samostatně neprodejné

očima muže, který přežil

Titanic

13. 4. 2012 / č. 15 / samostatně neprodejné

Pátek

OBSAH

rozhovor Mirko Dolák, mariňák z Vietnamu a vůbec muž s neuvěřitelným osudem Téma: Čeští herci si stěžují: Veverky (alias Věci veřejné) nám berou práci! Sonda: Boj o žižkovské nákladové nádraží Osud: Příběh bratrů, kteří přežili Titanic. Jejich příjmení bylo: NAVRATIL. Profil: Ivan Hlas předělal Smetanu. Lovce mamutů má v záloze… Gurmán: Michelinský kuchař Roman Paulus radí, jak okamžitě poznáte čerstvé a kvalitní vejce. Auto: Infinitiv M35h Na cestě: Svátek osamocených, komerčně řádně zneužitý! Písnička: Aneta Langerová: Voda živá

+ Program TV na celý týden

se sloupky osobností: Kačer • Franz • Bednářová • Bosák • Rynda • Štindl • Špátová

editorial Stanislav Motl pomohl najít česko-moravské kořeny poslednímu žijícímu pasažérovi Titaniku. Jmenoval se Michel Navratil a tragédii přečkal coby čtyřletý chlapec. Více na str. 24.

Slíznout Smetanu

B

ylo to v  roce 1982, čase povinné školní četby a výchovných koncertů. Coby sešikovaní žáci páté třídy jsme mířili do Smetanova divadla na dílo klasika, po němž tehdy nesla jméno dnešní Státní opera. Už místo konání nás mělo varovat, že to žádná velká sranda nebude, ale byli jsme tenkrát ještě zvyklí věřit všemu, co říkala soudružka třídní učitelka. A ta tvrdila, že je to komické dílo. A taky že si máme do žákovských knížek napsat, že máme přijít svátečně oblečeni, což mají rodiče nejdřív podepsat a následně zkontrolovat. Pak začala vyprávět cosi o nějakém Kalinovi a Malinovi, kteří mezi sebou měli jakési tajemství, ale to už jsem se dávno pod lavicí proháněl po Divokém západě a sledoval příběhy náčelníka Vinnetoua a  jeho bílého bratra Old Shatterhanda. Představení bylo tristní a  trvalo snad sto hodin. Navíc mě celou dobu šimrala otcova kravata na kotníku. Jedno ovšem popřít nemohu – dost možná to skutečně byla komedie, ale já osobně zpěvákům nerozuměl ani slovo, takže jsem nepochytil jediný vtip. Ale asi jsem nebyl sám, protože se nesmál nikdo. V tu chvíli jsem měl za to, že mám za sebou nejhorší kulturní zážitek; mýlil jsem se. O  několik dní později byla mezi Apače vykreslené

Zdeňkem Burianem násilně vsazena Babička. Pominu-li příběh o šílené Viktorce, byly tyhle Obrazy z  venkovského života v  porovnání s  boji na amerických prériích nestravitelně nudné. O  týden později jsem na stupínku před škodolibou třídou ještě oplakával smrt nejušlechtilejšího indiána a  nedokázal odpovědět, proč byla Magdaléna Novotná podle soudu kněžny Zaháňské šťastná to žena. Nepomohla ani záchranná otázka na děj opery Tajemství. Za neznalost tvorby klasiků národního obrození jsem slízl pětku, za což se oběma dodnes mstím přezíravým nezájmem o jejich dílo. Vlastně to platilo jen do minulé soboty, kdy jsem zhlédl představení Bedřich Smetana: The Greatest Hits, v  němž krutými učebními osnovami obdobně postižený Ivan Hlas přeložil mistrovy árie do srozumitelného hudebního jazyka – zpěvákům bylo rozumět a  já konečně zvěděl, v  čem spočívá to Tajemství. Teď ještě navštívit představení Babička se vrací aneb Dichtung und Wahrheit (vysněná, nebo skutečná) – a konečně budu moci udělit amnestii i moudré, laskavé a starostlivé seniorce ze Starého bělidla...  Honza Dědek redaktor Pátku

6 rozhovor Mirko Dolák, veterán z Vietnamu 14 Téma Veverky (alias Věci veřejné) berou hercům práci

18 Sonda Boj o žižkovské nádraží 24 osud Muž, který přežil Titanic. Jmenoval se Navratil. 32

portrét Ivan Hlas přepracoval Smetanovy árie

38

Gurmán Jak poznat čerstvé vejce

40 AUTO Infiniti M35h 41

na cestě Růžoví medvědi a černé nudle

42 hity Aneta Langerová: Voda živá Foto na titulu: Profimedia.cz

Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu a zástupce šéfredaktora: Dan Hrubý. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Veronika Bednářová, Honza Dědek, Ondřej Formánek, Alena Plavcová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s. r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN

3

osud

Poslední z Titaniku Toto je příběh posledního žijícího pasažéra Titaniku. Mnohé prozradí už jeho příjmení – NAVRATIL.

Říkalo se jim sirotci z Titaniku. Na záchranné lodi Carpathia nikdo nevěděl, ke komu tito chlapci patří. Než se zjistilo, že to jsou bratři Navratilovi, které jejich otec unesl z Francie (vlevo Edmund, vedle starší Michel).

Foto Profimedia.cz

Stanislav Motl

24

PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN

PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN

25

P

řed sto lety, v  noci ze 14. na 15. dubna 1912, se potopil Titanic. Ve své době největší a  nejluxusnější plovoucí hotel – symbol toho nejdokonalejšího, co tehdejší osobní námořní plavba nabízela. Zahynulo na 1500 lidí. Zachránilo se jich 704. Tahle námořní apokalypsa dodnes vzrušuje svět. O Titaniku vycházejí knihy, natáčejí se filmové, rozhlasové či televizní dokumenty. Svět uhranul slavný Cameronův film z  roku 1997, letos převedený do 3D podoby. Přesto má v  sobě příběh Titaniku stále mnohá tajemství. A  jedním z  takových tajemství – o kterém není v knihách ani ve vzpomínaném velkofilmu jediná zmínka – je příběh Slováka s českými kořeny Michala Navrátila a  jeho dvou synů. Ten starší, Michel Navratil, profesor filozofie, žil ještě před několika lety ve francouzském městě Montpellier. Tragédii Titaniku přečkal coby čtyřletý chlapec. Společně s ním se zachránil i jeho tříletý bratr Edmund. Jejich otec, s nímž cestovali, přišel o život. Kým ale jejich otec vlastně byl, to se chlapci nikdy nedozvěděli. V  rodině se pouze tradovalo, že do Francie přišel odněkud z  Maďarska. A to bylo všechno. Edmund s tímto nevyřešeným tajemstvím zemřel, Michel musel na objasnění záhady čekat až do svých 91 let. Vlastně do doby, než se mi podařilo, s  pomocí mé kolegyně a  kamarádky Dany Maederové, osobně se s  ním potkat. Ještě před cestou do Francie jsem strávil spoustu času v  archivech. Na Slovensku, také v  Česku. Pátral jsem na matrikách, dokonce na několika farních úřadech. Měl jsem jediný cíl – najít tehdy už poslednímu žijícímu pasažérovi Titaniku rodové kořeny, jeho identitu. A  pak přišel den, kdy jsem na rodinném setkání pana profesora a  jeho potomků začal vyprávět dávný příběh jejich předka Michala Navrátila.

Foto Lubomír Stibůrek a archiv autora

◆◆◆ Otec Michela Navratila Michal se narodil 14. dubna 1880 v Seredi na Slovensku. Jeho matka se jmenovala Magdalena, rozená Kopecká. Otec byl Michal Navrátil. Oba přišli na Slovensko z  Čech, lépe řečeno z Moravy, od Hodonína. Pozdější pasažér Titaniku Michal se vyučil krejčím. Dobrodružná povaha 26

PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN

a  touha po zbohatnutí ho zavedla nejprve do Prahy, kde postupně pracoval ve třech velkých krejčovských salonech. Potom odešel do Německa, pak do Francie. Zajímavý záznam, který jsem o Michalu Navrátilovi našel, pochází z roku 1901. Byl hledán kvůli tomu, že nenastoupil vojenskou službu. Ovšem v té době byl už dávno za hranicemi Slovenska i Čech. V roce 1902 se Michal Navrátil objevil v Londýně. Oženil se tu s atraktivní Italkou Marcellou Careto. Oba se pak vrátili do Francie. V Nice, v Rue de France, si otevřeli krejčovský salon. Postupně se jim narodili dva synové, Michel a  Edmund. V  době, kdy se oba chlapci učili prvním krůčkům, bylo v  Anglii rozhodnuto o  stavbě největší a  také nejluxusnější lodi světa. Titaniku. Jak se vlastně sourozenci Michel a Edmund na Titaniku ocitli? Stalo se tak poté, co je jejich otec Michal – unesl… Takhle se to ostatně traduje v rodině. Paní Marcella si našla milence. Jistého markýze de Villeré. Michal proto od rodiny odešel. S oběma syny se však pravidelně setkával. Jednoho dne, těsně před Velikonocemi 1912, se s manželkou domluvil, že si chlapce vezme k sobě. Pouze na velikonoční svátky. Už tehdy měl ale plán – odjede s oběma syny do Ameriky, kde měl několik příbuzných. Michal Navrátil odjel s chlapci nejprve do Monte Carla. Posléze do Londýna. A poté s nimi přicestoval do anglického Southamptonu. Lístky na Titanic už měl koupené. Jeho vstupenka měla číslo 230080 a stála 26 liber. S chlapci se nastěhoval do kabiny druhé třídy, označené jako F2. Titanic, největší loď světa, vysoká jako sedmiposchoďový dům a  dlouhá více než čtvrt kilometru, se chystala na svou první plavbu.

Profesor filozofie Michel Navratil (snímek vlevo) se teprve na sklonku života dozvěděl příběh svého česko-moravského rodu. Otec Michal Navrátil byl podle vzpomínek současníků nebojácný, podnikavý a dobrodružně založený.

◆◆◆ Michelovi tehdy byly teprve čtyři roky. Přesto si některé události velmi dobře pamatoval. „Když jsme přijeli do přístavu a  šli s otcem a bratrem podél Titaniku, pocítil jsem najednou hroznou úzkost. Protože se mnou nebyla moje matka…“ Michal Navrátil za sebou dokonale zametl stopy. Na Titanic se nalodil – jak jsem zjistil z dokumentů uložených nejenom v  britských archivech, ale také v jednom z archivů českých – pod jménem Alois (Louis) Hoffman. Mělo

Matka po šťastném shledání se syny. Profesor Michel Navratil na ni vzpomínal jako na přísnou a uzavřenou ženu, která o otci takřka nemluvila. A když ano, tak ne v dobrém.

jít o  jméno Čecha, kterého znal Michal Navrátil ještě z  Prahy a  jenž se rovněž usadil ve Francii. Falešná jména měli také oba chlapci. Na lodi se jim říkalo Louis a Lolo. Dne 10. dubna 1912 se Titanic vydal na cestu přes Atlantik. Do New Yorku měl doplout za pouhých sedm dní. Michal Navrátil se chystal na palubě oslavit své 32. narozeniny. Vycházely právě na 14. dubna. To byl, jak už dnes víme, čas katastrofy... Bylo také řečeno, že Michal Navrátil obýval se svými syny kajutu ve druhé třídě. „Vybavujete si z té doby něco?“ zeptal jsem se pana profesora Navratila. „Vzpomínám si, že jsem si s bratrem, nějakými dětmi a  některými staršími lidmi hrál na přídi lodi. Vybavuji si také jídelnu. Byla překrásná. Dodnes vidím ta velká okna, skrz která bylo nádherně vidět moře.“ Na obrovském parníku bylo 762 pokojů a sedm kilometrů chodeb. Pasažéři cestovali ve třech třídách. Luxus byl na tehdejší dobu až neuvěřitelný. Všechny kajuty – také ve třetí třídě – byly osvětleny elektrickými žárovkami, dobře větrány a vytápěny. Mimořádnému luxusu se těšili cestující první třídy. Obrovská jídelna se salonky pro menší společnost, vysoké koberce, ale také klubovna určená komorníkům milionářů. Byla tu i  zvláštní místnost pro psy. Rovněž nemocnice s  operačním sálem. Také holičské a kadeřnické služby, bazén i  turecké lázně s  masérkou, sál pro míčové hry. Lístek první třídy stál 100 liber. Vrcholem luxusu byla dvě milionářská apartmá. Jedna cesta přes oceán v  tomto apartmá s  vlastní promenádní palubou, dvěma ložnicemi obývacím pokojem, koupelnou a předpokojem stála 870 liber (v dnešním kurzu něco mezi 50 a 100 000 dolary). Loď působila dojmem nádherného rozlehlého paláce. Cestující byli nadšeni. Telegrafické varování o tom, že se blíží ledovce, nebrala posádka vážně. Všichni – včetně Michala Navrátila – byli přesvědčeni o tom, že Titanic je nepotopitelný. Proto bylo také na palubě pouhých dvacet záchranných člunů. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN

27

Chcete si to dočíst?

ZE R E V PLNÁ CE I F A R V T

Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice

Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 60 KČ MĚSÍČNĚ

Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 60 Kč včetně DPH.

Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