RUSKÁ FILOLOGIE. NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ DVOULETÉ DVOUOBOROVÉ STUDIUM. I. BLOK (1., 2., 3., 4. SEMESTR) ZÁKLADNÍ PŘEDMĚTY KOMPLEXNÍ ANALÝZA TEXTU I Vysloužilová Teoreticko-praktický kurz navazuje na osvojení systémové gramatiky v předcházejících ročnících a ve studiu plní několik funkcí: 1/ osvojování funkčně stylových aspektů vybraných jazykových jevů (se zaměřením na odborný styl a publicistiku), 2/ průběžná korekce chybných jevů zaměřená na odstraňování nedostatků zapříčiněných zejména česko-ruskou interferencí (vyrovnávání úrovně studentů různých vysokých škol), 3/ výběrová jazyková propedeutika pro dovednost překládat odborný text. Cílem kurzu je naučit studenty nejen analyzovat odborný text a zpracovávat vybrané gramatické a lexikálně gramatické jevy do úrovně návyků (ve formě mluvené i psané), ale především schopnost samostatně tyto jevy používat při vlastní produkci odborného textu. Pozornost je proto věnována především textům odborného stylu, jejich výstavbě a funkci používaných jazykových prostředků. Ve výuce se důsledně uplatňuje srovnávací českoruské hledisko. Obsahová náplň: a) korektivní část: Substantivum v odborném stylu (zejména substantiva verbální). Sloveso v odborném stylu: Přídavná jména slovesná. Přechodníky. Příčestí. Adjektivum v odborném stylu (tvary jmenné a složené). b) nová část: Slovesná rekce. Sekundární předložky. Studijní literatura: Brčáková, D. – Chlupáčová, K.: Kapitoly z praktické mluvnice ruštiny. SPN Praha 1988 Deribas, V.M.: Ustojčivyje glagol´no-imennyje slovosočetanija russkogo jazyka. M. 1979 Deribas, L.A.: Russkij jazyk na kursach. M. 1982 Korrektirovočnyj kurs russkogo jazyka dlja prepodavatelej-rusistov iz ČSSR. M. 1981 Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy I. Hláskosloví a tvarosloví. SPN Praha 1961 Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy II. Skladba. SPN Praha 1960 Rozental´, D.E.: Praktičeskaja stilistika russkogo jazyka. Učebnik dla vuzov. M. 1987 Žaža, S.: Základy ruštiny pro filology v porovnání s češtinou. Brno 1992 KOMPLEXNÍ ANALÝZA TEXTU II Vysloužilová Kurz navazuje na osvojení systémové gramatiky v předcházejícím semestru, zachovává si teoreticko-praktický charakter a ve studiu plní obdobné funkce, tj.: 1/ osvojování funkčně stylových aspektů vybraných jazykových jevů (se zaměřením na odborný styl a publicistiku), 2/ průběžná korekce chybných jevů zaměřená na odstraňování nedostatků zapříčiněných zejména česko-ruskou interferencí, 3/ výběrová jazyková propedeutika pro dovednost překládat odborný text a používat správně zejména ty jevy, které jsou ovlivňovány interferencí. Kurz je více orientován na výstupní úroveň studentovy komunikativní kompetence, čemuž odpovídá zařazení aktivizujících metod a cvičení. Pozornost je i nadále věnována mluvené i psané podobě jazyka, ve výuce se důsledně uplatňuje srovnávací česko-ruské hledisko. Velký důraz je položen na průběžné domácí studium zadané látky z domácích i zahraničních pramenů včetně materiálů z ruských internetových zdrojů. Obsahová náplň kurzu je věnována syntetizujícím tématům: Ruský vid a jeho funkce. Slovesa pohybu. Studijní literatura: Deribas, L.A.: Značenije i upotreblenije vidov glagola. In: Russkij jazyk na kursach. M. 1982 Gadalina, I.I. – Gorodilova, G.G.: Vid i vremja russkogo glagola. M. 1988 Gorodilova,G.G. – Loginova, V.G. : Glagoly dviženija…In: Korrektirovočnyj kurs russkogo jazyka. M. 1978 Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy I a II. SPN Praha 1961, 1960 Rozental´, D.E.: Praktičeskaja stilistika russkogo jazyka. Učebnik dla vuzov. M. 1987 Straková,V.: Referujeme rusky. Žaža, S.: Základy ruštiny pro filology v porovnání s češtinou. Brno 1992 JAZYKOVÁ KULTURA I Mikešová Kurz navazuje na předchozí semestry a pokračuje tématy: Věda v současném světě, vynálezy a objevy, Knihy, knihovny, knižní veletrhy, Média, nebezpečná práce novinářů se zaměřením na specifika činnosti žurnalistů v současném Rusku. Cílem zdokonalování komunikačních dovedností je porozumění hlavním bodům složitých textů, detailním informacím ve zprávách střední náročnosti v rozhlase a televizi, vyjádření se ke složitějším tématům, účast v diskusích a rozhovorech s logickou argumentací svých názorů, písemné zpracování daných témat ve formě eseje, psaní recenzí, anotací a resumé.
Studijní literatura: Mrhačová, E. a kol: Praktická cvičení z ruského jazyk, Díl 2., část B. Ostrava 1989 Články z internetu, z ruských novin a časopisů. Videomateriály: Bezkonečnosti aj. JAZYKOVÁ KULTURA II Mikešová Jde o blok témat se společným jmenovatelem ruská a světová kultura: Ruské a světové divadlo, film, divadelní a filmové festivaly, Hudba, Malířství: umělecké směry, školy, osobnosti ruského a světového výtvarného umění. Aktivní i pasivní dovednosti a slovní zásoba studentů jsou už na úrovni, která předpokládá rozpracování složitějších, abstraktnějších, tematických okruhů, ústní a písemné vyjadřování na jazykově vysoké úrovni, porozumění informacím z dokumentárních a odborných pořadů, pořadů k literárním a společenským tématům, odborným textům, zodpovězení souvisejících otázek, ústní a písemné reprodukování obsahu delších časopiseckých textů, příprava referátů na vybraná témata, psaní esejů. Studijní literatura: Mrhačová, E. a kol: Praktická cvičení z ruského jazyk, Díl 2., část B. Ostrava 1989 Krasnov, J.: Myšlenie obrazami, Minsk 1998 Videomateriály: Ruské umění, Ruské muzeum, Století Stanislavského, Ruský film. Články z internetu, z ruských novin a časopisů. LINGVISTIKA TEXTU Vychodilová, Vobořil Kurz vychází z toho, že je student obeznámen s nižšími jazykovými rovinami a jejich jednotkami (fonetika, lexikologie, morfologie a syntax). Cílem kurzu je seznámit studenta s předmětem teorie textu, vymezit ji vzhledem k ostatním jazykovědným a pomezním disciplínám, definovat pojem text vzhledem k ostatním rovinám systému, představit základní kategorie textu. Náplň kurzu zahrnuje jak vývojově starší syntaktické pojetí textu (problematika koheze a koherence, pronominalizace, opakování a odkazování, reference, základní textové jednotky, tematické posloupnosti, elipsa, parcelace aj.; makrostruktury), tak i přístup komunikační, který dnes v dané oblasti převládá (text jako proces i produkt komunikačního aktu, složky komunikačního aktu, základní komunikativní funkce, teorie mluvních aktů). Veškeré teoretické poznatky jsou demonstrovány na konkrétních příkladech ruských a českých textů. V semináři jsou studenti vedeni k samostatné analýze textů. Studijní literatura: Brčáková, D.: O tzv. navazování v nadvětných celcích v mluvené ruštině In: Slavica Pragensia XIII, AUC, Philologica 2-3, 1971, s. 153-162 Brčáková, D.: Souvislost, spojitost a návaznost v promluvě. In: Otázky slovanské syntaxe IV/2, Brno 1980, s. 203206 Бухбиндер, В.А. (ред.): Проблемы текстуальной лингвистики. «Вища школа», Киев 1983 Daneš, F.: Typy tematických posloupností v textu. SaS, 1968, s. 125-139 Daneš, F.: Pokus o integrované multidisciplinární pojetí textové lingvistiky. SaS 1981, s. 314-321 Daneš, F.: Věta a text. Academia, Praha 1985 Daneš, F. – Hlavsa, Z. a kol.: Mluvnice češtiny (3). Academia. Praha 1987 Гальперин, И.Р.: Текст как объект лингвистического исследования. М. 1981 Grepl, M.: Komunikativně pragmatické aspekty výpovědi. In: Otázky slovanské syntaxe IV/1 – Brno 1976, s. 15-36 Grepl, M. a kol.: Příruční mluvnice češtiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000 Hausenblas, K.: On the Characterization and Classification of Discourses. In: TLP I, Praha 1964, s. 67-83 Hausenblas, K.: Text, komunikáty a jejich komplexy. SaS, 1984, s. 1-7 Hirschová, M.: Úvod do teorie textu. Olomouc 1989 Hoffmannová, J.: Koherence, koheze, konexe…? SaS, 1993, s. 58-69 Hoffmannová, J.: Stylistika a … Trizonia, Praha 1997 Hrbáček, J.: Nárys textové syntaxe spisovné češtiny. TRIZONIA, Praha 1994 Kořenský, J. a kol.: Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. PdF, České Budějovice 1987 Koževniková, K.: O typech textové souvislosti v psaném a mluveném projevu. In: Otázky slovanské syntaxe IV/2, Brno 1980, s. 195-198 Macurová, A., Mareš, P.: Text a komunikace. Jazyk v literární díle a ve filmu. UK, Praha 1992 Москальская, О.И. Грамматика текста. М. 1981 Müllerová, O.: Komunikační proces a text jako objekt teoretické interpretace. SaS, 1988, s. 142-148. Müllerová, O.: Ke vztahu mluveného a psaného textu (srovnání mluveného a psaného vypravování). SaS, 1989, 205-216 Nebeská, I.: Úvod do psycholingvistiky. H&H, Praha 1992 Николаева, Т. М.: Лингвистика текста. Современное состояние и перспективы. In: Новое в зарубежной лингвистике, вып. VIII, лингвистика текста, М. 1978, с. 5-39
Панина, А.Ф.: Текст: его единицы и глобальные категории. УРСС, М. 2002 Sgall, P.: K programu lingvistiky textu. SaS, 1973, s. 39-43 Skalička, V.: Syntax promluvy (enunciace). SaS, 1960, s. 241-248 Солганик, Г.Я.: Стилистика текста. «Наука», М. 2000 Viehweger, P.: Úvahy ke gramatice textu: propoziční pojetí textu proti pojetí orientovanému k jednání. SaS, 1977, s. 1-8 Zimek, R.: Современное состояние и актуальные задачи лингвистики текста. In: Olomoucko-lublinský sborník II, AUPO, Philologica 58, SPN, Praha 1988, s. 73-90 VÝVOJ JAZYKA I Vychodilová Přednášky a semináře Vývoj ruského jazyka mají dát studentům přehled o základních vývojových zákonitostech ruského foneticko-fonologického, morfologického a syntaktického systému a o vývojových posunech ve slovní zásobě od období rozpadu pozdní praslovanštiny po dnešek - to vše v širších srovnávacích souvislostech. Teoretické poznatky jsou aplikovány při čtení a fonologickém a gramatickém rozboru staroruských textů. Získané znalosti mají mimo jiné pomoci hlouběji pochopit některé vývojově podmíněné jevy současného jazyka. Periodizace historického vývoje ruského jazyka. Prameny historického studia ruského jazyka. Hlaholice, cyrilice a jejich pronikání na Rus. Formování vokalického a konsonantického systému ruského jazyka, základní fonetickofonologické zákony pozdní praslovanštiny. Nastínění charakteristiky vývoje všech jazykových plánů staré ruštiny. Hlavní pojmy dialektologie, charakteristika severo- a jihoruského nářečí Konstituování tří východoslovanských jazyků. Stručná charakteristika hlavních rysů současné ruštiny, ukrajinštiny a běloruštiny. Studijní literatura: Ivanov, V.V.: Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka. Izd. 3. M. 1990 Mrhačová, E.: Vývoj ruského jazyka. Ostrava 1981 Skorochodov, M.S. – Zimková, L.: Vývoj ruského jazyka. Olomouc 1989 Huňáček, V. – Blahová, E.: Texty ke studiu vývoje ruského jazyka. Praha 1962 Mrázek, R. – Popova, G.V.: Historický vývoj ruštiny. Praha 1984 VÝVOJ JAZYKA II Vychodilová V návaznosti na Vývoj jazyka I jsou studenti seznamováni s novější historií všech východoslovanských jazyků a v seminářích podrobně všestranně analyzují texty pocházející z různých historických etap těchto jazyků. Zdůrazňuje se vzájemná provázanost fonologických a morfologických změn ve vývoji jazyků a příčinná souvislost mezi vývojovými změnami a některými gramatickými jevy v současné podobě zkoumaných východoslovanských jazyků. Velký důraz je kladen na seminární formu výuky, při které hraje důležitou roli domácí příprava studentů při rozboru historických textů. Posluchači jsou vedeni k rozvíjení interpretačních dovedností a k samostatnému logickému uvažování za využití všech dosud získaných poznatků z oblasti diachronních lingvistických disciplín. Studijní literatura: Ivanov, V.V.: Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka. Izd. 3, Moskva 1990 Mrhačová, E.: Vývoj ruského jazyka. Ostrava 1981 Skorochodov, M.S. – Zimková, L.: Vývoj ruského jazyka. Olomouc 1989 Huňáček, V. – Blahová, E.: Texty ke studiu vývoje ruského jazyka. Praha 1962 Mrázek, R. – Popová, G.V.: Historický vývoj ruštiny. Praha 1984 Žaža, S.: Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. Brno 1999 vybrané články a statě z odborných periodik vybraná díla staré ruské literatury STAROSLOVĚNŠTINA Anderš Přednáška navazuje na Základy slavistiky osvětlující problematiku spojenou s charakteristikou praslovanského hláskosloví, tvarosloví a lexikální zásoby. Cílem přednášky je seznámení studentů s nejstarším spisovným slovanským jazykem – staroslověnštinou, vymezením místa staroslověnštiny mezi slovanskými a jinými evropskými jazyky, charakteristikou její gramatické stavby a památek psaných hlaholicí a cyrilicí. Studenti budou seznámeni s originální a překladovou tvorbou staroslověnskou, zejména z jazykového hlediska. Obsahem výuky je fonetická a gramatická charakteristika staroslověnštiny, překlad a analýza staroslověnských kanonických textů z pohledu fonetiky, lexikální zásoby a mluvnice. Rámcově časové a tematické vymezení probírané látky: vznik nejstaršího slovanského spisovného jazyka původ staroslověnštiny – vývojové etapy slovanské písmo redakce staroslověnštiny z hlediska lokální diferenciace
staroslověnština a Velká Morava
podstatná jména přídavná jména zájmena, číslovky slovesa atematická i tematická imperativ, imperfektum, aorist jmenné tvary slovesné
Studijní literatura: Večerka, R.: Staroslověnština. Praha 1984 Večerka, R.: Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Brno 1977 Štec, M.: Úvod do staroslověnčiny a církevnej slovančiny. Prešov 1994 Bauerová, H.: Texty ke studiu staroslověnštiny se slovníčkem. Olomouc 1992 Beliv, L., Beliv, O.: Staroslov´jans´ko-ukrajins´kyj slovnyk. L´viv, Monastyr Monachiv Studyts´koho Ustavu, Vydavnyčyj viddil „Svičado“, 2001 Bilen´ka-Svystovyč, L., Rybak, N.: Cerkovno-slov´jans´ka mova. Pidručnyk zi slovnykom. Kyjiv, Vydavnyctvo „Krynycja, 2000 VYBRANÉ KAPITOLY Z TEORIE PŘEKLADU Vychodilová Cílem disciplíny je poskytnout posluchačům ucelený přehled o základních poznatcích moderní vědy o překladu. Posluchači jsou seznamováni s teorií uměleckého překladu, problematikou překladu žánrů věcné literatury. Zvláštní pozornost je věnována tzv. internacionalizaci textů odborného stylu po stránce terminologické a výrazové. Rozšíření překladatelského pojmosloví. Čeští, slovenští a ruští teoretikové překladu a překladatelské školy, základní translatologická literatura. Sociokulturní a pragmatické aspekty překladu a tlumočení. Specifika překládání a tlumočení pro Evropskou unii. Stylistika překladu. Specifika překládání odborných textů. Mateřský jazyk jako předmět překladatelské praxe.Vybrané problémy překladu publicistických textů s důrazem na texty ekonomického a právního charakteru. Studijní literatura: Paršin, A.: Teorija i praktika perevoda. (internetové vydání monografie) Komissarov, V.N.: Sovremennoje perevodovedenije. Moskva 1999 Komissarov, V.N.: Lingvističeskoje perevodovedenije v Rossii. Moskva 2002 Hrdlička, M.: Translatologický slovník. JTP, Praha 1998 Čeňková I.: Teoretické aspekty simultánního tlumočení. Praha 1988 Kniha o překládání. Praha 1953 Vlachov, S. - Florin, S.: Neperevodimoje v perevode. Moskva 1986 Překládání a čeština. Jinočany, H+H 2003 Preklad odborného textu. Bratislava 1977 Preklad spoločenskovedných textov. Bratislava 1978 Popovič, A.: Problemy chudožestvennogo perevoda. Moskva 1980 Žváček, D.: Kapitoly z teorie překladu (Odborný překlad). Olomouc 1995 Barchudarov, L.S.: Jazyk i perevod. Moskva 1985 Fedorov, A.V.: Osnovy obščej teorii perevoda. Sankt-Peterburg 2002 Latyšev, L.K.: Technologija perevoda. Moskva 2001 + vybrané články z časopisu TOP + vybrané stati ze sborníků Translatologica Pragensia I – V, Praha 1984 – 1993 PŘEHLED KULTURY Komendová Kurz je zaměřen na ruskou kulturu 11. - 20. století. V návaznosti na disciplíny věnované dějinám Ruska a ruské literatuře jsou studovány nejvýznamnější epochy a směry v ruské kultuře v komplexním pojetí (literatura, výtvarné umění, hudba, architektura), odlišnosti středověké a novověké estetiky a proměny vztahu autor – text – adresát ve středověké a moderní literatuře. Dosavadní poznatky o vývoji ruské literatury 19. a 20. století jsou takto začleněny jednak do vývoje ruského písemnictví od nejstarších dob, jednak do širokého rámce dějin umění jako celku. Dominantní pozornost je věnována době baroka, 18. století a přelomu 19. a 20. století, a to včetně diskusí o této problematice v odborné literatuře. Studijní literatura: Blagoj: Istorija russkoj literatury XVIII veka. Moskva 1951. Gudzij: Istorija drevněrusskoj literatury. Moskva (řada vydání) Iskusstvo XX veka. Gosudarstvennaja Treťjakovskaja galereja. Moskva 2000. Lamač, M.: Myšlenky moderních malířů. Praha 1968. Rapackaja, L.: Istorija russkoj muzyki. Moskva 2001.
