samostatně neprodejné

Divoké matky se ničeho nebojí

17. 8. 2012 / č. 33 / samostatně neprodejné

Pátek

OBSAH

Rozhovor

Hraní v orchestru škodí zdraví Radek Mareček, ředitel České filharmonie, kdysi toužil stát se dirigentem. Teď mimo jiné objíždí svět a hledá ty nejlepší dirigenty světa. Téma

Nenávidím, tedy jsem. Je součástí charakteru člověka touha vraždit, zabíjet, a tak získávat absolutní moc? Je to příčina nejstrašnějších genocid minulosti a dneška? Jde tomu předejít? Archeologie zla se pokouší nalézt odpovědi. Fenomén

Je sexy být matkou. Tři holky z Karlína kromě mateřství provozují také „veřejný obývák“ Divoké matky pro vás a vaše spratky. A k tomu natáčejí podobně divoké klipy. Osud

HR Giger aneb Vetřelec v našem světě. Neklidný osud podivínského malíře a sochaře, který stvořil jedno z nejslavnějších filmových monster všech dob – děsivého Vetřelce. Rozhovor M. C. Putna říká: Lidi zvykněte si. V rozhovoru se pak pokouší přijít na to, proč česká katolická církev striktně odmítá přijmout homosexualitu jako fakt a tolerovat ji. Na cestě Iva Skochová se diví. Americké děti se nudí, čekají, až jim dospělí přichystají další nenáročnou dávku zábavy. Recept, jak děti zvednout ze židlí a vyvést z nudy zní: Dát jim práci. Hodně práce. A povinností.

+ Program TV na celý týden

se sloupky osobností: Kačer • Franz • Bednářová • Bosák • Rynda • Štindl • Špátová

editorial »ºÃÄÂ' Ã

ÌÞ×èÓ¬’½äÛåæàӒ¾Û‚ÝӒ´áÝáèVž’ ÌçìÓàӒ½áÞÝáèV’Ó’´ÓäçåڒÌÛÝ ’

Více na str. 12.

§ĂĪĂĨ¢ÜĪĨ°ĠĪÜÿĨ

Žádné cuchty v izolaci

«ÜĨĢÜĶķ ƚĪĨû¿Ī÷ĂIJ £¤

ÂÆ·½’¾»¶ÁÈQµº’ÀÁÈ»

¶•×é•ßڅée•à•éäâê•ÙÞëäàäê• âÖéàäê•è•ëÞïY“m•ÞãèåÞçäëÖãäê• åÖÙÚèYéâޕáÚéî•Ö•åÞã¢êå• âäÙÚáàÖâÞ¡•éä•ê“•èڕï֓Þ鐕 å‚ÚÙèêÙÚࡕ“Ú•bÚçèéëY•âÖéà֕ çäëãY•èڕïéçÝÖãY•éçäèà֕ è•äÙç×Öãâ•ïÚëãe߅àÚ⡕ äåçÖëÙê•äé‚YèY•ë•ïYàáÖÙÚØÝ£• ¼ÛàÖÛÕڒ¹yæÚ

À

ÂÆ·½’¾»¶ÁÈQµº’ÀÁÈ»

A

rgumentovala urputně: „Protože ti dala život!“ „Protože tě vychovala, protože v  noci vstávala, když jsi byla nemocná, protože ti pletla svetry a háčkovala čepice,“ chrlila vášnivě, když jsem jí řekla, že není povinností dítěte milovat svoji matku. „Je! Vděk a  úcta k  rodičům jsou svaté. Samozřejmé.“ Nejsou – neřekla jsem nahlas. Nemělo to smysl. Zaklíněná v Desateru a vychovaná na Seifertovi neuměla připustit, že to může být přesně naopak: Matka mě přivedla do světa kvůli své přirozené potřebě se množit, nikoliv kvůli mé touze přijít na svět. A háčkovala a  pletla, protože radši pletla a háčkovala, než aby… nevím… třeba přečetla pořádnou knížku nebo se hezky oblékla a naladila. Vadí mi jakékoliv klišé, ráda se jich zbavuju a  likviduju je. Ale tisícileté klišé, že maminky jsou nadpozemsky obětavé, laskavé a  dětičky roztomiloučké prdelky, se zdá nezničitelné. Asi to má svoji funkci, když příroda (pro někoho Bůh) zařídila, aby pohlavní rozmnožování bylo libé, toužené, a tudíž i jeho důsledek pak člověk vítal jako libou událost. Jinak by přece ni-

kdo dobrovolně nepodstupoval to upocené postelové klání, nerodil a netrápil se po nocích a  dnech omýváním pokakaných prdelek. Dobře je to zařízené, nicméně – proč ten vděk? Proč úcta? Proč ten patos? Až potkám tu svou zarputilou kamarádku znovu, budu jí vyprávět o Divokých matkách, co o  svých dětech mluví jako o spratcích a rozhodně se odmítají uzavírat do izolace vypulírovaných domácností či po večerech háčkovat dečky u postýlek svých sladce spících prdelek. Přesně naopak a vzhůru nohama. Ty tři normální holky jdou ven a  ve svém nově zřízeném veřejném obýváku-hospodě-klubu v  Karlíně si klidně dají panáka a nechají spratky do sytosti řádit. A jednou ti spratci možná řeknou svým dobře naladěným mámám navzdory Desateru a  Seifertovi: Ty jsi bezva holka! Anebo: Tys tomu dala, mami! Hezké počtení vám přeju! 

Marcela Pecháčková vedoucí magazínu [email protected]

À

£¥

6 rozhovor David Mareček: Hrát v orchestru škodí zdraví 12

FENOMÉN Je sexy být matkou

16 téma Nenávidím, tedy jsem

22 osud HR Giger: Vetřelec v našem světě 28 rozhovor Martin C. Putna: Lidi, zvykněte si

30 AUTO Volkswagen CC 32 gurmán Vaření z okurek 34 na cestě O čem to teda je?

Foto na titulní straně: Bet Orten

Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Zástupce šéfredaktora: Dan Hrubý. Vedoucí magazínu: Marcela Pecháčková. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Veronika Bednářová, Jindřich Göth, Alena Plavcová. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN

3

o su d

Foto Profimedia.cz

Hans Rudolf Giger se svým nejslavnějším dílem – děsivým Vetřelcem.

22

PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN

HR Giger

Vetřelec v našem světě

Tento podivínský malíř, výtvarník a sochař stvořil jedno z nejslavnějších filmových monster všech dob, děsivého Vetřelce. Jeho práce je lemována nadšeným obdivem i kontroverzí. Kane z ní chlad, bolest, ale také tajuplná a nepřístupná krása.   Jindřich Göth

PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN

23

Bezejmenná kresba z roku 1962, možná pokus o autoportrét.

Repro z katalogu Mimo dobro

V

e vesmíru tvůj křik nikdo neuslyší. Tak zněl reklamní slogan filmu Vetřelec z roku 1979, který jednou provždy změnil žánr sci-fi a  hororu. Ve své době naprosto přelomová a  šokující podívaná zprostředkovala takový pocit klaustrofobie a  děsu z  neznámého, že to slabší povahy v  kinech málem nevydržely. Výsledný efekt by přitom nebyl tak silný a působivý, kdyby vizionářský režisér Ridley Scott nepřizval ke spolupráci švýcarského malíře HR Gigera. Díky jeho géniovi svět poznal, co za strašnou hrůzu se může skrývat v  zapadlých koutech rozsáhlého a nehostinného vesmíru. Gigerův Vetřelec je dokonalým organismem, navrženým a  vytvořeným tak, aby popíral vše lidské – a zároveň se člověku v  těch nejhrubších obrysech podobal. I přes svou nestvůrnost je v něm jistý kus elegance – není možné k němu krom strachu necítit i  notnou dávku respektu, a snad i obdivu. Giger má z  dobrých důvodů, o  nichž bude ještě řeč, k Hollywoodu silně rezervovaný vztah. Když ale Ridley Scott hodlal po mnoha letech obohatit vetřelčí mytologii toužebně očekávaným filmem Prometheus, který měl premiéru letos v červnu, HR Giger 24

PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN

Obraz Kouzlo I z roku 1973. Typická ukázka Gigerovy démonické fantazie.

u  toho nemohl nebýt. Podílel se na něm jako konzultant a  výtvarník – ve scéně v jeskyni je k vidění jedna z jeho kreseb. Doufejme, že pokud Ridley Scott dodrží, co nedávno vešlo ve známost – totiž že Prometheus by se měl dočkat pokračování –, dostanou Gigerovy jedinečné vize mnohem větší prostor.

