Kdo vládne Žižkovské radnici? / rušení heren brzdí ministerstvo
Kauza 3
ilustrace: Pavel Brázda (barevně upraveno se souhlasem autora)
Nezávislé noviny pro Prahu 3 / květen 2015
Rozpočet Prahy 3: Bohatá léta končí str. 2 Granty jsou rozděleny. Potečou i do neprůhledných organizací str. 3 Žižkov má osmkrát víc psů než politiků str. 5 Reportáž z bunkru pod Parukářkou str. 7 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
Rozpočet Prahy 3: Bohatá léta končí Šimon Trlifaj
Asi třináct tisíc, takové jsou plánované výdaje Prahy 3 na tento rok v přepočtu na jednoho obyvatele. Při bližším pohledu na rozpočet, který Zastupitelstvo v březnu schválilo, lze nahlédnout, co všechno radnice obstarává: podporu škol a školek, péči o veřejné prostory, prevenci před závislostmi a mnoho dalšího. Zajímavější je však pohled na rozpočtový výhled, tedy plány příjmů a výdajů do budoucna. Během příštích několika let se mají radikálně snížit příjmy z privatizace bytů a například v roce 2019 tak má žižkovská radnice hospodařit s méně než polovinou peněz. Sestavení a schválení rozpočtu má na starosti za novou koalici TOP 09, ČSSD, ODS a Volby pro město místostarosta Jan Materna (TOP 09). „Přesto, že na systémové změny v rozpočtu nebylo od voleb mnoho času, podařilo se myslím maximum z možného. Výdaje na chod úřadu a jeho příspěvkových organizací (tzv. běžné výdaje) se v navrhovaném rozpočtu na rok 2015 snížily oproti schválenému rozpočtu z roku 2014 o cca 38 milionů korun,“ tvrdí. Větší změny od něho prý můžeme očekávat především napřesrok. Problémem, na který politici jednoduchý recept nemají, je, že v dohledné době přijde Praha 3 o více než polovinu příjmů. Jejich podstatná část, peníze z privatizace obecních domů
Výdaje rozpočtu v minulých a budoucích letech. Běžné výdaje jsou výdaje na každodenní chod úřadu, platy atd. Kapitálové výdaje zahrnují například rekonstrukce budov a veřejných prostor. Údaje jsou v tisících korun, tj. výdaje rozpočtu mezi roky 2010 a 2020 se pohybují zhruba od jedné a půl do půl miliardy. *Odhad. a bytů, které některé roky tvořily skoro půl miliardy korun, totiž brzy vyschne. Někteří bijí na poplach už dnes, například bývalý ministr dopravy a neúspěšný kandidát za Demokraty Jana Kasla Pavel Dobeš. V článku, který publikoval v otevřené rubrice názorů na webu Kauzy 3, mimo jiné píše, že „jednotlivá vedení radnice se o problém dlouhodobě nestarají a situace již začíná být kritická”. Zatímco běžné výdaje, které zahrnují chod úřadu a platy zaměstnanců, by se podle rozpočtového výhledu měly snížit maximálně o desítky procent, kapitálové výdaje, z nichž se platí napříkad rekonstrukce prostor a budov, by podle současného plánu měly spadnout z každoročních několika set mi-
Kdo vládne žižkovské radnici 35 zastupitelů Koalice - 19 členů TOP 09
Opozice - 16 členů ŽnS
Martin Dlouhý
Helena Ganická
Miroslav Fabík
Lukáš Haupt
Vladislava Hujová (starostka)
Tomáš Mikeska
Jan Materna (zást. starostky)
Martina Chmelová
Simeon Popov
Filip Neusser
Jaroslava Suková (členka rady)
Ondřej Rut
Jan Vokál
Vladimír Říha
ODS Alexander Bellu (zást. starostky)
Lýdia Říhová
Tomáš Kalivoda Michal Papež (člen rady) Gabriela Pećicová Lucie Vítkovská (zást. starostky) ČSSD
Matěj Stropnický
Lucia Zachariášová
KSČM
Miroslava Oubrechtová
Alena Hronová
Zdeněk Zábojník
Důležitá rozhodnutí se rovněž odehrávají v 10 komisích a 5 výborech. Členové těchto skupin se scházejí v průběhu celého volebního období a dávají doporučení ke konkrétním otázkám či problémům. Například komise pro byty rozhoduje o prodloužení nájemních smluv nebo prominutí penále, výbor pro územní rozvoj dává stanoviska k budoucí výstavbě a sociální komise zase posuzuje žádosti o byt v domech s pečovatelskou službou. Rada i Zastupitelstvo zpravidla stanoviska těchto odborných orgánů respektují. Pro každou stranu je tedy žádoucí, aby svých lidí v komisích a výborech měla co nejvíce. Nejlépe se v tomto ohledu vedlo Straně svobodných občanů, která v přepočtu na jeden zastupitelský mandát získala 6,5 křesla v komisi či výboru, následuje KSČM (5,5 zástupců), ČSSD (5,4), ODS (4,4), TOP 09 (3,4), ŽnS (2) a VpM - NK (1).
TOP 09
27
ODS
22
Světlana Škapová (TOP 09)
Pavel Ambrož
Irena Ropková (členka rady)
Zastoupení stran v komisích a výborech
Tomáš Sunegha
David Gregor (zást. starostky) Ivan Holeček (zást. starostky)
lionů na těžko představitelných a téměř zanedbatelných 1,2 milionu v roce 2020. Co to bude znamenat v praxi, dnes není jasné. Kritika opozičních politiků se soustředí především na snižování nákladů jednotlivých položek. „Měla by se udělat inventura všech firem, které pro městskou část něco dělají,“ říká Tomáš Mikeska, zastupitel na Ž(n)S a bývalý starosta Prahy 3. „Právní služby tady například od devadesátých let dělá doktor Veselý,“ uvádí s tím, že by na ně měla radnice vypsat soutěž. Mezi dalšími zbytečně velkými výdaji uvádí šestnáct milionů na Žižkovský masopust a jiné kulturní akce, nebo dvě stě tisíc na kupony městské hromadné dopravy pro zaměstnance radnice. Také Tomáš Štampach za Svobodné vidí největší prostor ke zlepšení v jednotlivých položkách a na vyhledávání zbytečných výdajů se chce z opozice soustředit. Praha 3 má dnes rozhodně daleko k zadlužení, naopak má na účtech z minulých let uloženo údajně přes 800 milionů korun, tedy téměř jeden roční rozpočet. Na tom, že by se tyto prostředky daly využít lépe než uložit na běžný účet se politici shodují – někteří s poukazem, že se měly využít už dávno. Místostarosta Materna uvádí konkrétní nápady, kde plánuje úspory hledat. „Například bych mohl uvést smlouvy na dodávky energií nebo třeba stávající smlouvu s Pražskými službami na zajištění úklidu, která zrovna prochází analýzou možného dalšího postupu,“ uvádí. Slibuje také, že příští rozpočet bude pro lepší kontrolu dostupný jako „rozklikávací“ podle kategorií, a nejen jako dnes ve formátu pdf. Jak budou politici řešit dlouhodobý nedostatek peněz, však teprve uvidíme. Jisté je, že hubená léta příchází.
ČSSD
VpM - NK
27
2
SSO Mojmír Mikuláš
ŽnS
22
Tomáš Štampach
VpM - NK Miroslav Procházka
SSO
13
Marta Vrabcová Světlana Škapová, která byla v podzimních komunálních volbách zvolena na kandidátce TOP 09, přestoupila 16. 3. 2015 do opozičního klubu Žižkov (nejen) sobě. Spor mezi zastupitelkou Škapovou a ostatními zastupiteli TOP 09 začal hned po volbách, kdy jako koaličního partnera upřednostňovala ŽnS před ODS. TOP 09 měla podobný problém i v minulém volebním období, kdy do služeb opozice přeběhli tři její zastupitelé (Rostislav Rubík, Jan Srb a Tomáš Kalousek). Dva z nich pak kandidovali za konkurenční politická uskupení proti TOP 09, ale do zastupitelstva se již znovu nedostali.
2
KSČM
11
Schůze komisí a výborů bývají veřejné, kalendář všech schůzí najdete zde: http://www.praha3.cz/samosprava/vybory-a-komise/terminy-zasedani
www.facebook com/kauza3.cz
Granty jsou rozděleny. Potečou i do neprůhledných organizací Kateřina Čopjaková
Žižkovská radnice letos rozdělí 11,5 milionů korun 131 projektům z oblasti kultury, sportu a sociálně-zdravotních aktivit. Peníze mají dostat i dva spolky ARTEKO a Artemisia, jejichž aktivity jsou nejasné a informace o jejich činnosti nedohledatelné. Téměř stovka spolků, jednotlivců a firem obdrží každým týdnem (i když se zpožděním, které způsobila změna Zákona o rozpočtových pravidlech) grantovou podporu od městské části. Všechny o své činnosti informují na webových stránkách a sociálních sítích. Informace o minulých aktivitách mnohých z nich jsou dohledatelné v médiích. Výjimku mezi spolky tvoří pouze dvě organizace OS ARTEKO a Artemisia, občanské sdružení.
