Střední škola stavební Jihlava
Sada 1 – Geodezie I 05. Vytyčení kolmice a rovnoběžky Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava – šablony registrační číslo projektu:CZ.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Petr Procházka © 2012
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Úvod • Při jednoduchých vytyčovacích úlohách lze vytyčit: • Rovnoběžky • Kolmice • Spustit kolmici • Průsečík dvou přímek
Vytyčení rovnoběžky • Vytyčení rovnoběžky je poměrně častá úloha v měřičské praxi. • Rovnoběžku můžeme vytyčit: • Pomocí kolmic • Pomocí úhlopříček
Vytyčení rovnoběžky pomocí kolmic • Při tomto vytyčování zvolíme na dané přímce dva body. V těchto bodech vytyčíme kolmice pentagonem nebo teodolitem podle požadované přesnosti. Ve směru kolmic vytyčíme vzdálenost mezi rovnoběžkami. Těmito body pak vedeme přímku, která je rovnoběžná s danou přímkou. • Tento způsob je rychlý, ale s menší přesností a pro krátké délky.
Vytyčení rovnoběžky pomocí úhlopříček • Toto vytyčení můžeme použít v nepřehledném terénu a tehdy, když známe bod na hledané rovnoběžce. • Na dané přímce zvolíme dva body a nad nimi sestrojíme rovnoběžník. Využíváme poučky, že úhlopříčky v rovnoběžníku se navzájem půlí.
Vytyčení kolmic • Kolmice můžeme vytyčovat podle požadované přesnosti: • Pásmem • Pentagonem • Teodolitem
Vytyčení kolmic pásmem • První způsob • Na přímce známe bod, kde máme vztyčit kolmici. Na obě strany naměříme stejné délky. • V těchto bodech jedním nebo dvěma pásmy vytyčíme strany libovolného rovnoramenného trojúhelníka. • Vzniklým bodem pak vedeme přímku, která je kolmá k základní přímce.
Vytyčení kolmic pásmem • Druhý způsob • Při tomto vytyčení využijeme Pythagorovu větu. • V bodě pomocí dvou pásem vytyčíme pravoúhlý trojúhelník • Strany trojúhelníka mají délku – 3m, 4m, 5m. • Nebo můžeme použít libovolných násobků těchto stran - k . 3, k . 4, k . 5m.
Vytyčení kolmic pentagonem • Dvojitým pentagonem můžeme: • Vytyčit kolmici • Spustit kolmici
Vytyčení kolmice pentagonem • Postavíme se s pentagonem tak, aby olovnice směřovala na patu kolmice • Krajní výtyčky vidíme v jedné svislici nad sebou • Třetí výtyčku kterou vidíme ve skutečnosti zařazuje pomocník na pokyny měřiče tak, aby byla ve svislici s krajními výtyčkami. • Spojnice paty kolmice a třetí výtyčky je kolmice na základní přímku.
Spuštění kolmice pentagonem • Nejdříve se pentagonem pohybujeme kolmo na přímku a zařadíme se do přímky • Dále se pohybujeme po přímce a udržujeme v zákrytu obrazy krajních výtyček. • Pohybujeme se tak dlouho, až se nad nimi objeví výtyčka na kolmici • Olovnice zavěšená na pentagonu vyznačuje patu kolmice
Vytyčení kolmic pentagonem • Olovnice by měla být nad terénem asi 0,01m. • Pro zvýšení přesnosti vytyčování lze použít tuhou olovnici. • Při měření se pentagon drží svisle. • Vytyčovaná kolmice by neměla být delší jak 30m. • Přesnost vytyčeného úhlu je 1´.
Vytyčení kolmic teodolitem • Vytyčení úhlu teodolitem je přesnější než vytyčení ostatními pomůckami. • Na bodě kde máme vytyčit pravý úhel vycentrujeme teodolit. • Zacílíme ve směru přímky. • Ke čtení připočteme hodnotu úhlu, toto čtení nastavíme otáčením alhidády. • Dalekohled cílí ve směru úhlu
Průsečík dvou přímek • Průsečík dvou přímek od oka můžeme řešit dvěma způsoby: • První způsob použijeme, když jsou dva měřiči. • Krajní body přímek jsou signalizovány výtyčkami. Měřiči se postaví za krajní body přímek. Střídavě zařazují pomocníka s výtyčkou tak dlouho , až výtyčka stojí v průsečíku obou přímek.
Průsečík dvou přímek • Při druhém často používané způsobu jsou koncové body přímky opět signalizovány výtyčkami. • Měřič s pomocníkem vytyčí na jedné přímce dva body, jeden za a druhý před průsečíkem přímek. Tyto body spojí provázkem • Totéž vytyčí i na druhé přímce. • Provázky se protínají v průsečíku obou přímek
Vytyčení kolmice a rovnoběžky Literatura: P. Hánek P. Koza Geodezie pro spš stavební 1998, J. Culek Geodézie pro obory s,e,a,v,1986, M. Pokora a kolektiv Geodézie I 1985
Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Petr Procházka Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.
