Lenny Filipová
O lásce... Jak jinak?
19. 7. 2013 / č. 29 / samostatně neprodejné
Pátek
Obsah
› Lenny Filipová zpívá chraplavě a mluví něžně. Dcera zpěvačky Lenky FIlipové následuje svoji matku. Vydala svůj debut a nazvala ho Všechna moje láska. › Samoobsluha na kolech - jedna z posledních pojízdných prodejen objíždí místa místa, odkud lidé bez auta můžou dojít nakoupit jen hodně daleko a pěšky. › Děkuju, nechci - řeknou, když se jich někdo zeptá banálně, kam jedou letos na dovolenou. O lidech, kteří dovolenou nepotřebují, nechtějí a nikdy na ní nebyli. › Houslař Jan Slípka v rozhovoru s Alenou Plavcovou vypráví nejen o tom, jak napravuje hudební nástroje, ale také duše jejich majitelů. › Fejeton Marcely Pecháčkové
+ Program TV na celý týden
se sloupky osobností: Kačer • Zaoralová • Bednářová • Bosák • Štindl • Špátová
editorial
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
„Ze mě Stradivari nikdy nebude. Ale budu se snažit být slušným houslařem. A budu vědět, že ty moje krámy přežijí třeba dvě stě let.“ Jan Slípka v rozhovoru na straně 26
raduju se, nenapsala by vůbec. Mám to vyzkoušené. Kdyby se té paní rozhovor „jen“ líbil, nejspíš by ji nevyprovokoval, aby sedla k počítači. Škoda – ráda se o vás dozvídám. Měla bych tu chybu vlastně chválit, což udělat nemůžu. Jde to i bez ní, protože vedle těch nadávek přišel dopis od lékaře z Brna: „Já jsem Vám chtěl jen poděkovat za Váš úvodní článek – je napsanej moc pěkně a spravil mi náladu na celej víkend.“ A to je to, na co čekáme, nebo ne? Takže: Máme v tomto Pátku chybu?
OBSAH 4 porota pátku 6 LENNY FILIPOVÁ Všechna její láska Jindřich Göth
12 POJÍZDNÁ PRODEJNA Spása na kolečkách Magdalena Sodomková
20 DOVOLENÁ? Děkuju, nechci! Barbora Říhová
26 JAN SLÍPKA
Cechmistr houslařů pražských Alena Plavcová
32 fejeton
Nebeská sýkorka Marcela Pecháčková
Marcela Pecháčková
[email protected]
34 konečně pátek
Foto na titulu Ondřej Pýcha / Universal Music
N
emá se to, já vím a stydím se to přiznat: v minulém Pátku jsme „pustili“ ošklivou hrubku. Nebudu ji konkretizovat, prostě to měl být jasný ypsilon, a nebyl. Čtyři jsme ten rozhovor s Gabinou Fárovou četli a čtyři jsme to vadné měkké i přehlédli. Nikoliv vy, naši čtenáři, vás je taky o něco více. Chytli jste nás na švestkách a já jsem to okamžitě odnesla. První dopis přišel v pátek brzy ráno. Byl drsný, co prý jsem za negramota, ať táhnu. Omluvila jsem se zdvořile. A pak další a další. Už nebyly zlé ani stručné. Začala jsem se radovat z toho průšvihu. Jak jinak bych se dozvěděla o jedné paní, která mi hned v úvodu píše, že zrovna přišla z lesa, kde byli s manželem a vnoučaty na procházce, má jen malou chvilku, než se dovaří oběd, a tak zhltla rozhovor? No, nepřehlédla to měkké i. A vzpomínala, jak se kdysi dávno vyděsila tiskové chyby „mystrině světa Věra Čáslavská“, kterou způsobil někdo podobný mně. Jak nemohla uvěřit, že noviny udělají gramatickou chybu… Až na konci dopisu napsala, že my taky – to měkké i. Nezlobila se, jen jí to nedalo, a tak mi píše… Nebýt chyby,
50 Křížovka
Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Petra Klimešová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. 3
reportáž
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
Pojízdná prodejna
Spása na kolečkách 12
Do obce Pňovice se valí kulatý autobus Čenda. Troubí do toho vesnického klidu, řidička se skřípěním zabrzdí a otevře dveře. Račte dál, do pojízdné samoobsluhy! Text: Magdalena Sodomková Foto: Jan Zatorsky
13
reportáž
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
Miroslav Plavec po ránu autobus naláduje zbožím. Zákusky aneb Co kupují v Pňovicích dámy (vpravo nahoře). Pánský nákup: piva a rum (vpravo dole).
T
roubit ani nemusela. Hodinu před polednem tu ženské čekají, aby si nakoupily rohlíky. „To není jako v Praze! Čerstvé rohlíčky k snídani! A ještě každý den! Sem jezdí prodejna dvakrát týdně. Tady máme žlučníky zdravé!“ směje se důchodkyně Marie Schmiedová. „Je to událost, když přijede Čenda. Chodíme do něj po třech, tak se tam ordinuje. Víc lidí se dovnitř nevejde,“ říká zas Růžena Loučková, proč před pojízdnou prodejnou zatím jen tak postává. Sousedky, které se na návsi sešly s pojízdnými taškami a drátěnými vozíky, zatím probírají, co nového na vsi. Kdo ještě spí („Přiletěli z Ameriky, tam je jiný čas. Teprve ve dvě ráno se šli sprchovat.“), ke komu se vrátil Míra. A kdo je opálenej od jinýho než pňovickýho sluníčka. Toho, co svítí u moře. Než Hana Herbricková, prodavačka a řidička v jedné osobě, vyskládá do průsvitných pytlíků čerstvé zákusky, vysvětlí místní dámy, že tahle služba je pro ně něco jako spása na kolečkách. „Jsme rádi, že paní jezdí. Doveze všechno, mlíko, uzeninu, plynové bomby i směs pro zvířata. Kdyby měl člověk jet do nejbližšího obchodu, zaplatil by dvacku, zabil by celé dopoledne. A jak by se s tím nákupem plahočil?“ říká před Čendou jedna paní za druhou. A to by ještě musel jezdit autobus. I když zrovna v Pňovicích na Příbramsku zas až tak žehrat nemůžou. „S krámem nás vodepsali. To jo. Zavřeli ho. Ale za to tu teď máme taxíka. Starosta nám ho dotuje, když máme tak špatný spojení. Platíme jako za autobus. Jeden pán nás vždycky naloží do auta. Zaveze, my si zajdem na poštu, na národní výbor. Obejdeme náměstí a sedneme si do cukrárny. A pak jedeme zpátky,“ popisuje vesnické cestování paní Schmiedová. Rytmus života má v Pňovicích své zákonitosti. Úterý, čtvrtek – Čenda. Pátek – taxík.
Chrastivej pytlík
Je to řehole. Objíždět po klikatých cestách ve starém kulatém autobuse ru14
munské výroby zapadlé vesnice, kde nemají ani večerku. „Pět dní. Pět tras. 87 vesnic,“ vypočítává řidička Hana Herbricková. Do některých s troubením zajíždí dvakrát týdně. Denně tedy ta šňůra čítá dvacet až třicet zastávek. „Bejvalo těch obcí sto osm, ale některé vymírají. A když nám starosta nechce dát ani příspěveček na naftu a místo toho, aby se staral o lidi, si šperkuje náměstí... Já tam pak kvůli jedný babce zajíždět nemůžu. Člověka to až mrzí, ale copak můžu dělat samaritánce?“ táže
se přítel řidičky Miroslav Plavec, který obstarává zásobování. A téměř večer co večer, když se jeho paní vrátí ze štace, ulehne pod Čendu, aby mu vyspravil vnitřnosti. „Je to takovej škubánek, ten náš Čenda. Co chvíli se rozsype.“ Šichta obvykle začíná v pět ráno. To se začnou sjíždět do skladu v Březnici dodavatelé. Pekař, cukrář… Paní Herbricková s Miroslavem Plavcem pak doplní zásoby do regálů uprostřed autobusu a dají si spolu hrubě mletou kávu. A cigaretu. Pak Hana Herbricková, původem z pražských Dejvic,
usedne za volant. Takhle to dělají už jednadvacet let. Dřív takových „Čendů“ křižovalo po vesnicích mraky, dnes už je jich v republice prý méně než prstů na rukou. Zdálo by se, že když někdo lidem rozváží zboží až téměř pod nos, budou mu obyvatelé vesnic líbat ruce. Vždycky to tak ale není. „Oni ti lidi pečlivě studují letáky, slevy. A když to máme o korunu dražší, hned vzdychají: to máte drahý! Jenže třeba s pečivem marketům konkurovat nemůžu, neodebírám ho ve velkým.
Třeba sušenky ale máme mnohdy levnější,“ říká Miroslav Plavec. I z něj se ale musel stát lovec slev. „Musím sledovat, co mají zrovna kde levnýho, a zásobit se. Oni si ti lidi neuvědomují, že kdyby chtěli vždycky to, co je v akci, určovaly by ty slevy jejich životní program. Museli by jet do marketu autobusem, dali by za něj dvacku. Koupili by si sice třeba levnou mouku, ale přihodili by si k tomu třeba i čokoládu, kterou ty obchoďáky zdraží o pět korun, aby si vyrovnaly ztrátu ze zlevněný mouky,“ vypočítává Plavec.
Ať je to, jak chce, zkrátka marže musí být pro jeho klientelu únosná, mírná, ba co nejnižší. „Nakoupíme zboží, ale to ještě neznamená, že si vyděláme. Třeba cigarety nesmíte dát moc na oči. Krade se totiž,“ říká pan Plavec. V pojízdném autobuse, kam se vejdou tři zákazníci a kde nakupují léta letoucí ti samí lidé? „Tak děti, ty to mají vyloženě jako sport. Jak se po mně začnou divně dívat a motat se tam, tak je jasný, o co jde,“ říká zkušeně Hana Herbricková. 15
Chcete si to dočíst?
ZE R E V PLNÁ CE I F A R V T
Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ
Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.
Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