PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007 - 2013
Praha, červen 2006
Zpracováno podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen Nařízení o podpoře venkova), nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, o financování Společné zemědělské politiky, a rozhodnutí Komise č. 2006/144/ES, o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007-2013).
Garance a koordinace: MZe, VÚZE Praha
OBSAH Seznam použitých zkratek....................................................................................................... 7 Definice pojmů........................................................................................................................ 10 Úvod......................................................................................................................................... 11 1
Název programu rozvoje venkova ................................................................................. 12
2
Členský stát a správní region ......................................................................................... 13
3
Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek, zvolená strategie pro jejich řešení a vyhodnocení ex-ante ............................................................................... 14 3.1
Všeobecná charakteristika ....................................................................................... 14
3.2
Ekonomická situace zemědělsko-potravinářského komplexu ................................. 17
3.3
Celková situace v oblasti životního prostředí.......................................................... 20
3.4
Celková hospodářská a společenská situace ve venkovských oblastech................. 24
3.5
SWOT analýza......................................................................................................... 27
3.6
Zvolená strategie k dosažení cílů rozvoje venkova využitím silných a eliminací slabých stránek...................................................................................... 33
3.7
Vyhodnocení ex-ante ............................................................................................... 37
3.8 Vliv předcházejících programů ................................................................................... 39 3.8.1 SAPARD.......................................................................................................... 39 3.8.2 OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.............................................. 40 3.8.3 Horizontální plán rozvoje venkova................................................................. 41 3.8.4 LEADER ......................................................................................................... 44 4
5
Odůvodnění zvolených priorit s ohledem na Strategické pokyny Společenství a Národní strategický plán rozvoje venkova ................................................................... 47 4.1
Strategické pokyny Společenství pro rozvoj venkova a jejich reflexe v Programu rozvoje venkova ................................................................................... 47
4.2
Předpokládané dopady Programu podle hodnocení ex-ante a zvolených priorit .... 48
Informace o osách a opatřeních navrhovaných pro každou osu a jejich popis, včetně konkrétních ověřitelných cílů a ukazatelů, které umožňují měřit pokrok, účinnost a účelnost programu.......................................................................... 50 5.1
Přehled os, priorit a opatření.................................................................................... 50
5.2
Popis navrhovaných opatření................................................................................... 51 5.2.1 OSA I - ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ............................................................................................... 51 Skupina Opatření I.1 – Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací .......................................................... 52 I.1.1
Modernizace zemědělských podniků ............................................................ 52
1
I.1.2
Investice do lesů........................................................................................... 54
I.1.3
Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům .................. 58
I.1.3.1. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům.................. 59 I.1.3.2. Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství .............................................................................. 60 I.1.4
Pozemkové úpravy ....................................................................................... 60
Skupina Opatření I.2 Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU .................................................................................. 62 I.2.1
Seskupení producentů .................................................................................. 62
Skupina Opatření I.3 Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu ........................................................... 64 I.3.1
Odborné vzdělávání a informační činnost ................................................... 64
I.3.2
Zahájení činnosti mladých zemědělců ......................................................... 66
I.3.3
Předčasné ukončení zemědělské činnnosti................................................... 68
I.3.4
Využívání poradenských služeb.................................................................... 69
5.2.2 OSA II - ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY ................ 72 II.1 Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy................... 72 II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA)................ 72 II.1.2. Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové směrnice pro vodní polititku 2000/60/ES (WFD) ........................................................................ 77 II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě .................................. 78 II.1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku ES .................................................. 80 II.1.3. Agroenvironmentální opatření...................................................................... 81 II.1.3.1. Podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí .................................... 83 II.1.3.1.1. Titul ekologické zemědělství.................................................................... 83 II.1.3.1.2 Titul integrovaná produkce...................................................................... 85 II.1.3.1.2.1 Management integrovaná produkce ovoce ........................................... 85 II.1.3.1.2.2 Management integrovaná produkce révy vinné .................................... 86 II.1.3.1.2.3 Management integrovaná produkce zeleniny ....................................... 86 II.1.3.2. Podopatření ošetřování travních porostů .................................................. 88 II.1.3.2.1. Louky....................................................................................................... 89 II.1.3.2.2. Pastviny ................................................................................................... 95 II.1.3.3. Podopatření péče o krajinu........................................................................ 98 II.1.3.3.1. Titul zatravňování orné půdy .................................................................. 98 II.1.3.3.1.1. Management zatravňování orné půdy (C.1.1) ..................................... 99 II.1.3.3.1.2.
Management
zatravňování 2
orné
půdy
podél
vodního
útvaru (C.1.2)............................................................................................. 100 II.1.3.3.1.3. Management zatravňování orné půdy regionální směsí (C.1.3)........ 101 II.1.3.3.1.4. Management zatravňování orné půdy regionální směsí podél vodního útvaru (C.1.4)............................................................................... 102 II.1.3.3.2. Titul pěstování meziplodin .................................................................... 104 II.1.3.3.3 Titul biopásy........................................................................................... 104 II.2. Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy............................ 106 II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy ..................................................................... 106 II.2.1.1. První zalesnění zemědělské půdy ............................................................. 106 II.2.1.2. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití ......... 109 II.2.2. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích....................................................... 111 II.2.2.1. Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu...................................................................................... 111 II.2.3. Lesnicko-environmentální platby................................................................ 113 II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby lesních porostů ........................................... 113 II.2.4. Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesů ....... 116 II.2.4.1 Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření........... 116 II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích............................................................ 118 5.2.3 OSA III - KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA .................................. 120 Skupina opatření III.1 - Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova............... 120 III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy ............................................. 120 III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje ............................................. 122 III.1.3 Podpora cestovního ruchu ......................................................................... 124 Skupina opatření III.2 - Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech .................................................................................................... 125 III.2.1 Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova ........................ 125 III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic......................................................................... 126 III.2.1.2. Občanské vybavení a služby ................................................................... 128 III.2.2 Ochrana a rozvoj dědictví venkova............................................................ 129 III.2.2.1 Přírodní dědictví venkova........................................................................ 130 III.2.2.2 Kulturní dědictví venkova ..................................................................... 131 Opatření III.3 - týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III..................................... 132 III.3.1 Vzdělávání a informace.............................................................................. 132 Opatření III.4 - týkající se získávání dovedností a propagace za účelem přípravy a provádění strategií místního rozvoje........................................ 134
3
III.4.1 Získávání dovedností, animace, provádění................................................ 134 5.2.4 OSA IV - LEADER ..................................................................................... 135 5.2.5 V. TECHNICKÁ POMOC.......................................................................... 141 V.1
Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu.................................................................................................... 142
V.2
Zřízení a provoz Celostátní sítě pro venkov............................................... 143
V.2.1 Struktury potřebné pro provoz sítě ............................................................ 144 V.2.2 Akční plán .................................................................................................. 144 5.3
Souhrnná tabulka operativních, specifických a celkových cílů a indikátorů jejich výstupů, výsledků a dopadů pro jednotlivá opatření Programu rozvoje venkova (včetně odhadu kvantifikace) .................................................................. 146
5.4
Legislativní rámec Programu................................................................................. 155
5.5. Popis opatření podléhajících režimu přechodu z nařízení 1257/1999 na 1698/2005. ............................................................................................................. 158 6
Finanční plán ................................................................................................................. 166 6.1
Tabulka uvádějící v souladu s čl. 69 odst. 4 a 5 celkovou podporu z fondu plánovanou na každý rok ....................................................................................... 166
6.2
Finanční plán podle os (v EUR, za celé období) ................................................... 166
7
Indikativní členění financování podle opatření Programu rozvoje venkova z hlediska veřejných a soukromých výdajů (v euro, za celé období)........................ 167
8
Tabulky s doplňkovým vnitrostátním financováním jednotlivých os ...................... 169
9
Prvky potřebné pro hodnocení podle pravidel hospodářské soutěže, případně seznam programů podpory schválených na základě článků 87 - 89 Smlouvy k využívání při provádění programu .......................................................................... 171
10 Informace o doplňkovosti programu ve vztahu k opatřením financovaným dalšími nástroji Společné zemědělské politiky, prostřednictvím politiky soudržnosti a nástrojem podpory Společenství pro rybolov ..................................... 173 10.1 Doplňkovost Programu ve vztahu k opatřením financovaným dalšími nástroji Společné zemědělské politiky................................................................................ 173 10.1.1 Vztah jednotné platby na plochu (SAPS) a Programu............................... 173 10.1.2 Vztah národních doplňkových plateb (top-up) a Programu ...................... 173 10.1.3 Vztah společných tržních organizací a Programu ..................................... 174
4
10.2 Doplňkovost Programu ve vztahu k Politice soudržnosti...................................... 174 10.3 Doplňkovost Programu ve vztahu k nástroji podpory Společenství pro rybolov................................................................................................................... 175 11 Prováděcí opatření k programu................................................................................... 177 11.1 Prováděcí opatření k programu ............................................................................... 177 11.2 Určení orgánů pověřených prováděním Programu ................................................. 177 11.2.1 Řídící orgán ............................................................................................... 177 11.2.2 Platební agentura....................................................................................... 178 11.2.3 Kompetentní orgán ..................................................................................... 179 11.2.4 Certifikační subjekt..................................................................................... 179 11.3
Sankce a pokuty.......................................................................................... 179
11.4 Finanční toky ......................................................................................................... 180 11.5 Popis systémů monitorování a hodnocení ............................................................. 180 11.5.1 Obecné zásady ........................................................................................... 180 11.5.2 Složení monitorovacího výboru.................................................................. 181 11.5.3 Úkoly monitorovacího výboru.................................................................... 181 11.5.4 Monitorování řídícím orgánem.................................................................. 182 11.5.5 Výroční zprávy o pokroku .......................................................................... 182 11.5.6 Monitorovací systém .................................................................................. 182 11.5.7 Hodnocení Programu................................................................................. 183 11.6 Zajištění propagace Programu ............................................................................... 183 12 Určení partnerů podle článku 6 nařízení Rady a výsledky konzultací s partnery ....................................................................................................................... 186 12.1 Určení partnerů ...................................................................................................... 186 12.2 Výsledky konzultací s partnery ............................................................................. 188 12.2.1 Konzultační činnost.................................................................................... 188 12.2.2 Agrární komora.......................................................................................... 189 12.2.3 Specifika jednotlivých krajů....................................................................... 189 Přílohy k Ose II (kapitola 5.2.2).......................................................................................... 191 Příloha č. 1 ............................................................................................................ 192 Příloha č. 2 ............................................................................................................ 193 Příloha č. 3 ............................................................................................................ 194 Příloha č. 4 ............................................................................................................ 196 Příloha č. 5 ............................................................................................................ 200 Příloha č. 6 ............................................................................................................ 201
5
Příloha č. 7 ............................................................................................................ 202 Příloha č. 8 ............................................................................................................ 225 Příloha č. 9 ............................................................................................................ 229 Příloha č. 10 .......................................................................................................... 231 Příloha č. 11 .......................................................................................................... 234 Příloha č. 12 .......................................................................................................... 239 Příloha č. 13 .......................................................................................................... 243 Ex ante hodnocení Programu rozvoje venkova České republiky pro období 2007 2013................................................................................................................................. 244 1.
Úvod................................................................................................................................ 245
2.
Problémy zpracovávaného Programu rozvoje venkova............................................ 251
3.
Bod 3 není v Guidelines for Ex-ante rozpracován ..................................................... 266
4.
Jaké cíle se od programu očekávají dosáhnout? ........................................................ 267
5.
Jaká opatření jsou navrhována?.................................................................................. 274
6.
Jaké jsou očekávané pozitivní a negativní dopady opatření, která budou aplikována?.................................................................................................................... 287
7.
Zahrnutá přidaná hodnota společenství ..................................................................... 299
8.
Pomoc při dosažení efektivnosti nákladů.................................................................... 303
9.
Monitorování a hodnocení............................................................................................ 305
10. Výsledky environmentálního odhadu.......................................................................... 308
6
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK a. s. AEO AOPK ČR AZO BAT b.c. BPEJ BRC CZV CC CF ČHMÚ ČMZRB ČNR ČSN ČSÚ ČÚZK DPH DKM ECCP ECEAT EFF EFRR EHK OSN CLRTAP EK EN ES ESF EU nebo EU 15 EU 12 EUR EUROSTAT EVJ EZ EZFRV EZGF EZOZF FADN FKNM FNVA/AWU FO FSC FSÚ GA ČR GMO HACCP HDE HDP HPH HRDP HZP CHKO IACS
akciová společnost agroenvironmentální opatření Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky agrární zahraniční obchod Best Available Techniques (nejlepší dostupné techniky) běžná cena bonitační půdně-ekologická jednotka British Retail Consortium ceny zemědělských výrobců Candidate Countries (kandidátské země) Cohesion Fund (Fond soudržnosti – FS) Český hydrologický a meteorologický ústav Českomoravská záruční a rozvojová banka Česká národní rada česká státní norma Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální daň z přidané hodnoty digitální katastrální mapa Evropský program ke změně klimatu (European Climate Change Programme) Evropské centrum pro eko agroturistiku (European Centre for Eco Agro Tourism) Evropský rybářský fond (European Fisheries Fund) Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund ERDF) Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států Evropská komise Evropská norma Evropské společenství Evropský sociální fond (European Social Fund) Evropská unie po roce 1994 (připojeno Rakousko, Finsko, Švédsko) Evropská unie do roku 1994 (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko) euro = společná měna Evropské měnové unie (platnost od 1. 1. 1999) Evropské statistické centrum evidenční velikostní jednotka ekologické zemědělství Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Evropský zemědělský garanční fond (European Agricultural Guarantee Fund EAGF) Evropský zemědělský orientační a záruční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund – EAGGF) Farm Accountancy Data Network (Síť testovacích podniků) Fyzická kontrola na místě Farm net added value/annual working unit fyzické osoby Forest Stewardship Council (Certifikace lesního hospodaření) Federální statistický úřad Grantová agentura České republiky geneticky modifikované organismy Hazard Analysis Critical Control Points system (systém HACCP - analýza rizik a kritické kontrolní body) Hlavní svaz německého obchodu hrubý domácí produkt hrubá přidaná hodnota Horizontální plán rozvoje venkova (Horizontal Rural Development Plan) hrubá zemědělská produkce chráněná krajinná oblast Integrovaný administrativní a kontrolní systém
7
IFS IPPC ISO KBTPM KEZ KNM KPÚ KP LEADER LFA LPIS LV MAS MEŘO MF ČR mikroregion MMR ČR MPO ČR MW MZe ČR MŽP ČR NH NKP NP NPP NPR NSP NUTS NV OECD OKEČ OLH OOP OP o. p. OV OZE PEFC PF ČR PGRLF PO POR POV PP PP s.p. PR PRVKÚK PUPFL RASFF RRD RV s.r.o SAPARD SAPS
International Food Standard Integrated Pollution Prevention and Kontrol (Integrovaná prevence a omezování znečištění) Mezinárodní organizace pro normalizaci krávy bez tržní produkce mléka Kontrola ekologického zemědělství Kontrola na místě komplexní pozemkové úpravy kulturní památka Liason entre les actions de dévélopment economique rural (Vazby mezi akcemi hospodářského rozvoje venkova) - název iniciativy EU 1991-2006 a osy IV Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) Land Parcel Information System (registr půdních bloků) list vlastnictví místní akční skupina (Local Action Group – LAG) metylester řepkového oleje Ministerstvo financí České republiky území sdružených obcí Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky megawatt Ministerstvo zemědělství České republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky národní hospodářství národní kulturní památka národní park národní přírodní památky národní přírodní rezervace Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013 Nomenclature des unités territoriales statistiques (územní statistické jednotky) Nařízení vlády Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) odvětvová klasifikace ekonomických činností odborný lesní hospodář orgán ochrany přírody Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství orná půda odpadní vody obnovitelné zdroje energie Programme for the Endorsement of Forest Certification (Program ke schvalování certifikace lesů) Pozemkový fond České republiky Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond právnické osoby prostředky na ochranu rostlin Program obnovy venkova přírodní památky Podniky Povodí státní podnik přírodní rezervace plán rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje Pozemky určené k plnění funkcí lesů Rapid Alert System for Food and Feed (Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva) rychle rostoucí dřeviny rostlinná výroba společnost s ručením omezeným Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) single area payments scheme (jednotná platba na plochu)
8
SHR SLDB SRS SWOT SZIF SZP SZÚ TTP TUR ÚHÚL ÚZPI DJ VPZ VPR VÚMOP VÚV TGM VÚZE WFD ZA – PÚ z.p. ZCHÚ ZO ČR ZOD ZPF ZVHS ŽV
soukromě hospodařící rolník sčítání lidí bytů a domů Státní rostlinolékařská správa SWOT Analysis – Strengths – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky, Opportunities – příležitosti, Threads – hrozby (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení) Státní zemědělský intervenční fond Společná zemědělská politika (Common Agricultural Policy – CAP) souhrnný zemědělský účet trvalé travní porosty trvale udržitelný rozvoj Ústav hospodářské úpravy lesů Ústav zemědělských a potravinářských informací Dobytčí jednotka vesnická památková zóna vesnická památková rezervace Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Water Framework Directive 2000/60/EC (Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES) zemědělská agentura – pozemkový úřad zemědělská půda zvláště chráněná území zahraniční obchod České republiky zranitelné oblasti dusíkem zemědělský půdní fond Zemědělská vodohospodářská správa živočišná výroba
9
DEFINICE POJMŮ „Cíl Konvergence“: cíl akce pro nejméně vyvinuté členské státy a regiony v souladu s právními předpisy Společenství upravujícími Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropský sociální fond (dále jen „ESF“) a Fond soudržnosti na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013; „opatření“: soubor operací přispívajících k provádění osy, jak je uvedeno v článku 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005; „operace“: projekt, smlouva či ujednání nebo jiná akce vybraná podle kritérií stanovených pro dotyčný program pro rozvoj venkova a prováděná jedním nebo více příjemci, umožňující dosažení cílů stanovených v článku 4 nařízení Rady (dle článku 2 nařízení Rady (ES)1698/2005); „osa“: ucelená skupina opatření se specifickými cíli vyplývajícími přímo z jejich provádění a přispívajícími k plnění jednoho nebo více cílů stanovených v článku 4 nařízení Rady (dle článku 2 nařízení Rady (ES)1698/2005); „programování“: proces organizace, přijímání rozhodnutí a financování v několika fázích určený k víceletému provádění společné akce Společenství a členských států k dosažení prioritních cílů EZFRV; „příjemce“: hospodářský subjekt, orgán nebo podnik, veřejný nebo soukromý, odpovědný za provádění operací nebo přijímající podporu; „region“: územní jednotka odpovídající úrovni 1 nebo 2 klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1 a 2) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) 1 ; „společný rámec pro monitorování a hodnocení“: společný přístup vypracovaný Komisí a členskými státy vymezující omezený počet společných ukazatelů, které se týkají výchozí situace a finančního provádění, výstupů, výsledků a dopadů programů; „strategie místního rozvoje“: ucelený soubor operací, které slouží pro plnění místních cílů a potřeb prováděných v rámci partnerství na náležité úrovni; „veřejný výdaj“: jakýkoli příspěvek z veřejných zdrojů na financování operací pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby 2 je považován za příspěvek z veřejných zdrojů.
1
Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.
2
Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.
10
ÚVOD Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Byl zpracován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a prováděcími pravidly uvedené normy. Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispěje k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále umožní vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Program bude také podporovat rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Program, který bude schválen vládou ČR, se vztahuje na území České republiky a bude určovat politiku rozvoje venkova ČR v období 2007 - 2013.
11
1
NÁZEV PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA
PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007 - 2013
12
2
ČLENSKÝ STÁT A SPRÁVNÍ REGION
ČESKÁ REPUBLIKA
13
3
ANALÝZA SITUACE Z HLEDISKA SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, ZVOLENÁ STRATEGIE PRO JEJICH ŘEŠENÍ A VYHODNOCENÍ EX-ANTE
3.1 Všeobecná charakteristika Česká republika je středoevropským státem o celkové rozloze 78 860 km2 a s 10,2 mil. obyvateli. Na východě a severovýchodě sousedí se Slovenskou a Polskou republikou, na jihu s Rakouskem a nejdelší hranici má na severozápadě až jihozápadě se Spolkovou republikou Německo. Z celkové plochy území leží jen 39 % v nadmořské výšce pod 400 m n. m. V evropských poměrech má charakter horské až podhorské oblasti. Poloha České republiky v Evropě
Podnebí ČR se vyznačuje vzájemnou interakcí oceánských a kontinentálních vlivů. Je charakterizováno převládajícím západním prouděním a intenzívní cyklonální činností, která způsobuje časté střídání počasí a poměrně hojné srážky. Značný vliv na klima ČR má rovněž reliéf krajiny. Na základě přibližně shodných klimatických podmínek pro růst a vývoj zemědělských plodin 14
bylo území republiky rozděleno do tzv. klimatických regionů. Jejich rozložení na území ČR je uvedeno na následujícím obrázku. Klimatické regiony na území ČR
Administrativně se Česká republika člení na 14 samosprávných krajů (na úrovni NUTS 3). Populačním a velikostním kritériím pro vymezení regionů soudržnosti odpovídá 8 regionů úrovně NUTS 2.
15
Pro klasifikaci venkovských regionů používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu přepočtené hustoty obyvatel. Podle této metodiky se regiony NUTS 3 člení na tři typy: • převážně venkovské regiony – více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích (pro tento účel definované jako obce s méně než 150 obyvateli na 1 km2), • významně venkovské regiony – ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel, • převážně městské regiony – ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel.
16
Významně a převážně venkovské regiony v ČR představují 9 050 006 obyvatel, tj. 88,6 % obyvatel ČR a 78 370 km2, tj. 99,4 % území ČR. Statistickou hranicí, běžně používanou v ČR pro vymezení venkovských obcí, je 2 000 obyvatel. Obce s nižším počtem obyvatel než 2 000 jsou v našich podmínkách považovány za venkovské. Existují však i typické vesnice, které mají obyvatel více a podle tohoto kritéria se mezi venkovské obce nezařazují, ačkoliv městy ještě nejsou (nejvíce na jižní Moravě a na Ostravsku). K 1.1.2005 existuje 166 „neměstských“ obcí s 2 000 a více obyvateli, v tom 2 „neměstské“ obce s více než 5 000 obyvateli. Obcí, které vymezujeme jako venkovské, je tedy 5 612, a to je 89,82 % ze všech obcí. Tyto obce spravují území, které tvoří 73,6 % plochy státu. Žije v nich však pouze čtvrtina (26,3 %) obyvatel, což je 2 690 tis. osob k 1. 1. 2005.
3.2 Ekonomická situace zemědělsko-potravinářského komplexu Česká republika má 4 264 tis. ha zemědělské půdy, zaujímající přibližně polovinu (54 %) celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele připadá 0,42 ha zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což je přibližně evropský průměr. Více než třetinu půdního fondu ČR tvoří lesní pozemky.
17
Struktura půdního fondu
2%
9% zemědělská půda
2% lesní pozemky
vodní plochy 54% 34%
zastavěné plochy a nádvoří ostatní plochy
(Zdroj : Statistická ročenka půdního fondu, ČÚZK Praha 2006 – údaje k 31.12.2005)
Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemědělské půdy, oproti tomu výměra lesní půdy vzrostla o 16 tis.ha. Výměra orné půdy v posledních deseti letech trvale klesá, naopak o 71 tis. ha se zvýšila výměra pozemků, evidovaných v katastru nemovitostí, jako trvalé travní porosty. Polovina zemědělského půdního fondu se nachází v méně příznivých oblastech (LFA). Většina zemědělské půdy je ve vlastnictví fyzických a právnických osob. Ve vlastnictví státu je 599,7 tis. ha zemědělské půdy (k 31. 12. 2004), kterou pronajímá Pozemkový fond ČR. Velká roztříštěnost vlastnictví půdy a velký podíl najaté půdy (90 %) od velkého počtu pronajimatelů je určitou překážkou omezující rozvoj podnikání na zemědělské půdě. Počet pracovních sil v zemědělství poklesl v roce 2004 přibližně na 141 tis. 3 , což představuje meziroční úbytek 4,7 % zemědělských pracovníků. Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti národního hospodářství 4 se snížil na 3,8 %. Zemědělství nadále výrazně zaostává v úrovni průměrných mezd - v roce 2004 v porovnání s průměrnou nominální mzdou v národním hospodářství o 28 procentních bodů. Úroveň reálné mzdy v tomto odvětví zůstává dosud o zhruba 10 procentních bodů pod úrovní dosaženou v roce 1989. Podíl zemědělství a lesnictví na hrubé přidané hodnotě v národním hospodářství se za uplynulých 10 let významně snížil a přibližuje se průměru EU 15. Velikostní struktura podniků se výrazně liší od struktury podniků v EU 25. Podniky s více než
3
Průměrný evidenční počet pracovníků v podnicích zemědělské prvovýroby bez souvisejících služeb a myslivosti, předběžný údaj VÚZE.
4
Pramen: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1. - 4. čtvrtletí 2003, 2004, ČSÚ 2004, 2005.
18
50 ha zemědělské půdy zaujímají 92,2 % z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy. Hospodářské výsledky zemědělství se vyznačují relativní stabilitou. Došlo k poklesu úvěrů, snížila se míra zadluženosti. Produktivita práce v zemědělství v zemích EU 25
(Vysvětlivka : FNVA/AWU – farm net value added/annual working unit – čistá přidaná hodnota na farmu/roční pracovní jednotka)
Z porovnání produktivity práce v rámci EU vyplývá velký rozdíl mezi starými a novými státy i značně nízká úroveň v České republice, třebaže je mezi novými členskými státy nejvyšší. Podobná situace je v potravinářském průmyslu, který rovněž vyžaduje zvýšení produktivity práce. Technicko - materiální zabezpečení zemědělské výroby zaostává, zejména u techniky a technologií pro plnění nastavených norem především ve spojitosti se zajištěním pohody zvířat, eliminace negativních dopadů zemědělské výroby na přírodu a vytvoření atraktivnějšího prostředí pro život na venkově. Vzdělanostní úroveň pracovníků v zemědělství, i přes její pozvolné zlepšování, je stále výrazně nižší než v ostatních odvětvích národního hospodářství. Pomalé tempo obnovy zemědělské techniky je v kombinaci s nízkou produktivitou práce a nízkou vzdělanostní
19
úrovní pracovníků v zemědělství patrně nejvýznamnější bariérou konkurenceschopnosti českého zemědělství. Vstupem ČR do EU pokračuje trend spotřebitelské poptávky po sortimentu potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou a kvalitou ve vyšších cenových relacích. Proto je důležitým faktorem zvyšování kvality v této oblasti podpora výzkumu, inovací a nových technologií, získávání značek kvality, zajištění právní ochrany výrobků, certifikace biopotravin, propagace výrobků a systematické vzdělávání pracovníků všech úrovní. V agrárním exportu se dlouhodobě uplatňují především komodity mléko, živá zvířata, obilí a cukr, jejichž vývoz však není pro ČR perspektivní z důvodu nízkého stupně finalizace těchto komodit a „nárazovitosti“ jejich vývozu. Kromě těchto komodit mají na českém agrárním vývozu významný podíl pivo, slad, chmel, cukrovinky, mléčné výrobky, vejce a med, pekařské výrobky a potravinářské přípravky. V dřevozpracujícím průmyslu docházelo po řadu let k poklesu poptávky po surovém dříví a tím i jeho cen. V roce 2005 došlo v důsledku řady investic do nových dřevozpracujících provozů k obratu v tomto nepříznivém trendu, který se projevil zvýšenou poptávkou zejména po jehličnaté kulatině a vláknině a zvýšením tržeb za dříví. Dochází ke zvýšení dynamiky růstu nejen u produkčních ukazatelů, ale rovněž u produktivity práce. Vlastní lesní hospodářství se svým podílem 0,6 % na HDP představuje základ pro tvorbu 5 – 6 % HDP v navazujících oborech.
3.3 Celková situace v oblasti životního prostředí V období uplynulých 50 let prošlo zemědělství v českých zemích etapou zásadních změn, které utvářely jeho charakter i jeho vliv na okolní přírodu a krajinu. Došlo ke scelování pozemků do velkých půdních bloků (průměrná plocha pozemků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na přibližně 20 ha v současnosti.), které často nerespektovalo reliéf terénu. Tato opatření mají dodnes za následek značně narušené odtokové poměry, znečištění vod a degradaci půdy. Těmito kroky byl postupně nastartován proces ztráty přirozené úrodnosti půdy, výrazné snížení schopnosti retence vody v krajině, snížení biologické rozmanitosti, snížení početnosti druhů vázaných na zemědělskou krajinu a úbytek ekostabilizačních krajinných prvků. Unifikované velkoplošné hospodaření vedlo k ohrožení řady biotopů na travních porostech. Je odhadováno, že z celkové rozlohy trvalých travních porostů lze v ČR cca 300 tis. ha řadit do kategorie zachovalých druhově bohatých nebo polopřirozených luk a pastvin (značná část ve stávajících chráněných územích nebo vznikající síti Natura 2000). Dle údajů Ministerstva životního prostředí činí rozloha zemědělského půdního fondu na území Natura 2000 25,6 % z celkové plochy území soustavy Natura 2000. Soustava Natura 2000 zaujímá 13,5 % rozlohy České republiky. V dnešní zemědělské krajině se negativně projevuje zejména malý počet stanovišť pro planě rostoucí druhy rostlin a úkrytů, resp. potravních základen pro volně žijící živočichy. Charakteristickým příkladem je úbytek druhů závislých na drobných plochách rozptýlené zeleně, polních okrajích a celkově nižší intenzitě hospodaření (např. koroptev a zajíc polní). Za hlavní příčiny klesajícího počtu druhů zemědělské krajiny lze označit zejména nedostatek potravy v sezóně i během zimování, nedostatek úkrytů a způsoby hospodaření, které vedou k fyzické destrukci snůšek nebo mladých jedinců u ptáků a dále ztráta těch druhů které jsou vázány na stanoviště nezatížená chemickými polutanty.
20
Zvláště chráněná území a lokality soustavy Natura 2000
Nejčastější ohrožení těchto oblastí s vysokou přírodní hodnotou představuje nerespektování zájmů ochrany přírody a krajiny na konkrétních lokalitách, zarůstání náletem dřevin v důsledku nekosení, eutrofizace lokalit z důvodu zvýšeného hnojení a nevhodné technologické postupy zemědělského hospodaření. Životní prostředí českého venkova se dle OECD vyznačuje těmito klíčovými fakty a trendy: podíl čištění odpadních vod bez ohledu na stupeň čištění je oproti většině zemí EU 15 vyšší, ale účinnost čištění je vesměs nižší; klesá stupeň zornění zemědělské půdy; příznivý trend snižování podílu zemědělské půdy ve prospěch lesní půdy je velice pozvolný; spotřeba hnojiv a pesticidů se v 90. letech výrazně snížila a v současné době je nižší než v zemích EU 15; intenzita chovu v živočišné výrobě (DJ/km2) u všech druhů dobytka výrazně poklesla pod úroveň EU 15; podíl chráněných území z celkové rozlohy ČR se v souvislosti se vstupem do EU od roku 2004 zvýšil; setrvale nepříznivý je stav ohrožení některých volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Méně příznivé oblasti (LFA) zaujímají 50,2 % ZPF v ČR, podíl ploch s ekologickým zemědělstvím v roce 2005 představoval 6 % zemědělské půdy (dle údajů z roku 2004).
21
Ekologické zemědělství je podporováno v rámci tzv. agroenvironmentálních opatření navržených v programovém dokumentu HRDP. V souvislosti se vstupem ČR do EU je patrná výrazná úprava výše podpor pro ekologické zemědělství. Biopotraviny však tvoří zhruba pouze 0,07 % objemu celkového trhu s potravinami v ČR. V České republice, obdobně jako v ostatních zemích EU, je zemědělství hlavním zdrojem emisí amoniaku jako jedné ze čtyř látek znečišťujících ovzduší s globálním účinkem, pro které mají státy EU, ČR nevyjímaje, stanoveny emisní stropy. Emisní strop stanovený pro Českou republiku ve výši 80 kt NH3/rok 2010 koresponduje s roční emisí zemědělského sektoru. Řešení problémů se snížením emisí je součástí instalací alternativních zdrojů energie a využití biotechnologie. Jednou ze strategií ochrany řešení nebezpečí klimatických změn je i využívání obnovitelných zdrojů energie. Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem energie v ČR je biomasa, jednak cíleně pěstovaná, jednak tzv. odpadní. Mezi rozměrem nejvážnější problémy vyplývající z nevhodných úprav hospodaření v minulých letech patří vodní eroze půdy, jíž je ohroženo přes 40 % rozlohy zemědělských půd. Přes pozvolné zlepšování, není zdravotní stav lesních porostů na uspokojivé úrovni. Nerovnoměrná je věková struktura lesních porostů. Zvětšuje se podíl nejstarších věkových tříd, což výrazně přispívá k nestabilitě stávajících porostů a zvyšuje hrozbu rozsáhlých kalamitních škod. Nerovnoměrná je věková a prostorová struktura lesních porostů. Lesy hospodářské plní převážně produkční funkci a zaujímají 75,6 % výměry lesa. Kategorie lesů ochranných (3,5 %) a lesů zvláštního určení (20,9 %) sledují prioritně zajišťování ostatních funkcí lesa označovaných souhrnně jako funkce mimoprodukční. Všeobecný trend směřující k ochraně biodiverzity a udržitelného využívání jejích složek se přímo odráží v prosazování polyfunkčního obhospodařování lesů. Současný podíl listnatých dřevin tvoří 23 %, přičemž přirozenému stavu by odpovídala 22
hodnota přibližně 65%. I když přímé imisní zatížení lesů bylo v průběhu posledních 15 let značně sníženo a jako zátěžový činitel de facto ustoupilo do pozadí, náprava jeho následků, zejména zlepšení stavu o živiny ochuzených, acidifikovaných lesních půd, bude záležitostí dlouhodobější. Od roku 1990 se jakost vody ve vodních tocích významně zlepšila. Přes dosažené zlepšení však nelze považovat současný stav za vyhovující. Jakost povrchových a podzemních vod je významně ovlivňována plošným znečištění, zejména znečištěním ze zemědělského hospodaření, atmosférickou depozicí a erozními splachy z terénu. Význam plošného znečištění s pokračujícím poklesem znečištění z bodových zdrojů roste. Jeho podíl je podstatný zvláště u dusičnanů a acidifikace, méně u fosforu, a je odlišný v různých oblastech ČR v závislosti na hustotě osídlení, podílu čištění vypouštěných odpadních vod, intenzitě a způsobu zemědělského hospodaření a úrovni atmosférické depozice. Jakost vody ve vodohospodářsky významných tocích ČR
Katastrofické povodně na území České republiky v letech 1997, 1998, 2000, 2002 a 2006 poukázaly na nedostatečnou retenční schopnost krajiny. Významnou úlohu při povodňových situacích v uplynulých letech prokázaly území přirozeného rozlivu povodní, rybníky a malé vodní nádrže. Technický stav rybničních hrází, zanedbanost objektů (technologická zařízení) 23
a zanesení nádrží (množství sedimentu) však jejich retenční schopnosti limituje.
3.4 Celková hospodářská a společenská situace ve venkovských oblastech Venkovské obce se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku. Nejnižší podíl obyvatelstva v produktivním věku (66,5 %) je v nejmenších obcích (do 100 obyvatel) a zvyšuje se v závislosti na velikostní kategorii venkovských obcí 5 . Vylidňování venkova se zastavilo, nicméně to je způsobeno masivní výstavbou rodinných domů v okolí velkých měst a vznikem husté satelitní venkovské zástavby v těchto oblastech.
V mezilehlých oblastech však k vysídlování venkova dochází stále, přičemž mezi hlavní příčiny patří absence služeb, špatná dostupnost zdravotní péče a školní docházky, nízká úroveň dopravní obslužnosti a vybavenosti obcí základní technickou infrastrukturou. Jedná se zvláště o pohraniční oblasti, oblast Vysočiny a regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti. Týká se také častěji nejmenších obcí (do 200 až 500 obyvatel). Venkov je ohrožován migrací mladých lidí do měst. Ve venkovských obcích bylo podle SLDB přes 1,3 milionu ekonomicky aktivních osob. Ve srovnání s městy je však na venkově nižší míra ekonomické aktivity – aktivních je méně než polovina obyvatel (49,35 %), zatímco ve městech to je 52,06 %. Nezaměstnanost je na venkově vyšší a postihuje více ženy. Jsou velké rozdíly mezi jednotlivými venkovskými oblastmi.
5
Malý lexikon obcí České republiky 2004, ČSÚ 2004.
24
Problémem venkova již není jen zachování zemědělství, ale stabilizace obyvatelstva na venkově. Podíl pracovníků v zemědělském sektoru (11 % ve venkovských oblastech a 3,8 % celostátně) není dostatečně stabilizujícím faktorem venkovského osídlení. Je nutná změna hospodářské struktury venkova a vytvoření atraktivního prostředí pro bydlení a podnikání, včetně podmínek pro malé podnikatele, tj. vytvořit nová pracovní místa diverzifikací činností mimo zemědělství a zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech.
25
Podíl sektorů na zaměstnanosti v EU 25
Zaměstnanost obyvatel českého venkova ve službách je o 26 % nižší než v městských oblastech. Zároveň v uvedeném ukazateli zaostává o 10 % oproti průměru EU 25. Za předpokladu analogického vývoje zaměstnanosti existuje potenciál k jejímu zvýšení zejména v odvětvích služeb, kde se přesouvá zaměstnanost i ze sekundárního sektoru. Struktura ekonomických aktivit ve venkovských oblastech je mnohem chudší než celostátní průměr. Markantní je to zejména u tržních služeb, včetně poradenství pro podnikání. Tyto činnosti se soustřeďují ve městech a celostátní průměry výrazně zvyšuje Praha. V České republice doposud není plně rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídá standardům Evropské unie a doprovodné služby (ubytovací, stravovací, informační) mají nízkou úroveň. Připravenost vesnic pro novou výstavbu je malá. Venkov v České republice má vysoký potenciál přírodního dědictví. Na mnoha místech je tento potenciál nedoceněný a nevyužitý. Některé vesnice mají neupravená veřejná prostranství s nízkým zastoupením veřejné zeleně, jiné obsahují neorganické budovy, nebo stavby, které ztratily svůj účel. Z hlediska vybavenosti venkovských obcí občanskou a technickou infrastrukturou disponuje většina venkovských obcí (cca 62 %) základní občanskou vybaveností. Vybavenost venkovských 26
obcí technickou infrastrukturou se kontinuálně zlepšuje, avšak zdaleka nedosahuje dostatečné úrovně. Rozvody veřejné vodovodní sítě byly v roce 2004 ve více než 80 % obcí (63,7 % ve velikostní kategorii do 199 obyvatel). Podíl obcí s kanalizační sítí zakončenou čistírnou odpadních vod se zvýšil na 26,1 % (v nejmenších obcích na 7,7 %). Stav místních komunikací je velmi nepříznivý. Zhoršená dopravní dostupnost ve spojení s nedostatečnou vybaveností podvazuje další rozvoj bydlení a podnikání v odlehlých obcích. Zatím minimální počet sídel disponuje energiemi založenými na obnovitelných zdrojích. Zaměření budování technické infrastruktury směrem k obnovitelným zdrojům energie, ale i stavebních materiálů apod., je jedním ze strategických cílů rozvoje venkova v dalším desetiletí.
3.5 SWOT analýza Celková SWOT analýza byla připravena jako průnik dílčích analýz připravených po jednotlivých osách. Její vyhodnocení je podkladem ke strategickým rozhodnutím o prioritách, cílech a distribuci prostředků mezi osami, a také volbě opatření. Informace o osách, prioritách, opatřeních a podopatřeních – viz kapitola č. 5.
27
Silné Osa I 1. vhodná velikostní struktura zemědělských podniků z hlediska investic a konkurenceschopnosti 2. dočasně nízká cena zemědělské půdy a pracovních sil 3. dostatečný potenciál pracovních sil pro zemědělský a lesnický sektor 4. vysoká úroveň plánování a organizace hospodaření v zemědělství, lesích i ve vodním hospodářství 5. tradice a dostatečná síť zemědělského a lesnického školství 6. dobrá kvalita potravin a vysoký stupeň státního dozoru 7. vysoká flexibilita primárního sektoru podle požadavků trhu, včetně zpracovatelského průmyslu 8. konkurenceschopnost specifických produktů – slad, mák, mléko 9. dostatečná zkušenost a personální zajištění pozemkových úprav
Slabé
Příležitosti
Hrozby
1. velké rozdíly v rentabilitě zemědělských podniků mj. vlivem rozdílů v kvalitě managementu, nízká produktivita práce 2. zastaralé technické a technologické vybavení 3. nedostatek finančních prostředků na investice v agrárním sektoru 4. slabé postavení zemědělců na trhu 5. nízký podíl produkce s vyšší přidanou hodnotou 6. nízká úroveň příjmů v zemědělství, vysoká zadluženost podniků 7. nevyjasněné vlastnické vztahy a roztříštěná pozemková držba 8. převaha nájemních vztahů k zemědělské půdě 9. nerozvinutý systém poradenství v lesnictví a zemědělství orientovaný také na zájmy ochrany přírody a krajiny. 10. nedostatečné využívání výsledků výzkumu a vývoje, nízký stupeň inovací 11. nízké využívání moderních informačních technologií 12. nepříznivá věková a vzdělanostní struktura produkčních zemědělců 13. nízká produktivita práce v potravinářském sektoru, nízký stupeň inovací 14. nízké využití až neznalost marketinkových praktik, spojené s nedostatečnou úrovní finalizace produktu 15. nedostatečná integrace zemědělských prvovýrobců a zpracovatelského průmyslu 16. narušení funkčnosti zařízení upravujícího vodní režim v lesích 17. nedostatečná infrastruktura zemědělství
1. zvyšováním životní úrovně obyvatel ČR růst zájmu o kvalitní a bezpečné potraviny a zdravé životní prostředí 2. zvyšující se poptávka po tradičních výrobcích, specialitách, bioproduktech a výrobcích racionální výživy 3. možnost využití nově otevřených trhů v EU a v třetích zemích 4. nesoběstačnost EU v produkci hovězího a skopového masa 5. zlepšující se pozice zemědělců a potravinářů u bank (v důsledku vyšší ziskovosti sektoru a stabilnějšího dotačního prostředí) 6. podpora kvality produktů a inovací v zemědělském, potravinářském a lesnickém sektoru
1. tlak obchodních řetězců a monopolizace 2. měnící se trendy v obchodu s potravinami 3. vysoké náklady na plnění a dodržování evropských norem 4. přísné normy EU s krátkou implementační dobou 5. omezení poptávky po tuzemských zemědělských produktech a potravinách v důsledku importu z nákladově úspornějších regionů 6. zvyšování ceny půdy (nájmu) 7. nestabilita nájemních vztahů 8. prodej státní půdy s následnou destabilizací zemědělství v celých příhraničních regionech (s vysokým podílem státní půdy) 9. pomalý postup digitalizace katastru nemovitostí 10.nízká vynutitelnost práva nekázeň v dodržování norem a předpisů 11. odchod specialistů 12.industrializace bez ohledů k životnímu prostředí 13. změny klimatu v důsledku globálního oteplování
28
a lesnictví 18. nedostatečná úroveň vzdělání a osvěty v souladu s aktuálními požadavky Společné zemědělské politiky a ochrany životního prostředí EU 19. nedostatek kapacit na zpracování biomasy a nepotravinářské produkce 20. nízká přístupnost krajiny v intenzivněji obhospodařovaných územích (zánik tradiční cestní sítě, včetně stezek v minulosti, výrazné zvýšení rozlohy pozemků; nízká konektivita obcí, popř. turistických cílů bez nutnosti střetů s dopravou)
29
Silné Osa II 1. rozmanitost krajiny s vysokou přírodní diverzitou 2. systém ochrany přírody na evropské úrovni, systém chráněných území 3. zajištěná správa vodních toků 4. podíl lesní půdy na úrovni průměru EU 5. systém certifikace ekologického zemědělství na evropské úrovni a podíl ekologického zemědělství na celkové rozloze zemědělské půdy vyšší než průměr EU 6. tradice zemědělství a hospodaření na půdě i v méně příznivých oblastech 7. lesnická legislativa zohledňující principy trvale udržitelného hospodaření
Slabé
Příležitosti
1. horší ekonomické výsledky podniků a nedostatek pracovních příležitostí v méně příznivých oblastech 2. místní pokles biodiverzity a úbytek přírodních hodnot na druhově cenných stanovištích 3. nízká ekologická stabilita krajiny, zejména její postupující fragmentace a nedostatek krajinných prvků 4. vysoký podíl půd v méně příznivých oblastech nebo ohrožených erozí a degradací 5. snížená retence vody v půdě a krajině 6. plošné znečištění povrchových i podzemních vod a lokálních zdrojů pitné vody 7. ochuzená prostorová a věková struktura a nevhodně pozměněná druhová skladba lesů 8. antropogenní poškození lesů a degradace lesních a zemědělských půd 9. malý podíl ploch energetických plodin 10. narušení funkčnosti drobných vodních toků a jejich zapojení do krajiny
1. rostoucí zájem společnosti o ochranu životního prostředí, přírody a krajiny 2. všeobecná mezinárodní podpora udržitelného rozvoje zemědělského a lesního hospodaření 3. budování soustavy evropsky chráněných území Natura 2000 4. veřejná poptávka po mimoprodukčních funkcích lesa 5. požadavky Kjótského protokolu a růst zájmu o využívání alternativních zdrojů energie v souvislosti s růstem cen pohonných hmot a energie – závazek EU zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie – obilovin a olejnin 6. velký potenciál využití zemědělské půdy k nepotravinářské produkci 7. zlepšení retenční schopnosti krajiny 8. Rostoucí úloha ekonomických a osvětových nástrojů v ochraně přírody a krajiny
30
Hrozby 1. klimatické změny a změny v hydrologických cyklech – záplavy, vichřice, sucho 2. snížení zásob podzemní vody 3. zvyšování aplikace hnojiv a pesticidů v produkčních oblastech, vlivem snižování obsahu humusu a živin 4. vysoké procento půd ve zranitelných oblastech a ve zvláště chráněných územích 5. nástup GMO 6. nekontrolované opouštění půdy 7. ohrožení cenných stanovišť, vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v zemědělsky obhospodařované krajině
Silné Osa III 1. atraktivita krajiny pro zahraniční i domácí turistiku 2. významný potenciál vodních nádrží z hlediska jejich víceúčelového využití (sportovní rybolov, rekreace, diverzifikace) 3. vybavení větších obcí základní infrastrukturou 4. bohatství kulturního dědictví a tradic 5. existence a zvyšující se úloha nevládních organizací 6. síť značených turistických tras a cyklotras 7. hustá silniční a železniční síť 8. lidský potenciál a vysoká organizovanost obyvatelstva na venkově
Slabé
Příležitosti
Hrozby
1. malý počet nezemědělských mikropodniků, malá rozmanitost činností v zemědělských podnicích 2. stárnutí obyvatel venkova a odliv obyvatel v produktivním věku 3. nedostatek pracovních příležitostí na venkově 4. nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a informovanosti o jeho možnostech 5. chudá struktura ekonomických činností na venkově, nízká podnikatelská aktivita 6. nízká úroveň informovanosti o přírodních a kulturních hodnotách venkova 7. nízké využívání moderních informačních technologií 8. malé možnosti celoživotního vzdělávání a poradenství 9. nedostatečné vybavení menších obcí kanalizací s čištěním odpadních vod 10. špatný technický stav venkovských budov 11. špatný povrch místních komunikací
1. rostoucí zájem EU i ČR o rozvoj venkova 2. možnost využití levných nevyužívaných budov a volné pracovní síly 3. možnost využití kulturních specifik regionů 4. zájem turistů o Českou republiku i český venkov 5. evropský zájem o poznání rozmanitosti přírodního a kulturního dědictví jednotlivých členských zemí 6. zpracování zemědělských odpadů jako obnovitelných zdrojů energie 7. podpora informačních a komunikačních technologií a center 8. zájem o zvyšování podílu využívání obnovitelných zdrojů energie v obcích
1. nevhodné nastavení podmínek pro podnikání, nestabilita podnikatelského prostředí ztěžující zahajování nových živností a mikropodniků 2. nedostatek finančních prostředků na realizaci opatření na venkově 3. konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj obcí a ochrany přírody a krajiny 4. opožďování pořizování územně plánovací dokumentace
31
Silné Osa IV 1. aktivita regionálního managementu v krajích, tradice spolupráce obcí 2. dvouleté zkušenosti s metodou Leader 3. dovednosti s přípravou a realizací místních rozvojových strategií 4. silná vůle na venkově vzájemně si pomáhat 5. rozvinutý spolkový život 6. zkušenosti se zapojováním zemědělců do metody Leader Průřezové 1. rozvinuté podpory do zemědělství, lesního a vodního hospodářství i venkova z národních programů, operačního programu a HRDP, úspěšná realizace programu SAPARD
Slabé
Příležitosti
Hrozby
1. nedostatečně rozvinuté partnerské vztahy zúčastněných subjektů 2. nedostatečně osvojené participační metody spolupráce 3. absence vlastních prostředků místních akčních skupin 4. málo navázaných vztahů mezi mikroregiony v ČR nebo se zahraničím, absence sítí
1. rostoucí zájem o metodu Leader ve venkovských obcích 2. podpora metody Leader ze strany EU 3. možnost využití 15tileté zkušenosti s metodou Leader ve starých členských státech 4. šíření nejlepších příkladů prostřednictvím celostátní sítě pro rozvoj venkova a napojení na evropskou síť 5. možnost využití poradenství a budování schopností
1. legislativní bariéry 2. nedůvěra k místním organizacím (organizačním složkám státu) 3. růst vnitřních periferií regionů (s výskytem více nepříznivých sociálně ekonomických charakteristik současně) 4. problematika zajištění finančních zdrojů na dofinancování projektů Leader
1. nepříznivá věková struktura obyvatel 2. vyšší nezaměstnanost než ve městech, horší u žen a mladých lidí 3. regionální rozdíly v nezaměstnanosti a hustotě obyvatelstva, vysídlené oblasti 4. malá kupní síla v některých regionech
1. nabídka finančních prostředků EU pro rozvoj venkova 2. všeobecný mezinárodní zájem a podpora trvale udržitelného rozvoje, růstu a zaměstnanosti 3. podpora využívání informačních a komunikačních technologií, internetu 4. atraktivita ČR pro investory
1. populační útlum a vylidňování odlehlých oblastí venkova 2. růst regionálních rozdílů v životní úrovni 3. silná národní měna
32
3.6 Zvolená strategie k dosažení cílů rozvoje venkova využitím silných a eliminací slabých stránek Z pohledu rozvoje zemědělství a venkova lze za dominantní silné stránky považovat zejména bohatou tradici zemědělské výroby prakticky ve všech regionech ČR, včetně regionů s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské produkce, která pramení z relativně vysoké podpory zemědělské výroby v uplynulých desetiletích. V souvislosti se zefektivňováním zemědělské výroby a působením tržních sil došlo k opuštění výroby v některých komoditách. Nadále však existuje řada zemědělských komodit, které jsou konkurenceschopné i v mezinárodním měřítku. Ve vazbě na výrobní kapacity byla vytvořena základní síť technické a sociální infrastruktury a systémy dopravní obslužnosti venkovských obcí, které z velké části, byť s kvalitativními změnami, slouží dodnes. Tradiční zemědělská výroba a s tím související společenský život na venkově vytvořily obrovský potenciál kulturního dědictví a rozvinutý společenský a zájmový život na venkově. Mezi slabými stránkami rozvoje zemědělství a venkova dominuje nedostatek pracovních příležitostí ve venkovských obcích, což souvisí s ukončením neperspektivních výrob, lokalizovaných zde v rámci centrálně plánované ekonomiky. Nízký počet pracovních míst má za následek odchod mladých a kvalifikovaných pracovních sil do atraktivnějších míst s větší a pestřejší nabídkou pracovních příležitostí. Přestože existuje řada zemědělských podniků s konkurenceschopnou výrobou, většina z nich se potýká s odbytovými problémy a podléhá tlaku obchodních řetězců v důsledku nedostatečné integrace s ostatními zemědělskými producenty a navazujícím zpracovatelským průmyslem. Relativně nevýhodné postavení zemědělců je ještě umocněno převládajícím hospodařením na pronajaté půdě. I v současnosti přetrvávají nepříznivé vlivy zemědělství na půdu, přírodu a krajinu v intenzivních produkčních oblastech. V minulosti došlo k narušení struktury krajiny, která v dostatečné míře neposkytuje vhodné životní podmínky pro planě rostoucí druhy rostlin a volně žijící živočichy a omezuje tím biodiverzitu. Zemědělské podniky disponují zastaralými technologiemi, které se vyznačují vysokými provozními náklady a jsou v rozporu s požadovanou kvalitou ze strany spotřebitelů, což ohrožuje jejich konkurenceschopnost. Růst konkurenceschopnosti je dále podvazován pomalým přenosem znalostí a inovací (zejména ve vztahu k environmetnálně orientované legislativě a využívání informačních technologií). Vodní režim zemědělské krajiny byl v souvislosti s intenzivní zemědělskou výrobou pozměněn, což má nepříznivý dopad na kvalitu povrchových i podzemních vod, rychlost odtoku a riziko vzniku povodní. Bohaté zkušenosti s realizací programů na rozvoj venkova a zemědělství ukazují zvyšující se zájem veřejnosti o programy realizované metodou sdola nahoru. Hlavní příležitostí pro rozvoj českého venkova a zemědělství je především využití potenciálu bohatých kulturních tradic českého venkova a mimoprodukční funkce zemědělství k rozvoji šetrných forem cestovního ruchu. Zemědělské subjekty hrají hlavní roli při péči o krajinu a přírodní hodnoty. Výrobní kapacity by se měly koncentrovat na konkurenceschopné komodity a na využití moderních technologií a poznatků vědy a výzkumu ke zvýšení kvality zemědělských výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Produkce obnovitelných zdrojů energie je perspektivní činností přispívající jak ke zmírňování klimatických změn, tak podpoře venkovské ekonomiky.
33
Mezi negativní vnější vlivy v rozvoji zemědělství a venkova, mající charakter ohrožení, lze vedle dovozu levné zemědělské produkce z nákladově příznivějších regionů zařadit i nedostatečnou vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou. V souvislosti s nedostatečnou nabídkou pracovních míst na venkově to vede k postupnému vylidňování venkova, stárnutí populace, poklesu podnikatelské aktivity a poklesu kupní síly obyvatel venkova. Cenná stanoviště, vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů zemědělsky obhospodařované krajiny jsou ohroženy sukcesí, eutrofizací a nevhodnými technologickými postupy. Riziko představují pro venkov i změny klimatu a v důsledku toho četnější výskyt extrémních povětrnostních situací, který ohrožuje zemědělskou produkci i majetek obyvatel venkova. Silné a slabé stránky, příležitosti i ohrožení budou řešeny prostřednictvím čtyř strategických rozvojových os, vymezujících základní orientaci rozvoje zemědělství a venkova pro období let 2007 - 2013: OSA I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Rozvojová osa se člení na dvě priority, a na celkové finanční alokaci EZFRV se podílí 22,39 %: Priorita 1.1 Modernizace, inovace a kvalita Priorita Modernizace, inovace a kvalita zahrnuje skupiny opatření na podporu zemědělských podniků a jejich činnosti, zlepšování kvality a přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů, lesního hospodářství a posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí. Na tuto prioritu je soustředěno maximální množství finančních prostředků – 92,18 % prostředků určených pro osu I. V rámci toho je nejdůležitější oblastí podpora modernizace zemědělských podniků. Priorita 1.2 Přenos znalostí Priorita Přenos znalostí zahrnuje skupiny opatření na podporu odborného vzdělávání a využívání poradenských služeb subjektů podnikajících v zemědělství, potravinářství a lesnictví a dále opatření na podporu mladých zemědělců a předčasného ukončení zemědělské činnosti. Na tuto prioritu připadá v rámci priority 7,82 % finančních prostředků.
34
Rozdělení finanční alokace na jednotlivé priority v rámci osy 1
7,82%
92,18%
Priorita I - Modernizace a inovace Priorita II - Přenos znalostí a know-how vzděláváním a poradenstvím
OSA II: Zlepšování životního prostředí a krajiny Rozvojová osa obsahuje tři priority, a její váha na celkové finanční alokaci EZFRV činí 55,2 %: Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin Priorita podporuje zvyšování biodiverzity v krajině a jsou zaměřená na ochranu přírodních zdrojů a je na ní alokováno 76,5 % prostředků osy II. Priorita 2.2 Ochrana vody a půdy Tato priorita podporuje zejména zachování kvalitního přirozeného vodního režimu v krajině pomocí vhodných zemědělských systémů. V rámci osy II je na ni určeno 17,60 % prostředků. Priority 2.3 Zmírňování klimatických změn Priorita podporuje pěstování obnovitelných zdrojů energie, snižování emisí skleníkových plynů a zachování funkce lesů. Podíl priority na celkovém objemu osy II činí 5,9 %.
35
Rozdělení finanční alokace na jednotlivé priority v rámci osy 2
5,90% 17,60%
76,50%
Priorita: Biologická rozmanitost a zachování systémů zemědělství a lesnictví s vysokou přírodní hodnotou Priorita: Ochrana vody Priorita: Zmírňování klimatických změn
OSA III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Rozvojová osa se člení na tři priority a její relativní váha na finanční alokaci EZFRV činí 16,93 %: Priorita 3.1 Tvorba pracovních příležitostí Na tuto prioritu je v souhrnu plánován podíl finančních prostředků v rámci osy III ve výši 36 %, přičemž hlavní důraz bude kladen na diverzifikaci zemědělských aktivit, podporu zakládání podniků a podporu cestovního ruchu. Priorita je orientována na zajištění náhrady za očekávané úbytky pracovních příležitostí v zemědělství a potravinářském sektoru. Priorita 3.2 Podmínky růstu a kvalita života na venkově Priorita je orientována na zlepšení podmínek růstu a kvality života ve venkovských oblastech (infrastruktura, čistota vody v obcích, vybavenost kulturní s sociální infrastrukturou). Na prioritu 2. je v souhrnu plánován největší podíl finančních prostředků v rámci osy III – 57,5 %. Priorita 3.3 Vzdělávání a místní partnerství Priorita je zacílena na získávání dovedností a propagaci za účelem přípravy a provádění strategie místního rozvoje a vzdělávání a informování hospodářských subjektů, na něž se vztahuje osa III. Priorita se podílí na celkové finanční alokaci osy III - 6,5 %.
36
Rozdělení finanční alokace na jednotlivé priority v rámci osy 3 6,5% 36,0%
57,5%
Priorita I - tvorba pracovních příležitostí Priorita II - podmínky růstu a kvalita života na venkově Priorita III - vzdělávání a místní partnerství
OSA IV: Leader Rozvojová osa zahrnuje 1 prioritu, jež se podílí 5,00% na finanční alokaci EZFRV. Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkovských oblastí
3.7 Vyhodnocení ex-ante Nezávislí hodnotitelé - Prof. Ing. František Střeleček, CSc., Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc.; konzultant - Morten Kvistgaard, Orbicon, Dánsko. Hodnocení Ex-ante je vypracováno v souladu s články 84 a 85 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova s cílem zvýšit kvalitu, efektivitu a účinnost provádění programů pro rozvoj venkova, posoudit účinek programů z hlediska strategických směrů společnosti, posoudit obtíže v oblasti rozvoje venkova příznačné pro ČR s přihlédnutím k požadavkům udržitelného rozvoje, a vlivu na životní prostředí a optimalizovat přidělení rozpočtových zdrojů. Plné znění ex-ante hodnocení je uvedeno v příloze. Níže jsou uvedeny závěry a doporučení vyplývající z této zprávy. Závěry Ministerstvo zemědělství připravilo komplexní soubor dokumentů, včetně Národního strategického plánu, příloh k tomuto NSP a návrhu Programu rozvoje venkova, které odrážejí výzvy v oblasti větší konkurenceschopnosti, ochrany přírody a rozvoje kvality života na venkově, jimiž se bude Česká republika zabývat v nadcházejících letech. Je připraven široký výběr opatření k realizaci těchto výzev, včetně starých dobře prověřených opatření, která byla realizována v předcházejících programech, a nových opatření z nabídky v rámci nového nařízení 1698/2005. Nový program představuje kontinuitu jakož i inovaci, aby byly uspokojeny národní potřeby a potřeby EU i mezinárodní závazky. Rozdělení alokací mezi osami odráží politický kompromis, který řeší „neřešitelné“: to znamená umístit dostatečné množství prostředků tak, aby byly vyřešeny všechny odůvodněné potřeby v rámci každé osy. Zmíněný kompromis vyjadřuje rovnováhu mezi přírodou a životním prostředím (Osa II.) na jedné straně, a konkurenceschopností a podnikáním na straně 37
druhé (Osy I. a III.). Tato rovnováha je obecně odůvodněná zkušenostmi ze současné situace venkova v České republice. Očekává se, že realizace programu přispěje k dosažení cílů programu a jednotlivých os i vize rozvoje venkova v ČR. Konkurenceschopnost zemědělského a potravinářského sektoru se silným mezinárodním postavením bude zlepšena, zatímco zároveň budou zachovány a obnoveny hodnoty české krajiny a budou vytvořeny příležitosti pro rozvoj venkova turistikou, nezemědělským průmyslem a jinými podnikatelskými aktivitami. Musíme také přiznat, že úroveň podrobnosti návrhu programu v této fázi neumožňuje podrobnější ověření vazeb mezi investicemi, činnostmi a dopady. Soustavné činnosti programování byly započaty záhy, již v roce 2004 a zahrnovaly mnoho různých subjektů v rámci Ministerstva a v podřízených organizacích a agenturách. Bylo dosaženo zapojení mnohostranného partnerství, v němž se při koncipování dokumentů využívaly vstupy a příspěvky od mnoha subjektů na centrální, jakož i regionální úrovni. Velmi oceňujeme toto úsilí Ministerstva a věříme, že bude úspěšné i v konečné fázi dokončování Programu rozvoje venkova 2007-2013. Doporučení Níže jsou uvedena hlavní doporučení, zatímco další menší doporučení obsahuje hlavní zpráva. •
Doporučujeme zlepšit popis a analýzu současné situace obsažené v PRV, aby se zdokumentoval a zdůvodnil výběr opatření, soustavy cílů a očekávaného kvantifikovaného plnění a finančních alokací. V této souvislosti doporučujeme využít příloh NSPRV, kde to je možné, a doplnit odkazy na tyto přílohy, pokud je třeba.
•
Doporučujeme také zlepšit popis opatření, pokud jde o logiku intervencí, aby byl připraven lépe dokumentovaný a transparentnější program. To znamená, že kvantifikované indikátory potřeb, vstupů, výstupů, výsledků a dopadů by měly být zahrnuty v popisu. Vyčíslení výchozího stavu, výsledků a zejména dopadů lze nalézt v tabulkách v NSPRV a v tabulce 5.3. PRV.
•
Následně doporučujeme revidovat finanční alokace podle rozšířeného popisu logiky intervencí, pokud je to potřeba. Systematicky použitý popis a kvantifikace logiky intervencí může být důvodem pro jiné alokace v rámci os a opatření, než je nyní uvedeno v PRV.
•
Zlepšit popis procesu realizace (Leader, monitoring a hodnocení s ohledem na požadavky průběžného „on-going“ hodnocení).
•
Doporučujeme využít výhod zkušeností MZe a SZIF z více než 5ti leté realizace programů. To znamená, že by se mělo aktivně využít poučení z administrativní praxe a dalších uživatelských průzkumů nebo jiných typů hodnocení předcházejících nebo současných programů.
•
Jako doplnění závěrečných doporučení dodáváme, že by Ministerstvo mělo zlepšit anglický překlad NSPRV a PRV, než budou předloženy Komisi. Tato doporučení mají dvě dimenze. Za prvé je důležité, aby byl překlad v souladu se standardní terminologií používanou v politikách a nařízeních EU pro rozvoj venkova, za druhé angličtina nesmí rušit sledování textu čtenářem a porozumění obsahu kapitol a oddílů.
•
Konečně doporučujeme zlepšení formálního rozvržení textu a prezentace NSPRV a PRV, aby měly dokumenty náležitý profesionální vzhled.
38
3.8 Vliv předcházejících programů 3.8.1 SAPARD Program SAPARD byl určený pro deset kandidátských zemí a na základě návrhu EK napomáhal kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communautaire vztahujícímu se ke Společné zemědělské politice (SZP), strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. Vzhledem ke vstupu ČR do EU v roce 2004, nebyla již v tomto roce vyhlašována žádná kola příjmu žádostí, tudíž ani kontrahovány další finanční prostředky. Uzavírání smluv bylo ukončeno k 31. 12. 2003. Proplácení finančních závazků ze všech kol příjmu žádostí bude pokračovat až do podzimu roku 2006. Základním věcným cílem dosavadní koncepce bylo zastavit snižování rozměru českého zemědělství, čehož bylo v podstatě dosaženo. Poznatky a doporučení z programu SAPARD využité pro koncipování Programu rozvoje venkova: Ze střednědobého hodnocení programu SAPARD vyplynula celá řada doporučení jak na úrovni jednotlivých opatření tak na úrovni celého programu. V obecné rovině bylo ze strany nezávislého hodnotitele doporučeno, aby MZe stanovilo operativní účinnost administrace programu jako strategickou prioritu a soustředilo se na zlepšování účinnosti administrativních postupů. Dále bylo řečeno, že administrativní proces by měl být maximálně zjednodušen (především ve vztahu k podávání a posuzování žádostí ve kterých jde o nižší částky) Mezi jinými, bylo dále doporučeno snižování počtu dnů nezbytných pro rozhodování, provádění kontrol na místě jen jedním kontrolorem a prošetřování odchylek ve výkonnosti v různých regionech a sjednání nápravy. Kromě doporučení administrativní povahy bylo dále ČR doporučeno, aby MZe zvláště pro opatření investičního charakteru dobře identifikovalo a ověřilo potřeby prvovýroby a soustředilo se na prioritní oblasti. Dále se diskutovala otázka velikosti farem a přístupu menších a středních farem k programu; právě tyto kategorie se ocitly v nevýhodě oproti velkým podnikům. Opatření zaměřená na zpracování a marketing zemědělských produktů by se měla zaměřit více na odvětví která zpracovávají tržně diverzifikované produkty (zejména regionální speciality a ekologické produkty) a doplnit opatření o aktivity spojené se sledovatelností kvality produktů. V případě pozemkových úprav byla vyjádřena potřeba využití zdrojů co nejrychleji a nejefektivněji vzhledem k tomu, že pozemkové úpravy jsou zcela nezbytné pro rozvoj zemědělského sektoru. Pro opatření obnovy a rozvoje vesnic a infrastruktury se doporučovalo zvýšení úsilí pro provádění lepšího a pečlivého screeningu projektů, aby byly vybírány jen ty nejlepší projekty (v případě vytváření pracovních míst byla upřednostňována podpora novým, malým a středním podnikům), byla zvažována rizika účinku mrtvé váhy a současně se zvýšilo zapojení obyvatel venkova do programu. U opatření orientovaných na diverzifikaci činností se doporučovalo užší zaměření na venkovský kontext, důkladné definování hierarchie cílů a jednoznačný popis toho, jaké typy podpor jsou programem podporovány (např. u obnovitelných zdrojů). Pro metody zemědělské produkce určené k ochraně ŽP a uchování krajiny bylo doporučeno zvýšit informovanost v řadách zemědělců, zlepšit vzdělávání administrativních pracovníků a ukotvení agroenvironmentální politiky jako základního kamene strategie rozvoje venkova. Konečně u opatření zaměřených na profesní vzdělávání by se mělo zkvalitnit řízení opatření, monitorovat a připravit databáze
39
realizovaných projektů, umožnit vzdělávacím subjektům větší míru flexibility, zpracována analýza vzdělávacích potřeb a měla by být zohledněna situace na trhu odborného vzdělávání. Na úrovni celého programu pak byla zmíněna potřeba vycházet při dalších strategických rozhodnutích o budoucích intervencích v zemědělském sektoru ze zkušeností načerpaných v rámci programu SAPARD, dosažení vnější koherence s ostatními podporami v resortu MZe i s podporami ostatních resortů, vybudování transparentní hierarchie cílů. Pozornost by měla být věnována rovněž vyššímu zapojení malých a středních podniků, otázkám ochrany životního prostředí a vzdělávání a rozvíjení lidských zdrojů. 3.8.2 OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství OP RVMZ je základní programový dokument 6 , který byl schválen Evropskou komisí. OP umožňuje čerpání prostředků z fondů EU určených pro podporu zemědělství, a to pro období 2004 až 2006. Celkem bude za toto období vyplaceno českým zemědělcům, zpracovatelům, vlastníkům či nájemcům lesů a rybářům přibližně 250 mil. EUR. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je zaměřen především na podporu investičních akcí realizovaných v zemědělství, zpracování potravinářských výrobků, lesním a vodním hospodářství, rybářství a při pozemkových úpravách. Cílem podpory je zajištění větší konkurenceschopnosti zemědělství prostřednictvím zvýšení produktivity práce, zvýšení přidané hodnoty a kvality zemědělských produktů, a tím i zvýšení příjmů v zemědělství. Velice důležitým aspektem, který Operační program sleduje, je snižování a odstraňování negativních vlivů zemědělské produkce na životní prostředí, ochrana vod a půdy před znečištěním ze zemědělských zdrojů a příprava na metodu Leader. Implementace OP Zemědělství Při implementaci OP Zemědělství je plně využívána zkušenost s předvstupním programem SAPARD a při přípravě i realizaci programu byla uplatněna řada doporučení, která vyplynula ze střednědobého hodnocení programu SAPARD. Nosnou prioritou celého OP Zemědělství se stala Priorita I. Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství, která v opatřeních zaměřených na zemědělství a potravinářství navázala na předvstupní program SAPARD. Finanční prostředky určené na tuto oblast jsou plynule čerpány a předložené projekty převyšují svými požadavky disponibilní finanční prostředky. Oproti programu SAPARD byla nově v rámci Priority I. do OP Zemědělství zařazena podpora do lesního hospodářství. Cílem bylo zlepšení hospodaření v lesích spojené s obnovou lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami, podpora preventivních opatření proti přírodním kalamitám a opatření na zlepšování ekologické stability lesů. Zájem ze strany žadatelů je u tohoto opatření především o podporu obnovy lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem, o podporu na zavedení příslušných ochranných opatření a o podporu na pořízení strojů. Priorita II. Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělání též částečně navázala na předvstupní program SAPARD. Doporučení střednědobého hodnocení programu SAPARD,
6
Podrobněji ve Zprávě o stavu zemědělství České republiky za rok 2003. 40
aby podpora na pozemkové úpravy byla co nejvíce využívána s ohledem na skutečnost, že pozemkové úpravy jsou nezbytné pro celkový rozvoj zemědělského sektoru, je naplňováno. V rámci příjmu žádostí byl vždy převis požadavku nad disponibilními finančními prostředky. Celé opatření Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí, které zahrnuje kromě pozemkových úprav, které mají v tomto opatření největší alokaci, i například iniciativu společenství LEADER+, je čerpáno až na některé výjimky plynule. Priorita II. zahrnuje též podpory v oblasti odborného vzdělávání. V neposlední řadě je třeba zmínit oblast rybářství, která byla částečně podporována již v předvstupním programu SAPARD. Podpora je zaměřena zejména na výstavbu nových nebo rekonstrukci stávajících zpracovatelských zařízení, modernizaci nebo pořízení nového technologického vybavení na zpracování ryb, zakládání producentských organizací, hledání nových odbytišť a chov vodních živočichů. Zájem žadatelů o oblast rybářství byl díky rozšíření způsobilých výdajů zvýšen, i když čerpání disponibilních finančních prostředků není úplně optimální. Zhodnocení výsledků a dopadů celého Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v České republice bude předmětem „ex-post“ hodnocení, které bude provedeno po skončení proplácení projektů z OP Zemědělství.
3.8.3 Horizontální plán rozvoje venkova Horizontální plán rozvoje venkova ČR na období 2004-2006 (HRDP) je základní programový dokument schválený Evropskou komisí v květnu roku 2004 pro poskytování podpory českému zemědělství a venkovskému prostoru z prostředků EU, resp. ze záruční sekce EZOZF. Celková finanční alokace přidělená na program HRDP je 678,5 mil. EUR, z toho 542,8 mil. EUR z EU. Prioritou HRDP je „Trvale udržitelný rozvoj zemědělství, venkova a jeho přírodních zdrojů“. Cílem HRDP je, mimo jiné, podněcovat proces nahrazování starších zemědělců mladšími pomocí opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti, přispět k udržitelnému využití zemědělské půdy a ke stabilizaci venkovské populace prostřednictvím opatření Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními, zpomalení odtoku vody z krajiny, snížení vodní a větrné eroze půdy, podpora ekologické stability krajiny a zachování a zvýšení biologické různorodosti na zemědělsky využívané půdě pomocí Agroenvironmentálních opatření, změna struktury zemědělských farem s cílem zajištění jiných příjmů formou diverzifikace jejich aktivit a snížení výměry zemědělsky obdělávaných půd pomocí opatření Lesnictví a zakládání skupin zemědělských výrobců a jejich sdružení za účelem společného odbytu zemědělských výrobků a zvyšování přidané hodnoty společné produkce prostřednictvím opatření Zakládání skupin výrobců. V roce 2005 bylo žadatelům v ČR v rámci opatření programu HRDP skutečně vyplaceno cca 6,071 mld. Kč (tj. cca 4 856 mil. Kč z EZOZF). Vyplacení dotace proběhlo u opatření LFA (cca 3 107 mil. Kč), u opatření AEO (cca 2 928 mil. Kč) a u opatření Lesnictví (cca 36 mil. Kč). Celkem bylo v rámci programu HRDP za období 2004-2005 vyplaceno žadatelům cca 8,143 mld. Kč, z toho cca 2,072 mld. Kč v roce 2004 a cca 6,071 mld. Kč v roce 2005. Na žádosti podané v roce 2004 bylo k 31. 12. 2005 vyplaceno celkem cca 5,684 mld. Kč a na žádosti podané v roce 2005 bylo k 31. 12. 2005 celkem vyplaceno cca 2,459 mld. Kč. V roce 2004 byla realizována tři opatření „Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními“, Agroenvironmentální opatření a opatření Lesnictví, od
41
roku 2005 byla spuštěna opatření „Předčasné ukončení zemědělské činnosti“ a „Zakládání skupin výrobců“, pro které bylo vydáno příslušné nařízení vlády. Opatření „Technická pomoc“ nebylo do konce roku 2005 spuštěno. Vyhodnocení dopadu jednotlivých opatření V roce 2005 bylo realizováno pět opatření v rámci HRDP a to Předčasné ukončení zemědělské činnosti, Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (LFA), Agroenvironmentální opatření (AEO), opatření Lesnictví a Zakládání skupin výrobců. Na základě těchto opatření vznikl českým zemědělcům nárok na dotace v celkové výši cca 6 231,2 mil. Kč. Předčasné ukončení zemědělské činnosti Nejvíce žádostí bylo na toto opatření v roce 2005 podáno v regionu Jihovýchod, a to 81 žádostí na plochu 4 904 ha. Nejméně žádostí bylo v regionu Moravskoslezsko, kde bylo podáno 9 žádostí na plochu 512 ha. Z celkového počtu žadatelů bylo ve věkové skupině 55 – 60 let 74,4 % ze všech žadatelů a ve věkové skupině 60 - 65 let bylo z celkového počtu 25,6 % žadatelů. Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (LFA) Od roku 2005 mohli žadatelé v rámci tohoto opatření poprvé vstupovat do nově vymezených oblastí s environmentálními omezeními. Největší objem finančních prostředků v roce 2005 plynulo prostřednictvím opatření na podporu hospodaření v LFA do regionů s největší plochou podhorských a horských oblastí a nejméně do úrodného regionu Střední Čechy a do nejmenšího Moravskoslezského regionu. Nárok na dotace, který vznikl zemědělcům v jednotlivých regionech NUTS 2, je závislý na půdních, klimatických a ostatních výrobních podmínkách v těchto regionech, na možnostech realizovat AEO a na dostatku ploch vhodných k zalesnění. Podpory na opatření „Méně příznivé oblasti“ jsou vypláceny na travní porosty, mají nejen charakter ekonomicko - sociálních podpor, směřujících k udržení příjmové stability zemědělců hospodařících v horších přírodních podmínkách, ale také povahu restrukturalizačního opatření, které podporuje chov skotu a dalších zvířat, využívajících travní porosty. Agroenvironmentální opatření (AEO) V rámci HRDP se jedná o opatření s největším objemem finančních prostředků poskytovaných do zemědělství. Celkový objem dotací v rámci AEO dosáhl v roce 2005 částky 3 297 mil. Kč. Opatření zahrnuje čtyři podopatření. Podopatření A – postupy šetrné k životnímu prostředí umožnilo dotace ve výši 379 mil. Kč, podopatření B - ošetřování travních porostů částku 1 887 mil. Kč, C - péče o krajinu částku 1 031 mil. Kč a D – osevní postup v ochranných zónách jeskyní částku 26 tis. Kč. AEO byla v roce 2005 realizována na celkové ploše 1 168 tis. ha. Z podopatření byl největší zájem o ošetřování travních porostů, které bylo uplatněno na 61 % celé plochy realizovaných AEO. Zonální podopatření Osevní postup v ochranných zónách jeskyní bylo sice realizováno pouze na ploše 48,26 ha, je to však přibližně 25 % z plochy, pro kterou je toto podopatření určené. Podopatření „Postupy šetrné k životnímu postředí“ bylo realizováno v roce 2005 na ploše 241 tis. ha a organizacím, které realizovaly toto podopatření vznikl nárok na dotaci ve výši 379 mil. Kč. Toto podopatření se skládá ze dvou titulů a to Ekologické zemědělství (EZ) a od roku 2005 nově zařazeného titulu Integrované systémy pěstování ovoce nebo révy vinné (IP). EZ je
42
v největším rozsahu realizováno v regionech s vysokým podílem travních porostů na zemědělské půdě. Naopak v úrodných regionech Střední Čechy a Jihovýchod je opatření realizováno na menších plochách, převážně však ve větší intenzitě. V oblasti podpory rozvoje ekologického zemědělství nedošlo k výraznému nárůstu registrovaných ploch ekologicky obhospodařovaných vinic, zeleniny a ovoce, ani registrovaných ploch orné půdy, i když strategie nastavení výše podpor směřovala na cíl zvýšení rozsahu těchto ploch. Titul IP je rozdělen na dva programy IP – ovoce a IP – vinná réva. IP – ovoce není vázána na konkrétní oblast a pěstitelé pocházejí z celé ČR, nejvíce jich je v regionu Severovýchod a nejméně v regionu Moravskoslezsko. IP vinné révy je pochopitelně soustředěna do vinařských oblastí Jihovýchodního regionu. Celkový nárok na dotace v roce 2005 na podopatření Ošetřování travních porostů na ploše 713 tis. ha byl 1 887 mil. Kč. Nejvíce dotací i největší plocha, více než jedna čtvrtina, připadá na region Jihozápad. Největší průměrná dotace 3 120 Kč na 1 ha byla dosažena v regionu Severozápad. Nejméně, pouze 7 %, se na podopatření podílí region Střední Čechy. Z porovnání celkového počtu dotovaných hektarů (713 tis. ha) a rozsahu disponibilních ploch TTP v ČR (882 tis. ha v roce 2005) vyplývá, že toto podpůrné opatření se týkalo přibližně 81 % veškerých TTP v ČR. Opatření tedy působí výrazně celoplošně a směřuje k minimalizaci aplikací pesticidů a průmyslových hnojiv. To znamená, že ekologický efekt tohoto opatření je zřetelný. Podopatření Péče o krajinu obsahuje několik dotačních titulů, které mohou být realizovány jak v úrodných oblastech, tak i v LFA. Proto plošné využívání ani objem obdržených dotací regionů, „nekopíruje“ rozsah LFA v regionu tak jako u většiny ostatních opatření. Zájem o podopatření Péče o krajinu byl téměř dvojnásobný oproti očekávání. Podopatření Péče o krajinu se skládá z šesti titulů, ze kterých byl nejvíce, přibližně z 85 %, využíván titul meziplodiny. Titul „meziplodiny“ má výrazný protierozní efekt a meziplodiny byly zasety na více než 192 tis. ha o. p. Vzhledem k tomu, že opatření vykazuje další pozitivní dopady, zejména v souvislosti se snahou zlepšit strukturu půdy, je možno konstatovat, že působí nejen plošně, ale i velmi pozitivně z hlediska ochrany životního prostředí. Podopatření Péče o krajinu bylo realizováno na ploše cca 214 tis. ha, což je cca 18 % z plochy realizovaných AEO. Lesnictví Opatření Lesnictví bylo v roce 2005 realizováno na celkové ploše 661 ha, z toho podopatření Zalesňování zemědělské půdy na 658 ha. Dále bylo realizováno podopatření Založení porostů rychle rostoucích dřevin na 15 ha. Celkově byly přiděleny dotace ve výši 55 721,7 tis. Kč. Pro rok 2005 byly plánované dotace na HRDP ve výši 6 491 mil. Kč. Zakládání skupin výrobců Na opatření ZSV bylo podáno v roce 2005 celkem 24 kombinovaných žádostí (jedna žádost může obsahovat více komodit). Celkem byly podány žádosti na 54 komodit. Výše dotace v rámci uvedených žádostí bude stanovena na základě doložené výše finanční hodnoty obchodované produkce jednotlivých skupin výrobců. Nejvíce žádostí bylo podáno pro odbyt jatečných zvířat, a to celkem 28 (z toho 9 žádostí na jatečný skot, 15 na jatečná prasata a 4 na jatečnou drůbež). Dále bylo podáno 12 žádostí na obiloviny, 11 žádostí na olejniny a 3 žádosti na brambory. Jak vyplývá z počtu podaných žádostí, bylo v roce 2005 založeno 24 nových skupin výrobců (s maximální výší dotace cca 72 mil. Kč), což lze považovat za odpovídající schválené
43
alokaci finančních prostředků na období 2004 – 2005 na toto opatření. Poznatky a doporučení vzešlé z programu HRDP Vzhledem ke zkrácenému programovému období 2004-2006 se neprovádí střednědobé hodnocení Horizontálního plánu rozvoje venkova, ale z dosavadní administrace a implementace programu HRDP vyplynula řada doporučení na úrovni jednotlivých opatření i na úrovni celého programu. V rámci jednotlivých opatření je nezbytné zlepšit informovanost potenciálních žadatelů o jednotlivých podmínkách opatření, zjednodušit administrativní procesy a zajistit plynulejší a rychlejší vyplácení podpor. Dále je nezbytné zajistit větší flexibilitu navrhovaných opatření v národních předpisech. Na úrovni celého programu je nezbytné zajistit koherenci s ostatními podporami v rámci MZe a také s podporami poskytovanými ostatními resorty (převážně MŽP) v rámci jejich dotačních programů.
3.8.4 LEADER Přestože iniciativa LEADER+ Evropského společenství není v letech 2000-2006 pro Českou republiku přístupná, začala se, vzhledem k důležitosti uplatňování tohoto principu v rozvoji venkova, Česká republika na aplikaci tohoto přístupu v dalším období (2007 - 2013) připravovat s předstihem, a již v průběhu uplynulých let vytvářela pro mikroregiony a postupně vznikající místní akční skupiny finanční i organizační podmínky pro rozvoj jejich činnosti a osvojování si potřebných schopností. Metody Leader bylo využito v těchto programech: A. Národní programy Program obnovy venkova Program LEADER ČR - Ministerstvo zemědělství
44
B. Programy s podporou EU Předvstupní program SAPARD (2000 - 2006) Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství – podopatření 2.1.4 Rozvoj venkova (podopatření typu Leader +) C. Shrnutí dosavadních zkušeností s aplikací metody Leader Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova zvlášť dobrou metodou, neboť vedou k pozitivním efektům, plynoucím ze spojení různých subjektů, které ve venkovském prostoru působí. Místní akční skupiny, využívající principu Leaderu, nejsou protikladem k místní samosprávě, ale vhodně ji doplňují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a přispívají i k rozvoji zemědělství a péči o přírodu a krajinu. Česká republika má svá specifika, daná historickým vývojem, strukturou sídel, hustotou osídlení a komunikací a charakterem místní ekonomiky. Výrazným specifikem je také socioekonomická struktura populace na venkově, která je poznamenána poválečnými společensko-politickými změnami a přesídlováním obyvatelstva, stárnutím obyvatelstva na venkově, rozpadem zemědělské velkovýroby, proměnami příměstského venkova a v poslední době prohlubováním rozdílů mezi venkovskými a městskými oblastmi. Významné jsou také mnohaleté zkušenosti obcí, svazků obcí a místních akčních skupin s programováním rozvoje a s přípravou a realizací projektů (POV, SAPARD, LEADER ČR, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství). Pro činorodý rozvoj místních akčních skupin je nutná vzájemná podpora, prostřednictvím vzájemné informovanosti jak pasivní (internet – vytvoření portálu MAS), tak i aktivní (semináře, pracovní jednání, společné společenské akce). MAS je nutno naučit orientovat se i 45
na jiné možné zdroje, např. soukromé zdroje z území MAS, grantové programy krajů aj. Je třeba vytvořit systém systematického vzdělávání členů MAS v oblasti managementu a administrativy, výběru projektů, práce s veřejností, monitoringu projektů apod. Pozitivním poznatkem z programů, které dosud využívaly metody Leader, je skutečnost, že místní akční skupiny si plně uvědomují nezbytnost vytváření zásobníků kvalitních projektů, v zájmu využití a náležitého zhodnocení místních specifik jako přípravy na nové programovací období EU 2007-2013 a reálné využití Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova jako nástroje Společné zemědělské politiky EU. I přes krátkodobé zkušenosti s metodou Leader v České republice je možno uvést, že dosavadní výsledky ukázaly na její jedinečnost a mimořádný přínos pro rozvoj venkovských mikroregionů. V podmínkách České republiky, kde dosud mnohdy přetrvává způsob myšlení, orientovaný na někdejší centrální řízení s cíleným omezením místních a individuálních iniciativ, je tato nová metoda výrazným inovačním prvkem, který na místní úrovni poskytuje dostatečný prostor pro aktivní zapojení všech venkovských subjektů do rozvoje mikroregionu, včetně přenesení odpovědnosti za výsledky této činnosti na místní úroveň. Již v průběhu prvních dvou let aplikace metody Leader v České republice lze zaznamenat živý zájem o implementaci této metody na venkově, který dále roste. Z několika desítek funkčních místních akčních skupin, z nichž je v současné době ve stávajících programech LEADER ČR a LEADER + zapojeno a vyškoleno 29 akčních skupin, desítky dalších jsou ustaveny a vytvářejí své rozvojové záměry. Pro příjem prostředků pro rozvoj venkova ze zdrojů NR (ES) 1698/2005 metodou LEADER bude připraveno dostatečné množství místních akčních skupin. Předpokládá se, že v r. 2006 bude v programech LEADER aktivně zapojeno 36 MAS a 60-70 MAS bude připraveno k účasti v ose IV od roku 2007.
46
4
ODŮVODNĚNÍ ZVOLENÝCH PRIORIT S OHLEDEM NA STRATEGICKÉ POKYNY SPOLEČENSTVÍ A NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE VENKOVA
4.1 Strategické pokyny Společenství pro rozvoj venkova a jejich reflexe v Programu rozvoje venkova Strategické pokyny společenství pro rozvoj venkova stanovují oblasti důležité pro naplňování priorit Společenství, zejména ve vztahu k göteborským cílům udržitelnosti a k obnovené lisabonské strategii pro hospodářský růst a zaměstnanost. Oblastí jež přispívá k naplňování lisabonských a göteborských cílů je snaha o Zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví (k zajištění konkurenceschopnosti by měly být priority dle Strategických pokynů orientovány na přenos znalostí a inovací v potravinovém řetězci, a dále na investice do fyzického a lidského kapitálu). V rámci Programu rozvoje venkova je navržena sada opatření v rámci osy I, zaměřená na posílení konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských výrob, modernizaci hospodářství, zvyšování přidané hodnoty a realizaci pozemkových úprav. V ČR bude podporován přenos znalostí, modernizace a inovace při produkci potravin, se zaměřením zvláště na malé a střední podniky a dále investice v prioritních sektorech s cílem restrukturalizace zemědělství, zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských subjektů a stabilizace pracovních míst na venkově (jako příspěvek osy I k Lisabonské strategii). Relevantní priority PRV: Priorita 1.1 Modernizace, inovace a kvalita Priorita 1.2 Přenos znalostí Zlepšování životního prostředí a krajiny - za účelem zlepšování stavu životního prostředí a krajiny by priority měly být směřovány na biologickou rozmanitost a zachování systémů zemědělství a lesnictví s vysokou přidanou hodnotou, ochranu vody, a zmírňování změn klimatu Program rozvoje venkova přispívá ke zlepšování stavu životního prostředí a krajiny realizací agroenvironmentálních opatření, opatření podpory hospodaření v méně příznivých oblastech a opatření Natura 2000. Tato opatření se osvědčila i v minulém plánovacím období, v HRDP. Zmírňování dopadů klimatických změn bude uskutečňováno především prostřednictvím lesnických opatření a zalesňováním zemědělské půdy v rámci osy II. Relevantní priority PRV: Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin Priorita 2.2 Ochrana vody a půdy Priority 2.3 Zmírňování klimatických změn Kvalita života ve venkovských oblastech a podpora diverzifikace - k udržení kvality života a podpoře diverzifikace by měly být realizovány takové priority, jejichž cílem bude
47
tvorba nových pracovních míst v netradičních odvětvích na zajištění náhrady za očekávané úbytky pracovních příležitostí v zemědělství a potravinářském sektoru a zkvalitňování venkovské infrastruktury. Program rozvoje venkova posiluje atraktivitu venkova k životu včetně zlepšení podmínek pro hospodářský růst realizací opatření zaměřených převážně na diverzifikaci ekonomických (nezemědělských) aktivit, zlepšování kvality života na venkově, vzděláváním, organizací místních partnerství a rozšiřování využití informačních a komunikačních technologií a dále pak zlepšení kvality života zvýšením povědomí o přírodních a kulturních hodnotách prostředí a jejich obnovou a rehabilitací. Relevantní priority PRV: Priorita 3.1 Tvorba pracovních příležitostí Priorita 3.2 Podmínky růstu a kvalita života na venkově Priorita 3.3 Vzdělávání a místní partnerství Budování místních kapacit pro zaměstnanost a diverzifikaci - k uspokojivému budování místních kapacit by měly být realizovány priority, orientované na zlepšení řízení a uvolnění místního potenciálu. Program rozvoje venkova umožňuje budovat místní kapacity zejména prostřednictvím vytváření místních partnerství z různých oblastí společenského života, přípravou místních rozvojových strategií a jejích následnou realizací. Integrovaný přístup pomůže chránit a rozšiřovat místní přírodní a kulturní dědictví, zvyšovat povědomí o ochraně životního prostředí, podporovat výrobu specialit, cestovní ruch, obnovitelné zdroje a energii a investovat do nich. Relevantní priority PRV: Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkovských oblastí
4.2 Předpokládané dopady Programu podle hodnocení ex-ante a zvolených priorit Prof. Ing. František Střeleček, CSc., Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., konzultant Morten Kvistgaard, Dánsko. Program rozvoje venkova dává velké možnosti všem potenciálním příjemcům. Okruh potenciálních příjemců je velmi široký. Pozitivní efekt lze očekávat od každého programu, který bude úspěšně realizován a vyjde z dobrého podnikatelského záměru. Realizované programy prohloubí rozdíly mezi úspěšnými žadateli a těmi, kteří se k programům nedostali. Jednotlivá opatření lze hodnotit z hlediska časovosti jejich dopadů (zda daná opatření budou působit pouze krátkodobě, nebo naopak jejich působení bude dlouhodobé). Mezi opatření působících dlouhodobě rozhodně patří opatření investičního charakteru jako modernizace zemědělského hospodářství, podpora zpracování a využití biomasy. Dlouhodobý charakter mají i opatření zvyšující hospodářskou hodnotu půdy, lesů a životního prostředí. K těmto opatřením rozhodně patří pozemkové úpravy, zvyšování hospodářské hodnoty lesů, první zalesňování zemědělské půdy, změna druhové skladby lesů a další. Také v oblasti rozvoje venkova lze mezi dlouhodobě působící dopady spatřovat u opatření
48
základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova, základní technická infrastruktura, diverzifikace činností nezemědělské povahy a další. Je zřejmé, že každé z těchto opatření má svůj horizont a usilovat o naprostou nadčasovost není asi rozumné. Důležité však je, že tato opatření vytvářejí dobrý základ pro dlouhodobý pozitivní rozvoj. Některá opatření však mohou ve své podstatě působit antagonisticky jako např. vliv modernizace zemědělských hospodářství může vést ke snižování zaměstnanosti, výrazná podpora energie z obnovitelných zdrojů nemusí obstát v cenové konkurenci klasických paliv, nebo by mohla modernizace ovlivnit výši produkce, která je naopak omezována systémem národních kvót a limitů. Vlastní kvantifikovaná hodnocení jednotlivých ukazatelů úspěšnosti Programu jsou uvedeny v tabulkách přílohy č. 14 v kapitole 6, kde lze sledovat dopady celého Programu na vybrané indikátory jako jsou například ekonomický vývoj, zaměstnanost, produktivita práce, biodiverzita a další.
49
5
INFORMACE O OSÁCH A OPATŘENÍCH NAVRHOVANÝCH PRO KAŽDOU OSU A JEJICH POPIS, VČETNĚ KONKRÉTNÍCH OVĚŘITELNÝCH CÍLŮ A UKAZATELŮ, KTERÉ UMOŽŇUJÍ MĚŘIT POKROK, ÚČINNOST A ÚČELNOST PROGRAMU
5.1 Přehled os, priorit a opatření Číslo opatření podle Název skupiny opatření/ opatření / podopatření Skupina Osa Opatření Podopatření opatření OSA I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví I. 1. Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I. 1. 1. Modernizace zemědělských podniků I. 1. 2. Investice do lesů I. 1. 3. Přidávání hodnoty zemědělskýcm a potravinářskýcm produktům I. 1. 3. 1. Přidávání hodnoty zemědělskýcm a potravinářským produktům I. 1. 3. 2. Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství I. 1. 4. Pozemkové úpravy I. 2. Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU I. 2. 1. Seskupení producentů I. 3. Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu I. 3. 1. Další odborné vzdělávání a informační činnost I. 3. 2. Zahájení činnosti mladých zemědělců I. 3. 3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti I. 3. 4. Využívání poradenských služeb OSA II – Zlepšování životního prostředí a krajiny II. 1. Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy II. 1. 1. Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech II. 1. 2. Platby v rámci Natury 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku 200/60/ES (WFD) II. 1. 2. 1. Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě II. 1. 2. 2. Rámcové směrnice pro vodní politiku ES II. 1. 3. Agroenvironmentální opatření II. 1. 3. 1. Agroenvironmentální opatření - Postupy šetrné k životnímu prostředí (vč.ekologického zemědělství a integrované produkce)) II. 1. 3. 2. Agroenvironmentální opatření - Ošetřování travních porostů II. 1. 3. 3. Agroenvironmentální opatření - Péče o krajinu II. 2. Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy II. 2. 1. Zalesňování zemědělské půdy II. 2. 1. 1. První zalesnění zemědělské půdy II. 2. 1. 2. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití II. 2. 2. Platby v rámci Natury 2000 v lesích
50
Číslo opatření podle Název skupiny opatření/ opatření / podopatření Skupina Osa Opatření Podopatření opatření II. 2. 2. 1. Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu II 2. 3. Lesnicko-environmentální platby II. 2. 3. 1. Zlepšování druhové skladby lesních porostů II. 2. 4. Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesů II. 2. 4. 1. Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření II. 2. 4. 2. Neproduktivní investice v lesích OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova III. 1. Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova III. 1. 1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy III. 1. 2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III. 1. 3. Podpora cestovního ruchu III. 2. Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III. 2. 1. Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova III. 2. 2. Ochrana a rozvoj dědictví venkova III. 3. Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů, působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III III. 3. 1. Vzdělávání a informace III. 4. Opatření týkající se získávání dovedností a propagace za účelem přípravy a provádění strategie místního rozvoje III. 4. 1. Získávání dovedností, animace, provádění OSA IV – Leader IV. 1. Implementace místní rozvojové strategie IV. 1. 1. Konkurenceschopnost IV. 1. 2. Životní prostředí / obhospodařování území IV. 1. 3. Kvalita života / diverzifikace IV. 2. Realizace projektů spolupráce IV. 2. 1. Spolupráce IV. 3. Provoz místních akčních skupin IV. 3. 1. Provoz, získávání dovedností, animace
5.2 Popis navrhovaných opatření 5.2.1
OSA I - ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ
Osa I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Finanční alokace na osu I činí 22,39 % celkových prostředků EZFRV. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělských produktů, proto je na tyto účely soustředěno největší množství finančních prostředků.
51
Tab. - Priority, cíle a opatření osy I Priorita Cíl
I.1. Modernizace, inovace a kvalita Vytvořit silné zemědělsko-potravinářské odvětví, modernizovat zemědělské podniky, zavádět inovace a zvýšit kvalitu produktů.
Opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.2 Investice do lesů I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělskýcm a potravinářským produktům I.1.4 Pozemkové úpravy I.2.1. Seskupení producentů Priorita I.2 Přenos znalostí Cíl Vytvořit dynamické zemědělsko-potravinářské prostředí, rozšířit vzdělávání a poradenství a snížit věkový průměr pracovníků v zemědělství. Opatření I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti I.3.4 Využívání poradenských služeb
% z osy 92,18 38,72 11,94 15,92 23,61 1,99 % z osy 7,82 1,49 1,99 1,99 2,35
Skupina Opatření I.1 – Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I.1.1
Modernizace zemědělských podniků
Kód opatření: 121,124 Popis situace
Opatření vyplývá ze strategického cíle zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a svým zaměřením je určeno na podporu modernizace zemědělských podniků, kde je nedostatečná úroveň investic, jak stavebních tak technologických, v rostlinné i živočišné výrobě. Tato skutečnost je příčinou zastarávání technologického vybavení zemědělských podniků a také se odráží ve stavu zemědělských staveb, které ne vždy plně vyhovují moderním požadavkům welfare a ochrany životního prostředí. Nízká úroveň investic dále ovlivňuje nákladovost a efektivitu zemědělské výroby, produktivitu, tvorbu přidané hodnoty a tím celkovou konkurenceschopnost zemědělské výroby. S ohledem na rostoucí tlak spotřebitelů na bezpečnost potravin a maximální ekologický přístup při jejich produkci je jejím předpokladem dobře vybavená primární výrobní základna v rámci zemědělské výroby. V programovacím období 2004-2006 byl obdobný typ podpory úspěšně poskytován v rámci Operačního programu, opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku. Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - čl. 26 a 29. Charakteristika opatření
Podpora je zaměřena na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let. Cíle opatření
Zlepšení ekonomické výkonnosti podniků prostřednictvím lepšího využití produkčních. 52
faktorů. Využívání tržních příležitostí díky inovacím. Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovačních procesů. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl.města Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
• •
projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou, pro financování projektu lze využít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU,
Kategorie příjemců podpory
• •
Zemědělský podnikatel v souladu se zákonem č.85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a platném znění, (včetně školních statků). Podnikatelský subjekt, který je z převážné většiny vlastněn zemědělskými prvovýrobci, a předmětem jeho činnosti je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělské výrobě.
Způsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na: • investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb – využití brownfield upřednostňováno), včetně nezbytných manipulačních ploch, pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní, drůbeže a včelařství: − výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení, − výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby, − výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro objemná krmiva, • investice do techniky a technologií pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže, • investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb) pro rostlinnou výrobu, včetně: i. výstavby či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby, ii. výstavby či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur, iii. nezbytných manipulačních ploch. • investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu, včetně pořízení a obnovy závlahových zařízení, • stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch, • investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny, • investice spojené s vývojem a aplikací nových zemědělských produktů postupů a technologií v rostlinné nebo živočišné výrobě (způsobilé výdaje jsou hrazeny 53
zemědělskému podnikateli, který aplikuje výsledky výzkumu a vývoje ve spolupráci s dalšími subjekty podílejícími se na tomto vývoji nebo výzkumu). Forma a výše podpory
Dotace bude poskytnuta formou příspěvku na vynaložené způsobilé výdaje, a to maximálně do výše: • 60 % způsobilých výdajů na investice pořízené mladými zemědělci v oblastech Natury 2000 nebo znevýhodněných oblastech • 50 % způsobilých výdajů na investice pořízené ostatními zemědělci v oblastech Natury 2000 nebo znevýhodněných oblastech • 50 % způsobilých výdajů na investice pořízené mladými zemědělci v jiných oblastech, než oblastech Natury 2000 nebo znevýhodněných oblastech • 40 % způsobilých výdajů pořízené ostatními zemědělci v jiných oblastech, než oblastech Natury 2000 nebo znevýhodněných oblastech Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů. Částka způsobilých výdajů na jeden projekt činí od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory činí 90 mil. Kč za období 2007 - 2013. I.1.2
Investice do lesů
Kód opatření: 122,123,124,125 Popis situace
Opatření sleduje strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, zejména se zaměřuje na podporu rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkonnosti lesnických podniků, na restrukturalizaci lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prostředí v lesnictví. Podporované akce by měly řešit problematické oblasti, jako nízkou úroveň investic v lesnickém sektoru a zastaralé a technicky nevyhovující vybavení lesnických podniků. Dále podpora napomáhá řešit problémy spojené s nedostatečnou infrastrukturou v lesnictví. Na základě zkušeností z implementace opatření 1.3. Lesní hospodářství v OP Zemědělství v programovacím období 2004-2006 se v rámci Osy I Programu rozvoje venkova i nadále podpoří opatření zaměřená na investice do lesnických strojů a stavební investice do lesní infrastruktury. Navíc se podpora doplní o zvyšování hospodářské hodnoty lesů a technické vybavení pro finalizaci a pro tržní zhodnocení produktu v lesním hospodářství. Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - čl. 27, 28, 29 a 30. Charakteristika opatření
Podpora umožní zvýšit efektivnost lesního hospodářství zvýšením hospodářské hodnoty lesů, tj. opatřeními k zlepšení stavu lesních půd, prostřednictvím lokálních opatření k úpravě chemismu lesních půd včetně hnojení při obnově porostů, obnovou lesních porostů, zajištěním lesních porostů, zaváděním hospodářsky vhodnější dřevinné skladby v souladu s legislativou (rekonstrukce), ochranou lesních porostů či výchovou lesních porostů. 54
Zároveň podpora bude směřovat ke zlepšení lesnické techniky, která v současné době nesplňuje požadavky moderních technologií a nejsou tak splněny předpoklady pro konkurenceschopné hospodaření. Konkrétně se jedná o pořízení strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek a chodníků, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, zařízení pro turistiku a strojů a zařízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi. Také přispěje k vytváření a udržení stávajících malých provozů, které s sebou přinesou vytvoření pracovních míst pro nekvalifikované i kvalifikované pracovníky ve venkovských oblastech a zvýšení podílu lokálního zpracování dřevní suroviny (dojde ke zkvalitnění technického vybavení pro finalizaci a pro tržní zhodnocení produktu v lesním hospodářství). Zkvalitnění lesnické infrastruktury podpoří racionalizaci a ekologizaci v lesním hospodářství. Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let (netýká se zvýšení hospodářské hodnoty lesa). Cíle opatření
Zvýšení hospodářské hodnoty soukromých i obecních lesů, zvýšení diverzifikace a rozšíření tržních příležitostí. Zlepšení zpracování a marketingu surovin. Zlepšení infrastruktury. Využívání tržních příležitostí díky inovacím. Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovačních procesů. Zvýšení konkurenceschopnosti.
Vymezení podporovaných oblastí
Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl.města Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
• • •
•
Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU, projekt musí být v souladu s principy hospodaření stanovenými v lesních hospodářských plánech či lesních hospodářských osnovách,projekt splňuje požadavky Českého standardu Forest Stewardship Council, a to principu 6 – Vlivu hospodaření v lesích na životní prostředí: • vlastník lesa o výměře nad 500 ha má vypracovanou směrnici pro vymezení a ponechávání zlomů, pahýlů, vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetlení v dospívajících a dospělých porostech a tuto směrnici dodržuje. Množství dřeva ponechaného tímto způsobem k zetlení je nejméně 5 stromů na hektar v porostu a průměrně 30 m3 na hektar dospívajících a dospělých porostů na lesním majetku. • vlastník lesa o výměře do 500 ha ponechává v porostech k zetlení nejméně 5 stromů na hektar. projekt obsahuje souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí, a to v případě podpory:
55
• • •
•
úpravy chemismu lesních půd včetně hnojení při obnově porostů, výstavby lesních cest, výstavby, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy zařízení upravujících vodní režim v lesích.
v případě technického vybavení provozoven se podpora neposkytuje podnikům v nesnázích.
Kategorie příjemců podpory
Fyzická nebo právnická osoba (včetně školních statků), obec nebo jejich družení, hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení; v případě lesnické techniky včetně subjektů poskytující služby v lesnických činnostech. U podpory technického vybavení provozoven jsou příjemci podpory fyzické osoby nebo právnické osoby podnikající v lesnictví nebo souvisejícím odvětví, které mají méně než 10 zaměstnanců a jejichž roční obrat je nižší než 2 mil. € (dle doporučení Komise 2003/361/ES). Toto omezení se nevztahuje na pořízení investic spojených s vývojem nových technologií. Způsobilé výdaje
Zvyšování hospodářské hodnoty lesa – oblasti podpory jsou: • úprava chemismu lesních půd, včetně hnojení při obnově porostů, obnova lesních porostů, zajištění lesních porostů, zavádění hospodářsky vhodnější dřevinné skladby v souladu s legislativou (rekonstrukce), ochrana lesních porostů či výchovou lesních porostů. Lesnická technika – podporu lze poskytnout na: • pořízení strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek a chodníků, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, zařízení pro turistiku a strojů a zařízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi, • náklady spojené s vývojem a aplikací nových strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek a chodníků, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, zařízení pro turistiku a strojů a zařízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi (náklady jsou hrazeny fyzické nebo právnické osobě hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení, který aplikuje výsledky výzkumu a vývoje ve spolupráci s dalšími subjekty podílejícími se na tomto vývoji nebo výzkumu). Technické vybavení provozoven - podporu lze poskytnout na: • pořízení a modernizaci technologií (včetně nehmotných investic), které umožní zpracování a využití zůstatkové biomasy pro energetické a jiné účely, • vybudování, modernizaci malokapacitních venkovských provozů, které budou produkovat výrobky s větším podílem přidané hodnoty (včetně nehmotných investic), • náklady spojené s vývojem a aplikací nových lesnických produktů, postupů a technologií v malokapacitních venkovských provozech lesnické výroby a pořízení 56
technologií, které umožní zpracování a využití zůstatkové biomasy pro energetické a jiné účely (náklady jsou hrazeny fyzické osobě nebo právnické osobě hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení, který aplikuje výsledky výzkumu a vývoje ve spolupráci s dalšími subjekty podílejícími se na tomto vývoji nebo výzkumu). Lesnická infrastruktura - podporu lze poskytnout na: • výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy lesních cest, včetně souvisejících objektů, • výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy zařízení upravujících vodní režim v lesích, včetně souvisejících objektů, • výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy ostatních infrastrukturních objektů a zařízení sloužících lesnímu hospodářství. Forma a výše podpory
Druh podpory: přímá nenávratná dotace. Způsob financování: podílové financování. Výše podpory: • zvyšování hospodářské hodnoty lesů – sazba při míře podpory 50 % způsobilých výdajů (60 % způsobilých výdajů v rámci oblastí Natury 2000) • ostatní 50 % způsobilých výdajů. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů. Zvyšování hospodářské hodnoty lesa Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 20 000 Kč do 20 000 000 Kč na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory může být 60 000 000 Kč v období 2007 - 2013. Lesnická technika Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 20 000 Kč do 15 000 000 Kč na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory může být 30 000 000 Kč v období 2007 - 2013. Technické vybavení provozoven Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory může být 20 000 000 Kč v období 2007 – 2013. Lesnická infrastruktura Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 60 000 Kč do 20 000 000 Kč na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory může být 60 000 000 Kč v období
57
2007 - 2013. I.1.3
Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům
Kód opatření: 123, 124 Popis situace
Opatření navazuje na strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti zemědělskopotravinářského odvětví, zejména se zaměřuje na podporu výkonnosti zpracovatelských podniků, dále na rozvoj nových odbytišť pro zemědělské produkty, podporu marketingu zemědělských výrobků, rozvoje inovací v rámci zemědělsko–potravinářské výroby, a to spoluprací se subjekty podílejícími se na výzkumu a vývoji. Podporované akce by měly řešit problematické oblasti jako je nízká produktivita práce, nízký stupeň inovací, nízký podíl produkce s vyšší přidanou hodnotou a nedostatečná úroveň finalizace produktů včetně marketingového zaměření. V programovacím období 2004-2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Operačního programu Zemědělství, opatření 1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing. Podpora byla zaměřena na stavební a technologické investice do potravinářství. Finanční prostředky tohoto opatření se čerpaly v plné výši finančního plánu programu a poptávka byla větší než disponibilní zdroje. Vzhledem ke zkušenostem z implementace Operačního programu bylo toto opatření přejato v rámci Osy I do Programu rozvoje venkova. Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - čl. 28 a 29. Charakteristika opatření
Podpora je zaměřena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, a/nebo uvádění na trh, a/nebo vývoje nových produktů, procesů a technologií vztažených k produktům určeným pro lidskou spotřebu uvedeným v Příloze I Smlouvy o založení ES (s výjimkou produktů rybolovu) a dodržují standardy ES vztahující se k dotyčné investici. Investice zlepšují celkovou výkonnost podniku a přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví. Pokud jde o investici prováděnou za účelem splnění standardů ES, může být podpora poskytnuta pouze na investice, které provádějí drobné podniky za účelem splnění nově zavedených standardů ES. V takovém případě lze pro splnění uvedených standardů poskytnout odklad v délce nejvýše 36 měsíců ode dne, kdy se standard stane pro podnik závazným. Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let. Cíle opatření
Zlepšení zpracování a marketingu surovin a výrobků (popř. produktů). Využívání tržních příležitostí díky inovacím. Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovačních procesů. Zvýšení konkurenceschopnosti.
58
Vymezení podporovaných oblastí
Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl.města Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
• • • •
Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU, soulad s normami Společenství použitelnými pro dotyčné investice , provádět investice za účelem dodržování nově zavedených norem Společenství mohou pouze mikropodniky a odklad k této normě lze poskytnout v délce nejvýše 36 měsíců ode dne, kdy se norma stane pro podnik závaznou.
I.1.3.1. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - čl. 28. Kategorie příjemců podpory
Výrobce potravin nebo surovin určených pro lidskou spotřebu, který splňuje definici drobného, malého nebo středního podniku, popř. má méně než 750 zaměstnanců nebo obrat nepřesahující korunový ekvivalent částky 200 mil. EUR. Podpořit lze výrobce potravin nebo surovin určených pro lidskou spotřebu, které definuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a zároveň jsou uvedeny v Příloze I Smlouvy o založení ES, s výjimkou produktů rybolovu. Výrobce krmiv, který splňuje definici drobného, malého nebo středního podniku, popř. má méně než 750 zaměstnanců nebo obrat nepřesahující korunový ekvivalent částky 200 mil. EUR. Podpořit lze výrobce krmiv, které definuje zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve zněná pozdějších předpisů a zároveň jsou uvedeny v Příloze I Smlouvy o založení ES, s výjimkou produktů rybolovu. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje samostatný podnikatel, pokud splňuje kritéria doporučení Komise č. 2003/361/EC. Způsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na: • stavební a technologické investice vedoucí ke zlepšení zpracování zemědělských a potravinářských produktů, včetně nezbytných manipulačních ploch, • investice ke zlepšování a monitorování kvality zemědělských a potravinářských produktů, • investice spojené s vývojem a aplikací nových zemědělských a potravinářských produktů, postupů a technologií v zemědělsko-potravinářské výrobě (náklady jsou hrazeny výrobci potravin nebo surovin (viz definice žadatele), který aplikuje výsledky výzkumu a vývoje ve spolupráci s dalšími subjekty podílejícími se na tomto vývoji nebo výzkumu), • nákup zařízení přímo souvisejících s finální úpravou, balením a značením výrobků
59
ve vztahu ke zvyšování kvality včetně technologií souvisejících s dohledatelností produktů. Forma a výše podpory
Dotace bude poskytnuta formou příspěvku na vynaložené způsobilé výdaje, a to maximálně do výše: a) 50 % způsobilých výdajů projektu b) 25 % způsobilých výdajů projektu u podniků, na něž se nevztahuje definice drobného, malého a středního podniku, a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo obrat menší než 200 mil. EUR. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů. Částka způsobilých výdajů na jeden projekt činí od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory činí 90 mil. Kč za období 2007 - 2013. I.1.3.2. Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - čl. 29. Kategorie příjemců podpory
Výrobce potravin nebo surovin určených pro lidskou spotřebu definovaných zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a zároveň uvedených v Příloze I Smlouvy o založení ES, s výjimkou produktů rybolovu. Způsobilé výdaje
Náklady na spolupráci při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) týkající se přípravných operací, včetně designu, vývoje produktu, postupu nebo technologie a zkoušek a hmotných a/nebo nehmotných investic souvisejících s touto spoluprácí, a to před využitím nově vyvinutých produktů, postupů a technologií k obchodním účelům. Forma a výše podpory
Dotace bude poskytnuta formou příspěvku na vynaložené způsobilé výdaje, a to maximálně do výše 50 % způsobilých výdajů projektu. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů. Částka způsobilých výdajů je na jeden projekt minimálně 200 tis. Kč. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory činí 90 mil. Kč za období 2007-2013. I.1.4
Pozemkové úpravy
Kód opatření: 125
60
Popis situace
Pozemkové úpravy jsou jedním z klíčových faktorů pro rozvoj venkova. Prostřednictvím tohoto opatření je řešena problematika vlastnických vztahů pozemkové držby, nedostatečná zemědělská infrastruktura či absence prvků ekologické stability krajiny. Opatření také nepřímo napomáhá rozvoji podnikání a má nesporný efekt v oblasti udržitelného rozvoje krajiny. V programovacím období 2004-2006 byla tato podpora poskytována v rámci Operačního programu Zemědělství, podopatření 2.1.1. Pozemkové úpravy. Pozemkové úpravy byly řešeny také prostřednictvím předvstupního programu SAPARD. Vzhledem k dobrým zkušenostem z předešlé implementace a velké absorpční kapacitě této oblasti byla podpora přejata v rámci Osy I do Programu rozvoje venkova. Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova – čl. 30. Charakteristika opatření
Při provádění pozemkových úprav dochází k racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném katastrálním území a podle potřeby také k reálnému vytyčení těchto pozemků v terénu. Nedílnou součástí pozemkových úprav je i realizace tzv. „plánu společných zařízení“. Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let (netýká se geodetických projektů). Cíle opatření
Zlepšení infrastruktury včetně zajištění přístupnosti pozemků. Restrukturalizace pozemků a rozvoj půdního potenciálu. Vývoj rozsahu realizovaných KPÚ. Zvýšení konkurenceschopnosti. Zlepšení životního prostředí a krajiny
Vymezení podporovaných oblastí
Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl.města Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
• • • • • •
Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU, rozsah geodetických prací musí být v souladu s potřebami vytvoření návrhu pozemkových úprav, vytyčování nově navržených pozemků musí být provedeno na základě schváleného návrhu pozemkových úprav, realizace společných zařízení musí být v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav, vyměřování pozemků na základě § 21 a) zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších 61
předpisů musí být provedeno na základě požadavků vlastníků. Kategorie příjemců podpory
Pozemkové úřady Způsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na následující typy projektů: Realizace plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav • realizace opatření ke zpřístupnění pozemků, • realizace protierozních opatření pro ochranu půdního fondu • realizace vodohospodářských opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami, • realizace opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny. Geodetické projekty • zaměření území a všech polohopisných prvků a další geodetické práce prováděné za účelem zpracování návrhu pozemkových úprav, • vytyčení nově navržených pozemků na základě schváleného návrhu pozemkových úprav, • vyměřování pozemků na základě § 21a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Forma a výše podpory
Druh podpory: přímá nenávratná dotace Způsob financování: plné financování Výše podpory: 100% způsobilých výdajů Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů. Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 300 tis. Kč do 50 mil. Kč na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho příjemce podpory (tj. pozemkový úřad) může být 180 mil. Kč v období 2007 - 2013. Skupina Opatření I.2 Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU I.2.1
Seskupení producentů
Kód opatření:142 Popis situace
Opatření řeší zejména problém slabého postavení zemědělců a subjektů hospodařících v lesích na trhu, slabou vyjednávací pozici vůči zpracovatelům a odběratelům. V programovacím období 2004-2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci
62
Horizontálního plánu rozvoje venkova, opatření Zakládání skupin výrobců. Podpora z Horizontálního plánu rozvoje venkova byla zaměřena na zakládání a zlepšení činnosti skupin výrobců. Vzhledem k přetrvávajícímu zájmu na straně potenciálních žadatelů bude opatření pokračovat v rámci Osy I Programu rozvoje venkova. Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - čl. 35. Charakteristika opatření
Podpora se poskytuje na zakládání a činnost organizací výrobců, zejména na následující činnosti: • přizpůsobení produkce členů seskupení požadavkům trhu, • společné uvádění zboží na trh, včetně jeho přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávky odběratelům, • stanovení společných pravidel pro informace o produkci. Cíle opatření
Zajištění žádané úrovně odbytových uskupení v nových členských státech. Podpora nových členských států v oblasti přizpůsobení se evropskému trhu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Opatření se realizuje na území České republiky.
Podmínky poskytnutí podpory
• • • • • • •
Podporovaná činnost je v souladu s příslušnou právní úpravou, pro financování může být použit pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU, založení seskupení producentů v období 2007-2013, splnění podmínky minimální velikosti, seskupení producentů zajišťuje odbyt nezpracovaných zemědělských a lesnických komodit, všichni členové seskupení producentů jsou fyzickými nebo právnickými osobami, které produkují výrobky spadající do nezpracovaných zemědělských a lesnických komodit, zařazení seskupení producentů Státním zemědělským intervenčním fondem do programu podpory.
Kategorie příjemců podpory
Právnická osoba zařazená Státním zemědělským intervenčním fondem do opatření do konce roku 2013. Příjemcem podpory nemůže být seskupení producentů, kteří mají společný odbyt vybraných výrobků upraven speciálními nařízeními Rady ES nebo podléhají regulaci, jako je např. nařízení Rady č. 2200/1996 pro společnou organizaci trhu s čerstvým ovocem a zeleninou, nařízení Rady č. 104/2000 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a aquakultury.
63
Forma a výše podpory
Podpora bude mít formu přímé nenávratné dotace na založení organizací výrobců nebo založení seskupení organizací výrobců a na zajištění jejich fungování v průběhu pěti let počínaje datem uznání seskupení producentů. Pořadí roku od data uznání seskupení producentů
Výše roční podpory (vyjádřená v procentech z roční produkce uvedené na trh) v případě, že tato roční produkce uvedená na trh nepřesahuje částku 1 mil. EUR:
Výše roční podpory (vyjádřená v procentech z roční produkce uvedené na trh) v případě, že tato roční produkce uvedená na trh přesahuje částku 1 mil. EUR:
1. rok
5%
2,5 % maximálně však 100 tis. EUR
2. rok
5%
2,5 % maximálně však 100 tis. EUR
3. rok
4%
2,0 % maximálně však 80 tis. EUR
4. rok
3%
1,5 % maximálně však 60 tis. EUR
5. rok
2%
1,5 % maximálně však 50 tis. EUR
Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.
Skupina Opatření I.3 Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu I.3.1
Odborné vzdělávání a informační činnost
Kód opatření:111 Popis situace
Specifické charakteristiky zemědělské pracovní síly - špatná rekvalifikovatelnost a nízká mobilita, geriatrizace odvětví, podmíněná prvořadě nízkou úrovní mezd a přetrvávající disparitou mezd v zemědělství vůči jiným odvětvím, spolu s nízkou nabídkou zemědělských pracovních míst, nepříznivě podmiňují konkurenceschopnost zemědělské pracovní síly na agrárním i venkovském trhu práce i konkurenceschopnost odvětví jako takového. Proto bude podpora zaměřena na připravenost a informovanost v oblasti inovací vedoucích jak ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví tak k potřebné a různorodé diverzifikaci zemědělské činnosti. Opatření bude sledovat jeden ze strategických cílů Společenství, kterým jsou investice do lidského kapitálu. Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova – článek 21. Charakteristika opatření
Opatření má průřezový charakter a kromě osy I bude využíváno také v rámci témat osy II. Podpora je cílena na vzdělávací projekty zaměřené na získávání, prohlubování a inovaci znalostí a dovedností a šíření informací k jednotlivým opatřením EAFRD a k cílům Společné zemědělské politiky a to především v oblasti: • zákonných požadavků na hospodaření vztahující se k nárokům na přímé platby (cross -compliance), 64
• • •
• •
zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou slučitelné s trvale udržitelným rozvojem, zvyšování efektivnosti hospodaření subjektů působících v resortu, diverzifikace činnosti zemědělských podniků zachování a údržby krajiny a ochrany životního prostředí, řešení problémů souvisejících s erozí půdy, znečišťováním vod, snižování energetické zátěže, zvyšování biodiverzity a rozmanitosti krajiny, lesnického hospodaření podrobnosti stanoví národní předpis.
Cíle opatření
Zajištění vzdělávání a znalostí v technické i ekonomické oblasti. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
• • •
Podporovány jsou vzdělávací akce, které jsou realizovány na území České republiky (mimo území hl. města Prahy), schválené výběrovou komisí MZe, projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU.
Podmínky poskytnutí podpory
Podporovaný projekt nezahrnuje výuku organizovanou v rámci školské vzdělávací soustavy. Kategorie příjemců podpory
Fyzická nebo právnická osoba, která má vzdělávání nebo poskytování informací v předmětu činnosti, zaměření jejího projektu zahrnuje vzdělávací nebo informační akce odpovídající prioritám osy I a II a prioritám Společné zemědělské politiky a jejíž projekt je zpracován v požadované struktuře. Způsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na zabezpečení a provádění vzdělávacích a informačních aktivit včetně konzultací a praxe, které odpovídají účelu podpory, tj na: • zabezpečení výukových prostor a zařízení, • technické zabezpečení včetně nákladů na pronájem techniky a dodávku technických služeb, • přípravu a poskytnutí výukových a informačních materiálů, • nákup kancelářských potřeb v nezbytné míře, • vlastní organizaci vzdělávacích a informačních akcí – mzdové a režijní náklady organizátorů, • výdaje na činnost odborných lektorů (přednášejících), • náklady spojené se zajištěním překladů a tlumočení, • náklady na propagaci vzdělávacích a informačních aktivit.
65
Forma a výše podpory
Druh podpory: přímá nenávratná dotace Způsob financování: podílové financování Výše podpory: Příspěvek žadateli na realizaci projektu schváleného výběrovou komisí MZe do výše 75 % ceny způsobilých nákladů projektu. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů. Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 350 tis. Kč do 1,5 mil. Kč na jeden projekt vzdělávacích a informačních činností. Maximální výše podpory na jednoho předkladatele projektů je 10,5 mil. Kč pro období 2007 - 2013. I.3.2
Zahájení činnosti mladých zemědělců
Kód opatření:112 Popis situace
Opatření je spojeno se strategickým cílem zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství. Zaměřuje se na podporu rozvoje dynamického podnikání u zemědělců v nižší věkové kategorii a tím bude příznivě ovlivňovat věkovou strukturu zemědělců. Bude tak působit proti odchodu mladých pracovníků ze zemědělství a zlepšovat procento zaměstnanosti ve venkovských oblastech. V programovacím období 2004-2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Operačního programu Zemědělství, podopatření 1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům. Podpora mladým začínajícím zemědělcům v Operačním programu byla poskytována formou zvýhodněné míry podpory. Vzhledem k výše uvedené přetrvávající situaci na venkově bylo pro podporu zahájení činnosti mladých zemědělců v období 2007-2013 zvoleno samostatné opatření. Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - čl. 22. Charakteristika opatření
Podpora je zaměřena na stimulaci zahájení podnikání mladých zemědělců. Doba pro zachování účelu podpory činí 5 let. Cíle opatření
Podpora mladých zemědělců a strukturálních změn. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Projekt je realizován na území České republiky, mimo území hl.města Prahy.
66
Podmínky poskytnutí podpory
• • • •
Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU. žadatel předloží podnikatelský záměr na rozvoj své zemědělské činnosti, pokud je předmětem podnikatelského plánu investice prováděná za účelem dodržování stávajících norem Společenství, žadatel musí normu splnit nejpozději do 36 měsíců ode dne zahájení činnosti.
Kategorie příjemců podpory
Zemědělský podnikatel v souladu se zákonem č.85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v platném znění, který nedosáhl věku 40 let a zahajuje zemědělskou činnost poprvé. V případě, že mladý zemědělec zahajuje činnost v rámci právnické osoby, musí tento podnik řídit a zároveň se minimálně z 50 % podílet na základním jmění. Způsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na: • investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb), včetně nezbytných manipulačních ploch, pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní, drůbeže a včelařství, • výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení, • výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby, • výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro objemná krmiva, • investice do techniky a technologií pro živočišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže, • investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb) pro rostlinnou výrobu, včetně: iv. výstavby či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby, v. výstavby či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur, vi. nezbytných manipulačních ploch • investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu, • stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch, • nákup půdy, • investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny. Forma a výše podpory
Podpora bude poskytnuta formou jednorázové dotace. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.
67
Podpora bude poskytnuta do maximální výše 1,2 mil. Kč za období 2007 - 2013. I.3.3
Předčasné ukončení zemědělské činnnosti
Kód opatření: 113 Popis situace
Podporou je zejména řešen problém nepříznivé věkové struktury zemědělců a nízký příliv mladých pracovníků do zemědělství. Obdobně jako u opatření I.3.2. Programu rozvoje venkova má opatření za cíl zlepšení věkové struktury zemědělců a přispěje k vyšší výkonnosti zemědělských podniků a intenzivnějšímu zavádění inovací. V programovacím období 2004-2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Horizontálního programu rozvoje venkova, opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova - čl. 23. Charakteristika opatření
Opatření motivuje starší zemědělce po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a vytvořit tak prostor pro nástup mladších zemědělců, což může přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Cíle opatření
Dosažení podstatných strukturálních změn v rámci sektoru zemědělství. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Opatření je realizováno na území České republiky, mimo území hl.města Prahy. Podmínky poskytnutí podpory:
• •
postupitel (žadatel) - osoba předávající zemědělský podnik, nabyvatel - osoba přebírající zemědělský podnik.
A. Postupitel (žadatel) zemědělského podniku (může být pouze fyzická osoba): • musí být zemědělským podnikatelem (v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v platném znění) a ukončí veškerou podnikatelskou činnost v zemědělství, • ke dni podání žádosti dosahuje věku alespoň 55 let a v den podání žádosti nedosahuje věku potřebného pro nárok na starobní důchod, anebo nesmí být o více než deset let mladší, než je běžný věk odchodu do důchodu, • po dobu alespoň 10 kalendářních let před podáním žádosti provozoval jako podnikatel zemědělskou výrobu, z toho nejméně poslední 3 kalendářní roky vlastním jménem a na vlastní odpovědnost v převáděném zemědělském podniku, který po celou dobu 3 let dosahoval výměry nejméně 5 ha zemědělské půdy vedené v evidenci půdy.
68
B. Nabyvatel zemědělského podniku (může být fyzická nebo právnická osoba): • musí být zemědělským podnikatelem (v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v platném znění) se sídlem nebo místem podnikání na území ČR, • musí se zavázat, že bude nejméně po dobu 5 let podnikat v zemědělství (včetně obhospodařování zemědělských pozemků) na zemědělském podniku převedeném od postupitele (žadatele) a že nepřevede tento zemědělský podnik (včetně zemědělských pozemků) po dobu minimálně pěti let, s výjimkou případů vyšší moci, • jde-li o fyzickou osobu, musí být ke dni podání žádosti o zařazení mladší 40 let a zahájí zemědělskou činnost dle čl. 22 a splňuje podmínky odborné způsobilosti, nebo musí být ke dni podání žádosti mladší 50 let a podnik přebírá za účelem rozšíření svého podniku a splňuje podmínky odborné způsobilosti, • jde-li o právnickou osobu, která přebírá podnik za účelem rozšíření svého podniku, musí být všichni statutární zástupci mladší 40ti let ke dni podání žádosti o zařazení,, a alespoň jeden člen statutárního orgánu musí splňovat podmínku odborné způsobilosti. Způsob převodu zemědělského podniku: Uvolněný podnik musí být nabyvateli převeden postupitelem formou smlouvy o prodeji podniku. Kategorie příjemců podpory
Fyzická osoba, tj. postupitel, splňující podmínky pro poskytnutí podpory. Způsob stanovení podpory
Podpora je žadateli (postupiteli) poskytována po dobu nejvýše 15 kalendářních let, počínaje rokem, v němž byl žadatel do programu zařazen. Podpora se neposkytne žadateli (postupiteli) počínaje kalendářním rokem, v němž dosáhne 70 let věku. Jakmile začne stát vyplácet postupiteli obecný předčasný důchod nebo starobní důchod dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v platném znění, bude podpora z titulu předčasného ukončení zemědělské činnosti poskytována jako doplněk k vyměřenému důchodu (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v platném znění). Částka poskytovaná na základě tohoto opatření bude tedy krácena o částku vyměřenou jako důchod (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění v platném znění). Forma a výše podpory
Podpora bude mít formu 1 roční dotace. Postupitel bude pobírat roční podporu vypočtenou na základě paušální sazby 75 000 Kč a částky vypočtené na základě počtu převedených hektarů zemědělské půdy násobených sazbou 4 700 Kč, přičemž horní hranice počtu hektarů zahrnutých do výpočtu je 30. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.
I.3.4
Využívání poradenských služeb
Kód opatření: 114
69
Popis situace
Opatření je proto určeno ke zlepšení informovanosti podnikatelů v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství, vlastníků lesa, sdružení vlastníků, nájemců lesa, odborných lesních hospodářů a dalších osob podílejících se na resortních a dalších činnostech ve venkovské krajině. Cílem je usnadnit orientaci a podpořit zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou zároveň slučitelné se zájmy zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí. Legislativní rámec
Nařízení Rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova – článek 24. Charakteristika opatření
Opatření má průřezový charakter a kromě osy I bude využíváno také v rámci témat osy II. Předmětem podpory je: • finanční podpora pro zemědělce ke krytí nákladů při využívání služeb zemědělského poradenského systému, který bude zemědělcům poskytovat poradenské služby ke zvyšování manažerských schopností pro zvyšování výkonnosti jejich hospodaření a dodržování zásad SZP nejméně v rozsahu povinných norem Společenství v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a údržby krajiny, zdraví lidí, zvířat a rostlin a potravinové bezpečnosti a norem bezpečnosti práce. Finanční podpora bude dále sloužit k podpoře šetrného způsobu hospodaření v souvislosti např. s agroenvironmentálními opatřeními, • finanční podporu vlastníkům lesa, nájemcům lesa a podnikatelským subjektům v lesním hospodářství pro poradenství v okruzích platné legislativy včetně příslušnosti orgánů státní správy a procesních lhůt (ochrana životního prostředí, pracovně právní vztahy, bezpečnost práce aj.), norem příslušného certifikačního systému, managementu a marketingu, logistiky, nových technologií. Cíle opatření
Zlepšení trvale udržitelného managementu podniku. Zlepšení a usnadnění managementu a zlepšení výkonu díky dalšímu rozvoji lidského potenciálu. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Poradenská služba je realizována na území České republiky (mimo území hl. města Prahy). Podmínky poskytnutí podpory
• • •
Poradenská služba je v souladu s příslušnou právní úpravou, pro každou schválenou žádost se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU, poradenské služby se týkají zákonných požadavků uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a odpovídají vodítkům VI/185/250/04 v platném znění.
70
Kategorie příjemců podpory
Fyzická osoba – zemědělský podnikatel (nebo SHR do 1.5.2009), právnická osoba podnikající v zemědělství (v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v platném znění). Fyzická nebo právnická osoba hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení. Způsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout jako příspěvek na nákup poradenských a konzultačních služeb, které odpovídají účelu podpory. Forma a výše podpory
Druh podpory: přímá nenávratná dotace Způsob financování: podílové financování Výše podpory: Podpora za poskytnuté poradenské služby bude poskytována max. do výše 80 % způsobilých nákladů. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů. Způsobilé výdaje, na které může být poskytnuta podpora jsou stanoveny do 45 tis. Kč. Maximální výše podpory na jednoho příjemce je 315 tis. Kč pro období 2007 – 2013.
71
5.2.2
OSA II - ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY
Tab. 7 - Priority, cíle a opatření osy II Priorita
Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin Cíl Podpora zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí vedoucích % z osy k biologické rozmanitosti a podpora vhodných zemědělských systémů pro 76,50 zachování venkovské krajiny. Podpora ochrany životního prostředí na zemědělské půdě a v lesních oblastech s vysokou přírodní hodnotou. Opatření II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby 38 poskytované v jiných znevýhodněných oblastech II.1.2.1 Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě a Rámcové směrnice pro 0,34 vodní politiku 2000/60/ES - Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě II.1.3.1 Agroenvironmentální opatření - Postupy šetrné k životnímu prostředí 11,23 (vč.ekologického zemědělství a integrované produkce) II.1.3.2 Agroenvironmentální opatření - Ošetřování travních porostů 25,12 II.2.2. Platby v rámci Natury 2000 v lesích 0,78 II.2.3. Lesnicko-environmentální platby 1,03 Priorita Ochrana vody a půdy Cíl Ochrana jakosti povrchových a podzemních vodních zdrojů prostřednictvím % z osy opatření zaměřených na protierozní ochranu a vhodné používání zemědělského 17,60 půdního fondu. Opatření II.1.3.3. Agroenvironmentální opatření - Péče o krajinu 14,41 II.1.2.2 Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě a Rámcové směrnice pro 3,19 vodní politiku 2000/60/ES – Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES (WFD) Priorita Zmírňování klimatických změn Cíl Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím stávajícího % z osy lesnického potenciálu a možností jeho rozšíření a zachování pozitivních funkcí 5,90 lesa. Opatření II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy 4,10 II.2.4. Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesů 1,80
II.1 Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy II.1.1
Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA)
Kód opatření 211,212 Popis situace
Podpory na opatření „Méně příznivé oblasti“ jsou v ČR vypláceny na travní porosty, mají nejen charakter ekonomicko-sociálních podpor, směřujících k udržení příjmové stability zemědělců hospodařících v horších přírodních podmínkách, ale také povahu restrukturalizačního opatření, které podporuje chov skotu a dalších hospodářských zvířat,
72
využívajících travní porosty. Legislativní rámec
Opatření platby za přírodní znevýhodnění je navrhováno ve shodě s nařízením Rady (ES) č.1698/2005 článek 37, 50, 51 a 93 a s prováděcím nařízením Komise (ES). Podrobnosti k provádění opatření stanoví národní prováděcí legislativa. Podpora méně příznivých oblastí je v ČR poskytována v souladu s národní právní úpravou zakotvenou v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Podpora méně příznivým oblastem byla využívána již v předvstupním období v letech 1998 až 2003. Po přistoupení ČR k EU bylo, ve vazbě na Horizontální plán rozvoje venkova a výše uvedený zákon o zemědělství, vydáno prováděcí nařízení vlády č. 241/2004 Sb., prostřednictvím něhož je realizována podpora méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními v období 2004 až 2006. Charakteristika opatření
Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami s cílem zachovat venkovskou krajinu, podpořit systémy šetrné k životnímu prostředí, přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů. Cíle opatření
Přispět k zemědělskému využívání půdy ve znevýhodněných oblastech. Trvale udržitelné využití zemědělské půdy. Zlepšení životního prostředí a krajiny.
Rozsah opatření
Titul
Možný rozsah
Očekávaný rozsah
Cílenost
Platby za přírodní znevýhodnění
1 729 700 ha
750 000 ha
Travní porost v oblastech LFA
Vymezení podporovaných oblastí
Rozsah LFA Rozsah méně příznivých oblastí je aktualizován, při zachování stávající metodiky vymezení LFA pro období 2004 - 2006. Úprava spočívá v aktualizaci vstupních dat pro vymezení, a to výměry správních celků v ČR dle ČÚZK k 1.1.2005, včetně rebonitací BPEJ a jejich zastoupení na území správních celků ke dni 30. 6. 2005. Dále byla provedena aktualizace nadmořských výšek a svažitostí podle digitálního modelu terénu u horských oblastí. Rozsah LFA odrážející aktuální vstupní data pro vymezení uvádí následující tabulka.
73
Méně příznivé oblasti při ponechání vymezení platného k 1.1.2005
Typ LFA
Celková výměra území ( dle ČÚZK k 31.12.2005) tis.ha
%
ZPF (dle LPIS) tis.ha
%
Z toho: Orná půda (dle LPIS)
Z toho: TTP (dle LPIS)
tis.ha
tis.ha
% zornění
% zatravnění
Horská
1716,7
21,8
461,6
13,1
137,7
3,9
322,5
9,2
Ostatní
2300,4
29,2 1074,0
30,6
770,4
21,9
300,3
8,5
219,0
6,2
84,1
2,4
133,1
3,8
Specifická
627,1
8,0
LFA celkem
4 644,1
58,9 1754,6
49,9
992,2
28,2
755,9
21,5
Příznivá oblast
3 242,6
41,1 1759,9
50,1
1599,9
45,5
122,9
3,5
Celkem ČR
7 886,7
100 3514,5
100,0
2592,1
73,7
878,8
25,0
Kritéria pro stanovení méně příznivých oblastí Na základě kritérií daných nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a s přihlédnutím k přírodním, ekonomickým a demografickým podmínkám v České republice byla stanovena následující kritéria pro vymezení méně příznivých oblastí: Horské oblasti (značení H) – (stanovená dle čl. 50 odst. 2, v souladu s čl. 93 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005) Pro vymezení horských oblastí byla použita následující kritéria: • průměrná nadmořská výška území obce nebo katastrálního území (k.ú.) větší nebo rovna 600 m n.m. • nebo průměrná nadmořská výška území obce nebo k.ú. větší nebo rovna 500 a menší než 600 m n.m. a zároveň svažitost nad 15 % na ploše větší než 50 % výměry celkové půdy v obci nebo k.ú. Ostatní méně příznivé oblasti (značení O) – (stanovená dle čl. 50 odst. 3 písm. a) v souladu s čl. 93 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005) Ostatní méně příznivé oblasti jsou ucelená území, která zároveň splňují všechna tato kritéria: • v rámci okresu (NUTS IV): - průměrná výnosnost zemědělské půdy nižší než 34 bodů (80 % průměru ČR) • v rámci kraje (NUTS III): - hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km2 - podíl pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu větší než 8 % Oblasti se specifickými omezeními (značení S) – (stanovená dle čl. 50 odst. 3 písm. b) v souladu s čl. 93 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005) Specifické oblasti zahrnují území splňující následující kritéria: •
Území obcí nebo katastrálních území v podhorských oblastech na severozápadě a východě ČR, s průměrnou výnosností půdy nižší než 34 bodů. Zemědělství v těchto příhraničních oblastech má dlouhodobě specifické postavení v rámci ČR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržení a obnovení kulturního rázu krajiny, jako rekreační
74
zázemí měst a rozvoj turistiky. •
Jednotlivá území obcí a katastrálních území s výnosností půdy nižší než 34 bodů nebo katastrální území s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitostí nad 7o na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy území obcí a katastrálního území, která se nacházejí uvnitř příznivých (nezařazených) oblastí. Na těchto územích je třeba zachovat zemědělskou výrobu za účelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostředí.
•
Území obcí, která byla zařazena v LFA v období 2004 - 2006 a vlivem aktualizace vstupních dat již nesplňují kritéria pro vymezení LFA, zůstávají v LFA do roku 2010, z důvodu zachování možnosti splnit závazek provozování zemědělské činnosti po dobu minimálně 5 let od první platby vyrovnávacího příspěvku, žadatelům hospodařícím v LFA oblastech vymezených pro období 2004 - 2006, kteří by byli v rámci aktualizace vstupních dat vyřazení. O vyrovnávací příspěvek v těchto oblastech může požádat pouze ten žadatel, který již žádal o vyrovnávací příspěvek na půdní bloky/díly v předchozím kalendářním roce.
Využití hodnocení zemědělského půdního fondu výnosovou metodou je stanoveno v příloze č. 3 . V příloze č. 4 je uvedena metodika vymezení LFA Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel o vyrovnávací příspěvek musí splňovat následující podmínky: •
Musí hospodařit nejméně na 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost v méně příznivých oblastech (LFA).
•
Musí vstoupit do opatření minimálně s 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost.
•
Musí se zavázat, že bude provozovat zemědělskou činnost nejméně po dobu 5 kalendářních let následujících po roce, ve kterém mu bude poprvé poskytnut vyrovnávací příspěvek, a to nejméně v rozsahu minimální výměry v LFA pro vstup do opatření.
•
V oblastech Sx lze požádat o vyrovnávací příspěvek na půdní bloky / díly, na které již bylo žadatelem žádáno o vyrovnávací příspěvek v předchozím kalendářním roce.
Popis managementu •
Žadatel musí hospodařit v souladu s dobrými zemědělskými a environmentálními podmínkami stanovenými v souladu s článkem 5 a přílohou IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003. Tyto požadavky jsou uvedeny v příloze č.2.
•
Žadatel musí v příslušném kalendářním roce po stanovené období užívat zemědělskou půdu, na kterou žádá poskytnutí podpory.
•
Žadatel je povinen zajistit, aby kultury travních porostů byly spásány nebo posečeny minimálně dvakrát ročně (v odůvodnitelných případech jedenkrát ročně) ve stanoveném termínu. Posečená hmota bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie.
•
Žadatel musí dodržovat intenzitu chovu býložravců ke stanovenému dni v intervalu
75
0,2 DJ/ha travního porostu až 1,5 DJ/ha evidované zemědělské půdy obhospodařované žadatelem, nejde-li o hospodaření v ochranných pásmech 1. stupně stanovených k ochraně vydatnosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Přepočítávací koeficienty hospodářských zvířat na DJ – viz. příloha č. 1. •
Žadatel musí po přechodu ČR na plný systém přímých plateb splňovat v celém hospodářství závazné požadavky podle článků 4 a přílohy III nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (Cross-compliance).
Kategorie příjemců podpory
Příjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou činnost vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou zemědělskou půdu, splňuje kritéria pro vstup do opatření a plní podmínky pro poskytnutí podpory. Způsob stanovení podpory
Sazby vyrovnávacího příspěvku pro jednotlivé typy LFA diferenciační procento
horské oblasti
ostatní oblasti
oblasti specifickými omezeními
105 %
4 680 Kč/ha
3 490 Kč/ha
-
(tj. 157,13 EUR/ha)
(tj.117,18 EUR/ha)
-
-
100 %
se
3 420 Kč/ha (tj. 114,83 EUR/ha)
90 %
4 014 Kč/ha
-
-
2 820 Kč/ha
2 736 Kč/ha
(tj. 94,68 EUR/ha)
(tj. 91,86 EUR/ha)
(tj. 134,77 EUR/ha) 85 % *
kurz 29,784 CZK/EUR
Diferenciace vyrovnávacích příspěvků dle oblastí V horských oblastech budou sazby diferencovány následujícím způsobem: •
•
obec, příp. k.ú. s průměrnou nadmořskou výškou celého území větší nebo rovnou 600 m n.m. nebo s průměrnou nadmořskou výškou celého území větší nebo rovno 500 a menší než 600 m n.m. a zároveň svažitostí nad 15 % na ploše větší než 50 % výměry celkové půdy v obci nebo k.ú. – 105 % průměrné sazby pro horskou oblast (typ HA) obce, příp. k.ú. v horské oblasti nesplňující kritéria uvedená pro typ HA – 90 % průměrné sazby pro horskou oblast (typ HB)
V ostatních méně příznivých oblastech budou sazby diferencovány následujícím způsobem: • •
obce, příp. k.ú. s výnosností půdy nižší než 34 bodů - 105 % průměrné sazby pro ostatní méně příznivou oblast (typ OA) obce s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů - 85 % průměrné sazby pro ostatní
76
méně příznivou oblast (typ OB) V oblastech se specifickými omezeními budou sazby diferencovány následujícím způsobem: •
obce a katastrální území s výnosností půdy nižší než 34 bodů nebo katastrální území s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitostí nad 7o na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy – 100 % průměrné sazby pro oblasti se specifickými omezeními (typ S)
•
obce, které vlivem aktualizace vstupních dat již nesplňují kritéria pro vymezení LFA 85% průměrné sazby pro oblasti se specifickými omezeními (typ Sx)
V příloze č.5 je uvedeno odůvodnění plateb na jednotlivé typy LFA. Forma a výše podpory
Dotace má formu vyrovnávacího příspěvku poskytovaného jako sazba v Kč na hektar oprávněné plochy – půdního bloku evidovaného v LPIS s kulturou travní porost v LFA.
II.1.2. Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové směrnice pro vodní polititku 2000/60/ES (WFD) Kód opatření 213 Popis situace
V jádrových územích národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) se nachází lidskou činností podmíněná druhově bohatá společenstva luk a pastvin. Z důvodu minimalizace zásahu do okolních přírodních ekosystémů není na těchto lokalitách umožněno hnojení (výslovný zákaz dle § 16 odst. 2 písm. d) a § 26 odst. 2 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Z důvodu obtížných podmínek hospodaření (vzdálenost, náročný terén, nízká produkce biomasy v důsledku zákazu hnojení) existuje hrozba, že zemědělci upustí od hospodaření na loukách a pastvinách v jádrových zónách velkoplošných chráněných území a tyto druhově bohaté travní porosty závislé na zemědělském obhospodařování budou degradovat. Podpora v oblastech Natura 2000 a současně v 1. zónách NP a CHKO (oblasti s environmentálními omezeními) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1257/1999 (čl.16) byla v ČR realizována od roku 2005 v návaznosti na vyhlášení oblastí dle směrnice Rady 79/409/EHS a oblastí dle směrnice Rady 92/43/EHS vedených na seznamu schváleném Evropskou komisí. Platby související se Směrnicí 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Cíle opatření
Pomoc zemědělcům při řešení specifického znevýhodnění vyplývajícího z implementace evropských směrnic pro soustavu Natura 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku ES. Trvale udržitelné využití zemědělské půdy. Zlepšení životního prostředí a krajiny.
77
II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě Legislativní rámec
Podopatření platby v rámci Natura 2000 je navrhováno ve shodě s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 článek 38. Podpora oblastí Natura 2000 je v ČR poskytována v souladu s národní právní úpravou zakotvenou v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Po přistoupení ČR k EU bylo ve vazbě na Horizontální plán rozvoje venkova pro období 2004 – 2006 (podle NR (ES) 1257/1999, čl. 16) a výše uvedený zákon o zemědělství vydáno prováděcí nařízení vlády č. 241/2004 Sb., jehož prostřednictvím je realizována podpora méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními v období 2004 až 2006. Vzhledem k tomu, že oblasti Natura 2000 byly jednotlivými nařízeními vlády vymezovány až na sklonku roku 2004, je vyrovnávací příspěvek do E oblastí poskytován od roku 2005. Charakteristika podopatření
Toto podopatření je zaměřeno na podporu zemědělců hospodařících v oblastech Natura 2000 (oblasti vyhlášené dle směrnice Rady 79/409/EHS a oblasti vyhlášené dle směrnice Rady 92/43/EHS) a současně v 1. zónách NP a CHKO, s cílem přispět k zachování venkovské krajiny, podpořit systémy hospodaření šetrné k životnímu prostředí a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů. Cíle podopatření
Ochrana biodiverzity, zejména : 1. populací ptactva 2. ZPF s vysokou přírodní hodnotou 3. druhové skladby porostů Trvale udržitelné využívání zemědělské půdy a ochrana ostatních přírodních zdrojů (zejména vodních zdrojů). Vymezení podporovaných oblastí
Podpory se poskytují na celém území České republiky v oblastech vymezených jako Natura 2000 a současně se nacházejících v 1. zónách NP a CHKO. Rozsah podopatření
Titul Platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě
Možný rozsah
Očekávaný rozsah
Cílenost
10 000 ha
8 000 ha
oblasti Natura 2000 v 1. zónách NP a CHKO
Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel o podporu musí splňovat následující podmínky: • Musí hospodařit nejméně na 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost v oblasti území Natura 2000 v 1. zónách NP a CHKO. • Musí vstoupit do podopatření minimálně s 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost.
78
•
Musí se zavázat, že bude provozovat zemědělskou činnost po dobu minimálně 5 let od první platby podpory, s výjimkou případu zásahu vyšší moci, a to nejméně v rozsahu minimální výměry pro vstup do podopatření.
Popis managementu • Žadatel musí hospodařit v souladu s dobrými zemědělskými a environmentálními podmínkami stanovenými v souladu s článkem 5 a přílohou IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003. Stanoveny v příloze č. 2. • Žadatel musí v příslušném kalendářním roce po stanovené období užívat zemědělskou půdu, na kterou žádá poskytnutí podpory. • Žadatel je povinen zajistit, aby kultury travních porostů byly spásány nebo posečeny minimálně dvakrát ročně (v odůvodnitelných případech jedenkrát ročně) ve stanoveném termínu. Posečená hmota bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie. • Neaplikovat žádná hnojiva a statková hnojiva. V případě pastvy dodat ročně maximálně 30 kg N/ha výměry pasených ploch. Do evidence hnojení zapsat množství N dodaného pasenými zvířaty do 30 dnů po skončení pastvy nebo dalšího pobytu zvířat. • Žadatel musí po přechodu ČR na plný systém přímých plateb splňovat v celém hospodářství závazné požadavky podle článků 4 a přílohy III nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (Cross-compliance). Kategorie příjemců podpory
Příjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou činnost vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou zemědělskou půdu a splňuje kritéria pro vstup do podopatření. Způsob stanovení podpory
Výše vyrovnávacího příspěvku je stanovena jako 100 % kompenzace ztráty příjmů ze snížené produkce z důvodu zákazu hnojení ve stanovených oblastech. S ohledem na skutečnost, že na území Natura 2000 v 1. zónách NP a CHKO je prioritním cílem neprovádět intenzivní zemědělskou výrobu, je stanoven pouze vyrovnávací příspěvek na extenzivní obhospodařování travních porostů. Forma a výše podpory
Dotace má formu vyrovnávacího příspěvku poskytovaného jako sazba v Kč na hektar travního porostu v území Natura 2000 v 1. zóně NP a CHKO – viz. příloha č. 6. Sazba vyrovnávacího příspěvku v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě Ha oprávněné plochy Oblasti Natura 2000 v 1. zónách NP a CHKO
3 355 Kč/ha (tj. 112,64 EUR/ha)
*
kurz 29,784 CZK/EUR
79
II.1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku ES Toto podopatření bude dopracováno v souladu s článkem 38 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 v návaznosti na schválení 8 plánů oblastí povodí (Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje), kraji podle jejich územní působnosti do 22. 12. 2009.
80
II.1.3. Agroenvironmentální opatření Kód opatření 214 Popis situace
V rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) se jednalo o opatření s největším objemem finančních prostředků poskytovaných do zemědělství. Agroenvironmentální opatření (AEO) byla v roce 2004 realizována na celkové ploše 1 166 tis. ha a v roce 2005 na celkové ploše 1 168 tis. ha. Z podopatření byl největší zájem o realizaci podopatření Ošetřování travních porostů, které bylo v roce 2005 uplatněno na 61 % celé plochy realizovaných AEO. Podíl podopatření Postupy šetrné k životnímu prostředí (20,6 % z celkové plochy AEO), které zahrnuje titul ekologické zemědělství (EZ) a titul integrovaná produkce (IP), mírně převyšuje podíl podopatření Péče o krajinu (18,3 % z celkové plochy AEO). Legislativní rámec
Agroenvironmentální opatření jsou navrhována ve shodě s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 článkem 39, 50 a 51 a s prováděcím nařízením Komise (ES). Podrobnosti k provádění jednotlivých agroenvironmentálních opatření, jednotlivých podopatření, titulů a managementů stanoví národní prováděcí legislativa. Agroenvironmentální opatření byla v ČR prováděna již v předvstupním období na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných prováděcích nařízení vlády, v podobě tzv. programů podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství. Jednalo se zejména o programy podpory ekologického zemědělství, údržby travních porostů a zatravnění. Po přistoupení ČR k EU bylo ve vazbě na HRDP a výše uvedený zákon o zemědělství vydáno prováděcí nařízení vlády č. 242/2004 Sb., prostřednictvím něhož jsou uplatňována agroenvironmentální opatření v období 2004 až 2006 se závazky uzavřenými až do roku 2010. Charakteristika opatření
Opatření má za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržbu krajiny. Všechna navržená podopatření v rámci AEO mají společných několik základních podmínek: •
Jsou realizována v podobě pětiletých závazků,
•
žadatel musí hospodařit v souladu s dobrými zemědělskými a environmentálními podmínkami stanovenými v souladu s článkem 5 a přílohou IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (viz. příloha č. 2),
•
žadatel dodržuje minimální požadavky, jež se týkají používání hnojiv a statkových hnojiv, a to tak, že vede a nejméně 7 let uchovává evidenci o množství, druhu a době použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů podle jednotlivých pozemků, kultur a let v souladu se zvláštním právním předpisem (zákon o hnojivech),
•
žadatel dodržuje minimální požadavky, jež se týkají používání přípravků na ochranu rostlin, a to tak, že dodržuje pravidla skladování a manipulace s chemickými látkami
81
v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon o rostlinolékařské péči) tak, aby nedocházelo ke kontaminaci složek životního prostředí, •
minimální výměra žadatelem obhospodařované agroenvironmentálních opatření musí činit:
půdy
pro
vstup
do
1. 5 ha zemědělské půdy vedené v LPIS, nejde-li o hospodaření podle bodů 2 až 7, 2. 2 ha zemědělské půdy vedené v LPIS, jde-li o hospodaření v územích národních parků nebo chráněných krajinných oblastí, 3. 1 ha zemědělské půdy vedené v LPIS, jde-li o hospodaření v systému ekologického zemědělství, 4. 0,5 ha zemědělské půdy vedené v LPIS, jde-li o pěstování zeleniny nebo speciálních bylin v systému ekologického zemědělství nebo pěstování zeleniny v systému integrované produkce, 5. 0,25 ha vinic, ovocných sadů nebo chmelnic vedených v LPIS, jde-li o hospodaření v systému ekologického zemědělství, 6. 1 ha ovocných sadů vedených v LPIS, jde-li o hospodaření v integrované produkci ovoce 7. 0,5 ha vinic vedených v LPIS, jde-li o hospodaření v integrované produkci révy vinné, •
žadatel musí po přechodu ČR na plný systém přímých plateb splňovat v celém hospodářství závazné požadavky podle článků 4 a přílohy III nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (Cross-compliance).
Vzájemná kombinovatelnost podopatření z hlediska platby AEO v EAFRD a AEO v HRDP – viz. příloha č. 8 Vzájemná kombinovatelnost na jednom dílu půdního bloku AEO v EAFRD a AEO v HRDP – viz. příloha č. 8 Vzájemná kombinovatelnost podopatření z hlediska platby v EAFRD– viz. příloha č. 8 Vzájemná kombinovatelnost podopatření na jednom dílu půdního bloku v EAFRD – viz. příloha č. 8 Cíle opatření
Integrace agroenvironmentálních postupů v zemědělství Trvale udržitelné využití zemědělské půdy Zlepšení životního prostředí a krajiny Vymezení podporovaných oblastí
Podopatření lze aplikovat na celém území ČR.
82
Přehled opatření
Podopatření A: Postupy šetrné k životnímu prostředí Titul A1: Ekologické zemědělství Titul A2: Integrovaná produkce Podopatření B: Ošetřování travních porostů Podopatření C: Péče o krajinu Titul C1: Zatravňování orné půdy Titul C2: Pěstování meziplodin Titul C3: Biopásy
Kategorie příjemců podpory
Příjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou činnost vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost, obhospodařuje evidovanou zemědělskou půdu a splňuje kritéria pro vstup do opatření a plní podmínky poskytnutí podpory. II.1.3.1. Podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí Charakteristika podopatření
Podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí zahrnuje 2 tituly: ekologické zemědělství (EZ) a integrovanou produkci (IP). Integrovaná produkce tvoří mezistupeň šetrných postupů mezi standardní konvenční produkcí a ekologickým zemědělstvím. Je vhodná právě pro kultury, u kterých lze jen obtížně aplikovat plný režim ekologického zemědělství. Rozsah podopatření
Podopatření Postupy šetrné k životnímu prostředí
Možný rozsah
Očekávaný rozsah
Cílenost
3 515 000 ha
310 000 ha
Zemědělská půda ČR
II.1.3.1.1. Titul ekologické zemědělství Podmínky poskytnutí podpory
•
Žadatel plní podmínky nařízení Rady (ES) č. 2092/1991, a to na celé výměře pozemků zemědělského podniku zařazeného do systému EZ po celou dobu platnosti závazku (5 let).
•
Žadatel může žádat o podporu na travní porosty v případě, že intenzita ekologického chovu býložravců dosahuje nejméně 0,2 DJ/ha travního porostu obhospodařovaného v systému EZ, nejvýše však 1,5 DJ/ha zemědělské půdy obhospodařované v systému EZ. Tuto intenzitu je žadatel povinen splňovat ke stanovenému dni v příslušném 83
kalendářním roce pětiletého období. Přepočtové koeficienty jsou uvedeny v příloze č. 1. Žadatel je povinen zajistit, aby kultury travních porostů byly spásány nebo posečeny minimálně dvakrát ročně (v odůvodnitelných případech jedenkrát ročně) ve stanoveném termínu. Posečená hmota bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie. •
Žadatel může žádat o příspěvek na trvalou kulturu – sad v případě, že bude provádět v rozsahu odpovídajícímu použité pěstební technologii řez k prosvětlení korun ovocných stromů či ovocných keřů a dále zajistí, aby travní porost v meziřadí byl spasen či alespoň jednou ročně posečen ve stanoveném termínu.
Způsob stanovení podpory
•
Hlavním východiskem pro stanovení platby je nižší výnos plodin a užitkovost hospodářských zvířat v ekologickém zemědělství v porovnání s konvenčními farmami, především díky vyloučení použití intenzifikačních faktorů, rozdílné struktuře pěstovaných plodin a odlišnému systému chovu hospodářských zvířat.
•
Jsou uvažovány zvýšené náklady na pracovní síly (zvýšený podíl ruční práce) a organizaci práce (zvýšený podíl agrotechnických opatření zaměřených na regulaci plevelů, chorob a škůdců).
•
Osvědčenou bioprodukci je, zejména v návaznosti na vybudování biotrhu, možné zpeněžit za vyšší cenu oproti stejné komoditě konvenčního původu, což se promítá do ekonomiky hospodaření.
Forma a výše podpory
Náhrada za ekonomické ztráty vzniklé ekologickým systémem hospodaření. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/EUR.
Výše podpory Orná půda:
4 620 Kč/ha (tj. 155,12 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady: 100% Travní porosty:
2 650 Kč/ha (tj. 88,97 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady: 100% Trvalé kultury:
25 285 Kč/ha (tj. 848,94 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady: 62% Zelenina a speciální byliny na orné půdě:
16 790 Kč/ha (tj. 563,73 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady: 55%
84
II.1.3.1.2 Titul integrovaná produkce Základní charakteristika
Titul integrovaná produkce je členěn na tři typy managementů – integrovaná produkce ovoce, révy vinné a zeleniny. II.1.3.1.2.1 Management integrovaná produkce ovoce Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
Vylučuje se souběžné pěstování ovoce v systému konvenčním a integrovaném u jednoho pěstitele.
•
Nepoužívat stanovené chemické prostředky na ochranu rostlin, vyjmenované MZe ČR ve zvláštním právním předpisu.
•
Používat povolené biologické prostředky na ochranu rostlin.
•
Zajistit odběr vzorků půdy a odběr vzorků ovoce pro rozbor na vybrané chemické látky.
•
Hodnoty sledovaných chemických látek nesmí překročit mezní limity stanovené MZe ČR, případně zvláštním právním předpisem.
•
Minimální intenzita integrované produkce je dána průměrným počtem stromů (keřů) na 1 hektar sadů daného pozemku, na který má být poskytnuta podpora, a to u jádrovin 600 kusů, peckovin 300 kusů, bobulovin 2000 kusů.
Způsob stanovení podpory
•
Východiskem pro stanovení platby byly nižší realizované výkupní ceny z důvodů nižší jakosti části produkce.
•
Náklady spojené se signalizací a monitoringem škodlivých činitelů.
•
Zvýšené náklady na pracovní síly a povinné rozbory.
•
Ztráta je upravena o rozdíl nákladů na dražší povolené prostředky v IP v porovnání s běžnými.
Forma a výše podpory
Náhrada za ekonomické ztráty vzniklé integrovaným systémem hospodaření. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/EUR.
Výše podpory: Navrhovaná výše plateb:
12 955 Kč/ha (tj. 434,97 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady: 100%
85
II.1.3.1.2.2 Management integrovaná produkce révy vinné Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
Vylučuje se souběžné pěstování révy vinné v systému konvenčním a integrovaném u jednoho pěstitele.
•
Nepoužívat stanovené chemické prostředky na ochranu rostlin, vyjmenované MZe ČR ve zvláštním právním předpisu.
•
Používat povolené biologické prostředky na ochranu rostlin.
•
Lze aplikovat prostředky obsahující měď (Cu2+) pouze v celkové roční dávce nepřekračující stanovený limit.
•
Aplikovat hnojiva a statková hnojiva lze maximálně do výše 50 kg N/ha,.
•
Nejméně každé druhé meziřadí musí být do 3 let po ukončení výsadby vinice trvale pokryté bylinným porostem.
•
Minimální intenzita integrované produkce je dána průměrným počtem 1800 keřů na 1 hektar vinic daného pozemku, na který má být poskytnuta podpora.
Způsob stanovení podpory
•
Východiskem pro stanovení platby byly snížené výnosy hroznů v souvislosti s uplatňovanými agrotechnickými opatřeními (porost bylin v meziřadí, omezené hnojení).
•
Zvýšené náklady na pracovní síly.
•
Ztráta je upravena o rozdíl nákladů na dražší povolené prostředky v IP v porovnání s běžnými.
Forma a výše podpory
Náhrada za ekonomické ztráty vzniklé integrovaným systémem hospodaření. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/EUR.
Výše podpory: Navrhovaná výše plateb:
15 110 Kč/ha (tj. 507,32 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady: 100 %
II.1.3.1.2.3 Management integrovaná produkce zeleniny Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
Vylučuje se souběžné pěstování zeleniny v systému konvenčním a integrovaném u jednoho pěstitele.
86
•
Nepoužívat stanovené chemické prostředky na ochranu rostlin, vyjmenované MZe ČR ve zvláštním právním předpisu.
•
Používat povolené biologické prostředky na ochranu rostlin.
•
V osevních postupech musí žadatel dodržovat zásady střídání plodin pro zabránění nárůstu výskytu škodlivých činitelů, s maximálně možným řazením meziplodin. Výměra pozemků při stanoveném osevním postupu musí umožňovat dodržení minimální délky přerušení pěstování plodin včetně předplodin dle přílohy č. 9.
•
Používat uznané osivo.
•
Zajistit odběr vzorků zeleniny pro rozbor na vybrané chemické látky.
•
Hodnoty sledovaných chemických látek nesmí překročit mezní limity stanovené MZe ČR, případně zvláštním právním předpisem.
Způsob stanovení podpory
•
Východiskem pro stanovení platby byly snížené výnosy zeleniny v souvislosti s uplatňovanými agrotechnickými opatřeními (omezené hnojení).
•
Zvýšené náklady na uznané osivo, vzorky a pracovní síly.
•
Ztráta je upravena o rozdíl nákladů na dražší povolené prostředky v IP v porovnání s běžnými.
Forma a výše podpory
Náhrada za ekonomické ztráty vzniklé integrovaným systémem hospodaření. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/EUR. Výše podpory: Navrhovaná výše plateb:
13 110 Kč/ha (tj. 440,17 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady: 80 %
87
II.1.3.2. Podopatření ošetřování travních porostů Charakteristika podopatření
Zemědělci vstupující do titulů tohoto podopatření se zavazují plnit podmínky podopatření v rozsahu veškerých ploch travních porostů, které obhospodařují v době vstupu do tohoto podopatření. V rámci celofaremního přístupu mají žadatelé možnost zvolit cílené managementy na jednotlivé půdní bloky podle přírodních podmínek, popřípadě dle způsobu hospodaření na travních porostech v daném podniku. Je-li na půdním bloku uplatňován některý z programů Ministerstva životního prostředí (MŽP), není žadatel povinen je v rámci celofaremního přístupu zařadit. Nevyhovuje-li z hlediska ochrany přírody a krajiny žádný z managementů danému půdnímu bloku, je možno tento půdní blok na doporučení orgánu ochrany přírody (OOP) do podopatření nezařazovat. V rámci tohoto podopatření je možné zvolit následující tituly: Označení titulu
Název titulu
B.1
Louky (základní management)
B.2
Mezofilní a vlhkomilné louky
B.3
Horské a suchomilné louky
B.4
Trvale podmáčené a rašelinné louky
B.5
Ptačí lokality na TP – hnízdiště bahňáků
B.6
Ptačí lokality na TP – hnízdiště Chřástala polního
B.7
Pastviny (základní management)
B.8
Druhově bohaté pastviny
B.9
Suché stepní trávníky a vřesoviště
Rozsah podopatření
Podopatření Ošetřování travních porostů
Možný rozsah
Očekávaný rozsah
900 000 ha
680 000 ha
Cílenost Travní porosty v ČR
Podmínky poskytnutí podpory
•
Žadatel může žádat o podporu v případě, že intenzita chovu všech býložravců v podniku dosahuje nejméně 0,2 DJ/ha travního porostu, nejvýše však 1,5 DJ/ha zemědělské půdy obhospodařované v podniku. Tuto intenzitu je žadatel povinen splňovat ke stanovenému dni v příslušném kalendářním roce pětiletého období. Přepočtové koeficienty jsou uvedeny v příloze č. 1. V případě, že žadatel bude mít zařazeny pouze tituly B.4, B.5 nebo B.6, nemusí dodržet výše uvedenou intenzitu
88
chovu. •
Žadatel je povinen veškeré jím obhospodařované travní porosty s výjimkou půdních bloků/dílů, na nichž je uplatňován některý z programů Ministerstva životního prostředí nebo jsou zařazeny v rámci titulu zatravňování orné půdy, zařadit do tohoto podopatření a zvolit příslušný management. Nevyhovuje-li z hlediska ochrany přírody a krajiny žádný z managementů danému půdnímu bloku/dílu, je možno tento půdní blok/díl na doporučení OOP do podopatření nezařazovat.
•
Žadatel nepoužívá k hnojení upravené kaly.
•
Žadatel má v kalendářním roce možnost ponechat až 10 % půdního bloku nepokoseného, a to ve zvláště odůvodněných případech na ploše vymezené OOP.
Popis jednotlivých managementů v rámci podopatření ošetřování travních porostů II.1.3.2.1. Louky Základní charakteristika
Žadatel, který hospodaří v oblastech ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v oblastech Natura 2000 může zvolit vždy jeden z titulů. Žadatelé hospodařící mimo výše uvedená území mohou zvolit pouze tituly B.1, B.4, B.5 a B.6. Titul:
B. 1 – Louky (základní management) B. 2 – Mezofilní a vlhkomilné louky (MVL) - management B. 2. 1 – Hnojené MVL - management B. 2. 2 – Nehnojené MVL - management B. 2. 3 – MVL s neposeč. pásy B. 3 – Horské a suchomilné louky (HSL)
- management B. 3. 1 – Hnojené HSL - management B. 3. 2 – Nehnojené HSL - management B. 3. 3 – HSL s neposeč. pásy
B. 4 – Trvale podmáčené a rašelinné louky B. 5 – Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště bahňáků B. 6 – Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště Chřástala polního Titul B. 1 – Louky (základní management) Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: • Používat hnojiva a statková hnojiva každoročně v průměru na celkovou výměru těchto luk maximálně do výše 60 kg N/ ha (limit zahrnuje aplikaci hnojiv, statkových hnojiv a případnou pastvu zvířat). Zákaz aplikace kejdy, vyjma kejdy skotu. • Travní porost (TP) sekat minimálně dvakrát ročně (jedenkrát ročně v odůvodnitelných případech), a to ve stanoveném termínu. TP lze po druhé seči přepást hospodářskými 89
•
• •
zvířaty a žadatel je v takovém případě povinen posekat nedopasky, vyjma pozemků se střední svažitostí 10° a více. Měnit povinnost sekání nedopasků lze s předchozím povolením OOP. Posečená hmota, vyjma nedopasků bude z pozemku odklizena a využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie. V oblastech ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v oblastech Natura 2000 neprovádět mulčování, rychloobnovu TP, obnovu TP, přísev bez povolení OOP. V oblastech ZCHÚ, Natura 2000 a ochranných pásmech NP je žadatel povinen nechat si tento management schválit OOP.
Titul B. 2 – Mezofilní a vlhkomilné louky Management B. 2. 1 – Hnojené mezofilní a vlhkomilné louky Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
•
•
•
Používat hnojiva a statková hnojiva každoročně v průměru na celkovou výměru těchto luk maximálně do výše 60 kg N/ ha (limit zahrnuje aplikaci organických hnojiv, statkových hnojiv a případnou pastvu zvířat). K hnojení lze používat pouze hnůj nebo kompost. Travní porost (TP) sekat minimálně dvakrát ročně (jedenkrát ročně v odůvodnitelných případech), a to ve stanoveném termínu. TP lze po druhé seči přepást hospodářskými zvířaty, vyjma porostů označených OOP jako nevhodné k pastvě. Žadatel je v případě pastvy povinen posekat nedopasky, vyjma pozemků se střední svažitostí 10° a více. Měnit povinnost sekání nedopasků lze s předchozím povolením OOP. Posečená hmota, vyjma nedopasků bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie. Na ploše přepásané mezofilní a vlhkomilné louky není povoleno provádět příkrm hospodářských zvířat.
•
Mulčovat, provádět rychloobnovu a obnovu TP, provádět přísev lze pouze s předchozím souhlasem OOP.
•
Kosení porostů provádět vždy od středu ke krajům nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
Management B. 2. 2 – Nehnojené mezofilní a vlhkomilné louky Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
•
Travní porost (TP) sekat minimálně dvakrát ročně (jedenkrát ročně v odůvodnitelných případech), a to ve stanoveném termínu. TP nelze přepásat. Posečená hmota bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může
•
90
být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie. •
Mulčovat, provádět rychloobnovu a obnovu TP, provádět přísev lze pouze s předchozím souhlasem OOP.
•
Kosení porostů provádět vždy od středu ke krajům nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
Management B. 2. 3 – Mezofilní a vlhkomilné louky s neposečenými pásy Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
•
Travní porost (TP) sekat minimálně dvakrát ročně (jedenkrát ročně v odůvodnitelných případech), a to ve stanoveném termínu. TP nelze přepásat. Při první seči nechá zemědělec na louce neposečené pásy ve stanovené šířce. Neposečené pásy musí zaujímat 5 – 10 % rozlohy příslušného půdního bloku / dílu a budou posečeny na jaře příštího roku, nejpozději však v první seči. Posečená hmota bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie.
•
•
Mulčovat, provádět rychloobnovu a obnovu TP, provádět přísev lze pouze s předchozím souhlasem OOP.
Titul B. 3 – Horské a suchomilné louky Management B. 3. 1 – Hnojené horské a suchomilné louky Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
•
•
•
Používat hnojiva a statková hnojiva každoročně v průměru na celkovou výměru těchto luk maximálně do výše 60 kg N/ ha (limit zahrnuje aplikaci organických hnojiv, statkových hnojiv a případnou pastvu zvířat). K hnojení lze používat pouze hnůj nebo kompost. Travní porost (TP) sekat minimálně jednou ročně, a to ve stanoveném termínu. TP lze po první seči přepást hospodářskými zvířaty, vyjma porostů označených OOP jako nevhodné k pastvě. Žadatel je v případě pastvy povinen posekat nedopasky, vyjma pozemků se střední svažitostí 10° a více. Měnit povinnost sekání nedopasků lze s předchozím povolením OOP. Posečená hmota, vyjma nedopasků bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie. Na ploše přepásané horské a suchomilné louky není povoleno provádět příkrm hospodářských zvířat.
•
Mulčovat, provádět rychloobnovu a obnovu TP, provádět přísev lze pouze s předchozím souhlasem OOP.
•
Kosení porostů provádět vždy od středu ke krajům nebo od jedné strany pozemku ke
91
druhé. Management B. 3. 2 – Nehnojené horské a suchomilné louky Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
•
Travní porost (TP) sekat minimálně jednou ročně, a to ve stanoveném termínu. TP nelze přepásat. Posečená hmota bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie.
•
•
Mulčovat, provádět rychloobnovu a obnovu TP, provádět přísev lze pouze s předchozím souhlasem OOP.
•
Kosení porostů provádět vždy od středu ke krajům nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
Management B. 3. 3 – Horské a suchomilné louky s neposečenými pásy Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
•
Travní porost (TP) sekat minimálně jednou ročně, a to ve stanoveném termínu. TP nelze přepásat. Při první seči nechá zemědělec na louce neposečené pásy ve stanovené šířce. Neposečené pásy musí zaujímat 5 – 10 % rozlohy příslušného půdního bloku / dílu a budou posečeny na jaře příštího roku, nejpozději však v první seči. Posečená hmota bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie.
•
•
Mulčovat, provádět rychloobnovu a obnovu TP, provádět přísev lze pouze s předchozím souhlasem OOP.
Titul B. 4 – Trvale podmáčené a rašelinné louky Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
•
Travní porost (TP) sekat minimálně jednou ročně, a to ve stanoveném termínu. Kosení musí být prováděno lehkou mechanizací. TP nelze přepásat. Posečená hmota bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie. Mulčování, rychoobnovu TP, obnovu TP, přísev, vápnění a odvodnění porostu nelze provádět. Válení a smykování lze provádět pouze s předchozím souhlasem OOP.
•
•
92
B. 5 – Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště bahňáků Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
•
Travní porost (TP) sekat minimálně dvakrát ročně, a to ve stanoveném termínu. Seč neprovádět skupinovým nasazením sekaček. TP nelze přepásat. Posečená hmota bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie. Mulčovat, provádět rychloobnovu TP a obnovu TP, provádět přísev lze pouze s předchozím souhlasem OOP. Válení a smykování lze provádět pouze s předchozím souhlasem OOP.
•
•
•
Kosení porostů provádět vždy od středu ke krajům nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
B. 6 – Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště Chřástala polního Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
•
Travní porost (TP) sekat minimálně jednou ročně, a to ve stanoveném termínu. Seč neprovádět skupinovým nasazením sekaček. TP nelze přepásat. Posečená hmota bude z pozemku odklizena využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie. Mulčovat, provádět rychloobnovu TP a obnovu TP, provádět přísev lze pouze s předchozím souhlasem OOP. Válení a smykování lze provádět pouze s předchozím souhlasem OOP.
•
•
•
Kosení porostů provádět vždy od středu ke krajům nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
Způsob stanovení podpory
• • •
•
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta příjmu ze snížené produkce na travním porostu určené pro produkci krmiv. Ztráta je snížena o část uspořených nákladů. Ztráta příjmu je způsobena: snížením hnojení, dále posunutím seče na datum, které znamená ztrátu hodnoty krmiva jedné seče (buď na celé ploše nebo v pásech). Pro managementy B.5 a B.6 vyloučení hnojení a odložení termínu první seče způsobí snížení kvality produkce z dané lokality do té míry, že lze považovat hodnotu první seče za bezcennou (snížení příspěvku na úhradu na 1 ha). Seč od středu ke kraji či z jedné strany pozemku ke druhé znamená zvýšené náklady na mechanizaci při obou sečích (práce a pohonné hmoty) v důsledku zvýšeného množství pojezdů. U managementu B.4 jsou hlavním východiskem pro stanovení plateb náklady na ruční seč zamokřených pozemků a následné shrabání a odnos nebo odvoz takto posekané hmoty. Vzhledem k charakteru stanoviště a požadovanému managementu se nepředpokládá hospodářské využití produkce na těchto plochách. 93
•
U managementu B.2.1 a B.3.1 je hlavním východiskem pro stanovení platby ztráta příjmu ze snížené produkce na travním porostu určené pro produkci krmiv a zvýšené náklady na hnojení hnojem nebo kompostem. Částka je snížena o část uspořených nákladů.
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevně stanovené sazby na hektar, podle zvoleného typu managementu. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Odpočet na 1. zónu NP a CHKO je ve výši 3 355 Kč/ha. Výše podpory: B.1 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/vícenáklady
2 230 Kč/ha (tj 74,87EUR/ha) 100 %
(tento titul nelze uplatnit v zóně I CHKO a NP ) B2.1 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/ vícenáklady
2 980 Kč/ha (tj. 100,05 EUR/ha) 100 %
(tento titul nelze uplatnit v zóně I CHKO a NP ) B2.2 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/ vícenáklady B2.3 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/ vícenáklady B3.1 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/ vícenáklady
3 450 Kč/ha (tj. 115,83 EUR/ha) 100 % 4005 Kč/ha (tj. 134,47 EUR/ha) 100 % 3 575 Kč/ha (tj. 120,03 EUR/ha) 100 %
(tento titul nelze uplatnit v zóně I CHKO a NP) B3.2 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/ vícenáklady B3.3 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/ vícenáklady B.4 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/vícenáklady
3 880 Kč/ha (tj. 130,27 EUR/ha) 100 % 4 480 Kč/ha (tj. 150,42 EUR/ha) 100 % 12 430 Kč/ha (tj. 417,34 EUR/ha) 90 % 94
Částka se vztahuje pouze na plochu trvale podmáčených a rašelinných míst louky. B.5 Navrhovaná výše plateb:
6 000 Kč/ha (tj. 201,45 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/ vícenáklady
100 %
B.6 Navrhovaná výše plateb:
5 460 Kč/ha (tj. 183,32 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady
100 %
II.1.3.2.2. Pastviny Základní charakteristika
Žadatel, který hospodaří v oblastech ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v oblastech Natura 2000 může zvolit vždy jeden z titulů. Žadatelé hospodařící mimo výše uvedená území mohou zvolit pouze tituly B. 7 a B. 9. Titul:
B. 7 – Pastviny (základní management) B. 8 – Druhově bohaté pastviny B. 9 – Suché stepní trávníky a vřesoviště Titul B. 7 – Pastviny (základní management) Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: • Používat hnojiva a statková hnojiva ročně maximálně do výše 80 kg N/ha celkové výměry těchto pastvin (limit zahrnuje aplikaci hnojiv, statkových hnojiv a pastvu zvířat). Zákaz aplikace kejdy, vyjma kejdy skotu. Minimálně 15 kg N/ha každého půdního bloku/dílu je třeba ročně dodat pasenými zvířaty (v exkrementech). Do evidence hnojení zapsat množství N dodaného pasenými zvířaty do 30 dnů po skončení pastevního období nebo dalšího pobytu zvířat. • Travní porost přepást minimálně jednou ročně ve stanoveném termínu. Po skončení pastevního období provádět sečení nedopasků, vyjma pozemků se střední svažitostí 10º a více. Měnit povinnost sekání nedopasků lze s předchozím povolením OOP. • V případě chemické likvidace plevelů užívat herbicidy jen bodově. • V oblastech ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v oblastech Natura 2000 neprovádět mulčování, rychloobnovu TP, obnovu TP a přísev bez povolení OOP. • Zvířata musí mít zajištěno napájení a pastviny musí být technicky nebo organizačně zajištěny proti úniku zvířat. • V oblastech ZCHÚ, Natura 2000 a ochranných pásmech NP je žadatel povinen nechat si tento management schválit OOP.
95
B. 8 – Druhově bohaté pastviny Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
•
• • •
Neaplikovat žádná hnojiva a statková hnojiva. Minimálně 10 kg N/ha každého půdního bloku/dílu a maximálně 30 kg N/ha celkové výměry těchto pastvin dodat ročně pasenými zvířaty (v exkrementech). Do evidence hnojení zapsat množství N dodaného pasenými zvířaty do 30 dnů po skončení pastevního období nebo dalšího pobytu zvířat. Travní porost přepást minimálně jednou ročně ve stanoveném termínu. Po skončení pastevního období provádět sečení nedopasků, vyjma pozemků se střední svažitostí 10º a více. Měnit povinnost sekání nedopasků lze s předchozím povolením OOP. V případě chemické likvidace plevelů užívat herbicidy jen bodově. Mulčovat nedopasky, provádět rychloobnovu a obnovu TP, provádět přísev lze pouze s předchozím souhlasem OOP. Zvířata musí mít zajištěno napájení a pastviny musí být technicky nebo organizačně zajištěny proti úniku zvířat.
B. 9 – Suché stepní trávníky a vřesoviště Podmínky poskytnutí podpory
Zemědělský podnikatel dodržuje minimálně tyto postupy požadovaného managementu: •
•
• • •
Neaplikovat žádná hnojiva a statková hnojiva. Minimálně 5 kg N/ha každého půdního bloku/dílu a maximálně 30 kg N/ha celkové výměry těchto pastvin dodat ročně pasenými zvířaty (v exkrementech). Do evidence hnojení zapsat množství N dodaného pasenými zvířaty do 30 dnů po skončení pastevního období nebo dalšího pobytu zvířat. Travní porost přepást minimálně jednou ročně ve stanoveném termínu. Pastvu lze provádět pouze ovcemi a kozami. Není povolen košárování. Po skončení pastevního období provádět sečení nedopasků stanovených nežádoucích expanzivních plevelů. Sečení ostatních nedopasků není povinné, neurčí-li OOP jinak. Nelze používat herbicidy k chemické likvidaci plevelů. Nelze provádět mulčování nedopasků, rychloobnovu TP, obnovu TP, přísev. Zvířata musí mít zajištěno napájení a pastviny musí být technicky nebo organizačně zajištěny proti úniku zvířat.
Způsob stanovení podpory
•
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta příjmu ze sníženého zatížení pastviny hospodářskými zvířaty.
•
Požadavek na bodovou aplikaci herbicidů proti plevelům a odstraňování nedopasků znamená pro zemědělce dodatečný náklad ve výši variabilních nákladů.
•
Ostatní požadavky nezpůsobí významnější dopad na výsledky hospodaření a nebo jsou součástí běžné zemědělské praxe.
96
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevně stanovené sazby na hektar, podle zvoleného typu managementu. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/EUR. Odpočet na 1. zónu NP a CHKO je ve výši 3 355 Kč/ha.
Výše podpory: B.7 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/vícenáklady
3 325 Kč/ha (tj. 111,64 EUR/ha) 100 %
(tento titul nelze uplatnit v zóně I CHKO a NP) B.8 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/vícenáklady B.9 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty příjmů/vícenáklady
5 035 Kč/ha (tj. 169,05 EUR/ha) 100 % 9 160 Kč/ha (tj. 307,55 EUR/ha) 100 %
97
II.1.3.3. Podopatření péče o krajinu Charakteristika podopatření
Toto podopatření zastřešuje tituly vhodné pro speciální podmínky jednotlivých stanovišť, pro které byl vždy vypracován management ošetřování odpovídající daným specifikám a potřebám. Jednotlivé managementy jsou přesně cíleny a mohou být uplatňovány jen na části zemědělcem obhospodařovaných ploch. V rámci tohoto podopatření je možné zvolit z následujících managementů: Označení titulu
C.1
Název titulu
Zatravňování orné půdy
Označení managementu
Název managementu
Cílenost
C1.1
Zatravňování půdy
orné
Zranitelné půdy (svažité, propustné); půdy v oblastech Natura 2000, ZCHÚ, ve zranitelných oblastech a LFA
C1.2
Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru
Půdy podél vodních útvarů
C1.3
Zatravňování orné půdy regionální směsí
Půdy v oblastech Natura 2000 a ZCHÚ
C1.4
Zatravňování orné půdy regionální směsí podél vodního útvaru
Půdy podél vodních útvarů v oblastech Natura 2000 a ZCHÚ
C.2
Pěstování meziplodin
Orná půda (především zranitelné oblasti)
C.3
Biopásy
Orná půda s přihlédnutím k volně žijícím živočichům
Rozsah podopatření
Podopatření
Možný rozsah
Očekávaný rozsah
Cílenost
Péče o krajinu
2 600 000 ha
300 000 ha
Orná půda
II.1.3.3.1. Titul zatravňování orné půdy Základní charakteristika
Titul zatravňování orné půdy (C.1) je členěn na čtyři typy managementů – zatravňování orné půdy (C.1.1), zatravňování orné půdy podél vodního útvaru (C.1.2), zatravňování orné půdy regionální směsí (C.1.3) a zatravňování orné půdy regionální směsí podél vodního útvaru (C.1.4).
98
II.1.3.3.1.1. Management zatravňování orné půdy (C.1.1) Podmínky poskytnutí podpory
Do managementu může být zařazen půdní blok s kulturou orná půda, který splňuje alespoň jedno z následujících kriterií: » Více než 50% půdního bloku představují půdy mělké, písčité, podmáčené, velmi těžké, obtížně obdělávatelné, nebo » půdní blok se nachází nejméně z 50% své výměry ve zranitelných oblastech dle Směrnice Rady 91/676/EHS, nebo » půdní blok se nachází nejméně z 50% své výměry na území ZCHÚ nebo NATURA 2000, nebo » půdní blok spadá jakoukoliv svou částí do oblasti LFA, nebo » půdní blok má střední svažitost vyšší než 10 stupňů. Do managementu může být zařazen půdní blok s kulturou orná půda, na kterém zemědělský podnikatel dodržuje minimálně postupy požadovaného managementu: •
Zatravnit lze celý půdní blok nebo jeho díl o minimální výměře 0,1 ha.
•
Zatravnění je možné provést jak čistosevem, tak formou podsevu do krycí plodiny. Termín pro vysetí travní směsi je stanoven do 31. května. Je-li použito zatravnění formou podsevu, pak je žadatel povinen sklidit krycí plodinu nejpozději do 30. června a v tomto termínu zajistit, že na zatravňovaném pozemku bude souvislý travní porost.
•
V prvním roce po zatravnění nebude plocha hnojena ani pasena, bude alespoň dvakrát ročně sečena (v odůvodnitelných případech sečena pouze jedenkrát ročně) a posečená hmota bude z pozemku odklizena a využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie.
•
Likvidace plevelů bude zajištěna sečením, herbicidy lze použít jen po dobu prvních dvou let, a to formou bodové aplikace (zejména v případě výskytu vytrvalých a invazních plevelů). Zemědělci hospodařící v systému ekologického zemědělství nesmí použít ani bodovou aplikaci herbicidů.
•
Od druhého roku bude plocha ošetřována sečením minimálně dvakrát ročně ve stanoveném termínu, nebo pasením ve stanoveném termínu. Platí úplný zákaz aplikace hnojiv obsahujících dusík, statkových hnojiv a upravených kalů ve stanovených oblastech.
•
Do titulu nemohou vstoupit plochy orné půdy, které byly v evidenci půdy vedeny v minulosti jako travní porost.
Způsob stanovení podpory
•
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta příjmu (příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku) z produkce na orné půdě, která vychází z průměrných hodnot. Ztráta je snížena o potenciální příjem z travního porostu.
•
Dalším vícenákladem jsou náklady na založení travního porostu.
•
Sečení není důvod pro platbu, neboť toto je součástí běžné praxe na farmě.
99
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevně stanovené sazby na hektar. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Výše podpory: C1.1. Navrhovaná výše plateb:
8 050 Kč/ha (tj. 270,28 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady
100 %
II.1.3.3.1.2. Management zatravňování orné půdy podél vodního útvaru (C.1.2) Podmínky poskytnutí podpory
Do managementu může být zařazen půdní blok s kulturou orná půda, který splňuje následující kriterium: •
Půdní blok sousedí s vodním útvarem a zároveň splňuje alespoň jednu z následujících podmínek: » Více než 50% půdního bloku představují půdy mělké, písčité, podmáčené, velmi těžké, obtížně obdělávatelné, nebo » půdní blok se nachází nejméně z 50% své výměry ve zranitelných oblastech dle Směrnice Rady 91/676/EHS, nebo » půdní blok se nachází nejméně z 50% své výměry na území ZCHÚ nebo Natura 2000, nebo » půdní blok spadá jakoukoliv svou částí do oblasti LFA, nebo » půdní blok má střední svažitost vyšší než 10 stupňů.
Do managementu může být zařazen půdní blok s kulturou orná půda, na kterém zemědělský podnikatel dodržuje minimálně postupy požadovaného managementu: •
Žadatel je povinen zatravnit alespoň 15 metrů široký pás podél hranice s vodním útvarem. Zatravnit lze celý půdní blok nebo jeho díl o minimální výměře 0,1 ha.
•
Zatravnění je možné provést jak čistosevem, tak formou podsevu do krycí plodiny. Termín pro vysetí travní směsi je stanoven do 31. května. Je-li použito zatravnění formou podsevu, pak je žadatel povinen sklidit krycí plodinu nejpozději do 30. června a v tomto termínu zajistit, že na zatravňovaném pozemku bude souvislý travní porost.
•
V prvním roce po zatravnění nebude plocha hnojena ani pasena, bude alespoň dvakrát ročně sečena (v odůvodnitelných případech sečena pouze jedenkrát ročně) a posečená hmota bude z pozemku odklizena a využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie.
•
Likvidace plevelů bude zajištěna sečením, herbicidy lze použít jen po dobu prvních dvou let, a to formou bodové aplikace (zejména v případě výskytu vytrvalých a invazních plevelů). Zemědělci hospodařící v systému ekologického zemědělství nesmí použít ani bodovou aplikaci herbicidů.
•
Od druhého roku bude plocha ošetřována sečením minimálně dvakrát ročně ve stanoveném termínu nebo pasením ve stanoveném termínu. Platí úplný zákaz aplikace
100
hnojiv obsahujících dusík, statkových hnojiv a upravených kalů ve stanovených oblastech. •
Do titulu nemohou vstoupit plochy orné půdy, které byly v evidenci půdy vedeny v minulosti jako travní porost.
Způsob stanovení podpory
•
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta příjmu (příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku) z produkce na orné půdě, která vychází z průměrných hodnot. Ztráta je snížena o potenciální příjem z travního porostu.
•
Dalším vícenákladem jsou náklady na založení travního porostu.
•
Sečení není důvod pro platbu, neboť toto je součástí běžné praxe na farmě.
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevně stanovené sazby na hektar. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Výše podpory: C1.2. Navrhovaná výše plateb:
8 770 Kč/ha (tj. 294,45 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady
100 %
II.1.3.3.1.3. Management zatravňování orné půdy regionální směsí (C.1.3) Podmínky poskytnutí podpory
Do managementu může být zařazen půdní blok s kulturou orná půda, který splňuje následující kriterium: •
půdní blok se nachází nejméně z 50 % své výměry na území ZCHÚ nebo Natura 2000 a zároveň splňuje alespoň jednu z následujících podmínek: » Více než 50% půdního bloku představují půdy mělké, písčité, podmáčené, velmi těžké, obtížně obdělávatelné, nebo » půdní blok se nachází nejméně z 50% své výměry ve zranitelných oblastech dle Směrnice Rady 91/676/EHS, nebo » půdní blok spadá jakoukoliv svou částí do oblasti LFA, nebo » půdní blok má střední svažitost vyšší než 10 stupňů.
Do managementu může být zařazen půdní blok s kulturou orná půda, na kterém zemědělský podnikatel dodržuje minimálně postupy požadovaného managementu: •
Zatravnit lze celý půdní blok nebo jeho díl o minimální výměře 0,1 ha.
•
Při zatravnění půdního bloku /dílu je žadatel povinen použít regionální travní směs, která je schválena orgánem ochrany přírody (OOP).
•
Zatravnění je možné provést jak čistosevem, tak formou podsevu do krycí plodiny. Termín pro vysetí travní směsi je stanoven do 31. května. Je-li použito zatravnění formou podsevu, pak je žadatel povinen sklidit krycí plodinu nejpozději do 30. června a v tomto termínu zajistit, že na zatravňovaném pozemku bude souvislý travní porost.
101
•
V prvním roce po zatravnění nebude plocha hnojena ani pasena, bude alespoň dvakrát ročně sečena (v odůvodnitelných případech sečena pouze jedenkrát ročně) a posečená hmota bude z pozemku odklizena a využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie.
•
Likvidace plevelů bude zajištěna sečením, herbicidy lze použít jen po dobu prvních dvou let, a to formou bodové aplikace (zejména v případě výskytu vytrvalých a invazních plevelů). Zemědělci hospodařící v systému ekologického zemědělství nesmí použít ani bodovou aplikaci herbicidů.
•
Od druhého roku bude plocha ošetřována sečením minimálně dvakrát ročně ve stanoveném termínu nebo pasením ve stanoveném termínu. Platí úplný zákaz aplikace hnojiv obsahujících dusík, statkových hnojiv a upravených kalů ve stanovených oblastech.
•
Do titulu nemohou vstoupit plochy orné půdy, které byly v evidenci půdy vedeny v minulosti jako travní porost.
Způsob stanovení podpory
•
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta příjmu (příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku) z produkce na orné půdě, která vychází z průměrných hodnot. Ztráta je snížena o potenciální příjem z travního porostu.
•
Dalším vícenákladem jsou náklady na založení travního porostu.
•
Sečení není důvod pro platbu, neboť toto je součástí běžné praxe na farmě.
•
Do nákladů je započtena vyšší cena osiva.
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevně stanovené sazby na hektar. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Výše podpory: C1.3. Navrhovaná výše plateb:
10 410 Kč/ha (tj. 349,52 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady
100 %
II.1.3.3.1.4. Management zatravňování orné půdy regionální směsí podél vodního útvaru (C.1.4) Podmínky poskytnutí podpory
Do managementu může být zařazen půdní blok s kulturou orná půda, který splňuje následující kriterium: •
Půdní blok se nachází nejméně z 50 % své výměry na území ZCHÚ nebo Natura 2000, kde sousedí s vodním útvarem a zároveň splňuje alespoň jednu z následujících podmínek: » Více než 50% půdního bloku představují půdy mělké, písčité, podmáčené, velmi těžké, obtížně obdělávatelné, nebo » půdní blok se nachází nejméně z 50% své výměry ve zranitelných oblastech dle Směrnice Rady 91/676/EHS, nebo
102
» půdní blok spadá jakoukoliv svou částí do oblasti LFA, nebo » půdní blok má střední svažitost vyšší než 10 stupňů. Do managementu může být zařazen půdní blok s kulturou orná půda, na kterém zemědělský podnikatel dodržuje minimálně postupy požadovaného managementu: •
Žadatel je povinen zatravnit alespoň 15 metrů široký pás podél hranice s vodním útvarem. Zatravnit lze celý půdní blok nebo jeho díl o minimální výměře 0,1 ha.
•
Při zatravnění půdního bloku /dílu je žadatel povinen použít regionální travní směs, která je schválena OOP.
•
Zatravnění je možné provést jak čistosevem, tak formou podsevu do krycí plodiny. Termín pro vysetí travní směsi je stanoven do 31. května. Je-li použito zatravnění formou podsevu, pak je žadatel povinen sklidit krycí plodinu nejpozději do 30. června a v tomto termínu zajistit, že na zatravňovaném pozemku bude souvislý travní porost.
•
V prvním roce po zatravnění nebude plocha hnojena ani pasena, bude alespoň dvakrát ročně sečena (v odůvodnitelných případech sečena pouze jedenkrát ročně) a posečená hmota bude z pozemku odklizena a využita v rámci zemědělského podniku, nebo s ní bude nakládáno v souladu se zákonem o odpadech. Posečená hmota může být využita i mimo zemědělský podnik jako zdroj pro výrobu obnovitelné energie.
•
Likvidace plevelů bude zajištěna sečením, herbicidy lze použít jen po dobu prvních dvou let, a to formou bodové aplikace (zejména v případě výskytu vytrvalých a invazních plevelů). Zemědělci hospodařící v systému ekologického zemědělství nesmí použít ani bodovou aplikaci herbicidů.
•
Od druhého roku bude plocha ošetřována sečením minimálně dvakrát ročně ve stanoveném termínu nebo pasením ve stanoveném termínu. Platí úplný zákaz aplikace hnojiv obsahujících dusík, statkových hnojiv a upravených kalů ve stanovených oblastech.
•
Do titulu nemohou vstoupit plochy orné půdy, které byly v evidenci půdy vedeny v minulosti jako travní porost.
Způsob stanovení podpory
•
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta příjmu (příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku) z produkce na orné půdě, která vychází z průměrných hodnot. Ztráta je snížena o potenciální příjem z travního porostu.
•
Dalším vícenákladem jsou náklady na založení travního porostu.
•
Sečení není důvod pro platbu, neboť toto je součástí běžné praxe na farmě.
•
Do nákladů je započtena vyšší cena osiva.
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevně stanovené sazby na hektar. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Výše podpory: C1.4. Navrhovaná výše plateb:
11 130 Kč/ha (tj. 373,69 EUR/ha)
Procent ztráty příjmů/vícenáklady
100 %
103
II.1.3.3.2. Titul pěstování meziplodin Podmínky poskytnutí podpory
Do titulu může být zařazena stanovená výměra orné půdy, na které žadatel dodržuje minimálně postupy požadovaného managementu: •
V průběhu pětiletého závazku v rámci osevního postupu musí žadatel zajistit, že bude v každém roce vyseta stanovená meziplodina na stanovené výměře,
•
zemědělec vyseje meziplodinu ve stanoveném termínu. Lze využít stanovené přezimující i vymrzající plodiny,
•
do stanoveného termínu neprovede v porostu meziplodiny žádné chemické ani mechanické zásahy směřující k likvidaci porostu meziplodiny nebo k jeho redukci, po tomto termínu založí porost hlavní plodiny.
Způsob stanovení podpory
•
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je dodatečný náklad na pěstování meziplodiny.
•
Dalším omezujícím faktorem je limitovaný výběr následné hlavní plodiny.
Forma a výše podpor
Dotace má formu pevně stanovené sazby na hektar. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Výše podpory: C.2 Navrhovaná výše plateb: 3 100 Kč/ha (tj. 104,08 EUR/ha) Procent ztráty příjmů/vícenáklady
100 %
Částka se vztahuje pouze na plochy s vysetou meziplodinou.
II.1.3.3.3 Titul biopásy Podmínky poskytnutí podpory
Do titulu může být zařazen půdní blok s kulturou orná půda, na kterém zemědělský podnikatel dodržuje minimálně postupy požadovaného managementu: • Vytvořit biopásy ve stanovené šíři, které budou umístěny na okraji ploch orné půdy nebo uvnitř polí. Biopás nesmí přímo přiléhat k hranici půdního bloku, která bezprostředně přiléhá k dálnici, silnici I. a II. třídy dle zákona o pozemních komunikacích. • Vzdálenost mezi jednotlivými biopásy uvnitř polí musí být nejméně 50 m. • Žadatel je povinen osít biopásy směsí uznaného osiva stanovených plodin ve stanoveném termínu. • Žadatel je povinen ponechat biopásy bez jakéhokoliv obhospodařování do jarního období následujícího roku a poté porost biopásů zapravit do půdy. • Je zakázána aplikace pesticidů na biopás. • Biopásy nesmí být používány k pojezdům zemědělské techniky ani jako souvratě • Poloha biopásů se může v průběhu pětiletého období měnit v závislosti na osevním postupu. 104
Způsob stanovení podpory
•
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta příjmu (příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku) z produkce na orné půdě, která je vyčleněna pro výsev biopásu.
•
Dodatečné náklady spojené s výsevem směsi vybraných plodin.
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevně stanovené sazby na hektar. K přepočtu byl použit průměrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Výše podpory: C.3 Navrhovaná výše platby: Procent ztráty příjmů/vícenáklady:
11 930 Kč/ha (tj. 400,55 EUR/ha) pásu 100 %
105
II.2. Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy Kód opatření 221 V rámci tohoto opatření jsou navrhována 2 podopatření: První zalesnění zemědělské půdy a Založení porostů rychle rostoucích dřevin. Legislativní rámec
Opatření je navrhováno ve shodě s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 článek 43, prováděcím nařízením Komise (ES) a ve shodě s národní legislativou: Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Podpora byla poskytována již v předvstupním období na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných prováděcích nařízení vlády v podobě tzv. programů na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství. Po přistoupení ČR do EU bylo ve vazbě na Horizontální plán rozvoje venkova a výše uvedený zákon o zemědělství vydáno prováděcí nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek k poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití, prostřednictvím něhož bylo uplatňováno opatření podle kap. VIII. Lesnictví nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 v období 2004–2006 se závazky uzavřenými až do roku 2025. Cíle opatření
Rozšíření lesních porostů na zemědělské půdě Trvale udržitelné využití lesní a zemědělské půdy Zlepšení životního prostředí a krajiny
II.2.1.1. První zalesnění zemědělské půdy Charakteristika podopatření
Podpora změny obhospodařování území zalesněním zemědělské půdy. Toto podopatření umožňuje zemědělcům, respektive vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na zalesnění jejich pozemků. Tímto podopatřením se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Snižuje podíl zornění půdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy. Zalesňování zemědělských pozemků je důležité s ohledem na využití půdy a ochranu životního prostředí. Lesní porosty jsou nejen důležitým zdrojem obnovitelné suroviny, ale i krajinotvorným prvkem majícím vliv na vodní režim, na ochranu půdy, v menší míře mají i sanitární, rekreační, estetický a kulturní význam. Cíle podopatření
Posílení biodiverzity krajiny rozšířením zalesněných ploch a zlepšení ekologické rovnováhy
106
krajiny Vymezení podporovaných oblastí
Opatření lze realizovat na celém území České republiky s výjimkou hl. m. Prahy. Rozsah podopatření
Titul První zalesnění zemědělské půdy
Možný rozsah
Očekávaný rozsah
Cílenost
12 600 ha
Zemědělská půda méně vhodná pro zemědělskou výrobu
20 000 ha
Podmínky poskytnutí podpory
•
Žadatel spolu s žádostí předloží projekt zalesnění zemědělské půdy, který je v souladu s platnou právní úpravou,
•
pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie,
•
projekt musí být realizován na území České republiky,
•
zemědělskou půdou se pro účely tohoto opatření rozumí orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty; zemědělská půda je evidována v LPIS na jméno žadatele,
•
pozemek byl před změnou způsobu využití součástí zemědělského půdního fondu,
•
projekt zalesnění s vyjádřením místně příslušného pracoviště Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů o typologickém zařazení pozemků,
•
žadatel doloží souhlasné stanovisko MŽP a dalších orgánů příslušných k vydání souhlasu k zalesnění zemědělské půdy,
•
žadatel musí po přechodu ČR na plný systém přímých plateb dodržovat podmínky nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, článků 4 a 5 a příloh III a IV),
•
podpora se neposkytne zemědělcům pobírajícím podporu při předčasném ukončení zemědělské činnosti,
•
podpora se neposkytne na výsadbu vánočních stromků,
•
žadatel se zavazuje pečovat o založený lesní porost do jeho zajištění a plnit podmínky opatření po dobu 15 let od roku založení porostu,
•
minimální výměra bude stanovena prováděcím předpisem.
Kategorie příjemců podpory
O podporu na zalesnění zemědělské půdy a na ochranu takto vzniklých lesních porostů za účelem zajištění po dobu pěti let a o náhradu ztráty příjmu vzniklé z důvodu ukončení zemědělské výroby, a to po dobu nejdéle 15-ti let může požádat • vlastník nebo nájemce zemědělské půdy, • sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců zemědělské půdy. O podporu na ochranu takto vzniklých porostů za účelem zajištění po dobu pěti let a o
107
náhradu ztráty příjmu vzniklé z důvodu ukončení zemědělské činnosti nemohou požádat veřejné orgány. Je-li však zemědělská půda, která má být zalesněna a jejímž vlastníkem je veřejný orgán pronajata fyzické nebo právnické osobě, lze poskytnout podporu na ochranu takto vzniklých lesních porostů za účelem zajištění po dobu pěti let a náhradu ztráty příjmu vzniklé z důvodu ukončení zemědělské činnosti, a to po dobu nejdéle 15-ti let. Způsob stanovení podpory
Podpora má charakter sazby na technickou jednotku. Podpora je poskytována na: 1. První založení lesního porostu na zemědělské půdě. 2. Péči o založený lesní porost po dobu pěti let od jeho založení, počínaje rokem zalesnění. 3. Náhradu za ukončení zemědělské činnosti na zalesněném zemědělském pozemku po dobu 15 let od založení lesního porostu, počínaje rokem zalesnění za předpokladu, že zalesňovaný zemědělský pozemek byl před rozhodnutím odpovědného orgánu o převedení zemědělské půdy do pozemků určených k plnění funkcí lesa zemědělsky obhospodařován. Forma a výše podpory
Dotace má formu pevně stanovené sazby na hektar, podle zvoleného typu managementu. Příspěvek na založení činí max. 70 % (80% v LFA, v oblastech Natura 2000 a oblastech souvisejících s prováděním směrnice 2000/60/ES) způsobilých výdajů. Sazba při míře Sazba při míře podpory 70% podpory 80% způsobilých výdajů způsobilých výdajů Jehličnaté První založení lesního porostu Listnaté
Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady
66 500 Kč/ha (tj. 2 232,74 EUR/ha)
77 150 Kč/ha (tj. 2 590,32 EUR/ha)
88 200 Kč/ha (tj. 2 961,32 EUR/ha)
13 000 Kč/ha/rok (tj. 436,48 EUR/ha)
Péče o založený lesní porost (po dobu 5 let) Náhrada za ukončení hospodaření na půdě (po dobu 15 let)
58 200 Kč/ha (tj. 1 954,07 EUR/ha)
Podnikatel v zem. 8 750 Kč/ha/rok (tj. 293,78 EUR/ha) Nepodnikatel v zem. 4 425 Kč/ha/rok (tj. 148,57 EUR/ha)
Trvalé travní porosty
4 425 Kč/ha/rok (tj. 148,57 EUR/ha)
kurz 29,784 CZK/EUR
Příspěvek z EU činí 80 % veřejných výdajů. Příspěvek ze státního rozpočtu činí 20 % veřejných výdajů.
108
II.2.1.2. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití Charakteristika podopatření
Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití je podopatření, které umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, respektive vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin na těchto pozemcích. Tímto podopatřením se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Snižuje podíl zornění půdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy. Cíle podopatření
Snížení produkce skleníkových plynů zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na celkových zdrojích energie, které přispěje k řešení problémům s globálními změnami klimatu. Zajištění stabilnější finanční situace zemědělských farem změnou struktury příjmů formou diverzifikace podnikatelských aktivit.
Vymezení podporovaných oblastí
Opatření lze realizovat na celém území České republiky s výjimkou hl.m. Prahy. Rozsah podopatření
Titul
Možný rozsah
Očekávaný rozsah Cílenost
RRD
4 000 ha
2 170 ha
Orná půda a travní porosty méně vhodné pro zemědělskou výrobu
Podmínky poskytnutí podpory
•
Žadatel spolu s žádostí předloží projekt založení porostu rychle rostoucích dřevin, který je v souladu s platnou právní úpravou,
•
pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie,
•
projekt musí být realizován na území České republiky,
•
zemědělskou půdou se rozumí reálně užívaná orná půda a trvalé travní porosty; zemědělská půda je evidována v LPIS na jméno žadatele,
•
vhodnost opatření, která jsou obsažena v projektu, např. fakt, že jsou přizpůsobena místním podmínkám a slučitelná s požadavky životního prostředí je doloženo souhlasným stanoviskem MŽP, které je součástí předložené žádosti o podporu,
•
projekt založení porostu RRD vypracovaný oprávněnou osobou,
•
žadatel musí po přechodu ČR na plný systém přímých plateb dodržovat podmínky
109
nařízení Rady (ES) č. 1782/2003), článků 4 a 5 a příloh III a IV •
podpora se neposkytne zemědělcům pobírajícím podporu při předčasném ukončení zemědělské činnosti,
•
podpora se neposkytne na výsadbu vánočních stromků,
•
žadatel vysadí porost RRD v souladu s projektem na stanovené minimální výměře,
•
k výsadbě použije geneticky a stanovištně vhodné druhy a odrůdy,
•
v projektu bude řešen management včetně opatření po skončení životnosti porostu.
Kategorie příjemců podpory
Podpora na založení porostu se poskytuje na náklady na založení v prvním roce. O podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití na zemědělských pozemcích, může požádat • vlastník nebo nájemce zemědělské půdy, • sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců zemědělské půdy. Způsob stanovení podpory
Podpora má charakter sazby na technickou jednotku. Příspěvek na založení činí max. 70 % (80% v LFA, v oblastech Natura 2000 a oblastech souvisejících s prováděním směrnice 2000/60/ES) způsobilých výdajů. Forma a výše podpory
Dotace má formu pevně stanovené jednorázové sazby na hektar. Sazba při míře podpory 70% Sazba při míře podpory 80% způsobilých výdajů způsobilých výdajů Produkční RRD
porost 76 000 Kč/ha (tj. 2 551,71 EUR/ha)
87 000 Kč/ha (tj. 2 921,03 EUR/ha)
Reprodukční porost 86 000 Kč/ha RRD (tj. 2 887,46 EUR/ha)
98 500 Kč/ha (tj. 3 307,14 EUR/ha)
kurz 29,784 CZK/EUR
Příspěvek z EU činí 80 % veřejných výdajů. Příspěvek ze státního rozpočtu činí 20 % veřejných výdajů.
110
II.2.2. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích Kód opatření 224 V rámci tohoto opatření je navrhováno jedno podopatření: Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu. Legislativní rámec
Opatření je navrhováno na základě článku 46 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, prováděcím nařízením Komise (ES) a ve shodě s národní legislativou. Oblasti Natury 2000 jsou v ČR vymezeny dle směrnice Rady 79/409/EHS (o ochraně volně žijících ptáků) a dle směrnice Rady 92/43/EHS (o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Cíle opatření
Řešení specifického znevýhodnění vlastníků lesa Zvýšení environmentální hodnoty lesů Trvale udržitelné využití lesní půdy Zlepšení životního prostředí a krajiny II.2.2.1. Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu Charakteristika podopatření
Zachování stavu přírodních stanovišť chráněných podle evropské legislativy tím, že na vybraných územích bude podporováno zachování současné optimální druhové skladby základních dřevin lesních porostů nebo současného hospodářského tvaru lesa.
Rozsah podopatření
Titul
Možný rozsah
Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu
200 000 ha
Očekávaný rozsah
37 000 ha
Cílenost
Lesní porosty na území Natury 2000
Vymezení podporovaných oblastí
Opatření lze realizovat na celém území České republiky dle vymezení oblastí Natura 2000. Podmínky poskytnutí podpory
•
Žadatel spolu s žádostí předloží projekt, který je v souladu s platnou právní úpravou
•
žadatel se zaváže, že zadá v rámci základního šetření zpracovateli nového lesnického hospodářského plánu (LHP) požadavek, aby v porostních skupinách lesního pozemku 111
zařazených do podopatření byl zachován současný hospodářský soubor nebo současný hospodářský tvar lesa, •
projekt splňuje požadavky Českého standardu Forest Stewardship Council, a to principu 6 – Vlivu hospodaření v lesích na životní prostředí: •
•
vlastník lesa o výměře nad 500 ha má vypracovanou směrnici pro vymezení a ponechávání zlomů, pahýlů, vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetlení v dospívajících a dospělých porostech a tuto směrnici dodržuje. Množství dřeva ponechaného tímto způsobem k zetlení je nejméně 5 stromů na hektar v porostu a průměrně 30 m3 na hektar dospívajících a dospělých porostů na lesním majetku. vlastník lesa o výměře do 500 ha ponechává v porostech k zetlení nejméně 5 stromů na hektar.
•
lesní pozemek se nachází na území vymezeném jako evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast,
•
do podopatření se zařazuje celá porostní skupina lesního pozemku, ve které nový lesní hospodářský plán v plánu hospodářských opatření předepisuje obnovu lesa z plánované těžby nebo stávající holiny dle stanovených pravidel,
•
žadatel se zaváže, že na zařazených lesních pozemcích bude plnit podmínky podopatření po dobu nejméně 20 let,
•
příjemce podpory je povinen u porostní skupiny zařazené do podopatření, v případě provedení obnovy lesa i po celou dobu trvání závazku, dodržet doporučenou obnovní druhovou skladbu nebo způsob obnovy lesa pomocí výmladků,
•
příjemce podpory je povinen předložit platební agentuře každoročně současně s žádostí o poskytnutí dotace oznámení potvrzené odborným lesním hospodářem, že na lesních pozemcích zařazených do opatření nebyla změněna stanovená druhová skladba nebo způsob obnovy lesa pomocí výmladků.
Kategorie příjemců podpory
Příjemcem podpory může být •
soukromý vlastník lesního pozemku,
•
sdružení soukromých vlastníků lesních pozemků s právní subjektivitou.
Způsob stanovení podpory
Podpora má charakter sazby na technickou jednotku. Podpora se poskytne každoročně po sjednanou dobu 20 let, ve formě kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodářského využití lesů. Forma a výše podpory
Sazba dotace činí 1 800 Kč na 1 ha lesního pozemku na rok. Příspěvek z EU činí 80 % veřejných výdajů. Příspěvek ze státního rozpočtu činí 20 % veřejných výdajů.
112
II.2.3. Lesnicko-environmentální platby Kód opatření 225 V rámci tohoto opatření je navrhováno jedno podopatření: Zlepšování druhové skladby lesních porostů. Legislativní rámec
Opatření je navrhováno na základě článku 47 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, prováděcím nařízením Komise (ES) a ve shodě s národní legislativou. Cíle opatření
Zvýšení environmentální hodnoty lesů Trvale udržitelné využití lesní půdy Zlepšení životního prostředí a krajiny
II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby lesních porostů Charakteristika podopatření
Základní charakteristikou podopatření je důsledné naplňování základní strategické priority Národního lesnického programu (NLP)-obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného hospodaření. Cíle podopatření
Posílením zastoupení dřevin, které se vyznačují vyšší tolerancí ke škodlivým činitelům a melioračními účinky na půdu, optimálním využíváním produkčního potenciálu stanoviště. Pěstováním porostů odpovídající druhové a prostorové skladby, zajistit udržení a rozvoj biodiverzity lesních porostů. Vymezení podporovaných oblastí
Podopatření lze realizovat na celém území České republiky s výjimkou hl.m. Prahy. Rozsah podopatření
Zlepšování druhové skladby lesních porostů
Možný rozsah Očekávaný rozsah
Cílenost
200 000 ha
Lesní porosty ČR
40 000 ha
Podmínky poskytnutí podpory
•
Žadatel spolu s žádostí předloží projekt zlepšování druhové skladby porostů, který je v souladu s platnou právní úpravou,
•
zachování a zlepšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) při výchově lesních porostů,
•
projekt splňuje požadavky Českého standardu Forest Stewardship Council, a to principu 6
113
– Vlivu hospodaření v lesích na životní prostředí: •
•
vlastník lesa o výměře nad 500 ha má vypracovanou směrnici pro vymezení a ponechávání zlomů, pahýlů, vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetlení v dospívajících a dospělých porostech a tuto směrnici dodržuje. Množství dřeva ponechaného tímto způsobem k zetlení je nejméně 5 stromů na hektar v porostu a průměrně 30 m3 na hektar dospívajících a dospělých porostů na lesním majetku. vlastník lesa o výměře do 500 ha ponechává v porostech k zetlení nejméně 5 stromů na hektar.
•
skutečný věk porostní skupiny (etáže) musí být v rozpětí 6 až 30 let,
•
vypočtený podíl MZD z druhové skladby, uvedené pro porostní skupinu, musí převyšovat nejméně o 5 % hodnotu minimálního stanoveného podílu MZD,
•
žadatel doloží při podání žádosti o zařazení výchozí podíl MZD,
•
žadatel se zaváže, že na zařazených lesních pozemcích bude plnit podmínky podopatření po dobu nejméně 20 let,
•
příjemce podpory je povinen po dobu trvání závazku provádět v porostní skupině zařazené do opatření výchovné zásahy tak, aby zachoval nebo zvýšil výchozí podíl MZD vypočtený z druhové skladby uvedené v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově,
•
příjemce podpory minimálně na konci 10. a 20. roku doloží podíl MZD, plnění podopatření se sleduje na ploše porostní skupiny zařazené do podopatření i v případě, že následující lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vymezí jiné hranice porostních skupin.
Kategorie příjemců podpory
Příjemcem podpory mohou být: •
subjekty (fyzické a právnické osoby včetně obcí a školních statků), hospodařící v lesích soukromých osob nebo jejich sdružení nebo obcí a jejich sdružení.
Způsob stanovení podpory
Podpora má charakter sazby na technickou jednotku. Podpora se poskytne ve formě kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodářského využití lesů. Forma a výše podpory
Dotace se poskytne každoročně po sjednanou dobu 20 let. Podíl MZD převyšující stanovený minimální podíl o: Výše podpory v Kč/ha v EUR/ha
5 až 15 %
16 až 25 %
26 až 35 %
36 % a více
750
1 450
2 200
2 900
25,18
48,68
73,87
97,37
kurz 29,784 CZK/EUR
Příspěvek z EU činí 80 % veřejných výdajů. 114
Příspěvek ze státního rozpočtu činí 20 % veřejných výdajů.
115
II.2.4.
Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesů
Kód opatření: 226, 227 V rámci tohoto opatření jsou navrhována 2 podopatření: Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření a Neproduktivní investice v lesích. Cíle opatření:
Obnova lesního potenciálu a/nebo zavedení preventivních opatření Trvale udržitelné využití lesní půdy Neproduktivní investice v lesích Zlepšení životního prostředí a krajiny
II.2.4.1 Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření Kód (pod)opatření 226 Legislativní rámec
Podopatření je navrhováno ve shodě s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 článkem 48, prováděcím nařízením Komise (ES) a ve shodě s národní legislativou: Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podpora byla v předcházejícím programovacím období poskytována podle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 kap. VIII. LESNICTVÍ, v rámci Operačního programu zemědělství, podopatření 1.3.1. Charakteristika podopatření
Tato podpora umožní snížit rozsah škod způsobených přírodními kalamitami a požáry. Pokud však přes preventivní opatření k přírodní kalamitě nebo požáru dojde, umožní tyto podpory obnovu produkčního potenciálu lesa a jeho funkcí. Podpora je poskytována na ochranná opatření pro zamezení, resp. zmírnění škod způsobených kalamitami v lesích a mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými, tj. zejména hmyzími a houbovými škůdci (např. pilatky, kůrovci, obaleči, píďalky, sypavka apod.) i abiotickými činiteli, rekonstrukci poškozených lesních porostů, obnovu lesa po kalamitních těžbách, provádění preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření na lesních půdách, odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích, na lesních cestách, likvidace erozních rýh, nátrží a strží na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Cíle podopatření
Obnova lesnického potenciálu a/nebo zavedení preventivních opatření Trvale udržitelné využití lesní půdy Zlepšení životního prostředí a krajiny
116
Vymezení podporovaných oblastí
Opatření lze realizovat na celém území České republiky s výjimkou hl.m. Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
• Žadatel spolu s žádostí předloží projekt, který je v souladu s platnou právní úpravou , • projekt je financován pouze z jednoho zdroje Evropské unie, • projekt musí být realizován na území České republiky, • v případě preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích, protierozních opatřeních na lesních půdách, odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích, na lesních cestách, likvidace erozních rýh, nátrží a strží, žadatel doloží souhlasné stanovisko MŽP, • v případě mimořádných opatření při kalamitách způsobených biotickými škůdci a abiotickými činiteli, a to pouze pokud půjde o plošná opatření nebo o opatření ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000, žadatel doloží souhlasné stanovisko MŽP, • • projekt splňuje požadavky Českého standardu Forest Stewardship Council, a to principu 6 – Vlivu hospodaření v lesích na životní prostředí: • vlastník lesa o výměře nad 500 ha má vypracovanou směrnici pro vymezení a ponechávání zlomů, pahýlů, vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetlení v dospívajících a dospělých porostech a tuto směrnici dodržuje. Množství dřeva ponechaného tímto způsobem k zetlení je nejméně 5 stromů na hektar v porostu a průměrně 30 m3 na hektar dospívajících a dospělých porostů na lesním majetku. • vlastník lesa o výměře do 500 ha ponechává v porostech k zetlení nejméně 5 stromů na hektar. Kategorie příjemců podpory
O podporu na obnovu lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření může požádat: • vlastník nebo nájemce pozemku určeného k plnění funkcí lesa, • sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků určených k plnění funkcí lesa. Způsob stanovení podpory
Podpora je poskytována dle schváleného projektu. Forma a výše podpor
Forma dotace je úhrada způsobilých výdajů ve výši 100%. Příspěvek z EU činí 80 % veřejných výdajů. Příspěvek ze státního rozpočtu činí 20 % veřejných výdajů.
117
II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích Kód (pod)opatření 227 Legislativní rámec
Opatření je navrhováno ve shodě s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 článkem 49, prováděcím nařízením Komise (ES) a ve shodě s národní legislativou: Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podpora byla v předcházejícím programovacím období poskytována podle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 kap. VIII. LESNICTVÍ, v rámci Operačního programu zemědělství, podopatření 1.3.2. Charakteristika podopatření
Podpora činností vedoucích ke zvyšování společenské hodnoty lesů. Cíle podopatření
Usměrňování návštěvnosti lesa Eliminace negativního dopadu návštěvnosti na lesní prostředí výstavbou vhodných objektů a zařízení Budování objektů k zajištění bezpečnosti návštěvníků Vymezení podporovaných oblastí
Opatření lze realizovat na celém území České republiky s výjimkou hl.m. Prahy. Popis podopatření
Jednorázový příspěvek na neproduktivní investice na podporu činností vedoucích k usměrňování návštěvnosti lesa a bezpečnosti jeho návštěvníků, v jehož rámci budou podporovány zejména výstavba, rekonstrukce a modernizace cest sloužících jako stezky pro turisty, cyklostezky a objekty na nich pro zajištění bezpečnosti návštěvníků, např. mostky, zábradlí, parkovací místa, odpočinková stanoviště, přístřešky, informační tabule, lesní studánky apod. Podmínky poskytnutí podpory
• Žadatel se zavazuje plnit cíle podopatření po dobu nejméně 5 let, • žadatel spolu s žádostí předloží projekt, který je v souladu s platnou právní úpravou • žadatel doloží souhlasné stanovisko MŽP s projektem, • projekt musí být realizován na území České republiky. Kategorie příjemců podpory
Příjemce podpory může být: • vlastník nebo nájemce pozemku určeného k plnění funkcí lesa,
118
• sdružení s právní subjektivitou vlastníků nebo nájemců pozemků určených k plnění funkcí lesa. Způsob stanovení podpory
Podpora je poskytována dle schváleného projektu. Forma a výše podpory
Úhrada způsobilých výdajů ve výši 100 %. Příspěvek z EU činí 80 % veřejných výdajů. Příspěvek ze státního rozpočtu činí 20 % veřejných výdajů.
119
5.2.3
OSA III - KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA
Tab. - Priority, cíle a opatření osy III Priorita Cíl
III.1. Tvorba pracovních příležitostí Vytvořit pracovní místa a zajistit vyšší příjmovou úroveň obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkově a podporou venkovské turistiky. Opatření III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků jejich rozvoje III.1.3. Podpora cestovního ruchu Priorita III.2. Podmínky růstu a kvalita života na venkově Cíl Vytvořit podmínky růstu ve venkovských oblastech. Zlepšit vybavení a vzhled vesnic a veřejných prostranství a posílit sounáležitost obyvatel s místním prostředím a dědictvím venkova. Zabezpečit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a středního podnikání a zlepšení životního prostředí venkovských sídel. Opatření III.2.1. Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova III.2.2. Ochrana a rozvoj dědictví venkova Priorita III.3. Vzdělávání a místní partnerství Cíl Přispět k vyšší úrovni vzdělanosti a uplatnění na trhu práce venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdělávání a zvýšit používání informačních a komunikačních technologií. Iniciovat vytváření a rozvoj místních partnerství a podporovat využití vnitřního potenciálu venkova. Opatření III.3.1. Vzdělávání a informace III.4.1. Získávání dovedností, animace a provádění
% z osy 36 8,5 15 12,5 % z osy 57,5
45 12,5 % z osy 6,5 2 4,5
Skupina opatření III.1 - Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova III.1.1
Diverzifikace činností nezemědělské povahy
Kód opatření 311 Popis situace
Podpora rozvoje rozmanitých činností na venkově zakládáním a rozvojem nezemědělských činností v rámci zemědělských podniků prostřednictvím podpory členů zemědělských podniků. Venkovský prostor, ve kterém došlo k výraznému snížení počtu pracovních sil z více než 500 tis. v roce 1989 na cca 145 tis. v roce 2004, v současné době téměř nevytváří nová pracovní místa, protože zájem o zaměstnávání ze strany zemědělských podniků je velmi nízký. Se snižováním zemědělské výroby, především některých výrob náročných na ruční práce (chmel, ovoce, zelenina apod.) klesá i potřeba sezónních pracovníků. Pro venkov je aktuálním problémem řešení stabilizace venkovského obyvatelstva prostřednictvím diverzifikace činností zemědělských podniků směrem k nezemědělským činnostem. Podíl zemědělců s jinou činností v rámci zemědělských podniků byl v roce 2003 na úrovni 44,6 % a dále se snižoval. Vlivem Programu by se opět měl zvýšit, s cílem vytvořit nebo stabilizovat pracovní místa a zvýšit příjmy. Rozhodujícím motivem bude velikost souhrnných příjmů zemědělských rodin, kterou ovlivňuje nízká cena prací v odvětví zemědělství a jejich disparita vůči ostatním odvětvím národního hospodářství (NH); v průměru je na cca 70 % vůči průměru NH, vůči průmyslu je na 72,2 %, což znamená, že je cca o 5 200 Kč nižší oproti průměrné mzdě v NH a o 4 550 Kč oproti průmyslu. Sociální struktura a sociální kapitál zemědělských podniků současně s nemovitostmi (volné pracovní kapacity, nevyužité budovy,
120
administrativní zázemí, zkušenosti z přidružené výroby) vytváří přitom významný potenciál pro diverzifikaci činností. Opatření navazuje na opatření 2.2. programu SAPARD a na opatření 2.1.5 operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Legislativní rámec
Čl. 52 a) (i) a 53 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a prováděcí předpisy. Charakteristika opatření
Podpora je zaměřená na diverzifikaci čiností zemědělských subjektů směrem k nezemědělským činnostem, pro zahájení a rozvoj aktivit v oblasti doplňkové výroby, zpracování, zejména při využití obnovitelných zdrojů energie, přednostně s využitím existujících budov a ploch a vytváření nových pracovních míst a prosazování inovačních přístupů. Cíle opatření
Různorodost zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, rozvoj nezemědělské produkce a podpora zaměstnanosti Různorodost venkovské ekonomiky Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Vymezení podporovaných území
Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky (kromě projektů na výstavbu decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie – území celé ČR kromě Prahy). Podmínky poskytnutí podpory
• • •
Podpora se poskytne na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt nemá negativní vliv na životní prostředí.
Kategorie příjemců podpory
osoby dle čl. 53 nařízení Rady (ES) 1698/2005 , členové zemědělského podniku – zemědělští podnikatelé a jejich rodinní příslušníci. Způsobilé výdaje
•
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení), případně nová výstavba budov, ploch za účelem diverzifikace zemědělských aktivit, upřednostňovat využití stávajících budov a ploch,
• •
nákup budov, strojů, technologie, zařízení provozoven a dílen, PC, softwaru, výstavba decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) – pro vytápění nebo výrobu elektrické energie; kotelny, rozvody tepla či energie, bioplynové stanice (homogenizační jímka, reaktor, zásobník bioplynu, uskladňovací nádrž, kogenerační jednotka, tepelný výměník atd.),
121
•
marketingové studie.
Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory činí 50 % celkových způsobilých nákladů. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč. Míra podpory: EU 75 %, národní veřejné zdroje 25 %.
III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Kód opatření 312 Popis situace
Podpora zakládání nových a rozvoje existujících nezemědělských podniků nejmenší velikosti – mikropodniků9 včetně nových živností v oblasti výroby, zpracování a služeb bez omezení sektorů, zejména v oblasti řemesel a služeb pro hospodářství a obyvatelstvo. Struktura hospodářských činností není na venkově dostatečně rozmanitá. Příjmy venkovského obyvatelstva jsou nízké. Na většině území ubývá stálého obyvatelstva. Mladí z venkova odcházejí. S tím souvisí nízká daňová výtěžnost území i slabá kupní síla místního obyvatelstva. Je potřeba hledat alternativní pracovní příležitosti a alternativní zdroje příjmů k posílení stability venkova zakládáním a rozvojem nezemědělských mikropodniků i přesunem podniků z měst. Sociální struktura a sociální kapitál venkova současně se strukturou zástavby vesnic vytváří přitom významný potenciál pro diverzifikaci činností (volné pracovní síly, nevyužité budovy, zkušenosti z přidružené výroby). Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat obecnou podporou malého a středního podnikání (nad velikostí mikropodniků s místní spotřebou) nebo podporou investic od 10 mil. Kč celkových nákladů. Opatření navazuje na opatření 2.2. programu SAPARD. Legislativní rámec
Čl. 52 a) (ii) a 54 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a prováděcí předpisy. Charakteristika opatření
Podpora je zaměřená na zvýšení stability venkova prostřednictvím zakládání a rozvoje mikropodniků s cílem vytváření pracovních míst a rozvoje bohaté hospodářské struktury nezemědělských aktivit. Oblastí podpory jsou drobná výroba, řemesla a služby pro hospodářství a obyvatelstvo, obnovitelné zdroje energie, zejména navazující na zemědělskou nebo lesnickou výrobu a péči o přírodu a krajinu 7 .
7
Maloobchod, velkoobchod, stavebnictví ,místní služby, živnosti OKEČ 93 122
Cíle opatření
Různorodost zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, rozvoj nezemědělské produkce a podpora zaměstnanosti Různorodost venkovské ekonomiky Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Vymezení podporovaných území
Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky (kromě projektů na výstavbu decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie – území celé ČR kromě Prahy). Podmínky poskytnutí podpory
• • •
Podpora se poskytne na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt nemá negativní vliv na životní prostředí.
Kategorie příjemců podpory
Příjemci podpory mohou být fyzické a právnické osoby (i bez historie, včetně OSVČ a sdružení), které splňují podmínky pro zařazení do kategorie mikropodniků 8 . V případě výstavby decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie může být žadatelem pouze osoba podnikající v zemědělství. Způsobilé výdaje
•
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení), případně nová výstavba budov, ploch, upřednostňovat využití stávajících budov a ploch,
• •
nákup budov, strojů, technologie, zařízení provozoven a dílen, PC, software, výstavba decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) – pro vytápění nebo výrobu elektrické energie; kotelny, rozvody tepla či energie, bioplynové stanice (homogenizační jímka, reaktor, zásobník bioplynu, uskladňovací nádrž, kogenerační jednotka, tepelný výměník, atd.), marketingové studie.
•
Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory činí 50 % celkových způsobilých nákladů Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč. Míra podpory: EU 75 %, národní veřejné zdroje 25 %.
8
Doporučení Komise č. 2003/361/ES, o definici mikropodniků, malých a středních podniků. Mikropodnik:definován jako podnik, který zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jehož roční obrat a/nebo roční celková účetní rozvaha nepřekračují 2 mil. Euro.
123
III.1.3 Podpora cestovního ruchu Kód opatření 313 Popis situace
Opatření rozvíjí aktivity zaměřené na diverzifikaci venkovské ekonomiky rozvojem cestovního ruchu, zejména ve spojení s využitím přírodního a kulturního dědictví oblasti. V České republice doposud není plně rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídají standardům v rámci Evropské unie a je nízká úroveň doprovodných služeb (ubytovací, stravovací, informační). Cestovní ruch přitom vykazuje nejdynamičtější růst a poskytuje mnoho pracovních příležitostí i pro nekvalifikované pracovní síly. Zvyšuje odbyt místních specialit a řemesel. Ročně přijíždí do České republiky více než 6 mil. zahraničních návštěvníků, ale z toho přibližně 5 mil. zůstává v Praze. Zvyšuje se domácí turistika. Je potenciál zvýšit významně procento venkovské turistiky v celkovém cestovním ruchu na území ČR. Zvýšení venkovské turistiky o 2 mil. návštěvníků by mohlo vytvořit 7 000 nových pracovních míst za předpokladu vynaložení 1,4 mld. Kč do roku 2013. Je však třeba brát v úvahu rozdílnou únosnost a citlivost jednotlivých území z hlediska zatížení turistikou. Důležitá je tedy i míra využití potenciálu území. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat obecnou podporou regionálního cestovního ruchu (služby, informační centra cestovního ruchu, marketing na celostátních a zahraničních veletrzích, veřejné investice nebo náklady od 10 mil. Kč). Opatření navazuje na opatření 2.2. programu SAPARD a opatření 2.1.5. operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Legislativní rámec
Čl. 52 a) (iii) a 55 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a prováděcí předpisy. Cíle opatření
Různorodost zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, rozvoj nezemědělské produkce a podpora zaměstnanosti Různorodost venkovské ekonomiky Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Charakteristika opatření
Podpora je určena na vybudování rekreační infrastruktury pro malokapacitní ubytování, včetně stravování a rekreačních zařízení (koupaliště, plovárny, vč. odpovídajícího zázemí, hřiště a jiná rekreační zařízení). Podporováno bude také zajištění služeb pro pěší turistiku, cykloturistiku, vodáctví a lyžování, budování a značení pěších tras, odpočinkových míst, hipostezek, vč. využití zvířat v rámci cestovního ruchu a nákupu a výsadby doprovodné zeleně. Vymezení podporovaných území
Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky.
124
Podmínky poskytnutí podpory
• • •
Podpora se poskytne na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt nemá negativní vliv na životní prostředí.
Kategorie příjemců podpory
Příjemcem podpory mohou být podnikatelské subjekty - fyzické a právnické osoby s oprávněním pro zemědělskou nebo lesnickou činnost, u nezemědělských subjektů pouze pokud činnost zahajují, nebo mají kratší než dvouletou historii a rovněž neziskové organizace (včetně zájmových sdružení a spolků) s právní subjektivitou. Způsobilé výdaje
•
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení), případně nová výstavba malokapacitních ubytovacích zařízení, včetně stravování a dalších budov a ploch v rámci turistické infrastruktury, upřednostňovat využití stávajících objektů,
• • • • •
budování koupališť a plováren, rekreačních zařízení, vč. odpovídajícího zázemí nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení, počítačů, software, marketingové studie, výstavba zařízení služeb pěší turistiky, cykloturistiky, vodáctví a lyžování, budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hipostezek, mimo území lesů, nákup a výsadba doprovodné zeleně.
•
Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory činí 50 % celkových způsobilých nákladů pro podnikatelské subjekty, 90 % pro neziskové organizace. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč. Míra podpory EU 75 %, národní veřejné zdroje 25 %.
Skupina opatření III.2 - Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III.2.1
Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova
Kód opatření 321,322 Popis situace
Pro venkov je charakteristická rozdílná úroveň vybavenosti, rozsahu a dostupnosti základní infrastruktury. Na veřejný vodovod je napojeno cca 81 % obcí do 2000 obyvatel, plyn je zaveden u cca 55 % venkovských obcí a na veřejnou kanalizaci je napojeno pouze 66 % obcí do 2000 obyvatel, na kanalizaci s čistírnou odpadních vod přitom pouze asi 26 %. Přitom kvalita vody ve studních je nízká. Jen splnění norem Společenství v oblasti čištění odpadních 125
vod by znamenalo vynaložit na budování čistíren v obcích do 2 000 ekvivalentních obyvatel asi 5 mld Kč do roku 2010. (Přechodné období plnění směrnice Rady 91/271 a Rámcová vodní směrnice.) Na to nebude stačit samotný Program rozvoje venkova, ale budou muset být zapojeny i jiné evropské (Evropský fond regionálního rozvoje a Fond soudržnosti) a národní zdroje. Opatření by mělo zajistit základní podmínky pro zkvalitnění sociálních a hospodářských funkcí venkova a zvýšení kvality života obyvatelstva venkova prostřednictvím zlepšení místního občanského vybavení a služeb a základní infrastruktury vesnic a skupin vesnic (obce do 2 000 obyvatel a jejich seskupení v rámci sdružení obcí) na místní úrovni, v souladu s požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí. Evropský fond regionálního rozvoje a Fond soudržnosti budou navazovat podporami větší a páteřní infrastruktury ve venkovských oblastech, které přesahují místní potřeby jednotlivých vesnic nebo jejich skupin, propojující města a vesnice, čistíren odpadních vod ve zvláště chráněných územích a územích ptačích oblastí a evropsky významných lokalit a na ostatních územích od 2 000 e. o. a vyššího občanského vybavení. Regionální operační programy budou rovněž řešit problematiku služeb, základního občanského vybavení (školy, zdravotnická zařízení atd.) a ochrany kulturního dědictví Podopatření III.2.1.1. navazuje na opatření 2.1. b) programu SAPARD. Podopatření III.2.1.2. navazuje na opatření 2.1. a) programu SAPARD. Legislativní rámec
Čl. 52 b (i, ii) a 56 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a prováděcí předpisy. Cíle opatření
Zlepšení základních služeb a rozvoj investic zajistí vyšší atraktivitu venkovských oblastí Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit
III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic Charakteristika podopatření
Předmětem opatření je řešení situace malých obcí s méně než 2 000 obyvateli. Jedná se o řešení základní infrastruktury v těchto obcích (malá vodohospodářská infrastruktura v rozsahu roční podpory asi 300 mil. Kč, kotelny a rozvody tepla), využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (v rozsahu roční podpory asi 100 mil. Kč zejména pro zemědělské subjekty ve spolupráci s obcemi), řešení odpadového hospodářství, budování a obnovy místních komunikací v malém rozsahu, podpora zlepšení atraktivity vesnic. Obnova a rozvoj vesnic závisí na vědomí sounáležitosti místních obyvatel s místním prostředím. Proto je potřeba podporovat aktivity místních společenských, kulturních, zájmových a sportovních spolků, které přispívají k zachování tradic a upevňují lokální identitu a mezilidské vztahy. Vymezení podporovaných území
Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky (kromě projektů na výstavbu decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a
126
energie – území celé ČR kromě Prahy). Podmínky poskytnutí podpory
• • •
Podpora se poskytne na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt nemá negativní vliv na životní prostředí.
Kategorie příjemců podpory
Obce, sdružení obcí, společnosti vlastněné z více než 50 % obcemi, státní organizace a státní podniky, správci povodí a správci vodních toků, organizační složky státu, podnikatelské subjekty - fyzické a právnické osoby. V případě výstavby decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie může být žadatelem pouze osoba podnikající v zemědělství.
