Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie _____________________________________________________________________________
Rozvojový potenciál venkova na Boskovicku Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.
Vypracovala: Bc. Jana Dvořáčková
__________________________________________________________ Brno 2012
Mendelova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie
Agronomická fakulta 2011/2012
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:
Název tématu:
Jana Dvořáčková Zemědělská specializace Rozvoj venkova
Rozvojový potenciál venkova na Boskovicku
Rozsah práce:
60 stran + přílohy, minimáně 90 000 symbolů
Zásady pro vypracování: 1.
2.
3.
4. 5.
Zhodnotit dostupnou literaturu o rozvoji venkova, úlohy malých měst v něm a příslušnou regionální literaturu včetně využití databáze závěrečných prací na Mendelově univerzitě, případně na Masarykově univerzitě Vyhodnotit úlohu Boskovic jako střediska venkovského regionu (na základě vybavenosti funkcemi pro zázemí, administrativních funkcí, vyjížďky za prací, formování sítí hromadné dopravy, vytváření mikroregionálních sdružení apod.), pokusit se určit integrační úlohu města vůči svému mikroregionu (i vzhledem ke konkurenci menších středisek), případě včetně podrobnější teritoriální diferenciace Vymezit a charakterizovat venkovský mikroregion Boskovic a pokusit se stanovit jeho potenciál (sociální, ekonomický, environmentální). Při analýze provést rovněž terénní průzkum vybraných částí mikroregionu včetně pořízení fotodokumentace Diskutovat rozvojové potenciály Boskovicka, pokusit se určit vývojové trendy Získané poznatky a výsledky graficky, kartograficky a fotograficky dokumentovat
Seznam odborné literatury: 1. MOSELEY, M. J. Rural development : principles and practice. London: SAGE, 2003. 227 s. ISBN 0-7619-4767-1. 2. WOKOUN, R. a kol. Regionální rozvoj : (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0. 3. VAISHAR, A. Geografie malých měst. 1. vyd. Brno: Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. Ostrava, 2008. 129 s. Studia geographica 99. ISBN 978-80-86407-57-9. 4. BRÁNSKÝ, J. Boskovice v proměnách času. Boskovice: Městský národní výbor v Boskovicích, 1990. 70 s.
Datum zadání diplomové práce:
říjen 2010
Termín odevzdání diplomové práce:
duben 2012
Bc. Jana Dvořáčková Autorka práce
RNDr. Antonín Vaishar, CSc. Vedoucí práce
prof. Ing. František Toman, CSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Rozvojový potenciál venkova na Boskovicku vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne…………………………………………… podpis diplomanta……………………………
PODĚKOVÁNÍ Za cenné a užitečné rady a připomínky při zpracovávání diplomové práce děkuji panu doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi, CSc. Velké poděkování patří mojí rodině, která mi umožnila studium na vysoké škole a podporovala mě po celou dobu mého studia.
ABSTRAKT Diplomová práce Rozvojový potenciál venkova na Boskovicku se zabývá možnostmi rozvoje mikroregionu Boskovice. Mikroregion tvoří 14 obcí: Benešov, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Velenov, Žďárná, město Boskovice a čtyři malé vesnice, které jsou součástí Boskovic - Bačov, Hrádkov, Mladkov, Vratíkov. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje celé území mikroregionu, z hlediska přírodních podmínek a historie. Praktická část je založena na autorově vlastním výzkumu mikroregionu a z vyplynulých souvislostí se snaží navrhnout další možný rozvoj. Výzkum spočívá ve zhodnocení stávající situace v jednotlivých obcích mikroregionu, což zahrnuje: demografickou charakteristiku, občanskou a technickou infrastrukturu, dopravní obslužnost, ekonomický potenciál obcí. Důležitým a hlavním kriteriem v dalším rozvoji mikroregionu je zlepšení kvality života ve všech obcích mikroregionu. Na základě zjištěných informací je navrhnuto další možné řešení týkající se rozvoje celého mikroregionu. Klíčová slova: rozvoj venkova, obec, mikroregion, Boskovicko
ABSTRACT This diploma thesis called The Development Potential of Rural Areas in the Boskovicko Region deals with the possibilities of development of the Boskovice microregion. This microregion is made up by 14 municipalities: Benešov, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Velenov, Žďárná, the town Boskovice and four small villages, which are parts of Boskovice - Bačov, Hrádkov, Mladkov, Vratíkov. The paper is divided into two parts - theoretical and practical. The theoretical part describes the whole territory in terms of natural conditions and history. The practical part is based on the author´s own research of the microregion and the results indicate possible further development. The research includes evaluation of the current situation in the individual municipalities in the microregion, which it includes: demographic
characteristics, civil and technical facilities, transport services, economic potential of communities. The important and the main criterion for further development of this microregion is to improve a quality of life in all communities of microregion. Other possible solutions for the development of the Boskovicko microregion is suggested on the basis of all collected information.
Key words: a rural development, a municipality, a microregion, the Boskovicko region
OBSAH ______________________________________________________________________ 1 ÚVOD………………………………………………………………………………...1 2 METODIKA PRÁCE……………………………………………………………….2 3 ZÁKLADNÍ POJMY………………………………………………………………..3 4 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ MIKROREGIONU BOSKOVICE……………8 4.1 Stručná historie mikroregionu……….……………………………………..10 4.2 Geologické podloží………………………………………………………...11 4.3 Nerostné bohatství…………………………………………………………12 4.4 Hydrologické poměry……………………………………………………...12 4.5 Podnebí ……………………………………………………………………13 4.6 Fytocenologie a zoocenologie……………………………………………..13 5 OBCE MIKROREGIONU BOSKOVICE……………………………….……….14 6 MĚSTO BOSKOVICE – CENTRUM MIKROREGIONU. ……………….…...16 6.1 Základní charakteristika…………………………………………………...16 6.2 Nejdůležitější mezníky v dějinách Boskovic……………………………...17 6.3 Významné dominanty……………………………………………………..18 6.4 Správní informace…………………………………………………………18 6.4.1 Města správního obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice…20 6.5 Místní části Boskovic……………………………………………………...22 6.6 Demografická charakteristika města………………………………………22 6.6.1 Historický vývoj počtu obyvatel…………………………………….22 6.6.2 Současný vývoj počtu obyvatelstva…………………………………23 6.6.3 Struktura obyvatel Boskovic podle pohlaví a věku…………………23 6.6.4 Pohyb obyvatel……………………………………………………...24 6.7 Občanská vybavenost a služby……………………………….……………25 6.7.1 Školy a školská zařízení……………………………………………..25 6.7.2 Zdravotnická a sociální zařízení……………………………………..26 6.7.3 Muzeum……………………………………………………………...26 6.7.4 Kultura a sport……………………………………………………….26 6.7.5 Kluby, spolky, organizace, a kulturní život………………………….27 6.8 Bydlení………………………………………………………………..……28 6.9 Technická vybavenost a dopravní infrastruktura…………………………..28 6.9.1 Vodovodní a kanalizační síť…………………………………………28
6.9.2 Zásobování plynem…………………………………………..………29 6.9.3 Zásobování tepelnou energií…………………………………..……..29 6.9.4 Zásobování elektrickou energií……………………………..………..30 6.9.5 Telekomunikační služby……………………………………..……....30 6.9.6 Nakládání s odpady………………………………………..………...31 6.9.7 Dopravní obslužnost………………………………………..………..31 6.10 Ekonomika města………………………………………………..………...33 6.10.1 Pracovní příležitosti…………………………………………………34 6.10.2 Hlavní zaměstnavatelé v Boskovicích………………………………35 6.10.3 Podnikatelské subjekty v Boskovicích………………………….......36 6.10.4 Nezaměstnanost v Boskovicích…………………………………......36 6.11 Vztah Boskovic k Blansku a Brnu………………………………………...37 7 MAS BOSKOVICKO PLUS……………………………………………………….38 8 VYHODNOCENÍ MIKROREGIONU BOSKOVICE…………………………...42 8.1 Demografická charakteristika mikroregionu…………………………….....42 8.2 Občanská vybavenost a služby…………………………………………......44 8.2.1 Úroveň školství……………………………………………………….45 8.2.2 Přehled středních škol, středních odborných učilišť a vyšších škol….46 8.3 Technická vybavenost a dopravní infrastruktura………………………......47 8.3.1 Dopravní obslužnost………………………………………………….48 8.4 Kulturní život v obcích……………………………………………………..49 8.4.1 Tradice a zvyky v Boskovicích………………………………………49 8.5 Ekonomika mikroregionu…………………………………………………..50 8.5.1 Hlavní zaměstnavatelé………………………………………………..50 8.5.2 Nezaměstnanost………………………………………………………52 8.6 Cestovní ruch……………………………………………………………….54 8.6.1 Památky a architektura………………………………………………..54 8.6.2 Přírodní zajímavosti…………………………………………………..56 8.6.3 Kultura a zábava…………………………...........................................57 8.6.4 Možnost ubytování v mikroregionu…………………………………..57 8.7 Bilance půdy ……………………………………………………………….58 9 NÁVRH MOŽNOSTÍ ROZVOJE MIKROREGIONU………………………….60 10 ZÁVĚR……………………………………………………………………………..62 11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY, PODKLADŮ A CITACÍ ……………...63
12 SEZNAM GRAFŮ…………………………………………………………………68 13 SEZNAM OBRÁZKŮ……………………………………………………………..68 14 SEZNAM TABULEK……………………………………………………………...68
1 ÚVOD Tato diplomová práce se zabývá potenciálem venkova na Boskovicku. Město Boskovice patří k nejstarším městským osídlením našeho státu. V současné době je nejdůležitějším průmyslovým a společensko - kulturním centrem severní poloviny blanenského okresu. Předpoklady k dalšímu rozvoji jsou dány rozvinutou ekonomickou základnou, regionálními vztahy, demografickou strukturou, bohatou historií a přírodními podmínkami. Zájmové území lze charakterizovat jako území přilehlých sídel s významnými stávajícími, eventuelně budoucími vazbami k městu (tyto vazby představuje dojížďka za prací, služby v rámci státní správy, spád za rekreací, občanské vybavení, technické vybavení a dopravní infrastuktura). Pro úspěšný rozvoj Boskovicka je třeba sladit přírodu a územně technické podmínky území s možnostmi jeho sociokulturního a ekonomického potenciálu (úloha územního plánu), s představami občanů, zastoupených radnicí (městské zastupitelstvo) a s představami hlavních podnikatelských subjektů. Hlavním cílem diplomové práce je navrhnout možnosti pro rozvoj mikroregionu Boskovice a určit úlohu centálního Města Boskovice vůči svému mikroregionu. Na základě dostupných informací o mikroregionu (základní charakteristika o území – přírodní podmínky, rozloha, vývoj a současný stav obyvatelstva, občanská a technická infrastruktura, dopravní obslužnost, zaměstnanost) jsem se snažila zformulovat další možný rozvoj celého mikroregionu. K vyhodnocení úlohy Boskovic – centra mikroregionu jsem uvedla vztah Boskovic k Blansku a Brnu. Při tvorbě diplomové práce jsem nejčastěji využívala dostupná data z Českého statistického úřadu, poskytnuté informace Městským úřadem Boskovice, dostupnou literaturu zabývající se problematikou Boskovicka a v neposlední řadě územních plánů obcí mikroregionu a webové stránky obcí. Největším přínosem pro mou diplomou práci mi byl vlastní terénní výzkum založený na rozhovorech se starosty a místními obyvateli obcí mikroregionu Boskovice. Boskovicko jsem si pro tuto práci vybrala záměrně. Je to místo, odkud pocházím a kde žiji.
1
2 METODIKA PRÁCE Diplomová práce Rozvojový potenciál venkova na Boskovicku je založena na mém vlastním výzkumu v terénu v jednotlivých obcích mikroregionu Boskovice. Získanými rozhovory se starosty a s místními obyvateli jsem došla k určitým závěrům, rozvojovým potenciálům a vývojovým trendům na Boskovicku. Při zpracovávání diplomové práce byly použity sociologické metody. Jedná se o kvalitativní přístup – ptala jsem se tázaných na otázky k problematice týkající se mikroregionu a tázaní mi odpovídali podle svého vlastního názoru na konkrétní otázku. U každého rozhovoru jsem si dělala poznámky a pak jsem vše zkompletovala, vyhodnotila a vyvodila konkrétní závěr. Další sociologickou metodou, která byla v diplomové práci použita, je kvantitativní přístup – pomocí Českého statistického úřadu jsem měla k dispozici data, které jsem dále zpracovala do tabulek a grafů. Dále bylo čerpáno z dostupné literatury. Největší oporou při zpracovávání diplomové práce mi byla kniha Boskovice v proměnách času od pana Jaroslava Bránského, odtud bylo získáno opravdu velmi mnoho důležitých informací týkajících se přírodních podmínek a vývoje Boskovicka. Nápomocné byly i slovníky (Velký sociologický slovník, Diderot). Tyto slovníky mi pomohly vysvětlit mnohé pojmy, které se často objevují v jednotlivých kapitolách diplomové práce. K tématu mojí diplomové práce Rozvojový potenciál venkova na Boskovicku je literatura poměrně dostupná. Hodně knih k tomuto tématu mi poskytla knihovna Mendelovy univerzity, ale také knihovna v Boskovicích. V současné době lze čerpat i z internetu, mnohé knihy se tu nachází i v elektronické podobě. Mnoho informací bylo k dispozici na webových stránkách jednotlivých obcí mikroregionu Boskovice. Téměř všechny obce mikroregionu mají své vlastní webové stránky. V neposlední řadě musím ještě zmínit územní plány obcí, které poskytly velmi mnoho důležitých informací o stávající situaci v obci i o návrhu dalšího rozvoje obce.
2
3 ZÁKLADNÍ POJMY V této kapitole vymezuji pojmy, které se v diplomové práci často objevují. Obec Podle zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Každá část území ČR je součástí území nějaké obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všeobecná encyklopedie Diderot definuje obec jako sídelní jednotku tvořenou obvykle jedním či několika katastrálními územími (administrativní obec). Má vlastní samosprávné orgány (místní či městský úřad) a pravomoc rozhodovat o místních záležitostech. [4]
Region Stručný Oxfordský slovník definuje region jako: • oblast, pruh země, prostor, místo, která má více či méně jasně stanovené hranice nebo určité vlastnosti; • určitou část státu.
Definice regionu podle Všeobecné encyklopedie Diderot: region je část zemského povrchu s určitými typickými znaky. Existují dva základní druhy regionu: •
fyzickogeografický, vymezený na základě fyzickogeografických znaků (reliéfu, klimatu, půd, vodstva, apod.), vyznačuje se vysokou mírou homogenity
•
sociálněgeografický, vymezený na základě relativně uzavřených prostorových vztahů (dojížďka, pracovní příležitosti, dopravní obslužnost, apod.). [4]
3
Mikroregion Mikroregion je malý územní celek vzniklý např. dobrovolným sdružením (svazkem) několika obcí společně usilujících o ekonomický, kulturní a sociální rozvoj. [prof.PhDr.Rudolf Kohoutek, CSc.]
