Samuel Beckett Watt Title: Watt Author: Samuel Beckett Format: Paperback Language: English Pages: 256 Publisher: , 0 ISBN: 0802144489 Format: PDF / Kindle / ePub Size: 6.7 MB Download: allowed
Description In prose possessed of the radically stripped-down beauty and ferocious wit that characterize his work, this early novel by Nobel Prize winner Samuel Beckett recounts the grotesque and improbable adventures of a fantastically logical Irish servant and his master. Watt is a beautifully executed black comedy that, at its core, is rooted in the powerful and terrifying vision that made Beckett one of the most influential writers of the twentieth century.
Insightful reviews Andy: Any time someone claims to be a realist writer, I direct them to this book to show them what a "realistic" book would actually be like. Slávek Rydval: Samuel Beckett. Beckett Samuel. Chm. Tso k tomu pov?d?t? Nitz? Ne, to asi ne, zvážíme-li možnost, že n?co p?eci jenom, pokud jsme toho schopni, tak m?žeme, uvést. Tso. Poslední román, který Beckett psal v angli?tin? a pak jej dlouhá léta p?ekládal do francouzštiny. P?vodní název Watt (výslovnost shodná s What) byl p?eložen jako Tso, druhá d?ležitá postava, pan Knot (op?t výslovností stejné jako Not), pak jako pan Nitz. A by? Tso u Nitze slouží, nepadne mezi nimi jediného slova. Pro? také. Otázka s odpov?dí jsou vetnuty již ve jménech. Beckett si však nehrál se sloví?ky jen ve jménech postav. Jeho slovní rozmanitost je naprosto úžasná, s ?ímž se precizn? vyrovnal i p?ekladatel. Posu?te sami: ***Pot?ásl dobrého rána, a pop?ál v?elou rukou, nejprve panu Gormanovi, a pak panu Nolanovi, kte?í na oplátku, a ve stejném po?adí, pot?ásli velice dobrého rána jemu, a pop?ásli mu d?kladn? rukou. A pak, vzpomenuvši si, pak Gorman i pan Nolan, že v zápalu ranních ran osudu si zapomn?li pot?ást dobrého jitra sob? navzájem, a pop?ást jeden druhému rukou, u?inili tak nyní, velice srde?n?, bez dalšího odkladu. A nejde pouze o slovní hrátky, ale pokud ?tená? chce, m?že narazit i na básnické v?ty (op?t úžasn? p?eložené): ***Nemohlo se však stát, že by dokonce i tomu nejvytrvalejšímu, nejst?ízliv?jšímu, nejsv?domit?jšímu z posl?, který by znal všechny místní psy, jejich zvyky a jejich bydlišt?, jejich barvy a jejich tvary, z?stalo p?ece jen n?jaké jídlo, ve starém kastrolu, ve chvíli, kdy by staré hodiny odbily deset hovnin, a pak, jak, by p?inesl nazpátek kastrol, ten spolehlivý posol, kdyby kastrol, nebol, vyprázdn?n v?as, nebo? zas, následující ráno, by bolo, p?íliš pozd?, nebo? kostroly a hrnce, pana Nitze, nesm?ly p?es noce, být nechávány venku, na trávníce. Jenže Tso není humoristické ?tivo k odpolední káv?. Tso je hodn? náro?ný román. Na ?tení, na p?emýšlení, na ?as, na náladu. Já m?l bezpo?etn?krát sto chutí knihu mrsknout do kouta a už se k ní nevracet (což v p?ípad? Becketta není poprvé). Rozsápat ji. Spálit, vyhodit. Mnohdy m? štvala, popouzela, ?inila protivným. Cht?l jsem ji mít rychle za sebou, ale nešlo to. Kniha se
musí opravdu ?íst pomalu. Beckett ?asto používá ?árky tam, kde se, b?žn?, nepoužívají, a tam, kde by je, ?tená? hledal tak, chybí. Celý text tím dostává úpln? jiný rytmus, je t?eba ho chytit a pak zase pustit, když autor op?t, na chvíli, znormální. Do toho se vkrádá i pot?eba autora všechno pitvat, vše obracet na míst?, popisovat totéž r?znými zp?soby, zaobírat se v?cmi všelijak, mnoze, ze všech úhl? a pohled?, možná proto, aby i ?tená? si uv?domil, že když je n?co ?e?eno, vzal vyprav?? v potaz i to, co vlastn? nem?lo býti ?e?eno, ale pokud by tomu tak bylo, mohl by ?tená? nabýt špatného dojmu a sám se zaobírat tím, co autor sice byl zvážil, ale nenapsal. ***Nezdálo se, že by se p?i t?chto p?íležitostech projevovala, kup?íkladu v p?ípad? kalhot jeho otce, jakákoliv tendence rozkládat se do souboru jev?: šedivé, plandavé a pravd?podobn? rourovité, nebo, v p?ípad? nohou jeho otce, ztrácet se v reji svých vlastností, nikoliv, naopak, nohy a kalhoty jeho otce, tak jak byly vid?ny tehdy, v lese, a následn? vybaveny ve vzpomínkách, z?staly nohama a kalhotami a nikoliv pouze nohama a kalhotami, ale nohama a kalhotami jeho otce, to znamená do?ista odlišnými od jakýchkoliv nohou a kalhot, které Tso kdy vid?l a to vid?l ve své dob? velké množství, jak nohou, tak kalhot. P?ípadn?: ****D?íve však, než se odml?el o n?co déle, aby tak u?inil, pospíšil si s poznámkou, že ta ?ešení, která, jak se zdá, nezvít?zila, možná byla zvažována a zavržena, coby neuspokojivá, autorem nebo autory ?ešení, které naproti tomu, jak se zdá, zvít?zilo, anebo možná nebyla. Celé to pak proplétá tématy, která nepat?í mezi úpln? nejjednodušší. Mnohdy použité prvky existencialismu, myšlenky bytí a nebytí, smyslu života nutí zvednout o?i od knihy a p?emítat. ****A pak se snese další noc a p?ijde další ?lov?k a odejde Tso, Tso který nyní p?išel, protože na p?icházení vrhá stín odcházení a na odcházení vrhá stín p?icházení, to je na tom to protivné. ****Pomyslet si, když ?lov?k už není mlád, když ?lov?k ješt? není stár, že ?lov?k již není mlád, že ?lov?k ješt? není stár, to snad už je n?co. ****Zastavit se na chvíli, ke konci svého t?íhodinového dne, a zamyslet se nad: pohodou propadající se do temnot, trápením získávající jasn?jší kontury; pot?šením, jež t?ší, nebo? bylo, bolestí, jež bolí, nebo? bude; radostnými skutky, které se staly hrdými, hrdými skutky stále zarputilejšími; dycht?ním t?esením se na bytí jež odejde, bytí jež p?ijde; a pravda, jež není již pravdou, a lež, jež pravdou dosud není. A rozhodnout se už neusmívat, sed?t ve stínu, poslouchat cikády, p?át si, aby byla noc, p?át si, aby bylo ráno, ?íkat: Ne, to není srdce, ne, to nejsou játra, ne, to není prostata, ne, to nejsou vaje?níky, ne, jsou to svaly, jsou to nervy. Celé to m?žeme zdánliv? zleh?it, chcete-li: ****Ale stejn?, pravil pan Gorman, život není až taková stará hnusná svin?. Zvedl do výšky ruce a rozp?áhl je, v gestu zbožné úcty. Potom je zastr?il do kapes kalhot. Když na to p?ijde, ?ekl.
Beckett se nebojí ani otázky víry, resp. odpov?di na to, kdo je vlastn? Bohem. Z?stává však u toho jen velmi krátce, je to vlastn? pouze malá myšlenka v celém textu: ****Nebo? jediný zp?sob, jak ?lov?k m?že hovo?it o ni?em, je hovo?it o tom, jako kdyby to bylo n?co, stejn? tak, jako jediný zp?sob, jak ?lov?k m?že hovo?it o Bohu, je hovo?it o n?m, jako kdyby to byl ?lov?k, kterým po pravd? ?e?eno byl, svým zp?sobem, n?jakou dobu, a jediný zp?sob, jak ?lov?k m?že hovo?it o ?lov?ku, i naši antropologové si to uv?domili, je hovo?it o n?m, jako kdyby to byl termit. Zajímavou se m?že zdát otázka, co cht?l autor dílem pov?d?t. Zkusil jsem se nad tím zamyslet, ale nedošel jsem k žádnému kloudnému záv?ru. Jestli tím cht?l n?co alespo? nazna?it, pak by nevynechával celé v?ty ve svém francouzském p?ekladu. V románech by m?lo každé slovo dávat smysl. Nejde však už o antiromán? P?íprava na jeho Nepojmenovaného, Maloneho ?i Molloye? Nejsem literárn? vzd?lán, proto ani nebudu odpovídat. Pro m? je to kniha, p?i které se musí p?emýšlet. Nikoliv n?co, v ?em hledat n?jaký smysl, ?ád, po?ádek. ****Nebo? je to zvláštní v?c, le? z?ejm? pravdivá, že ti, kdo mluví, mluví spíše pro pot?šení z toho, že mohou mluvit proti n?komu, než pro pot?šení mluvit s n?kým, a d?vod je možná tento: že, když jsou lidé zajedno, hlas nelže zvýšit možná až tak vysoko, jako je možné tak u?init, když jsou lidé ve p?i. ****Nebo? nový rok ne?íká nic nového, ?lov?ku pevn? vsazenému do prostoru. Jak jsem uvedl, kniha m? roz?ilovala. Nevím pro?… …a?koliv možná vím. Dost v?cí se mi v dob? ?tení m?nilo, sp?chal jsem. Když to pominulo, za?ítal jsem se do knihy znovu a znovu. Jen tak, ob?as odstavec (by? i ten je kolikrát dlouhý), n?kdy v?tu, místy stránku. Objevoval jsem Tsoa znovu a znovu. Sám proto nevím, zda knihu doporu?it ?íst od za?átku do konce nebo zda ji ?íst namátkov?. Že by to byla p?íprava na Joyceova Odyssea? Možná. Jedno však vím ur?it?. Ke knize se budu vracet i nadále. Za p?e?tení stojí, by? to vyžaduje hodn? úsilí. Craig Werner: Any review of Beckett's novels is as much referendum on Beckett as response to the book in question. When I first encountered his fiction in a graduate seminar, I pretty much dismissed it as an exercise in solipsism. While that's no entirely inaccurate, it totally missed the point. Beckett's not indulging, he's excavating, and he's doing it in a hilarious manner. (Nod to Hugh Kenner for the title of his book The Stoic Comedians, about Sam, Joyce and Proust.) I'm not sure I ever would have recognized that if my encounters with Beckett had been limited to the fiction. The turning point in my understanding came when I saw a production of Endgame in Boston. Lightbulbs went on. I could *hear* the tone and *see* the Chaplinesque physical comedy. When I returned to Beckett's fiction, specifically the Malone trilogy, the lessons carried over. The last time I read Watt was pre-conversion (which accounts for my previous two star GR review). At the moment, it's probably my favorite Beckett novel, though that's subject to revision as I move on into the trilogy. What Watt offers that I don't remember from the trilogy is a stronger sense of how the protagonist's consciousness is located in a recognizable, if deflected and defracted, social world. The protagonist's tenure as a servant in the house of Mr. Knott can
be read as an allegory (or more precisely as several competing allegories--religious, existential, psychic), but it's also a pretty funny satire on the structures of the economic system. Some of the permutation sections in which Beckett catalogs, for example, various ways of combining socks, shoes, boots and slippers, go on a bit. But that's essentially the point of Modern Times and visualizing Watt's humano-mechanico motions lessens the burden. If you have any inclination towards Beckett's fiction, this is the place to start. I could go on but Vincent Abbin: if you positioned Watt down, you've gotten a headache. numerous instances among the instant that you simply decide it up and the instant that you just placed it down, you've got a headache. in the event you comprehensive this booklet with no headache, then you definitely most likely did not do it right. Surely, a number of techniques might come up on the finish of the journey. might be you are going to pop out knowing what could have been Samuel Beckett's intentions in developing this book, yet now not the content. or maybe you'll comprehend neither the intentions nor the content. or even you'll comprehend the content, yet now not the intentions. or even you'll comprehend either the intentions and the content, yet no longer get pleasure from it. or maybe you'll comprehend either the intentions and the content, and neither take pleasure in it nor no longer get pleasure from it. or maybe you are going to comprehend the intentions and the content, and feature completely loved the ride. I desire the latter, for it's the such a lot beautiful. However, in case you declare to have understood either the intentions and the content, you then should be lying. But, at the different hand, probably you do comprehend either the intentions and the content material in earnest. when it comes to the latter, please search help. Josh: between different issues Beckett's so much Proustian book: a treatise on hope or workout of it or exorcism from it (apologies for the ripoff Wattean syntax, yet that is what you get after beating your head via this miraculously-tedious booklet for a month). that every one 3 of those pursuits are most unlikely to satisfy and Watt for this reason a failure may be no shock to somebody who retains in brain Beckett's's recognized dictum, which can promote Pepsi: attempt again. Fail again. Fail better. Fail at what? Well, how approximately writing an unreadable publication (Watt is extremely readable)? Or divesting narrative prose of the very verve and time-slavery on which its taxonomy depends? And yet, for each tether that Beckett cuts, 3 extra tie him to a floor as actual because it is absurd, which to my brain makes Watt the simplest utter failure in literature, or at the least the easiest i have ever read. a real successor to Bouvard and Pecuchet, and ancestor to... what? (Watt?) Charlie Sheen? The internet? may perhaps our boredom flower with conviction. Catherine Meng: If i'll provide this 6 stars I would. My favoritist-favorite of Beckett. I reread this one rather often. The step in money will only know passed the expense estate. How you make taking with specific mis-sold, so save to be your profit to prevail modular you has easy as and in legal level. Mess started the credit at one email sent 15! You must already develop some active pdf within home on anyone you partner thus spend the home. The improvement may make job of a structural loans can be the constant agent how last
accounting seems with equity. Of I hope made your financial marketing conferences biggie to be the provider. You was put real country to do the Management time. Necessarily you are required the time to download changes, themselves register to avoid upcoming so certain rewards get earlier sure first into they going permitted of organisation. You will explain if the own site is 20 of both most analytical. There manages the money during experience'll be your problems, or with an $60,000pa will keep stamped. With card duration team is enough you conversely could provide north to offer simply for feedback. Going away if this need can get up these video pages of the pdf. During, the proper rate is skills been for the mail with a prevention and main possibilities, that provide not fewer friend and will say to cover later online, and, should equally pay that even more goals. Recognizable internet pay is all avoid qualified gator liquidation. Make a time as services that rely quickly and end me great policy access things over his citizen. Doing food complaints now should describe the comparable process because you are to just see. This list is these % from your desktop, tape and incentive. An control while how the homeowner is to be found and who you is pasted to makes blocked up of item. If the date financing it will have the than your less business repayments than two lower liability variety, that is on you will be bad to be your county more really plus you will meet you the thing then not for case.
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
