Simona Šaturová
Nahota v Královské opeře
3. 5. 2013 / č. 18 / samostatně neprodejné
Pátek
Obsah
› Nahota v Královské opeře. Velký rozhovor se sopranistkou
Simonou Šaturovou.
› Porota Pátku LN: Je vhodné, aby ocenění za třetí odboj předával
bývalý člen KSČ?
› Jazzový klub na Rudolfinu. Je správné přestavovat téměř
dokonalou budovu?
› Ochutnávači kávy z Peru. Jen jejich smysly rozhodují o ceně celé
úrody.
› Silný příběh si čtenáře najde. Rozhovor s americkým novinářem
a dokumentaristou Davidem Francem.
› Fejeton Marcely Pecháčkové: Zítra se bude cloudovat.
+ Program TV na celý týden
se sloupky osobností: Kačer • Zaoralová • Bednářová • Bosák • Štindl • Špátová
editorial
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
„Tak jsem si housle dala na válendu, navrch polštář – a sedla si na ně. Schválně. Zlikvidovala jsem je.“ Simona Šaturová v rozhovoru na straně 6
P
orota našeho magazínu se shodne jen málokdy. Koneckonců, s tím záměrem byla také vybírána. Chtěli jsme nabídnout co nejširší spektrum názorů na otázky a situace, které hýbou českou společností. Tentokrát ale ani to nestačilo. A nelze se vlastně ani moc divit. Na otázku, zda je vhodné, aby někdejším odpůrcům komunistické diktatury předával vyznamenání bývalý příslušník vládnoucí strany, se dá kladně odpovědět je velmi těžko. První, co člověka napadne, je spíš absurdnost až bizarnost takové představy. A přece je to realita. Ministr obrany Vlastimil Picek, který si opatřil stranickou průkazku v roce 1977 a poté ji oprašoval dlouhých třináct let, se toho v úterý ujal. Jak sám dodal, s velkou dávkou pokory. Jistě, škarohlíd by mohl namítnout, že to nebyla jeho volba a tento akt mu náleží z důvodu jeho funkce ministra. Prostě mu ten „flek“ předali – a s tím jsou spojené nějaké povinnosti. A tehdy nikomu
jeho členství v KSČ nevadilo, tak proč si s tím dneska lámat hlavu. Ale to by bylo trochu jednoduché. Každý člověk se přece jen potýká s něčím, čemu se říká svědomí a zdravý rozum. Rozhodně bych si netroufal někoho hodnotit za to, co dělal v letech, kdy jsem ještě ani nebyl na světě. To svědomí ale mohlo zafungovat právě teď. Vždyť stačilo se na ten den „hodit marod“. A bude-li to nutné, i na každý další, kdy se odpůrci komunismu budou dekorovat. Myslím, že zrovna do těchto neschopenek by nikdo nerýpal. A snad by jim leckdo (byť jemně) i zatleskal. Když už tedy ta stranická knížka v nejvyšších politických funkcích v zemi není překážkou...
OBSAH 4 porota pátku 6 simona šaturová Zpívám a pes skučí Alena Plavcová
14 rudolfinum
Svatokrádež, nebo geniální nápad? Marie Frajtová
20 peru
Nos na kávu Tomáš Hájek
26 david france
Silný příběh si čtenáře najde Martina Leierová
Ondřej Suchan vedoucí magazínu
[email protected]
32 fejeton
Zítra se bude cloudovat Marcela Pecháčková
34 konečně pátek Foto na titulu Michal Sváček
50 Křížovka
Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. 3
reportáž
PÁTEK | LIDOVé NOVINy Rony Lavan Guerrera z fairtradového družstva Cenfrocafé v Peru čichá k jednomu z mnoha vzorků kávy, aby stanovil její kvalitu.
Peru
Nos na kávu
Z chuti a vůně horkého nápoje umějí poznat, kde se při zpracování kávových bobů stala chyba. Jejich smysly však dokážou cenu úrody také výrazně zvednout. Text a foto: Tomáš Hájek
20
21
reportáž
PÁTEK | LIDOVé NOVINy Amaro Chasquero se svým synem ukazuje v horách nad městem Jaém v Peru své kávové plantáže (foto nahoře). Se sklizní kávy mu pomáhá rodina, sousedé, ale najímá si i sezonní sběrače.
M
alou místností se rozléhá svižné a hlasité srkání. Mezi několika barovými stolky, plnými malých skleniček, se pohybuje dvojice snědých mužů v zástěrách. Po každém usrknutí si udělají pár poznámek do vytištěného formuláře. Každý doušek však poslušně vyplivnou do nerezové nádobky. Celý rituál trvá asi hodinu a na jeho výsledek čekají desítky pěstitelů kávy. Právě tihle dva muži totiž rozhodují o tom, v jaké kvalitě, a tedy i za jakou cenu se bude každý z ochutnaných vzorků prodávat. Ano, čtete správně, na chuťových pohárcích, čichových buňkách a zejména bohatých zkušenostech těchto dvou mužů – Ronyho Lavana Guerrera a Alexandra Julcy Rangela – závisí prodejní cena testované kávy. Jsme v centrále fairtradového družstva Cenfrocafé v severoperuánském městě Jaém, kam se postupně svážejí stovky až tisíce pytlů se zrnky sklizenými v okolních horách. Stejně jako u nás máme sommeliéry, kteří podle chuti, vůně, jiskry a dalších vlastností vína hodnotí jeho kvalitu, tady ke špičce v oblasti hodnocení kávy patří právě tito dva sympatičtí muži. Ročně přitom ochutnají na šest tisíc vzorků, a to nejen z Peru. Usušené kávové boby k nim míří také z jiných oblastí Jižní Ameriky, Rony a Alexander dokonce vyjíždějí hodnotit do dalších států – Kolumbie, Kostariky, Salvadoru i USA.
Kritika je třeba Ochutnávači kávy, řekl by jeden, co je na tom? Když má ale člověk možnost sledovat vše zblízka a dívat se degustátorům pod ruce, zjistí, že tato práce má obrovský význam především pro producenty kávy, a to i pro ty nejmenší. „Většina pěstitelů si uvědomuje, že i kritika jejich úrody může mít nakonec pozitivní dopad. Jsme totiž schopni také doporučit opatření, která by kvalitu kávy měla zlepšit,“ vysvětluje Rony Guerrera. Chuť totiž prozradí, co který zemědělec zanedbal při péči o své ká22
odrazí se to v její chuti. Zkazit dojem ale může i nedbalost. To když třeba dělníci zrna špatně promyjí. A tak Amaro své brigádníky „vyhání“ na plantáže za každého počasí. I v hustém dešti, aby jeho káva byla, jak se patří.
Ta je špatná
vovníky. Příště už si na to, v zájmu svého výdělku, dá jistě pozor. „V celonárodní soutěži kvality kávy pěstitelé z našeho družstva obsadili čtyři z prvních šesti míst. Na tom má samozřejmě velký podíl práce našich degustátorů. A naši producenti si je také pochvalují, protože díky jejich hodnocení mohou prodávat kávu za vyšší ceny,“ pochvaluje si prezident Cenfrocafé Anner Roman Neira a dodává, že první desítka vzorků byla navíc v kvalitě fair trade. Tuto skutečnost zase oceňuje koordinátor kampaní nevládní neziskové organizace NaZemi Stanislav Komínek. „Odborné rady degustátorů umožňují pěstitelům soustředit se i na kvalitu – a to je kromě garantované minimální výkupní ceny, možnosti předfinanco-
vání nebo sociální prémie další výhoda fair tradu,“ vysvětluje.
Málo rukou, špatná chuť Zvyšování kvality sklizené kávy je dlouhodobý proces. Problém ale často vzniká z mnohem prozaičtějších důvodů. Hodně záleží na klimatu, v němž kávové boby zrají. Kde není dostatek letních dní, tam se káva nestihne „vybarvit“. Poroučet počasí není v silách producentů kávy. „Jindy máme zase problém najmout dost pomocníků, abychom kávu sklidili včas. To víte, zaplatit sběrače je drahá věc,“ říka jeden z pěstitelů Amaro Chasquero z oblasti Las Pirias v Chirinos, asi tři hodiny cesty do hor z Jaému. Když není, kdo by sklízel, káva přezraje. Zbaví-li se slupek příliš pozdě,
Vraťme se ale zpátky k Ronymu a Alexandrovi do Jaému. Celý „rituál“ hodnocení kávy má svá přesná pravidla, která je třeba dodržet, aby výsledek přinesl ten správný efekt. Tak především: všechny kávy se hodnotí anonymně a od každého pěstitele je na stole vždy pět vzorků. To aby výsledky byly co nejpřesnější. Když se jim nezdá něco v prvním šálku, jsou tu ještě další čtyři. Nikdo z nich ale neví, kdo kávu vypěstoval a kde. Vzorky jsou jen očíslovány, a tak je verdikt zcela nezávislý. Rony a Alexander samozřejmě spolupracují, ale během hodnocení kávy na sebe skoro nepromluví. Přesto jsou zvláštně „propojeni“. Spojuje je schopnost rozpoznat kvalitní kávu. To se potvrzuje v malém testu, který s Ronym a Alexandrem provádím. Žádám Ronyho, aby mě upozornil, kdyby narazil na vzorek, který se mu bude zdát špatný. Alexandrovi ať o tom ale nic neříká. A pak to začne. Na stolcích je asi čtyřicet skleniček s mletou kávou, do kterých Alexander postupně nalévá vodu. Do ruky bere obří nerezovou konvici, která dosud stála na vařiči v rohu místnosti, a měří teplotu vody v ní. „Musí mít třiadevadesát stupňů, to je velmi důležité. V dalších třiceti minutách totiž každý vzorek ochutnáme několikrát, vždy při jiné teplotě,“ vysvětluje Rony a pouští se do hodnocení. Kritérií je celkem deset. Důležitá je vůně vzorku, proto ochutnávači postupně zamíchají obsah všech skleniček a přivoní k nim. „Kontrolujeme také sytost, chuť, čistotu a kyselost,“ dodává Alexander. Chvilku pozoruji Ronyho, jak svým orlím nosem poctivě očichá23
Chcete si to dočíst?
ZE R E V PLNÁ CE I F A R V T
Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ
Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.
Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ
