. Poster (plakátové sdělení) • hodnocení subjektivní (založené na) o přijetí posteru organizátorem vědeckého setkání (různého zaměření) o účastníci se zastavovali, prohlíželi se zájmem prezentovaný poster o bohatá diskuse (souhlas, nesouhlas, komentáře) 3. Publikace • hodnocení objektivní o přijetí práce k publikaci na základě kladných/doporučujících recenzí 100



o čtenářský ohlas – citace o navázání nových kontaktů s badateli zabývajícími se podobnou tématikou o zapojení do projektů

Vyhledatelnost výsledků • Databáze výsledků na různých úrovních o institucionální (ročenky,…) o celonárodní úrovni (RIV – rejstřík informací o výsledcích) o nadnárodní databáze výsledků/publikací (různé často oborově orientované databázové informační/vyhledávací systémy) Databázové vyhledávací systémy mohou být: • volně přístupné • placené Hodnocení výsledků vědecké práce • Osobní (přínos, či význam práce jednotlivce) • institucionální • Jiné určení (např. hodnocení pokroků disciplíny, vyhledávání pracovníků/týmů zabývajících se stejným tématem, bibliografické práce ad.) Posuzování výkonnosti vědecké práce je realizováno pomocí indikátorů: • počet článků publikovaných ve vědecky uznávaných časopisech • počet citací těchto článků jinými autory ve vědecky uznávaných časopisech

Pro scientometrii je třeba zmínit význam a přínos Dr. Eugena Garfielda Founder & Chairman Emeritus Institute for Scientific Information (nyní součást Thomson Reuters) - 1951 Welch Medical Indexing Project at Johns Hopkins University, (funded by the Army Medical Library the predecessor of the National Library of Medicine) - 1957 CurrentContents (Pharmaco-Medical & Life Sciences) - 1960 zakládá ISI - 1964 Science CITACE Formalizovaný odkaz na určitý výsledek, metodu, či myšlenku v jiné publikaci Citační zvyklosti jsou v různých oborech/časopisech odlišné Autocitace autor článku cituje práce, v nichž figuruje jako autor či spoluautor a citace kterýmkoli ze spoluautorů dané práce. 101

Citovanost • počet citací dané publikace v určitém období Vysokou citovanost lze předpokládat pro • přehledné články „REVIEW“ • kontroverzní publikace • publikace chyby (výsledek/poznatek/interpretace) Impact factor (IF) ► IF (faktor dopadu) je určitým (ne zcela ideálním) hodnotícím kritériem pro časopis ► nemůže být kritériem pro hodnocení jedné konkrétní práce v tom časopise publikované. ► použití IF jako jediného kritéria hodnocení kvality časopisu je, „ jako posuzovat zdravotní stav organismu jen např. na základě jeho hmotnosti.“ Výpočet Impact factoru: Počet citací v roce R článků publikovaných v letech (R-1) a (R-2) IF = ———————————————————————————————— Celkový počet článků publikovaných v letech (R-1) a (R-2) Kromě tohoto, tzv. dvouletého IF se někdy používá tzv. pětiletý IF, který se vypočte: 5-Year Journal Impact Factor (5-IF) IF =

Počet citací v roce R na články publikované v letech (R-1) až (R-5) ———————————————————————————————— Celkový počet článků publikovaných v letech (R-1) až (R-5)

Poznámky k IF 1. IF rozhodně nevyjadřuje „obtížnost publikování“ v daném časopise, ale je průměrnou míru ohlasu informací publikovaných v tomto časopise v následujících dvou letech. To závisí nejen na kvalitě práce samotné, ale i na sledovanosti a dostupnosti časopisu a ve značné míře i na určité „módnosti“ dané tematiky. 2. IF samozřejmě v průměru s kvalitou prací koreluje, ale určitě ne přímo úměrně a už vůbec se nedá aplikovat na hodnocení malého vzorku prací. Citovanost práce hodně závisí na oboru její působnosti: Např.: biologicky zaměřené práce mají v současnosti podstatně vyšší citovanost, než třeba práce chemické. Biologické práce (povětšinou) citují jen práce v biologických časopisech. Skutečný dopad práce tedy není bezezbytku vyjádřen ani samotným IF, ani samotnou citovaností. 102