Způsobilé výdaje
•
•
• •
•
• • •
• •
•
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení), budov, ploch (brownfileds do 2 ha), případně nová výstavba, a dále obnova či výstavba inženýrských sítí, obnova návsí a ulic, chodníků, zastávek, osvětlení, oplocení, hřišť a sportovišť, laviček, mobiliáře, budování a rekonstrukce obecních vodovodních a kanalizačních sítí, včetně čistíren odpadních vod (stavby obecních nebo skupinových čistíren i kořenových čistíren odpadních vod), nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení, počítačů, software, výstavba decentralizovaných komunálních zařízení pro inovační využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) – pro vytápění obce nebo výrobu elektrické energie; kotelny, rozvody tepla či energie, bioplynové stanice (homogenizační jímka, reaktor, zásobník bioplynu, uskladňovací nádrž, kogenerační jednotka, tepelný výměník, atd.), výstavba zařízení odpadového hospodářství (třídění a recyklace odpadu, kompostišť pro biologický odpad a materiál ze skrývek zemin), včetně nákupu technologických zařízení do hodnoty 10 mil. Kč a návaznosti na výrobu bioplynu, budování a obnova místních komunikací, obnova pro vodu propustných komunikací (s propustným ložem a propustným podložím), včetně příkopů a doprovodné zeleně, nákup a výsadba veřejné zeleně, parkové úpravy v obci a okolí, nákup nezbytné techniky pro údržbu zeleně, revitalizace drobných vodních toků a ploch v obci, (např. ve formě odstranění zatrubnění /zahloubení/, tvrdých nepropustných a prefabrikovaných povrchů a dalších nevhodných technických prvků, odtěžení sedimentů), zpracování územně plánovací dokumentace obce (územní plán, regulační plán), investice na společenské, spolkové (hasiči, rybáři, zahrádkáři, myslivci apod.), sportovní, environmentální, kulturní a církevní aktivity (popř. také propagace činnosti, vydávání publikací apod.), úpravy pozemků pro výstavbu nových obytných a hospodářských objektů.
127
Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory činí 50 % celkových způsobilých nákladů pro podnikatelské subjekty, 90 % pro neziskové organizace, společnosti vlastněné z více než 50 % obcemi, 100 % obce a sdružení obcí, státní organizace a státní podniky, správce povodí a správce vodních toků, organizační složky státu. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč. Míra podpory EU 75 %, národní veřejné zdroje 25 %
III.2.1.2. Občanské vybavení a služby Charakteristika podopatření
Podpora bude zaměřena na zajištění chybějícího občanského vybavení a služeb (školských, zdravotnických, sociálních, na něž není možné získat mandatorní výdaje státu, včetně předškolní a mimoškolní péče o děti a služeb pro ženy, pečovatelské služby o seniory, základní obchodní infrastruktury, tržnic, objektů a ploch pro sportovní a kulturní aktivity, doprovodných stravovacích zařízení, objektů pro spolkovou činnost, zahradnických center). Podpora bude poskytnuta také na zřizování integrovaných informačních a školících center s využíváním ICT, využití ICT iniciativ pro lepší dostupnost služeb, práce a obchodu (eBusiness, eCommerce). Vymezení podporovaných území
Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky. Podmínky poskytnutí podpory
• • • •
Podpora se poskytne na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt nemá negativní vliv na životní prostředí, podmínkou realizace výstavby tržnice je příprava tržního řádu a investice do podpůrného systému exkluzivně pro místní výrobce a prodejce.
Kategorie příjemců podpory
Obce, sdužení obcí, církve a jejich organizace a neziskové organizace s právní subjektivitou, podnikatelské subjekty - fyzické a právnické osoby. Přijatelné výdaje
• •
Nová výstavba, stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) budov, ploch, inženýrských sítí, nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení, počítačů, software, vysokorychlostního internetu.
Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. 128
Maximální výše podpory činí 50 % celkových přijatelných nákladů pro podnikatelské subjekty, 90 % pro církve a neziskové organizace a 100% pro obce a sdružení obcí. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč. Míra podpory EU 75 %, národní veřejné zdroje 25 %.
III.2.2
Ochrana a rozvoj dědictví venkova
Kód opatření 323 Popis situace
Na kvalitu života na venkově má nezanedbatelný vliv celková ochrana a rozvoj venkovského prostoru. Opatření by mělo umožnit především architektonický a urbanistický rozvoj českých a moravských vesnic v souladu s požadavky na zachování a posílení jejich charakteristického vzhledu a hodnot a zároveň zvýšení identity a pospolitosti místních obyvatel. Tento záměr je v souladu s evropským zájmem o zachování jedinečnosti, specifik a místních tradic při rozvoji vesnic a posílení rozmanitosti Evropy. V minulosti došlo k negativním jevům z hlediska udržitelného rozvoje venkovského prostoru, které lze spatřovat v narušení ekologické stability přírodního prostředí a krajinného rázu, v zanedbání péče o kulturní dědictví venkova a v nedostatečném obecném povědomí obyvatel o nezbytnosti ochrany životního prostředí a kulturních hodnot a o způsobech, jak tuto ochranu zajistit. Opatření je zaměřeno na činnosti týkající se zlepšení kvality života zvýšením povědomí o přírodních a kulturních hodnotách prostředí a jejich obnovou a rehabilitací. Opatření má zamezit problémům, které souvisejí s nedostatečnou interpretací přírodního a kulturního dědictví, kromě centrálních a komerčně využívaných oblastí. Obsahuje interpretační materiály přírodního, kulturního, geologického dědictví a související podklady, jako analýzy, mapy a projekty, a také investiční akce obnovy a rehabilitace dědictví. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat na EZFRV podporou investic od 10 mil. Kč, podporou biodiverzity a odstraňováním ekologických zátěží, obnovou národních kulturních památek nebo kulturních památek využívaných pro účely služeb cestovního ruchu (ubytování, kongresové využití, velká muzea, zpřístupněné památkové objekty). Podopatření III.2.2. je nové. Legislativní rámec
Čl. 52 b (iii) a 57 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a prováděcí předpisy. Cíle opatření
Rozvoj investic zajišťující vyšší atraktivitu venkovských oblastí Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit
129
III.2.2.1 Přírodní dědictví venkova Charakteristika podopatření
Podpora je určena na projekty krajinného plánování interpretace přírodních, geologických a kulturně historických hodnot území a související podklady jako analýzy, mapy a projekty včetně investičních akcí obnovy či rehabilitace. Vymezení podporovaných území
Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky. Podmínky poskytnutí podpory
• • •
Podpora se poskytne na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt je v souladu s odborným stanoviskem AOPK ČR, resp. správy národního parku, a projekty krajských center šetrné turistiky.
Kategorie příjemců podpory
Obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou, podnikatelské subjekty – fyzické a právnické osoby, organizační složky státu. Způsobilé výdaje
• •
•
• • • •
• •
•
Zpracovávání studií hodnocení krajinného rázu, související osvětové a propagační materiály, příprava doporučených postupů šetrného hospodaření připravených poradci akreditovanými na agro-environmentální a lesnicko-environmentální problematiku, a to včetně souvisejících nákladů např. na tematické a propagační materiály, zpracování systému plánování krajiny pro konkrétní mikrotyp krajiny, pro přípravu politiky mikro nebo mezotypu krajiny v souvislosti s implementací Evropské úmluvy o krajině, zpracování map zaměřených na přírodní dědictví, zpracování nominačních dokumentů a koncepčních projektů geoparků, investiční opatření spojená s vytvářením infrastruktury spojené s prezentací přírodního dědictví, vypracování vzorových krajinných plánů na území obce s rozšířenou působností a s vazbou na územně plánovací dokumentaci (např. územní studie) a podklady pro komplexní pozemkové úpravy, příprava a realizace projektů šetrného cestovního ruchu zaměřených na propagaci opomíjených lokalit, zahrnující speciální tématické mapy a propagační letáky, podpůrné a osvětové materiály pro turisty programů průvodcovství v chráněných oblastech nebo lokalitách, např. geoparky, biosférické rezervace, památkové vesnické a krajinné celky, vinařské stezky apod. pořádání odborných a populárně-naučných přednášek, výstav a dalších akcí, poznávacích a zábavně-naučných akcí pro děti i dospělé s využitím audiovizuální techniky, příprava a vydávání osvětových, informačních a propagačních materiálů,
130
spolupráce s medii (tisk, rozhlas televize, film). Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory činí 50 % celkových způsobilých nákladů pro fyzické a právnické osoby, 90 % neziskové organizace a 100% pro obce a sdružení obcí a pro organizační složky státu. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč. Míra podpory: EU 75 %, národní veřejné zdroje 25 %.
III.2.2.2 Kulturní dědictví venkova Charakteristika podopatření
Podpora je určena na vypracování studií nebo programů a na investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dědictví, jako například kulturních památek (s výjimkou národních kulturních památek nebo kulturních památek využívaných pro účely služeb cestovního ruchu - ubytování, kongresové využití, velká muzea), památkově významných území, kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny, včetně historických parků, zahrad a alejí, a na kulturně společenské aktivity s vazbou na místní historii, tradice, umění, řemesla, folklór a národopis. Vymezení podporovaných území
Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky. Podmínky poskytnutí podpory
• • •
Podpora se poskytne na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt týkající se kulturní památky je v souladu s odborným stanoviskem Národního památkového ústavu a je ekonomicky životaschopný,
Kategorie příjemců podpory
Obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou, podnikatelské subjekty – fyzické a právnické osoby, fyzické osoby nepodnikající – vlastníci památek a organizační složky státu.. Způsobilé výdaje
•
• • •
Zpracování studií obnovy a využití památek, programů regenerace památkově významných území, soupisů a map památek na venkově, plánů péče, geodetických prací, stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) památkových budov a ploch, nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení, počítačů, software, investice na realizaci výstavních expozic, muzeí s nabídkou místních kulturních a 131
historických zajímavostí, kulturně společenské akce, Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory činí 50 % celkových způsobilých nákladů pro fyzické a právnické osoby (včetně fyzických osob nepodnikajících), 90 % pro neziskové organizace a 100% pro pro obce a sdružení obcí a organizační složky státu. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč. Míra podpory: EU 75 %, národní veřejné zdroje 25 %.
Opatření III.3 - týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III III.3.1
Vzdělávání a informace
Kód opatření 331 Popis situace
Pro současné ekonomické subjekty na venkově je typické setrvávání v tradičním pojetí a zpracovávání podnikatelské agendy a hospodaření tradičními metodami s omezeným přístupem k informacím o posledních trendech v oboru, možnostech trhu, nástupu nových technologií, metod a poznatků vědy a techniky a zejména o vývoji na trhu. Aby došlo k pozitivním změnám v oblasti hospodářství na venkově a podnikání v tomto prostoru, je nutné zajistit rychlejší a dokonalejší přístup k aktuálním informacím a doplnit potřebné vzdělání a kvalifikaci obyvatel. Moderním způsobem přenosu informací je telematika, která by ke zvýšení kvalifikace měla přispět podobně jako využití internetu apod. Na úseku vzdělávání budou vyvíjeny doplňkové, státem uznané vzdělávací programy pro decentralizované formy vzdělávání na venkově. V roce 2004 se na celoživotním vzdělávání podílelo 5 % venkovského obyvatelstva, zatímco průměr EU je 7,8 % a 10,4 % u městského obyvatelstva. Evropský sociální fond (ESF) bude navazovat na EZFRV podporami pro obecnou vzdělanost na venkově, začleňování skupin obyvatelstva, rekvalifikačními kurzy a využíváním internetových sítí a dálnic s celkovými náklady nad 3 mil. Kč. Opatření je nové. Legislativní rámec
Čl. 52 c) a 58 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a prováděcí předpisy. Charakteristika opatření
Podpora je určena na vzdělávání a informování hospodářských subjektů, které působí v oblastech diverzifikace činností nezemědělské povahy, zakládání a rozvoje mikropodniků, venkovského cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnic a ochrany a rozvoje dědictví venkova. Podpora se nevztahuje ne instruktážní kurzy nebo vzdělávání, které jsou součástí běžných vzdělávacích programů nebo systémů na středoškolské nebo vyšší úrovni. 132
Cíle opatření
Posílení lidského potenciálu jako základní podmínky pro místní ekonomiku a zajištění místních služeb Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Vymezení podporovaných území
Projekt může být realizován na celém území České republiky. Podmínky poskytnutí podpory
• •
Podpora se poskytne na základě schváleného předloženého projektu, který splňuje podmínky dané požadavky prováděcí legislativy, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie.
Kategorie příjemců podpory
Konečný příjemce: obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou, podnikatelské subjekty – právnické nebo fyzické osoby mající vzdělávání nebo poskytování informací jako předmět činnosti zapsaný v obchodním rejstříku a zaměření jejich projektu odpovídá prioritám osy III Programu rozvoje venkova. Uživatel: fyzické nebo právnické osoby se zájmem zahájení nebo rozšíření podnikání nebo působení na venkově v rámci osy III. Způsobilé výdaje
• • • • • • • •
náklady spojené se zajištěním vhodných prostor, technické zabezpečení – náklady spojené s používáním nebo pronájmem informační techniky a technologie, výdaje s přípravou a poskytnutím informačních materiálů, nákup kancelářských potřeb v nezbytné míře, výdaje spojené s vlastní přípravou vzdělávací akce – mzdové a režijní náklady organizátorů, výdaje na odbornou činnost lektorů, výdaje spojené se zajištěním překladů a tlumočení, náklady spojené na propagaci vzdělávacích a informačních aktivit.
Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory činí 100 % celkových způsobilých nákladů. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč. Míra podpory EU 75 %, národní veřejné zdroje 25 %.
133
Opatření III.4 - týkající se získávání dovedností a propagace za účelem přípravy a provádění strategií místního rozvoje III.4.1
Získávání dovedností, animace, provádění
Kód opatření 341 Popis situace
Ve venkovských oblastech je třeba zajistit budování schopností místních komunit k vytváření místních partnerství k přípravě a realizaci místních rozvojových strategií venkovských mikroregionů, na zpracovávání studií a rozborů a rozvíjení dovedností obyvatel venkova, kteří se chtějí aktivně podílet na příznivém rozvoji svého mikroregionu, celkovém oživení a zvýšení životaschopnosti místní ekonomiky. Na venkově se očekává velký zájem podnícený existencí dvou programů typu Leader v ČR. Opatření navazuje na opatření 2.1.4. LEADER+ operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Legislativní rámec
Čl. 52 d) a 59 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a prováděcí předpisy. Charakteristika opatření
Podpora je určena na získávání dovedností a animací za účelem přípravy a provádění strategií místního rozvoje. Podporováno bude vytváření vyváženého a reprezentativního partnerství z různých socioekonomických sektorů v zájmu participace obyvatelstva na místním rozhodovacím procesu, včetně zapojení žen a mladých lidí a vzdělávání vůdčích osobností a ostatních členů místních partnerství, zapojených do přípravy, realizace a řízení místní rozvojové strategie na principech obdobných Leader. Cíle opatření
Posílení kapacit pro přípravu místních strategií Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Vymezení podporovaných území
Projekt může být realizován na celém území České republiky (s přihlédnutím ke specifikám území v působnosti příjemců podpory v rámci realizace strategií). Podmínky poskytnutí podpory
• •
Podpora se poskytne na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie,
Kategorie příjemců podpory
Příjemcem podpory mohou být neziskové organizace s právní subjektivitou (nikoliv však 134
místní akční skupiny Leader), sdružení obcí, obce, kraje, podnikatelské subjekty - fyzické a právnické osoby (příjemci ve smyslu čl. 59 nařízení Rady (ES) 1698/2005). Způsobilé výdaje
• • •
•
• • •
•
•
Nákup vybavení, počítačů, software, nákup služeb – vzdělávací programy, školení, semináře, propagační akce a informační materiály. zpracování integrovaných místních rozvojových strategií venkovských mikroregionů s inovačními prvky a podkladových průzkumů a studií jednotlivých oblastí s cílem vyhodnocení potenciálu daného území a jeho využití pro udržitelný hospodářský, společenský a kulturní vývoj, udržení a zvyšování hodnot venkovské přírody, krajiny a kulturního dědictví, realizace integrovaných místních rozvojových strategií venkovských mikroregionů prostřednictvím partnerství jiných než místní akční skupiny (v souladu s čl. 59 nařízení Rady (ES) 1698/2005), školení členů místních partnerství, zapojených do přípravy, realizace a řízení místní rozvojové strategie, školení facilitátorů, tvorba vzdělávacích programů, zacílených na potřebné odborné znalosti a dovednosti, zejména z oblasti zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství, územního plánování a stavebního řádu, pozemkových úprav, životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, přípravy projektů, účetnictví, včetně školení školitelů a řídících pracovníků, propagace a poskytování informací o oblasti a místní rozvojové strategii (webové stránky, CD a videozáznamy, vydávání a distribuce tiskovin a periodik, pořádání seminářů a informačních školení), semináře pro veřejnost o životě na venkově a partnerství, bydlení a podnikání.
Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory činí 100 % celkových způsobilých nákladů, s přihlédnutím k podmínkám jednotlivých opatření osy III v rámci realizace územní strategie. Maximální výše provozních nákladů je 10% z celkových nákladů. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt 50 000 Kč. Míra podpory: EU 75 % a národní veřejné zdroje 25 %.
5.2.4
OSA IV - LEADER
Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Tab. - Priority, cíle a opatření osy IV
135
Priorita Cíl
IV. Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkova Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství % z osy 100 Opatření IV.1.1. Místní akční skupina max. 25 IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie min. 65 IV.2.1. Realizace projektů spolupráce 10
IV.1.1. Místní akční skupina Kód opatření 431 Popis situace
Slabá ekonomická situace jednotlivých venkovských obcí a potřeba vzájemně si pomáhat vede k navazování spolupráce obcí v rámci venkovských území a ke vzniku místních partnerství subjektů, které na venkově působí. Program obnovy venkova od roku 1998 obrátil orientaci k rozvoji spolupráce obcí. Rozvojové strategie venkovských mikroregionů jsou v ČR již osvědčeným způsobem koncipování, realizace a správy činností, vedoucích k sociálnímu a hospodářskému rozvoji určité oblasti. Program SAPARD 2000-2003 umožnil přípravu a realizaci 210 místních rozvojových strategií. Prvních 29 místních akčních skupin od roku 2004 a 2005 získává zkušenosti v rámci podopatření LEADER+ Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a národního Programu LEADER ČR. Území působnosti místních akčních skupin (území působnosti MAS) zapojená do metody Leader zaujímají 12 414 km2, tj. 15,7 % území ČR a žije v nich 743 tis. obyvatel, tj. 7,3 % obyvatel ČR. V roce 2006 bylo přijato 7 dalších místních akčních skupin. V roce 2007 se očekává, že asi 70 místních akčních skupin bude připraveno realizovat strategie rozvoje venkova metodou Leader v rámci nového Programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013 (je evidováno asi 133 připravujících se místních akčních skupin). Osa IV Leader bude uplatněna pro opatření podle podmínek nařízení Rady 1698/2005. Nelze ji využít pouze pro nárokovou podporu v rámci opatření Programu rozvoje venkova osy II a opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti v ose I. Opatření navazuje na podopatření 2.1.4. (podopatření typu LEADER+) operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Legislativní rámec
Čl. 61-65 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a prováděcí předpisy. Právní předpisy a nebo závazná pravidle podle příslušných opatření jednotlivých os I a III. Charakteristika opatření
V rámci tohoto opatření budou vybrány místní akční skupiny, které budou zajišťovat realizaci svého Strategického plánu Leader. Podporu lze poskytnout místní akční skupině na provoz, administrativu a poradenství spojené s realizací Strategického plánu Leader. Opatření se realizuje na základě principů Leader.
136
Cíle opatření
Růst konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a kvality života na venkově a diverzifikace ekonomiky Zavedení místní rozvojové strategie do systému programů rozvoje venkova Uplatnění principů Leader. Vymezení podporovaných území
Území působnosti MAS – subregionální venkovské území s 10 000 až 100 000 obyvateli, na celém území České republiky, mimo území hl. města Prahy a měst s více než 25 000 obyvateli (v odůvodněných případech je možno udělit výjimku) • území je vymezeno hranicí, která obaluje katastrální území všech obcí zahrnutých do území působnosti MAS, • území je souvislé a má společnou charakteristiku a problémy, doložené předepsanými údaji, • jsou doloženy doklady o souhlasu všech obcí se zařazením do území působnosti MAS a o seznámení se Strategickým plánem Leader. Podmínky poskytnutí podpory místní akční skupině
• •
• • •
•
vhodné partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem na místní úrovni (místní akční skupina), tj. minimálně 50 % zástupců soukromé sféry, povinné orgány: manažer místní akční skupiny, výběrová komise, orgán pro přípravu Strategického plánu a dozor nad jeho realizací (např. programový výbor), účetní; funkční období členů výběrové komise je maximálně tříleté, na rozhodovací úrovni místní akční skupiny musí být zastoupení soukromé sféry minimálně 50 %, členové místní akční skupiny musí mít na území působnosti MAS trvalé bydliště, sídlo nebo provozovnu nebo být pro toto území místně příslušní, místní akční skupina předloží Strategický plán Leader na období 2007 - 2013 podle závazné osnovy, včetně fiší vymezujících oblasti podpory podle podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, kromě nárokových opatření osy II a Podpora předčasného ukončení zemědělské činnosti v ose I, místní akční skupina může pro své způsobilé (přijatelné) výdaje použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie.
Činnosti místních akčních skupin
Místní akční skupiny podle čl. 62 nařízení Rady uplatňují při místním rozvoji partnerský přístup, navrhují ucelenou strategii místního rozvoje, resp. Strategický plán Leader a odpovídají za jeho provádění. Vybírají projekty, které budou v souladu se strategií v rámci PRV financovány. Kategorie konečných příjemců podpory - Právní subjektivita místní akční skupiny
Místní akční skupina Leader – obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (nebo její nástupnická forma), občanské sdružení podle zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, zájmové sdružení právnických osob podle § 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, nadace podle zákona č. 526/2002 Sb. Místní akční skupinou nemůže být obchodní společnost, občanské sdružení podle § 829
137
zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, svazek obcí.
Způsobilé výdaje
• •
informační a osvětová činnost pro žadatele a veřejnost o území a místní rozvojové strategii, semináře a výstavy, distribuce formulářů, metodických pokynů: a)
vyhlášení výzvy k podávání žádostí,
b)
příjem žádostí,
c)
administrativní kontrola žádostí a příloh,
d)
hodnocení projektů podle výběrových kritérií, jejich uspořádání do pořadí, výběr projektů k financování a schválení výběru,
e)
kontrola realizace projektů,
•
sběr informací pro monitoring a hodnocení,
•
vedení složek projektů a uchovávání dokladů o administrativní činnosti,
•
budování schopností a vzdělávání zaměstnanců místních akčních skupin zapojených do přípravy a provádění strategie a vedoucích pracovníků,
•
nákup poradenských služeb,
•
provoz - nájemné, vybavení, vytápění, elektřina, telefon, cestovní náklady apod.,
•
aktualizace, popř. tvorba strategie Leader na následující období, včetně studií o území.
Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Z limitu na opatření IV.1.1 Místní akční skupina je: •
maximálně 55 % na provoz a administrativní činnost místní akční skupiny,
•
dalších 45 % na budování schopností a nákup poradenských služeb místní akční skupinou.
Veřejná podpora na provoz, administrativní činnost a poradenské služby pro místní akční skupiny činí 100 % celkových způsobilých nákladů. Pro veřejnou podporu v rámci osy Leader platí, že 80 % hradí EU a 20 % národní veřejné zdroje. IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie Kód opatření 411, (412), 413 Popis situace
Realizace metodou shora dolů poskytuje plnou podporu předem definovaným projektům místních žadatelů. Metodou Leader lze tento systém doplnit o využití místního přírodního, lidského a kulturního potenciálu a zvýšit jeho efektivnost. Tento princip byl ověřen v ČR 138
rámci dvou programů – operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a Program LEADER ČR. Potřebou ve vztahu k ose Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Osa IV Leader bude uplatněna pro opatření podle podmínek nařízení Rady 1698/2005. Nelze ji využít pouze pro nárokovou podporu v rámci osy II a opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti v ose I. Opatření navazuje na podopatření 2.1.4. (podopatření typu LEADER+) operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Legislativní rámec
Čl. 61-65 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a prováděcí předpisy. Právní předpisy podle příslušných opatření jednotlivých os I a III. Charakteristika opatření
Podporu lze poskytnout na projekty, které jsou v souladu se Strategickým plánem Leader, vybrané místní akční skupinou a podmínkami opatření Programu rozvoje venkova. Opatření se realizuje na základě principů Leader. Cíle opatření
Růst konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a kvality života na venkově a diverzifikace ekonomiky Zavedení místní rozvojové strategie do systému programů rozvoje venkova Uplatnění principů Leader. Vymezení podporovaných území
Projekt musí být realizován na území působnosti příslušné MAS. Podmínky poskytnutí podpory
• • • •
žadatel může pro své způsobilé (přijatelné) výdaje v rámci schváleného projektu použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt musí být realizován v daném území působnosti MAS, projekt je v souladu s platnou právní úpravou a se Strategickým plánem Leader, žadatel musí splňovat podmínky stanovené příslušnou místní akční skupinou
Vymezení území, kategorie příjemců podpory, forma a výše podpory a další podmínky budou přesněji vymezeny ve Strategickém plánu Leader příslušné místní akční skupiny a v rámci jednotlivých opatření Programu rozvoje venkova s přihlédnutím ke specifikám metody Leader. Kategorie příjemců podpory
Příjemce podpory je specifikován ve Strategickém plánu Leader a v rámci jednotlivých
139
opatření Programu rozvoje venkova s přihlédnutím ke specifikám metody Leader. Příjemce působí na území působnosti MAS. Způsobilé výdaje
Způsobilé výdaje se řídí nařízením Rady 1698/2005, prováděcími předpisy a podle způsobilých výdajů příslušných opatření stanovených ve Strategickém plánu Leader a opatřeních Programu rozvoje venkova. Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Pro procento podpory u projektů z celkových způsobilých nákladů a velikost celkových nákladů na projekty fyzických a právnických osob platí podmínky příslušných opatření Strategického plánu Leader, příslušná ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 a podmínky opatření Programu rozvoje venkova. Pro veřejnou podporu osy Leader platí, že 80% hradí EU a 20% národní zdroje. IV.2.1. Realizace projektů spolupráce Kód opatření 421 Popis situace
Realizace spolupráce umožňuje významně posílit efektivnost osy Leader zaměřením na využití příkladů nejlepší praxe, inovace a přenos znalostí. Tyto možnosti byly ověřeny a potvrzeny v národním Programu LEADER ČR na prvních příkladech. Potřebou ve vztahu k ose Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Charakteristika opatření
Podpora bude poskytována na projekty spolupráce mezi územími nebo nadnárodní spolupráce s cílem povzbudit spolupráci mezi místními akčními skupinami v rámci členských států a na území třetích zemí. Smyslem tohoto opatření je využití příkladů nejlepší praxe k posílení inovačních postupů a přenosu znalostí. Legislativní rámec
Čl. 61-65 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a prováděcí předpisy. Cíle opatření
Rozvoj a propagace spolupráce a nejlepších výsledků a projektů. Zavedení místní rozvojové strategie do systému programů rozvoje venkova. Uplatnění principů Leader. Vymezení podporovaných území
Území působnosti MAS a území působnosti partnerské MAS.
140
Podmínky poskytnutí podpory
•
• •
Podporu konečnému žadateli/příjemci podpory na spolupráci poskytne platební agentura na základě žádosti, která je v souladu se Strategickým plánem Leader, s platnou právní úpravou a závaznými pravidly a byla vybrána výběrovou komisí MZe, žadatel může pro své způsobilé (přijatelné) výdaje v rámci schváleného projektu použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie na oddělitelné výdaje, mezi partnery je uzavřena Smlouva o spolupráci.
Kategorie příjemců podpory
Příjemci podpory mohou být obce, sdružení obcí, neziskové organizace včetně místních akčních skupin, podnikatelské subjekty – fyzické nebo právnické osoby. Způsobilé výdaje
Způsobilé výdaje se řídí nařízením Rady 1698/2005, prováděcími předpisy a podle způsobilých výdajů příslušných opatření stanovených ve Strategickém plánu Leader a opatřeních Programu rozvoje venkova. Forma a výše podpory
Přímá nenávratná dotace. Pro veřejnou podporu osy Leader platí, že 80% hradí EU a 20% národní zdroje.
5.2.5
V. TECHNICKÁ POMOC
Popis situace
Technická pomoc je potřebná na podporu aktivit nezbytných pro monitoring a hodnocení řízení a realizace Programu rozvoje venkova a pro zdokonalování opatření obsažených v tomto Programu. Jedná se zejména o práce spojené s vypracováním postupů a materiálů nezbytných pro proces administrativy od podání žádostí až po vyhodnocování jednotlivých opatření. Práce budou mít formu odborných studií, sběrů a analýzy dat, vypracování informačních materiálů a dalších aktivit spojených s osvětou a šířením informací o zaváděných opatřeních. Pro zlepšení řízení programu, vyhledávání a šíření příkladů nejlepší praxe a hodnocení musí být zřízena Celostátní síť rozvoje venkova. Opatření navazuje na technickou pomoc operačního programu a multifunkční zemědělství a Horizontálního plánu rozvoje venkova.
Rozvoj
venkova
Legislativní rámec
Článek 66 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Přehled opatření a podopatření
V.1. Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu
141
V.2. Zřízení a provoz Celostátní sítě pro venkov V.2.1. Struktury potřebné pro provoz sítě V.2.2. Akční plán V.1
Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu
Charakteristika opatření
Podpora bude poskytována na přípravu, sledování, hodnocení, šíření informací a kontrolní opatření, která jsou spojena s realizací Programu rozvoje venkova v období 2007 - 2013, jako jsou zejména: • řízení, realizace, monitorování, kontrola, • analýzy a poskytování informací o Programu včetně jeho publicity a hodnocení, • výdaje na zasedání a činnost národního Monitorovacího výboru pro EZFRV,, • pomoc expertů při posuzování a revizi základních údajů Programu rozvoje venkova a indikátorů, • pomoc a poradenství v otázkách týkajících se realizace a fungování monitorovacího systému, • výdaje spojené se zasedáním a doplňkovými úkoly pracovních skupin, • poradenství, semináře, studie, včetně zpracování podkladů pro přípravu výroční a závěrečné zprávy, • výdaje na informace a informační kampaň včetně nákladů na tisk a distribuci, • výdaje na tlumočení a překlady podkladů poskytovaných na žádost Komise, • výdaje spojené s návštěvami a semináři, které nejsou uskutečněny z iniciativy Komise, • výdaje na hodnocení Programu rozvoje venkova, • zavádění, provoz a propojení počítačových systémů řízení, monitorování a hodnocení, • zdokonalování hodnotících metod a výměna informací o praktických postupech v této oblasti, • aktivity spojené s organizováním zasedání Monitorovacího výboru, • ex-post hodnocení programů předcházejícího programovacího období. Vymezení podporovaných území
Technická pomoc může být realizována na území celé České republiky. Podmínky poskytnutí podpory
• • •
Podpora se poskytne na základě předložené žádosti v souladu s platnou právní úpravou, pro každou schválenou žádost se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, příjemce podpory zajistí výběr dodavatele v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Kategorie příjemců podpory
Příjemcem podpory je Ministerstvo zemědělství, odbor řídící orgán Programu rozvoje venkova (respektive, konečným příjemcem je fyzická nebo právnická osoba zajišťující
142
činnosti v souladu s charakteristikou tohoto opatření pro MZe). Způsobilé výdaje
• • • • • • • • • • •
Nákup služeb, školení, semináře, propagační akce a informační materiály, expertizy, poradenství, odborné studie, terénní šetření, zasedání Monitorovacího výboru a pracovních skupin, zpracování výročních a závěrečné zprávy, hodnocení a zpracování hodnotících zpráv, ex-ante hodnocení programů na následující období, překlady a tlumočení, informační kampaň a propagační materiály, ex-post hodnocení programů předcházejícího programovacího období (Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Horizontální plán rozvoje venkova).
Způsob výběru žádostí
Budou přijaty všechny žádosti, které splňují kritéria přijatelnosti a předpisy EU a ČR. Forma a výše podpory
Podpora bude mít formu přímé nenávratné dotace. Celková veřejná podpora bude 100 % způsobilých nákladů. Pro veřejnou podporu v rámci technické pomoci platí, že 75 % hradí EU a 25 % národní veřejné zdroje (s ohledem však na čl. 70 odst. 6 NR 1698/2005).
V.2
Zřízení a provoz Celostátní sítě pro venkov
Charakteristika opatření
Technickou pomoc bude možné využít pro další akce v rámci zřízení a provozu Celostátní sítě pro venkov podle článku 68 nařízení Rady č. 1698/2005. Finanční podpora může být poskytována na pokrytí nákladů spojených s přípravou odborných studií, seminářů na národní i mezinárodní úrovni, pořízení a instalaci počítačových systémů pro řízení, monitoring a hodnocení programu a výdaje z iniciativy Komise (např. semináře organizované Evropskou komisí). Dále na pokrytí nákladů spojených se shromažďováním, analýzou a šířením informací o opatřeních Programu rozvoje venkova. Dalším úkolem je šířit a upevňovat osvědčené postupy rozvoje venkova (příklady dobré praxe). Technická pomoc bude využita rovněž pro zakládání a provozování sítě odborníků za účelem usnadnění výměny odborných znalostí a podpory provádění a hodnocení politiky rozvoje venkova. Podporu bude možné použít na technickou pomoc pro rozvoj spolupráce mezi regiony a nadnárodní spolupráci.
143
V.2.1
Struktury potřebné pro provoz sítě
Charakteristika podopatření
Česká republika k zajištění úkolů zřízení a provozu Celostátní sítě rozvoje venkova stanovených nařízením Rady č. 1698/2005 a koordinací těchto úkolů pověřuje Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) v úzké spolupráci s Ústavem zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI) a Krajskými informačními středisky pro zemědělství a rozvoj venkova (KIS), u kterých se dále předpokládá kapacita v rámci opatření Programu rozvoje venkova, týkajících se vzdělávání a informací, získávání dovedností, animace a provádění, v souladu s články 58, 59 nařízení Rady. KIS budou zajišťovat plošný přenos informací cílovým skupinám v krajích. Jejich činnost je finančně kryta z národních zdrojů až do konce roku 2006. Práce Celostátní sítě je podřízena úkolům Evropské sítě pro rozvoj venkova ve smyslu článku 67 nařízení k EZFRV a metodicky řízena řídícím orgánem EZFRV na úrovni Ministerstva zemědělství ČR. V.2.2
Akční plán
Charakteristika podopatření
V akčním plánu budou stanoveny a analyzovány osvědčené pracovní postupy a poskytnuty informace o nich, procesy řízení sítí, postupy organizování výměny zkušeností a know-how, příprava vzdělávacích programů pro vytvářející se místní akční skupiny a technická pomoc – schůzky, semináře, výstavy, administrativa pro spolupráci mezi územími a pro nadnárodní spolupráci. Akční plán v ČR bude mít za cíl propojit Celostátní síť rozvoje venkova s Evropskou sítí v rámci nadnárodní spolupráce. Jeho informace budou měsíčně aktualizovány na internetové stránce provozovatele. Musí být zabezpečena kompatibilita sítě celostátní s evropskou podle standardu EU. Akční plán bude vytvářet také podmínky pro proškolení personálu za účelem správy sítě. V rámci informační kampaně se předpokládá oslovení případných příjemců podpor a profesních organizací, ale rovněž informování široké veřejnosti o úloze EZFRV a implementaci Programu rozvoje venkova. V rámci sítí budou využity osvědčené způsoby prezentace výstupů z realizovaných místních strategií a jejich konkrétních projektů na národní i mezinárodní úrovni s cílem rozšiřovat příklady dobré praxe a povědomí o všeobecné prospěšnosti místních partnerství. Vymezení podporovaných území
Technická pomoc může být realizována na území celé České republiky. Podmínky poskytnutí podpory
• •
Podpora se poskytne na základě předložené žádosti v souladu s platnou právní úpravou, pro každou schválenou žádost se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie,
Způsobilé výdaje
• • •
Nákup vybavení, počítačů, software, nákup služeb, mzdy obslužného personálu,
144
• • • • • •
školení, semináře, propagační akce a informační materiály, expertizy, poradenství, odborné studie, terénní šetření, překlady a tlumočení, informační systém, s využitím pro monitorování a hodnocení, internetové stránky a jejich aktualizace.
Výběr žádostí
Budou přijaty všechny žádosti, které splňují kritéria přijatelnosti a předpisy EU a ČR. Kategorie příjemců podpory
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Krajská informační střediska, místní akční skupiny, fyzické a právnické osoby. Forma a výše podpory
Podpora bude mít formu přímé nenávratné dotace. Celková veřejná podpora bude 100 % způsobilých nákladů. Maximální výše podpory na jednoho příjemce za období 2007 - 2013 je 10 000 000 Kč. Pro veřejnou podporu v rámci technické pomoci platí, že 75 % hradí EU a 25 % národní veřejné zdroje. Celkové způsobilé náklady, na které může být poskytnuta podpora, jsou od 20 000 Kč do 9 000 000 Kč na každý jednotlivý projekt.
145
5.3 Souhrnná tabulka operativních, specifických a celkových cílů a indikátorů jejich výstupů, výsledků a dopadů pro jednotlivá opatření Programu rozvoje venkova (včetně odhadu kvantifikace) Číslo opatření
Název opatření
Kód opatření
Výstupy (operativní cíle opatření) / kvantifikace
Výsledky (specifické cíle opatření) kvantifikace
I.1.1.
Modernizace zemědělských podniků
121
Zlepšení ekonomické výkonnosti podniků prostřednictvím lepšího využití produkčních faktorů
Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovačních procesů
Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
Využívání tržních příležitostí díky inovacím
Vývoj rozsahu realizovaných KPÚ
Zlepšení životního prostředí a krajiny
124
/
Dopady (celkové kvantifikace
cíle
Programu)
/
Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit 11- Počet podniků, které obdržely investiční podporu/ 400 podpořených podniků ročně + 20 podpořených projektů (biomasa)
3 - Počet podniků zavádějících nové produkty nebo nové technologie/ 280 podniků za období 2007-2013
17 - Počet podpořených iniciativ spolupráce/ 20 ročně
2 - HPH podpořených podniků/ 500 milionů Kč za období 2007-2013 (souhrnně za všechna opatření osy I)
12 - Celkový objem investic / 2 372 mil Kč ročně I.1.2.
Investice do lesů
122 123 124 125
Zvýšení hospodářské hodnoty soukromých lesů, zvýšení diverzifikace a rozšíření tržních příležitostí Zlepšení zpracování a marketingu surovin Využívání tržních příležitostí díky inovacím Zlepšení infrastruktury
Produktivita práce/ nárůst HPH na pracovníka v zemědělství o 50 tis. Kč nárůst HPH na pracovníka v lesnictví o 90 tis. Kč nárůst HPH na pracovníka v potravinářství o 100 tis. Kč
Nárůst plochy s realizovanými pozemkovými úpravami / nárůst o 9 procentních bodů (z výměry ZPF) za období 2007-2013
v období 2007-2013 Hospodářský růst / čistá zvýšená přidaná hodnota 500 mil Kč za období Změna trendu při snižování biodiverzity /relativní index populačního trendu
146
vybraných druhů ptactva oproti r. 2000 až 107
13 - Počet lesnických podniků, které obdržely investiční podporu / 280 (zvyš. hosp. hodnoty lesa) + 68 (lesnická technika) ročně 15 - Počet podpořených podniků/ 45 podniků ročně
Udržení zemědělských a lesních oblastí s vysokou přírodní hodnotou/ nepředpokládáme kvantitativní změnu ploch s vysokou přírodní hodnotou , spíše kvalitativní změny
17 - Počet podpořených iniciativ spolupráce/ 20 ročně 18 - Počet podpořených akcí/ 56 ročně 14 - Celkový objem investic /(204 mil Kč + 176 mil Kč)
Zlepšení a ochrana kvality vody/ změna v bilanci živin 70 kg/ ha v roce 2013 tj. 2% nárůst oproti roku 2005
16 - Celkový objem investic/ (176 mil Kč) 19- Celkový objem investic / (176 mil Kč) 732 mil. Kč ročně I.1.3.
