RYBNÍKÁŘSTVÍ Rybářské sdružení České republiky
Prosinec 2010 - Číslo
ROZHOVOR
Z EVROPSKÉ UNIE
SZIF
Josef Malecha: Na mimoprodukční funkce rybníků nejde rezignovat
Evropská federace chovatelů ryb jednala o KHV
Antonín Vavrečka o Portálu farmáře
3
4
Inspirace na vánoční zpracování kapra byla k vidění na Gastrofestu „Viděla jste, co ti kluci umějí?“ povídá žena, odcházející od expozice, v níž studenti vodňanské Střední rybářské školy předváděli filetování kaprů. Dělo se tak v rámci Gastrofestu, který se na českobudějovickém Výstavišti konal v polovině listopadu. Garantem expozice, propagující českého kapra, bylo Rybářské sdružení České republiky, které účast na této mezinárodní gastronomické akci financovalo. České Budějovice
Pět studentů spolu s učitelem Miroslavem Mertenem vysvětlovalo, co se na škole učí, nabízelo její rybí kuchařky a plakáty Poznej naše ryby. Hlavně však přímo před očima návštěvníků předvádělo, jak jednoduché je zpracování kapra. Samozřejmě za předpokladu, že se to umí. Třeťák Jan Kovář a čtvrťák Jakub Kavka tyhle práce zvládali opravdu mistrovsky. „Naučil jsem se to kdysi od dědy na cejnovi. Myslím, že na desátém už to bylo v pořádku,“ vzpomíná s úsměvem Jakub Kavka. Podle něho na tom není nic těžké-
Vodňanští studenti Jan Kovář a Jakub Kavka v akci.
ho. Člověk jen musí umět uchopit rybu a mít ostrý nůž. „Nejraději mám trojobal. Ale je-li čas, sáhnu
i po chuťovkách – kapřích škvarkách nebo hranolkách,“ dodává. (Pokračování na straně 2)
4
VĚDA A VÝZKUM
5
Možnosti intenzivního chovu okouna říčního v Evropě
6
EDITORIAL
PF 2011 Na konci starého roku se sluší bilancovat. Na začátku toho nového zase přemýšlet o možných cílech a ambicích. A pokud jde o bilancování, české produkční rybářství si bezesporu zaslouží uznání. Má za sebou nesnadný rok (kolikátý už vlastně?), což berme jako důkaz, že v čele rybářských firem stojí lidé, kteří své práci rozumějí. A budou to muset opět potvrdit i v roce 2011, protože nic nenasvědčuje tomu, že by se podmínky k podnikání změnily k lepšímu. Právě naopak. Utne-li stát dotace na mimoprodukční funkce rybníků, jejich vlastníkům a nájemcům přitíží. Český kapr, ať je jakkoliv chutný, tyhle další náklady sotva unese. Jinak řečeno: sotva na ně vydělá. Proto i přání do roku 2011 je obyčejné a zní: ať všem slouží zdraví a mají vůli a výdrž řešit další podnikatelská úskalí.
Restrikce národních dotací ohrozí celé české produkční rybářství Rybářské firmy, jak ukázalo i prosincové plénum Rybářského sdružení ČR, se obávají, že zastavení státní podpory na mimoprodukční funkce rybníků negativně postihne celé odvětví a ohrozí jeho konkurenceschopnost. Tato národní podpora měla být letos snížena na 40 milionů korun, ale ve skutečnosti zřejmě nebude vyplacena vůbec, a pro rok 2011 má být kvůli nedostatku peněz ve státním rozpočtu dokonce dotační titul 15, zaměřený právě na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků, vyřazen úplně.
„Pro odvětví by to byla nepředstavitelná rána, protože by v něm došlo k nerespektování prokazatelné újmy. Současná, ale i dlouhodobá, rentabilita chovu ryb je poměrně nízká. Dosud nikdy nestačila k vytvoření potřebných zdrojů pro žádoucí údržbu rybníků,“ říká Ing. Václav Šilhavý, ředitel Rybářského sdružení ČR, který se v této věci obrátil na ministra zemědělství a poté dopisem na ministra financí a dále na některé poslance a senátory s prosbou o pomoc při řešení této nepředvídané, tíživé situace. Podle produkčních rybářů státní správa tím nedoceňuje zcela výjimečnou a nenahraditelnou vodo-
hospodářskou roli rybníků, akumulujících vodu v krajině a plnící i retenční funkci. Schopnost rybníků zadržet vodu se ve vnitrozemském státě vždy mimořádně cení, protože může omezit dopady přívalových vod a z nich vznikajících stále častějších povodní. V České republice je 52 tisíc hektarů rybníků a pro období do roku 2014 byl získán souhlas se státní podporou jejich mimoprodukčních funkcí. To je obsaženo v Ústředním věstníku Evropské unie 2010/C 218/03. Ministerstvo zemědělství poskytuje dotace na rybníky s výměrou nad 5 hektarů na základě uplatněných žádostí osob a firem, podnika-
Evropský rybářský fond. Investování do udržitelného rybolovu
jících v rybářství. V posledních pěti letech na podporu víceúčelových mimoprodukčních funkcí rybníků z jeho zdrojů takto mířilo od 64,1 do 74,3 milionu Kč ročně. Tyto prostředky rybářské firmy nejčastěji využívaly k podpoře akumulace a retence vody v krajině, omezení aplikace minerálních a organických hnojiv, odstraňování sedimentů z lovišť nebo zachování litorálního pásma. Rybářství tvoří důležitou součást českého zemědělství a soustavy rybníků představují světový unikát. Vedle chovu ryb mají také řadu nezastupitelných funkcí. A uchovat vše, znamená i udržet k tomu určené dotace.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
www.cz-ryby.cz
www.rybsdr.fish-net.cz
2 INFORMACE
Šetří se, na marketing půjde o sto tisíc méně České Budějovice
Na společné marketingové akce Rybářského sdružení půjde v roce 2011 celkem 300 tisíc korun, tedy o sto tisíc korun méně než letos. Doporučil to Výkonný výbor sdružení na listopadovém jednání. Prosincové plénum to potvrdilo a schválilo seznam akcí, zařazených do marketingové strategie sdružení na příští rok. Jsou to na-
příklad Ryby a víno v Prachaticích, Gastrofest České Budějovice, seminář kuchařů v Hotelu Zvíkov nebo podpora výuky rybí kuchyně na kuchařských školách. Součástí těchto aktivit je rovněž udržování ochranných známek a správa webových stránek. „Částka to není velká, měla by spíš růst než klesat, ale firmy kvůli krizi šetří i v této oblasti. To je realita,“ uvedl Ing. Martin Urbánek, Ph.D. Další diskutované akce,
jako veřejné předvádění filetování a následné ochutnávky výrobků ze sladkovodních ryb, je třeba ještě podrobněji dořešit. Rybářské sdružení ČR zároveň formou dotazníku provádělo průzkum zájmu členských firem o prezentaci na výstavách v rámci opatření 3.3., záměr e) OP Rybářství. S výjimkou třeboňské Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína nebyl zatím o prezentaci zájem.
Vyhláška by měla pomoci. Ne naopak Připravovaná vyhláška k rybníkářství (§ 39 odst. 8 vodního zákona) by neměla omezovat rybářské hospodaření a měla by přispět ke snížení stávající administrativní zátěže a k zajištění udržitelného rybničního hospodaření v České republice. Zástupci rybářských firem se na tom shodli na prosincovém plénu Rybářského sdružení ČR. „Prováděcí předpis novelizované-
ho zákona o vodách se stane určující legislativní normou pro vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření, a pro naše členy je důležité, aby je nepoškozoval,“ vysvětluje Ing. Václav Šilhavý, ředitel Rybářského sdružení ČR. Existuje dokument, který vznikl za účasti odborných pracovníků rezortu zemědělství a specialistů produkčního rybářství. Své postoje hodlá sdružení, s pod-
porou Ministerstva zemědělství, zapracovat do právního předpisu, připravovaného v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí. „Vedle konsensuálního přístupu k environmentální problematice nám jde o to, aby domácí produkce ryb byla konkurenceschopná a ekonomicky stabilní. Jen tak se české rybářské firmy udrží na trhu a budou ekonomicky životaschopné,“ uvedl Václav Šilhavý.
Český kapr v hotelu Zvíkov Hotel Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí byl počátkem prosince místem už 5. ročníku kulinářské soutěže profesionálů Český kapr v regionální kuchyni, na jejímž uspořádání se vedle šumavské pobočky Asociace kuchařů a cukrářů ČR a dalších partnerů podílelo i Rybářské sdružení ČR. O nejlepší připravený pokrm z kapra usilovalo pět kuchařů juniorů a sedm kuchařů seniorů. Příprava pokrmů se prováděla před diváky a promítala na plátno. „Byla to zdařilá akce, i když samozřejmě komornější. Ale právě gastronomie je místem, které nám s popularizací pokrmů z kaprů může hodně pomoci,“ uvedl Ing. Martin Urbánek, Ph.D., který na soutěži zastupoval Rybářské sdružení ČR.
Inspirace na vánoční zpracování kapra byla k vidění na Gastrofestu (Dokončení ze strany 1) To Jan Kovář nejdříve všechno odkoukal od spolužáka, s nímž jezdí po výstavách. Jak ale přiznává, před filetováním dává raději přednost klasické podkově. „Kosti ke kaprovi patří. Hodně lidem vadí, ale při jídle si musejí udělat čas a vychutnat si ho. Prostě žádný spěch. Pak i na ty kosti zapomenou,“ říká. Oba kluci se ale shodují, že lidé často nevědí jak rybu zpracovat a upravit. Nakonec na Gastrofestu se o tom měli možnost přesvědčit. Ženy, muži, mladí i starší, ti všichni se netajili uznáním. Často se přitom i svěřili, co jim to dává za práci, a jak je taková příprava potrápí. „Tady vidí, že dostat z kapra šupiny lze rychle, bez toho bohapustého škrábání, a přitom si všude udržet čistotu. Nikdo je to nenaučil. I proto máme na našem školním webu podobný instruktážní film,“ poznamenává nestor českého rybníkářství Miroslav Merten, který letos po řadě let opustil post ředitele školy a už na ní pouze učí.
A jedním z předmětů, který se zde vyučuje, je právě filetování. Na Gastrofestu se denně filetovalo 12 až 15 kaprů z produkce Le-
Miroslav Merten
sů a rybníků města České Budějovice. Očištěné a připravené kapří maso pak převzali studenti strakonické střední odborné Euroško-
Informace zájemcům podávali (zleva) Jakub Veselý, Tomáš Bárt a Christoph Michael.
Učitel obsluhy, cestovního ruchu a hotelového provozu Jaroslav Švarc se svými studenty.
ly, kteří ho ve své protilehlé expozici dál kulinářsky zpracovali, aby ho pak mohli nabídnout hostům výstavního pavilónu. „Se Střední rybářskou školou takto spolupracujeme už šest let k oboustranné spokojenosti. Oni kapra připraví a naši čtvrťáci z něho hned uvaří hotové pokrmy, které pak servírují,“ potvrzuje Jaroslav Švarc, učitel obsluhy, cestovního ruchu a hotelového provozu. Podle Miroslava Mertena lze u nás zákazníky dělit do tří skupin – jedni rybu nechtějí ani vidět, druzí ji naopak milují, a třetí, těch je plných 85 procent populace, mají kapra rádi, když se jim připraví a naservíruje. A právě tuhle početnou skupinu měla rybářská expozice na Gastrofestu oslovit. „Změnit stravovací návyky lidí trvá dlouho. Proto každá taková akce, kde jsme s nimi v přímém kontaktu a >naživo< jim ukazujeme, jak lze snadno a rychle kapra připravit, má smysl,“ uzavírá návštěvu na Gastrofestu Martin Urbánek, pod něhož marketing na Rybářském sdružení ČR spadá.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
prosinec 2010
ROZHOVOR 3 Předseda představenstva akciové společnosti Rybářství Třeboň Josef Malecha říká:
Na mimoprodukční funkce rybníků nejde rezignovat Ing. Josef Malecha je předsedou představenstva akciové společnosti Rybářství Třeboň, která je největším českým i evropským producentem sladkovodních ryb. Firma hospodaří na 488 rybnících o výměře 8086 hektarů, z nichž ročně vyloví kolem 3200 tun tržních ryb. Z nich 90 procent výlovů tvoří kapr. Jejím vlastníkem je akciová společnost Rybářství Třeboň Hld. Jak jste se dostal k rybám? Trochu oklikou, protože jako absolvent českobudějovické Vysoké školy zemědělské, na níž jsem vystudoval zootechnický obor, jsem do Rybářství Třeboň nastoupil s tím, že se budu věnovat chovu drůbeže. Řízením osudu jsem se ale dostal na největší rybářské středisko Ponědraž, kde se loví 1350 tun tržních ryb a procházel tam všemi funkcemi, které snad existují. Díky tomu jsem se dostal i přímo k rybám. Co bylo tím řízením osudu? Pocházím z kraje rybníků z vesnice Bošilec a vyrůstal jsem u dvě stě hektarového rybníka Bošilecký a 438 hektarového rybníka Horusický velký. A jak už jsem říkal, na rybářském středisku Ponědraž jsem dělal odbornou praxi. Právě jeho vedoucí Josef Marek si mě tam pak po jejím skončení nechal. Hlavně díky němu jsem získával základní praktické rybářské zkušenosti. To byla škola života od rybářského dělníka, pěšáka nebo zootechnika. Druhým šéfem, který mi hodně dal, byl jmenovec Ing. Milan Malecha. Pozdější vedoucí střediska, jeden z největších odborníků v třeboňském Rybářství. Měl jsem prostě štěstí na vedoucí. I díky tomu jsem později mohl přejít na třeboňské ústředí jako vedoucí technik pro výrobu a odbyt. Od roku 2001 jsem tam byl výrobním ředitelem a po vzniku holdingu jsem pak byl posunut do čela Rybářství Třeboň a.s., jako předseda představenstva pověřený jeho řízením. To bylo v roce 2007. Dokáže vás tedy ještě něco překvapit? Určitě. To bych si moc fandil, kdybych si myslel, že už všechno vím. Ale právě znalost provozu mi umožňuje pružněji na složité situace reagovat. Kdybych to řekl stručně, tak z toho už nejsem „vykulený“ tak dlouho. V rybařině je hodně důležité znát všechny souvislosti.
Které období pro vás bylo nejtěžší? Určitě to byly „povodňové“ roky 2002 a 2006. To už nejde jenom o produkci, ale i o majetek firmy a životy a majetky lidí, co bydlí na povodí řek a pod hrázemi rybníků. Což člověk plně pochopí asi až při takové extrémní situaci. To je jedna z těch zmiňovaných souvislostí, která vás naučí chápat vodní dílo jako celek. Co pak říkáte na „vysychající“ dotace na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků? Pro české rybářství to není dobrá zpráva. U nás ve firmě tvořily peníze na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků vždy významnou část rozpočtu. A když nebudou dotace, budeme alespoň nezbytnou část muset nalézt uvnitř firmy. To se samozřejmě dotkne firemní ekonomiky, protože prodej ryb tyto náklady neutáhne. Na druhou stranu asi těžko řekneme, že nebu-
deme rybníky stavebně udržovat, protože nejsou peníze. To bychom si v budoucnu zadělávali na malér. Jednou by se nám to zle vymstilo. Takže díra v rozpočtu? Tak nějak. Pro letošní, končící rok 2010, nevíme, jestli budou tyto dotace vyplaceny a pro rok 2011 s nimi počítat už nemáme vůbec. Do státního rozpočtu, z něhož tyhle peníze plynou, nevidím, ale říkám, že to je chyba. Doplatí na to celé odvětví. Tím spíše, že se rozkolísaly ceny nakupovaných krmných obilovin. Letos skočily na 4000 korun za tunu, zatímco vloni stála tuna 2400 korun. Prostě tyhle dotační peníze budou v odvětví citelně chybět. Lze ještě ve firmách šetřit? Šetřit můžete vždycky. Otázkou ale je, co to přinese. I úspory mají hranice a nesmí ohrozit efektivní fungování organizace. Po všech opatřeních, která jsme v minulosti právě kvůli optimalizaci výroby provedli, je zřejmé, že se prostor pro to zužuje. Co pamatuji, tak po sloučení Rybářství Třeboň s Rybářstvím Tábor jsme měli 180 stálých zaměstnanců a dnes jich stejnou práci dělá zhruba stovka. Čemu pak dát přednost: výrobě nebo opravám či investicím? Výroba nás živí a tím to je dané. Zároveň je ale jasné, že péče o rybníky musí být kontinuální. Rezignovat na ně by znamenalo zvyšovat vnitřní zadlužení, které by stále narůstalo, hromadilo se a cesta by z toho nebyla. Za této situace to bude o kompromisech. Ale je evidentní, že objem peněz dávaných do údržby rybníků se bez dotací Ministerstva zemědělství sníží. Skoro bych řekl: význam-
ně sníží. Ke škodě nejen rybářství, ale celého vodního hospodářství. Vadí vám to? Samozřejmě. Zvláště, když vidíte vodohospodářský význam rybníků v krajině. A to nejen v časech povodní, ale i v době sucha. Krajinotvorná funkce rybníků je významná. Obejde se rybníkářství bez dotací? Neobejde, stejně jako se bez nich neobejdou třeba farmáři. Každý k tomu máme své důvody. My hospodaříme na vodních dílech, která vznikala ve 14. a 15. století a jejich údržba je velmi nákladná. Jejich technický stav musí odpovídat technicko-bezpečnostním podmínkám a bez přispění dotačních titulů to může být časem problém. Nemluvě o tom, že musíme udržet konkurenceschopnost naší produkce v Evropě. Chovem a prodejem ryb na všechno nevyděláme. Bude české rybnikářství stát stále na kaprovi? Nepochybuji o tom, protože kapr je rybou, která do našich rybníků pasuje a je prostě nejvhodnější. Jeho chovem dokážeme získat potřebné přírůstky a ekonomické efekty. Neznamená to ale, že musíme donekonečna jen „opisovat“ naše předky. Spousta věcí se dá díky novým poznatkům měnit. U nás v třeboňském holdingu se třeba pod vedením Ing. Jana Hůdy, Ph.D., zabýváme pilotními projekty, zaměřenými na krmiva ryb. Ta tvoří významnou část nákladů, a když zjistíme, což se už daří, jaké je nejvhodnější a v jakých dávkách, ekonomika přikrmování a tedy i celé výroby velmi zefektivní. V tom je podle mne budoucnost českého rybářství. Ptát se vás na Vánoce je asi zbytečné. Mám rád všechny druhy sladkovodních ryb, ale kapr je kapr, za předpokladu, že se umí připravit. A také vyprodukovat, protože hodně záleží na tom, v jakém prostředí žije a čím se přikrmuje. A to čeští rybáři umí.
Josef Malecha na třeboňských sádkách s Václavem Čápem.
A nový rok? Kéž by byl alespoň takový jako ten letošní, Všechna čísla ještě nemáme pohromadě, ale už teď mohu říct, že letos jsme v Rybářství Třeboň a.s. vyrobili plánovaných 3200 tun tržních ryb.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
www.cz-ryby.cz
www.rybsdr.fish-net.cz
4 Z EVROPSKÉ UNIE
Evropská federace chovatelů ryb jednala o KHV Říjnové zasedání Evropské federace chovatelů ryb (FEAP) se konalo na Maltě. Zúčastnilo se ho více než 50 delegátů. Na programu byly především informace, související s důležitými obchodními komoditami, lososem a pstruhem. Jednalo se rovněž o jeseterovitých rybách, o prodeji a značení výrobků. Doc. Ing. František Vácha, CSc., Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeská univerzita St. Julians, České Budějovice
Hodně prostoru bylo věnováno také řešení otázek souvisejících s problematikou výskytu, registrace a kontroly nemoci kaprovitých ryb, která je označována jako koi herpes virus – KHV. Záležitost kolem KHV je staršího data, ale velmi těsně se dotýká producentů ryb v České republice i dalších středoevropských státech, v nichž se tato ryba chová. Historické pozadí vyjednávání o nemoci KHV na platformě EU vychází z dřívějších rozdílných stanovisek členských států. Po praktické stránce v Polsku přistoupili k problematice úhynů ryb, způsobených tímto onemocněním, s nadějí na možnost vyššího čerpání finančních prostředků ze strukturálního fondu pro rybářství s tím, že tyto zdroje obecně pomohou sladkovodnímu rybářství. Maďarský přístup vyústil v jednostranné jednoduché prohlášení o tom, že země je zcela prostá této nákazy. To však nedávná následná a cílená kontrola ze strany Německa vyloučila. V kontrolovaných rybách byly zachyceny specifické protilátky, což znamená, že ryby onemocnění dříve prodělaly. Postoj Německa zahrnuje dvě polohy – vysoký výskyt onemocnění a úmrtnost ryb v Sasku, zatímco Bavorsko úhyny nevykazuje. V analyzovaných rybách se však potvrzuje výskyt protilátek. Němci vidí problém zejména v ceně rozborů, které musí provádět pouze akreditované laboratořek, a to na poměrně velkém počtu vzorků několika tkání – mozek, játra, slezina, střeva, svalovina. Předepsaný počet a rozsah rozborů je, podle jejich vyjádření, pro malé far-
máře hospodářsky neúnosný. Přesto, že situace kolem nemoci KHV není nová, je pro naše rybáře zvlášť významná. Především ve vazbě na dosud neuzavřenou legislativu o této nemoci a objem produkce kapra. Téměř polovina domácí produkce se vyváží do zemí Evropské unie. Pokud
se zmíněné onemocnění opravdu dostane do legislativního režimu omezujícího prodej ryb (ať nemocných nebo se záchytem protilátek po nemoci), bude to mít na české producenty velký hospodářský dopad. Situace ale není ani po dlouhých letech jednání uzavřena, stále probíhají odborné diskuse a existují obavy z omezení vývozu a přesunů ryb. Proto doporučujeme, aby Rybářské sdružení i zainteresovaní členové sdružení všemi prostředky působili na státní správu, aby při oficiálních technických jednáních
v Bruselu stále a jednoznačně hájila stanovisko, že Česká republika nesouhlasí se zařazením KHV na seznam nebezpečných nákaz sledovaných OIE, což umožňuje stabilizovaná zdravotní situace v našich chovech ryb. Současně je třeba, aby byla prosazena kompenzace vysokých nákladů na rozbory ze zdrojů mimo producenty ryb. Záležitost je ostře sledována a podporována zahraniční veterinární lobby, pro kterou by případný výskyt onemocnění znamenal vítané rozšíření činnosti a současně dobrý zdroj příjmů.
V popředí Courtney Hough, generální sekretář FEAP. Vedle něho sedí Arnault Chaperon, prezident FEAP a Španěl Gustavo Larrazábal. Čelem jsou italští delegáti Marco Gilmozzi a Mirella Fossaluzza.
Předseda komise pro sladkovodní akvakulturu Wim van Eijk z Holandska. Za ním Němci Stephan Hofer a Bernhard Feneis.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
prosinec 2010
INFORMACE 5
Portál farmáře se stal novým nástrojem v komunikaci mezi žadateli a SZIF Ing. Antonín Vavrečka, vedoucí Oddělení metodiky OP Rybářství Státní zemědělský intervenční fond Praha
Rádi bychom vás seznámili s novinkami v administraci žádostí a s činností Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen SZIF) jako zprostředkujícího subjektu v rámci Operačního programu Rybářství (dále jen OP Rybářství). V průběhu implementace OP Rybářství SZIF velmi pružně reaguje na možnosti informačního systému (dále jen IS SZIF) a v rámci příjmu žádostí došlo od roku 2008 k velkému pokroku. V roce 2008 při příjmu žádostí byla povinnou přílohou Žádost o dotaci v papírové podobě. Při psaném vyplňování této papírové Žádosti o dotaci docházelo ze strany žadatelů k velké chybovosti. Na Regionálních odborech (dále jen RO SZIF) při příjmu byla registrace této žádosti velmi časově náročná, jelikož docházelo k ručnímu přepisování údajů z formuláře Žádosti o dotaci do IS SZIF. V roce 2009 se stala povinnou přílohou Žádost o dotaci v elektronické podobě na datovém nosiči CD zpracovaná v softwarovém nástroji ve formátu *.pdf. Tento softwarový nástroj pomocí funkce „kontrola vyplněných údajů“ upozorňuje žadatele na chyby, kterých se žadatel dopouští při vyplňování této Žádosti o dotaci. Tento softwarový nástroj Žádosti o dotaci také velmi usnadnil práci na RO SZIF, kde již nedocházelo k ručnímu přepisování dat z papírové Žádosti o dotaci, ale nahrání dat z CD přímo do IS SZIF. Začátkem roku 2010 byl u vybraných opatření zahájen příjem žádostí prostřednictvím Portálu farmáře, kdy žadatel zasílá ze svého počítače vyplněnou Žádost o dotaci v elektronické podobě na příslušný RO SZIF. Portál Farmáře je informační portál (dostupný přes www.szif.cz), který poskytuje žadateli přístup k individuálním informacím detailního charakteru o jeho žádostech a umožňuje mu využívat
služby, jejichž cílem je žadateli pomoci, případně mu poskytnout podporu při vybraných úkonech. Přístup k individuálním informacím a službám mají pouze registrovaní žadatelé. Žadatel může získat registraci, resp. uživatelské jméno a heslo na Portál farmáře osobním podáním žádosti na RO SZIF. Bližší informace a podmínky jsou uvedeny na internetových stránkách SZIF (www.szif.cz). Součástí Žádosti o dotaci zasílané přes Portál farmáře je projekt a některé povinné (Čestné prohlášení žadatele při podání žádosti, Seznam příloh atd.) příp., nepovinné přílohy. Tato Žádost o dotaci zasílaná přes Portál farmáře má prostřednictvím funkce „kontrola vyplněných údajů“ velmi dokonalý systém kontrol při její vyplňování. Vyplnění a elektronické zaslání Žádosti o dotaci OP Rybářství přes Portál farmáře je možné vždy minimálně 14 dní před vlastním příjmem.
Portál farmáře v současné době nabízí mnoho funkcionalit. Mezi základní funkcionality patří přehled podaných, resp. zaregistrovaných a administrovaných Žádostí o dotaci. Žadateli prostřednictvím Portálu farmáře jsou zpřístupněny informace o postupu administrace jeho Žádosti o dotaci od zaregistrování až po vyplacení dotace. Mezi další základní funkcionality patří již výše zmiňované zaslání Žádosti o dotaci v elektronické podobě. Portál farmáře lze uvést jako nový nástroj v komunikaci mezi žadateli a SZIF. V rámci vývoje tohoto portálu za účelem zlepšení informovanosti žadatelů o administraci Žádostí o dotaci OP Rybářství je žadateli zpřístupněna nová funkcionalita „Aktuální podoba Žádosti o dotaci v průběhu administrace na SZIF“. Tato nová funkcionalita umožňuje stažení aktuální podoby Žádosti o dotaci z informačního systému SZIF v dané části administrace resp. v daném čase (tj. po úpravách provedených na základě doplnění po administrativní kontrole, po administraci Hlášení o změnách k dané Žádosti o dotaci apod.). V rámci tohoto vývoje budou již od jarního (únorového) kola příjmu žádostí roku 2011 žadateli zpřístupněny informace o získaném počtu bodů za jednotlivá bodovací kritéria. Tento přehled bodového hodnocení Žádosti o dotaci dle jednotlivých bodovacích kritérií bude zobrazovat údaje, o jaké bodovací kritérium se jedná, odpověď na bodovací kritérium
O Portálu farmáře se hovořilo rovněž na konferenci Akvakultura - podpora z Operačního programu Rybářství, kterou počátkem prosince uspořádalo v Praze Ministerstvo zemědělství, Řídící orgán OP Rybářství.
a bodový zisk. Od tohoto kola příjmu roku 2011 též předpokládáme, že příjem žádostí pro všechna opatření OP Rybářství bude realizován pouze prostřednictvím Portálu farmáře. V tomto roce dále plánujeme pilotně vyzkoušet příjem žádostí bez nutnosti osobní návštěvy žadatele na RO SZIF. V rámci přípravy na tento příjem žádostí bez nutnosti osobní návštěvy žadatele na RO SZIF je nutné minimalizovat počet povinných příp., i nepovinných příloh předkládaných při podání Žádostí o dotaci na RO SZIF. V rámci této přípravy jsme již zahájili kroky vedoucí ke snížení počtu povinných příloh zavedením systému dotazů do externích registrů v rámci kontroly osvědčení právního statutu. Tento systém dotazů do externích registrů je v rámci administrace využíván od 7. kola příjmu žádostí OP Rybářství. Pokud má žadatel o dotaci aktivní záznam v externích registrech obsahující výpis z Živnostenského či Obchodního rejstříku nebo výpis z Evidence zemědělského podnikatele, osvědčení právního statutu se jako povinná příloha nepředkládá (Specifická část Pravidel). Tyto výpisy z externích registrů jsou brány jako originál splňující podmínku „není starší než 3 měsíce k datu podání Žádosti o dotaci“. V případě, že ve výpisech z externích registrů není uveden předmět podnikání potřebný k prokázání „definice příjemce dotace“, jako je například chov ryb, je žadatel v rámci administrativní kontroly vyzván k doplnění. Pokud nemá žadatel aktivní záznam v těchto externích registrech a nedoložil osvědčení právního statutu jako povinnou přílohu, bude vyzván také v rámci administrativní kontroly k doplnění. Věříme, že výše popsané rozšíření funkcionalit IS SZIF a Portálu farmáře přispěje k dalšímu zvýšení transparentnosti celého systému administrace a bude tak podpořena i vzájemná důvěra mezi Státním zemědělským intervenčním fondem a zástupci produkčních rybářů, vzdělávacích subjektů, rybářských svazů a odbornou veřejností v rámci rybářství.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
www.cz-ryby.cz
www.rybsdr.fish-net.cz
6 VĚDA A VÝZKUM
Možnosti intenzivního chovu okouna říčního v Evropě Okoun říční (Perca fluviatilis L) se řadí spolu s candátem obecným (Sander lucioperca L) mezi perspektivní sladkovodní druhy ryb. Přívlastek perspektivní si okoun vysloužil díky zvládnuté reprodukci, uspokojivému růstu, vysoké kvalitě masa bez „Y“ svalových kostic a zájmu trhu. Ing. Vlastimil Stejskal, Ph.D., doc. Ing. Tomáš Policar, Ph.D., Fakulta rybářství a ochrany vod, Ústav akvakultury, Jihočeská univerzita České Budějovice, Vodňany
V Česku je okoun v pozici doplňkové ryby v rybničních polykulturách s kaprem, kde není jeho chov nijak regulován řízenou reprodukcí či cíleným vysazováním. Vysoká poptávka (až 10 tisíc tun za rok) po okouních filetech v alpských zemích je prozatím uspokojována především lovem z jezer. Celkem se v Evropě ročně vyloví kolem 25 tisíc tun okouna (celé ryby). Mezi hlavní producenty patří Finsko (17 tisíc tun), Rusko (3500), Polsko (2000) a Estonsko (1200). V zemích jako je Švýcarsko (Percitech S.A.), Francie (Lucas Perches SARL), Dánsko (Bornholms Hatchery Lakseklaekkeri) a Irsko (Clune Fisheris Ltd., PDS Irish Waters Perch Ltd., Ballybay Perch Ltd., KeyWatwer Fisheries Ltd.) je na farmách fungujících na bázi recirkulačních systémů v současnosti vyprodukováno kolem 315 tun okouna za rok. Technologie intenzivního chovu okouna říčního byla v počátcích inspirována chovy okouna žlutého (Perca flavescens Mitchill) v severní Americe, kde se produkuje kolem 500 tun okouna na farmách v blízkosti Velkých jezer. Navíc se v posledních letech věnuje mnoho odborné pozornosti vylepšení technologie chovu a optimalizaci prostředí. Recirkulační systém, umožňující chovat ryby v optimálních podmínkách z hlediska jejich růstu (teplota 23°C, optimální chemismus vody, kompletní krmné směsi) zkracuje růstový interval tržního okouna (100 g) na 12 až 14 měsíců. Nicméně, především investiční náročnost spolu s nedostatkem informací a zkušeností s tímto způsobem chovu ryb u nás, brání širšímu užití recirkulačních systémů pro produkci nejen okouna, ale i jiných hodnot-
ných druhů ryb. Intenzivní chov ryb v recirkulačních systémech tak zůstává fenoménem zemí jako je Nizozemí, Dánsko a Německo. Způsoby reprodukce U okouna je, podobně jako u ostatních dravých druhů ryb, důležité pro potřeby intenzivního chovu zvládnout technologii řízené a hlavně synchronizované reprodukce s cí-
provazců jiker z Nového Zélandu kam byl okoun introdukován. Generačky okouna říčního produkují jikry v podobě jikerných provazců. Ty jsou po oplození následně inkubovány v průtočných žlabech, aparátech, klíckách či akváriích o objemu 100 – 4 000 litrů vody s cílem zajistit co nejvyšší líhnivost larev. Líhnivost je závislá především na přístupu kyslíku k jikrám, proto se v provozních podmínkách (inkubace velkého množství jiker) osvědčilo zavěšování provazců do různých plastových košíčků, aby se zajistil maximální přístup vody (kyslíku) ke všem jikrám v provazci. Kontinuální a pravidelná kontro-
Foto: Wikipedie, Dgp.martin
lem masivní produkce věkově vyrovnaného potomstva. Pro synchronizaci a stimulaci výtěru se používá analogů gonadotropních hormonů, které jsou intramuskulárně aplikovány pouze jikernačkám. Jako nejvhodnější hormonální preparát používaný k stimulaci a synchronizaci výtěru okouna říčního je v ČR doporučován Supergestran, (obsahující účinnou látku -sGnRHa (D-Tle6, Pro9, Net), Lecirelin, který je běžně dostupný a legálně použitelný u ryb. Mlíčáci produkují dostatečné množství kvalitního spermatu během celé výtěrové periody bez hormonální stimulace. Manipulací s faktory prostředí, především s teplotou vody a fotoperiodou, lze významně ovlivnit produkci a kvalitu gamet a dosáhnout úspěšného mimosezónního výtěru. Nicméně, tento postup se v současné době hlavně pro energetickou náročnost, nevyužívá. Některé farmy (Irsko) si však plůdek mimo obvyklou sezónu zajišťují leteckým transportem oplozených
la embryonálního vývoje u inkubovaných jiker je další podmínkou pro úspěšnou inkubaci jiker v kontrolovaných podmínkách intenzivních chovů. Provazce, ve kterých se jikry normálně nevyvíjejí, popřípadě odumírají, je nutné hned odstraňovat, jinak mohou výrazně zhoršit kvalitu vody a ovlivnit inkubaci zdravých provazců. Při inkubaci jiker okouna prakticky nedochází k výskytu plísňových onemocnění, proto se nepoužívají léčebné koupele jiker. Inkubace jiker je ukončena po 80 – 160 denních stupních při doporučované teplotě vody 15 – 16°C. Na konci inkubace jikrných provazců se doporučuje uměle narušit strukturu provazců mírným protřepáním a tím uvolnit vlastní larvy okouna říčního. Odchov larválních stádií v kontrolovaných podmínkách Larvy okouna říčního mají po vykulení velmi omezené množství zásobních látek, malá ústa a primitiv-
ní trávicí trakt. Proto je živá potrava (především se v intenzivních chovech využívá Artemia salina či vířník Brachyonus calciflorus) jejich základním požadavkem počáteční výživy. Při krmení raných stádií tohoto druhu v kontrolovaných podmínkách se doporučuje raná stádia ryb krmit artémií až po dobu 20 – 25 dní. Teprve od hmotnosti 50 mg je lze začít krmit umělým krmivem. Při realizaci odchovu larev okouna říčního v kontrolovaných podmínkách byl vždy zjištěn výrazně heterogenní růst, způsobující četný kanibalismus a následně nízké přežití larev. Navíc při použití této metody je kvalita rychleného plůdku snížena v souvislosti s výskytem syndromu nenaplnění plynového měchýře a malformací páteře. Odchov larev a juvenilních ryb v rybničních podmínkách Vedle odchovu larev v kontrolovaných podmínkách intenzivního chovu se s úspěchem využívá odchov larev okouna v rybnících do kategorie rychleného plůdku (délka těla 30 – 40 mm a hmotnost 0,4 – 0,5 g). Tento způsob odchovu larev a juvenilů v předem připravených rybnících se zdá být vysoce racionálním způsobem produkce kvalitního násadového materiálu tohoto druhu využívající rybniční fond ČR. Podmínkami produkce jsou dobře připravený rybník (zimovaný, nahnojený, dobře a rychle vypustitelný), pravidelný monitoring nabídky přirozené potravy a růstu larev. Tím je zabezpečena průběžná kontrola chovu larev a juvenilů, která předchází ztrátám způsobených začínajícím kanibalismem u odchovávaných ryb při nedostatku vhodné přirozené planktonní potravy (při vymizení hrubého zooplanktonu okamžitě přistupujeme k výlovu). Odchov rychleného plůdku okouna říčního v rybnících přináší ekonomický efekt v podobě úspor energií a nákladů na obsluhu proti odchovu larev a raných stádií juvenilních ryb v kontrolovaných podmínkách (Shram, 2008). Nicméně tento systém vyžaduje včas ukončit odchov juvenilních ryb v rybnících a následně transportovat a adaptovat ryby v optimální velikosti na vhodné umělé krmivo a kontrolované podmínky chovu ryb. (Dokončení v příštím čísle)
RYBNÍKÁŘSTVÍ
prosinec 2010
ŠKOLSTVÍ 7
Odbornost rybářů podpoří čtyři nové projekty z OP Rybářství V rámci Operačního programu Rybářství se nám letos podařilo získat čtyři nové projekty zaměřené na zvyšování odbornosti svazových i produkčních rybářů a také odborné rybářské veřejnosti.
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD J I H O Č E S K Á U N I V E R Z I TA V Č E S K ÝC H B U D Ě J O V I C Í C H
FAKULTA RYBÁŘSTVÍ A OCHRANY VOD JIHOČESK Á UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚ JOVICÍCH
FAKULT A RYBÁ
J I H O Č E S K Á
ŘSTVÍ A
U N I V E R Z I TA
V
OCHRA
Č E S K Ý C H
NY VOD
B U D Ě J O V I C Í C H
Determinace poranění ryb kormoránem velkým a ostatními rybožravými ptáky J. Kortan, Z. Adámek
Ing. Blanka Vykusová, CSc.
pracoviště projektových manažerů a celoživotního vzdělávání Fakulta rybářství a ochrany vod, Jihočeská univerzita Vodňany
Aplikovaná hydrobiologie
Vydán ání ní p Příprava Vyd publika a vvyd ydání yd án odbo ce bylo uskute čněno rné publik Edice ace Apliko za finanční pod Metodik por 100 vaná hyd robiolo y projektu OP gie (reg. Rybářství: č. CZ.1.2 5/3.1.00/1 0.0030
5)
Adámek Zdeněk, Helešic Jan, Maršálek Blahoslav, Rulík Martin
V rámci projektu Organizace a provedení odborných rybářských seminářů v letech 20102011 (CZ.1.25/3.1.00/10.00302) budeme, podobně jako v minulých letech, organizovat tematické dvoudenní semináře podle požadavků účastníků. V listopadu se uskutečnil seminář Zpracování ryb a kvalita jejich masa, doplněný exkurzí do zpracovny ryb Klatovského rybářství. Na květen 2011 chystáme seminář Vodní hospodářství a rybářství. Cyklus pak v říjnu 2011 uzavře seminář na téma havarijních úhynů ryb. Díky podpoře seminářů z projektu, nemusí účastníci platit žádné vložné. Zdarma také obdrží potřebné materiály a certifikát o absolvování semináře podle platného Řádu celoživotního vzdělávání Jihočeské univerzity.
Dálkové studium Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity otevřela v tomto roce nový studijní obor – kombinované bakalářské studium Rybářství. Určeno je pro ty, co si chtějí či potřebují doplnit znalosti a nemohou studovat v běžném režimu. Zájem předčil očekávání. Do 1. ročníku nastoupilo 32 studentů, kteří jednou měsíčně v pátek absolvují setkání s vyučujícími na fakultě v Českých Budějovicích. Rozsah výuky mají prakticky stejný jako běžní studenti. Jedná se o náročný typ studia při zaměstnání, který umožňuje získat rybářské vzdělání i těm, co by na něj jinak nedosáhli.
VODŇANY,
Evr „Investice opský rybářský fond do udržit elného rybolovu“ 2010
ISBN 978
Projekt Příprava a vydání metodických publikací v roce 2010 (CZ.1.25/3.1.00/10.00303) pomůže vydat pět příruček: 1. Senzorické hodnocení ryb - publikace má za cíl charakterizovat změny v rybím mase a hodnotit senzorické znaky, které se posuzují ve formě jakostních znaků a určit hodnoty a postupy senzorických změn v rybím mase a pomoci spotřebiteli určit biologickou hodnotu rybího masa. 2. Metodické postupy při aplikaci selekčních a hybridizačních programů u ryb v pod-
-80 -87437 -09-4
mínkách českého rybářství - cílem je podat návod na relativně snadné a účinné využití selekce a hybridizace u ryb v podmínkách českého rybářství. 3. Determinace poranění ryb kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo sinensis) a ostatními rybožravými ptáky - účelem publikace není předložení standardního postupu výpočtu ztrát, ale vytvoření „klíče,“ podle něhož bude v praxi možné lépe identifikovat původce poranění ryb rybožravými ptáky. 4. Zmrazování spermatu jesetera malého - publikace bude ob-
Denní bakalářské studium projde na rybářské fakultě inovací Vodňany
Díky prostředkům z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost projde prezenční bakalářský studijní obor Rybářství kvalitativní proměnou. Fakulta rybářství a ochrany vod proto zavede nové formy výuky (kognitivní mapy, e-learningové kurzy, zvukové a obrazové záznamy přednášek). Zároveň se do výuky odborných před-
mětů zapojí více odborníků z praxe. Posílí se rovněž laboratorní a terénní cvičení a praxe v experimentálních prostorách Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického, který je součástí fakulty. To studentům umožní se seznámit s nejnovějšími praktickými i teoretickými poznatky v oboru a směry výzkumu. Výsledkem bude jejich vyšší konkurenceschopnost na trhu práce či při zapojení do navazujícího magisterského studia.
sahovat podrobný popis postupu zmrazování spermatu jesetera malého, ryby, která se stává významnou složkou našeho chovu ryb. 5. Zmrazování spermatu kapra pro potřeby uchování genofondu v praktických podmínkách - cílem je na základě dosavadních poznatků poskytnout chovatelům návod k praktickému provedení zmrazování spermatu naší nejdůležitější hospodářské ryby. Vše v praktických podmínkách bez potřeby speciálních přístrojů, pouze za pomoci základních laboratorních pomůcek. Třetím úspěšným projektem je Příprava a vydání 46. ročníku odborného čtvrtletníku Bulletin VÚRH Vodňany (CZ.1.25/3.1.00/10.00304). Jednotlivá čísla rybářům už dobře známého čtvrtletníku budou obsahovat odborné a vědecké články z rybářství a souvisejících oborů, informace o připravovaných i uskutečněných akcích jako jsou semináře, konference či workshopy v Česku i v zahraničí. Zatím posledním úspěšným projektem je Příprava a vydání odborné publikace Aplikovaná hydrobiologie (CZ.1.25/3.1.00/10.00305). Půjde o druhé rozšířené a doplněné vydání, tentokrát v pevné vazbě. Publikace unikátním způsobem shrnuje současné poznatky, které v tomto rozsahu v oboru aplikované hydrobiologie nebyly dosud v češtině vydány.
Zemědělská fakulta ocenila Jana Hůdu Prezident Rybářského sdružení ČR Ing. Jan Hůda, Ph.D. se stal držitelem Pamětní medaile za mimořádné zásluhy o rozvoj vědy a vzdělávání a dlouhodobou spolupráci, kterou mu u příležitosti 50 let své existence v září udělila Zemědělská fakulta JčU. „Velmi si toho vážím a beru to jako uznání celého českého produkčního rybářství. Než vznikla Fakulta rybářství a ochrany vod, byla to právě Zemědělská fakulta, která se stala hlavním vzdělávacím centrem rybníkářství. A je i její zásluhou, že je dnes obor na takové úrovni, jaké je,“ uvedl Jan Hůda.
RYBNÍKÁŘSTVÍ
www.cz-ryby.cz
www.rybsdr.fish-net.cz
8 POSLEDNÍ STRANA Propagátor ryb a kuchař Miloš Štěpnička o vánočním hodování říká:
Kapr je geniální ryba. Jíst ho, musí být obřad Možná to je příznačné, ale známý propagátor ryb a kuchař Miloš Štěpnička se narodil v Telči na břehu Staroměstského rybníka. Potom absolvoval rybářské učiliště v Třeboni a Střední rybářskou školu ve Vodňanech. A v tomhle rybářském městě už zůstal. Od roku 1969 byl dvacet let vychovatelem na zemědělském učilišti a mistrem odborné výchovy kuchařů, když se učiliště rozrostlo právě o tento obor. V roce 1990 začal podnikat. Předělal část rodinného domu na obchod a vydržel v něm 17 let, než v šedesáti vážně onemocněl. Vyhlášený krám s rybami a specialitami zavřel a později zase přebudoval zpátky na obytnou místnost. Vodňany
A v ní jsme mluvili o rybách, Vánocích a životě vůbec. Kdo ho zná, ví, že to je jako kulometná palba. Rychlá a trefná. „Kapr, to je geniální ryba. A jíst ho, to musí být obřad. Žádné chvátání a koukání na televizi. Dobře připravený kapr se musí vychutnávat, každá kostička vycucávat. A klid... pohoda... A jestli se někdo vymlouvá na děti, tak jen proto, že jim kapří řízky dal s kostmi,“ říká autor sedmi kuchařek, z nichž bylo šest rybích, asi stovky článků v novinách a nejméně šedesáti vystoupení v televizi. „Jenomže Češi jsou posedlí notorickou čerstvostí. Na Vánoce chtějí nejčilejšího kapra, který nejvíc skáče, a ještě si pro něj jdou na Štědrý den ráno. A přitom má tenhle den člověk spát do deseti, v poledne si dát kakao s vánočkou a pak jít na špacír. Všechno ostatní už má být z předešlého dne připravené - hotový salát, zabité ryby, řízky nasolené a pokápnuté citronem, aby pěkně proležely. A když
se vrátím, nechám si ovlažit část salátu, ohřeju si část polévky a těším se na sváteční večer.“ Možná i proto, že zná rybí gastronomii jako málokdo, povídá, že nejkvalitnější částí kapra je jeho hlava a mlíčí. „Na vařené rybí hlavě si opravdu nejvíc pochutnám. I když se tomu mnozí smějí. Ale to je mi jedno. Alfou a omegou úpravy bývá osolení. To málokdo umí, protože se pořád chvátá. Tady třeba Pražáci, kteří mají rádi velké kapry, dělají zásadní chyby.
Z velkého kapra je flák masa a ten se musí prosolit opravdu den dopředu a nechat proležet. Když takového kapra zabijí na Štědrý den odpoledne, osolí ho, obalí a šoupnou do friťáku, nemohou si na něm pochutnat. Řízek má sice zlatavou kůrku, ale maso je blátivé a nechutné, protože se do něj sůl vůbec nedostala,“ vypráví a dává k dobru historky z natáčení televizního Receptáře. V něm se poprvé objevil v roce 1988 ve třicátém vysílání, kde se soutěžilo
o úpravu kapra. „Přišlo 352 receptů, další moderátor Přemek Podlaha odmítal. Ale nikdo kapra neuměl pořádně zabít, vykuchat, rozebrat. Tak jsem mu nabídl, že to ve studiu udělám. Měl z toho hrůzu, protože si to jako většina lidí nedovedl představit. Lidé totiž doma vyndají kapra z vany a jdou ho hned zabít. Právě, když nejvíc skáče. Krev, sliz ve vlasech, však to znáte... Přitom by stačilo, když už si Češi oblíbili kupování živých ryb, vypustit vodu a dát si kafe nebo cigáro. Ryba se po pár minutách zklidní a reaguje jako v přírodě. V první fázi se snaží dostat do vody, když to nedokáže, jede na výdrž a přijímá zvýšený kyslík. To už vodňanští rybáři věděli před sto lety, když vozili kapry až do Salcburku na saních v mokré slámě na sucho,“ vypráví o svých začátcích propagátora českých sladkovodních ryb. Proto mu dnes vadí, že v Česku chybí rybí gastronomie. To pokládá za velkou slabinu domácího rybářství. „Když jsem viděl na vinobraní v Mikulově, jak lidé na ulici platili za kilo uzeného úhoře jedenáct stovek a za kilo kapřích hranolků 490 korun, jen jsem kroutil nechápavě nad těmi cenami hlavou... Přitom nedej bože, aby se o dvě koruny zdražil vánoční kapr. Ale větší zastoupení sladkovodních ryb na jídelních lístcích tady chybí. A je to velká škoda,“ loučí se Miloš Štěpnička.
ANKETA Na konci starého a na začátku nového roku jsme se některých členů Rybářského sdružení České republiky v čase adventu zeptali: 1. Kdy jste ulovil svou největší rybu? 2. Co by vás potěšilo pod vánočním stromkem? 3. Co byste si přál v roce 2011?
Jaroslav Žalák,
zdá, že se situace na trhu stále zhoršuje. Boj o přežití je těžší, jak se objevují problémy rybu prodat.
majitel, Pstruhařství Žalák, Vrbno pod Pradědem - Mnichov
1. To už ani nevím, protože řadu let už nemám na lovení ryb čas. 2. Dárky ty máme po celý rok, nejen pod stromečkem. S manželkou říkáme, že právě tohle, co jsme potřebovali koupit, budeme mít pod vánočním stromkem. A takový seznam tam bude zřejmý. 3. Aby se dařilo minimálně jako v předchozích obdobích, protože se
RYBNÍKÁŘSTVÍ
Ing. Zbyněk Zajíc,
Jiří Hejl, vedoucí rybářského hospodářství, Dvůr Lnáře, spol. s r.o.
1. To je už skoro třicet let. To jsem jako mladý sportovní rybář chytil dvaadvacetikilového sumce. 2. Hlavně pohoda, klid a zdraví celé rodiny. 3. Poměrně slušné úspěchy v práci a samozřejmě už zmíněné zdraví.
majitel, Rybářství Kardašova Řečice s.r.o.
1. To bylo v roce 1994, když mi vyšel privatizační projekt na Kardašovu Řečici a v roce 2000 na Nové Hrady. 2. Tak to vím přesně: klid a pohodu. 3. Samozřejmě zdraví. Aby nějak zákeřně nezradilo.
Josef Bláhovec, majitel, Pstruhařství Mlýny, Vacov
1. To mi bylo osm, devět let a pod kamenem v řece jsem do ruky chytil ki-
lového pstruha potočáka. Šel jsem s ním přes celou ves a byl z toho obrovský poprask. 2. Abychom se u něho všichni sešli ve zdraví. 3. Aby nepřišly žádné katastrofy a prožili jsme ho v relativním klidu.
Karel Báňa, Rybářství Velkostatek Maria Podstatzká - Lichtensteinová, Velké Meziříčí
1. Velké ryby už vidím jen při výlovech. U profesionálních rybářů jsem na sportovní rybolov prakticky zapomněl, protože na něj není čas. 2. Radostný pohled mých vnoučků. 3. Hodně štěstí. A k tomu patří i zdraví Jedno bez druhého by asi bylo málo.
Vydává Rybářské sdružení České republiky, Pražská 495/58, 371 38 České Budějovice, IČ: 13497880. Ročník XX. Vychází 4x ročně. Řídí redakční rada: PhDr. Zdeněk Zuntych (předseda), Ing. Blanka Vykusová, CSc., Ing. Václav Šilhavý, Ing. Martin Urbánek, Ph.D., Rudolf Berka. Polygrafický a redakční servis Nakladatelství Typ & Z-Média. Registrační číslo Ministerstva kultury ČR - E 10893.