Databáze citací Thomson Reuters-ISI nepřihlíží k počtu spoluautorů ani autorských pracovišť. Takže, daného autora musí mít nepochybně jinou váhu práce, kde je autorem jediným, než práce, kde je spoluautorem s mnoha dalšími spolupracovníky. Databáze také nebere ohled na počet autocitací. Databáze citací Thomson Reuters-ISI uvádí výhradně práce, na něž se někdy někdo (včetně autorů samých) odvolával. Citovanost prací publikovaných v časopisech s vyšším IF je sice obecně vyšší (neplatí však absolutně). I práce zveřejněné v časopise s nižším IF mohou mít solidní ohlas. Záleží tedy nejen na samotném časopisu. Příklady: Citovanost - obory Csorgo, S. – statistika (práce seřadíme sestupně podle počtů citací – citovanosti) 1. Nejcitovanější práce: 82 citací 20. Práce dvacátá v pořadí 12 citací Molekulární biologie a genetika Nasmyth, K. – molekulární biologie 1. Nejcitovanější práce: 20. Práce dvacátá v pořadí





531 citací 241 citací

OBORY (odhad počtu citací článku): Astronomie, astrofyzika - desítky Fyzika - desítky až stovky Chemie - stovky Molekulární biologie, biochemie, genetika - stovky až tisíce Další scientometrické údaje: Impact Factor Trend Graph – hodnota IF časopisu v posledních 5 letech Impact Factor Box Plot – ukazuje rozložení IF pro všechny časopisy dané kategorie Citing Journal Table – počet citací článků publikovaných v předcházejících letech ve sledovaném časopise v jiných časopisech v daném roce Journal Cited Half-Life (citační poločas článků v časopisu) Journal Citing Half-Life (citační poločas časopisu) IF a citační ohlasy jsou významnými scientometrickými údaji ► ty jsou zvláště důležité při hodnocení institucí a výkonnosti vědy ve státech či regionech. ► při hodnocení jednotlivců nebo týmů mohou prosté součty citací a/nebo IF vést k nesprávným závěrům. ► impaktní faktory reflektují citovanost průměrné práce v daném časopise. ► vyjadřují tedy naději, že určitá publikovaná práce získá stejný počet ohlasů (citací). Po určitém čase lze posoudit, zda skutečné citační ohlasy této naději opravdu odpovídají. 103

Počet citací je sice dobrým vodítkem pro předběžný odhad kvality práce badatelů v dané vědecké oblasti. K ZAMYŠLENÍ: 1. Autor hojně publikuje a cituje hlavně sebe 2. Spoluautor získal spoustu citací, ale jeho vlastní zásluhy jsou malé (např. v době výzkumu pracoval ve špičkovém zahraničním kolektivu, kde jeho vlastní, tvůrčí přínos mohl být malý (stáž, hostování, studijní pobyt apod.) 3. Citace jsou dokladem minulosti autora a neříkají nic jeho aktuálním vědeckém výkonu 4. Citovaná práce je přehledný článek, nepřináší tedy žádné nové poznatky 5. Práce je silně citována proto, že je kritizována pro závažnou chybu ALE TAKÉ 6. Autor svým objevem předběhl dobu (G.J.Mendel) Měření vědecké výkonnosti jednotlivce Co se hodnotí: ► Články ve vědeckých časopisech (s IF) ► Monografie, kapitoly v monografiích ► Konferenční příspěvky (zejména zvané plenární přednášky) ► Popularizační články ► Pedagogická a osvětová činnost Parametry ► Celkový počet publikovaných článků ► Celkový počet citací ► Citace připadající na jeden článek ► Počet významných článků

