SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR S ČLENSKOU ZÁKLADNOU TÉMĚŘ 300 FAREM CHOVAJÍCÍCH 100 TISÍC KUSŮ SKOTU.
Únor 2008 / č.11
Kam až poroste újma z hospodaření na TTP? Celosvětový růst cen komodit, který např. u obilovin i na začátku roku 2008 dále akceleruje, je pozitivní zprávou pro většinu zemědělců. Nyní je už možno kvantifikovat dopady na každý konkrétní hektar zemědělské půdy v ČR a porovnat úspěšnost jednotlivých farmářů.
!
!" #$%& '()**+)**," +(&((( %)&'(( %'&((( %%&'(( %(&((( *)&'(( *'&((( *%&'(( *(&((( )&'(( '&((( %&'(( ( $%&'((
Není žádným tajemstvím, že aktuální změny v cenách komodit ještě rozšíří příjmovou mezeru mezi hospodáři na orné půdě a jejich kolegy hospodařícími na trvalých travních porostech (TTP). Svaz marginálních oblastí provedl na základě dat zveřejněných SZIF a ČSÚ první propočty, jak se budou lišit příjmy na hektar u rozhodujících komodit a u LFA.
-
!($ #$%& '()**+)**," **(, *((, 0(, /(, )(, .(, '(, -(, +(, %(, *(, (, $*(,
Získané údaje jsme srovnali s oficiální statistikou FADN a údaje si poměrně přesně odpovídají. Dle FADN činí cenový index mezi lety 2005 a 2007 (u obou se jedná o 4. čtvrtletí) 163,5 %. To znamená, že zatímco v roce 2005 FADN deklaroval příjmy z rostlinné výroby na úrovni 15 831 Kč na hektar, pak za rok 2007 je to už 25 884 Kč/ha. Pozitivního nárůstu 10 053 Kč na hektar
!
"#! "$ #
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)
bylo dosaženo, i když jsou v uvedených číslech započítány i krmné plodiny. Pokud bychom čísla kalkulovali bez nich, došli bychom pochopitelně k ještě větším nárůstům jako např. u pšenice, kde příjmy na hektar vyskočily o 13 556 Kč, nebo dokonce u brambor, kde činí nárůst tržeb 27 584 Kč/ha.
Opačná situace je u plateb LFA či u hovězího masa, které je univerzální komoditou všech farmářů z LFA oblastí. Ceny hovězího klesly o 6 % a platby LFA o 8 %. Už dnes je bohužel jisté, že LFA platby klesnou i v roce 2008, čímž propad rozšíří na -12 %. To je dáno kurzem 26,364 Kč/EUR, který platil na začátku roku 2008. Jenže od té doby se už kurz dokázal posunout až na 25,10 Kč/EUR a pokud by tento kurz měl platit pro přepočet LFA plateb roku příštího, tak sazby LFA budou nižší už o 16 % vůči roku 2005 či 2006. Obdobné platí bohužel i pro platby AEO – další příjmovou složku farmářů z extenzivních oblastí. Růst cen komodit je naprosto opodstatněný a nezbytný, protože před všemi zemědělci včetně těch z exten zívních oblastí sto ! "#! "$ jí ohromné investice #
vyplývající z požadavků Cross Comliance. Dalším a velmi podstatným výdajem příjmy Kč/ha (SZIF, ČSÚ) a v méně příznivých oblastech výdajem největším jsou LFA (HA) totiž mzdy, které jen za rok hovězí 2007 celorepublikově nar- pšenice ostly o 7,6 % a v zeměděl- ječmen ství, coby oboru s dlouhodo- řepka bě nejnižšími mzdami, o 9,3 brambory
Vážení přátelé, na základě nejnovějších dat za rok 2007 jsme zhodnotili, jak dopadl pro naše zemědělce. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když zkonstatuji, že pro sedláky v marginálních oblastech byl jen mírně horší než ten předchozí. V roce 2004 zde sice EU nastavila trend k dlouhodobému zlepšování podmínek, ale zásadně proti je např. kurz koruny. Pokud budu vycházet z příslibů MZe, tak by mohlo dojít v roce 2008 ke zlepšení situace v našich oblastech, pokud však vezmu v úvahu očekávanou situaci okolo jarních (a možná až letních) výplat AEO podpor u Programu rozvoje venkova, tak musím z optimismu trochu slevit, viz informace z jednání s vedením SZIF. Důvodem je fakt, že nás zemědělců se vždy nejbezprostředněji dotýká Cash Flow - prostě to, zda máme na rostoucí mzdy, platby odvodů, splátky úvěrů, na provozní výdaje, zejména zajištění sklizně atd.“ Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225 %. Jenom mezi lety 2005 a 2007 se jedná o růst mezd ve výši 16,9 % (celorepublikově 14,3 %) Otázkou však zůstává, jak tyto nárůsty výdajů hradit v oblastech, které se vzhledem k přírodním podmínkám nemohou zcela přeorientovat na ornou půdu. Místní farmáři se budou muset novu zamýšlet zda je efektivní obhospodařovat všechny pozemky. ceny Kč/t (prosinec-SZIF)
2005
2007
Změna
Pšenice průměr Ječmen průměr Řepka Brambory
2 586 2 713 5942 3210
5 364 5 438 8502 4430
+107% +100% +43% +38%
výnosy t/ha (ČSÚ)
2005
2007
Změna
5,15 4,15 2,88 28,71
5,01 3,44 3,06 27,03
-3% -17% +6% -6%
Pšenice ozimá Ječmen jarní Řepka Brambory 2005 4 6 13 11 17 92
680 158 315 259 113 159
2007 4 5 26 18 26 119
321 818 871 707 016 743
změna Kč/ha
změna %
-359 -604 13 556 7 448 8 903 27 584
-8% -6% +102% +66% +52% +30%
Petr Mikšíček
Krajina s odsunem
(I. díl)
V tomto a příštím čísle otiskujeme článek Petra Mikšíčka, autora knihy Zmizelé Sudety. Není naším motivem „otevírat staré rány“, či řešit nyní fakt, že se sousedy z druhé strany hranice se setkáváme dnes a denně na soutěžích o zemědělskou půdu. Z textů tohoto autora stojícího mimo zemědělství je však jasně patrné, že příhraniční oblasti méně příznivé pro zemědělství se musely a musejí vypořádávat s úplně jinými problémy než je tomu ve zbytku republiky a že opouštění zemědělské půdy není zase tak překonaný a neaktuální pojem. Přestože je zachování zemědělství v LFA deklarovaným cílem EU, není tomuto problému v naší zemi věnována patřičná pozornost. „Bylo tu není tu, havrani na plotu, bylo víno v sudě, teď tam voda bude,“ napadlo nejednoho našince při pohledu na sudetskou krajinu po poválečném odsunu Němců. Sudety zbourané, dosídlené, přeorané a těžbou zdevastované byly vedlejším produktem druhé světové války a následného budovatelského režimu. Po téměř dvaceti letech režimu nového se můžeme ptát: připomínat, nebo znovuosídlit? Nejdříve se ale pokusme příběh této „krajiny s odsunem“ stručně rekonstruovat.
Bublava 1920
Otázkou, jak se podaří dosídlit pohraničí po vysídlení českých Němců, jak se změní jeho tvář, se po válce zabývaly nejen kompetentní státní instituce, ale také vědci a potažmo celá společnost. Každý čtvrtý Čech se v poválečných letech přestěhoval do pohraničí. Je zřejmé, že alespoň uvažovat o přesídlení do domů „po Němcích“ musel téměř každý. V červnu roku 1945 napsal známý český krajinný architekt Ladislav Žák článek do deníku Mladá fronta, ve kterém se zabýval novou podobou pohraničí. Jeho reakce na oficiální plány Osidlovacího úřadu se stala pro budoucnost tohoto regionu prorockou. Oproti idealistickým plánům úřadu na 80% zalidnění pohraničí, hladké začlenění do struktury zbylé země, využití všech polností a průmyslových objektů Ladislav Žák již tehdy upozornil na možnost ponechat pohraničí poloprázdné a využít jej pro rekreační účely. Podle jeho plánu měl být v pohraničí redukován počet zemědělských podniků, průmyslu, dopravní infrastruktury i obytných budov a vše mělo být přizpůsobeno náhradní funkci. V plném rozsahu měly být zachovány pouze některé, velmi výhodné rekreační lokality, kde by vznikla centra oddechu. Ostatní horská území měla být opuštěna. Sukces(e) zlatokopů a koster Vize krajinného architekta se v podstatě naplnila a po roce 1945 tak vznikl na území Československa nový typ krajiny — sukcesní krajina zaniklých obcí a okolních polí, pastvin a cest. Vlastně úplně nový druh krajiny to nebyl. Během tisícileté lidské historie se vždy rozšiřovala jako důsledek krvavých válek, nenávisti a exodu obyvatelstva.
V bývalých Sudetech žilo v první třetině minulého století v průměru o 30 % více obyvatel než dnes. Lokálně samozřejmě tato výše variuje mezi 0% (Žatecko) až 100 % (Doupovské hory). V důsledku odsunu Němců z Československa a získání nedostatečného počtu nových osídlenců zůstalo opuštěno na pět set obcí, tisíc částí obcí a patnáct set samot. Stavby v těchto oblastech zůstaly prázdné a velmi brzy podlehly nepříznivým klimatickým podmínkám. Československý stát přišel nejen o domovní fond, ale také o vybavení domů. To se odváželo hromadně do obydlených obcí a také do vnitrozemí. Rozkrádalo se i cenné vybavení městských vil, zámků, hradů a továren. Stát většinu nově nabytého majetku nestihl zajistit a ohlídat. Později se dokonce jednotlivé domy z venkova a měst rozebíraly a vlakem posílaly například na Slovensko, kde byly znovu sestaveny. Většinu bohatství, které sudetští Němci vlastnili a nemohli si ho odnést s sebou, tedy rozkradli takzvaní zlatokopové ještě v roce 1945. Poctiví osídlenci se zpravidla nedostali do svých nových domovů dříve než tito vykradači. Vyrabované a opuštěné domy však zůstaly stát a velmi rychle se z nich stávaly ruiny, hyzdící pohraniční krajinu. Koncem 50. let se tak skoro na každé stráni nacházely „kostry“ domů — obezdívka, kamenná kuchyně a komín. Na operačním stole Osidlovacího úřadu Generálním plánem zemědělského osid-
lování pohraničí se zabývalo ministerstvo zemědělství a širšími kompetencemi vybavený Osidlovací úřad. Pohraničí bylo z pohledu zemědělství velmi důležitou oblastí: nacházela se zde třetina orné půdy českých zemí, více než tři čtvrtiny luk a pastvin, většina vinic, více než třetina lesů, většina všech rybníků a vodních ploch vůbec. Úspěšně osídlit pohraničí a zachránit žně v létě 1945 bylo hlavním motorem úřadů. Osidlovací úřad stanovil, že pokud se v určitém pohraničním kraji usadí alespoň tři čtvrtiny počtu veškerého obyvatelstva v porovnání se stavem roku 1930, bylo by možno považovat pro onen kraj osídlení za skončené. Tohoto propočtu se leckde podařilo dosáhnout, ovšem pouze dočasně. Fluktuace byla natolik silná, že později muselo dojít k dalším dvěma vlnám osidlování. Generální plán se též snažil s ohledem na rozvoj zemědělství podchytit, aby uchazeč o národní správu v určité oblasti pocházel