Sami na děti, sami na vše ostatní?

APERIO – SPOLEČNOST PRO ZDRAVÉ RODIČOVSTVÍ, O.S.

Sami na děti, sami na vše ostatní? Analýza postavení sólo rodičů ve Velké Británii, Irsku, na Slovensku a v České republice APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství, o.s. Realizováno k 31.7. 2013 (I. část) Doplněno k 30.11. 2013 (II. část)

Analýza vznikla v rámci projektu „Rodiče samoživitelé/ky a trh práce“. Realizace projektu je financována z Evropských sociálních fondů v ČR, prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Projekt CZ.1.04/5.1.01/77.00353

APERIO ‐ Společnost pro zdravé rodičovství


Sami na děti, sami na vše ostatní? Analýza postavení sólo rodičů ve Velké Británii, Irsku, na Slovensku a v České republice. APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství, o.s. Plzeňská 66, Praha 5, 151 24 www.aperio.cz www.saminadeti.cz Všechna práva k publikaci jsou vyhrazena. Užití této publikace nebo její části je podmíněno souhlasem nositele autorských práv. © 2013 APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství



1

Obsah Úvod ................................................................................................................................... 5 ČÁST 1 ‐ Legislativní analýza .............................................................................................. 6 Definice rodiny, sólo rodiče, osamělý rodič a neúplná rodina ............................................. 7 Rodina a rodinná politika ....................................................................................................... 7 Typy neúplných rodin ............................................................................................................ 8 Definice sólo rodiče ............................................................................................................... 9 Definice sólo rodiče v jednotlivých zemích .....................................................................................9

Rodinná politika ................................................................................................................ 13 Rodinná politika, její cíle, ovlivňující faktory a nástroje ...................................................... 13 Nástroje politiky ................................................................................................................... 13 Finanční podpora .......................................................................................................................... 14 Nefinanční podpora ...................................................................................................................... 14 Rodinná politika v jednotlivých zemích ........................................................................................ 15

Hlavní problémy sólo rodičů ............................................................................................. 23 Sólo rodič z pohledu statistiky .......................................................................................... 26 Velká Británie a Skotsko ...................................................................................................... 26 Irsko ..................................................................................................................................... 27 Slovensko ............................................................................................................................. 27 Česká republika .................................................................................................................... 27 Ochrana sólo rodiče v pracovněprávních vztazích ............................................................. 30 Velká Británie ....................................................................................................................... 32


2

Flexibilní zaměstnávání (Flexible working) ................................................................................... 32

Irsko ..................................................................................................................................... 33 Slovensko ............................................................................................................................. 33 Česká republika .................................................................................................................... 34 Srovnání české a slovenské právní úpravy z pohledu pracovního práva ............................ 36 Sólo rodič z pohledu sociálního zabezpečení ..................................................................... 38 Sociální zabezpečení ve Velké Británii ................................................................................. 38 Institucionální rámec .................................................................................................................... 38 Financování dávek ........................................................................................................................ 39 Přídavek na dítě a Velká Británie (Child Benefit) ......................................................................... 39 Dávky v podobě daňových zvýhodnění ........................................................................................ 39

Irsko ..................................................................................................................................... 46 Podpora pro sólo rodiče (One‐Parent Family Payment ‐ OPF) ..................................................... 46 Příspěvek na nájemné (Rent Supplement) ................................................................................... 47 Příspěvek na ošacení a obuv při návratu do školy (Back to School Clothing and Footwear Allowance) .................................................................................................................................... 48 Příspěvek na palivo (Fuel Allowance) ........................................................................................... 48 Doplatek k rodinnému příjmu (Family Income Supplement) ....................................................... 48 Dávky pro sólo rodiče podmíněné předchozím manželstvím ...................................................... 48

Osamělý rodič z pohledu sociálního zabezpečení na Slovensku ......................................... 49 Institucionální rámec .................................................................................................................... 49 Náhradní výživné .......................................................................................................................... 49 Přídavek na dítě ............................................................................................................................ 51 Příplatek k přídavku na dítě .......................................................................................................... 52 Rodičovský příspěvek ................................................................................................................... 53 Porodné ........................................................................................................................................ 54 Příplatek k porodnému ................................................................................................................. 55


3

Daňový bonus ............................................................................................................................... 56 Důchodové pojištění ..................................................................................................................... 57

Česká republika .................................................................................................................... 60 Institucionální rámec .................................................................................................................... 60 Financování dávek ........................................................................................................................ 60 Přídavek na dítě v České republice ............................................................................................... 61 Porodné v České republice ........................................................................................................... 62 Příspěvek na bydlení ..................................................................................................................... 63 Pozůstalostní dávky ...................................................................................................................... 67 Daňové zvýhodnění (sleva na dani, daňový bonus) ..................................................................... 68

Výživné ............................................................................................................................. 71 Specifika vymáhání výživného ve Velké Británii .................................................................. 71 Child Support Agency (CSA) .......................................................................................................... 71 Child Maintenance Service ........................................................................................................... 72

Sólo rodič a výživné na dítě v Irsku ...................................................................................... 73 Sólo rodič a výživné na dítě na Slovensku ........................................................................... 73 Sólo rodič a výživné na dítě v České republice .................................................................... 75 Doporučení pro úpravu legislativy v České republice ........................................................ 78 ČÁST 2 ‐ Analýza dobré praxe v oblasti sociální práce a poradenství ................................ 80 Sociální a psychosociální podpora pro sólo rodiče v zemích, kde působí partnerské organizace projektu .......................................................................................................... 81 Slovensko ............................................................................................................................. 82 Podpora zaměstnanosti ................................................................................................................ 82 Pomoc z chudoby ......................................................................................................................... 82 Podpora sociálního bydlení .......................................................................................................... 83 Psychologická podpora sólo rodičů .............................................................................................. 83


4

Domácí násilí ................................................................................................................................ 83 Genderové a kulturní aspekty sólo rodičovství a stigmatizace sólo rodičů ................................. 84 Shrnutí .......................................................................................................................................... 84

Irsko ..................................................................................................................................... 84 Podpora zaměstnanosti ................................................................................................................ 85 Pomoc z chudoby ......................................................................................................................... 86 Psychologická podpora sólo rodičů .............................................................................................. 86 Nečekané těhotenství .................................................................................................................. 87 Genderové a kulturní aspekty sólo rodičovství a stigmatizace sólo rodičů ................................. 87 Shrnutí .......................................................................................................................................... 87

Anglie ................................................................................................................................... 88 Pomoc z chudoby ......................................................................................................................... 88 Podpora zaměstnanosti ................................................................................................................ 89 Psychologická podpora sólo rodičů .............................................................................................. 90 Genderové a kulturní aspekty sólo rodičovství a stigmatizace sólo rodičů ................................. 91 Shrnutí .......................................................................................................................................... 91

Skotsko ................................................................................................................................. 92 Služby podporující návrat do zaměstnání .................................................................................... 93

Doporučení pro sociální a poradenskou práci se sólo rodiči .............................................. 97


5

Úvod Sociální zajištění rodiny je téma, které se nedotýká několika individuálních jedinců, ale většiny populace. Jsou země, ve kterých tato funkce připadá pouze na občana, naopak v jiných zemích na sebe tuto zodpovědnost částečně přebírá stát. Míra zapojení či štědrosti státu se odvíjí od cílů jeho rodinné politiky, které jsou ovlivněny mnoha faktory, ať již historickými, politickými, ekonomickými či sociálními. V následujícím textu se bude srovnávat právní postavení sólo rodičů (tj. rodičů samoživitelů a samoživitelek) především z hlediska pracovněprávních vztahů, poskytování sociálních dávek rodinám s dětmi a určování a vymáhání výživného. V další části se zaměříme na služby pro sólo rodiče poskytované státními a neziskovými organizacemi. Komparace je zaměřena na čtyři členské země Evropské unie ‐ na Českou republiku, dále na Velkou Británii, Irsko a Slovenskou republiku. Velkou Británii a Irsko lze označit za státy s velmi vysokou mírou státní sociální podpory pro sólo rodiče. Slovensko je zajímavé porovnat s Českou republikou z toho důvodu, že již více než 20 let po rozdělení Československa jde svou vlastní cestou sociální politiky. Předložená analýza by měla posloužit jako podklad pro navrhování doporučení pro Českou republiku – například konkrétních legislativních nástrojů, které by usnadnily postavení sólo rodičů v České republice. Uvedené příklady dobré praxe by mohly být inspirací pro státní a nestátní subjekty, které s touto cílovou skupinou pracují anebo se chystají pracovat a poskytovat různé formy podpory.


ČÁST 1 ‐ Legislativní analýza

6


7

Kapitola 1

Definice rodiny, sólo rodiče, osamělý rodič a neúplná rodina

Rodina a rodinná politika Definice rodiny: „Rodina je skupinou jednotlivců spojených pokrevním příbuzenstvím, sňatkem či adopcí, kteří vytvářejí ekonomickou jednotku a jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí."1 Rodina plní několik základních a nezbytných funkcí ‐ biologickou, ekonomickou, sociální a výchovnou funkci. Podle něj je rodina nezbytným základem a vlivným prvkem na vývoj jedince a jeho následnou schopnost adaptovat se ve společnosti. Rodina určuje tři základní dimenze, v jakých může rodič ovlivnit svého potomka. Jedná se o úroveň biologickou, tedy že mu dá život a předá určitý genetický kód. Dále má rodič legislativně danou povinnost a právo vůči dítěti. Poslední a nejdůležitější dimenzí rodičovství je vlastní psychosociální vazba, tedy výchova a péče o potomka a s ní související citové pouto, které je hlavním charakteristickým rysem všeobecného chápání rodiny. Velký vliv na změnu chápání rodiny měly i světové války a velká hospodářská krize, které narušily demografickou skladbu obyvatelstva. Tehdy vznikla poměrně velká vrstva lidí, kteří potřebovali sociální podporu. Z toho důvodu se především od konce druhé světové války začíná klást důraz na rozvoj rodinné politiky. Potomci vzešlí z velkých poválečných populačních vln zahájili nový přístup k rodinnému životu a modelu rodiny. Znaky současné 1

POTŮČEK, M. 1995. Sociální politika. 1. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. 80‐85850‐01‐X.


8

rodiny lze specifikovat následujícím způsobem: V rámci rodiny se poměrně rychle vzájemně přiblížily role muže a ženy a zároveň je kladen velký důraz na zájem jednotlivce. Často dochází k vytvoření intimního vztahu bez vazby a očekávání jeho delšího trvání. Rodičovství je stále více odsouváno do pozdějšího věku. Stále více rodin je pouze dvougeneračních, bez dostupné sociální opory příbuzných. Nárůst neúplných rodin a množství sociálních událostí v rámci rodin, spojených se sníženou schopností rodin tyto události zvládat, vyžaduje podporu státu prostřednictvím rodinné politiky.

Typy neúplných rodin V oblasti sociologie a statistiky se používá pojem neúplná rodina, který je chápán jako synonymum pro rodiny, ve kterých žije osamělý rodič (či jiný pečovatel, prarodič aj.) s dítětem (dětmi). Osamělost je zde chápána tak, že neexistuje druhý legální partner rodiče (prarodiče aj.). Ve společnosti se vyskytuje několik typů neúplných rodin. Klasickou neúplnou rodinu tvoří jeden rodič a dítě (resp. děti). Druhý rodič se podílí na výchově vzdáleně a hlavně alimentačně. Dalším typem neúplné rodiny jsou osamělé matky (otcové) s dětmi. To jsou případy úmyslně svobodných matek (tento způsob života si sami zvolily) nebo jsou to rodiny, kde druhý partner zemřel. Neméně významnou skupinou jsou domácnosti tvořené jedním rodičem a dalšími příbuznými. Dalším typem soužití je neúplná rodina, která se jako neúplná jeví pouze po formální stránce. Jde o domácnosti, které jsou tvořeny jedním rodičem, dítětem a druhem (družkou), který s rodičem tvoří partnerský svazek. V českém kontextu (a sociálním systému) se rozlišují rodiny svobodných matek, jejichž dítě nemá otce uvedeného v rodném listě, rodiny matek (ať už svobodné nebo rozvedené), jejichž dítě má otce uvedeného v rodném listě, a konečně matek, jejichž dítě má uvedena otce v rodném listě, ale tento zemřel. Toto rozlišování vychází z tradic českého sociálního státu, který bere ochranu a zajištění vdov a sirotků za své, naopak životní situaci svobodných matek implicitně považuje za výsledek jejich životního rozhodnutí a nehodlá v ní výrazněji intervenovat. Dalším možným dělením je rozlišování na rodiny, kde otec pravidelně platí výživné (eventuálně ho v případě jeho úmrtí „zastupuje" jako spoluživitele stát), a kde


9

otec z nějakých důvodů neplatí, a finanční zajištění je tak výhradně na matce. Další – již spíše nefinanční – rovinou, která je pro kvalitu života neúplných rodin zásadní, ovšem kterou již sociální systém není s to rozlišovat, je to, do jaké míry je otec zapojen do péče o dítě (zde nejde jen o to, jak často se s dítětem vídá, ale zda jsou vztahy na takové úrovni, aby byl otec schopen dítě večer, když má matka program, pohlídat, nebo vypomoci v případě, že jsou dítě či matka nemocné), případně jakou měrou je ochoten podílet se na chodu domácnosti (běžné opravy apod.). Každý typ neúplné rodiny má svou typickou strukturaci forem soužití, která je dána jejími sociodemografickými charakteristikami. Jako dominantní indikátor se ukazuje věk, dále pohlaví, velikost místa bydliště a bezprostředně počet dětí.

Definice sólo rodiče Za sólo rodiče budeme v tomto textu považovat osobu, která žije sama v domácnosti alespoň s jedním nezaopatřeným dítětem, samostatně o něj pečuje a vyživuje ho. V některých případech právní předpisy zohledňují skutečnost, že jeden z rodičů žije s dětmi sám. Legislativa pro sólo rodiče užívá termín osamělý zaměstnanec. Definici sólo rodiče (z pohledu legislativy osamělého rodiče) obsahují zpravidla pracovněprávní předpisy nebo předpisy týkající se sociálního zabezpečení. S definicí sólo rodiče souvisí i pojem nezaopatřeného dítěte. Nezaopatřené dítě je podporováno ze státní sociální podpory. Každý stát definuje nezaopatřené dítě různě.

Definice sólo rodiče v jednotlivých zemích

Velká Británie Ve Velké Británii je rodina se sólo rodičem definována pro účely státní sociální podpory jako domácnost, která je složena alespoň z jednoho závislého dítěte a matky nebo otce a druhý rodič zemřel nebo trvale není přítomen. Ve Velké Británii se za závislou osobu považuje osoba do věku 16 let, případně až do věku 19 let včetně, pokud je prokázáno, že studuje denní studium zakončené nejvýše maturitou.


10

Irsko V Irsku je definice podobná jako ve Velké Británii. V Irsku mohou rodinu založit jen manželské páry. Nesezdané páry, homosexuální či lesbické páry rodinu podle stávajícího platného rodinného práva založit nemohou.

Slovensko Slovenský zákoník práce (zákon č. 311/2001 Z.z.) osamělého zaměstnance definuje obdobně jako český zákoník práce: Osamělý zaměstnanec je zaměstnanec, který žije sám a je svobodný, ovdovělý anebo rozvedený muž, svobodná, ovdovělá anebo rozvedená žena. Za osamělého zaměstnance se považuje i osamělý muž anebo žena z jiných vážných důvodů. Tím se rozumí situace, kdy zaměstnanec nežije sám odděleně od svého manžela. Nezaopatřené dítě podle zákona č. 600/2003 Z.z., o přídavku na dítě je dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle do dovršení 25 let, pokud se ●

soustavně připravuje na povolání studiem nebo

●

nemůže soustavně připravovat na povolání studiem nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Nezaopatřené dítě podle tohoto zákona je i dítě, které

●

po skončení povinné školní docházky se účastní denní formou kurzu na získání základního vzdělání, kromě kurzu organizovaného podle zvláštního předpisu, nejdéle do skončení školního roku, ve kterém dítě dovršilo 18 let věku, nebo

●

je neschopné se soustavně připravovat na povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, nejdéle do dovršení plnoletosti (18 let). Nezaopatřené dítě podle tohoto zákona není dítě,

●

kterému vznikl nárok na invalidní důchod nebo pobírá sociální důchod,

●

jehož studium na vysoké škole podle studijního programu přesahuje standardní délku nebo

●

které získalo vysokoškolské vzdělání druhého stupně.


11

Česká republika Osamělými zaměstnanci (§ 350 zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce) se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí‐li s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem. Podle právní úpravy zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře může být za rodinu považován i jednotlivec posuzovaný za účelem udělení nároku na sociální dávku. Dále za členy rodiny posuzované osoby mohou být považovány nezaopatřené děti, i když posuzovaná osoba nemusí být jejich rodičem, stačí být ustanoven poručníkem.2 Dále je do rodiny řazen partner, manžel, rodič posuzované osoby nebo partnera. Všechny tyto osoby jsou považovány za součást rodiny, pokud žijí dlouhodobě ve společné domácnosti s posuzovanou osobou a podílí se na hrazení společných a svých osobních nákladů. Lehce odlišná je právní úprava téhož zákona pro konkrétní dávku a to pro příspěvek na bydlení. V tomto případě jsou z hlediska nároku na příspěvek za rodinu považováni všichni, kteří mají uvedené trvalé bydliště na stejné adrese. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. roku věku (§11 zákona č. 117/1995 Sb.), jestliže: 2

Za rodiče se pro tyto účely považuje též osoba, které bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do

péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby než rodiče, b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte, c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně‐ ‐právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu 3 měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení, d) rozhodnutí soudu o ustanovení osoby poručníkem, e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně‐právní ochranu dětí o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, podle zvláštního právního předpisu, g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě


12

● se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz; ● z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.


13

Kapitola 2

Rodinná politika Rodinná politika, její cíle, ovlivňující faktory a nástroje Rodinná politika je podoblastí sociální politiky, jejíž důležitost byla velmi dlouhou dobu stavěna do pozadí. V Evropě začal být kladen důraz na její rozvoj především po druhé světové válce. Má za úkol respektovat práva a přání svých občanů v oblasti zakládání rodiny a péče o ni a navíc vytvořit co nejlepší podmínky pro to, aby rodiny dobře fungovaly a mohly si udržet důstojnou životní úroveň. Hlavním cílem rodinných politik v moderních státech je zmírňování narůstajících nákladů rodin při opatrování mladé generace realizací principu především sociální solidarity, principu sociální spravedlnosti a principu sociální garance. Jako jeden z dalších cílů rodinné politiky se ještě uvádí nezbytná podpora rodin se záměrem usnadnit skloubení profesního a rodinného života. Hlavní oblasti zaměření rodinné politiky jsou: ●

podpora chudých rodin,

●

populační politika a

●

prostor ke svobodné volbě v rámci rozvíjení sociálního blahobytu občanů.

Nástroje politiky


14

Finanční podpora Úkolem finanční podpory je doplnit nebo z části nahradit příjem rodiny. Probíhá především formou různých dávek. Finanční podpora přímá je poskytována především ve formě dávek státní sociální podpory, jejichž udělování, případně i výše, může být ovlivněno rodinným příjmem. Takové dávky se nazývají příjmově testované. Jako přímou finanční oporu můžeme označit například sociální dávky jako přídavek na dítě, potom porodné, dávky odvozené z nemocenského pojištění jako peněžitá pomoc v mateřství, následně rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a mimo jiné také různé formy sociálních a jiných stipendií. Snahou státu je zajistit rodinám takové příležitosti, ekonomické a sociální prostředí, aby byly co nejméně závislé na sociálních dávkách, tedy přímé finanční podpoře. Proto vyvíjí iniciativu i v oblasti nepřímé finanční podpory. Nepřímá finanční podpora představuje pomoc ze strany státu především v podobě různých forem daňových úlev. Ty mohou být formou slevy na dani, tedy snížením výše odváděné daně, nebo formou bonusu, tedy obdržením určité částky jako daňové úlevy. Úlevy se v případě rodinné politiky týkají především odpočtu daně na vyživované dítě.

Nefinanční podpora Další formou nepřímé finanční podpory je dotace veřejného sektoru. Jedná se například o příspěvky na stravování ve školních jídelnách, příspěvky na vysokoškolské koleje, dále pak dotování předškolních zařízení jako jsou jesle a školky nebo pak dále družiny a zájmová sdružení, která mají za úkol rodičům usnadnit propojení práce a rodiny. Víceméně lze danou podporu označit jako služby pro rodinu. Dále bychom mohli do této kategorie zařadit různé slevy na jízdné pro děti a studenty. Dalším oddílem nefinanční podpory rodiny mohou být aktivity vyvíjeny samotnou společností. Tyto služby mohou rozvíjet jak subjekty veřejného práva – kraje obce, neziskové organizace tak soukromé právnické či fyzické osoby. Jedná se především o různé druhy poradenství a pomoci, jako manželské a rodinné poradenství, nebo různé preventivní programy, jako azylové domy či domy na půl cesty, a telefonní linky. Dále to pak mohou být služby preventivního charakteru pro zajištění správného fungování rodiny, ať už jsou poskytované komerčně nebo nekomerčně. V neposlední řadě by se měla zmínit podpora rodiny ve formě rozšíření možnosti


15

pracovat pouze na částečný úvazek, což umožňuje jednomu z rodičů snadněji provázat péči o rodinu a zaměstnání. Tato nepřímá podpora není v České republice příliš rozšířená, avšak v jiných evropských zemích, jako například ve Velké Británii, je na poměrně vysoké profesionální úrovni.