V posledních letech jsou zaváděna nová kritéria (míry): • Hirsch (2005): h-index • Egghe (2006): g-index h - index Robustní míra zohledňující kvalitu a kvantitu práce autora, nebo instituce, kterou vyjadřuje pomocí jednoho údaje (čísla). Využívá citačních ohlasů vědeckých prací. h-index je roven pořadovému číslu h publikace (publikace jsou seřazeny sestupně podle počtu citačních indexů), která má citační index rovný, nebo větší než toto pořadové číslo. index však neřeší srovnávání výkonnosti vědců v různých oborech, je vázaný na vědní disciplínu g – index 104

Robustní míra zohledňující kvalitu a kvantitu práce autora, nebo instituce, kterou vyjadřuje pomocí jednoho údaje (čísla) • g-index také využívá citačních ohlasů vědeckých prací • g-index je roven pořadovému číslu g publikace (publikace jsou seřazeny sestupně podle počtu citačních indexů), pro kterou je suma citací rovna, nebo větší než g2 Časopis pro scientometrii: Scientometrics Vydavatel: Akadémiai Kiadó, Springer, Subject Group :Computer Science

105

Time management Vykoukalová Zdeňka, PhDr. Ph.D. Anotace Cílem kurzu je rozvinout u účastníků schopnost nakládat s vlastním časem a zvládat situace zátěže. Mezi základní dovednosti rozvíjené v kurzu patří následující: stanovování cílů, jejich vyhodnocování, plánování, určování priorit, sebemotivování, strategie zvládání stresu. Součástí kurzu bude také práce s vlastními časovými snímky dne a osobním rozvojovým plánem. Kurz je zaměřen nejen na efektivnější zvládání povinností a úkolů každodenního života, ale i na plnější, příjemnější využití času v dalších oblastech a především na hledání cesty k nabytí spokojené pracovně-mimopracovní rovnováhy (work-life balance). Kolo života – jak žiji právě teď

• Jak vypadá Váš život právě teď? • Překvapilo Vás něco? 106

• Čeho je v něm dostatek a čeho nedostatek? • Ve které oblasti byste chtěli být spokojenější alespoň o jeden stupeň? Jak to udělat? • JAK BY TO VYPADALO V IDEÁLNÍM PŘÍPADĚ? Kdyby měl den 28 hodin… „Tvrdíte, že máte málo času?“ „Nemáte. Nemůžete mít.“ „Času máme všichni stejně.“ Všichni investujeme čas do různých věcí, které považujeme za důležité. Pokud nám na něco nezbývá čas, pravděpodobně to nepovažujeme za důležité. Pokud je to důležitější než věci, které děláme, tak přestaneme dělat to, co děláme a začneme dělat to důležitější. Pokud si někdo stěžuje, že nemá čas, tak nemá pravdu. Jen se zabývá nedůležitými věcmi. Buď nedůležité věci dělá, nebo se trápí tím, že je nedělá. Život místo času • Jak si organizujete čas? • Aneb praxe a teorie time managementu 4.generace • Od shora dolů (Sedm návyků, vision quest) • Zezdola nahoru (Getting Things Done) Sedm návyků skutečně efektivních lidí Stevena Coveyho 1. Buďte proaktivní. 2. Začínejte s myšlenkou na konec. 3. To nejdůležitější dávejte na první místo. 4. Myslete způsobem výhra-výhra. 5. Nejdříve se snažte pochopit, potom být pochopeni. 6. Vytvářejte synergii. 7. Ostřete pilu. Zdroj: Steven Covey - 7 návyků skutečně efektivních lidí Čtyři generace zvládání času

Jde o seznam úkolů, ve kterém se škrtají splněné úkoly. Schází zde určení priorit, propojení s vlastními životními cíli, hodnotami a principy. K seznamu úkolů jsou přiřazeny termíny. Lidé zde mají sklon dělat vše podle krátkodobých plánů. Stále bez priorit a propojení s vlastním životem. Zde se již uplatňují priority A, B, C, které se však přiřazují problémům a krizím z kvadrantů I a III. Cíle bez souvislosti s hodnotami. Zde se již jedná o zvládání času podle kompasu. Místo soustředění se na věci a čas se zaměřujeme na zlepšování vztahů a výsledků. V popředí jsou osobní vize, hodnoty, principy.