Russkije kompozitory. Istorija otěčestvennoj muzyki v biografijach jeje tvorcov. Čeljabinsk 2001. Sarabjanov, D.: Istorija russkogo iskusstva konca XIX – načala XX veka. Moskva 2001. Staroruská čítanka. Praha 1989. HERMENEUTIKA LITERÁRNÍHO TEXTU Pechal Obecná teorie rozumění a recepční estetika. Oblast literární hermeneutiky jako výkladu literárního díla – postižení jeho smyslu v kontextu celistvého lidského chování. Literární text – jeho polysémie, záhadná a tázací podoba. Recepční estetika a horizont očekávání. Dílo navrhuje určité čtení – studium struktury vepsané do textu. Estetická situace a znak. Recepční autor. Kontextová pole interpretace literárního díla. Seminář vychází ze čtení děl současné ruské literatury a z otázky: Jak číst moderní ruskou literaturu? Studijní literatura: Svatoň, V.: Z druhého břehu. Torst. Praha 2002. (studie a eseje o ruské literatuře). Svatoň, V: Proměny dávných příběhů. UK Praha. 2004.(o poetice ruské prózy). Mathauser, Z.: Estetika racionálního zření. UK Praha. 2000. Mathauser, Z.: Báseň na dosah eidosu. UK Praha. 2005. (fenomenologie a ruská literatura a literární věda). Grygar, M.: Terminologická slovník českého strukturalismu. Host. Brno 1999. Znak, struktura, vyprávění. Host. Brno. 2002. (výbor z prací francouzského strukturalismu). Exotika. Host. Brno. 2003. (výbor z prací tartuské školy). RUSKÁ LITERÁRNÍ VĚDA Pechal Disciplína se zabývá vývojem ruských literárněvědných koncepcí. Lze vyčlenit dvě linie literárněvědného bádání. První je historická poetika – popis morfologie textu – formule, motiv, syžet, vypravěč, formální postup, žánr, styl – představitelé - A.N. Veselovkij, V.V. Vinogradov, ruská formální škola, sémiotika a strukturalismus tartuské školy. Z druhé strany se rýsuje „dějinně filozofická“ koncepce – A. A. Potebňa, M.M. Bachtin a jeho kritika formální školy, koncepce dialogu, polyfonie, vypravěče, renesančního vidění. Seminář uvede hlavní představitele ruského literárněvědného bádání a myšlenkových koncepcí v diachronním vývoji a synchronním průřezu. Studijní literatura: Šklovskij, V.: Teorie prózy. Praha 1933 Zima, Peter V.: Literární estetika. Olomouc 1998 Bachtin, M. M.: Román jako dialog. Praha 1980 Lotman, J.: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990 Propp, V.: Morfologie pohádky. Praha 1970 Jakobson, R.: Poetická funkce. Praha 1995 Tyňanov, J. N.: Literární fakt. Praha 1988 Veselovskij, A.N.: Istoričeskaja poetika. Leningrad 1940. Vinogradov, V.V.: O jazyke chudožestvennoj prozy. Moskva 1980 Svatoň, V.: Z druhého břehu. Torst. Praha 2002. (studie a eseje o ruské literatuře) Mathauser, Z.: Estetika racionálního zření. UK Praha. 2000 Teorija literatury. Moskva 2004. (Teoretičeskaja poetika) Další literatura souvisí s jednotlivými představiteli ruské formální školy a tartuské školy. KAPITOLY Z NORMATIVNÍ MLUVNICE RUŠTINY Vysloužilová Disciplína má srovnávací teoreticko-praktický charakter. Navazuje na ucelené poznatky ze systémové gramatiky nižších ročníků, doplňuje je o nejnovější poznatky ze synchronní gramatiky, zejména o současných vývojových tendencích, o aktuálních frekventovaných žánrech (publicistiky, odborného stylu), o pohybu v jazykové normě apod. Výběr jevů, jejich teoretická prezentace a následná praktická fixace se podřizují požadavkům na výstupní úroveň studentovy cizojazyčné komunikativní kompetence, především na její normativnost. Důraz na zvládnutí jazykové specifiky různých stylů a žánrů (především stylu odborného) vede i k rozvoji studentovy kognitivnědovednostní kompetence (poznatková báze, operace komplexní analýzy cizojazyčného textu). Obsahová náplň: Ruský odborný styl a jeho jazyková specifika (systematizace poznatků). Malé žánry ruského odborného stylu a jejich jazykově stylistická charakteristika. Ruská definice a její jazyková realizace. Vyjadřování kvantity a kvality v ruštině v porovnání s češtinou. Studijní literatura: Brčáková, D. – Chlupáčová, K.: Kapitoly z praktické mluvnice. SPN, Praha 1989 Flídrová,H. – Žaža,S.: Sintaksis russkogo jazyka v sopostavleniji s češskim. Olomouc 2005 Kochtev, N.N. - Rozental´,D-E.: Praktičeskaja stilistika russkogo jazyka. M. 1984
Kostomarov, V.G.: Jazykovoj vkus epochi. M. 1992 Mrhačová, E.: Morfologie ruského jazyka. Slovesná flexe. PdF Ostrava 1973 Korrektirovočnyj kurs russkogo jazyka dlja prepodavatelej-rusistov iz ČSSR. M. 1981 Miškovská, J., Jelínková, V., Mašek, L., Štencel, L.: Přehled ruské mluvnice. Doplňkové skriptum. ČVUT 1990 Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy I,II. SPN Praha 1961 a 1960 JAZYKOVÁ KULTURA III Mikešová Kurz navazuje na předchozí jazykovou přípravu, rozvíjí příslušné znalosti a dovednosti na dílčích, aktuálních tématech. V tomto kurzu je kladen důraz na ústní formy projevu v uvedených tematických oblastech: Ruská národní povaha, Rusko jako obchodní partner, Ruská společnost (pravoslaví, humanitární organizace, disidenti a ochránce lidských práv). Studenti by měli bez obtíží rozumět autentickým televizním diskusím a reportážím, do detailů rozumět složitým odborným a publicistickým textům, spontánně a složitějšími větami se vyjádřit v diskusích, přizpůsobit se různým stylovým rovinám mluveného i psaného projevu, jasně a do detailů referovat o složitých skutečnostech, formulovat dobře strukturované, do hloubky jdoucí texty ke společensky aktuálním tématům. Studijní literatura: Miloslavskij, I. a kol.: 10 urokov russkogo dlja biznesmenov. Moskva, 1992 Ždanova, I. a kol.: Delovoj russkij. Moskva, 1995 Články z internetu, z ruských novin a časopisů Stěpanova, L., Vychodilová, Z.: Reálii russkoj pravoslavnoj cerkvi. VUP, Olomouc 1998, 2003 STYLISTIKA Pilátová Disciplína je zaměřena na komplexní vnímání jazykových prostředků (lexikon, gramatika, stavba textu, mimojazykové vyjadřování) v rámci specifických stylistických podmínek. Cílem je zapojit lingvistické znalosti studentů do kontextu stylistického hodnocení textu. Zdůrazňuje se pohled na stylistické shody a rozdíly mezi češtinou a ruštinou v obecné rovině jejich struktur i v hlavních subsystémech a stylech. Z funkčních stylů se analyzuje styl odborný, administrativní, publicistický i hovorový, přičemž se klade zvýšený důraz na oblast odborného a administrativního vyjadřování v ruštině i v češtině. Provádí se důsledné praktické srovnání textů. Na úvod se obecně charakterizuje postavení stylistiky, její možné koncepce a systém stylů. Studijní literatura: Krylova, O.A.: Osnovy funkcionalnoj stilistiki. Moskva 1976 Golub, I.: Stilistika russkogo jazyka. Moskva 2001 Bajkova, L., Skácel, J.: Stilistika sovremennogo russkogo jazyka. Ostrava 1994 Vasiljeva, A.N.: Praktičeskaja stilistika russkogo jazyka. 1989 Rozental´, D.Je.: Praktičeskaja stilistika russkogo jazyka. 1976 Kožina, M.N.: Funkcionalnaja stilistika. 1979 Grigorjeva, O.N.: Stilistika russkogo jazyka. 2000 Solganik, G.Ja.: Stilistika russkogo jazyka. Moskva 2002 Stilističeskij encyklopedičeskij slovar russkogo jazyka. Red. M.N. Kožina. Moskva 2003 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Pilátová, Machalová Základním cílem předmětu je všestranná příprava studentů k praktickému zvládnutí jednotlivých sociálních rolí souvisejících se sociální komunikací v běžných i náročných situacích profesního sociálního styku. Po absolvováním studia předmětu budou studenti: a) znát teoretické základy sociální komunikace, souvislosti a faktory ovlivňující její proces, podstatu a zvláštnosti základních forem sociální komunikace, které jsou nezbytně nutné pro vytvoření potřebných návyků a dovedností k jejich praktické aplikaci; b) mít osvojeny základní rétorické návyky a dovednosti v situacích jednání a vyjednávání, v základních situačních kontextech výkonu své profese, včetně řešení konfliktních a mezních situací; c) mít prohloubené a rozšířené sebepoznání, zejména v oblasti identifikace osobnostních předpokladů (svých silných a slabých stránek) zajišťujících efektivitu sociální interakce a komunikace. Studijní literatura: DeVito, J.A.: Základy mezilidské komunikace, Praha Grada 2001 Hayesová, N.: Základy sociální psychologie, Praha Portál, 1998 Křivohlavý, J.: Konflikty mezi lidmi, Praha Portál, 2002 Křivohlavý, J.: Neverbální komunikace, Praha SPN, 1988 Křivohlavý, J.: Jak si navzájem lépe porozumíme, Praha Svoboda, 1988 Vybíral. Z.: Psychologie lidské komunikace, Praha Portál, 2000