Rodinná politika v jednotlivých zemích

Rodinná politika ve Velké Británii Základ sociální politiky vychází ze státu blahobytu. Podstatou státu blahobytu je především zajištění základních životních potřeb, preventivní ochrana před rizikovými situacemi a co nejlepší poskytování nezbytných služeb3. Model je charakteristický, svojí pasivitou vůči politice zaměstnanosti a snahou podporovat pouze ty obyvatele, kteří jsou na hranici chudoby. Radikálně se snaží předejít situaci, kdy by nepracující člověk měl větší příjmy než osoba ekonomicky aktivní. V rámci reziduálního typu sociální politiky, ke kterému má tato země nejblíže, je kladen důraz na roli rodiny jako zdroje podpory a samozřejmě na tržní prostředí. Až v případě nedostatečnosti těchto dvou faktorů zasahuje stát. Míra zásahu a všeobecné redistribuce zdrojů je značně malá. S příchodem vlády konzervativců a Margaret Thatcherové v roce 1979 dochází k velkým změnám, a to nejen v rámci sociální politiky. Je to především z toho důvodu, že liberální postoj nepohlíží na poskytování dávek jako na plnou náhradu mzdy, nýbrž spíše jako výpomoc v sociální tísni k poskytnutí existenčního minima. Jedná se o období redukování veřejných výdajů a období tvorby velkých sociálních rozdílů mezi lidmi. Určité změny se tedy dotkly i státem udělovaných rodinných dávek. Liberální politika škrtů „zmrazila přídavky na děti a zpřísnila poskytování příspěvku na bydlení". V této době docházelo k rozsáhlým privatizacím, aby stát ulehčil svým výdajům a proto došlo k prodeji mnoha bytů a domů do soukromého vlastnictví, a tudíž došlo k soustředění sociálně slabších rodin v sociálních bytech. Mimo jiné v důsledku privatizace začalo vyplácení mateřských a nemocenských dávek spadat pod zaměstnavatele. Navzdory velkým změnám nebyla konkrétně rodinné 3

Lucie Marešová: Problematika sociálního zajištění rodin s dětmi v ČR a ve Velké Británii, Brno 2012


16

politice dále věnovaná velká pozornost. V té době byla sňatečnost poměrně vysoká a populační problémy téměř neexistovaly, což umožňovalo alokaci zdrojů do jiných oblast. Toto období však netrvalo příliš dlouho, a tak bylo nezbytné, aby si konzervativní vláda v průběhu svého působení uvědomila svoje chyby a začala řešit objevující se nedostatky v rodinné politice, způsobené mimo jiné nárůstem osamělých rodičů. Po poválečném období začalo docházet k určitému nárůstu dětí narozených mimo manželství, a přestože hlavní nárůst nastal až v době, kdy se vlády opět ujala labouristická strana, byl to problém vyžadující pozornost. Jako reakce na narůstající potíže spojené s restriktivní politikou a narůstajícími společenskými rozdíly byl v roce 1986 zaveden nový zákon o sociálním zabezpečení. Týkal se především „sjednocení pravidel pro poskytování testovaných dávek" a rovněž „vzniku nové rodinné dávky pro nízkopříjmové rodiny Family Credit". Family Credit měla být štědřejší než předcházející dávka Family Income Supplement. V roce 1990 převzal vládu konzervativců John Major, který se snažil zaměřit na tradiční rodinné hodnoty a podporu řešení problémů rozvodovosti, neúplných rodin, svobodných matek, rodinného násilí atd., protože ty představovaly hrozbu zatížení sociálního systému. Major se za dobu, kdy byl u moci, zasloužil o vznik dvou zákonů. Jedná se o Zákon o dětech z roku 1989 a o Zákon o dětské podpoře (Child Support Act), který vešel v platnost v roce 1991 a prošel nezbytnou úpravou v roce 1995. Oba zákony vznikly ve prospěch práv a potřeb dítěte a posílení zodpovědnosti rodičů. Konzervativní vláda si položila na počátku své vlády za cíl snížit náklady na sociální politiku a snížit zásahy státu do rodiny. Intervence státu do rodiny však vzrostla, a přestože došlo ke stabilizaci výdajů celkově, výdaje na sociální politiku vzrostly. To však můžeme připisovat mimo jiné i měnící se demografické struktuře. Labouristi se dostali zpět k moci po více než 20 letech v roce 1997 a vytrvali u ní přes deset let. Hlavní podstatou nové politiky Labour Party byla více snaha o podporu zaměstnanosti než o přerozdělování příjmů. Pracovníci s nízkou mzdou museli být podporováni více než nepracující, aby docházelo ke správné pracovní motivaci, což potvrzuje přetrvávající anglosaský model sociální politiky. Velký důraz byl kladen na příjmovou redistribuci a poprvé za historii Velké Británie byla v roce 1999 stanovena minimální mzda. Labouristická vláda začala klást mnohem větší důraz na sociální podporu rodin. Byla


17

vyvíjena snaha o vymanění děti z chudoby jak formou daňových úlev pro rodiče, tak zvyšováním přídavků na děti. Mezi hlavní priority v rámci rodinné politiky patří: ● upřednostňování zájmů dítěte ● stabilita a bezpečnost dětí ● podpora všech typů rodinných forem (zákon z roku 1990 a 1995 nerozlišují mezi oddanými či neoddanými partnery) ● není snaha nahradit rodiče, ale pomoci jim k podpoře dětí. Od roku 2010 se k moci opět dostala konzervativní strana. Strana veřejně prezentuje pozitivní postoj k rozvoji a podpoře rodinné politiky. Od svého zvolení zvýšila úlevy na dani na děti (Child Tax Credits) nad míru inflace, vyvíjejí snahu o přizpůsobení rodičovských dovolených, podpora nezaměstnaných rodičů k znovuobnovené pracovního poměru a usnadnění zkombinování práce a péče o rodinu. V roce 2010 představovaly sociální dávky ve Velké Británii 15,1% HDP. Do těchto vládních výdajů nejsou zahrnuty pouze dávky poskytované v rámci rodinné politiky, ale rovněž dávky spojené s péčí o nemocné, invalidní osoby, seniory a nezaměstnané jedince. Výše vládních výdajů spojených se sociálními dávkami má v rámci této práce především ilustrativní charakter. Labouristická vláda (1997‐2009) si stanovila za cíl zvýšit míru zaměstnanosti sólo rodičů, snížit dětskou chudobu o polovinu. Strategie byla zahájena dvěma programy: ●

New Deal for Lone Parents (1998)456, který je zaměřen na pomoc sólo rodičům tak, aby byla zvýšena jejich připravenost k práci a aby se stali zaměstnanými. Program doprovázela další legislativní opatření jako např. nové daňové kredity pro zaměstnance s nízkým příjmem.

●

National Childcare Strategy7 ‐ založena na těchto faktorech: ○

druhy péče o děti: dobrovolné, soukromé, a zapojení veřejného sektoru;

○

dostupnost péče pro děti venkovských a znevýhodněných rodin;

4

http://ftp.iza.org/dp5491.pdf

5

,

6

http://data.gov.uk/dataset/new_deal_for_lone_parents_ndlp

7

http://www.lbcma.org.uk/NCS.asp


○

18

rovné příležitosti pro děti z různých kulturních, etnických a náboženských prostředí;

○

kvalita, stimulující péče s pracovníky, kteří mají za cíl neustále zlepšovat své služby;

○

dostupnost péče, (kde děti bydlí a rodiče pracují);

○

integrace vzdělávání v raném věku s péčí o děti;

○

přístupnost informací o poskytovatelích péče.

Výsledkem této legislativní podpory je zvýšení zaměstnanosti sólo rodičů o 14,5% ‐ z 45% v roce 1997 na 59% v roce 2013. V další fázi reformy byli podporováni rodiče, kteří byli zaměstnaní nebo aktivně hledali zaměstnání. Mělo se za to, že výkon práce má pozitivní dopad na rodiny sólo rodičů. Úskalím této reformy byl nedostatek dostupných zařízení pro děti. Pro rodiny se sólo rodičem byly proto stanoveny určité výjimky. Reforma mj. negativně dopadá na rodiny sólo rodičů v důsledku snížení některých dávek. Uvádí se snížení jejich příjmů cca o 8,5%. Skotsko má v rámci Velké Británie propracovanou strategii podpory osamělých rodičů. Jedná se např. o: ● Child Poverty Strategy for Scotland – včetně podpory pro osamělé rodiče a maximalizace příjmu,8 ● National Parenting Strategy for Scotland– včetně zaměstnatelnosti a pracovních praktik přátelským rodičům.9

Rodinná politika v Irsku Rodinné právo považuje za rodinu jen v případech, kdy muž a žena uzavřeli manželství. Ostatní formy soužití, ve kterých se vychovávají děti, za rodinu nepovažuje. Jedná se o nesezdané páry, lesbické či homosexuální páry a rodiny se sólo rodičem. V současnosti probíhá iniciativa za legislativní zrovnoprávnění všech těchto forem. 8

http://www.scotland.gov.uk/Publications/2011/03/14094421/0

9

http://www.scotland.gov.uk/Publications/2012/10/4789/0


19

Rodinná politika na Slovensku Vývoj rodinné politiky na Slovensku je podobný jako v České republice. Výraznější odlišení je v dávce náhradního výživného. Jedná se o dávku, která přímo podporuje sólo rodiče, kterým druhý rodič nehradí výživné. Rodiny s dětmi stát finančně podporuje v rámci systému státní sociální podpory jednorázovými a opakovanými státními sociálními dávkami s cílem finančně přispět rodičům na výdaje spojené s narozením dítěte nebo více dětí současně a se zajištěním péče o nezaopatřené děti, jejich výchovu a výživu. Při poskytování podpory rodinám s dětmi se nesleduje příjem rodiny a proto se ani příjem rodiny netestuje, až na výjimku při poskytování náhradního výživného. Dávky poskytované rodinám s dětmi v rámci systému státní sociální podpory jsou financovány výhradně ze státního rozpočtu. Poskytování jednotlivých dávek je legislativně upraveno zákony, které stanoví podmínky nároku na jednotlivé dávky, jejich výši, způsob a postup při jejich vyplácení včetně ustanovení zaměřených na minimalizaci možností neúčelné využívání finančních prostředků.

Rodinná politika v České republice Česká republika před rokem 1989 je považována za zemi s redistributivní sociální politikou „s negativními politickými modifikacemi a důsledky pro občany." Od roku 1989 její vývoj nabral poměrně jiný směr. Země se odklonila od redistributivního modelu v němž byl kladem především důraz na redistribuci a právo občana na sociální pomoc od státu.10 V současné době je sociální politika České republiky ovlivněna změnami, jak v oblasti demografické, tak ekonomické a politické. Posledních několik let se vláda snaží zavést reformy různých sektorů k dosažení rovnováhy veřejných financí, mezi ně patří i změny v sociální politice. Vývoj sociální a rodinné politiky je monitorován již od dob Rakousko‐Uherska, jehož součástí byly České země po dlouhá léta, navzdory tomu, že v té době se o žádné rodinné 10

Lucie Marešová: Problematika sociálního zajištění rodin s dětmi v ČR a ve Velké Británii, Brno 2012


20

politice nedalo ještě hovořit, protože jakékoliv prvky sociální politiky všeobecně byly více než v začátcích. Péči o staré, chudé či nemocné částečně kompenzovala církev nebo období 16. až 19. století měly na starosti tuto péči obce. Vývoj sociálního zabezpečení byl postupný a vztahoval se spíše na určité okruhy pracovníků, které si dobrovolně zakládaly pojištění pro případ úrazu či úmrtí, například horníci. Byl to až Biscmarck, který přišel s reformami a zavedením povinného úrazového a nemocenského pojištění, kterým se inspirovalo Rakousko‐Uhersko k zavedení zákonů, zakládajících povinnost těchto pojištění pro dělníky a úředníky v letech 1887 a 1888. Po první světové válce bylo nově vzniklé samostatné Československo považováno za přední stát ve vývoji sociální politiky a stalo se vzorem sociálních politik jiných zemí. Tehdejší vláda usilovala o silné sociální reformy a zlepšení životních podmínek většiny obyvatel. Recese ve třicátých letech nicméně znemožnila další vývoj sociální politiky k rozšíření sociálního pojištění na co největší množství občanů. Období po druhé světové válce přineslo mnoho změn do sociální politiky Českých zemí. Zprvu bylo rozšířeno sociální pojištění na většinu obyvatelstva a vyplácelo se formou fondového principu, na němž se podíleli všichni zaměstnanci, zaměstnavatelé i stát. Nicméně tento systém byl časem zrušen a nahrazen vyplácením dávek a pojištění přes státní rozpočet. Od počátku padesátých let u nás začínají být znatelné prvky rodinné politiky. Její rozvoj následoval v celém období komunismu a ruské okupace, kdy byla veškerá role v rámci sociální politiky v rukou státu. Stát dokonce přebíral i role, které příslušely rodinám či jiným institucím. Rodinná politika se zaměřovala především na podporu růstu porodnosti, s ideou budoucí rozsáhlé základny ekonomický aktivních občanů. Z důvodu snahy o zvýšení porodnosti musela vláda štědře nastavit systém udělování příspěvků a podpor pro rozrůstající se rodiny. Začátkem roku 1953 vešel v účinnost zákon o dani ze mzdy, který velice daňově zvýhodňoval pracující rodiče velkých rodin a naopak výrazně zvyšoval daňové zatížení mužům, kteří živili pouze jednu závislou osobu. Systém se snažil o podporu rodin udělováním nejen úlev na dani, ale i dalšími dávkami. Mezi ně patří například přídavek na dítě. Dávky byly nastaveny v absolutních číslech a v průběhu času se naprosto nepřizpůsobily valorizačním změnám, a proto přestaly reflektovat svůj původní záměr a hodnoty. Jelikož dávky přestaly odpovídat reálný nákladům


21

na děti a mnoho žen se rozhodlo vrátit do zaměstnání z ekonomických důvodů, nastal poměrně intenzivní nárůst dostupnosti zařízení na péči o děti. Také díky snaze o udržení plné zaměstnanosti, byl před rokem 1989 velký rozvoj institucionální péče od raného věku, tj. jeslí a školek, které měly usnadnit pracovní poměr zaměstnaným rodičům. Tato zařízení byla z velké části dotována státem, což v průběhu času rovněž přispělo ekonomické nestabilitě státních výdajů. V rámci rodinné politiky, byla v padesátých a na počátku šedesátých let trendem kolektivní péče o děti, především z důvodu krátkých mateřských dovolených (22 týdnů) a mnohdy již zmíněných ekonomických důvodů rodiny. Nicméně na konci 60 let zahájil stát spíše pro rodinně orientovanou politiku, na základě doporučení, která neshledávala kolektivní péči o děti jako adekvátní a ekonomičtější. V sedmdesátých letech nastal u nás poměrně velký rozmach rodinné politiky, především jako snaha o zamezení poklesu porodnosti, který hrozil z jiných společenských důvodů, například tendence odkládání manželství a rodičovství. Došlo k zavedení mateřského příspěvku pro všechny ženy bez ohledu na jejich status, zvýšení porodného až na 2000 Kčs, zavedení novomanželských půjček se státním příspěvkem atp. Celkově bylo období 60 a 70 let velmi vstřícné pro mladé začínající rodiny a byla počátkem odlišného přístupu k rodinné politice. Devadesátá léta přinesla mnoho změn, a to nejen v rámci rodinné politiky, díky počínajícímu přechodu k tržní ekonomice. Domácnosti se musely začít přizpůsobovat a přijmout státem stanovené úpravy, například počátky deregulace nájemného, s nímž souvisí vznik příspěvku na bydlení, dále pak nezbytnost zažádání o některé dávky nebo testování příjmů pro udělení dávek. Od roku 1991 byl lidem vyplácen státní vyrovnávací příspěvek, aby nahradil případné ekonomické nedostatky v jejich příjmech způsobené transformací ekonomiky. Postupem času se tento příspěvek omezil pouze na rodiny nezletilými závislými dětmi na pokraji chudoby. Další změnou transformace slev na dani ze mzdy podle počtu závislých dětí prostřednictvím nové daňové soustavy (platné od roku 1993) zavedením jednotné odpočitatelné roční částky na dítě ze základu daně u jednoho z rodičů. Jedná se o jednu z forem nepřímé finanční podpory a přetrvává dodnes. Celkově došlo po politickém převratu k indexování dávek, takže mohla být stále


22

zachovávána jejich reálná hodnota. Pouze v případě přídavku na dítě nebyla zachována hladina reálného obsahu a díky tomu tento přídavek začal být dostupný pouze nízko příjmovým rodinám. Přídavek na dítě prošel změnou a od roku 1993 je jeho výše stanovena ne podle počtu dětí v domácnosti, ale podle věku dítěte. Rok 1995 je důležitý zákonem o státní sociální podpoře, který vešel ten rok v platnost a zakotvil nové úpravy v rodinné politice, které přetrvávají do současnosti. Po roce 1995 došlo k přeorientování na tržní rodinnou politiku, v níž dochází k růstu cílenosti dávek, tedy konkrétnějšímu zaměření a rovněž k poklesu jejich štědrosti. Od vzniku samostatné České republiky dochází k častým změnám v politickém vedení státu z hlediska politického vyznání vedoucích stran. V dobách, kdy u vlády byla „levice" byly výdaje na rodinnou politiku vyšší než za vlády pravicové. Jednalo se v mnoha případech o nefinanční podporu například formou příspěvků na školní pomůcky, které například v roce 2006 zvýšily sociální výdaje o 65 milionů korun. V současnosti je vláda České republiky pravicová a zaměřuje se především na reformu důchodového a zdravotnického systému a na stabilizaci státního dluhu. Ve svém programovém prohlášení s ohledem na rodinnou politiku uvádí, že „vytvoří podmínky k dalšímu rozvoji rodinné politiky a péče o děti s cílem zvýšit společenskou prestiž rodiny a posílit zapojení obou rodičů do péče o děti. Podpoří další rozvoj služeb péče o děti." Výsledkem je návrh zákona o dětské skupině. V rámci působení pravicové vlády došlo průběžně k různým změnám v poskytování dávek. Například nastalo omezení porodného pouze na první dítě, vznikly různé možnosti upravení délky pobírání rodičovského příspěvku, pro zvýhodnění výchozí situace matky/občana při celkovém finančním zefektivnění systému. Stejně jako v předcházející podkapitole je třeba zmínit výši vládních výdajů na sociální dávky. Ty pro Českou republiku v roce 2010 představovaly 13,8% HDP.11 Jak již bylo zmíněno, je nezbytné k danému údaji přistupovat pouze jako k ilustrativnímu ukazateli, z toho důvodu, že zahrnuje výdaje na celou sociální politiku státu a ne jen na rodinnou politiku. Nicméně i na základě této skutečnosti, můžeme říci, že Velká Británie má větší relativní výdaje na sociální dávky. 11

Eurostat.


23

Kapitola 3

Hlavní problémy sólo rodičů Problémy sólo rodičů jsou v porovnávaných státech srovnatelné. Liší se jen mírou podpory a pomoci ze strany státu situaci sólo rodičům ulehčit. Mezi hlavní problémy sólo rodičů patří: ● ohrožení chudobou (děti v rodinách se sólo rodičem jsou vystaveny mnohem vyššímu riziku života v chudobě než děti v rodinách párů) ● vysoká nezaměstnanost ● možnost a schopnost kombinovat práci a rodinu ● získání zaměstnání ● výkon práce za nízkou mzdu ● zajištění péče o dítě v době výdělečné činnosti (nedostatek zařízení péče a vzdělávání pro předškolní děti) ● neplacení výživného druhým rodičem a špatná jeho vymahatelnost. Hlavní překážky pro vstup do zaměstnání jsou: ● upřednostnění peče o vlastní děti před nástupem do práce ● nedostatek dostupných zařízení pro děti ● zdravotní problémy sólo rodiče nebo dítěte ● výše finanční odměny za vykonanou práci (rodič, který pracuje, není na tom lépe než rodič, který nepracuje a pobírá dávky)


24

● nedostatečná kvalifikace a zkušenosti ● diskriminace na trhu práce (předsudky zaměstnavatelů, skrytá diskriminace) ● nedostatek pracovních míst na částečný úvazek. Neúplné rodiny spolu s důchodci, rodinami, kde je matka na mateřské dovolené nebo je jeden či oba rodiče nezaměstnaní jsou považovány z hlediska životní úrovně za „ohrožené" společenské skupiny.Některé studie dokonce dokazují, že ekonomická situace neúplných rodin je v celkovém hodnocení horší než situace důchodců žijících pouze ze starobních důchodů. Sólo rodič musí vynakládat zvýšené (výdělečné) úsilí, chce‐li tento nedostatek uspokojivě kompenzovat. To zvyšuje jeho nejistotu a neklid a ochuzuje o volný čas, který by mohl strávit s dětmi. Dle statistických údajů hodnotí osamělé matky svou životní úroveň jako neuspokojivou. Pouze okolo 13% sólo matek svou situaci hodnotí jako bezproblémovou.12 Při hodnocení finančního zázemí je nutné také brát v úvahu placení výživného ze strany druhého rodiče. Ve většině případů výši výživného stanovuje soud a v současné době není ničím výjimečným, že rodič určené výživné neplatí vůbec nebo sporadicky, ať jsou důvody jeho platební neschopnosti jakékoliv. Dále je statisticky dokázáno, že ještě nyní je průměrný plat žen výrazně nižší, než je tomu u mužů. Ženy pobírají o čtvrtinu nižší plat. V souvislosti s ekonomickým zajištěním rodiny je nutné se zmínit i o příležitostech na trhu práce pro rodiče samoživitele. Rodič samoživitel se prakticky nemůže ucházet o pozici, která je finančně přitažlivá, protože se zde obvykle počítá s vysokým pracovním nasazením bez ohledu na čas a rodinu. Při hodnocení životní úrovně rodiny je nutné mimo jiné začlenit také rodinné výdaje, vybavenost domácnosti, co si lidé kupují či co si mohou vzhledem k výši svých příjmů opatřit. Přítomnost malých dětí při absenci druhého platu zhoršuje materiální situaci rodiny. Nedostatek peněz se projevuje především v oblasti bydlení (zvyšování cen nájemného, či problémy spojené s nákupem bytu do osobního vlastnictví). Zvyšují se provozní náklady na chod domácnosti (voda, elektřina, plyn, topení apod.). Většina žen z neúplných rodin 12

Zuzana Bayerová: Výchova jedním rodičem, Brno.


25

poukazuje na potíže při pořizování oblečení a obuvi (téměř 70%) a dokonce 39% poukazuje na nedostatek financí při pořizování potravin.13 Dalším problémem jsou zvyšující se ceny léků a snižování dávek při ošetřování člena rodiny. V neposlední řadě se objevují starosti spojené s placením vzdělávání dětí (školného) a mimoškolních aktivit (kroužky, hobby). Problematiku sólo rodičovství lze rozdělit dvou okruhů. Jedním z nich je finanční zabezpečení rodiny a druhým je zajištění péče o dítě. S ohledem na význam příjmu sólo rodiče pro zabezpečení jeho domácnosti jsou sólo rodiče ‐ ženy v porovnání se ženami z domácností se dvěma rodiči ekonomicky aktivnější. Zároveň jsou ale matky samoživitelky více ohroženy nezaměstnaností. Matky samoživitelky představují na trhu práce jednu z nejohroženějších skupin. V případě jejich životní situace dochází ke kumulaci několika znevýhodnění, která znesnadňují pohyb na trhu práce. Ženy jako skupina obecně čelí na trhu práce řadě znevýhodnění, promítajících se do pravděpodobnosti jejich přijetí, výše platu i rizika nezaměstnanosti. U sólo rodiče je tato situace násobena ještě absencí partnera, která může pro potenciálního zaměstnavatele signalizovat větší pravděpodobnost absencí v důsledku např. péče o nemocné děti. Největším obtížím proto čelí sólo rodiče, kteří se vrací do práce po skončení rodičovské dovolené. U rodiny se sólo rodičem lze rozlišit hlavní tři zdroje příjmů: 1. příjem rodiče 2. výživné od druhého rodiče 3. sociální dávky (jsou závislé na výši výživného a vlastního příjmu rodiče). Jestliže sólo rodič přijde o zaměstnání nebo povinný rodič neplatí výživné, dostává se často rodina do obtížné ekonomické nouze, kterou zpravidla není schopna řešit vlastními silami. Ještě kritičtější situace může nastat u sólo rodiče s více dětmi (nejohroženější skupina jsou rozvedení rodiče), s postiženým dítětem nebo pokud ještě pečuje o své rodiče (tzv. sendvičová generace).