107

Pravda o žábách Pokud každý den hned ráno sníte živou žábu, můžete pak tento den prožít směle s vědomím, že nic horšího vás nemůže potkat. Pokud už musíte sníst živou žábu, nemá smysl dlouho sedět a pozorovat ji. Pokud musíte sníst dvě žáby, začněte tou, která je odpornější.

Zdroj: Brian Tracy: Sněz tu žábu

11. Efektivních návyků 1. Prostřete si stůl 2. Rozhodněte se přesně, čeho chcete dosáhnout. Myslete na papíře 3. Zapište si to. 4. Stanovte si termín dosažení (dílčí termíny). 5. Sepište si seznam všeho, co uděláte proto, abyste svého cíle dosáhli. 6. Seřaďte položky na seznamu a vytvořte plán. 7. Začněte podle něj pracovat. Dělejte něco. Cokoli. 8. Každý den udělejte něco, co Vás posune k Vašemu hlavnímu cíli.

Největší plýtvání časem 2. Shromažďujte je dělat velmi dobře něco, Vše na jednom místě: nápady, myšlenky, vizitky, co není potřeba dělat vůbec. telefonní čísla, úkoly… Udržujte co nejmenší počet míst pro sbírání informací a papírů: • na stole v práci Nejvíce stresu nám nepůsobí • doma samotné množství našich úkolů, • přenosné: poznámkový blok, hipster PDA, Moleskine ale neschopnost dokončit to, co jsme začali. David Allen. 3. Třiďte • • • •

108

Vyprázdněte inboxy (hromadu úkolů, věcí, poznámek). Čím méně inboxů máte, tím lépe. Směřujte ke 4-7. Třiďte inboxy jednou denně. Hromádky jsou vaším nepřítelem.

Ponechávání věcí na hromadě je odkládání rozhodnutí o jejich osudu.

Jak zpracovávat hromádky (inbox): 1. Postupujte shora dolů. 2. Vyhazujte. 3. Delegujte. 4. Udělejte to hned. 5. Odložte to na později. 6. Založte to. 7. Na konci je inbox a stůl čistý. 8. Opakujte postup a udržujte vše prázdné. 4. Dělejte si seznamy & Jednoduchý systém seznamů Vytvořte si jednoduchý systém seznamů, kontextů, např.: • práce: pro všechno pracovní • osobní: všechny osobní úkoly • pochůzky: vyřízení věcí v „terénu“ • telefon: • čekám na: • projekty: Elektronické nástroje na vytváření seznamů: • Vitalist http://vimeo.com/4184186 • Remember the Milk http://www.rememberthemilk.com • Kinkless http://www.youtube.com/watch?v=6YW-c9-az7Y • Stikkit • Outlook • Simple GTD • Tadalist www.tadalist.com, https://basecamp.com/complete-task • Todolist Tužka papír nástroje na seznamy: • Hipster PDA Hipster Parietal Disgorgement Aid: • Moleskine hypermódní pomůcka na odevzdání paměťového centra v mozku 5. Plánujte každý den předem

109

6. Prioritizujte

Vždy budeme mít dost času, pokud jej správně využijeme. J.W. Goethe Způsoby prioritizace: Paretovo pravidlo: • 20% mé činnosti vytváří 80% mého výsledku = pokud máte na seznamu 10 položek, 2 z nich jsou 5x – 10x důležitější než ostatní. Které to jsou? Metoda ABCDE:



Eisenhooverův princip & matice priorit

Eliminujte zloděje času: Kdo Vám krade čas? Vlastní zloději času: 1. Necháte se rozptýlit? 2. Pracujete nesoustředěně, přeskakujete od jedné práce k druhé? 3. Věnujete se přednostně oblíbeným činnostem? 4. Rádi si poklábosíte? 5. Chcete vše dělat na 100%? 6. Špatně si organizujete práci? 7. Jste nerozhodní? 8. Odkládáte nepříjemné úkoly? 9. Jste netrpěliví a chcete udělat vše hned teď? 10. Příliš dlouho telefonujete, facebookujtete…? 11. Máte sklon si vše dělat sami? 12. Neumíte říkat NE? 110

Cizí zloději času: 1. Upovídaní spolupracovníci 2. „Hašení problému“ u druhých 3. Zbytečné úkoly 4. Úkoly, na které se nehodíte 5. Úkoly, na které máte příliš velkou kvalifikaci 6. Nepřesně formulované úkoly 7. Organizace „Všichni dělají všechno“ 8. Činnosti někoho jiného 9. Zahlcení e-maily 10. Vedení informací na různých místech

Jste v dlouhodobém stresu, unavení, ve špatné kondici …?

7. • • • •

Konejte - řešte každý úkol zvlášť Stanovte si jasné priority, okamžitě se pusťte do toho nejdůležitějšího úkolu. Vytvořte si bezpečnou zónu, vypněte rušivé vlivy. A nepřestávejte, dokud není vyřešen. Tendence zahájit a přerušit práci, pustit se do ní, odložit ji, a zase se k ní vracet, prodlužuje čas potřebný k jejímu dokončení až o 500%. • Když přijde něco naléhavého: ................................................................................. • Odpočívejte. • Áaaach. • Rozpohybujte se, dostaňte se do „flow zone“. • Zvykněte si pracovat rychle na klíčových úkolech. • Prostě začněte. • Jak se jí slon? No přece kousek po kousku: • Když budete postupovat po jednotlivých krocích, dokážete dokončit i tu nejsložitější práci. 8. Rozdělte úkol na menší části A pak začněte tím, že budete pracovat na jedné malé části úkolu. • Metoda salámu: Rozkrájejte úkol na plátky jako salám a pak ho „jezte“ po jednotlivých plátcích • Metoda ementálu: Udělejte do svého úkolu díru jako do ementálu. Rozhodněte se věnovat práci určitou dobu. Uždibnete si žáby a pak děláte něco jiného. 9. Vytvářejte velké časové úseky • kdy můžete nerušeně pracovat na svých úkolech. • Naplánujte si své dny ve velkých časových blocích, kdy se můžete po delší dobu soustředit na své největší žáby. • Vyčleňte si 30minutové, hodinové či 90minutové časové úseky • Vstávejte brzy a pracujte několik hodin doma 111

10. Vytvořte si rutiny • U činností, které se pravidelně opakují (např. čtení novin, emailu, běhání, ranní cvičení, odpovídání na telefonáty v blocích, facebookování za odměnu…) • Rutiny šetří čas: • Vytvořte si týdenní a denní rutiny, aby vašimi týdny a dny prostupoval pocit řádu a klidu. Je jednoduché rutiny nastavit, ale těžké u nich zůstat. Jakmile však už jednou najdete sadu rutin, která u vás bude spolehlivě fungovat, a vydržíte je používat alespoň 30 dní, stanou se zvykem. „Zasej myšlenku, sklidíš čin; zasej čin, sklidíš návyk; zasej návyk, sklidíš charakter; zasej charakter, sklidíš osud.“ Indické přísloví 11. Najděte svou vášeň • Je to činnost, u které vám odkládání prostě nehrozí. • Co byste chtěli dělat právě teď? Co děláte nejradši? Co je Vaše práce snů? • Jak najít svou vášeň: • Je nějaká činnost, kterou jste dřív milovali? • Jaké jste měli sny, když jste byli děti? • Co dokážete číst celé hodiny? • Kdy jste se naposledy pro něco opravdu nadchli? • Brainstormujte. • Ptejte se okolí. Jaká je vaše vášeň?

Vize a mahárádžův sochař Za nejlepším sochařem celé Indie se vypravili studenti. „Socháte ty nejkrásnější bílé slony pro samotného Maharadžu. Vaše díla svým věhlasem pronikají do všech koutů světa. Jak jste dosáhl takového mistrovství?“ Ptají se umělce. „Na tom není nic těžkého“ odvětí skromný muž. „Stačí si v kameni představit slona a pak již jen osekat vše, co není slon.“ Zdroj: František Hroník - Manažerské příběhy 112

Jak začít: 1. Pořádně se vyspěte. 2. Uspořádejte si životní prostor. Najděte věcem jejich místo. 3. Vykliďte si hlavu. Všechny nesplněné úkoly přemístěte z hlavy na papír. 4. Vyberte si diář a používejte ho. 5. Plánujte denně. Prioritizujte. S vizí v pozadí. 6. Naučte se říkat „ne“. 7. Motivujte se k činu – sklenice je raději poloplná. 8. Vytvářejte si zóny ticha. 9. Vytvářejte velké časové úseky. 10. Slona jezte po kouscích (jako salám nebo jako ementál). 11. Dělejte to s vášní :)

Nejlepší způsob jak se něco naučit, je prostě začít to dělat.

Literatura Allen, D.: Mít vše hotovo. Brno, Jan Melvil Publishing 2008 Babauta, L.: Zen a hotovo, Jan Melvil Publishing 2010 Covey, S.: 7 návyků skutečně efektivních lidí. Praha, mp 2012 Doidge, N.: Váš mozek se dokáže změnit, CPRES 2012 Frýba, M.: Umění žít šťastně, Argo 2003 Hroník, F: Manažerské příběhy. Brno, MotivPress 2007 Gruber, D.: Time management. Praha, mp 2012 poradna.adiktologie.cz: Layova škála prokrastinace Praško, J., Prašková, H.: Asertivitou proti stresu. Praha, Grada, 2007 Ruiz, M.: Čtyři dohody. Praha, Pragma 2001 Stainer, M. B.: Pracujte méně, udělejte více. Brno, BizBooks 2012 Tracy, B.: Snězte tu žábu! Olomouc, ANAG 2007 Kolektiv autorů, Time management. Praha, Grada 2012 www.zenhabits.net 113

Grantový systém v praxi Žalud Zdeněk, prof. Ing. Ph.D. Představení lektora z pozice řešitele a jeho projektů v období 1995 – 2014 byl řešitel či spoluřešitel projektů typu: a) Vědecké tuzemské • 6 x GA ČR • 2x GA AV • 4x NAZV • 3x KONTAKT – AMVIS (USA) • 1x KONTAKT - BARRANDE (Francie) • 5x IGA • 1xVZ b) Vědecké zahraniční • 1x NATO • 3x Rámcové programy EU • 3x COST c) Pedagogické • 7 x AKTION • 10 x FRVŠ d) Rozvojové • 2 x Rozvojové univerzitní projekty • 7x OPVK (SF + menší projekty) Představení lektora a jeho projektů z pozice grantového zpravodaje a oponenta V období 2000 -2014 pracoval či pracuje jako: • Předseda agentury AKTION ČR-Rakouska • Předseda panelu 504 GAČR • Člen panelu 501 GAČR • Člen panelů F a H FRVŠ • Předseda poradního sboru MŽP • Člen OVHP (oborový a verifikační hodnotící panel) a EP (expertní panel) rady vlády (RVVI) • Oponent NAZV • Oponent IGA –Interní grantová agentura (JČU, ČZU, MENDELU) Jste tu proč? Dostat odpovědi na otázky. Jak správně naspat projekt? Co můžu ovlivnit, abych projekt získal? Zásady: • Neexistuje univerzální postup • Rozdíly pokud je pedagogicky x vědecky x rozvojově zaměřený 114



