Anna Petrželková
Kočovná režisérka
8. 3. 2013 / č. 10 / samostatně neprodejné
Pátek
Obsah
› Porota Pátku: Co je největší přednost prezidenta Miloše
Zemana?
› Michelangelo byl prcek. Velký rozhovor se sochařem Stefanem
Milkovem.
› Rozpadal se, nebo nerozpadal? Historici se přou o nabalzamované tělo Klementa Gottwalda.
› Po stopách beskydských šelem. Reportér Pátku pátrá po
medvědech, rysech a vlcích.
› Když lidé zatají dech. Rozhovor s talentovanou divadelní
režisérkou Annou Petrželkovou.
› O věcech a lidech. Fejeton Marcely Pecháčkové
+ Program TV na celý týden
se sloupky osobností: Kačer • Zaoralová • Bednářová • Bosák • Štindl • Špátová
editorial
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
„Víte, my umělci výtvarní jsme jak pavlačový báby. Muzikanti jsou v tom nejhorší a my jsme hned potom.“ Stefan Milkov v rozhovoru na straně 6
Z
dnešního pohledu se ta otázka může zdát absurdní. I když mezi historiky je překvapivě stále živá: Rozpadalo se před padesáti lety balzamované tělo Klementa Gottwalda, nebo jde jen o městskou legendu podobnou té o černé sanitce, která unášela lidi za účelem odebírání orgánů? Odhlédneme-li od historické přesnosti, je to vlastně jedno. Obě dvě va- rianty ukazují zvrácenost celého procesu uchovávání prvního totalitního prezidenta. Tedy ještě lépe zvrácenost celého režimu, který si dokazuje soudržnost slavnostním vystavením mrtvoly v centru hlavního města. Paradoxní je, že ta balzamovací parta z Moskvy, která kdysi v Praze tajně Gottwalda mumifikovala a která dnes spadá pod ústav s poetickým názvem „Institut pro léčivé a aromatické rostliny“, je stále v plné permanenci. A dokonce se třese na další zakázky. To vše přesto,
že stejně jako v Praze stále čelí otázkám, jestli je na vystaveném Leninovi alespoň ještě kousek lidské tkáně, nebo už jde jen o dobře nasvícenou voskovou figurínu. Navěky by měl nově zůstat třeba severokorejský diktátor Kim Čong-il nebo kambodžský král Norodom Sihanuk (i když tady by prý měli balzamovat čínští experti). A je to vlastně dobře. Alespoň mají lidé možnost si tu neskutečnou absurditu a bizarnost komunistického režimu neustále připomínat.
OBSAH 4 porota pátku
Co je největší předností nového prezidenta Miloše Zemana?
6 Stefan milkov Michelangelo byl prcek Alena Plavcová 14 Klement Gottwald
Legendy a mýty z mauzolea Ondřej Suchan
20 Na stopě
Šelmy v Beskydech Miloš Šenkýř
Ondřej Suchan vedoucí magazínu
[email protected]
26 Anna petrželková Když lidé zatají dech Petra Smítalová
32 fejeton
Foto na titulu Michal Sváček
O věcech a lidech Marcela Pecháčková
34 konečně pátek Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí příloh: Dan Hrubý. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Petra Klimešová, Iva Pospíšilová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.
50 Křížovka
3
reportáž
PÁTEK | LIDOVé NOVINy V Beskydech mohou žít tři medvědi. To u sousedů na Slovensku je počítají na stovky.
Na stopě
Foto www.selmy.cz Ladislav Vogeltanz
Šelmy v Beskydech
Medvědi, vlci i rysi se vrátili do Beskyd. Potkat tyhle šelmy je ale stejné štěstí jako vyhrát některou z hlavních výher ve sportce. Na vlastní oči je paradoxně neviděla ani většina z těch, kdo se starají o jejich ochranu. Text: Miloš Šenkýř
20
21
reportáž
PÁTEK | LIDOVé NOVINy
V
Jak reagovat na setkání s šelmou?