13

Tamtéž.


26

Kapitola 4

Sólo rodič z pohledu statistiky Velká Británie a Skotsko Ve Velké Británii hrozí dětem se sólo rodičem mnohem větší riziko, že budou žít v chudobě, než dětem v rodinách párů. 41% dětí v rodinách se sólo rodičem je chudých, ve srovnání s 20% v rodinách párů. Placená práce není pro osamělé rodiče cestou z chudoby; míra chudoby u rodin s jedním rodičem, který pracuje na částečný úvazek, je 23% a 18% pokud pracuje na plný úvazek. Další problémy vznikají s bydlením. 43% sólo rodičů jsou nájemci sociálních bytů ve srovnání s 12% párů. Ve Velké Británii tvoří rodiny sólo rodičů více než jednu čtvrtinu – 26% domácností se závislými dětmi. Celkově se jedná o 2 miliony rodičů se 3 miliony dětmi. 92% sólo rodičů jsou ženy, 8% tvoří muži. Ve Skotsku žije více než 163 tisíc sólo rodičů s 295 000 dětmi (1 ze 4 rodin), 92% z nich tvoří matky a 8% otcové. Polovina sólo rodičů se stará o děti z předchozího manželství. 59% sólo rodičů je zaměstnaná (o 14, 5% více než v roce 1997). Ve stejném období stoupla zaměstnanost matek žijících v párech o 3% na 71%. Zaměstnanost sólo rodičů závisí i na věku nejmladšího dítěte. Pokud je dítěti alespoň 12 let, zaměstnanost sólo rodičů je srovnatelná nebo i vyšší než i rodičů v párech. 71% sólo rodičů pečujících o dítě ve věku 11 – 15 let pracuje.


27

Irsko V Irsku podle sčítání lidu z roku 201114 žije jedno dítě z osmi jen se sólo rodičem. 25% rodin s dětmi jsou rodiny se sólo rodičem. Více než půl milionu dětí se sólo rodičem v 215 tisíc rodinách, což představuje 25,8% všech rodin. U 13,5% rodin se sólo rodičem je v čele otec.

Slovensko Podle statistiky Slovenského statistického úřadu typu domácnosti byly chudobou na Slovensku ohroženy mj. zejména domácnosti jednoho rodiče s alespoň jedním závislým dítětem, čili neúplné domácnosti (26,4%). Domácnosti se závislými dětmi byly celkově v období 2007 – 2011 přibližně dvojnásobně více ohroženy rizikem chudoby jako domácnosti bez závislých dětí. Obecně platí, že s rostoucím počtem dětí v domácnosti se zvyšuje i míra rizika chudoby.15

Česká republika Demografický a sociálně ekonomický vývoj v posledních dvaceti letech se výrazně projevuje ve změně struktury našich rodinných domácností. Podle výsledků výběrového šetření Českého statistického úřadu pracovních sil přepočtených na celou populaci klesl počet rodinných domácností s alespoň jedním závislým dítětem do 26 let z více než 1,5 miliónu v roce 1995 o 100 tis. na 1,4 miliónu v minulém roce. Zatímco se podíl úplných rodinných domácností s dětmi snížil o téměř 7 procentních bodů, vzrostl v období 1995‐2012 podíl neúplných rodin se závislými dětmi naopak o téměř 7 procentních bodů. Podobný vývoj se projevuje i ve skupině rodinných domácností s dětmi do 15 let. 14

http://www.onefamily.ie/about‐us/facts‐figures/.

15

http://portal.statistics.sk/files/Sekcie/sek_600/Socialne_statistiky/Trendy_soc_vyvoja/TRENDY_2012.pdf


28

Tab. 1 Vývoj struktury rodinných domácností se závislými dětmi a s dětmi do 15 let16 Domácnosti

1995 2000 2005 2010 domácnosti se závislým dítětem do 26 let 1507,1 1417,7 1402,2 1418,3 Celkem v tis. struktura v % 88,7 87,1 83,5 82,1 Úplné domácnosti 11,3 12,9 16,5 17,9 Neúplné domácnosti 9,8 11,4 14,9 15,9 z toho: žena v čele domácnosti domácnosti se závislým dítětem do 15 let 1122,3 1018,9 967,9 986,1 Celkem v tis. struktura v % 90,6 88,9 86,1 85,5 Úplné domácnosti 9,4 11,1 13,9 14,5 Neúplné domácnosti 8,2 10,1 13,1 13,5 z toho: žena v čele domácnosti

2012

1406,7

81,8

18,2

16,2

1001,3

84,9 15,1

14,0

Většinu neúplných rodin (tj. jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) tvoří matky s dětmi (81%). Největší podíl neúplných rodin je v obcích od 10 do 50 tis. obyvatel (téměř 14%), naopak nejnižší v nejmenších obcích do 199 obyvatel (11%). V neúplných rodinách žije 16

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/7c4f2185474d7e42c1257b0

4003868c4/$FILE/czam020113analyza.pdf


29

400 tis. závislých dětí, tedy zhruba 22% všech závislých dětí.17 Výzkumy prokazují, že nezaměstnanost osamělých matek je ve všech státech Evropy statisticky vyšší než nezaměstnanost žen z dvoupříjmových domácností. Nezaměstnanost mezi sólo rodiči ‐ matkami dosahovala v roce 2005 13,6%, u žen žijících v rodinách se dvěma rodiči to bylo 7,7%, tj. je téměř dvojnásobná.18 Matky samoživitelky pracují v porovnání s matkami s partnerem častěji na plný úvazek. Podle průzkumů kombinuje s péčí o děti plný úvazek 94% z nich. 19 Lidé v neúplných domácnostech mívají nejnižší disponibilní příjem ze všech domácností ve státě.20 Z předběžných výsledků EU‐SILC 201121, které odráží situaci domácností v roce 2010 a na jaře 2011, vyplývá, že se míra ohrožení příjmovou chudobou oproti předcházejícímu roku zvýšila. Příjmovou chudobou bylo v ČR podle předběžných údajů ohroženo 1 008 tis. osob (tj. 9,7% všech osob), tedy o 71 tis. více než před rokem. Chudobou pak byly ohroženy častěji ženy (10,4% všech žen) než muži (8,9% všech mužů). Nejvíce byly chudobou ohroženy osoby v neúplných rodinách (34,7% osob) a zejména v domácnostech nezaměstnaných (45,7% osob), kde jejich počet vzrostl o více než 5 procentních bodů následkem zvýšení dlouhodobé nezaměstnanosti. Obrat v předchozím trendu snižování této míry nastal již v roce 2010 důsledkem zpomalení růstu příjmů domácností počínaje rokem 2009 v souvislosti s dopady světové finanční krize. Míra materiální deprivace v celé populaci zůstala podle předběžných výsledků v roce 2011 zhruba na stejné úrovni jako v předcházejícím roce šetření, a to 6,1% s tím, že se objevují větší výkyvy její koncentrace v rámci celkové populace.

17

http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/jake_je_slozeni_domacnosti_v_cr20130307

18

Dudová, Radka: „Práce jako řešení? Strategie obživy osamělých matek v ČR." Sociologický časopis

45(4): 753–789. 19

Kuchařová, Věra: „Lone mothers at the labour market: Their requirements and their entitlement to

social protection measures." ‐ http://praha.vupsv.cz 20

http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/predbezne_vysledky_ze_setreni_zivotni_podminky_20111213

21

http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/jake_je_slozeni_domacnosti_v_cr20130307


30

Kapitola 5

Ochrana sólo rodiče v pracovněprávních vztazích Ochrana sólo rodičů v pracovněprávních vztazích je zabezpečena především všeobecným zákazem diskriminace a povinností zaměstnavatele rovného zacházení se všemi zaměstnanci V aplikaci práva pro sólo rodičů jsou podstatné právní předpisy jednak v oblasti pracovního práva, tak práva sociálního zabezpečení a rodinného práva. V rámci sociální ochrany sólo rodičů je v právních předpisech zakotveno několik právních institutů jako prevence před ekonomickou a sociální nouzí sólo rodičů. Česká republika, Velká Británie, Irsko a Slovensko jsou členy Evropské unie, proto je spojují stejné hodnoty a právo EU. Lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv – to jsou hlavní hodnoty EU, které jsou zakotveny v úvodu Lisabonské smlouvy. Tyto hodnoty jsou společné pro všechny členské státy a jakákoli evropská země, která se chce stát členem EU, je musí uznávat. Lisabonská smlouva navíc zaručuje prosazování Listiny základních práv. EU tak přijímá soubor občanských, politických, hospodářských a sociálních práv, která jsou závazná nejen pro Unii a její orgány, nýbrž i pro členské státy, pokud jde o provádění právních předpisů EU. Listina stanoví všechna základní práva v těchto šesti hlavách: důstojnost, svobody, rovnost, solidarita, občanská práva a soudnictví. Stanoví rovněž další práva, která nejsou obsažena v Evropské úmluvě o lidských právech, jako jsou práva v oblasti ochrany údajů a bioetiky či právo na řádnou správu. Znovu potvrzuje významné kroky k postavení diskriminace na


31

základě pohlaví, rasy a barvy pleti mimo zákon. Problematika diskriminace a rovného zacházení je v nejobecnější rovině řešena již Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou v roce 1948 a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Dále je upravena úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 111/1958, o diskriminaci v zaměstnání a povolání, ale zejména právem EU v primárním prameni práva. Rada EU může podle čl. 13 Smlouvy o Evropském společenství na návrh Komise po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, víry a náboženství, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. V devadesátých letech minulého století byla výchozím dokumentem EU pro oblast rovného zacházení směrnice č. 76/207/EHS o zavedení rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky a směrnice č. 86/13/EHS o uplatnění principu rovného zacházení s muži a ženami zapojenými do činnosti, včetně zemědělství, samostatně výdělečné činnosti a o ochraně samostatně výdělečně činných žen v těhotenství a mateřství. V roce 2002 přijala EU směrnici č. 2002/73/ES, kterou se mění směrnice č. 76/207/EHS o zavedení rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky. EU dále přijala v roce 2000 směrnici č. 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, a obecný rámec pro boj s diskriminací na základě náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a dále směrnici č. 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. Působnost této směrnice zahrnuje oblast přístupu k zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, přístupu k odbornému poradenství, odbornému vzdělávání, rekvalifikaci, k pracovním podmínkám včetně pracovního postupu, propouštění a odměňování, přístupu k členství a účasti v organizacích zaměstnanců a zaměstnavatelů, v profesních samosprávných organizacích včetně výhod poskytovaných těmito organizacemi, oblast sociální ochrany včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, sociální výhody, vzdělání a přístup ke zboží a službám včetně bydlení. Směrnice č. 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) zpracovává prvky vyplývající z judikatury Soudního dvora Evropských společenství v oblasti


32

rovného zacházení. Touto novou směrnicí jsou s účinností od 15. srpna 2009 zrušeny směrnice 75/117/EHS, 76/207/EHS, 86/378 EHS a 97/80 ES. Směrnice rovněž pamatují na případy porušení práva na rovné zacházení a zákaz diskriminace. Uvedené směrnice, nejsou‐li včas zapracovány do právního řádu členských států, mají podle Soudního dvora přímý účinek, tj. jsou přímo aplikovatelné. To se týká i ustanovení rovnosti podmínek zaměstnání (článek 5). Nicméně směrnice se nelze přímo dovolávat ve vztahu k soukromým zaměstnavatelům (rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Marshall č. 1, Foster v British Gas 188/89), ale je třeba se dovolávat vůči státu, který svou povinnost nesplnil. Česká republika, Slovensko a Velká Británie jako členové EU jsou povinni výše cíle uvedených směrnic transponovat do svých vnitřních řádů. Zaměstnavatelé všech zemí jsou povinni dodržovat zásadu rovného zacházení a zákaz diskriminace. Diskriminace na základě mateřství či otcovství se považuje za diskriminace na základě pohlaví. Diskriminace na základě pohlaví je zakázaná. I přes zákaz diskriminace patří rodiče mezi skupinu, která hůře nachází práci a nejvíce tato skutečnost dopadá na sólo rodiče.

Velká Británie Velká Británie ve svém právním řádu neupravuje žádný speciální institut v pracovním právu pro sólo rodiče. Pracovněprávní vztahy však významně ovlivňuje právo sociálního zabezpečení. Právní řád umožňuje osobám pečujícím o děti využít institutu flexibilního zaměstnávání.

Flexibilní zaměstnávání (Flexible working) Zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele pracují alespoň 26 týdnů a pečují ● alespoň o jedno dítě do 17 let (v případě zdravotně postiženého dítěte do 18 let) nebo ● o dospělou osobu mají právo požádat o flexibilní zaměstnávání.22 Flexibilním zaměstnáním se rozumí 22

https://www.gov.uk/flexible‐working


33

např. sdílené zaměstnání, práce z domova, částečný úvazek, stlačený pracovní týden apod. Žádost musí být podána písemně, musí obsahovat důvod žádosti (péče o dítě) a o jaké flexibilní zaměstnávání se žádá. Zaměstnavatel je povinen během 28 dní od podání žádosti žádost se zaměstnancem projednat a dále do 14 dní od projednání o žádosti rozhodnout. V případě zaměstnavatel žádosti vyhoví, dochází ke změně obsahu pracovní smlouvy. Zaměstnavatel může žádost odmítnout ze 14 taxativně právními předpisy stanovených důvodů. Jestliže zaměstnavatel žádosti nevyhoví, může se zaměstnanec odvolat – k zaměstnavateli a k pracovnímu soudu.

Irsko Pracovněprávní předpisy v Irsku umožňují pracovat ve flexibilním pracovním režimu23 (flexibilní rozvržení, pružná pracovní doba apod.), popř. i práci z domova. Je upraven i zákonný nárok na kratší pracovní dobu pro zaměstnance/zaměstnankyni, který je zaměstnán u zaměstnavatele alespoň 26 týdnů v posledních 12 měsících a mj. ● pečuje o dítě do 17 let věku, nebo ● pečuje o postižené dítě do 18 let, které má nárok na příspěvek pro zdravotně postižené ( DLA ) Zaměstnavatel je povinen žádost posoudit ve lhůtě 14 týdnů a žádosti vyhovět. Zaměstnavatel není povinen žádosti vyhovět pouze z vážných provozních důvodů. Rodičům pečujícím o dítě do pěti let vzniká nárok na rodičovskou dovolenou.24

Slovensko Pracovněprávní vztahy na Slovensku jsou upraveny zákonem č. 311/2001 Z.z., Zákoníkem práce. Je rovněž zakotveno právo na kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu pracovní doby na základě žádosti zaměstnance pečující o dítě do 15 let. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Pro osamělého 23

http://www.nidirect.gov.uk/flexible‐working‐and‐work‐life‐balance

24

http://www.nidirect.gov.uk/index/information‐and‐services/parents/money‐and‐work‐

entitlements/work‐and‐families/parental‐leave‐and‐flexible‐working/parental‐leave.htm


34

zaměstnance zákoník práce stanoví určité odchylky či zvýhodnění. Osamělému zaměstnanci, který pečuje o dítě mladší než 15 let, je možné rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně jen po dohodě s ním. V tomto případě zákoník práce cíleně chrání možnost kombinace zaměstnání a rodiny. Kombinace práce a rodiny vyžaduje určitou pravidelnost, která je tímto ustanovením zaručena. Určité zvýhodnění zakotvuje zákoník práce pro osamělé rodiče v oblasti vzdělávání. Zaměstnavatel může poskytovat pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud je předpokládané zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele. Zvýšení kvalifikace je také její získání či rozšíření. Zákoník práce stanoví rozsah nároku pracovního volna pro výuku, zkoušky apod. Osamělým zaměstnancům, kteří trvale pečují o dítě do 15 let věku, v těchto případech náleží další pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu nejméně pěti dnů během školního roku. Osamělá žena nebo osamělý muž, kteří trvale pečují o dítě mladší 15 let, mohou být zaměstnáni prací přesčas jen s jejich souhlasem. Pracovní pohotovost se s nimi může jen dohodnout, to znamená nelze pracovní pohotovost nařídit. Zákoník práce opět chrání osamělého zaměstnance před nepředvídaným zásahem do rodinného režimu. Osamělé ženě podle § 166 zákoníku práce náleží delší mateřská dovolená, a to v délce 37 týdnů oproti standardním 28 týdnům pro matky žijícím s partnerem. Podle § 64 odst. 1 písm. c) je stanoven zákaz výpovědi osamělému zaměstnanci, který pečuje o dítě mladší tří let. Slovenský zákoník práce v § 13 rovněž upravuje zákaz diskriminace, který se musí dodržovat i před přijetím do zaměstnání. Zaměstnavatel nesmí podle § 41 odst. 6 až 8zákoníku práce od osamělého rodiče ‐ zaměstnance či od fyzických osob ucházejících se u něj o zaměstnání vyžadovat informace, které se týkají jejich rodinného stavu, počtu dětí apod., tj. např. nesmí zjišťovat, zda osoba je osamělá či nikoli.

Česká republika Chronologicky nejstarším v ČR platným ustanovením, které hovoří o diskriminaci, je čl. 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který zní: „Užívání práv a svobod přiznaných touto Úmluvou musí být zajištěno bez diskriminace založené na


35

jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení."25 Základní principy rovnosti lidí a zákazu diskriminace jsou výslovně vyjádřeny v Listině základních práv a svobod. Podle Listiny jsou si všichni lidé rovní v důstojnosti a právech. Některé základní svobody jsou zaručeny všem osobám (a nikoli pouze českým občanům) bez ohledu na jejich pohlaví, rasu, barvu pleti, přesvědčení, jazyk, víru a náboženství, politickou nebo jinou orientaci, národnost a společenský původ, příslušnost k národnostní či etnické menšině, majetek, rodinný a jiný status. Listina dále stanoví, že tam, kde platné právo používá termínu „občan", má tento termín zahrnovat všechny osoby do té míry, do jaké se právní předpis týká základních práv a svobod zaručených Listinou všem osobám bez ohledu na národnost.26 Zákaz diskriminace je obecně zakotven v Listině základních práv a svobod – Zákon č. 2/1993 Sb. v hlavě první – Obecná ustanovení článku 3. 1. Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. 2. Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování. 3. Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Základem právní úpravy pracovněprávních vztahů sólo rodičů je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Sólo rodiče mají v pracovněprávních vztazích stejné postavení jako ostatní zaměstnanci – rodiče pokud jde především o: ● rovné zacházení se všemi zaměstnanci (§1a zákoníku práce) 25

Kolektiv autorů, Poradna pro občanství / Občanská a lidská práva, Diskriminace ‐ manuál pro

pracovníky institucí, Praha, 2006, s. 9, 10. 26

Janšová, M. , Horáček, V. Diskriminace v pracovněprávních vztazích [citováno 23. března 2007]

Dostupné z: http://www.epravo.cz.


36

● uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky (§1a zákoníku práce) ● spravedlivé odměňování zaměstnance (§1a zákoníku práce) ● právo na kratší pracovní dobu (§ 241 odst. 2 zákoníku práce), ● právo na jinou vhodnou úpravu pracovní doby (§ 241 odst. 2 zákoníku práce). Osamělý rodič je zvýhodněn v pracovněprávních předpisech jen ve dvou případech. Zaměstnaný sólo rodič, pečující o děti do věku 15 let, smí být vyslán na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen s jeho souhlasem. Zaměstnavatel ho může přeložit jen na jeho žádost. Zaměstnavatel také nesmí v pracovněprávních vztazích diskriminovat sólo zaměstnance/kyně. Ženy jsou navíc chráněny, na základě pohlaví, ustanoveními před diskriminací. Zákaz diskriminace platí i před přijetím do zaměstnání. Zaměstnavatel nesmí od sólo rodiče ‐ zaměstnance či od fyzických osob ucházejících se u něj o zaměstnání vyžadovat (a ani jinak zjišťovat) informace, které se týkají jejich manželského a rodinného stavu, počtu dětí apod., tj. např. nesmí zjišťovat, zda osoba je sólo (osamělá) či nikoli. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminačního zákona fyzická osoba má právo v právních vztazích, na které se vztahuje antidiskriminační zákon, na rovné zacházení a na to, aby nebyla diskriminována. Antidiskriminační zákon považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví i diskriminaci z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství.

Srovnání české a slovenské právní úpravy z pohledu pracovního práva Slovenský zákoník práce upravuje více ochranných prvků a zvýhodnění pro osamělé zaměstnance než je tomu českém kodexu. Některá opatření byla v České republice zrušená. To se týká například delší mateřské dovolené v délce 37 týdnů. Tato úprava platila do 31. 12. 2006. Od 1. 1. 2007 v souvislosti s účinností nového zákoníku práce zákonem č. 262/2006 Sb. byly osamělé zaměstnankyně vypuštěny z okruhu matek s delší mateřskou dovolenou. Ochrana slovenského zákoníku práce se zaměřuje na osamělé zaměstnance trvale pečující o děti do 15 let v oblasti rozvrhování pracovní doby zaměstnavatelem. Cílem právní úpravy je, aby zaměstnanec měl jistotu, že zvládne kombinaci práce a rodiny a že mu zaměstnavatel nečekaně nenařídí práci v době, kdy musí např. vyzvednout dítě


37

z předškolního zařízení. Jedná se o právní instituty jako např. zákaz práce přesčas, pracovní pohotovost nebo nerovnoměrné rozvržení pracovní doby. Tento zákaz není absolutní. Tyto právní instituty může zaměstnavatel využít jen se souhlasem osamělého zaměstnance. To znamená, že osamělý zaměstnanec musí souhlasit např. s prací přesčas. České omezení zaměstnavatele u sólo rodičů ohledně vysílání na pracovní cestu a přeložení je právní úprava převzatá z doby československé federace. Slovenský zákoník práce šel v tomto směru svou cestou. Pokud se týká o úpravu diskriminace u sólo rodiče, je v obou pracovních kodexech upravena shodně.


38

Kapitola 6

Sólo rodič z pohledu sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení ve Velké Británii Institucionální rámec Celkový institucionální rámec rodinné politiky tvoří stát. Dále je rodinná politika a především poskytování služeb v její oblasti zodpovědností konkrétních státních institucí. Oblast sociálních dávek spadá pod dvě ministerstva. Jedná se o Ministerstvo práce a důchodu, které vzniklo v roce 2001 sloučením Ministerstva sociálního zabezpečení (Department for Social Security) a části Ministerstva vzdělávání a zaměstnanosti (Department for Education and Employment). Ministerstvo práce a důchodu má na starosti udílení dávek v nezaměstnanosti a důchodů. Dále pak dohlíží na vyplácení dávek mateřských, otcovských, příspěvků na bydlení (Housing Benefit) a rovněž rozhoduje o povinnosti placení výživného (Child Support Maintenance). Druhým ministerstvem je Ministerstvo financí (The Treasury). Konkrétněji Finanční úřad (Her Majesty's Revenue and Customs), který dohlíží na udělování přídavků na dítě (Child Benefit), daňových slev pracujícím a rodinám s dětmi (Working Tax Credit, Child Tax Credit).


39

Financování dávek Sociální dávky a podpora jsou financovány z daní dle Beveridgova modelu. Všichni ekonomicky aktivní obyvatelé při dosažení určité výše mzdy odvádí její část do fondu Národního pojištění (National Insurance‐ NI). Tyto odvody provádí z mezd zaměstnavatel. Z nich je pak hrazeno základní zdravotní pojištění, podpora v nezaměstnanosti a sociální dávky.

Přídavek na dítě a Velká Británie (Child Benefit) Jedná se o dávku testovanou. Na dávku má nárok sólo rodič (nebo jeden z rodičů), pokud jeho příjem nepřevyšuje £ 50 000 ročně a pečuje o dítě do 16‐ti let věku, případně až do věku 19‐ti, pokud je prokázáno, že dítě studuje v denním studiu zakončené nejvýše maturitou. Výše přídavku: ●

nejstarší dítě má nárok na týdenní přídavek ve výši Ł 20.30

●

každé další dítě může dostávat příspěvek ve výši Ł 13.40. Přídavek je vyplácen na týdenní bázi sólo rodičům nebo rodičům, kteří pobírají

podporu v nezaměstnanosti nebo jiné dávky. V opačném případě je přídavek zasílán na bankovní účet žadatele jednou za čtyři týdny.

Dávky v podobě daňových zvýhodnění Child Tax Credit je nezdanitelná dávka, na kterou má nárok každý rodič starající se minimálně o jedno dítě, bez ohledu na svoji ekonomickou aktivitu. Working Tax Credit je dávka, na kterou má nárok každý pracující člověk s nízkým příjmem, bez ohledu na to, zda má děti. Obě dvě dávky jsou kombinovatelné.

Daňové zvýhodnění (Working Tax Credit) Na daňové zvýhodnění má nárok osoba, která:




dosáhla alespoň 16 let věku,



pracuje určitý počet hodin týdně



její příjem nedosahuje určité výše

40

Základní částka činí 1920 liber ročně. Konkrétní výše záleží na dalších skutečnostech a výši příjmu. Na tuto dávku vzniká nárok i bezdětným rodinám. Žadatel

Výše

Pár

až £ 1,970 ročně

sólo rodič


osoba pracující alespoň 30 hodin týdně až £ 790 ročně osoba s postižením


sleva na službu péče o dítě

až £122.50 (1 dítě) nebo £210 (2 a více dětí)

Podmínka rozsahu výkonu práce Žadatel

počet hodin týdně

ve věku 25 do 59 let

nejméně 30 hodin

ve věku 60 a více

alespoň 16 hodin

osoba s postižením

alespoň 16 hodin

sólo rodič s alespoň jedním dítětem

alespoň 16 hodin

pár s 1 nebo více dětmi

obvykle alespoň 24 hodin

Sleva na dítě/daňový bonus na dítě (Child Tax Credit) Osoba má nárok na Child Tax Credit27 na každé dítě, o které pečuje o dítě, kterému je ● méně než 16 let ● méně než 20 let a studuje. Pro vznik nároku na tuto dávku není třeba vykonávat pracovní činnost. Příjem této dávky se nezapočítává do příjmu pro nárok na přídavek na dítě Child Benefit. Dávka náleží na 27

https://www.gov.uk/child‐tax‐credit


41

každé dítě, ale na každé dítě lze tuto dávku platnit jen jednou. Výše dávky záleží na výši příjmu rodiny a na skutečnosti, zda je dítě postižené či nikoliv. Základní výše činí £545 ročně.

výše Child tax credit ročně

pro každé dítě

až £2,720

pro každé zdravotně postižené dítě

až £3,015

Příspěvek na péči o dítě jako sleva na dani (Childcare and Tax Credits) Osoba má nárok na slevu na dani v případě, že hradí službu péče o dítě po dobu výkonu své pracovní činnosti. 28 29 28

https://www.gov.uk/childcare‐tax‐credits

29

Jiné pojetí péče je v ČR a SR. V České republice a ve Slovenské republice existuje institut mateřská

škola, který je určený pro děti ve věku od tří do šesti let. Jedná se o veřejnou službu. Mateřská škola je vzdělávací instituce v rámci školské soustavy. Základy právní úpravy mateřských škol v obou zemích jsou zakotveny ve školském zákonu. Mateřské školy jsou financovány ze státního rozpočtu na základě normativu. Rodiče přispívají školným. Na Slovensku školné činí cca 10 – 20 EUR a v ČR 350 – 1000 Kč. Na Slovensku se školné určuje na základě Všeobecně závazného nařízeníč.6/2008, kterým seměníVZNč.7/2012o určení výše příspěvku na částečnou úhradu nákladů ve školách a školských zařízeních. Tento příspěvek se nehradí v následujících případech:



pokud má dítě rok před plněním povinné školní docházky



jestliže rodič předloží doklad o tom, že je příjemcem dávky v hmotné nouzi a příspěvků k dávce v hmotné nouzi



pokud je dítě umístěno v MŠ na základě rozhodnutí soudu



pokud má dítě přerušenou docházku do MŠ navíce než 30 po sobě následujících dní z důvodu nemoci nebo rodinných důvodů prokazatelným způsobem pokud dítě nedocházelo do MŠ v době školních prázdnin nebo bylo přerušení provozu MŠ zapříčiněno

zřizovatelem nebo jinými závažnými důvody, v těchto případech hradí zákonný zástupce poměrnou část určeného příspěvku. (http://www.lhsity.sk/files/download/subory/vzn%202012%2007%20o%20urceni%20vysky%20prispevku%20p re%20skoly.pdf)


42

Výše dávky: ● až £ 122.50 týdně – za jedno dítě ● až £ 210 týdně – za dvě a více dětí. Výše konkrétní dávky záleží na výši příjmu a jak často a jak dlouho je dítě v předškolním zařízení nebo je služba placena. Dávka se také snižuje v případě podpory od zaměstnavatele. Služba péče o dítě musí být registrována – jesle, mateřské centrum, Obdobná je právní úprava i v ČR na základě vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. V minulosti na Slovensku se vžše školného odvíjelo od výše příjmu rodičů. U některých rodičů školné tak dosahovalo i 10 000 SK měsíčně. V ČR se nyní v Parlamentu projednává návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Zákon by měl být účinný od 1. ledna 2014. Součástí návrhu jsou mimo jiné i daňové úlevy pro zaměstnavatele a sleva na dani pro rodiče, jejichž děti budou navštěvovat zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřskou školu. Sleva na dani je určená pro všechny rodiče, tedy i pro ty, kteří se nevracejí do práce nebo nezačínají podnikání, a jejichž děti navštěvují předškolní zařízení, tj. i dětí ze státních mateřských škol. Podle nového § 35ba odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, „poplatníkům se vypočtená daň za zdaňovací období snižuje o částku výdajů prokazatelně vynaložených ve zdaňovacím období poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka, žije‐li s ním dítě v domácnosti, v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24; slevu na dani lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka s výjimkou vnuka nebo vnučky; za vnuka nebo vnučku lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů; za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy (dále jen „minimální mzda")." Vzhledem k tomu, že minimální mzda činí 8 000 Kč a roční školné se ve státních mateřských školách pohybuje 6000 – 7000 Kč, znamená, že většina dětí v ČR bude mít v případě schválení návrhu školné zadarmo, protože se školné vrátí na slevě na poplatníka. Průměrné školné v nestátním zařízení činí 9000 Kč měsíčně, tedy 108 000 Kč ročně, avšak sleva na dani by podle návrhu měla být stejná pro všechny, takže rodiče těchto dětí slevu na dani ani nepocítí. Původním záměrem návrhu zákona byla podpora rozvoje alternativních předškolních zařízení dětských skupin z důvodu nedostatečné kapacity v mateřských školách a motivovat rodiče k dřívějšímu návratu k výdělečné činnosti. Tento cíl se z návrhu zákona vytratil. Samotná koncepce daňové slevy je problematická ještě z jednoho pohledu. Slevu využijí jen ti rodiče, kteří mají dostatečný příjem. Nezaměstnaní či propuštění ze zaměstnání nebo také osoby s nízkými příjmy či samoživitelky, slevu třeba ani neuplatní.


43

mateřská škola, ale může být poskytována i chůvou v domácnosti atd. Pokud hlídání zajišťují prarodiče nebo jiní příbuzní, nevzniká na slevu na dani nárok, i kdyby byli registrováni. Další podmínkou je délka pracovní doby, která musí trvat alespoň 16 hodin týdně. Na dávku trvá nárok i v případě, že osoba má nárok na dovolenou, mateřskou dovolenou nebo je v dočasné pracovní neschopnosti.

Porodné ve Velké Británii (Sure Start Maternity Grant) Jedná se o jednorázovou testovanou dávku ve výši £ 500. Maternity grant lze uplatnit pouze na první dítě. V případě, že se jedná o dvojčata či více zároveň narozených dětí, částka se násobí jejich počtem. Dávka smí být udělena pouze nízko příjmovým rodinám, které pobírají alespoň jednu z forem podpor v nezaměstnanosti nebo tzv. tax credits. Nárok na dávku lze vznést 11 týdnů před očekávaným dnem porodu nebo tři měsíce po narození dítěte. Stejná práva mají rodiče, kteří adoptují první dítě mladší než jeden rok nebo jejichž dítě odnosí náhradní matka.

Příspěvek na bydlení (Housing Benefit) Příspěvek na bydlení je forma finanční podpory pro občany Velké Británie, ať už pracující či nepracující, k financování nákladů na bydlení v případě jejich nízkých příjmů, přičemž v případě této dávky není horní hranice nízkých příjmů blíže specifikována30. Daná dávka se vztahuje pouze na pronájem, nikoliv na platby za energie. Bez nároku na ni jsou studenti denního studia, pokud nemají žádné zdravotní omezení, nebo děti. Dále pak dávku nemohou nárokovat osoby se s úsporami přesahujícími L 16 000, osoby žijící u příbuzných nebo žádající o azyl ve Velké Británii. Pouze jedna osoba v rámci domácnosti může uplatňovat nárok na příspěvek na bydlení. V případě, že tato dávka je nedostatečná, od dubna 2013 je poskytována na dorovnání nákladů na bydlení tzv. "discretionary housing payment", a to v rámci regionu. 30

https://www.gov.uk/housing‐benefit/what‐youll‐get


44

Výše příspěvku na bydlení je určována dle tří hlavních kritérií: a.

velikost rodiny

b.

velikost bydlení

c.

lokalita, ve které rodina žije. Z výše zmíněného vyplývá, že tříčlenná rodina nemůže uplatňovat nárok na příspěvek

na bydlení v plné výši nájmu za pětipokojový byt v centru Londýna, stejně tak jako je velmi pravděpodobné, že pětičlenná rodina žijící v jednopokojovém bytě na okraji hlavního města může získat příspěvek na bydlení v plné výši nájemného. Dle oficiálních kritérií vzniká v rámci rodiny nárok na samostatnou ložnici především: ●

dospělému páru nebo samoživiteli

●

všem dětem stejného pohlaví ve věku do 16 let

●

všem dětem bez ohledu na pohlaví do 10 let

●

dalšímu dítěti do 16 let

●

každému nájemci s postižením. Příspěvek je udělován odlišně pro žadatele, kteří si pronajímají bydlení od

soukromého vlastníka, a ty, kteří žijí v některé z ubytovacích jednotek poskytovaných městem. Horní limity pro udělování příspěvků na bydlení v soukromě pronajatých domech a bytech. Ty jsou následující: ●

příspěvek £ 250/týdně na sdílené ubytování nebo jednoložnicové bydlení

●

příspěvek £ 290/týdně na dvouložnicové bydlení

●

příspěvek £ 340/týdně na tříložnicové bydlení

●

příspěvek £ 400/týdně na čtyřložnicové bydlení U městských pronájmů závisí příspěvek na bydlení na již zmíněných třech kategoriích

a nesmí přesáhnout výši takzvaného způsobilého nájemného. Způsobilé nájemné zahrnuje ze zákona náklady na zaplacení ubytování, náklady ze společných prostor a energií. Výdaje spojené se zálohami za vodu, energie, teplo v rámci pronajímaného bydlení jsou z posuzování vyjmuty. Po vzájemném spojení již zmíněných tří faktorů hraje samozřejmě roli výše příjmů


45

domácnosti žádající o příspěvek na bydlení. V posuzovaných příjmech je zahrnuta pracovní odměna, úspory, ostatní dávky atd. Měly by v nich být zahrnuty příjmy všech ekonomicky aktivních osob v domácnosti, stejně tak by měla žádost o příspěvek uvádět další údaje o rodině, jako počet a věk všech jejích členů. Pro udělení nároku na příspěvek se posuzují příjmy za předcházející čtvrtletí. Příspěvek bývá zasílán přímo na bankovní účet žadatele nebo, v případě, že se jedná o pronájem od soukromého majitele, může být žadateli vystaven šek na jeho jméno. Od daňového roku 2011/2012 nastalo ve stanovených podmínkách několik zásadních změn. Jednou z nich je skutečnost, že přídavek na dítě byl vyloučen ze zohledňovaných příjmů domácnosti a díky tomu se oficiální příjmy některých rodin snížily. Tudíž těmto rodinám vzrostl nárok na příspěvek na bydlení, který dříve neměly, nebo se jim díky této změně příspěvek zvýšil. Není přesně stanovena horní příjmová hranice pro nárok na příspěvek a jeho míra bývá vypočítána individuálně. Osoby, které pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo sociální podporu pro osoby s velmi nízkými příjmy, mají nárok na plnou výši příspěvku na bydlení, odpovídající velikosti bydlení a rodiny. V opačném případě je nárok řešen následujícím způsobem. Rodině je vypočítán tzv. „normativní příjem" (applicable amount), který je tabulkově určen na každý rok.

Pozůstalostní dávky Pohřebné (Bereavement Payment) Jedná se o jednorázovou dávku ve výši 2.000 liber. Pro vznik nároku na tuto dávku, musí být zemřelý manžel, manželka nebo partner pojištěn nebo jejich smrt musí být způsobena nemocí z povolání. Dále musí být splněna podmínka věku. Žádost musí být podána do 12 měsíců ode dne úmrtí.

Vdovský rodičovský příspěvek (Widowed Parent’s Allowance) Tato dávka je určena ovdovělým, kteří jsou důchodově pojištěni. O dávku může žádat i těhotná žena, jejíž manžel zemřel. Tato dávka náleží po dobu nároku na přídavek na dítě


46

(Child Benefit). Dávka náleží až ve výši £108.30 a week. Výše dávky záleží také od věku žadatele.

Vdovský příspěvek (Bereavement Allowance) Nárok na vdovský příspěvek vzniká pozůstalému manželovi, který je starší 45 let a je důchodově pojištěn. Dávka náleží po dobu 52 týdnů od smrti manžela. Výše dávky se odvíjí od věku pozůstalého manžela v den smrti manžela a pohybuje se od £ 32.49 pro žadatele věku 45 let až £108.30 pro žadatele ve věku 55 let a starší. Právní předpisy stanoví další podmínky pro vznik nároku na tuto dávku – např. pozůstalý manžel neuzavřel další manželství, pozůstalý manžel v den smrti nežil s jinou osobou.

Irsko Podpora pro sólo rodiče (One‐Parent Family Payment ‐ OPF) Jako jediná z porovnávaných zemí zakotvuje ve své právní úpravě sociální dávku, která je určena přímo jen pro sólo rodiče. 92,326 osob má nárok na OPF (prosinec 2010). Tento počet se zvýšil z 59,000 v roce 1997. Hlavní charakteristiky příjemců OPF: ●

98% příjemců jsou ženy (2010)

●

56% příjemců má jedno dítě; 28% má dvě děti; 11% mají tři děti (2010)

●

počet příjemců ve věku pod 30 let je 34.4%

●

počet příjemců ve věku pod 20 je 4.4%.

OPF je sociální dávkou, která je určena pro muže a ženy žijící samostatně s nezaopatřenými dětmi, tj. jsou od sebe rozloučeni, rozvedeni nebo se jedná o svobodného rodiče. Výše příspěvku činí € 188 za týden navýšené o € 29.80 každé závislé dítě (tzv. příspěvek na dítě ‐ Child Dependent Allowance).


47

V období 2012‐2015 bude nárok na OPF redukován pouze na jednu platbu. Bude záležet na skutečnosti, kdy vznikl nárok na OPF, a na věku nejmladšího dítěte.

Datum vzniku nároku na OPF

v roce

od 4.7.

od 4.7.

od 2.7.

2012

2013

2014

2015

Věk se snižuje na:

1. Jestliže žádost byla podána před 27 dubnem 2011, OPF 18

17

16

7

12

10

7

10

7

bude pokračovat, dokud nejmladší dítě nedosáhne 2. Jestliže nárok vznikl mezi 27 dubnem 2011 a 2 květnem 14 2012, OPF bude pokračovat, dokud nejmladší dítě nedosáhne 3. Jestliže nárok na dávku vznikl od dne 3 května 2012, 12 OPF bude pokračovat, dokud nejmladší dítě nedosáhne

Rodiče během pobírání OPF mohou vykonávat výdělečnou činnost. Od 1. 1. 2013 platí, jestliže příjem rodiče nepřekročí výši €110 týdně, nemá tento příjem vliv na OPF. Jestliže příjem přesáhne částku €110, ale nepřekročí částku €425, dochází k redukci OPF. Jestliže rodič vydělává více než €425 týdně, nemá nárok na OPF. U této dávky lze pozorovat dvě tendence: ● snížení věku dítěte, jehož osamělý rodič je podporován ● snižování dávky.

Příspěvek na nájemné (Rent Supplement) Příspěvek na nájemné náleží osobám, které žijí v soukromých nájemních bytech a nemají dostatečné příjmy na úhradu nájemného. Nemovitost musí být vhodná k užívání a náklady na služby spojené s užíváním bytu a výše nájemného nesmí překročit maximální výši, která je stanovena právními předpisy. Žadatelé musí o dávku požádat a dávka je přiznána na základě hodnocení úřadu a není na tuto dávku nárok. Dávka má doplňkový charakter.


48

Příspěvek na ošacení a obuv při návratu do školy (Back to School Clothing and Footwear Allowance) Příspěvek je určen na nákup oblečení a obuvi, přispívá rovněž na koupi uniforem a obuvi pro děti, kterou jdou do školy. Je určen pro rodiny, které již pobírají sociální dávky. Příjmová omezení rodiče v roce 2011 jsou následující: Rodič, který pečuje o jedno dítě, má nárok na tento příspěvek, jestliže součet jeho příjmu ze sociálního zabezpečení a jeho příjmu je nižší než € 410.10 týdně. Prosólo rodiče se dvěma dětmi je omezení příjmů stanoveno na € 439.90 a u tří dětí € 469.70. Výše BTSCFA činí v roce 2012 částku150 € pro dítě ve věku 2‐11 a částku 250 €pro dítě ve věku 12 ‐ 22.

Příspěvek na palivo (Fuel Allowance) Příspěvek na palivo je dávka, která je určena sociálně potřebným, aby uhradila část nákladů na vytápění bytu. Dávka se vyplácí po dobu 26 týdnů od září do dubna. Jeho výše činí €20 týdně.

Doplatek k rodinnému příjmu (Family Income Supplement) Tato dávka je určená rodinám, které mají nízký příjem a pečují alespoň o jedno dítě. Tato dávka náleží jak rodinám se sólo rodičem, tak rodinám oběma rodiči. Osoba, která nárokuje tuto dávku, musí pracovat minimálně 19 hodin týdně nebo 38 hodin za 14 dní. Pracovní poměr musí trvat alespoň tři měsíce. Pro vznik nároku na tuto dávku je třeba, aby rodina dosahovala určitého čistého příjmu, a porovnává se určenou úrovní domácnosti pro rodinu (velikost rodiny určuje nárok na úroveň bytu – velikosti bytu). Pro rodinu sólo rodiče s jedním dítětem je částka přijmu stanovena na €506 týdně, a s dvěma dětmi €602 a pro rodinu s třemi dětmi €703. Výše dávky činí 60% rozdílu mezi náklady stanovenými pro určitý typ domácnosti (household level for family size) a čistými příjmy.

Dávky pro sólo rodiče podmíněné předchozím manželstvím V Irsku je poskytována sólo rodičům celá řada příspěvků, která je však podmíněna


49

předchozím manželstvím31. Jedná o Deserted Wife's Benefit, Deserted Wife's Allowance, Prisoners Wife's Allowance.

Osamělý rodič z pohledu sociálního zabezpečení na Slovensku Institucionální rámec Na Slovensku je ústředním orgánem pro sociální záležitosti a rodinu Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny. Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny orgán příslušný pro řízení, kontrolu, koordinaci a metodické usměrňování výkonu státní správy v oblasti sociálních věcí a služeb zaměstnanosti uskutečňovaný úřady práce, sociálních věcí a rodiny. V rámci podpory rodinných dávek není sólo rodič nijak zvýhodněn. Podpora sólo rodiče s dětmi v době, kdy je nezaměstnaný a bez příjmů formou dávky pomoci v hmotné nouzi je nedostatečná a hluboko pod úrovní životního minima.32

Náhradní výživné Slovenský právní řád však upravuje institut náhradní výživné, což sociální dávka hrazená ze státního rozpočtu. Poskytování náhradního výživného upravuje zákon č. 201/2008 Z.z. o náhradním výživném. Náhradní výživné se poskytuje na základě žádosti. Žadatelem může být: ● rodič dítěte, ● jiná fyzická osoba, které bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče, ● nezaopatřené dítě, pokud je zletilé. Nárok na náhradní výživné vznikne, pokud jsou splněny následující podmínky: 1. neplnění vyživovací povinnosti povinnou osobou v plné výši ve lhůtě a způsobem určených pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudem schválenou dohodou 31

http://www.welfare.ie/en/Pages/One‐Parent‐Families.aspx

32

Životní minimum je stanovená hranice přijmu pod kterou nastává stav hmotné nouze. Na Slovensku

jsou platné hranice pro výpočet životního minima určené takto: 14,58 EUR – první fyzická osoba, 135,74 EUR druhá dospělá osoba společně posuzovaná, 88,82 EUR – zaopatřené nedospělé dítě a nezaopatřené dítě.


50

nejméně tří po sobě následující měsíce od splatnosti poslední splátky výživného 2. exekuční řízení trvá nejméně tři měsíce od doručení návrhu na provedení exekuce exekutorovi, 3. oprávněné osobě nevznikl nárok na sirotčí důchod nebo sirotčí výsluhový důchod, nebo částka sirotčího důchodu, nebo sirotčího výsluhový důchodu je nižší než částka minimálního výživného stanoveného zákonem o rodině. Pokud je splněna jedna z uvedených podmínek, má oprávněná osoba nárok na náhradní výživné, pokud: ● si řádně plní povinnou školní docházku, jde‐li o dítě, které je povinné plnit povinnou školní docházku, ● má trvalý pobyt na území Slovenské republiky a zdržuje se na území Slovenské republiky; to neplatí, pokud se oprávněná osoba zdržuje v cizině z důvodu studia v cizině, ● průměrný měsíční příjem za posledních šest kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o náhradní výživné, nepřesahuje 2,2 násobek částky životního minima.

Výše náhradního výživného Náhradní výživné se poskytuje ve výši určené pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudem schválené dohody, nejvýše však ve výši 1,2 násobku částky životního minima pro nezaopatřené dítě. Pokud si povinná osoba plní vyživovací povinnost částečně, náhradní výživné se poskytne ve výši rozdílu mezi výší výživného určeného pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudem schválené dohody, která se zohledňuje nejvíce ve výši 1,2 násobku částky životního minima pro nezaopatřené dítě a výškou zaplaceného výživného.

Povinnosti příjemce náhradního výživného Po přiznání náhradního výživného je poživatel povinen informovat příslušný úřad práce, sociálních věcí a rodiny o každé změně skutečnosti, jež je rozhodující pro vyplácení


51

náhradního výživného nejpozději do osmi dnů ode dne změny skutečnosti. Takové skutečnosti jsou zejména: ● povinný uhradil výživné, ● povinný podal návrh na snížení výživného, ● soud pravomocně rozhodl o změně výše výživného, ● dítě zanedbává povinnou školní docházku, ● zanikla vyživovací povinnost, ● změnila se výše sirotčího důchodu. Poživatel je také povinen na výzvu úřadu prokázat skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na náhradní výživné, na jeho výšku a jeho výplaty a to ve lhůtě stanovené úřadem. Nesplnění povinnosti má za následek zánik nároku na náhradní výživné.

Přídavek na dítě Přídavek na dítě (dále "přídavek") je státní sociální dávka, kterou stát přispívá oprávněné osobě na výchovu a výživu nezaopatřeného dítěte. Podmínkou vzniku nároku na tuto dávku je péče o dítě o nezaopatřené dítě. Oprávněná osoba k uplatnění nároku na přídavek je ● rodič nezaopatřeného dítěte, ● osoba, jejíž je nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě pravomocného rozhodnutí soudu, ● zletilé nezaopatřené dítě, pokud není rodiče nezaopatřeného dítěte, ● zletilé nezaopatřené dítě, pokud má upravenou vyživovací povinnost od rodičů, ● zletilé nezaopatřené dítě, které uzavřelo manželství, ● zletilé nezaopatřené dítě, jehož manželství zaniklo. Pokud je více oprávněných osob a splňují podmínky stanovené tímto zákonem, přídavek na totéž dítě náleží jen jedné z nich, a to podle jejich dohody. Výše přídavku je 23,10 € (od 1. ledna 2013). Částka se upraví od 1. ledna kalendářního roku koeficientem, kterým se upravily částky životního minima. Dávka není


52

závislá na příjmu rodiny.

Příplatek k přídavku na dítě Příplatek k přídavku na dítě (dále jen "příplatek k přídavku") je státní sociální dávka, kterou stát připlácí oprávněné osobě k přídavku na dítě na výchovu a výživu nezaopatřeného dítěte, na které nelze uplatnit daňový bonus podle zvláštního předpisu. Podmínky nároku jsou: ●

splnění podmínek nároku na přídavek na dítě (péče oprávněné osoby o nezaopatřené dítě, trvalý pobyt nebo přechodný pobyt oprávněné osoby (týká se pouze cizinců) na území Slovenské republiky, trvalý pobyt nebo přechodný pobyt nezaopatřeného dítěte (týká se pouze cizinců) na území Slovenské republiky,

●

pobírání starobního důchodu, předčasného starobního důchodu, invalidního důchodu z důvodu poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 70% podle zvláštního předpisu, výsluhového důchodu podle zvláštního předpisu po dovršení věku potřebného pro nárok na starobní důchod podle zvláštního předpisu nebo pobírání důchodové dávky téhož druhu v cizině oprávněnou osobou a další fyzickou osobou, která si může uplatnit daňový bonus podle § 33 zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů (druhý rodič, druhý náhradní rodič nebo manžel rodiče, který není rodičem nezaopatřeného dítěte, pokud žijí s nezaopatřeným dítětem v domácnosti),

●

nevykonávání výdělečné činnosti oprávněnou osobou (rodičem nebo osobou, které je nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě pravomocného rozhodnutí soudu) a další fyzickou osobou, která si může uplatnit daňový bonus podle § 33 zákona č.. 595/2003 Z. z. o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů (druhý rodič, druhý náhradní rodič nebo manžel rodiče, který není rodičem nezaopatřeného dítěte, pokud žijí s nezaopatřeným dítětem v domácnosti),

●

nepřiznání daňového bonusu na vyživované dítě, na které si oprávněná osoba uplatnila nárok na přídavek na dítě. Splnění podmínek nároku na příplatek k přídavku se sleduje u oprávněné osoby a


53

současně i u další fyzické osoby, která si může uplatnit daňový bonus, tj. u druhého rodiče, druhého náhradního rodiče nebo u manžela rodiče, který není rodičem nezaopatřeného dítěte, pokud žijí s nezaopatřeným dítětem v domácnosti.

Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je státní sociální dávka, kterou stát přispívá oprávněné osobě k zajištění řádné péče o dítě. Oprávněná osoba má nárok na rodičovský příspěvek, pokud: a) zajišťuje řádnou péči o dítě, b) má trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na území Slovenské publiky (dále jen "pobyt"). Řádná péče o dítě podle tohoto zákona je péče poskytovaná dítěti v zájmu všestranného fyzického vývinu a psychického vývoje dítěte, zejména přiměřená výživa dítěte, hygiena dítěte, výchova dítěte a dodržování preventivních prohlídek dítěte podle zvláštního předpisu. Podmínka řádné péče o dítě se považuje za splněnou, jestliže oprávněná osoba zajišťuje řádnou péči o dítě osobně nebo jinou zletilou fyzickou nebo právnickou osobou. Pokud se řádně stará o totéž dítě více oprávněných osob, nárok na rodičovský příspěvek má jen jedna oprávněná osoba určená podle jejich dohody. To platí stejně, pokud soud svěří nezletilé dítě do střídavé osobní péče obou rodičů, nebo soud schválí dohodu rodičů. Pokud je v rodině více dětí do tří let věku nebo do šesti let věku, pokud má dítě dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, vzniká pouze jeden nárok na rodičovský příspěvek a jen jedné oprávněné osobě určené podle jejich dohody. Nárok na rodičovský příspěvek nevzniká ani jedné oprávněné osobě, pokud a.

alespoň jedna z nich má nárok na dávku v mateřství nebo na obdobnou dávku

v jiném členském státě a výše mateřské nebo obdobné dávky jako mateřské v členském státě za celý kalendářní měsíc je vyšší než výše částky rodičovského příspěvku b.

stát, který není členským státem, vyplácí obdobnou dávku jako rodičovský


54

příspěvek nebo obdobnou dávku jako mateřské. Nárok na rodičovský příspěvek nevzniká nezletilému rodiči, který nemá přiznané rodičovskou zodpovědnost podle zvláštního předpisu. Oprávněná osoba podle tohoto zákona je a.

rodič dítěte,

b.

fyzická osoba, které je dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě

rozhodnutí soudu nebo na základě rozhodnutí úřadu práce, sociálních věcí a rodiny, nebo c.

manžel rodiče dítěte, pokud žije s rodičem dítěte v domácnosti.

Výše rodičovského příspěvku je ● 199,60 eura měsíčně (od 1. ledna 2013) ● jestliže oprávněná osoba zajišťuje řádnou péči o dvě a více současně narozených dětí, rodičovský příspěvek v částce 199,60 eura se zvyšuje o 25% na každé dítě, které se narodilo současně; ● rodičovský příspěvek je měsíčně 50% částky rodičovského příspěvku, pokud oprávněná osoba nedbá nejméně tři po sobě následující kalendářní měsíce o řádné plnění povinné školní docházky dalšího dítěte v její péči; rodičovský příspěvek se v této částce poskytuje nejméně po dobu tří kalendářních měsíců od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém škola oznámila úřadu práce, sociálních věcí a rodiny, že oprávněná osoba nedbá nejméně tři po sobě následující kalendářní měsíce o řádné plnění povinné školní docházky dalšího dítěte v její péči.

Porodné Porodné je státní sociální dávka, kterou stát přispívá na pokrytí výdajů spojených se zabezpečením nezbytných potřeb novorozence. Podmínky nároku na porodné jsou: ●

narození dítěte,

●

trvalý pobyt oprávněné osoby na území Slovenské republiky.


55

Nárok na porodné na totéž dítě vzniká pouze jednou. Pokud se současně narodí více dětí, nárok na porodné vzniká na každé dítě. Nárok na porodné nevzniká oprávněné osobě, pokud ●

před uplatněním nároku na porodné dala přivolení k osvojení dítěte nebo

●

dítě bylo svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě pravomocného

rozhodnutí soudu nebo příslušného orgánu nebo dítěti byla nařízena ústavní péče pravomocným rozhodnutím soudu. Nárok na porodné nevzniká oprávněné osobě (matce), jestliže po porodu bez souhlasu ošetřujícího lékaře opustila dítě ve zdravotnickém zařízení. Oprávněná osoba na uplatnění nároku na porodné, pokud splňuje podmínky podle tohoto zákona, je ●

matka, která dítě porodila,

●

otec dítěte, pokud 1.

matka dítěte zemřela nebo po matce dítěte bylo vyhlášeno pátrání nebo

2.

dítě bylo svěřeno do výchovy otce na základě pravomocného rozhodnutí soudu, nebo

●

osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě pravomocného

rozhodnutí soudu nebo příslušného orgánu. Od 1. ledna 2009 je porodné na jedno dítě 151,370 €. Jestliže se současně narodily dvě děti nebo více dětí a dvě z nich se dožili 28 dní, zvyšuje se porodné o jednu polovinu této částky na každé dítě, které se dožilo 28 dní.

Příplatek k porodnému Příplatek k porodnému je státní sociální dávka, kterou stát připlácí na zvýšené výdaje spojené se zajištěním nezbytných potřeb dítěte, které se matce narodilo jako první dítě, druhé dítě nebo třetí dítě, které se dožilo alespoň 28 dní.


56

Podmínky nároku na příplatek k porodnému jsou: ●

splnění podmínek nároku na porodné a

●

narození prvního, druhého nebo třetího dítěte, které se dožilo alespoň 28 dní. Nárok na příplatek k příspěvku na totéž dítě vzniká pouze jednou. Pokud se matce při

prvním porodu, druhém porodu nebo třetím porodu současně narodí více dětí, nárok na příplatek k příspěvku vzniká na každé dítě narozené z těchto porodů, které se dožilo alespoň 28 dní. Nárok na příplatek k porodnému nevzniká nezletilé matce, která nemá soudem přiznána rodičovská zodpovědnost zákona o rodině. Nárok na příplatek k porodnému nevzniká oprávněné osobě, pokud se od počátku čtvrtého měsíce těhotenství do porodu neúčastnila jednou za měsíc na preventivních prohlídkách u lékaře se specializací v specializačním oboru gynekologie a porodnictví nebo na obdobných prohlídkách v cizině. Nárok na příplatek k porodnému nevzniká při narození druhého dítěte nebo třetího dítěte oprávněné osobě, jíž rozhodnutím soudu alespoň jedno z dětí narozených před narozením druhého dítěte nebo třetího dítěte a.

má nařízenou ústavní péči nebo uloženou ochrannou výchovu,

b.

je svěřeno do péče jiné fyzické osoby než rodiče nebo do pěstounské péče,

c.

je osvojené nebo je v péči budoucího osvojitele,

d.

je svěřeno do péče fyzické nebo právnické osoby, kterou určil soud nařízením

předběžného opatření, e.

je v osobní péči poručníka.

Oprávněná osoba na uplatnění nároku na příplatek k porodnému je osoba, která splňuje podmínky nároku na porodné. Výše příplatku k porodnému je 678,490 €.

Daňový bonus Poplatník, který ve zdaňovacím období měl zdanitelné příjmy podle alespoň ve výši 6 násobku minimální mzdy a vykázal základ daně, může uplatnit daňový bonus v částce 19,32 eura měsíčně na každé vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem, přičemž přechodný


57

pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění tohoto daňového bonusu. O částku daňového bonusu se snižuje daň. Za vyživované dítě poplatníka, a to vlastní, osvojené, dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a dítě druhého z manželů, se považuje nezaopatřené dítě.

Důchodové pojištění Na Slovensku jsou ovdovělý rodič a osiřelé dítě zabezpečeni dávkami důchodového pojištění. Podle zákona č. 461/2003 Z. z. o sociálním pojištění jim také náleží vdovský, vdovecký či sirotčí důchod. Vdovský důchod je důchodová dávka, která se za podmínek stanovených zákonem č.. 461/2003 Z. z. ve znění pozdějších předpisů poskytuje ze starobního pojištění nebo z invalidního pojištění. Účelem vdovského důchodu je zajistit vdově příjem v případě úmrtí jejího manžela. Nárok na vdovský důchod má vdova po manželovi, který ●

ke dni smrti pobíral starobní důchod, invalidní důchod nebo měl nárok na předčasný starobní důchod

●

ke dni smrti splnil podmínky nároku na starobní důchod nebo

●

ke dni smrti získal počet let důchodového pojištění potřebný pro vznik nároku na invalidní důchod nebo zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Na rozdíl od právních předpisů platných před 1. lednem 2004, od 1. ledna 2004

nemůže vzniknout nárok na vdovský důchod rozvedené ženě a rovněž se nezkoumá, zda manželé žili ve společné domácnosti či zda manželství plnilo společenskou funkci nebo nikoliv. Nárok na výplatu vdovského důchodu trvá po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí jednoho roku nárok na výplatu trvá jen tehdy, jestliže vdova splňuje některou z následujících podmínek: ●

pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které má po zemřelém rodiči nárok na sirotčí důchod nebo které bylo v rodině zemřelého vychováváno (tj. vlastní dítě vdovy, osvojené dítě vdovy nebo dítě, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu


58

během trvání manželství vdovci nebo zemřelému manželovi svěřeno do péče nahrazující péči rodičů), ●

je invalidní z důvodu poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 70%,

●

vychovala aspoň tři děti (tato podmínka platí nejdříve od 1. srpna 2006),

●

dovršila věk 52 let a vychovala dvě děti (tato podmínka platí nejdříve od 1. srpna 2006),

●

dovršila důchodový věk. Za výchovu dítěte na tyto účely se považuje výchova dítěte od jeho narození až po

dosažení zletilosti (tj. do dosažení 18 let věku případně do dne uzavření manželství, pokud dítě uzavřelo manželství dříve). Pokud vdově zanikne nárok na výplatu vdovského důchodu, protože přestane splňovat podmínku péče o nezaopatřené dítě nebo přestane být invalidní z důvodu poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 70%, a později, s odstupem času, začne některou z těchto podmínek znovu splňovat, nárok na výplatu vdovského důchodu jí vznikne znovu. Nárok na vdovský důchod zaniká ●

uzavřením nového manželství,

●

dnem právní moci rozhodnutí soudu, podle kterého vdova úmyslným trestným činem způsobila smrt manžela. Podmínky nároku na vdovecký důchod jsou stanoveny obdobně jako pro vdovský

důchod. Sirotčí důchod Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě po zemřelém rodiči nebo osvojiteli, který 1.

ke dni smrti pobíral starobní důchod, předčasný starobní důchod nebo invalidní důchod nebo

2.

ke dni smrti splnil podmínky nároku na starobní důchod nebo

3.

ke dni smrti získal počet let důchodového pojištění potřebný pro vznik nároku na


59

invalidní důchod nebo 4.

zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.Nárok na sirotčí důchod nevznikne vyživovaného dítěti v pěstounské péči po pěstounovi nebo jeho manželovi. Nárok na sirotčí důchod vzniká dnem smrti rodiče nebo osvojitele dítěte, kterým je

den úmrtí uveden v úmrtním listu nebo kterým je den uveden jako den smrti (resp. den, který nezvěstný nepřežil) v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení rodiče nebo osvojitele dítěte za mrtvého. Za nezaopatřené se považuje dítě ●

do skončení povinné školní docházky (povinná školní docházka končí uplynutím školního roku, ve kterém dítě absolvovalo desátý rok školní docházky, nejpozději však uplynutím školního roku, v němž dovršilo 16 let věku),

●

v období od skončení povinné školní docházky do dosažení 26. roku věku, pokud a.

se soustavně připravuje na povolání,

b.

se nemůže soustavně připravovat na povolání ani vykonávat výdělečnou činnost z důvodu nemoci nebo stavu, které vyžadují zvláštní péči podle zákona,

c.

je neschopné soustavně připravovat na povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (zdravotní stav dítěte pro uvedený účel posuzuje posudkový lékař sociálního pojištění Sociální pojišťovny).

Za nezaopatřené nepovažuje dítě, které ●

se sice studiem soustavně připravuje na povolání, ale už získalo vysokoškolské vzdělání druhého stupně a byl mu přiznán akademický titul, nebo

●

je poživatelem invalidního důchodu z důvodu poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 70%. Průměrná výše vyplácených důchodů na Slovensku (měsíčně v EUR) 33

k 30. dubnu 2013

k 31. květnu 2013

33

http://www.socpoist.sk/index/index.php?ids=1614

k 30. červnu 2013


60

k 30. dubnu 2013

k 31. květnu 2013

k 30. červnu 2013

‐ vdovský – sólo

236,93

236,92

236,91

‐ vdovecký – sólo

182,66

182,70

182,73

‐ sirotčí (na 1 dítě)

131,72

131,05

129,64

Česká republika Institucionální rámec Rámec rodinné politiky v České republice vytváří stát pouze na ústřední úrovni, a to prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí, přesněji Odboru rodiny a dávkových systémů. Zodpovědnost za utváření podmínek a pro poskytování sociálních dávek rodinám s dětmi připadá zmíněnému Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jedná se o dávky státní sociální podpory podle č.117/ 1995 Sb. o státní sociální podpoře, mezi které patří příjmově testované dávky: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné; a další dávky jako rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a pohřebné. V rámci rodinné politiky se částečně zapojuje i Ministerstvo financí, které institucionálně zajišťuje veškerá daňová zvýhodnění, která jsou poskytována pracujícím rodičům na jejich nezaopatřené děti v rámci zákona č.586/1992 Sb. o daních z příjmů.

Financování dávek Dávky státní sociální podpory jsou financovány ze státního rozpočtu. Do něj každý ekonomicky aktivní člověk, po dosažení určité míry příjmu přispívá odváděnou daní z příjmů fyzických osob, která tvoří v roce 2012 15% superhrubé mzdy, tedy celkové částky, kterou zaměstnanec stojí zaměstnavatele před jakýmikoliv pojistnými odvody. Obdobné podmínky platí i pro osoby samostatně výdělečně činné, které daní své příjmy po odečtení uznatelných nákladů a před odvedením pojistných základů. Právní úprava poskytování sociálních dávek – nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi či dávek pro osoby se zdravotním postižením nezohledňují osamělost rodiče. Jedinou výjimkou je ošetřovné.


61

Doba poskytování ošetřovného činí standardně nejdéle 9 kalendářních dnů. U zaměstnaného sólo rodiče, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů.

Přídavek na dítě v České republice Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte. Podle §18 zákona č.117/1995 Sb. o státní sociální podpoře činí výše měsíčního přídavku na nezabezpečené dítě s ohledem na jeho věk: dítě do 6 let 500 Kč, dítě od 6 do 15 let 610 Kč, dítě od 15 do 26 let 700 Kč. Přídavek na dítě je podle §19 téhož zákona vyplácen na měsíční bázi buď zletilému nezaopatřenému dítěti, nebo v případě nezletilého nezaopatřeného dítěte osobě mající dítě v péči. Příklady: Sólo rodič s počtem

Životní

Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok

nezaopatřených dětí

minimum

na přídavek na dítě (2,4násobek životního minima

rodiny

rodiny)

jedno do 6 let

4 880

11 712

dvě 5, 8 let

7 020

16 848

tři 5, 8, 12 let

9 160

21 984

Příjmy rozhodné pro nárok na dávky podle zákona o státní sociální podpoře (SSP) zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového pojištění a podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. Do příjmu se nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu


62

osobou společně posuzovanou. Taxativní výčet rozhodných příjmů je uveden v § 5zákona o SSP. Částka výživného se započítává, i když výživné fakticky není hrazeno, což často v praxi způsobuje, že rodina se sólo rodičem má příjem s výživným těsně nad hranicí 2,4násobku životního minima, ale nárok na dávku rodině nevznikne, a to i když výživné není hrazeno. Pro vznik nároku na dávku musí oprávněný rodič prokázat, že výživné není hrazeno.

Srovnání britské, slovenské a české právní úpravy přídavku na dítě Na rozdíl od Velké Británie se dávky v České republice vztahují na nezaopatřené děti až do 26. roku jejich života, tedy zohledňují i podporu rodin dítěte během jeho vysokoškolského studia, zatímco ve Velké Británii podpora v podobě přídavku na dítě končí s ukončením jeho středoškolského vzdělání. Výše přídavku v obou zemích je přibližně stejně velká v poměru k minimální mzdě. Nejvyšší možný přídavek na dítě v Británii představuje necelých 9% britské minimální mzdy stejně jako nejvyšší možný přídavek na dítě v České republice v poměru k místní minimálně mzdě. Nelze tedy říci, že by se tyto dávky podstatně lišily ve svojí výši. Jednoznačným rozdílem v tomto případě je skutečnost, že zatímco britský a slovenský přídavek na dítě je příjmově netestovaný a dostupný všem, česká dávka je striktně příjmově testovaná a dosahují na ni pouze rodiny s opravdu nízkými příjmy. Určitým způsobem by se daná situace dala zhodnotit následovně. Velká Británie nastavila příspěvek takovým způsobem, aby byl bez rozdílu dostupný všem rodinám s dětmi do doby ukončení jejich středoškolské přípravy na zaměstnání, čímž překračuje základní pomoc a je podporou celoplošnou. Na Slovensku tato dávka náleží až do 25 let věku dítě, pokud studuje.

Porodné v České republice Porodné v České republice je dávka jednorázová a příjmově testována. Nárok na ni má pouze žena, která „porodila své první živé dítě nebo které se současně s prvním narozeným dítětem narodilo další živé dítě nebo děti" a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje 2,4 násobek životního minima stanoveného pro danou rodinu. Výše porodného činí 13 000 Kč, přičemž, porodí‐li žena zároveň více živě narozených dětí, má nárok na 19 500 Kč jednorázově vyplacené dávky.Rozhodným obdobím pro


63

stanovení rozhodného příjmu rodiny je kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.

Srovnání britské, slovenské a české právní úpravy porodného Základní koncepce dávky je v ČR a ve Velké Británii nastavená stejně. Jedná se o jednorázovou dávku, na kterou mají nárok rodiny s nízkými příjmy, a to pouze v případě narození prvního dítěte nebo dětí, pokud se jedná o vícečetný porod. K porovnání relativní výše dávek lze opět využít poměr s minimální mzdou. Porodné v České republice představuje 1,6 násobek minimální měsíční mzdy v případě více dětí částka 19 500 Kč je téměř 2,5krát větší. Zatímco ve Velké Británii představuje výše porodného polovinu minimální měsíční mzdy a při vícečetném porodu ji lehce přesáhne. Z tohoto pohledu je porodné v České republice větší dávkou, nicméně při jiném úhlu pohledu je nezbytné zhodnotit skutečnost, že ač je porodné ve Velké Británii z hlediska procentuálního poměru k minimální mzdě nižší než v České republice, tak je dosažitelné pro mnohem větší škálu rodin. Britský zákon nespecifikuje horní příjmovou hranici pro udělování porodného, nicméně budeme‐li vycházet z výše uvedené skutečnosti, že nárok vzniká rodinám pobírajícím daňové kredity, pro jejichž udělování se příjmové hranice pohybují až na úrovní L60 000 ročně, pak dojdeme k závěru, že v Británii dosahuje na porodné mnohem víc rodin než v České republice. Na Slovensku je výše porodného velmi nízká, cca necelé 4000 Kč.

Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže ● jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň


64

● součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o SSP. Plus u všech bytů náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 pro:


65

a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 v Kč měsíčně Počet osob v rodině

Počet obyvatel obce Praha

nad 100 tis.

50 000 ‐ 99 999

10 000 ‐ 49 999

do 9 999

obyvatel

obyvatel

obyvatel

obyvatel

1

7 489

5 964

5 687

4 858

4 665

2

10 750

8 663

8 284

7 150

6 886

3

14 637

11 908

11 412

9 929

9 584

4 a více

18 307

15 017

14 419

12 631

12 214

b) v družstevních bytech a bytech vlastníků Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce Praha

nad 100 tis.

50 000 ‐ 99 999

10 000 ‐ 49 999

do 9 999

obyvatel

obyvatel

obyvatel

obyvatel

1

4 396

4 396

4 396

4 396

4 396

2

6 557

6 557

6 557

6 557

6 557

3

9 131

9 131

9 131

9 131

9 131

4 a více

11 615

11 615

11 615

11 615

11 615

Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi náklady na bydlení (normativními náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35). Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech. Lhůta 84 měsíce se začíná počítat od 1. 1. 2012.

Srovnání britské, slovenské a české právní úpravy příspěvku na bydlení Ve Velké Británii je mnohem méně než v České republice zvykem pořizovat si vlastní


66

nemovitost, a o to více lidé žijí v pronajímaných domech a bytech. V ČR je poměrně běžnou záležitostí, že si několik studentů pronajímá byt během studií, zatímco trend sdíleného ubytování přetrvává v Británii i u jiných věkových a sociálních skupin, protože je pro ně tento způsob bydlení finančně dostupnější. Zatímco v České Republice, obzvláště ve městech, je naprosto běžnou záležitostí žít v bytě, v Británii je tradiční bydlení v domech. V ČR se nemovitosti uvádí v počtech pokojů, pod pojmem „třípokojový dům", si představíme dům, s kuchyní, koupelnou, obývací místností a dvěma ložnicemi. Ve Velké Británii se v realitách domy uvádí podle počtu ložnic, tzn. tříložnicový dům má tři ložnice, kuchyň, koupelnu a obývací místnost, přičemž může mít i jídelnu. Tedy z všeobecného hlediska při porovnání sociálního bydlení je nezbytné porovnávat spíše třípokojový byt v ČR s dvouložnicovým bydlením ve Velké Británii. Poměrně zajímavým faktorem při zkoumání podpory bydlení ve vybraných zemích je skutečnost, že český zákon zohledňuje v udělování příspěvku na bydlení i rodiny žijící ve vlastní nemovitosti. Situace, kdy by si občan Velké Británie nárokoval podporu na bydlení ve vlastní nemovitosti, je poměrně nereálná, jelikož vlastní dům či byt je hodnotný majetek, který by byl posuzován zároveň s úsporami a příjmy rodiny a výrazně by snížil šanci na udělení příspěvku. Důležité je při komparaci přístupu k udělování příspěvku na bydlení zohlednit rozdílnost v posuzování nákladů na bydlení. Zatím co v České republice se do nákladů na bydlení zahrnujeme smluvně stanovené nájemné a ostatní náklady spojené s užíváním bytu, ve Velké Británii se náklady na energie a jiné do posuzované částky nezapočítávají, což je méně výhodné. Obě země mají stejně stanovenou podmínku, která dovoluje pouze jedné osobě z domácnosti žádat o příspěvek na bydlení. Zároveň v obou případech se jedná o dávku příjmově testovanou, nicméně v ČR se posuzuje poměr nákladů na bydlení k příjmům domácnosti a hranice splnění předpokladu jsou jasně stanoveny, zatím co Británie nemá striktně stanovený příjmový strop pro udílení dávky a posuzuje rodiny individuálně. Slovensko dávku odpovídající dávce příspěvku na bydlení nemá. Záležitost bydlení je řešena v rámci pomoci v hmotné nouzi.


67

Pozůstalostní dávky Ovdovělý rodič a osiřelé dítě jsou zabezpečeni dávkami důchodového pojištění – tzv. pozůstalostními důchody. Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění jim náleží vdovský, vdovecký či sirotčí důchod. Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod jsou upraveny v § 49 a § 50 zákona o důchodovém pojištění Vdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi, který a) byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Vdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský důchod. Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže a) pečuje o nezaopatřené dítě, b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV, c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV, d) je invalidní ve třetím stupni, e) dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je‐li důchodový věk nižší. Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. To platí obdobně i pro nárok muže na vdovecký důchod. Výše vdovského a vdoveckého důchodu je stanovena v § 51 zákona o důchodovém pojištění. Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy ‐ 9% průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení).


68

Výše procentní výměry důchodu činí 50% procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Podmínky nároku na sirotčí důchod upravuje § 52 zákona o důchodovém pojištění. Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemřel‐li a) rodič (osvojitel), nebo b) osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důchodů zajistit jeho rodiče, c) jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená pod písmenem b) byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Dojde‐li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu. Výše sirotčího důchodu stanoví § 53 zákona o důchodovém pojištění. Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy – 9% průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení); v případě oboustranného sirotka náleží základní výměra pouze jednou. Výše procentní výměry důchodu činí 40% procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Při vstupu do II. pilíře se bude jinak počítat pouze základní starobní důchod z I. pilíře. Státní důchod bude nižší. Účast ve II. pilíři se však nijak nedotýká výpočtu pozůstalostních důchodů. Vdovské nebo sirotčí důchody se počítají stejně, ať občan do II. pilíře vstoupí či nevstoupí.

Daňové zvýhodnění (sleva na dani, daňový bonus) Pro rok 2013 je daňové zvýhodnění na vyživované dítě stanoveno ve výši 13 404 Kč


69

ročně, tedy 1 117 Kč měsíčně. V případě dítěte vlastnícího ZTP/P průkaz se jedná o částku dvojnásobnou. Za vyživované dítě, které je předmětem daňového zvýhodnění, je považováno buď nezletilé dítě, případně dítě do 26 let věku, pokud se stále studijně připravuje na svoje budoucí povolní nebo mu jeho dočasný nebo dlouhodobý zdravotní stav nedovoluje soustavnou ekonomickou aktivitu. Poplatník smí slevu uplatňovat na své dítě, osvojené nebo v péči nebo na své vnouče. Daňové zvýhodnění není příjmově testovaná, pokud je čerpáno formou daňové slevy a nikoliv formou daňového bonusu. V případě, že osoba splňuje podmínky uvedené v zákoně, smí „slevu na dani uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona na příslušné zdaňovací období". V případě, že daňové zvýhodnění převyšuje daňovou povinnost, může osoba místo daňového zvýhodnění čerpat daňový bonus. Ten je limitován minimální částkou 100 Kč a horní hranicí 60 300 Kč ročně. Na daňový bonus mají nárok poplatníci, jejichž příjmy dle § 6,7,8,9 ve zdaňovacím období byly alespoň 48 000 Kč tj. šestinásobkem minimální mzdy. Jedná se o příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků; příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti; příjmy z kapitálu nebo příjmy z pronájmů. Další slevu na dani získává zaměstnanec bez ohledu na to, zda má nebo nemá děti. Jedná se o slevu na poplatníka, která je na rok 2013 stanovená ve výši 2070 Kč. Dále si může občan nárokovat daňovou slevu na manželku nebo manžela v případě, že jejich příjem nepřesáhne roční výši 68 000 Kč. Přičemž zatím co slevu na dítě může být nárokovaná formou daňového bonusu, sleva na manželku/manžela stejně jako sleva na poplatníka je čerpaná pouze formou slevy. Tedy pokud jsou příjmy poplatníka tak nízké, že nemusí odvádět žádnou daň, smí si nárokovat pouze vyplacení přídavku na dítě.

Srovnání Velké Británie, Slovenska a České republiky Koncepce daňového zvýhodnění je v ČR a ve Velké Británii odlišná. Přestože u popisu daného systému ve Velké Británii hovoříme o slevě na dani, jedná se ve skutečnosti o propracovaný systém daňových bonusů, tedy ve skutečnosti nedostávají občané Velké Británie slevu na odváděné dani, ale zpětně dostávají vyplácené daňové bonusy, jejichž výše je utvářena s ohledem na rodinný příjem, počet dětí a náklady na jejich péči. Systém


70

daňového zvýhodnění ve Velké Británii i zohledňuje skutečnost, že rodič pečuje o dítě sám. Především u rodin, jejich rodinný příjem nedosahuje ani výše minimální roční mzdy jedné osoby, může daňový bonus mnohokrát zdvojnásobovat až ztrojnásobovat rodinný příjem. Český systém se od britského velmi liší. Systém je založen na slevě na dani, která je stanovena fixně. Daňový bonus je vyplácen pouze v případě, že rodič nemá dostatečné příjmy pro to, aby byly daněny a tedy výše daně o slevu snižována. Na Slovensku je právní úprava obdobná jako v ČR. Sleva na dani je však výrazně nižší cca od 40% a právní úprava nezná daňový bonus. Daňový bonus je na Slovensku kompenzován příplatkem k přídavku na dítě.


71

Kapitola 7

Výživné Specifika vymáhání výživného ve Velké Británii Ve Velké Británii mají sólo rodiče na pomoc dvě instituce: Child Support Agency (agenturu na podporu dětí) nebo the Child Maintenance Service (organizace pro výživné pro děti). Tyto organizace pomáhají nejen s určením výživného, ale i s vymáháním. Sólo rodič se však při určení a vymáhání výživného může rovněž obrátit na soud.34

Child Support Agency (CSA) Organizace Child Support Agency byla založena v roce 1993 Ministerstvem práce a důchodů ve Velké Británii a Ministerstvem sociálních věcí v Severním Irsku. Child Support Agency (CSA) zohledňuje při určení výživného např. tato hlediska: ●

výše příjmu rodiče

●

počet vyživovaných dětí

●

kolik dní (nocí) stráví dítě s povinným rodičem

●

zda má jeden z rodičů nárok na Child Benefit.

Za příjmy povinného rodiče se považují příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatně výdělečné činnosti, příjmy z důchodového pojištění nebo příležitostné práce, některé daňové 34

https://www.gov.uk/how‐child‐maintenance‐is‐worked‐out


72

úlevy. Existují čtyři metody na určení výše výživného: 1. nil rate – výživné není stanoveno – dítě je např. student, je zabezpečeno jinými dávkami nebo žije v pečovatelském domě. 2. Flat rate – výše výživného je £ 5 týdně – v případě, že rodič má týdenní příjem do £100. 3. Reduced rate – výše výživného je stanovena £ 5 týdně + procentem z příjmu, který přesahuje £100. Rodič v tomto případě má příjem do £ 200 týdně. 4. Basic rate – v případě, že rodič má příjem vyšší než £ 200 týdně. Výše výživného záleží též na počtu vyživovaných dětí.

Child Maintenance Service Organizace Child Maintenance Service používá obvykle 6 kroků k určení výživného. Výše výživného se mění podle aktuálních poměrů jednou ročně. Krok 1 – určení příjmu Organizace Child Maintenance Service vyhledává roční příjem rodiče z informačního systému HM Revenue & Customs (HMRC) a kontroluje slevy jeho uplatňované slevy na dani. Krok 2 – zohlednění skutečností, které ovlivňují výši započitatelného příjmu Zohledňuje se např. platba důchodového pojištění či jiná vyživovací povinnost. Organizace určí fiktivní týdenní příjem. Krok 3 – výše výživného Určení výše týdenního výživného: Týdenní příjem

Výše výživného

do £5

Nil

£100 nebo méně

Flat

£100.01 do £199.99 Reduced £200 do 800

Basic

£800.01 do £3,000

Basic Plus


73

Krok 4 – další vyživovací povinnost Organizace Child Maintenance Service zohledňuje počet dalších vyživovaných dětí. Krok 5 – určení týdenní výše výživného Na základě předchozích čtyř kroků se určí výše výživného. Krok 6 – střídavá péče Snížení výše výživného na základě střídavé péče o dítě. Platba výživného může být uskutečňována přes organizaci a je zpoplatněna.

Sólo rodič a výživné na dítě v Irsku Pod pojmem „výživné" se rozumí právně vynutitelný nárok na finanční podporu, který mají závislí manželé (včetně rozvedených manželů) vůči manželovi (nebo bývalému manželovi) a závislé děti vůči rodiči. Povinnost hradit výživné trvá do 18 let, v případě dalšího studia do 23 let. Výši výživného určuje soud. Kritériem pro určení výše výživného je rovnováha mezi přiměřenými potřebami a platebními možnostmi. Za určitých okolností může být zohledněno chování (jestliže žalobce opustil domácnost bez dostatečného důvodu). Výživné je zpravidla hrazeno přímou platbou oprávněnému. Věřitelé však mají výlučné právo zvolit vyplácení výživného prostřednictvím soudní kanceláře. Považuje‐li to soud za nutné, mohou být dlužníkovi obstaveny mzda nebo plat a zaměstnavateli může být nařízeno, aby strhával platby ve prospěch oprávněného rodiče. V případě nehrazení výživného je sankcí pro povinného buď srážky ze mzdy, odnětí svobody nebo exekuce jeho majetku.

Sólo rodič a výživné na dítě na Slovensku Dne 1. dubna 2005 nabyl na Slovensku účinnosti nový zákon o rodině č. 36/2005 Z.z., kterým pro Slovenskou republiku pozbyl platnosti dosud u nás platný zákon č. 94/1963 Sb., o rodině z doby Československa. V porovnání s českou právní úpravou, slovenská úprava vyživovací povinnosti obsahuje několik zvláštností. Nejvýznamnější z nich je institut tzv. „objektivizace výživného" a zvláštní exekuční prostředek – zabavení řidičského průkazu.


74

Podle ustanovení § 85 odst.2 zákona o rodině č. 94/1963 Sb., v platném znění, se vyživovací povinnost rodičů k dětem určuje podle schopností, možností a majetkových poměrů jejich rodičů. Česká právní úprava tímto pouze vymezuje obecná hlediska, ke kterým je třeba při rozhodování o výživném přihlížet, nicméně konkrétní stanovení výše vyživovací povinnosti ponechává, na volné úvaze soudu. Tento způsob umožňuje soudu, vzít do úvahy specifika konkrétního případu, na druhou stranu však dochází ve srovnatelných případech k rozdílnostem při stanovení výživného. Slovenská právní úprava stejně jako česká úprava výživného vychází na straně povinného ze tří základních hledisek, kterými jsou již zmiňované schopnosti, možnosti a majetkové poměry. Soudu to dává možnost rozhodovat individuálně o výši výživného v každém konkrétním případě. Objektivizaci výživného, tzn. paušální stanovení výše výživného procentuální sazbou, rovněž ani v novém slovenském zákoně o rodině nenajdeme. Hlavní rozdíl mezi českou a slovenskou právní úpravou vyživovací povinnosti rodičů k dětem spočívá zejména v možnosti slovenských soudů stanovit povinnému rodiči minimální výši výživného, kterou je povinen plnit na nezaopatřené dítě, a to bez ohledu na svoje schopnosti, možnosti a majetkové poměry. Dle ustanovení § 62 odst. 3 zákona č. 36/2005 je tedy každý rodič, bez ohledu na svoje schopnosti, možnosti a majetkové poměry, povinen plnit svou vyživovací povinnost v minimálním rozsahu ve výši 30% z částky životního minima na nezaopatřené nezletilé dítě podle zvláštního zákona (tj. zákona o životním minimu č. 601/2003 Z.z., v platném znění). Toto ustanovení prolomilo do té doby uplatňovanou a respektovanou zásadu, že pokud rodič objektivně nemá možnosti, schopnosti a majetkové poměry na to, aby mohl plnit vyživovací povinnost vůči svému dítěti, tak soud nemůže svým rozhodnutím tuto povinnost uložit, neboť nejsou splněné zákonem stanovené předpoklady na straně povinné osoby. Změna v chápání vyživovací povinnosti každého rodiče vůči nezaopatřenému dítěti směřuje podle důvodové zprávy k tomu, že povinný rodič musí vždy zabezpečit výživu nezaopatřeného dítěti alespoň v minimálním rozsahu, i kdyby to mělo být na úkor jeho minima, přičemž v takovém případě přispívá také stát v podobě příspěvku na dítě.


75

Novela zákona č. 233/1995 Z.z. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) s účinností od 1.1.2009 si kladla za cíl zrychlit a zefektivnit vymáhání výživného soudním exekutorem v případě, že povinný je řidič motorového vozidla a proto zavedla nový způsob provedení exekuce – zadržení řidičského průkazu. Podle platného práva exekutor k vymožení výživného může uplatnit všechny způsoby provedení exekuce uvedené v § 63 zákona č. 233/1995 Z.z. exekučního řádu (jsou to: srážka ze mzdy a jiných příjmů, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí, prodej cenných papírů, prodej nemovitosti, prodej podniku). Exekutor může ve smyslu § 179a exekučního řádu vydat příkaz k zadržení řidičského průkazu tomu, kdo neplní výživné stanovené pravomocným a vykonatelným rozhodnutím soudu. Řidičský průkaz zadrží orgán Policejního sboru, který průkaz vydal na základě doručeného exekučního příkazu (popřípadě pověřený policista). Jestliže pominou důvodu exekuce ‐ tj. povinen uhradí dlužné výživné i náklady exekuce, exekutor neprodleně vydá průkaz na vrácení řidičského průkazu

Sólo rodič a výživné na dítě v České republice Výživné je označení pro finanční částku, kterou povinná osoba zajišťuje (buď zcela, nebo částečně) výživu oprávněné osoby, případně uspokojuje další životní potřeby. Dárky, kapesné a jiná příležitostná plnění se do výživného nezapočítávají. Výživné se obvykle platí v pravidelných měsíčních splátkách. Výši výživného určuje soud. Ten při určení výše výživného vychází na straně jedné z odůvodněných potřeb oprávněné osoby (oprávněný, příjemce výživného) a na straně druhé ze schopností, možností a majetkových poměrů povinné osoby (povinný, plátce výživného). Soud přitom zkoumá, zda se povinná osoba nevzdala bez vážného důvodu výhodného zaměstnání (výdělečné činnosti) nebo majetkového prospěchu; případně zda nepodstoupila nepřiměřená majetková rizika (např. soud nepřihlíží k tomu, že povinná osoba před určením výživného dala bez důvodu výpověď a je vedena jako uchazeč o zaměstnání na úřadě práce). Rozsah vyživovací povinnosti je dále určován odůvodněnými potřebami dítěte, které závisejí zejména na jeho věku a zdravotním stavu. Dále se přihlíží k tomu, jakým způsobem se dítě připravuje na své budoucí povolání, k


76

mimoškolním aktivitám, ke koníčkům apod. Při stanovení výše výživného soud přihlíží rovněž k dalším vyživovacím povinnostem rodiče – další dítě (děti), manžel(ka). Soud může určit částku vyšší nebo i nižší, než je navrhovaná. Dohodnou‐li se rodiče na výši výživného, soud většinou jejich dohodu schválí. V oblasti výživného lze pozorovat dva okruhy problému: a) určování výše výživného b) vymáhání výživného. Výše výživného je určována v obdobných případech různě a liší se někdy i více než o 100%. V tomto směru je velmi nízká předvídatelnost soudů. Navíc výživné je určováno ve velmi nízkých částkách. Průměrná výše výživného se pohybuje mezi 2000 – 4000 Kč. Mnoho povinných rodičů neplatí výživné vůbec nebo nepravidelně. Domoci se dlužného výživného je obtížné i pomocí soudu. Výživné se často dostává k rodičům samoživitelům se zpožděním, což v napjaté situaci může vést k nemožnosti zajistit potřeby dítěte v dostatečné míře. Sólo rodič může dlužné výživné vymáhat exekucí. Pokud povinná osoba neplní dobrovolně vyživovací povinnost, může se oprávněná osoba obrátit na soudního exekutora. Pokud má povinná osoba trvalé příjmy (např. z pracovního poměru, důchodu), je zpravidla veden výkon rozhodnutí formou srážek z těchto příjmů. V případě, že povinná osoba příjem nemá, je možné vymáhat výživné i jinými exekučními prostředky, např. prodejem majetku ve vlastnictví povinné osoby v souladu s platným právem. V trestním zákoníku je obsažen i trestný čin – zanedbání povinné výživy. V roce 2011 bylo pro tento trestný čin odsouzeno 9693 osob.35 Od 1. 1. 2013 je možné využít nový exekuční prostředek – pozastavení řidičského oprávnění, který může exekutor vydat pouze v případě vymáhání nedoplatku výživného na nezletilé dítě. Další novinkou je ustanovení 196a trestního zákona Pachateli trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákona) může soud uložit jako přiměřené omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 i přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel. Toto přiměřené omezení soud uloží zejména tehdy, je‐li důvodná obava, že povinnost uhradit dlužné výživné bude mařena nebo ztěžována. 35

Zdroj: Statistická ročenka kriminality za rok 2011, Ministerstvo spravedlnosti


77

Nový občanský zákoník oblasti výživného v podstatě zachovává stávající stav. Podle § 913 nového občanského zákoníku platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Pokud se týká svěřování do péče po rozpadu manželství či partnerství, došlo k určitému upřesnění. Podle § 907 nového občanského zákoníku platí, že soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je‐li to potřebné v zájmu dítěte. Má‐li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. Při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. Soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.


78

Kapitola 8

Doporučení pro úpravu legislativy v České republice Legislativní úpravy týkající se sólo rodičů mají tendenci osamělost jako kategorii vytěsňovat. Týká se to především pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. V praxi se často stávalo, že osoby předstíraly kvůli „výhodám pro sólo rodiče" svou osamělost. Pro úřady je téměř nemožné zjistit, která osoba je skutečně osamělá a která nikoliv. Mezi poslední změny patří zrušení delší mateřské dovolené pro sólo rodiče nebo sociálního příplatku, který osamělost osoby zohledňoval. Pomoc a podpora sólo rodičů by se měla zaměřit na tyto oblasti: 1. podpora spolupráce rodičů po rozchodu/rozvodu – v oblasti výživného a dohod o svěření a péče o děti. Podpora by měla být preventivní a osvětová. Rodiče by si měli být vědomi, že jsou rodiči, dokud dítě není schopno se samo živit. 2. podpora řešení sporů mezi rodiči mimosoudními řešeními sporů (např. mediace) 3. legislativní zakotvení podrobnějších kritérií při určování výše výživného (např. určování výše výživného procentem ze mzdy), 4. legislativně institucionální kontrola plateb výživného (buď soudní kancelář jako v Irsku nebo státní organizace jako ve Velké Británii), 5. ochrana rodin se sólo rodičem před chudobou – upravit vyšší daňový bonus pro děti a pro rodiče, kteří pečují o děti. Bezdětným osobám naopak daňové odpočty snížit. 6. právní úprava rodičovského příspěvku nevyhovuje – v případě, kdy sólo rodič


79

nemůže volit rychlejší variantu a čerpá rodičovský příspěvek čtyřleté variantě, tj. do 9. měsíce věku dítěte ve výši 7 600 Kč a od 10. měsíce ve výši 3 800 Kč a pokud druhý rodič neplatí výživné, může se dostat do svízelné finanční situace. Navíc celou situace jí neulehčuje fakt, že v ČR prakticky vymizela zařízení péče o děti do tří let. Situaci řešit prací je téměř nemožné. 7. nevyhovující právní úprava rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě: rozhodný příjem se počítá vždy za kalendářní rok. Příklad: Příjmy za rok 2012 je třeba doložit do 30. 9. 2013. Nárok na přídavek na dítě za rok 2012 vzniká od 1. 10. 2013 a trvá do 30. 9. 2014.


ČÁST 2 ‐ Analýza dobré praxe v oblasti sociální práce a poradenství

80


81

Kapitola 9

Sociální a psychosociální podpora pro sólo rodiče v zemích, kde působí partnerské organizace projektu V České republice neexistuje žádná nezisková organizace, která by se zaměřovala na účinnou celostní pomoc sólo rodičům a která by byla srovnatelná s organizacemi ve Velké Británii jako One Parent Families Scotland, Single Parent Action Network, nebo One Family v Irsku. Pomoc těchto organizací je profesionální a odborná, ale zároveň lidská a individualizovaná. Mezi některé organizace, které se problematikou sólo rodičovství a neúplných rodin zabývají, patří: 

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí: realizace výzkumů zaměřených na problematiku neúplných rodin, publikace v této oblasti.



APERIO ‐ Společnost pro zdravé rodičovství: občanské sdružení, které realizuje projekty zaměřené na podporu návratu sólo rodičů do zaměstnání (víkendové či jednodenní semináře) a osvětu v oblasti sólo rodičovství.



Sólo rodiče: občanské sdružení provozující web www.solorodice.cz, zaměřený na síťování a vzájemnou podporu sólo rodičů.



Asociace neúplných rodin: občanské sdružení zasazující se o zlepšení legislativy ve prospěch sólo rodičů a jejich dětí.


82

Slovensko Na Slovensku se sólo rodičům věnují různé organizace, ovšem nikoli specificky, ale v rámci podpory rodin ohrožených hmotnou nouzí a sociálním vyloučením. Poskytovatelé služeb mají často církevní zázemí – např. různé charity nebo další organizace zakládané katolickou církví či minimálně s katolicko‐křesťanským hodnotovým pozadím.

Podpora zaměstnanosti Hlavním prosazovatelem politiky zaměstnanosti je na Slovensku Úrad práce, sociálnych vecí a rodiny. Podle novely zákona o zaměstnanosti, platné od 1. května 2013, jsou sólo rodiče (spolu s absolventy a osobami nad 55 let) ohroženou skupinou na trhu práce, a mají tedy nárok na odborné poradenské služby, které tvoří jednak kursy (o tom, jak psát životopis, jak se připravit na pohovor a jak si zvýšit sebevědomí), a dále právní poradenství. Pokud si uchazeč stále nenašel práci, má možnost využít individuálního poradenství. ÚPSVR mu přitom proplácí jízdné a zajišťuje i hlídání dětí. Zaměstnanost v rámci svých aktivit podporují i NNO. Např. organizace Maják nádeje (www.majak‐nadeje.eu) se poptává u svých podporovatelů po příležitostné práci pro rodiče ohrožené hmotnou nouzí. Jiná zařízení, jako např. DORKA, kladou ale důraz na to, aby měl sólo rodič nejprve zajištěné jiné, důležitější potřeby, aby měl prostor na hledání práce a samotné zaměstnání. S každým uchazečem proto pracují individuálně na tom, jaké jsou jeho aktuální potřeby.

Pomoc z chudoby Pomoc z chudoby je centrálním tématem práce řady organizací. Jedná se o přímou finanční podporu, anebo o pomoc s překonáním postojů spojených s nedostatkem financí. Na Slovensku se v sociálních službách poměrně často využívá původně americký program „Napredovanie", který pracuje s uvědoměním postojů typických pro určitou společenskou vrstvu a s jejich postupnou změnou, která pak vede i ke změně chování. Ačkoli program je v některých svých aspektech hodnocený nejednoznačně, pracovnice z organizací, se kterými jsme se setkali, s ním byly spokojené a především v práci s ohroženými rodinami (nejen sólo rodičů) v něm viděly velký přínos.


83

Podpora sociálního bydlení V Košicích existují dva azylové domy; rodiče v nouzi mohou využít i nouzového bydlení v Centru pro obnovu rodiny DORKA (www.centrumdorka.sk). To nabízí bydlení na bázi solidarity, kdy rodič či rodina platí za ubytování vždy 30% svého aktuálního příjmu. Tak si mohou bydlení dovolit i ti nejchudší a zároveň nehrozí zneužívání systému lidmi, kteří by si mohli dovolit platit běžné nájemné. Město Košice disponuje i sociálními byty. Hlavní nevýhodou však je, že ty nejdostupnější malé byty předchozí zastupitelstvo rozprodalo, a větší byty si řada zájemců nemůže dovolit. Komerční podnájem je tak někdy výhodnější než městské bydlení.

Psychologická podpora sólo rodičů Sociální pracovnice organizace Miesto pod slnkom (www.miestopodslnkom.sk) jsou zvyklé pracovat s ohroženými rodinami včetně rodin sólo rodičů. Převládající styl práce spočívá v podpoře citové vazby dítěte vůči oběma rodičům. Miesto pod slnkom zprostředkuje i chráněný kontakt dítěte s rodičem a pracuje s celou rodinou i jednotlivě s dítětem i oběma rodiči, aby vztahy dítěte ke každému z nich zůstaly pozitivní a založené na důvěře.

Domácí násilí Otázce násilí na ženách v rodinách jako příčině rozpadu rodiny se na Slovensku věnuje sdružení FENESTRA (www.fenestra.sk). Původně první mateřské centrum na Slovensku se začalo zaměřovat na problematiku týrání v rodinách a domácího násilí, když zjistilo, že řada žen, které tam přicházejí, se s ním setkává. Zajímavým aspektem jejich práce je tzv. aftercare – práce s matkou a dítětem na opětovném vybudování jejich vztahu. Cílem je, aby dítě, jehož vztah k matce může být narušen tím, že ji vidělo v roli týrané osoby, zažilo matku v jisté, bezpečné, empatické a zároveň autoritativní roli. Ne každá žena, která zažila domácí násilí, se rozvádí – často jim v tom brání ekonomické i sociální faktory.


84

Genderové a kulturní aspekty sólo rodičovství a stigmatizace sólo rodičů Východní Slovensko, odkud vychází většina našich informací, je specifické tím, že ve venkovských oblastech stále funguje role tradiční komunity. V případě rozpadu rodiny se očekává, že se nad opuštěným rodičem, který pečuje o dítě, převezme záštitu jeho/její primární rodina, která pomáhá i s péčí o děti. Typické je spíše tradiční vnímání genderových rolí – převaha muže může být demonstrována i fyzickou silou. Vzhledem k dlouhé společné minulosti je postoj společnosti k sólo rodičům podobný jako v České republice. O obavě z diskriminace na trhu práce však svědčí, že z více než 25.000 osob, které hledají v Košicích a okolí práci, uvedlo jen kolem 500, že jsou sólo rodiči, ačkoli jim z toho mohly plynout významné výhody (specifičtější a účinnější poradenství při hledání práce).

Shrnutí Péče o sólo rodiče je na Slovensku součástí péče o ohrožené rodiny. Mnohem více než u nás je tu však patrné vědomí propojenosti a spletitosti potíží, se kterými se sólo rodiče (a jiné ohrožené rodiny) potýkají. Cílem je, aby se sólo rodičům dostalo komplexní péče při řešení jejich obtíží. Jednotlivé organizace pracující se sólo rodiči a jejich rodinami jsou tedy ve stálém vzájemném neformálním kontaktu a vyměňují si informace o svých aktivitách, aby v případě potřeby na ně mohly odkázat své klienty. To podporuje i profesionalizaci jednotlivých sdružení, a tak v konečném důsledku svědčí klientům dvojnásob. Při řešení obtíží klientů se postupuje nejprve od těch nejakutnějších, pak teprve se řeší ty méně naléhavé.

Irsko Hlavní organizací, která v Irsku už od roku 1972 pracuje se sólo rodiči, je One Family. Oproti řadě slovenských organizací pracujících se sólo rodiči je nereligiózní a proti katolické církvi v Irsku se spíše vymezuje, ačkoli uznává, že řada charitativních spolků účinně pomáhá chudým rodinám. Poskytuje komplexní služby pro sólo rodiče a vyvíjí programy (New Futures, Steps to New Futures), které pak pod licencí šíří i v regionech. Problematika sólo rodičů je v Irsku pojímána jako svébytné téma, nikoli jen v rámci rodin ohrožených sociálním


85

vyloučením.

Podpora zaměstnanosti V Irsku nyní namísto původních „úřadů práce" funguje nový typ služby, INTREO (http://www.welfare.ie/en/pages/intreo_home.aspx), které je hlavní kontaktní službou pro zaměstnanost a sociální podporu. Podle organizací pracujících s rodiči jde o dobrou myšlenku, která bude fungovat velmi dobře, pokud se podaří zajistit dostatečné proškolení poskytovatelů této služby ve smyslu sociálních a komunikačních dovedností. Ta zatím u některých zaměstnanců, kteří doposud nepracovali přímo s klienty, více či méně chybí. Zatím se v Irsku dobře osvědčuje model komunitního rozvoje, který zajišťují především lokální organizace (např. Galway City Partnership, http://gcp.ie/). Ten pracuje i se skutečností, že ti, kteří nejvíce potřebují vzdělávání – lidé s nedokončeným vzděláním – mají často ke vzdělávání skeptický přístup. Osobní oslovení a zjišťování, jaký typ kursu by pro tyto rodiče či sólo rodiče byl nejzajímavější, pak vedou k tomu, že velká část těchto osob postupně získá kvalifikaci, která je uplatnitelná na trhu práce. Z úst řady organizací podporujících zvyšování kvalifikace a zaměstnanost u sólo rodičů zaznělo, že pro udržitelnost zaměstnání jsou klíčové některé předpoklady. Ty vycházejí především z toho, že vzdělávání a hledání práce jsou činnosti, které vyžadují značné soustředění, čas a energii, ale i důkladnou sebereflexi: 1. sólo rodiče musejí mít vyřešeny ostatní hlavní problémy – zdraví, bydlení, základní finanční zajištění (tj. výživné, dobře nastavená sociální podpora...), či vztahy s bývalým partnerem; 2. sólo rodiče potřebují čas na upevnění sebevědomí a sebereflexi toho, jaké jsou jejich silné stránky a preference, na kterých mohou budovat svůj profesní rozvoj; 3. sólo rodiče (ale i ostatní uchazeči o zaměstnání) by měli investovat svůj čas a energii (a stát své finance) do rekvalifikačních modulů a následně do kariéry, která je pro ně osobně smysluplná. Jen tak může být vzdělávání a zaměstnání pro sólo rodiče udržitelné. Hlavním tréninkovým programem organizace One Family pro podporu udržitelného zaměstnání je akreditovaný kurs „New Futures", případně „Steps to New Futures". Ačkoli lze


86

říci, že vychází z univerzálních přístupů pro podporu hledání zaměstnání, je přizpůsoben potřebám sólo rodičů. Ti se tam dozvědí, jak si poradit se znevýhodněními, která jsou pro jejich situaci typická, a zároveň čerpají podporu od ostatních lidí s podobným životním osudem. Kurs sestává ze dvou modulů: osobní a mezilidské dovednosti, a plánování kariéry. Každý modul obsahuje 10‐12 tříhodinových bloků, které vedou zkušení facilitátoři. Všichni účastníci přitom využívají individuální podpory, kdy je sledován jejich pokrok, a hledají se cesty, jak jim pomoci v jejich konkrétní situaci. Součástí jejich práce je i vedení osobního deníku a zpracovávání „domácích úkolů". Účastníci kursů mohou využít i hlídání dětí přímo v One Family. Sólo rodiče mají možnost využít i „shadowing", tj. stáží u zaměstnavatelů, anebo mohou získat praxi jako dobrovolníci.

Pomoc z chudoby Zajištění materiálních potřeb je, jak je uvedeno výše, klíčovým předpokladem nalezení udržitelného zaměstnání. Dávky sociální podpory (viz výše) jsou možným nástrojem, jak toho dosáhnout. Kromě INTREO, které je kontaktním centrem pro dávky sociální podpory, se mohou osoby v tísni v Irsku obrátit ještě na Citizen Information (http://www.citizensinformation.ie/). To je nezisková organizace založená vládou, která funguje na principu občanského poradenství, má však pobočky po celém Irsku a webové stránky shrnující hlavní informace o všech oblastech týkajících se života v Irsku – ztráty zaměstnání, daní, zdravotní péče, spotřebitelských práv, sociální podpory aj.

Psychologická podpora sólo rodičů Další podmínkou udržitelného zaměstnání je poskytnutí dostatku času a podpory na uvědomění toho, jaké jsou aktuální životní potřeby a hodnoty osoby hledající práci. Jak je uvedeno výše, One Family (a pod její licencí i místní organizace, jako např. Galway City Partnership) pořádá pro sólo rodiče několikaměsíční kursy New Futures, jejichž první polovina je věnována právě osobnímu rozvoji. Tam se řeší otázky jako asertivní komunikace, výchova dětí, hodnotové preference a postoje směřující k hledání zaměstnání. Účastnice by však měly už mít jasné své hmotné zabezpečení, otázky péče o děti aj.


87

Rodinám v průběhu rozvodového řízení či po něm pomáhají v Irsku Contact Centers, pilotní projekt One Family. Cílem je nabídnout bezpečné místo pro kontakt rodiče s dítětem tak, aby dítě mohlo vyrůstat pokud možno s pozitivním vztahem k oběma rodičům. Sólo rodiče také mohou využít v One Family služeb jak telefonní linky (s lokálním tarifem), tak osobního poradenství. Poradkyně jsou zvyklé mluvit s ženami a muži z různých generací a z nejrůznějších společenských kontextů a prostředí One Family působí nízkoprahově.

Nečekané těhotenství Častou příčinou toho, že se z ženy stane sólo matka, je nečekané těhotenství. Vzhledem k tomu, že v Irsku stále není legální interrupce z jiných důvodů, než vážné ohrožení života matky, musí řada žen volit buď mezi vycestováním do Velké Británie, kde tajně podstoupí interrupci, předáním dítěte k adopci anebo ponecháním si dítěte. Těmto ženám slouží mj. i poradenská telefonická linka a možnost osobních setkání. One Family je jedna z mála organizací, které s nečekaně těhotnými probírá i možnost ukončení těhotenství. Pokud se ženy rozhodnou si dítě ponechat a vychovávat ho, jsou s nimi následně prodiskutovány další kroky a možnosti podpory.

Genderové a kulturní aspekty sólo rodičovství a stigmatizace sólo rodičů V Irsku vyrůstá v rodinách sólo rodičů podobný počet dětí jako u nás; stejně tak tvoří ženy cca 85% všech sólo rodičů. Situace sólo rodičů v Irsku je silně ovlivněná postoji společnosti, které do velké míry formuje tamní katolická církev. Rozvody byly v Irsku legalizovány teprve nedávno a rozvodová řízení se často vlečou. Není tomu tak dávno, co byly děti svobodným matkám odebírány, pokud se tyto neprovdaly. Organizaci One Family (která se tehdy jmenovala Cherish) založily v roce 1972 právě ženy, které se rozhodly, že se o své děti postarají samy.

Shrnutí Sólo rodiče jsou v Irsku pojímáni jako vnitřně rozmanitá skupina se zvláštními


88

potřebami, které ji odlišují od ostatních ohrožených rodin. Jsou tak podporovány rodiny sólo rodičů, které se potýkají se skutečně vážnými obtížemi při zajištění své existence, a přitom se pozornosti dostane i těm rodinám, které navenek tolik nestrádají materiálně, ale mohou mít problémy slaďovat práci a rodinu, a z toho plynoucí obtíže, např. ve vztahu s dětmi. Komplexní, a přitom individualizovaný přístup je opět zásadou při práci s touto skupinou. Na rozdíl od Slovenska jsme tu zaznamenali explicitní pojmenování principu, že nelze umisťovat na trh práce někoho, kdo nemá vyřešené materiální a osobní otázky, a to ani tehdy, je‐li ve hmotné nouzi, kterou placené zaměstnání může zdánlivě vyřešit. Sólo rodičovství se i díky usilí organizace One Family stalo politickým tématem.

Anglie V Anglii se na pomoc sólo rodičům specializuje organizace Single Parent Action Network (SPAN), která sídlí v Bristolu. Její dosah je však celoanglický, a to zejména díky rozvinutým službám distribuovaným webovou formou. SPAN se snaží poskytovat cílové skupině služby co nejkomplexnější. Hlavní důraz je na oblasti vzdělávání, a to zejména zaměřené na kvalifikaci a zaměstnatelnost. V Bristolu, kde organizace sídlí, jsou sólo rodiče v čele 37% rodin. Téměř polovina z nich je nezaměstnaných a 76% dětí, které v Bristolu žijí v chudobě, žije v domácnostech sólo rodičů. SPAN že sídlí ve čtvrti, kde je velmi vysoké procento imigrantů, a proto velkou část rodičů, kteří/é využívají jejích služeb prezenčně, tvoří právě imigranti, zde převážně z afrických zemí. Sólo rodiče z řad imigrantů tvoří v Británii skupinu, která patří k těm nejohroženějším na trhu práce. Kromě obtížné sociální situace jako takové se potýkají ještě s jazykovými a kulturními bariérami.

Pomoc z chudoby Stejně jako ve výše jmenovaných zemích, i v Anglii sólo rodiče (tj. převážně matky) dostávají specializované dávky v rámci složitého systému státní sociální podpory. Tento systém sociální podpory ve Velké Británii dlouhodobě vycházel ze silně konzervativního modelu jednoho živitele rodiny a u matek se předpokládalo, že zůstanou doma a budou pečovat o děti. Sólo rodiče, v tomto případě zejména matky, byly na základě tohoto pohledu vnímány jako chudé, a při nástupu labouristické vlády jich bylo zaměstnaných pouhých 40%.


89

Dávky pro sólo rodiče zde silně ovlivňuje také politika boje proti dětské chudobě. Jejich nastavení do nedávné doby, jakkoli se by se mohlo na první pohled jevit jako velkorysé, bylo pro sólo rodiče zároveň pastí. Vedlo totiž k tomu, že se jim mnohdy nevyplatilo pracovat. Důsledkem toho byla dlouhodobá nezaměstnanost, po níž je velice těžké vstoupit nebo vrátit se na pracovní trh. Z tohoto důvodu, a samozřejmě i z důvodu úspor pro státní pokladnu, se postupně snížila věková hranice nejmladšího dítěte, při které se rodiči (zjednodušeně řečeno) sníží dávky a musí aktivně hledat zaměstnání. Původní hranice byla 16 let a od roku 2008 byla snížena na 5 let v roce 2012. Strategie boje proti chudobě se tedy přesunula ze státní sociální podpory k politice aktivní zaměstnanosti.

