UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA RUSISTIKY A L I N G V O D I D A K T I K Y
Název práce:
RUSKÉ PŘEKLADY ROMÁNU A CLOCKWORK
ORÁNGE
A.BURGESSE
Autor: Andrea Václavová Obor: Anglický j a z y k , Ruský jazyk Vedoucí práce: PaedDr. Antonín Hlaváček
Praha 2006
PODĚKOVÁNÍ
Chtěla
bych
poděkovat
PaedDr. Antonínu Hlaváčkovi zajímavě
obohatit
psaní
především
vedoucímu
práce
za cenné rady a podněty, j a k
mé diplomové
práce.
Rovněž
pak
PaedDr. Janě Folprechtové, CSc. a PhDr. Haně Ž o f k o v é , CSc. za odborné konzultace částí věnovaných j a z y k o v é m u překladů a Mgr. Jaroslavu Šarochovi
rozboru
a Tereze Šťastníkové za
pomoc při získávání ruských překladů. Také bych
chtěla poděkovat
překladateli
české
verze
Burgessova románu, Ladislavovi Šenkyříkovi za p ř í j e m n ý a velmi
zajímavý
rozhovor
к románu A Clockwork
o překladatelství
Orange.
a jeho
vztahu
P R O H L Á Š E N Í O P Ů V O D N O S T I PRÁCE
Prohlašuji, že j s e m diplomovou práci vypracovala samostatně, za použití uvedené literatury a s přispěním vedoucího práce.
V Praze, dne 10.dubna 2006.
Andrea Václavová
OBSAH
OBSAH
1. ÚVOD l. 1 Téma a cíl diplomové práce
6
1.2 Postup práce
7
1.3 Orientace v textu
8
2. TEORIE PREKLADU 2.1 Překlad uměleckého díla
9
2.2 Cizojazyčné prvky z pohledu překladu
12
2.3 Substandardismy v překladu uměleckého díla
14
3. ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK
ORANGE
3.1 Anthony Burgess a j eho tvorba
16
3.2 Burgessův život v souvislosti s románem
18
3.3 A Clockwork Orange
20
3.4 Filosofie A.Burgesse v románu
23
3.5 Jazykový rozbor románu
27
4. ROZBORY PŘEKLADŮ 4.1 Rozbor překladu J.Sinělščikova
39
4.2 Rozbor překladu E.V.Nětěsovové
48
4.3 Rozbor překladu V.Bošnjaka
54
5. SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ
59
6. ČESKÝ PŘEKLAD L. ŠENKYŘÍKA
67
7. ZÁVĚR
73
8. RESUMÉ, РЕЗЮМЕ, SUMMARY
76
BIBLIOGRAFIE
82
PŘÍLOHY
85
5
ÚVOD
1. ÚVOD
1.1. Téma a cíl diplomové práce
Všichni čteme knihy cizích autorů, ale jen ti, kdo mají patřičné j a z y k o v é znalosti, mohou
číst tato díla v originále.
Každý z nás se může pochlubit, že četl D o s t o j e v s k é h o , Puškina a
Nabokova,
ale
správně
bychom
měli
dodat
i
jméno
překladatele, pokud j s m e knihy nečetli v originální verzi. Jsou a byli to právě překladatelé, díky nimž docházelo a stále dochází ke kontaktu různých kultur, což má za následek jejich vzájemné ovlivňování. Když j s e m poprvé držela v rukou knihu A.Burgesse A Clockwork
Orange
byla j s e m nadšena j e h o hravým z p ů s o b e m
psaní a hlavně rusismy použitými v textu a zasazenými
do
gramatického systému anglického j a z y k a . Forma knihy pro mě převážila nad obsahem. Už tehdy jsem se v duchu
zabývala
otázkou problematiky překladu tohoto díla do ruštiny.
Proto
j s e m při výběru tématu pro svou diplomovou práci neváhala a rozhodla j s e m se sehnat dostupné existující překlady a nalézt odpověď na svou otázku. Podařilo Clockwork
se
mi
Orange
získat
z roku
dvě 2004
knižní
vydání
(překlady
V.
románu A Bošnjaka
a
E. V. N ě t ě s o v o v é ) , j e h o ž název se do ruštiny překládá j a k o «Заводной
апельсин»,
a j e d n o časopisecké vydání z roku 1991
(překlad J. Sinělščikova). Jak jsem později zjistila, překlad V. Bošnjaka se také poprvé objevil v roce 1991 a byl od té doby j i ž několikrát vydán. Cílem analyzovat
mé diplomové získané překlady,
6
práce j e
pokusit
zjistit j a k ý m
se
komplexně
způsobem
každý
ÚVOD
z autorů postupoval při překladu ruského lexika do ruštiny a zhodnotit, zachovaly-li si překlady stejnou estetickou hodnotu, jakou má originál.
1.2. Postup práce
Rozhodla
jsem
se
věnovat
úvodní
kapitoly
překladu a p r o b l e m a t i c e překladu, týkající se přímo A.Burgesse,
tj. p r o b l e m a t i c e
překladu
teorii románu
cizojazyčných
pasáží
v textu zpět do j a z y k a j e j i c h původu a p r o b l e m a t i c e překladu uměle vytvořeného slangu mladých lidí. Ve 2. kapitole Teorie překladu a částečně i v 5. kapitole Srovnání překladů se opírám o poznatky z knih z a b ý v a j í c í c h se překladem autorů M. Hrály, M.
Hrdličky,
D. Knittlové,
J. Levého
a G. Mounina
(viz
Bibliografie). Pro správné pochopení
knihy j e důležité
se
seznámit
s okolnostmi, které autora vedly к napsání románu. Ty jsou v Burgessově
případě
spjaty
s jeho
osobním
životem
společností, ve které žil. Protože jsem v knihovnách
i
nenašla
dostatek materiálu t ý k a j í c í h o se Burgessova života, práce a pozadí tvorby j e h o románu, využiji j a k o zdroj informací i internet. V kapitolách
věnovaných
rozboru
překladů
a
jejich
srovnávání budu používat j a k o primární zdroj originální verzi románu A Clockwork sekundární příručky.
Orange
literaturu V těchto
a j e h o ruské překlady a j a k o
slovníky,
kapitolách
se
encyklopedie budu
snažit
a
jazykové
podle
svého
nejlepšího přesvědčení komplexně rozebrat díla a pokusit se j e na základě teoretických znalostí a vlastního názoru srovnat. Přečetla j s e m si také českou verzi překladu s názvem Mechanický
pomeranč,
j e j í m ž překladatelem j e L.
7
Šenkyřík,
ÚVOD
abych
měla
slovanského,
srovnání jazyka.
s překladem
Chtěla
bych
do
se
rodného,
pokusit
také
překladatele
zkontaktovat a požádat j e j o schůzku, od které jsem si slibuji dozvědět se více praktických informací o tom, jak překlad tak složitého díla, j a k o j e Mechanický pomeranč, vzniká.
1.3 Orientace v textu
Práce
je
rozdělena
do
osmi
kapitol
a je
doplněná
obrazovým materiálem. Názvy knih jsou vždy psány kurzívou stejně tak j a k o úryvky a j e d n o t l i v á
slova
originálu
i všech
tří
zmíněných
překladů. V p o z n á m k á c h pod čarou jsou uvedeny zdroje citací, doplňující překlady
informace, použitých
či v hranatých citací
závorkách
z anglických
mé
textů,
vlastní
pro
něž
n e e x i s t u j e český překlad. V kapitole v ě n o v a n é j a z y k o v é m u rozboru originálu (3.5) jsou
pro
lepší
orientaci
kurzívou
a
oranžovou
barvou
zvýrazněny pasáže z knihy. Pokud se j e d n á o slova p o c h á z e j í c í z anglického jazyka
jazyka,
v hranatých
jsou
doplněna
závorkách.
překladem
Podobným
do
českého
způsobem
jsou
g r a f i c k y upraveny i kapitoly věnující se rozborům p ř e k l a d ů , tj. všechny kapitoly třetí části.
8
TEORIE PŘEKLADU
2.
TEORIE
PŘEKLADU
VE
VZTAHU
К ROMÁNU A. BURGESSE 2.1 Překlad u m ě l e c k é h o díla
Překlad j e komplexní umělecké dílo. Každý překladatel se nejprve stává čtenářem, poté interpretem literární předlohy a člověkem, který p ř e s t y l i z o v á v á
originál takovým
způsobem,
aby čtenář měl po přečtení jím napsaného překladu p o d o b n ý pocit, j a k o kdyby si přečetl dílo v originální verzi. Z toho plyne, že překladatel by měl být především dobrý čtenář, který n e j e n ž e porozumí textu, ale zároveň j e i schopen rozpoznat j a z y k o v é prostředky, j i m i ž autor d o s a h u j e určitých uměleckých hodnot, a který chápe autorův důvod к napsání díla. Pokud překladatel nemá dostatečnou p ř e d s t a v i v o s t , může se
stát,
že
se
přikloní
к překládání
jednotlivých
slov,
tj.
к m e c h a n i c k é m u překladu:
„Hlavní rozdíl mezi překladatelem tvůrčím a překladatelem mechanickým
je v tom, že překladatel tvůrčí si na cestě mezi
originálem a překladem představí skutečnosti, o nichž píše, tj. proniká za text к postavám, situacím a ideám, kdežto překladatel netvůrčí mechanicky vnímá jen text a překládá jen slova". 1
Podle J.Levého j e hlavním úkolem p ř e k l a d a t e l e zachovat estetickou pouhým
a uměleckou prostředkem
hodnotu autora
originálu. к vyjádření
Samotný text j e jeho
vlastních
myšlenek a názorů, proto by se neměl stát pro p ř e k l a d a t e l e tím n e j d ů l e ž i t ě j š í m východiskem při překladu.
9
TEORIE PŘEKLADU
Mnoho
lidí s p o j u j e při četbě knihy
sebou samým. Každý z nás se ztotožní
spoustu
věcí
se
s něčím j i n ý m , j i n á
fakta mu přijdou důležitější. Navíc i překladatel stejně j a k o před ním autor j e ovlivňován tradicemi, kulturním p r o s t ř e d í m , sociálním a politickým zázemím. Proto by se překladatel měl co nejvíce oprostit
od svých
subjektivních
pocitů,
aby
co
nejlépe vystihl objektivní vlastnosti p ř e k l á d a n é h o díla. Z minulosti je známo, že mnohá náboženská a f i l o z o f i c k á díla byla velmi důležitá, a proto nepřeložil-li je překladatel podle soudobých pravidel svého státu či patřil, mohl být tvrdě potrestán. vyhýbáme tendenčním
společnosti, ke které
V dnešní
době se
adaptacím díla. К vyjádření
naopak ideového
zaměření slouží texty к dílu přidané ( t j . d o s l o v y , atp.), ale ne text samotného díla. N e j d ů l e ž i t ě j š í m prostředkem tvůrčí práce překladatele j e stylistická
úprava
textu,
jejíž
pomocí
podtrhnout nějaký z aspektů originálu. však
nesmí p r o j e v o v a t zásadními
může
překladatel
Stylistická úprava se
zásahy do textu, j a k o
zkracování, vypouštění určitých pasáží, doplňování atp.
Každá
podobná
úprava
přetváří
celé
dílo
je
originálu a
tím
ho
znehodnocuje. Při přestylizování původní předlohy se překladatel musí vyrovnat
s odlišnostmi
dvou
různých
jazykových
systémů.
N e j d e pouze o rozdíly ve významu slov, kdy j e nutno překladu
respektovat
společenskohistorickém
kontext,
ale
i
o
rozdíl
při
v celkovém
charakteru dvou čtenářských
okruhů.
К největším p ř e k l a d a t e l s k ý m problémům patří právě snaha o omezení zmíněných d i f e r e n c í .
LEVÝ, J. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983, s. 55.
10
TEORIE PŘEKLADU
Proto
i žánr
původní
předlohy,
který
je
stejně
tak
ovlivněn osobou autora, čtenáři, dobou a místem, ve kterém předloha
vznikala,
problémem.
se
Faktory
může
stát
pro
překladatele
o b k l o p u j í c í autora předlohy
určitým
se
nemusí
shodovat s faktory, které obklopují osobu překladatele. Ten se musí snažit obsah textu co nejvíce přiblížit čtenáři,
aniž by se
vzdálil jeho původním hodnotám. Čím lépe překladatel předlohu pochopí a čím větší j e j e h o umělecký a j a z y k o v ý talent, tím větší má šanci, že j e h o překlad bude d o k o n a l e j š í .
Podle M. Hrály nelze s určitostí
říci, jestli
doslovný
(mechanický) překlad j e lepší než překlad volný (umělecký): „...překlad je j a k o žena, buď j e věrný a ošklivý, nebo naopak
krásný,
(přesnosti)."
„Otokar činnost
na
ale
v rozporu
Fischer
definoval
se
zásadami
věrnosti
2
rozhraní
vědy
a
překlad umění".
3
jako Tj.
pomeznou
na
rozhraní
„lingvistické a literárněvědné d i s c i p l í n y " . 4
To znamená, že při analýze překladu j e třeba dbát na j a z y k o v o u složku a techniku překladu, ale zároveň j e potřeba překročit
hranice
lingvistiky
a zkoumat
překlad
i z jeho
literární stránky, tj. pracovat s literárněvědnými p o j m y .
2
HRALA, M. Současnost uměleckého překladu; Praha: Československý spisovatel, 1987, s. 44. Y LEVÝ, J. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983, s. 82.
11
TEORIE PŘEKLADU
2.2 C i z o j a z y č n é prvky z pohledu teorie překladu
„ C i z o j a z y č n ý c h prvků je v umělecké próze často f u n k č n ě využíváno, a proto zachování téže f u n k c e hraje při překladu těchto prvků klíčovou úlohu. Cizí j a z y k y p o m á h a j í
navodit
atmosféru c i z o k r a j n é h o prostředí, zdůraznit národní,
sociální
osobitost
postav;
mají
mohou zvýšit dojem autorovu
zálibu
významnou
funkci
charakterizační,
zápletky, slovní hříčky. Lze jimi v y j á d ř i t
v hledání
netradičních
forem
pojmenování,
j e h o duchaplnost, vtip. C i z o j a z y č n é prvky jsou rovněž nezřídka důležitým činitelem s t y l i s t i c k ý m . " 5
Problematiku překladu c i z o j a z y č n ý c h pasáží lze vyřešit několika
způsoby:
cizojazyčný
prvek
ponechat
ho
v původní
podobě
ponechat
ho
v původní
podobě,
bez
můžeme
dalšího
ale
dále
přeložit;
vysvětlování; v textu
použít
ekvivalent v cílovém j a z y c e ; ponechat ho v původní podobě a doplnit v y s v ě t l e n í m .
Problémem zůstává otázka překladu c i z o j a z y č n é pasáže do j a z y k a , kterým byla tato c i z o j a z y č n á pasáž
inspirována.
Překlad ruského lexika použitého v anglicky psaném románě A. Burgesse
A
Clockwork
Orange
(Mechanický
pomeranč)
do
ruského j a z y k a j e právě t a k o v ý m t o z a j í m a v ý m p r o b l é m e m . Tyto
případy
ponecháním
textu
lze
také
a poznámkou
řešit
několika
překladatele,
že
způsoby: se
jedná
v originále o c i z o j a z y č n o u pasáž; přeložením pasáže do j a z y k a originálu; jazyka
s
nebo
(jako
přeložením
úsměvný
pasáže
příklad
do úplně j i n é h o
můžeme
uvést
překlad
HRDLIČKA, M. Literární překlad a komunikace. Praha: ISV, 2003, s. 106.
12
cizího věty
TEORIE PŘEKLADU
„Hasta
la vista,
španělštiny
pomocí
schopnosti přeložit
baby."
z amerického
japonského
překladatele,
tak,
aby
filmu
jazyka).
jakým
Záleží
způsobem
se co nejvíce
svojí
Terminátor
se
do
opět
na
pokusí
estetickou
text
hodnotou
přibližoval předloze. N á s l e d u j í c í řádky jsou ukázkou různých p ř e k l a d a t e l s k ý c h postupů při translaci j e d n é pasáže z Burgessova románu:
„ , Right, Best
not
right.
to say
to sloosh
more.
Не будем
Алекс,
больше
мудрые
that
Успокойся.
и даже
речи.
4
(překlad
„ - Ладно, С
устатку
говорим испугало
мы об то,
все,
что
bit
poogly
таэд
э
бит.
испугался,
слыша
услышав
J.Sinělščikova)
Все
этот от
мы,
наверно,
разговор.
Тупа
столь
-
Я
мудрые
V.Nětěsovové)
ладно,
этом.
отставим
испугался,
E.
слегка
ду-би-дуба.
Лучше
и malenechko
"
Мы просто
"7 (překlad
от Дебилы.
устали.
удивился
malenky
is.
этом.
„ - Правильно-правильно, немножко
and just
everybody
wise. " '
удивился
вещи
maybe,
r
прав.
об
Я страшно
A bit tired,
' I was surprised
Dim govoreeting
„ - Прав,
такие
Doobidoob.
zamniom. видять,
-
Меня Тем
Трамбумбия, немножко
удивило, заговорил
сижу oborzeli.
даже, так
на тумбе
я.
Больше
не
пожалуй,
слегка
"9
(překlad
мудро.
V.Bošnjaka)
6
BURGESS, А . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 27. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»; журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 19. 8 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: ЦЕНТРПОЛИГРАФ, 2004, с. 47. 9 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 34. 7
13
TEORIE PŘEKLADU
„ „ Tak tak tak. trochu
unavenej.
možná
i trošku
Tupoun
toi kuje.
Důbydůbydú.
To by ti snad bitkově
popukalo,
Možná mělo
je
stačit.
když
sem
už z toho jenom " Překvapilo híroval,
každej mě
jak
to
a
rozumně
""'
2.3 S u b s t a n d a r d i s m y v překladu u m ě l e c k é h o díla
Z uvedených citací j e patrné, že p ř e k l a d a t e l é n e j e n ž e řeší otázku, jak přeložit c i z o j a z y č n é pasáže do j a z y k a , kterým byly tyto
pasáže
inspirovány,
ale
navíc
musejí
občas
čelit
i
problému tzv. netradičního užití j a z y k a . " To spočívá v určité deformaci
použitého
jazyka,
kterou
chce
autor
dosáhnout
jistých sebou stanovených cílů. Jedním z cílů může být snaha o vytvoření úplně nového j a z y k a s p e c i f i c k é h o pro omezený okruh postav v uměleckém díle. Takto uměle vymyšlená řeč j e vždy založena na určitých principech některého ze světových j a z y k ů a m ů ž e m e jí obecně nazvat substandardismem 1 2 . Jedním z takových substandardismů j e i slang. „Slang j e útvar
nespisovného
jazyka
příslušníků
určité
profese,
zaměstnání nebo sociální skupiny spojené společným z á j m e m a užívaný v neformální komunikaci". 1 3 Slovní zásoba slangu se mění
s potřebou
jejích
uživatelů.
„Slang
provokovat, j e to j i s t ý projev vzpoury
či
chce
šokovat,
neposlušnosti" 1 4 .
Nová slova se o b j e v u j í stejně rychle, jako stará z a n i k a j í , a proto stojí překladatel takovéhoto substandardismu mimo j i n é i před časovým problémem. 10
BURGESS, A . Mechanický pomeranč. Praha: VOL VOX GLOBATOR, 2002, s. 26. KNITTLOVÁ, D. Teorie překladu. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995, s. 66. 12 tamtéž 13 Ottová všeobecná encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. 11
14
TEORIE PŘEKLADU
Existují dvě cesty, jak se vyrovnat s překladem (či j i n é h o
s u b s t a n d a r d i s m u j a k o nářečí, dialektu,
slangu
hantýrky,
žargonu, atp.). Jednou z nich je použití hovorového
výrazu,
který má stejnou sémantickou hodnotu j a k o původní slangový výraz.
Překladatel
tím
ovšem
riskuje
ztrátu
pragmatické
informace, protože hovorové výrazy mají většinou n e u t r á l n ě j š í význam.
Druhým
překládání
způsobem
je
možnost
oprostit
se
od
daných slangových výrazů a soustředit se na větší
významové celky, tj. přeložený text pak může nabývat stejných sémantických i pragmatických hodnot j a k o originál, překladatel jich
však
dosáhne
jinými
lexikálními
či
gramatickými
prostředky, než které použil autor.
„Dvě
věty
se
stejnou
sémantickou
výpovědí,
kde
pragmatická i n f o r m a c e není na stejném místě, mohou být zcela rovnocenné co do účinnosti komunikativní i literární." 1 5
Jak již bylo řečeno v kapitole o překladu
uměleckého
díla, překladatel se musí vyrovnat s odlišnostmi dvou různých jazykových stereotypu
systémů,
které
jsou
spjaty
s určitým
a mají odlišný přístup к emocím.
druhem
Překladatel
si
tudíž musí uvědomit míru expresivity výrazů na obou stranách a najít
cestu, jak vzbudit ve čtenáři j e h o vlastního překladu
stejnou vlnu pocitů a dojmů, j a k é cítí i čtenáři původní verze díla.