Tři kamarádi První jmenovaný spolek je úspěšným žadatelem grantů od roku 2010, za tu dobu získal podporu v celkové výši 369 000 korun. Podle zveřejněných výsledků grantových žádostí se dá odhadnout, že se OS ARTEKO zabývá kulturní a sportovní činností. Letos obdrží podporu 122 000 korun na provozování volejbalu na Pražačce, interaktivní procházku po Praze 3, jednodenní hudební festival a Výstavu mladých. Vzhledem k tomu, že tři ze čtyř podpořených akcí se konají minimálně potřetí, je s podivem, že o nich není možné dohledat žádné bližší informace, jako jsou místo či datum konání. O žádné z nich neinformovala média sledovaná dvěma největšími tuzemskými mediálními vyhledávači. Jediná zpráva, kterou se OS ARTEKO zapsalo do širšího povědomí veřejnosti je z letošního února, kdy na jeho návrh byl jmenován nový člen Rady Českého rozhlasu Tomáš Kňourek. Podobně komplikované je zjistit, kdo organizaci řídí. Podle informací z profesní sociální sítě LinkedIn je předsedou OS ARTEKO oblastní manažer žižkovské organizace ODS Jakub Zrzavý. „Byl jsem ve sdružení 3 nebo 4 roky, dělali jsme ho tři kamarádi. Teď už tam ale nejsem,“ říká Zrzavý, dnes poradce místostarosty Prahy 3 pro kulturu Alexandra Bellu. Konkrétnější být nechce. Uznává sice, že organizace nemá webové stránky, ale s dalšími otázkami nás odkazuje na jejího současného předsedu Jana Janečku. Zrzavý podle svých slov přestal
být členem občanského sdružení ARTEKO ve chvíli, kdy se stal poradcem místostarosty Bellu. Spojitost ale zůstává. Podle Obchodního rejstříku má organizace ARTEKO stejnou adresu (Jana Želivského 18) jako sídlo podnikání Alexandra Bellu. Ve stejném domě navíc pan Bellu figuruje jako jeden ze spoluvlastníků. Navíc v minulosti sdružení právě od Bellu převzalo pořádání kulturní akce „Příroda a její hudba“. „Nikdo ze současných členů sdružení už na této adrese nebydlí a nemáme tam ani kancelář,“ říká Jan Janečka, současný předseda OS ARTEKO. Podle jeho slov se jen s majitelem dohodli, že tam mohou mít nadále sídlo organizace. „Jsem předsedou sdružení asi dva nebo tři roky, přesně nevím. To, že jsme převzali projekt místostarosty Bellu nevím. To asi ještě zajišťoval pan Zrzavý. Ale každopádně jsme na něj nic nedostali,“ vysvětluje Janečka, který podle svých slov není členem žádné politické strany. Neexistenci webových stránek organizace Janečka obhajuje faktem, že vykonávají pouze nesoustavnou činnost formou několika událostí ročně zaměřených na mladou generaci, proto je prostřednictvím eventů promují pouze na sociální síti facebook. Vlastní profil ale na této sociální sítí OS ARTEKO nemá a slíbené odkazy na eventy na facebooku ani po více než týdnu nezaslal. „Už jsme byli upozorněni městskou částí, že není vhodné, abychom neměli web. Do konce dubna bude existovat, alespoň jeho vizitka,“ slibuje nakonec Janečka.
Kontakty z minulosti V obdobné pavučině osob a kontaktů se ztrácí i činnost druhého úspěšného žadatele, který nemá webové stránky, občanského sdružení Artemisia. Kontaktní osobou organizace je David Němeček, číslo jednadvacet z kandidátní listiny ODS v loňských komunálních volbách. „Bohužel teď s vámi nemohu mluvit, jsem v práci,“ říká do telefonu Němeček a dodává, že poté hned odjíždí, a čas odpovědět na pár otázek by měl až následující týden. Po upozornění, že to už bude po uzávěrce čísla, končí hovor. Artemisia je mladé sdružení, které si o grantovou podporu žádalo poprvé a získalo pro letošek 75 000 korun. Jediné co lze o této organizaci dohledat, je adresa – Lucemburská 17. Na stejném místě sídlí i organizace Progressio, úspěšný žadatel grantu městské části od roku 2008 do roku 2012. Progressio pořádalo v minulosti fes-
tival Otevřený Žižkov, který probíhal v Paláci Akropolis, podnikatele a člena ODS Pavla Hurdy. Práci v tomto sdružení zmiňuje i Tomáš Kalivoda (ODS), současný předseda Grantového výboru městské části Prahy 3, který shodou okolností na této adresa bydlí.
Je to subjektivní I přes to, že činnost obou organizací a jejich struktura je veřejně nedohledatelná, předseda Kalivoda jim během hodnocení žádostí o granty na rok 2015 udělil nejvyšší bodové hodnocení. „Někdo je zkušený v psaní projektů, nikoli v provádění projektů, a pak jsou to jen hezká slova na papíře. Rozhoduju se podle toho, jaké projekty opravdu jsou,“ říká do telefonu Kalivoda. Na žádné z akcí OS ARTEKO a Artemisie sice nebyl, přesto je přesvědčen, že svou práci dělají dobře. „Když žadatel v minulosti obdržel opakovaně grant na svou činnost, je to pro mě pozitivní známka,“ kontruje Kalivoda. Tato logika sice může platit pro OS ARTEKO s jeho šestiletou minulostí, nikoli pro nováčka Artemisii. Nabízí se tedy otázka, jestli se předseda Kalivoda nerozhoduje spíš na základě osobních vazeb a stranické loajality. „Znám se samozřejmě s některými členy sdružení přes ODS. V mém rozhodování to ale roli nehraje,“ odmítá Kalivoda. Sám pak spatřuje problém hlavně v tom, jak jsou podmínky výběrového řízení nastaveny. „To bych chtěl určitě do budoucna změnit. Teď jsou žádosti velmi stručné. Není pro ně žádný speciální vyhodnocovací program, kde by si členové komise mohli hned ověřit, zdali má organizace web,“ plánuje Kalivoda a dodává, že rozhodování je tak velmi subjektivní. S tím ale nesouhlasí jeho kolegyně z Výboru Helena Ganická (ŽnS), která je přesvědčena, že nejdříve by se měly začít dodržovat stávající normy přerozdělování veřejných prostředků. „Současná grantová pravidla zavedla oproti dřívějším časům mnohem větší transparentnost a zapojila do hodnocení dříve zcela opomíjené komise. Nadále je ale třeba pravidla aktualizovat, aby nemohlo tak snadno docházet ke zneužívání jejich slabých míst,“ napsala už dříve v komentáři pro Kauzu 3. Pokud současná Rada Prahy 3 dodrží své programové prohlášení, a přizve do prvního kola rozhodování odborníky z řad veřejnosti, udělování grantů se, jak slibuje i předseda Kalivoda, opravdu výrazně změní.
Co se děje kolem projektu Revitalizace nádraží Žižkov – sever? Lukáš Král Před loňskými komunálními volbami se poměrně živě diskutovalo o budoucnosti Nákladového nádraží Žižkov a rozlehlých ploch, které třicetihektarový objekt obklopují. V severní části mezi ulicemi J. Želivského a Malešická by měl vzniknout takzvaný nový Žižkov, který hodlá na ploše 112 tisíc m2 (4x větší než náměstí Jiřího z Poděbrad, obrázek 1) vybudovat vlastník pozemků – developerská společnost Discovery Group. Ta by na části území ráda postavila rezidenční a obchodně-společenské centrum. Navrhovaná první fáze projektu „Revitalizace nádraží Žižkov – sever“ počítá s výstavbou na pětihektarovém území (obrázek 2). Na 1,5 ha by mohl vzniknout park, dále investor počítá se stavbou 30 tisíc m2 bytových jednotek, 40 tisíc m2 obchodních a zábavních ploch a 20 tisíc m2 kancelářských prostor. Plánu dal v prosinci 2013 zelenou Magistrát hlavního města Prahy územním rozhodnutím. Proti podala v lednu 2014 Městská část Praha 3 správní žalobu. O finálním verdiktu nicméně soud dosud nerozhodl. Rada městské části Prahy 3 vydala 25. března 2015 usnesení č. 203, kterým žádá na dobu 3 měsíců odbor stavebního a územního plánu Magistrátu hlavního města Praha o pozastavení zahájení řízení o obnově řízení z důvodů jednání s investorem. Někteří opoziční politici z Prahy 3 bijí na poplach. „Podle dosavadních informací má jít o kosmetické snížení objemu stavby,“ říká Ondřej Rut (Žižkov nejen sobě). „Pokud ale radnice a starostka Hujová otevře výstavbě dveře, může to být devastující pro budoucí rozvoj areálu Nákladového nádraží Žižkov a dopravní situaci.“
www.kauza3.cz
Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) oponuje. „Chci zdůraznit, že žaloba pořád trvá, tu nikdo nestáhnul. Požádali jsme jen ve výboru pro územní rozvoj o 3 měsíce na jednání, což potřebujeme na dokončení dopravní studie celého objektu Nákladového nádraží. Ta bude hotová na konci dubna. Discovery navrhlo dvě varianty redukce ploch budov, ale my si nevybrali ani jednu. Naše podmínka je jediná, památkově chráněná budova Nákladového nádraží, jejíž pozemek s Discovery hraničí, musí mít pro veřejný sektor rezervu dopravy. A soukromý projekt nemůže zabírat kapacitu veřejnému projektu.“ Starostka dále dodává, že nehodlá vyklízet pozice dřív, než bude mít vypracovaný projekt dopravní obslužnosti. Na druhou stranu ale nechce po Discovery, aby svůj plán výstavby předělávalo. „Protože jejich projekt splňuje předpoklady územního rozhodnutí,“ dodává starostka. S projektem nicméně souhlasili jak magistrátní památkáři, tak Ministerstvo kultury.