Podpora zaměstnanosti V současné době programy, realizované v rámci politiky aktivní zaměstnanosti, nemají specifika pro sólo rodiče nebo pro rodiče obecně. Dlouhodobě nezaměstnaní (od 1 roku nezaměstnanosti) mají povinnost být v těchto programech zapojeni. Obvyklá praxe je, že tyto programy zajišťují neziskové a charitativní organizace, které mají smlouvu se státem ‐ stát jim za určitých, poměrně přísných podmínek, proplácí náklady spojené s uchazeči. Jednu z těchto organizací jsme navštívili v Bristolu. Charitativní organizace Tomorrow´s People (TP) funguje již cca 30 let a svou působností pokrývá řadu regionů v Anglii. Je zaměřena především na pomoc nezaměstnaným osobám, zejména pak těm, které jsou na trhu práce nějak znevýhodněné. Rodiče, hlavně matky, se v Anglii řadí k osobám ohroženým na trhu práce právě i proto, že donedávna u nich bylo samozřejmostí dlouhé období setrvávání v domácnosti a pobírání dávek, které bylo obecně akceptované jako norma. Tak vznikl vysoký počet rodičů, kteří byli mimo pracovní trh po mnoho let. To se silně podepsalo na jejich možnostech a schopnostech nalézt zaměstnání, a zejména na jejich sebedůvěře. Příklad dobré praxe: Před 2 lety tato organizace realizovala program „Positive Futures for Parents", který byl velmi dobře financovaný státem. Byl určen všem nezaměstnaným rodičům. V rámci programu jim mohlo být proplaceno vzdělání, ale i předškolní péče (jejíž zajištění je ve VB velmi problematické). TP při zajišťování programu spolupracovala s komunitními centry, dětskými centry, organizacemi na pomoc sólo rodičům (SPAN, viz níže).


90

Důraz v celém programu byl kladen především na navrácení ztracené sebedůvěry rodičům, kteří se dlouhodobě pohybovali v omezeném prostředí (péče o rodinu a děti, blízké okolí), ztratili komunikační dovednosti a hlavně jistotu v kontaktech se širším okolím, tj. i potenciálními zaměstnavateli. Jednou z nosných myšlenek bylo i to, že schopnosti, které uchazeči/ky rozvinuli jako rodiče, jsou přenositelné na trh práce, pokud se dobře definují. Pracovníci/ice programu pomáhali rodičům si tyto svoje schopnosti uvědomit. Program měl velmi vysokou úspěšnost, cca 40% až 45% nezaměstnaných rodičů se umístilo v zaměstnání (tj. i se v něm udrželo), přičemž původní stanovený cíl programu byl 30%. V současnosti se všichni déledobě nezaměstnaní musí účastnit programu „Work Programme". Není nijak specificky upraven pro podmínky rodičů, a tak jim přináší i komplikace. Cíl státní politiky zaměstnanosti je ale jasný: dostat co nejvíce osob z „života na dávkách" (který byl v Británii donedávna dosti rozšířený a tolerovaný) do zaměstnání. Organizace SPAN rovněž nabízí programy, které pomáhají jejím klientkám a klientům zvýšit svoji uplatnitelnost na trhu práce. Nově příchozí z řad imigrantů/ek začíná kurzy angličtiny, které zde nabízejí v různých stupních dle pokročilosti. Dalších vzdělávací kurzy jsou zaměřené na praktické dovednosti potřebné při hledání uplatnění na pracovním trhu, počítačové dovednosti, písemný projev a komunikační dovednosti, jsou zde pravidelné job kluby. V nabídce jsou i rekvalifikační kurzy: např. pro práci v sociálních službách (pečovatelství), v prodeji či obsluze restauračního zařízení – účastníci/e kurzu si vyzkouší praxi v kavárně či charitativním obchodě přímo v budově SPAN (jsou provozována jako sociální podniky), v zařízeních péče o děti. Nabízejí zde i kurzy šití na různé úrovni, až po profesionální, a kvalifikační kadeřnické kurzy. Rodičům, účastnícím se vzdělávacích a dalších programů, je k dispozici školka pro jejich děti v budově.

Psychologická podpora sólo rodičů Součástí služeb SPAN je i poradenství, včetně bezplatného právního poradenství a podpory pro otce. Rodiče se mohou obracet s problematikou spojenou s rodičovstvím na zkušenou a flexibilní poradkyni. I zde platí, že kombinace služeb a jejich zaměření vychází z potřeb klienta/ky. Nejen psychologickou podporu mohou rodiče získat na unikátním webu One Space, jehož výhodou je, že je dostupný kdykoli komukoli v celé Anglii. Sólo rodiče zde najdou rovněž podporu dalších rodičů ve stejné situaci, mohou zde diskutovat a vyměňovat si


91

zkušenosti. Dostanou zde odborné poradenství v nejrůznějších otázkách (právní, finanční, domácí násilí, výchova dětí...). Jsou zde dostupné i různé webové kurzy. Stránky fungují tak, že je celý den on‐line někdo z odborného personálu SPAN, aby mohl reagovat na nově příchozí, vcházející do tohoto virtuálního prostoru. Podporou sólo rodičům a celé rodině mohou být i kurzy rodičovských kompetencí, které SPAN pořádá v nejrůznějších lokalitách. Jsou velice užitečné zejména rodinám, přicházejícím ze sociálně slabého prostředí. Citlivě vedenou skupinovou prací pomáhají rodičům (často imigrantům vytrženým ze svého původního prostředí) uvědomit si své kořeny, nalézt pevnou půdu pod nohama a objevovat svou schopnost vytvářet z domova podpůrné prostředí, kde lépe komunikují se svými dětmi, více je oceňují a méně trestají a tak jim připravují co nejlepší start do života. Důležitou součástí práce v těchto kurzech je povzbuzování v navazování komunikace a spolupráce s komunitou, podílení se na komunitním životě a spolurozhodování o něm. Zkušenost s podporou v rodičovství je taková, že se pozitivně odrazí i v zaměstnanosti rodičů – funguje‐li dobře rodinné prostředí, osoba stojí na pevnějších základech, které jsou třeba k nalezení a udržení zaměstnání.

Genderové a kulturní aspekty sólo rodičovství a stigmatizace sólo rodičů V Anglii se ke stigmatizaci této skupiny přidává výrazněji problematika imigrace, kdy sólo matka migranta je stigmatizována vícekrát – jako sólo rodič, zároveň jako cizinka a nadto i v komunitě krajanů. Může často pocházet z kultur, kde je na sólo rodičovství pohlíženo s výrazně větším despektem než v Evropě, a často je traumatizována dalšími negativními zkušenostmi, jako je např. domácí násilí. Důležité je, umět z pozice pomáhající organizace citlivě reagovat na všechny okolnosti, které její situaci provázejí, což dokáže jedině organizace, která se na danou cílovou skupinu specializuje a je vždy připravena poskytnout komplexní servis sestávající z provázaných služeb.

Shrnutí Anglie má složitý sociální systém, s dlouhou tradicí poměrně vysokých dávek. Změny v tomto systému přinesly sólo rodičům řadu nároků, na jejichž plnění nebyli připraveni. Stát se snaží osoby, které byly dlouhodobě mimo pracovní trh aktivizovat a podpořit prostřednictvím „work programme", ten však nezohledňuje situaci sólo rodičů a potřeby jejich rodin. Vedle řady nevýhod anglického systému je zde však řada podnětů, jejichž


92

přenesení do ČR by mohlo účinněji pomáhat této skupině u nás. Jsou jimi: ● Existence specializované organizace zaměřené na problematiku sólo rodičů ● Komplexnost a provázanost poskytovaných služeb jejich přizpůsobení individuálním potřebám rodiče a rodiny ● Celonárodní dosah služeb, snaha o vytvoření sítě podpory a svépomocné sítě sólo rodičů ● Důraz na budování sebedůvěry uchazečů/ek o zaměstnání; nosná filosofie, že podpora k zaměstnanosti se neobejde bez podpory osobnostní a psychologické; podpora rodičovství a fungujícího rodinného zázemí jako součást strategie podpory zaměstnanosti sólo rodičů ● Zájem státu, který problematiku dětské chudoby a sólo rodičů uznává jako významný problém a snaží se je řešit; jak formou státní sociální podpory závislé na příjmu, tak formou dotovaných specializovaných vzdělávacích a kvalifikačních programů

Skotsko Skotsko se při bližším pohledu vyznačuje především nezdolností. Přestože se Skotské království od 1. dubna 1707 stalo součástí Spojeného království Velké Británie, do dnešní doby přetrvávají snahy o nezávislost (má se o ní hlasovat v referendu v roce 2014), stejně jako vlastní stále používané jazyky skotština a skotská gaelština. Skotsko si také dodnes zachovalo vlastní nezávislý politický, právní i vzdělávací systém. Podobně nezávisle a nezdolně zdá se funguje i organizace One Parent Family Scotland (http://www.opfs.org.uk/, OPFS), pomáhající sólo rodičům na celém území Skotska, která byla založena a nepřetržitě funguje již od roku 1944. Sólo rodičovství je přitom ve Skotsku palčivým sociálním problémem. Pro rekapitulaci ‐ každou čtvrtou rodinu ve Skotsku tvoří sólo rodiče. Na 5 144 200 obyvatel připadá ve Skotsku 163 000 rodičů, kteří jsou sami na výchovu 295 000 dětí. 92% z těchto sólo rodičů jsou ženy, 46% jejich dětí žije v chudobě. Mezi nejtíživější problémy sólo rodičů ve Skotsku, ze kterých vychází oblasti zaměření a služeb OPFS, patří především: 

chudoba a nízký příjem, které ovlivňují psychicky i fyzicky nejen rodiče, ale následně i


93

jejich děti (bludný kruh) 

nízká úroveň dosaženého vzdělání a pracovních zkušeností, a z toho plynoucí nízké sebevědomí



nedostatek dostupných a flexibilních služeb pro hlídání dětí, které by umožnily další vzdělávání a návrat do práce



sociální izolace sólo rodičů a jejich dětí, které je potřeba zapojit zpět do jejich komunity



nedostatek sebevědomí a rodičovských kompetencí



nízký věk sólo rodičů, zejména matek (průměrný věk 16‐17 let)



podpora osamělých otců (8% sólo rodičů)



potřeba speciálního poradenství v oblasti právní, finanční, psychologické, rodinné aj. Hlavním principem, který OPFS uplatňuje, je individuální přístup. Snaží se nejprve

zjistit, s jakým problémem klient přichází, jaké má silné a slabé stránky, a pomáhá mu najít řešení v jeho/její konkrétní situaci. Tou může být další vzdělání či rekvalifikace, anebo poradenství pro nalezení vhodného zaměstnání. Dalším principem je rozšiřování klientova uvědomění od jeho individuálních potřeb až po jeho místo v komunitě. Nové společenské vazby mohou klienti navazovat pomocí následných skupinových aktivit. Rodiče se tu seznámí navzájem, vidí, že v této situaci nejsou sami, a můžou si začít i pomáhat navzájem, tj. mohou pak fungovat i jako svépomocné skupiny.

Služby podporující návrat do zaměstnání Díky tomuto individuálnímu přístupu, který vychází ze zjištění potřeb velkého množství sólo rodičů (OPFS poskytuje služby 7 tisícům sólo rodičů ve Skotsku), umožňuje OPFS nabízet velký rozsah přesně zacílených služeb pro tuto skupinu. Mezi nejzajímavější patří následující programy: ● Lone Parent Hubs ‐ program pro úspěšný návrat do práce ● Transforming Lives Pathway ‐ program pro mladé matky ● Peer Mentoring Program – dobrovolnický program, kdy sólo rodiče, kteří prošli programem, poskytují podporu dalším potřebným sólo rodičům; výhodou je, že mají


94

k osobám v podobné situaci blíže než pracovníci OPFS, a tak pomáhají mezi ně šířit získané povědomí o možnostech pomoci, ale i vytipovat další klienty/ky OPFS ● Program pro sólo otce (ChildrenFathers Work) – nová služba pro otce, kteří zůstali sami na děti (tvoří 8% z celkového počtu sólo rodičů, jde tedy o malou, ale podle OPFS o nic méně potřebnou skupina) ● Specializované poradenství pro sólo rodiče buď formou osobního poradce či osobní asistence nebo prostřednictvím speciální telefonní linky pomoci (National Lone Parent Helpline). Obě formy poradenství poskytují poradenství finanční, dluhové, psychologické, sociálně‐právní aj.

Program pro úspěšný návrat do práce (Lone Parent Hubs) Program začíná individuálními sezeními (konzultacemi): ty mají nejprve podpořit klienta ve složité životní situaci a pomoci vyřešit krizovou situaci (tou může být domácí násilí, nedostatečná znalost péče o dítě, či nalezení bydlení). Na individuální konzultace až poté navazují skupinové aktivity. Jsou vedené neformální, co nejvíce osobní formou. V rámci skupinových aktivit se snaží zjistit, v čem je kdo dobrý, jaké má cíle, snaží se najít schopnosti, které už každý má, a vycházet z nich při hledání vhodného zaměstnání. Do skupiny zve OPFS různé hosty – ze škol, institucí, úřadů práce. Rodiče si v rámci této skupiny dodají k dotazům více odvahy, než při osobní návštěvě např. úřadu práce, kde s nimi často jednají velice neosobně. Zvaní hostů také umožňuje poskytovat sólo rodičům co nejaktuálnější informace z těchto institucí. Skupinové programy považuje OPFS za velmi důležité: ukazují totiž sólo rodičům ve Skotsku, že v této situaci nejsou sami.

Program pro mladé matky (Transforming Lives Pathway) Skotsko má vysokou míru těhotenství u mladistvých (16‐19 let). Z 9000 těhotenství se narodí 4000 dětí ročně. Organizace OPFS provedla proto rozsáhlý výzkum ve skupině 300 sólo rodičů (80


95

z nich bylo ve věku 16‐25 let) ve správní oblasti North Lanarkshire, která je na 3. místě v počtu těhotenství mladistvých ve Skotsku. Výzkum zjišťoval, s jakými překážkami se mladé sólo matky potýkají při plánování vlastní budoucnosti a hledání pracovního uplatnění, příp. dalšího vzdělání či rekvalifikace. Mladistvé matky již mnohdy během těhotenství čelí partnerským problémům a sociální izolaci, ztrátě bydlení, problémům s alkoholem a drogami, finančním problémům, špatným výchovným modelům ve vlastní rodině aj. Na základě těchto zjištění přišla OPFS s pilotním projektem Transforming Lives Pathway, který nabízí tři stupně pomoci, dle potřeb a aktuální životní situace sólo matek. První stupeň – individuální služba pod názvem Teen Mentoring Service ‐ nabízí pomoc mladým sólo matkám již v době těhotenství a v období těsně po narození dítěte do 1 roku věku. Druhým stupněm jsou skupiny pro matky dětí starších 1 roku ‐ Bouncing Babies. Setkání probíhají 1x týdně, slouží nejen k navázání vzájemných kontaktů mezi sólo rodiči, ale zároveň nabízejí systematický program péče o dítě (odstavení dítěte, zdravá výživa, jak si s dítětem hrát, jak s ním mluvit, číst a zpívat mu apod.). Posledním stupněm je rovněž skupinový program Transforming Lives, pro matky, které plánují navrátit se na trh práce nebo pokračovat ve studiu. Jeho cílem je navrátit mladým sólo matkám sebedůvěru, podpořit je v jejich rodičovství a připravit je na budoucnost, aby získaly opět kontrolu nad svým životem a svým dětem umožnily lepší životní podmínky. Mezi témata workshopu patří finance, změny v systému sociálních dávek, zdravá výživa, péče o domácnost a rodičovské kompetence a další. Workshop probíhá v 2x týdně po dobu 10 týdnů. Po dobu workshopu je pamatováno také na děti. Je zajištěno hlídání dětí, při kterém si děti můžou (a učí se) pohrát ve skupině vrstevníků. Transforming Lives se stala ve Skotsku mezi službami pro mladé nejúspěšnějším programem roku 2012 (získalo ocenění „Early Intervention Mentoring Project od the Year 2012"). Program v současné době probíhá pouze v oblasti North Lanarkshire, OPFS však doufá v brzké rozšíření know‐how a zavedení osvědčeného programu i do dalších oblastí Skotska. Program je dle našeho názoru unikátní tím, že vychází z reálných potřeb dané skupiny a je velice komplexní – nabízí jak možnost individuální pomoci a osobního provázení těžkou


96

životní situací od bydlení, návštěv úřadů až po poradenství při rodinných problémech. Za neméně důležité však považuje skupinové programy, které mají pomoci dostat mladé sólo matky i jejich děti ze sociální izolace a pomoci jim znovu nalézt sebevědomí a možnosti vlastní budoucnosti.

Program pro sólo otce Programem, který se již podařilo rozšířit po celém Skotsku, je poměrně nová služba určená pro otce, kteří zůstali sami na péči o děti (8% sólo rodičů ve Skotsku), vč. otců, kteří mají svoje děti ve střídavé péči. OPFS chce ukázat, že otcové jsou schopni se sami starat o děti a že můžou ukazovat emoce. Snaží se pro ně nabízet „holistický" (tj. co nejvíce komplexní) program – kromě vzájemného pravidelného setkávání sólo otců a jejich dětí nabízí informace, poradenství, právní pomoc i praktická školení ohledně péče o dítě (otcové např. málokdy vědí, jak pomoci dítěti, když se dusí, když je nemocné apod.) a péče o domácnost. Aktuálním problémem otců jsou změny ve skotském systému sociálního zabezpečení (welfare system). Jedna osoba smí vlastnit byt pouze s jedním pokojem. Za každý pokoj navíc platí vysokou daň ve výši 26%. To přináší komplikace zejména těm, kteří mají děti ve střídavé péči. Program funguje již 12 let v Edinburghu a nyní ho OPFS začíná nabízet i v dalších městech po celém Skotsku.

Specializované individuální poradenství Tato oblast zahrnuje bezplatné komplexní individuální služby šité na míru sólo rodičům. Nabízejí jednak individuální poradenství a informování ohledně různých sociálních dávek, přídavků na dítě či příspěvků v nezaměstnanosti, finanční, dluhové či právní poradenství. Součástí služeb je i možnost osobní asistence, když např. sólo rodiče potřebují, aby s nimi někdo zašel vyřídit různé záležitosti. Skvělou a unikátní službou je bezplatná telefonní linka Lone Parent Helpline pro všechny sólo rodiče ve Skotsku.


97

Kapitola 10

Shrnutí a doporučení pro sociální a poradenskou práci se sólo rodiči Při práci se sólo rodiči a jejich rodinami je vždy třeba brát na zřetel to, že o své děti pečují sami a zároveň jsou jedinými (nebo převažujícími) živiteli ve své rodině. To je významně odlišuje od ostatních rodin čelícím riziku sociálního vyloučení. Sólo rodiče tedy tvoří svébytnou cílovou skupinu, která, ačkoli je diverzní, má potřeby, které jsou pro ni specifické. Kromě materiálních obtíží, se kterými se častěji než jiné skupiny potýkají a které zahrnují problematiku výživného, bydlení, či dluhovou, by se nemělo zapomínat ani na zvýšené nároky sólo rodičů v oblasti opatření pro slaďování práce a rodiny, kde je klíčová především dostupná a časově flexibilní péče o děti a dostupnost flexibilních pracovních režimů u zaměstnavatelů. Ve většině případů je předpokladem udržitelnosti zaměstnání také předchozí podpora jejich psychosociálního fungování – rodičovské kompetence, sociální dovednosti, sebevědomí, fungování v komunitě aj. Sólo rodiče také častěji (ale rozhodně ne vždy) pocházejí z chudších poměrů, mají nižší vzdělání, a tedy i horší výchozí podmínky pro návrat na trh práce. Centrum pro sólo rodiče a jejich rodiny by proto mělo poskytovat především tuto pomoc a služby, anebo na ně umět odkázat: ● infolinka – národní telefonní služba (poradenství po telefonu jako nízkoprahová, okamžitá pomoc), ● služby podpory udržitelné zaměstnanosti (pomoc při zprostředkování zaměstnání,


98

sepsání životopisu apod.), ● zprostředkování informací ohledně rekvalifikačních kurzů, ● informace ohledně dostupné péče o děti, ● bezplatné základní právní poradenství, ● pomoc při určování a vymáhání výživného a podporu ohledně dohody při svěření dítěte do péče (mediace), příp. i poskytnutí bezpečného místa pro kontakt rodičů s dítětem či jeho předání, ● podpora při nechtěném těhotenství, ● organizování dlouhodobých programů – pro zvýšení sebevědomí, finanční gramotnosti, aj. ● individuální mentoring a psychosociální poradenství, ● zvyšování rodičovských kompetencí (individuálně či v kurzech). Jak ukazuje praxe v jiných zemích, sociální a poradenská práce se sólo rodiči by měla být v souladu s následujícími principy: Především by měla vycházet z jejich konkrétních individuálních potřeb, tedy být vnímavá vůči jedinci a jeho současné situaci. Zároveň by měla být komplexní co do spektra nabízených či zprostředkovaných služeb, aby dokázala pružně reagovat na individuální a měnící se situaci svých klientů. Konečně by měla explicitně pracovat bez předsudků rasových, genderových, třídních, náboženských či jiných. K dobré a finančně efektivní praxi patří i programy využívající pomoci osob, které podobnou situací prošly (peer mentoring). Nízkoprahovost (daná i dostatečným finančním zajištěním služeb) je v případě sólo rodičů nezbytným požadavkem. Největší potenciál pomoci potřebným sólo rodičům a jejich rodinám mají odbory sociální péče o dítě, už proto, že při všech rozvodech vstupují s rodiči do kontaktu. Vzhledem k jejich trvalé přetíženosti si však uvědomujeme, že k důkladné a dlouhodobé preventivní a podpůrné práci nemají jejich pracovníci a pracovnice bohužel kapacitu. Proto je vhodné uvažovat o dalších zdrojích pomoci pro tuto skupinu. Jako vhodná pro záchyt této skupiny a primární podporu se jeví i dnešní centra pro rodiny (ať už tzv. mateřská, rodinná či komunitní), která jsou dostatečně nízkoprahová a rozšířená ve všech regionech. Odkazovat na specifické služby pro sólo rodiče a poskytovat poradenství pro návrat práce přiměřené pro tuto skupinu mohou i Úřady práce. Jak centrům pro rodiny, tak Úřadům práce však často


99

chybí dostatečná odborná průprava, podpora a metodika pro práci s touto skupinou. Tato analýza se snaží kompenzovat tento nedostatek alespoň zčásti. Dalším, z našeho pohledu účinnějším nástrojem zvyšování kompetencí osob, které se sólo rodiči pracují, jsou semináře pro odborníky, které jsou realizovány v regionech ČR v rámci projektu „Rodiče samoživitelé/ky a trh práce“. Tam jsou předávány konkrétní informace a dovednosti pro práci se sólo rodiči jako svébytnou skupinou. Klíčová je také existence subjektu, který bude situaci a potřeby rodin sólo rodičů trvale monitorovat, rozvíjet nástroje pro práci s nimi a poskytovat centrální služby pro ně v rozsahu uvedeném výše. V současné době tuto funkci plní alespoň zčásti v rámci tohoto projektu o.s. APERIO, které bude usilovat o zajištění financování pro další rozvoj těchto služeb.

Sami na děti, sami na vše ostatní?

Recommend Documents