Mikroregion je územní celek, který je tvořen soustavou venkovských obcí s horní hranicí počtu obyvatel 2000–5000, jež jsou charakterizovány vzájemnými interakcemi danými hierarchizovanou správní a funkční strukturou a vzájemnými osobními vztahy jeho obyvatel. Mikroregiony jsou vymezeny přírodními, geografickými, historickými souvislostmi a sociálně-ekonomickými vztahy v území. Až následně dostávají mikroregiony formální právní podobu. [13]
Venkov Obecně se venkovem nazývají oblasti volné nezastavěné krajiny a venkovských osídlení, které lze vymezit jako určitý souhrn venkovských sídel, zemědělských a vodních ploch, lesů, ploch místních komunikací a ostatních ploch nacházejících se v tomto prostoru. Venkov se obyčejně vyznačuje menší hustotou osídlení, menšími sídly, vyšší zaměstnaností v zemědělství (případně lesnictví, rybolovu a dalších činnostech primárního sektoru), určitým sepjetím místních obyvatel s přírodou a krajinou, architektonickým rázem a charakterem zástavby a určitým životním stylem, který se často výrazně liší od městského. Některé z těchto typických znaků venkova však mohou být v současnosti již značně potlačeny. Český statistický úřad definuje venkov jako obce s velikostí do 2 000 obyvatel, a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km2. [19]
Velký sociologický slovník definuje venkov jako obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatelstva, ale i jiným způsobem života, většinou spojeným s přírodou, ale také jinou sociální strukturou ve srovnání s městem. Z hlediska sociologie je venkov charakterizován především specifickým typem komunity s těmito znaky: vyšší míra vzájemné sociální závislosti, menší variabilita profesních možností, menší sociální diferenciace, silnější vazba na tradice a silnější determinace přírodním prostředím. [6] 4
Venkovské sídlo Venkovské sídlo lze definovat celou řadou kritérií a pravděpodobně dojde podle definice vymezení k různému vymezení souborů venkovských sídel. Jednotlivé nástroje umožňují vymezení venkovských sídel z následujících hledisek:
a) Urbanistické – venkovské sídlo je vymezeno jako sídlo s typickou urbanistickou strukturou nízkopodlažní zástavby s vysokým podílem rodinných domů s málo vyvinutou uliční sítí s dominantním prostorem návsi jako společenského a kulturního centra sídla a vysokým podílem zeleně v sídle. [7]
b) Architektonické - venkovské sídlo je vymezeno jako sídla s dominancí nízkopodlažní zástavby v individuálních rodinných domech, které nemají vybudován parter (přízemí) určený k obchodní činnosti nebo ke službám. Venkovský dům je doplněn rozsáhlejším hospodářským zázemím, které sloužilo původně pro zemědělskou prvovýrobu (chlévy, stáje) v současnosti slouží k zabezpečení provozu domu. Pro tradiční venkovský dům je typické vymezení dvora a zahrady s výrazně oddělenými funkcemi. [7]
c) Sociální – venkovské sídlo je takové sídlo, kde existují mnohem užší sociální kontakty mezi jednotlivými obyvateli sídla, kde existuje dlouhodobá neformální sociální kontrola a participace. [7]
d) Ekonomické – venkovské sídlo je takové sídlo, kde dominantní nebo rozhodující činností je zemědělství a primární výroba potravin a kde významný podíl ekonomicky aktivních osob vyjíždí do zaměstnání mimo toto sídlo. [7]
e) Historické – sídlo, které v minulosti získalo městské práva je městem, ostatní sídla jsou vesnicemi. Městem by tedy byli i sídla jako Rabštejn nad Střelou s 26 obyvateli, který v současnosti nemá ani statut obce. [7]
f) Administrativními – městy jsou ty obce, které stát jako města definuje a která mají právo používat městská práva a městský znak. Toto označení nově propůjčuje městům předseda Poslanecké sněmovny a nemá žádný administrativní nebo jiný význam. Jeho jediný význam je prestižní. [7] 5
g) Statistické – venkovské sídlo je takové sídlo, které má méně než konvenčně stanovený počet obyvatel. [7]
Rozvoj venkova Rozvojem venkova se zabývá Program rozvoje venkova (PRV). Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispěje k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program se vztahuje na území České republiky a určuje politiku rozvoje venkova ČR v období 2007–2013. [18] Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) je finančním nástrojem na podporu rozvoje venkova, který nepatří mezi strukturální fondy EU a není tak součástí politiky hospodářské a sociální soudržnosti, nicméně spadá do společné zemědělské politiky EU.
Slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství,
lesnictví a k rozvoji venkovských oblastí. [10]
Regionální rozvoj Lze charakterizovat jako pozitivní (žádoucí) vývoj klíčových socioekonomických složek regionu. Parametry regionálního rozvoje: •
vymezení regionu v němž se rozvoj realizuje
•
časové období, ve kterém má být rozvoje dosaženo
•
obsah rozvojových kroků, tzn. jaké regionální složky budou rozvíjeny, jakým způsobem, s jakým očekávaným efektem
•
organizace a řízení regionálního rozvoje [5]
Pro úspěšnou realizaci regionálního rozvoje je třeba zajistit co nejširší spolupráci všech aktérů a to jak ve fázi přípravné, tak i ve fázi implementační (zajištění principu partnerství).
6
Hlavními aktéry regionálního rozvoje jsou: • Veřejná správa – orgány veřejné správy působí v případě regionálního rozvoje (dle územní a hierarchické úrovně) v roli zadavatele, organizátora, prostředníka zájmů veřejnosti, koordinátora a realizátora regionálního rozvoje. [2] • Soukromý sektor, reprezentovaný podnikatelskými subjekty, působí na poli regionálního rozvoje jako akcelerátor ekonomického růstu, zdroj ekonomické prosperity a zaměstnanosti. [2] • Neziskový sektor, zastoupený nadacemi, obecně prospěšnými společnostmi, občanskými sdruženími, spolky působí zejména v oblastech zdravotních, sociálních, kulturních, společenských, obecně prospěšných a charitativních. Zajišťují též činnosti, které jsou pro podnikatele ekonomicky neefektivní a veřejný sektor je nestačí nebo nechce pokrýt. V oblasti regionálního rozvoje vystupují zejména v roli organizátorů občanského života, volnočasových, sportovních, kulturních a společenských aktivit. Významné jsou aktivity práce s mládeží. [2] • Veřejnost – předkládá rozvojové náměty, vznáší připomínky, podílí se na
regionálním rozvoji využíváním prvků přímé demokracie. [2]
Regionální rozvoj podporuje Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF). ERDF obsahuje největší objem finančních prostředků ze všech fondů EU, které jsou určeny na investice do výroby vedoucí k tvorbě nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury. [12]
7
4 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ MIKROREGIONU BOSKOVICE Obr. č. 1- Region Boskovicko (Zdroj: www.regionboskovicko.cz)
Region Boskovicko leží v severní části Jihomoravského kraje v České republice, na rozmezí Českomoravské vysočiny a Drahanské vrchoviny. Boskovická brázda, povodí řeky Svitavy i řada přírodních parků vytváří velice pestrý a rozmanitý reliéf celého území regionu. [17] Mikroregion Boskovicko zaujímá východní část regionu Boskovicka, sousedí s prostějovským okresem. Boskovice jsou přístupné z Brna a od Svitav po silnici č. 43, tu u Boskovic kříží západovýchodní tah z Prostějova do Žďáru nad Sázavou – silnice č. 150. [17] Centrem mikroregionu je město Boskovice, město sedmizubého hřebene, deváté největší město jižní Moravy; prastaré správní středisko, město škol, výrobních podniků a kulturních tradic. [17] Obce mikroregionu leží v podhůří, ale i na kopcích Drahanské vrchoviny, některé dokonce v Boskovické brázdě.
8
Výšková rozmanitost je proto velmi zajímavá – od 300 metrů n.m. na toku řeky Svitavy až po nejvyšší vrcholy Drahanské vrchoviny přesahující 700 m.n.m. [17] Mikroregion tvoří 14 obcí: Benešov, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Velenov, Žďárná, město Boskovice a čtyři malé vesnice, které jsou součástí Boskovic - Bačov, Hrádkov, Mladkov, Vratíkov. Celková rozloha mikroregionu je 130 km2, žije zde přes 17 tisíc obyvatel. Boskovicko leží v severní části Jihomoravského kraje v České republice, na rozmezí Českomoravské vysočiny a Drahanské vrchoviny. Boskovická brázda a údolí řeky Svitavy vytváří velice pestrý a rozmanitý reliéf celého území regionu. Najdete zde rysy typické pro Drahanskou vrchovinu - kopce a hornaté hřebeny. Stejně tak krátké nížiny a malebná údolí, louky jsou střídány jak jehličnatými tak listnatými lesy. Krajina je protkána potůčky a potoky i uměle vytvořenými vodními plochami. [17] Vlastní Boskovická brázda začíná u Jevíčka a táhne se až po Boskovice, kde ústí do údolí řeky Svitavy. Obě spojené nížiny bývají díky své úrodné půdě označovány jako tzv. Malá Haná. Na mnoha místech regionu najdete doklady o bohaté historii, protože území Boskovicka bylo osídleno již v prehistorickém období. [17] Centrem oblasti je město Boskovice, které podle pramenů vzniklo už v polovině 13. století a může se pochlubit řadou kulturních a architektonických zajímavostí – hradem, zámkem, radnicí, kostelem sv. Jakuba st., synagogou Maior v židovské čtvrti i původním židovským hřbitovem. V okolí Boskovic najdete mnoho krásných a atraktivních míst, k nimž patří již jmenovaný rybník Suchý, Westernové městečko nebo lidová architektura, kostel i fara v Knínicích. [17] Na mnoha místech regionu je dochován nejen historický kolorit lidové architektury, ale můžete navštívit i řadu řemeslných manufaktur, jako například hrnčíře, keramiky, výrobu modrotisku apod. Boskovicko je vhodným místem pro aktivní odpočinek. Všechny zajímavosti totiž můžete navštívit po turisticky značených cestách, cyklotrasách nebo v zimě na běžkách. Díky své ekologicky vyvážené krajině, bohaté historii a pestré kulturní nabídce patří Boskovicko k turisticky vděčným a vyhledávaným místům. [17]
9
4.1 Stručná historie mikroregionu Oblast Boskovické brázdy byla pro svou úrodnou, nezalesněnou půdu přitažlivá pro četné vlny pravěkého osídlení. Ale i zalesněné, obtížně přístupné území Moravského krasu, které sahalo svým výběžkem až k Vratíkovu, dávalo vhodnou obživu a úkryt pravěkým lidem. Proto četné archeologické památky, nalezené v Boskovicích a jejich okolí, dokazují téměř nepřetržité osídlení tohoto území již od nejstarších dob. [3] Výhodná geografická poloha území dnešních Boskovic umožnila osídlení oblasti od dob pravěku, což dokládají archeologické nálezy. V době slovanských hradišť existovalo na dnešním území města nejméně pět slovanských osad, jejichž obyvatelstvo se živilo zemědělstvím. Zemědělství zůstalo hlavní obživou až do počátku 20. století. Ve 13. století po založení gotického hradu vzniká trhová osada pod hradem. Jako městečko vystupují v písemných pramenech od 2. poloviny 15. století. V těžké době po vyhnání z moravských královských měst zde vznikla i židovská osada, jež se v průběhu dalšího století stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě. O její důležitosti svědčí mimo jiné existence synagogy, ve které působily význačné rabínské autority, rozsáhlý hřbitov z poloviny 17. století, rituální lázně – mikve atd. S výjimkou let 1398 - 1458, kdy panství patřilo pánům z Kunštátu, byli až do poloviny 16. století majiteli města i hradu páni z Boskovic. [3] V letech 1547 - 1567 držel Boskovice rod hornických podnikatelů Ederů ze Šťavnice, v roce 1567 se panství dostává do rukou Morkovských ze Zástřizl. Za dobu jejich vlastnictví došlo k renesančním úpravám hradu, farního kostela sv. Jakuba na náměstí, městských domů, v roce 1698 byla přestavěna synagoga (major) v židovském ghettu, v roce 1682 byl vybudován dominikánský klášter. [3] Na konci 17. století získává boskovické panství rod Ditrichštejnů, kteří si budují ve 20. letech 18. století na místo nevyhovujícího hradu, který se pomalu ocital v troskách, nové sídlo, tzv. rezidenci (nyní sídlo Muzea Boskovicka). Boskovice se považují za město od druhé poloviny 18. století, i když už odedávna měli hrdelní soud a jiná privilegia. [3] V letech 1819 - 1826 přestavbou zrušeného kláštera vznikl empírový zámek, sídlo posledních majitelů panství rodu Mensdorff - Pouilly, kteří převzali boskovické panství v padesátých letech 19. století. [3]
10
Od poloviny 19. století se Boskovice stávají průmyslovým centrem, rozvíjí se zde z původní cechovní malovýroby kovoprůmysl, obuvnictví, výroba konfekce, stavebního materiálu. Hnacím motorem zprůmyslnění byl zejména podnikatelský duch židovského obyvatelstva. Po roce 1848 došlo k emancipaci Židů, jež se projevila i vznikem samostatné obce Židovského - města s vlastní samosprávou. V roce 1919 došlo ke správnímu spojení Boskovic s Židovským městem. [3] V březnu 1942 bylo z Boskovic odsunuto židovské obyvatelstvo z města i okolí. Z téměř pětiset transportovaných lidí se vrátilo pouhých čtrnáct. [3] Boskovice jsou tradičním hospodářským, sociálním a kulturním centrem severní části blanenského okresu, jsou druhým největším městem okresu Blansko. Boskovice byly od roku 1849 do 1959 okresním městem. Dokladem o regionálním významu a přirozené spádovosti Boskovic svědčí soustředění středního školství, množství úřadů a detašovaných pracovišť s okresní či oblastní působností, soustředění výroby, služeb, kulturních a charitativních institucí. [3] Po roce 1989 bylo historické jádro města, které bylo včetně torza židovského ghetta prohlášeno za městskou památkovou zónu. Byly zahájeny postupně rekonstrukční práce. Boskovice se tak staly opět regionálním centrem lehkého průmyslu, kultury a turistiky, pro jehož rozvoj mají ideální podmínky. Boskovice jsou souborem starobylých objektů, které jsou prostoupené moderními stavbami. [3]
4.2 Geologické podloží Území města náleží k Brněnské vrchovině, a to na severozápadní straně k Boskovické brázdě, na straně jižní k Drahanské vrchovině. Geologické složení a vývoj této oblasti jsou velmi pestré. Patří k moravsko – slezské jednotce Českého masivu, který vznikl ze starohorních hornin v devonsko-karbonském období prvohor. Na tomto základě pak došlo k vytvoření svrchní stavby sedimenty v období permském, jursko - křídovém, miocénním a čtvrtohorním. [3] Boskovice leží v oblasti Brněnské vyvřeliny vytvořené různými diority, granodiority, žulami a bazickými horninami. Masivní část této vyvřeliny se dodnes těží i v lomech kolem Boskovic jako silniční kámen (Lhota Rapotina). Brněnská vyvřelina byla později vrásněním rozlámána do ker, zlomových kleneb, hrástí a prolomů, z nichž Valchovský prolom se nachází bezprostředně na východ od města. Boskovice daly název důležitému 11
geomorfologickému celku – Boskovické brázdě, jež se táhne od severovýchodu k jihozápadu, vznikla uvnitř hercynského horstva postupným klesáním pruhů území mezi Žamberkem a Moravským Krumlovem, je tvořena z permokarbonských hornin s pokryvem miocenních písků a jílů, s plochým západním a příkrým východním okrajem. Člení se na podcelky „Oslavanská brázda“ a „Malá Haná“, která zasahuje na území Boskovic. [3] Na formování povrchu území města a okolí měly velký vliv usazeniny devonské a spodnokarbonské i nánosy moře zejména v druhohorách v době křídové a době tortonské na konci třetihor. V boskovickém muzeu jsou uloženy četné zkameněliny mořské fauny z nalezišť na Čížovkách a u Sudic. Po ústupu moří pokračovala suchozemská modelace terénu zvětráváním, erozí a svahovou sedimentací, až se posléze hlavním reliéfovým činitelem stal člověk. [3]
4.3 Nerostné bohatství Je chudé. V minulosti se pod Valchovem těžily železné rudy, okry a kamenec. Nerentabilní se ukázaly pokusy o těžbu nekvalitního uhlí u Valchova, Chrudichrom a na území města (Na dolech, Janovy doly). Mocnost ložisek tohoto křídového uhlí kolísá od 0,5 do 1,8 metrů, ale uhlí obsahuje mnoho příměsí, hlavně pyritu. [3] Daleko perspektivnější je těžba písku, zejména pro potřeby slévárenství, jež se nalézají v oblasti Doubravy. [3]
