Tomáš Klus
Chci být jako Karel Kryl
11. 11. 2011 / č. 45 / samostatně neprodejné
Pátek
OBSAH
Foto: Lidí je rovných sedm miliard! Dobré zprávy: Novinky na trhu dobrých skutků Rozhovor: Tomáš Klus chce být jako Karel Kryl Manželky premiérů: Zdenka Krajčová: Její manžel – protektorátní ministerský předseda – byl pěkný divoch. Portér: Primář MUDr. Ludomír Brož vypravuje o tom, že čím inteligentnější pacient, tím hůř se jeho nemoc hojí. Gurmán: Svatomartinská husa Auto: BMW X5 M Na cestě: Zabít kozu, nezabít kozu? To je buddhistovo dilema. Písnička: Plavci: Inženýrská Komerční příloha: České lázně
+ Program TV na celý týden
se sloupky osobností: Kačer • Franz • Bednářová • Bosák • Rynda • Štindl • Špátová
editorial Manželka protektorátního ministerského předsedy Zdenka Krejčová musela snášet návštěvy okupantů, a ještě trpět svému manželovi časté zálety. Na snímku se synem Jaroslavem. Více na str. 14.
Londýn: domov sportu
D
eník The Guardian informoval tento týden, že od 19. května příštího roku začne po Británii putovat olympijská pochodeň. Její cesta prý bude dlouhá osm tisíc mil. Věčný oheň, předzvěst letních olympijských her 2012 v Londýně, zavítá vlakem, lodí nebo letadlem do více než tisíce měst a vesnic. Olympijský organizační výbor to považuje za „klíčový moment pro zažehnutí olympijského entusiasmu“. Lord Sebastian Coe, hlavní šéf Londýna 2012, slibuje, že nechá na lídrech jednotlivých měst, jak budou průjezd pochodně slavit. „Nejsem přece Velký bratr, abych lidem nakazoval, jak se mají radovat,“ tvrdí. Jenže v Británii, kde jsem teď strávila několik měsíců, se z olympiády nikdo neraduje. A když je nulový entusiasmus v Londýně, těžko se pochodní zažehne jinde. Vždyť běžným občanům média už teď radí, aby z města raději odjeli. Ví se navíc, že Londýňané stejně neseženou vstupenky. A i kdyby je sehnali, nebudou na ně mít peníze. A když mají peníze, nebudou
mít čas na zápasy nebo závody jít. Budou se bát, aby mezitím neztratili práci. Británií, jak jsem ji teď zažila, otřásá úzkost, jakou nepamatuje už několik generací. Lidé si klepou s uznáním na rameno, že nepřijali euro, a to je tak jediné, k čemu si gratulují. Jinak se s obavou snaží odhadnout, jakže se to v Evropě nakonec vyvrbí – a jaký vliv to bude mít na jejich stagnující ekonomiku. A tak ani sebestředné obří billboardy na londýnských letištích hlásající: „Londýn, domov sportu 2012“ – nebo tak nějak – plánované přehlídce nabubřelosti nepomáhají. Na podobné věci totiž není v Británii ani doba, ani atmosféra. Už od červencové veselice na Trafalgarském náměstí, která slavila fakt, že do olympiády zbývá rok, je jasné, že Británie žije jediným: ne zájmem o letní olympijské hry.
Veronika Bednářová reportérka Pátku
4 foto Lidí je sedm miliard 6 dobré zprávy Novinky na trhu dobrých skutků 8 rozhovor Tomáš Klus che být jako Karel Kryl
14 Manželky premiérů Zdenka Krejčová
18 portrét MUDr. Ludomír Brož: Všechny války přinesly v medicíně pokrok
24 gurmán Svatomartinská husa
26 AUTO BMW X5 M 27
na cestě Zabít kozu, nezabít kozu? To je buddhistovo dilema.
28 PÍSNIČKA Plavci: Inženýrská
31
Komerční příloha České lázně
Foto na titulu: František Vlček
Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu a zástupce šéfredaktora: Dan Hrubý. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Veronika Bednářová, Honza Dědek, Ondřej Formánek, Alena Plavcová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová a Petra Klimešová. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s. r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
3
Foto archiv Jaroslava Krejčího jr.
m a n ž e l k y p r e m i é rů
Zdenka Krejčová se svým synem Jaroslavem Krejčím jr., 30. léta.