z podobných klimatických a vegetačních podmínek či podobné nadmořské výšky. To však nebylo možné dodržet. Po lovcích a sběračích zemědělci Po oddělení usedlostí vhodných k osídlení od těch nevhodných, jichž byla téměř polovina, se ministerstvo zemědělství dopracovalo k celkovým počtům potřebných zemědělsky schopných rodin v pohraničí. Na obsazení hospodářství do dvaceti hektarů bylo potřeba získat sto až sto dvacet tisíc rodin. Na osídlení velkých celků a na práce v pastvinářských družstvech bylo dále třeba deset až dvacet tisíc rodin, což celkem znamenalo více než půl milionu zemědělského obyvatelstva. Do začátku léta 1946 se však přihlásilo celkem Bublava 2002
jen 130 tisíc kvalifikovaných zemědělců, což odstartovalo dosidlování pohraničí reemigranty. Přesto ale počet osídlenců i nadále nedosahoval potřebné výše. Po zhodnocení reálných možností přistoupil Osidlovací úřad na plán rušení všech tzv. trpasličích výměr půdy. Stejně tak se snížil počet drobných živností obchodních a hostinských. Bylo jasné, že úřady nedokáží získat dostatečné množství lidí pro zemědělsky nepříliš výnosné oblasti a nebude možno udržet ekonomickou hodnotu území tak, jak ji zde zanechali sudetští Němci. Lidé se navíc těsně po válce báli přestěhovat do „nejněmečtějších“ oblastí Sudet, jako byly Krušné hory či Chebsko. Sem se například do září 1945
podařilo získat pouze pětadvacet zemědělců, neboť zde tou dobou zůstávala ještě většina sudetských Němců. Bylo obvyklou praxí, že odcházející Němci sypali krysí jed do studen nebo ho dávali do cukru. Mnoho nevinných lidí to málem zaplatilo životem. Zrušení nejmenších výměr zemědělské půdy, scelování do větších lánů, rušení živností a možností výdělku po roce 1948 silně zapůsobilo na pohraniční krajinu a tamní hospodářské tradice, a utvořilo nové mantinely vývoje. Pečlivě obdělávaná pole začala zarůstat, nikdo nebyl schopen sklidit plodiny ani se postarat o náročnou meliorační údržbu, a tak se během několika let postupně změnila i tvář krajiny.
Pole v nižších polohách noví správci scelili a zatravnili, zatímco pozemky ve vyšších polohách zalesnili. Na podmáčené louky nebylo možno vyjet s technikou, takže se nechaly ležet ladem a začaly zarůstat náletovou vegetací. Mezi další více či méně dominantní krajinotvorné prvky, které se počaly vytrácet, patřily úvozové cesty s podélnými stromořadími, větrolamy dávající stín, meze, mostky přes potoky, krajinné vyhlídky, lavičky na krásných místech a drobné sakrální památky, jako křížky a Boží muka. Kovové křížky pak brzy skončily ve sběrných surovinách. Pokračování v březnovém vydání bulletinu SMO.
Jak to bude letos s výplatami AEO? V lednu uskutečnil Svaz marginálních oblastí průzkum, ze kterého vyplynulo, že SZIF asi bude mít zpoždění při vyplácení podpor AEO. Obrátili jsme se proto na ředitele SZIF s žádostí o vysvětlení situace. Níže rozebíráme závěry z jednání mezi SMO a SZIF. též neměla mít problém tyto případy rozhodovat. Přesto přiznali, že jsou i kauzy, které se vlečou od roku 2004 a dodnes nejsou vyřízeny. SMO proto bude požadovat po MZe, aby byla zavedena povinnost SZIF řešit odvolání vůči rozhodnutí o dotaci popř. rozhodnutí o zařazení apod. do 30 dnů a alespoň částečně narovnat současný nevyvážený stav, kdy na zemědělce je v těchto záležitostech aplikována lhůta 15 dnů, zatímco u SZIF neexistuje lhůta žádná. Lhůta pro vyřizování odvolání je nutná, aby nedocházelo k neodůvodněnému krácení práv zemědělců jen proto, že státní orgány nejsou schopny promptně reagovat. Ve velké části případů totiž zemědělec odvolání raději nepodá, i když se jedná o zjevnou chybu SZIF, protože by riskoval, že bude čekat na své peníze ještě o několik měsíců déle, takže raději oželí např. 20 tis. Kč, než aby se vystavil riziku druhotné platební neschopnosti a pak na sankcích a dlužných úrocích zaplatil několikanásobně více.
Dle SZIF budou výplaty AEO podpor za rok 2007 záviset na tom, zda je daný zemědělec stále v HRDP anebo zda už přešel do Programu rozvoje venkova (PRV). Předmětné podpory v HRDP budou vypláceny od března 2008. U PRV to bude o měsíc později s tím, že jejich náběh bude pomalejší než u HRDP, takže nelze říci, zda většina prostředků bude vyplacena do května, června či později. Ředitel SZIF pan Révész konstatoval, že je zájmem SZIF, aby byly kompenzace co nejdříve vyplaceny. Bohužel náběh PRV provázejí problémy, kvůli kterým budou platby u zemědělců, kteří přešli do PRV, vypláceny později, než by tomu bylo v původním programu. Zástupci SMO ocenili nasazení SZIF a kon-
statovali, že pokud nebudou AEO podpory vyplaceny do 1.dubna, budou mít zemědělci problémy s platbami daní z příjmů, které dosud neobdrželi. A pokud by neměly být platby vypořádány ani po 1.květnu, potom je nutno počítat s problémy u splátek bankovních úvěrů či odvodů z mezd u postižených farem. V této souvislosti požádali vedení SZIF o podporu při vyjednávání o odkladu plateb daní a odvodů z důvodu prodlení na straně SZIF. Vedení SZIF podporu v této věci přislíbilo. Dále zástupci SMO přednesli stížnost na někdy zdlouhavé, a to až několikaměsíční či roční vyřizování jednotlivých odvolání. Zástupci SZIF deklarovali, že SZIF vyřizuje odvolání do 14 dnů. Výjimkou jsou případy, které putují na odvolací komisi MZe, která se ale schází každý týden, takže by
Kromě toho je faktem, že všichni zemědělci potřebují peníze zejména na jarní sezónu a před sklizní, tzn. opět se raději neodvolají, aby nepodstupovali riziko komplikací ve sklizni kvůli nedostatku hotových finančních prostředků na provoz. Obdobným problémem je i fakt, že dnes je možno se u AEO či LFA odvolat jen proti celému rozhodnutí o dotaci. Tzn. i kvůli malé částce je nutno riskovat zdržení např. 1 milionu korun. Zde SMO požádal o zavedení možnosti odvolání jen proti části rozhodnutí (daný blok apod.). Nesporná výše finančních prostředků bude moci být vyplacena nezávisle na případném odvolání. K tomuto vyjádřil SZIF pozitivní stanovisko s tím, že toto už je možné např. u Top Up, kde se lze odvolat např. jen proti rozhodnutí ohledně některé z komodit.
Představujeme farmy členů výboru SMO
Farma Bílek - Kochánov Farma a penzion pana Ing. Václava Bílka, CSc. se nachází v malé vísce Kochánov asi 13 km od Sušice, v srdci Šumavy, s krásným a dalekým výhledem na okolí.
Do roku 1989 v místech nynější soukromé farmy hospodařil státní statek Sušice a Vojenské lesy a statky Sušice. Pak byl objekt vyrabován a časem zmizel pod kopřivami.
Farma Kochánov funguje na principu ekologického hospodářství. Specializuje se na chov skotu a ovcí, vedlejším produktem je udržování krajiny a produkce krmiv, tj. sena a senáže.
V roce 1993 byl znovu zrozen. Lidským úsilím a vytrvalou prací se postupně rekonstruoval až do dnešní podoby. Naše farma zde tedy hospodaří celých dlouhých 15 let.
Mimo jiné vlastní farma rodinný penzion, který poskytuje ubytování po celý rok. Největším lákadlem pro turisty jsou procházky po okolí, kde se mohou „kochat“ pohledem po krajině. Kochánov byl tedy logicky pojmenován lidmi, kteří se už v minulosti kochali panenskou přírodou. Pokud náhodou nepřeje počasí, není proč zoufat. Penzion má soukromý krytý bazén včetně sauny.
Nachází se v oblasti CHKO Šumava a Národní Park Celková výměra pozemků činí v současné době 800 ha. Pozemky spadají do katastrálního území Dolní Kochánov, Kochánov II , Kochánov III a Mokřany, katastrálního území Zhůří u Javorné, Hůrka u Železné Rudy a Prášily.
Penzion se nachází v are-
álu rodinné farmy Kochánov, kde můžete při návštěvě našeho penzionu tak trochu nahlédnout do stylu života lidí šetřících přírodu. Pro naše hosty je možnost ve volné chvíli rybaření v rybníčku a také projížďky na koni v krásné přírodě. Okolní lesy jsou vyhlášeným houbařským rájem. U nás si budete připadat opravdu jak na venkově obklopeni přírodou a vším, co k ní patří. Kochánov je jednou z tras Farmářské stezky, po které se můžete vypravit na kolech.
Přísevy jetelovin a trav do TTP – cesta k vyšší kvalitě píce a nižší spotřebě koncentrátů (I.díl) Autoři: Ing. Alois Kohoutek1), CSc. - Ing. Petr Komárek1), Ph.D. - Ing. Pavel Nerušil1) – Ing. Věra Odstrčilová1), Ph.D., Ing. Tomáš Fajmon2) 1) VÚRV, v.v.i., Praha 6 - Ruzyně, Výzkumná stanice, K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko 2) Ing. Tomáš Fajmon, Tichá Trvalé travní porosty (TTP) zaujímají v České republice dle evidence katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního výměru 974 tis. ha, tj. 22,8 % ze zemědělské půdy (4280 tis. ha); dle údajů ČSÚ bylo v roce 2006 zemědělsky obhospodařováno 889 tis. ha, což je nejvyšší úroveň za posledních pět let. Tím se výrazně snižuje riziko sukcese dřevního náletu a šíření ruderálních plevelů. Poklesem stavů skotu z 1236 tis. ks krav v roce 1990 na 568 tis. ks v roce 2006 došlo ke zhoršení stavu obhospodařování a využívání travních porostů, protože z uvedených stavů polovina skotu se chová v nížinách s krmnou dávkou na bázi pícnin na orné půdě, zejména silážní kukuřice. Mléčná užitkovost dojných krav dosáhla 6542 kg FCM (v roce 2006), přičemž z chovaných plemen je české strakaté zastoupeno 190 tis. krav, holštýnské plemeno + ostatní 224 tis. krav. Výrazné zvýšení mléčné užitkovosti vyžaduje zvýšení kvality objemných krmiv včetně píce z trvalých travních porostů. Akcent na kvalitu je v současné době o to významnější, že v druhé polovině roku 2007 došlo ke skokovému zvýšení cen obilovin, což výrazně zdražilo cenu koncentrátů pro dojnice, kterých se v průměru ČR spotřebovává 0,30 kg na kg FCM mléka. To je dlouhodobě neudržitelné. Růst cen koncentrátů následně během 2 – 3 měsíců zvedl výkupní cenu mléka o více než 25 %. Řešení je ve zvýšení kvality píce z travních porostů, jednou z možností jsou přísevy do TTP. Význam a funkce přísevů do TTP Přísevy do travních porostů slouží k zavádění jetelovin, trav a na základě speciálních požadavků i bylin na louky a pastviny. Míra propracovanosti a technologického zabezpečení vytvořily z přísevů samostatnou oblast pratotechniky se specifickými technologickými postupy. Cílem přísevů je vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího porostu na daném stanovišti s dlouhodobým efektem. Přísevy provádíme přednostně do degradovaných TTP, za kriterium degradace pícninářsky využívaného travního porostu je považován pokles kulturních trav a jetelovin pod 50 %. Přísevy do travních porostů jsou bezoreb-
nou nebo minimalizační technologií ekologicky šetrného obhospodařování travních porostů, která se používá pro zavádění kulturních druhů jetelovin a trav do travních porostů. Přísevy se u nás používají od konce šedesátých let a od té doby se významně pokročilo ve výzkumu a vývoji technologie přísevů. Technologie přísevů je vhodná k použití jak na stanovištích, kde obnova travních porostů je problematická z ekologických a pratotechnických důvodů, zejména svažitosti pozemků a mělké orniční vrstvy, tak pro vytrvalé travní porosty, z kterých ustoupily málo vytrvalé jeteloviny.
Základem přísevů je vytvořit pro vyseté osivo podmínky, které vedou ke klíčení osiva a k zapojení vzcházejícího porostu. Mezi základní podmínky klíčení patří zajištění teplotního režimu a adekvátního přívodu vody a vzduchu k semenu. Je potřeba zajistit kontakt osiva s půdou, aby mělo dostatek vláhy ke klíčení. Současně je potřeba uložit osivo do optimální hloubky, aby netrpělo vysušováním povrchu půdy. V travním ekosystému jsou obsaženy specificky účinné látky, které mohou stimulovat či inhibovat počáteční růst a vývoj introdukovaných druhů v závislosti na koncentraci látek obsažených v půdním roztoku. Alelopatické působení travních porostů je významný regulační mechanismus přísevů do travních porostů, který snižuje klíčivost, polní vzcházivost a počáteční růst a vývoj přisetých druhů a je dost často příčinou nízké úspěšnosti přísevů.
Jeteloviny – zdroj dusíku pro TTP Přísevy do travních porostů měníme botanické složení přisetého travního porostu v závislosti od složení přísevové směsky a vytrvalosti jetelovinových a travních druhů. V našich podmínkách je hlavním cílem pratotechniky přísevů zavést do travního porostu jeteloviny a vytrvalé produkční travní druhy s vyšší koncentrací energie a vyšším podílem vodorozpustných glycidů. Přiseté jeteloviny poutají činností hlízkových bakterií vzdušný dusík, který je po jejich odumření k dispozici i pro další druhy v travním porostu. Fixační schopnost jetelovin v našich podmínkách dosahuje v přepočtu 150 – 200 kg.ha-1 N ročně u čistých porostů jetelovin, v případě přísevů je odvislá od podílu jetelovin v porostu. Orientačně můžeme kalkulovat, že 1 % jetelovin v travním porostu poutá 3 kg.ha-1 N ročně. Koncentrace N-látek u jetelovin je vyšší než u běžných druhů trav nebo bylin. Rostoucí podíl jetelovin v porostu vede k vyšší koncentraci N-látek v píci. Čisté porosty jetelovin dosahují koncentraci NL až 250 g na kg sušiny. Zastoupení jetelovin od 10 % zvyšuje koncentraci N-látek v píci z TTP o cca 5 až 7 g.kg-1 sušiny. Travní porost s 30 % podílem jetelovin by měl k očekávaným 140 g zajistit dalších 15 g N-látek na kg sušiny, tedy celkem 155 g.kg-1 sušiny. Travní porosty s jetelem lučním, kde podíl jetele dosahuje často i 50 %, dosahují koncentraci N-látek na úrovni 165 až 175 g.kg-1 sušiny. Na včas sklízených a řádně hnojených travních porostech platí pro obsah N-látek následující vzorec: 140 g + (hmotnostní procento jetelovin x 0,5 g) = celková koncentrace N-látek v píci Pokračování v březnovém vydání bulletinu SMO.
Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email:
[email protected]