4.4 Hydrologické poměry Boskovice, Bačov a Vratíkov patří k povodí Svitavy. Území je odvodněno říčkou Bělou, která protéká na východě a jihu řešeného území a přibírá řadu drobných přítoků (Semíč, Bělou, Valchovku). Složitá geologická stavba nedává předpoklady pro vytvoření zásob spodních vod. Prameny nejsou vydatné a mají pouze místní význam. Z těchto důvodů byla na říčce Bělé postavena retenční nádrž pro zásobení území pitnou vodou. [29]
12
4.5 Podnebí Boskovice náleží k mírně teplé klimatické oblasti, ale vzhledem k různým místním podmínkám se jednotlivé části městského území poměrně značně odlišují. Vedle teplejší části severní a západní je mnohem chladněji na Bělé a Pod Oborou. V průměru je ve městě 40 až 60 letních dnů (kdy je teplota ve dne 25°C a vyšší). Letní období má průměrnou denní teplota 15°C a vyšší a trvá kolem 90 dní. Průměrný roční úhrn srážek za léta 1901 – 1950 činil v Boskovicích 626 mm. Zima bývá poměrně krátká, od první poloviny prosince do druhé poloviny února. Ledových dnů je průměrně 30 – 50 za rok (teplota ve dne nevystoupí nad 0°C). Sněhová pokrývka leží průměrně 50 – 70 dní, její průměrná maximální výška je menší než 20 cm. Výjimkou byla zima na počátku roku 1929, kdy mrzlo až do dubna, ve městě leželo 80 cm sněhu a v únoru byl zaznamenán na Náměstí 9. května u budovy lidové školy umění rekordní mráz -36°C. [3]
4.6 Fytocenologie a zoocenologie Fytocenologie Boskovice, Bačov, Vratíkov leží v oblasti středoevropských listnatých lesů (v Hercinicu), místy do území proniká teplomilná květena (Panonicum). Typickým příkladem teplomilné flóry jsou Vinohrádky, kde nalezneme ostřici nízkou, vousatku srstnatou, hvězdnici chlumní, kakost krvavý, mařinku psí, pelyněk pravý. Původně na území Boskovic převládala společenstva 3. - dubobukového vegetačního stupně. Z dubových bučin, kde dominoval původně buk lesní, jsou v současnosti převážně smrkové monokultury. Z významných bylinných druhů rostou v řešeném území řepík lékařský, pelyněk pravý, mařinka sivá, vousatka prstnatá, válečka prápořitá, válečka lesní, kakost krvavý, divizna rakouská, lýkovec cenný, ostřice nízká, pryšec mnohobarvý, strdivka sedmihradská. Z horských a podhorských druhů nalezneme v řešeném území kyčelnici cibulkonosnou, meruzalku alpskou, hadí mord nízký, úpolín evropský, rozrazil horský, lilii zlatohlávek. V minulosti se zde pěstovaly i vinná réva a chmel. Dnes byly nahrazeny většinou obilím a krmnými plodinami. [29]
Zoocenologie Zvířena se zásahem člověka do využívání území velmi radikálně změnila. Kdysi žili v blízkosti Boskovic medvědi, rysi a vlci, v oborách byli pěstováni daňci a jeleni. 13
Z vodních toků se vytratily vydry, ondatry, ztratili se i raci. Ubývá i výrazně různých druhů vodního ptactva. [29] V současné době zde najdeme srnce, zajíce, bažanta, z ptáků zde hnízdí káně lesní, některé druhy sov, vyskytuje se zde kukačka obecná, holubi, datel černý, žluva zelená, strakapoudi. V lesích jsou časté veverka obecná a kuna lesní. Vzácnější jsou koroptev a křepelka. [29]
5 OBCE MIKROREGIONU BOSKOVICE Obce mikroregionu leží v podhůří, ale i na kopcích Drahanské vrchoviny, některé dokonce v Boskovické brázdě. Výšková rozmanitost je proto velmi zajímavá – od 300 metrů n.m. podél toku řeky Svitavy až po nejvyšší vrcholy Drahanské vrchoviny přesahující 700 m.n.m. Celková rozloha mikroregionu je 130 km2, žije zde přes 17 tisíc obyvatel. [20]
Obce mikroregionu Benešov Chrudichromy Knínice u Boskovic Kořenec Lhota Rapotina Ludíkov Okrouhlá Sudice Suchý Újezd u Boskovic Valchov Vážany Velenov Žďárná Město Boskovice
Katastrální výměra (ha) 1361 268 1222 810 617 403 669 539 378 1279 372 486 753 1037 2783
Místní části Benešov Chrudichromy Knínice u Boskovic Kořenec Lhota Rapotina Ludíkov Okrouhlá Sudice Suchý Újezd u Boskovic Valchov Vážany Velenov Žďárná Město Boskovice, Bačov, Hrádkov, Mladkov, Vratíkov
Tab. č. 1- Obce mikroregionu Boskovice (Data – ČSÚ)
14
Počet obyvatel (k 31.12.2010) 662 200 844 362 395 300 554 458 443 447 477 213 208 761 10 987
Tab. č. 2 - Organizace, spolky a kulturní život v obcích mikroregionu (zdroj: www stránky obcí) Obce mikroregionu Benešov
Chrudichromy
Knínice u Boskovic
Kořenec
Lhota Rapotina Ludíkov Okrouhlá Sudice
Suchý
Újezd u Boskovic
Valchov Vážany Velenov Žďárná
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Organizace, spolky a kulturní život Dětský cyklistický oddíl Moravec Sokol Benešov Římskokatolocká farnost Benešov Spolek Benešovských nadšenců turistiky Sbor dobrovolných hasičů Chrudichromy Myslivecké sdružení TJ Sokol Sbor dobrovolných hasičů Knínice TJ Malá Haná Knínice (fotbalový spolek) Divadelní spolek Šipkařský oddíl ZO ČSV Knínice (včelařský spolek) Torpéda (spolek malé kopané) Folklórní soubor Kořeňák Sbor dobrovolných hasičů Kořenec Golfový klub TJ Sokol Sbor dobrovolných hasičů Lhota Rapotina Myslivecký spolek Sbor dobrovolných hasičů Ludíkov Sbor dobrovolných hasičů Okrouhlá Spolek stolního tenisu Sbor dobrovolných hasičů Sudice TJ Sokol Sudice Sbor dobrovolných hasičů Suchý SK Viktoria Suchý (fotbalový klub v malé kopané) Sokol Suchý Český svaz žen Moravský rybářský svaz Sbor dobrovolných hasičů Újezd Sbor pro občanské záležitosti TJ Újezd u Boskovic (tělovýchovná jednota v malé kopané) MŠ Valchov TJ Sokol Sbor dobrovolných hasičů Valchov Honební společenstvo Sbor dobrovolných hasičů Vážany Sbor dobrovolných hasičů Velenov Spolek stolního tenisu Sbor dobrovolných hasičů Žďárná
15
6 MĚSTO BOSKOVICE – CENTRUM MIKROREGIONU
Obr. č. 2 – Mapa Boskovic a okolních obcí
6.1 Základní charakteristika Boskovice leží na střední Moravě asi 40 km severně od Brna na hranici mezi Boskovickou brázdou a Drahanskou vrchovinou v nadmořské výšce asi 380 metrů. Boskovice se pro své krásné okolí stávají centrem turistiky a odpočinku. Celé okolí města má letoviskový charakter. Nejbližší okolí nabízí zajímavé možnosti pro pěší turistiku a cykloturistiku. Boskovice jsou obklopeny pěknými lesy Drahanské vrchoviny. V okolí města je řada značených turistických tras, které směřují do klidových zón Kunštátska s pískovcovou jeskyní v Rudce. Boskovice se nacházejí v severní části Moravského krasu se Sloupsko - Šošůvskými jeskyněmi a dalšími lokalitami krasového území. Moravský kras je druhá nejstarší Chráněná krajinná oblast v České republice. [9]
16
6.2 Nejdůležitější mezníky v dějinách Boskovic
1222 • první zmínka o Boskovicích v listině krále Přemysla I. 1398 • město přechází pod správu pánů z Kunštátu 1458 • hrad i panství znovu získávají páni z Boskovic 1463 • Král Jiří z Poděbrad uděluje Boskovicím právo výročního trhu (Boskovice městečkem) [26] 1547 • město přechází pod správu rodu Ederů ze Štiavnice 1567 • město přechází pod správu rodu Morkovských ze Zástřizl 1691 • přichází další majitel – mocný rod Dietrichsteinů, barokní výstavba ve městě 1728 • Židé jsou izolováni do ghetta 1787 • Boskovice začínají užívat název „město“ [26]
Konec 18. a počátek 19. století • počátek průmyslu v Boskovicích (převážně tkalcovství) 1850 • Boskovice se stávají okresním městem 1856 • Boskovice získává rod Mensdorff-Pouilly [26]
Konec 19. století • posílení průmyslové výroby (kovoprůmyslu, obuvnictví a konfekčního průmyslu) 1919 • sloučení samostatné židovské obce s městem 1942 • odsunuto židovské obyvatelstvo z Boskovic [26]
Po roce 1948 • znárodnění průmyslu, vyvlastnění všech majetků rodiny Mensdorff-Pouilly 1960 • zrušení okresního národního výboru v Boskovicích 1990 • vyhlášení městské památkové zóny [26]
Po roce 1990 • rekonstrukce ghetta, historických památek, restituce majetku rodu Mensdorff- Pouilly. [26]
17
6.3 Významné dominanty V Boskovicích se nachází přírodní i civilizační (antropogenní) dominanty. Za nejvýraznější přírodní dominanty řešeného území města lze považovat hřbety Obory a Hradního vrchu, dále pak Lipky a masiv rekreačních lesů na jihu. Z nich vyniká vrch se zříceninou hradu. Vzhledem k členitému terénu a struktuře zástavby má město řadu antropogenních dominant. Nejvýraznější dominantou Boskovic je zřícenina boskovického hradu. Další výraznou dominantou města je kostel sv. Jakuba v historickém jádru, kostel Všech Svatých na bývalém hřbitově a evangelický kostel při ulici Hybešova, dále zámek a radnice. [29] Jako negativními antropogenními dominantami jsou hodnoceny komíny v průmyslové zóně a výškové paneláky, bránící pohledu na centrum při příjezdu od Brna i Blanska.
6.4 Správní informace Boskovice jsou od 1. 1. 2003 obcí s rozšířenou působností III. stupně. Působí ve správním obvodu s 50 tisíci obyvateli, kteří žijí v 72 obcích na 2/3 území okresu Blansko. Obec s rozšířenou působností je mezičlánkem přenesené působnosti státní správy mezi krajskými úřady a obecními úřady. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obecním úřadům některé oblasti působnosti navíc, a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí. Obecně je rozšířená působnost vybraných obcí vymezena v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Obce s rozšířenou působností vykonávají například následující agendy přenesené státní působnosti: [15] •
vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů
•
živnostenské oprávnění
•
výplata sociálních dávek
•
sociálně-právní ochrana dětí
•
péče o staré a zdravotně postižené
•
vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí
•
státní správa na úseku lesů, myslivosti a rybářství
•
doprava a silniční hospodářství. [15] 18
Správní obvod obce s rozšířenou působností Boskovice zahrnuje obce: Bedřichov, Benešov, Borotín, Černovice, Cetkovice, Crhov, Deštná, Drnovice, Hodonín, Horní Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Kněževes, Knínice u Boskovic, Kořenec, Kozárov, Krhov, Křetín, Křtěnov, Kunčina Ves, Kunice, Kunštát, Lazinov, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Louka, Ludíkov, Lysice, Makov, Malá Roudka, Míchov, Němčice, Nýrov, Obora, Okrouhlá, Olešnice, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Šebetov, Sebranice, Skalice nad Svitavou, Skrchov, Štěchov, Stvolová, Sudice, Suchý, Sulíkov, Světlá, Svitávka, Tasovice, Uhřice, Újezd u Boskovic, Úsobrno, Ústup, Valchov, Vanovice, Vážany, Velenov, Velké Opatovice, Vísky, Voděrady, Vranová, Zbraslavec, Žďárná, Žerůtky.
Obr. č. 3 - Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem (http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/so_orp_boskovice)
19
6.4.1 Města správního obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice Mezi města správního obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice patří město Letovice, Velké Opatovice, Kunštát a Olešnice. Města leží administrativně v okrese Blansko a náleží pod Jihomoravský kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Boskovice. Leží také v turisticky atraktivní oblasti Moravského krasu. I když do správního obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice spadají i města Letovice, Velké Opatovice, Kunštát a Olešnice, centrálním městem je město Boskovice. V Boskovicích se oproti ostatním již zmíněným městům nachází specializované úřady – Úřad práce, Finanční úřad, Městský úřad se specifickými odbory: Odbor výstavby a územního plánování, Odbor tvorby a ochrany životního prostředí, Odbor obecní živnostenský úřad, Odbor sociálních věcí, zdravotnictví a školství, Odbor dopravy, Odbor vnitřních věcí, Odbor majetkový. Město Boskovice je městem škol. Nachází se tady velké množství specializovaných škol (viz. kapitola 6.7), nemocnice, velké spektrum obchodních domů (Coop, Albert, Lidl, Tesco, Kaufland). Kromě obchodních domů se tu nachází i specializované obchody a opravny.
20
Tab. č. 3 - Charakteristika měst obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice (kromě Boskovic), Zdroj: www.obce-mesta.info, ČSÚ Město
Katastrální výměra (ha)
Počet obyvatel
Místní části
Občanská vybavenost
Technická vybavenost a doprava
Základní škola pro vyšší stupeň, Mateřská škola, koupaliště, sportovní hřiště, stadion, knihovna, kino, kostel, hřbitov, ordinace praktických lékařů a stomatologů, Ústav sociální péče, Domov s pečovatelskou službou, Domov důchodců, Policejní stanice, Poštovní úřad. Základní škola pro vyšší stupeň, Mateřská škola, koupaliště, sportovní hřiště stadion, knihovna, kino, kostel, hřbitov, ordinace praktických lékařů a zubaře, Policejní stanice, Poštovní úřad. Základní škola vyššího i nižšího stupně, mateřská škola, koupaliště, sportovní hřiště, knihovna, kostel, hřbitov, ordinace praktického lékaře a zubaře, Domov důchodců, Policejní stanice, Poštovní úřad. Základní škola vyššího stupně, Mateřská škola, koupaliště, sportovní hřiště, stadion,SKI areál, knihovna, kino, kostel, hřbitov, ordinace praktických lékařů a zubaře, Domov s pečovatelskou službou, Policejní stanice.
Veřejný vodovod, kanalizace obce, plynofikace obce, SDH Letovice.
(k 31.12. 2010)
Letovice
Velké Opatovice
Kunštát
Olešnice
5102
2596
2423
1254
Babolky, Dolní Smržov, Chlum, Jasinov, Kladoruby, Klevetov, Kněževisko, Kochov, Letovice, Lhota, Meziříčko, Novičí, Podolí, Slatinka, Třebětín, Zábludov a Zboněk
6892
Bezděčí, Brťov u Velkých Opatovic, Korbelova Lhota, Svárov, Velká Roudka a Velké Opatovice
4046
Hluboké u Kunštátu, Kunštát, Rudka, Sychotín, Touboř a Újezd
2731
Olešnice
1736
21
Městem prochází železnice-je zde i železniční zastávka, ostatní dopravu zajišťují autobusy.
Veřejný vodovod, kanalizace obce, plynofikace obce, SDH Velké Opatovice. Městem prochází železnice-je zde i železniční zastávka. Ostatní dopravu zajišťují autobusy. Veřejný vodovod, kanalizace obce, plynofikace obce, SDH Kunštát. Dopravu zajišťují autobusy.
Veřejný vodovod, kanalizace obce, plynofikace obce, SDH Olešnice. Dopravu zajišťují autobusy.
6.5 Místní části Boskovic Místní části Boskovic tvoří čtyři vesnice Bačov, Hrádkov, Mladkov, Vratíkov.
Vzdálenost od Boskovic 4,5 km severně Bačov Hrádkov 3 km východně Mladkov 3 km západně Vratíkov 4 km východně
Katastrální výměra (ha) 173 306 248 391
Vesnice
Počet obyvatel 74 142 235 229
Počet evidovaných adres 33 79 115 122
Tab. č. 4 - Místní části Boskovic
6.6 Demografická charakteristika města Výhledový počet obyvatel Boskovic může být ovlivněn řadou faktorů (pohybem obyvatelstva za prací,
nabídkou
pracovních
příležitostí,
věkovou strukturou
obyvatelstva). Nárůst obyvatel je především závislý na atraktivnosti města pro podnikatele, kvalitě životního prostředí a dostatku vhodných ploch pro bydlení. Nárůst se promítne do potřeby nových pracovních míst. Zajištění těchto pracovních míst je limitem předpokládaného růstu města.
6.6.1 Historický vývoj počtu obyvatel Graf č. 1 - Vývoj počtu obyvatel Boskovic v letech 1869 – 2001 (data ČSÚ)
Vývoj počtu obyvatel se od roku 1869 výrazně zvyšuje, nedochází k žádným patrným úbytkům obyvatelstva. Je znatelný postupný nárůst počtu obyvatel Boskovic mezi roky 1869 a 1910. Další zvýšení počtu obyvatel Boskovic mezi roky 1921-1930 a 1950-1961 je hodnoceno jako 22
následné oživení populace po sníženém stavu populace za světových válek. Důsledkem první a druhé světové války dochází ke snížení stavu populace Boskovic, ale nejedná se o tak výrazný úpadek jako při hodnocení celé republiky. Mezi roky 1970–1980 je zachycen nejvýraznější nárůst populace v celém sledovaném období. Toto zvýšení stavu populace je také spojováno s pokračující industrializací a s ní související urbanizací. Po roce 1980 následuje snižování až stagnace růstu počtu obyvatel Boskovic. Tento pokles lze vysvětlit společenskými a ekonomickými změnami po roce 1989.
6.6.2 Současný vývoj počtu obyvatelstva Rok Počet obyvatel
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
11 204
11 121
10 909
10 924
10 930
10 928
10 965
10 917
10 987
Tab. č. 5 - Vývoj počtu obyvatel Boskovic v letech 2002 – 2010 (data ČSÚ)
Od roku 2002 - 2004 dochází k nepatrně malému snižování počtu obyvatel. Pokles činí jen několik desítek obyvatel. Od roku 2004 - 2006 se počet obyvatel o pár desítek zvýšil. Celkově se počet obyvatel Boskovic v letech 2002 – 2010 nijak výrazně nemění a pohybuje se kolem 11 000 obyvatel.
