S U B I T O S A N T O!

Číslo 4/XIII

duben 2006

Proti dobrovolnému daru

SUBITO SANTO ! Tato dvì italská slovíèka probìhla svìtem právì loni 8. dubna, kdy se miliony lidí louèily se Svatým Otcem Janem Pavlem II. Miliony zaplnily Øím, další miliony se louèily na dálku díky televizním pøenosùm. Tato dvì slovíèka znamenají „Ihned svatým!“ Ve støedovìku by toto provolání staèilo k tomu, aby byl dotyèný bez dalšího procesu zapsán do seznamu svatých a zaèala mu být prokazována úcta, která svatým pøísluší. Nebylo to tedy ve støedovìku jednodušší, než nyní, kdy beatifikaèní a kanonizaèní procesy mohou trvat celá desetiletí, pøípadnì i staletí (viz naše sv. Anežka Pøemyslovna)? Jistì ne. Máme možnost a pøíležitost ohlédnout se za osobou Svatého Otce Jana Pavla II., který právì pøed rokem - 2. dubna 2005 ve 21.37 hodin odešel do Domu Otce. Nebudeme si zase pøipomínat podrobnì jeho životopis, ten je dobøe znám. S pøíchodem 1. výroèí jeho smrti objevují se dokumenty o nìm, vznikají filmy a my mùžeme øíci, že je moc dobøe, že se na tuto mimoøádnou osobnost nezapomíná. Dennì tisíce poutníkù pokleká u jeho hrobu v kryptách baziliky sv. Petra v Øímì. Jedna podivuhodná myšlenka z øady dokumentù: nejvìtší osobnost, nejvìtší morální autorita a pøesto nejménì pochopená… Proè asi? Se známostí a popularitou mùže jít ruku v ruce i populismus - dìlejme vše proto, abychom se udrželi na špici popularity. Touto cestou papež nikdy nešel. Z jeho života není patrný ani náznak závislosti jeho myšlení, uèení a vedení na tom, co lidé odsouhlasí, èi odmítnou. Ve své duchovní závìti, která byla zveøejnìna nìjaký èas pøed jeho smrtí pod titulem Øímský triptych, papež krásným poetickým, ale velmi srozumitelným zpùsobem vyjadøuje, že chceme-li dojít k pramenu - musíme jít proti proudu, nikoliv po proudu. To ovšem v žádném pøípadì neznamená, že by papež byl jednostranný a nesnášenlivý. V jeho životì jsme svìdky událostí døíve jen velmi tìžko pøedstavitelných: je prvním

papežem, který zavítá do øímské židovské synagogy, nebojí se svolat pøedstavitele nejrùznìjších náboženství do Assisi, aby se tam spoleènì modlili za mír. V jeho pracovnì si podávají kliku øímští katolíci s pøíslušníky jiných vyznání, èi lidé bez vyznání, kteøí v osobách kardinálù, biskupù, králù, premiérù, prezidentù, èi docela obyèejných lidí pøicházejí k Petrovu nástupci… A Petrùv nástupce neúnavnì cestuje ne jako turista èi rekreant, ale jako Kristùv námìstek po celém svìtì aby šíøil Svìtlo, kterým je Ježíš Kristus a aby uèil Boží pravdì. A právì zde jsou chvíle, kdy je jeho slovo pøijímáno s nadšením, nebo taky s nevolí a už skrytou, èi dávanou najevo. Bylo toho opravdu mnoho a bylo vždy jasné, že papež si zde nebuduje pomník své osobní popularity, ale chová se a jedná jako Boží dìlník. Když byl 16. øíjna 1978 zvolen papežem, svìt tuto událost pøijal rùznì. Jedni jásali, druzí se chovali zdrženlivì, jiní byli zdìšení. My se mùžeme s odstupem èasu ptát: byla to lidská volba, nebo Boží øízení? Rùzných pøedstavitelù, kteøí se jimi stali „z vùle lidu“ je opravdu dost. Vyznaèují se tím, že musejí jít tak, aby se lidu neznelíbili a aby se v dalších volbách zase mohli o „vùli lidu“ opøít a s ní poèítat. Musejí se ohlížet na všechny svìtové strany, aby náhodou nìkde nenarazili. Proto taky nic podstatného dobrého pro spoleènost neudìlají. Ovšem ten, kdo je z vùle Boží, tyto starosti mít nemusí. Jan Pavel II. dokázal nejen jasnì a nekompromisnì uèit, ale i za tím, co ve jménu Božím uèil, pevnì stát. Vìdìl, že za ním stojí Ten, Který jej na Petrùv stolec skrze volbu kardinálù povolal a Který jediný jej mùže z tohoto stolce odvolat, což se právì pøed rokem po témìø sedmadvaceti letech služby stalo. Toto byl èlovìk z vùle Boží na svém místì, stejnì jako jeho pøedchùdci, stejnì i jako jeho nástupce Benedikt XVI. Svìt potøebuje takové lidi, kteøí tu jsou z vùle Boží, aby jasnì ukazovali cestu

a sami dotvrzovali tím, že po ni i oni sami jdou. Pøed rokem se životní cesta Svatého Otce Jana Pavla II. uzavøela. Její závìr byl skuteènì velkolepý. Papež vìdìl, že teoreticky by mohl odejít ze služby na odpoèinek, sešlo by se konkláve a Bùh by skrze nì postavil do èela Církve nástupce. Jenomže kdyby to byl Svatý Otec udìlal, dotáhl by svou brázdu do konce? Vždy jeho a náš Mistr a Pán neutekl z Kalvárie, ale dopil kalich hoøkosti až do dna. Ta slova:“Jsi-li Boží Syn sestup z køíže“ vypadají zajímavì: byl by to jistì zázrak, bylo by to znamení, - ale spasilo by nás? A tak ani Svatý Otec nesestoupil - èi spíše: neodstoupil a dokonal dílo, které mu Pán svìøil. Mnoho lidí se dnes v papežovì vlasti i ve svìtì modlí o rychlou beatifikaci papeže. Jistì, vìøím i já, že rychlá bude, ale co dál? Janu Pavlovi II. nebe nemùže utéct, ani on neuteèe nebi. Jsme si ale vìdomi my sami, že Bùh i od nás oèekává, že svoje dílo, svoje poslání dotáhneme do konce? Jde o to, aby nebe neuteklo nám, nebo abychom se my nevzdálili z cesty k nebi tím, že svoje dílo, které nám Bùh svìøil, necháme prostì plavat, však ono to nìjak dopadne. Jistì, všechno nìjak dopadne, ještì se nestalo, že by nìco nedopadlo, - ale jak to dopadne? V úterý 21. bøezna veèer vysílal 2. program Ès. televize francouzský dokument o životì Jana Pavla II. Z nìj alespoò tøi papežova pouèení, která jsou stále aktuální: 1. Náboženské pravdy se nemohou mìnit jako lidské ústavy. 2. Uvolnìnost mravù nemùže udìlat lidi šastnými. 3. Bùh nemùže nikdy sloužit jako rukojmí lidským ambicím. „Jsem šasten, buïte i vy… Amen“. S tìmito slovy pøed rokem Svatý Otec Jan Pavel II. odešel do Otcovského domu. P. František

2

Z P RÁVY

Ekonomické okénko: Bezbariérový vstup do kostela Urèitì jste si všimli – ti, kteøí chodíváte do kostela – že u boèního vchodu se staví a je pro veøejnost uzavøen. Taková alespoò byla situace v dobì psaní tohoto èlánku, koncem bøezna. Pøedmìtem stavebních prací je rekonstrukce bývalého vchodu na bezbariérový. Stavbu provádí stavební firma CIESLAR s.r.o. z Bystøice. Jejímu øediteli, panu Ing. Marianu Cieslarovi, jsem položil v této situaci dvì otázky. MOST: Øeknìte nám, pane inženýre, v èem spoèívá podstata zmìny, jaké práce se musí vykonat, aby se boèní vchod do kostela stal vchodem bezbariérovým? Mùžete popsat tøineckým farníkùm stavební úpravy, práce, které se musí provést? Ing. Marian Cieslar: Pøedem, než bych zaèal o konkrétní situaci bezbariérového vchodu v kostele v Tøinci, bych chtìl øíct nìco obecného o bezbariérovosti staveb. Aèkoli je bezbariérovost u investoru spíše neoblíbená, protože v naprosté vìtšinì zvyšuje náklady na investice, je z lidského hlediska naprostou nutností. Osobnì to moc podporuji a jsem rád, že i pøístup do katolického kostela v Tøinci nebude barierou pro ty, kteøí by tam chtìli a kvùli svým handicapùm doposud bez pomoci nemohli. Od 15. 12. 2001 je v platnosti vyhláška è. 369/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích zabezpeèujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. V této vyhlášce jsou pøesnì specifikovány stavby, kterých se to týká, kostely jsou samozøejmì souèástí tìchto staveb. To znamená, že pøi navrhování, ohlašování, provádìní, kolaudaci, zmìn v užívání, provádìní udržovacích prací staveb je nutno podle této vyhlášky postupovat. Kostel v Tøinci se nijak stavebnì nemìní a je zkolaudován pøed rokem 2001, takže by dle této vyhlášky bezbariérový vstup mít nemusel, ale v dnešní dobì je to naprostý standard. Podstata zmìny boèního vchodu do kostela spoèívá ve výmìnì pøístupového schodištì za šikmou rampu. Dle vyhlášky musí tato rampa: být 1300 mm široká; dle skuteèného výškového rozdílu 730 mm musí být 9 m dlouhá; musí být po obou stranách opatøena madlem ve výšce 900 mm, vodící tyèí ve výšce 300 mm a soklíkem do výšky 90 mm a urèitì další detaily. Po stavební stránce je nutno provést základové rýhy hluboké 900 mm po okrajích této rampy, provést zídky nad terén s požadovaným sklonem, položit zámkovou dlažbu na povrch rampy, provést a oplechovat mìdìným plechem soklíky po obou stranách, obložit zídky pískovcovým kamenem, opatøit rampu požadovanými madly a tyèemi z dubu, které budou pøišroubovány na kovové kováøské konstrukci. Popis postupu a rozsahu prací je samozøejmì zjednodušený a slouží jen orientaci ètenáøùm MOSTu.

MOST: Jak dlouho bude pøestavba probíhat a jaké si vyžádá asi náklady? Nenaruší tato rekonstrukce vzhled kostela? Ing. Marian Cieslar: Poèasí se nám ne a ne umoudøit, proto není jednoznaènì možné urèit, kdy bude rampa kompletnì hotová. Mám pøedstavu, že se tak stane do 6. dubna 2006. Finanèní rozpoèet na danou stavbu je stanoven na cca 113.000,- Kè bez DPH. To, jestli tato stavba nenaruší boèní pohled kostela, je tìžká otázka, na kterou si bude moct každý odpovìdìt sám, když bude stavba hotová. Snažili jsme se však o to, aby prvky rampy byly ze stejných materiálù jako prvky kostela (zámková dlažba, pískovcový obklad, mìdìný plech, kované sloupky, dubová madla). Netroufám si úplnì jistì øíct, že tato rekonstrukce vùbec nenaruší boèní vzhled kostela, protože každá zmìna naruší vzhled, ale je to nutnost a myslím si, že pokud ano, tak se tak stane v úplnì minimální míøe a pozitivním smyslu. Ale urèitì rekonstrukce zcela zásadnì zmìní kvalitu pøístupu do kostela pro postižené obèany, a to je hlavní cíl celé akce. MOST: Dìkujeme za odpovìdi a dobrou spolupráci. Pøipravil: mk

Výsledky akce „Misijní koláè“ Milí farníci Dìkujeme všem za pomoc a finanèní dary pøi naší spoleèné akci „Misijní koláè“. Dìkujeme také našim sponzorùm, manželùm Kwaczkovým, panu RNDr. Josefu Brozdovi a Bohumíru Kukuczkovi. Dìkujeme také všem, kdo pekli a pomáhali pøi rozdávání. Díky vám všem jsme mohli získat 45 700 Kè. Mùžeme tak opìt zaplatit vše potøebné našim adoptovaným dìtem z Ugandy a Ukrajiny. Pán Bùh zapla za naši vydaøenou akci. Míša Wawreczková a Pavla Golasowská

Evropská Nadace bude propagovat køesanské hodnoty Brusel. Vèera byla v tiskovém sále Evropského parlamentu pøedstavena nová Evropská Nadace. Jejím zamìøením bude propagování køesanských hodnot v èinnosti evropských institucí. Hlavní sídlo nadace bude v Paøíži, poboèky bude mít v Belgii a v Itálii. Nadace se brzy akredituje u evropských institucí, její èlenové se budou zúèastòovat jednání Evropského parlamentu a propagovat principy Sociální nauky církve. Evropská nadace bude také propagovat, aby se odkaz na køesanské koøeny Evropy vèlenil do preambule Evropské ústavy. 23.3.2006, www.radiovaticana.cz

Papežská rada vysvìtluje vynechání titulu Vatikán. Papežská rada pro jednotu køesanù vydala prohlášení, v nìmž vysvìtluje nejasnosti a spekulace tisku v souvislosti s vynecháním titulu Patriarcha Západu v novém vydání Papežského anuária na letošní rok. Oznaèení Patriarcha Západu se dosud uvádìlo mezi papežskými tituly, podobnì jako Kristùv námìstek, Biskup Øíma èi Primas Itálie. Vynechání titulu Patriarcha Západu vyvolalo spekulace, zda se tím nenaruší køehké vztahy s pravoslavnými církvemi. Papežská rada pro jednotu køesanù ve svém prohlášení uvádí, že východní Patriarcháty, které vznikly po koncilech v Konstantinopoli a v Chalcedonu ve 4. a 5. století, byly vztaženy k pøesnì vymezeným teritoriím, zatímco území øímského biskupa nebylo takto ohranièeno. Oznaèení Patriarcha Západu bylo papeži pøisuzováno pøedevším na Východì, zatímco na Západì bylo zvykem oznaèovat tøi petrovské biskupské stolce: Øímský, Alexandrijský a Antiochijský. Petrùv stolec pak byl na koncilech v Konstantinopoli v 9. století, na Lateránském koncilu (1215) a na koncilu ve Florencii (1439) nazýván jako první z pìti patriarchátù, aniž by však použil titulu Patriarcha Západu. Tento titul se objevoval velmi zøídka, používal ho napø. papež Teodor I. r.642, v Papežském anuáriu se objevil poprvé až v roce 1863. Papežská rada pro jednotu køesanù dále uvádí, že oznaèení Západ se dnes spíše než pro konkrétní teritorium používá pro oznaèení kulturního kontextu, do nìhož patøí jak západní Evropa, tak USA, Austrálie nebo Nový Zéland. Stejnì tak nemùže být termín Západ oznaèován pro církevní území. Oznaèení Patriarcha Západu mùže mít význam pouze, míní-li se tím latinská církev. Na základì tohoto neurèitého významu se titul Patriarcha Západu zdá dnes nepoužitelný. K tomu je tøeba vzít do úvahy zmìny, které do církevní správy vnesl II. Vatikánský koncil, který pro latinskou církev v jednotlivých zemích volí formu biskupských konferencí. Zároveò vynechání tohoto titulu v Papežském anuáriu neznamená žádnou zmìnu postoje a plného uznání starých východních církví a jejich patriarchátù. Vynechání titulu vyjadøuje pouze historický a teologický realismus a také nový podnìt k rozvíjení ekumenického dialogu. 22.03.2006, www.radiovaticana.cz

3

Michal Kendzior dalším akolytou v naší farnosti V nedìli 19. bøezna 2006 uvedl pan faráø Otec František do služby akolyty dalšího doposud èlena ministrantského sboru naší farnosti. Stal se jím 18-letý MICHAL KENDZIOR z Tøince-Sosny, dlouholetý ministrant a lektor. Osobu tohoto studenta tøineckého gymnázia vám tímto chceme v krátkosti pøedstavit. MOST: Mohl bys nám nìco øíci o sobì, popsat své koøeny..? Michal Kendzior: Narodil jsem se 25.12.1987 rodièùm Márii a Vladislavovi v tøinecké nemocnici. Otec pracuje v Tøineckých železárnách, matka pracuje na 7. ZŠ na Sosnì jako uklízeèka. Nemám žádného sourozence. Což nìkteøí vidí jako výhodu, ale já to vnímám jako spíš nevýhodu. Ale èasem si èlovìk na tu „samotu“ zvykne. Mnozí si pak myslí, o tìch co jsou „jedináèci“, že to jsou jen rozmazlené dìtièky. Myslím si, že to není až tak docela pravda. Deset let ve skautu mì hodnì zocelilo. Jako prvòák jsem kráèel s maminkou na blízkou 7. ZŠ. Zde jsem se uèil sedm let, a pak jsem vyzkoušel své štìstí v podobì pøijímacích zkoušek na šestileté tøinecké gymnázium. No a povedlo se to. Letošním školním rokem (2005/06) dokonèím pátý-pøedposlední rok. Pøíští rok mì èeká maturita a pøijímaèky na vysokou školu. Dáli Pán Bùh, tak se dostanu i na tu vysokou školu. Na kterou, to sám zatím nevím. S pøestupem na gympl, pøibylo povinností. Mì to ani tak moc nevadí, že èlovìk se vìnuje spíš uèení, než „lákadlùm“ krásného dubnového, kvìtnového dne. Na své dìtství vzpomínám rád. MOST: Jaké máš záliby a koníèky? Michal Kendzior: Koníèkù mám hodnì. Rád jezdím na kole, všude kde se dá. Hlavnì po høebenech krásných

Zpoèátku jsem chodil jen v nedìli, pozdìji i bìhem týdne. Tato služba je krásná a moc si jí cením. Více už jsem psal v døívìjším èísle MOSTu. Urèitì baví. Èlovìk si zažije i první trapasy, ale pozdìji se tomu jen zasmìje a rád na to vzpomíná.

Beskyd. Rád hraji volejbal s mládeží z kostela. Pøes zimu nám Otec Jan zajistí tìlocviènu a taky si s námi zahraje, pokud mu to èas dovolí. Jinak mám rád všechny míèové hry. V zimì lyže a brusle. Mým novým koníèkem je øízení automobilu. foto Pavel Zuchnický MOST: Jaké byly tvé poèátky s ministrantováním, baví tì tato služba? Michal Kendzio r: Byl jsem vychováván v køesanské rodinì, takže z mé strany nebyly nìjaké „ostychy“. Jednoho dne, to bylo po 1. svatém pøijímání, se mì po hodinì náboženství zeptal tehdejší kaplan Otec Mirek Kazimierz, jestli bych dnes nepøišel ministrantovat na veèerní.

MOST: Co znamená pro tebe, být akolytou? Michal Kendzio r: Abych se pøiznal, je to pro mì „tìžká“ otázka. Jsem akolytou teprve pár dní. Za nìjaký ten èas Vám budu moci lépe odpovìdìt. Ale v první øadì musím podìkovat Otci Františkovi, že mì akolytou ustanovil. Akolyta - je to pro mì hodnì vzácná služba - mnohem vzácnìjší než jakékoliv jiné služby. Jsem takový „prostøedník“ mezi Pánem Bohem a lidmi. Vždy jim podávám samotné Kristovo tìlo. Co mùže udìlat èlovìk pro ty druhé. Teï mì napøíklad napadá pøíbìh sv. Tarsicia. Bìhem cesty, kdy nesl svaté hostie, ho pøepadli vrazi aby jim vyzradil tajemství. On však nevyzradil. Chtìl zachovat neposkvrnìné Kristovo tìlo v podobì svatých hostií. A radìji obìtoval vlastní život. Proto bych pøál sobì abych byl takovým Tarsiciem. MOST: Dìkujeme Ti Michale a pøejeme hodnì Boží pomoci v dalších letech života, doma, v kostele, ve škole, prostì všude.

Jak jsme se uèili pracovat v BOŽÍ FIRMÌ Jednou z posledních akcí tøineckého spoleèenství mládeže byla postní duchovní obnova v Jablunkovì. Strávili jsme v místním františkánském „klasztorku“ víkend mezi 10. a 12. bøeznem. Pod vedením otce Filipa jsme se snažili nìco dozvìdìt o Bohu i o sobì. To, že Bùh je náš Otec a my jsme jeho dìti, jsme už vìdìli. P. Filip mám ale ukázal, že jako synové a dcery Boží máme povinnost spolupracovat v „rodinné firmì,“ jejíž hlavní pracovní náplní je spása všech lidí. Protože ve víøe rosteme a dospíváme, dává nám Pán Bùh prostøednictvím svátostí do rukou nástoje, abychom mu mohli pomáhat a postupnì se stále více zapojovat do Jeho „práce.“ Zkoumali jsme také své talenty, kterými nás obdaøil, uèili se, jak je rozpoznat a jak s nimi pracovat a nakonec je také zpátky Bohu odevzdat, protože On „bierze to, co jest, i robi z tego dobre.“

To, co nás oslovovalo i trápilo, jsme odevzdávali Pánu každý den pøi soukromé mši svaté. Tu sobotní sloužil P. Jan, který se za námi z Tøince pøijel podívat. Kromì adorace, která urèitì k duchovní obnovì patøí, jsme ve volných chvílích hlavnì zpívali. Ukázalo se, že jsme spolèo velmi hudebnì založené, v nedìli už nám pomalu vypovídaly hlasivky… Ale to už byl èas se sbalit, rozlouèit a vrátit se domù, zpátky do všedních dnù, ale s vydatnou posilou a s pocitem, že „w moim sercu na dnie stale mieszka Bóg,“ jak nás to uèil v jedné písni otec Filip. Na závìr bych chtìla podìkovat otci Filipovi za srdeèné pøijetí, za to, že nám obìtoval svùj èas a trpìlivost. A taky díky vám všem, kteøí jste tam byli a vytváøeli krásné spoleèenství. Eva B.

4

Misterium Męki Pańskiej 2006 „To jest naprawdê przejmuj¹ce misterium. To trzeba ogl¹daæ sercem, bo serce – ono – lepiej widzi ni¿ oczy i lepiej rozumie ni¿ rozum. To jest ewangelizacja w perspektywie nowego tysi¹clecia – patrzeæ sercem i wiar¹.“ Ks. Bp. Janusz Zimniak Zespó³ teatralny parafii œw. El¿biety z Cieszyna pracuje ju¿ 30 lat pod kierownictwem siostry el¿bietanki Jadwigi Wyrozumskiej. W swoim repertuarze posiada widowiska pt.: ”Goœæ oczekiwany”, „Jase³ka tradycyjne”, przedstawienie „Janowi Paw³owi II w ho³dzie“ oraz „Misterium Mêki Pañskiej“. Od roku 2000 jest cz³onkiem stowarzyszenia „Europassion“, które skupia zespo³y teatralne z ca³ej Europy wystawiaj¹ce inscenizacjê Mêki Pañskiej. Siostra Jadwiga Wyrozumska przyzna³a, ¿e wyra¿one uznanie dla wybitnego poziomu pracy religijno-oœwiatowej by³o dla zespo³u wielk¹ radoœci¹, ale najwa¿niejsze jest to, ¿e maj¹ stale dla kogo graæ i ci¹gle od nowa mog¹ mówiæ publicznoœci o Ewangelii Jezusa Chrystusa. Zaprasza tak¿e i tych, którzy ju¿ mieli okazjê ogl¹daæ widowisko w minionych latach, poniewa¿ stale jest poszerzane o szereg nowych elementów (np. w ubieg³ym roku o Tajemnice Œwiat³a). Du¿¹ pomoc¹ w przygotowaniu widowiska by³y obserwacje, jakie zespó³ poczyni³ podczas wspólnego pielgrzymowania do Ziemi Œwiêtej. Od pocz¹tku istnienia zespo³u teatralnego ks. proboszcz Andrzej Rdest udziela duchowego wsparcia. „Misterium Mêki Pañskiej”- to wydarzenie, które pomaga nam w przyjêciu prawdy o Zmartwychwstaniu Chrystusa. Wszystko odbywa siê w zgodzie z przekazem Ewangelii – pocz¹wszy od sceny zawarcia Przymierza na Synaju, poprzez chrzest

w Jordanie, wesele w Kanie Galilejskiej, kazanie na górze, uzdrowienia w Galileji, przemienienie na górze Tabor, uroczysty wjazd do Jerozolimy, spo¿ycie Paschy, ustanowienie Eucharystii, modlitwê w ogrodzie Gethsemani, pojmanie, s¹d u Kajfasza, poprzez scenê u Pi³ata, ca³¹ Drogê Krzy¿ow¹, œmieræ na krzy¿u i Zmartwychwstanie. Nie ma tutaj miejsca na fantazjê lub swobodne komponowanie scen. Jak podkreœlaj¹ aktorzy – „tu siê nie gra, tu siê prze¿ywa“. Dla nich wszystkich jest wa¿ne duchowe przygotowanie oraz modlitwa i dlatego swoj¹ gr¹ podkreœlaj¹

„Uderz jeszcze raz, a a zg³adŸ w miniony czas, a powiedzia³ tak, powiedzia³ takœ: Pan a Synu mój, za Ciebie kolce te, amusz¹ raniæ i niszczyæ cia³o me, a Synu mój, za Ciebie kolce te, a mocno rani¹ i niszcz¹ cia³o me.“ a W niedzielê 19 marca parafianie z Trzyñca mieli mo¿liwoœæ w Teatrze im. A. Mickiewicza w Cieszynie ujrzeæ to wspania³e i bardzo wzruszaj¹ce widowisko. Wszyscy czuliœmy siê duchowo podbudowani i nape³nieni wdziêcznoœci¹ oraz podziwem dla Pana Boga tym, co zrobi³ dla naszego

obecnoœæ Chrystusa w swoim ¿yciu a nam pomagaj¹ rozjaœniæ nasze wêdrowanie do Boga. Nie mo¿emy pomin¹æ tak¿e olbrzymiej pracy scenografa – piêkna dekoracja, monumentalne rozwi¹zania scenograficzne, dopracowane uk³ady sceniczne, piêkne kostiumy, oryginalne rekwizyty przywiezione z Ziemi Œwiêtej. Uczucia, które nie by³o mo¿liwe wyraziæ gestem lub uk³adem scenicznym podkreœla³a piêkna muzyka Wojciecha Kilara. Szkoda, ¿e nie mo¿na Czytelnikom przekazaæ melodii do tej pieœni:

zbawienia. A oto kilka na gor¹co uchwyconych pierwszych wra¿eñ naszych parafian po zakoñczeniu spektaklu: „Filmy, které jsem vidìla, byly podle tady tohoto slabé, bylo to teï tak živé, ještì se chvìju, nic jsem ještì v životì podobného nevidìla.” „Vžíval jsem se plnì do situace.“ „Coœ tak wspania³ego, taki spektakl widzê pierwszy raz. Jestem bardzo zadowolona, ¿e by³am tutaj obecna.” „Jestem stale pod wra¿eniem, g³êboko to prze¿ywam.” „Bo¿e zap³aæ za to, coœmy widzieli, bo nie widzi siê to tak czêsto.” „Byl to krásný zážitek. Dìkujeme, že Pán Bùh takové dary dal této sestøe aby nám pøibližovala lásku Jeho Syna.“ „Prze¿ywamy wielkie wra¿enie, bolesne, ale o to prawdziwe. Bardzo dziêkujê wszystkim, którzy tam wyst¹pili, bo naprawdê to wielki dar od Pana Boga, ¿e coœ takiego mo¿na prze¿ywaæ i ogl¹daæ niedaleko nas w Cieszynie.” „Trzeba to wzi¹æ do swego serca, prze¿yæ jeszcze raz, daæ precz nienawiœæ, podaæ sobie rêce i patrzeæ z mi³oœci¹ na ten Œwiat i modliæ siê za niewierz¹cych.” „Není to pøíjemná podívaná – dívat se na to, jak Ježíš Kristus trpìl. Zvl᚝ když si uvìdomíme, že trpìl za nás, pro nás, za naše høíchy, ale je dobré se obèas pøesto na to podívat a zamyslet se nad

5 tím, že On už udìlal všechno pro to, abychom mìli vìèný život a teï už je øada na nás.“ „By³o to bardzo piêkne, ale mielibyœmy siê ka¿dy nad sob¹ zastanowiæ, je¿eli i my nie ukrzy¿owaliœmy kilka razy Pana Jezusa wiêcej ni¿ tam by³o pokazane.” „To nie idzie wypowiedzieæ s³owami. To musi ka¿dy sam zobaczyæ i prze¿yæ.” „Jestem pe³na podziwu dla wszystkich, którzy to dzie³o stworzyli, dla aktorów od tych najmniejszych do tych najstarszych. Nie mogê im osobiœcie podziêkowaæ. Szkoda, ¿e zosta³y w autobusie wolne miejsca, bo mog³o jeszcze wiêcej naszych parafian zobaczyæ to piêkne dzie³o.” W drodze powrotnej, ci¹gle pe³ni g³êbokich wra¿eñ, zastanawialiœmy siê nad postaw¹ ka¿dego z nas, gdyby przysz³o nam ¿yæ w czasach pierwszego przyjœcia Syna Bo¿ego na ziemiê. Czy uwierzylibyœmy a nasze

serca pe³ne by³yby mi³oœci i radoœci? Czy podczas ods¹dzenia Pana Jezusa stanêlibyœmy niezachwianie po stronie Mesjasza jak Józef z Arymateji? Albo tak jak aposto³owie, którzy pomimo tego, ¿e prze¿yli z Panem Jezusem pewien okres czasu, to jednak w trudnych momentach pozostawiaj¹ swego Mistrza samego? Lub jak Piotr, który zapar³ trzykrotnie swoj¹ znajomoœæ z Chrystusem? Mo¿e byliœmy w t³umie wiwatuj¹c na czeœæ wjazdu Pana Jezusa do Jerozolimy a za parê dni krzyczelibyœmy Ukrzy¿uj Go? A mo¿e bylibyœmy jak ten Pi³at, który widzia³, ¿e Pan Jezus jest niewinny, ale zwyciê¿y³a w nim chêæ dalszej w³adzy i postanawia decyzjê pozostawiæ innym, sam umywaj¹c rêce od tego haniebnego czynu? Mo¿e bylibyœmy jak te p³acz¹ce niewiasty, którym s³usznie powiedzia³ Pan Jezus: „... nie p³aczcie nade mn¹, ale raczej nad sob¹ i swoimi synami...”? Albo bylibyœmy jak faryzeusze, którzy potrafili wype³niaæ wszystkie nakazy wiary, znali Pismo Œwiête, a jednak zabrak³o w ich sercach mi³oœci dla Boga i bliŸniego i nie przyjêli Mesjasza? Mo¿e dla naszej wygody albo chêci zysku sprzedalibyœmy Pana Jezusa jak ten Judasz za 30 srebrników?

A co dzisiaj? Czy¿ nasz¹ obojêtnoœci¹, egoizmem, zach³annoœci¹, zazdroœci¹, odwróceniem siê od Pana Boga, d¹¿enie do konsumpcyjnego stylu ¿ycia nie ranimy ponownie Pana Jezusa? Wieku z nas na pewno chce dobrze prze¿yæ okres wielkiego postu. Mo¿e kiedyœ by³o ³atwiej, bo wokó³ by³o wiêcej wyciszenia i skupienia. Misterium Mêki Pañskiej pobudzi³o nas do g³êbszego rozwa¿ania naszego ¿ycia. Przypomnia³o, czego dokonywa³ Chrystus wobec ludzi, których spotyka³ w czasie swojej obecnoœci na ziemi. Uzdrawia³ cia³o i ducha, uczy³ m¹drze myœleæ i dojrzale kochaæ. Z mi³oœci dla cz³owieka zgodzi³ siê na wszystko co przygotowa³ dla Niego Ojciec, na mêkê i œmieræ, bo taka by³a cena zbawienia ludzi. A my czêsto t³umaczymy siê brakiem czasu by wzi¹æ udzia³ w niedzielnej mszy œwiêtej lub zmówiæ codzienn¹ modlitwê. Wspó³czesnemu cz³owiekowi, który czêsto prze¿ywa rozczarowanie, pustkê i poszukuje autentycznej radoœci i mi³oœci, Chrystus proponuje przyk³ad w³asnego ¿ycia i zaprasza do naœladowania Go. Uczymy siê od Pana Jezusa, jak byæ pos³usznym Bogu, jak wype³niaæ Jego wolê oraz prosimy o umiejêtnoœæ przyjêcia tego, co bolesne i trudne w naszym ¿yciu. Wzorem pe³nienia woli Bo¿ej jest dla nas Matka Bo¿a i J¹ prosimy o pomoc w ciê¿kich chwilach, co by³o tak¿e podkreœlone w jednej z piêknych koñcowych pieœni Misterium Mêki Pañskiej:

„Nie opuszczaj nas, Matko, nie opuszczaj nas! Matko, pociesz, bo p³aczemy, Matko, prowadŸ, bo zginiemy. Ucz nas kocha,æ choæ w cierpieniu. Ucz nas cierpieæ, lecz w milczeniu.” Irena Szymonik

PORADNA PRO ŽENY A DÍVKY hledá

pracovnici do poradny na půl úvazku. Podmínky: - minimálně středoškolské vzdělání, nejlépe soc. právní - komunikativní typ kontakt na adrese : Poradna pro ženy a dívky Nám. Míru 551 739 61 Třinec Telefon: 558 335 144 Mobil: 605 023 653 E-mail: [email protected]

Program spotkañ Sobota 8.4.2006, godz. 14:30 – spotkanie Sympatyków Radia Maryja w salce parafialnej. W programie „Szlaki turystyczne Jana Paw³a II” pani Heczkowej z Wendryni. Niedziela 9.4.2006, godz. 9:00 – odjazd od plebanii do Domu Emerytów na Soœnie z programem dzieci „Przedœwi¹teczne spotkanie”. Poniedzia³ek 10.4.2006, godz. 15:00 – spotkanie z Pismem Œwiêtym w salce parafialnej. Akcja „Banda¿e dla trêdowatych” stale trwa. W ubieg³ym miesi¹cu oddano 123 banda¿y. Wielkie Pan Bóg zap³aæ wszystkim, którzy kupili w³óczkê lub upletli banda¿e!

6

Jedna z legend o mêce i œmierci Pana Jezusa

Paj¹k krzy¿ak - Jezus wisia³ na krzy¿u. Tego dnia by³o bardzo gor¹co. Po ca³ym ciele Jezusa sp³ywa³ pot, mieszaj¹c siê z krwi¹. Zapach krwi i potu œci¹ga³ roje much. Zobaczy³ je paj¹k i poœpieszy³ Jezusowi z pomoc¹. Szybko za³o¿y³ wokó³ krzy¿a Jezusa siln¹, prawie niewidoczn¹ pajêczynê i zrobi³ tak¹ minê, ¿e ¿adna z much nie oœmieli³a siê drêczyæ Jezusa. Jezus odwdziêczy³ siê paj¹kowi za ten gest mi³oœci – da³ mu krzy¿. Od tego dnia paj¹k nazywa siê krzy¿ak, a krzy¿ mo¿na zobaczyæ na jego plecach.

* * *

Nabídka na letní tábor 2006 Loòského táboru se zúèastnilo nìkolik zájemcù a k tomuto táboru jsme obdrželi pøíznivé ohlasy. Proto jsme se rozhodli jej i letos zopakovat opìt v Nýdku a to v termínu od 30. èervence až do 8. srpna. Celkové náklady se nebudou mìnit, budou opìt ve výši 1000,- Kè za úèastníka. Tábor je urèen dìtem od 7 do 15 let. Podrobnìjší podmínky a povinnosti pro táborníky budou pøedány rodièùm na besedì o táboøe, o které se všichni dozvíte v nìkterém dalším èísle MOSTu. Informace na 605 302 634 - Tomáš Kyvalský.

Karabáèe Na Kvìtnou nedìli 9.4. budou opìt pøipraveny upletené karabáèe a také nìjaké kraslice. Máte tak možnost si je od skautù odkoupit.

Tomáš Kyvalský

JAKO I MY ODPUSZCZAMY NASZYM WINOWAJCOM Gdy ktoś mnie uderzy, skrzywdzi albo zrani, to tak, jakby wrzucił mi do serca kamyk, który mi ciąży, uwiera i boli, jak skaleczenie, co nie chce się zgoić. Gdy takich kamyków jest tam coraz więcej, to od nich kamienne robi mi się serce. I zapominam, że ja też kogoś ranię i krzywdzę, zasmucam, a czasem okłamię …. Więc gdy Cię proszę, żebyś mi przebaczył, tamtym od kamyków muszę też wybaczyć …. A wtedy serce jak ptak chce zaśpiewać, Bo nie ma nikogo, na kogo się gniewać! T. Ruciński

7

Ladislav Simajchl: Naše role při nedělní bohoslužbě (21)

PŘÍPRAVA DARŮ Všichni víme, že po kázání následuje zpravidla vyznání víry a pøímluvy. Tím konèí bohoslužba slova a zaèíná druhá èást památky našeho osvobození. Knìz pøechází k oltáøi a vy za zpìvu pøinášíte obìtní dary. Zaèíná eucharistická slavnost, obì Kristova. Když se shromažïujeme k nedìlní bohoslužbì, to se pøipravuje mešní dar: my jsme ten vlastní obìtní dar! Pøi obìtním prùvodu a pøípravì darù nás symbolicky zastoupí chléb a víno, ale my jsme ten materiál, který chce Otec promìnit. My se máme stát tìlem Kristovým v dnešním svìtì. Své osobní radosti budeme vkláda t ke sladkému chlebu na patenu, své trampoty budem pøilévat do trpkého vlna. Své prosby a potøeby budeme odevzdávat se svým penízem na dobré úèely do sbìracího košíku. Dobrá bohoslužba nezáleží jen na tom, jestli se nám líbil zpìv pøi mši, kázání, roucha, kvìtiny. Bohoslužba je dobrá tenkrát, jestli vše spoluprožíváme srdcem, jestli se chceme dát promìnit, jestli se k této sebeobìti nabídneme. To pak nedìlní mše osvìtí naše smysly tak, že dá nový smysl naší všední práci a posílí nás k jejímu zvládnutí. Pøíprava darù se jmenuje ten druhý zaèátek. Za starých èasù v tuto chvíli všichni povstávali a nesli k oltáøi své dary osobnì. My jsme si svùj chléb hostii - vložili na patenu hned pøi pøíchodu do kostela a svùj penìžitý dar vložíme pøi sbírce do košíèku. Vìtšina z nás zùstává v lavici. Obìtní dary pøináší k oltáøi zpravidla ta rodina, na jejíž úmysl se toho dne mše obìtuje. Pøi rùzných pøíležitostech mohou jít v obìtním prùvodu i jiné skupinky, napø. pozùstalé pøíbuzenstvo pøi zádušní mši, školáci na zaèátku a na konci roku, mužská mládež farnosti na sv. Štìpána, dívèí na Nový rok, ženy na hromnièní mši, muži pøi josefské bohoslužbì, kostelní hospodáøi a èlenové farní rady o Božích hodech, branci po odvodu. Také prvokomunikanti a biømovanci se obèas takto pøedstaví farní rodinì. Pøinášejí svíèky, kvìtiny nebo jiné dary a plody našich polí, zahrad a lesù. Zde je dost místa pro lidovou tvoøivost, jak bývá vidìt pøi apoštolských cestách našeho svatého Otce po rùzných zemích svìta. Pán Ježíš to považoval za samozøejmé, že každý, kdo pøišel do chrámu, nesl svùj dar k oltáøi osobnì. Svìdèí o tom jeho slova: "Pøinášíš-li svùj dar k oltáøi ... smiø se napøed se svým bratrem." Nejen stav našeho srdce, ale i samo kráèení nemá být ledajaké. Romano Guardini o tom napsal: "Umíš vùbec kráèet? Kráèet není chvátat, není bìžet, je to klidný pohyb. Není to bázlivé cupitání, jde se neohroženì vpøed, pružným krokem, vzpøímený, ne shrbený, pevnì máš jít k oltáøi." Øádná chùze, to je nìco krásného. Podle toho, zda kráèí muž èi žena, nabývá tato chùze mužného nebo pùvabného rázu. Nese v sobì zevní bøemeno nebo vnitøní svìt jasného klidu. Takové kráèení s obìtními dary, to je krásný bohoslužebný úkon. Je to výraz ušlechtilého lidského bytí. Vzpøímená postava zùstává výsadou èlovìka. Zpøíma kráèet, to zobrazuje Boží èlovìèenství. Obèas slyšíme knìžské modlitby pøi pøedkládání darù. Jsou to upravené stolní

modlitby Izraele z dob Pána Ježíše. Mysleme na to, že i Svatá rodina, i Pán Ježíš se doma v Nazaretì podobnì pøed jídlem modlívali. "Požehnaný jsi, Hospodine, Bože celého svìta. Z tvé milosti máme tento chléb a tento pokrm. Je to plod naší zemì, je to plod lidské práce - a se nám stane chlebem vìèného života." - Celá vlna vdìènosti zaplaví každého, kdo se ji modlí srdcem. Když je teï knìz obrácen tváøí k lidem, mùžeme sledovat i to, jak knìz vlévá do vína radosti i kapku vody. Je to naše èlovìèenství, které se tu setkává s Ježíšovým božstvím. O sváteèních pøíležitostech sledujeme slavnostní okuøování obìtních darù vonným dýmem kadidla. Pak sledujeme poslední kající gesto knìze - mytí rukou, srdce i rtù - než je propùjèí Kristu, aby nyní v jeho jménu promlouval. Nato se knìz vytrhuje z usebrání a obrací se pøekvapivì na pøítomné s prosbou Ježíše v Getsemanské zahradì: "Bratøí, modlete se! Bratøí, modlete se, aby se moje i vaše obì 1íbila Bohu!" Proè to? Jako izraelský knìz vcházel do svatynì v èas obìti sám - lidé se modlili venku, tak teï má knìz vystoupit po schodišti dialogu pøed prefací do svatynì veèeøadla, doprostøed eucharistického tajemství, do getsemanské obìti Kristovy. Chápete, jakou hloubku má toto volání, abychom byli v modlitbì s Pánem a s ním, knìzem? Pøípravu darù uzavírá knìzova modlitba nad dary. Vyjadøuje radost nad podivuhodnou výmìnou, které se tu úèastníme: dary Stvoøitele se tu stávají naším darem Stvoøiteli, aby se promìnìné staly znovu dary Božími èlovìku. Bùh - èlovìk - Bùh - èlovìk. - Opravdu, "admirabile commercium" podivuhodná výmìna se tu odehrává, z níž nakonec obdarovaní odcházíme my. Kéž by nám ta dnešní úvaha pomohla, abychom se na pøípravì darù podíleli srdcem, myslí i tìlem, celým svým èlovìèenstvím. Poznámka Pøed bohoslužbou má být obìtní stùl zcela prázdný. Velký svícen stojí vedle obìtního stolu - jedna velká svíce je lepším symbolem než tøi malé. Kvìtiny radìji pøed obìtním stolem nebo vedle nìho. Jako se doma prostírá na stùl k sváteènímu obìdu, tak nyní zacvièení ministranti uctivì a hbitì rozkládají korporál, pøinášejí kalich a misál, který otevøou u obìtních modliteb. Misál radìji bez pultu, hned pøed knìze, pokud to zrak dovolí. Znovu si zdùraznìme, že oltáø nesmí být skladištìm rekvizit. Ty podrží a podá ministrant. Na obìtním stole mají zøetelnì dominovat mešní dary chleba, vína a patena. Je-li tam více vìcí, výmluvnost symbolu se tím potlaèuje. Je dobøe, že z obìtního stolu už zmizel i oltáøní køíž. Ten má místo vedle obìtního stolu (procesionální) nebo velký køíž visí na stìnì. Obìtní prùvod je v živých farnostech výborným projevem aktivity lidu. Už snad nikde nepøinášejí obìtní dary ministrantíci ze zastrèeného kouta kdesi za oltáøem. Pøinášejí je zástupci lidu z hloubi chrámové lodi. Pøi pøíchodu do kostela si lidé vkládali své hostie sami na patenu. Ted'je pøinášejí - zpra-

vidla ti, na jejichž úmysl se dnes slouží. Zdùrazníme, že mùže jít ke svatému pøijímání i ten, kdo si nedal hostii. - Když pøi svatém pøijímání partikule nestaèí, je pøece zásoba ve svatostánku. Podle rázu slavení pøicházejí se symbolickými dary i jiní, jak je to vidìt pøi mších svatého Otce na jeho apoštolských cestách. O hodech Božích, posvíceních, o poutích u nás nesou dary kostelní hospodáøi, celá farní rada. Na sv. Štìpána mùže jít na ofìru mužská svobodná mládež, na Nový·rok všechny dívky. Na hromnièní slavnost èi o svátku matek ženy, na josefskou mši muži. Také prvokomunikanti a biømovanci se takto pøedstavují farnímu spoleèenství. Na Svatou rodinu jdou manželské páry v tom roce oddané. Co nesou? Kvìtinu, svíèku, dìvèata na Nový rok ratolest Barborky, jmelí. Na vánoce misky s jablky, hruškami, vánoèku. Na dožínky (posvícení) všechny plody polí, lesa a zahrad. Na masopustní nedìli koblihy, na velikonoce mazanec, na Pondìlí velikonoèní nesou chlapci opentlené šlahaèky a dìvèata vajíèka. Lidová tvoøivost tu má své místo a farní rodina se ji pøi trpìlivém uvádìní brzy radostnì ujme. Doprovodné oblaèní modlitby - když se nezpívá - øíkejme nahlas jen obèas - aby je lidé mìli v pamìti. Jinak využívejme pøíležitosti ke chvilce tiché modlitby lidu - a øíkejme je potichu. Lidé se brzo nauèí vkládat zde na patenu záležitosti svého srdce. Mytí rukou je výmluvné kázání sobì i vìøícím, poslední kající úkon pøed vstupem do velesvatynì Eucharistie. Je škoda, když se koná minimalizovanì unáním koneèkù prstù nìkolika kapièkami vody z malièké mešní konvièky. Nìkde je pìkná konvice a mísa schovaná pro návštìvu biskupa - vytáhnìme ji nebo poøiïme. I vìtší ruèník na výrazné myti je vhodný. Lidé budou vidìt a rozumìt, že teï je knìz Petrem: "Pane, nejen ruce, ale i hlavu a srdce mi omyj!" Pokraèování pøíštì

Velikonoèní sv. zpovìï: Sobota 8. dubna 2006: dopoledne 9.00 – 12.00 hod. odpoledne 14.30 – 18.00 hod. Využijte dopoledních hodin, kdy je více zpovìdníkù. Pamatujte taky na svoje nemocné a umožnìte jim pøijetí svatých svátostí v týdnu pøed Kvìtnou nedìlí (3.4. – 7.4.)

Adorace u Božího hrobu Jako každý rok i letos chceme umožnit pøístup do kaple Božího hrobu po celou noc z Velkého pátku na Bílou sobotu. Je ale tøeba, aby se pøihlásili na noèní adoraci do dvouhodinových èasových blokù ti, kteøí zaruèí, že v noci kostel nebude prázdný. Pøihlásit se mùžete v zakristii. Tato noc je jistì velmi vhodná na chvíle strávené nerušenì se svým Pánem.

8

Nedìlní a sváteèní liturgie v dubnu 5. nedìle postní (2.4.) 1. ètení: Jer 31,31-34; 2. ètení: Žid 5,7-9; Evangelium: Jan 12,20-33 Žalm: odp. Stvoø mi èisté srdce, Bože! ref. Stwórz, o mój Bo¿e, we mnie serce czyste. Kvìtná nedìle (9.4.) 1. ètení: Iz 50,4-7; 2. ètení: Flp 2,6-11; Evangelium: Mk 14,1-15,47 Žalm: odp. Bože mùj, Bože mùj, proè jsi mì opustil? ref. Bo¿e mój, Bo¿e, czemuœ mnie opuœci³? Zelený ètvrtek (13.4.) 1. ètení: Ex 12,1-8.11-14; 2. ètení: 1 Kor 11,23-26; Evangelium: Jan 13,1-15 Žalm: ref. Kielich przymierza to Krew Zbawiciela. Velký pátek (14.4.) 1. ètení: Iz 52,13-53,12; 2. ètení: Žid 4,14-16; 5,7-9; Evangelium: Jan 18,1-19,42 Žalm: odp. Otèe, do tvých rukou porouèím ducha svého. Slavnost Zmrtvýchvstání Pánì (16.4.) 1. ètení: Sk 10,34a.37-43; 2. ètení: Kol 3,1-4 nebo 1 Kor 5,6b-8; Evangelium: Jan 20,1-9 nebo pøi veèerní mši sv. Lk 24,13-35 Žalm: odp. Toto je den, který pøipravil Pán, jásejme a radujme se z nìho. ref. W tym dniu wspania³ym wszyscy siê weselmy. 2. nedìle velikonoèní (23.4.) 1. ètení: Sk 4,32-35; 2. ètení: 1 Jan 5,1-6; Evangelium: Jan 20,19-31 Žalm: odp. Dìkujte Hospodinu, nebo je dobrý, jeho milosrdenství trvá na vìky. ref. Dziêkujê Panu, bo jest mi³osierny. 3. nedìle velikonoèní (30.4.) 1. ètení: Sk 3,13-15.17-19; 2. ètení: 1 Jan 2,15a; Evangelium: Lk 24,35-48 Žalm: odp. Hospodine, ukaž nám svou jasnou tváø. ref. Wznieœ ponad nami œwiat³oœæ Twoj¹, Panie. 4. nedìle velikonoèní (7.5.) 1. ètení: Sk 4,8-12; 2. ètení: 1 Jan 3,1-2; Evangelium: Jan 10,11-18 Žalm: odp. Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním. ref. Kamieñ wzgardzony sta³ siê fundamentem.

Pøíští èíslo MOSTu vyjde 7. kvìtna 2006. Pøíspìvky mùžete zasílat do 26.4.2006.

most

Poøad bohoslužeb v dubnu 1. Nedìle 2.4.2006 – 5. nedìle postní; 6.30 a 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 polsky. 2. Pátek 7.4.2006 – první pátek v mìsíci. 3. Nedìle 9.4.2006 – Kvìtná nedìle; 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 èesky. 4. Nedìle 23.4.2006 – 2. nedìle velikonoèní (Božího Milosrdenství); 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 èesky. 5. Úterý 25.4.2006 – svátek sv. Marka, evangelisty. 6. Sobota 29.4.2006 – svátek sv. Kateøiny Sienské, panny a uèitelky církve, patronky Evropy. 7. Nedìle 30.4.2006 – 3. nedìle velikonoèní; 6.30 a 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 polsky. 8. Støeda 3.5.2006 – svátek sv. Filipa a Jakuba, apoštolù. 9. Pátek 5.5.2006 – první pátek v mìsíci. 10. Nedìle 7.5.2006 – 4. nedìle velikonoèní; 6.30 a 10.00 polsky, 7.50 a 17.00 èesky. 11. Po celou dobu postní se bude každý pátek a nedìli konat pobožnost Køížové cesty v tom jazyce, v jakém bude sloužena nedìlní vyèerní mše svatá. Ve stejném jazyce bude sloužena i páteèní veèerní mše svatá, ranní pak bude v opaèném jazyce. V nedìli pak po Køížové cestì bude svátostné požeh-nání. 12. Každou nedìli pùl hodiny pøed veèerní mší svatou (mimo dobu postní) je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a svátostné požehnání. Poslední nedìle v mìsíci – Mariánské veèeøadlo. 13. V mìsíci kvìtnu slavíme májové pobožnosti v nedìle pøed veèerní mší svatou, v týdnu po veèerní mši svaté.

Úmysly apoštolátu modlitby – duben 2006 Denní modlitba Apoštolátu Nebeský Otèe, kladu pøed tebe celý dnešní den. Pøináším ti v nìm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpøítomòuje obì sebe samého za záchranu svìta. Duch Svatý, který jej vedl, kéž je i mým prùvodcem a vyzbrojí mì silou pro svìdectví o tvé lásce. To vše pøináším jako svou nepatrnou obì spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou Církve, zvláštì na úmysly, které nám pøedkládá Svatý otec a naši biskupové pro tento mìsíc: 1. Úmysl všeobecný: Aby vlády všech národù respektovaly osobní, sociální a politická práva žen. 2. Úmysl misijní: Aby církev v Èínì mohla uskuteèòovat své misijní a evangelizaèní poslání bez pøekážek a v plné svobodì. 3. Úmysl národní: Aby dìti byly v duchu evangelia vychovávány k pokoji a toleranci a ne k násilí a sobectví.

14. V prùbìhu týdne mše svaté zaèínají v 6.35 a 17.00 hodin. V pondìlí, støedu, pátek - ranní èesky, veèerní polsky. V úterý, ètvrtek, sobotu - ranní polsky, veèerní èesky. 15. Každý ètvrtek od 16.00 a první pátek po ranní mši svaté je výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní. 16. Každý pátek po ranní i veèerní mši svaté je výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní s modlitbou Korunky k Božímu Milosrdenství. První pátek v mìsíci - litanie a zasvìcení Božskému Srdci Ježíšovu. Každý poslední pátek v mìsíci v prùbìhu celého školního roku se modlíme za dìti, mládež, žáky, studenty, katechety, uèitele a vychovatele pøi veèerní adorací Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní od 16.00 hodin. 17. Mše svatá v Domovì dùchodcù na Sosnì je každý pátek v 15.30. Pùl hodiny pøed zaèátkem mše svaté je možno pøistoupit ke svátosti smíøení. Mše svatá v Nemocnici Sosna je sloužena každou sobotu v 15.30. Pøede mší sv. pøíležitost ke svátosti smíøení. Redakce neruèí za jazykový sled jednotlivých mší sv. Sledujte vývìsku v kostele!

Bohoslužby o Velikonocích Svatý týden: Pondìlí, úterý, støeda – mše sv. normálnì v 6.35 a 17.00 hodin. Ètvrtek 13. dubna 2006 – Zelený ètvrtek: Ráno není mše svatá. Slavná mše svatá na památku poslední veèeøe Pánì v 17.00 hodin – polsky. Po mši svaté pøenesení Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní do boèní kaple Getsemanské zahrady a soukromá adorace do 21.00 hodin. Pátek 14. dubna 2006 – Velký pátek – den smrti Pána Ježíše: Pøísný pùst od masa a pùst újmy (jednodenní nasycení). Ráno nejsou žádné bohoslužby. Odpoledne bude kostel otevøen od 14.00 hodin. V 16.00 hodin je pobožnost Køížové cesty a hned po ní zaèínají velkopáteèní bohoslužby v èeském jazyce. Po bohoslužbách pøenesení Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní do Božího hrobu. Kaple Božího hrobu bude jako jiné roky otevøena boèním vchodem celou k noc k soukromé adoraci. Zaèíná Novéna k Božímu Milosrdenství. Sobota 15. dubna 2006 – Bílá sobota: Po celý den je otevøen kostel k adoraci u Božího hrobu. Žehnání pokrmù bude v 10.30 a ve 14.30 hodin. 17.30 hodin – ukonèení adorace u Božího hrobu a Korun-ka k Milosrdenství Božímu. Nedìle 16. dubna 2006 – Slavnost Zmrtvýchvstání Pánì: 4.30 hodin Vzkøíšení; èesky-polsky. Mše svaté v 10.00 èesky, 7.50 a 17.00 polsky. 16.30 hodin – adorace a svátostné požehnání. Pondìlí 17. dubna 2006 – Pondìlí v oktávu velikonoèním; mše sv v 6.30 a 10.00 hodin polsky, 7.50 a 17.00 èesky. 16.30 hodin – adorace a svátostné požehnání.