• • • •

Někdo úspěšný v jedné oblasti (vědecké projekty) jiný v jiné (např. OPVK projekty) Věda: základní a aplikovaný výzkum Každá agentura jinou filozofii a svá specifika Podrobné nastudování zadávací dokumentace !!!

Co platí obecně???? Osud návrhu projektu je dán následujícími osobami - trojúhelníkem: Řešitel (sepisuje a podává projekt) Zpravodaj (administruje) Oponent (hodnotí – boduje)

Pohled zpravodaje? Kdo to je? Odborník nominovaný mateřskou organizací 1. Fáze • Sám hodnotí • Vybírá oponenty a startuje oponentský proces 2. Fáze - sestavuje pořadí • Má zájem o dobré projekty (I on je hodnocen) • Podpoření špatného projektu – problémy Oponent Třetí klíčová osoba procesu • Nezávislý odborník • Úkol: napsat oponentský posudek Pozn. Vždy se dívám na projekt očima oponenta!! Přečíst někomu mimo obor (je – li čas) Projekt pro Vás - IGA • Interní grantová agentura - vysvětlím na příkladu Mendelovy univerzity v Brně – 2 typy • individuální - pro Ph.D. studenty 1 a 2 ročníku • týmová – navrhovatel akademický pracovník a členové týmu doktorandi 115

IGA – struktura a co je důležité (tučně) Formulář C (IP) Přihláška k udělení interního grantu AF MENDELU pro rok 2015 ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU PROJEKTU Název projektu: Navrhovatel (příjmení, jméno, tituly): Návrh projektu (max. 5 stran textu dle doporučené osnovy) Doporučená osnova: a) Současný stav řešené problematiky b) Cíle řešení CO ???? c) Způsob řešení (metodika) JAK ???? d) Časový harmonogram KDY ???? e) Konkrétní výstupy projektu musí splnit hodnotu nejméně 20 RIV bodu f) Návaznost projektu na předchozí projekty, na výzkumný záměr fakulty, předpokládaná spolupráce s odbornými institucemi g) Předpokládaná prezentace výsledků h) Charakteristika řešitelského kolektivu (s důrazem na řešenou problematiku) KDO???? i) Popis technického a institucionálního zázemí pracoviště vzhledem k řešené tématice j) Přínos projektu k rozvoji fakulty – vyjádření přínosu v dané problematice podpořené krátkou rešerší Klíčové je dobře rozepsat body b. c d, h. Tipy a triky pro každý z nich !

Kromě projektů se lze ucházet i o stipendia (např. Erasmus plus), ale jsou i jiné možnosti: Aktion ČR – Rakousko – stipendium pro Vás

116

117

Jak na stipendium pro AKTION? • Nezbytný kontakt Vašeho pracoviště s rakouskou univerzitou • Příslib supervizora (rakouský profesor) • Doporučení dvou pedagogů ČR • Přehled studijních výsledků • Evidenční formulář • Vlastní žádost-formuláře • www.scholarships.at • jazyková vybavenost: NJ nebo AJ Diskuze dotazy na témata: • Návrh projektu • Proces podávání projektu • Stipendia do Rakouska • Vše co bylo řečeno a řešeno

118

119

120

Dílo bylo vytvořeno v rámci projektu „Science Academy – kritický způsob myšlení a  praktické aplikace přírodovědných a technických poznatků v reálném životě“, reg.  č.  CZ.1.07/2.3.00/45.0040, operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost.

ISBN 978-80-87441-14-5 © 2015 Akademie věd ČR