14
KN1TTLOVÁ, D. Teorie překladu. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995, s. 63. 15 tamtéž, s. 64.
15
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
3. ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK
ORANGE
3.1 Anthony Burgess a jeho tvorba
Anthony Burgess 1 se začal věnovat výhradně tvorbě
až
v pozdějším
v Manchesteru
působil
věku. za
Po
války
literární
absolvování
Univerzity
v Královském
armádním
lékařském a vzdělávacím sboru, poté pracoval j a k o učitel na Gibraltaru, v Anglii, dnešní Malajsii a na Brunei. Poté,
co
zkolaboval při hodině britské historie na Brunei v roce 1959, vrátil se zpět do Anglie. Lékaři našli Burgessovi nádor na mozku, který podle j e j i c h názoru nebylo možno operovat, a dávali mu rok života. Naštěstí byla j e j i c h diagnóza mylná. Pod tíživým pocitem blížící se smrti napsal autor za j e d i n ý rok pět knih.
1
Anthony Burgess, vlastním jménem John Burgess Wilson (1917-1993) se narodil v Manchesteru. Jeho otec byl katolík a barový hráč na piano, matka, která brzy po porodu zemřelapyla protestantka, herečka a tanečnice. Burgess byl v převážné míře vychováván tetou. 'Vždy chtěl studovat hudbu, ale vzhledem ke špatnému prospěchu z fyziky jej nepřijali na hudební obor Univerzity v Manchesteru. Proto vystudoval na stejné škole katedru anglického jazyka a literatury. Burgessův život byl s hudbou spjatý. Napsal několik symfonií (Symfonie č.3 C-dur), vytvořil operetu Blooms of Dublin na motivy Joyceova Odyssea, složil nové libreto к Weberově Oberonu, aj. Dokonce i v některých jeho románech je znatelné jeho nadšení pro hudbou, melodii a rytmus. Kromě psaní románů se věnoval kritice (napsal rozsáhlé literární studie tvorby W.Shakespeara, E.Hemingwaye, D.H.Lawrence a J.Joyce, i texty pro studenty literatury The NoveI Now, English literature), žurnalistice, scénáristice a lingvistice (Language Made Plain, A Mouthful of Air). Burgess ovládal mnoho jazyků. Kromě angličtiny ovládal malajštinu, ruštinu, francouzštinu, němčinu, španělštinu, italštinu, welštinu a částečně i hebrejštinu, japonštinu, čínštinu, švédštinu a perštinu. К jeho nejznámějším románům patří Malajská trilogie ( Time For A Tiger, The Enemy in the Blanket, Beds in the East), Enderby, The Right to an Answer, One Hand Clapping, The Worm and the Ring, A Clockwork Orange, The Wanting Seed, Nothing Like the Sun, Beard's Roman Women, Napoleon Symphony, Earthly Powers, aj.
16
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
„There are two good reasons for writing much, if one can. The first is the need to earn; the second is the fear of untimely death, which will prevent the half-formed books in one's mind from being realized. We know not the day nor the hour." 2
Z obavy, aby nevzbudil nechuť u vydavatelů (vzhledem ke své obrovské literární aktivitě a rychlosti/s j a k o u psal j e d n u knihu
za
druhou),
pseudonymem
vydával
Joseph
Kell.
Burgess
některé
tituly
Burgess měl předsevzetí
pod napsat
n e j m é n ě 1000 slov kvalitního rukopisu denně, neděle a svátky nevyjímaje. Žil v Anglii až do konce 60. let, kdy se j a k o ž t o daňový emigrant přestěhoval na Maltu, do Itálie, USA. V roce umřela j e h o první žena, spolužačka z vysoké školy, Jones.
1968
Llewela
Burgess se znovu oženil, s Lilianou Macellari, italskou
tlumočnicí. Adoptoval j e j í h o syna Paola-Andreu a společně se odstěhovali do Monaka. Ze svých bohatých zkušeností, které Burgess
posbíral
j e š t ě v období, než se z něj stal p r o f e s i o n á l n í spisovatel, ale i později, kdy se plně věnoval literární činnosti, čerpal
autor
inspiraci pro své knihy. Každý z románů A. Burgesse o d h a l u j e kousek autorova života.
2
BURGESS, A. The Novel Now. New York: W.W.Norton and Com., 1967; s. 213 [Existují dva dobré důvody k tomu, aby člověk psal hodně, pokud to umí. Jedním z nich je potřeba vydělat si peníze; tím druhým je strach z předčasné smrti, která zabrání tomu, aby zpola hotové knihy, jež má člověk v hlavě, spatřily světlo světa. Neznáme ani den ani hodinu.]
17
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
3.2 Burgessův život v souvislosti s románem
Román A Clockwork
Orange
vyšel poprvé v Anglii v roce
1962. I tato kniha byla ovlivněna událostí Burgessova života a jsou z ní patrné autorovy osobní zkušenosti a názory na dobu a společnost, která j e j obklopovala. Jedním
z důvodů
к napsání
tohoto díla byla
nejspíše
událost z roku 1943, kdy Burgessova první a v té době těhotná manželka
Llewela
byla
napadena
a znásilněna
čtyřčlennou t skupinkou amerických vojáků v Londýně (AWOL) , v období,
kdy Burgess právě sloužil na Gibraltaru. V důsledku
tohoto
napadení Llewela potratila a Burgess věří, že i j e j í předčasná smrt
zaviněná
cirhózou
jater
z přemíry
konzumovaného
alkoholu má kořeny v této události. Tento motiv j e v knize zastoupen hned ve druhé kapitole první vtrhne
části, kdy hlavní hrdina Alex do
domu
A Clockwork
Orange,
spisovatele
se svými třemi
F.Alexandra
(autora
druhy románu
j e h o ž rozepsaný rukopis leží vedle něj na
stole), zbijí ho a před očima mu j e d e n po druhém znásilní ženu, která v důsledku toho násilného přepadení umírá v n e m o c n i c i . V knize, oproti skutečnosti, se násilník j e š t ě j e d n o u setkává se spisovatelem.
V poslední
části
knihy
vypráví
Alex
F. Alexandrovi všechny hrůzy, které ho potkaly ve vězení, a tím mu p r o z r a z u j e i zbraně, j a k ý m i se mu později F . A l e x a n d r snaží pomstít. Toto lze chápat j a k o vyjádření pocitů z o u f a l s t v í , které si musel sám Burgess prožít. Avšak autor nelíčí ve svém díle Alexe j a k o naprosto negativního hrdinu, ani j e j n e n e c h á v á umřít.
Zde se p r o j e v u j e Burgessovo
3
chápání
člověka,
jako
AWOL: Absent Without Official Leave. Podle vojenského zákonu USA, AWOL je označení pro vojenskou osobu, která opustila svůj post bez platné legitimace či propustky, tj.dezertér. (Wikipedia, the free encyclopedia, http://en.wikipedia.org/wiki/wikipedia).
18
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
bytosti, která nemůže být černobílá, tj. nemůže být pouze dobrá či zlá. V roce Leningradu Bears4
1961
se
Burgess
vydává
do
sbírat materiály pro svůj román Honey
For
the
a také proto, aby se zdokonalil v ruském j a z y c e .
„ M y l a t e w i f e a n d I s p e n t p a r t of t h e s u m m e r Soviet
tehdejšího
Russia,
where
it
was
evident
that
the
of
1961
authorities
p r o b l e m s with t u r b u l e n t youth not much d i f f e r e n t f r o m our
in had
own.
T h e s t i l y a g i , or s t y l e - b o y s , w e r e s m a s h i n g f a c e s a n d w i n d o w s , a n d the p o l i c e , a p p a r e n t l y o b s e s s e d with i d e o l o g i c a l and fiscal c r i m e s , s e e m e d p o w e r l e s s to k e e p t h e m u n d e r . " 5
Ruští
,stilyagi'
připomínali
Burgessovi
britskou
sub-kulturu zvanou Teddy Boy 6 . Alex a j e h o
mládežnickou
kamarádi jsou seskupením rváčů a násilníků, kteří si potrpí na úhledný zjev svého z e v n ě j š k u a p ř i p o m í n a j í tím obě zmíněné skupiny mládeže. Další
záležitostí,
pro
níž
můžeme
najít
paralelu
v Burgessově době a společnosti, je použití b e h a v i o r i s t i c k ý c h metod
B.
F.
Skinnera
ve
4
vězeních
a
psychiatrických
Honey For the Bear [Med pro medvědy] (1963) - sociální satira na téma pokřivených hodnot a nenávisti mezi západem a východem. Symbolistický román o dychtivost^s jakou medvědi (Rusové) hltají med (americký materialismus). / 5 BURGESS, A. From A Clockwork Orange: A play with music (Century Hutchinson Ltd, 1987). Dostupné na http://pers-www.wlv.ac.uk/~fal871/burgess.html. [Moje zesnulá manželka a já jsme strávili část léta roku 1961 v Sovětském svazuj/kde bylo zcela zřejmé, že tamní autority mají stejné problémy s bouřlivou mládeží jako my. ,Stiljagi', neboli elegantní chlapci, rozbíjeli obličeje i okna a policie, zjevně posedlá ideologickým a finančním zločinem, se zdála být v boji s nimi neschopná.] 6 Mládežnická kultura, která se objevila poprvé v Británii v Londýně na počátku 50. let a brzy poté byla silně spojována s americkou rock'n'rollovou hudbou. Její členové chodily podobně oblečeni v drahých oděvech šitých krejčími na míru (dlouhý splývavý plášť tmavé barvy občas olemovaný sametem, vysoko posazené černé rourovité kalhoty, robustní boty, obojek, rovná úzká kravata na bílém tričku, květinová brokátová vestička). Teddy Bear se občas seskupovali ve skupinách a užívali si násilné střety s gangy rivalů. ( Wikipedia, the free encyclopedia, http://en.wikipedia.org/wiki/wikipedia). 7 (1904-1990), americký psycholog, přední představitel mladší školy behaviorismu; ovlivněn I. P. Pavlovem a J. B. Watsonem. Vycházel z koncepce „operativního
19
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
léčebnách.
Účelem
použití
těchto
metod
bylo
omezit
svobodnou volbu určitých j e d i n c ů tak, aby byla v souladu se společenskými normami. Alex je v románu podroben ve vězení podobné
metodě
nazvané
Ludovico's
Technique[Ludw\gova
metoda]. Ta j e j má vyléčit, tj. má potlačit j e h o morální volbu tím, že u něj vyvolá f y z i c k o u nevolnost při j a k é m k o l i v setkání s násilím.
Alex
přestává
být
sám
sebou
a j e jen
jakýmsi
m e c h a n i c k ý m , a proto nesvobodným výdobytkem, státem řízené společnosti.
3.3 A Clockwork
Orange
Kniha je rozdělena do tří částí. Každá z nich je tvořena 7 kapitolami. Burgessovým
Toto
precizní
vztahem
dělení
к hudební
je
tvorbě.
jistě Jako
ovlivněno
i
skladatel
si
předem určil formu svého díla. Jde o jakési zacyklení. Jako kdyby kniha byla vytvořena stejným způsobem, j a k ý m chirurg provádí svou operaci. Rez, samotná operace, zašití. V první části knihy se otevírá příběh, j e h o ž důsledky g r a d u j í v druhé části. Třetí část j a k o b y zacelovala ránu, i když ve z m ě n ě n é formě
(výměna
rolí
hlavních
protagonistů:
z chuligánů
se
stávají policisté, z agresorů oběti a z obětí agresoři), a děj se pomalu vrací na počáteční místo. Poslední kapitola za sebou zanechává pocit naděje. Právě tak, j a k o po zdařilé operaci. Roman
vyšel
v USA
ve zkrácené
verzi
(viz
kapitola
Rozbor překladu J e v g e n i j e Sinělščikova), která má pouze 20
podmiňování", (spontánní chování zvířete je posilováno pomocí odměny); prováděl experimenty zaměřené na výzkum v oblasti výzkumu zvířat. Jejich závěry posléze rozšířil i na sféru lidského učení. Skinnerův box je pokusná klec, ve které jsou požadované způsoby chování zvířete posilovány odměnou a „chybné" postihovány trestem. (Ottová všeobecná encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003.)
20
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
kapitol, proto pro ní neplatí konstatování, že z a n e c h á v á pocit naděje. Předlohou pro název románu se stal výraz ,qeer as a clockwork o r a n g e ' převzatý z anglického dialektu Cockney.
„The book was called A Clockwork
Orange
8
for various
reasons. I had always loved the Cockney phrase ,queer as a clockwork orange', that being the queerest thing imaginable, and I had saved up the expression for years, hoping some day to use it as a title. When I began to write the book, I saw that this title would be appropriate for a story about the application of Pavlovian, or mechanical, laws to an organism, which, like a fruit, was capable of colour and sweetness. But I had also served in Malaya, where the word for a human being is orang." (From: A.B., 1985. Hutchinson & Co.Ltd., London, 1978) 9
Děj románu se odehrává v j a k é m s i Londýně b u d o u c n o s t i , kde v noci ovládají ulice gangy mladých lidí. Vůdcem t a k o v é h o gangu j e i hlavní hrdina, nebo spíše anti-hrdina knihy, Alex, který spolu se svými třemi druhy páchají ultra-násilí na lidech na ulici, v baru obchodech, znásilňují ženy a celkově o v l i v ň u j í život
celého
záporným
města
hrdinou.
a jeho
okolí.
Alex
Jeho láska ke klasické
lidštějším, až svým způsobem 8
není
obyčejným
hudbě ho
nadličtějším, ve srovnání
činí se
Oblastní a sociální dialekt lexikálně a hláskově odlišný od standardní angličtiny. Regionálně je spojen s východní částí Londýna, sociálně se sociálně slabšími vrstvami obyvatelstva. Tento dialekt se objevuje i v literárních dílech anglických spisovatelů (Dickens, Shaw). 9 TAYLOR, J. From Burgess to A Clockwork Orange: A History ofNadsat. Dostupné na http://wwvv. gcocities.com/lidelio lst/litcraturc/historyofnadsatin.htm. [Knihu jsem nazval Mechanický pomeranč z několika důvodů. Vždy jsem zbožňoval frázi pocházející z Cockney „cáklý jako mechanický pomeranč", protože pro mě představovala tu nejbizarnější věc, kterou jsem si mohl představit. Uchovával jsem si tento výraz po mnoha let v hlavě s nadějí, že ji jednou použiji jako titul. Když jsem začal psát knihu uvědomil jsem si, že tento název by mohl být vhodný pro příběh Pavlovovi mechanické aplikace zákonů organismům, kteří stejně jako ovoce mají předpoklady k toiiuTBýt sladký a vitální.]
21
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
společností, která poslouchá pop a nedokáže ocenit
velikost
Beethovena, Händela a j i n ý c h . Své stereo nazývá „ p r i d e of my jeezny"H).
Velká hudba v z b u z u j e v Alexovi i velké pocity, které
jsou v j e h o případě vždy spojeny s násilím, tj.násilí j e pro něj něco s m y s l u p l n é h o a krásného. Povyšuje j e j na princip svého života.
„Those fun
to
two were
viddy
handled, giving
old
Uncle
squirting
the
myself
the
rooker.
Then
Ludwig
van
the last
movement,
tune felt
was
ptitsas
tigers
...and
they
Alexander were
„Ty
dvě
píchnul Devátou, položil
I set
which,
spark then
what
with
zamechat
its
then
and
very
to
blissful
and then two
weird and
that on
the lovely
and
the
so
hissing
on these
the Ninth
then in
sleeve,
of heaven,
I leapt
pan-
doctor,
the needle
like
and
secretion
of
to the strange
strýčka
Alexa,
je
ta
jako starý
a
dobrý
jak
před
nahej bahno.
Ludwig
van
doktor, Pak
jsem
byl
teď
blažená
10
nima sranda.
na poslední
nádherná
celý
a myslely
nejbolšáčtější
nejakej
takže
rozjela
rozdresovaný
na rozlousknutí
s praskotem se
to submit
byly
čase
napérovanej, stříkačkou
out
was all bliss ...and
in me and
bare
jungle-cat
and
leap
nagoy
young
desires
the
hypo
demanding,
I
of jab,
О
my
11
v kratičkým dobrýho
too,
it the bols hies t
all
some
Ninth
a glorious
and
like
lovely
thought
there
of growling
nagoy
had
they
standing
being
choodessny "
...and
hypodermic
the
which
the Large
brothers.
pak
now
Joy
old
Alex
old jab
I pulled
all about the
unplattied
větu,
rozláfaný si,
že
celej
Tančil jsem
vytáhl taky což
melodie
lukovat
stojí
a pak
přichystaný
celá
bér ovej
čirý
a
sem
s
injekční
si
do
hendky
z obalu
bérovej, bylo
starýho
milovanou
a jehlu blaženství...
o Radosti,
jsem a která
BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 28. [pýcha mého života] 11 tamtéž, s. 38, 39.
22
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
v sobě staří
nesla tygři
divnejm díky
nebeskou
a skočil
jiskru,
jsem
ctižádostivej,
a
choutkám
bahýnku
bratři
cítil,
jak
do mě skočili
na ty dvě malý ptičky...a
a výstředním Deváté
a já
Alexandra
čuděsnej
a
musely
se
Obrovského,
remkovej
ti
moji
podrobit
kterej
a strašně
byl strašně
moji."12
Alexova láska к hudbě zavinila roztržku mezi ním a j e h o druhy z gangu, což mělo za následek j e j i c h zradu a A l e x o v o uvěznění. Alex ve věznici p o d s t u p u j e již zmiňovanou léčebnou kůru, tzv. Ludwigovu
metodu
(i zde je zřetelný
odkaz
na
Ludwiga van Beethovena), která z něj má za čtrnáct dní udělat řádného občana. Tato metoda j e f o r m o u terapie z p ů s o b u j í c í nechutenství. Alex je nucen pod vlivem léků, které z p ů s o b u j í nevolnost, sledovat filmy plné násilných scén. Všechny filmy jsou
podbarveny
dramatickou
klasickou
hudbou.
Na
závěr
léčby j e Alexovy f y z i c k y špatně nejen při pouhém pomyšlení na násilí, ale i při poslechu j a k é k o l i v klasické hudby. Tím Alex ztrácí možnost svobodného rozhodování a j e nucen vyhýbat se tomu,
co tolik z b o ž ň o v a l ,
a co j e j dělalo v očích
čtenářů
alespoň trochu lidským. Po propuštění z vězení se Alex stává obětí jak lidí, tak celého systému totalitního státu. Výsledku
Ludwigovy
metody
zneužije
i
spisovatel
F. Alexandr, který, i když j e sám odpůrce státu a p o d r o b u j e tuto metodu rozsáhlé kritice, poté, co zjistí, že Alex j e j e d n í m z mladíků
odpovědných
za
smrt
jeho
ženy,
zavírá
Alexe
v pokoji několika patrového domu a ze sousední místnosti mu pouští Beethovenovu symfonii č. 9. V Alexovi vrcholí nesnesitelnosti
vlastního
bytí
a
pod
vlivem
pocit
nevolnosti
způsobené hudbou se rozhodne pro sebevraždu a skáče z okna.
12
BURGESS, A . Mechanický pomeranč. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2002, s. 37,38.
23
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
Pokus
o sebevraždu
přežije
a paradoxně
se
skokem
z okna v něm mizí i pocit nevolnosti z násilí. Alex se vrací ke svému starému produkci
způsobu
ultra-násilí.
života a s novou partou
Ale něco se přeci jen
dospívá, bouřlivé mládí ho přestává
se v ě n u j e
změnilo.
Alex
bavit, p o c i ť u j e potřebu
založit si rodinu a začít novou etapu svého života.
