Sacharidy Polyhydroxysloučeniny obsahující karbonylovou skupinu
o Tvoří strukturní molekuly (celulosa, chitin, pektiny, hemicelulosy atd.) o Jsou součástí nukleových kyselin o Pohotová energetická zásoba organismů (škrob, glykogen) o Základní živina heterotrofních organismů
SACHARIDY Předpokládané znalosti - POJMY: sacharidy, cukry, aldosy, ketosy monosacharidy, oligosacharidy, polysacharidy uhlohydráty, uhlovodany (fuj!!) otevřené a cyklické formy monosacharidů, pyranosa, furanosa stereoisomerie monosacharidů, Fischerovy a Haworthovy vzorce konfigurace, chiralita, optická aktivita, konformace optické antipody, enentiomery, diastereoisomery, epimery - a -anomery, mutarotace poloacetalový hydroxyl, glykosidová vazba (O-, N- a S-glykosidy) heteroglykosid = aglykon + glykosyl redukující a neredukující sacharid, redukující a neredukující konec řetězce triosy ... heptosy
Monosacharidy – aldehydy nebo ketony polyhydroxylových alkoholů se 3 – 8 atomy C
Odvozeny od glyceraldehydu nebo dihydroxyacetonu aldohexosy
Centra chirality – aldohexosy 4 centra – 24 stereoisomerů
Ketosy – odvozeny od dihydroxyacetonu
Ketohexosy pouze 3 centra chirality – 8 stereoisomerů
Konfigurace D- a LCHO
CHO H
C
OH
HO
L-glyceraldehyde
CHO H
C
OH
CH2OH
D-glyceraldehyde
H
CH2OH
CH2OH
D-glyceraldehyde
C
CHO HO
C
H
CH2OH
L-glyceraldehyde D-glukosa
D resp L sacharidy mají stejnou absolutní konfiguraci asymetrického centra nejvíce vzdáleného od karbonylové skupiny jako má D- resp. L-glyceraldehyd
L-glukosa
otevřené a cyklické formy monosacharidů, pyranosa, furanosa 1
H C
H O
+
R'
OH
R'
O
R
C
H
OH
HO H
R
aldehyde
alcohol
H
hemiacetal
2 3 4 5 6
R C
R O
+
"R
OH
"R
O
C
ketone
OH
5
H
R'
alcohol
hemiketal
C
OH
C
H
C
OH (linear form)
C
OH
CH2OH 6 CH2OH
O
H OH
OH
1
H
4
OH
2
5
H
H
H
3
Fischerova projekce
D-glucose
6 CH2OH
4
R'
CHO
OH
H OH
OH
H
1
2
3
H
OH
O
H
OH
-D-glucose
-D-glucose CH2OH
1
HO H H
2C
O
C
H
C
OH
C
OH
3
4 5 6
HOH2C 6
CH2OH
D-fructose (linear)
H
5
H
1 CH2OH
O
4
OH
HO
2
3
OH
H
-D-fructofuranose
Haworthova projekce
Epimery – sacharidy lišící se konfigurací na jediném atomu uhlíku
Cyklické struktury mají další centrum asymetrie na C1 - dvě anomerní formy α- OH na C1 je v opačné poloze vzhledem k rovině kruhu než CH2OH a druhý anomer je označován β Mutarotace – ve vodném roztoku 63,6% β a 36,4% α anomeru
Chemické vlastnosti monosacharidů Redukční vlastnosti – nositelkou redukčních vlastností je poloacetalová skupina, sacharidy se oxidují, redukce Fehlingova a Tollensova činidla, co vzniká?. Při oxidaci vznikají kyseliny aldonové (např. glukonová), aldarové, alduronové Může proběhnout i redukce, z glukosy glucitol = sorbit Fehlingovo [Cu( -OOC-HCO--HCO--COO- )2]6činidlo – měďnatý iont v komplexu kyseliny vinné Tollensovo činidlo – stříbrný kationt v komplexu s amoniakem
redukující a neredukující sacharid, redukující a neredukující konec řetězce Aldehydová skupina – schopna redukovat slabá oxidační činidla Oligosacharidy a polysacharidy – redukující konec- volná aldehydická skupina
Monosacharidy glukosa – hroznový cukr, krevní cukr -D-glukosa
1 HC
6 H2C OH H
5
4
O
HO
2
3
1 4
OH
HC
OH
HC
OH
5 H2C 6
OH
H
O OH
H
H2C OH O
H
H OH
H
H
O
H
OH
OH HO
H
HO
H
OH H
H
OH HO
OH
OH
H2C OH
H2C OH HO
O
HC OH 2 HO CH 3
H
H
OH
-D-glukosa
necyklická forma glukosy
OH
-D -galaktosa (galaktopyranosa)
H
H
-D-mannosa (mannopyranosa)
OH O
CH2
H
OH
H
HO
OH
CH2 OH
H
Intermediáty metabolismu
-D-fruktosa (fruktofuranosa) H2 C OH
H2C OH O
H OH HO
OH
OH
H H
H
O
HO
NH2
OH
H HN
C
O
HO
OH
H
H H
H2C OH
O C O
H CH3
Strukturní polysacharidy
N-acetyl--D-galaktosamin Glykoproteiny antigeny - krevní skupiny
O
OH
H
H
HO OH
H
-D-galakturonan
HO
H
OH
O
-D-glukosamin
O
H
H
D-glukono--lakton
Strukturní polysach.
O -O P O H2C
O
H HO
O
OH
OH
H H
H
OH
-D-glukosa-6-fosfát
Oligo- a polysacharidy Glykosidová vazba R-OH + HO-R' R-O-R' + H2O Např. dva monosacharidy nebo jiný alkohol tvoří glykosidy HO
CH2
R O
H H OH
aglykon
O
H H
HO H
OH
-O-glykosidová vazba
OLIGOSACHARIDY H2C H
H2C
OH
OH
O H
HO
H OH
H
H H
O OH
H
O
CH2
H
HO CH2
HO
CH2 OH
-D-glukopyranosa
-D-fruktofuranosa sacharosa (12) neredukující
H2C OH H
H
H
H H
HO
OH
H H
H
OH
OH
O H
H
OH
H
H
OH
OH
-D-galaktopyranosa -D-glukopyranosa -D-laktosa vazba (14) H2C OH
O H
H
OH
H
H
OH
OH
H
O
O
O H
H
HO
H H
H
OH
H
H
OH
H OH
-D-glukopyranosa -D-glukopyranosa -D-maltosa vazba (14)
H
H2C OH
O H
H
H2C OH O
OH
H
H
OH
O O
HO
OH
OH
OH
-D-glukopyranosa -D-glukopyranosa -D-cellobiosa vazba (14)
POLYSACHARIDY
ZÁSOBNÍ POLYSACHARIDY: - škrob (polyglukan, vazby (14)), rostlinný původ, amylosa: nevětvený lineární polymer, rozp. ve vodě, Mh 40 - 150 kDa, průměrně 20 % amylopektin: větvený (vazby (16)) po 20 - 30 jedn.) průmyslová surovina (modifikované škroby, dextriny) - glykogen, "živočišný škrob" podobný amylopektinu, častěji větvený jaterní buňky (20 %), svalové (1 %), rychlý obrat - inulin (polyfruktan, (21) vazby), asi 30 jedn. rostlinný zásobní sacharid (čekanka, topinambur, jiřiny) infuse pro diabetiky - dextrany (polyglukany, především vazby (16)) původ: mikroorganismy a řasy využití: chromatog. materiál, infuse - agarosy a carrageenany (polygalaktany) kultivační půdy, nosič při elektroforese, imobilisace buněk, potravinářství ,
→
Škrob - amylopektin
POLYSACHARIDY
ZÁSOBNÍ POLYSACHARIDY: - škrob (polyglukan, vazby (14)), rostlinný původ, amylosa: nevětvený lineární polymer, rozp. ve vodě, Mh 40 - 150 kDa, průměrně 20 % amylopektin: větvený (vazby (16)) po 20 - 30 jedn.) průmyslová surovina (modifikované škroby, dextriny) - glykogen, "živočišný škrob" podobný amylopektinu, častěji větvený jaterní buňky (20 %), svalové (1 %), rychlý obrat - inulin (polyfruktan, (21) vazby), asi 30 jedn. rostlinný zásobní sacharid (čekanka, topinambur, jiřiny) infuse pro diabetiky - dextrany (polyglukany, především vazby (16)) původ: mikroorganismy a řasy využití: chromatog. materiál, infuse - agarosy a carrageenany (polygalaktany) kultivační půdy, nosič při elektroforese, imobilisace buněk, potravinářství
STAVEBNÍ POLYSACHARIDY: - celulosa (polyglukan, vazby (14)) buněčné stěny rostlin a některých mikroorganismů nejrozšířenější organická látka na Zemi - hemicelulosy (obsahují glukosu, xylosu, galaktosu, mannosu, arabinosu, uronové kys.) "spojovací tmel" stavebního materiálu rostlinných pletiv (dřevo: celulosové fibrily, hemicelulosy, pektiny, glykoproteiny, lignin = málo definovaná aromatická org. makromolekulární struktura)
Pektiny - polygalakturonová kyselina, vazby (14), částečně methylestery, příčné vazby pomocí Ca2+ nebo Mg2+ v ovoci (džemy, marmelády)
Ostatní polyscharidy Chitin (poly-N-acetylglukosamin, vazby (14)) korýši, želvy, hmyz, některé mikroorganismy Glykosaminoglykany = mukopolysacharidy -extracelulární kyselé polysacharidy: hyaluronová kys. (glukuronát), mureiny (muramát) chondroitinsulfáty, dermatansulfáty, keratansulfáty, heparin - antikoagulans Glykoproteiny - O- a N-glykoproteiny
Sekundární struktura polysacharidů helix Natažený pás
Metabolismus sacharidů Degradace: Glykolysa (glykogenolysa) Pentosový cyklus
Synthesa: Glukoneogenese , synthesa polysacharidů Calvinův cyklus (temná fáze fotosynthesy)
Katabolismus I. fáze
proteiny
polysacharidy
aminokyseliny
glukosa
II. fáze
III. fáze
ETS
lipidy Glycerol + mastné kyseliny
Zdroje glukosy: Zásobní polysacharidy vlastního organismu Polysacharidy, oligosacharidy a monosacharidy získané potravou
Štěpení škrobu a dalších: glykosidasy - α-amylasa, β-amylasa, amyloglukosidasa odvětvující enyzmy (pullulanasy, R-enzymy) Štěpení glykogenu: fosforolyticky
Fosforolytické štěpení glykogenu - glykogenolysa
Hormonální regulace aktivity glykogenfosforylasy
Receptor na plasmatické membráně Aktivace G proteinu (GTPasa) Aktivace adenylátcyklasy → cAMP = druhý posel Aktivace proteinkinasy →
Amplifikace signálu
fosforylace (aktivace)
Proteinkinasa – fosforylace proteinu (ATP)
fosforylasakinasy
→
fosforylace (aktivace) fosforylasy b
Štěpení glykogenu
Amplifikace signálu Charakter kaskády – jedna molekula vyvolá tvorbu velkého počtu dalších molekul Enzym (substrát opět enzym)
Glykolysa
I. Část vyžadující energii (ATP)
Lokalisace:
ATP
= substrátová fosforylace
glukosa
II. Štěpení na 2 triosy
glykogen
III. Část produkující energii (ATP)
cytosol
Energetická bilance glykolysy v aerobním chemoorganotrofním organismu (-2ATP + 4ATP)
Přenos vodíků z cytosolického NADH do mitochondrií - malát aspartátové kyvadlo
Přenos vodíků z cytosolického NADH do mitochondrií - glycerolfosfátové kyvadlo (létací sval hmyzu)
1. Glycerol-3-fosfát dehydrogenasa katalysuje oxidaci NADH dihydroxyacetonfosfátem
2. Oxidace glycerol-3-fosfátu flavoproteindehydrogenasou → FADH2
3. Reoxidace FADH2 dýchacím řetězci →
2ATP
Mléčná fermentace, anaerobní metabolismus
Laktátdehydrogenasa, LDH
Ethanolová fermentace
Alkoholdehydrogenasa
Porovnání aerobní a anaerobní glykolysy
anaerobní (fermentace)
aerobní aktivace glc fru 1,6 bis P oxidace GAP (2 NADH + H+) → 2 x substrátová fosforylace
-1 ATP -1 ATP +6 ATP +4 ATP
aktivace glc fru 1,6 bis P oxidace GAP (2 NADH + H+) substrátová fosforylace
-1 ATP -1 ATP laktát,etOH +4 ATP
ox.dekarboxylace pyr (2 NADH+ H+) +6 ATP 2 x CKC +24 ATP
ox.dekarboxylace pyr (2 NADH+ H+) +6 ATP 2 x CKC +24 ATP
Celkem
Celkem
Pozor!!! (Glyceron fosfátové kyvadlo
38 ATP
36 ATP)
2 ATP
Regulace glykolysy
Reakce glykolysy
Hexokinasa Glc-6-P isomerasa
DGo' kJ/mol
DG kJ/mol
-20.9
-27.2
+2.2
-1.4
Fosfofruktokinasa
-17.2
→
-25.9
Aldolasa
+22.8
-5.9
+7.9
+4,4
-16.7
-1.1
fosfoglycerát mutasa
+4.7
-0.6
Enolasa
-3.2
-2.4
-23.0
-13.9
Triosafosfát isomerasa Glyceraldehyd-3-P dehydrogenasa & fosfoglycerát kinasa
Pyruvát kinasa
Regulace glykolysy Enzym
Aktivátor
Inhibitor
hexokinasa
Glc-6-P
-
fosfofruktokinasa
ATP, citrát
ADP,AMP,cAMP, fru-1,6-bisP, Fru-2,6-bisP
Pyruvátkinasa
ATP
PEP, fru-1,6-bisP
Katabolismus ostatních sacharidů - většina je přeměněna na intermediáty glykolysy
Metabolismus sacharidů Degradace: Glykolysa (glykogenolysa) Pentosový cyklus
Synthesa: Glukoneogenese , synthesa polysacharidů Calvinův cyklus (temná fáze fotosynthesy)
Glukogenese (glukoneogenese) • • • •
•
Syntéza glukosy z necukerných prekurzorů: Glycerol, aminokyseliny (uhlíkatý řetězec glukogenních aminokyselin při hladovění) a laktát. Hlavním místem glukogeneze jsou játra, malé množství v ledvinách, něco málo v mozku, kosterních svalech a srdečním svalu. Denní spotřeba glukosy mozkem u dospělého člověka je 120 g, což je většina celkové spotřeby (160 g). V tělních tekutinách je 20 g glukosy a zásoba ve formě glykogenu je 190 g. Celkově je v těle zásoba glukosy asi na jeden den.
Glukogenese (není úplným zvratem glykolysy) fosfatasa
ΔG’ HK = 32,9
fosfatasa
ΔG´ PFK = 26,4
MK → glycerol
ΔG’ PK = 26,4 Některé aminokyseliny Některé aminokyseliny, laktát
Bypass I
Metabolismus glykogenu
-Aktivní formy monosacharidů pro synthesu polysacharidů NDP- X - prekursor Glc-1-P
Větvící enzym (transferasa) :
Coriho cyklus
Pentosový cyklus 1. Oxidace glukosy za vzniku pentosafosfátu a redukčního činidla NADPH 2. zajišťuje ribosa 5-fosfát pro synthesu nukleotidů a nukleových kyselin 3. Produkce NADPH pro synthesu tuků a ostatní redukční procesy 4. přítomný především v tkáních s vysokou potřebou NADPH – rychle se dělící buňky (potřeba DNA) a pro syntézu tuků v adipocytech a jaterních buňkách, v erytrocytech pro redukci GSSG
Pentosový cyklus Oxidační fáze
Vznik pentosa fosfátů a minoritních monosacharidů
Při přebytku pentosafosfátů do glykolýzy
Sumárně: Glc-6-P + 12 NADP+
→
6 CO2 + 12 NADPH + H+
Transketolasová reakce - příklad
O O O
C
CH 2OH
HO
C
H
H
C
OH
+ 2-
CH 2O PO 3
Ribulosa-5-fosfát
C
H
H
C
OH
H
C
OH
H
C
OH
Transketolasa
O HO
2-
CH 2O PO 3
Ribosa-5-fosfát
C C
CH 2OH H 2-
CH 2O PO 3
Glyceraldehyd-3-fosfát
+
C
CH 2OH
HO
C
H
H
C
OH
H
C
OH
H
C
OH 2-
CH 2O PO 3
Sedoheptulosa-7-fosfát
Propojení glyko(geno)lýzy a pentosového cyklu
Pool hexosafosfátů
Fruktosa-1,6-bisfosfát
Metabolismus sacharidů - shrnutí
Regulace hladiny krevní glukosy insulinem
Regulace hladiny glc v krvi jaterní glukokinasou Normální koncentrace glukosy v krvi 5 mM
Km glukokinasy = 10 mM Km hexokinasy = 0,1 mM
FOTOSYNTHESA Nejdůležitější proces na Zemi Fixace 10 CO2 + 4 [H] -CH(OH)- + H2O Potřebujeme: -energii:
ADP + Pi + h ATP + H2O
-redukční činidlo:
NADP+ + H2D + h NADPH + H+ + D (D = donor)
Chloroplast
© Espero Publishing, s.r.o.
Srovnání mitochondrie s chloroplastem
© Espero Publishing, s.r.o.
Reakce fotosyntézy v chloroplastech Světelné záření
Světlá fáze
Temná fáze
© Espero Publishing, s.r.o.
Fáze zachycení fotonu (chlorofyly) Struktura chlorofylu a
β-karoten
-CHO: chlorofyl b
Reakční centrum a anténa fotosystému
© Espero Publishing, s.r.o.
Tok elektronů během fotosyntézy v thylakoidní membráně
Změny v redoxním potenciálu během fotosyntézy
glukosa Fotofosforylace
CO2
ATP lze syntetizovat in vitro….
Cyklická fotofosforylace
Cyklická fotofosforylace
Calvinův cyklus V Calvinově cyklu se syntetizují hexosy z CO2 a vody
Redukční činidlo – NADPH ze světlé fáze
Iniciační reakce fixace uhlíku
RUBISCO: 16 podjednotek, Mh 560 000 nejhojnější protein na Zemi, 40 x 106 tun
1. Fixace CO2
2. fosforylace
Temná fáze fotosynthesy - Calvinův cyklus Ribulosa-1,5-bisfosfát karboxylasa/oxygenasa
3. Redukce
RuBisCO
5. Regenerace akceptoru CO2 4.Synthesa sacharidů
ATP/NADPH = 3/2
Cyklická fotofosforylace
Regulace poměru ATP/NADPH - Cyklická fotofosforylace
Rekapitulace:
6x
Sumárně CC: 6CO2 + 18 ATP + 12 NADPH → C6H12O6 + 18 ADP + 12 NADP+
Syntéza oligo- a polysacharidů
Fotorespirace Druhým substrátem RUBISCO je O2, Produkce CO2 Lokalisace: chloroplasty, peroxisomy, mitochondrie Glykolát Glyoxylát
Glycin x 2
Serin + CO2
C4 rostliny subtropické trávy (cukrová třtina, kukuřice..)
CAM rostliny (crasulacean acid metabolism)