Červi, zbraně a káva s benzinem HR Giger, celým jménem Hans Rudolf Giger, se narodil v  roce 1940 ve švýcarském městě Chur do finančně slušně zaopatřené rodiny. Od mládí byl přitahován uměním, zejména tím, které jej nějakým způsobem znepokojovalo. Rád se nořil do temných stránek duše, které později mistrně zachycoval ve svém díle. „Mezi motivy, které se opakovaně objevují v mých obrazech, patří červ a také hadi, kteří mě velmi děsí. Myslím, že jedna z  nejhorších věcí, které si dokážu představit, je najít červa ve stolici. Červi jsou roury a hadice, které mi připomínají jednu historku: Chodíval jsem s  matkou pečovat o babiččin hrob. Když jsme okopávali půdu, narazili jsme na tlustého červa. Říkal jsem si: Bože, to je kousek mé babičky. Zahodil jsem lopatu a  utíkal ze hřbitova.“ Takto zavzpomínal na jedno

ze svých traumat z  dětství v  knize Giger’s Necronomicon. Pan Giger senior chtěl, aby z Hanse Rudiho vyrostlo „něco pořádného“, jak se říká. Sám pracoval jako lékárník a svého syna chtěl do tajů farmacie rovněž zasvětit. Marně. Hans Rudolf měl zcela jiné záliby. Krom umění, zejména výtvarného, to byly zbraně. Roli v tom sehrál jeho strýc Otto. Svého synovce naučil zacházet se dřevem a kovem, odlévat z  olova a  lovit zvěř lukem a pistolí. Hans se z prázdninového pobytu od něj vracíval s  arzenálem vlastnoručně zhotovených zbraní, noži, dýkami, olověnými sekerami, a dokonce i puškou s křesacím zámkem. Ještě větší dokonalosti ve výrobě vlastních zbraní mladý Hans Rudi dosáhl, když se seznámil se starožitníkem jménem Goli Schmid. Podivínský stařík přebýval v chatrči, kterou až po strop zaplnil starodávným haraburdím. „Byl posedlý Šestou a  Sedmou knihou Mojžíšovou, věřil na duchy, dokázal se dotknout drátu o  220 voltech bez mrknutí oka a jako posilující lék si do kávy lil benzin. Tento muž – když si zrovna nestěžoval na svou kýlu nebo nevyprávěl odporné historky o  ženách – mě naučil opravovat staré zbraně, vyrábět vložky

HR Giger se svou přítelkyní Li Tober.

Obraz nazvaný Biomechanoid z roku 1975. Gigera vždy zajímalo propojení organického s mechanickým.

do hlavní pro různý kalibr, odlévat olověné kulky a správně plnit náboje,“ svěřil se Giger v knížce Giger’s Necronomicon. Časem se Hans Rudi mohl pyšnit opravdu úctyhodnou sbírkou všemožných střelných zbraní: Vlastnil vycházkovou hůl s  vloženou pistolí, dále několik dlouhých pušek, dvouhlavňové pistole a několik revolverů. S přáteli se scházel na místě určeném pro vojenské manévry, trinitrotoluenem společně vyhazovali odstavená auta do vzduchu a cvičili střelbu. Párkrát Giger při téhle kratochvíli málem přišel o život, ale byl ve svém živlu. Adrenalinový koníček byl však pouze dočasný, definitivně vzal za své, když se budoucí uznávaný umělec dostavil k odvodu.

Slizem pokrytý Oscar Bojovat ale Giger nepřestal – jen poněkud obměnil terč a zbraně. Místo vlastnoručně vyrobených kvérů a  odstavených vraků vzal do rukou barvy, štětce, stříkací pistoli a plátno. Nasměroval je proti falešné morálce, zkostnatělým předsudkům a na souboj vyzval rovněž své vnitřní démony, děsy a noční můry. První výstavu svých děl uspořádal v  roce 1966. Měla okamžitě velký ohlas. V témže roce se sblížil s herečkou Li Tober, s níž žil až do roku 1975, kdy spáchala sebevraždu. Od té doby se její tvář pravidelně objevovala na Gigerových obrazech. V roce 1979 se malíř oženil s Američankou Miou Bonzanigo, s níž se ale po roce a půl rozvedl. Rozchod neproběhl nijak dramaticky a Mia zůstala svému exmanželovi po boku a působila jako jeho asistentka. Týž rok znamenal pro HR Gigera přelom v jeho kariéře a zapříčinil, že se o jeho práci dozvěděli i lidé výtvarným uměním zcela nedotčení. Mladý režisér jménem Ridley Scott připravoval snímek s názvem Vetřelec o vraždícím mimozemském tvorovi a hledal výtvarníka, který by vytvořil jeho design. Dostala se mu do ruky Gigerova PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN

25

Chcete si to dočíst?

ZE R E V PLNÁ CE I F A R V T

Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice

Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ

Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.

Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