3.4 Filosofie A. Burgesse v románu
Román patří mezi avantgardní díla 60. let. Zaznívá v něm Burgessův pocit, že střední třída se stala natolik pasivní a neviditelnou, že není schopná čelit nátlaku násilných
skupin
mladých lidí a p o d m a ň u j e se bez většího odporu j e j i c h vládě zla. Stejně tak podléhá zákonům z j e v n ě totalitního
systému
sátu, ve kterém žije. Proto i násilí páchané Alexem a j e h o kumpány j e ve své podstatě romantická revolta proti státnímu aparátu p o u ž í v a j í c í m u nehumánni zbraně v podobě L u d w i g o v y metody a lhostejnosti lidí. Alex se po vyléčení stává nástrojem politické bitvy mezi vládou a její opozicí (reprezentovanou F. A l e x a n d r e m a j e h o přáteli). Podle Burgesse 1 3 j d e o podobný spor j a k ý známe z historie:
Alex
Augustiniánskou 1 4
je
použit
vládou
jako
a stejně
pokusné
tak je
neméně
zvířátko brutálně
využit liberálnějším Pelagiem 1 5 a j e h o stoupenci. Burgess byl
13
BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1996, s. xii. Aurelius Augustinus (354-430), křesťanský latinský teolog a filosof, nejvýznamnější představitel patristiky. Podle jeho učení zlo nemá vlastní existenci, je pouze nedostatkem, zbaveností dobra. Vše, co Bůh stvořil, je dobré. (Ottová všeobecná encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003.) Augustiniáni zdůrazňovali tvrzení, že člověk se rodí s počátečním dědičným hříchem. 15 Pelagius, mnich irského původu činný v 5.stol., křesťanský heretik, zdůrazňující možnost dosažení náboženské dokonalosti a čistoty. Pelagianisté odmítali nauku o dědičném hříchu, zdůrazňovali lidskou vůli, pomocí níž člověk může dojít náboženské dokonalosti. Učení 14
24
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
ovlivněn svou katolickou výchovou. Stejně tak j a k o katolický spisovatel Graham Green, j e h o ž dílu sám věnoval několik ze svých kritických
esejů, zastává
Burgess názor, že život j e
založen na protikladu dobra a zla a že největším n e b e z p e č í m pro člověka j e j e h o vlastní pasivita a neutralita.
„In Green's
fiction, however,
there
is little
flavour of
empiricism (which, after all, has something of Pelagianism about it). There are instead paradoxes and anomalies-the sinner who is really a saint, the philanthropist who is really a destroyer." 1 6
Burgess svým románem u p o z o r ň u j e na hrozbu, které bylo Rusko zářným příkladem, kdy pasivita lidí vede к vítězství totalitní moci. Podle Burgessovi f i l o s o f i e je v člověku, který se může sám svobodně rozhodnout, více dobra, než v člověku, který j e násilně nucen být dobrý. Proto mu také b e h a v i o r i s t i c k é m e t o d y přišly nehumánni a ve své knize stojí na straně A l e x e , j a k o ž t o oběti p o d o b n é h o experimentu,
i když někdo podobný Alexovi
připravil Burgesse o potomka a nejspíše zavinil i p ř e d č a s n o u smrt j e h o první ženy.
bylo na koncilu v E fezu 431 odmítnuto.( Ottová všeobecná encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003.) 16 BURGESS, A. Urgent Copy. New York: W.W.Norton and Com., 1968, s. 20. [V tvorbě Greena nicméně cítíme jistý nádech empirismu (který v sobě přeci jen skrývá něco z pelagianismu). Nalézáme tam paradoxy a anomálie - hříšník, který je ve své podstatě svatým, lidumil, který je skrytý ničitel.]
25
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
3.5 J a z y k o v ý rozbor románu A Clockwork
Orange
Lingvistické studie pomohly Burgessovi stát se j e d n í m z nejexperimentálnějších
a jazykově
nej o d v á ž n ě j š í c h
autorů
všech dob. Už fakt, že třetinu Burgessovy literární tvorby tvoří kritické studie, mezi nimi studie An Joyce
for
the
Ordinary
Reader
Introduction
to
James
(Joyce j e pro Burgesse
supreme example of the proper d i f f e r e n c e between
„the
literature
and the popular novel." 1 ) a lingvistické příručky, svědčí o j e h o lásce к j a z y k u . Ve
své
knize
Language
Made
Plain
věnuje
Burgess hned první kapitolu nazvanou Signals
Anthony
in the
Dark
[Znaky v temnotě] definici j a z y k a a řeči. Jazyk podle autora u s p o k o j u j e člověka ve dvou ohledech. Jedním z nich j e radost ze samotného j a z y k a a druhým j e fakt, že j a z y k f u n g u j e j a k o prostředek к navázání sociálních vztahů ve společnosti, p ř i č e m ž potřeba
náležet
к nějaké
skupině
je
základním
sociálním
instinktem každého z nás. Stejně
tak
řeč j e
jednak
prostředkem
к radosti,
ale
zároveň také slouží к navázání kontaktu tam, kde j i ž hmatové a vizuální znaky n e p o m á h a j í .
„ A l l art s p r i n g s from d e l i g h t in raw m a t e r i a l ; t o p l a y w i t h the raw material o f literature is a natural p l e a s u r e l i n k i n g us
with a
r e m o t e era that had s p e e c h but no l a n g u a g e , but w a s p e r h a p s f i n d i n g l a n g u a g e t h r o u g h d e l i g h t in s p e e c h " . 2
1
DIX, C.M. Anthony Burgess. London: Longman, 1971, s. 28 [vrcholným příkladem skutečného rozdílu mezi literaturou a populárním lidovým románem.] 2 BURGESS, A. Language Made Plain. London: The English University Press, 1964.[Veškeré umění pramení z radosti ze základního materiálu; hra se základním
27
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
To v y s v ě t l u j e autorovo nadšení při práci s t e x t e m . Jeho invence
při
hledání
nových
netradičních
slov
a
slovních
spojení, hře se slovy, o n o m a t o p o i c k ý m i výrazy n a h r a z u j í c í m i slovesa, atp., j e n e s m í r n á ^a pokud si čtenář přečte alespoň část knihy
nahlas,
či
si
zvuk
použitých
slov
dokáže
v duchu
představit, dostává dílo nové, až neskutečné d i m e n z e . Je to stejné, j a k o když se muzikant dívá do krásně a hravě z a p s a n ý c h not,
ale j e h o
požitek
se zvětší,
pokud
si melodii
dokáže
představit, či si ji p ř e h r a j e . Proto j e pro Burgesse, j a k o ž t o autora knih i hudebního znalce a skladatele, n e s m í r n ě důležitá zvuková stránka j a z y k a a řeči. V románu A Clockwork Orange vytváří Burgess pro své mladé hlavní hrdiny zvláštní druh slangu, který přímo v knize d e f i n u j e j e d n a z postav, Dr Branom: „Odd bits of old slang,
...A bit of gipsy
rhyming
talk, too. But most of the roots are
Slav.
i
Propaganda.
Subliminal
penetration."
Burgess, j a k o ž t o polyglot, uměl mimo j i n é i rusky. Proč si ruštinu vybral j a k o výchozí j a z y k pro svůj uměle vytvořený m l á d e ž n i c k ý slang,
v y s v ě t l u j e ve své knize You've
Had
Your
those
from
Time: „Russian
loanwords
fit
better
in
English
than
G e r m a n , French or Italian. E n g l i s h , a n y w a y , is a l r e a d y a kind melange
zhevotnoye
of
French
and
German.
f o r b e a s t , and ostanovka
Russian
avtobusa
has
polysyllables
of like
is not s o g o o d as b u s
s t o p . But it a l s o has b r e v i t i e s like brat f o r brother and grud for the breast. The E n g l i s h w o r d , in w h i c h four c o n s o n a n t s s t r a n g l e
one
materiálem literatury je přirozeným potěšením, které nás spojuje s dávnou epochou řeči nikoliv jazyka, i když možná právě jazyk byl výsledkem požitku řeči.] 3 BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 91. [Trocha zbytků starého rýmujícího se slangu ... Taky trocha cikánštiny. Ale většina slov má slovanské kořeny. Propaganda. Podprahová infiltrace].
28
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
short v o w e l , is inept f o r that g l o r i o u s s m o o t h r o u d n e s s .
Groodies
w o u l d be right. In the manner o f Eastern l a n g u a g e s , R u s s i a n m a k e s no d i s t i n c t i o n b e t w e e n l e g and f o o t - noga f o r both - or hand and arm, w h i c h are a l i k e ruka.
T h i s l i m i t a t i o n w o u l d turn my h o r r i b l e
y o u n g narrator into a c l o c k w o r k t o y w i t h i n a r t i c u l a t e d
limbs.
there w e r e m u c h v i o l e n c e in the draft s m o u l d e r i n g in my
As
drawer,
and w o u l d be e v e n more in the f i n i s h e d w o r k , the s t r a n g e n e w l i n g o w o u l d act as a kind o f mist h a l f - h i d i n g the m a y h e m and p r o t e c t i n g the reader from his o w n baser i n s t i n c t s . And there w a s a f i n e irony in
the
notion
of
teenager
race
t o t a l i t a r i a n brutality as an end
untouched
by
politics,
in i t s e l f , e q u i p p e d
with a dialect
w h i c h drew on the t w o c h i e f p o l i t i c a l l a n g u a g e s o f the a g e . "
Burgessův
záměr
byl
vytvořit
natolik
using
4
nesrozumitelný
dialekt, aby se lidé nesoustředili při četbě pouze na popisy brutálního násilí, ale aby díky přemýšlení a z a p o j o v á n í f a n t a z i e při luštění Alexova slangu prohlédli dále za text. Proto se Burgessovi nelíbil slovníček, který vyšel j a k o doplněk amerického vydání, ani j e j úplně nepotěšil K u b r i c k ů v film, ve kterém j e sice ona hatmatilka z a c h o v á n a , ale diváci se na násilí přímo d í v a j í , nic j e j n e z a s t i ň u j e .
*A
Clockwork
Orange
and
the
,Nadsať
language.
Dostupné
na
http://www.geocities.com/sotto/9145aco.htm [Přejatá slova z ruštiny sedí angličtině lépe, než slova z němčiny, francouzštiny či italštiny. Tak jako tak je angličtina směsí francouzštiny a němčiny. Ruština má víceslabičná slova jako zhevotnoye znamenající zvíře a ostanovka avtobusa není tak dobré slovo jako bus stop zastávka autobusu. Na druhou stranu má také zkráceniny jako brat - bratr a grud - prsa. Anglické slovo, ve kterém by čtyři souhlásky škrtily jednu krátkou samohlásku, je dosti nemotorné к dosažení božské hebké kulatosti. Ale groodies už by se daly použít. Tak jako i jiné východní jazyky, nerozlišuje ruština mezi nohou a chodidlem -noga, rukou bez paže a celou rukou - ruka. Toto omezení by mohlo proměnit mého příšerného mladého vypravěče v hračku na klíček se špatně se pohybujícími končetinami. Protože v mém šuplíku doutnalo mnoho násilí na konceptech a bylo by ho ještě více v konečném díle, nová podivná hatmatilka by mohla posloužit jako mlha, z poloviny zahalující zmatek a ochraňující čtenáře před jejich vlastními základními instinkty. A také se nabízela hezká ironie při představě bojujících mladíků nedotčených politikou, kteří by používali totalitní brutalitu jako záměr sám o sobě, a kteří by byli vybaveni dialektem založeným na dvou hlavních politických jazycích doby.]
29
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
Písemné a zvukové podobě ruského j a z y k a ve srovnání s anglickým v ě n u j e Burgess ve své knize Language celou kapitolu nazvanou Piercing
Made
the Iron Courtain
Plain
[Pronikání
železnou o p o n o u ] .
„ R u s s i a n is as rich and s a t i s f y i n g as C h r i s t m a s p u d d i n g , but what
tends
to
dull
the
appetite
for
learning
it
is the
apparent
d i f f i c u l t y o f the a l p h a b e t " . 5
Pro Burgesse j e obtížnost ruské abecedy doopravdy j e n zdánlivá. Člověku podle něj stačí j e n chvilka na to, aby se naučil přepisovat azbuku znaky našeho a b e c e d n í h o systému: „ , y ' always stands for the sound in , y e s ' ; , g ' is always hard, as in , g o ť ; the apostrophe stands for the s o f t e n e n e r or palatiser ь" 6 . [Písmeno , y ' vždy p ř e d s t a v u j e zvuk , j ' ; , g ' j e vždy tvrdé; apostrof se používá j a k o symbol pro z m ě k č o v a č či palatelizér ь]. V y s v ě t l u j e například, že ruský j a z y k j e posedlý palatalizací všeho, co se dá. Za nejtěžší samohlásku p o v a ž u j e ы, protože se dá velmi těžko přirovnat к j a k é k o l i v samohlásce j i n é h o j a z y k a . Kdyby
byl
podobnými
poučkami
vybaven
i
anglicky
mluvící čtenář, který nemá ani nejmenší znalost ruského j a z y k a , j i s t ě by mu to usnadnilo čtení knihy A Clockwork
Orange.
Autor se řídí podle svých pravidel a p ř e p i s u j e ruská slova do latinky. Setkáme se tak v textu jednak se slovy, která se nijak (korova,
neliší
od
mesto,
svých moloko,
ruských
předloh
Bog, mozg,
napsaných azbukou
rot, Luna,
okno,
knopka),
ale i se slovy která j s o u přepsána tak, aby j e anglicky mluvící
5
BURGESS, A. Language Made Plain. London: The English University Press, 1964. [Ruský jazyk je stejně chutný a uspokojující jako Vánoční puding, ale zdánlivá obtížnost jeho abecedy je tím, co zapříčiňuje ztrátu chuti к jeRoučení.] 6 tamtéž
30
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
čtenář vyslovil podobně jako rusky mluvící člověk (devotchka, litso,
koshka,
yahzick,
grazhny,
zamechaí,
rocker,
eegra,
eemya,
minoota,
moodge,
schlapa,
prestoopnick).
Ve
případech se to ale autorovi ne zcela podařilo. Slovo
všech
baboochka
by nejspíš znělo autentičtěji ve formě babooshka, pokud si ovšem autor nehrál se slovy a nespojil dohromady s motýlem divného.
do j e d n o h o Například
ruské
přeměněno na gulliver fonetické stránce
výrazu. slovo
Což
by
nebylo
голова
je
babičku
vůbec
v textu
nic
hravě
a slovo хорошо na výraz, který je mu po
dost podobný
horrorshow.
Zajímavé je i
použití zdvojených souhlásek v přepisu slov, která se v ruštině píší jednoduše (golo.ss). (voloss),
podobnost
Příčinou může být vizuální hledisko
s již
existujícím
slovem
v angličtině
(skorry je podobné slovu sorry, označujícímu omluvu), či pouhá hra s písmeny (raskazz oproti původnímu ruskému
,rasskaz').
Jak j i ž bylo zmíněno na počátku kapitoly, Burgess s oblibou používá
onomatopoické
výrazy,
které
napodobují
svou
zvukovou stránkou přírodní zvuky. I v těchto případech využívá zvukové melodičnosti ruského jazyka {„the auto was kashl,
kashl,
kashl"
„a nice heavy
loud plesk"
7
coughing
, [auto kašlalo
kaši, kaši, kaši; krásné, těžké, hlasité plesk]. V případě přepisu hlásky /ch/, kterou angličtina naprosto postrádá,
používá
Burgess
podobnost
hlásky
/к/
(ooko,
ookadeeted).
Jak je patrné z posledního uvedeného příkladu, Burgess se
neomezuje
v anglicky
pouze
psaném
na
textu.
používání Jeho
slova
ruské
slovní
zásoby
inspirovaná
ruským
jazykem se stávají v j e h o románu součástí uměle vytvořeného
7
BURGESS, A. Language Made Plain. London: The English University Press, 1964, s. 23.
31
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
anglického slangu, tj. podléhají gramatickým a syntaktickým pravidlům anglického jazyka. Z morfologického inspirované
hlediska
používá
Burgess
výrazy
ruštinou výhradně ve funkci podstatných
jmen,
přídavných jmen, číslovek a sloves, vzácněji pak ve funkci citoslovcí. Díky
analytickému
charakteru
anglického
jazyka
pozbývají ruské výrazy svých flexí. Anglický pádový systém o
#
t
má dva pády: obecný a adnominální . Proto i podstatná j m é n a ruského původu se nevyskytují v šesti různých, nýbrž pouze ve dvou
pádech:
(malchick's
obecném name;
(malchick,
[chlapcovo
droog)
jméno],
a
adnominálním
droog's
plat ties;
[kamarádovy šaty]). Množné číslo tvoří stejným způsobem jaký j e charakteristický pro anglická substantiva (droog mesto
mestos,
glazzy
glazzies,
dokonce
i nepravidelně
(chelloveck
píetcho
droogs, pletchoes),
lewdies
stejně
jako
v ruském jazyce, pouze autor přidal ruskému výrazu v množném čísle typicky anglickou koncovku pro plurál, nejspíše kvůli zvýraznění
této
nepočitatelná používá {slice
gramatické
substantiva
se v angličtině
of kleb,
loaf
funkce).
použita
piece
mohla
v počitatelném
speciálních
of kleb,
Aby
lexikálních
of gloop;
být
významu prostředků
[krajíc chleba,
bochník chleba, hloupost]). Gramatická kategorie určenosti se v y j a d ř u j e v anglickém jazyce členy (a chelloveck, soviet,
an auto,
the Luna) a některými zájmeny 9 (my droogs, your
the
mozg).
Ruská přídavná j m é n a také ztrácejí své typické přípony a koncovky a v textu je pro ně charakteristická přípona typická pro
anglická
adjektiva
-y
8
(malenky,
bezoomny,
dorogoy,
DUŠKOVÁ, L. a kol. Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny; Praha: Academia 1994. 9 tamtéž
32
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
polezny)
a stejným způsobem jako anglická adjektiva podléhají
stupňování (bolshy - the
bolshiest).
V textu jsou použity ruské výrazy pro základní číslovky (odin,
dva, tri). Výraz , p o t ř e t í ' , který se označuje v angličtině
vazbou ,the third time' j e v textu obměněn na the third Slovesa
vyjádřená
v nejrůznějších
formách
infinitiv; we were peeling
ruskými
výrazy
časového
systému
raz.
můžeme
najít
(to pe
[pít]—
- minulý čas průběhový; I had
peeted baek"w;
- předminulý čas prostý), v pasívu („/ was privodeeted [byl jsem přiveden
zpět]), ve formě neurčitých
slovesných
vazeb ("creeehing old veck" - gerundium, [křičící stařec]), jako slovesa doprovázející modálni a fázová slovesa („there having to rabbiŕ\
„all the time he kept creeching"
was
; [muselo se
tam pracovat, celou dobu křičel]), i jako slovesa sponová on, cheest
(itty
up; [pokračovat, vyčistit]). Ruská slovesa použitá
v anglickém kontextu mají ve většině případů zkrácenou formu (creech slovesa
od slovesa křičet, plateh vidět),
ale
v textu
od slovesa plakat, viddy
se
vyskytují
i
od
slovesa mající
podobnou formu jako v ruštině, ale bez měkkého znaku na konci (govoreet,
skazatt).
Nej zajímavější z lexikologického
je
však
hlediska.
Burgessem Už
vytvořený
samotné
slovo
slang nadsats,
označující v knize mládež, tj. sociální skupinu, které se román nejvíce věnuje, j e samo o sobě hříčkou: vzniklo z anglické zkráceniny slova teenagers [mládež] na teens (slovo teenager j e Z složenina z koncovky řadových číslovek třináct až devatenáct teen, slova age znamenajícího věk
a koncovky pro podstatná
jména
koncovky
10 11
-er),
nahrazením
původně
-teen
BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 67 tamtéž, s. 62, 63
33
stejnou
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
t koncovkou
řadových
číslovek jedenáct
v ruském jazyce - н а д с а т ь
až dvacet
existující
(v přepisu do latinky
zasazením této koncovky do plurálu anglických
nadsať)
podstatných
j m e n . Výsledkem tohoto komplikovaného, na druhou však až geniálně jednoduchého, klíčové slovo knihy
nadsats.
myšlenkového
Podobným
a
stranu
postupu
způsobem
si
je
autor
vyhrál i s dalším důležitým slovem - jménem vězení, ve kterém je hlavní hrdina uvězněn v průběhu celé druhé část Staja.
knihy,
Samo o sobě evokuje v lidech ovládajících ruský jazyk
skupinu zvířat stejného pohlaví. Avšak autor v závorce ihned dodává vysvětlení, že Staja „State
n
Jail"
[Státní
spojením oddy knocky, evokovat
pocit
je abreviatura vzniklá ze
vězení]. Podobně j e to i se
slovním
které může v anglicky mluvícím čtenáři
něčeho
stojícího
stranou,
zvláštního
úderu.
Pokud však tento výraz spojíme do jednoho jediného získáváme
ruské
slov
přídavné
jméno
одинокий,
tj.
slova,
osamělý.
Pomocí asociace se ze slova нижний - spodní stává v románu výraz pro spodní prádlo Burgess
nejčastěji
neeznies. nahrazuje
cizími
výrazy
právě
ta
anglická slova, která lidé používají denně, tzn., že jsou nejvíce frekventovaná. Proto se i v knize vyskytují velmi často, téměř na každém řádku. Díky tomu se jeho román může stát pro určité čtenáře, nemající ani nejmenší znalost
slovanských
jazyků,
nečitelným („And he smecked
and i viddied
one or
two of his zoobies
weren't
real gromky
all that horrorsho к . " 1 3 ; [Zasmál se
doopravdy nahlas a j á jsem viděl, že jeden nebo dva jeho zuby nebyly zcela v pořádku.]). Na druhou stranu však lze velmi často odhadnout j e j i c h význam z kontextu ( „ T h e r e ' s one
12 13
BURGESS, A. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 61 tamtéž, s. 142
34
slovo
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
beginning
with an f and another
with a c."
; [Je tu jedno slovo,
které začíná na f a druhé, co začíná na с.]). Autor cizí slova použitá v textu většinou nevysvětluje, i když
občas
je
význam
v závorce („litso (face,
některého that
nebo j e vedle něj použit
is)]S";
ruského
výrazu
popsán
[лицо (což je obličej)]),
anglický
ekvivalent
(„big
bolshy
vecÄ"16; [velký, velký člověk]). Celé toto spojení vzbuzuje dojem pleonasmu, což j e ale docela běžný prvek mluvené řeči. V některých vydáních originální anglické verze románu, jako například v knize A Clockwork and glossary
by Stanley
Edgar
Orange
Hyman
with an
afterword
(Norton Library, New
York 1963) j e jiným autorem vytvořen slovníček, který pomáhá čtenářům snadněji se vyrovnat se speciálním lexikem knihy. Ze čtenáře se tak stává student nového j a z y k a . Burgess dokonce používá takovou cizí slovní zásobu, kterou se člověk učí při studiu nového jazyka úplně nejdříve. V textu jsou nejčastěji nahrazena slova označující lidi a j e j i c h společenské zařazení (chelloveck,
ded,
scoteenas),
části
základní (starry,
droog,
malchick),
lidského
slovesa (slooshy, malenky,
těla peet)
gloopy).
zvířata
(glazzies,
(kots,
pests,
koshkas, pletchoes),
a základní přídavná
Snad jen
názvy
zbraní
jména naštěstí
nepatří do základní slovní zásoby každého člověka, i když v případě hrdinů tohoto románu zcela jistě ano (pooshka, oozy,
britva).
nozh,
A tak se krůček po krůčku čtenář seznamuje
s novým typem řeči, která mu na konci knihy už nepřijde ani moc zvláštní. Angličtina, jakožto široce rozšířený j a z y k , přichází do kontaktu se spoustou dalších jazyků a přejímá z nich
nová
slova. Je to jeden ze způsobů, j a k ý m se obohacuje lexikon 14 15
BURGESS, A. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 9 tamtéž, s. 6
35
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
národa. Dalším způsobem obohacování slovní zásoby j e tvoření nových slov. Burgess využívá zákony tvoření nových slov v Anglickém jazyce a řídí podle nich i ruské výrazy. V textu se setkáme s různými případy derivace (z podstatného jména cal (кал) vzniká přidáním sufixu - y přídavné j m é n o cally, dochází
ke zdvojení poslední
souhlásky;
dokonce
ze slovesa
rabbit
(работать) se po přidání sufixu - e r a koncovky pro množné číslo - s stává podstatné jméno rabbiters; skorry
vzniká
skorriness,
po
v tomto
připojení případě
sufixu
z přídavného jména
-ness
dokonce
podstatné
dochází
jméno
i ke
změně
samohlásky; atp.). Konverze jakožto změna slovního druhu při ponechání původního tvaru slova j e také zastoupena
(slovo
smeck je používáno jako podstatné jméno smích i sloveso smát se; zooby jako podstatné i přídavné jméno; peer jako sloveso pít i podstatné jméno doušek: „a loud peet
of chai"17,
[hlasitý
doušek čaje]). Dále nalezneme v textu případy krácení (cheens místo чиновники, biblio
místo библиотека) a back formation,
což j e proces tvoření slov v angličtině, kdy nové slovo vzniká odtržením afixu ze slova původního (podstatné jméno
smot
z původního slovesa смотреть). Autor se snaží o komplexní přeměny slov, a tak vzniká z podstatného jména platties přídavné jméno s negativním významem unplattied
[šaty]
[svlečený],
které se přeměnilo z podstatného jména pomocí sufixace a díky negativnímu prefixu un- získalo i opačný význam. V textu se objevují i složená slova napůl z anglického a ruského výrazu (under-vecks,
love-slovas,
bogman,
glazlids;
[podlidi,
slova
lásky, kněz, oční víčka]), či ustálená slovní spojení („in a 18 minoota" ; [za chvilku]). Jako určitý druh abreviatury můžeme pokládat výraz pee 16 17
and
em označující rodiče, který
BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 70 tamtéž, s. 55
36
vznikl
ANTHONY BURGESS A JEHO ROMÁN A CLOCKWORK ORANGE
z překladu ,father and mother' do ruštiny ,папа и мама' а redukcí těchto slov na počáteční písmena vyslovená anglicky. A už j s m e opět u fonetiky a zvuku jazyka. Ruský jazyk navíc pomáhá Burgessovi tvořit nové a nečekané „goloss
govoreeting",
„nagoy
nogas",
„single
aliterace:
s/ovo";[řfkajíCÍ
hlas, nahé nohy, jedno slovo] 1 9 .
Dix o Burgessovi píše: „An a c c o m p l i s h e d m u s i c i a n as w e l l as writer, he f i n d s that his approach to the written word is more aural than v i s u a l , and the o n l y writers for w h o m he a d m i t s any r e s p e c t , are t h o s e s i m i l a r l y inspired: S h a k e s p e a r e , J o y c e and N a b o k o v . " 2 0
I8
,BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 133 BURGESS, A. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 66, 113, 106 20 DIX, C.M. Anthony Burgess. London: Longman, 1971, s. 21,22 [Jakožto výjimečný muzikant stejně tak jako spisovatel shledává, že jeho přístup к psanému slovuje spíše sluchový než vizuální, a že jediní autoři, ke kterým cítí určitý respekt^sou ti, jejichž inspirace jazykem byla podobná: jako Shakespeare, Joyce a Nabokov.] 19
37
Přeložil J.SinčIščikov (ЕвгенийСинельщиков)
ROZBORY PŘEKLADŮ
4. ROZBORY PŘEKLADŮ
4.1 Rozbor překladu Jevgenije Sinělščikova
(Евгений
Синелыциков)
Tento překlad byl opublikován v roce 1991 v literárním časopise J u n o s ť . Je tedy nejstarším ze všech překladů, které mám k dispozici, i když, jak j i ž bylo uvedeno v první kapitole, Bošnjakovův překlad vyšel poprvé také někdy v této době. V úvodu překladatel charakterizuje stručně román
A.
Burgesse a uvádí, že autor již před třiceti lety, než vznikl tento překlad, předvídal a popsal různé společenské procesy, které právě v současné době probíhají nejen mezi mládeží, ale všude kolem nás . Tato analogie ovlivnila překladatele natolik, že se pokusil přeložit slang Alexovy doby a společnosti
pomocí
slangu, který se v Rusku používal a postupně měnil od 60. do konce 80. let, kdy překlad vznikal. Pro tento slang mladých lidí j e charakteristická vysoká frekvence slov anglického původu. Například se slovy jako аскать (v textu pouze j a k o аск),
герла, айзы, а кис [ptát se,
dívka, oči a polibek či dívka ve smyslu , p u s i n k a ' ] se můžeme v dnešním Rusku potkat zcela běžně na ulici. To by znamenalo, že jazyk náctiletých, který Sinělščikov používá, by měl být více či méně srozumitelný všem lidem, kteří podobný slang požívali
v době
samozřejmě díky invenci zamyslet osoby,
svého
i slovní
dospívání.
hříčky,
překladatele
i ostřílení kterým
je
a
které vznikly nad
uživatelé podobná
(V překladu
kterými
zcela jistě se
mládežnického
mluva
najdeme
naprosto
budou
muset
slangu.) cizí
jen
nebo
Pro ji
pozapomněli, nebo pro ty, kteří se narodili v dřívějších letech,
39
(
ROZBORY PŘEKLADŮ
přikládá překladatel jakýsi slovníček. Ani v něm však nejsou vysvětleny
všechny
použité výrazy,
a tak nechává
kousek
prostoru к přemýšlení také na čtenářích. Burgess schválně vytvořil do jisté míry nesrozumitelný jazyk, který j e záhadou
i pro Alexovo okolí. Oproti tomu,
Sinělščikov používá prostředky, kterými jazyk dospívajících v knize částečně splývá s jazykem současné mládeže v Rusku. To znamená,
že
čtenář
Sinělščikova
překladu
nemusí
mít
dojem, že hlavní hrdina j e postava, která se jen tak běžně nevidí, a že ultra-násilí, které páchá na ostatních, j e něco tak neskutečného, že se mu lze do určité míry smát, což j e dojem, který u některých čtenářů zanechává originál. Naopak, čtenář této ruské verze
románu
si díky podobnosti jazyků
může
představit v roli hlavního hrdiny někoho ze svého okolí. To je možná i důvod, proč Sinělščikov vynechává celé kusy textu, kde se popisuje brutální násilí, nebo tyto pasáže do j i s t é míry z j e m ň u j e . Například, hned v první kapitole nechává
hlavní
hrdiny zničit své oběti brýle místo zubů:
„Pete held his rookers and G e o r g i e sort o f h o o k e d his rot w i d e open for him and D i m yanked out his f a l s e zoobies, upper and l o w e r . He threw t h e s e d o w n on the p a v e m e n t and then I treated them to the old b o o t - c r u s h , though they were hard bastards b e i n g made o f s o m e n e w horrorshow p l a s t i c stuff."
„Потом примерил маленьких тяжелые
их,
двинул бросил
лебедей, солдатские
ему в зубы. на
Джоша
тротуар
только
в
сорвал
и станцевал
место
пуантов
like,
1
с тичера на на
них нем
очки, танец были
бутсы."2
' BURGESS, А . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 9. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 16. 2
40
ROZBORY PŘEKLADŮ
V překladu banda
bije
tak
opilého
chybí
například
člověka,
či
kde
pasáže, kde Alex
Alexova
znásilňuje
dvě
nezletilé dívky za poslechu Beethovenovy Deváté symfonie. Je však
otázkou^/jakou
anglickou
verzi
románu
měl
Sinělščikov к dispozici, protože v překladu mimo j i n é chybí i celá poslední kapitola, ve které Alex dospívá, zamýšlí se nad svým dosavadním životem a shledává, že j e j potřebuje změnit. Dochází к názoru, že přišel čas najít si životní založit si s ní rodinu a žít jako spořádaný
partnerku,
člověk. To j e
poměrně pozitivní závěr jinak dost temného románu, a proto je nepravděpodobné,
že
by
překladatel
úmyslně
tuto
pasáž
vynechal. Důvodem nejspíš bude, že Sinělščikov měl к dispozici verzi románu, která vyšla jako první vydání ve
Spojených
státech amerických. V této verzi, podle níž byl napsán i scénář a později byl natočen film A Clockwork
Orange
Stanleyho
Kubricka, totiž doopravdy chybí celá poslední kapitola. New Yorkský W.W.Norton
viceprezident měl
Eric
pocit,
že
Swenson
poslední
vydavatelství
kapitola
je
oproti
předešlým kapitolám plným násilí jakýmsi smířlivým brakem. Chtěl vydat pesimistický a šokující bestseller. Burgess nakonec z finančních důvodů souhlasil s vydáním takto okleštěné verze, ale hned к druhému, j i ž plnohodnotnému vydání románu v USA v roce 1988 píše úvod, ve kterém objasňuje důvody, které ho к takovémuto rozhodnutí vedly a také podává vysvětlení, proč j e poslední kapitola pro něj samotného důležitá. Román má totiž promyšlenou strukturu: skládá se z třikrát 7 kapitol, t j . z 21 kapitol. Číslo 21 označuje zároveň plnoletost (například právě v USA). Proto v této poslední kapitole Alex
dozrává
v dospělého muže a chce svůj předešlý, dětský život změnit. Tato kapitola dává čtenáři pocit určité naděje, že i člověk
41
ROZBORY PŘEKLADŮ
podobný Alexovi a jeho druhům se na základě
svobodného
rozhodnutí může změnit. Burgess píše: „My book was Kennedyan and accepted the notion of moral progress. What was really wanted was a Nixonian book with no shred of optimism in it."
Je však podivné, že kapitoly 6 a 7 v druhé části a kapitoly 5 a 6 ve třetí části jsou spojené do jedné j e d i n é kapitoly. Je tudíž možné, že překladatel měl к dispozici ještě o něco méně dokonalou verzi románu A Clockwork
Orange.
Kromě slangových výrazů anglického původu zpestřuje překladatel řeč hlavních hrdinů nespisovnými ( о с т о ч е р т е т ь , товарняк)
a vulgárními výrazy (похабщина,
Jak
již
к dispozici toho
bylo
vysvětlující
Sinělščikov
(„Kup
Некоторое
originále, (Například
od
také
postup,
překladatele
slovíček.
Kromě
kterém
výrazy
při
nahradí v následující větě výrazy
молниеносно
přejaté
nahrazují jindy
má
použitých
перемахнул
время из-за прилавка..."
Výrazy případech
čtenář
seznam
využívá
přejaté z angličtiny ruskými
řečeno,
хлебало).
jsou
původní
„фрэнды";[ kamarádi],
lexikum
použity
jen
„droogs" místo
jazyka
v některých
použité
v anglickém
podle je
ruského
uvážení přeloženo
slova
autora. jako
„rassoodocks"
používá Sinělščikov komplexnější výraz „ дринкинг,
3
каунтер...
).
z anglického ruské
через
čistě
и
токинг,
BURGESS, A. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1996, s. xvii. [Má kniha byla verzí Kennedyho a akceptovala pojetí morálního vývoje. Ale co bylo doopravdy chtěno, byla verze Nixonova bez jakéhokoliv záchvěvu optimismu.] 4 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 16.
42
ROZBORY PŘEKLADŮ
и тинкинг"5;
[popíjejíce, povídajíce si a přemýšleje], výraz
„лайм джус"; [citrónový džus] v originále vůbec nenajdeme). Celý text j e psaný azbukou. Anglicismy a amerikanismy („свэлловая
девка"
6
- swell znamená v americké
angličtině
skvělý, príma) jsou buď přepsány do azbuky tak, že se neliší od anglických
slov
(сонг, гифт;
[píseň,
dárek]),
nebo,
z převážné většiny, jsou přepsána foneticky (кантри, юрин,
плейс,
блад,
krev,
nadšení]),
souhlásky (дресс,
иксайтмент;
Překladatel амбрелла;
a to
n
pum,
[země, porce, moč, místo,
převážně
respektuje
zdvojené
[šaty, deštník]) a občas zdvojuje i
souhlásky ve slovech, ve kterých by v angličtině po přidání sufixu zdvojené také byly, avšak původní slovo j e postrádá ( ze slova cop [policista] vzniká „встреча с коппами"7).
V textu
jsou ukázky všech tří způsobů anglické výslovnosti koncovky - s /-s, -z, -iz/ v množném čísle u podstatných j m e n , která autor neskloňuje
podle
ruské
gramatiky
(букс,
хендз,
гренниз;
[knihy, ruce, stařenky]). V ruštině neexistující hlásku /h/ nahrazuje hláskou /ch/ (хед, хем, хауз, хеллоу;
[hlava, šunka, dům, ahoj]) a dvojité w
spojením /и/ a po něm jdoucí samohláskou (уотч, уимен;
уэйтер,
[dívat se, číšník, žena]). Zajímavostí je, že anglické
slovo women - ženy se v překladu vyskytuje ve dvou různých přepisech, ve výše uvedeném уимены
a jako вумены,
což může
být autorův hravý záměr, ale stejně tak i chyba. Je zcela zřejmé, že všechna slova nelze přepsat využití
fonetického přepisu
tak, jak
doopravdy
znějí
bez ústy
rodilého mluvčího. Proto se v textu můžeme setkat s výrazy, и 5
с БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность». 3/1991 г. 15. 6 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»; журнальный вариант, Журнал «Юность», 4/1991 г., с. 72. ? БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 17.
43
ROZBORY PŘEKLADŮ
kterých j e viditelné, že nejsou ruského původu, a u kterých chvíli trvá, než je člověk identifikuje (биэр, сквейр,
бразерс;
[pivo, náměstí, bratři]). Sinělščikov oproti Burgessovi nepoužívá v takové míře onomatopoické výrazy nahrazující či doplňující slovesa, na druhou
stranu
pomocí
grafiky
poukazuje na
prodlouženou
výslovnost samohlásek u určitých sloves, a tím podtrhuje j e j i c h význam (скучна-а-а, па-а-нятна-а).
Co se týče morfologického hlediska, ze slov anglického původu
převládají
v překladu
podstatná
jména.
Ta
se
v převážné většině chovají jako ruská substantiva, tj. můžeme u nich rozlišit rod (бой,
герла;
[chlapec, dívka]), číslo
сэры; [pán, pánové]) i pád (в тауие, маней;
на драйве,
от
скрипа,
[ve městě, na cestě, od obrazovky, peněz]).
nesrovnalost některá
vzniká
přejatá
v prvním
substantiva
pádu
si
množného
zachovávají
(сэр,
Jediná
čísla,
svojí
kdy
anglickou
plurálovou koncovku - s , resp. - s , -z, -iz foneticky přepsanou do
azbuky
(шоп
шопе,
траузерз,
сосижис;[ obchod
-
obchody, kalhoty, párky]), jiná se zcela podrobují pravidlům ruské gramatiky (гиоулдеры,
бои, айзы;[ramena,
chlapci, oči])
a v některých případech můžeme podstatné jméno najít buď zcela,
nebo
смайлзы;[й
částečně
ovlivněné
ruštinou
(смайлы,
směvy]).
V knize se dokonce jednou objevuje podstatné j m é n o v adnominálním pádu („тичерз дресс"8;
[šaty učitele]), ale to
jen proto, že se j e d n á o celé slovní spojení, tj.více anglických slov
spojených
zachovává
do jednoho
pravidla
významového
anglického
8
jazyka.
celku,
Podobných
který
výrazů
БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»\ журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 16.
44
si
ROZBORY PŘEKLADŮ
о
7
můžeme najít více. Například „он луке эт ас"
[podíval se na
nás], kde j e sloveso použito ve třetí osobě jednotného čísla, pro něž j e v anglickém jazyce charakteristická koncovka - s , za ním následuje předložka a zájmeno v předmětovém tvaru; „neu визит"9
[navštívit], kde je sloveso v rozkazovacím způsobu 1 0 ,
tj.infinitivu; „ван
фор
ол"и
[všichni
za jednoho],
spojení
základní číslovky, předložky a univerzálního kvantifikátoru, a 10 . i . • . „стипкинг пигс" [páchnoucí prasata], jako příklad participia pre-modifikujícího podstatné jméno. Není účelné tato slovní spojení
podrobovat
gramatické
hlubšímu
analýze,
podobně
morfologickému jako
není
zkoumání
účelné
a
rozebírat
latinské výrazy, které mají svůj vlastní sémantický význam i vlastní strukturu v rámci vnitřní svébytnosti latinského j a z y k a . V textu j e několik přídavných jmen anglického původu, která mají jak původní (блади; [krvavý]), tak poruštěný tvar (маисовая,
герлииы
руки;[pěkná,
dívčí ruce]).
Zcela či částečně převzatých sloves je v překladu také jen několik. Vyskytují se jak v ruském (рингать,
снимать;
[zvonit, plavat]), tak anglickém tvaru infinitivu (мне
хотелось
дринк; tvoření
[měl jsem žízeň]), v anglickém tvaru pro pravidelné minulého
času
s koncovkou
-ed
přepsanou
fonetickým způsobem /-id/ ( р и с п о н д и д , боустид; chlubil
se]) i jako typicky ruské sloveso
страикнул,
„ом страйкнет
мне по фейсу
opět
[odpověděl,
(страйкмуть
-
; [uhodit - uhodil,
uhodí mě do obličeje]). 9
БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 15. 10 Ten se v angličtině tvoří tzv. bare infinitivem - holým infinitivem slovesa, tj. infinitivem bez ,to'. 1 ' БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 3/1991 г., с. 15. 12 tamtéž, с. 26 13 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 4/1991 г., с. 75.
45
ROZBORY PŘEKLADŮ
Stejně
tak
jako
cizojazyčné výrazy spojená s (стьюд
Burgess
i
Sinělščikov
místo nejčastěji používaných slov, tj.slova
částmi těla (брейнз;[mozky]),
веджетеблз;
zdvořilostní
používá
[dušená
zelenina])
fráze („Иксыоз mu,
Nejvíce si překladatel
pohrál
názvy jídel a pití
сэр"
také
základní
[Promiňte,
prosím]).
se slovy
a
označujícími
různé
druhy lidí a členy rodiny. Rodiče jsou v knize nazýváni j a k o предки,
MOM и дад (od anglického mum and dad) а мазер
и
фазер (od mother and father). Podobně jako autor originálu i překladatel si pohrává s anglickým
a
ruským
румиата
vzniklé
комната,
а ридальпя,
ruského
читальня)
lexikem.
z anglického vzniklé a
jazycích: výraz медмэн
pohrává
Tvoří room
novotvary [pokoj]
z anglického si
a
read
s významy
(slovo ruského [číst]
slov
a
v obou
znamená v angličtině blázen, ale také
j e to slovní hříčka označující zdravotníka mužského
rodu.
V kontextu toto slovo krásně vystihuje, co Alex vidí a zároveň i to, co si myslí. Ze světoznámého skladatele j e rázem kamarád Людвиг
Иван
Ъетховеп.
Вонизм
(вонь + -ism, tj. anglická
přípona slov jako Classicism, Victorianism, Romanticism) je výraz označující charakteristický zápach vězně.
Hezká j e i
zvuková a grafická spodoba ruského slova eoù - v y t í , hlas a anglického eoüc [hlas].
"Я же завалился хэндзы
за хэд
закопченный
на бэд
иуставился
прямо
в низкий,
в бутсах,
заложил
загаженный
мухами,
потолок,"14
'"БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность», 4/1991 г., с. 79.
46
Энтони Берджесс ЗАВОДНОЙ АПЕПЬСИН
Preložila E. V. Netesovová (E. В. Нетесова)
ROZBORY PŘEKLADŮ
4.2 Rozbor překladu E. V. Nětěsovové (E. В. Нетесова)
Soudě podle toho, že na počátku knihy j e přeložen i úvod napsaný A. Burgessem k druhému americkému vydání, měla i Nětěsovová
k dispozici
americký
originál.
Naštěstí
již
v
kompletní verzi.
Překladatelka ruského
se
vyrovnala
lexika do ruštiny
s problematikou
poznámkou
translace
pod čarou na
první
stránce: „Латиницей употребляемые
выделены
русскоязычные
в оригинальном
слова,
тексте.
Autorka překladu tedy ponechává ruské lexikum použité v originále v latince i ve svém díle. Povětšinou ji nechává i ve stejné formě jakou použil pro přepis slov z azbuky do latinky i Burgess
(včetně
zdvojených
hlásek jako
ve slově
voloss).
Pouze v případech, kde j e přepis sporný, jako například ve slovech „baboochka, ooko" volí překladatelka přepis vlastní (babooshka, výhradně
oukho ruská
či ookho). slovní
Díky tomu, že v knize j e tudíž
zásoba,
nepotřebuje
čtenář
tohoto
překladu žádný pomocný slovníček. Na druhou stranu je nucen číst text ve dvou různých typech písma, což ale současnému rusky mluvícímu člověku, který se setkává s latinkou denně, nemůže
činit
překladatelka podobě.
žádný
problém.
zachovala
Čtenář
tak
ruská
musí
To j e slova
alespoň
možná
důvod,
v původní trochu
proč
Burgessově
zapojit
svou
představivost, aby j e pochopil. Anglicky mluvící čtenář přečte slovo creech,
creechal
jako /krič, kričal/, kdežto pouze Rus
ovládající anglickou výslovnost se dovtípí o j a k é slovo vlastně
48
ROZBORY PŘEKLADŮ
jde.
Samozřejmě,
že
význam
slova
je
pochopitelný
i
z kontextu, avšak ve čtenáři, který nezná anglický jazyk, může překlad Nětěsovové vyvolat podobné pocity jako ve čtenáři Burgessova originálu, který nemluví rusky. Nětěsovová
přepisuje ruské výrazy použité v originálu
latinkou, ale se zachováním gramatických prostředků ruštiny. Tj.
stávají
se
opět
součástí
syntetického
jazyka,
dají
se
skloňovat, časovat, váží na sebe různé flexe. Tyto flexe jsou vyjádřeny poogliv,
buď
latinkou
golossom,
creechamb,
glazzbu),
(veshchichek,
scheesiili),
azbukou
peeli,
malchikov,
(mozgy,
malenkyio,
nebo obojím (mestOM,
mestom).
V ruském jazyce existuje mnoho sloves, které mají stejný kořen, ale j e j i c h gramatický i sémantický význam se liší díky předponě
a
příponě.
nerozlišuje. Nětěsovová V textu
tak
smíšením noslooshae,
můžeme azbuky
a
V originálu však najít
tyto
ano a přepisuje j e různé
latinky
3amaskipoeauHbiu,
Burgess
hybridní
azbukou.
tvary
(sacreechal, norezzamb,
nuance
vzniklé
npocreechal,
nachalicb).
Také
tento způsob zápisu četbu neulehčuje. Navíc při tomto jakoby zmatečném systému psaní předpon, přípon a koncovek se může stát, že člověk ztratí přehled, kde končí latinka a kde začíná azbuka, a tak při čtení slov jako gloopbiù
můžeme
chvilku
váhat, jestli třetí písmeno od konce j e ještě /р/ či už Irl. Proto čtenář tohoto překladu má před sebou do určité míry podobně obtížný text jako čtenář originální anglické verze. Text j e tedy poměrně věrný své předloze. Samozřejmě, že najdeme výrazy, které překladatelka nepřepisuje latinkou, výrazy přepsané latinkou, které v originálu chybí, ale překlad převážně kopíruje strukturu své předlohy. Nětěsovová používá převážně spisovnou ruštinu, což j e zcela v souladu s předlohou, 1
БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: ЦЕНТРПОЛИГРАФ, 2004, с. 15.
АО
ROZBORY PŘEKLADŮ
ve které se j e j í ultra - násilný hlavní hrdina občas v y j a d ř u j e jako
postava
Alexův
ze
výběr
Shakespearovských
slov, které
dramat,
do u v e d e n é h o
pomineme-li
literárního
období
úplně n e z a p a d a j í :
„ H o w art thou, thou g l o b b y bottle o f c h e e p s t i n k i n g c h i p - o i l ? C o m e and get o n e in the y a r b l e s , if y o u have any y a r b l e s , eunuch j e l l y , thou."
„Благополучна протухшего yarblam,
если у тебя
к jadrnějším каким
был
Грязный
(олрайт,
пузатая
Иди-ка
еще есть yarbla,
výrazům
kde
ani
se
сюда,
ох,
ruštiny
похотливый,"
románu
uchyluje
neváhá: теперь
„...увидел,
я вижу
все.
Nětěsovová
také
(ухмылка),
vulgarismy
a všeobecně známé anglicismy p ř e p s a n é
аут, сэр, лорд,
по 3
обман."4
дерьмовый
дешевого
и получишь
кастрат
překladatelka
nespisovné
бутылка
autor
идиотом-Ьегоотцем...
výrazy
тебе)
твоя,
масла?
v pasážích,
уоппючий
používá (хрен
ли жизнь
деревянного
Avšak
you
2
azbukou
стеит).
Text má podobný spád j a k o originál. P ř e k l a d a t e l k a se díky zvolenému
postupu
nemusí zabývat
řešením
problému
aliterace a p o d r o b u j e se i Burgessovu smyslu pro rytmus nadšení pro o n o m a t o p o i c k é výrazy (eegra нутри
malenkogo
клак-клак-клакити Dokonce
коттеджа клак-клак." stejně
jako
в крак-
слышалось
-
крак5):
a „Из
клак-клак-клаки
6
Sinělščikov
pomocí
grafiky
p o u k a z u j e na prodlouženou výslovnost samohlásek u určitých 2
BURGESS, A. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 16. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: 1ДЕНТРПОЛИГРАФ, 2004, с. 31. 4 tamtéž, с. 139. 5 tamtéž, с. 83. 5 tamtéž, с. 36. 3
50
ROZBORY PŘEKLADŮ
sloves a tím podtrhuje j e j i c h význam (зева-а-а-а-я). Podobné protahování samohlásek j e charakteristické i pro mluvenou řeč mládeže. Nětěsovová
ponechává
v překladu
Burgessovy
hříčky jak v nezměněné podobě ( S t a j a , nadzatki),
tak v podobě
upravené pro ruské čtenáře (rodiče nazývá na и ма, „malchickiwick"
najdeme
novotvar люблюблюбивших
v textu
slovní
místo
malch
ick-c-пальчик,
nahrazuje původní
„lubilubbing",
francouzský výraz coo de gras [poslední úder] se v překladu mění na куп de грязь,
atp.). Avšak Burgessův výraz „gulliver"
odvozený od ruského голова, nechává překladatelka v původní podobě a přepisuje j e j azbukou гулливер
možná právě proto, že
v něm neobjevila skryté ruské slovo hlava. Úspěšně napodobuje i šišlání Alexova spoluvězně:
Ты пошледний
шлишком
необужданный,
пинок был шовшем нехороший.
Алекш.
Тот
п
"
Díky tomuto překladatelskému postupu napodobování a přejímaní
rusismů
může
Nětěsovová
klidně
použít
i frázi
z originálu, v níž j e charakterizována Alexova specifická řeč (anglický a český ekvivalent byl j i ž použit v kapitole Jazykový rozbor originálu):
„ - Обрывки цыганский
жаргон.
старого
рифмоваииого
Корни в основном
сленга.
... И
славянские,"8
Nětěsovová j e v přepisu mládežnického slangu poměrně nestálá, což může čtenáře určitým způsobem rušit. V textu
7
БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: ЦЕНТРПОЛИГРАФ, 2004, с. 112
51
ROZBORY PŘEKLADŮ
najdeme například slovo klíč ve třech různých podobách (ruský výraz
ключик
a kloolch
ve třetí části knihy, klutchik
v první
části knihy). Jde nejspíše o záměr překladatelky, který má poukázat
na
nestálost
či
různorodost
výrazů,
kterými
se
vyjadřují mladí lidé různých skupin, na různých místech a v různých časových obdobích.
8
tamtéž, s. 139.
52
И Н О С Т Р А Н Н А , Я ЛИТЕРАТУРА
XX-f I
ЭНТОНИ БЁРДЖЕСС Заводной апельсин
1
] <—
*
Í
>
- 4
Г А
(Щ
1
J u
.
À il
«
' »•
Přeložil V. Bošnjak (В. Бошняк)
ROZBORY PŘEKLADŮ
4.3 Rozbor překladu V. Bošnjaka (В. БОШНЯК) AT s překladem
Vydání románu «Заводной апельсин»
V.
Bošnjaka, který mám к dispozici, vyšel ve stejném roce j a k o překlad Nětěsovová, tj. v roce 2004. Jak jsem však zjistila, nejde o první vydání tohoto překladu. V knize B.B. ХИМИКА «Поэтика
низкого,
просторечие
как культурный
феномен»
jsem se dočetla, že tento překlad doplněný předmluvou románu vyšel v Rusku již v roce 1991, tj. ve stejném roce, ve kterém byl opublikován i překlad J. Sinělščikova v časopise J u n o s ť . Bošnjak stejně j a k o i Nětěsovová volí při překladu cestu přepisu určitých ruských slov latinkou. К nahrazení rusismů originální
verze
používá
lexika
jiných
jazyků
naprosto
výjimečně. Proto i on může (podobně jako Nětěsovová) použít frázi
z anglického
hrdiny,
originálu
charakterizující
kterou jiná postava knihy
nazvala
řeč
hlavního
„Язык
племени
]
мумба~юмба" :
„Видимо, рифмующегося большинство
Bošnjak zmiňovaného
кое-какие
остатки
арго. Некоторые корней славянской
se
dokonce
i
„рифмующегося
старинного
слова цыганские... природы."
snaží
o
арго".
Н-да.
Но
л
určitou Tento
nápodobu výraz
je
v originální verzi spjat s faktem, že Burgess používá rýmující se slang londýnského dialektu Cockney. Ten j e založen na slovní hříčce:
význam j e d n o h o slova se zrýmuje s posledním
slovem určité fráze (například výraz z románu „luscious glory" [přitažlivá krása] se rýmuje s upper story [vrchní příhoda], což
1 2
БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 113 tamtéž
54
j/оУл
ROZBORY PŘEKLADŮ
j e slangový výraz v Cockney pro vlasy) 3 . Bošnjak nezachází až tak daleko, ale úmyslně rýmující se věty v překladu najdeme: сижу на тумбе я."4
„Трамбумбия,
0
и i, Slova
psaná
latinkou
jsou
buď
totožná
I
s výrazy
použitými v originální anglické verzi románu (pitt,
biblio),
nebo j e autor překladu zaměňuje výrazy podobnými ( z a v e d e n i j e za „mesto", shtutshki
za „veshches"), či píše latinkou slova,
která v originálu vůbec nenajdeme, a naopak slova z originálu se opět stávají běžným ruským výrazem psaným v azbuce. Slova morfologickým
psaná i
latinkou
syntaktickým
zcela
podléhají
všem
pravidlům
ruského
jazyka.
Překladatel se řídí střídavě oficiálními předpisy GOST z let 1983 a 1978, jak přepisovat ruská slova z azbuky do latinky 5 . Občas navíc používá přepis měkkého znaku zdvojením poslední souhlásky, po které měkký znak následuje a doopravdy jen málokdy přepisuje slova po svém (íschelovek). Proto způsob překladu neklade na ruské četbě
fantazii
a
zvukovou
tento
čtenáře tlak zapojovat při
představivost
při
rekonstrukci
rf*^
AlexjovLřeči. Ta pro ně nebude ničím nepochopitelným. Snad
I f
jen občasné použití poangličtěných výrazů ( d r a l s i n g , tj.ruské slovo s anglickou
krasting,
příponou pro gerundia, která
se
chovají jako syntaktická substantiva, či ze kterých se podstatná j m é n a již stala) může člověka překvapit. Ale jak j i ž
bylo
uvedeno v předchozích kapitolách, současný ruský jazyk j e zahlcen slovy anglického či amerického původu, proto ani tato cesta nevede k většímu zkomplikování řeči hlavních
hrdinů
románu. Slova jsou v textu napsaná vždy buď latinkou nebo 3
TAYLOR, J- From Burgess to A Clockwork Orange: A History of Nadsat. http://www p ; e o c i t i e s . c o m / f i d e l i o I st/litcrature/historvofnadsatm.htm. 4 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 34 5 Wikipedia, the free encyclopedia, http://en.wikipcdia.org/wiki/wikipedia.
55
-
ROZBORY PŘEKLADŮ
azbukou. N a j d e m e j e n pár příkladů, kdy autor používá složené výrazy (muzh - писатель),
ale to jsou případy, kdy obě části
výrazu by mohly existovat jako samostatná slova. V obtížnosti porozumění Alexově řeči se tedy překlad značně liší od Burgessova originálu (snad jen starší lidé by s významem použitého lexika mohli mít problém). Liší se i v další základní věci. Burgess zbožňoval jazyk a slova samotná pro něj byla stavebním kamenem jeho textů. Byl nadšeným obdivovatelem Joyce právě pro jeho cit pro jazyk. 6 Joyce, Shakespeare a Nabokov byli pro Burgesse autoři, ke kterým cítil, díky j e j i c h invenci při práci s jazykem, respekt 7 . Právě vliv Shakespeara a jeho čisté, krásné a vznešené angličtiny je patrný i v románu A Clockwork oproti
originálu,
popisována
kde
s určitou
i
Orange.
největší
noblesou,
Bošnjakův překlad j e
páchaná o
zvěrstva
poznání
vulgárnější.
Překladatel používá většinou nespisovné a hovorové (житуха,
lelik, забегаловка,
výrazy
ópeô), ale nebrání se ani použití
vulgarismů a to v četné míře (бллин, балды).
jsou
hrenovina,
ni hrena,
для
Tímto nabývá kniha naprosto jiných rozměrů. Alex se
přeměňuje z násilníka, kterému nechyběla v originální
verzi
určitá dávka šarmu, ve vulgární stvoření, které se bezcílně potlouká po městě a páchá zlo. Autor
se
rozhodl
o
překlad
Burgessem
speciálně
vytvořeného slangu slangem existujícím v současném ruském jazyce. Alex používá výrazy jako тусовка8
či кайф9:
„O,
6
V románu Portrait of the Artist as a Young Man využívá Joyce efektu, kdy se jazyk knihy vyvíjí a komplikuje v závislosti na růstu a stupni uvažování hlavního hrdiny. 7 DIX, С.M. Anthony Burgess. London: Longman. 1971. 8
Сегодня тусовкой принято называть все то, что раньше было званым ужином, светским раутом, балом,посиделками у камина или просто вечеринкой в дружеской
кампании. (ХИМИК, В.В. Поэтика низкого, просторечие как культурный феномен. Филологический факультет Санкт-Петербургского государственного университета,
2000, С. 77).
56
ROZBORY PŘEKLADŮ
какой это был кайф...1", slova
mládežnického
používaného specifické
slangu
v kriminálním slovní
tusovka.п",
„Baldiozhnaja
pocházející světě.
zásoby
původně
Právě
Bošnjak
což jsou
silně
z jazyka
výběrem
takto
ohraničuje
nejen
Alexovu řeč, ale i sféru jeho působnosti. Navíc j d e o slang spojený
s konkrétní
omezená,
dobou.
vezmeme-li
I jeho
v úvahu
substandardismy jazyků
mění.
trvanlivost
rychlost
je
s
Oproti tomuto
značně
jakou
se
překladu
je
Burgessův internacionální slang nadčasový.
Na
druhou
stranu
Bošnjakovi
neupřeme
schopnost
zachovat v překladu onu melodičnost a rytmičnost
původní
předlohy.
„Раздался раскрывали, griazni
хлоп-тресъ-шварк-хлысъ-хлысъ
роняли
маленькие
взревевший
книжки
гимнов
бууууууу-бу-бууууууу.
Z úryvku j e zvuků,
и перелистывали,
kterými
onomatopoické
patrné
i ruské
Bošnjak výrazy:
зэки
плюя на палцы,
свои
... и я сразу врубил
орган,
12
onomatopoické
nahrazuje
„...crash
- это
and
původní plop
and
ztvárnění anglické a
whish
13
whish... gro wwwwowwwwo wwww..." . Kromě toho j e z překladu znatelný i Bošnjakův tvůrčí talent při hře se slovy a smysl pro humor (spojení spojení poni rnatí je jen rozdělené slovo понимать, stařenky nazývá
9
старые
кайф - удовольствие, наслаждение, радость. (ХИМИК, В.В. Поэтика низкого, просторечие как культурный феномен. Филологический факультет СанктПетербургского государственного университета, 2000, с. 79). 10 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 171. 11 tamtéž, с. 180. 12 tamtéž, с. 82. 13 BURGESS, А. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 65.
57
ROZBORY PŘEKLADŮ
veshalki,
atp.).
I pasáž
s šišlajícím Židem j e n
nýbrž z této postavy dělá ráčkujícího vězně: „ пгавилъно,
гебята.
nepřekládá, Пгавильно,
Вгежъ ему, Алекс - ".14
Proto z toho pro mě plyne závěr, že překladatel nejspíše špatně pochopil obsah předlohy. Věřím totiž, že má jinak zajisté dostatek tvůrčího nadání na to, aby zvládl přeložit i takto náročné dílo.
14
БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 89.
58
5. SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ
Burgess: „, What's it going to be then, eh?' There was me, that is Alex, and my three droogs, that is Pete Georgie,
and Dim being really dim, and we sat in the
Korova
milkbar making up our rassoodocks
what to do with the evening flip dark chill winter bastard though dry.' ci
a
Sinělščikov: „«Скучна-а-а! Хочется выть. Чего бы такого сделать? » Это - я Алекс, а вон те три ублюдка - мои фрэнды: Пит, Джорджи (он же Джоша) и Кир (Кирилла-дебила).
Мы сидим
в молочном баре «Коровяка», дринкинг, и токинг, и тинкинг, что бы такое отмочить,
чтобы этот прекрасный
вечер не пропал
2
даром. "
Nětěsovová: „- Ну что и дальше, а? Это я, Алекс, и три моих droogs а, Пит, Джорджи и Туп, который
и правда
туп, а сидим мы в милкбаре
«Korova»,
упражняя
rassudki на тему, что делать с вечером,
щекочущей
3
темной зимней студеной сволочью, хоть и сухой," Bošnjak: „ - Ну, что же теперь, а?
Компания такая: я, то есть Алекс, и три моих druga, то есть Пит, Джорджик
и Тем, причем Тем был и в самом деле
парень темный, в смысле glupyi, а сидели мы в молочном «Korova»,
баре
шевеля mozgoi насчет того, куда бы убить вечер 4
подлый такой, холодный и сумрачный, хотя и сухой."