Výrost, J., Slaměník, I. (eds.): Aplikovaná sociální psychologie I., Praha Portál, 1998 Výrost, J., Slaměník, I. (eds.).: Aplikovaná sociální psychologie II., Praha Grada, 2001 VOLITELNÉ PŘEDMĚTY VOLITELNÉ PŘEDMĚTY A (DRUHÝ SLOVANSKÝ JAZYK) UKRAJINŠTINA I Anderš Cílem semináře je zdokonalení studentů-rusistů v ukrajinštině jako dalším slovanském jazyce. Texty, dialogy a praktická cvičení jsou zaměřeny na aktivní poznání gramatické stavby a slovní zásoby dnešní spisovné ukrajinštiny. Určitý čas v semináři bude věnován i nácviku překladu ukrajinských dokumentů. Překladatelské dovednosti by studentům v budoucnosti mohly napomoci lépe se uplatnit na pracovním trhu. Důraz bude kladen na jazykové shody a rozdíly mezi ukrajinštinou, češtinou a ruštinou. Studijní literatura: Anderš, J.: Ukrajinština vážně i vesele. Olomouc. 2002 Anderš, J.: Česko-ukrajinské dialogy. Jazyková etiketa. Vzory dokumentů. Brno 1998 Ukrajinsko-český slovník. Praha 1994 Česko-ukrajinský slovník Kyjiv 1987 Ukrajinština – čeština, Praktický jazykový průvodce. Bučovice 1998 Myronova, H.: Praktický kurs ukrajinštiny. Brno 1999 Moravec, J., Zatovkaňuk, M.: Ukrajinština pro Čechy a Slováky. Praha 1974 Калашник, В.С. и др.: Русско-украинский разговорник. Киев 1992 Вiнницька, В.М., Плющ, Н.П.: Українська мова. Київ 1997 Нiколаcва та iн.: Українська мова для iноземцiв (збiрник вправ). Київ 2002 Головащук, С.: Росiйсько-український словник сталих словосполучень. Київ 2001 Словник української мови в 11 томах. Київ 1970-80 Новий словник-довiдник росiйсько-української мови. Київ 1996 UKRAJINŠTINA 2 Anderš Cílem pokračovacího semináře je zdokonalení studentů-rusistů v ukrajinštině jako dalším slovanském jazyce. Texty, dialogy a praktická cvičení jsou zaměřeny na aktivní poznání gramatické stavby a slovní zásoby dnešní spisovné ukrajinštiny. Určitý čas v semináři bude věnován i nácviku překladu ukrajinských dokumentů. Překladatelské dovednosti by studentům v budoucnosti mohly napomoci lépe se uplatnit na pracovním trhu. Důraz bude kladen na jazykové shody a rozdíly mezi ukrajinštinou, češtinou a ruštinou. Studijní literatura: Macko, L., Sydorenko, O. : Ukrajinska mova. Kyjiv 1996 Anderš, J.: Ukrajinština vážně i vesele. Olomouc 1999 Anderš, J.: Česko - ukrajinské dialogy. Jazyková etiketa. Vzory dokumentů. Brno 1998 Ukrajinský obchodní dopis. 1. vydání, 1997 Ю.А. Исиченко и др. Самоучитель украинского языка. 3-е изд., переработанное и дополненное. Київ 1993 Muromceva, O.: Zbirnyk vprav z sučasnoji ukrajinskoji literaturnoji movy. Morfemika. Slovotvir. Morfolohija. Charkiv 1999 UKRAJINŠTINA 3 Anderš Cílem pokračovacího semináře je zdokonalení studentů-rusistů v ukrajinštině jako dalším slovanském jazyce. Texty, dialogy a praktická cvičení jsou zaměřeny na aktivní poznání gramatické stavby a slovní zásoby dnešní spisovné ukrajinštiny. Určitý čas v semináři bude věnován i nácviku překladu ukrajinských dokumentů. Překladatelské dovednosti by studentům v budoucnosti mohly napomoci lépe se uplatnit na pracovním trhu. Důraz bude kladen na jazykové shody a rozdíly mezi ukrajinštinou, češtinou a ruštinou. Studijní literatura: Сучасна українська лiтературна мова. За редакцією А.П. Грищенка. ”Вища школа”. Київ 1993 Leška, O., Savický, N., Šišková, R.: Mluvnice současné ukrajinštiny. Slovanský ústav. Euroslavica. Praha 2001 Anderš, J.: Ukrajinština vážně i vesele. Olomouc 1999 Anderš, J.: Česko - ukrajinské dialogy. Jazyková etiketa. Vzory dokumentů. Brno 1998 Ukrajinský obchodní dopis. 1. vydání, 1997 Ukrajinština. 3200 praktických vět. 5500 slovíček. Vydavatelství Ro-to-m. Brno 1998 Исиченко, Ю.А. и др.: Самоучитель украинского языка. 3-е изд., переработанное и дополненное. Київ 1993
UKRAJINŠTINA 4 Anderš Cílem pokračovacího semináře je zdokonalení studentů-rusistů v ukrajinštině jako dalším slovanském jazyce. Texty, dialogy a praktická cvičení jsou zaměřené na aktivní poznání gramatické stavby a slovní zásoby dnešní spisovné ukrajinštiny. Určitý čas v semináři bude věnován i nácviku překladu ukrajinských dokumentů. Překladatelské dovednosti by studentům v budoucnosti mohly napomoci lépe se uplatnit na pracovním trhu. Důraz bude kladen na jazykové shody a rozdíly mezi ukrajinštinou, češtinou a ruštinou. Studijní literatura: Leška, O., Savický, N., Šišková, R.: Mluvnice současné ukrajinštiny. Slovanský ústav. Euroslavica. Praha 2001 Anderš, J.: Ukrajinština vážně i vesele. Olomouc 1999 Anderš, J.: Česko - ukrajinské dialogy. Jazyková etiketa. Vzory dokumentů. Brno 1998 Ukrajinský obchodní dopis. 1. vydání, 1997 POLŠTINA PRO ZAČÁTEČNÍKY I Dobrotová Formování jazykové a komunikační kompetence posluchačů v oblasti základních dovedností (čtení, psaní, komunikace, poslech s porozuměním) s důrazem na základy polské gramatiky. Kurs je zaměřen spíše prakticky. Jeho posláním je poskytnout studentům zejména pasivní znalost polského jazyka. Probírají se základy polské gramatiky, základní slovní zásoba a její rozšiřování, nácvik komunikačních situací, poslechová cvičení. V rámci výuky je využíván také audiovizuální kurs polského jazyka pro cizince Uczmy się polskiego. Studijní literatura: Bajor, E.; Madej, E.: Wśród ludzi i ich spraw. Kurs JP jako obcego dla humanistów. PWN, Warszawa – Łódź 1999 Bešta, T.: Základy polské mluvnice. Praha 1994 Chłopicka, M.; Fornelski, P.: Brak mi słów. Część I, Słownictwo tematyczne. Kraków 1984 Lewiński, P.: Oto polska mowa. WUW, Wrocław 2001 Miodunka, W.: Uczmy się polskiego I - audiovizuální kurz, PFUN, Warszawa 1996 Posigenrová, K.; Seretny, A.: Czy Czechów jest trzech? Učebnice PJ pro Čechy. Krakov 1992 Szelc-Mays Rybicka, M.E.: Słowa i słówka, Universitas, Kraków 2003 POLŠTINA PRO ZAČÁTEČNÍKY II Dobrotová Pokračování kurzu Polština pro začátečníky 1. Formování jazykové a komunikační kompetence posluchačů v oblasti základních dovedností (čtení, psaní, komunikace, poslech s porozuměním) s důrazem na základy polské gramatiky. Kurs je zaměřen spíše prakticky. Jeho posláním je poskytnout studentům zejména pasivní znalost polského jazyka. Probírají se základy polské gramatiky, základní slovní zásoba a její rozšiřování, nácvik komunikačních situací, poslechová cvičení. V rámci výuky je využíván také audiovizuální kurs polského jazyka pro cizince Uczmy się polskiego. Studijní literatura: Bajor, E.; Madej, E.: Wśród ludzi i ich spraw. Kurs JP jako obcego dla humanistów. PWN, Warszawa – Łódź 1999 Bešta, T.: Základy polské mluvnice. Praha 1994 Chłopicka, M.; Fornelski, P.: Brak mi słów. Część I, Słownictwo tematyczne. Kraków 1984 Lewiński, P.: Oto polska mowa. WUW, Wrocław 2001 Miodunka, W.: Uczmy się polskiego I - audiovizuální kurz, PFUN, Warszawa 1996 Posigenrová, K.; Seretny, A.: Czy Czechów jest trzech? Učebnice PJ pro Čechy. Krakov 1992 Szelc-Mays Rybicka, M.E.: Słowa i słówka, Universitas, Kraków 2003 POLŠTINA PRO MÍRNĚ POKROČILÉ I Dobrotová Výuka je zaměřena zejména na prohlubování vyjadřovacích schopností studentů. Podmínkou pro přijetí do kurzu je absolvování kurzu polština pro začátečníky 1,2, na který kurz navazuje. Cvičení jsou zaměřena zejména na praktické a aktivní využívání polštiny v rámci náročnějších konverzačních okruhů včetně porozumění tématicky zaměřených poslechových cvičení. Studijní literatura: Bajor, E.; Madej, E.: Wśród ludzi i ich spraw. Kurs JP jako obcego dla humanistów. PWN, Warszawa – Łódź 1999 Bešta, T.: Základy polské mluvnice. Praha 1994 Chłopicka, M.; Fornelski, P.: Brak mi słów. Część I, Słownictwo tematyczne. Kraków 1984 Kajetanowicz, H.: Licz się ze słowami, Ćwiczenia leksykalne i frazeologiczne. GWO, Gdańsk 1998 Lewiński, P.: Oto polska mowa. WUW, Wrocław 2001 Miodunka, W.: Uczmy się polskiego I - audiovizuální kurz, PFUN, Warszawa 1996
Miodunka, W.: Uczmy się polskiego II - audiovizuální kurz, PFUN, Warszawa 1996 Posigenrová, K.; Seretny, A.: Czy Czechów jest trzech? Učebnice PJ pro Čechy. Krakov 1992 Posigenrová,K.; Seretny, A.: Coraz blizej Polski, učebnice PJ pro Čechy, část II Krakov 1997 Szelc-Mays Rybicka, M.E.: Słowa i słówka, Universitas, Kraków 2003 POLŠTINA PRO MÍRNĚ POKROČILÉ II Dobrotová Pokračování kurzu Polština pro mírně pokročilé 1. Rozšiřování slovní zásoby, gramatická cvičení, nácvik složitějších komunikačních situací, poslechová cvičení. V rámci výuky je rovněž využíván audiovizuální kurs polského jazyka pro cizince Uczmy się polskiego II. Studijní literatura: Bajor, E.; Madej, E.: Wśród ludzi i ich spraw. Kurs JP jako obcego dla humanistów. PWN, Warszawa – Łódź 1999 Bešta, T.: Základy polské mluvnice. Praha 1994 Chłopicka, M.; Fornelski, P.: Brak mi słów. Część I, Słownictwo tematyczne. Kraków 1984 Kajetanowicz, H.: Licz się ze słowami, Ćwiczenia leksykalne i frazeologiczne. GWO, Gdańsk 1998 Lewiński, P.: Oto polska mowa. WUW, Wrocław 2001 Miodunka, W.: Uczmy się polskiego I - audiovizuální kurz, PFUN, Warszawa 1996 Miodunka, W.: Uczmy się polskiego II - audiovizuální kurz, PFUN, Warszawa 1996 Posigenrová, K.; Seretny, A.: Czy Czechów jest trzech? Učebnice PJ pro Čechy. Krakov 1992 Posigenrová,K.; Seretny, A.: Coraz blizej Polski, učebnice PJ pro Čechy, část II Krakov 1997 Szelc-Mays Rybicka, M.E.: Słowa i słówka, Universitas, Kraków 2003 VOLITELNÉ PŘEDMĚTY B (BLOK LINGVISTICKÝCH DISCIPLÍN) JAZYK SOUČASNÉ RUSKÉ MLÁDEŽE Stěpanova Cílem kurzu je seznámení se současnou mluvenou ruštinou. Kurz povede rodilá mluvčí. Témata konverzačních okruhů odpovídají aktuálnímu dění v Rusku a jsou spojena s klíčovými současnými ruskými reáliemi: problémy mládeže a armády, problémy narkotik a zločinnost, ruský systém školství apod. Kurz je zaměřen tak, aby přiblížil nácvik hovorové ruštiny přirozeným podmínkám komunikování. Přednášky nastíní posluchačům změny, které proběhly v ruském jazyce ve dvou posledních desetiletích. Značná pozornost bude věnována jevům konvenčního vyjádřování žargonního původu, které je nyní v Rusku velmi rozšířené. Procvičování lexika a frazeologie běžné v jazyce současné ruské mládeže pomůže posluchačům osvojit si jazyk jejich vrstevníků v současném Rusku. Studijní literatura: Nikitina, T.G.: Tak govorit molodež. Sankt-Petěrburg 1998 Mokienko, V.M. – Nikitina, T.G.: Boljšoj slovarj russkogo žargona. Sankt-Petěrburg 2000 Kostomarov, V.G. Jazykovoj vkus epohi. Moskva 1994 Škapenko, T. – Hubner, F.: Russkij „tusovočnyj“ kak inostrannyj. Kaliningrad 2003 Sovremennaja russkaja reč: sostojanie i funkcionirovanie. Sankt-Petěrburg 2004 E.Zemskaja a kol. 1996. Russkija jazyk konca XX stoletija (1985-1995). Moskva H.Walter a kol. 2004. Slovarj: Zaimstvovanija v russkom substandarte. Anglicizmy. Moskva Romanov, A.Ju.: Anglicizmy i amerikanizmy v russkom jazyke i otnošenie k nim. Sankt-Petěrburg 2000 OBCHODNÍ KORESPONDENCE 1 Vobořil Cílem kurzu je seznámit studenta s jazykovými, stylistickými a formálními zvláštnosti obchodního dopisu jako útvaru administrativního stylu; důraz je kladen především na odlišnosti v uvedených normách mezi češtinou a ruštinou. U studenta jsou vytvářeny a postupně automatizovány návyky pro práci s dokumenty, dovednost oboustranného překladu, především z cizího do mateřského jazyka, ale i samostatné stylizace dopisu v mateřském i cizím jazyce. Studenti se seznamují nejprve s dopisy úředními týkajícími se obecné společenské problematiky a svou strukturou jednoduššími (dotaz, sdělení, blahopřání, soustrast, pozvání, průvodní dopis), poté se přechází k ryze obchodním dopisům – nabídka, poptávka, reklamace. Studijní literatura: Csiriková, M. – Vysloužilová, E.: Ruština v praxi. Leda, Praha 2002 Dynda, A. – Dyndová. E.: Česko ruská obchodní korespondence. Pragoeduca. Praha 1998 Hutarová, M. – Horvátová, M.: Ruská korespondence a jednání pro hospodářskou praxi. Ekopress, Praha 2001 Hutarová, M. – Hucl. V.: Ruská obchodní korespondence. Ekopress, Praha 2002 (druhé aktualizované vydání) Konopielko, B.: Русский язык делового общения. WUW, Wrocław, 1996
RUŠTINA V MÉDIÍCH Mikešová Volitelná disciplína, jejímž úkolem je seznamovat studenty s aktuálním životem současného Ruska, tak jak je prezentován v ruských sdělovacích prostředcích – veřejnoprávní televizní stanici ORT a v ruské publicistice různého zaměření. Pracuje se s televizními, politickými, ekonomickými a zábavnými pořady, články z ruských novin a časopisů o politice, kultuře a veřejném životě. Studenti si rozšiřují slovní zásobu a poznatky z oblasti kulturněspolečenských politických a ekonomických reálií soudobé ruské společnosti. V kurzu se probírají nejnovější společensko-politické a kulturní události Ruska s přihlédnutím k evropskému a světovému kontextu. Studijní literatura: Noviny, časopisy, internetové materiály, videomateriály. RUSKÁ FRAZEOLOGIE Stěpanova Cílem kurzu je podat ucelený přehled o ruské frazeologii, pramenech a vývoji ruských frazémů. Kurz vymezí hlavní pojmy frazeologie jako vědy, popíše kategoriální vlastnosti frazémů a jejich specifikum v porovnání s volnými slovními spojeními. Dále se kurz zaměří na prameny frazémů: lidovou mluvu, historii, biblické a antické prameny, diferencuje frazémy původní a převzaté. Budou vytyčeny archaické tvary v rámci frazémů, vývoj a změny frazémů a vznik nových jednotek. Zvláštní pozornost bude věnovaná frazémům převzatým z evropských jazyků – němčiny, angličtiny a francouzštiny. Studijní literatura: Mokienko, V.: Slavjanskaja frazeologija. Moskva 1980. Bierich А., Mokienko V., Stěpanova, L.: Russkaja frazeologija. Istoriko-etimologičeskij slovarj. Moskva, 2005. Mokienko V., Stěpanova, L., Malinski, T.: Russkaja frazeologija dlja čehov. Olomouc 1995. Stěpanova, L.: Česká a ruská frazeologie: diachronní aspekty. Olomouc, 2004. Mokienko, V., L.Stěpanova, L., Malinski, T., Walter, H.: Russkaja frazeologija dlja nemcev. Sankt-Peterburg 2005. Mokienko, V. Novaja russkaja frazeologija. Opole, 2003. Mokienko, V. Davajte govoritj pravilno. Trudnosti sovremennoj russkoj frazeologii. Sankt-Petěrburg 2003. SOUČASNÁ SLOVNÍ ZÁSOBA V OBLASTI SOCIÁLNÍ SFÉRY Vychodilová Cílem kurzu je seznamovat studenty s aktuálními procesy ve vývoji slovní zásoby v oblasti, ve které v období posledních dvaceti let došlo k nebývalým změnám. Společensko-politické přeměny se zásadním způsobem odrazily v sociální sféře – vznikají nové instituce, mění se sociálně-právní vztahy atd. Současné dostupné slovníky dosud většinu jazykových pojmenování těchto nových skutečností neobsahují. Na odborných textech (převážně z internetových zdrojů) budou studenti vyhledávat a všestranně analyzovat novou terminologii, vytvářet tematické glosáře z jednotlivých sociálních oblastí (sociální politika, sociální práce, humanitární činnost atd.). Získané poznatky mohou pak využít zejména ve své budoucí překladatelské praxi. Studijní literatura: Odborné texty z příslušných internetových stránek. TEORIE DIALOGICKÉ ŘEČI Flídrová Kurz je věnován vybranému dílčímu problému moderní jazykovědy, jímž lze obohatit teoretické poznatky získané studiem tradičních lingvistických disciplín. Jedná se o komunikativní lingvistku, kdy se studuje fungování jazyka v konkrétní řečové situaci za výrazného uplatnění faktorů sociolingvistických, psycholingvistických a lingvopragmatických. Pozornost je zaměřena na rozhovor ve skupinách, jehož jazykovým projevem je polylog, kterému bylo doposud v lingvistice věnováno málo místa. Na materiále ruského hovorového i kodifikovaného polylogického textu se sledují jak jeho komunikační aspekty, tak jazyková výstavba. Studijní literatura: Flídrová, H.: Sociolingvistické a psycholingvistické aspekty dialogu a polylogu v ruštině. AUPO, SPN, Praha 1989 Bell, R.T.: Sociolingvistika. Moskva 1980 Janoušek, J.: Společná činnost a komunikace. Praha 1977 Studie z textové lingvistiky. UP, Olomouc 1990 Nebeská, I.: Úvod do psycholingvistiky. Jinočany 1992
TYPOLOGIE SLOVANSKÉ VĚTY Anderš Cílem přednášky je seznámit studenty s obecným profilem slovanské věty a diferenciací současných slovanských jazyků podle určitých typů vět. Typologii slovanské věty je možné definovat jako nauku o typech jednoduché věty se stejnými nebo podobnými modely. Zdůrazňuje se přitom poznání principů syntakticko-sémantického modelování, na nichž se má budovat typologie věty v slovanských jazycích, zajištění vnitroslovanské kontrastní charakteristiky a určení specifických charakteristických rysů každého slovanského jazyka. Cílem výuky je tedy na jedné straně hlouběji proniknout do podstaty slovanské věty jako systému a na druhé zjistit typologické rozdíly v struktuře jednoduchých vět jednotlivých slovanských jazyků. Rámcově časové a tematické vymezení probírané látky: vlastní lingvistická typologie i kategoriální typologie nejdůležitější rysy slovanské věty v minulosti charakteristika obecného profilu slovanské věty v porovnání s obecným profilem jiných velkých evropských jazyků charakteristika slovanské věty v mezislovanském porovnávacím plánu vypracování zásad syntakticko-sémantického modelování slovanské věty určení základních typů minimálních větných struktur stanovení repertoáru strukturních modelů a popis jejich sémantických realizací určení shod a rozdílů mezi slovanskými jazyky Studijní literatura: Mrázek, R.: Typologie slovanské jednoduché věty. In: Československé přednášky pro VI. mezinárod. sjezd slavistů v Praze. Praha 1968, s. 67-70 Anderš, J.: K typologickému studiu slovanské věty: základ srovnávání. In: Česká slavistika. České přednáškypro XIII. Mezinárodní kongres slavistů, Ljubljana 15.-21.8.2003. Praha 2003 Anderš, J.: Typolohija prostych dijeslivnych rečen´u čes´kij movi v zistavlenni z ukrajins´koju. Naukova dumka, Kyjiv 1983 Daneš, F. a kol.: Větné vzorce v češtině. Praha 1986 Zatovkanjuk, M.: Sopostavitel´noie izučenie blyzkorodstvennych jazykov i aspekt tipologičeskij. In: Československá rusistika, roč. 34,1989, č. 3, s. 121-125 Zatovkaňuk, M.: Otázka shod a rozdílů při konfrontaci blízce příbuzných jazyků. In: Slavia roč. 55, 1986, č. 2, s. 133-139 Doporučená literatura: Mrazek, R.: Spravnitel´nij sintaksis slavjanskych jazykov. Ischodnye struktury prostogo predloženija. Univerzita J.E. Purkyně v Brně, 1990. Zimek, R.: Sémantická výstavba věty. Praha 1980. Grepl, M., Karlík, P.: Gramatické prostředky hierarchizace sémantické struktury věty. Brno 1983 VYBRANÉ KAPITOLY Z JAZYKA Flídrová Pozornost je věnována vybraným dílčím problémům obecné i ruské jazykovědy v konfrontačním rusko-českém plánu, aby tak byly doplněny a zpřehledněny znalosti získané studiem jednotlivých jazykovědných disciplín. Vybraná témata: Suprasegmentální prvky v jazyce; teorie jazykového znaku; nové tendence v obohacování ruské slovní zásoby; různá kritéria klasifikace frazeologismů; hlavní směry strukturalismu v jazykovědě; stylistický systém ruštiny ve srovnání s češtinou. Teoretické poznatky jsou demonstrovány na konkrétním jazykovém materiále. K pochopení některých jevů současného stavu jazyka a rozdílů mezi ruštinou a češtinou napomáhá nezbytný historický komentář. Studijní literatura: Černý, J.: Úvod do studia jazyka. Rubico, Olomouc 1998 Kratkaja russkaja grammatika (pod red. Švedovové, N.Ju., Lopatina, V.V.), Moskva 1989 Rozental´, D.E., Golub, I.B., Telenkova, M.A.: Sovremennyj russkij jazyk, Moskva 1994 Žaža, S.: Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. Brno 1999 VOLITELNÉ PŘEDMĚTY C (BLOK PŘEKLADATELSKO-TLUMOČNICKÝCH DISCIPLÍN) PŘEKLADATELSKÉ PRAKTIKUM 1 Stěpanova Je zaměřeno na osvojení základních překladatelských postupů (kompenzace, doplnění a vynechání) na konkrétních textech různých funkčních stylů (zejm. publicistického a odborného), na uplatnění různých druhů ekvivalentnosti, důraz se klade na způsoby překládání termínů, terminologických slovních spojení, slovesných sousloví. Je nutno
také upozornit na význam slovosledu v terminologickém slovním spojení. Je zdůrazněn význam extralingvistických faktorů při vytváření řečového významu, což je jedním ze základních rysů komunikativně funkčního přístupu v teorii i praxi. Překladatelské postupy jsou osvojovány v rámci tematického okruhu ekonomika, finance, banky, jehož terminologii a slovní zásobu student postupně absorbuje. Studijní literatura: D. Žváček: Úvod do teorie překladu (pro rusisty), Olomouc 1994 D. Žváček: Kapitoly z teorie překladu I (odborný překlad), Olomouc 1995 E. Vysloužilová, H. Flídrová, M. Machalová: Cvičebnice překladatelství a tlumočnictví pro ruštináře I., Olomouc 1994 M. Csiriková, E. Vysloužilová: Translatologická lexikálně gramatická a aktivizující cvičení, UP Olomouc 1998 Hrdlička, M.: Translatologický slovník. Praha 1998. překladové a výkladové ekonomické slovníky Články, statě: Vybrané články z časopisů TOP. Preklad odborného textu. Bratislava 1977. Vybrané články ze sborníků Rossica Ostraviensia. Ostrava 1993-2000. PŘEKLADATELSKÉ PRAKTIKUM 2 Machalová V překladatelském praktiku II stavějí studenti na znalostech a dovednostech získaných v předchozím studiu. Stupeň vybavenosti studentů teoretickými znalostmi i praktickými překladatelskými dovednostmi získanými v absolvovaných translatologických disciplínách umožňuje provádět složitější translatologické operace na neadaptovaných textech odborného a publicistického stylu. Překladatelské postupy jsou osvojovány v rámci tematického okruhu ekonomika, finance, banky, jehož terminologii a slovní zásobu student postupně absorbuje. Základní téma je dále členěno na tematické podcelky, a to: Obecné otázky ekonomiky, Banky, finance, Vnitřní a zahraniční obchod. Jde o tematickou oblast, jejíž terminologie se v ruštině rychle vyvíjí, což je mj. i stimulačním faktorem pro samostatný tvůrčí přístup posluchačů k práci v překladových cvičeních. Studijní literatura: Žváček, D.: Kapitoly z teorie překladu I (odborný překlad), Olomouc 1995. Vysloužilová, E., Flídrová, H., Machalová, M., Vychodilová, Z.: Cvičebnice překladu pro rusisty I, Politika, Ekonomika, Olomouc 2002. Csiriková, M., Vysloužilová, E.: Translatologická lexikálně gramatická a aktivizující cvičení, UP Olomouc 1998. Hrdlička,M.: Translatologický slovník. Praha 1998. Články, statě: Vybrané články z časopisů TOP. Preklad odborného textu. Bratislava 1977. Vybrané články ze sborníků Rossica Ostraviensia. Ostrava 1993-2000. PŘEKLADATELSKÉ PRAKTIKUM 3 Stěpanova Při všestranné práci s aktuálními překladovými texty z tematického okruhu soudnictví, kriminalita a toxikomanie studenti nacvičují profesionální přístup k práci překladatele a precizují své překladatelské výkony. Kurz je koncipován tak, aby si studenti osvojili odbornou terminologii daného tematického okruhu, zvláštní pozornost je věnována ustáleným spojením a novým výrazům v ruském soudnictví. Kurz předpokládá, že studenti budou používat nejen dostupných pramenů (slovníků, gramatik apod.), ale též materiálů z ruského Internetu (především odborných článků a výkladových i překladových slovníků atd.). Studijní literatura: E.Vysloužilová, H.Flídrová, M.Machalová: Cvičebnice překladatelství a tlumočnictví pro ruštináře I. Olomouc 1994 E. Vysloužilová, H. Flídrová, M. Machalová: Cvičebnice překladatelství a tlumočnictví pro ruštináře II., Olomouc 1994 M. Csiriková, E. Vysloužilová: Translatologická lexikálně gramatická a aktivizující cvičení, UP Olomouc 998 překladové a výkladové slovníky probíraných tematických oblastí. Články, statě: Vybrané články z časopisů TOP. Preklad odborného textu. Bratislava 1977. Vybrané články ze sborníků Rossica Ostraviensia. Ostrava 1993-2000.
PŘEKLADATELSKÉ PRAKTIKUM 4 Pilátová Jako volitelná disciplína dále prohlubuje znalosti a dovednosti získané v předchozích semestrech. Cílem je shrnout, systematizovat a rozšířit získané vědomosti (slovní zásoba, gramatika, fráze, reálie) a upevnit překladatelské dovednosti na materiálu již probíraných témat (tj. Ekonomika – Statistika, Daně, Banky, Struktura organizace; Politika – Státní zřízení, Návštěvy, Volby; Kriminalita, Soudnictví). Důraz je kladen na mimoškolní práci s textem, výběr z několika řešení a přípravu studijního materiálu překladatele (tj. sylaby, sumáře témat, slovníky zkratek, vyhledávání na internetu aj.). Nabízí se i prostor pro aktuálně zvolené téma (př. vstup ČR do EU, problematika cestovního ruchu, strukturovaný životopis atd.). Studijní literatura: D. Žváček: Kapitoly z teorie překladu I (odborný překlad), Olomouc 1995 E. Vysloužilová, H. Flídrová, M. Machalová: Cvičebnice překladatelství a tlumočnictví pro ruštináře I. , II. , III. Olomouc 1994, 1998. M. Csiriková, E. Vysloužilová: Translatologická lexikálně gramatická a aktivizující cvičení, UP Olomouc 1998. Články, statě: Vybrané články z časopisů TOP. Preklad odborného textu. Bratislava 1977. Vybrané články ze sborníků Rossica Ostraviensia. Ostrava 1993-2000. M. Hrdlička: Translatologický slovník. P. 1998. aktuální texty z ruské publicistiky včetně internetových pramenů TLUMOČNICKÉ PRAKTIKUM 1 Machalová Tlumočnické praktikum I si klade za cíl vytvoření předkomunikativních dovedností jako přechodu k oboustrannému tlumočnickému nácviku, a to jak v řízeném nácviku v posluchárně, tak i v řízené samostatné domácí přípravě. Výchozím jazykem je ruština jako cizí jazyk. Základy tlumočnické kompetence jsou kladeny v rámci zvolené odborné tématiky (Politika - Státní návštěvy, Parlament, Volby, Smlouvy, Jednání, Úmluvy), s použitím gradovaného systému cvičení. Ta jsou analytická (osvojování funkčních a slovníkových ekvivalentů), syntetická (jev ve větě, popř. mikrokontextu) a paměťová (pohotovost a upevňování vyjadřovacích schopností studenta). Z tlumočnických postupů se věnuje vedle transformace pozornost modulacím. Studijní literatura: Kaškurevič, L.G., Korosteleva, N.V.: O perevodčeskich umenijach. RJaZR, 1986, 2, 71- 75 Kurillová, M.: Čeština jako cílový jazyk v procesu simultánního tlumočení. (Empirická studie na rusko-českém materiálu). Jazykovědné aktuality, XXXV, 1998, č. 3 a 4 M. Polanský: Terminologizace, determinologizace a reterminologizace RTaP 1978, 1 D. Žváček: Úvod do teorie překladu (pro rusisty), Olomouc 1994 D. Žváček: Kapitoly z teorie překladu I (odborný překlad), Olomouc 1995 Vysloužilová, E., Flídrová, H., Machalová, M., Vychodilová, Z.: Cvičebnice překladu pro rusisty I, Politika, Ekonomika, Olomouc 2002 M. Csiriková, E. Vysloužilová: Propedeutická tlumočnická cvičení I. , UP Olomouc 1997 M. Csiriková, E. Vysloužilová: Translatologická lexikálně gramatická a aktivizující cvičení, UP Olomouc 1998 O. Man: Ruské lexikografické termíny, jejich chápání a překlad, RTaP 1989, 3, 13-16 M. Formánková: Charakteristika tlumočnických postupů, ČsR XXXII, 1987, 1, 6-11 M. Csiriková: Kognitivní osvojování funkčních dominant textu při tlumočnickém nácviku, Rossica Ostraviensia 1995, 193 an. M. Hrdlička: K pojmu ekvivalence v teorii překladu, ČSR 1982, XXVII, 5, 222-224 M. Polanský: Terminologizace, determinologizace a reterminologizace RTaP 1978, 1 S.Benešová, E. Dvořáková, M. Dlouhý...: Rusko-český slovník 1 (? - О), SPN Praha, NRJ Moskva 1978 S.Benešová, E. Dvořáková, M. Dlouhý...: Rusko-český slovník 2 (П - Я), SPN Praha, NRJ Moskva 1978 M. Borská, E. Dvořáková, J. Jegličková..: Česko-ruský slovník 1 (A - O), SPN Praha, NRJ Moskva 1976 M. Borská, E. Dvořáková, J. Jegličková..: Česko-ruský slovník 2 (P - Ž), SPN Praha, NRJ Moskva 1976 H. Flídrová, M. Machalová, J. Potomková, L. Vobořil, E. Vysloužilová: Překladový slovník Čeština Ruština Angličtina z oblasti ekonomické, finanční, politické a sociálně právní; Votobia 1997 M. Csiriková, E. Vysloužilová a kol.: Odborný slovník česko-ruský z oblasti ekonomické, politické a právní; Linde Praha 1999 M. Csiriková, E. Vysloužilová a kol.: Odborný slovník rusko-český z oblasti ekonomické, politické a právní; Linde Praha 1999 MI.
TLUMOČNICKÉ PRAKTIKUM 2 Machalová Tlumočnické praktikum II si klade za cíl zdokonalení dovednosti oboustranného tlumočení jak z listu, tak i simultánního tlumočení, ke kterému je využívána odborná posluchárna. K tlumočení se přistupuje po všestranné jazykové přípravě, klade se důraz na pochopení textu a zvládnutí terminologie. Pracuje se s texty z různých stylových rovin (odborný, publicistický) a se zastoupením různých žánrů (krátká zpráva, reklamní text, odborné sdělení aj.). Je probírán tematický okruh Ekonomika, Finance, Bankovnictví, je akcentováno zvládnutí terminologické frazeologie z této oblasti, jsou zohledňovány změny v ekonomické sféře, a tak jsou studentovi poskytovány vedle translatologických dovedností i poznatky "reáliové". Každý výkon tlumočníka je zaznamenáván, chyby jsou analyzovány. Studijní literatura: Kaškurevič, L.G., Korosteleva, N.V.: O perevodčeskich umenijach. RJaZR, 1986, 2, 71- 75 Kurillová, M.: Čeština jako cílový jazyk v procesu simultánního tlumočení. (Empirická studie na rusko-českém materiálu). Jazykovědné aktuality, XXXV, 1998, č. 3 a 4 M. Polanský: Terminologizace, determinologizace a reterminologizace RTaP 1978, 1 D. Žváček: Kapitoly z teorie překladu I (odborný překlad), Olomouc 1995 E. Vysloužilová, H. Flídrová, M. Machalová: Cvičebnice překladatelství a tlumočnictví pro ruštináře I. , II. , Olomouc 1994 M. Csiriková, E. Vysloužilová: Propedeutická tlumočnická cvičení I. , UP Olomouc 1997 O. Man: Ruské lexikografické termíny, jejich chápání a překlad, RTaP 1989, 3, 13-16 M. Formánková: Charakteristika tlumočnických postupů, ČsR XXXII, 1987, 1, 6-11 M. Csiriková: Kognitivní osvojování funkčních dominant textu při tlumočnickém nácviku, Rossica Ostraviensia 1995, 193 an. M. Hrdlička: K pojmu ekvivalence v teorii překladu, ČSR 1982, XXVII, 5, 222-224 M. Polanský: Terminologizace, determinologizace a reterminologizace RTaP 1978, 1 S.Benešová, E. Dvořáková, M. Dlouhý...: Rusko-český slovník 1 (? - О), SPN Praha, NRJ Moskva 1978 S.Benešová, E. Dvořáková, M. Dlouhý...: Rusko-český slovník 2 (П - Я), SPN Praha, NRJ Moskva 1978 M. Borská, E. Dvořáková, J. Jegličková..: Česko-ruský slovník 1 (A - O), SPN Praha, NRJ Moskva 1976 M. Borská, E. Dvořáková, J. Jegličková..: Česko-ruský slovník 2 (P - Ž), SPN Praha, NRJ Moskva 1976 H. Flídrová, M. Machalová, J. Potomková, L. Vobořil, E. Vysloužilová: Překladový slovník Čeština Ruština Angličtina z oblasti ekonomické, finanční, politické a sociálně právní; Votobia 1997 M. Csiriková, E. Vysloužilová a kol.: Odborný slovník česko-ruský z oblasti ekonomické, politické a právní; Linde Praha 1999 M. Csiriková, E. Vysloužilová a kol.: Odborný slovník rusko-český z oblasti ekonomické, politické a právní; Linde Praha 1999 TLUMOČNICKÉ PRAKTIKUM 3 Vysloužilová Na základě textů z různých stylů (odborný, publicistický a hovorový) a se zastoupením různých žánrů (krátká zpráva, reklamní text, rozhovor, odborné sdělení aj.) je zdokonalována dovednost oboustranného tlumočení z listu (po všestranné přípravě) a specifiky tlumočení konsekutivního. V simulovaných modelových situacích jsou nacvičovány jednotlivé operace. Klade se důraz na pochopení smyslu promluvy jako celku a možnosti jejího převodu se zachováním styl. příslušnosti. Je detailizována strukturace sdělení a pěstována schopnost vyčlenit její specifika z hlediska tlumočení. Zvláštní pozornost je věnována práci s termínem v oboustranném mikrokontextu a makrokontextu, lexikálně syntaktickým otázkám (synonymie, antonymie, paronymie aj.), jejichž neznalost ztěžuje převod. Studijní literatura: viz výše Tlumočnické praktikum I, II TLUMOČNICKÉ PRAKTIKUM 4 Vysloužilová Pozornost je věnována individuální kvalitě tlumočníkovy kompetence. Při oboustranném tlumočení, a to jak konsekutivním, tak i simultánním se kultivuje zejména výkon v cílovém jazyce (ruštině). Vedle systematického rozšiřování terminologického systému (v rámci témat Sociální sféra, Cestovní ruch), jsou zvlášť analyzovány a docvičovány lexikálně-gramatické jevy, které se podílejí na snižování tlumočníkova výkonu (např. rozlišování a převod přídavných jmen slovesných, přechodníků, tlumočení „obmykání“, pasiva aj.). K nácviku se používají žánrově různorodé texty všech stylů (kromě uměleckého). I nadále je každý výkon tlumočníka zaznamenáván, chyby analyzovány, odstraňovány v následných cvičeních. Souběžně s praktickým nácvikem je věnována pozornost samostatnému studiu odborných statí (viz seznam) a schopnosti aplikovat získané poznatky v praktickém výkonu. Studijní literatura:
viz výše Tlumočnické praktikum I, II PŘEKLAD UMĚLECKÉHO TEXTU 1 Vychodilová Na překládání krásné literatury je nahlíženo jako na zvláštní oblast umělecké tvořivosti. Okruhy témat jsou vybírány tak, aby semináře měly charakter tvůrčí diskuse a směřovaly ke kreativnímu přístupu k překládanému literárnímu artefaktu. V návaznosti na tradici českého uměleckého překladu je akcentována nutnost lingvistického i tzv. mimolingvistického přístupu. Filozofické východisko tvoří hermeneutika jako umění interpretace literárního artefaktu a její praktické využití v oblasti uměleckého překladu. V prvním semestru této volitelné disciplíny se pracuje převážně s paralelními českými a ruskými texty, analyzují se a hodnotí překlady renomovaných českých a ruských překladatelů, studenti se pokoušejí o vlastní překladatelská řešení, která si vzájemně posuzují a hodnotí. Studijní literatura: Levý, J.: Umění překladu. Praha 1998 Levý, J.: České teorie překladu (Vývoj překladatelských teorií a metod v české literatuře), sv. 1. 2, Praha 1996 Hrdlička, M.: Překladatelské miniatury, Praha, UK 1996 Kol. autorů překladatelské sekce Svazu československých spis.: Překlad lit. díla. Praha, Odeon 1970 Uličná, O.: Kritika překladu v praxi, Praha, FF UK 1997 (Texty z českých překladů souč. ruské literatury) Vrbová, A.: Stylistika pro překladatele. Texty a cvičení. Praha, UK 1998 PŘEKLAD UMĚLECKÉHO TEXTU 2 Vychodilová Cíle a základní filozoficko-metodologická východiska této navazující disciplíny jsou totožné s cíli a metodami Překladu uměleckého textu I. Posluchači, kteří Překlad uměleckého textu I úspěšně absolvovali, získali dostatečnou průpravu k pokusům o samostatné tvůrčí překládání ruské umělecké literatury do češtiny. K překládání jsou voleny pokud možno texty současných rusky píšících autorů, které dosud nebyly do češtiny přeloženy. Nejčastěji jsou to kratší prozodické útvary, komorní dramata, obzvlášť nadaní studenti se pokoušejí i o překlady poezie. Nejzdařilejší překlady mají možnost být veřejně publikovány. Studijní literatura: Levý, J.: Umění překladu. Praha 1998 Levý, J.: České teorie překladu (Vývoj překladatelských teorií a metod v české literatuře), sv. 1. 2, Praha 1996 Hrdlička, M.: Překladatelské miniatury. Praha, UK 1996 Kol. autorů překladatelské sekce Svazu českoslov. spis.: Překlad lit. díla. Praha, Odeon 1970 Překládání a čeština. Jinočany, H+H 2003. Hečko, B.: Dobrodružství překladu. Praha, Ivo Železný 2000 Mounin, G.: Teoretické problémy překladu. Praha, Karolinum 1999 Zambor,J.: Preklad jako umenie. Bratislava 2000 Popovič, A.: Problemy chudožestvennogo perevoda. Moskva 1980 + vybrané stati ze sborníků Translatologica Pragensia I – V, Praha 1984 – 1993 TLUMOČNICKÁ PROPEDEUTIKA Pilátová Prakticky zaměřený seminář uvádí do problematiky doprovodného oboustranného tlumočení. Klade si za cíl obeznámit studenty se specifickou podstatou tlumočníkovy práce s textem (výběr informace, redukce textu, odhad, kompenzace, stylizace) a položit tak základy pro elementární tlumočnické kompetence. Klade se důraz na uvědomělou přípravu před tlumočnickým nácvikem a na vyhodnocení předvedených výkonů. Nejprve se postupuje z ruštiny do češtiny, postupně se směr převodu obrací (princip narůstající obtížnosti). Probíhá především praktická práce se čteným i slyšeným textem, tj. nácvik a aplikace tlumočnických postupů (např. kompenzace a odhad v textu, komprese textu, nácvik paměti, automatizace jazykového materiálu aj.). Studijní literatura: M. Csiriková, E. Vysloužilová: Translatologická lexikálně gramatická a aktivizující cvičení. UP Olomouc 1998 N. Csiriková, E.Vysloužilová: Propedeutická tlumočnická cvičení I. UP Olomouc 1997 M. Formánková: Charakteristika tlumočnických postupů, ČsR XXXII, 1987, 1, 6-11 Jankovičová, J., Medlenová, S.: Cvičebnice z ruského konzekutívneho tlmočenia. FF UK Bratislava 1983 Keníž, A.: Úvod do komunikačnej teorie tlmočenia. UK Bratislava 1980 Čužakin, A.: Mir perevoda – 2./3. Practicum. Moskva 2000 Čužakin, A.: Ustnyj perevod XXI: teorija + praktika, perevodčeskaja skoropis. Moskva 2001