Matěj Stropnický, který je náměstkem primátorky hlavního města Prahy pro územní rozvoj a územní plán, se k situaci vyjadřuje stručně a výstižně. „Hlavní město bohužel proti výstavbě nemá co podnikat, nevím o dalších opravných prostředcích.“ Otázkou zůstává, jak moc silná v kramflecích starostka Prahy 3 je a co bude nejpřijatelnější pro Prahu 3 a místní obyvatele. Mít na svém území komplex, který do oblasti natáhne další dopravu a naruší žižkovský kolorit menších samoobsluh a prodejen? „Jestli budou v okolí bydlet desítky tisíc lidí, budou potřebovat někde nakupovat, “ říká starostka Prahy 3 Vladislava Hujová. „A nemyslím si, že bychom chtěli, aby auty jezdili nakupovat na Floru. Protože tramvají nepojedou, nedělejme si iluze.“ Únosný ovšem není ani aktuální stav komplexu o rozloze mohutných 30 hektarů, který bezútěšně chátrá. A další správní průtahy tomu rozhodně nepomůžou.
Vyznačená severní část Nákladového nádraží, kterou vlastní Discovery Group. V tuto chvíli se však jedná pouze o první fázi, tj. zastavění přední části vyznačeného území.
3
Co vás čeká, když se stanete zastupitelem Prahy 3 Karel Světlík
Minulý rok bylo ve volbách do zastupitelstva Prahy 3 zvoleno 21 nových zastupitelů z celkových 35. V zastupitelských lavicích je tedy oproti minulému období 60 % nových tváří. Pro většinu z nich je to ve funkci zastupitele premiéra. Věkový průměr zastupitelů ovšem klesl pouze o dva roky, ze 45 na 43 let. Co funkce zastupitele obnáší a jak je honorována?
Řadový zastupitel Jako zastupitel musíte jít zhruba pětkrát za rok na jednání zastupitelstva. Při případné neúčasti se musíte omluvit, ovšem sankce není žádná. Jednání zastupitelstva jsou přístupná veřejnosti (i on-line). Zastupitel volí a odvolává vedení radnice a výborů, schvaluje rozpočet atd. Zastupitel může také vznášet návrhy na projednání (běžný občan potřebuje 357 podpisů), dotazovat se členů rady či předsedů výborů. Jelikož je tzv. neuvolněný (ze svého zaměstnání), musí se živit sám a za funkci zastupitele mu náleží částka 1 207 Kč (před zdaněním) měsíčně. V minulosti si někteří zastupitelé nechávali proplácet desítky hodin domácí přípravy, ačkoli na jejich připravenosti to příliš znát nebylo.
Člen výboru nebo komise
Místostarosta
Jako zastupiteli a členovi výboru nebo komise vám náleží měsíční odměna 2 252 Kč (před zdaněním). Zastupitelstvem zvolený předseda výboru nebo radou zvolený předseda komise pak pobírá měsíčně 2 813 Kč (před zdaněním). Komise a výbory se scházejí podle potřeby. V současnosti je pět výborů a devět komisí plus redakční rada Radničních novin. Např. Výbor pro územní rozvoj se schází každý měsíc na dvě a půl hodiny. Odměny se nesčítají, platí jen ta nejvyšší. Můžete být členem několika výborů, ale odměnu budete mít jen za jeden. Předseda zmíněného výboru tedy pobírá 2813 Kč (před zdaněním) a nic dalšího se k tomu nepřičítá.
Pokud se vám podaří získat funkci uvolněného místostarosty, kterých je v současnosti pět, náleží vám odměna 57 884 Kč hrubého. Každý místostarosta má své agendy. Např. finance, privatizaci nebo kulturu.
Radní Jako neuvolněný člen Rady městské části pobíráte 3 516 Kč (před zdaněním). V radě je v současnosti 9 členů, z čehož 2 jsou neuvolnění. Rada se schází cca třikrát za měsíc. Každý člen rady má na starosti určité oblasti. Rada zajišťuje hospodaření podle rozpočtu, odvolává a jmenuje vedoucí odborů úřadu, projednává materiály předložené zastupiteli a komisemi. Většina uvolněných členů rady jsou místostarostové a starosta, výjimkou je Jaroslava Suková. Té náleží odměna 50 354 Kč hrubého. Uvolněných zastupitelů má Praha 3 v současné době sedm oproti šesti v r. 2012 a pěti v r. 2010.
Starosta Starostovi Prahy 3 náleží odměna 65 935 Kč hrubého. Zodpovídá se zastupitelstvu a stranickým šéfům. Současná starostka zrušila v rámci šetření auto s řidičem a fond reprezentace. Staré účtenky se ovšem ještě objevily v rámci předvolební kampaně. Kuriózním případem bylo, když si chtěl jeden ze zastupitelů z fondu reprezentace nechat proplatit nové zuby. Ze zákona má uvolněný zastupitel také nárok na odměnu při odchodu z funkce („odchodné“). Je to výše odměny, kterou pobíral ke dni voleb plus tato částka za každý rok ve funkci. Strop je šest „platů“. Uvolnění zastupitelé platí běžné daně. Nemají nárok na odměny, bonusy, 13. a 14. platy. Platy komunálních politiků by se měly od dubna zvýšit o 3,5 %. V roce 2011 jim byly přechodně sníženy v průměru o 5 % a v loňském roce se dostaly na úroveň roku 2010. Komunálních a regionálních politiků je v ČR zhruba 60 000.
Rušení heren brzdí Ministerstvo, nulová tolerance není cílem Šimon Trlifaj, Kateřina Čopjaková
V herně na rohu křižovatky na Floře je dnes asi dvacet automatů, jedna ruleta, jeden hráč a dva zaměstnanci. „Nejhorší je ta nejistota. Nevíme, jestli nás tu nechají týdny, měsíce nebo několik let," říká její provozní šéf, kterého jsme zde zastihli. Ruleta od nového roku stojí a čeká na rozmontování a odvoz, licence na její provoz nebyla obnovená. Zvenku do temného prostoru nedopadá světlo, mohla by být půlnoc, večer nebo ráno. Je pondělí před Velikonocemi, jedna hodina odpoledne. Venku začíná jaro a tato herna by více než rok měla být zavřená. Herna na Floře je jednou z dvaatřiceti heren, které na území Prahy 3 povolilo Ministerstvo financí, a které má na základě rozhodnutí radnice z roku 2013 zrušit. Starostka Vladislava Hujová (TOP 09) kvůli tomu na začátku tohoto roku napsala dopis ministrovi financí, Andreji Babišovi. Stěžuje si v něm, že Ministerstvo je v rušení pomalé. „K 31. 12. 2014 bylo na území městské části Praha 3 provozováno 187 výherních loterních terminálů a jiných technických zařízení na 32 místech, které jsou v rozporu s vyhláškou,“ píše se v úryvku dopisu, který radnice zveřejnila v tiskové zprávě. Od té doby nebyla ani jedna herna zrušena. Proč to Ministerstvu trvá? Problém je ukrytý v zákrutech procesního práva. Ministerstvo podle svého tiskového mluvčího Radka Ležatky o zrušení těchto heren totiž již rozhodlo. Jejich majitelé však podali proti rozhodnutí rozklad, tedy něco jako odvolání, které musí přezkoumat ministerská rozkladová komise. Za jak dlouho rozhodne? „Lhůta zákonem stanovena není, děláme vše pro to, aby to bylo co nejrychleji,“ odpovídá Ležatka. Celkově dnes prý Ministerstvo řeší asi třináct tisíc rozkladů, vloni se mu podařilo vyřídit něco přes tisícovku. Ve výsledku by se tedy mohlo čekat měsíce nebo roky. Můžeme spekulovat, že dopis od starostky by mohl dát hernám na Praze 3 prioritu a proces urychlit.