6.6.3 Struktura obyvatel Boskovic podle pohlaví a věku
Graf č. 2 - Struktura obyvatel Boskovic podle pohlaví a věku (data ČSÚ, 2001) 23
V Boskovicích je mírná převaha žen. Nejvíce je zastoupena produktivní složka, jak u mužů tak i u žen. Zastoupení produktivní složky obyvatelstva má velký význam, ale tento jev je dočasný. Zastoupení poproduktivní složky je nižší. Bude docházet ke snižování obyvatelstva v produktivním věku a bude se zvyšovat počet starších obyvatel. Strukturou obyvatelstva podle věku se Boskovice téměř neliší od celorepublikových průměrů v roce 2001.
6.6.4 Pohyb obyvatel
Graf č. 3 - Přirozený a mechanický pohyb obyvatel Boskovic 1991 – 2010 (data ČSÚ)
Za posledních 20 let převažují u přirozeného přírůstku spíše záporné hodnoty. Ve sledovaném období 1991 – 2010 se v Boskovicích narodilo 2261 dětí a zemřelo 2684 obyvatel. Z tohoto důvodu je přirozený přírůstek záporný, protože převažují záporné hodnoty. Vlivem změn v sociální i ekonomické sféře na začátku 90. let, začínají na intenzitu plodnosti žen působit nové faktory. Do té doby pozvolný pokles plodnosti, nabyl zejména od roku 1992 na tempu. K nižší porodnosti přispívají nové možnosti seberealizace v zaměstnání, vzdělávání, svobodného cestování a tak se mění i postoje mladých lidí k manželství a rodině. Rozšířené možnosti antikoncepce navíc umožnily mladým ženám odkládat těhotenství a narození dětí zodpovědně plánovat. Zvýšily se náklady na výchovu dětí, změnila se sociální politika a byla omezena státem podporovaná výstavba bytů. Tyto a další faktory jsou příčinou odkládání sňatků a změn 24
postojů k instituci manželství, gravidita v pozdějším věku a v konečném důsledku dochází k rychlému snižování plodnosti. [1] Naopak je tomu u přírůstku stěhováním, tady zcela značně za poslední období 1993 – 2000 a 2005 – 2008 a rok 2010 převažují kladné hodnoty. To způsobují hlavně cizinci, kteří se sem stěhují za prací s cílem získání trvalého pobytu v České republice. V roce 2011 žilo v Boskovicích 226 cizinců. Dalším důvodem je stěhování se do jádra mikroregionu vlivem sňatku a následováním rodinného příslušníka. Méně častým důvodem je stěhování se do Boskovic vlivem bytové zástavby a nových stavebních míst. Za sledované období 1991 – 2010 se do Boskovic přistěhovalo 3824 obyvatel a 3607 obyvatel vystěhovalo. Nejvíce obyvatel se přistěhovalo do Boskovic v roce 2010 – 302 obyvatel. Nejvíce obyvatel se vystěhovalo z Boskovic v roce 2004 – 279 obyvatel.
6.7 Občanská vybavenost a služby Území občanské vybavenosti je určeno k uskutečňování činností, dějů a zařízení, poskytujících služby obyvatelstvu, zejména maloobchodní zařízení do 800 m2 prodejní plochy, služby zdravotnické, vzdělávací, kulturní, sociální péče, a to obvykle v uzavřených areálech. Plochy veřejné vybavenosti prostupují strukturou celého města s největší koncentrací v jeho centru. [29] Město Boskovice je moderní město s veškerou občanskou vybaveností pro občany i pro návštěvníky města. Obyvatelé obcí mikroregionu jsou na centrálním městě závislí, v obcích mikroregionu chybí odborné školy, zdravotnická zařízení, specializované obchody.
6.7.1 Školy a školská zařízení Jsou zde tři mateřské školky, Základní škola Boskovice, speciální školka, Základní umělecká škola, Dům dětí a mládeže, dětský domov, Gymnázium Boskovice, Střední pedagogická škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště André Citroëna, Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola a Soukromá střední škola podnikání a managementu o.p.s. Jsou zde také poradenské centra Pedagogicko psychologická poradna a poradna pro náctileté.
25
6.7.2 Zdravotnická a sociální zařízení Sociální služby zastupují tyto organizace - Městská správa sociálních služeb (MSSS), Nemocnice Boskovice, Dětská léčebna pohybových poruch, Krajská hygienická stanice Brno, Státní zdravotní ústav, Česká správa sociálního zabezpečení, Liga za práva vozíčkářů, Středisko zdraví Boskovice, dětský domov.
6.7.3 Muzeum Minulost dokumentuje - Muzeum Boskovicka mimo jiné stálými expozicemi Proměny výroby na Boskovicku, Pravěk Boskovické brázdy a Lovecké zbraně. Druhou expozici Muzea Boskovicka najdete v židovské čtvrti na Plačkově ulici. Stálá expozice dokumentuje život a kulturní úroveň židů v našem městě. Třetí stálou expozici Bojovali za svobodu shlédnete v prostorách městské knihovny na Náměstí 9. května. V Boskovicích se na Náměstí 9. května nachází ještě Muzeum, kde si můžete prohlédnout jedinečnou expozici historických zemědělských strojů. [16]
6.7.4 Kultura a sport Milovníci kultury jistě rádi zavítají do Galerie Otakara Kubína, kulturního zařízení města Boskovice, kina Panorama, kulturního střediska, knihovny Boskovice, Muzea Boskovicka. Z hudebních souborů můžeme jmenovat Smíšený pěvecký sbor NOTA, smíšený pěvecký sbor LEOŠ, smíšený pěvecký sbor JANÁČEK, symfonický orchestr, folklórní soubor VELEN a divadlo Naboso. Město každoročně pořádá mnoho kulturních, sportovních a charitativních akcí koncerty vážné hudby, Abiturientské, Vánoční a Velikonoční koncerty. Boskovice jsou jedním ze 13 měst, která pořádají každoročně cyklus koncertů Concentus Moraviae (červen - červenec), Festival Boskovice - festival alternativní kultury. [16]
Sport a relaxační zařízení - fotbalový areál, zimní stadion, Městské lázně, letní koupaliště, Sportovní centrum Modrá věž, tenisové kurty, kuželna, nafukovací hala SOŠ a SOU André Citroëna, TJ Rytmus Boskovice, fitness studio, vzpírárna, sauna a balneo Hotel Moravia Lasákův mlýn. [16] 26
6.7.5 Kluby, spolky, organizace, a kulturní život •
Jednota OREL Boskovice – občanské sdružení, jehož hlavní prioritou je sport pro všechny.
•
Občanské sdružení sportuj s námi – specializuje se na běhy delších vzdáleností (Běh za SEDMIZUBÝM HŘEBENEM, Půlmaraton Moravským krasem).
•
Klub přátel Boskovic - byl založen v roce 1995 jako dobrovolné nepolitické sdružení občanů, majících zájem o historii i budoucnost Boskovic, jeho místních částí i okolí.
•
Český zahrádkářský svaz, ZO Boskovice
•
TJ Sokol Boskovice
•
Ochotnické divadlo Boskovice
•
Český Svaz Bojovníků za Svobodu – zabývající se významnými osobnostmi a rodáky Boskovic.
•
Klub českých turistů
•
Pionýrská skupina - pořádá celou řadu akcí určených jak pro neorganizovanou mládež, tak pro nejširší veřejnost.
•
TUKAN – organizace pořádající prázdninové tábory pro děti
•
Veteran club Boskovice - Boskovický Sedmizubec - vojenský veterán klub byl založen v roce 2002 skupinkou nadšenců pro provozování vojenské historické techniky.
•
Mateřské centrum Boskovice – nabízí služby rodinám s dětmi předškolního věku, programy nastávajícím rodičům i širší veřejnosti.
•
Gonfanon - společnost založená v roce 1993 v Boskovicích. Zabývá se akčním divadlem z různých historických období s využitím kaskadérských prvků a produkcemi historicko - scénického šermu.
•
Střelecký klub DREXLER Boskovice
•
Klub pro zdravý životní styl
•
Klub seniorů
•
Taneční klub Starlet Blansko
•
SDH Boskovice I – Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1878 jako první český hasičský sbor v Boskovicích z podnětu městských radní soukeníka Ant. Trapla, barvíře Ant. Šmola, měšťana Aloise Svátka, hostinského Fr. Štolcara a kožešníka Ed. Slováka. 27
•
SDH Mazurie Boskovice – Sbor dobrovolných hasičů II.
•
Dygon - skupina historického šermu.
•
Skautský oddíl NIBOWAKA Boskovice
•
Skautský oddí OIČEGO Boskovice
•
9. Dívčí skautský oddíl Minetaka
•
Alkyon - klub potápění.
•
Sportovní klub Neptun – klub potápění.
•
Kynologický klub Boskovice – klub se zabývá výcvikem psů, agility a hry se psy. [22]
6.8 Bydlení Podle SLDB 2011 bylo v Boskovicích 15 306 domů. 12 170 domů bylo obydlených, z toho 11 254 činily rodinné domy a 718 domů bylo bytových. Vlastníkem domu byla nejčastěji fyzická osoba – počet fyzických osob činil 11 150, dalšími vlastníky domů byl: stát – 158 domů, bytové družstvo - 143 domů, spoluvlastnictví vlastníků bytů – 267 domů a kombinace vlastníků – 219 domů. Neobydlených domů bylo v Boskovicích k 31. 12. 2011 - 3 136, z toho 2 958 činily rodinné domy a 7 bylo bytových domů. Neobydlené domy nejčastěji slouží k rekreačním účelům, jejich počet za sledované období činil 617 domů. 143 domů bylo v přestavbě a 210 domů bylo nezpůsobilých k bydlení.
6.9 Technická vybavenost a dopravní infrastruktura 6.9.1 Vodovodní a kanalizační síť Obec je vlastníkem vodohospodářské infrastruktury. Vlastníci vodohospodářské infrastruktury jsou právní subjekty založené většinou jako dobrovolné svazky obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Jejich posláním je naplnění zákona o obcích v oblasti zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod podle § 50, odst. 1, písm. b, tohoto zákona. Proto zajišťují výstavbu a rekonstrukce rozsáhlého vodohospodářského infrastrukturního majetku (čistírny odpadních vod - ČOV, úpravny pitné vody - ÚV, vodovodní a kanalizační sítě), který vlastní. Svazky jsou také jako vlastníci odpovědné za jeho údržbu, opravy 28
a odstraňování havárií, protože podle zákona č. 274/2001 Sb., o provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, jsou povinni zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodů a kanalizací. Provozovatelem vodovodu je Vodárenská a.s. Brno. [29] Boskovice mají vlastní kanalizační síť. Boskovice mají jednotnou stokovou síť, sestávající ze dvou samostatných celků se dvěma samostatnými čistírnami odpadních vod. Třetí čistírna, umístěná pod Hrádkovem, slouží pro čištění odpadních vod z Vratíkova a ostatních obcí v povodí vodárenské nádrže Boskovice. [29]
6.9.2 Zásobování plynem Město Boskovice je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého (VTL) plynovodu Maloměřice - Boskovice. Vysokotlakový plynovod se na okraji Mladkova dělí na další větve a pokračuje jako plynovod Mladkov - Šebetov, odbočuje z něj přípojka do Svitávky a do Boskovic. Na západním okraji města je plynovod ukončen v regulační stanici. [29] Současné zásobování z jediné VTL regulační stanice je nedostatečné jak z hlediska jejího výkonu a kapacity řadů, tak z hlediska závislosti celého spotřebiště na jediném zdroji. Novým zdrojem bude navržená VTL regulační stanice, která bude umístěna u obce Chrudichromy pro zásobování několika obcí v okolí a současně z ní bude položen plynovodní řad do Boskovic. Tento řad posílí plynovodní systém ve městě a umožní další rozvoj výstavby jak v městě samotném, tak např. v části Hrádkov. [29]
Podle SLDB 2011 používá k vytápění 1027 bytů dálkové topení, 2377 bytů plyn, 340 bytů elektřinu, 201 bytů dřevo a 155 bytů uhlí.
6.9.3 Zásobování tepelnou energií Zásobování teplem se zabezpečuje decentralizovaným způsobem, a to z domovních, nebo blokových kotelen. Rodinné domy jsou zásobovány teplem převážně lokálně. Vzhledem k plošné plynofikaci Boskovic je většina tepelných zdrojů plynofikována. V městských částech Bačov, Hrádkov, Mladkov a Vratíkov jsou zatím užívána tuhá paliva, případně propan - butan. [29]
V některých objektech v řešeném území je k vytápění použito i elektrické energie. 29
Vyšší občanská vybavenost, jakož i výrobní podniky mají vlastní tepelné zdroje, využívané jen pro vlastní potřebu, většinou plynofikované. [29] Pro využití dosavadního systému zásobování teplem v navrženém rozsahu nejsou žádné zásadní limity. Limitem zůstává výkon stávajících kotelen. [29]
6.9.4 Zásobování elektrickou energií Město Boskovice je dnes zásobováno elektrickou energií, kterou zprostředkovává Společnost Zásobování teplem s.r.o. Vlastní zásobování města je uskutečněno venkovními vedeními a dalším kabelovým vedením. Tyto jsou v dobrém stavu. Rozvod po městě je proveden většinou kabelem, jen v okrajových částech a v průmyslové oblasti jsou trafostanice napojeny venkovními přípojkami. Zásobování elektrickou energií je částečně v některých úsecích nevyhovující, a to jak po stránce přenosové, tak i mechanické. Kabelizace je provedena v centru města a v lokalitách novější bytové zástavby. [29]
6.9.5 Telekomunikační služby Dostupnost a kvalitu TV signálu zajišťuje vysílač Brno – Kojál. Od února 2011 zajistila
společnost
České
Radiokomunikace
a.s.
jako
poskytovatel
služby
elektronických komunikací a provozovatel digitálního pozemního vysílání v síti 2 (Multiplex 2) společně s provozovateli televizního vysílání, jejichž programy jsou prostřednictvím této sítě šířeny (Nova, Nova Cinema, Prima, Prima Cool, Barrandov), dokrytí území v regionu města Boskovice digitálním dokrývačem. Digitální dokrývač se nachází v lokalitě Čížovky. Programy MUX 2 z něho budou šířeny na 40. Kanále s horizontální polarizací a s primárním zdrojem signálu z brněnského Kojálu. [29] Pokrytí města i místních částí třemi mobilními operátory (O2, T-mobile, Wodafone) je téměř stoprocentní. Internetové připojení má dobrou kvalitu. Ve městě i v místních částech se nachází více firem s různými nabídkami cen, službami a rychlostí připojení. Boskovice jsou plně pokryty hifi signálem (např. BLADE, BOSNET, FANTOMAS, FORTECH, TOPNET, UNET).
30
6.9.6 Nakládání s odpady Tuhý komunální odpad je svážen na překladiště Doubravy. Je z něj vytříděno sklo a železo včetně nebezpečných složek. Poté je odvážen na skládku Březinka. Inertní odpad je svážen na skládku inertního odpadu Doubravy a ukládán dle provozního řádu. Na ulici Chrudichromská se nachází sběrný dvůr nebezpečných odpadů. Sběr nebezpečných odpadů je prováděn mobilně v pravidelných intervalech na celém řešeném území. [29]
Boskovice vlastní kompostárnu Doubravy, zařízení, které slouží ke zpracování biologického odpadu. Tato kontejnerová kompostárna slouží pro zpracování bioodpadů a kalů z čistírny odpadních vod z Města Boskovic a okolních obcí. A snaží se zabránit znečišťování životního prostředí. Kompostování probíhá v sedmi uzavřených kontejnerech. Ty spolu s ostatním vybavením dávají kompostárně všechny předpoklady pro úspěšnou výrobu kvalitního kompostu, který bude následně distribuován odběratelům. Kompostování je biologická metoda pro využívání bioodpadů a zabraňuje ničení životního prostředí. [25]
6.9.7 Dopravní obslužnost Boskovice leží v překrásném prostředí jižní části Malé Hané (součástí Boskovické brázdy) na úpatí Drahanské a Hornosvratecké vrchoviny v nadmořské výšce 380 metrů. Dostupné jsou po silnici č. I / 43 Brno-Svitavy, na kterou jsou napojeny silnicí č. II / 150, vlakem po železniční trati Brno-Česká Třebová, s přestupem ve stanici Skalice nad Svitavou-směr Chornice. Na území Boskovicka byl zaveden Integrovaný dopravní systém. IDS slibuje posílení dopravy večer a o víkendech, odjezdy většiny spojů ve snadno zapamatovatelných časech a maximální možnou návaznost jednotlivých linek. Hromadná silniční doprava osob je v zájmovém území zajišťována společností BODOS a.s. Doprava mezi Boskovicemi a okolními obcemi je zajištěna dceřinnou společností Vydos bus a.s. Boskovicemi prochází dvoukolejná trať ČD Skalice nad
31
Svitavou – Chornice. Dopravní spojení je poměrně dobré. Spoje na sebe navazují a jsou v častých časových intervalech.
Silniční doprava Řešeným územím města procházejí státní silnice II. a III. třídy. Kvalita silnic neodpovídá dnešnímu provozu. Hlavně u silnic III. třídy je stav nevyhovující. Silnice jsou často ve špatném technickém stavu.
Obr. č. 4 - Mapa silniční dopravy na Boskovicku (http://scitani2010.rsd.cz)
Podle výsledků sčítání silniční dopravy na Boskovicku projede silnicí č. 150 ve vnitřním městě 8 060 jednotkových vozidel za 24 hodin, výpadovkou na Prostějov 4 902 j.v., na Brno 12 592 j.v., na Blansko 5 705 j.v., na Jevíčko 4 032 j.v., na Lhotu Rapotinu 633 j.v.
32
Tab. č. 6 - Silnice II. a III. třídy [29] Číslo silnice č. 150 č. 374 Číslo silnice č. 1852 č. 37359 č. 37414 č. 37415 č. 37416 č. 37418 č. 37422 č. 37424 č. 37425 č. 37426 č. 37428
Silnice II. třídy Votice - H. Brod - Prostějov - Přerov - Val. Meziříčí Jevíčko - Boskovice - Blansko – Brno Silnice III. třídy Boskovice - průjezdná přes náměstí Boskovice - Vratíkov - Benešov Boskovice - Sudice - Drválovice Sudice - Bačov - Vísky Bačov - spojovací Letovice - Podolí - Boskovice Boskovice - okružní Boskovice - Lhota Rapotina Boskovice - Újezd u Boskovic Lhota Rapotina - Mladkov Mladkov - Skalice – Krhov
Železniční doprava Boskovicemi prochází jednokolejná trať č. 262 Skalice nad Svitavou - Chornice, na které leží železniční stanice Boskovice. Trať č. 262 v obci Skalice nad Svitavou navazuje na železniční trať č. 260 Brno - Česká Třebová, jež je součástí I. železničního koridoru, který je v současné době modernizován pro rychlost do 160 km/hod. Traťová rychlost je zde 40 km/hod., počet vlaků za 24 hodin 16 osobních a 7 nákladních. [29]
6.10 Ekonomika města Město Boskovice je z hlediska rozmístění obyvatel silným centrem severní části okresu. Výrazná koncentrace průmyslové výroby v Boskovicích, příznivý demografický vývoj obyvatelstva, přírodní podmínky a geologická poloha výrazně ovlivňují stav a vývoj trhu práce. V Boskovicích převažuje průmyslová výroba, hned za ní následují služby. Ekonomika regionu prošla v průběhu 90. let významnými transformačními změnami způsobenými rychlou privatizací a restrukturalizací činností. V obci byly zrušeny některé výrobní provozy, další se rozdělily na nové – menší organizace, řada činností byla z původních podniků vyčleněna. Do vybraných průmyslových a stavebních podniků vstoupili zahraniční vlastníci, jiné byly za pomoci zahraničního kapitálu založeny. S rozvojem soukromého podnikání vznikla řada malých a středních firem v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví, což přispělo k odvětvové 33
a územní diverzifikaci ekonomické základny. Některé nově vzniklé subjekty však později zanikly, v některých došlo po počátečním nárůstu k poklesu zaměstnanců. [23] I Boskovice byly poznamenány celosvětovou ekonomickou krizí, nejvíce na konci roku 2008. Zasažena byla hlavně strojírenská výroba (podniky MINERVA Boskovice, a.s., Novibra Boskovice s.r.o., JUNKER Industrial Equipment s.r.o.), tam byl počet propuštěných zaměstnanců největší. Další vývoj nezaměstnanosti bude odvislý od transformace ekonomiky spojené s privatizací průmyslových podniků a s celkovou strukturou průmyslu. Terciální sektor se díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání rozvíjí především v komerční sféře - obchodu a službách obyvatelstvu.
6.10.1 Pracovní příležitosti V oblasti města Boskovice je výrazně nadprůměrný podíl průmyslu, stavebnictví, obchodu, pohostinství a ubytování, školství a zdravotnictví a veřejných služeb a podprůměrný podíl primárního sektoru (zemědělství, lesní hospodářství), dopravy a obchodních služeb. V převážné části mikroregionu, kterou tvoří venkovské oblasti, je však výrazně nadprůměrný podíl primárního sektoru (zemědělství a lesní hospodářství) a nadprůměrné zastoupení průmyslu a stavebnictví a naopak podprůměrný podíl většiny nevýrobních odvětví (výrazně podprůměrně je zastoupeno odvětví ostatních obchodních služeb, školství a zdravotnictví, obchod, pohostinství a ubytování a ostatní veřejné služby). Nejvýznamnější průmyslové podniky a tudíž i největší zaměstnavatelé obyvatel mikroregionu Boskovice jsou zastoupeni ve městě Boskovice a okolí - patří k nim elektrotechnické firmy Alps Electric Czech s.r.o. (cca 450 zaměstnanců), ITAB (cca 250 zaměstnanců), GATEMA s.r.o. (100 zaměstnanců), výrobce průmyslových šicích strojů Minerva Boskovice, a.s. (cca 640 zaměstnanců) a strojírenské podniky JUNKER Industrial Eguipment, s.r.o. (cca 80 zaměstnanců) a Novibra, spol. s.r.o. (cca 500 zaměstnanců). Další průmyslové podniky se nacházejí ve Skalici nad Svitavou (Baumüller Brno s.r.o. – elektrotechnický průmysl). [29]
34
6.10.2 Hlavní zaměstnavatelé v Boskovicích Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu s rozšířenou působností. (Pramen a uspořádání dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31. 12. 2010): Obchodní jméno
Sídlo
Převažující činnost
IN Boskovice a.s.
Boskovice
Ústavní zdravotní péče
JEDNOTA, spotřební družstvo v Boskovicích
Boskovice
Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách
MINERVA BOSKOVICE, a.s. Nemocnice Boskovice s.r.o
Boskovice Boskovice
Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní Ústavní zdravotní péče
Kategorie podle počtu zaměstnanců 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999
Novibra Boskovice s.r.o.
Boskovice
Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní
500 - 999
BODOS Czechia a.s. ITAB Shop Concept CZ, a.s.
Boskovice Boskovice
Silniční nákladní doprava Výroba ostatního nábytku
250 - 499 250 - 499
MĚSTO BOSKOVICE COLORprofi, spol. s r.o.
Boskovice Boskovice
Všeobecné činnosti veřejné správy Povrchová úprava a zušlechťování kovů
200 - 249 100 - 199
Boskovice
Sociální péče v domovech pro seniory
100 - 199
Boskovice
Střední odborné vzdělávání na učilištích
100 - 199
Boskovice
Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách
100 - 199
Boskovice
Primární vzdělávání
100 - 199
ARGONA, a.s. AUTODOPRAVA K & K, s.r.o.
Boskovice
Velkoobchod s ostatními meziprodukty
50 - 99
Boskovice
Silniční nákladní doprava
50 - 99
BODOS a.s.
Boskovice
Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů
50 - 99
Gatema s.r.o. Gymnázium Boskovice, Palackého náměstí 1 JUNKER Industrial Equipment s.r.o.
Boskovice
Výroba osazených elektronických desek
50 - 99
Boskovice
Střední všeobecné vzdělávání
50 - 99
Boskovice
Výroba strojů pro metalurgii
50 - 99
Li dokov, výrobní družstvo Mateřská škola Boskovice, okres Blansko
Boskovice
Výroba zámků a kování
50 - 99
Boskovice
Předškolní vzdělávání
50 - 99
Stavební společnost Boskovice, spol. s r.o.
Boskovice
Výstavba bytových a nebytových budov
50 - 99
STAVKOM, spol. s r. o.
Boskovice
Výstavba bytových a nebytových budov
50 - 99
Městská správa sociálních služeb Střední odborná škola a Střední odborné učiliště André Citroëna,Boskovice Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice Základní škola
Tab. č. 7 - Hlavní zaměstnavatelé v Boskovicích (data ČSÚ, 2010)
35
6.10.3 Podnikatelské subjekty v Boskovicích K 31. 12. 2010 mělo Město Boskovice 2399 podnikatelských subjektů. Největší zastoupení bylo v sektoru - Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství. Nejmenší zastoupení měla Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění. Tab. č. 8 - Počet podnikatelských subjektů v Boskovicích rok 2010 (data ČSÚ) Počet podnikatelských subjektů celkem
2 399
Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů
62
Průmysl - počet podnikatelských subjektů
377
Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů
242
Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů
59
Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství 810 počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů
423
Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů
7
Školství a zdravotnictví - počet subjektů
106
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů
313
6.10.4 Nezaměstnanost v Boskovicích K 31. 12. 2010 bylo v Boskovicích 597 nezaměstnaných a počet volných pracovních míst bylo 29. K 31. 12. 2011 se počet nezaměstnaných o trochu snížil na 577 obyvatel, což činí 10,1%. Počet volných míst se zvýšil na 32 míst. [14]
Graf č. 4 - Srovnání míry nezaměstnanosti ve vybraných územních celcích (data www.mpsv.cz) 36
6.11 Vztah Boskovic k Blansku a Brnu Blansko je okresní město pro Boskovice. Rozdíly mezi Blanskem a Boskovicemi jsou nepatrné. Vybaveností, službami, dopravní infrastrukturou se neliší skoro vůbec. Školství v Boskovicích a Blansku je skoro na stejné úrovni. Základní školy jsou úplně na stejné úrovni. Boskovice mají větší množství oborů na středních školách a středních odborných učilištích. I když Nemocnice Blansko má poměrně dobrou úroveň, zcela postrádá chirurgické oddělení. Obyvatelé Blanska, kteří musí být hospitalizováni na chirurgickém oddělení, musí do nemocnice v Boskovicích nebo do nemocnic v Brně. V okresním městě Blansko se nachází Okresní soud a Okresní správa sociálního zabezpečení. Spojitost mezi Brnem a Boskovicemi je nejčastěji práce a školství. Vzdálenost mezi Boskovicemi a druhým největším městem České republiky – Brnem je cca 35 km. Teritorium města Brna je neustále rozšiřováno a při využívání moderního a rychlého způsobu dopravy se vzdálenosti Boskovice - Brno časově zkracují, lidé pracující ve městě se často stěhují mimo centrum do okrajových částí či vzdálenějších venkovských sídel, leč časově dostupných lokalit. Brno poskytuje Boskovicím i okolním obcím větší spektrum pracovních příležitostí v rozmanitých oborech. Stejně tak je to i s nabídkou školství. V Brně se nachází velké množství základních, středních i vysokých škol. Právě z tohoto důvodu je nejčastější dojížďka za prací a do škol obyvatel Boskovicka právě do Brna. Denně dojíždí do Brna 25% obyvatel Boskovic za prací a 21,4% obyvatel Boskovic do škol (Data ČSÚ 2001).
Graf č. 5 - Vyjíždějící denně do zaměstnání mimo Boskovice podle času stráveného na cestě (data ČSÚ, 2001) 37
Graf č. 6 - Vyjíždějící denně do škol mimo Boskovice podle času stráveného na cestě (data ČSÚ, 2001)
7 MAS BOSKOVICKO PLUS
Obr. č. 5 - Mapa MAS Boskovicko PLUS (www.masboskovickoplus.cz)
Místní akční skupina Boskovicko PLUS byla založena na počátku roku 2006 a nachází se na území Jihomoravského kraje v severní části okresu Blansko v oblasti Drahanské a Českomoravské vrchoviny. [23] 38
Zahrnuje územní čtyř svazků obcí a je typickou venkovskou oblastí s přirozeným spádovým centrem lokality - městem Boskovice. Region je svou historií a životním stylem silně semknutý. Oblast MAS má v důsledku přítomnosti 3 přírodních parků a 6 přírodních rezervací velmi kvalitní životní prostředí. V MAS se nachází velké bohatství přírodních, historických a kulturních památek (Boskovice - židovská čtvrť, zámek, hrad, Kunštát - zámek, Lysice – zámek). Regionem prochází hustá síť cyklotras, turistických tras a naučných stezek což předurčuje územní MAS Boskovicko PLUS k rozvoji cestovního ruchu. [23] MAS Boskovicko tvoří celkem 51 měst a obcí okresu Blansko a zaujímá území mikroregionů Boskovicko, Kunštácko-Lysicko, Olešnicko a Svitava. Rozloha MAS je 337 km2, počet obyvatel k 31. 12. 2009 byl 34 255 obyvatel (dle ČSÚ). Do regionu MAS Boskovicko PLUS spadá dle jednotlivých svazků obcí katastrální území těchto měst a obcí: [23]
Svazek obcí Boskovicko Benešov, Boskovice, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Velenov, Žďárná.
Svazek obcí Kunštácko-Lysicko Bedřichov, Býkovice, Černovice, Dlouhá Lhota, Drnovice, Hodonín, Kozárov, Krhov, Kunčina Ves, Kunice, Kunštát, Lhota u Lysic, Lysice, Makov, Nýrov, Rozseč nad Kunštátem, Sebranice, Štěchov, Tasovice, Voděrady, Zbraslavec, Žerůtky.
Dobrovolný svazek obcí Olešnicko Crhov, Kněževes, Křtěnov, Lhota u Olešnice, Louka, Olešnice, Rozsíčka, Sulíkov, Ústup.
Svazek obcí Svitava Doubravice nad Svitavou, Chrudichromy, Jabloňany, Lhota Rapotina, Obora, Skalice nad Svitavou, Svitávka, Újezd u Boskovic.
39
Předsedou
MAS
je
Ing.
Jaroslav
Dohnálek,
starosta
Města
Boskovice.
Místopředsedou MAS je PaedDr. Zdeněk Peša, starosta Města Olešnice. [23]
Charakter území ovlivňující strategii oblasti Lokalita MAS Boskovicko PLUS disponuje kvalitním životním prostředím, velkým potenciálem v oblasti cestovního ruchu a v rozvoji zemědělství a jeho diverzifikaci. Pokud bude dobudována základní infrastruktura a podpořeny nové služby cestovního ruchu (hipoturistika, agroturistika, cykloturistika a zimní turistika), vzniknou v regionu nové pracovní příležitosti a lidé budou méně odcházet za prací mimo region. Podpora a zajištění technické infrastruktury (kanalizace, plynofikace, infrastruktura pro bytovou výstavbu, komunikace…), návazné sociální infrastruktury pro občany a nových možností využití jejich volného času také podpoří rozvoj regionu - region Boskovicko PLUS se tak stane pro jeho obyvatele místem vhodným k práci, bydlení a životu. [23]
Strategické cíle Dosáhnout trvalý a vyvážený rozvoj regionu a růst kvality všech skupin jeho obyvatel na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit, zejména v zemědělství, s důrazem na zlepšení kvality infrastruktury a poskytovaných služeb, zejména v cestovním ruchu, s důrazem na tvorbu nových pracovních míst. [23]
Tab. č. 9 - Demografické údaje regionu MAS Boskovicko PLUS (data ČSÚ) Název svazku obcí
Boskovicko KunštáckoLysicko Olešnicko Svitava Celkem
Počet obcí svazku
Počet obyvatel
Počet obyvatel
Počet obyvatel
(k 31.12.1996)
(k 31.12.2006)
(k 31.12.2009)
15
17 199
17 002
17 203
128,87
Hustota zalidnění 2006 (obyv./km2) 132
22
9 228
9 555
9 828
134,04
71
9 8 51
2 995 4 167 32 589
2 889 4 243 33 689
2877 4 347 34 255
45,46 28,63 337
64 148 100
40
Rozloha (km2)
Graf č. 7 - Vývoj počtu obyvatel jednotlivých svazků obcí v řadě k 31.12. 1996, 2006, 2009 (data ČSÚ)
Graf č. 8 - Rozložení obyvatel MAS Boskovicko PLUS dle svazku obcí v % (data ČSÚ)
41
8 VYHODNOCENÍ MIKROREGIONU BOSKOVICE
Obr. č. 6 - Mapa mikroregionu Boskovice (www.regionboskovicko.cz)
Ke zpracování této kapitoly jsem využila svůj vlastní terénní výzkum – rozhovor se starosty a místními obyvateli všech obcí mikroregionu (viz. Příloha). V každé obci mikroregionu jsem udělala rozhovor se starostou obce a s místními obyvateli. Tázaných obyvatel v každé obci bylo 10 – 15, ve věku 12 – 80 let. Tázaných jsem se ptala na otázky týkající se obce a celého mikroregionu (vybavenost obce – občanská a technická, dopravní infrastruktura, spokojenost s dopravou v mikroregionu, dojížďka za prací, pracovní příležitosti v obci a v mikroregionu, kulturní život v obci, cestovní ruch v obci, co v obci místní obyvatelé zcela postrádají a co by chtěli v obci změnit). Vše jsem se snažila zaměřit na zlepšení kvality života v obcích a v mikroregionu. Nápomocný při hledání dat mi byl Český statistický úřad.
8.1 Demografická charakteristika mikroregionu V roce 2000 měl mikroregion 17 208 obyvatel. V roce 2004 měl mikroregion 16 833 obyvatel, to bylo v rozmezí let 2000 – 2010 nejméně. Od roku 2004 dochází ke zvyšování počtu obyvatel. V roce 2010 činil počet obyvatel 17 311. Obce mikroregionu bez města Boskovice měly nejvíce obyvatel v roce 2010 – 6324 obyvatel, nejméně obyvatel v roce 2000 – 5645 obyvatel. Od roku 2000 dochází v obcích ke zvyšování obyvatel, nejvíce obyvatel přibylo v letech 2000 - 2001, 2003 – 2004, ale i nadále se počet obyvatel v obcích mikroregionu nepatrně zvyšuje.
42
Graf č. 9 - Vývoj celkového počtu obyvatel v obcích mikroregionu bez Boskovic (data ČSÚ)
Graf č. 10 - Průměrný věk v jednotlivých obcích mikroregionu (data ČSÚ) Nejvyšší průměrný věk k 31. 12. 2010 má obec Boskovice – 41,8 let. Nejnižší průměrný věk má obec Ludíkov – 38,0 let. V průměru se věk obyvatelstva v mikroregionu v rozmezí let 2001 – 2010 zvýšil o 2 roky. 43
8.2 Občanská vybavenost a služby OBČANSKÁ VYBAVENOST Mateřská škola Základní škola – (1. - 9. ročník) Ordinace praktického lékaře pro dospělé Ordinace praktického lékaře pro děti Ordinace stomatologa Pošta Veřejná knihovna vč. poboček
OBEC Benešov, Knínice u Boskovic, Kořenec, Okrouhlá, Suchý, Valchov, Žďárná Benešov, Knínice u Boskovic Benešov, Žďárná
Benešov Benešov Benešov, Knínice u Boskovic, Žďárná Benešov, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Kořenec, Lhota Rapotina, Okrouhlá, Sudice, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Žďárná Benešov, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Kulturní zařízení ostatní Kořenec, Lhota Rapotina, Okrouhlá, Újezd u Boskovic, Žďárná Kořenec Muzeum Benešov, Knínice u Boskovic, Kořenec, Lhota Sakrální stavba Rapotina, Sudice, Vážany, Žďárná Benešov, Knínice u Boskovic, Lhota Rapotina, Hřbitov Žďárná Tab. č. 10 - Občanská vybavenost v obcích mikroregionu (bez Boskovic) Obyvatelé obcí mikroregionu jsou téměř všichni s občanskou vybaveností ve své obci spokojeni, kromě Chrudichrom, Ludíkova a Vážan – tyto obce musí za občanskou vybaveností do okolních obcí a závislost na okolních obcích a centrálním městě je veliká. Obyvatelé obce Benešov postrádají v obci masnu a lékárnu – její výstavba je již v jednání. V obci Kořenec si místní přejí koupaliště. Obyvatelé Lhoty Rapotiny si přejí v obci mateřskou školu. Na Okrouhlé chybí místním kaplička. V obci Suchý místní postrádají kulturní dům pro pořádání plesů a dalších kulturních aktivit. V obci Újezd u Boskovic místní chtějí kadeřnictví. Ve Vážanech zcela chybí obchod se smíšeným zbožím. Obyvatelé Žďárné postrádají sportovní areál.
Podle mého terénního výzkumu je základní občanská vybavenost téměř ve všech obcích. Pokud ne, nachází se hned ve vedlejší obci (např. Mateřská škola, Základní škola). Téměř ve všech obcích mikroregionu je obchod se smíšeným zbožím a pohostinství. Ale i když obyvatelé mikroregionu mají v obci smíšené zboží, téměř všichni, kromě starší generace upřednostňují obchodní domy v Boskovicích – nákup vyjde mnohem levněji. 44
Závislost obcí mikroregionu na centrálním městě Boskovice je na odborných školách, nemocnici, specializovaných obchodech a opravnách a v neposlední řadě na Městském úřadě Boskovice a dalších úřadech (Katastrální úřad, Úřad práce, Finanční úřad).
8.2.1 Úroveň školství Na základě výročních zpráv a spokojenosti žáků škol v Boskovicích jsem došla k závěru, že školství v Boskovicích má poměrně kvalitní úroveň. Studentům je nabídnuto velké spektrum oborů a zaměření. S tímto jsou spokojeni téměř všichni žáci, každý si zde najde svůj obor a své zaměření. Střední školy poskytují svým žákům kvalitní přípravu pro možnost dalšího studia absolventů, ať už na nádstavbovém studiu nebo na vysoké škole. Největší předpoklady pro studium na vysoké škole mají absolventi gymnázia. Téměř všichni absolventi gymnázia s přijetím na vysokou školu nemají problém. Ale i studenti Střední pedagogické školy mají velké možnosti dalšího uplatnění. Absolventi Střední odborné školy a Středního odborného učiliště André Citroëna mají také velké předpoklady k dalšímu uplatnění – např. pracovní příležitost (to se týká hlavně učebních oborů zámečník, automechanik, autoklempíř, obráběč kovů, instalatér, zahradník, truhlář). Ostatní maturitní obory mají možnost pokračovat v dalším studiu na vysoké škole. Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola nabízí uchazečům o studium učební obory, maturitní obory i nádstavbové obory se získáním titulu diplomovaný specialista – uplatnění diplomovaných specialistů je nejčastěji ve zdravotnictví, cestovním ruchu, v ekonomické sféře. Soukromá střední škola podnikání a managementu o.p.s. nabízí absolventům uplatnění nejčastěji v terciální sféře (manažeři, obchodní zástupci).
Tab. č. 11- Přehled základních škol v mikroregionu Boskovice (zdroj: Výroční zprávy ZŠ) Výsledky vzdělání Základní Kapacita Počet Počet škola školy žáků Prospělo -vyznamenání Neprospělo absolventů 1 940 1125 1143 18 128 Boskovice 200 122 120 2 16 Benešov Knínice 270 170 168 2 20 u Boskovic
45
Tab. č. 12 - Údaje o příjmacím řízení absolventů základních škol na střední školy a střední odborná učiliště (zdroj: Výroční zprávy ZŠ) Základní škola Boskovice šk. rok 2010/2011 Benešov šk. rok 2009/2010 Knínice u Boskovic šk. rok 2010/2011
Gymnázium
Střední odborná škola
Střední odborné učiliště
29
75
24
4
10
2
3
9
8
8.2.2 Přehled středních škol, středních odborných učilišť a vyšších škol
Gymnázium Boskovice - školní rok 2009/2010 Kapacita gymnázia: 510 žáků Přehled o žácích: 471 žáků - 305 dívek, 166 chlapců Počet přijatých absolventů na vysoké školy: rok 2003 – 93 %, rok 2004 – 83 %, rok 2005 – 86 %, rok 2006 – 98 %, rok 2007 – 90 %, rok 2008 - 94 %, rok 2009 – 95 %. [31]
Střední pedagogická škola - školní rok 2010/2011 Počet studentů: 320 Ve školním roce 2010/2011 byly uchazečům v přijímacím řízení nabídnuty 2 obory vzdělání v denní formě studia a 1 obor vzdělání v dálkové formě studia. Bohužel tento obor vzdělání byl ve šk. roce 2010/2011 nabídnut naposled. Z 87 absolventů obou forem studia prospělo 80, z toho 9 prospělo s vyznamenáním, prospělo 71 žáků a neprospělo 7 žáků. Jednotlivou maturitní zkoušku úspěšně složilo všech 112 frekventantů. [31]
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště André Citroëna – školní rok 2009/2010 Kapacita školy: 940 žáků Maturitní zkoušku ve školním roce 2009/2010 úspěšně složilo 452 žáků, neprospělo 7 žáků a 6 žáků nebylo připuštěno k maturitě. Výuční list byl udělen 372 žákům, neprospělo 5 žáků a 6 žáků nebylo připuštěno k závěrečné zkoušce. [31] 46
Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola – školní rok 2010/2011 Kapacita střední školy: 1 203 žáků Kapacita vyšší odborné školy: 360 žáků Ve školním roce 2010/2011 složilo úspěšně maturitní zkoušku 175 žáků, 11 žáků prospělo a 3 žáci nebyli připuštěni k maturitě. Výuční list byl udělen 32 žákům, 1 žák nebyl připuštěn k závěrečné zkoušce. Titul diplomovaný specialista byl udělen všem 72 žákům. [31]
Soukromá střední škola podnikání a managementu o.p.s. – školní rok 2005/2006 Kapacita školy: 220 žáků Ve školním roce 2005/2006 úspěšně složilo maturitní zkoušku všech 23 žáků. [31]
8.3 Technická vybavenost a dopravní infrastruktura TECHNICKÁ VYBAVENOST Veřejný vodovod
OBEC Benešov, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Velenov, Žďárná Benešov, Kořenec, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Kanalizace s napojením na ČOV Valchov, Velenov Benešov, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Plynofikace obce Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Velenov, Žďárná Benešov, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Sbor dobrovolných hasičů obce Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Velenov, Žďárná Tab. č. 13 - Technická vybavenost v obcích mikroregionu (bez Boskovic) Všechny obce mikrorgionu Boskovice mají vybudovaný veřejný vodovod, jsou plynofikovány a mají v obci sbor dobrovolných hasičů. Kanalizace s napojením na ČOV mají v obci Benešov, Kořenec, Ludíkov, Okrouhlá, Valchov, Velenov. Úroveň zásobování elektrickou energií je v regionu dostačující. Technický stav rozvodné sítě nevyhovuje v obcích Kořenec, Suchý, Vážany a Žďárná. 47
Na základě mého terénního výzkumu jsou obyvatelé obcí mikroregionu spokojeni s technickou vybaveností. Téměř všem obcím dostačuje. Pokrytí mobilních operátorů obyvatelům mikroregionu vyhovuje, méně spokojeni jsou obce Lhota Rapotina (Vodafone asi 70%), Valchov a Kořenec (T-mobile asi 50%) a Újezd u Boskovic (neúplné pokrytí všech tří operátorů). S kvalitou televizního vysílání jsou také všechny obce spokojeny. Kde byl horší příjem TV signálu tak to místní obyvatelé vyřešili tím, že si koupili vlastní satelit. Všechny obce mikroregionu třídí komunální odpad (skol, plast, papír).
8.3.1 Dopravní obslužnost Díky zavedení Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) jsou obyvatelé obcí mikroregionu s dopravou téměř všichni spokojeni. Nejvíce jim vyhovuje četnost spojů. Téměř každou půlhodinu, nanejvýš hodinu projíždí danou obcí autobusový spoj do okolních obcí. Většina obyvatel je spokojena i se spoji o víkendech. Městys Knínice u Boskovic má i železniční zastávku. Podle mého výzkumu jezdí nejvíce procent obyvatel autobusy, nejčastěji do práce a do škol. Menší procento obyvatelstva mikroregionu upřednostňuje vlastní automobil (nejvíce místní podnikatelé). Tab. č. 14 - Četnost spojů na Boskovicku v pracovní dny a soboty+neděle (http://jizdnirady.idnes.cz/idsjmk/spojeni/) Obec Benešov Chrudichromy Knínice u Boskovic Kořenec Lhota Rapotina Ludíkov Okrouhlá Sudice Suchý Újezd u Boskovic Valchov Vážany Velenov Žďárná
Počet spojů Pracovní dny 25 15 28 13 30 18 14 25 12 9 26 25 13 18 48
Sobota + neděle 8 5 8 4 4 6 4 8 5 3 5 8 4 5
Četnost spojů na Boskovicku je díky zavedení Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje poměrně na velmi dobré úrovni. Spoje mezi jednotlivými obcemi jsou ve velmi častých intervalech.
8.4 Kulturní život v obcích Úplně všechny obce mikroregionu Boskovice dodržují své místní zvyky a tradice. Nejčastějšími tradicemi v obcích jsou Masopust, pálení čarodějnic, stavění a kácení máje, pouťové zábavy, Mikuláš, rozsvěcování vánočního stromu. Všechny tyto tradice pořádají místní aktivisté a spolky jednotlivých obcí. Již zmíněné tradice, které jsem uvedla, dodržují ve všech obcích. Podle mého vlastního průzkumu bych chtěla uvést i tradice, které nejsou typické pro všechny obce.
8.4.1 Tradice a zvyky v Boskovicích
Vítání občánků Již se stalo tradicí, že několikrát do roka přivítají zástupci obce malé občánky do obyvatel města Boskovic.
Boskovice - pro židovskou čtvrť Tento festival se koná v Boskovicích v Jihomoravském kraji. Jeho pořadatelem je agentura Unijazz. 8. - 11. 7. 2010 se uskutečnil již 18. ročník a to v amfiteátru letního kina, v synagoze, v evangelickém kostele, na hradě, v městském kině, v muzeu, v sále Sokolovny a na dalších místech.
Husí slavnosti Město Boskovice zahájilo spolupráci s městem Levice již v roce 2006. Návštěvníci mohou ochutnat husí speciality.
Velorexy Již od roku 1997. Tříkolky značky Velorex, které se lidově říká hadrák. Pohádkové putování okolím Boskovic, žádné štvaní, pohodovka, sem tam drobná soutěž, nic těžkého, žádné převracení hadráků, prostě to, co dokáže skoro každý. 49
Lampiónový průvod Pochod obcí za svitu lampionů ku příležitosti státního svátku s uctěním památky padlých u pomníku.
Vánoční jarmark tradičních řemesel a výrobků Přiblížit si atmosféru vánoc a zároveň koupit nějaký ten vánoční dárek mohou všichni, kteří navštíví vánoční jarmark tradičních řemesel a výrobků v Boskovicích.
Mezi tradice a zvyky obce Benešov patří Benešovský sraz dýní. Místní tu vykrajují dýně, které pak zdobí obec. K dalšímu zvyku patří tradiční cyklistické závody horských kol. V Chrudichromech místní obyvatelé pořádají Vinobranní a Autokros – závody amatérů v upravených terénních automobilech. Obec Kořenec pořádá tradiční Kořenecké folklórní slavnosti lidových tanců v místních krojích a jediný závod v regionu – Kořenecká lyže (závod na běžkách). V obci Okrouhlá místní pořádají tradiční akci – Okrouhlecký tuplák (závody v nejrychlejším vypití piva). Obec Vážany pořádá tradiční Hody, spojené s tancem.
8.5 Ekonomika mikroregionu 8.5.1 Hlavní zaměstnavatelé Podle mého vlastního výzkumu v obcích mikroregionu je na tom nejlépe se zaměstnavateli obec Benešov, mnozí obyvatelé obce pracují přímo v místě, ostatní dojíždí do okolních obcí – nejvíce však do Boskovic. Nejhůře je na tom obec Vážany, téměř všichni obyvatelé dojíždí za prací do Boskovic, Knínic u Boskovic, Šebetova. Ale i obyvatelé se zbylých obcí mikroregionu dojíždí za prací, nejčastěji do Boskovic. Závěrem bych chtěla dodat, že téměř všechny obce jsou na dojížďce za prací do centrálního města Boskovice zcela závislí.
50
Tab. č. 15 - Hlavní zaměstnavatelé v obcích mikroregionu (bez Boskovic) OBEC
Benešov
FIRMA a její činnost BENEDIO, spol. s r.o - kovovýroba, obrábění, svařování, vybavení dílen, zahradní nábytek Benestav s. r. o. - stavební firma HANDICAP, a.s. - výroba a prodej ortopedických pomůcek COOP – smíšené zboží
Chrudichromy Knínice u Boskovic Kořenec Lhota Rapotina
MP LESY, spol. s r.o. – lesnická činnost Yvonne krejčovská firma - výroba domácích a doplňkových oděvů Agrospol Knínice - rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou, výroba plastových výrobků, silniční nákladní doprava COOP – smíšené zboží REMONA – úklidové služby COOP – smíšené zboží Sokrates Golf & Country Club BON truhlářská výroba, spol. s r. o. - truhlářské práce, výroba nábytku a doplňků
COOP – smíšené zboží KAMENOLOMY ČR s.r.o. - těžba a zpracování nerostů LEKCE s.r.o. - truhlářství, podlahářství Testo – stolařská výroba Zahradnictví Helenka
Ludíkov Okrouhlá Sudice
GObaby s.r.o. – kojenecké zboží COOP – smíšené zboží COOP – smíšené zboží Sudický dvůr - restaurace se zaměřením na zvěřinové speciality a staročeskou kuchyni SEŠITE s.r.o. - výroba dárkového a reklamního oblečení
Suchý
COOP – smíšené zboží Penzion Aténa RIHO CZ, a.s. - výroba plastových výrobků pro stavebnictví
Újezd u Boskovic Valchov
COOP – smíšené zboží COOP – smíšené zboží Zahradnictví Veselá
Velenov
COOP – smíšené zboží
Žďárná
VYMONA s.r.o. - výroba nábytku na míru BIKE servis Páral - prodej, opravy a stavba kol na zakázku,doplňky, příslušenství
COOP – smíšené zboží
JVP a.s. - výroba a zpracování plastových dílů
51
Graf č. 11 - Počet podnikatelských subjektů v mikroregionu včetně Boskovic (data ČSÚ)
8.5.2 Nezaměstnanost Za rok 2011 klesla v regionu Boskovicko nabídka volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti byla 13,4%. Přesto byl loňský rok podle pracovníků Úřadu práce v Boskovicích příznivý, protože ke zhoršení situace došlo až ke konci roku. Největší nezaměstnanost k 31. 12. 2011 v mikroregionu Boskovice byla v obci Sudice (17%), Újezd u Boskovic (16,1%), Ludíkov (14%), Knínice u Boskovic (13,3%), Žďárná (12,7%), Chrudichromy (12,4%), Velenov (11,7%), Okrouhlá (11,1%). Nejmenší nezaměstnanost byla v obci Kořenec (10,9%), Lhota Rapotina (10,6%), Suchý (10,3%), Boskovice (10,1%), Vážany (9,7%), Valchov (7,6%), Benešov (7,5%).
52
Graf č. 12 - Charakteristika míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Blansko (data www.mpsv.cz)
Největší míra nezaměstnanosti je na Malé Hané a to téměř 12,5%, nejmenší míra nezaměstnanosti je na Blanensku – 8%.
Graf č. 13 – Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji (data www.mpsv.cz)
Největší počet uchazečů o práci k 31. 12. 2011 byl v regionu Brno – město – 18 590 uchazečů, dále v regionech: Hodonín – 11 874 uchazečů, Znojmo – 8 178 uchazečů, Brno – venkov – 7 998 uchazečů, Břeclav – 6 892 uchazečů, Svitavy – 6 090 uchazečů, Blansko 4 965 uchazečů a Vyškov 4 225 uchazečů.
53
K 31. 1. 2012 se situace ještě o něco zhoršila a počty uchazečů o práci se zvýšily. Nejvíce uchazečů o práci bylo v regionu Brno – město – 18 774 uchazečů, v dalších regionech také stouply počty uchazečů o práci: Hodonín – 12 534 uchazečů, Znojmo – 9 071 uchazečů, Brno- venkov – 8 317 uchazečů, Břeclav – 7 264 uchazečů, Svitavy – 6 582 uchazečů, Blansko – 5 223 uchazečů a Vyškov 4 459 uchazečů. I když největší míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji byla v roce 2010 a to téměř 10,59%, rok 2011 byl více úspěšný a míra nezvěstnosti klesla na 9,81%, ale k 31. 1. 2012 se počet uchazečů o práci opět zvýšil a míra nezaměstnanosti tak činila 10,34%. Podle Českého statistického úřadu k 31. 1. 2012 v Jihomoravském kraji bylo více nezaměstnaných žen než mužů, stejně tomu tak bylo i v roce 2011.
8.6 Cestovní ruch Celý mikroregion je protkán množstvím turistických tras, cyklotras a naučných stezek. Zatímco severní a západní okolí Boskovic nabízí příjemné procházky otevřenou krajinou (300–450 metrů nad mořem) s krásnými výhledy na Boskovickou brázdu a vysočinu, východní a jižní okolí (Drahanská vrchovina) má převážně kopcovitý terén v rozmezí 300–600 metrů nad mořem s překrásnými lesy plnými hub, borůvek, malin a ostružin. [27] Nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny skalky – 735 metrů nad mořem – leží 10 km od Boskovic. Při procházkách se otevírá nespočitatelné množství výhledů do krajiny. [27]
8.6.1 Památky a architektura Historické památky Nad údolím říčky Bělá stojí v nadmořské výšce asi 448 m s výhledem na Malou Hanou a Chlumy zřícenina hradu. Tvoří dominantu kraje. V Boskovicích se také nachází empírový zámek, který se rozkládá uprostřed rozsáhlého parku. Uvnitř zámku je několik desítek pokojů, 18 sálů je zařízeno dle dobového uspořádání a dochovaných kreseb. Vnitřní dvůr objektu je lemován arkádami. Interiér i schodiště jsou vyzdobeny sochami s antickou tématikou. V interiéru zámku se dochovala také kaple Panny Marie Růžencové. V objektu je i knihovna a muzeum Boskovicka. K zámku patří také empírový skleník, kde se konají příležitostné výstavy. 54
Církevní památky V obci Boskovice se nachází Kostel sv. Jakuba staršího, ve kterém jsou umístěny mramorové renesanční náhrobky prvních Zástřizlů a jejichž rodinná hrobka se nachází pod kostelem. Evangelický kostel z roku 1941, který je nejmladší kulturní památkou Boskovic a kostel Všech svatých, který je naopak jednou z nejstarších staveb ve městě. Pochází z 15. století a nejcennější památkou v interiéru je renesanční kazatelna z roku 1626. V okolí kostela a původního hřbitova byly provedeny na konci minulého století parkové úpravy. V obci Benešov se nachází kostel Povýšení Sv. Kříže a litinový kříž před kostelem. Nejvýznamnější knínickou památkou je, Farní kostel sv. Marka. Ve Lhotě Rapotině se nachází kostel sv. Vavřince z roku 1717, patří k nejmenším kostelům v Evropě. Ve Vážanech při silnici Boskovice – Jevíčko stojí kostelíček Zvěstování Panny Marie.
Židovské památky Jedním z nejvýznamnějších středisek židovského osídlení na Moravě byly od středověku až do nové doby Boskovice. V Boskovicích také žila početná židovská komunita a to v ghettu jihozápadně od náměstí. Jeho jedinečný ráz můžete obdivovat ještě dnes. Dominantní stavbou je synagoga Maior z roku 1638, která byla v polovině 19. století upravena do dnešní podoby. Asi 200 metrů od ghetta se nachází židovský hřbitov, třetí největší v České republice.
Technické památky V obci Benešov se nachází Radiolokační stanice Skalky. Meteorologické radiolokátory slouží ke zjišťování rozložení okamžitých intenzit atmosférických srážek a výskytu jevů spojených s oblačností na velké ploše řádu 100 000 km čtverečních, do vzdálenosti řádově 100-200 km a pro detekci bouřkové oblačnosti do vzdálenosti cca 250-300 km. V obci Kořenec stojí větrný mlýn. Na jeho výstavbu bylo použito kořeneckého kamene sesbíraného na polích.
55
8.6.2 Přírodní zajímavosti Pro Boskovice je významné Pilské údolí. Jižní svahy Pilského údolí, které tvoří říčka Bělá, náleží k Hradskému kopci. Zajímavé, byť strmé, jsou však i jeho severní svahy (cca 450 ha). Na vrcholu leží vesnice Újezd u Boskovic. Východně od města se rozprostírá vodní nádrž. Byla stavěna jako zásobárna pitné vody na konci 80. let minulého století. Ke svému účelu nebyla nikdy využita. Hráz byla zpřístupněna v roce 2003 a vede kolem naučná stezka Doubravský okruh. Hráz je přístupná od dubna do září. Velmi významné je Arboretum Šmelcovna. Arboretum vzniklo v lokalitě Dva dvory na jihovýchodní stráni, kde v historii skutečně stávaly dva panské dvory, v dolní části svahu nad říčkou Bělou je Šmelcovna. Pila v ní (380 metrů nad mořem) je místem ukončení unikátní technické památky – dřevoplavebního kanálu vedoucího z obce Suchý, z výšky 670 metrů nad mořem. Svah lokality, vedené jako významný krajinný prvek, poskytuje pestrou škálu porostů. Jsou zde zatravněné sady, teplomilná lada a dendrologicky velmi hodnotné arboretum, ale i rokle. Svah byl v minulosti rozčleněn soustavou teras, které kopírují terén. K významným místům přírodního areálu patří čtyřřadé stromořadí jírovců, které se zde nazývá kaštanovna. [8] Dnes již téměř devíti hektarový, soukromý, veřejnosti přístupný, přírodní, naučný a odpočinkový areál, členěný na plochy cíleně osázené sortimentem mnoha tisíců kultivarů okrasných rostlin (listnatných, jehličnatých keřů a stromů, popínavých, vřesovištních a stálezelených dřevin, trvalek, cibulovin, okrasných trav, vodních a bahenních rostlin). Modelové výsadby okrasných rostlin jsou doplněny širokým sortimentem bobulového, jádrového a peckového ovoce v obnoveném historickém sadu. Areál je doplněn zookoutkem, expozicí hodných víl a skřítků a zahradním prodejním centrem s nabídkou širokého sortimentu okrasných a užitkových rostlin, keramiky, pěstebních nádob, substrátů a dalšího sortimentu. [8] K dalším velmi významným místům v mikroregionu patří Přírodní park Řehořkovo Kořenecko. Zaujímá vrcholovou část Drahanské vrchoviny ve východní polovině okresu Blansko a rozkládá se na katastrálním území obcí Benešov u Boskovic, Knínice u Boskovic, Kořenec, Okrouhlá, Šebetov, Vážany u Boskovic. Území přírodního parku zaujímá celkovou rozlohu 23,85 km2. [24] Na území přírodního parku jsou vyhlášena dvě zvláště chráněná území: přírodní rezervace Pavlovské mokřady a přírodní památka Horní Bělá. [24] 56
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady - luční porosty v pramenné oblasti Bělé - tvoří jedinečnou lokalitu rašeliniště přechodového až vrchovištního typu v geomorfologickém celku Drahanské vrchoviny. [24]
8.6.3 Kultura a zábava Nejvíce kulturních zařízení se nachází v Boskovicích – Katolický dům, kino Panorama a letní kino. V mikroregionu se nachází i muzea a galerie. V Boskovicích se nachází Galerie Otakara Kubína, Muzeum historických zemědělských strojů, Muzeum Boskovicka. V obci Kořenec se nachází Muzeum Kořenec. K velmi významným atrakcím patří Westernové městečko v Boskovicích, které vzniklo v lokalitě bývalého pískovcového lomu. K významným rekreačním střediskům patří obec Suchý, jehož doménou je rybník o rozloze cca 6 ha.
8.6.4 Možnost ubytování v mikroregionu Nejvíce ubytovacích zařízení se nachází v obcích Boskovice a Suchý. Možnosti ubytování v Boskovicích: Hotel Moravia – Lasákův mlýn, Hotel Slavia, Hotel Záložna, Westernpark hotel, Penzion Pod zámkem, Turistická ubytovna SB, Ubytovna Pionýrské skupiny, Ubytovna na zimním stadionu. Ubytovací zařízení v obci Suchý: Penzion Athena, Penzion V Borkách, Penzion U Petra, Penzion U Žampacha, Bungalovy Dufi, chatová osada u autokempu, chatová osada v obci. Další ubytovací zařízení se nachází v obci Benešov - Penzion Skalky, Chalupa A. Švancara, Chalupa Na Pavlově. V obci Kořenec je možnost ubytování v Pythagor Golf hotelu a obec Sudice poskytuje ubytování v Sudickém dvoře.
Mikroregion Boskovice je z hlediska cestovního ruchu velmi atraktivní. Zejména město Boskovice disponuje významným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. V mikroregionu se nachází mnoho historických památek a přírodních zajímavostí, které jsou pro turisty velmi lákavé. Možnost ubytování v mikroregionu je na poměrně dobré úrovni v obci Boskovice a Suchý, dostačující možnosti poskytují obce Benešov, Kořenec a Sudice. 57
8.7 Bilance půdy Tab. č. 16 - Struktura katastru (ha), data ČSÚ 2001 Katastrální území
Boskovice Benešov Chrudichromy Knínice u Boskovic Kořenec Lhota Rapotina Ludíkov Okrouhlá Sudice Suchý Újezd u Boskovic Valchov Vážany Velenov Žďárná Celkem
Celkem
Zemědělská půda
Lesní půda
Z toho Vodní plochy
Zastavěná plocha
Ostatní plochy
2783,50 1361,51 266,24
1501,64 430,99 218,77
762,21 820,21 7,60
51,77 5,30 5,70
97,15 11,31 4,10
370,72 93,70 30,08
1122,44
610,97
408,24
6,53
15,94
80,75
810,82
403,26
346,75
9,29
6,26
45,27
619,46
219,37
296,15
18,59
7,28
78,06
405,71 669,47 540,46 378,79
201,48 312,20 388,43 48,78
190,53 307,51 87,26 296,03
1,15 4,41 5,42 0,35
4,01 7,08 11,58 4,89
8,55 38,27 47,76 28,74
1279,82
324,28
913,92
1,36
6,73
33,53
373,05 486,87 753,45 1037,81 12 889,4
182,91 240,19 189,25 445,26 5 717,78
168,50 1,14 198,95 17,20 512,86 7,50 533,91 3,32 5 850,63 139,03
4,90 5,07 5,19 10,03 201,52
15,60 25,46 38,66 45,29 980,44
Tab. č. 17 - Struktura katastru (ha), data ČSÚ 2010 Katastrální území
Boskovice Benešov Chrudichromy Knínice u Boskovic Kořenec Lhota Rapotina Ludíkov Okrouhlá Sudice Suchý Újezd u Boskovic Valchov Vážany Velenov Žďárná Celkem
Z toho Vodní plochy
Celkem
Zemědělská půda
2781,54 1361,53 266,97
1482,90 430,60 211,16
763,71 820,21 8,27
54,21 5,30 4,20
103,31 11,78 4,18
377,42 93,64 39,15
1122,75
610,60
408,52
6,53
16,12
80,98
810,78
392,96
347,49
3,08
6,58
60,68
617,61
217,76
296,70
18,60
7,66
76,89
403,55 669,49 539,25 379,13
197,17 310,55 385,20 48,14
187,97 309,66 87,41 295,66
1,31 5,45 5,14 0,55
4,56 7,26 11,69 5,34
12,53 36,56 49,89 29,44
1277,57
324,72
911,24
1,36
6,84
33,39
372,43 484,35 751,07 1037,84 12 875,9
175,98 227,99 191,06 445,52 5 652,31
169,87 196,80 508,97 535,30 5 847,78
2,00 18,89 7,47 3,31 137,4
6,37 5,11 5,24 10,98 213,02
18,21 35,56 38,32 42,73 1 025,39
Lesní půda
58
Zastavěná plocha
Ostatní plochy
Podle srovnání struktury katastru v roce 2001 a roku 2010 ubylo zemědělské půdy na úkor zastavěné plochy a ostatních ploch – ty se zvětšily. Nepatrně se zmenšily lesní plochy a vodní plochy. I podle mého vlastního výzkumu je pravda, že zemědělské plochy v obcích mikroregionu se neustále pomalu zmenšují, mnoho obyvatel obcí hlavně v okrajových částech obcí staví rodinné domy a tak vznikají i nové ulice, jako příklad bych chtěla uvést Lipovou ulici v Boskovicích – tato nová zástavba vznikla právě na orné půdě, dalším příkladem jsou obchodní domy v Boskovicích Tesco a Kaufland, které byly také postaveny na orné půdě.
Graf č. 14 - Srovnání bilance půd v roce 2001 a 2010 (data ČSÚ)
59
9 NÁVRH MOŽNOSTÍ ROZVOJE MIKROREGIONU Další rozvoj mikroregionu Boskovice je závislý na dostatku volných ploch pro novou zástavbu – především rodinných domů, na regeneraci, rekonstrukci a rozšíření obsluhy území, tj. dopravy a inženýrských sítí. Téměř ve všech obcích mikroregionu vzniká hlavně v okrajových částech obce nová zástavba rodinných domů. Na úkor této zástavby dochází k úbytku orné půdy. Velmi důležitým faktorem pro rozvoj mikroregionu je větší nabídka pracovních příležitostí a dobudování dostačující občanské a technické vybavenosti ve všech obcích mikroregionu. Nárůst obyvatel je především závislý na atraktivnosti města pro podnikatele, kvalitě životního prostředí a dostatku vhodných ploch pro bydlení. Nárůst se promítne do potřeby nových pracovních míst. Zajištění těchto pracovních míst je limitem předpokládaného růstu města. Všechny obce mikroregionu Boskovice spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností (a současně pověřeného obecního úřadu) Boskovice. Úřady státní správy – finanční úřad, stavební úřad, úřad práce a další – se nacházejí jen ve městě Boskovice. Vybavenost obcí technickou infrastrukturou je až na kanalizaci na poměrně dobré úrovni. Je třeba dobudovat kanalizaci s napojením na ČOV ve všech obcích. Vodovod byl zaveden do všech obcí, jeho kapacita dostačuje. Informační a komunikační technologie jsou v obcích celkem dobře dostupné. Signálem mobilních operátorů jsou pokryty všechny obce, v Újezdu u Boskovic je problém se všemi třemi operátory, ve Lhotě Rapotině s Vodafonem , Valchov a Kořenec – horší pokrytí T-mobile (asi 50%). Je nutné dobudovat úplné pokrytí ve všech obcích. Palčivým problémem je kvalitní dopravní infrastruktura na celém území mikroregionu, která se týká nejen státních silnic, ale zejména místních komunikací včetně návazných chodníků a jejich osvětlení, osvětlení ostatních veřejných ploch, nedostatku parkovacích ploch a také nedostatku kvalitně vybudovaných pěších a cyklo zón a stezek. Pokud bude dobudována základní infrastruktura (trasy v přírodě pro cyklo, pěší i ostatní, ubytovací a stravovací kapacity) a podpořeny nové služby cestovního ruchu (hippoturistika, agroturistika, cykloturistika a zimní turistika), vznikne v mikroregionu sezónní přilepšení v rámci druhého zaměstnání nebo k důchodu.
60
Mikroregion může stavět na historických tradicích a zvycích a jejich obnově, umí vytvářet nové aktivity, které se v budoucnu mohou stát tradičními, je potřeba podchytit tyto činnosti a vytvořit podmínky pro jejich rozvoj. Je třeba v občanech mikroregionu posilovat jejich patriotismus a pomoci jim vybudováním atraktivního a kvalitního území, aby byli hrdi a pyšni na svůj mikroregion, na území, ve kterém žijí, nabídnout jim služby, které potřebují v různém věku ke svému důstojnému a spokojenému životu (zdravotnictví, služby veřejné správy, potraviny, dopravní spoje). Je třeba pracovat s dětmi, nabízet jim vhodné nové a zajímavé aktivity a zajistit tak jejich zdravý vývoj, posílit vazbu na „domov“ a mikroregion a zamezit jejich budoucímu odchodu z mikroregionu. Velký volný prostor je i v přiblížení veškerého dění na území k občanu či návštěvníkovi formou zvýšené informovanosti o mikroregionu, kvalitním dobudováním www stránek, zvýšené četnosti propagačních a prezentačních materiálů. Dalším problémem je věková struktura obyvatel. Vykazuje a bude i nadále vykazovat negativní trend, tzn. že bude pokračovat nárůst skupiny poproduktivních obyvatel, budou menší nároky na zařízení předškolního věku. Ekonomická aktivita obyvatel bude se stárnutím obyvatel klesat - nové pracovní příležitosti vznikají především v terciální sféře - obchodu a službách, v zemědělství klesají. Výhledově lze očekávat další stárnutí obyvatelstva. Je třeba vytvořit lepší podmínky pro seniory, například zpestřit jim život zájezdy a aktivitami, které pořádá již existující Klub seniorů v Boskovicích. Seniorům, kteří jsou na tom po zdravotní stránce hůře, dopřát kvalitní zdravotní péči v Domově pro seniory. Jedná se především o služby rehabilitačního charakteru, zdravotní masáže, specializované léčebné kůry. Velkou tradici na Boskovicku má vzdělávání (zde v podobě kurzů a rekvalifikací celoživotního vzdělávání). Velkým trendem současné doby je vzdělávání se seniorů v podobě výuky práce s počítačem, jeho základním programovým vybavením, využíváním elektronické komunikace a informačními zdroji na internetu. Lidem, kteří odchází do okolních částí Boskovic, kvůli klidnějšímu prostředí, vytvářet lepší podmínky pro bydlení.
61
10 ZÁVĚR Mikroregion Boskovice je svou historií a životním stylem silně semknutý. Obyvatelé obcí mikroregionu projevují silný patriotismus k rodné krajině a lokalitě. Vzhledem k poloze mikroregionu v oblasti Drahanské vrchoviny se jedná o region podhorské lokality s velmi kvalitním životním prostředím. Celé území mikroregionu lze s výjimkou většího sídla – města Boskovice charakterizovat jako prostředí venkovské. Na území se nachází historické a přírodní dědictví v podobě památek a atraktivních míst.
Mikoregion je charakteristický vysokou koncentrací malých sídel, ve kterých se udržují kulturní tradice a v nichž mají místní společenství doposud živý charakter. Na celém území se nachází velké množství klubů, spolků, sdružení a iniciativ. Tato diplomová práce pro mě byla velkým přínosem, i když v mikroregionu žiji od malička, dozvěděla jsem se díky mému vlastnímu výzkumu a analýze celého mikroregionu spoustu nových informací o všech obcích mikroregionu.
62
11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY, PODKLADŮ A CITACÍ 1.
Bartoňová,
D.
Regionální
diferenciace
sociálně-demografických
znaků
obyvatelstva. In: Hampl, M. a kol: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 1996. 2.
Blažek, J., Uhlíř, D. Teorie regionálního rozvoje – nástin, kritika, klasifikace. Nakladatelství Karolinum, Praha 2002, ISBN 80-246-0384-5.
3.
Bránský, J. Boskovice v proměnách času. Boskovice: Městský národní výbor v Boskovicích, 1990. 70 s.
4.
David, P., Soukup, V. 444 historických měst a městeček České republiky. Nakladatelství a vydavatelství, s.r.o., Kartografie Praha, a.s., 2004, 1. vydání, ISBN 80-7011-741-9.
5.
Geist, B. Sociologický slovník. Nakladatelství Victoria Publishing, a. s., Praha, 1992. ISBN 80-85605-28-7.
6.
Giddens, A. Sociologie. 1. vyd., nakladatelství Polity Press, překlad Jařab, J. 1999. ISBN 80-7203-124-4.
7.
Gillernová, I., Buránek, J. Základy společenských věd – Základy psychologie a sociologie. Nakladatelství Fortuna, 1997. ISBN 80-7168-458-9.
8.
Hrach, P., Beneš, M., Bulis, K., Matoušek, P., Novosad, V., Marek, M., Vostradovská, J. Všeobecná encyklopedie Diderot. Praha 1999, ISBN 80902555-2-3.
9.
Klenovský, J. Židovská čtvrť v Boskovicích. Vydal: Klub přátel Boskovic, 3. přepracované vydání, Boskovice 2004.
10.
Kolektiv: Boskovice od pravěku do konce 20. Století. Muzeum Boskovicka, 1999.
11.
Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2004, 447 stran. ISBN 8086473-80-5.
12.
Kolektiv pracovníků Českého statistického úřadu pod vedením Ing. J. Fishera, Csc. Statistická ročenka České republiky 2009. Nakladatelství Scientia spol. s.r.o., ISBN 978-80-250-1948-1.
63
13.
Kuča, K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 1. A-G. Vyd. 1. Praha: Libri, 1996. ISBN 80 – 85983 – 13 – 3.
14.
Langerová, B. Morava a Slezsko na prahu nového tisíciletí. ACR Alfa, s.r.o., agentura cestovního ruchu, nakladatelství a vydavatelství, 2000, ISBN 8086408-01-9.
15.
Mařeková, H., Petrusek, M., Vodáková, A. a kol. Velký sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. s. 1380.
16.
Minxová, M. Pověsti a vyprávěnky z Boskovic. Vyd. 7, Klub přátel Boskovic 2010.
17.
Perlín, R. Venkov, typologie venkovského prostoru. 20 s. Dostupné z http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf.
18.
Skořepa, H. (editor) a kolektiv, Přírodní poměry Boskovicka, 2008, 186 stran.
19.
Vaishar, A. Geografie malých měst. 1. vyd. Brno: Ústav geoniky AV ČR, Brno, 2003. 129 s. Studia geographica 99. ISBN 80-86377-10-5.
20.
MAS Boskovicko PLUS, Strategie rozvoje na léta 2007-2013
21.
Materiály MěÚ Boskovice, odbor Odpadové hospodářství
22.
Propagační materiály Boskovic HISTORIE A PAMÁTKY
23.
Propagační materiály Boskovic VÍTEJTE NA BOSKOVICKU
24.
REGIO databáze Reference Guide, Luxemburg: EC, 2001
25.
Strategický plán Leader „ Boskovicko SOBĚ“, MAS Boskovicko PLUS
26.
ÚPO Benešov
27.
ÚPO Blansko
28.
ÚPO Boskovice
29.
ÚPO Knínice u Boskovic
30.
ÚPO Kořenec
31.
ÚPO Ludíkov
32.
ÚPO Sudice
33.
ÚPO Valchov
34.
ÚPO Velenov
35.
ÚPO Újezd u Boskovic
64
36.
Výroční zprávy Základních škol
37.
Výroční zprávy Středních škol
38.
www.benesov-u-boskovic.cz
39.
www.boskovice.cz
40.
www. chrudichromy.svazeksvitava.cz
41.
www.czso.cz
42.
www.idos.cz
43.
www.idsjmk.cz
44.
www.kninice.web4u.cz
45.
www.korenec.cz
46.
www.lhotarapotina.svazeksvitava.cz
47.
www.ludikov.cz
48.
www.masboskovickoplus.cz
49.
www.mistopisy.cz
50.
www.mpsv.cz
51.
www.obce-mesta.info
52.
www.obecsuchy.cz
53.
www.okrouhla.cz
54.
www.osf-mvcr.cz
55.
www.regionboskovicko.cz
56.
www.rsd.cz
57.
www.smelcovna.cz
58.
www.statnisprava.cz
59.
www.sudice-bk.cz
60.
www.ujezduboskovic.cz
61.
www.uur.cz
62.
www.valchov.cz
63.
www.vazany.cz
64.
www.velenov.cz
65.
www.vratikov.cz
66.
www.wikipedia.org
67.
www.zdarna.eu 65
68.
Zákon 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
Použité citace: [1]
Bartoňová,
D.
Regionální
diferenciace
sociálně-demografických
znaků
obyvatelstva. In: Hampl, M. a kol: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 1996. [2]
Blažek, J., Uhlíř, D. Teorie regionálního rozvoje – nástin, kritika, klasifikace. Nakladatelství Karolinum, Praha 2002, ISBN 80-246-0384-5.
[3]
Bránský, J. Boskovice v proměnách času. Boskovice: Městský národní výbor v Boskovicích, 1990. 70 s.
[4]
Hrach, P., Beneš, M., Bulis, K., Matoušek, P., Novosad, V., Marek, M., Vostradovská, J. Všeobecná encyklopedie Diderot, Praha 1999, ISBN 80902555-2-3.
[5]
Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2004, 447 stran. ISBN 8086473-80-5.
[6]
Mařeková, H., Petrusek, M., Vodáková, A. a kol. Velký sociologický slovník. 1. Vyd. Praha: Karolinum, 1996. s. 1380.
[7]
Perlín, R. Venkov, typologie venkovského prostoru. 20 s. Dostupné z http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf.
[8]
Arboretum Šmelcovna. Dostupné z: http://www.smelcovna.cz/html/arboretumcasti.html.
[9]
Charakteristika Boskovic. Dostupné z: http://www.boskovice.cz/index.php?mid =60.
[10]
Charakteristika EAFRD. Dostupné z: http://www.osf-mvcr.cz/slovnik/evropskyzemedelsky-fond-pro-rozvoj-venkova.
[11]
Charakteristika ekonomiky Boskovic. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/mas/isu/isu.pdf.
[12]
Charakteristika ERDF. Dostupné z: http://www.osf-mvcr.cz/slovnik/evropskyfond-pro-regionalni-rozvoj.
[13]
Charakteristika mikroregionu. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID =3783. 66
[14]
Charakteristika nezaměstnanosti. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz.
[15]
Charakteristika obce s rozšířenou působností. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obec_s_roz%C5%A1%C3%AD%C5%99enou_p% C5%AFsobnost%C3%AD.
[16]
Charakteristika občanské vybavenosti a služeb. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/soucasnost_boskovice_5742.html.
[17]
Charakteristika regionu Boskovicka. Dostupné z: http://www.regionboskovicko. cz/cs/boskovicko.html.
[18]
Charakteristika
rozvoje
venkova.
Dostupné
z:
http://www.osf-
mvcr.cz/slovnik/program-rozvoje-venkova-prv. [19]
Charakteristika venkova. Dostupné z:http://www.brno.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/ p/641361-09.
[20]
Charakteristika obcí mikroregionu Boskovice. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/cestovni_mikroregiony_boskovicko.htm.
[21]
Charakteristika mikroregionu. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=37 83.
[22]
Kluby, spolky, organizace. Dostupné z: http://www.boskovice.cz/index.php?mid =62.
[23]
MAS Boskovicko PLUS. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/mas. htm.
[24]
Přírodní park a přírodní rezervace. Dostupné z: http://www.regionboskovicko.cz/cs/boskovicko/prirodni-zajimavosti/prirodnirezervace-pamatky-a-parky/prirodni-park-rehorkovo-korenecko.html.
[25]
Materiály MěÚ Boskovice, odbor Odpadové hospodářství
[26]
Propagační materiály Boskovic HISTORIE A PAMÁTKY
[27]
Propagační materiály Boskovic VÍTEJTE NA BOSKOVICKU
[28]
REGIO databáze Reference Guide, Luxemburg: EC, 2001
[29]
Územní plán Boskovic
[30]
Výroční zprávy Základních škol
[31]
Výroční zprávy Středních škol
67
12 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 - Vývoj počtu obyvatel Boskovic v letech 1869 – 2001 Graf č. 2 - Struktura obyvatel Boskovic podle pohlaví a věku Graf č. 3 - Přirozený a mechanický pohyb obyvatel Boskovic 1991 – 2010 Graf č. 4 - Srovnání míry nezaměstnanosti ve vybraných územních celcích Graf č. 5 - Vyjíždějící denně do zaměstnání mimo Boskovice podle času stráveného na cestě Graf č. 6 - Vyjíždějící denně do škol mimo Boskovice podle času stráveného na cestě Graf č. 7 - Vývoj počtu obyvatel jednotlivých svazků obcí v řadě k 31. 12. 1996, 2006, 2009 Graf č. 8 - Rozložení obyvatel MAS Boskovicko PLUS dle svazku obcí v % Graf č. 9 - Vývoj celkového počtu obyvatel v obcích mikroregionu bez Boskovic Graf č. 10 - Průměrný věk v jednotlivých obcích mikroregionu Graf č. 11 - Počet podnikatelských subjektů v mikroregionu včetně Boskovic Graf č. 12 - Charakteristika míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Blansko Graf č. 13 – Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Graf č. 14 - Srovnání bilance půd v roce 2001 a 2010
13 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1- Region Boskovicko Obr. č. 2 – Mapa Boskovic a okolních obcí Obr. č. 3 - Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Obr. č. 4 - Mapa silniční dopravy na Boskovicku Obr. č. 5 - Mapa MAS Boskovicko PLUS Obr. č. 6 - Mapa mikroregionu Boskovice
14 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1- Obce mikroregionu Boskovice Tab. č. 2 - Organizace, spolky a kulturní život v obcích mikroregionu Tab. č. 3 - Charakteristika měst obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice (kromě Boskovic) Tab. č. 4 - Místní části Boskovic Tab. č. 5 - Vývoj počtu obyvatel Boskovic v letech 2002 – 2010 68
Tab. č. 6 - Silnice II. a III. třídy Tab. č. 7 - Hlavní zaměstnavatelé v Boskovicích Tab. č. 8 - Počet podnikatelských subjektů v Boskovicích rok 2010 Tab. č. 9 - Demografické údaje regionu MAS Boskovicko PLUS Tab. č. 10 - Občanská vybavenost v obcích mikroregionu (bez Boskovic) Tab. č. 11- Přehled základních škol v mikroregionu Boskovice Tab. č. 12 - Údaje o příjmacím řízení absolventů základních škol na střední školy a střední odborná učiliště Tab. č. 13 - Technická vybavenost v obcích mikroregionu (bez Boskovic) Tab. č. 14 - Četnost spojů na Boskovicku v pracovní dny a soboty+neděle Tab. č. 15 - Hlavní zaměstnavatelé v obcích mikroregionu (bez Boskovic) Tab. č. 16 - Struktura katastru (ha) Tab. č. 17 - Struktura katastru (ha)
69
70