14
PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
Zdenka Krejčová 30. listopadu 1897 – 19. dubna 1976
Manželka záletníka Manželka protektorátního premiéra Jaroslava Krejčího se musela po válce vyrovnat s tím, že její manžel byl za údajnou kolaboraci odsouzen na 25 let. O několik let později navíc komunistická justice odsoudila na deset let i jejího jediného syna. Petr Zídek
N
arodila se jako Zdenka Dudová 30. listopadu 1897 v Zákolanech u Kralup nad Vltavou. Její otec Václav Duda byla mlynář a zároveň vlastnil malou firmu na piana a pianina Dalibor. Rodina byla tvrdě patriarchální, Zdenčina matka Marie byla plně zaměstnána péčí o domácnost a čtyři děti (Zdenka byla třetí v pořadí). Spíše než matka ji v dětství ovlivnila babička z matčiny strany Marie Hovorková. „Přirozené vlohy mé matky vymodelovala do dokonalé formy společenského chování,“ popisuje ve svých pamětech Zdenčin syn Jaroslav Krejčí jr. Zdenka absolvovala Vyšší dívčí školu v Praze ve Vodičkově ulici, kde se naučila zejména výborně vařit. Se svým budoucím mužem se Zdenka seznámila v Praze v tanečních. Jaroslav Krejčí byl o pět let starší a studoval práva. Pocházel z Polešovic u Uherského Hradiště. Jeho matka byla z mlynářské rodiny, otec působil jako řídící učitel. Jaroslav a Zdenka se vzali velmi brzy po seznámení, již v roce 1915, kdy nevěstě nebylo ještě ani 18 let. V následujícím roce, 13. února 1916, se jim narodil syn Jaroslav. O pár měsíců později se jeho otec stal doktorem práv. Jestli kalkuloval s tím, že se jako ženatý otec rodiny vyhne vojně, tak se spletl. Zákopy ho ale přesto minuly: byl nasazen jako písař ve vojenské automechanické dílně u Vídně. Jeho žena s malým synem mezitím žila v Polešovicích u tchyně a tchána. ◆◆◆ Jaroslava Krejčího čekala po vzniku republiky celkem strmá úřední, politická a akademická kariéra. Nejprve pracoval dva roky na zemském úřadě
Manželé Krejčovi se synem na dovolené v Portorose (dnes Portorož), léto 1924.
v Brně, v roce 1920 přešel do legislativního odboru předsednictva vlády a od roku 1921 byl současně tajemníkem Ústavního soudu. Od roku 1928 byl za národně socialistickou stranu členem zemského zastupitelstva Země české a v březnu 1938 se stal předsedou Ústavního soudu. Současně působil na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, v roce 1936 se tam habilitoval a v lednu 1938 se stal mimořádným profesorem. Od roku 1923 vydal třináct odborných prací z teorie práva, v nichž se zabýval zejména státovědou a konstitucionalismem. Zdenka Krejčová vedla život přiměřený relativně vysokému sociálnímu postavení svého manžela. Rodina bydlela na Vinohradech v Chodské ulici 23, samozřejmostí byla služebná. Paní Krejčová chodila ráda do opery, zajímala se o starověkou historii. Zatímco její manžel byl spíše bohém, vyhledá-
val uměleckou společnost a nevyhýbal se nočnímu životu, Zdenka byla usedlejší povahy. Ve třicátých letech si rodina pořídila víkendovou vilku v obci Ládví č.p. 73, kde Krejčí mohl holdovat svému poněkud výstřednímu koníčku – chovu bojových kohoutů. (Vila, po válce Krejčovým zabavená, se zapíše do historie v roce 1966, kdy v ní jako v konspiračním objektu StB s krycím názvem Venkov najde na několik měsíců azyl kubánský revolucionář Ernesto Che Guevara.) Do nejvyšších pater politiky se Jaroslav Krejčí dostal za druhé republiky. V prosinci 1938 byl jmenován ministrem spravedlnosti v Beranově vládě a tento post zastával i v protektorátní Eliášově vládě, v níž byl od února 1940 náměstkem předsedy vlády. Předsedou vlády se stal v lednu 1942, protože jeho poddajná povaha z navrhovaných kandidátů nejvíce vyhovovala Němcům. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
15
V Anglii se synem, 70. léta.
Foto archiv Jaroslava Krejčího jr. a LN – Jan Zatorsky
V 50. letech.