1
BURGESS, А. A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972, s. 5. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, Журнал «Юность» 3/1991 г., с. 15. 3 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: ЦЕНТРПОЛИГРАФ, 2004, с. 15. 4 БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004, с. 7. 2
59
-
SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ
Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.1. Překlad uměleckého díla, hlavním úkolem překladatele j e zachovat
estetickou a
uměleckou hodnotu díla. Burgess píše v úvodu nazvaném A play with music,
který
byl publikován v j e d n o m z vydání jeho románu, že první verzi této knihy napsal v roce 1960 a použil v ní slang, kterým v té době
hovořily
skupiny
chuligánů
v Británii.
Sám
si
však
uvědomoval, že v momentu, kdy by tato verze vyšla, mohl by její slang být j i ž zastaralý. O rok později se autor rozhodl zasadit celý příběh
do budoucnosti, ve které by
tolerantní
britský stát aplikoval averzní terapii na vyléčení vzrůstající agrese mezi mládeží. Rozhodl se proto vytvořit na základě dvou politicky opozičních silných j a z y k ů novou
nadčasovou
řeč. Jak sám Sinělščikov píše ve svém úvodu, analogie mezi románem
a
současným
překládat
Burgessem
stavem
věcí
vytvořený
v Rusku
slang
pomocí
jej
přiměly
existujícího
slangu mladých lidi v Rusku 60.- 80. let. Podobným způsobem pracoval nad překladem i Bošnjak. Ani j e d e n z těchto překladů tudíž
nenabízí
čtenáři
ruské
verze
autorovu
potřebu
nadčasového j a z y k a , charakteristického pro smyšlenou skupinu lidí žijících v neexistujícím státě, který jen
poukazoval
hrozby totalitní moci a j e j í h o násilného omezování
na
svobodné
vůle člověka. „Dobově-společenský к neopodstatněným
pohled
změnám
na а
dílo
by
neměl
к původním
vést
textem
nemotivovaným p o s u n ů m . " 5 Oproti zachovává,
tomu
překlad
Nětěsovové
tuto
nadčasovost
a proto čtenářům této verze nehrozí nebezpečí, že
budou román chápat j a k o svým způsobem realistické dílo a
60
SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ
jeho příběh j a k o něco, co každý den můžete vidět a zažít na ulici. Je možné, že toto je také důvod, proč Sinělščikov zcela vynechal
nebo
pozměnil
nejbrutálnější
pasáže
knihy.
Jeho
překlad jazyka hlavních anti-hrdinů může navozovat ve čtenáři představy spjaté s okolním světem, může mu připomínat osoby žijící v j e h o bezprostředním okolí. Možná, že i na překladatele samotného působila kniha podobným dojmem /a proto neunesl násilí
originální
verze
a preštylizoval
předlohu
do
lehce
j e m n ě j š í c h tónů. Tím ale kniha bohužel opět ztrácí část své umělecké
hodnoty,
jelikož
stylistická
úprava
se
nesmí
projevovat tak zásadními zásahy do t e x t u / j a k o je předělávání a vypouštění určitých pasáží. To
je
ovšem
obrovská
škoda,
právě
protože
v
Sinělščikově překladu je nejvíce znatelná j e h o vlastní tvůrčí práce.
Sinělščikov
cizojazyčných
jako
pasáží
do
jediný jazyka
volí
cestu
originálu.
překladu
Anglicismy
a
amerikanismy ponechávají dílu j a z y k o v o u hravost, i když si musíme uvědomit, že angličtina j a k o ž t o lingua franca dnešní globalizací ovlivněné společnosti není pro ruské čtenáře tak neprůhledná
jako
ruština
pro
anglicky
mluvící
čtenáře.
Z vlastní zkušenosti vím, že i českým čtenářům, tj. čtenářům, kterým j e j i n ý slovanský j a z y k vlastní, činila četba originálu dost velké potíže. Domnívám se, že pokud by stejní čtenáři četli
Sinělščikův
překlad,
problém,
protože
takový
neměli
by
všichni
s Alexovým se
denně
slangem střetáváme
C~
-4-^—»'V
s angličtinou na každém kroku. Jak uvádí vytvořit symbolů, s
text
Hrdlička: obtížně
narážek,
„Je-li
kupř.
uchopitelný,
dvojsmyslů,
není
autorovým
nejednoznačný,
plný
správné
text
cílový
HRDLIČKA, M. Literární překlad a komunikace. Praha: ISV, 2003, s. 28.
61
záměrem
SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ
učinit j e j n e p r o b l é m o v ý m . " 6
zprůhlednit, svým
způsobem
jazyk
románu
Všechny
zjednodušily,
překlady
ale j e d i n ě
o
překladu Bošnjaka lze říci, že zpřístupnil Alexův slang natolik, že čtenář nepocítí skoro žádný j a z y k o v ý problém při
čtení
textu. Naproti
tomu
zbylé
dva
překlady
zachovávají
tuto
j a z y k o v o u uměleckou hodnotu originálu, prostřednictvím které Burgess úmyslně halí ultra-násilí své knihy do mlžného oparu, a tím j e j mírní. Sinělščikov k tomu používá j i ž anglicismů a amerikanismů, Nětěsovová využívá
zmíněných chaotického
přepisu slov ruského původu do latinky. Pro
Burgessův
melodičnost
a rytmika.
román
je
navíc
charakteristická
Každý z překladatelů
se s tímto
až
hudebním oříškem více či méně vypořádal, i když Sinělščikov oproti
Nětěsovové
a
Bošnjakovi,
úplně
vypouští
z textu
onomatopoické výrazy, kterých j e v knize mnoho. Podle mého názoru to ubírá knize na spádu.
Už po přečtení prvních vět románu j e zřejmé, že každý překlad
má svou
atmosféru. Mně
osobně
zpočátku
nejvíce
nadchl překlad Sinělščikova. Avšak, jak v závěru této kapitoly uvidíme, na prvotní dojem se spolehnout nemůžeme.
Právě
z tohoto
dotazník,
jehož
které
v nich
cílem
důvodu jsem
bylo
zachytit
se rozhodla první
vytvořit
pocity
vyvolávají český a j e d n o t l i v é ruské
čtenářů,
překlady.
Ze všech zmíněných překladů jsem okopírovala začátek první kapitoly první části, úryvek z druhé kapitoly první části a začátek
první
kapitoly
druhé
části
(ukázka
kopie
spolu
s dotazníkem je umístěna v Příloze na konci práce). Tuto kopii jsem studentům Pedagogické fakulty (většina z nich studuje 6
HRDLIČKA, M. Literární překlad a komunikace. Praha: ISV, 2003, s. 25.
62
SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ
kombinaci Anglický jazyk a Ruský j a z y k a j e d e n z dotázaných je ruského původu) a j e d n o m u členovi katedry ruského j a z y k a . Cílem mých otázek bylo zjistit, který z překladů a z j a k é h o důvodu se dotázaným líbil nejvíce. Devadesát procent z dotázaných v originále
či
českém
překladu,
knihu
pouze
četlo
jeden
(většinou
v ruském)
a
někteří z nich viděli i Kubrickovo filmové zpracování. Pokud by si měli vybrat j e d e n z ruských překladů, zvolilo by 70% překlad zdařilost
A,
tj.
překlad
nahrazení
Sinělščikova. rusismů
Jako
anglicismy
důvod a
udávají
zachování
stylistických rozdílů. Překlad B, tj. překlad Nětěsovové, by si přečetlo 20% a Bošnjakův překlad С pouze zbývajících 10%. 1 osoby, které si nevybrali к přečtení překlad A,//jej p o k l á d a j í v převážné míře (90%) za n e j z d a ř i l e j š í , co se týče zachování estetické
hodnoty
díla.
Rovněž
si
cení
tvůrčí
práce
překladatele. Na dotaz
terý z autorů překladů В а С lépe pochopil
tvůrčí záměr A. Burgesse, odpovídá většina z dotázaných, že autor překladu B. Při srovnání překladu A a českého překladu se odpovědi značně rozcházejí, stejně tak j a k o v předposlední otázce, ve které dotázaní hodnotí, který ze čtyř
uvedených
překladů zachovává nejlépe uměleckou hodnotu originálu. Dotazníkem
se mi potvrdila má hypotéza, že
nejlépe
z ruských překladů působí překlad A, J. Sinělščikova.
Jeho
závažné nedostatky se totiž na první pohled nedají moc odhalit, i když jeden z dotázaných uvádí: „Jinak j e to na můj vkus přestylizované příliš. Napsal trochu jinou knížku. Občas to na mě dělá dojem spíš nějakého r e s u m é . " Pokud
se
do
porovnání
zamíchá
odpovědi se různí a nejsou tak j e d n o z n a č n é .
63
i
český
překlad
SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ
Na poslední dotaz, j a k by se každý vyrovnal s vlastním překladem
do ruského j a z y k a ,
uvádí
většina j a k o
příklad
možného způsobu překlad A.
Zpět
к Sinělščikově
překladu.
Už
z jeho
první
věty
čtenář cítí znuděnost žoviálního vypravěče a rozdovádí j e j anglicismy řečeno,
psané
tento
azbukou.
zdánlivě
Ovšem jak již
geniální
bylo
překlad
několikrát
má
své
velké
nedostatky. Oproti
němu
překlad
Nětěsovové,
který j e
na
první
pohled méně nápadný a zmateně k o m b i n u j e latinku s azbukou, se nakonec estetickou
ukáže
být překladem,
hodnotu
předlohy.
Jako
který
nejlépe
jediná
se
zachovává Nětěsovová
nesnaží přirovnat knihu к současnému dění v Rusku, z a n e c h á v á do j i s t é míry Alexův jazyk chaoticky k o m p l i k o v a n ý m , a ani muzikálnost originálu se nevytrácí. Bošnjakův
překlad
podle
mého
názoru
nejméně
zachovává estetickou hodnotu originálu. Jeho překlad z a s a z u j e příběh do současnosti, hrdinové mluví víceméně řečí dnešní ruské
mládeže
Shakepearovské
a
oproti
angličtině
Burgessově
je
přeložen
krásné,
hovorovou
téměř ruštinou
plnou vulgarismů. Je pravda, že Angličané dodnes v u l g a r i s m y skoro n e p o u ž í v a j í . Možná proto měl překladatel pocit, že by pro ruského čtenáře mohla být četba obdobně přeložené knihy nudná, protože emocionalita a intenzita j e v každé j a z y c e j i n á a jinak se i v y j a d ř u j e . Přesto mám z překladu dojem, že B o š n j a k vůbec
nepochopil
smysl
a
cíl
Burgessovy
předlohy.
К nepříznivému dojmu přispívá i obálka knihy. Reprodukovat
myšlenky
díla,
které
samo
o
sobě
je
napsáno komplikovaným j a z y k e m , do dalšího j a z y k a vede ke hledání kompromisních řešení.
64
SROVNÁNÍ PŘEKLADŮ
„Od jisté doby se začínají v teoretických úvahách objevovat různé pojmy, které nahrazují příliš široký a nekonkrétní pojem „dobrý"
(případně
adekvátní,
„správný")
věrný,
překlad.
odpovídající,
Takové
pojmy,
ekvivalentní,
jako
kongeniální,
filologický, atd., vyjadřují snahu postihnout nejen kritérium, ale vyjádřit zároveň princip, na kterém vzniká, tady hledisko autora hodnotícího soudu."
n
Je zcela zřejmé, že překlad takto složitého díla, j a k o j e A Clockwork
Orange,
nutí
překladatele
hledat
kompromisní
řešení. Každý z nich volí svou vlastní cestu. Po shrnutí všech uvedených faktorů bych z f i l o l o g i c k é h o hlediska vyzdvihla kvalitu Sinělščikova překladu, který svou volbou nahrazení podtext jazyků
knihy, dvou
rusismů vyjádřený
odlišných
anglicismy zachovává i politický právě
národů,
opozicí kultur
těchto
světových
a v té době
i zcela
odlišného politického názoru. Z pohledu zachování umělecké hodnoty bych nejlépe ohodnotila překlad Nětěsovové.
7
HRALA, M. Současnost uměleckého překladu-, Praha: Československý spisovatel, 1987, s. 37.
65
ANTHONY BURGESS MECHANICKÝ POMERANČ a(lvi
hodinky, puk se plknë pomalit oblfknu, možná si„
5
-1
§ľ
rádio neho físl pejpry,
všechno pfknf
odinočko.*
VOLVOX GLOBATOR
Přeložil L. Šenkyřík
Č E S K Ý P Ř E K L A D L. Š E N K Y Ř Í K A
6. ČESKÝ PŘEKLAD L. ŠENKYŘÍKA
Každý z ruských p ř e k l a d ů má své n e d o s t a t k y a ani j e d e n z nich n e d o s a h u j e takové k v a l i t y j a k o český překlad r o m á n u . Je však
nutné
přihlédnout
k tomu,
že
český
překladatel
měl
m n o h e m j e d n o d u š š í pozici, p r o t o ž e p ř e k l á d a l do ú p l n ě j i n é h o j a z y k a , tj. j a z y k a , který nebyl použit v původní p ř e d l o z e . T e n t o překlad
vyšel p o p r v é
pomeranč.
Autorem
v roce překladu
1992 pod názvem je
Ladislav
Mechanický
Šenkyřík.
Jde
o
j e d i n ý e x i s t u j í c í překlad do č e s k é h o j a z y k a . Podle slov autora se v souvislosti s p ř e k l a d e m tohoto díla m l u v i l o i o m o ž n é m p o k u s u Martina H i l s k é h o . Překladatel
řeší otázku p ř e k l a d u
cizojazyčných
pasáží
buď p ř e l o ž e n í m pasáže do j a z y k a o r i g i n á l u , tj. do a n g l i c k é h o j a z y k a , nebo do úplně j i n é h o j a z y k a . Na konci knihy n a j d e čtenář
„Stručný
slovník
jazyka
Týnů",
který
je
uveden
Týnů
ruštinu.
následující poznámkou překladatele:
„Anthony
Burgess
Vzhledem
к tomu,
nepovažuji
pro
výsledný výrazů
tvar
směsí
vycházejících
,, , i.
používa
český
,
použil
že
za
z důvodů překlad
základ
jazyka
lingvistických tento
způsob
anglicismů,
rusismů,
z rómského
lexika
i za
historických
nejšťastnější,
germanismů, a nově
je
polonismů,
vytvořených
slov
(ta
i «1
autor).
Protože
mě
velmi
p ř e k l a d e m Mechanického
zajímalo, pomeranče
jak
taková
práce
nad
v y p a d á , p o k u s i l a j s e m se
s L a d i s l a v e m Š e n k y ř í k e m spojit a p o ž á d a t j e j o s c h ů z k u . Díky j e h o ochotě j s m e se d o o p r a v d y sešli, a proto se n á s l e d u j í c í 1
BURGESS, A. Mechanický pomeranč. Praha: Euromedia Group, 2005, s. 171.
67
ČESKÝ PŘEKLAD L. Š E N K Y Ř Í K A
řádky tudíž opírají o informace získané přímo od překladatele. Předchozí
uvedená
citace
pochází
z nejnovějšího
ještě
dokonalejšího vydání této knihy, které vyšlo v edici
deníku
Lidových novin v minulém roce.
Ladislav Šenkyřík se při práci oprostil od překládání jednotlivých výrazů použitých v originálu a soustředil se spíše na větší významové celky. N e j d ů l e ž i t ě j š í m faktorem při výběru slov pro něj byla zvukomalba a potřeba zachovat melodiěnost a rytmický spád románu. Slova převzatá z jiných j a z y k ů používá v gramatickém
systému
charakteristické jak
pro
češtiny spisovný,
a
přidává
jim
afixy
tak pro hovorový
český
jazyk. Ze slov analytického anglického j a z y k a se tudíž stávají slova podléhající zákonům jazyka syntetického.
„ Vypadal tiše, jde?"
zdvořile
trošku
vypuganě,
a s úsměvem
Promluvil
strašně
když
obestup nahlas
nás čtyři
ujeme,
učitelským
ale
zlukoval, řekl:
vojsem,
jak
ho
tak
,,Ano?
O
co
jako
by
nám
2
chtěl
ukázat,
že není
popuganej.
V textu najdeme nespisovné, slangové i vulgární výrazy. Je zde použit slang současný, ale i dob minulých, který na tváři mladší generace může vykouzlit úsměv, aniž by si uvědomila, že takový výraz se někdy doopravdy používal ( s a j d k a - výraz označující
dívku
či
ženu,
jako
protipól
v mužském
rodě
existoval dříve výraz pásek). Autor používá i zcela v y m y š l e n á slova, která by se však slangovými výrazy klidně mohla stát: „pakovali trochu po 2 3 4
sme si to po Marghanitině
bulváru"3,
„blhali
záměstr4.
BURGESS, A. Mechanický pomeranč. Praha: VOL VOX GLOBATOR, 2002, s. 9. Tamtéž. Tamtéž, s. 19.
68
jsme
ČESKÝ PŘEKLAD L. Š E N K Y Ř Í K A
Alexova nadřazenost, vzniklá j e h o láskou ke
klasické
hudbě a podmíněná j e h o vznešenou mluvou plnou nových a nových výrazů, nad omezenou masovou společností j e patrná z j e h o reakce na způsob v y j a d ř o v á n í dvou jen o málo mladších dívek:
„Ale
„Špica"
ony
a další
vzdychaly podivný
achichach
verdy,
který
a
říkaly
zrovna
„Fajn"
v týhle
a
skupině
5
mladej ch letěly. "
Jak již bylo řečeno, v knize se o b j e v u j í vulgarismy, ale oproti B o š n j a k o v o v ě překladu je jich mnohem méně a jsou o poznání něžnější. Na můj dotaz, je-li vůbec nutné j e používat, mi
autor
odpověděl,
výsledné
že
dílo působilo
se při
překladu
na čtenáře
snažil
o to,
stejným dojmem,
aby
jakým
působí originál. Jazyk se neustále vyvíjí kupředu, a proto musí překladatel zvažovat výběr slov nejen vzhledem ke společnosti, která j e j obklopuje, ale navíc se musí snažit o to, aby j e h o překlad
měl
dlouhodobější
charakter,
tj.
aby
se
zánikem
určitých společenských či j a z y k o v ý c h jevů neztratil
překlad
svůj smysl a uměleckou hodnotu. Navíc je podle L. Šenkyříka v Burgessově knize vulgarismů také poměrně dost a on se j e n snažil šokovat čtenáře přibližně tak, j a k mohli být šokováni anglicky mluvící čtenáři románu v 60. letech.
Zajímal mě vztah Ladislava Šenkyříka к románu, i když již z prvních řádek knihy j e patrné, že si s překladem pohrál.
Jak
sám
uvedl,
souhlasil
v roce
1991
hezky
s překladem
Mechanického pomeranče z „mladické n e r o z v á ž n o s t i " .
Knihu
j i ž předtím znal a před j e j í m překladem se seznámil se všemi událostmi vznikem
Burgessova románu
к dispozici
úzce
americkou
života spjaty. verzi
69
i s okolnostmi, Proto, románu,
které byly
i když kde
se
měl
původně
chybí
poslední
ČESKÝ PŘEKLAD L. Š E N K Y Ř Í K A
kapitola, j e h o překlad o tuto kapitolu ochuzen není. S překlady do
jiných
seznámil
jazyků až
po
(polštiny,
němčiny,
dokončení
svého
francouzštiny) vlastního
se
překladu.
Překladatelé do českého a ruského j a z y k a mají podle něj j e d n u velikou výhodu, a tou je melodičnost těchto j a z y k ů , které se například němčina vyrovnat nemůže.
Kdyby se ocitl v roli
ruského překladatele, využil by к překladu rusismů do ruštiny anglického jazyka
a zachoval
by tím
částečně
i
politický
podtext Burgessovy volby. Český překlad je z převážné míry založen na použití anglicismů. S faktem, že angličtina se stává všeobecně užívaným j a z y k e m po celém světě, se L. Šenkyřík vyrovnává právě tím, že anglické výrazy pozbývají své původní strnulosti j e d n é formy a díky flexím začínají žít novým, někdy až nečekaným životem (siřiák - kino, ganka - revolver, ketka kočka, silikový
- hloupý, ovošnout
-
se - umýt se). Uvedená
slova bychom možná na první pohled ani nespojili s možnou linguou francou budoucnosti. Překlad cizojazyčných výrazů do češtiny může
čtenář
najít v přiloženém slovníčku na konci knihy. Ladislav Šenkyřík se dlouho zabýval problémem, připojit-li tento slovníček ke knize
nebo
ne. Nakonec
se rozhodl
pro totožnou
variantu
s prvním americkým vydáním. Svou volbu v y s v ě t l u j e j e š t ě svou vlastní zkušeností, že vezme-li si český zvídavý čtenář do ruky neznámou knihu psanou nesrozumitelným j a z y k e m a nenalezneli alespoň částečné objasnění původu a významu tohoto j e v u , s největší pravděpodobností knihu zase odloží. Na můj dotaz, jestli se při překladu nechává vtáhnout do světa knihy natolik, že v ní svým způsobem i žije, mi Ladislav Šenkyřík odpověděl, že to se mu stává pravidelně na konci práce nad každým 5
překladem.
Sám však uvádí, že
překlad
BURGESS, A. Mechanický pomeranč. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2002, s. 37.
70
ČESKÝ PŘEKLAD L. Š E N K Y Ř Í K A
Mechanického pomeranče j e j
pohltil j i ž na začátku. Naštěstí
nad ním pracoval jen půl roku.
„Jenže skrím
týnů
nějakej
moc odrostlej, Přistoupil
teda
a pak jsem
hírovali
do hendek
к pultu
pultem,
a láfal
a počkal,
až se
disk s Mozartem napadlo,
číslo ale stalo
čtyřicet." se.
„ Úúúú, " srímoval
Symfonie
jeden
„legránka.
číslo čtyřicet
z tančících Není
v g moll. "
týnů, bajat s
to legrační.
vlasama
On chce
"
Cítil jsem, jak začínám
Mechanický
Ten
příteli?"
Řekl sem: „Symfonie.
BURGESS, A.
se
odpověděl:
čtyřicet,
ajka,
za
řekl:
mě to v mým gulliveru
za pultem
přes
se plácal
jsem
bych si poslechl
„Jakejch
6
který
na něj, a hjumaník
jak
legránka.
křik a
tancovali
týnům
a ptic,
jenom
novej popsong,
„Rád
úplně
bratři,
bajatů
uráčil si mě všimnout,
hjumaník
Andy,
mládeže),
lunatickej.
Nevím,
žádnej
(teda jako
sám nebyl jak
teď tam nebyl
bejt zapsetovanej..."
6
pomeranč. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2002, s. 109.
71
bejt
Ladislav Šenkyřík, duben 2006
Ladislav Šenkyřík, duben 2006
7. ZAVER
Cílem mé diplomové práce bylo komplexně ruské
překlady
románu
A
Clockwork
analyzovat
Orange
anglického
spisovatele Anthony Burgesse, zjistit, j a k ý m způsobem každý z překladatelů postupoval, a zhodnotit, zachovávají-li překlady uměleckou hodnotu originálu. Při analýze překladu j e třeba dbát jak na jeho j a z y k o v o u , tak i literárněvědnou stránku. Proto jsem originál i všechny ruské
překlady
pokusila jsem prvky
po
podrobila
se postihnout jeho
grafické,
lexikologické
lingvistické
fonetické,
analýze
základní
fonologické,
textu,
tj.
charakteristické morfologické
stránce. U každého překladu jsem
se
a
snažila
charakterizovat způsob, j a k ý m autoři postupovali při překladu ruského lexika do ruštiny, a důvody, které j e k tomu vedly. Nadále jsem uvedla možné příčiny a okolnosti vzniku knihy a vysvětlila smysl díla i v něm použitého uměle slangu mladých anti-hrdinů. Na základě této
vytvořeného
charakteristiky
jsem porovnala ruské překlady, uvedla j e j i c h kladné i záporné prvky a zodpověděla jsem na otázku, zachovávají-li estetickou hodnotu původní anglické verze. A Clockwork Orange je komplikovaný román s precizně vystavěnou
strukturou
a geniálně
Proto práce nad překladem
propracovaným
jazykem.
díla musí být
nesmírně
tohoto
náročná. I překladatel české verze románu Ladislav Šenkyřík přiznává,
že se do Burgessova
románu
pustil
z
„mladické
nerozvážnosti". A to překládal knihu do češtiny, tj, j a z y k a , který se v originálu vůbec n e o b j e v u j e . Každý z ruských překladatelů volí svou vlastní Sinělščikov
překládá
Burgessem
73
vytvořený
slang
cestu. pomocí
ZÁVĚR
anglicismů, amerikanismû a existujícího slangu mladých v Rusku
60.
nepoužívá jazyka
a
-
80.
let.
к překladu
Bošnjak
rusismů
ponechává
je
stejně
použitých
v jazyce
jako
Nětěsovová
v originále
ruském.
lidí
Děj
jiného
Bošnjakova
překladu probíhá v současnosti. Překladatel používá novodobé ruské
slangové
výrazy,
nebrání
se
ani
užití
vulgarismů.
Nětěsovová se naopak nesnaží dobu děje upřesnit. Ponechává románu
stejnou
nadčasovost,
jaká
je
patrná
i
z původní
předlohy. Jak je vidět každý z překladatelů se s problematikou Burgessova románu vyrovnal po svém a musel dojít к n ě j a k é m u kompromisnímu řešení. V průběhu psaní mé diplomové práce jsem se snažila zkontaktovat s autory ruských překladů, což se mi
doposud
bohužel nepodařilo. Zato jsem se setkala s autorem
českého
překladu,
Ladislavem
Šenkyříkem,
což
bylo
pro
konečnou
podobu mé práce velmi obohacující. Podle mého názoru žádný z ruských
překladů
nedostihuje
takové
kvality
jako
právě
Šenkyříkův překlad knihy, která nese v českém j a z y c e název Mechanický
pomeranč.
Bylo
zajímavé
slyšet
přímo
z úst
překladatele, jak vypadá práce nad tak komplikovaným dílem, jakým román Mechanický pomeranč podle mého názoru je. Proto se domnívám, že by stálo za pokus zkontaktovat autory ruských překladů a podobným způsobem se dozvědět, jak j e j i c h verze románu vznikala, a posléze tyto
umělecké
postupy podrobit srovnání. Tím bychom také odhalili přesnou příčinu nesrovnalostí, které se v překladech nacházejí. Stejně tak by bylo zajímavé zhodnotit po určité
době
nadčasovost těchto překladů a uvědomit si, jak dalece j e určitý překlad , t r v a n l i v ý ' a nevypršela-li j e h o ,expirační d o b a ' . Tato otázka A Clockwork
se nemusí
Orange,
týkat
pouze překladu
ale i jiných knih. Každé dílo
74
románu vzniká
ZÁVĚR
v j i n é době, na jiném místě a je adresováno určitému čtenáři. Proto j e hlavním úkolem práce překladatele eliminovat možné rušivé elementy a podle svého nejlepšího přesvědčení zachovat identitu původní předlohy.
75
8. RESUMÉ
Diplomová práce Ruské Orange
A.
Burgesse
Mechanický
překlady
románu
A
Clockwork
(v češtině existuje román pod
pomeranč)
se
zabývá
názvem
problematikou
překladu
ruského lexika použitého v anglicky psané knize do ruského jazyka
a
otázkou
zachování
estetické
hodnoty
originálu
v překladech. Hlavní
část práce
tvoří j a z y k o v á
a literární
analýza
originálu i jeho tří existujících ruských překladů a j a z y k o v o literárněvědné porovnání těchto verzí románu, které v Rusku vyšly pod názvem
«Заводной апельсин».
působí
nejzdařileji
překlad
ruské
výrazy
použité
J.
Na první
Sinělščikova,
v anglickém
který
jazyce
pohled překládá
anglicismy
a
amerikanismy. Až po přečtení celé knihy si čtenář uvědomí, že autor tohoto překladu obsah původní předlohy lehce přetvořil a tím
pozměnil
celkový
ráz
díla,
tj.
nezachoval
estetickou
hodnotu anglického románu. Oproti tomu nenápadnější překlad E. V. Nětěsovové, která přepisuje rusismy originálu zmateného systému latinky a azbuky, zachovává
pomocí
uměleckou
hodnotu Burgessova románu asi nejlépe ze všech. Paradoxně nejčastěji
vydávaný
překlad
V.
přehnaně
vulgární.
Bošnjakův
Bošnjaka j e překlad
nenápaditý
vůbec
a
neumožňuje
ruským čtenářům poznat a správně pochopit smysl Burgessova románu. Protože negativa, českému daleko
každý
věnuji ve překladu,
lépe.
z ruských své
překladů
diplomové
který j e
podle
má svá pozitiva
práci jednu mého
I když musíme přihlédnout
názoru
kapitolu
i i
zpracován
к faktu, že
oproti
ruským překladům měl překladatel do českého jazyka poměrně
76
RESUMÉ
velkou výhodu v tom, že překládal do úplně j i n é h o j a z y k a , než j s o u j a z y k y použité v o r i g i n á l u . K a p i t o l a vznikla na z á k l a d ě r o z h o v o r u s autorem t r a n s l a c e L a d i s l a v e m Š e n k y ř í k e m na téma p r o b l e m a t i k y p ř e k l a d u tohoto r o m á n u . V práci
se
rovněž
seznámíte
se
základní
teorií
p ř e k l a d u úzce spjatou se s p e c i f i c k ý m c h a r a k t e r e m B u r g e s s o v a r o m á n u a s u d á l o s t m i z a u t o r o v a ž i v o t a , které o v l i v n i l y vznik j e h o l i t e r á r n í h o díla.
77
РЕЗЮМЕ
РЕЗЮМЕ
В
дипломной
Е. Берджесса
работе
«А Clockwork
«Русские Orange»
переводы
романа
» (на р у с с к о м
языке
этот роман с у щ е с т в у е т под н а з в а н и е м « З а в о д н о й рассматривается прежде
всего
проблематика слов
и
перевода
выражений,
апельсин»)
русского
которые
текста,
Берджесс
у п о т р е б л я е т в своей книге, на р у с с к и й язык и в о п р о с о м , сохраняется
ли х у д о ж е с т в е н н а я
ценность
произведения
и
в переводах. О с н о в н у ю часть р а б о т ы с о с т а в л я е т л и н г в и с т и ч е с к и й и л и т е р а р н ы й анализ п о д л и н н и к а и его трех
существующих
п е р е в о д о в , а т а к ж е я з ы к о в о е и л и т е р а т у р н о е с р а в н е н и е этих переводов.
На первый
взгляд л у ч ш е д р у г и х
мне
кажется
перевод Синелыцикова, который переводит русские слова, употребленные английского
в
или
английской
версии
американского
романа,
словами
происхождения.
Только
псоле п р о ч т е н и я целой книги ч и т а т е л ь п о н и м а е т , что а в т о р этого
перевода
немножко
переработал
оригинальный
с ю ж е т , и п о э т о м у ему не у д а л о с ь с о х р а н и т ь
эстетическую
ценность
менее
романа.
В сравнении
с другими
п е р е в о д Е. В. Н е т е с о в о й , к о т о р а я п е р е п и с ы в а е т подлинника
посредством
сбивчивой
системы
яркий
русизмы
латиницы
и
азбуки, с о х р а н я е т х у д о ж е с т в е н н у ю ц е н н о с т ь п р о и з в е д е н и я . П а р а д о к с а л ь н о , что п е р е в о д В. Б о ш н я к а , к о т о р ы й я в л я е т с я наиболее
часто
публикуемым
переводом
в
России,
в у л ь г а р е н и не совсем богат на в ы д у м к и . Этот п е р е в о д не позволяет
русским
читателям
определить
и
правильно
понять с м ы с л р о м а н а Б е р д ж е с с а . Так
как
достоинства
каждый
из р у с с к и х
переводов
и недостатки, я посвятила
78
имеет
свои
одну главу
моей
РЕЗЮМЕ
работы
также
чешскому
варианту
книги,
который,
по-
м о е м у , п р о р а б о т а н з н а ч и т е л ь н о л у ч ш е . Глава в о з н и к л а на основе беседы с п е р е в о д ч и к о м Л. Ш е н к и р ж и к о м , чешского роман
перевода
называется
«Заводного «Mechanický
апельсина» pomeranč»)
автором
(по-чешски у на
тему
п р о б л е м а т и к и п е р е в о д а этого п р о и з в е д е н и я . В работе вы также п о з н а к о м и т е с ь с о с н о в н о й т е о р и е й п е р е в о д а , тесно с в я з а н н о й
со с п е ц и ф и ч е с к и м
характером
р о м а н а и со случаями из жизни автора, к о т о р ы е п о в л и я л и на в о з н и к н о в е н и е его л и т е р а т у р н о г о п р о и з в е д е н и я . дополнена визуальным материалом.
79
Работа
SUMMARY
SUMMARY
The d i p l o m a thesis " R u s s i a n t r a n s l a t i o n s of A. B u r g e s s ' novel
l
A
Clockwork
translation
Orange"
of R u s s i a n
deals
words
used
with in the
the book
question
of
written
in
English into R u s s i a n . It also deals with the p r o b l e m w h e t h e r the f o r m e r a e s t h e t i c value of the original is being p r e s e r v e d in the t r a n s l a t e d w o r k s as well. You will d i s c o v e r l i n g u i s t i c and literary analyses of the original version and its three R u s s i a n t r a n s l a t i o n s (which were p u b l i s h e d in Russia under the title ' З а в о д н о й апельсин')
and a
c o m p a r i s o n of them. The S i n é l š č i k o v ' s t r a n s l a t i o n seems to be the most s u c c e s s f u l at the first sight. He t r a n s l a t e s the R u s s i a n e x p r e s s i o n s used in English by English and A m e r i c a n w o r d s . But only if you read the whole book you will find out that he slightly c h a n g e s the original plot and thus he also s h i f t s the m e a n i n g of the novel. In other words he does not p r e s e r v e the original
aesthetic
value
of
Burgess'
work.
In
comparison,
N ë t ë s o v o v a ' s t r a n s l a t i o n is the most s u c c e s s f u l of all as f o r the m a i n t e n a n c e of artistic value of the book. P a r a d o x i c a l l y , the most
often
published
Bošnjak's
translation
is
excessively
v u l g a r and it is the less i m a g i n a t i v e t r a n s l a t i o n of all. His translation
does not give the reader
the p o s s i b i l i t y
to
get
known or to u n d e r s t a n d the m e a n i n g of B u r g e s s ' literary w o r k . Each of Russian t r a n s l a t i o n s has its p o s i t i v e and n e g a t i v e sides. To t r a n s l a t e B u r g e s s ' novel is i n d i s p u t a b l y a very hard task. The t r a n s l a t o r s have to find out c o m p r o m i s e s when t r y i n g to t r a n s l a t e it. In the thesis you will also find the basics of the t h e o r y of translation
closely
linked
80
with
the
specific
character
of
SUMMARY
B u r g e s s ' novel. You will be given some i n f o r m a t i o n
about
a u t h o r ' s life, which i n f l u e n c e d the origin of his literary w o r k . The thesis is supplied by a picture material and by an interview with the author of a Czech t r a n s l a t i o n of the b o o k , L a d i s l a v Š e n k y ř í k . (The book exists in Czech under the title 'Mechanický
pomeranč').
The theme of the i n t e r v i e w is the
q u e s t i o n of the translation of A. B u r g e s s ' novel.
81
BIBLIOGRAFIE
BIBLIOGRAFIE
Literatura v českém jazyce:
BALCAR, M. Ruská gramatika v kostce. Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079138-1. BISOVÁ, L. Vladimír Nabokov - překladatel
dvou tváří. Praha, 2005
Diplomová práce. BURGESS, A. Mechanický pomeranč.
Praha: VOLVOX GLOBATOR
2002. ISBN 80-7207-466-0. BURGESS, A. Mechanický pomeranč.
Praha: Euromedia Group, 2005
ISBN 80-86938-28-X. DUŠKOVÁ, L. a kol. Mluvnice současné angličtiny na pozadí
češtiny,
Praha : Academia, 1994. ISBN 80-200-0486-6. HRALA, M. Současnost
uměleckého překladu;
Praha: Československý
spisovatel, 1987. HRDLIČKA, M. Literární překlad a komunikace. Praha: IS V 2003 ISBN 80- 86642-13-5. KNITTLOVÁ, D. Teorie překladu.
Olomouc: Vydavatelství Univerzity
Palackého, 1995. ISBN 80-7067-459-8. LEVÝ, J. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983. Ottová všeobecná encyklopedie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. ISBN 80-7191-959-X. MOUNIN, G. Teoretické problémy překladu. ISBN 80-7184-733-X.
82
Praha: Karolinum, 1999
BIBLIOGRAFIE
Literatura v anglickém jazyce:
BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1972. ISBN 0-14-027409-X. BURGESS, A . A Clockwork Orange. London: Penguin Books, 1996. ISBN 0-14-018882-7. BURGESS, A. Language Made Plain. London: The English University Press, 1964. BURGESS, A. A Clockwork Orange with an afterword and glossary by Stanley Edgar Hyman. New York: Norton Library, 1963. BURGESS, A. The Novel Now. New York: W.W.Norton and Com., 1967. BURGESS, A. Urgent Copy. New York: W.W.Norton and Com., 1968. SORING, K. LEXICAL INNOVATION: A Study of Slang,
Colloquialisms
and Casual Speech. Amsterdam: John Benjamins B.V., 1981. ISBN 90 272 25184. DIX, C.M. Anthony Burgess. London: Longman, 1971.SBN 0 582 01218 X.
Literatura v ruském jazyce:
БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: ЦЕНТРПОЛИГРАФ 2004. ISBN 5-9524-0723-4. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин». Москва: Эксмо, 2004. ISBN 5699-03945-7. БЕРДЖЕСС, Э. «Заводной апельсин»-, журнальный вариант, журнал «Юность», 1991 г., номер 3 (стр. 14-27), номер 4 (стр.60-83). ХИМИК, феномен.
В.В. Поэтика
низкого,
Филологический
просторечие
факультет
как
Санкт-Петербургского
государственного университета, 2000. ISBN 5-8465-0003-0.
83
культурный
BIBLIOGRAFIE
Internetové stránky
Wikipedia,
the
free
encyclopedia.
Dostupné
na
WWW:
http://en.wikipedia.org/wiki/wikipedia
BURGESS, A. From A Clockwork Orange: A play with music (Century Hutchinson
Ltd,
1987).
Dostupné
na
http://pers-
www.wlv.ac.uk/~fal871/burgess.html
Transliterace ruské cyrilice. Dostupné na http://www.lib.eas.cz/knav/space40/CYRILLIC/RU-EN-T3.htm
TAYLOR, J. From Burgess to A Clockwork Orange: A History of Nadsat. Dostupné
na
http://www.geocities.com/fidelio lst/literature/historyofnadsatm.htm
A
Clockwork
Orange
and
the
, Nadsat'
language.
http://www.geocities.eom/sotto/9145aco.htm
84
Dostupné
na
PŘÍLOHY
PŘÍLOHY
•
Ukázky obalu jiných vydání originální anglické verze románu
•
Plakát к filmu Stanleyho Kubricka
•
Dotazník
85
Being the adventures of a young man ' interests are rape, ultra-violence and Beethoven
Plakát k filmu A Clockwork Orange Stanleyho Kubricka
Anthony Burgess A Clockwork Orange Problematika překladu originálu do Rj.
1. Dílo Mechanický pomeranč jsem: • četl/a • nečetl/a
• vidčl/a jsem filmové zpracování. 2.
Pokud jste knihu četli, četli jste ji v • • • •
Aj Rj Čj v jiném jazyce.
3. Pokud bych si chtěl/a přečíst Mechanický pomeranč v Rj, z nabízených překladů bych si vybral/a:
• A
• В
• С.
Proč?
4. Z nabízených ruských překladů zachovává nejvíce estetickou hodnotu originálu překlad:
• A
• В
• С
5. Které z nabízených překladů patří podle vašeho názoru mezi překlady mechanické (tj. překladatel překládá jen slova a nepředstavuje si skutečnosti o kterých píše). Překlad/y • A
• B • C • čj • žádný 6. V kterých překladech do ruského jazyka je nejvíce znatelná tvůrčí práce překladatele (tj .jazyková stylizace a stylistické nadání). V překladu/ech • A
• B • C 7. Překlady В а С jsou do velké míry podobné originálu. Překlad A j e oproti nim lehce přestylizován. Máte pocit, že toto přestylizování • vede к určité deformaci uměleckého díla • j e naprosto v pořádku. 8. Daleko lépe pochopil tvůrčí záměr A. Burgesse. • autor překladu В • autor překladu C. 9. Jazyk překladu B a j e vulgárnější než originální verze. • není Pokud si myslíte, že jazyk překladu В j e vulgárnější, proč?
10. Jazyk překladu A • j e naopak umírněnější než originální verze. • není umírněnější Pokud si myslíte, že jazyk překladu A je umírněnější, proč?
11. Porovnáme-li překlad A s českou variantou překladu, • překlad A odpovídá lépe ideové a umělecké koncepci originálu. • český překlad odpovídá lépe ideové a umělecké koncepci originálu. • oba překlady odpovídají stejně ideové a umělecké koncepci originálu. 12. Který překlad nejlépe zachovává estetickou a uměleckou hodnotu originálu? •A • В • С • čj 13. Napadá vás, jakým způsobem byste se vyrovnali s problematikou překladu ruských výrazů použitých v anglickém originálu do ruského jazyka?
z . "What's it going to be then, eh?' There was me, that is Alex, and my three droogs, that is Pete, Georgie, and Dim, Dim being realïy dim, and we sat in * « » the Korova Milkbar making up our rassoodocks what to do with the evening, a flip dark chill winter bastard though dry. It was nadsats milking anď coking and fillying around The Korova: Milkbar was a milk-plus, mesto, and you may, 0 (nadsats were what we used to call the teens), but there were a my brothers, have forgotten what these mestos. were like, few of the more starry ones, vecks and cheenas alike (but not things changing so skorry these days and everybody very of the bourgeois, never them) laughing and govoreeting at the quick to forget, newspapers not being read much neither. j bar. You could tell from their barberings and loose platties Well, what they sold there was milk plus something eke. They (big stringy sweaters mostly) that they'd been on rehearsals at had no licence for selling liquor, but there was no law yet the TV studios round the corner. The devotchkas among them against prodding some of the new veshches which they used had these very lively litsos and wide big rots, very red, showto put into the old moloko; so you could peet it with veling a lot of teeth, and smecking away and not caring about locet or synthemesc or drencrom or one or two other veshthe wicked world one whit. And then the disc on the stereo ches which would give you a nice quiet horrorshow fifteen twanged off and out (it was Johnny Zhivago, a Russky minutes admiring Bog: And All His Holy Angels and Saints in koshka, singing 'Only Every Other Day'), and in the like interyour left shoe with lights bursting all over your mozgr'Or you val, the short silence before the next one came on, one of could peet milk with knives in it, as we used to say, and this these devotchkas — very fair and with a big smiling red rot and would'sharpen you up and make you ready for a bit of dirty in her late thirties I'd say - suddenly came with a burst of twenty-to-one, and that was what we were peeting this evensinging, only a bar and a half and as though she was like giving ing I'm starting off the story with. ^ an example of something they'd all been govoreeting about, and it was like for a moment, О my brothers, some great bird had flown into the milkbar. and I felt all the little malenky hairs on my plott standing endwise and the shivers crawling up like slow malenky lizards and then down again. Because I knew what she sang. It was from an opera by Friedrich Gitterfenster called Das Bettzeug, and it was the bit where she's snuffing it with her throat cut, and the slovos are 'Better like this mavbe'. Anvwav, I shivered.
J. "What's it going to be then, eh?" I take it up now, and this is the real weepy and like tragic part of the story beginning, my brothers and only friends, in Staja (State Jail, that is) Number 84F. You will have little desire to slooshy all the cally and horrible raskazz of the shock that sent my dad beating his bruised and krowy rockers against unfair like Bog in his Heaven, and my mum squaring her rot for owwwww owwwww owwwww in her mother's grief at her only child and son of her bosom like letting everybody down real horrorshow. Then there was the starry very grim magistrate in the lower court govoreeting some very hard slovos against your Friend and Humble Narrator, after all the cally and grahzny slander spat forth by P. R. Deltoid and the rozzes, Bog blast them Then there was being remanded in filthy custody among vonny perverts and prestoopnicks. Then there was the trial in the higher court with judges and a jury, and some very very nasty slovos indeed govoreeted in a very like solemn way, and then Guilty and my mum boohoohooing when they said Fourteen Years, О my brothers. So here I was now, two years just to the day o£ being kicked and clanged into Staja 84F, dressed in the heighth of prison fashion, which was a one-piece suit of a very filthy like cal colour, and the number sewn on the groody part just above the old tick-tocker and on the back as well, so that going and coming I was 6655321 and not your little droog Alex not no longer.
^ ' f
Z
С/
< s r j
r r
T
S f CZ
IST &
«Скучна-а-а! Хочется выть. Чего бы такого сделать?» : п т Э т о — я, Алекс, а вон те три ублюдка— мои " Джорджи (он же Джоша) и Кир (Кирилла-дебила). Мы сидим в молочном баре «Коровяка», ДЩШЩЦ|, кина что бы такое отмочить, чтобы этот прекрасный морозный вечер не пропал даром. «Коровяка» — место обычной нашей тусовки — как щтеш% не хуже и не лучше любого другого. Как и везде, здесьŕcgpgá обалденное синтетическое молоко, насыщенное незаметным белым порошком, который менты и разные там умники из контрольно-инспекционных комиссий никогда не распознают как дурик, если только сами не попробуют. Но они предпочитают вискарь-водяру под одеялом. „ Фирменный коровий напиток поистине хорош. После каждой дозы минут пятнадцать видишь небо в алмазах, на котором трахается Бог со своими ангелами, а святые дерутся, решая, кто из них сегодня будет девой Марией...
C s & r s r
» •
»
Публика в «Коровяке» в основном была представлена тинэйджерами, или, как мы сами себя называли, надсадами. Но было также и несколько более пожилых завсегдатаев, мэн и уимен (только не буржуев, их мы терпеть не могли). Кругом смеялись, пели, громко говорили, стараясь перекричать шум и гам. За отдельным тэйблом сидела инородная группа актеров и статистов, репетировавших какое-то шоу на расположенной за углом телестудии. Мое внимание привлекла находившаяся среди них потрясная герла с плотоядным накрашенным ртом и множеством белых, как подававшееся здесь молоко, зубов (мне показалось, что они растут у нее в четыре ряда). Она беззаботно хохотала, будто в этом безумном, безумном, безумном мире все ей было до лампочки. Джонни Живаго, один из кумиров надсадов русского происхождения, кончил (вместе с несколькими надсадками) вонючий шлягер «Только через день». Вдруг моя герла решительно встала и в наступившей тишине запела, как бы что-то доказывая своим фрэндам за тэйблом. Как она пела! Вы не поверите, но мне показалось, что в нашу грязную, вонючую стекляшку вдруг залетела Синяя птица. У меня по всему телу побежали мурашки. Дыхание перехватило, запершило, в горле и защипало в глазах. Я узнал, что она поет. Это была ария из оперы Фридриха Гиттерфенстера «Дас Беттцейг». Как раз то место, когда она поет с перерезанным горлом, сердцем произнося: «Вот теперь я наконец счастлива...» Как бы то ни было, я буквально оцепенел.
I, Что же теперь со мной будет? Неужели все? Здесь, други мои, начинается самая печальная часть моей истории. Я оказался в Стае 84F (Государственной тюрьме) и из Алекса превратился в номер 6655321. Не стану докучать вам жалостливым рассказом о том, каким ударом оказались мой арест и осуждение для моих бедных предков, особенно для мом чей единственный сын, услада души, так подвел всех и вся. Старый веник судья в Суде низшей инстанции произносил гневные спичи. Ему вторили П. Р. Дельтува и когшолы, выступавшие в качестве свидетелей. И не было никого, кто бы заступился за меня. Я встал костью в горле нашему истэблишменту, и они очень оперативно упаковали меня с глаз долой, из- сердца вон. Через пару недель, пока шло скорое предварительное следствие, мое дело было представлено в Суд высшей инстанции, который, не рассусоливая, вынес свой вердикт: четырнадцать лет тюрьмы. С того времени прошло два года день в день, и вот я опять перед вами, одетый по последней тюремной моде, то есть в поносного цвета робу с нашитым на груди и спине номером 6655321.
• » •
Z - Ну, что же теперь, а? Компания такая: я, то есть Алекс, и три моих Iruga, то есть Пит, Джорджик и Тём, причем Тём был i в самом деле парень темный, в смысле glupyi, а сидега мы в молочном баре «Korova», шевеля mozgoi на;чет того, куда бы убить вечер — подлый такой, холодный и сумрачный зимний вечер, хотя и сухой. Молочный бар «Korova» — это было zavedenije, где давали <молоко-плюс», хотя вы-то, бллин, небось уже и запамятовали, что это было за zavedenije: конечно, нынче $едь все так скоро меняется, забывается прямо на глаiax, всем plevatt, даже газет нынче толком никто не штает. В общем, подавали там «молоко-плюс» — то ;сть молоко плюс кое-какая добавка. Разрешения на торговлю спиртным у них не было, но против того, 1тобы подмешивать кое-что из новых shtutshek в 1оброе старое молоко, закона еще не было, и можно 5ыло pitt его с велосетом, дренкромом, а то и еще кое : чем из shtutshek, от которых идет тихий baldiozh и ты (инут пятнадцать чувствуешь, что сам господь бог со сем его святым воинством сидит у тебя в левом боинке, а сквозь mozg проскакивают искры и фейервери. Еще можно было pitt «молоко с ножами», как это у ас называлось, от него шел tortsh и хотелось dratsing, отелось gasitt кого-нибудь по полной программе, дного всей kodloi, а в тот вечер, с которого я начал вой рассказ, мы как раз это самое и пили.
Кругом большинство были nadtsatyje—shustrili и баловались молочком со всяческой dunju (nadtsatyje — это те, кто раньше назывался тинейджерами), однако были некоторые и постарше, как veki, так и kisy (но только не буржуи, этих ни одного), сидели у стойки, — Ну, что же теперь, а? разговаривали и смеялись. По их стрижкам, да и по Ладно, поехали, начинаю самую жалостную, д одежде (в основном толстые вязаные свитера) было трагическую часть своей истории, о братья мои ясно, что это все народ с телевидения — они там за други единственные, которая разворачивалась в го углом на студии что-то репетировали. У kis в их ком- тюрьме номер 84-ф. Вряд ли вам так уж захотелось б: пании лица были очень оживленные, большеротые, слушать полностью uzhasni и pogani рассказ о то ярко накрашенные, kisy весело смеялись, сверкая мно- какой был у отца припадок, как он бился о стену, бо жеством zubbjev и ясно показывая, что на весь окру- гохульствуя и покрывая rukery ссадинами и синякам жающий мир им plevatt. Потом был такой момент, о том, как у матери перекосило rot от плача оооооой когда диск на автоматическом проигрывателе закон- оооооооой-оооооой, когда она подняла kritsh о един чился и пошел на замену (то была Джонни Живаго, ственном сыне, родной кровиночке, который так все: русская koshka со своей песенкой «Только через день»), изгадил zhizni. Потом был суд нижней инстанции и в этом промежутке, в коротком затишье, перед тем проходивший в старом мрачном здании магистрата как вступит следующая пластинка, одна из тех жен- где говорились всякие жесткие слова о вашем друге щин, kisa лет этак тридцати с большим gakom (белые скромном повествователе, — это было уже потом волосы, rot до ushei) вдруг запела; она и спела-то не- после всех злобных поношений, побоев и плевков, ко множко, всего такта полтора, как бы для примера в торыми его наградили П.Р. Дельтоид с ментами, буд связи с тем, о чем они между собой говорили, но мне они все прокляты. Потом его держали в грязной камена миг показалось, бллин, будто в бар залетела огром- ре среди voniutshih извращенцев и prestupnikov. Пото ная птица, и все мельчайшие волоски у меня на tele суд более высокой инстанции, уже с адвокатами встали дыбом, мурашки побежали вниз и опять вверх, присяжными, и, надо сказать, там тоже говорилис как маленькие ящерки. Потому что музыку я узнал. всякие пакости, причем весьма торжественным тоном Она была из оперы Фридриха Гиттерфенстера «Das а потом — «Виновен!», и после слов «четырнадцать! Bettzeug» — то место, где героиня с перерезанным гор- лет» kritsh моей мамы «ууууууухууухуухууууууу», бллин. лом испускает дух и говорит что-то типа «может быть, И вот я сижу, два года уже сижу с тех пор, как меня так будет лучше». В общем, меня аж передернуло. пинками, под лязганье запоров впихнули в гостюрьму 84-ф, одетого по последней арестантской моде, то есть в комбинезон цвета kala, да еще и с пришитыми над • • тикалкой на грудь и на спину номерами, так что как ни повернись, перед вами номер 6655321, а вовсе не Алекс, ваш юный друг.
^ / ŕ K o c / f f r r r r f
C f / ŕ ŕ
Ж
— Ну и что дальше, а? Это я , Алекс, и три моих droogsa 1 , Пит, Джорджи и Туп, который и правда туп, а :идим мы в милкбаре «Korova», упражняя •assudki на тему, чего делать с вечером, щеко1ущей темной зимней студеной сволочью, хоть i сухой. М и л к б а р «Korova» был тем самым nestoM, где к молоку давали нагрузку; может, ) братья мои, вы забыли, что это за такие nesta, — все так skorro меняется нынче, мгноieHHo забьгаается, и g a z e t t ^ никто не читает. Гак вот, давали там молоко плюс чего-нибудь :ще. Лицензии на продажу спиртного у них не гмелось, только не было и закона против добавки в старое m o l o k o r каких-нибудь новых 'eshcheň, поэтому ты его peel с веллокетом, интемеском, дренчкромом, парой других veshbichek, от которых начинается по-настоящему 1Илое тихое horrorshow минут на пятнадцать, :огда любуешься Bogom Со Всеми Его Ангела:и И Святыми в своем левом ботинке, а во всем íozgu огни кипят. Б ы л о еще и молоко,с ножаи, как мы говорили, от которого ты весь здрючивался, готовый выйти один к двадцати; ак раз его мы и peeli в тот вечер, с которого я ачинаю рассказ.
•
• •
Кругом лакали молоко, коку, накачивались главным образом nadzatki (как тогда называли тинейджеров), но были также сЬеепы и shcheenbi постарше (только не буржуи, о нет, никогда), смеялись и разговаривали у стойки бара. Судя по прическам и свободному plattbro (главным образом очень объемистые вязаные свитера), явились они с репетиции из телестудии за углом. Были среди них devotchKi с очень живыми подвижными litsami, с большими широкими красными rtami, которые показывали целую кучу зубов и вовсю усмехались, абсолютно не обращая внимания на гнусный окружающий мир. Потом диск на стерео отключился и снялся (русская koshka Джонни Живаго пела «Каждый раз только завтра»), и в коротком перерыве, пока не встал следующий, одна из тех самых devotchek — яркая блондинка с большим улыбавшимся красным rtom, лет, я сказал бы, под сорок, — неожиданно во все горло пропела такта полтора, как будто приводила какой-то пример к тому, о чем у них шла речь. И при этом, о братья мои, показалось, будто в милкбар на миг залетела огромная птица, все malenkne волоски на моей plotti встали дыбом, мурашки, как ящерки, медленно пробежали вверх, потом вниз. Ибо я знал то, что она спела. Это была фраза из оперы Фридриха Гиттерфенстера под названием «Das Bettzeug» 1 , тот самый кусочек, гле она окочлтивается с. пепепе-
— Ну и дальше что, а? Сейчас я подхвачу нить, и начнется поистине скорбная, как бы трагическая глава истории, братья мои и единственные друзья, в Stáje (то есть в State Jaile, значит, в Государственной Тюрьме) 84-Ф. Вам мало захочется slooshaib весь cal и кошмар, как мой папа в шоке разбил в krowaBbie синяки гоокегэы, протестуя против несправедливости Boga Всевышнего, а моя мама, перекосив rot — ууууу-ууууу-ууууу, — выплакивала материнское горе над единственным сыном, плодом ее чрева, который по-настоящему horrorshow всем напакостил. Потом в starroň очень мрачной магистратуре суд нижней инстанции govoreel очень суровые slova против вашего Друга и Смиренного Рассказчика, после того как П.Р. Дельтоид с милиционерами, разрази их Bog, сплошь облили его grazbio и calom. Потом гнусная камера среди уоппючих prestoopaikov и извращенцев. Потом суд высшей инстанции с судьями и присяжными, где govoreelncb поистине очень-очень дурные slova таким как бы торжественным тоном, потом ВИНОВЕН, и мама — буу-хуу-хуу — услыхала Четырнадцать Лет, мои братья. И теперь вот он, я, ровно через два года со дня препровождения пинками и толчками в Стаю 84-Ф, одетый по самой высокой тюремной моде, а именно в комбинезон очень грязного цвета типа cala с пришитым на груди номером прямо над старым моторчиком — тук-тук-тук, — равно как и на спине, поэтому перед вами уже не ваш маленький droog Алекс, а 6655321.
J
X
„CO teda jako bude, he?' To sem byl já, teda Alex, a tři moji frendíci, to jako Pítrs, Jiřík a Tupoun, kterej je opravdu tupej, a seděli sme v mlíčňáku Korova a decidovali se, со budem ten večer dělat, když je venku zima jak v prdeli, i když aspoň, že neprší. Mlíčňák Korova byl typickej plac plus-mlíko, a vy ste už, bratři moji, snad pozapomněli, jak tyhle Dlacy vypadaly, věci se dnes tak kvikle měněj a všichni strašně •ychle zapomínaj, a ani noviny se moc nečtou. Takže to byl takovej Dlac, kde se prodávalo mlíko plus něco k tomu. Nesměl se tam prodávat chlast, ale neexistoval tehdá ještě zákon, aby nemohli strčit íějaký buči do starýho mlíka, takže ste to mohli drinkat se syňágou, oldou nebo hňápcem nebo s pár jinejma bučima, který vám poskytly íádhemou chorošnou čtvrthodinku, ve který ste oslavovali Boga se /šema Svatejma a andělskejma chórama, který ste klíďo strčili do :apsy a v hedce vám přitom vypalovaly rachejtle. Nebo ste mohli Irinkat mlíko s nožema, jak sme říkali, což vás posílilo a nachystalo ía malou svinskou přesilovku, a právě tohle sme si drinkali toho 'ečera, o kterým sem vám začal povídat.
•
• •
Mlíkovali, drogovali a blbali tam převážně týni (týni sme říkali všem těm, co jim ještě nebylo dvacet), ale bylo tam i pár oddanějších, hjumaníků i čin (ale nikdy žádný buržousti), smáli se a tolkovali spolu u baru. Z účesů a volně střiženejch dresů (většinou obrovský pletený svetry) se dalo odhadnout, že jde o lidi z televizního studia za rohem. Čajiny měly takový strašně živý fejsy a široký velký lipsy, úplně rudý, ukazovaly spoustu zubů a pořád se láfaly a houby se staraly o hnusnej vyčuranej svět. A pak dofidlala deska ve stereu (byla to Jonny Živágo, ruská ketka, která zpívala ,Jenom každej druhej den"), a v tý jakoby přestávce, v tom kraťoučkým tichu, než přišel na řadu další titul, jedna z těch čajin - strašně upravená a s velkým rudým usměvavým lipsem a řekl bych, že tak něco po třicítce - se najednou rozezpívala, byl to jenom jeden takt a kousek a bylo to, jako by jen ilustrovala něco, o čem spolu u stolu tolkovali, a byla to chvilka, ach, bratři moji, jako by do mlíčňáku vletěl nějakej skvělej pták, a já na svý ploti cítil, jak mi vstávají chlupy a jak mi po ní probíhá mrazení jako bitkový pomalý ještěrky, pořád nahoru a dolů. Protože já věděl, co to zpívala. Bylo to z opery od Friedricha Gitterfenstera Das Bettzeug a jednalo se o pasáž, kde odkejhává s proříznutým hrdlem a zpívá verdy „Možná je to tak lepší". V každým případě sem se roztřásl. •
»
»
„CO teda jako bude, he?' • Začínám teď s tím, co je opravdu uslzená a taková tragická čáse mýho příběhu, bratři a jediní moji přátelé, s pobytem ve STANAZiá (Státní nápravné zařízení, správně) č.84 F. Asi moc netoužíte híro-j vat celej ten fïsizovej a příšemej tejl o tom, jakej šok to byl prcj tátu, kterej upracovanejma blažkovejma hendkama jako by hrozil Bogu na jeho nebesích, a pro mamku, která zkřivila hps a začali v mateřským žalu výt úúúúú úúúúúú úúúú nad svým jediným dí tětem, synkem ze svýho lůna, a všichni byli fakt chorošně na dně Pak přišel ouldanej podmračenej policejní soudce u nižšího soudu kterej proti vašemu Příteli a Pokomýmu Vypravěči tolkoval nějak strašně ostrý verdy, všechen ten físíz a gražný pomluvy naplivan; na mě P. R. Deltoidem a rožama, Bog jim žahni. Pak mě poslali d hnusný vazby mezi smelovatý úchyláky a prestůpniky. Potom b> soud před vyšším soudním dvorem se soudci a s porotou, a úpln vážně tam tolkovali pár velice velice ošklivejch verdů, a pak už V: nen a moje mamka búúúúbúúúú, když řekli Čtrnáct let, ach, brati moji. Takže teď sem tu byl přesně na den dva roky od chvíle, kd mě dokopali a dokejhali do STANAZu 84 F, oblíkli podle posledi vězeňský módy, což byl jeden kus oděvu z jakýsi strašně hnusn látky físízový barvy s číslem přišitým na brestách těsně nad starýi| dobrým solárkem a taky z druhý strany na zádech, takže hned p| příchodu sem byl 6655321 a už žádnej váš frendíček Alex.