Střední škola stavební Jihlava
Sada 1 – Geodezie I 06. Přímé měření délek pásmem Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava – šablony registrační číslo projektu:CZ.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Petr Procházka © 2012
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Úvod • Jedním ze základních úkolů v geodezii je měření délek, to znamená určení vodorovné vzdálenosti mezi dvěma body. • Délky můžeme měřit přímo – měřidly, nebo nepřímo – výpočtem nebo dálkoměry. • Pro přímé měření používáme nejčastěji pásma.
Pásma • • • • •
Pro měření délek se nejčastěji používá pásmo: Kovové, nebo plastové Na vidlici, v pouzdře nebo na kříži Délka do 50m, (30m) Nominální délku má při teplotě 20o, napíná se silou 50N.
Postup měření • • • •
Měření může být: V rovinatém terénu Ve sklonitém terénu K měření v rovinatém terénu jsou potřeba minimálně dvě osoby – měřič který zapisuje a pomocník u nuly pásma. • Ve sklonitém terénu potřebujeme ještě jednoho pomocníka, který provažuje olovnicí konec stupnice na terén
Zásady měření • Vzdálenost měříme minimálně dvakrát • Ve sklonitém terénu měříme vždy po svahu • Olovnicí provažujeme konec pásma ne počátek • Podle možnosti využíváme délku celého pásma • Pásmo musí být vodorovné a nesmí vybočit z přímky
Postup měření • Při vodorovném terénu • Vytyčíme přímku s mezilehlými body • Počátek měřidla přiložíme na počáteční bod přímky • Konec měřidla zařadíme do přímky a označíme měřičským hřebem - klad pásma • Pomocník s počátkem pásma se přesune k prvnímu hřebu a měření se opakuje
Postup měření • Ke koncovému bodu přímky dosahuje jen část pásma – doměrek • Celková vzdálenost mezi krajními body přímky je součet všech kladů pásma + doměrek • Druhé měření se prování cestou zpět v opačném směru
Postup měření • Ve sklonitém terénu • Probíhá podobně jako v rovinatém terénu ale, měřidlo musí být vodorovné • Počátek měřidla umístíme na bod, zařadíme do přímky a uvedeme do vodorovné polohy • Konec měřidla pomocník prováží olovnicí na terén a bod označí hřebem • Pomocník s počátkem měřidla se přesune ke hřebu a měření se opakuje
Postup měření • Vodorovnou polohu pásma kontrolujeme: • Pomocí libely, kterou přikládáme k pásmu • Pomocí olovnice, šňůra svírá s pásmem pravý úhel • Nebo od oka, kdy poodstoupíme a pohledem kontrolujeme vodorovnost pásma
Měření vzdálenosti šikmým pásmem • Musíme znát převýšení mezi mezilehlými body přímky • Postup: • Vytyčíme přímku s krajními a mezilehlými body • Pomocí pásma změříme šikmou vzdálenost po svahu • Ze šikmé délky a převýšení vypočteme vodorovnou délku podle Pythagorovy věty
Chyby při měření vzdáleností • Chyby hrubé: • Vznikají nejčastěji nedbalostí a mají velkou hodnotu, zjistí se opakovaným měřením • Špatné čtení na stupnici pásma • Přehlédnutí kladů pásma • Špatné nastavení počátku pásma • Početní chyba
Chyby při měření vzdáleností • Chyby nevyhnutelné • Mají malou hodnotu a dělí se na nahodilé a systematické • Nahodilé chyby mají rozdílné znaménko a vznikají: • Nepřesným čtením • Nepřesným provážením konce pásma • Nepřesným přiložením počátku měřidla
Chyby systematické • Tyto chyby mají malou hodnotu, stálé znaménko a vznikají: • Nesprávnou délkou pásma • Vybočením ze směru • Nevodorovnou polohou pásma • Špatnou napínací silou • Vliv teploty
Zdroje: P. Hánek, P. Koza Geodezie 1998, M. Pokora a kolektiv Geodézie1985, J. Culek Geodézie pro obory s,e,a,v,
Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Petr Procházka Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.