VOLITELNÉ PŘEDMĚTY D (BLOK LITERÁRNĚVĚDNÝCH A REÁLIOVÝCH DISCIPLÍN) ANALÝZA LITERÁRNÍHO TEXTU Pechal Elementy struktury literárního textu. Metodika kompozičního, syžetového a stylového rozboru děl moderní ruské literatury. Otázky uměleckého překladu. Seminář se věnuje detailní analýze vybraného textu. Dvouhodinový rozbor vede k domácí písemné formulaci problému a následnému vzájemnému posouzení. Jako příklad: Nabokovova povídka Jaro ve Fialtě. K zápočtu je předložen esej, jenž je napsán na základě dílčích domácích prací. Studijní literatura. Zadaná četba uměleckých textů. Průvodce po světové literární teorii. Praha 1988. Zima, Petr, V.: Literární estetika. Olomouc 1998. Eco, U.: Meze interpretace. Praha 2005. Teorija literatury. Moskva 2004. (Teorija chudožestvennogo diskursa). ETNIKA SNS Komendová Cílem semináře je seznámení s historickým vývojem, kulturou a současným postavením vybraných etnik SNS. Vzhledem k dominantnímu důrazu na východoslovanská etnika v rámci ostatních disciplín je tento seminář zaměřen zejména na neslovanské národy SNS. Smyslem disciplíny není poskytnutí slovníkového přehledu jednotlivých národů SNS, nýbrž porozumění problematice koexistence v rámci multietnického a multikulturního státu, otázce dialogu kultur nebo naopak odhalení kořenů etnické či konfesijní nenávisti. Vedle etnik, která dnes patří k velmi početným a hrají významnou roli v životě RF či SNS, je pozornost věnována i národům, které měly významné postavení v historii a vytvořily pozoruhodnou kulturu, avšak postupnou asimilací téměř zanikly. Vedle procesů národního uvědomění a úsilí o sebeurčení tak studenti poznávají i opačný proces zániku etnik a případné snahy o jejich revitalizaci. Studijní literatura: Šatava, L.: Jazyk a identita etnických menšin. Možnosti zachování a revitalizace. Praha 2001 Šnirel´man V.A.: Etnogenez i identičnosť: nacionalističeskije mifologii v sovremennoj Rossiji, Etnografičeskoje obozrenie 4/2003, s. 3-14 odborné články a monografie k příslušným tématům MODERNÍ RUSKÁ LITERATURA Pechal Komparatistický seminář se věnuje zejména vývoji ruské prózy. Hlavní pozornost je věnována interpretacím, které klasický ruský román a prózu přiřazují k moderní světové próze (Dostojevskij apod.), a dále otázce intertextovosti, zejména souvislostem mezi literaturou 19. a 20. století (Puškin – Siňavskij/Terc, Gogol – Bulgakov, gotický román – Nabokov aj.). Seminář směřuje k poznání celkového významu analyzovaných děl, zařazení do kontextu ruské i světové literatury. Je sledována otázka novátorství a naopak sepětí s literární tradicí, problematika původnosti a odvozenosti. Další sledovanou oblastí je hra s poetikou starších literárních směrů s parodickým záměrem (tvorba Puškina, Nabokova). Studijní literatura: Svatoň, V.: Z druhého břehu. Torst. Praha 2002. (studie a eseje o ruské literatuře). Svatoň, V: Proměny dávných příběhů. UK Praha. 2004.(o poetice ruské prózy). Drozda, M.: Narativní masky ruské prózy. UK, Praha 1990. Pospíšil, I.: Fenomén šílenství v ruské literatuře 19. a 20. stol. Brno 1995. Pechal, Z.: Hra v románu Vladimíra Nabokova. UP Olomouc 1999. RUSKÉ CÍRKEVNÍ REÁLIE Vychodilová, Štěpánova Volitelná disciplína, která osvětluje studentům tato témata: Stručné dějiny křesťanství, zvl. pravoslaví. Architektura chrámu. Pravoslavný církevní rok, svátky a obřady. Pravoslavná bohoslužba. Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku její historie a současnost. Administrativní struktura pravoslavné církve. Některé odlišnosti mezi pravoslavím a katolicismem. Křesťanská terminologie v rusko-českém srovnávacím plánu, shody a rozdílnosti v pravoslavném a katolickém pojmosloví. Výklad je průběžně aktualizován o současné dění v pravoslavném světě, zvláště v zemích bývalého Sovětského svazu a o novinky ze života pravoslavné církve v České a Slovenské republice. Studijní literatura: Stěpanova, L. – Vychodilová, Z.: Reálie ruské pravoslavné církve. Olomouc 1998, 2., přepracované Olomouc 2003 Slovník Judaismus - Křesťanství - Islám. Praha 1994
vydání
Bondarenko,E.O.: Prazdniki christianskoj Rusi. Kaliningrad 1993 Aleš, P.: Pravoslavná církev u nás. Brno 1993, Prešov 1998 dokumentární videofilmy s tematikou pravoslavné církve SVĚTOVÁ LITERATURA Pechal Cyklus přednášek, který je zaměřen na jedné straně k určitému tematickému nebo žánrovému úseku světové literatury XX. století., z druhé strany si klade za cíl monograficky představit výjimečné osobnosti národních literatur, kteří svým významem zasahují do světového kulturního kontextu. První linie je např. zaměřena na antiutopii, modernismus ve světovém románu 20. let, existenciální povídku a román, minimalismus v americké povídce. Druhá „osobnostní linie“ je zaměřena k analýze a interpretaci románů a povídek např. J. Zamjatina, G. Orwella, V. Nabokova, W. Goldinga, A. Camuse, K. Keseye, J. Cheevera, M. Bulgakova, S. Bellowa, F. Celina. Studijní literatura: Zadaná četba uměleckých textů podle zaměření semináře. Pojetí termínu „světova literatura“ viz. Svatoň, V.: Z druhého břehu. Torst. Praha 2002 Svatoň, V: Proměny dávných příběhů. UK Praha. 2004 Hilský, M.: Od Poea k postmodernismu. Praha 1993 Hilský, M.: Současný britský román. Praha 1992 Hilský, M.: Modernisté. Praha 1995 Stromšík, I.: Od Grimmelshausena k Durremattovi. Praha 1994 Honzík, J.: Dvě století ruské literatury. Praha 2000 VYBRANÉ PROBLÉMY DĚJIN VÝCHODNÍ EVROPY Komendová Cílem kurzu je hlubší porozumění stěžejním otázkám vývoje východní Evropy. Na základě práce s pramenným materiálem budou analyzovány problémy politických dějin, zejména vznik a vývoj ruského samoděržaví v konfrontaci s jinými politickými režimy a principy panovnické ideologie v Rusku, specifika sociální skladby v Rusku a její důsledky, náboženský vývoj východní Evropy zejména s důrazem na střetávání pravoslaví a katolicismu. Bude sledováno utváření identity pobaltských národů, národnostní politika Ruska a problém mezietnických a mezikonfesijních vztahů ve východní Evropě. Diskutována bude rovněž otázka existence či neexistence specifické identity východní Evropy ve srovnání s jinými evropskými regiony. Studijní literatura: Bojtár, E.: Oloupení Evropy. Příběh anexe pobaltských států ve světle dokumentů 1939 - 1989. Praha 1994 Dvorník, F.: Zrod střední a východní Evropy. Praha 1999 Pančenko, A.: O russkoj istorii i kul’ture. Sankt Petěrburg 2000 Pipes, R.: Rusko za starého režimu. Praha 2004 Švec, L.: Dějiny pobaltských zemí. Praha 1996 Zwischen Lübeck und Novgorod. Wirtschaft, Politik und Kultur im Ostseeraum im frühen Mittelalter bis zum 20. Jahrhundert. Ed. O. Pelc, G. Pickhan. Lüneburg 1996