Sedm kasin Kromě „videoloterijních terminálů“, které formálně povoluje a ruší Ministerstvo, existuje ještě jeden typ hracích automatů, „výherní hrací přístroje“, které povoluje Magistrát. Podle současných zákonů a vyhlášek mají v hlavním městě v obou případech rozhodující slovo městské části – a jejich přístupy se liší. Zatímco například na Praze 5, 7 a 8 má platit podle připravované vyhlášky magistrátu, kterou má Kauza 3 k dispozici, úplný zákaz, na Praze 1, 10 a 11 jsou povolené desítky míst. Praha 3 se v tomto srovnání řadí do středu. Vedení radnice povolilo na území sedm kasin: tři na Koněvově ulici, po jednom v Seifertově, Prokopově, Husitské ulici a poslední na náměstí Jiřího z Poděbrad. Všechna ostatní místa mají jít pryč. Kasina mají čelit tvrdým pravidlům, částečně podle zákonů a magistrátní vyhlášky, částečně podle etického kodexu, který je radnice donutila podepsat. Nemohou
například ukazovat ven stav hry ani mít venkovní reklamu, nesmí být vidět dovnitř, musí vést evidenci návštěvníků, mít nainstalovaný kamerový systém a další. Ne vždy se však pravidla daří vynucovat. V úvodu zmíněný provozní tvrdí, že některá kasina na Praze 3 pravidla nedodržují a že ani do jím spravovaného podniku na Floře žádné kontroly nechodí. Starostka Hujová povolení sedmi kasin zdůvodňuje tím, že z jejich zdanění jdou Magistrátu peníze, které poté přerozděluje mezi městské části. Asi pět milionů, které například tento rok městská část získá, všem ale nestojí za problematické jevy, které s hazardem souvisí. V předvolebním dotazníku se za nulovou toleranci hazardu postavili dnes opoziční Žižkov (nejen) sobě a KSČM, z koaličních stran pak ČSSD, ODS a Volba pro město. Proč jejich zástupci úplný zákaz v radě neprosadili, není jasné. Jisté však je, že zatím má největší možnost snížit množství hazardu na Praze 3 Ministerstvo financí.
Kasina na Praze 3: zde mají být všechny hrací automaty. Ve skutečnosti jich je však mnohem více. Mapa vytvořena pomocí Google Maps, www.google.com/mymaps
4
www.facebook com/kauza3.cz
Žižkov má osmkrát více psů než politiků Martin Viktorín
„Není koho volit“, to je asi nejčastější záminka pro ignoraci voleb. U posledních komunálních si to na Praze 3 řekly dvě třetiny voličů, což v porevoluční historii znamenalo druhou nejmenší volební účast. Nicméně kdo je ochoten jít s kůží na trh? Kolik obyvatel Prahy 3 je ochotno vstoupit do politické strany? A co vůbec obnáší býti straníkem? Obeslal jsem všechny relevantní politické strany v Praze 3 a tázal se na stav členské základny. První reagovali komunisté, nicméně odpověď byla negativní s odvoláním na interní povahu této informace. Strana zelených, TOP 09, Svobodní, KDU-ČSL i ODS informaci ochotně poskytli. Svobodní kromě členů evidují i tzv. registrované příznivce na které pamatují ve stanovách a přisuzují jim i určitá práva. ANO, ČSSD a Volba pro město nereagovali vůbec. ANO ČSSD KDU-ČSL KSČM ODS Svobodní TOP 09 Volba pro město Zelení
bez odpovědi bez odpovědi (131 členů v roce 2011) 37 členů (50 členů v roce 2011) považují za interní informaci 156 členů (186 členů v roce 2010) 12 členů (+16 registrovaných příznivců) 59 členů (65 členů v roce 2011) bez odpovědi 60 členů (37 členů v roce 2011)
Data nejsou kompletní, nicméně celkové množství straníků v Praze 3 lze odhadovat přibližně na 600 lidí. Jestliže v Praze 3 žije 53 165 obyvatel s volebním právem, pohybuje se zdejší míra politické angažovanosti kolem 1 %. Porovnáním dat z roku 2011 je zřejmé, že s výjimkou Zelených členské základny klesají.
Co obnáší býti straníkem? Všechny politické strany disponují stanovami, které přesně definují práva a povinnosti svých členů. Mezi obvyklá práva patří účast na jednáních místní organi-
zace a účast na volbě vedení. Ve stranách s rozvinutější vnitřní demokracií je to i účast na primárních volbách – tedy sestavování kandidátních listin. Pokud se zamyslíme nad čísly v Praze 3, členská základna dvou lokálně významných politických stran se pohybuje kolem 60 členů. Zkusme si nastínit, kolik z nich získalo některou z veřejných funkcí. Z místních straníků se také rekrutují členové školských rad, případně členové dozorčích orgánů a představenstev obecních společností. Šance na získání nějaké funkce je tedy poměrně veliká. Mějme však na paměti, že řada výše uvedených funkcí je vykonávána bez nároku na jakýkoliv honorář nebo je honorována spíše symbolicky. Členství ve straně je zpravidla spojeno i s platbou členských příspěvků. Ty bývají obvykle sníženy pro studenty či důchodce, ale základní výše příspěvku většinou osciluje kolem 500 Kč ročně. Pokud byste o žádnou funkci nestáli, je možné své stranictví omezit na 3–4 setkání za rok a absorpci nějakých e-mailů.
Je to hodně nebo málo? Politici jsou tradičním předmětem vtípků, skandálů nebo korupčních kauz. Faktem ovšem zůstává, že náš systém stojí na zastupitelské demokracii s účastí politických stran. Ve volbách de facto probíráme kandidáty, jež nám vybraly stranické orgány a umístily je na své kandidátky. Tedy relativně nízký počet straníků místní organizace rozhoduje, kdo bude na čelních místech kandidátky a kdo bude dělat pouhé křoví. Přitom menší členská základna rozhodně neznamená menší šance ve volbách. Spíše je předpokladem menší vnitřní konkurence a strana s menší členskou základnou je snáze ovládnutelná zájmovými skupinami. Ve srovnání se západní Evropou je ochota Čechů účastnit se práce v politických stranách citelně menší. Například ve Švýcarsku, které si řada občanských iniciativ bere za vzor a které je známé hojným pořádáním referend nebo jinými prvky přímé demokracie, má v poměru s počtem obyvatel trojnásobné množství straníků než my. Obecně vzato na západ od našich hranic nemá slovo „straník“ tak negativní zvuk jako u nás. Přesto trend postupného řídnutí členských základen politických stran je společný celé Evropě. Například německé CDU klesla členská základna od roku 1990 ze 780 tis. na 460 tis. členů, a to i přes skutečnost, že předsedkyně CDU Angela Merkelová se v Německu těší poměrně velké popularitě.
TOP 09 Počet zastupitelů v Praze 3 Počet zastupitelů na Magistrátu Počet členů komisí a výborů v Praze 3 Počet poslanců Počet senátorů
www.kauza3.cz
8 2 cca 15 1 0
Strana zelených 7 (11 ŽNS) 1 cca 15 0
1 (zvolen v P3, ale není členem)
Rekonstrukce Vinohradské podle podnětů od občanů Oprava tramvajové trati na Vinohradské třídě plánovaná na tento rok se odsouvá. Institut plánování a rozvoje Prahy pod vedením M. Stropnického vypracovává celkový návrh rekonstrukce Vinohradské ulice včetně křižovatek, zastávek MHD, prostoru pro cyklisty a především lepších přechodů pro chodce. Úpravy by měly zahrnout i lavičky, relaxační místa a zeleň. Příprava takové koncepce představuje asi roční zdržení, ale je logické udělat úpravy ulice zárověň se stavebními pracemi na tramvajových kolejích. Mladý kolektiv IPR bere v potaz i hlas veřejnosti. Nabídl na svých webových stránkách podrobný dotazník a uspořádal v březnu pro veřejnost několik besed, urbanistických procházek a cyklovyjížděk. Podněty od veřejnosti architekti již zapracovali do nové koncepce, kterou musí schválit Rada Hl. m. P., DPP, TSK a všechny dotčené městské části. Od 30. 5. do 11. 6. 2015 se uskuteční její veřejná konzultace. Pracovní verze bude vystavena v Informačním centru MČ Prahy 3 (roh Milešovské ulice a náměstí Jiřího z Poděbrad) a na náměstí Jiřího z Poděbrad. Během konzultace bude mít veřejnost možnost si promluvit s tvůrci studie a podat k návrhu komentáře, které budou následně zpracovány. Ve stejné době bude návrh také zveřejněn na webu www.iprpraha.cz/vinohradska.V podnětech od občanů bylo zřízení přechodů na křižovatce Slavíkova – Vinohradská a Jičínská – Vinohradská, zpomalení na 30 km v úseku Flora – J. z Poděbrad, zúžení vozovky v místech dalších existujících přechodů a jejich osvětlení, lavičky, zeleň a celkové polidštění Vinohradské.
Revitalizace panelových domů V úterý 24. 3. se v hotelu Olšanka uskutečnila prezentace projektu revitalizace fasád panelových domů. MČ Praha 3 tak bude ještě před privatizací financovat obnovy téměř padesáti domů v celkové hodnotě 550 milionů korun. Setkání se zúčastnila starostka Vladislava Hujová a její zástupci. Projekty domů v ulicích Roháčova, Jeseniova, Ostromečská a Blahoslavova a blok Českobratrská-Sabinova-Rokycanova představily tři architektonické ateliéry. Rekonstrukce společných prostor domů do nich nespadá. Začít se má už letos, proto vznikne v Radničních novinách pravidelné informativní okénko. Privatizace bytů se tak odloží až na rok 2018, což vyvolalo mezi radními a nájemníky bouřlivé diskuze. Lidé si také stěžovali na neuspokojivý stav bytů, společných prostor či nepřizpůsobivé nájemníky. Ceny bytů budou stanoveny podle vyhlášky a platných privatizačních pravidel. Nezprivatizované byty budou určeny pro nájemní bydlení.
Klinika pokračuje Po třech měsících od policejního vyklizení ke konci minulého roku se iniciativa Klinika do budovy bývalé polikliniky v Jeseniově 60 vrátila. Tentokrát legálně se smlouvou o bezplatné zápůjčce a vlastním klíčem. V prosinci a lednu proběhly demonstrace na podporu Kliniky s účastí kolem 700 lidí. Petici podepsalo 3000 lidí, přes 8000 příznivců má iniciativa na facebooku. Obrat nastal s ministrem financí Babišem, který odvolal ředitele správcovského úřadu. Úřad pak vyhlásil veřejnou soutěž na bezplatnou zápůjčku na jeden rok a tu vyhrála Klinika. Během března začaly brigády. Postupně se rozjížděl program: koncerty, přednášky, divadla, ale např. i svářečský workshop. V do té doby chátrajícím objektu postupně vznikají dílny, knihovna, lidová jídelna, klub pro děti aj. Na ostraze stát ušetří přes dva miliony ročně. V polovině dubna vláda podnikla kroky k převodu budovy na Generální inspekci bezpečnostních sborů, která chtěla iniciativu z budovy ihned vystěhovat. Následná jednání předčasný konec Kliniky zažehnala. Zástupci iniciativy zvou všechny (nejen) z okolí k návštěvě i spolupráci. Program: http://www.klinika.451.cz/ Odpůrci iniciativě vytýkají nerespektování práva na soukromé vlastnictví a nereálné cíle.
5
150 dní nové koalice za námi. Co nás čeká? Karel Světlík
Nejen pověstných sto dní hájení, ale dokonce 150 dní, má za sebou nová koalice a je tedy na čase se ptát, co už se jí povedlo, na čem se pracuje a co se v tomto volebním období chystá. Koaliční smlouva byla podepsána mezi TOP 09, ČSSD, ODS a VPM 3. 11. 2014. Obecné proklamace koaliční smlouvy našly konkrétnější vyjádření v Programových cílech Rady z 9. 3. 2015. Detaily k rozvojovým projektům lze nalézt v Akčním plánu na rok 2015.
Radnice se neuzavírá Bezesporu pozitivní je, že nová koalice pokračuje v nastaveném trendu otevřené radnice, zveřejňuje veřejné dokumenty na webových stránkách Prahy 3. Můžeme se těšit na rozklikávací rozpočet s detailními přehledy příjmů a výdajů městské části. Obavy z ODS zpátky „u vesla“ se tedy nenaplňují. Nově přibyly veřejné diskuse, které se týkaly především chystaných developerských projektů. Ohledně chystané výstavby na úpatí Parukářky změnilo vedení radnice svůj postoj k projektu po silném nesouhlasu veřejnosti a opozice. Byla tak naplněna proklamace, že občané Prahy 3 budou zapojeni do rozhodování.
Rozpočet pro horší časy Úkolem tohoto volebního období je postupná příprava rozpočtu na dobu, kdy skončí příjmy z privatizace. Na rok 2015 byl schválen rozpočet 948 mil. Kč a běžné výdaje se snižují o téměř 40 mil. Kč. Do roku 2018 by se měly vyrovnat výdaje na chod úřadu a příjmy (už bez příjmů z privatizace). Výnosy z pronájmu nebytových prostor by měla pomoci zvýšit probíhající revize všech nájemních smluv. Do půli tohoto roku by měla být přijata nová transparentní pravidla pronájmu nebytových prostor, ateliérů, garážových stání. Výnos z pronájmu by se mohl zvýšit ze 70 až na 100 mil. Kč. Další příjem by mohl být i z pronájmu obecních bytů. Praha 3 má totiž vleklý problém: cca 300 prázdných bytů. Začaly se rekonstruovat a pravidla pro jejich přidělování by měla být hotová do poloviny tohoto roku. V minulé koalici se toto Ž(n)S vyřešit nepodařilo. Uvidíme, jak si s tím poradí ČSSD.
Rozvojové investice Není překvapením, že to, co se už povedlo uskutečnit nebo se bude v brzké době realizovat, bylo připraveno koalicí minulou. Některé projekty jsou tak částečně dílem dnes opozičního Ž(n)S. Např. nedávno otevřené hřiště Habrová, probíhající regenerace západní části Židovských pecí či kulturní centrum s knihovnou v ulici Za Žižkovskou vozovnou, které bude otevřeno letos na podzim. Jaké jsou nejviditelnější rozvojové projekty v Programových cílech na toto volební období?
Zkrášlení paneláků Jednoznačně největším projektem tohoto volebního období bude oprava a zateplení fasád žižkovských paneláků. Vše má proběhnout před chystanou privatizací, aby tato rekonstrukce měla jednotného architektonického ducha a paneláky tak lépe na Žižkov zapadly. Upravovat by se měly též partery, tedy přízemní části vhodné pro obchody. Bude se jednat o téměř padesát domů a náklady budou 550 milionů korun. Příprava projektu probíhá už dva roky. Pro obyvatele paneláků to znamená další čekání na privatizaci. Ta by měla být dokončena do roku 2018. Opozice volá kvůli liknavé přípravě v minulých dvou letech (na starosti měla ČSSD a TOP 09) po slevě na nájemném pro obyvatele paneláků. Ti totiž budou muset dále platit za nezrekonstruované obecní byty.
Všechny úřady kolem Havlíčkova náměstí Po rekonstrukci budov v okolí Havlíčkova náměstí chce radnice sestěhovat všechny úředníky a umožnit tak
6
občanům vyřídit vše na jednom místě. Do stávající školy budou přesunuty úřady ze Seifertovy 51 a otevření by mělo být v roce 2017. Druhý objekt se nachází na nároží ulic Lipanská a Seifertova, tam by rekonstrukce měla proběhnout letos. Celkově je však u projektu ještě třeba upřesnit celkový záměr a zadat ekonomickou analýzu, po čemž volá mj. opozice. Náklady přesunu úředníků na jedno místo jsou odhadovány na 283 mil. Kč. Dopravu by tam mohl usnadňovat též už léta probíraný ekobus, který by měl v budoucnu spojovat dolní Žižkov s Vinohrady. Měl by být na elektřinu a jezdit každou půlhodinu. Tradiční komplikací tu ovšem může být, kdo a jak ho zaplatí.
Rekonstrukce náměstí Komenského náměstí, které sloužilo jako parkoviště a bylo provizorně osázeno trávou, by mělo mít novou podobu v roce 2016. Ve stejném roce bychom mohli spatřit v novém kabátě Kostnické náměstí a Tachovské o rok později. Otázkou je, jak rychlé bude schvalování. Odhadované celkové náklady na rekonstrukce se pohybují kolem 40 mil. Kč.
Vítkov, Parukářka, Hlavní nádraží Dále by měly být vybudovány nové vstupy na Vítkov. Jedná se o schodiště z ulice Jeronýmova, bezbariérový přístup a schodiště z ulice Pod Vítkovem a přístup z ulice Lukášova. Pouze v posledním případě je už vydáno stavební povolení a projekt by tak mohl být realizován už letos. V prvních dvou případech to bude nejspíš příští rok. Náklady nových vstupů na cyklostezku by měly být 27 milionů. Příští rok by se na Parukářce mohla objevit nová hospůdka a kavárna. Náklady by měly být necelých 14 mil. Kč. Tomu, kdo se dnes vydá ze Seifertovy na Hlavní nádraží, hrozí nemalá pokuta. Vybudování přímého přístupu na Hlavní nádraží z ulice Italská u VŠE je tedy výborný nápad. Vše ovšem závisí na realizaci projektu nových podchodů s rezervou pro 8. vlakové nástupiště, který Praha 3 nemůže přímo ovlivnit. Druhý vstup na „Hlavák“ tak zůstává ve fázi jednání a usilování.
Koalice vs. opozice Většinou, jak je vidno, se jedná o pokračování věcí, které rozjela minulá koalice ještě s dnešní nejsilnější opozicí Ž(n)S. Odlišné názory bývalých koaličních partnerů bychom našli např. v otázce rozšiřování informačního centra, kde se má ve sklepení vybudovat za 10 mil. Kč nová výstavní síň. Ž(n)S je proti s tím, že výstavní síň obdobného formátu již dobře funguje v budově radnice na Havlíčkově náměstí. V současné době se projednává stavební povolení. Dalším rozporem je např. otázka bezpečnostních kamer, které by měly napomáhat bezpečí občanů na Kostnickém a Žižkově náměstí. Žádost byla odeslána na magistrát. Kamerový systém je ovšem podle opozice velice nákladný a podobné žádosti jsou tak většinou pouhé formality bez výsledku.
Budou ulice čistší? V programových cílech najdeme i opatření, která se dělají dlouhodobě (např. hlídání přechodů strážníky v okolí škol, zachování farmářských trhů na náměstí Jiřího z Poděbrad). Je otázkou, zda takové věci vůbec do programového textu patří. Některé body také nepřinášejí viditelný výsledek (prověříme znovuzavedení tramvaje do Husitské a Koněvovy či možnost rozšíření farmářských trhů na Jarov a na Prokopovo náměstí). Koalice také nechystá velké investiční projekty, jejichž příprava a realizace by přesahovaly jedno volební období. Důvod je však prozaický, příjmy z privatizace „vyschnou“ a radnice bude mít co dělat, aby si pokryla běžné výdaje. Občany žehrající na nepořádek v ulicích může zahřát vidina mapového portálu, kde budou moci vznášet požadavky na úklid či opravu chodníků. Všechny smlouvy na úklid mají být také znovu prověřeny s ohledem na efektivitu. Zajímavostmi mezi programovými cíli jsou chystaná učebnice se zaměřením na Prahu 3 či ombudsman pro seniory.
Nový dům má obnovit tradiční žižkovskou zástavbu Mezi Parukářkou a Vítkovem by měl na prázdné ploše vyrůst nový developerský projekt. S více než stovkou bytů má na rozloze jednoho bloku obnovit původní uliční strukturu Žižkova v místě, kde budovy naposledy stály v 80. letech. „U projektu panuje nezvyklá shoda, že je hezký,“ řekl na veřejné diskusi 19. ledna vedoucí Odboru územního rozvoje Zdeněk Fikar. Radnice následně stavbu podpořila. Zachovat žižkovský charakter zástavby by stavba podle stempel & tesar architekti měla jednak výškou šesti podlaží i plánovaným vnitroblokem se zahradou. Kromě 124 bytů se počítá s prostory k pronájmu obchodům a s podzemním parkovištěm. Projekt je ve fázi studie a čeká jej ještě mnoho kroků k realizaci včetně změny územního plánu, stavba by nejdříve mohla začít za tři roky.
Nejistá budoucnost MŠ Buková Mateřskou Školku Buková, která se nachází na východním okraji Prahy 3, čeká nejistá budoucnost. Rada městské části schválila na příští rok plán na její přestavbu a převedení na jesle, který ale možná po jednání Zastupitelstva odloží. „MŠ Buková postavená v roce 1960 je ve velmi špatném technickém stavu a vzhledem k nízké kapacitě max. 48 míst je i provozně nejnákladnější MŠ,“ píše Rada ve svém stanovisku na Kauze 3. Proti rozhodnutí se zvednul odpor rodičů a opozičníčních zastupitelů, kteří jej kritizovali jako nepodložené a školku pro její vstřícnost vůči dětem s dýchacímí potížemi označovali za nepostradatelnou. Vznikla petice na záchranu školky a téma dominovalo i březnovému Zastupitelstvu. „Na příběhu o konci jedné výjimečné školky tak není smutné jen to, že děti přijdou o prostředí, které měly rády. Jednání ze strany radnice (...) je mnohem smutnější, a hlavně, nedůstojnější,“ napsala na Kauze 3 Sturmová, matka jednoho z dětí. Spor nakonec vyústí v dočasný kompromis, kdy Rada od záměru úplně neupustila, situaci ale ještě plánuje prošetřit.
Podmínky pro realizaci Viktoria Žižkov center Před výstavbou bytů a kanceláří vedle stadionu Viktorie Žižkov nemusí investor dělat dokumentaci EIA (studie o vyhodnocení vlivů na životní prostředí). Rozhodlo o tom Ministerstvo životního prostředí 27. února 2015. Mezi ulicemi Seifertova a Krásova na územní ploše 9 400 m2 může developerská společnost CTR group vystavět multifunkční projekt Viktoria Žižkov center, musí však splnit podmínky stanovené ministerstvem: použít tichý asfalt při výjezdu z objektu do Krásovy ulice, budoucí výstavba by měla zahrnovat také supermarket, který v lokalitě chybí. Dále by měli investoři během příprav dopracovat opatření, jež zaručí minimální znečištění ovzduší v průběhu stavby. V neposlední řadě musí developer v maximální možné míře zapojit stávající zeleň do sadových úprav.
Viktoria Žižkov neplatí za nájem a potýká se s žalobou FK Viktoria Žižkov, který je ve vlastnictví Luďka Vinše, dlouhodobě dluží městské části za nájem stadionu. V současnosti se již dluh pohybuje kolem 900 tisíc korun, a vedení radnice se proto rozhodlo na klub podat žalobu. Ještě před podáním žaloby nabídla Praha 3 podpis nové nájemní smlouvy, která by měla nezaplacené splátky řešit. Smlouva však nebyla uzavřena. Praha 3 v minulých letech dokoupila zbývající části stadionu a stala se tak jeho stoprocentním vlastníkem.
www.facebook com/kauza3.cz
Místo, kde se můžete ukrýt
Reportáž ze spletitého podzemí Parukářky
text: Kateřina Čopjaková fotografie: Zuzana Oplatková
Co spojuje Nikitu Michalkova, kultovní hudební klub, horolezeckou stěnu a kdysi sklad luxusního nábytku pro papaláše? Na tuto otázku umí nejlépe odpovědět Miroslav Nedvěd, udržbář největšího tlakového krytu na Žižkově nesoucí název Bezovka. Je devět ráno a pan Nedvěd čeká u jednoho z pěti vchodů do krytu, který se jako vnitřnosti vine nitrem Vrchu sv. Kříže mezi místními přezdívaným jako Parukářka. Těžké železné dveře natřené nenápadnou holubičí šedí byly v 50. letech minulého století navržené tak, aby odolaly půl kilometru od výbuchu atomové pumy. Na ostrou zkoušku, jestli by to zvládly, díkybohu nedošlo. V období studené války, kdy kryt Bezovka vznikal (začalo se stavět v roce 1952 a zkolaudováno bylo v roce 1963), ale byl pouze jedním z mnoha. Jen na Žižkově spravuje pan Nedvěd a jeho kolega pod hlavičkou Správy služeb hlavního města dalších 11 krytů. Po celé Praze by jich pak mělo být něco kolem 230. „Odolávat musíme hlavně sběračům kovů a kdysi ještě výrostkům. To je, už ale od dob, co děti nechodí samy ven a raději vysedávají u počítačů, vyřešené,“ směje se a zapaluje si další cigaretu.
Zkoušku ukončila nakládačka Dlouhou bíle natřenou chodbou vcházíme dovnitř, těžké čtyřtunové dveře se neslyšně zavírají. Provází nás studené světlo zářivek a tlumená ozvěna každého kroku. „Když jsem v roce 1970 nastoupil, bývalo to tady všechno úplně černé, vymalované asfaltovou barvou. Člověk tady byl nerad sám,“ vzpomíná pan Nedvěd na dobu před 45 lety. V dobách hluboké normalizace měl zakázáno o své práci mluvit, a pravděpodobně i proto nikdy nedostal výjezdní doložku, aby se mohl podívat na Západ. Chodba se zdá nekonečná. Nepřerušuje ji žádná místnost. „Kam by se vlastně lidi ukryli?“ Pan Nedvěd se zastaví a pobaveně rozpřáhne rukama po celé šířce chodby: „No přece všude tady.“ V případě nebezpečí počítala norma 50. let s 0,5 m2 na dospělou osobu a dvojnásobkem pro těhotné ženy a děti. Kryt by tak bezpečně schoval přibližně 5000 lidí po tři dny. „Jo, ale nesměli by se zabít,“ dodává s jasnou narážkou na ponorkovou nemoc. A vzpomíná na test, o kterém mu vyprávěl jeho bývalý kolega, kdy do malé části krytu zavřeli po tři dny pět lidí, z toho jednoho lékaře a dva dělníky. I přesto, že skupina měla přesně naplánovanou činnost, aby se předešlo nudě, která je matkou konfliktu, skončil celý pokus hromadnou rvačkou. Míjíme toalety, jedna kabinka musela stačit 75 lidem a u jednoho umyvadla se muselo umýt 200 párů rukou. Vcházíme do provizorní kanceláře pana Nedvěda, kde už čeká jeho kolega.
Miroslav Nedvěd pracuje v krytu od roku 1970 a neměnil by.
Na šedivé rouře ventilace hopkají dvě zelené andulky, které instinktivně otočí své hlavičky s korálkovýma očima za příchozími. „Ahoj, holky,“ zavolá směrem k nim pan Nedvěd. Kromě andulek prostor oživují ještě sumečci, závojnatky a dva hádci tančící za sklem rozměrného akvária. Místo nad nimi je vyhrazeno starým japonským plechovým hračkám. Lednička pod ním je zase vyzdobena obrázky z kalendáře pro milovníky akvaristiky. Všechno je pestré a hravé, jakoby se pan Nedvěd a jeho kolega instinktivně bránili všudypřítomné monotónnosti bílé, šedé a vojenské zelené. V srdci kanceláře trůní staré otočné křeslo s korálkovým masážním potahem a nad ním je zavěšen plánek celého bunkru pečlivě vymalovaný pastelkami. Symetrický systém pěti členitých chodeb připomíná robotického brouka. Pomyslný krunýř má ze želozobetonu, místy silný až tři metry. „Celý to postavili trestanci, takže ve své době stála stavba jen 14,5 milionů československých korun,“ poznamenává Nedvěd.
Stopečka pro Michalkova i Bartošku A i ty už se podle něj určitě několikrát vrátily. Kryt v době normalizace sloužil jako sklad nábytku prodejny pro vyvolené Merkurie (shodou okolností stejné hodnoty, jako stála celá stavba krytu), také jeho prostory pro skladování inventáře používalo Národní divadlo. Dnes jej využívá policie, muzeum komunismu pro cizince a v jednom ze šnekovitých schodišť vyrostla téměř třicet metrů vysoká horolezecká zeď. Býval tu i doslova undergroundový hudební klub Bunkr, o jehož večírcích se šířily legendy, které se brzy dostaly i k uším České obchodní inspekce, a ta jej za asistence policie uzavřela.
Více fotogtrafií najdete na www.kauza3.cz
www.kauza3.cz
„Taky se tu točily filmy a reklamy. S týmem Nikity Michalkova to bylo opravdu těžké, pořád nám nosili stopečky vodky. A víte, v práci se to úplně nehodí,“ vzpomíná pravděpodobně na natáčení velkofilmu Lazebník sibiřský. Názvy filmů se sice panu Nedvědovi z hlavy vytratily, prožité historky ale zůstaly. „Třeba chtěli natáčet a hlavní herec nikde. Začali panikařit a v tu chvíli zastavuje před bunkrem taxík a vylézá z něj Bartoška. Jo, ale úplně nalitej. Ale klobouk dolů, ani ne za hodinku na něm nebylo nic poznat. Jak ten to dělal,“ kroutí hlavou ještě dnes a na jeho slova upomíná airbrushový portrét zmíněného herce, který s kolegou nezamalovali na památku. Z podobné piety tu zůstaly i malůvky pohádkového lesa. „Na člověka tu občas padá chandra a stísněný pocit, za cokoli veselého je pak vděčný,“ prohodí k poněkud absurdnímu vyobrazení stromků a veverek na zdi krytu. Podle bezpečnostních nařízení by měl pan Nedvěd i jeho kolega, co dvě hodiny vylézt z bunkru na denní světlo a nadýchat se čerstvého vzduchu. A i když až čtyřkilometrové vzdálenosti v bunkru zdolává na kole, občas nařízení neuposlechne. Jak dlouho by člověk v bunkru vydržel sám, si představovat raději nechce. V 60. letech v krytu po školní exkurzi zůstal zamčený desetiletý chlapec. Předchozí údržbář se v bunkru 14 následujících dnů neobjevil, protože nastoupil dovolenou. Po návratu už našel jen jeho tělo. „Podle pitvy nezemřel ani hladem ani žízní, ale na šílenství,“ zvážní pan Nedvěd.
Pro 2 500 Žižkovanů Bezovka má sice více než 60 let, do důchodu ale zatím poslána nebyla. V případě války a nebezpečí bombardování by musela být uvedena v pohotovostní stav během 14 dnů, pokud by došlo k závažné nehodě v Praze blízkým chemičkám pak i do několika málo hodin. Současné hygienické normy ale snížily původní kapacitu na polovinu, ukrýt by se zde mohlo pouze 2 500 lidí. „Počítá se samozřejmě i s přerušením dodávek elektrického proudu,“ říká hrdě pan Nedvěd a opírá se o jeden ze dvou zcela funkčních Diesel agregátů. Teď je v bunkru příjemné teplo, pokud by byl ale bunkr závislý jen na těchto alternativních zdrojích, topit by se okamžitě přestalo, a veškerá energie by šla pouze na osvětlení a hlavně vzduchotechniku. „Ta, je v tlakovém krytu nejdůležitější, kdyby selhala, ukrývání by se v bunkru udusili,“ vysvětluje Nedvěd. Podobně je zařízen i přívod vody. Ukrývaným je sice nařízeno, aby si přinesli v odpovídajících nádobách vlastní (stejně tak potraviny na tři dny), pro jistotu jsou ale v bunkru ještě dvě nádrže o objemu 150 kubíků vody. „V případě nebezpečí provoz krytů zajišťuje Krizový výbor příslušné městské části. Ten ustanoví i družstva, která jsou zodpovědná za dodržení pořádku přímo v bunkru,“ říká vážně pan Nedvěd a rychle dodává „ale snad se nic takové nestane a bude tu stejný klid jako posledních 62 let.“
7
Radniční noviny ve stálém ohrožení Karel Světlík
2012 – Konečně změna
Kdysi RN sloužily pouze vládnoucím politikům. Dnes jsou otevřené všem zvoleným stranám i občanům. Přesto vyvolávají vášnivé polemiky. Kdo v minulosti určoval jejich podobu? A do jaké míry jsou pod vlivem vládnoucích politiků dnes?
Po rozpadu koalice TOP09 a ODS vznikla koalice TOP09, Ž(n)S, ČSSD a kýžené změny v RN nastaly. Starostka si RN vzala do své kompetence a odvolala šéfredaktora Sotonu. Výběrové řízení vyhrála Jindřiška Jelínková (později ji vystřídal dnešní šéfredaktor pan Kněnický). Nová koalice zrušila podivnou zakázku, která měla vybrat dodavatele pro výrobu, tisk a distribuci. V minulosti byly RN kritizovány, že cena za výtisk je až jedenáctkrát vyšší, než v jiných městských částech. Bylo vyhlášeno výběrové řízení a náklady na jedno číslo klesly z cca 12,58 Kč na 3,47 Kč. Radnice navíc začala inkasovat též příjmy z inzerce. Do čela redakční rady zasedl Matěj Stropnický. Nyní už v roli místostarosty. Pokud možno objektivní články měli psát výhradně redaktoři a nikoli už politici.
V roce 2006 provedlo o.s. Oživení rozsáhlý průzkum obecních periodik včetně Radničních novin Prahy 3. Výsledkem bylo, že valná většina obecních tiskovin slouží výhradně vedení radnice. Pouze 10% nabízelo alternativní politické články Radniční noviny Prahy 3 patřily do oněch 90%. Kauza3 ostatně od roku 2007 RN za potlačování alternativních názorů kritizovala a absence veřejného prostoru k vyjádření byla též důvodem jejího vzniku. Odlišné názory byly odmítány s vysvětlením, že polemika do RN nepatří a občané si ji nepřejí číst. Radnice si na to prý nechala udělat průzkum. Předsedou redakční rady byl tehdy místostarosta Martin Benda (ODS). V redakční radě seděli i další radní. Praxe byla taková, že Radniční noviny jsou médiem vedení radnice. To ve „svých“ novinách reagovalo např. na petici nespokojených občanů, ale tu samotnou nezveřejnilo. Prostor nebyl ani pro dopisy čtenářů.
2010 – Pohaslý záblesk naděje Po volbách 2010 se určitou dobu zdálo, že TOP 09, která začala vládnout společně s ODS, chce zavést v RN nové poměry. Do redakční rady byli vpuštěni zástupci opozice. Vyšla názorově pestrá příloha věnovaná Nákladovému nádraží. Na jednání redakční rady přišel odborník na radniční periodika Oldřich Kužílek ze sdružení Otevřete.cz, který se snažil vysvětlit, jak mají noviny fungovat, aby sloužily veřejnému zájmu a zprostředkovávaly diskusi. Tlak ODS však postupně sílil a o chystané kontroverzní výstavbě na Parukářce RN už napsat nestihly. Od února 2011 se už opoziční názor v RN neobjevil. Opoziční člen redakční rady Matěj Stropnický /Ž(n)S/si postěžoval, že s kolegy články do RN posílají, ale „vždycky vyjde článek, který naše argumenty v zaslaném textu vyvrací, ale náš původní text už ne.” Osvědčená praxe se tedy vrátila. Stropnický nakonec z redakční rady na protest vystoupil a navrhl noviny přejmenovat na Koaliční.