„Krejčí je člověk, který vždy přikývne tomu, u koho byl naposled; když je na něj v tom okamžiku vyvíjen tlak, jde cestou nejmenšího odporu,“ charakterizoval ho zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Krejčí však rozhodně nebyl nějaký programový pomahač Němců jako třeba jeho kolega ve vládě Emanuel Moravec. Jeho manévrovací prostor byl však velmi úzký. Na jaře 1942 se mu třeba podařilo na Heydrichovi vymoci propuštění 68 sokolských funkcionářů vězněných v Osvětimi. Jeho syn navíc s jeho vědomím pracoval v odboji. V osobním životě se premiér Krejčí řídil heslem carpe diem (užívej dne) a měl jen málo skrupulí. Ve svém bytě v Dejvicích i ve vilce v Ládví pořádal večírky, na něž zval nejen kolaboranty jako Emanuela Moravce, ale i německé představitele protektorátu jako například velitele bezpečnostní policie a SD Erwina Weinmanna či hlavního cenzora Wolfganga Wolframa von Wolmara. Podle svědectví jeho syna mu to manželka vytýkala a od jeho politických známostí si udržovala zřetelný odstup. Krejčí měl také slabost pro něžné pohlaví: Na konci roku 1944 dostal prezident Hácha i ministři anonymní dopis, jehož pisatel tvrdil, že „pan ministerský předseda vede tedy život jako turecký paša“ a že jeho „milostným zápletkám se směje celá Praha; má obzvláštní zálibu v umění, je-li ztělesněno krásnou ženou“. V uměleckých kruzích se již 16
PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
Jarosl av Krejčí (1892–1956) ◆ V letech 1911–15 vystudoval práva na české univerzitě v Praze.
několik let předtím mluvilo o Krejčího poměru k několika herečkám. Jak na tyto zraňující avantýry reagovala Krejčího manželka, bohužel nevíme.
◆ 1918–20 úředník na moravském místodržitelství a zemském úřadě v Brně.
◆ Od roku 1920 úředník legislativního odboru předsednictva vlády, 1936–38 vedoucí sekretariátu Právní rady.
◆ 1921–38 tajemník a 1938/39 předseda Ústavního soudu, 1928–38 člen zemského zastupitelstva v Čechách za národně socialistickou stranu. ◆ 1936 docent, 1938 profesor ústavního práva na Masarykově univerzitě. ◆ Od 1. 12. 1938 ministr spravedlnosti, 1940 náměstek předsedy vlády, leden 1942 – leden 1945 předseda vlády. ◆ 1946 odsouzen Národním soudem na 25 let. ◆ Zemřel roku 1956 ve vězení v Leopoldově.
Vila manželů Krejčových v Ládví (současný stav), v níž žil v roce 1966 Ernesto Che Guevara.
◆◆◆ Devátého května 1945 připravila Jaroslava Krejčová slavnostní oběd pro manžela, syna a snachu. Atmosféra u stolu byla ale tíživá. „Teď nastane mé trápení,“ řekl otec synovi. Právě se dozvěděl o zatčení Richarda Bienerta, který jej v lednu 1945 vystřídal na postu předsedy protektorátní vlády. „Můžeš pro něj něco udělat?“ ptal se syna. „Zavrtěl jsem smutně hlavou. Ale pro útěchu jsem mu řekl: Budu-li mít nějaký vliv, použiju ho pro tebe,“ vzpomíná na konverzaci u posledního společného oběda Jaroslav Krejčí jr. ve svých pamětech. Bývalý předseda protektorátní vlády pak odjel na několik posledních dní do Ládví potěšit se se svými kohouty. Tam byl také 12. května zatčen. Po zatčení manžela začaly Zdence Krejčové těžké časy – i ekonomicky. Musela žít z úspor, ale ty zůstaly nedobytné na vázaných vkladech. Rodinná továrna na piana Dalibor, v níž měla majetkový podíl, se 26. července 1945 dostala pod národní správu pod záminkou, že Zdenčin otec a bratr byli členové Vlajky – pomluva bude brzy vyvrácena, fabrika však už státu zůstane. Nakonec musí tedy matku živit syn. V červenci 1946 je Jaroslav Krejčí odsouzen Národním
Chcete si to dočíst?
ZE R E V PLNÁ CE I F A R V T
Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 60 KČ MĚSÍČNĚ
Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 533. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 60 Kč včetně DPH.
Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ
