samostatně neprodejné

Bohdan Sláma

O setkání s géniem

25. 10. 2013 / č. 43 / samostatně neprodejné

Pátek

Obsah

› Setkání zvláštního druhu. Velký rozhovor s Bohdanem Slámou › Z hospody do Buckinghamského paláce. Fotbalu je už 150 let! › Na koho se nezapomnělo. Koho a za co dekorovali naši prezidenti? › O řádech a neřádech. Velký rozhovor s Eduardem Stehlíkem › Zapomenutá kaple. Těžký osud jedné památky

+ Program TV na celý týden

se sloupky osobností: Kačer • Zaoralová • Bednářová • Bosák • Štindl • Špátová

editorial

PÁTEK | LIDOVé NOVINy

„I to byl jeden z důvodů, proč jsem jel za Milošem Formanem, abych se téhle lidské velikosti mohl dotknout a udržovat vědomí, kdo je, přiblížit se jeho uvažování. On patří do naší zlaté pokladnice, je jeden z nás, nejlepší.“ Bohdan Sláma v rozhovoru na straně 6

P

rezidenta Miloše Zemana čeká v  pondělí jedna z  posledních premiér v roli hlavy státu. U příležitosti výročí vzniku Československa udělí svá první státní vyznamenání. A podle všeho jich bude hodně. A  to nejen proto, že se už dříve nechal slyšet, že se chystá v úřadě oceňovat zhruba stovku lidí ročně. Na Hrad se podle dostupných informací chystají prezidentovi přátelé Miroslav Grégr nebo František Čuba, hlasatelka Kamila Moučková, filozof Erazim Kohák, hudebník Jiří Suchý a snad i herečka Jiřina Bohdalová a další. Je ta plánovaná stovka velké číslo? Těžko říct. Při pohledu do seznamu dosud neoceněných by jistě každý poskládal pár desítek z těch, na které se zatím nedostalo. A  je vždycky škoda, když se to pak vůbec nestihne. Na druhou stranu si člověk říká, že se v  tomto případě vyplatí jednat s  mírou. Zvlášť když minulý režim ukázal, co se stane, když s  oceněnými lidově řečeno ujede ruka. No, posuďte sami: podle archivu prezidentské kanceláře dostalo Řád republiky 850 lidí, a  Řád práce dokonce desetkrát tolik (téměř 9000), a to ještě mnoho kusů

dostaly kolektivy inženýrů, mechaniků nebo řidičů kombajnů... A  to není všechno, byla tu další podivná ocenění: Řády Klementa Gottwalda i  Vítězného února. Medaile Jana Amose Komenského i Jana Evangelisty Purkyně, národní umělci, hrdinové státu i  vzorní pracovníci v  oblasti tělesné výchovy a  sportu. Tisíce rozdaných odznaků a pouzder s diplomy. Posunu v udělování státních vyznamenání v průběhu let se věnuje i téma v aktuálním čísle magazínu Pátek. Přináší příklady těch, na které si prezidenti vzpomněli, když měli premiéru – jako letos Miloš Zeman. Tedy s výjimkou T. G. Masaryka, který v  prvních letech občanské řády a  vyznamenání neuděloval. To přišlo až po osmi letech. A hned pořádné šlápnutí vedle. Bílý lev pro Benita Mussoliniho patří mezi největší škraloupy. Tak snad s tím raději šetřeme, aspoň napoprvé...

OBSAH 4 porota pátku 6 bohdan sláma Setkání zvláštního druhu Marcela Pecháčková 12 fotbalu je 150 let

Z hospody do Buckinghamského paláce Jan Koliba

20 vyznamenání a řády Na koho se nezapomnělo Ondřej Suchan

22 eduard stehlík

O řádech a neřádech Alena Plavcová

28 architektura Zapomenutá kaple Tomáš Hájek

Ondřej Suchan vedoucí magazínu [email protected]

32 fejeton

Strawberry fields for ever Marcela Pecháčková Foto na titulu Michal Sváček

34 konečně pátek 35 komerční příloha Nové trendy v bydlení Ludmila Hamplová

Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Grafik: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Petra Klimešová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.

50 Křížovka

3

fokus

Architektura

PÁTEK | LIDOVé NOVINy

Zapomenutá kaple

Královská kaple sfgbsfgbsfgb v Brně před zbořením a rozebráním. Zvenčí svůj půvab příliš neodhalovala.

Ani sto pět let nestačilo brněnským radním, aby splnili stále platný slib svých předchůdců. V městských skladištích leží rozebraná unikátní gotická kaple – ale její opětovné složení se znovu odkládá na neurčito. Text a foto: Tomáš Hájek

T

Foto archiv autora

enhle příběh začíná na přelomu 19. a  20. století. Tedy v  době, která dnes bývá označována jako velká brněnská asanace. V  centru města ustoupily desítky domů nové, modernější zástavbě. A zasvé tehdy vzala i jedna kaple. Významná kaple, říkalo se jí královská a první zmínka o ní pochází z roku 1297. Nepomohlo jí ani to, že ji záviděli Brnu i císařští odborníci z Vídně a informace o ní si vyžádal rovněž následník trůnu Ferdinand d’Este. Zvítězil pragmatismus: zboření od roku 1783 odsvěcené kaple a navazujících domů uvolnilo výhled na Novou radnici a umožnilo vytvořit blok domů, jehož část tvoří dnešní dům s  pasáží Jalta na Dominikánském náměstí. „Brno tím získalo 3262 metrů stavební plochy za 164 250 korun, a ztratilo nejcennější památku, jakou vůbec mělo,“ konstatovala tehdy historička Cecilie Hálová-Jahodová. O  co Brno přišlo? Nebývale vysoký prostor, klenutý na jediný sloup a  provázaný na sousední oratoř, byl v době vzniku v českých zemích jedinečný. A byť v době brněnské asanace už desítky let nesloužil svému účelu, jeho impozantní vzhled dokládají i pečlivě vytvořené fotografie Josefa Kunzfelda z doby zániku. Díky dávným fotografům a kreslířům existují i dokumenty konce stavby. Kaple ale není výjimečná jen svou podobou. „Je svou existencí spojena s osobnostmi pro český stát tak významnými, jako byl Václav II., Jan Lucemburský a Eliška Rejčka,“ popsal její další význam nestor moravských památkářů Miloš

28

Některé kamenné články, včetně dolních segmentů triumfálního oblouku, nyní zdobí stěny Křížové chodby Nové radnice v Brně.

Stehlík, nadcházející devadesátník, který se kapli věnuje od roku 1948, kdy se začal o památky starat.

Památka zemřela, ale může ožít Vraťme se ale do doby před více než sto lety. Památková péče se rozvíjela naplno, ale protesty odborníků proti bourání tohoto skvostu nepomohly. Brněnští radní trvali na svém a mnozí si to vykládali jako vítězství německé správy města nad českou tradicí.

Paradoxně – protože svatostánku se zastávali mimo jiné právě odborníci z Vídně. Protesty ale svůj dílčí dopad měly. Stejně jako při celé brněnské asanaci brali radní ohled na netradiční architektonické prvky, které nechávali začlenit do nových domů, nakonec ustoupili i  u  kaple. A  29. dubna 1908 přijali usnesení, které potom ještě několikrát potvrdili: „Vše cenné bude šetřeno, zinventováno, od poškození zabezpečeno a v museu uschováno, aby svého času mohla se u některého městského ústavu stejná kaple postaviti, kde by se použilo všech zachovalých součástek.“ Dne 20. července 1908 se kaple, zasvěcená postupně svatému Václavu, Panně Marii a Cyrilovi a Metodějovi, stala minulostí. Kdo by dnes chtěl vidět všechny její části, musí se po Brně pořádně projít a přemluvit řady úředníků. Některé části někdejšího triumfálního oblouku jsou vestavěny do Křížové chodby Nové radnice, stejně jako několik z  bohatě dekorovaných svorníků kleneb a  dalších prvků. Torza gotických oken leží a  stojí vystavená v  Mincmistrovském sklepě pod Dominikánským náměstím, další kamenné prvky jsou ale zavřené v městském lapidáriu a další obrovská hromada pečlivě popsaných kamenů v depozitářích Muzea města Brna a  v  podzemním krytu pod katedrálou na Petrově. Poslední inventura rozebrané kaple proběhla ještě v minulém století – a potvrdila, že je stále drtivá většina prvků zachována. Návrh, aby se odborníci pokusili zachované díly nasnímat a  zkusili je sestavit alespoň digitálně, zatím nenašel na radnici podporu. 29

fokus

PÁTEK | LIDOVé NOVINy Královská kaple v datech jen model a  výstava v  Mincmistrovském sklepě.

Na střeše nových garáží Ještě jedno místo se objevovalo pravidelně: plocha v sousedství Nové radnice v Panenské ulici. Původně to zamýšleli už v 80. letech v  podniku Brnoprojekt, se svými studenty to před sedmi lety prosazoval architekt Mojmír Kyselka. „Zločin z roku 1908 lze alespoň částečně odčinit,“ uvedl tehdy. Zatím poslední snaha týkající se tohoto místa je stará tři roky. Využívá toho, že kaple nebyla až tak významná při pohledu zvenčí, ale uvnitř. Architekt Petr Hrůša navrhl využít střechy domu s  garážemi, který má vedle radnice vyrůst. V rohu ploché zelené zahrady se měl objevit kvádr, v jehož útrobách by kaple znovu vyrostla. „Je to symbolické, stála by poblíž svého historického místa,“ popsal tehdy Hrůša. Jenomže jeho plán skončil na tom, na čem už předchozí: na penězích. Město začalo šetřit a  nakonec záměr kaple z  plánů na stavbu garáží vypadl. I když není všem dnům konec: zatím totiž nevyrostly ani samy garáže.

1297 První zmínka o kapli v listině Václava II. 1322 Král Jan Lucemburský ji převádí bývalé královně Elišce Rejčce, ta ji předává klášteru cisterciaček, který založila. 1783 Po zrušení starobrněnské komunity cisterciaček kapli přebírá tzv. ekonomická komise, prostor slouží mj. jako skladiště. 1902 Kapli i přilehlou oratoř přebírá město Brno, začínají snahy o její zboření. 1908 Radní se zavazují kapli znovu postavit a stavba je rozebrána. 1908 První pokusy o znovupostavení kaple. Rozebrané prvky se stěhují po desítkách míst.

Ostatně, ani pro Hrůšu to nebylo první setkání s kaplí: už o pár let dříve se při návrhu rekonstrukce Dominikánského náměstí pokusil vrátit kapli na původní místo úpravou nároží domu v místech, kde byla kavárna Vladimíra Menšíka. Mohlo v  ní vzniknout městské informační centrum. Radní ale tehdy záměr zavrhli s tím, že se spokojí se „standardní“ opravou náměstí. Také dodnes neuskutečněnou.

Přežila smrt, ale prožívá dlouhé umírání V  celé zemi není podle asi památka, která takto přežila svou smrt – byla celá rozebraná a  čekala na vzkříšení. Obdobou může být jen Reinerova freska v Duchcově, přenesená do speciálně postavené budovy, a  do jisté míry přesun a opětovná dostavba mosteckého kostela. Kamenné kvádry sloupu, žeber, opěráků, kružeb a dalších prvků kaple nyní leží v depozitářích. Čekají. Zatímco před lety šlo využít všechny, dnes vlhkost některé poznamenala, a bylo by potřeba vytvořit repliky. Šance existuje. A naděje neumírá ani po  105 letech.

Foto archiv autora, Tomáš Hájek a Jozef Kunzfeld

Snímky interiéru, který před rozebráním stále připomínal, že byl přepažen na vojenské skladiště, svědčí o monumentálnosti stavby z roku 1297. Svorník na stěně Křížové chodby na snímku nahoře vpravo tam opět tvoří část výzdoby pod mnohem subtilnější klenbou. Dole rozebírání klenby kaple, jejíž části jsou nyní v muzejním depozitáři.

Manželé Jana a  Karel Severinovi, kteří kapli věnovali velkou část života, jsou stejně jako řada dalších odborníků přesvědčeni, že šance na znovusestavení prostor existují. Kvůli kapli vydali i několik publikací, které do posledního detailu mapují její stavební vývoj i rozebírání. Mimochodem, kromě známějších kamenných prvků existují i  další prvky – zejména freska sejmutá ze stěny vlevo od triumfálního oblouku. Společně s  dalšími třemi malbami z interiéru kaple je pýchou sbírek Muzea města Brna.

Desítky míst, ale žádné zatím nevyšlo Snahy o  obnovu stavby začaly ještě dříve, než se do budovy zabořila dláta a  kladiva dělníků. Už na začátku 20. století se totiž 30

pokoušeli odborníci navrhnout její nové místo. „Kdyby se toto stavební dílo nacházelo v  jiném městě, bylo by v  turistickém průvodci označeno dvěma hvězdičkami a my bychom nešetřili silami a oběťmi a vypravili bychom se tam,“ popsal už v  roce 1908 Josef Dell. Nebyl to jen tak někdo: internetová Encyklopedie dějin Brna ho tituluje jako „profesora nauky o tvarech architektonických, architektonického kreslení, historie architektury a  malířské techniky na německé technice v Brně“ – a právě on se snažil jako první prosadit zakomponování kaple do nové podoby Dominikánského náměstí. Neuspěl. Jako ostatně řada lidí po něm. Kdyby zůstalo na historicích, architektech a  urbanistech, kaple mohla postupně vyrůst například ve vybombardované proluce na

nedaleké Dominikánské ulici, kde dnes stojí kontroverzní Velký špalíček. Další návrhy ji směrovaly do blízkosti Měnínské brány, na Římské náměstí, do parku na dnešní Moravské náměstí a  na další místa. Vždy neúspěšně, rozhodli politici a  zejména chybějící peníze. „Musíme upřednostnit jiné stavby,“ opakují už roky bez ohledu na to, kdo stojí v  čele magistrátu. Náměty po roce 1989 byly přitom konkrétní: buď zakomponovat kapli jako součást plánovaného (a  zatím rovněž nepostaveného) brněnského koncertního sálu, nebo z  ní udělat duchovní prostor v  již dokončeném kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích. Ani v roce stého výročí slibu, ale i přes usnesení politiků snahy kapli postavit znovu neuspěly. Vznikl 31

Chcete si to dočíst?

ZE R E V PLNÁ CE I F A R V T

Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice

Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ

Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.

Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