2013 – Nová koncepce Nová koncepce RN vznikala několik týdnů ve spolupráci s Oldřichem Kužílkem. RN začaly předkládat k veřejné debatě chystané záměry radnice a developerů. Začaly uveřejňovat dopisy čtenářů, zavedly názorovou rubriku PRO/PROTI a rubriku, v níž se mohla opozice (ale také koalice) v rozsahu 2,5tis. znaků měsíčně vyjádřit na jakékoli téma. Tím mělo být odlišeno zpravodajství od publicistiky. Oldřich Kužílek upozorňoval, že klíčový problém je otázka kompetenční tj. otázka míry ochoty politiků přijmout noviny jako reflexi jejich činnosti a riziko koncepce směřující k „cenzurnímu přístupu“, tedy k zásahům ze strany politiků. Jednostrannost radničních periodik řešila na návrh Otevřete.cz i vláda a od listopadu 2013 začala platit novela tiskového zákona, podle které mají radniční periodika povinnost poskytovat občanům objektivní a vyvážené informace. Zastupitelům pak dává zákon výslovně právo na přiměřený prostor. Ovšem opoziční zastupitel se musí obrnit trpělivostí, protože na uveřejnění svého příspěvku může čekat 3 měsíce. Zdálo se, že nový koncept RN uspěl. Radniční noviny získaly třetí místo v kategorii noviny státní správy, veřejného a neziskové sektoru v soutěži Fénix content marketing, která se zaměřuje na obsah a kvalitu sdělovaných informací. Začaly se ovšem objevovat nové problémy. Politici sice už nepsali články, ale zato začali soutěžit v množství citací a fotek v RN. Starostka Hujová začala předsedovi redakční rady a místostarostovi Stropnickému vytýkat účelové zasahování do obsahu RN a ten jí oplácel stejnou mincí. Vše vyvrcholilo těsně před volbami, kdy předseda redakční rady Matěj Stropnický uveřejnil bez schválení redakční rady politicky laděný úvodník Všichni jsou už Ž(n)S? (http://www.kauza3.cz/admin/files/Image/2015/ sloupek.jpg) Oldřich Kužílek to vidí jako porušení vyváženosti a objektivity, které požaduje po radničních periodicích tiskový zákon. Samotné pojetí úvodního sloupku pro radní vidí jako nešťastné, přestože ho radní do té doby nezneužívali. Stropnický podle něj překročil nepsanou hranici a to je jeho chyba.
Změny po volbách 2014 Nově vzniklá koalice (TOP09, ČSSD, ODS, VPM-NK) rozšířila názorovou rubriku na celou stranu, přičemž každý zvolený subjekt má právo na vyjádření (1500 znaků). Po neblahých zkušenostech koalice rozhodla, že předsedou ani členem redakční rady už nebude místostarosta. Dříve redakční rada schvalovala RN s tím, jaké změny je ještě třeba zapracovat a její předseda pak fakticky určoval výslednou podobu. Dnes redakční rada doporučuje RN ke schválení radě MČ a ta kontroluje zapracování doporučených změn. Namísto jednoho místostarosty tak má poslední slovo ohledně výsledné podoby RN celá
Vydavatel: Občanské sdružení Kauza3.cz, se sídlem Víta Nejedlého 1547/3, Praha 3, IČ: 22680268, www.kauza3.cz, email:
[email protected]. Redakční rada: Jiří Ptáček, Miroslav Trejtnar, Michal Vronský, Šimon Trlifaj, Karel Světlík. Redakce: Kateřina Čopjaková, Duong Nguyen Jirásková, Lukáš Král, Šárka Lebedová, Martin Viktorín. Ilustrace na obálce: Pavel Brázda. Fotografie: Zuzana Oplatková. Grafická úprava: Linda Urbánková. Korektura: Jana Zaoralová. Tisk: Czech print center, a. s., Distribuce: Česká pošta, a. s. Náklad: 44 000 výtisků. Vyšlo: květen 2015. Registrační číslo: MK ČR E 19737.
8
rada MČ. Nová koncepce (http://www.praha3.cz/public/48/76/be/249635_128300_RMC_2014_1047.pdf) byla schválena letos v lednu a v reakci na ni Matěj Stropnický na protest opět odešel z redakční rady. Koalice se hájí tím, že schvalování rady MČ je pouze formální, že budou respektovat rozhodnutí redakční rady a podle všeho tomu tak je. Jistě je lepší, když má nad výsledným tvarem RN kontrolu více politiků než jeden. V tomto ohledu je to jistě posun, ovšem nabízí se otázka, proč přímý zásah politiků do obsahu RN spíše úplně neznemožnit. Oldřich Kužílek rozhodnutí nové koalice vidí jako neobvyklé a nesprávné: „Směřování by mělo být opačné, tedy k odstínění vlivu exekutivy na redakci. Členové rady městské části by měli své připomínky vznášet přes redakční radu.“ V Praze 3 se tedy na rozdíl od např. Prahy 6 koaliční politici přímého vlivu na obsah RN nevzdávají. Zamýšlené oddělení funkce šéfredaktora RN od tiskového mluvčího MČ bude však přinejmenším krok dobrým směrem. Otázka, zda koncepčně neposilovat pozici redakce a redakční rady (složené i z opozice) na úkor vládnoucích politiků je důležitá také proto, že jasná pravidla schvalování budou potřeba též pro internetové RN. Což je oblast v níž většina obecních periodik poněkud zaspala dobu. Redakční rada Radničních novin: předseda: Zdeněk Zábojník (ČSSD), místopředseda: Jiří Ptáček (TOP 09), členové: Pavel Blažek (ČSSD), Antonín Svoboda (TOP 09), Kateřina Filipiová (ODS), Tomáš Kalivoda (ODS), Alena Hronová (KSČM), Jan Růžička (SSO)
Co je Kauza 3? Kauza3.cz je nezávislý zpravodaj, který sleduje společenské a politické dění na Praze 3. Od založení v roce 2006 publikovali jeho redaktoři stovky původních textů, od historických fotografií, přes současné reportáže ze zajímavých míst, po rozhovory s politiky. Vedle redakční činnosti zpravodaj vytváří otevřený prostor pro diskuzi občanů a politiků – zvěřejňujeme každý kultivovaný příspěvek k věci, včetně názorů zastupitelů jakékoli politické strany. Naším cílem je poskytovat informace nezávislé na zájmových skupinách, zprostředkovávat diskuzi mezi různými pohledy, a tím pomáhat měnit Prahu 3 k lepšímu. Kauza3.cz vznikla z nesouhlasu se snahami politiků zneužívat vliv na oficiální Radniční noviny po volbách v roce 2006. Její zakladatelé ji provozovali ze svého nadšení a z vlastních prostředků, časem se na chod podařilo získat několik grantů. Poslední z nich, grant od Fondu pro nestátní neziskové organizace dnes umožňuje výrazné rozšíření redakce, pořádání besed a řadu dalších aktivit, včetně vzniku tohoto tištěného čísla. Část členů redakce se v minulých letech rozhodla angažovat nad rámec novinářské práce a někteří vstoupili do různých politických stran. Pro zachování nezávislosti dnes jasně oddělujeme názorové a redaktorské texty, vždy uvádíme politickou příslušnost autora, a v rámci názorově různorodé redakční rady texty posuzujeme a dbáme na jejich nestrannost. Máme transparentní účet, na kterém může kdokoli sledovat všechny naše dary a výdaje. Naší ambicí je pokrývat všechny zajímavé příběhy, kauzy a události na Praze 3. Oceníme tipy, o čem a o kom psát, a zajímavé názory, které bychom mohli publikovat. Budeme také velmi rádi, pokud se rozhodnete nás podpořit finančně a pomoci nám dále zlepšovat naši práci. Číslo našeho účtu je 3241188001/5500 (Raiffeisenbank), e-mailová adresa redakce je
[email protected]. www.kauza3.cz, www.facebook.com/KAUZA3.cz
Program „Fond pro nestátní neziskové organizace“, jenž je financován z EHP fondů 2009-2014, se zaměřuje na podporu nestátních neziskových organizací prosazujících veřejný zájem. Hlavním cílem programu je posílení rozvoje občanské společnosti a zvýšení příspěvku k sociální spravedlnosti, demokracii a udržitelnému rozvoji. Program se konkrétně zaměřuje na podporu demokracie, lidských práv a genderové rovnosti a na posilování kapacit nestátních neziskových organizací stejně jako na specifické potřeby minoritních skupin, včetně Romů. Program se také zaměřuje na ochranu životního prostředí a klimatické změny.
www.facebook com/kauza3.cz
