Lucie Loosová
Z Rusalky jsem udělala hipíka
24. 6. 2011 / č. 25 / samostatně neprodejné
Pátek
OBSAH
Rozhovor: Profesor Miloš Grim a jeho anatomický ráj Téma: Někdejší slovenský prezident má ve své sbírce osmnáct letadel a jednu raketu Portrét: Návrhářka Lucie Loosová udělala z Rusalky hipíka Gurmán: Osud sýrů v Čechách a na Moravě. Auto: Nový Volkswagen Passat Na cestě: Gurmánova pouť Paříží Písnička: Mňága a Žďorp: Hodinový hotel
+ Program TV na celý týden
se sloupky osobností: Kačer • Franz • Bednářová • Bosák • Rynda • Štindl • Špátová
editorial
Muzeum normální a srovnávací anatomie skrývá exponáty, nad kterými laik ustrne. Základ téhle sbírky přitom vznikl už v osmnáctém století. Více na str. 6.
Život Maiera
A
ž do 20. června 1976 žil Sepp Maier celkem obyčejný život fotbalového brankaře. Občas dostal gól, ale protože byl Němec, většinou jeho spoluhráči nastříleli víc branek, než on sám inkasoval, a tak vyhrával nejen zápasy, ale celé soutěže a turnaje. Například mistrovství světa v roce 1974, pak byl ještě třetí (1970) a druhý (1966), jednou mistrovství Evropy (1972), čtyřikrát německou ligu, třikrát Pohár mistrů (předchůdce dnešní Ligy mistrů) a jednou Pohár vítězů pohárů. Jenže pak se to stalo. Míč si proti němu postavil Antonín Panenka, Čech, který se vyznačoval mimořádně pomalým a houpavým pohybem po hřišti, takže připomínal kachnu. Rozběhl se, ale míč nevystřelil prudce, jak bylo do té doby zvykem, nýbrž do něj jenom lehce dloubl – a ten se snášel pomalým obloučkem doprostřed branky. Chudák Sepp, v tu chvíli už ležel u tyče a jen bezmocně sledoval, jak Panenkův načechraný kožeňák dopadá za jeho záda. Život Maierův se v tu chvíli od základu změnil. Ani ne tak proto, že nezískal další pohár. Ale proto, že v sousední zemi učinili z této chvíle pravý kult a náboženství. Záběr na pomalu padající merunu a potupně polehávajícího brankaře zařadili do znělky sportovní zpravodajské relace a vždy – ve výročí Panenkova kopu – se oddávali celonárodnímu velebení historického okamžiku. Ze všeho nejvíc to připomínalo polské vzpomínky na bitvu u Grunwaldu.
Dokud oba státy rozdělovala železná opona, ještě to šlo, nikdo nikam nesměl, ale jakmile v roce 1989 padla, musel nebohý Sepp znovu a znovu čelit přívalu otázek: Pamatujete si ještě na tu chvíli? Jak jste se tehdy cítil? Co se vám honilo hlavou? Často ho napadalo: Proč se mě nezeptají na mé tři medaile z mistrovství světa? Nebo na tři vítězství v nejvýznamnější evropské klubové soutěži? Ale brzy pochopil, co od něj příslušníci sousedního národa chtějí slyšet – a vzpomínal a vzpomínal. Bral to jako svou povinnost vůči onomu národu, který fotbalových vítězství nevydobyl za celou svou historii tolik jako on sám během jedné kariéry. Vlastně to tak brali všichni jeho spoluhráči, co byli tehdy – v šestasedmdesátém – na hřišti. A nakonec i politici. K poválečnému Německu to přece tak nějak patří, dělat sousedům, jimž příslušníci tohoto národa tolik ublížili, radost. A tak když tento týden nastalo výročí bitvy u Grunwaldu, čili 35. výročí bělehradského finále, uspořádala večírek – dalo by se říci na oslavu vlastní porážky – dokonce i německá ambasáda v Praze. Sepp Maier se znovu – alespoň obrazně – postavil do branky, aby sebou vzápětí potupně plácl na zem. A pak vypravoval a vypravoval…
Dan Hrubý vedoucí magazínu
6 ROZHOVOR Miloš Grim a jeho anatomický ráj 18 TéMA Slovenský superprezident sbírá letadla
24 PORTRéT Lucie Loosová je divadelní desetibojař
30 GuRMán Osud sýrů v Čechách a na Moravě
32 AuTO Volkswagen Passat 33 nA CESTě Gurmánova cesta Paříží 34 PÍSnIČKA Mňága & Žďorp: Hodinový hotel
Foto na titulu: Ondřej němec
Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu a zástupce šéfredaktora: Dan Hrubý. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Veronika Bednářová, Honza Dědek, Ondřej Formánek, Alena Plavcová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Produkční: Ilona Šáralová. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s. r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
3
ROZ H OVOR
Příběh lidského
těla S přednostou Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. MUDr. Milošem Grimem, DrSc., o pitevní seznamce a posledních věcech člověka. Alena Plavcová, foto Jan Zatorsky
6
PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
„Líbilo by se mi, kdyby existovala duše, kdyby něco zůstalo. Ale já k tomu nemám jediný důkaz,“ říká profesor Grim.
PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
7
Šimpanz uchovaný v lihu, vedle šimpanzí kostra. Vzorník lidských očí. Nebojte, jsou ze skla.
P
rofesionál si emoce nepřipouští, opakuju si v duchu, zatímco vcházím do budovy Anatomického ústavu poblíž pražského Karlova náměstí. A stejně mě trochu šimrá kolem žaludku už ze slova pitevna. A stejně, už když tu historickou budovu s vysokými stropy a vitrínami plnými preparátů obhlížím zvenku, neubráním se myšlence: Tady, za těmi bíle zamalovanými okny kousek nad úrovní chodníku, se uchovávají mrtvá těla? A to se za malou chvíli chystám říct profesorovi Miloši Grimovi, muži, který měl to potěšení zkoumat i kousek stehna Jana Lucemburského, o detaily. Pane profesore, co je to popitevák?