enku je ještě tma, ale Leona Machalová balí batoh. Připíná na něj sněžnice a míří na jediný autobus, který ji ráno z Dobré u Frýdku-Místku dopraví do nitra Beskyd. Napadl sníh, takže je možné hledat stopy rysů, vlků a třeba i medvědů. Dělá to už sedm let – vždy když počasí jen trošku přeje. Křehká dívka je v Hnutí Duha členkou skupiny, která mapuje návrat velkých šelem do Beskyd. „Včera jsem našla srnu, na níž si pochutnali buď dva rysi, nebo samice s mládětem. Dala jsem tam fotopast, musím se podívat, jestli se nevrátili,“ popisuje jeden z dnešních úkolů. Takových jako ona je v horách šest, ale ve skupinkách chodí zřídka. Byť pohled na osamělou dívku mizící v lesích zaskočí, odděleně obsáhnou větší prostor. Vždyť třeba jeden rys může obývat oblast rozlehlou až 300 kilometrů čtverečních – to je více, než kolik zabírá celé Brno. Ochranářka stoupá do svahů nad přehradou Šance. Čeká ji zhruba dvacetikilometrový pochod – dílem po cestách, které lesníci prorazili v závějích kvůli svozu dřeva, ale hlavně pak po svazích. „Někdy si s námi šelmy hrají, když se pak podívám na trasu, je to, jako by záměrně kličkovaly,“ popisuje. Absolventka oboru ochrana a tvorba životního prostředí na olomoucké univerzitě je také koordinátorkou vlčích hlídek. Jde o dobrovolníky, kteří do Beskyd vyrážejí třeba proto, aby monitorovali, zda se zvířata nestávají obětí pytláků. Pod tento pojem zahrnují i některé myslivce, kteří míní, že „šelmy loví za ně“. Ostatně ani obyvatelé Beskyd nemají úplně jasno, zda je jim přítomnost rysů, vlků a medvědů příjemná, nebo ne.
Fotopast, kterou demontují Leona Machalová a Jan Stýskala, hlídala místo rysí hostiny. Zvířata se ale už nevrátila.
Člověk, který v tuzemských horách uvidí rysa, vlka či medvěda, se dožil výjimečné chvíle. Všechny tři druhy tuzemských velkých šelem jsou velmi plaché, lidem se vyhýbají. Podle ekologů za posledních 100 let v celé Evropě žádný rys nebo vlk člověka vážně nenapadl. Nicméně medvědi, například na Slovensku, napadají lidi každoročně. Nejznámější je asi případ myslivce Jána Gejdoše z Nízkých Tater, kterému se před pár lety medvěd dvakrát zakousl do hlavy. Podle ochranářů však měl Gajdoš velkou smůlu. Překvapil totiž zvíře v mlází. Těžko říct, kdo z těch dvou se tehdy víc vylekal, jasné však je, kdo měl větší sílu. Pokud už k setkání dojde, odborníci nedoporučují dívat se zvířeti do očí, raději se odvrátit, mluvit klidným hlasem a pomalu odcházet (neutíkat). Klid je třeba zachovat, i když se medvěd postaví na zadní – v té chvíli chce mít větší rozhled. Pokud však už někoho medvěd napadne, měl by se „sbalit do klubíčka“, rukama si chránit krk, lokty dát ke kolenům. Medvěd útok často jen předstírá, a když se protivník nebrání, ztratí zájem.
Foto Tomáš Hájek
Beskydské šelmy jsou ze Slovenska
Beskydy jsou jediným místem v České republice, kde se objevují všechny tři druhy velkých šelem. Či přesněji: Kam se vrátily ze slovenské části Karpat. Odhady mluví o tom, že na moravsko-slezsko-slovenském pomezí se může pohybovat jedenáct rysů (včetně rysice se třemi mláďaty), až dva vlci a dva až tři medvědi. Každý rok se zvyšuje šance, že se k nim přidají další. V obci Čantoryje vesničané vyprávěli, že slyšeli řev medvědice s mláďaty. U Valašského Meziříčí zase auto srazilo vlčici. Zasněžené stráně nabízejí jedinečnou šanci. Díky nim lze najít indicie o tom, 22
I rysí trus může být cenný nález: Prozradí pohlaví či původ zvířete, ale i to, čím se živí.
kudy plaché šelmy po hlubokých lesích bloudí. Bez ohledu na státní hranice. A důkazem mohou být i zbytky kořisti či třeba zvířecí trus. Z toho lze pomocí rozboru DNA určit pohlaví zvířete, dalšími rozbory i obsah jeho stravy. „Sníh nejen dává šanci trus najít, ale také ho trošku konzervuje, což usnadňuje rozbor. Jednou třeba sestavíme rodokmen beskydských šelem,“ dodává Leonin kolega Jan Stýskala, který právě našel „vzorek“ u stop rysa ve sněhu. Sbírá jej opatrně improvizovanou pinzetou, kterou si vyrobil ze dvou větviček, a vkládá jej do připravené nádobky. 23
Chcete si to dočíst?
ZE R E V PLNÁ CE I F A R V T
Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ
Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.
Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ
