RUSKÉ PŘEKLADY ROMÁNU A CLOCKWORK ORÁNGE A.BURGESSE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA RUSISTIKY A L I N G V O D I D A K T I K Y

Název práce:

RUSKÉ PŘEKLADY ROMÁNU A CLOCKWORK

ORÁNGE

A.BURGESSE

Autor: Andrea Václavová Obor: Anglický j a z y k , Ruský jazyk Vedoucí práce: PaedDr. Antonín Hlaváček

Praha 2006

PODĚKOVÁNÍ

Chtěla

bych

poděkovat

PaedDr. Antonínu Hlaváčkovi zajímavě

obohatit

psaní

především

vedoucímu

práce

za cenné rady a podněty, j a k

mé diplomové

práce.

Rovněž

pak

PaedDr. Janě Folprechtové, CSc. a PhDr. Haně Ž o f k o v é , CSc. za odborné konzultace částí věnovaných j a z y k o v é m u překladů a Mgr. Jaroslavu Šarochovi

rozboru

a Tereze Šťastníkové za

pomoc při získávání ruských překladů. Také bych

chtěla poděkovat

překladateli

české

verze

Burgessova románu, Ladislavovi Šenkyříkovi za p ř í j e m n ý a velmi

zajímavý

rozhovor

к románu A Clockwork

o překladatelství

Orange.

a jeho

vztahu

P R O H L Á Š E N Í O P Ů V O D N O S T I PRÁCE

Prohlašuji, že j s e m diplomovou práci vypracovala samostatně, za použití uvedené literatury a s přispěním vedoucího práce.

V Praze, dne 10.dubna 2006.

Andrea Václavová

OBSAH

OBSAH

1. ÚVOD l. 1 Téma a cíl diplomové práce

6

1.2 Postup práce

7

1.3 Orientace v textu

8

2. TEORIE PREKLADU 2.1 Překlad uměleckého díla

9

2.2 Cizojazyčné prvky z pohledu překladu

12

2.3 Substandardismy v překladu uměleckého díla

14

3. ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK

ORANGE

3.1 Anthony Burgess a j eho tvorba

16

3.2 Burgessův život v souvislosti s románem

18

3.3 A Clockwork Orange

20

3.4 Filosofie A.Burgesse v románu

23

3.5 Jazykový rozbor románu

27

4. ROZBORY PŘEKLADŮ 4.1 Rozbor překladu J.Sinělščikova

39

4.2 Rozbor překladu E.V.Nětěsovové

48

4.3 Rozbor překladu V.Bošnjaka

54

5. SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ

59

6. ČESKÝ PŘEKLAD L. ŠENKYŘÍKA

67

7. ZÁVĚR

73

8. RESUMÉ, РЕЗЮМЕ, SUMMARY

76

BIBLIOGRAFIE

82

PŘÍLOHY

85

5

ÚVOD

1. ÚVOD

1.1. Téma a cíl diplomové práce

Všichni čteme knihy cizích autorů, ale jen ti, kdo mají patřičné j a z y k o v é znalosti, mohou

číst tato díla v originále.

Každý z nás se může pochlubit, že četl D o s t o j e v s k é h o , Puškina a

Nabokova,

ale

správně

bychom

měli

dodat

i

jméno

překladatele, pokud j s m e knihy nečetli v originální verzi. Jsou a byli to právě překladatelé, díky nimž docházelo a stále dochází ke kontaktu různých kultur, což má za následek jejich vzájemné ovlivňování. Když j s e m poprvé držela v rukou knihu A.Burgesse A Clockwork

Orange

byla j s e m nadšena j e h o hravým z p ů s o b e m

psaní a hlavně rusismy použitými v textu a zasazenými

do

gramatického systému anglického j a z y k a . Forma knihy pro mě převážila nad obsahem. Už tehdy jsem se v duchu

zabývala

otázkou problematiky překladu tohoto díla do ruštiny.

Proto

j s e m při výběru tématu pro svou diplomovou práci neváhala a rozhodla j s e m se sehnat dostupné existující překlady a nalézt odpověď na svou otázku. Podařilo Clockwork

se

mi

Orange

získat

z roku

dvě 2004

knižní

vydání

(překlady

V.

románu A Bošnjaka

a

E. V. N ě t ě s o v o v é ) , j e h o ž název se do ruštiny překládá j a k o «Заводной

апельсин»,

a j e d n o časopisecké vydání z roku 1991

(překlad J. Sinělščikova). Jak jsem později zjistila, překlad V. Bošnjaka se také poprvé objevil v roce 1991 a byl od té doby j i ž několikrát vydán. Cílem analyzovat

mé diplomové získané překlady,

6

práce j e

pokusit

zjistit j a k ý m

se

komplexně

způsobem

každý

ÚVOD

z autorů postupoval při překladu ruského lexika do ruštiny a zhodnotit, zachovaly-li si překlady stejnou estetickou hodnotu, jakou má originál.

1.2. Postup práce

Rozhodla

jsem

se

věnovat

úvodní

kapitoly

překladu a p r o b l e m a t i c e překladu, týkající se přímo A.Burgesse,

tj. p r o b l e m a t i c e

překladu

teorii románu

cizojazyčných

pasáží

v textu zpět do j a z y k a j e j i c h původu a p r o b l e m a t i c e překladu uměle vytvořeného slangu mladých lidí. Ve 2. kapitole Teorie překladu a částečně i v 5. kapitole Srovnání překladů se opírám o poznatky z knih z a b ý v a j í c í c h se překladem autorů M. Hrály, M.

Hrdličky,

D. Knittlové,

J. Levého

a G. Mounina

(viz

Bibliografie). Pro správné pochopení

knihy j e důležité

se

seznámit

s okolnostmi, které autora vedly к napsání románu. Ty jsou v Burgessově

případě

spjaty

s jeho

osobním

životem

společností, ve které žil. Protože jsem v knihovnách

i

nenašla

dostatek materiálu t ý k a j í c í h o se Burgessova života, práce a pozadí tvorby j e h o románu, využiji j a k o zdroj informací i internet. V kapitolách

věnovaných

rozboru

překladů

a

jejich

srovnávání budu používat j a k o primární zdroj originální verzi románu A Clockwork sekundární příručky.

Orange

literaturu V těchto

a j e h o ruské překlady a j a k o

slovníky,

kapitolách

se

encyklopedie budu

snažit

a

jazykové

podle

svého

nejlepšího přesvědčení komplexně rozebrat díla a pokusit se j e na základě teoretických znalostí a vlastního názoru srovnat. Přečetla j s e m si také českou verzi překladu s názvem Mechanický

pomeranč,

j e j í m ž překladatelem j e L.

7

Šenkyřík,

ÚVOD

abych

měla

slovanského,

srovnání jazyka.

s překladem

Chtěla

bych

do

se

rodného,

pokusit

také

překladatele

zkontaktovat a požádat j e j o schůzku, od které jsem si slibuji dozvědět se více praktických informací o tom, jak překlad tak složitého díla, j a k o j e Mechanický pomeranč, vzniká.

1.3 Orientace v textu

Práce

je

rozdělena

do

osmi

kapitol

a je

doplněná

obrazovým materiálem. Názvy knih jsou vždy psány kurzívou stejně tak j a k o úryvky a j e d n o t l i v á

slova

originálu

i všech

tří

zmíněných

překladů. V p o z n á m k á c h pod čarou jsou uvedeny zdroje citací, doplňující překlady

informace, použitých

či v hranatých citací

závorkách

z anglických

mé

textů,

vlastní

pro

něž

n e e x i s t u j e český překlad. V kapitole v ě n o v a n é j a z y k o v é m u rozboru originálu (3.5) jsou

pro

lepší

orientaci

kurzívou

a

oranžovou

barvou

zvýrazněny pasáže z knihy. Pokud se j e d n á o slova p o c h á z e j í c í z anglického jazyka

jazyka,

v hranatých

jsou

doplněna

závorkách.

překladem

Podobným

do

českého

způsobem

jsou

g r a f i c k y upraveny i kapitoly věnující se rozborům p ř e k l a d ů , tj. všechny kapitoly třetí části.

8

TEORIE PŘEKLADU

2.

TEORIE

PŘEKLADU

VE

VZTAHU

К ROMÁNU A. BURGESSE 2.1 Překlad u m ě l e c k é h o díla

Překlad j e komplexní umělecké dílo. Každý překladatel se nejprve stává čtenářem, poté interpretem literární předlohy a člověkem, který p ř e s t y l i z o v á v á

originál takovým

způsobem,

aby čtenář měl po přečtení jím napsaného překladu p o d o b n ý pocit, j a k o kdyby si přečetl dílo v originální verzi. Z toho plyne, že překladatel by měl být především dobrý čtenář, který n e j e n ž e porozumí textu, ale zároveň j e i schopen rozpoznat j a z y k o v é prostředky, j i m i ž autor d o s a h u j e určitých uměleckých hodnot, a který chápe autorův důvod к napsání díla. Pokud překladatel nemá dostatečnou p ř e d s t a v i v o s t , může se

stát,

že

se

přikloní

к překládání

jednotlivých

slov,

tj.

к m e c h a n i c k é m u překladu:

„Hlavní rozdíl mezi překladatelem tvůrčím a překladatelem mechanickým

je v tom, že překladatel tvůrčí si na cestě mezi

originálem a překladem představí skutečnosti, o nichž píše, tj. proniká za text к postavám, situacím a ideám, kdežto překladatel netvůrčí mechanicky vnímá jen text a překládá jen slova". 1

Podle J.Levého j e hlavním úkolem p ř e k l a d a t e l e zachovat estetickou pouhým

a uměleckou prostředkem

hodnotu autora

originálu. к vyjádření

Samotný text j e jeho

vlastních

myšlenek a názorů, proto by se neměl stát pro p ř e k l a d a t e l e tím n e j d ů l e ž i t ě j š í m východiskem při překladu.

9

TEORIE PŘEKLADU

Mnoho

lidí s p o j u j e při četbě knihy

sebou samým. Každý z nás se ztotožní

spoustu

věcí

se

s něčím j i n ý m , j i n á

fakta mu přijdou důležitější. Navíc i překladatel stejně j a k o před ním autor j e ovlivňován tradicemi, kulturním p r o s t ř e d í m , sociálním a politickým zázemím. Proto by se překladatel měl co nejvíce oprostit

od svých

subjektivních

pocitů,

aby

co

nejlépe vystihl objektivní vlastnosti p ř e k l á d a n é h o díla. Z minulosti je známo, že mnohá náboženská a f i l o z o f i c k á díla byla velmi důležitá, a proto nepřeložil-li je překladatel podle soudobých pravidel svého státu či patřil, mohl být tvrdě potrestán. vyhýbáme tendenčním

společnosti, ke které

V dnešní

době se

adaptacím díla. К vyjádření

naopak ideového

zaměření slouží texty к dílu přidané ( t j . d o s l o v y , atp.), ale ne text samotného díla. N e j d ů l e ž i t ě j š í m prostředkem tvůrčí práce překladatele j e stylistická

úprava

textu,

jejíž

pomocí

podtrhnout nějaký z aspektů originálu. však

nesmí p r o j e v o v a t zásadními

může

překladatel

Stylistická úprava se

zásahy do textu, j a k o

zkracování, vypouštění určitých pasáží, doplňování atp.

Každá

podobná

úprava

přetváří

celé

dílo

je

originálu a

tím

ho

znehodnocuje. Při přestylizování původní předlohy se překladatel musí vyrovnat

s odlišnostmi

dvou

různých

jazykových

systémů.

N e j d e pouze o rozdíly ve významu slov, kdy j e nutno překladu

respektovat

společenskohistorickém

kontext,

ale

i

o

rozdíl

při

v celkovém

charakteru dvou čtenářských

okruhů.

К největším p ř e k l a d a t e l s k ý m problémům patří právě snaha o omezení zmíněných d i f e r e n c í .

LEVÝ, J. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983, s. 55.

10

TEORIE PŘEKLADU

Proto

i žánr

původní

předlohy,

který

je

stejně

tak

ovlivněn osobou autora, čtenáři, dobou a místem, ve kterém předloha

vznikala,

problémem.

se

Faktory

může

stát

pro

překladatele

o b k l o p u j í c í autora předlohy

určitým

se

nemusí

shodovat s faktory, které obklopují osobu překladatele. Ten se musí snažit obsah textu co nejvíce přiblížit čtenáři,

aniž by se

vzdálil jeho původním hodnotám. Čím lépe překladatel předlohu pochopí a čím větší j e j e h o umělecký a j a z y k o v ý talent, tím větší má šanci, že j e h o překlad bude d o k o n a l e j š í .

Podle M. Hrály nelze s určitostí

říci, jestli

doslovný

(mechanický) překlad j e lepší než překlad volný (umělecký): „...překlad je j a k o žena, buď j e věrný a ošklivý, nebo naopak

krásný,

(přesnosti)."

„Otokar činnost

na

ale

v rozporu

Fischer

definoval

se

zásadami

věrnosti

2

rozhraní

vědy

a

překlad umění".

3

jako Tj.

pomeznou

na

rozhraní

„lingvistické a literárněvědné d i s c i p l í n y " . 4

To znamená, že při analýze překladu j e třeba dbát na j a z y k o v o u složku a techniku překladu, ale zároveň j e potřeba překročit

hranice

lingvistiky

a zkoumat

překlad

i z jeho

literární stránky, tj. pracovat s literárněvědnými p o j m y .

2

HRALA, M. Současnost uměleckého překladu; Praha: Československý spisovatel, 1987, s. 44. Y LEVÝ, J. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983, s. 82.

11

TEORIE PŘEKLADU

2.2 C i z o j a z y č n é prvky z pohledu teorie překladu

„ C i z o j a z y č n ý c h prvků je v umělecké próze často f u n k č n ě využíváno, a proto zachování téže f u n k c e hraje při překladu těchto prvků klíčovou úlohu. Cizí j a z y k y p o m á h a j í

navodit

atmosféru c i z o k r a j n é h o prostředí, zdůraznit národní,

sociální

osobitost

postav;

mají

mohou zvýšit dojem autorovu

zálibu

významnou

funkci

charakterizační,

zápletky, slovní hříčky. Lze jimi v y j á d ř i t

v hledání

netradičních

forem

pojmenování,

j e h o duchaplnost, vtip. C i z o j a z y č n é prvky jsou rovněž nezřídka důležitým činitelem s t y l i s t i c k ý m . " 5

Problematiku překladu c i z o j a z y č n ý c h pasáží lze vyřešit několika

způsoby:

cizojazyčný

prvek

ponechat

ho

v původní

podobě

ponechat

ho

v původní

podobě,

bez

můžeme

dalšího

ale

dále

přeložit;

vysvětlování; v textu

použít

ekvivalent v cílovém j a z y c e ; ponechat ho v původní podobě a doplnit v y s v ě t l e n í m .

Problémem zůstává otázka překladu c i z o j a z y č n é pasáže do j a z y k a , kterým byla tato c i z o j a z y č n á pasáž

inspirována.

Překlad ruského lexika použitého v anglicky psaném románě A. Burgesse

A

Clockwork

Orange

(Mechanický

pomeranč)

do

ruského j a z y k a j e právě t a k o v ý m t o z a j í m a v ý m p r o b l é m e m . Tyto

případy

ponecháním

textu

lze

také

a poznámkou

řešit

několika

překladatele,

že

způsoby: se

jedná

v originále o c i z o j a z y č n o u pasáž; přeložením pasáže do j a z y k a originálu; jazyka

s

nebo

(jako

přeložením

úsměvný

pasáže

příklad

do úplně j i n é h o

můžeme

uvést

překlad

HRDLIČKA, M. Literární překlad a komunikace. Praha: ISV, 2003, s. 106.

12

cizího věty

TEORIE PŘEKLADU

„Hasta

la vista,

španělštiny

pomocí

schopnosti přeložit

baby."

z amerického

japonského

překladatele,

tak,

aby

filmu

jazyka).

jakým

Záleží

způsobem

se co nejvíce

svojí

Terminátor

se

do

opět

na

pokusí

estetickou

text

hodnotou

přibližoval předloze. N á s l e d u j í c í řádky jsou ukázkou různých p ř e k l a d a t e l s k ý c h postupů při translaci j e d n é pasáže z Burgessova románu:

„ , Right, Best

not

right.

to say

to sloosh

more.

Не будем

Алекс,

больше

мудрые

that

Успокойся.

и даже

речи.

4

(překlad

„ - Ладно, С

устатку

говорим испугало

мы об то,

все,

что

bit

poogly

таэд

э

бит.

испугался,

слыша

услышав

J.Sinělščikova)

Все

этот от

мы,

наверно,

разговор.

Тупа

столь

-

Я

мудрые

V.Nětěsovové)

ладно,

этом.

отставим

испугался,

E.

слегка

ду-би-дуба.

Лучше

и malenechko

"

Мы просто

"7 (překlad

от Дебилы.

устали.

удивился

malenky

is.

этом.

„ - Правильно-правильно, немножко

and just

everybody

wise. " '

удивился

вещи

maybe,

r

прав.

об

Я страшно

A bit tired,

' I was surprised

Dim govoreeting

„ - Прав,

такие

Doobidoob.

zamniom. видять,

-

Меня Тем

Трамбумбия, немножко

удивило, заговорил

сижу oborzeli.

даже, так

на тумбе

я.

Больше

не

пожалуй,

слегка

"9

(překlad

мудро.

V.Bošnjaka)

6

BURGESS, А . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 27. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»; журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 19. 8 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: ЦЕНТРПОЛИГРАФ, 2004, с. 47. 9 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 34. 7

13

TEORIE PŘEKLADU

„ „ Tak tak tak. trochu

unavenej.

možná

i trošku

Tupoun

toi kuje.

Důbydůbydú.

To by ti snad bitkově

popukalo,

Možná mělo

je

stačit.

když

sem

už z toho jenom " Překvapilo híroval,

každej mě

jak

to

a

rozumně

""'

2.3 S u b s t a n d a r d i s m y v překladu u m ě l e c k é h o díla

Z uvedených citací j e patrné, že p ř e k l a d a t e l é n e j e n ž e řeší otázku, jak přeložit c i z o j a z y č n é pasáže do j a z y k a , kterým byly tyto

pasáže

inspirovány,

ale

navíc

musejí

občas

čelit

i

problému tzv. netradičního užití j a z y k a . " To spočívá v určité deformaci

použitého

jazyka,

kterou

chce

autor

dosáhnout

jistých sebou stanovených cílů. Jedním z cílů může být snaha o vytvoření úplně nového j a z y k a s p e c i f i c k é h o pro omezený okruh postav v uměleckém díle. Takto uměle vymyšlená řeč j e vždy založena na určitých principech některého ze světových j a z y k ů a m ů ž e m e jí obecně nazvat substandardismem 1 2 . Jedním z takových substandardismů j e i slang. „Slang j e útvar

nespisovného

jazyka

příslušníků

určité

profese,

zaměstnání nebo sociální skupiny spojené společným z á j m e m a užívaný v neformální komunikaci". 1 3 Slovní zásoba slangu se mění

s potřebou

jejích

uživatelů.

„Slang

provokovat, j e to j i s t ý projev vzpoury

či

chce

šokovat,

neposlušnosti" 1 4 .

Nová slova se o b j e v u j í stejně rychle, jako stará z a n i k a j í , a proto stojí překladatel takovéhoto substandardismu mimo j i n é i před časovým problémem. 10

BURGESS, A . Mechanický pomeranč. Praha: VOL VOX GLOBATOR, 2002, s. 26. KNITTLOVÁ, D. Teorie překladu. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995, s. 66. 12 tamtéž 13 Ottová všeobecná encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. 11

14

TEORIE PŘEKLADU

Existují dvě cesty, jak se vyrovnat s překladem (či j i n é h o

s u b s t a n d a r d i s m u j a k o nářečí, dialektu,

slangu

hantýrky,

žargonu, atp.). Jednou z nich je použití hovorového

výrazu,

který má stejnou sémantickou hodnotu j a k o původní slangový výraz.

Překladatel

tím

ovšem

riskuje

ztrátu

pragmatické

informace, protože hovorové výrazy mají většinou n e u t r á l n ě j š í význam.

Druhým

překládání

způsobem

je

možnost

oprostit

se

od

daných slangových výrazů a soustředit se na větší

významové celky, tj. přeložený text pak může nabývat stejných sémantických i pragmatických hodnot j a k o originál, překladatel jich

však

dosáhne

jinými

lexikálními

či

gramatickými

prostředky, než které použil autor.

„Dvě

věty

se

stejnou

sémantickou

výpovědí,

kde

pragmatická i n f o r m a c e není na stejném místě, mohou být zcela rovnocenné co do účinnosti komunikativní i literární." 1 5

Jak již bylo řečeno v kapitole o překladu

uměleckého

díla, překladatel se musí vyrovnat s odlišnostmi dvou různých jazykových stereotypu

systémů,

které

jsou

spjaty

s určitým

a mají odlišný přístup к emocím.

druhem

Překladatel

si

tudíž musí uvědomit míru expresivity výrazů na obou stranách a najít

cestu, jak vzbudit ve čtenáři j e h o vlastního překladu

stejnou vlnu pocitů a dojmů, j a k é cítí i čtenáři původní verze díla.

14

KN1TTLOVÁ, D. Teorie překladu. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995, s. 63. 15 tamtéž, s. 64.

15

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

3. ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK

ORANGE

3.1 Anthony Burgess a jeho tvorba

Anthony Burgess 1 se začal věnovat výhradně tvorbě

až

v pozdějším

v Manchesteru

působil

věku. za

Po

války

literární

absolvování

Univerzity

v Královském

armádním

lékařském a vzdělávacím sboru, poté pracoval j a k o učitel na Gibraltaru, v Anglii, dnešní Malajsii a na Brunei. Poté,

co

zkolaboval při hodině britské historie na Brunei v roce 1959, vrátil se zpět do Anglie. Lékaři našli Burgessovi nádor na mozku, který podle j e j i c h názoru nebylo možno operovat, a dávali mu rok života. Naštěstí byla j e j i c h diagnóza mylná. Pod tíživým pocitem blížící se smrti napsal autor za j e d i n ý rok pět knih.

1

Anthony Burgess, vlastním jménem John Burgess Wilson (1917-1993) se narodil v Manchesteru. Jeho otec byl katolík a barový hráč na piano, matka, která brzy po porodu zemřelapyla protestantka, herečka a tanečnice. Burgess byl v převážné míře vychováván tetou. 'Vždy chtěl studovat hudbu, ale vzhledem ke špatnému prospěchu z fyziky jej nepřijali na hudební obor Univerzity v Manchesteru. Proto vystudoval na stejné škole katedru anglického jazyka a literatury. Burgessův život byl s hudbou spjatý. Napsal několik symfonií (Symfonie č.3 C-dur), vytvořil operetu Blooms of Dublin na motivy Joyceova Odyssea, složil nové libreto к Weberově Oberonu, aj. Dokonce i v některých jeho románech je znatelné jeho nadšení pro hudbou, melodii a rytmus. Kromě psaní románů se věnoval kritice (napsal rozsáhlé literární studie tvorby W.Shakespeara, E.Hemingwaye, D.H.Lawrence a J.Joyce, i texty pro studenty literatury The NoveI Now, English literature), žurnalistice, scénáristice a lingvistice (Language Made Plain, A Mouthful of Air). Burgess ovládal mnoho jazyků. Kromě angličtiny ovládal malajštinu, ruštinu, francouzštinu, němčinu, španělštinu, italštinu, welštinu a částečně i hebrejštinu, japonštinu, čínštinu, švédštinu a perštinu. К jeho nejznámějším románům patří Malajská trilogie ( Time For A Tiger, The Enemy in the Blanket, Beds in the East), Enderby, The Right to an Answer, One Hand Clapping, The Worm and the Ring, A Clockwork Orange, The Wanting Seed, Nothing Like the Sun, Beard's Roman Women, Napoleon Symphony, Earthly Powers, aj.

16

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

„There are two good reasons for writing much, if one can. The first is the need to earn; the second is the fear of untimely death, which will prevent the half-formed books in one's mind from being realized. We know not the day nor the hour." 2

Z obavy, aby nevzbudil nechuť u vydavatelů (vzhledem ke své obrovské literární aktivitě a rychlosti/s j a k o u psal j e d n u knihu

za

druhou),

pseudonymem

vydával

Joseph

Kell.

Burgess

některé

tituly

Burgess měl předsevzetí

pod napsat

n e j m é n ě 1000 slov kvalitního rukopisu denně, neděle a svátky nevyjímaje. Žil v Anglii až do konce 60. let, kdy se j a k o ž t o daňový emigrant přestěhoval na Maltu, do Itálie, USA. V roce umřela j e h o první žena, spolužačka z vysoké školy, Jones.

1968

Llewela

Burgess se znovu oženil, s Lilianou Macellari, italskou

tlumočnicí. Adoptoval j e j í h o syna Paola-Andreu a společně se odstěhovali do Monaka. Ze svých bohatých zkušeností, které Burgess

posbíral

j e š t ě v období, než se z něj stal p r o f e s i o n á l n í spisovatel, ale i později, kdy se plně věnoval literární činnosti, čerpal

autor

inspiraci pro své knihy. Každý z románů A. Burgesse o d h a l u j e kousek autorova života.

2

BURGESS, A. The Novel Now. New York: W.W.Norton and Com., 1967; s. 213 [Existují dva dobré důvody k tomu, aby člověk psal hodně, pokud to umí. Jedním z nich je potřeba vydělat si peníze; tím druhým je strach z předčasné smrti, která zabrání tomu, aby zpola hotové knihy, jež má člověk v hlavě, spatřily světlo světa. Neznáme ani den ani hodinu.]

17

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

3.2 Burgessův život v souvislosti s románem

Román A Clockwork

Orange

vyšel poprvé v Anglii v roce

1962. I tato kniha byla ovlivněna událostí Burgessova života a jsou z ní patrné autorovy osobní zkušenosti a názory na dobu a společnost, která j e j obklopovala. Jedním

z důvodů

к napsání

tohoto díla byla

nejspíše

událost z roku 1943, kdy Burgessova první a v té době těhotná manželka

Llewela

byla

napadena

a znásilněna

čtyřčlennou t skupinkou amerických vojáků v Londýně (AWOL) , v období,

kdy Burgess právě sloužil na Gibraltaru. V důsledku

tohoto

napadení Llewela potratila a Burgess věří, že i j e j í předčasná smrt

zaviněná

cirhózou

jater

z přemíry

konzumovaného

alkoholu má kořeny v této události. Tento motiv j e v knize zastoupen hned ve druhé kapitole první vtrhne

části, kdy hlavní hrdina Alex do

domu

A Clockwork

Orange,

spisovatele

se svými třemi

F.Alexandra

(autora

druhy románu

j e h o ž rozepsaný rukopis leží vedle něj na

stole), zbijí ho a před očima mu j e d e n po druhém znásilní ženu, která v důsledku toho násilného přepadení umírá v n e m o c n i c i . V knize, oproti skutečnosti, se násilník j e š t ě j e d n o u setkává se spisovatelem.

V poslední

části

knihy

vypráví

Alex

F. Alexandrovi všechny hrůzy, které ho potkaly ve vězení, a tím mu p r o z r a z u j e i zbraně, j a k ý m i se mu později F . A l e x a n d r snaží pomstít. Toto lze chápat j a k o vyjádření pocitů z o u f a l s t v í , které si musel sám Burgess prožít. Avšak autor nelíčí ve svém díle Alexe j a k o naprosto negativního hrdinu, ani j e j n e n e c h á v á umřít.

Zde se p r o j e v u j e Burgessovo

3

chápání

člověka,

jako

AWOL: Absent Without Official Leave. Podle vojenského zákonu USA, AWOL je označení pro vojenskou osobu, která opustila svůj post bez platné legitimace či propustky, tj.dezertér. (Wikipedia, the free encyclopedia, http://en.wikipedia.org/wiki/wikipedia).

18

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

bytosti, která nemůže být černobílá, tj. nemůže být pouze dobrá či zlá. V roce Leningradu Bears4

1961

se

Burgess

vydává

do

sbírat materiály pro svůj román Honey

For

the

a také proto, aby se zdokonalil v ruském j a z y c e .

„ M y l a t e w i f e a n d I s p e n t p a r t of t h e s u m m e r Soviet

tehdejšího

Russia,

where

it

was

evident

that

the

of

1961

authorities

p r o b l e m s with t u r b u l e n t youth not much d i f f e r e n t f r o m our

in had

own.

T h e s t i l y a g i , or s t y l e - b o y s , w e r e s m a s h i n g f a c e s a n d w i n d o w s , a n d the p o l i c e , a p p a r e n t l y o b s e s s e d with i d e o l o g i c a l and fiscal c r i m e s , s e e m e d p o w e r l e s s to k e e p t h e m u n d e r . " 5

Ruští

,stilyagi'

připomínali

Burgessovi

britskou

sub-kulturu zvanou Teddy Boy 6 . Alex a j e h o

mládežnickou

kamarádi jsou seskupením rváčů a násilníků, kteří si potrpí na úhledný zjev svého z e v n ě j š k u a p ř i p o m í n a j í tím obě zmíněné skupiny mládeže. Další

záležitostí,

pro

níž

můžeme

najít

paralelu

v Burgessově době a společnosti, je použití b e h a v i o r i s t i c k ý c h metod

B.

F.

Skinnera

ve

4

vězeních

a

psychiatrických

Honey For the Bear [Med pro medvědy] (1963) - sociální satira na téma pokřivených hodnot a nenávisti mezi západem a východem. Symbolistický román o dychtivost^s jakou medvědi (Rusové) hltají med (americký materialismus). / 5 BURGESS, A. From A Clockwork Orange: A play with music (Century Hutchinson Ltd, 1987). Dostupné na http://pers-www.wlv.ac.uk/~fal871/burgess.html. [Moje zesnulá manželka a já jsme strávili část léta roku 1961 v Sovětském svazuj/kde bylo zcela zřejmé, že tamní autority mají stejné problémy s bouřlivou mládeží jako my. ,Stiljagi', neboli elegantní chlapci, rozbíjeli obličeje i okna a policie, zjevně posedlá ideologickým a finančním zločinem, se zdála být v boji s nimi neschopná.] 6 Mládežnická kultura, která se objevila poprvé v Británii v Londýně na počátku 50. let a brzy poté byla silně spojována s americkou rock'n'rollovou hudbou. Její členové chodily podobně oblečeni v drahých oděvech šitých krejčími na míru (dlouhý splývavý plášť tmavé barvy občas olemovaný sametem, vysoko posazené černé rourovité kalhoty, robustní boty, obojek, rovná úzká kravata na bílém tričku, květinová brokátová vestička). Teddy Bear se občas seskupovali ve skupinách a užívali si násilné střety s gangy rivalů. ( Wikipedia, the free encyclopedia, http://en.wikipedia.org/wiki/wikipedia). 7 (1904-1990), americký psycholog, přední představitel mladší školy behaviorismu; ovlivněn I. P. Pavlovem a J. B. Watsonem. Vycházel z koncepce „operativního

19

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

léčebnách.

Účelem

použití

těchto

metod

bylo

omezit

svobodnou volbu určitých j e d i n c ů tak, aby byla v souladu se společenskými normami. Alex je v románu podroben ve vězení podobné

metodě

nazvané

Ludovico's

Technique[Ludw\gova

metoda]. Ta j e j má vyléčit, tj. má potlačit j e h o morální volbu tím, že u něj vyvolá f y z i c k o u nevolnost při j a k é m k o l i v setkání s násilím.

Alex

přestává

být

sám

sebou

a j e jen

jakýmsi

m e c h a n i c k ý m , a proto nesvobodným výdobytkem, státem řízené společnosti.

3.3 A Clockwork

Orange

Kniha je rozdělena do tří částí. Každá z nich je tvořena 7 kapitolami. Burgessovým

Toto

precizní

vztahem

dělení

к hudební

je

tvorbě.

jistě Jako

ovlivněno

i

skladatel

si

předem určil formu svého díla. Jde o jakési zacyklení. Jako kdyby kniha byla vytvořena stejným způsobem, j a k ý m chirurg provádí svou operaci. Rez, samotná operace, zašití. V první části knihy se otevírá příběh, j e h o ž důsledky g r a d u j í v druhé části. Třetí část j a k o b y zacelovala ránu, i když ve z m ě n ě n é formě

(výměna

rolí

hlavních

protagonistů:

z chuligánů

se

stávají policisté, z agresorů oběti a z obětí agresoři), a děj se pomalu vrací na počáteční místo. Poslední kapitola za sebou zanechává pocit naděje. Právě tak, j a k o po zdařilé operaci. Roman

vyšel

v USA

ve zkrácené

verzi

(viz

kapitola

Rozbor překladu J e v g e n i j e Sinělščikova), která má pouze 20

podmiňování", (spontánní chování zvířete je posilováno pomocí odměny); prováděl experimenty zaměřené na výzkum v oblasti výzkumu zvířat. Jejich závěry posléze rozšířil i na sféru lidského učení. Skinnerův box je pokusná klec, ve které jsou požadované způsoby chování zvířete posilovány odměnou a „chybné" postihovány trestem. (Ottová všeobecná encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003.)

20

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

kapitol, proto pro ní neplatí konstatování, že z a n e c h á v á pocit naděje. Předlohou pro název románu se stal výraz ,qeer as a clockwork o r a n g e ' převzatý z anglického dialektu Cockney.

„The book was called A Clockwork

Orange

8

for various

reasons. I had always loved the Cockney phrase ,queer as a clockwork orange', that being the queerest thing imaginable, and I had saved up the expression for years, hoping some day to use it as a title. When I began to write the book, I saw that this title would be appropriate for a story about the application of Pavlovian, or mechanical, laws to an organism, which, like a fruit, was capable of colour and sweetness. But I had also served in Malaya, where the word for a human being is orang." (From: A.B., 1985. Hutchinson & Co.Ltd., London, 1978) 9

Děj románu se odehrává v j a k é m s i Londýně b u d o u c n o s t i , kde v noci ovládají ulice gangy mladých lidí. Vůdcem t a k o v é h o gangu j e i hlavní hrdina, nebo spíše anti-hrdina knihy, Alex, který spolu se svými třemi druhy páchají ultra-násilí na lidech na ulici, v baru obchodech, znásilňují ženy a celkově o v l i v ň u j í život

celého

záporným

města

hrdinou.

a jeho

okolí.

Alex

Jeho láska ke klasické

lidštějším, až svým způsobem 8

není

obyčejným

hudbě ho

nadličtějším, ve srovnání

činí se

Oblastní a sociální dialekt lexikálně a hláskově odlišný od standardní angličtiny. Regionálně je spojen s východní částí Londýna, sociálně se sociálně slabšími vrstvami obyvatelstva. Tento dialekt se objevuje i v literárních dílech anglických spisovatelů (Dickens, Shaw). 9 TAYLOR, J. From Burgess to A Clockwork Orange: A History ofNadsat. Dostupné na http://wwvv. gcocities.com/lidelio lst/litcraturc/historyofnadsatin.htm. [Knihu jsem nazval Mechanický pomeranč z několika důvodů. Vždy jsem zbožňoval frázi pocházející z Cockney „cáklý jako mechanický pomeranč", protože pro mě představovala tu nejbizarnější věc, kterou jsem si mohl představit. Uchovával jsem si tento výraz po mnoha let v hlavě s nadějí, že ji jednou použiji jako titul. Když jsem začal psát knihu uvědomil jsem si, že tento název by mohl být vhodný pro příběh Pavlovovi mechanické aplikace zákonů organismům, kteří stejně jako ovoce mají předpoklady k toiiuTBýt sladký a vitální.]

21

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

společností, která poslouchá pop a nedokáže ocenit

velikost

Beethovena, Händela a j i n ý c h . Své stereo nazývá „ p r i d e of my jeezny"H).

Velká hudba v z b u z u j e v Alexovi i velké pocity, které

jsou v j e h o případě vždy spojeny s násilím, tj.násilí j e pro něj něco s m y s l u p l n é h o a krásného. Povyšuje j e j na princip svého života.

„Those fun

to

two were

viddy

handled, giving

old

Uncle

squirting

the

myself

the

rooker.

Then

Ludwig

van

the last

movement,

tune felt

was

ptitsas

tigers

...and

they

Alexander were

„Ty

dvě

píchnul Devátou, položil

I set

which,

spark then

what

with

zamechat

its

then

and

very

to

blissful

and then two

weird and

that on

the lovely

and

the

so

hissing

on these

the Ninth

then in

sleeve,

of heaven,

I leapt

pan-

doctor,

the needle

like

and

secretion

of

to the strange

strýčka

Alexa,

je

ta

jako starý

a

dobrý

jak

před

nahej bahno.

Ludwig

van

doktor, Pak

jsem

byl

teď

blažená

10

nima sranda.

na poslední

nádherná

celý

a myslely

nejbolšáčtější

nejakej

takže

rozjela

rozdresovaný

na rozlousknutí

s praskotem se

to submit

byly

čase

napérovanej, stříkačkou

out

was all bliss ...and

in me and

bare

jungle-cat

and

leap

nagoy

young

desires

the

hypo

demanding,

I

of jab,

О

my

11

v kratičkým dobrýho

too,

it the bols hies t

all

some

Ninth

a glorious

and

like

lovely

thought

there

of growling

nagoy

had

they

standing

being

choodessny "

...and

hypodermic

the

which

the Large

brothers.

pak

now

Joy

old

Alex

old jab

I pulled

all about the

unplattied

větu,

rozláfaný si,

že

celej

Tančil jsem

vytáhl taky což

melodie

lukovat

stojí

a pak

přichystaný

celá

bér ovej

čirý

a

sem

s

injekční

si

do

hendky

z obalu

bérovej, bylo

starýho

milovanou

a jehlu blaženství...

o Radosti,

jsem a která

BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 28. [pýcha mého života] 11 tamtéž, s. 38, 39.

22

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

v sobě staří

nesla tygři

divnejm díky

nebeskou

a skočil

jiskru,

jsem

ctižádostivej,

a

choutkám

bahýnku

bratři

cítil,

jak

do mě skočili

na ty dvě malý ptičky...a

a výstředním Deváté

a já

Alexandra

čuděsnej

a

musely

se

Obrovského,

remkovej

ti

moji

podrobit

kterej

a strašně

byl strašně

moji."12

Alexova láska к hudbě zavinila roztržku mezi ním a j e h o druhy z gangu, což mělo za následek j e j i c h zradu a A l e x o v o uvěznění. Alex ve věznici p o d s t u p u j e již zmiňovanou léčebnou kůru, tzv. Ludwigovu

metodu

(i zde je zřetelný

odkaz

na

Ludwiga van Beethovena), která z něj má za čtrnáct dní udělat řádného občana. Tato metoda j e f o r m o u terapie z p ů s o b u j í c í nechutenství. Alex je nucen pod vlivem léků, které z p ů s o b u j í nevolnost, sledovat filmy plné násilných scén. Všechny filmy jsou

podbarveny

dramatickou

klasickou

hudbou.

Na

závěr

léčby j e Alexovy f y z i c k y špatně nejen při pouhém pomyšlení na násilí, ale i při poslechu j a k é k o l i v klasické hudby. Tím Alex ztrácí možnost svobodného rozhodování a j e nucen vyhýbat se tomu,

co tolik z b o ž ň o v a l ,

a co j e j dělalo v očích

čtenářů

alespoň trochu lidským. Po propuštění z vězení se Alex stává obětí jak lidí, tak celého systému totalitního státu. Výsledku

Ludwigovy

metody

zneužije

i

spisovatel

F. Alexandr, který, i když j e sám odpůrce státu a p o d r o b u j e tuto metodu rozsáhlé kritice, poté, co zjistí, že Alex j e j e d n í m z mladíků

odpovědných

za

smrt

jeho

ženy,

zavírá

Alexe

v pokoji několika patrového domu a ze sousední místnosti mu pouští Beethovenovu symfonii č. 9. V Alexovi vrcholí nesnesitelnosti

vlastního

bytí

a

pod

vlivem

pocit

nevolnosti

způsobené hudbou se rozhodne pro sebevraždu a skáče z okna.

12

BURGESS, A . Mechanický pomeranč. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2002, s. 37,38.

23

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

Pokus

o sebevraždu

přežije

a paradoxně

se

skokem

z okna v něm mizí i pocit nevolnosti z násilí. Alex se vrací ke svému starému produkci

způsobu

ultra-násilí.

života a s novou partou

Ale něco se přeci jen

dospívá, bouřlivé mládí ho přestává

se v ě n u j e

změnilo.

Alex

bavit, p o c i ť u j e potřebu

založit si rodinu a začít novou etapu svého života.

3.4 Filosofie A. Burgesse v románu

Román patří mezi avantgardní díla 60. let. Zaznívá v něm Burgessův pocit, že střední třída se stala natolik pasivní a neviditelnou, že není schopná čelit nátlaku násilných

skupin

mladých lidí a p o d m a ň u j e se bez většího odporu j e j i c h vládě zla. Stejně tak podléhá zákonům z j e v n ě totalitního

systému

sátu, ve kterém žije. Proto i násilí páchané Alexem a j e h o kumpány j e ve své podstatě romantická revolta proti státnímu aparátu p o u ž í v a j í c í m u nehumánni zbraně v podobě L u d w i g o v y metody a lhostejnosti lidí. Alex se po vyléčení stává nástrojem politické bitvy mezi vládou a její opozicí (reprezentovanou F. A l e x a n d r e m a j e h o přáteli). Podle Burgesse 1 3 j d e o podobný spor j a k ý známe z historie:

Alex

Augustiniánskou 1 4

je

použit

vládou

jako

a stejně

pokusné

tak je

neméně

zvířátko brutálně

využit liberálnějším Pelagiem 1 5 a j e h o stoupenci. Burgess byl

13

BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1996, s. xii. Aurelius Augustinus (354-430), křesťanský latinský teolog a filosof, nejvýznamnější představitel patristiky. Podle jeho učení zlo nemá vlastní existenci, je pouze nedostatkem, zbaveností dobra. Vše, co Bůh stvořil, je dobré. (Ottová všeobecná encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003.) Augustiniáni zdůrazňovali tvrzení, že člověk se rodí s počátečním dědičným hříchem. 15 Pelagius, mnich irského původu činný v 5.stol., křesťanský heretik, zdůrazňující možnost dosažení náboženské dokonalosti a čistoty. Pelagianisté odmítali nauku o dědičném hříchu, zdůrazňovali lidskou vůli, pomocí níž člověk může dojít náboženské dokonalosti. Učení 14

24

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

ovlivněn svou katolickou výchovou. Stejně tak j a k o katolický spisovatel Graham Green, j e h o ž dílu sám věnoval několik ze svých kritických

esejů, zastává

Burgess názor, že život j e

založen na protikladu dobra a zla a že největším n e b e z p e č í m pro člověka j e j e h o vlastní pasivita a neutralita.

„In Green's

fiction, however,

there

is little

flavour of

empiricism (which, after all, has something of Pelagianism about it). There are instead paradoxes and anomalies-the sinner who is really a saint, the philanthropist who is really a destroyer." 1 6

Burgess svým románem u p o z o r ň u j e na hrozbu, které bylo Rusko zářným příkladem, kdy pasivita lidí vede к vítězství totalitní moci. Podle Burgessovi f i l o s o f i e je v člověku, který se může sám svobodně rozhodnout, více dobra, než v člověku, který j e násilně nucen být dobrý. Proto mu také b e h a v i o r i s t i c k é m e t o d y přišly nehumánni a ve své knize stojí na straně A l e x e , j a k o ž t o oběti p o d o b n é h o experimentu,

i když někdo podobný Alexovi

připravil Burgesse o potomka a nejspíše zavinil i p ř e d č a s n o u smrt j e h o první ženy.

bylo na koncilu v E fezu 431 odmítnuto.( Ottová všeobecná encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003.) 16 BURGESS, A. Urgent Copy. New York: W.W.Norton and Com., 1968, s. 20. [V tvorbě Greena nicméně cítíme jistý nádech empirismu (který v sobě přeci jen skrývá něco z pelagianismu). Nalézáme tam paradoxy a anomálie - hříšník, který je ve své podstatě svatým, lidumil, který je skrytý ničitel.]

25

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

3.5 J a z y k o v ý rozbor románu A Clockwork

Orange

Lingvistické studie pomohly Burgessovi stát se j e d n í m z nejexperimentálnějších

a jazykově

nej o d v á ž n ě j š í c h

autorů

všech dob. Už fakt, že třetinu Burgessovy literární tvorby tvoří kritické studie, mezi nimi studie An Joyce

for

the

Ordinary

Reader

Introduction

to

James

(Joyce j e pro Burgesse

supreme example of the proper d i f f e r e n c e between

„the

literature

and the popular novel." 1 ) a lingvistické příručky, svědčí o j e h o lásce к j a z y k u . Ve

své

knize

Language

Made

Plain

věnuje

Burgess hned první kapitolu nazvanou Signals

Anthony

in the

Dark

[Znaky v temnotě] definici j a z y k a a řeči. Jazyk podle autora u s p o k o j u j e člověka ve dvou ohledech. Jedním z nich j e radost ze samotného j a z y k a a druhým j e fakt, že j a z y k f u n g u j e j a k o prostředek к navázání sociálních vztahů ve společnosti, p ř i č e m ž potřeba

náležet

к nějaké

skupině

je

základním

sociálním

instinktem každého z nás. Stejně

tak

řeč j e

jednak

prostředkem

к radosti,

ale

zároveň také slouží к navázání kontaktu tam, kde j i ž hmatové a vizuální znaky n e p o m á h a j í .

„ A l l art s p r i n g s from d e l i g h t in raw m a t e r i a l ; t o p l a y w i t h the raw material o f literature is a natural p l e a s u r e l i n k i n g us

with a

r e m o t e era that had s p e e c h but no l a n g u a g e , but w a s p e r h a p s f i n d i n g l a n g u a g e t h r o u g h d e l i g h t in s p e e c h " . 2

1

DIX, C.M. Anthony Burgess. London: Longman, 1971, s. 28 [vrcholným příkladem skutečného rozdílu mezi literaturou a populárním lidovým románem.] 2 BURGESS, A. Language Made Plain. London: The English University Press, 1964.[Veškeré umění pramení z radosti ze základního materiálu; hra se základním

27

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

To v y s v ě t l u j e autorovo nadšení při práci s t e x t e m . Jeho invence

při

hledání

nových

netradičních

slov

a

slovních

spojení, hře se slovy, o n o m a t o p o i c k ý m i výrazy n a h r a z u j í c í m i slovesa, atp., j e n e s m í r n á ^a pokud si čtenář přečte alespoň část knihy

nahlas,

či

si

zvuk

použitých

slov

dokáže

v duchu

představit, dostává dílo nové, až neskutečné d i m e n z e . Je to stejné, j a k o když se muzikant dívá do krásně a hravě z a p s a n ý c h not,

ale j e h o

požitek

se zvětší,

pokud

si melodii

dokáže

představit, či si ji p ř e h r a j e . Proto j e pro Burgesse, j a k o ž t o autora knih i hudebního znalce a skladatele, n e s m í r n ě důležitá zvuková stránka j a z y k a a řeči. V románu A Clockwork Orange vytváří Burgess pro své mladé hlavní hrdiny zvláštní druh slangu, který přímo v knize d e f i n u j e j e d n a z postav, Dr Branom: „Odd bits of old slang,

...A bit of gipsy

rhyming

talk, too. But most of the roots are

Slav.

i

Propaganda.

Subliminal

penetration."

Burgess, j a k o ž t o polyglot, uměl mimo j i n é i rusky. Proč si ruštinu vybral j a k o výchozí j a z y k pro svůj uměle vytvořený m l á d e ž n i c k ý slang,

v y s v ě t l u j e ve své knize You've

Had

Your

those

from

Time: „Russian

loanwords

fit

better

in

English

than

G e r m a n , French or Italian. E n g l i s h , a n y w a y , is a l r e a d y a kind melange

zhevotnoye

of

French

and

German.

f o r b e a s t , and ostanovka

Russian

avtobusa

has

polysyllables

of like

is not s o g o o d as b u s

s t o p . But it a l s o has b r e v i t i e s like brat f o r brother and grud for the breast. The E n g l i s h w o r d , in w h i c h four c o n s o n a n t s s t r a n g l e

one

materiálem literatury je přirozeným potěšením, které nás spojuje s dávnou epochou řeči nikoliv jazyka, i když možná právě jazyk byl výsledkem požitku řeči.] 3 BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 91. [Trocha zbytků starého rýmujícího se slangu ... Taky trocha cikánštiny. Ale většina slov má slovanské kořeny. Propaganda. Podprahová infiltrace].

28

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

short v o w e l , is inept f o r that g l o r i o u s s m o o t h r o u d n e s s .

Groodies

w o u l d be right. In the manner o f Eastern l a n g u a g e s , R u s s i a n m a k e s no d i s t i n c t i o n b e t w e e n l e g and f o o t - noga f o r both - or hand and arm, w h i c h are a l i k e ruka.

T h i s l i m i t a t i o n w o u l d turn my h o r r i b l e

y o u n g narrator into a c l o c k w o r k t o y w i t h i n a r t i c u l a t e d

limbs.

there w e r e m u c h v i o l e n c e in the draft s m o u l d e r i n g in my

As

drawer,

and w o u l d be e v e n more in the f i n i s h e d w o r k , the s t r a n g e n e w l i n g o w o u l d act as a kind o f mist h a l f - h i d i n g the m a y h e m and p r o t e c t i n g the reader from his o w n baser i n s t i n c t s . And there w a s a f i n e irony in

the

notion

of

teenager

race

t o t a l i t a r i a n brutality as an end

untouched

by

politics,

in i t s e l f , e q u i p p e d

with a dialect

w h i c h drew on the t w o c h i e f p o l i t i c a l l a n g u a g e s o f the a g e . "

Burgessův

záměr

byl

vytvořit

natolik

using

4

nesrozumitelný

dialekt, aby se lidé nesoustředili při četbě pouze na popisy brutálního násilí, ale aby díky přemýšlení a z a p o j o v á n í f a n t a z i e při luštění Alexova slangu prohlédli dále za text. Proto se Burgessovi nelíbil slovníček, který vyšel j a k o doplněk amerického vydání, ani j e j úplně nepotěšil K u b r i c k ů v film, ve kterém j e sice ona hatmatilka z a c h o v á n a , ale diváci se na násilí přímo d í v a j í , nic j e j n e z a s t i ň u j e .

*A

Clockwork

Orange

and

the

,Nadsať

language.

Dostupné

na

http://www.geocities.com/sotto/9145aco.htm [Přejatá slova z ruštiny sedí angličtině lépe, než slova z němčiny, francouzštiny či italštiny. Tak jako tak je angličtina směsí francouzštiny a němčiny. Ruština má víceslabičná slova jako zhevotnoye znamenající zvíře a ostanovka avtobusa není tak dobré slovo jako bus stop zastávka autobusu. Na druhou stranu má také zkráceniny jako brat - bratr a grud - prsa. Anglické slovo, ve kterém by čtyři souhlásky škrtily jednu krátkou samohlásku, je dosti nemotorné к dosažení božské hebké kulatosti. Ale groodies už by se daly použít. Tak jako i jiné východní jazyky, nerozlišuje ruština mezi nohou a chodidlem -noga, rukou bez paže a celou rukou - ruka. Toto omezení by mohlo proměnit mého příšerného mladého vypravěče v hračku na klíček se špatně se pohybujícími končetinami. Protože v mém šuplíku doutnalo mnoho násilí na konceptech a bylo by ho ještě více v konečném díle, nová podivná hatmatilka by mohla posloužit jako mlha, z poloviny zahalující zmatek a ochraňující čtenáře před jejich vlastními základními instinkty. A také se nabízela hezká ironie při představě bojujících mladíků nedotčených politikou, kteří by používali totalitní brutalitu jako záměr sám o sobě, a kteří by byli vybaveni dialektem založeným na dvou hlavních politických jazycích doby.]

29

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

Písemné a zvukové podobě ruského j a z y k a ve srovnání s anglickým v ě n u j e Burgess ve své knize Language celou kapitolu nazvanou Piercing

Made

the Iron Courtain

Plain

[Pronikání

železnou o p o n o u ] .

„ R u s s i a n is as rich and s a t i s f y i n g as C h r i s t m a s p u d d i n g , but what

tends

to

dull

the

appetite

for

learning

it

is the

apparent

d i f f i c u l t y o f the a l p h a b e t " . 5

Pro Burgesse j e obtížnost ruské abecedy doopravdy j e n zdánlivá. Člověku podle něj stačí j e n chvilka na to, aby se naučil přepisovat azbuku znaky našeho a b e c e d n í h o systému: „ , y ' always stands for the sound in , y e s ' ; , g ' is always hard, as in , g o ť ; the apostrophe stands for the s o f t e n e n e r or palatiser ь" 6 . [Písmeno , y ' vždy p ř e d s t a v u j e zvuk , j ' ; , g ' j e vždy tvrdé; apostrof se používá j a k o symbol pro z m ě k č o v a č či palatelizér ь]. V y s v ě t l u j e například, že ruský j a z y k j e posedlý palatalizací všeho, co se dá. Za nejtěžší samohlásku p o v a ž u j e ы, protože se dá velmi těžko přirovnat к j a k é k o l i v samohlásce j i n é h o j a z y k a . Kdyby

byl

podobnými

poučkami

vybaven

i

anglicky

mluvící čtenář, který nemá ani nejmenší znalost ruského j a z y k a , j i s t ě by mu to usnadnilo čtení knihy A Clockwork

Orange.

Autor se řídí podle svých pravidel a p ř e p i s u j e ruská slova do latinky. Setkáme se tak v textu jednak se slovy, která se nijak (korova,

neliší

od

mesto,

svých moloko,

ruských

předloh

Bog, mozg,

napsaných azbukou

rot, Luna,

okno,

knopka),

ale i se slovy která j s o u přepsána tak, aby j e anglicky mluvící

5

BURGESS, A. Language Made Plain. London: The English University Press, 1964. [Ruský jazyk je stejně chutný a uspokojující jako Vánoční puding, ale zdánlivá obtížnost jeho abecedy je tím, co zapříčiňuje ztrátu chuti к jeRoučení.] 6 tamtéž

30

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

čtenář vyslovil podobně jako rusky mluvící člověk (devotchka, litso,

koshka,

yahzick,

grazhny,

zamechaí,

rocker,

eegra,

eemya,

minoota,

moodge,

schlapa,

prestoopnick).

Ve

případech se to ale autorovi ne zcela podařilo. Slovo

všech

baboochka

by nejspíš znělo autentičtěji ve formě babooshka, pokud si ovšem autor nehrál se slovy a nespojil dohromady s motýlem divného.

do j e d n o h o Například

ruské

přeměněno na gulliver fonetické stránce

výrazu. slovo

Což

by

nebylo

голова

je

babičku

vůbec

v textu

nic

hravě

a slovo хорошо na výraz, který je mu po

dost podobný

horrorshow.

Zajímavé je i

použití zdvojených souhlásek v přepisu slov, která se v ruštině píší jednoduše (golo.ss). (voloss),

podobnost

Příčinou může být vizuální hledisko

s již

existujícím

slovem

v angličtině

(skorry je podobné slovu sorry, označujícímu omluvu), či pouhá hra s písmeny (raskazz oproti původnímu ruskému

,rasskaz').

Jak j i ž bylo zmíněno na počátku kapitoly, Burgess s oblibou používá

onomatopoické

výrazy,

které

napodobují

svou

zvukovou stránkou přírodní zvuky. I v těchto případech využívá zvukové melodičnosti ruského jazyka {„the auto was kashl,

kashl,

kashl"

„a nice heavy

loud plesk"

7

coughing

, [auto kašlalo

kaši, kaši, kaši; krásné, těžké, hlasité plesk]. V případě přepisu hlásky /ch/, kterou angličtina naprosto postrádá,

používá

Burgess

podobnost

hlásky

/к/

(ooko,

ookadeeted).

Jak je patrné z posledního uvedeného příkladu, Burgess se

neomezuje

v anglicky

pouze

psaném

na

textu.

používání Jeho

slova

ruské

slovní

zásoby

inspirovaná

ruským

jazykem se stávají v j e h o románu součástí uměle vytvořeného

7

BURGESS, A. Language Made Plain. London: The English University Press, 1964, s. 23.

31

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

anglického slangu, tj. podléhají gramatickým a syntaktickým pravidlům anglického jazyka. Z morfologického inspirované

hlediska

používá

Burgess

výrazy

ruštinou výhradně ve funkci podstatných

jmen,

přídavných jmen, číslovek a sloves, vzácněji pak ve funkci citoslovcí. Díky

analytickému

charakteru

anglického

jazyka

pozbývají ruské výrazy svých flexí. Anglický pádový systém o

#

t

má dva pády: obecný a adnominální . Proto i podstatná j m é n a ruského původu se nevyskytují v šesti různých, nýbrž pouze ve dvou

pádech:

(malchick's

obecném name;

(malchick,

[chlapcovo

droog)

jméno],

a

adnominálním

droog's

plat ties;

[kamarádovy šaty]). Množné číslo tvoří stejným způsobem jaký j e charakteristický pro anglická substantiva (droog mesto

mestos,

glazzy

glazzies,

dokonce

i nepravidelně

(chelloveck

píetcho

droogs, pletchoes),

lewdies

stejně

jako

v ruském jazyce, pouze autor přidal ruskému výrazu v množném čísle typicky anglickou koncovku pro plurál, nejspíše kvůli zvýraznění

této

nepočitatelná používá {slice

gramatické

substantiva

se v angličtině

of kleb,

loaf

funkce).

použita

piece

mohla

v počitatelném

speciálních

of kleb,

Aby

lexikálních

of gloop;

být

významu prostředků

[krajíc chleba,

bochník chleba, hloupost]). Gramatická kategorie určenosti se v y j a d ř u j e v anglickém jazyce členy (a chelloveck, soviet,

an auto,

the Luna) a některými zájmeny 9 (my droogs, your

the

mozg).

Ruská přídavná j m é n a také ztrácejí své typické přípony a koncovky a v textu je pro ně charakteristická přípona typická pro

anglická

adjektiva

-y

8

(malenky,

bezoomny,

dorogoy,

DUŠKOVÁ, L. a kol. Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny; Praha: Academia 1994. 9 tamtéž

32

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

polezny)

a stejným způsobem jako anglická adjektiva podléhají

stupňování (bolshy - the

bolshiest).

V textu jsou použity ruské výrazy pro základní číslovky (odin,

dva, tri). Výraz , p o t ř e t í ' , který se označuje v angličtině

vazbou ,the third time' j e v textu obměněn na the third Slovesa

vyjádřená

v nejrůznějších

formách

infinitiv; we were peeling

ruskými

výrazy

časového

systému

raz.

můžeme

najít

(to pe

[pít]—

- minulý čas průběhový; I had

peeted baek"w;

- předminulý čas prostý), v pasívu („/ was privodeeted [byl jsem přiveden

zpět]), ve formě neurčitých

slovesných

vazeb ("creeehing old veck" - gerundium, [křičící stařec]), jako slovesa doprovázející modálni a fázová slovesa („there having to rabbiŕ\

„all the time he kept creeching"

was

; [muselo se

tam pracovat, celou dobu křičel]), i jako slovesa sponová on, cheest

(itty

up; [pokračovat, vyčistit]). Ruská slovesa použitá

v anglickém kontextu mají ve většině případů zkrácenou formu (creech slovesa

od slovesa křičet, plateh vidět),

ale

v textu

od slovesa plakat, viddy

se

vyskytují

i

od

slovesa mající

podobnou formu jako v ruštině, ale bez měkkého znaku na konci (govoreet,

skazatt).

Nej zajímavější z lexikologického

je

však

hlediska.

Burgessem Už

vytvořený

samotné

slovo

slang nadsats,

označující v knize mládež, tj. sociální skupinu, které se román nejvíce věnuje, j e samo o sobě hříčkou: vzniklo z anglické zkráceniny slova teenagers [mládež] na teens (slovo teenager j e Z složenina z koncovky řadových číslovek třináct až devatenáct teen, slova age znamenajícího věk

a koncovky pro podstatná

jména

koncovky

10 11

-er),

nahrazením

původně

-teen

BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 67 tamtéž, s. 62, 63

33

stejnou

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

t koncovkou

řadových

číslovek jedenáct

v ruském jazyce - н а д с а т ь

až dvacet

existující

(v přepisu do latinky

zasazením této koncovky do plurálu anglických

nadsať)

podstatných

j m e n . Výsledkem tohoto komplikovaného, na druhou však až geniálně jednoduchého, klíčové slovo knihy

nadsats.

myšlenkového

Podobným

a

stranu

postupu

způsobem

si

je

autor

vyhrál i s dalším důležitým slovem - jménem vězení, ve kterém je hlavní hrdina uvězněn v průběhu celé druhé část Staja.

knihy,

Samo o sobě evokuje v lidech ovládajících ruský jazyk

skupinu zvířat stejného pohlaví. Avšak autor v závorce ihned dodává vysvětlení, že Staja „State

n

Jail"

[Státní

spojením oddy knocky, evokovat

pocit

je abreviatura vzniklá ze

vězení]. Podobně j e to i se

slovním

které může v anglicky mluvícím čtenáři

něčeho

stojícího

stranou,

zvláštního

úderu.

Pokud však tento výraz spojíme do jednoho jediného získáváme

ruské

slov

přídavné

jméno

одинокий,

tj.

slova,

osamělý.

Pomocí asociace se ze slova нижний - spodní stává v románu výraz pro spodní prádlo Burgess

nejčastěji

neeznies. nahrazuje

cizími

výrazy

právě

ta

anglická slova, která lidé používají denně, tzn., že jsou nejvíce frekventovaná. Proto se i v knize vyskytují velmi často, téměř na každém řádku. Díky tomu se jeho román může stát pro určité čtenáře, nemající ani nejmenší znalost

slovanských

jazyků,

nečitelným („And he smecked

and i viddied

one or

two of his zoobies

weren't

real gromky

all that horrorsho к . " 1 3 ; [Zasmál se

doopravdy nahlas a j á jsem viděl, že jeden nebo dva jeho zuby nebyly zcela v pořádku.]). Na druhou stranu však lze velmi často odhadnout j e j i c h význam z kontextu ( „ T h e r e ' s one

12 13

BURGESS, A. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 61 tamtéž, s. 142

34

slovo

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

beginning

with an f and another

with a c."

; [Je tu jedno slovo,

které začíná na f a druhé, co začíná na с.]). Autor cizí slova použitá v textu většinou nevysvětluje, i když

občas

je

význam

v závorce („litso (face,

některého that

nebo j e vedle něj použit

is)]S";

ruského

výrazu

popsán

[лицо (což je obličej)]),

anglický

ekvivalent

(„big

bolshy

vecÄ"16; [velký, velký člověk]). Celé toto spojení vzbuzuje dojem pleonasmu, což j e ale docela běžný prvek mluvené řeči. V některých vydáních originální anglické verze románu, jako například v knize A Clockwork and glossary

by Stanley

Edgar

Orange

Hyman

with an

afterword

(Norton Library, New

York 1963) j e jiným autorem vytvořen slovníček, který pomáhá čtenářům snadněji se vyrovnat se speciálním lexikem knihy. Ze čtenáře se tak stává student nového j a z y k a . Burgess dokonce používá takovou cizí slovní zásobu, kterou se člověk učí při studiu nového jazyka úplně nejdříve. V textu jsou nejčastěji nahrazena slova označující lidi a j e j i c h společenské zařazení (chelloveck,

ded,

scoteenas),

části

základní (starry,

droog,

malchick),

lidského

slovesa (slooshy, malenky,

těla peet)

gloopy).

zvířata

(glazzies,

(kots,

pests,

koshkas, pletchoes),

a základní přídavná

Snad jen

názvy

zbraní

jména naštěstí

nepatří do základní slovní zásoby každého člověka, i když v případě hrdinů tohoto románu zcela jistě ano (pooshka, oozy,

britva).

nozh,

A tak se krůček po krůčku čtenář seznamuje

s novým typem řeči, která mu na konci knihy už nepřijde ani moc zvláštní. Angličtina, jakožto široce rozšířený j a z y k , přichází do kontaktu se spoustou dalších jazyků a přejímá z nich

nová

slova. Je to jeden ze způsobů, j a k ý m se obohacuje lexikon 14 15

BURGESS, A. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 9 tamtéž, s. 6

35

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

národa. Dalším způsobem obohacování slovní zásoby j e tvoření nových slov. Burgess využívá zákony tvoření nových slov v Anglickém jazyce a řídí podle nich i ruské výrazy. V textu se setkáme s různými případy derivace (z podstatného jména cal (кал) vzniká přidáním sufixu - y přídavné j m é n o cally, dochází

ke zdvojení poslední

souhlásky;

dokonce

ze slovesa

rabbit

(работать) se po přidání sufixu - e r a koncovky pro množné číslo - s stává podstatné jméno rabbiters; skorry

vzniká

skorriness,

po

v tomto

připojení případě

sufixu

z přídavného jména

-ness

dokonce

podstatné

dochází

jméno

i ke

změně

samohlásky; atp.). Konverze jakožto změna slovního druhu při ponechání původního tvaru slova j e také zastoupena

(slovo

smeck je používáno jako podstatné jméno smích i sloveso smát se; zooby jako podstatné i přídavné jméno; peer jako sloveso pít i podstatné jméno doušek: „a loud peet

of chai"17,

[hlasitý

doušek čaje]). Dále nalezneme v textu případy krácení (cheens místo чиновники, biblio

místo библиотека) a back formation,

což j e proces tvoření slov v angličtině, kdy nové slovo vzniká odtržením afixu ze slova původního (podstatné jméno

smot

z původního slovesa смотреть). Autor se snaží o komplexní přeměny slov, a tak vzniká z podstatného jména platties přídavné jméno s negativním významem unplattied

[šaty]

[svlečený],

které se přeměnilo z podstatného jména pomocí sufixace a díky negativnímu prefixu un- získalo i opačný význam. V textu se objevují i složená slova napůl z anglického a ruského výrazu (under-vecks,

love-slovas,

bogman,

glazlids;

[podlidi,

slova

lásky, kněz, oční víčka]), či ustálená slovní spojení („in a 18 minoota" ; [za chvilku]). Jako určitý druh abreviatury můžeme pokládat výraz pee 16 17

and

em označující rodiče, který

BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 70 tamtéž, s. 55

36

vznikl

ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE

z překladu ,father and mother' do ruštiny ,папа и мама' а redukcí těchto slov na počáteční písmena vyslovená anglicky. A už j s m e opět u fonetiky a zvuku jazyka. Ruský jazyk navíc pomáhá Burgessovi tvořit nové a nečekané „goloss

govoreeting",

„nagoy

nogas",

„single

aliterace:

s/ovo";[řfkajíCÍ

hlas, nahé nohy, jedno slovo] 1 9 .

Dix o Burgessovi píše: „An a c c o m p l i s h e d m u s i c i a n as w e l l as writer, he f i n d s that his approach to the written word is more aural than v i s u a l , and the o n l y writers for w h o m he a d m i t s any r e s p e c t , are t h o s e s i m i l a r l y inspired: S h a k e s p e a r e , J o y c e and N a b o k o v . " 2 0

I8

,BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 133 BURGESS, A. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 66, 113, 106 20 DIX, C.M. Anthony Burgess. London: Longman, 1971, s. 21,22 [Jakožto výjimečný muzikant stejně tak jako spisovatel shledává, že jeho přístup к psanému slovuje spíše sluchový než vizuální, a že jediní autoři, ke kterým cítí určitý respekt^sou ti, jejichž inspirace jazykem byla podobná: jako Shakespeare, Joyce a Nabokov.] 19

37

Přeložil J.SinčIščikov (ЕвгенийСинельщиков)

ROZBORY PŘEKLADŮ

4. ROZBORY PŘEKLADŮ

4.1 Rozbor překladu Jevgenije Sinělščikova

(Евгений

Синелыциков)

Tento překlad byl opublikován v roce 1991 v literárním časopise J u n o s ť . Je tedy nejstarším ze všech překladů, které mám k dispozici, i když, jak j i ž bylo uvedeno v první kapitole, Bošnjakovův překlad vyšel poprvé také někdy v této době. V úvodu překladatel charakterizuje stručně román

A.

Burgesse a uvádí, že autor již před třiceti lety, než vznikl tento překlad, předvídal a popsal různé společenské procesy, které právě v současné době probíhají nejen mezi mládeží, ale všude kolem nás . Tato analogie ovlivnila překladatele natolik, že se pokusil přeložit slang Alexovy doby a společnosti

pomocí

slangu, který se v Rusku používal a postupně měnil od 60. do konce 80. let, kdy překlad vznikal. Pro tento slang mladých lidí j e charakteristická vysoká frekvence slov anglického původu. Například se slovy jako аскать (v textu pouze j a k o аск),

герла, айзы, а кис [ptát se,

dívka, oči a polibek či dívka ve smyslu , p u s i n k a ' ] se můžeme v dnešním Rusku potkat zcela běžně na ulici. To by znamenalo, že jazyk náctiletých, který Sinělščikov používá, by měl být více či méně srozumitelný všem lidem, kteří podobný slang požívali

v době

samozřejmě díky invenci zamyslet osoby,

svého

i slovní

dospívání.

hříčky,

překladatele

i ostřílení kterým

je

a

které vznikly nad

uživatelé podobná

(V překladu

kterými

zcela jistě se

mládežnického

mluva

najdeme

naprosto

budou

muset

slangu.) cizí

jen

nebo

Pro ji

pozapomněli, nebo pro ty, kteří se narodili v dřívějších letech,

39

(

ROZBORY PŘEKLADŮ

přikládá překladatel jakýsi slovníček. Ani v něm však nejsou vysvětleny

všechny

použité výrazy,

a tak nechává

kousek

prostoru к přemýšlení také na čtenářích. Burgess schválně vytvořil do jisté míry nesrozumitelný jazyk, který j e záhadou

i pro Alexovo okolí. Oproti tomu,

Sinělščikov používá prostředky, kterými jazyk dospívajících v knize částečně splývá s jazykem současné mládeže v Rusku. To znamená,

že

čtenář

Sinělščikova

překladu

nemusí

mít

dojem, že hlavní hrdina j e postava, která se jen tak běžně nevidí, a že ultra-násilí, které páchá na ostatních, j e něco tak neskutečného, že se mu lze do určité míry smát, což j e dojem, který u některých čtenářů zanechává originál. Naopak, čtenář této ruské verze

románu

si díky podobnosti jazyků

může

představit v roli hlavního hrdiny někoho ze svého okolí. To je možná i důvod, proč Sinělščikov vynechává celé kusy textu, kde se popisuje brutální násilí, nebo tyto pasáže do j i s t é míry z j e m ň u j e . Například, hned v první kapitole nechává

hlavní

hrdiny zničit své oběti brýle místo zubů:

„Pete held his rookers and G e o r g i e sort o f h o o k e d his rot w i d e open for him and D i m yanked out his f a l s e zoobies, upper and l o w e r . He threw t h e s e d o w n on the p a v e m e n t and then I treated them to the old b o o t - c r u s h , though they were hard bastards b e i n g made o f s o m e n e w horrorshow p l a s t i c stuff."

„Потом примерил маленьких тяжелые

их,

двинул бросил

лебедей, солдатские

ему в зубы. на

Джоша

тротуар

только

в

сорвал

и станцевал

место

пуантов

like,

1

с тичера на на

них нем

очки, танец были

бутсы."2

' BURGESS, А . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 9. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 16. 2

40

ROZBORY PŘEKLADŮ

V překladu banda

bije

tak

opilého

chybí

například

člověka,

či

kde

pasáže, kde Alex

Alexova

znásilňuje

dvě

nezletilé dívky za poslechu Beethovenovy Deváté symfonie. Je však

otázkou^/jakou

anglickou

verzi

románu

měl

Sinělščikov к dispozici, protože v překladu mimo j i n é chybí i celá poslední kapitola, ve které Alex dospívá, zamýšlí se nad svým dosavadním životem a shledává, že j e j potřebuje změnit. Dochází к názoru, že přišel čas najít si životní založit si s ní rodinu a žít jako spořádaný

partnerku,

člověk. To j e

poměrně pozitivní závěr jinak dost temného románu, a proto je nepravděpodobné,

že

by

překladatel

úmyslně

tuto

pasáž

vynechal. Důvodem nejspíš bude, že Sinělščikov měl к dispozici verzi románu, která vyšla jako první vydání ve

Spojených

státech amerických. V této verzi, podle níž byl napsán i scénář a později byl natočen film A Clockwork

Orange

Stanleyho

Kubricka, totiž doopravdy chybí celá poslední kapitola. New Yorkský W.W.Norton

viceprezident měl

Eric

pocit,

že

Swenson

poslední

vydavatelství

kapitola

je

oproti

předešlým kapitolám plným násilí jakýmsi smířlivým brakem. Chtěl vydat pesimistický a šokující bestseller. Burgess nakonec z finančních důvodů souhlasil s vydáním takto okleštěné verze, ale hned к druhému, j i ž plnohodnotnému vydání románu v USA v roce 1988 píše úvod, ve kterém objasňuje důvody, které ho к takovémuto rozhodnutí vedly a také podává vysvětlení, proč j e poslední kapitola pro něj samotného důležitá. Román má totiž promyšlenou strukturu: skládá se z třikrát 7 kapitol, t j . z 21 kapitol. Číslo 21 označuje zároveň plnoletost (například právě v USA). Proto v této poslední kapitole Alex

dozrává

v dospělého muže a chce svůj předešlý, dětský život změnit. Tato kapitola dává čtenáři pocit určité naděje, že i člověk

41

ROZBORY PŘEKLADŮ

podobný Alexovi a jeho druhům se na základě

svobodného

rozhodnutí může změnit. Burgess píše: „My book was Kennedyan and accepted the notion of moral progress. What was really wanted was a Nixonian book with no shred of optimism in it."

Je však podivné, že kapitoly 6 a 7 v druhé části a kapitoly 5 a 6 ve třetí části jsou spojené do jedné j e d i n é kapitoly. Je tudíž možné, že překladatel měl к dispozici ještě o něco méně dokonalou verzi románu A Clockwork

Orange.

Kromě slangových výrazů anglického původu zpestřuje překladatel řeč hlavních hrdinů nespisovnými ( о с т о ч е р т е т ь , товарняк)

a vulgárními výrazy (похабщина,

Jak

již

к dispozici toho

bylo

vysvětlující

Sinělščikov

(„Kup

Некоторое

originále, (Například

od

také

postup,

překladatele

slovíček.

Kromě

kterém

výrazy

při

nahradí v následující větě výrazy

молниеносно

přejaté

nahrazují jindy

má

použitých

перемахнул

время из-за прилавка..."

Výrazy případech

čtenář

seznam

využívá

přejaté z angličtiny ruskými

řečeno,

хлебало).

jsou

původní

„фрэнды";[ kamarádi],

lexikum

použity

jen

„droogs" místo

jazyka

v některých

použité

v anglickém

podle je

ruského

uvážení přeloženo

slova

autora. jako

„rassoodocks"

používá Sinělščikov komplexnější výraz „ дринкинг,

3

каунтер...

).

z anglického ruské

через

čistě

и

токинг,

BURGESS, A. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1996, s. xvii. [Má kniha byla verzí Kennedyho a akceptovala pojetí morálního vývoje. Ale co bylo doopravdy chtěno, byla verze Nixonova bez jakéhokoliv záchvěvu optimismu.] 4 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 16.

42

ROZBORY PŘEKLADŮ

и тинкинг"5;

[popíjejíce, povídajíce si a přemýšleje], výraz

„лайм джус"; [citrónový džus] v originále vůbec nenajdeme). Celý text j e psaný azbukou. Anglicismy a amerikanismy („свэлловая

девка"

6

- swell znamená v americké

angličtině

skvělý, príma) jsou buď přepsány do azbuky tak, že se neliší od anglických

slov

(сонг, гифт;

[píseň,

dárek]),

nebo,

z převážné většiny, jsou přepsána foneticky (кантри, юрин,

плейс,

блад,

krev,

nadšení]),

souhlásky (дресс,

иксайтмент;

Překladatel амбрелла;

a to

n

pum,

[země, porce, moč, místo,

převážně

respektuje

zdvojené

[šaty, deštník]) a občas zdvojuje i

souhlásky ve slovech, ve kterých by v angličtině po přidání sufixu zdvojené také byly, avšak původní slovo j e postrádá ( ze slova cop [policista] vzniká „встреча с коппами"7).

V textu

jsou ukázky všech tří způsobů anglické výslovnosti koncovky - s /-s, -z, -iz/ v množném čísle u podstatných j m e n , která autor neskloňuje

podle

ruské

gramatiky

(букс,

хендз,

гренниз;

[knihy, ruce, stařenky]). V ruštině neexistující hlásku /h/ nahrazuje hláskou /ch/ (хед, хем, хауз, хеллоу;

[hlava, šunka, dům, ahoj]) a dvojité w

spojením /и/ a po něm jdoucí samohláskou (уотч, уимен;

уэйтер,

[dívat se, číšník, žena]). Zajímavostí je, že anglické

slovo women - ženy se v překladu vyskytuje ve dvou různých přepisech, ve výše uvedeném уимены

a jako вумены,

což může

být autorův hravý záměr, ale stejně tak i chyba. Je zcela zřejmé, že všechna slova nelze přepsat využití

fonetického přepisu

tak, jak

doopravdy

znějí

bez ústy

rodilého mluvčího. Proto se v textu můžeme setkat s výrazy, и 5

с БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность». 3/1991 г. 15. 6 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»; журнальный вариант, Журнал «Юность», 4/1991 г., с. 72. ? БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 17.

43

ROZBORY PŘEKLADŮ

kterých j e viditelné, že nejsou ruského původu, a u kterých chvíli trvá, než je člověk identifikuje (биэр, сквейр,

бразерс;

[pivo, náměstí, bratři]). Sinělščikov oproti Burgessovi nepoužívá v takové míře onomatopoické výrazy nahrazující či doplňující slovesa, na druhou

stranu

pomocí

grafiky

poukazuje na

prodlouženou

výslovnost samohlásek u určitých sloves, a tím podtrhuje j e j i c h význam (скучна-а-а, па-а-нятна-а).

Co se týče morfologického hlediska, ze slov anglického původu

převládají

v překladu

podstatná

jména.

Ta

se

v převážné většině chovají jako ruská substantiva, tj. můžeme u nich rozlišit rod (бой,

герла;

[chlapec, dívka]), číslo

сэры; [pán, pánové]) i pád (в тауие, маней;

на драйве,

от

скрипа,

[ve městě, na cestě, od obrazovky, peněz]).

nesrovnalost některá

vzniká

přejatá

v prvním

substantiva

pádu

si

množného

zachovávají

(сэр,

Jediná

čísla,

svojí

kdy

anglickou

plurálovou koncovku - s , resp. - s , -z, -iz foneticky přepsanou do

azbuky

(шоп

шопе,

траузерз,

сосижис;[ obchod

-

obchody, kalhoty, párky]), jiná se zcela podrobují pravidlům ruské gramatiky (гиоулдеры,

бои, айзы;[ramena,

chlapci, oči])

a v některých případech můžeme podstatné jméno najít buď zcela,

nebo

смайлзы;[й

částečně

ovlivněné

ruštinou

(смайлы,

směvy]).

V knize se dokonce jednou objevuje podstatné j m é n o v adnominálním pádu („тичерз дресс"8;

[šaty učitele]), ale to

jen proto, že se j e d n á o celé slovní spojení, tj.více anglických slov

spojených

zachovává

do jednoho

pravidla

významového

anglického

8

jazyka.

celku,

Podobných

který

výrazů

БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»\ журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 16.

44

si

ROZBORY PŘEKLADŮ

о

7

můžeme najít více. Například „он луке эт ас"

[podíval se na

nás], kde j e sloveso použito ve třetí osobě jednotného čísla, pro něž j e v anglickém jazyce charakteristická koncovka - s , za ním následuje předložka a zájmeno v předmětovém tvaru; „neu визит"9

[navštívit], kde je sloveso v rozkazovacím způsobu 1 0 ,

tj.infinitivu; „ван

фор

ол"и

[všichni

za jednoho],

spojení

základní číslovky, předložky a univerzálního kvantifikátoru, a 10 . i . • . „стипкинг пигс" [páchnoucí prasata], jako příklad participia pre-modifikujícího podstatné jméno. Není účelné tato slovní spojení

podrobovat

gramatické

hlubšímu

analýze,

podobně

morfologickému jako

není

zkoumání

účelné

a

rozebírat

latinské výrazy, které mají svůj vlastní sémantický význam i vlastní strukturu v rámci vnitřní svébytnosti latinského j a z y k a . V textu j e několik přídavných jmen anglického původu, která mají jak původní (блади; [krvavý]), tak poruštěný tvar (маисовая,

герлииы

руки;[pěkná,

dívčí ruce]).

Zcela či částečně převzatých sloves je v překladu také jen několik. Vyskytují se jak v ruském (рингать,

снимать;

[zvonit, plavat]), tak anglickém tvaru infinitivu (мне

хотелось

дринк; tvoření

[měl jsem žízeň]), v anglickém tvaru pro pravidelné minulého

času

s koncovkou

-ed

přepsanou

fonetickým způsobem /-id/ ( р и с п о н д и д , боустид; chlubil

se]) i jako typicky ruské sloveso

страикнул,

„ом страйкнет

мне по фейсу

opět

[odpověděl,

(страйкмуть

-

; [uhodit - uhodil,

uhodí mě do obličeje]). 9

БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 15. 10 Ten se v angličtině tvoří tzv. bare infinitivem - holým infinitivem slovesa, tj. infinitivem bez ,to'. 1 ' БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 15. 12 tamtéž, с. 26 13 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 4/1991 г., с. 75.

45

ROZBORY PŘEKLADŮ

Stejně

tak

jako

cizojazyčné výrazy spojená s (стьюд

Burgess

i

Sinělščikov

místo nejčastěji používaných slov, tj.slova

částmi těla (брейнз;[mozky]),

веджетеблз;

zdvořilostní

používá

[dušená

zelenina])

fráze („Иксыоз mu,

Nejvíce si překladatel

pohrál

názvy jídel a pití

сэр"

také

základní

[Promiňte,

prosím]).

se slovy

a

označujícími

různé

druhy lidí a členy rodiny. Rodiče jsou v knize nazýváni j a k o предки,

MOM и дад (od anglického mum and dad) а мазер

и

фазер (od mother and father). Podobně jako autor originálu i překladatel si pohrává s anglickým

a

ruským

румиата

vzniklé

комната,

а ридальпя,

ruského

читальня)

lexikem.

z anglického vzniklé a

jazycích: výraz медмэн

pohrává

Tvoří room

novotvary [pokoj]

z anglického si

a

read

s významy

(slovo ruského [číst]

slov

a

v obou

znamená v angličtině blázen, ale také

j e to slovní hříčka označující zdravotníka mužského

rodu.

V kontextu toto slovo krásně vystihuje, co Alex vidí a zároveň i to, co si myslí. Ze světoznámého skladatele j e rázem kamarád Людвиг

Иван

Ъетховеп.

Вонизм

(вонь + -ism, tj. anglická

přípona slov jako Classicism, Victorianism, Romanticism) je výraz označující charakteristický zápach vězně.

Hezká j e i

zvuková a grafická spodoba ruského slova eoù - v y t í , hlas a anglického eoüc [hlas].

"Я же завалился хэндзы

за хэд

закопченный

на бэд

иуставился

прямо

в низкий,

в бутсах,

заложил

загаженный

мухами,

потолок,"14

'"БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 4/1991 г., с. 79.

46

Энтони Берджесс ЗАВОДНОЙ АПЕПЬСИН

Preložila E. V. Netesovová (E. В. Нетесова)

ROZBORY PŘEKLADŮ

4.2 Rozbor překladu E. V. Nětěsovové (E. В. Нетесова)

Soudě podle toho, že na počátku knihy j e přeložen i úvod napsaný A. Burgessem k druhému americkému vydání, měla i Nětěsovová

k dispozici

americký

originál.

Naštěstí

již

v

kompletní verzi.

Překladatelka ruského

se

vyrovnala

lexika do ruštiny

s problematikou

poznámkou

translace

pod čarou na

první

stránce: „Латиницей употребляемые

выделены

русскоязычные

в оригинальном

слова,

тексте.

Autorka překladu tedy ponechává ruské lexikum použité v originále v latince i ve svém díle. Povětšinou ji nechává i ve stejné formě jakou použil pro přepis slov z azbuky do latinky i Burgess

(včetně

zdvojených

hlásek jako

ve slově

voloss).

Pouze v případech, kde j e přepis sporný, jako například ve slovech „baboochka, ooko" volí překladatelka přepis vlastní (babooshka, výhradně

oukho ruská

či ookho). slovní

Díky tomu, že v knize j e tudíž

zásoba,

nepotřebuje

čtenář

tohoto

překladu žádný pomocný slovníček. Na druhou stranu je nucen číst text ve dvou různých typech písma, což ale současnému rusky mluvícímu člověku, který se setkává s latinkou denně, nemůže

činit

překladatelka podobě.

žádný

problém.

zachovala

Čtenář

tak

ruská

musí

To j e slova

alespoň

možná

důvod,

v původní trochu

proč

Burgessově

zapojit

svou

představivost, aby j e pochopil. Anglicky mluvící čtenář přečte slovo creech,

creechal

jako /krič, kričal/, kdežto pouze Rus

ovládající anglickou výslovnost se dovtípí o j a k é slovo vlastně

48

ROZBORY PŘEKLADŮ

jde.

Samozřejmě,

že

význam

slova

je

pochopitelný

i

z kontextu, avšak ve čtenáři, který nezná anglický jazyk, může překlad Nětěsovové vyvolat podobné pocity jako ve čtenáři Burgessova originálu, který nemluví rusky. Nětěsovová

přepisuje ruské výrazy použité v originálu

latinkou, ale se zachováním gramatických prostředků ruštiny. Tj.

stávají

se

opět

součástí

syntetického

jazyka,

dají

se

skloňovat, časovat, váží na sebe různé flexe. Tyto flexe jsou vyjádřeny poogliv,

buď

latinkou

golossom,

creechamb,

glazzbu),

(veshchichek,

scheesiili),

azbukou

peeli,

malchikov,

(mozgy,

malenkyio,

nebo obojím (mestOM,

mestom).

V ruském jazyce existuje mnoho sloves, které mají stejný kořen, ale j e j i c h gramatický i sémantický význam se liší díky předponě

a

příponě.

nerozlišuje. Nětěsovová V textu

tak

smíšením noslooshae,

můžeme azbuky

a

V originálu však najít

tyto

ano a přepisuje j e různé

latinky

3amaskipoeauHbiu,

Burgess

hybridní

azbukou.

tvary

(sacreechal, norezzamb,

nuance

vzniklé

npocreechal,

nachalicb).

Také

tento způsob zápisu četbu neulehčuje. Navíc při tomto jakoby zmatečném systému psaní předpon, přípon a koncovek se může stát, že člověk ztratí přehled, kde končí latinka a kde začíná azbuka, a tak při čtení slov jako gloopbiù

můžeme

chvilku

váhat, jestli třetí písmeno od konce j e ještě /р/ či už Irl. Proto čtenář tohoto překladu má před sebou do určité míry podobně obtížný text jako čtenář originální anglické verze. Text j e tedy poměrně věrný své předloze. Samozřejmě, že najdeme výrazy, které překladatelka nepřepisuje latinkou, výrazy přepsané latinkou, které v originálu chybí, ale překlad převážně kopíruje strukturu své předlohy. Nětěsovová používá převážně spisovnou ruštinu, což j e zcela v souladu s předlohou, 1

БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: ЦЕНТРПОЛИГРАФ, 2004, с. 15.

АО

ROZBORY PŘEKLADŮ

ve které se j e j í ultra - násilný hlavní hrdina občas v y j a d ř u j e jako

postava

Alexův

ze

výběr

Shakespearovských

slov, které

dramat,

do u v e d e n é h o

pomineme-li

literárního

období

úplně n e z a p a d a j í :

„ H o w art thou, thou g l o b b y bottle o f c h e e p s t i n k i n g c h i p - o i l ? C o m e and get o n e in the y a r b l e s , if y o u have any y a r b l e s , eunuch j e l l y , thou."

„Благополучна протухшего yarblam,

если у тебя

к jadrnějším каким

был

Грязный

(олрайт,

пузатая

Иди-ка

еще есть yarbla,

výrazům

kde

ani

se

сюда,

ох,

ruštiny

похотливый,"

románu

uchyluje

neváhá: теперь

„...увидел,

я вижу

все.

Nětěsovová

také

(ухмылка),

vulgarismy

a všeobecně známé anglicismy p ř e p s a n é

аут, сэр, лорд,

по 3

обман."4

дерьмовый

дешевого

и получишь

кастрат

překladatelka

nespisovné

бутылка

autor

идиотом-Ьегоотцем...

výrazy

тебе)

твоя,

масла?

v pasážích,

уоппючий

používá (хрен

ли жизнь

деревянного

Avšak

you

2

azbukou

стеит).

Text má podobný spád j a k o originál. P ř e k l a d a t e l k a se díky zvolenému

postupu

nemusí zabývat

řešením

problému

aliterace a p o d r o b u j e se i Burgessovu smyslu pro rytmus nadšení pro o n o m a t o p o i c k é výrazy (eegra нутри

malenkogo

клак-клак-клакити Dokonce

коттеджа клак-клак." stejně

jako

в крак-

слышалось

-

крак5):

a „Из

клак-клак-клаки

6

Sinělščikov

pomocí

grafiky

p o u k a z u j e na prodlouženou výslovnost samohlásek u určitých 2

BURGESS, A. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 16. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: 1ДЕНТРПОЛИГРАФ, 2004, с. 31. 4 tamtéž, с. 139. 5 tamtéž, с. 83. 5 tamtéž, с. 36. 3

50

ROZBORY PŘEKLADŮ

sloves a tím podtrhuje j e j i c h význam (зева-а-а-а-я). Podobné protahování samohlásek j e charakteristické i pro mluvenou řeč mládeže. Nětěsovová

ponechává

v překladu

Burgessovy

hříčky jak v nezměněné podobě ( S t a j a , nadzatki),

tak v podobě

upravené pro ruské čtenáře (rodiče nazývá na и ма, „malchickiwick"

najdeme

novotvar люблюблюбивших

v textu

slovní

místo

malch

ick-c-пальчик,

nahrazuje původní

„lubilubbing",

francouzský výraz coo de gras [poslední úder] se v překladu mění na куп de грязь,

atp.). Avšak Burgessův výraz „gulliver"

odvozený od ruského голова, nechává překladatelka v původní podobě a přepisuje j e j azbukou гулливер

možná právě proto, že

v něm neobjevila skryté ruské slovo hlava. Úspěšně napodobuje i šišlání Alexova spoluvězně:

Ты пошледний

шлишком

необужданный,

пинок был шовшем нехороший.

Алекш.

Тот

п

"

Díky tomuto překladatelskému postupu napodobování a přejímaní

rusismů

může

Nětěsovová

klidně

použít

i frázi

z originálu, v níž j e charakterizována Alexova specifická řeč (anglický a český ekvivalent byl j i ž použit v kapitole Jazykový rozbor originálu):

„ - Обрывки цыганский

жаргон.

старого

рифмоваииого

Корни в основном

сленга.

... И

славянские,"8

Nětěsovová j e v přepisu mládežnického slangu poměrně nestálá, což může čtenáře určitým způsobem rušit. V textu

7

БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: ЦЕНТРПОЛИГРАФ, 2004, с. 112

51

ROZBORY PŘEKLADŮ

najdeme například slovo klíč ve třech různých podobách (ruský výraz

ключик

a kloolch

ve třetí části knihy, klutchik

v první

části knihy). Jde nejspíše o záměr překladatelky, který má poukázat

na

nestálost

či

různorodost

výrazů,

kterými

se

vyjadřují mladí lidé různých skupin, na různých místech a v různých časových obdobích.

8

tamtéž, s. 139.

52

И Н О С Т Р А Н Н А , Я ЛИТЕРАТУРА

XX-f I

ЭНТОНИ БЁРДЖЕСС Заводной апельсин

1

] <—

*

Í

>

- 4

Г А

(Щ

1

J u

.

À il

«

' »•

Přeložil V. Bošnjak (В. Бошняк)

ROZBORY PŘEKLADŮ

4.3 Rozbor překladu V. Bošnjaka (В. БОШНЯК) AT s překladem

Vydání románu «Заводной апельсин»

V.

Bošnjaka, který mám к dispozici, vyšel ve stejném roce j a k o překlad Nětěsovová, tj. v roce 2004. Jak jsem však zjistila, nejde o první vydání tohoto překladu. V knize B.B. ХИМИКА «Поэтика

низкого,

просторечие

как культурный

феномен»

jsem se dočetla, že tento překlad doplněný předmluvou románu vyšel v Rusku již v roce 1991, tj. ve stejném roce, ve kterém byl opublikován i překlad J. Sinělščikova v časopise J u n o s ť . Bošnjak stejně j a k o i Nětěsovová volí při překladu cestu přepisu určitých ruských slov latinkou. К nahrazení rusismů originální

verze

používá

lexika

jiných

jazyků

naprosto

výjimečně. Proto i on může (podobně jako Nětěsovová) použít frázi

z anglického

hrdiny,

originálu

charakterizující

kterou jiná postava knihy

nazvala

řeč

hlavního

„Язык

племени

]

мумба~юмба" :

„Видимо, рифмующегося большинство

Bošnjak zmiňovaného

кое-какие

остатки

арго. Некоторые корней славянской

se

dokonce

i

„рифмующегося

старинного

слова цыганские... природы."

snaží

o

арго".

Н-да.

Но

л

určitou Tento

nápodobu výraz

je

v originální verzi spjat s faktem, že Burgess používá rýmující se slang londýnského dialektu Cockney. Ten j e založen na slovní hříčce:

význam j e d n o h o slova se zrýmuje s posledním

slovem určité fráze (například výraz z románu „luscious glory" [přitažlivá krása] se rýmuje s upper story [vrchní příhoda], což

1 2

БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 113 tamtéž

54

j/оУл

ROZBORY PŘEKLADŮ

j e slangový výraz v Cockney pro vlasy) 3 . Bošnjak nezachází až tak daleko, ale úmyslně rýmující se věty v překladu najdeme: сижу на тумбе я."4

„Трамбумбия,

0

и i, Slova

psaná

latinkou

jsou

buď

totožná

I

s výrazy

použitými v originální anglické verzi románu (pitt,

biblio),

nebo j e autor překladu zaměňuje výrazy podobnými ( z a v e d e n i j e za „mesto", shtutshki

za „veshches"), či píše latinkou slova,

která v originálu vůbec nenajdeme, a naopak slova z originálu se opět stávají běžným ruským výrazem psaným v azbuce. Slova morfologickým

psaná i

latinkou

syntaktickým

zcela

podléhají

všem

pravidlům

ruského

jazyka.

Překladatel se řídí střídavě oficiálními předpisy GOST z let 1983 a 1978, jak přepisovat ruská slova z azbuky do latinky 5 . Občas navíc používá přepis měkkého znaku zdvojením poslední souhlásky, po které měkký znak následuje a doopravdy jen málokdy přepisuje slova po svém (íschelovek). Proto způsob překladu neklade na ruské četbě

fantazii

a

zvukovou

tento

čtenáře tlak zapojovat při

představivost

při

rekonstrukci

rf*^

AlexjovLřeči. Ta pro ně nebude ničím nepochopitelným. Snad

I f

jen občasné použití poangličtěných výrazů ( d r a l s i n g , tj.ruské slovo s anglickou

krasting,

příponou pro gerundia, která

se

chovají jako syntaktická substantiva, či ze kterých se podstatná j m é n a již stala) může člověka překvapit. Ale jak j i ž

bylo

uvedeno v předchozích kapitolách, současný ruský jazyk j e zahlcen slovy anglického či amerického původu, proto ani tato cesta nevede k většímu zkomplikování řeči hlavních

hrdinů

románu. Slova jsou v textu napsaná vždy buď latinkou nebo 3

TAYLOR, J- From Burgess to A Clockwork Orange: A History of Nadsat. http://www p ; e o c i t i e s . c o m / f i d e l i o I st/litcrature/historvofnadsatm.htm. 4 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 34 5 Wikipedia, the free encyclopedia, http://en.wikipcdia.org/wiki/wikipedia.

55

-

ROZBORY PŘEKLADŮ

azbukou. N a j d e m e j e n pár příkladů, kdy autor používá složené výrazy (muzh - писатель),

ale to jsou případy, kdy obě části

výrazu by mohly existovat jako samostatná slova. V obtížnosti porozumění Alexově řeči se tedy překlad značně liší od Burgessova originálu (snad jen starší lidé by s významem použitého lexika mohli mít problém). Liší se i v další základní věci. Burgess zbožňoval jazyk a slova samotná pro něj byla stavebním kamenem jeho textů. Byl nadšeným obdivovatelem Joyce právě pro jeho cit pro jazyk. 6 Joyce, Shakespeare a Nabokov byli pro Burgesse autoři, ke kterým cítil, díky j e j i c h invenci při práci s jazykem, respekt 7 . Právě vliv Shakespeara a jeho čisté, krásné a vznešené angličtiny je patrný i v románu A Clockwork oproti

originálu,

popisována

kde

s určitou

i

Orange.

největší

noblesou,

Bošnjakův překlad j e

páchaná o

zvěrstva

poznání

vulgárnější.

Překladatel používá většinou nespisovné a hovorové (житуха,

lelik, забегаловка,

výrazy

ópeô), ale nebrání se ani použití

vulgarismů a to v četné míře (бллин, балды).

jsou

hrenovina,

ni hrena,

для

Tímto nabývá kniha naprosto jiných rozměrů. Alex se

přeměňuje z násilníka, kterému nechyběla v originální

verzi

určitá dávka šarmu, ve vulgární stvoření, které se bezcílně potlouká po městě a páchá zlo. Autor

se

rozhodl

o

překlad

Burgessem

speciálně

vytvořeného slangu slangem existujícím v současném ruském jazyce. Alex používá výrazy jako тусовка8

či кайф9:

„O,

6

V románu Portrait of the Artist as a Young Man využívá Joyce efektu, kdy se jazyk knihy vyvíjí a komplikuje v závislosti na růstu a stupni uvažování hlavního hrdiny. 7 DIX, С.M. Anthony Burgess. London: Longman. 1971. 8

Сегодня тусовкой принято называть все то, что раньше было званым ужином, светским раутом, балом,посиделками у камина или просто вечеринкой в дружеской

кампании. (ХИМИК, В.В. Поэтика низкого, просторечие как культурный феномен. Филологический факультет Санкт-Петербургского государственного университета,

2000, С. 77).

56

ROZBORY PŘEKLADŮ

какой это был кайф...1", slova

mládežnického

používaného specifické

slangu

v kriminálním slovní

tusovka.п",

„Baldiozhnaja

pocházející světě.

zásoby

původně

Právě

Bošnjak

což jsou

silně

z jazyka

výběrem

takto

ohraničuje

nejen

Alexovu řeč, ale i sféru jeho působnosti. Navíc j d e o slang spojený

s konkrétní

omezená,

dobou.

vezmeme-li

I jeho

v úvahu

substandardismy jazyků

mění.

trvanlivost

rychlost

je

s

Oproti tomuto

značně

jakou

se

překladu

je

Burgessův internacionální slang nadčasový.

Na

druhou

stranu

Bošnjakovi

neupřeme

schopnost

zachovat v překladu onu melodičnost a rytmičnost

původní

předlohy.

„Раздался раскрывали, griazni

хлоп-тресъ-шварк-хлысъ-хлысъ

роняли

маленькие

взревевший

книжки

гимнов

бууууууу-бу-бууууууу.

Z úryvku j e zvuků,

и перелистывали,

kterými

onomatopoické

patrné

i ruské

Bošnjak výrazy:

зэки

плюя на палцы,

свои

... и я сразу врубил

орган,

12

onomatopoické

nahrazuje

„...crash

- это

and

původní plop

and

ztvárnění anglické a

whish

13

whish... gro wwwwowwwwo wwww..." . Kromě toho j e z překladu znatelný i Bošnjakův tvůrčí talent při hře se slovy a smysl pro humor (spojení spojení poni rnatí je jen rozdělené slovo понимать, stařenky nazývá

9

старые

кайф - удовольствие, наслаждение, радость. (ХИМИК, В.В. Поэтика низкого, просторечие как культурный феномен. Филологический факультет СанктПетербургского государственного университета, 2000, с. 79). 10 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 171. 11 tamtéž, с. 180. 12 tamtéž, с. 82. 13 BURGESS, А. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 65.

57

ROZBORY PŘEKLADŮ

veshalki,

atp.).

I pasáž

s šišlajícím Židem j e n

nýbrž z této postavy dělá ráčkujícího vězně: „ пгавилъно,

гебята.

nepřekládá, Пгавильно,

Вгежъ ему, Алекс - ".14

Proto z toho pro mě plyne závěr, že překladatel nejspíše špatně pochopil obsah předlohy. Věřím totiž, že má jinak zajisté dostatek tvůrčího nadání na to, aby zvládl přeložit i takto náročné dílo.

14

БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 89.

58

5. SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ

Burgess: „, What's it going to be then, eh?' There was me, that is Alex, and my three droogs, that is Pete Georgie,

and Dim being really dim, and we sat in the

Korova

milkbar making up our rassoodocks

what to do with the evening flip dark chill winter bastard though dry.' ci

a

Sinělščikov: „«Скучна-а-а! Хочется выть. Чего бы такого сделать? » Это - я Алекс, а вон те три ублюдка - мои фрэнды: Пит, Джорджи (он же Джоша) и Кир (Кирилла-дебила).

Мы сидим

в молочном баре «Коровяка», дринкинг, и токинг, и тинкинг, что бы такое отмочить,

чтобы этот прекрасный

вечер не пропал

2

даром. "

Nětěsovová: „- Ну что и дальше, а? Это я, Алекс, и три моих droogs а, Пит, Джорджи и Туп, который

и правда

туп, а сидим мы в милкбаре

«Korova»,

упражняя

rassudki на тему, что делать с вечером,

щекочущей

3

темной зимней студеной сволочью, хоть и сухой," Bošnjak: „ - Ну, что же теперь, а?

Компания такая: я, то есть Алекс, и три моих druga, то есть Пит, Джорджик

и Тем, причем Тем был и в самом деле

парень темный, в смысле glupyi, а сидели мы в молочном «Korova»,

баре

шевеля mozgoi насчет того, куда бы убить вечер 4

подлый такой, холодный и сумрачный, хотя и сухой."

1

BURGESS, А. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 5. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность» 3/1991 г., с. 15. 3 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: ЦЕНТРПОЛИГРАФ, 2004, с. 15. 4 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 7. 2

59

-

SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ

Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.1. Překlad uměleckého díla, hlavním úkolem překladatele j e zachovat

estetickou a

uměleckou hodnotu díla. Burgess píše v úvodu nazvaném A play with music,

který

byl publikován v j e d n o m z vydání jeho románu, že první verzi této knihy napsal v roce 1960 a použil v ní slang, kterým v té době

hovořily

skupiny

chuligánů

v Británii.

Sám

si

však

uvědomoval, že v momentu, kdy by tato verze vyšla, mohl by její slang být j i ž zastaralý. O rok později se autor rozhodl zasadit celý příběh

do budoucnosti, ve které by

tolerantní

britský stát aplikoval averzní terapii na vyléčení vzrůstající agrese mezi mládeží. Rozhodl se proto vytvořit na základě dvou politicky opozičních silných j a z y k ů novou

nadčasovou

řeč. Jak sám Sinělščikov píše ve svém úvodu, analogie mezi románem

a

současným

překládat

Burgessem

stavem

věcí

vytvořený

v Rusku

slang

pomocí

jej

přiměly

existujícího

slangu mladých lidi v Rusku 60.- 80. let. Podobným způsobem pracoval nad překladem i Bošnjak. Ani j e d e n z těchto překladů tudíž

nenabízí

čtenáři

ruské

verze

autorovu

potřebu

nadčasového j a z y k a , charakteristického pro smyšlenou skupinu lidí žijících v neexistujícím státě, který jen

poukazoval

hrozby totalitní moci a j e j í h o násilného omezování

na

svobodné

vůle člověka. „Dobově-společenský к neopodstatněným

pohled

změnám

na а

dílo

by

neměl

к původním

vést

textem

nemotivovaným p o s u n ů m . " 5 Oproti zachovává,

tomu

překlad

Nětěsovové

tuto

nadčasovost

a proto čtenářům této verze nehrozí nebezpečí, že

budou román chápat j a k o svým způsobem realistické dílo a

60

SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ

jeho příběh j a k o něco, co každý den můžete vidět a zažít na ulici. Je možné, že toto je také důvod, proč Sinělščikov zcela vynechal

nebo

pozměnil

nejbrutálnější

pasáže

knihy.

Jeho

překlad jazyka hlavních anti-hrdinů může navozovat ve čtenáři představy spjaté s okolním světem, může mu připomínat osoby žijící v j e h o bezprostředním okolí. Možná, že i na překladatele samotného působila kniha podobným dojmem /a proto neunesl násilí

originální

verze

a preštylizoval

předlohu

do

lehce

j e m n ě j š í c h tónů. Tím ale kniha bohužel opět ztrácí část své umělecké

hodnoty,

jelikož

stylistická

úprava

se

nesmí

projevovat tak zásadními zásahy do t e x t u / j a k o je předělávání a vypouštění určitých pasáží. To

je

ovšem

obrovská

škoda,

právě

protože

v

Sinělščikově překladu je nejvíce znatelná j e h o vlastní tvůrčí práce.

Sinělščikov

cizojazyčných

jako

pasáží

do

jediný jazyka

volí

cestu

originálu.

překladu

Anglicismy

a

amerikanismy ponechávají dílu j a z y k o v o u hravost, i když si musíme uvědomit, že angličtina j a k o ž t o lingua franca dnešní globalizací ovlivněné společnosti není pro ruské čtenáře tak neprůhledná

jako

ruština

pro

anglicky

mluvící

čtenáře.

Z vlastní zkušenosti vím, že i českým čtenářům, tj. čtenářům, kterým j e j i n ý slovanský j a z y k vlastní, činila četba originálu dost velké potíže. Domnívám se, že pokud by stejní čtenáři četli

Sinělščikův

překlad,

problém,

protože

takový

neměli

by

všichni

s Alexovým se

denně

slangem střetáváme

C~

-4-^—»'V

s angličtinou na každém kroku. Jak uvádí vytvořit symbolů, s

text

Hrdlička: obtížně

narážek,

„Je-li

kupř.

uchopitelný,

dvojsmyslů,

není

autorovým

nejednoznačný,

plný

správné

text

cílový

HRDLIČKA, M. Literární překlad a komunikace. Praha: ISV, 2003, s. 28.

61

záměrem

SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ

učinit j e j n e p r o b l é m o v ý m . " 6

zprůhlednit, svým

způsobem

jazyk

románu

Všechny

zjednodušily,

překlady

ale j e d i n ě

o

překladu Bošnjaka lze říci, že zpřístupnil Alexův slang natolik, že čtenář nepocítí skoro žádný j a z y k o v ý problém při

čtení

textu. Naproti

tomu

zbylé

dva

překlady

zachovávají

tuto

j a z y k o v o u uměleckou hodnotu originálu, prostřednictvím které Burgess úmyslně halí ultra-násilí své knihy do mlžného oparu, a tím j e j mírní. Sinělščikov k tomu používá j i ž anglicismů a amerikanismů, Nětěsovová využívá

zmíněných chaotického

přepisu slov ruského původu do latinky. Pro

Burgessův

melodičnost

a rytmika.

román

je

navíc

charakteristická

Každý z překladatelů

se s tímto

až

hudebním oříškem více či méně vypořádal, i když Sinělščikov oproti

Nětěsovové

a

Bošnjakovi,

úplně

vypouští

z textu

onomatopoické výrazy, kterých j e v knize mnoho. Podle mého názoru to ubírá knize na spádu.

Už po přečtení prvních vět románu j e zřejmé, že každý překlad

má svou

atmosféru. Mně

osobně

zpočátku

nejvíce

nadchl překlad Sinělščikova. Avšak, jak v závěru této kapitoly uvidíme, na prvotní dojem se spolehnout nemůžeme.

Právě

z tohoto

dotazník,

jehož

které

v nich

cílem

důvodu jsem

bylo

zachytit

se rozhodla první

vytvořit

pocity

vyvolávají český a j e d n o t l i v é ruské

čtenářů,

překlady.

Ze všech zmíněných překladů jsem okopírovala začátek první kapitoly první části, úryvek z druhé kapitoly první části a začátek

první

kapitoly

druhé

části

(ukázka

kopie

spolu

s dotazníkem je umístěna v Příloze na konci práce). Tuto kopii jsem studentům Pedagogické fakulty (většina z nich studuje 6

HRDLIČKA, M. Literární překlad a komunikace. Praha: ISV, 2003, s. 25.

62

SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ

kombinaci Anglický jazyk a Ruský j a z y k a j e d e n z dotázaných je ruského původu) a j e d n o m u členovi katedry ruského j a z y k a . Cílem mých otázek bylo zjistit, který z překladů a z j a k é h o důvodu se dotázaným líbil nejvíce. Devadesát procent z dotázaných v originále

či

českém

překladu,

knihu

pouze

četlo

jeden

(většinou

v ruském)

a

někteří z nich viděli i Kubrickovo filmové zpracování. Pokud by si měli vybrat j e d e n z ruských překladů, zvolilo by 70% překlad zdařilost

A,

tj.

překlad

nahrazení

Sinělščikova. rusismů

Jako

anglicismy

důvod a

udávají

zachování

stylistických rozdílů. Překlad B, tj. překlad Nětěsovové, by si přečetlo 20% a Bošnjakův překlad С pouze zbývajících 10%. 1 osoby, které si nevybrali к přečtení překlad A,//jej p o k l á d a j í v převážné míře (90%) za n e j z d a ř i l e j š í , co se týče zachování estetické

hodnoty

díla.

Rovněž

si

cení

tvůrčí

práce

překladatele. Na dotaz

terý z autorů překladů В а С lépe pochopil

tvůrčí záměr A. Burgesse, odpovídá většina z dotázaných, že autor překladu B. Při srovnání překladu A a českého překladu se odpovědi značně rozcházejí, stejně tak j a k o v předposlední otázce, ve které dotázaní hodnotí, který ze čtyř

uvedených

překladů zachovává nejlépe uměleckou hodnotu originálu. Dotazníkem

se mi potvrdila má hypotéza, že

nejlépe

z ruských překladů působí překlad A, J. Sinělščikova.

Jeho

závažné nedostatky se totiž na první pohled nedají moc odhalit, i když jeden z dotázaných uvádí: „Jinak j e to na můj vkus přestylizované příliš. Napsal trochu jinou knížku. Občas to na mě dělá dojem spíš nějakého r e s u m é . " Pokud

se

do

porovnání

zamíchá

odpovědi se různí a nejsou tak j e d n o z n a č n é .

63

i

český

překlad

SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ

Na poslední dotaz, j a k by se každý vyrovnal s vlastním překladem

do ruského j a z y k a ,

uvádí

většina j a k o

příklad

možného způsobu překlad A.

Zpět

к Sinělščikově

překladu.

Už

z jeho

první

věty

čtenář cítí znuděnost žoviálního vypravěče a rozdovádí j e j anglicismy řečeno,

psané

tento

azbukou.

zdánlivě

Ovšem jak již

geniální

bylo

překlad

několikrát

má

své

velké

nedostatky. Oproti

němu

překlad

Nětěsovové,

který j e

na

první

pohled méně nápadný a zmateně k o m b i n u j e latinku s azbukou, se nakonec estetickou

ukáže

být překladem,

hodnotu

předlohy.

Jako

který

nejlépe

jediná

se

zachovává Nětěsovová

nesnaží přirovnat knihu к současnému dění v Rusku, z a n e c h á v á do j i s t é míry Alexův jazyk chaoticky k o m p l i k o v a n ý m , a ani muzikálnost originálu se nevytrácí. Bošnjakův

překlad

podle

mého

názoru

nejméně

zachovává estetickou hodnotu originálu. Jeho překlad z a s a z u j e příběh do současnosti, hrdinové mluví víceméně řečí dnešní ruské

mládeže

Shakepearovské

a

oproti

angličtině

Burgessově

je

přeložen

krásné,

hovorovou

téměř ruštinou

plnou vulgarismů. Je pravda, že Angličané dodnes v u l g a r i s m y skoro n e p o u ž í v a j í . Možná proto měl překladatel pocit, že by pro ruského čtenáře mohla být četba obdobně přeložené knihy nudná, protože emocionalita a intenzita j e v každé j a z y c e j i n á a jinak se i v y j a d ř u j e . Přesto mám z překladu dojem, že B o š n j a k vůbec

nepochopil

smysl

a

cíl

Burgessovy

předlohy.

К nepříznivému dojmu přispívá i obálka knihy. Reprodukovat

myšlenky

díla,

které

samo

o

sobě

je

napsáno komplikovaným j a z y k e m , do dalšího j a z y k a vede ke hledání kompromisních řešení.

64

SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ

„Od jisté doby se začínají v teoretických úvahách objevovat různé pojmy, které nahrazují příliš široký a nekonkrétní pojem „dobrý"

(případně

adekvátní,

„správný")

věrný,

překlad.

odpovídající,

Takové

pojmy,

ekvivalentní,

jako

kongeniální,

filologický, atd., vyjadřují snahu postihnout nejen kritérium, ale vyjádřit zároveň princip, na kterém vzniká, tady hledisko autora hodnotícího soudu."

n

Je zcela zřejmé, že překlad takto složitého díla, j a k o j e A Clockwork

Orange,

nutí

překladatele

hledat

kompromisní

řešení. Každý z nich volí svou vlastní cestu. Po shrnutí všech uvedených faktorů bych z f i l o l o g i c k é h o hlediska vyzdvihla kvalitu Sinělščikova překladu, který svou volbou nahrazení podtext jazyků

knihy, dvou

rusismů vyjádřený

odlišných

anglicismy zachovává i politický právě

národů,

opozicí kultur

těchto

světových

a v té době

i zcela

odlišného politického názoru. Z pohledu zachování umělecké hodnoty bych nejlépe ohodnotila překlad Nětěsovové.

7

HRALA, M. Současnost uměleckého překladu-, Praha: Československý spisovatel, 1987, s. 37.

65

ANTHONY BURGESS MECHANICKÝ POMERANČ a(lvi

hodinky, puk se plknë pomalit oblfknu, možná si„

5

-1

§ľ

rádio neho físl pejpry,

všechno pfknf

odinočko.*

VOLVOX GLOBATOR

Přeložil L. Šenkyřík

Č E S K Ý P Ř E K L A D L. Š E N K Y Ř Í K A

6. ČESKÝ PŘEKLAD L. ŠENKYŘÍKA

Každý z ruských p ř e k l a d ů má své n e d o s t a t k y a ani j e d e n z nich n e d o s a h u j e takové k v a l i t y j a k o český překlad r o m á n u . Je však

nutné

přihlédnout

k tomu,

že

český

překladatel

měl

m n o h e m j e d n o d u š š í pozici, p r o t o ž e p ř e k l á d a l do ú p l n ě j i n é h o j a z y k a , tj. j a z y k a , který nebyl použit v původní p ř e d l o z e . T e n t o překlad

vyšel p o p r v é

pomeranč.

Autorem

v roce překladu

1992 pod názvem je

Ladislav

Mechanický

Šenkyřík.

Jde

o

j e d i n ý e x i s t u j í c í překlad do č e s k é h o j a z y k a . Podle slov autora se v souvislosti s p ř e k l a d e m tohoto díla m l u v i l o i o m o ž n é m p o k u s u Martina H i l s k é h o . Překladatel

řeší otázku p ř e k l a d u

cizojazyčných

pasáží

buď p ř e l o ž e n í m pasáže do j a z y k a o r i g i n á l u , tj. do a n g l i c k é h o j a z y k a , nebo do úplně j i n é h o j a z y k a . Na konci knihy n a j d e čtenář

„Stručný

slovník

jazyka

Týnů",

který

je

uveden

Týnů

ruštinu.

následující poznámkou překladatele:

„Anthony

Burgess

Vzhledem

к tomu,

nepovažuji

pro

výsledný výrazů

tvar

směsí

vycházejících

,, , i.

používa

český

,

použil

že

za

z důvodů překlad

základ

jazyka

lingvistických tento

způsob

anglicismů,

rusismů,

z rómského

lexika

i za

historických

nejšťastnější,

germanismů, a nově

je

polonismů,

vytvořených

slov

(ta

i «1

autor).

Protože

mě

velmi

p ř e k l a d e m Mechanického

zajímalo, pomeranče

jak

taková

práce

nad

v y p a d á , p o k u s i l a j s e m se

s L a d i s l a v e m Š e n k y ř í k e m spojit a p o ž á d a t j e j o s c h ů z k u . Díky j e h o ochotě j s m e se d o o p r a v d y sešli, a proto se n á s l e d u j í c í 1

BURGESS, A. Mechanický pomeranč. Praha: Euromedia Group, 2005, s. 171.

67

ČESKÝ PŘEKLAD L. Š E N K Y Ř Í K A

řádky tudíž opírají o informace získané přímo od překladatele. Předchozí

uvedená

citace

pochází

z nejnovějšího

ještě

dokonalejšího vydání této knihy, které vyšlo v edici

deníku

Lidových novin v minulém roce.

Ladislav Šenkyřík se při práci oprostil od překládání jednotlivých výrazů použitých v originálu a soustředil se spíše na větší významové celky. N e j d ů l e ž i t ě j š í m faktorem při výběru slov pro něj byla zvukomalba a potřeba zachovat melodiěnost a rytmický spád románu. Slova převzatá z jiných j a z y k ů používá v gramatickém

systému

charakteristické jak

pro

češtiny spisovný,

a

přidává

jim

afixy

tak pro hovorový

český

jazyk. Ze slov analytického anglického j a z y k a se tudíž stávají slova podléhající zákonům jazyka syntetického.

„ Vypadal tiše, jde?"

zdvořile

trošku

vypuganě,

a s úsměvem

Promluvil

strašně

když

obestup nahlas

nás čtyři

ujeme,

učitelským

ale

zlukoval, řekl:

vojsem,

jak

ho

tak

,,Ano?

O

co

jako

by

nám

2

chtěl

ukázat,

že není

popuganej.

V textu najdeme nespisovné, slangové i vulgární výrazy. Je zde použit slang současný, ale i dob minulých, který na tváři mladší generace může vykouzlit úsměv, aniž by si uvědomila, že takový výraz se někdy doopravdy používal ( s a j d k a - výraz označující

dívku

či

ženu,

jako

protipól

v mužském

rodě

existoval dříve výraz pásek). Autor používá i zcela v y m y š l e n á slova, která by se však slangovými výrazy klidně mohla stát: „pakovali trochu po 2 3 4

sme si to po Marghanitině

bulváru"3,

„blhali

záměstr4.

BURGESS, A. Mechanický pomeranč. Praha: VOL VOX GLOBATOR, 2002, s. 9. Tamtéž. Tamtéž, s. 19.

68

jsme

ČESKÝ PŘEKLAD L. Š E N K Y Ř Í K A

Alexova nadřazenost, vzniklá j e h o láskou ke

klasické

hudbě a podmíněná j e h o vznešenou mluvou plnou nových a nových výrazů, nad omezenou masovou společností j e patrná z j e h o reakce na způsob v y j a d ř o v á n í dvou jen o málo mladších dívek:

„Ale

„Špica"

ony

a další

vzdychaly podivný

achichach

verdy,

který

a

říkaly

zrovna

„Fajn"

v týhle

a

skupině

5

mladej ch letěly. "

Jak již bylo řečeno, v knize se o b j e v u j í vulgarismy, ale oproti B o š n j a k o v o v ě překladu je jich mnohem méně a jsou o poznání něžnější. Na můj dotaz, je-li vůbec nutné j e používat, mi

autor

odpověděl,

výsledné

že

dílo působilo

se při

překladu

na čtenáře

snažil

o to,

stejným dojmem,

aby

jakým

působí originál. Jazyk se neustále vyvíjí kupředu, a proto musí překladatel zvažovat výběr slov nejen vzhledem ke společnosti, která j e j obklopuje, ale navíc se musí snažit o to, aby j e h o překlad

měl

dlouhodobější

charakter,

tj.

aby

se

zánikem

určitých společenských či j a z y k o v ý c h jevů neztratil

překlad

svůj smysl a uměleckou hodnotu. Navíc je podle L. Šenkyříka v Burgessově knize vulgarismů také poměrně dost a on se j e n snažil šokovat čtenáře přibližně tak, j a k mohli být šokováni anglicky mluvící čtenáři románu v 60. letech.

Zajímal mě vztah Ladislava Šenkyříka к románu, i když již z prvních řádek knihy j e patrné, že si s překladem pohrál.

Jak

sám

uvedl,

souhlasil

v roce

1991

hezky

s překladem

Mechanického pomeranče z „mladické n e r o z v á ž n o s t i " .

Knihu

j i ž předtím znal a před j e j í m překladem se seznámil se všemi událostmi vznikem

Burgessova románu

к dispozici

úzce

americkou

života spjaty. verzi

69

i s okolnostmi, Proto, románu,

které byly

i když kde

se

měl

původně

chybí

poslední

ČESKÝ PŘEKLAD L. Š E N K Y Ř Í K A

kapitola, j e h o překlad o tuto kapitolu ochuzen není. S překlady do

jiných

seznámil

jazyků až

po

(polštiny,

němčiny,

dokončení

svého

francouzštiny) vlastního

se

překladu.

Překladatelé do českého a ruského j a z y k a mají podle něj j e d n u velikou výhodu, a tou je melodičnost těchto j a z y k ů , které se například němčina vyrovnat nemůže.

Kdyby se ocitl v roli

ruského překladatele, využil by к překladu rusismů do ruštiny anglického jazyka

a zachoval

by tím

částečně

i

politický

podtext Burgessovy volby. Český překlad je z převážné míry založen na použití anglicismů. S faktem, že angličtina se stává všeobecně užívaným j a z y k e m po celém světě, se L. Šenkyřík vyrovnává právě tím, že anglické výrazy pozbývají své původní strnulosti j e d n é formy a díky flexím začínají žít novým, někdy až nečekaným životem (siřiák - kino, ganka - revolver, ketka kočka, silikový

- hloupý, ovošnout

-

se - umýt se). Uvedená

slova bychom možná na první pohled ani nespojili s možnou linguou francou budoucnosti. Překlad cizojazyčných výrazů do češtiny může

čtenář

najít v přiloženém slovníčku na konci knihy. Ladislav Šenkyřík se dlouho zabýval problémem, připojit-li tento slovníček ke knize

nebo

ne. Nakonec

se rozhodl

pro totožnou

variantu

s prvním americkým vydáním. Svou volbu v y s v ě t l u j e j e š t ě svou vlastní zkušeností, že vezme-li si český zvídavý čtenář do ruky neznámou knihu psanou nesrozumitelným j a z y k e m a nenalezneli alespoň částečné objasnění původu a významu tohoto j e v u , s největší pravděpodobností knihu zase odloží. Na můj dotaz, jestli se při překladu nechává vtáhnout do světa knihy natolik, že v ní svým způsobem i žije, mi Ladislav Šenkyřík odpověděl, že to se mu stává pravidelně na konci práce nad každým 5

překladem.

Sám však uvádí, že

překlad

BURGESS, A. Mechanický pomeranč. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2002, s. 37.

70

ČESKÝ PŘEKLAD L. Š E N K Y Ř Í K A

Mechanického pomeranče j e j

pohltil j i ž na začátku. Naštěstí

nad ním pracoval jen půl roku.

„Jenže skrím

týnů

nějakej

moc odrostlej, Přistoupil

teda

a pak jsem

hírovali

do hendek

к pultu

pultem,

a láfal

a počkal,

až se

disk s Mozartem napadlo,

číslo ale stalo

čtyřicet." se.

„ Úúúú, " srímoval

Symfonie

jeden

„legránka.

číslo čtyřicet

z tančících Není

v g moll. "

týnů, bajat s

to legrační.

vlasama

On chce

"

Cítil jsem, jak začínám

Mechanický

Ten

příteli?"

Řekl sem: „Symfonie.

BURGESS, A.

se

odpověděl:

čtyřicet,

ajka,

za

řekl:

mě to v mým gulliveru

za pultem

přes

se plácal

jsem

bych si poslechl

„Jakejch

6

který

na něj, a hjumaník

jak

legránka.

křik a

tancovali

týnům

a ptic,

jenom

novej popsong,

„Rád

úplně

bratři,

bajatů

uráčil si mě všimnout,

hjumaník

Andy,

mládeže),

lunatickej.

Nevím,

žádnej

(teda jako

sám nebyl jak

teď tam nebyl

bejt zapsetovanej..."

6

pomeranč. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2002, s. 109.

71

bejt

Ladislav Šenkyřík, duben 2006

Ladislav Šenkyřík, duben 2006

7. ZAVER

Cílem mé diplomové práce bylo komplexně ruské

překlady

románu

A

Clockwork

analyzovat

Orange

anglického

spisovatele Anthony Burgesse, zjistit, j a k ý m způsobem každý z překladatelů postupoval, a zhodnotit, zachovávají-li překlady uměleckou hodnotu originálu. Při analýze překladu j e třeba dbát jak na jeho j a z y k o v o u , tak i literárněvědnou stránku. Proto jsem originál i všechny ruské

překlady

pokusila jsem prvky

po

podrobila

se postihnout jeho

grafické,

lexikologické

lingvistické

fonetické,

analýze

základní

fonologické,

textu,

tj.

charakteristické morfologické

stránce. U každého překladu jsem

se

a

snažila

charakterizovat způsob, j a k ý m autoři postupovali při překladu ruského lexika do ruštiny, a důvody, které j e k tomu vedly. Nadále jsem uvedla možné příčiny a okolnosti vzniku knihy a vysvětlila smysl díla i v něm použitého uměle slangu mladých anti-hrdinů. Na základě této

vytvořeného

charakteristiky

jsem porovnala ruské překlady, uvedla j e j i c h kladné i záporné prvky a zodpověděla jsem na otázku, zachovávají-li estetickou hodnotu původní anglické verze. A Clockwork Orange je komplikovaný román s precizně vystavěnou

strukturou

a geniálně

Proto práce nad překladem

propracovaným

jazykem.

díla musí být

nesmírně

tohoto

náročná. I překladatel české verze románu Ladislav Šenkyřík přiznává,

že se do Burgessova

románu

pustil

z

„mladické

nerozvážnosti". A to překládal knihu do češtiny, tj, j a z y k a , který se v originálu vůbec n e o b j e v u j e . Každý z ruských překladatelů volí svou vlastní Sinělščikov

překládá

Burgessem

73

vytvořený

slang

cestu. pomocí

ZÁVĚR

anglicismů, amerikanismû a existujícího slangu mladých v Rusku

60.

nepoužívá jazyka

a

-

80.

let.

к překladu

Bošnjak

rusismů

ponechává

je

stejně

použitých

v jazyce

jako

Nětěsovová

v originále

ruském.

lidí

Děj

jiného

Bošnjakova

překladu probíhá v současnosti. Překladatel používá novodobé ruské

slangové

výrazy,

nebrání

se

ani

užití

vulgarismů.

Nětěsovová se naopak nesnaží dobu děje upřesnit. Ponechává románu

stejnou

nadčasovost,

jaká

je

patrná

i

z původní

předlohy. Jak je vidět každý z překladatelů se s problematikou Burgessova románu vyrovnal po svém a musel dojít к n ě j a k é m u kompromisnímu řešení. V průběhu psaní mé diplomové práce jsem se snažila zkontaktovat s autory ruských překladů, což se mi

doposud

bohužel nepodařilo. Zato jsem se setkala s autorem

českého

překladu,

Ladislavem

Šenkyříkem,

což

bylo

pro

konečnou

podobu mé práce velmi obohacující. Podle mého názoru žádný z ruských

překladů

nedostihuje

takové

kvality

jako

právě

Šenkyříkův překlad knihy, která nese v českém j a z y c e název Mechanický

pomeranč.

Bylo

zajímavé

slyšet

přímo

z úst

překladatele, jak vypadá práce nad tak komplikovaným dílem, jakým román Mechanický pomeranč podle mého názoru je. Proto se domnívám, že by stálo za pokus zkontaktovat autory ruských překladů a podobným způsobem se dozvědět, jak j e j i c h verze románu vznikala, a posléze tyto

umělecké

postupy podrobit srovnání. Tím bychom také odhalili přesnou příčinu nesrovnalostí, které se v překladech nacházejí. Stejně tak by bylo zajímavé zhodnotit po určité

době

nadčasovost těchto překladů a uvědomit si, jak dalece j e určitý překlad , t r v a n l i v ý ' a nevypršela-li j e h o ,expirační d o b a ' . Tato otázka A Clockwork

se nemusí

Orange,

týkat

pouze překladu

ale i jiných knih. Každé dílo

74

románu vzniká

ZÁVĚR

v j i n é době, na jiném místě a je adresováno určitému čtenáři. Proto j e hlavním úkolem práce překladatele eliminovat možné rušivé elementy a podle svého nejlepšího přesvědčení zachovat identitu původní předlohy.

75

8. RESUMÉ

Diplomová práce Ruské Orange

A.

Burgesse

Mechanický

překlady

románu

A

Clockwork

(v češtině existuje román pod

pomeranč)

se

zabývá

názvem

problematikou

překladu

ruského lexika použitého v anglicky psané knize do ruského jazyka

a

otázkou

zachování

estetické

hodnoty

originálu

v překladech. Hlavní

část práce

tvoří j a z y k o v á

a literární

analýza

originálu i jeho tří existujících ruských překladů a j a z y k o v o literárněvědné porovnání těchto verzí románu, které v Rusku vyšly pod názvem

«Заводной апельсин».

působí

nejzdařileji

překlad

ruské

výrazy

použité

J.

Na první

Sinělščikova,

v anglickém

který

jazyce

pohled překládá

anglicismy

a

amerikanismy. Až po přečtení celé knihy si čtenář uvědomí, že autor tohoto překladu obsah původní předlohy lehce přetvořil a tím

pozměnil

celkový

ráz

díla,

tj.

nezachoval

estetickou

hodnotu anglického románu. Oproti tomu nenápadnější překlad E. V. Nětěsovové, která přepisuje rusismy originálu zmateného systému latinky a azbuky, zachovává

pomocí

uměleckou

hodnotu Burgessova románu asi nejlépe ze všech. Paradoxně nejčastěji

vydávaný

překlad

V.

přehnaně

vulgární.

Bošnjakův

Bošnjaka j e překlad

nenápaditý

vůbec

a

neumožňuje

ruským čtenářům poznat a správně pochopit smysl Burgessova románu. Protože negativa, českému daleko

každý

věnuji ve překladu,

lépe.

z ruských své

překladů

diplomové

který j e

podle

má svá pozitiva

práci jednu mého

I když musíme přihlédnout

názoru

kapitolu

i i

zpracován

к faktu, že

oproti

ruským překladům měl překladatel do českého jazyka poměrně

76

RESUMÉ

velkou výhodu v tom, že překládal do úplně j i n é h o j a z y k a , než j s o u j a z y k y použité v o r i g i n á l u . K a p i t o l a vznikla na z á k l a d ě r o z h o v o r u s autorem t r a n s l a c e L a d i s l a v e m Š e n k y ř í k e m na téma p r o b l e m a t i k y p ř e k l a d u tohoto r o m á n u . V práci

se

rovněž

seznámíte

se

základní

teorií

p ř e k l a d u úzce spjatou se s p e c i f i c k ý m c h a r a k t e r e m B u r g e s s o v a r o m á n u a s u d á l o s t m i z a u t o r o v a ž i v o t a , které o v l i v n i l y vznik j e h o l i t e r á r n í h o díla.

77

РЕЗЮМЕ

РЕЗЮМЕ

В

дипломной

Е. Берджесса

работе

«А Clockwork

«Русские Orange»

переводы

романа

» (на р у с с к о м

языке

этот роман с у щ е с т в у е т под н а з в а н и е м « З а в о д н о й рассматривается прежде

всего

проблематика слов

и

перевода

выражений,

апельсин»)

русского

которые

текста,

Берджесс

у п о т р е б л я е т в своей книге, на р у с с к и й язык и в о п р о с о м , сохраняется

ли х у д о ж е с т в е н н а я

ценность

произведения

и

в переводах. О с н о в н у ю часть р а б о т ы с о с т а в л я е т л и н г в и с т и ч е с к и й и л и т е р а р н ы й анализ п о д л и н н и к а и его трех

существующих

п е р е в о д о в , а т а к ж е я з ы к о в о е и л и т е р а т у р н о е с р а в н е н и е этих переводов.

На первый

взгляд л у ч ш е д р у г и х

мне

кажется

перевод Синелыцикова, который переводит русские слова, употребленные английского

в

или

английской

версии

американского

романа,

словами

происхождения.

Только

псоле п р о ч т е н и я целой книги ч и т а т е л ь п о н и м а е т , что а в т о р этого

перевода

немножко

переработал

оригинальный

с ю ж е т , и п о э т о м у ему не у д а л о с ь с о х р а н и т ь

эстетическую

ценность

менее

романа.

В сравнении

с другими

п е р е в о д Е. В. Н е т е с о в о й , к о т о р а я п е р е п и с ы в а е т подлинника

посредством

сбивчивой

системы

яркий

русизмы

латиницы

и

азбуки, с о х р а н я е т х у д о ж е с т в е н н у ю ц е н н о с т ь п р о и з в е д е н и я . П а р а д о к с а л ь н о , что п е р е в о д В. Б о ш н я к а , к о т о р ы й я в л я е т с я наиболее

часто

публикуемым

переводом

в

России,

в у л ь г а р е н и не совсем богат на в ы д у м к и . Этот п е р е в о д не позволяет

русским

читателям

определить

и

правильно

понять с м ы с л р о м а н а Б е р д ж е с с а . Так

как

достоинства

каждый

из р у с с к и х

переводов

и недостатки, я посвятила

78

имеет

свои

одну главу

моей

РЕЗЮМЕ

работы

также

чешскому

варианту

книги,

который,

по-

м о е м у , п р о р а б о т а н з н а ч и т е л ь н о л у ч ш е . Глава в о з н и к л а на основе беседы с п е р е в о д ч и к о м Л. Ш е н к и р ж и к о м , чешского роман

перевода

называется

«Заводного «Mechanický

апельсина» pomeranč»)

автором

(по-чешски у на

тему

п р о б л е м а т и к и п е р е в о д а этого п р о и з в е д е н и я . В работе вы также п о з н а к о м и т е с ь с о с н о в н о й т е о р и е й п е р е в о д а , тесно с в я з а н н о й

со с п е ц и ф и ч е с к и м

характером

р о м а н а и со случаями из жизни автора, к о т о р ы е п о в л и я л и на в о з н и к н о в е н и е его л и т е р а т у р н о г о п р о и з в е д е н и я . дополнена визуальным материалом.

79

Работа

SUMMARY

SUMMARY

The d i p l o m a thesis " R u s s i a n t r a n s l a t i o n s of A. B u r g e s s ' novel

l

A

Clockwork

translation

Orange"

of R u s s i a n

deals

words

used

with in the

the book

question

of

written

in

English into R u s s i a n . It also deals with the p r o b l e m w h e t h e r the f o r m e r a e s t h e t i c value of the original is being p r e s e r v e d in the t r a n s l a t e d w o r k s as well. You will d i s c o v e r l i n g u i s t i c and literary analyses of the original version and its three R u s s i a n t r a n s l a t i o n s (which were p u b l i s h e d in Russia under the title ' З а в о д н о й апельсин')

and a

c o m p a r i s o n of them. The S i n é l š č i k o v ' s t r a n s l a t i o n seems to be the most s u c c e s s f u l at the first sight. He t r a n s l a t e s the R u s s i a n e x p r e s s i o n s used in English by English and A m e r i c a n w o r d s . But only if you read the whole book you will find out that he slightly c h a n g e s the original plot and thus he also s h i f t s the m e a n i n g of the novel. In other words he does not p r e s e r v e the original

aesthetic

value

of

Burgess'

work.

In

comparison,

N ë t ë s o v o v a ' s t r a n s l a t i o n is the most s u c c e s s f u l of all as f o r the m a i n t e n a n c e of artistic value of the book. P a r a d o x i c a l l y , the most

often

published

Bošnjak's

translation

is

excessively

v u l g a r and it is the less i m a g i n a t i v e t r a n s l a t i o n of all. His translation

does not give the reader

the p o s s i b i l i t y

to

get

known or to u n d e r s t a n d the m e a n i n g of B u r g e s s ' literary w o r k . Each of Russian t r a n s l a t i o n s has its p o s i t i v e and n e g a t i v e sides. To t r a n s l a t e B u r g e s s ' novel is i n d i s p u t a b l y a very hard task. The t r a n s l a t o r s have to find out c o m p r o m i s e s when t r y i n g to t r a n s l a t e it. In the thesis you will also find the basics of the t h e o r y of translation

closely

linked

80

with

the

specific

character

of

SUMMARY

B u r g e s s ' novel. You will be given some i n f o r m a t i o n

about

a u t h o r ' s life, which i n f l u e n c e d the origin of his literary w o r k . The thesis is supplied by a picture material and by an interview with the author of a Czech t r a n s l a t i o n of the b o o k , L a d i s l a v Š e n k y ř í k . (The book exists in Czech under the title 'Mechanický

pomeranč').

The theme of the i n t e r v i e w is the

q u e s t i o n of the translation of A. B u r g e s s ' novel.

81

BIBLIOGRAFIE

BIBLIOGRAFIE

Literatura v českém jazyce:

BALCAR, M. Ruská gramatika v kostce. Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079138-1. BISOVÁ, L. Vladimír Nabokov - překladatel

dvou tváří. Praha, 2005

Diplomová práce. BURGESS, A. Mechanický pomeranč.

Praha: VOLVOX GLOBATOR

2002. ISBN 80-7207-466-0. BURGESS, A. Mechanický pomeranč.

Praha: Euromedia Group, 2005

ISBN 80-86938-28-X. DUŠKOVÁ, L. a kol. Mluvnice současné angličtiny na pozadí

češtiny,

Praha : Academia, 1994. ISBN 80-200-0486-6. HRALA, M. Současnost

uměleckého překladu;

Praha: Československý

spisovatel, 1987. HRDLIČKA, M. Literární překlad a komunikace. Praha: IS V 2003 ISBN 80- 86642-13-5. KNITTLOVÁ, D. Teorie překladu.

Olomouc: Vydavatelství Univerzity

Palackého, 1995. ISBN 80-7067-459-8. LEVÝ, J. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983. Ottová všeobecná encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. ISBN 80-7191-959-X. MOUNIN, G. Teoretické problémy překladu. ISBN 80-7184-733-X.

82

Praha: Karolinum, 1999

BIBLIOGRAFIE

Literatura v anglickém jazyce:

BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972. ISBN 0-14-027409-X. BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1996. ISBN 0-14-018882-7. BURGESS, A. Language Made Plain. London: The English University Press, 1964. BURGESS, A. A Clockwork Orange with an afterword and glossary by Stanley Edgar Hyman. New York: Norton Library, 1963. BURGESS, A. The Novel Now. New York: W.W.Norton and Com., 1967. BURGESS, A. Urgent Copy. New York: W.W.Norton and Com., 1968. SORING, K. LEXICAL INNOVATION: A Study of Slang,

Colloquialisms

and Casual Speech. Amsterdam: John Benjamins B.V., 1981. ISBN 90 272 25184. DIX, C.M. Anthony Burgess. London: Longman, 1971.SBN 0 582 01218 X.

Literatura v ruském jazyce:

БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: ЦЕНТРПОЛИГРАФ 2004. ISBN 5-9524-0723-4. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004. ISBN 5699-03945-7. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, журнал «Юность», 1991 г., номер 3 (стр. 14-27), номер 4 (стр.60-83). ХИМИК, феномен.

В.В. Поэтика

низкого,

Филологический

просторечие

факультет

как

Санкт-Петербургского

государственного университета, 2000. ISBN 5-8465-0003-0.

83

культурный

BIBLIOGRAFIE

Internetové stránky

Wikipedia,

the

free

encyclopedia.

Dostupné

na

WWW:

http://en.wikipedia.org/wiki/wikipedia

BURGESS, A. From A Clockwork Orange: A play with music (Century Hutchinson

Ltd,

1987).

Dostupné

na

http://pers-

www.wlv.ac.uk/~fal871/burgess.html

Transliterace ruské cyrilice. Dostupné na http://www.lib.eas.cz/knav/space40/CYRILLIC/RU-EN-T3.htm

TAYLOR, J. From Burgess to A Clockwork Orange: A History of Nadsat. Dostupné

na

http://www.geocities.com/fidelio lst/literature/historyofnadsatm.htm

A

Clockwork

Orange

and

the

, Nadsat'

language.

http://www.geocities.eom/sotto/9145aco.htm

84

Dostupné

na

PŘÍLOHY

PŘÍLOHY

•

Ukázky obalu jiných vydání originální anglické verze románu

•

Plakát к filmu Stanleyho Kubricka

•

Dotazník

85

Being the adventures of a young man ' interests are rape, ultra-violence and Beethoven

Plakát k filmu A Clockwork Orange Stanleyho Kubricka

Anthony Burgess A Clockwork Orange Problematika překladu originálu do Rj.

1. Dílo Mechanický pomeranč jsem: • četl/a • nečetl/a

• vidčl/a jsem filmové zpracování. 2.

Pokud jste knihu četli, četli jste ji v • • • •

Aj Rj Čj v jiném jazyce.

3. Pokud bych si chtěl/a přečíst Mechanický pomeranč v Rj, z nabízených překladů bych si vybral/a:

• A

• В

• С.

Proč?

4. Z nabízených ruských překladů zachovává nejvíce estetickou hodnotu originálu překlad:

• A

• В

• С

5. Které z nabízených překladů patří podle vašeho názoru mezi překlady mechanické (tj. překladatel překládá jen slova a nepředstavuje si skutečnosti o kterých píše). Překlad/y • A

• B • C • čj • žádný 6. V kterých překladech do ruského jazyka je nejvíce znatelná tvůrčí práce překladatele (tj .jazyková stylizace a stylistické nadání). V překladu/ech • A

• B • C 7. Překlady В а С jsou do velké míry podobné originálu. Překlad A j e oproti nim lehce přestylizován. Máte pocit, že toto přestylizování • vede к určité deformaci uměleckého díla • j e naprosto v pořádku. 8. Daleko lépe pochopil tvůrčí záměr A. Burgesse. • autor překladu В • autor překladu C. 9. Jazyk překladu B a j e vulgárnější než originální verze. • není Pokud si myslíte, že jazyk překladu В j e vulgárnější, proč?

10. Jazyk překladu A • j e naopak umírněnější než originální verze. • není umírněnější Pokud si myslíte, že jazyk překladu A je umírněnější, proč?

11. Porovnáme-li překlad A s českou variantou překladu, • překlad A odpovídá lépe ideové a umělecké koncepci originálu. • český překlad odpovídá lépe ideové a umělecké koncepci originálu. • oba překlady odpovídají stejně ideové a umělecké koncepci originálu. 12. Který překlad nejlépe zachovává estetickou a uměleckou hodnotu originálu? •A • В • С • čj 13. Napadá vás, jakým způsobem byste se vyrovnali s problematikou překladu ruských výrazů použitých v anglickém originálu do ruského jazyka?

z . "What's it going to be then, eh?' There was me, that is Alex, and my three droogs, that is Pete, Georgie, and Dim, Dim being realïy dim, and we sat in * « » the Korova Milkbar making up our rassoodocks what to do with the evening, a flip dark chill winter bastard though dry. It was nadsats milking anď coking and fillying around The Korova: Milkbar was a milk-plus, mesto, and you may, 0 (nadsats were what we used to call the teens), but there were a my brothers, have forgotten what these mestos. were like, few of the more starry ones, vecks and cheenas alike (but not things changing so skorry these days and everybody very of the bourgeois, never them) laughing and govoreeting at the quick to forget, newspapers not being read much neither. j bar. You could tell from their barberings and loose platties Well, what they sold there was milk plus something eke. They (big stringy sweaters mostly) that they'd been on rehearsals at had no licence for selling liquor, but there was no law yet the TV studios round the corner. The devotchkas among them against prodding some of the new veshches which they used had these very lively litsos and wide big rots, very red, showto put into the old moloko; so you could peet it with veling a lot of teeth, and smecking away and not caring about locet or synthemesc or drencrom or one or two other veshthe wicked world one whit. And then the disc on the stereo ches which would give you a nice quiet horrorshow fifteen twanged off and out (it was Johnny Zhivago, a Russky minutes admiring Bog: And All His Holy Angels and Saints in koshka, singing 'Only Every Other Day'), and in the like interyour left shoe with lights bursting all over your mozgr'Or you val, the short silence before the next one came on, one of could peet milk with knives in it, as we used to say, and this these devotchkas — very fair and with a big smiling red rot and would'sharpen you up and make you ready for a bit of dirty in her late thirties I'd say - suddenly came with a burst of twenty-to-one, and that was what we were peeting this evensinging, only a bar and a half and as though she was like giving ing I'm starting off the story with. ^ an example of something they'd all been govoreeting about, and it was like for a moment, О my brothers, some great bird had flown into the milkbar. and I felt all the little malenky hairs on my plott standing endwise and the shivers crawling up like slow malenky lizards and then down again. Because I knew what she sang. It was from an opera by Friedrich Gitterfenster called Das Bettzeug, and it was the bit where she's snuffing it with her throat cut, and the slovos are 'Better like this mavbe'. Anvwav, I shivered.

J. "What's it going to be then, eh?" I take it up now, and this is the real weepy and like tragic part of the story beginning, my brothers and only friends, in Staja (State Jail, that is) Number 84F. You will have little desire to slooshy all the cally and horrible raskazz of the shock that sent my dad beating his bruised and krowy rockers against unfair like Bog in his Heaven, and my mum squaring her rot for owwwww owwwww owwwww in her mother's grief at her only child and son of her bosom like letting everybody down real horrorshow. Then there was the starry very grim magistrate in the lower court govoreeting some very hard slovos against your Friend and Humble Narrator, after all the cally and grahzny slander spat forth by P. R. Deltoid and the rozzes, Bog blast them Then there was being remanded in filthy custody among vonny perverts and prestoopnicks. Then there was the trial in the higher court with judges and a jury, and some very very nasty slovos indeed govoreeted in a very like solemn way, and then Guilty and my mum boohoohooing when they said Fourteen Years, О my brothers. So here I was now, two years just to the day o£ being kicked and clanged into Staja 84F, dressed in the heighth of prison fashion, which was a one-piece suit of a very filthy like cal colour, and the number sewn on the groody part just above the old tick-tocker and on the back as well, so that going and coming I was 6655321 and not your little droog Alex not no longer.

^ ' f

Z

С/

< s r j

r r

T

S f CZ

IST &

«Скучна-а-а! Хочется выть. Чего бы такого сделать?» : п т Э т о — я, Алекс, а вон те три ублюдка— мои " Джорджи (он же Джоша) и Кир (Кирилла-дебила). Мы сидим в молочном баре «Коровяка», ДЩШЩЦ|, кина что бы такое отмочить, чтобы этот прекрасный морозный вечер не пропал даром. «Коровяка» — место обычной нашей тусовки — как щтеш% не хуже и не лучше любого другого. Как и везде, здесьŕcgpgá обалденное синтетическое молоко, насыщенное незаметным белым порошком, который менты и разные там умники из контрольно-инспекционных комиссий никогда не распознают как дурик, если только сами не попробуют. Но они предпочитают вискарь-водяру под одеялом. „ Фирменный коровий напиток поистине хорош. После каждой дозы минут пятнадцать видишь небо в алмазах, на котором трахается Бог со своими ангелами, а святые дерутся, решая, кто из них сегодня будет девой Марией...

C s & r s r

» •

»

Публика в «Коровяке» в основном была представлена тинэйджерами, или, как мы сами себя называли, надсадами. Но было также и несколько более пожилых завсегдатаев, мэн и уимен (только не буржуев, их мы терпеть не могли). Кругом смеялись, пели, громко говорили, стараясь перекричать шум и гам. За отдельным тэйблом сидела инородная группа актеров и статистов, репетировавших какое-то шоу на расположенной за углом телестудии. Мое внимание привлекла находившаяся среди них потрясная герла с плотоядным накрашенным ртом и множеством белых, как подававшееся здесь молоко, зубов (мне показалось, что они растут у нее в четыре ряда). Она беззаботно хохотала, будто в этом безумном, безумном, безумном мире все ей было до лампочки. Джонни Живаго, один из кумиров надсадов русского происхождения, кончил (вместе с несколькими надсадками) вонючий шлягер «Только через день». Вдруг моя герла решительно встала и в наступившей тишине запела, как бы что-то доказывая своим фрэндам за тэйблом. Как она пела! Вы не поверите, но мне показалось, что в нашу грязную, вонючую стекляшку вдруг залетела Синяя птица. У меня по всему телу побежали мурашки. Дыхание перехватило, запершило, в горле и защипало в глазах. Я узнал, что она поет. Это была ария из оперы Фридриха Гиттерфенстера «Дас Беттцейг». Как раз то место, когда она поет с перерезанным горлом, сердцем произнося: «Вот теперь я наконец счастлива...» Как бы то ни было, я буквально оцепенел.

I, Что же теперь со мной будет? Неужели все? Здесь, други мои, начинается самая печальная часть моей истории. Я оказался в Стае 84F (Государственной тюрьме) и из Алекса превратился в номер 6655321. Не стану докучать вам жалостливым рассказом о том, каким ударом оказались мой арест и осуждение для моих бедных предков, особенно для мом чей единственный сын, услада души, так подвел всех и вся. Старый веник судья в Суде низшей инстанции произносил гневные спичи. Ему вторили П. Р. Дельтува и когшолы, выступавшие в качестве свидетелей. И не было никого, кто бы заступился за меня. Я встал костью в горле нашему истэблишменту, и они очень оперативно упаковали меня с глаз долой, из- сердца вон. Через пару недель, пока шло скорое предварительное следствие, мое дело было представлено в Суд высшей инстанции, который, не рассусоливая, вынес свой вердикт: четырнадцать лет тюрьмы. С того времени прошло два года день в день, и вот я опять перед вами, одетый по последней тюремной моде, то есть в поносного цвета робу с нашитым на груди и спине номером 6655321.

• » •

Z - Ну, что же теперь, а? Компания такая: я, то есть Алекс, и три моих Iruga, то есть Пит, Джорджик и Тём, причем Тём был i в самом деле парень темный, в смысле glupyi, а сидега мы в молочном баре «Korova», шевеля mozgoi на;чет того, куда бы убить вечер — подлый такой, холодный и сумрачный зимний вечер, хотя и сухой. Молочный бар «Korova» — это было zavedenije, где давали <молоко-плюс», хотя вы-то, бллин, небось уже и запамятовали, что это было за zavedenije: конечно, нынче $едь все так скоро меняется, забывается прямо на глаiax, всем plevatt, даже газет нынче толком никто не штает. В общем, подавали там «молоко-плюс» — то ;сть молоко плюс кое-какая добавка. Разрешения на торговлю спиртным у них не было, но против того, 1тобы подмешивать кое-что из новых shtutshek в 1оброе старое молоко, закона еще не было, и можно 5ыло pitt его с велосетом, дренкромом, а то и еще кое : чем из shtutshek, от которых идет тихий baldiozh и ты (инут пятнадцать чувствуешь, что сам господь бог со сем его святым воинством сидит у тебя в левом боинке, а сквозь mozg проскакивают искры и фейервери. Еще можно было pitt «молоко с ножами», как это у ас называлось, от него шел tortsh и хотелось dratsing, отелось gasitt кого-нибудь по полной программе, дного всей kodloi, а в тот вечер, с которого я начал вой рассказ, мы как раз это самое и пили.

Кругом большинство были nadtsatyje—shustrili и баловались молочком со всяческой dunju (nadtsatyje — это те, кто раньше назывался тинейджерами), однако были некоторые и постарше, как veki, так и kisy (но только не буржуи, этих ни одного), сидели у стойки, — Ну, что же теперь, а? разговаривали и смеялись. По их стрижкам, да и по Ладно, поехали, начинаю самую жалостную, д одежде (в основном толстые вязаные свитера) было трагическую часть своей истории, о братья мои ясно, что это все народ с телевидения — они там за други единственные, которая разворачивалась в го углом на студии что-то репетировали. У kis в их ком- тюрьме номер 84-ф. Вряд ли вам так уж захотелось б: пании лица были очень оживленные, большеротые, слушать полностью uzhasni и pogani рассказ о то ярко накрашенные, kisy весело смеялись, сверкая мно- какой был у отца припадок, как он бился о стену, бо жеством zubbjev и ясно показывая, что на весь окру- гохульствуя и покрывая rukery ссадинами и синякам жающий мир им plevatt. Потом был такой момент, о том, как у матери перекосило rot от плача оооооой когда диск на автоматическом проигрывателе закон- оооооооой-оооооой, когда она подняла kritsh о един чился и пошел на замену (то была Джонни Живаго, ственном сыне, родной кровиночке, который так все: русская koshka со своей песенкой «Только через день»), изгадил zhizni. Потом был суд нижней инстанции и в этом промежутке, в коротком затишье, перед тем проходивший в старом мрачном здании магистрата как вступит следующая пластинка, одна из тех жен- где говорились всякие жесткие слова о вашем друге щин, kisa лет этак тридцати с большим gakom (белые скромном повествователе, — это было уже потом волосы, rot до ushei) вдруг запела; она и спела-то не- после всех злобных поношений, побоев и плевков, ко множко, всего такта полтора, как бы для примера в торыми его наградили П.Р. Дельтоид с ментами, буд связи с тем, о чем они между собой говорили, но мне они все прокляты. Потом его держали в грязной камена миг показалось, бллин, будто в бар залетела огром- ре среди voniutshih извращенцев и prestupnikov. Пото ная птица, и все мельчайшие волоски у меня на tele суд более высокой инстанции, уже с адвокатами встали дыбом, мурашки побежали вниз и опять вверх, присяжными, и, надо сказать, там тоже говорилис как маленькие ящерки. Потому что музыку я узнал. всякие пакости, причем весьма торжественным тоном Она была из оперы Фридриха Гиттерфенстера «Das а потом — «Виновен!», и после слов «четырнадцать! Bettzeug» — то место, где героиня с перерезанным гор- лет» kritsh моей мамы «ууууууухууухуухууууууу», бллин. лом испускает дух и говорит что-то типа «может быть, И вот я сижу, два года уже сижу с тех пор, как меня так будет лучше». В общем, меня аж передернуло. пинками, под лязганье запоров впихнули в гостюрьму 84-ф, одетого по последней арестантской моде, то есть в комбинезон цвета kala, да еще и с пришитыми над • • тикалкой на грудь и на спину номерами, так что как ни повернись, перед вами номер 6655321, а вовсе не Алекс, ваш юный друг.

^ / ŕ K o c / f f r r r r f

C f / ŕ ŕ

Ж

— Ну и что дальше, а? Это я , Алекс, и три моих droogsa 1 , Пит, Джорджи и Туп, который и правда туп, а :идим мы в милкбаре «Korova», упражняя •assudki на тему, чего делать с вечером, щеко1ущей темной зимней студеной сволочью, хоть i сухой. М и л к б а р «Korova» был тем самым nestoM, где к молоку давали нагрузку; может, ) братья мои, вы забыли, что это за такие nesta, — все так skorro меняется нынче, мгноieHHo забьгаается, и g a z e t t ^ никто не читает. Гак вот, давали там молоко плюс чего-нибудь :ще. Лицензии на продажу спиртного у них не гмелось, только не было и закона против добавки в старое m o l o k o r каких-нибудь новых 'eshcheň, поэтому ты его peel с веллокетом, интемеском, дренчкромом, парой других veshbichek, от которых начинается по-настоящему 1Илое тихое horrorshow минут на пятнадцать, :огда любуешься Bogom Со Всеми Его Ангела:и И Святыми в своем левом ботинке, а во всем íozgu огни кипят. Б ы л о еще и молоко,с ножаи, как мы говорили, от которого ты весь здрючивался, готовый выйти один к двадцати; ак раз его мы и peeli в тот вечер, с которого я ачинаю рассказ.

•

• •

Кругом лакали молоко, коку, накачивались главным образом nadzatki (как тогда называли тинейджеров), но были также сЬеепы и shcheenbi постарше (только не буржуи, о нет, никогда), смеялись и разговаривали у стойки бара. Судя по прическам и свободному plattbro (главным образом очень объемистые вязаные свитера), явились они с репетиции из телестудии за углом. Были среди них devotchKi с очень живыми подвижными litsami, с большими широкими красными rtami, которые показывали целую кучу зубов и вовсю усмехались, абсолютно не обращая внимания на гнусный окружающий мир. Потом диск на стерео отключился и снялся (русская koshka Джонни Живаго пела «Каждый раз только завтра»), и в коротком перерыве, пока не встал следующий, одна из тех самых devotchek — яркая блондинка с большим улыбавшимся красным rtom, лет, я сказал бы, под сорок, — неожиданно во все горло пропела такта полтора, как будто приводила какой-то пример к тому, о чем у них шла речь. И при этом, о братья мои, показалось, будто в милкбар на миг залетела огромная птица, все malenkne волоски на моей plotti встали дыбом, мурашки, как ящерки, медленно пробежали вверх, потом вниз. Ибо я знал то, что она спела. Это была фраза из оперы Фридриха Гиттерфенстера под названием «Das Bettzeug» 1 , тот самый кусочек, гле она окочлтивается с. пепепе-

— Ну и дальше что, а? Сейчас я подхвачу нить, и начнется поистине скорбная, как бы трагическая глава истории, братья мои и единственные друзья, в Stáje (то есть в State Jaile, значит, в Государственной Тюрьме) 84-Ф. Вам мало захочется slooshaib весь cal и кошмар, как мой папа в шоке разбил в krowaBbie синяки гоокегэы, протестуя против несправедливости Boga Всевышнего, а моя мама, перекосив rot — ууууу-ууууу-ууууу, — выплакивала материнское горе над единственным сыном, плодом ее чрева, который по-настоящему horrorshow всем напакостил. Потом в starroň очень мрачной магистратуре суд нижней инстанции govoreel очень суровые slova против вашего Друга и Смиренного Рассказчика, после того как П.Р. Дельтоид с милиционерами, разрази их Bog, сплошь облили его grazbio и calom. Потом гнусная камера среди уоппючих prestoopaikov и извращенцев. Потом суд высшей инстанции с судьями и присяжными, где govoreelncb поистине очень-очень дурные slova таким как бы торжественным тоном, потом ВИНОВЕН, и мама — буу-хуу-хуу — услыхала Четырнадцать Лет, мои братья. И теперь вот он, я, ровно через два года со дня препровождения пинками и толчками в Стаю 84-Ф, одетый по самой высокой тюремной моде, а именно в комбинезон очень грязного цвета типа cala с пришитым на груди номером прямо над старым моторчиком — тук-тук-тук, — равно как и на спине, поэтому перед вами уже не ваш маленький droog Алекс, а 6655321.

J

X

„CO teda jako bude, he?' To sem byl já, teda Alex, a tři moji frendíci, to jako Pítrs, Jiřík a Tupoun, kterej je opravdu tupej, a seděli sme v mlíčňáku Korova a decidovali se, со budem ten večer dělat, když je venku zima jak v prdeli, i když aspoň, že neprší. Mlíčňák Korova byl typickej plac plus-mlíko, a vy ste už, bratři moji, snad pozapomněli, jak tyhle Dlacy vypadaly, věci se dnes tak kvikle měněj a všichni strašně •ychle zapomínaj, a ani noviny se moc nečtou. Takže to byl takovej Dlac, kde se prodávalo mlíko plus něco k tomu. Nesměl se tam prodávat chlast, ale neexistoval tehdá ještě zákon, aby nemohli strčit íějaký buči do starýho mlíka, takže ste to mohli drinkat se syňágou, oldou nebo hňápcem nebo s pár jinejma bučima, který vám poskytly íádhemou chorošnou čtvrthodinku, ve který ste oslavovali Boga se /šema Svatejma a andělskejma chórama, který ste klíďo strčili do :apsy a v hedce vám přitom vypalovaly rachejtle. Nebo ste mohli Irinkat mlíko s nožema, jak sme říkali, což vás posílilo a nachystalo ía malou svinskou přesilovku, a právě tohle sme si drinkali toho 'ečera, o kterým sem vám začal povídat.

•

• •

Mlíkovali, drogovali a blbali tam převážně týni (týni sme říkali všem těm, co jim ještě nebylo dvacet), ale bylo tam i pár oddanějších, hjumaníků i čin (ale nikdy žádný buržousti), smáli se a tolkovali spolu u baru. Z účesů a volně střiženejch dresů (většinou obrovský pletený svetry) se dalo odhadnout, že jde o lidi z televizního studia za rohem. Čajiny měly takový strašně živý fejsy a široký velký lipsy, úplně rudý, ukazovaly spoustu zubů a pořád se láfaly a houby se staraly o hnusnej vyčuranej svět. A pak dofidlala deska ve stereu (byla to Jonny Živágo, ruská ketka, která zpívala ,Jenom každej druhej den"), a v tý jakoby přestávce, v tom kraťoučkým tichu, než přišel na řadu další titul, jedna z těch čajin - strašně upravená a s velkým rudým usměvavým lipsem a řekl bych, že tak něco po třicítce - se najednou rozezpívala, byl to jenom jeden takt a kousek a bylo to, jako by jen ilustrovala něco, o čem spolu u stolu tolkovali, a byla to chvilka, ach, bratři moji, jako by do mlíčňáku vletěl nějakej skvělej pták, a já na svý ploti cítil, jak mi vstávají chlupy a jak mi po ní probíhá mrazení jako bitkový pomalý ještěrky, pořád nahoru a dolů. Protože já věděl, co to zpívala. Bylo to z opery od Friedricha Gitterfenstera Das Bettzeug a jednalo se o pasáž, kde odkejhává s proříznutým hrdlem a zpívá verdy „Možná je to tak lepší". V každým případě sem se roztřásl. •

»

»

„CO teda jako bude, he?' • Začínám teď s tím, co je opravdu uslzená a taková tragická čáse mýho příběhu, bratři a jediní moji přátelé, s pobytem ve STANAZiá (Státní nápravné zařízení, správně) č.84 F. Asi moc netoužíte híro-j vat celej ten fïsizovej a příšemej tejl o tom, jakej šok to byl prcj tátu, kterej upracovanejma blažkovejma hendkama jako by hrozil Bogu na jeho nebesích, a pro mamku, která zkřivila hps a začali v mateřským žalu výt úúúúú úúúúúú úúúú nad svým jediným dí tětem, synkem ze svýho lůna, a všichni byli fakt chorošně na dně Pak přišel ouldanej podmračenej policejní soudce u nižšího soudu kterej proti vašemu Příteli a Pokomýmu Vypravěči tolkoval nějak strašně ostrý verdy, všechen ten físíz a gražný pomluvy naplivan; na mě P. R. Deltoidem a rožama, Bog jim žahni. Pak mě poslali d hnusný vazby mezi smelovatý úchyláky a prestůpniky. Potom b> soud před vyšším soudním dvorem se soudci a s porotou, a úpln vážně tam tolkovali pár velice velice ošklivejch verdů, a pak už V: nen a moje mamka búúúúbúúúú, když řekli Čtrnáct let, ach, brati moji. Takže teď sem tu byl přesně na den dva roky od chvíle, kd mě dokopali a dokejhali do STANAZu 84 F, oblíkli podle posledi vězeňský módy, což byl jeden kus oděvu z jakýsi strašně hnusn látky físízový barvy s číslem přišitým na brestách těsně nad starýi| dobrým solárkem a taky z druhý strany na zádech, takže hned p| příchodu sem byl 6655321 a už žádnej váš frendíček Alex.