Popitevák? To je slangový termín zápočtu z pitevních cvičení. Taky existuje polebák, pomozečák, myslím, studenti neužívají... Vidíte – a člověk si hned představuje nějaký studentský mejdan. Mimochodem, když se ráno chystáte do práce, těšíte se, že si zapitváte?
Teď už ne. Ale dřív opravdu ano. V těch počátcích, než jsem šel s mediky do pitevny, našel jsem si vždycky nějakou strukturu, četl si o ní předem a těšil se, že si ji vypitvám a prohlédnu, prostě jsem do toho chtěl proniknout co nejhlouběji. Měl jsem pak zase období, kdy mě to velmi bavilo v laboratoři. Naučil jsem se pracovat na embryonálních chimérách kuřete a japonské křepelky. To se přenese část embrya dvou- třídenního kuřete do stejně starého vajíčka japonské křepelky nebo naopak. A když se vám to technicky podaří, ta přenesená tkáň přiroste, poněvadž tam ještě nejsou imunitní reakce. A protože se ty buňky od sebe liší, můžete v mikroskopu sledovat osud těch přenesených buněk. Dnes se zase těším, jak přijdu do práce, zapnu počítač, podívám se, co je nového ve světě – a pak třeba začnu psát články. Teď kupříkladu o vývoji svalů. 8
PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
Musí mít anatom šikovné ruce? A může to být třeba levák?
Já jsem levák, a ještě k tomu přecvičený na praváka. Nevím, co to dělá v kůře mozkové, pravděpodobně se to tam nějak pere. Ale je to vlastně výhoda. Moje obě ruce jsou skoro plnohodnotné, i když některé atletické disciplíny jsem dělal levou rukou – házel oštěpem, diskem, koulí. Ale píšu pravou a jím pravou. Měl jste strach, když jste stál poprvé nad pitevním stolem?
Nevzpomínám si, že by mě to nějak stresovalo. V pitevně pro mě vždycky byla věcnost důležitější než emoce. Ale samozřejmě kdyby to bylo spojené s někým, koho jste znala, pak by to mělo velký emotivní náboj. Když jsem ještě studoval, stalo se jednomu kolegovi, že přišel na stáž na soudní lékařství – a tam ležel jeho mrtvý otec, se kterým se ráno normálně rozloučil. Pak ho přejela tramvaj, a tak se tam dostal. Víte, tady je permanentní zájem různých gymnázií o to, že by nám sem přivedli budoucí maturanty, kteří váhají, jestli studovat medicínu, a chtějí vidět pitevnu, zda by ji snesli. Ale usoudili jsme, že to není etické. Nepustíme sem žádné diváky. Pitva je ze zákona určena pro lékaře a pro mediky, kteří se při ní učí, hledají odpovědi na nějaké otázky. Což je něco úplně jiného. Pro devatenáctileté studenty je to zřejmě jejich první setkání s mrtvým člověkem. Připravujete je nějak? Co vědí o člověku, kterého budou pitvat?
Při úvodní přednášce k anatomii jim vždycky čtu z dopisů dárců těl. Některé jsou velmi vážné, ale v některých jsou i žertíky, které mají zřejmě odlehčit situa-
MuzeuM NorMálNí A sroVNáVACí ANAtoMie ◆ Muzeum je součástí Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Slouží hlavně studentům a odborníkům, nicméně je přístupné i veřejnosti – laik si jen musí návštěvu předem telefonicky dohodnout. ◆ Sbírka obsahuje celkem tisíc šest set preparátů. Její jádro vzniklo už v osmnáctém století. Vůbec nejstarší jsou preparáty cév tenkého střeva od průkopníka české anatomie Jiřího Procházky (1749–1820), dále preparáty ze sbírky Jana Evangelisty Purkyně (1787–1869) a také preparáty jednoho z nejvýznačnějších anatomů devatenáctého století, Rakušana Josefa Hyrtla (1810–1894). ◆ Nejrozsáhlejší část sbírky mapuje normální anatomii člověka. Jsou v ní řezy lidskými orgány nebo částmi lidského těla, preparáty zhotovené anatomickou pitevní technikou, odlitky dutin orgánů, kosti a modely prostorové rekonstrukce orgánů. Jsou tu i preparáty, které dokládají rozmanitost anatomických struktur a patologické změny lidské kostry. ◆ Další část sbírky muzea se zaměřuje na srovnávací anatomii. Jsou v ní kostry a orgány všech tříd a řádů obratlovců, včetně nejbližších příbuzných člověka. Exponáty ukazují podobnost stavby těchto biologických druhů s lidskou anatomií a slouží ke studiu evoluce člověka.
ci. Jistá žena například chtěla, aby její tělo nepitvaly medičky. „svěřte mě pouze do rukou sličných mediků,“ napsala. Nebo jiný dárce si zase přál, aby tady jeho kostra byla vystavena naproti hlavnímu schodišti. Jsou anatomické ústavy po světě, které mají na hřbitově vyhrazené místo v urnovém háji – a tam jsou i seznamy dárců. My je nezveřejňujeme – máme tu jen pamětní
inzerce
PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
9
Chcete si to dočíst?
ZE R E V PLNÁ CE I F A R VT
Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
Chcete si přečíst víc?
PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 60 KČ MĚSÍČNĚ Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 533. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 60 Kč včetně DPH.
NOVINY OSOBNOSTÍ