Přidávání hodnoty zemědělskýcm a potravinářským produktům
123
124
Zlepšení zpracování a marketingu surovin a výrobků (popř. produktů)
Příspěvek v boji proti klimatickým změnám/ předpokládáme zhruba trojnásobné navýšení produkce biomasy v roce 2013 oproti roku 2004
Využívání tržních příležitostí díky inovacím 15 - Počet podpořených podniků/ 100 podniků ročně 17 -
Počet podpořených iniciativ spolupráce/ 20
Tvorba pracovních míst/ odhadovaný počet pracovních míst za období 2007-2013 je 22 000
ročně 16 - Celkový objem investic/ 975 mil. Kč ročně I.1.4
Pozemkové úpravy
125
Zlepšení infrastruktury včetně zajištění přístupnosti pozemků
18 - Počet podpořených akcí/ 200 akci ročně 19 - Celkový objem investic /723 mil. Kč ročně I.2.1
Seskupení producentů
142
Zajištění žádané úrovně odbytových uskupení v nových členských státech
147
Podpora nových členských států v oblasti přizpůsobení se evropskému trhu
26 - Počet podpořených skupin producentů /60 skupin za období 2007-2013
2 - HPH podpořených skupin producentů/ 500 milionů Kč za období 2007-2013 (souhrnně za všechna opatření osy I)
27 - Obrat podpořených skupin producentů/ 4,8 mld Kč za období 2007-2013 I.3.1.
Další odborné vzdělávání a informační činnost
111
Zajištění vzdělávání ekonomické oblasti
a
znalostí
v technické
i
1- Počet účastníků vzdělávacích a informačních akcí/ 17 000 účastníků ročně
Rozvoj znalostí potenciálu
a
zvýšení
lidského
1 - Počet účastníků, kteří úspěšně ukončili školení v oblasti zemědělství a lesnictví/ 9 500 osob za období 2007-2013
2 - Počet dnů poskytnutého školení (počet dnů*počet účastníků vzdělávání ) /20 000 ročně I.3.2
Zahájení činnosti mladých zemědělců
112
Podpora mladých zemědělců a strukturálních změn
Rozvoj znalostí potenciálu
3 - Počet podpořených mladých zemědělců / 360 subjektů podpořených v průběhu programovacího období
2 - HPH podpořených podniků/ 500 mil Kč za období (souhrnně za všechna opatření osy I)
4 - Celkový objem investic/ 61 mil Kč ročně I.3.3.
Předčasné ukončení zemědělské činnosti
113
Dosažení podstatných strukturálních změn v podpořených podnicích v rámci sektoru zemědělství 5 - Počet podpořených zemědělců/ cca 300 podpořených subjektů za programovací období 7 - Počet ha postoupené půdy/ 19 000 ha za období
I.3.4.
Využívání poradenských služeb
114
115
Zlepšení trvale udržitelného managementu podniku Zlepšení a usnadnění managementu a zlepšení výkonu díky dalšímu rozvoji lidského potenciálu
148
a
zvýšení
lidského
8 - Počet podpořených zemědělských podniků/ 1000 ročně 9 - Počet podpořených lesnických podniků/ 500 ročně 10 - Počet nově zřízených poradenských služeb II.1.1.
Platby za přírodní znevýhodnění
211 212
Přispět k zemědělskému znevýhodněných oblastech
využívání
půdy
ve
Trvale udržitelné využívání zemědělské a lesní půdy
28 - Počet podpořených podniků ve znevýhodněných oblastech horských /3 500 podniků ročně
6 - Nárůst plochy území se způsobem hospodaření, který přispívá ke: zlepšení biodiverzity o 83 tis. ha
30 - Počet podpořených podniků ve znevýhodněných oblastech jiných než horských / 5 600 podniků ročně
zlepšení kvality vody o 26 tis. ha příznivé změně klimatu 1 tis. ha zlepšení kvality půdy 21 tis. ha předcházení marginalizace a opouštění půdy o 31 tis ha
29 Plocha podporované zemědělské půdy v horských LFA oblastech / 300 tis ha ročně
31 - Plocha podporované zemědělské půdy v jiných než horských LFA oblastech / 400 tis ha ročně
II.1.2.
Platby v rámci Natury 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku
213
Pomoc zemědělcům při řešení specifického znevýhodnění vyplývajícího z implementace evropských směrnic pro soustavu Natura 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku ES
149
během období 2007-2013
2000/60/ES (WFD)
32 Počet podpořených podniků v oblastech soustavy Natura 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku ES / 1000 podniků ročně
33 - Plocha zemědělské půdy na kterou byla poskytnuta podpor / 8000 ha ročně
II.1.3.
Agroenvironmentální opatření (AEO)
214
Integrace agroenvironmentálních zemědělství
postupů
v
34 - Počet podniků s agroenvironmentální podporou / 9 500 podniků ročně 35 - Celková podpořená plocha v AEO / 1 300 tis. ha ročně
36 - Skutečně podporovaná plocha v AEO /1 300 tis. ha ročně 37 - Celkový počet závazků/ 18 000 závazků ročně II.2.1.
Zalesňování zemědělské půdy
221
Rozšíření lesních porostů na zemědělské půdě 43 - Počet příjemců podpory/ 1 500 příjemců ročně
44 - Plocha zalesněné půdy/ 2 000 ha ročně
150
II.2.2.
Platby Natury lesních
v rámci 2000 v
224
Řešení specifického znevýhodnění vlastníků lesa
49 - Počet podpořených lesnických podniků v rámci Natura 2000 / 350 podniků ročně
50 - Podpořená plocha lesa v oblastech Natura 2000 / 35 tis. ha ročně
II.2.3.
Lesnickoenvironmentální platby
225
Zvýšení environmentální hodnoty lesů
51 - Počet podpořených lesnických podniků v rámci Lesnicko-environmentálních plateb/ 470 podniků ročně 52 - Podpořená plocha lesa v rámci Lesnickoenvironmentálních plateb / 40 tis. ha ročně 53 - Počet závazků / 470 závazků ročně II.2.4.
Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesů
226 227
Obnova lesního potenciálu preventivních opatření
a/nebo
zavedení
Neproduktivní investice v lesích 54 - Počet realizovaných preventivních a/nebo obnovních aktivit/ 77 ročně 56 - Počet podpořených lesnických podniků / podniků ročně 55 - Podpořená plocha lesa /290 ha ročně 57 - Celkový objem investic / 9 mil. Kč ročně
151
60
III.1.1.
Diverzifikace činností nezemědělské povahy
311
Různorodost zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, rozvoj nezemědělské produkce a podpora zaměstnanosti 58 - Počet příjemců podpory/ 150 ročně 59 - Celkový objem investic/ 394 mil. Kč ročně
III.1.2.
Podpora podniků rozvoje
zakládání a jejich
312
Různorodost zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, rozvoj nezemědělské produkce a podpora zaměstnanosti 60 - Počet podpořených mikropodniků/ 150 ročně Celkový objem investic/ 695 mil. Kč ročně
III.1.3.
Podpora cestovního ruchu
313
Různorodost venkovské ekonomiky
7 - Zvýšení přidané hodnoty vytvořené nezemědělskou činností/ 100 mil.Kč za období 2007-2013 8 - Celkový hrubý počet nově vytvořených pracovních míst/ odhad 30 000 za období 2007-2013
9 - Nárůst počtu turistů ve venkovských oblastech/ 300 000 osob za období 20072013
Různorodost zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, rozvoj nezemědělské produkce a podpora zaměstnanosti 61 - Počet podpořených nových prvků turistické infrastruktury/ 150 ročně 62 - Celkový objem investic/ 536 mil. Kč ročně
III.2.1.
Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova
321,322
Zlepšení základních služeb a rozvoj investic zajistí vyšší atraktivitu venkovských oblastí
Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech
65 - Počet podpořených obcí/ 100 ročně
10 - Počet osob využívajících zkvalitněné služby/ 350 000 osob za období 2007-2013
66 - Celkový objem investic/ 1751 mil. Kč ročně III.2.2.
Ochrana a rozvoj dědictví venkova
323
Rozvoj investic zajišťujících venkovských oblastí
vyšší
atraktivitu
67 - Počet podpořených aktivit ochrany dědictví venkova/ 100 ročně
152
11 - Rozšíření zavedení internetu do venkovských oblastí / zvýšený počet osob s přístupem k internetu o 70 000 osob za období 2007-2013 Přírůstek
obyvatelstva
napojeného
na
68 - Celkový objem investic/ 101 mil. Kč ročně
III.3.1
Vzdělávání informace
a
331
Posílení lidského potenciálu jako základní podmínky pro diverzifikaci místního hospodaření a zajištění místních služeb 69 Počet účastníků z řad podnikatelů na podpořených aktivitách/ 1000 ročně 70 Celkový počet vzdělávacích dnů poskytnutých účastníkům /1200 ročně
III.4.1.
Získávání dovedností, animace, provádění
341
Posílení kapacit pro přípravu místních strategií
71 Počet získaných schopností a uspořádaných akcí/ 50 ročně 72
Počet
podpořených
veřejno-soukromých
partnerství / 15 ročně 73 Počet účastníků na akcích / 1500 ročně
153
veřejnou kanalizaci s ČOV/ o 50 p. b. za období 2007-2013 12 - Úspěšnost školení v nezemědělských oborech/počet účastníků, kteří úspěšně ukončili vzdělávání 10 500 za období 2007-2013
Číslo opatření
Název opatření
IV.
Implementace rozvojové strategie
Kód opatření místní 41
Konkurenceschopnost Kvalita života/diverzifikace
411 413
Výstupy (operativní kvantifikace
cíle
opatření)
/ Výsledky (specifické cíle opatření) / Dopady (celkové cíle Programu) / kvantifikace kvantifikace Podpořit uplatnění principů Leader Růst konkurenceschopnosti zemědělství a Implementace strategie Leader do lesnictví, ochrana životního prostředí a systému programů rozvoje venkova kvalita života na venkově a diverzifikace ekonomiky Tvorba pracovních míst/ odhadovaný 74 Počet místních akčních skupin/ 60 8 Celkový počet nově vzniklých počet pracovních míst za období 2007pracovních míst ( vlivem metody 2013 je 22 000 (vlivem opatření osy III a IV) LEADER cca 100 ročně) 76 Celkový rozsah území pokrytých MAS Počet úspěšných výsledků Produktivita práce/ 2 vzdělávacích aktivit/ 50 ročně /24 000 km nárůst HPH na v zemědělství o 50 tis. Kč 77 Celková populace na území pokrytém MAS/ 1500 tis.osob
nárůst HPH na pracovníka v lesnictví o 90 tis. Kč
75 Počet projektů financovaných v rámci MAS/ 600 ročně Realizace spolupráce
projektů 421
nárůst HPH na pracovníka v potravinářství o 100 tis. Kč
Rozvoj a propagace spolupráce a nejlepších Implementace strategie Leader do výsledků a projektů systému programů rozvoje venkova v období 2007-2013 78 Počet podpořených projektů spolupráce / 20 projektů ročně
Provoz místních akčních 431 skupin
Rozvoj kapacity Leader
Implementace strategie Leader do systému programů rozvoje venkova
Počet podpořených projektů
Počet úspěšných výsledků vzdělávacích aktivit /50 ročně
/ 100 projektů ročně
154
pracovníka
5.4 Legislativní rámec Programu Legislativní rámec Programu
• • • •
• • • • • • •
•
nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování Společné zemědělské politiky, rozhodnutí Rady č. 2006/144/ES o strategických pokynech Společenství pro rozvoj venkova, nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 23. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 319/2006, nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (dále jen „EZOZF“) – do 1.1.2010, 4 prováděcí nařízení Komise, rozhodnutí Komise o schválení Programu, směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, doplňková nařízení vlády a novely nařízení vlády, vyplývající ze zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů: novely nařízení vlády č. 241/2004 Sb., 242/2004 Sb., 308/2004 Sb., 655/2004 Sb., a 69/2005 Sb. k provádění Programu, usnesení vlády ČR č. 1242/2004, k návrhu Strategie udržitelného rozvoje České republiky.
Realizace Programu
Platební agenturou bude Státní zemědělský intervenční fond. Program bude administrován ve formě dotací na základě § 2c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a na základě zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, a to prostřednictvím tzv. národního nařízení vlády nebo pravidel vydávaných MZe. Předpisy cross-compliance
Životní prostředí 1.
Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna o ochraně volně žijících ptáků.
2.
Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami.
3.
Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství.
4.
Směrnice Rady 91/76/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
5.
Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, 155
volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Veřejné zdraví a zdraví zvířat Identifikace a evidence zvířat 6.
Směrnice Rady 92/102/EHS ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a evidování zvířat.
7.
Nařízení komise (ES) č. 2629/97 ze dne 29. Prosince 1997, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 820/97, pokud je o ušní značky, evidenci hospodářství a pasy v rámci systému identifikace a evidence skotu.
8.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97.
8a.
Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. č. L 5, 9. 1. 2004, s. 8).
Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin 9.
Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.
10.
Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS.
11.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002 o stanovení obecných zásad a požadavků právních předpisů v oblasti potravin, o vytvoření Evropského orgánu pro nezávadnost potravin a stanovení postupů, pokud jde o nezávadnost.
12.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií.
Oznamování nákaz 13.
Směrnice Rady 85/511/EHS ze dne 18. listopadu 1985, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky.
14.
Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých chorob zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat.
15.
Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000 o zvláštních ustanoveních týkajících se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí.
Řádné zacházení se zvířaty 16.
Směrnice Rady 91/629/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat.
17.
Směrnice Rady 91/630/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat.
18.
Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro 156
hospodářské účely. Nejdůležitější související zákony ČR:
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 334/1992 předpisů
Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
157
5.5. Popis opatření podléhajících režimu přechodu z nařízení 1257/1999 na 1698/2005. V souladu s prováděcím nařízením kterým se stanoví pravidla pro přechod na podporu pro rozvoj venkova stanovenou podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 uvádí tato kapitola popis dotčených opatření a jejich zařazení do jednotlivých os Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013. V rámci ČR se jedná o pokračování vybraných opatření Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a Horizontálního plánu rozvoje venkova.
158
Tabulka souvztažností mezi opatřeními stanovenými v nařízení č. 1257/1999, v nařízení č. 1268/1999 a v nařízení (ES) č. 1698/2005 Opatření podle nařízení (ES) č. 1257/99
Kódy podle nařízení (ES) č. 817/2004 a č. 141/2004
Kategorie podle nařízení (ES) č. 438/2001
Vzdělávání. Čl. 9
(c)
113 – 128
Zahajování činnosti mladých zemědělců. Čl. 8 Předčasný odchod do důchodu. Čl. 1012 Využívání poradenských služeb. Čl. 21d Zakládání poradenských, řídících a podpůrných služeb. Čl. 33, 3. zarážka. Zajišťování poradenských a osvětových služeb. Čl. 33g Investice do zemědělských hospodářství. Čl. 4-7
(b)
112
Investice do lesů pro zvýšení ekonomické hodnoty, zakládání lesnických sdružení. Čl. 30(1), 2. a 5. zarážka Zpracování a odbyt zemědělských a lesnických produktů, propagace nových odbytišť pro lesnické produkty. Čl. 25-28 a 30(1), 3. a 4. zarážka. Odbyt jakostních produktů a vytváření programů jakosti. Čl. 33, 4. zarážka
(d) (y) (l)
1303
(a)
111
(i)
121 124
(g)
114
(i)
122
(m)
123
159
Osy a opatření podle nařízení (ES) č. 1698/2005 Osa I Čl. 20(a)(i) a 21: Vzdělávání a předávání informací Čl. 20(a)(ii) a 22: Zahajování činnosti mladých zemědělců Čl. 20(a)(iii) a 23: Předčasný odchod do důchodu Čl. 20(a)(iv) a 24: Využívání poradenských služeb Čl. 20(a)(v) a 25: Zakládání řídících, podpůrných a poradenských služeb
(ES)
Kódy podle nařízení (ES) č. 1698/2005
111 112 113 114 115
Čl. 20(b) (i) a 26: Modernizace zemědělských hospodářství Čl. 20(b)(ii) a 27: Zvýšení ekonomické hodnoty lesů
121
Čl. 20(b)(iii) a 28: Přidání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům
123
Čl. 20(b)(iv): Spolupráce na vývoji nových technologií pro zpracování produktů
124
122
Opatření podle nařízení (ES) č. 1257/99
Kódy podle nařízení (ES) č. 817/2004 a č. 141/2004
Kategorie podle nařízení (ES) č. 438/2001
Osy a opatření podle nařízení (ES) č. 1698/2005
Kódy podle nařízení (ES) č. 1698/2005
Kultivace půdy, pozemkové úpravy, vodní hospodářství, zemědělská infrastruktura. Čl. 33, 1., 2., 8. a 9. zarážka Obnovněpreventivní nástroje. Čl. 33, 12. zarážka Plnění standardů. Čl. 21b a 21c. Shoda se standardy. Čl. 33l(2a) a (2b) Programy jakosti potravin. Čl. 24b-24c
(j) (k) (q) (r)
1301 1302 1308 1309
Čl. 20(b)(v) a 30: Zemědělská a lesnická infrastruktura
125
(u)
1313
Čl. 20(b)(vi): Obnovně-preventivní činnosti Čl. 20 (c) (i) a 31: Plnění standardů
126
132
Podpora seskupení producentů pro propagaci jakostních produktů. Čl. 24d Samozásobitelské zemědělské podniky. Čl. 33b Seskupení producentů. Čl. 33d
(aa)
Čl.20(c) (ii) a 32: Programy jakosti potravin. Čl. 20 (c) (iii) a 33: Informace a propagace
Platby v méně příznivých oblastech, horské oblasti. Čl. 13-15 a 18 Platby v méně příznivých oblastech, ostatní méně příznivé oblasti. Čl. 13-15, 18 a 19 Oblasti s ekologickými omezeními. Čl. 16
(e)
(x)
(z)
(ab)
Čl. 20(d)(i) a 34: Samozásobitelské zemědělské podniky Čl. 20(d)(ii) a 35: Seskupení producentů Osa II Čl. 36(a)(i) a 37: Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech
(ac)
131
133
141 142
211
(e)
Čl. 36(a)(ii) a 37: Platby za přírodní znevýhodnění v jiných než horských oblastech
212
(e)
Čl. 36(a)(iii) a 38. Platby v rámci Natura 2000 na zemědˇ. půdě a Rámcové směrnice pro vodní politiku ES Čl. 36(a)(iv) a 39: Agroenvironmentální platby Čl. 36(a)(v) a 40: Platby zaměřené na dobré životní podmínky zvířat
213
Agroenvironment. Čl. 22-24
(f)
Dobré životní podmínky zvířat. Čl. 22-24. Ochrana životního prostředí v souvislosti s dobrými životními podmínkami zvířat. Čl. 33, 11. zarážka
(f) (t)
1312
160
214 215
Opatření podle nařízení (ES) č. 1257/99 Ochrana životního prostředí v souvislosti se zemědělskou činností. Čl. 33, 11. zarážka Zalesňování zemědělské půdy. Čl. 31
Zalesňování nezemědělské půdy. Čl. 30(1), 1. zarážka Ekologická stabilita lesů. Čl. 32(1), 1. zarážka Ekologická stabilita lesů. Čl. 32(1), 1. zarážka
Kódy podle nařízení (ES) č. 817/2004 a č. 141/2004
Kategorie podle nařízení (ES) č. 438/2001
Osy a opatření podle nařízení (ES) č. 1698/2005
Kódy podle nařízení (ES) č. 1698/2005
(t)
1312
Čl. 36(a)(vi) a 41: Neproduktivní investice
216
Čl. 36(b)(i) a 43: 1. zalesňování zemědělské půdy Čl. 36(b)(ii) a 44: 1. založení zemědělskolesnických systémů Čl. 36(b)(iii) a 45: 1. zalesňování nezemědělské půdy Čl. 36(b)(iv) a 46: Platby v rámci Natura 2000 v lesích Čl. 36(b)(v) a 47: Lesnickoenvironmentální platby Čl. 36(b)(vi) a 48: Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatřeníí Čl. 36(b)(vii) a 49: Neproduktivní investice
221
(h)
(i)
126
(i)
127
(i)
127
Obnova a prevence v lesnictví. Čl. 30(1), 6. zarážka; Protipožární pruhy Čl. 32(1), 2. zarážka
(i)
125
Investice do ekologické a společenské hodnoty lesů. Čl. 30(1), 2. zarážka. Ochrana životního prostředí v souvislosti s lesnictvím. Čl. 33, 11. zarážka
(i)
121
(t)
1312
Diverzifikace. Čl.33, 7. zarážka Řemeslná činnost; finanční engineering. Čl. 33, 10. a 13. zarážka Činnost v oblasti turistiky. Čl.33, 10. zarážka
(p)
1307
(s) (v)
1311 1314
(s)
1310
Osa III Čl. 52(a)(i) : Diverzifikace Čl. 52(a)(ii) : Zakládání a rozvoj podniků Čl. 52(a)(iii) : Činnost v oblasti turistiky
161
222
223 224 225
226
227
311 312
313
Opatření podle nařízení (ES) č. 1257/99
Kódy podle nařízení (ES) č. 817/2004 a č. 141/2004
Kategorie podle nařízení (ES) č. 438/2001
Osy a opatření podle nařízení (ES) č. 1698/2005
Kódy podle nařízení (ES) č. 1698/2005
Základní služby. Čl. 33, 5. zarážka
(n)
1305
Čl. 52(b)(i) : Základní služby
321
Obnova a rozvoj vesnic. Čl. 33, 6. zarážka Ochrana a zachování dědictví venkova. Čl. 33, 6. zarážka
(o)
1306
Čl. 52(b)(ii): Obnova a rozvoj vesnic
322
(o)
1306
Čl. 52(b)(iii) : Ochrana a rozvoj dědictví venkova
323
Čl. 52 (c) : Vzdělávání a informace Čl. 52(d) a 59: Získávání dovedností, oživení a realizace
331
Řízení strategií integrovaného rozvoje venkova místními partnery. Čl. 33, 14. zarážka Opatření typu Komunikace Leader+ a Leader+. Čl. 33f Akce 1: místní strategie
Opatření typu Komunikace Leader+ a Leader+. Čl. 33f Akce 2: spolupráce
(w)
1305-1 13052
Pro konkurenceschopnost: všechny staré kódy podle nařízení (ES) č. 817/2004 a 438/2001 odpovídající ose I Pro hospodaření na půdě /životní prostředí: všechny staré kódy podle nařízení (ES) č. 817/2004 a 438/2001 odpovídající ose II Pro diverzifikaci/kvalitu života: všechny staré kódy podle nařízení (ES) č. 817/2004 a 438/2001 odpovídající ose III, plus následující kategorie z nařízení (ES) č. 438/2001: 161 až 164, 166, 167, 171 to 174, 22 až 25, 322, 323, 332, 333, 341, 343, 345, 351, 353, 354 a 36. 1305-3 1305-4
Osa IV Čl. 62 (1)(a): Strategie místního rozvoje
41 411 konkurenceschopnost 412 životní prostředí /hospodaření na půdě 413 kvalita života /diverzifikace
Čl. 63(b): Spolupráce
162
341
421
Opatření podle nařízení (ES) č. 1257/99 Opatření typu Komunikace Leader+ a Leader+. Čl. 33f Akce 3: provozování místních akčních skupin Opatření typu Komunikace Leader+ a Leader+. Čl. 33f Akce 3: sítě Technická pomoc Technická pomoc: Čl. 49. Předpis č. 11 nařízení (ES) č. 448/2004
Kódy podle nařízení (ES) č. 817/2004 a č. 141/2004
Kategorie podle nařízení (ES) č. 438/2001
Osy a opatření podle nařízení (ES) č. 1698/2005
1305-1 13052
Čl. 63 (c) : Provozování místních akčních skupin, oživení Čl. 66 a 67: Celostátní síť pro venkov
1305-5
411 až 415 (ad)
Technická pomoc Čl. 66(2): Technická pomoc Čl. 66(3): Celostátní sítě
Kódy podle nařízení (ES) č. 1698/2005
431
511
511 511
Opatření podle nařízení (ES) č. 1268/99
Opatření podle nařízení (ES) č. 1698/2005
Zemědělské výrobní postupy zaměřené na ochranu životního prostředí a na zachování venkovské krajiny. Čl. 2, 4. zarážka Vytváření seskupení producentů Čl. 2, 7. zarážka Lesnictví. Čl. 2, 14. zarážka
Čl. 36(a)(iv) a 39: Agroenvironmentální platby
214
Čl. 20(d)(ii) a 35: Seskupení producentů Čl. 36(b)(i) a 43: 1. zalesňování zemědělské půdy
142 221
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství pro období 2004-2006
Popis vybraných opatření a podopatření je uveden v programovém dokumentu Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství schváleném Rozhodnutím Komise č. K (2004) 2689 (CCI 2003 CZ 06 1 PO 001). Detailní popisy postupů a pravidel jsou uvedeny v Pravidlech, kterými se stanoví podmínky pro poskytování finanční pomoci na projekty Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství na období 2004-2006. V rámci Programu rozvoje venkova budou financována následující opatření: 1. Opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku / zemědělských podniků. Pokračující operace budou financovány v rámci osy I., opatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků. 2. Opatření 1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing Pokračující operace budou financovány v rámci osy I., opatření I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. 163
3. Podopatření 1.3.4. Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd Pokračující operace budou financovány v rámci osy II. opatření II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy. 4. Podopatření 2.1.1. Pozemkové úpravy Pokračující operace budou financovány v rámci osy I., opatření I.1.4. Pozemkové úpravy. 5. Podopatření 2.1.3. Řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů Bude pokračovat investiční záměr: Pořízení a obnova staveb k vodohospodářským melioracím pozemků (stavby k závlaze a odvodnění pozemku) v rámci osy I opatření I.1.1 modernizace zemědělských podniků. 6. Podopatření 2.1.5. Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství Pokračující operace budou financovány v rámci osy III. opatření III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy. Pro operace starého programovacího období, které budou financovány v rámci nového programovacího období z Programu rozvoje venkova, existují ekvivalentní opatření a takto financované projekty budou spolufinancovány v souladu s nařízením Komise pro pro přechod na podporu rozvoje venkova dle NR (ES) 1698/2005. Konkrétní finanční částky budou součástí finančních tabulek pro příslušná opatření.
Horizontální plán rozvoje venkova 2004-2006
Popis vybraných opatření a podopatření je uveden v programovém dokumentu Horizontální program rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006 schváleném Rozhodnutím Komise č. 2004 CZ 06G DO 001. Detailní popisy postupů a pravidel jsou uvedeny v jednotlivých nařízeních vlády, kterými se stanoví podmínky pro poskytování finanční pomoci v rámci HRDP v období 2004-2006. V rámci Programu rozvoje venkova budou financována následující opatření: 1. Opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Pokračující závazky budou financovány v rámci osy I.,opatření I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti. 2. Opatření Méně příznivé oblasti. Pokračující závazky budou financovány v rámci osy II., opatření II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění. 3. Opatření Oblasti s environmentálními omezeními. Pokračující závazky budou financovány v rámci osy II., opatření v rámci Natura 2000. 4. Agroenvironmentální opatření. Pokračující závazky budou Agroenvironmentální platby. 5. Opatření Lesnictví.
financovány
v rámci
osy
II.,
II.1.2.1 Platby
opatření
II.1.3
Pokračující závazky budou financovány v rámci osy II., opatření II.2.1 Zalesňování. 6. Opatření Zakládání skupin výrobců. 164
Pokračující závazky budou financovány v rámci osy I.,opatření I.2.1 Seskupení producentů. 7. Opatření Technická pomoc. Pokračující závazky budou financovány v rámci Technické pomoci (Závěrečné hodnocení HRDP bude financováno z Technické pomoci PRV). Pro všechny operace starého programovacího období, které budou financovány v rámci nového programovacího období z Programu rozvoje venkova, existují ekvivalentní opatření a takto financované projekty budou splňovat podmínky pro spolufinancování a přijatelnost stanovené pro relevantní opatření Programu rozvoje venkova.
165
6
FINANČNÍ PLÁN
6.1 Tabulka uvádějící v souladu s čl. 69 odst. 4 a 5 celkovou podporu z fondu plánovanou na každý rok V ČR bude EZFRV použit pro venkovské regiony, což je celá ČR kromě regionu Praha. Tyto venkovské regiony jsou současně všechny evropskými regiony spadajícími do Cíle Konvergence. Region Praha, spadající do Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, bude podporován pouze v rámci Agroenvironmentálních opatření, osa II. Prostředky EZFRV v letech 2007 - 2013 (mil. EUR, meziroční index 2%). Rok Celkem EZFRV
2007 336,8
2008 343,7
2009 350,7
2010 357,9
2011 365
2012 372,3
2013 379,8
Z toho regiony konvergence
336,1
343,1
350,1
357,1
364,3
371,6
379,1
6.2 Finanční plán podle os (v EUR, za celé období) Tabulky stanovující pro celé programové období celkovou plánovanou podporu Společenství a odpovídající národní veřejné finanční prostředky na každou osu a částku vyhrazenou na technickou pomoc (mil. EUR) Veřejná zdroje
Osa Osa I Osa II – cíl konvergence
Veřejné zdroje celkem 748,19 1 723,33
Míra podpory 75% 80%
Podpora z EZFRV 561,14 1 378,66
8,66
55%
4,76
Osa II Osa III Osa IV Technická pomoc
1 731,99 565,74 156,63 15,03
75% 80% 75%
1 383,42 424,30 125,31 12,03
Celkem
3 217,58
Osa II – cíl konkurenceschopnost
2 506,20
166
Dodatečné národní financování
7
INDIKATIVNÍ ČLENĚNÍ FINANCOVÁNÍ PODLE OPATŘENÍ PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA Z HLEDISKA VEŘEJNÝCH A SOUKROMÝCH VÝDAJŮ (V EURO, ZA CELÉ OBDOBÍ)
mil. EUR za 7 let
Číslo opatření
Článek NR
I.1. I.1.1. I.1.2. I.1.3. I.1.4. I.2. I.2.1. I.3. I.3.1. I.3.2. I.3.3. I.3.4. Celkem osa I II.1.
20 b (i) (iv) 20 b (ii) (iii) (iv) (v) 20 b (iii) (iv) 20 b (v)
Opatření Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací Modernizace zemědělských podniků Investice do lesů
Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů Pozemkové úpravy Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU 20 d (ii) Seskupení producentů Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu 20 a (i) Další odborné vzdělávání a informační činnost 20 a (ii) Zahájení činnosti mladých zemědělců 20 a (iii) Předčasné ukončení zemědělské činnosti 20 a (iv) (v) Využívání poradenských služeb
II.1.1.
36 a (i) (ii)
II.1.2.
36 a (iii)
II.1.2.1.
36 a (iii)
II.1.2.2.
36 a (iii)
II.1.3. II.1.3.1.
36 a (iv) 36 a (iv)
II.1.3.2.
36 a (iv)
II.1.3.3.
36 a (iv)
II.1.3
36 a (iv)
II.2. II.2.1. II.2.1.1. II.2.1.2.
36 b (i) 36 b (i) 36 b (i)
II.2.2. II.2.3. II.2.4.
36 b (iv) 36 b (iv) 36 b (vi) (vii) 36 b (vi)
II.2.4.1
Kódy opatření
Opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech Platby v rámci Natury 2000a vodní rámcové směrnice Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě a platby související se směrnicí Rady 2000/60/ES – Platby v rámci Natury 2000 Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě a platby související se směrnicí Rady 2000/60/ES – Platby související se směrnicí Rady 2000/60/ES Agroenvironmentální opatření Agroenvironmentální opatření - Postupy šetrné k životnímu prostředí (vč.ekologického zemědělství) Agroenvironmentální opatření - Ošetřování travních porostů Agroenvironmentální opatření - Péče o krajinu Agroenvironmentální opatření cíl Konkurenceschopnost Opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy Zalesňování zemědělské půdy První zalesnění zemědělské půdy Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití Platby v rámci Natury 2000 v lesnictví Lesnicko-environmentální platby Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesů Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření
167
Celkové veřejné výdaje (EU + národní)
Celkové soukromé výdaje
Výdaje celkem
121, 124 122, 123, 124, 125 123, 124
289,7 89,33
289,7 89,33
579,4 178,66
119,11
119,11
238,22
123, 125
176,65
0
176,65
142
14,89
0
14,89
111
11,15
3,72
14,87
112 113 114, 115
14,89 14,89 17,58 748,19
0 0 4,4 506,26
14,89 14,89 21,98 1254,45
211, 212
657,13
0
657,13
213
61,04
0
61,04
213
5,88
0
5,88
213
55,16
0
55,16
214 214
880,49 193,33
0 0
880,49 193,33
214
433,8
0
433,8
214
244,69
0
244,69
214
8,66
0
8,66
0 221 221 221
70,9 65,71 5,19
0 0 0
70,9 65,71 5,19
224 224 226, 227
13,49 17,81 31,13
0 0 0
13,49 17,81 31,13
226
28,53
0
28,53
II.2.4.2 Celkem osa II *pozn.od r.2010 III.1.
36 b (vii)
III.1.1.
52 a (i)
III.1.2. III.1.3. III.2.
52 a (ii) 52 a (iii)
III.2.1.
52 b (i, ii)
III.2.2. III.3.
52 b (iii)
III.3.1. III.4.
52 c
III.4.1. 52 d Celkem osa III IV.1. 62 (1) a IV.2. 63 b IV.3. 63 c Celkem osa IV Celkem osy I, II, III a IV V.1. 66
Neproduktivní investice v lesích
Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova Diverzifikace činností nezemědělské povahy Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Podpora cestovního ruchu Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova Ochrana a rozvoj dědictví venkova Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů, působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III Vzdělávání a informace Opatření týkající se získávání dovedností a propagace za účelem přípravy a provádění strategie místního rozvoje Získávání dovedností, animace, provádění Místní akční skupina Realizace místní rozvojové strategie Realizace projektů spolupráce
Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci Programu V.2. 67 Zřízení a provoz Celostátní sítě pro venkov Celkem V. Technická pomoc
Celkem
168
227
2,59 1731,99
0 0
2,59 1731,99
311
48,09
48,09
96,18
312 313
84,86 70,72
84,86 58,14
169,72 128,86
321, 322
254,58
103,48
358,06
323
70,72
26,78
97,5
331
11,31
0
11,31
341
25,46 565,74 39,16 101,81 15,66 156,63 3202,55 9,02
0 321,35 15,06 39,16 0 54,22 881,83 0
25,46 887,09 54,22 140,97 15,66 210,85 4084,38 9,02
6,01
0
6,01
15,03
0,00
15,03
3217,58
881,83
4099,41
431 41 421
8
TABULKY S DOPLŇKOVÝM VNITROSTÁTNÍM FINANCOVÁNÍM JEDNOTLIVÝCH OS
Souhrnná tabulka s doplňkovým vnitrostátním financováním jednotlivých os Rozdělení podpor na osy
Státní rozpočet / rok (mil. Kč) Komplementární podpora investic formou dotací úroků z poskytnutých úvěrů
Státní rozpočet / rok (mil. Kč) Podpora provádění opatření v oblasti investic formou garancí poskytnutých úvěrů
Osa I Modernizace zemědělských podniků Investice do lesů Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství Pozemkové úpravy Seskupení producentů Další odborné vzdělávání a informační činnost Zahájení činnosti mladých zemědělců Předčasné ukončení zemědělské činnosti Využívání poradenských služeb Osa II Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě a Rámcové směrnice pro vodní politiku 200/60/ES (WFD) Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě
-
Rámcová směrnice pro vodní politiku ES Agroenvironmentální opatření Agroenvironmentální opatření - Postupy šetrné k životnímu prostředí (vč.ekologického zemědělství) Agroenvironmentální opatření - Ošetřování travních porostů Agroenvironmentální opatření - Péče o krajinu Zalesňování zemědělské půdy První zalesnění zemědělské půdy Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití Platby v rámci Natury 2000 v lesních Zachování hospodářského porostu lesního porostu z předchozího produkčního cyklu Lesnicko-environmentální platby Zlepšování druhové skladby lesních porostů
169
-
Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesů Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření Neproduktivní investice v lesích Osa III Diverzifikace činností nezemědělské povahy Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Podpora cestovního ruchu
Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova Ochrana a rozvoj dědictví venkova Vzdělávání a informace Získávání dovedností, animace, provádění Osa IV Implementace místní rozvojové strategie Konkurenceschopnost Kvalita života / diverzifikace Realizace projektů spolupráce Spolupráce Provoz místních akčních skupin Provoz, získávání dovedností, animace Celkem
170
9
PRVKY POTŘEBNÉ PRO HODNOCENÍ PODLE PRAVIDEL HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE, PŘÍPADNĚ SEZNAM PROGRAMŮ PODPORY SCHVÁLENÝCH NA ZÁKLADĚ ČLÁNKŮ 87 - 89 SMLOUVY K VYUŽÍVÁNÍ PŘI PROVÁDĚNÍ PROGRAMU
V souladu s čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 podporuje Program rozvoje venkova pouze takové aktivity, které jsou v souladu se Smlouvou o založení ES, Smlouvou o přistoupení k Evropské unii, s nástroji přijatými v jejich rámci a s politikami a akcemi Společenství, včetně pravidel pro hospodářskou soutěž, o zadávání veřejných zakázek, o ochraně a zlepšování životního prostředí a o odstraňování nerovností a vyrovnávání příležitostí mezi muži a ženami. Ochrana hospodářské soutěže
Ochrana hospodářské soutěže v oblasti výroby zemědělských produktů a obchodu s nimi je realizována v souladu s články 81 až 89 Smlouvy a ustanoveními přijatými k jejich provádění. V případech, kdy se nejedná o výrobu zemědělských produktů a obchod s nimi, je ochrana hospodářské soutěže realizována na základě zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění. Ústředním orgánem státní správy zabezpečujícím dohled nad dodržováním pravidel hospodářské soutěže je podle zákona č. 272/1996 Sb. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Veřejné zakázky
Příjemci pomoci v rámci opatření a podopatření os I, III a IV, při výběru dodavatelů – smluvních obchodních partnerů postupují v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách , v platném znění a od 1.7. 2006 v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Tyto zákony jsou plně slučitelné s aquis communautaire v předmětné problematice. Veřejná podpora
Pravomoc ve věcech posuzování veřejné podpory náleží Evropské komisi. Ta může svým rozhodnutím prohlásit podporu, která naplňuje všechna kriteria uvedená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy, za slučitelnou se společným trhem. Některé vztahy v oblasti veřejné podpory v ČR upravuje zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Tento zákon upravuje výkon státní správy vykonávané Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejné podpory, nepoužije se však ve vztahu k veřejné podpoře poskytované do oblasti zemědělství a rybolovu. Podpora v oblasti výroby zemědělských produktů a obchodu s nimi je poskytována v souladu s Vodítky Společenství o státní podpoře v sektoru zemědělství (OJ C 28 ze dne 1.2.2000). V případě poskytování podpory v režimu de minimis se postupuje dle nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 Sb., o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v zemědělském odvětví a v odvětví rybolovu (90 000 Kč (3 000 EUR) / 3 roky / na jednoho zemědělského příjemce), případně podle nařízení Komise (ES) č. 69/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis (3 000 000 Kč (100 000 EUR) / 3 roky / na jednoho příjemce mimo zemědělství). Podpora rovných příležitostí všech osob
Opatření podporující rovné příležitosti všech osob na trhu práce jsou součástí Národního 171
plánu zaměstnanosti, schváleného vládou České republiky dne 5. května 1999 (usnesení č. 418). Tato opatření jsou rozpracována v „Pilíři 4 - Podpora rovných příležitostí všech osob“. Opatření v tomto pilíři jsou zaměřena na odstranění diskriminace v přístupu k zaměstnání a na posílení právních a institucionálních nástrojů a mechanismů k odstranění všech forem diskriminace na trhu práce. Aby bylo možné přijímat opatření k nápravě, je potřebné zavést systém sledování diskriminačních jevů na trhu práce, resp. provádět pravidelná sociologická šetření. Zároveň je cílem vytvoření podmínek pro přijímání mimořádných dočasných opatření (pozitivních akcí) ve prospěch těch skupin občanů, jejichž přístup k zaměstnání je výrazně ztížen z důvodu příslušnosti k rase, pohlaví apod. Navržená opatření odpovídají smyslu směrnic Rady EU č.16 - 18 k politice zaměstnanosti. Souhrn opatření: • posílit právní a institucionální nástroje a mechanismy k odstranění diskriminačních projevů na trhu práce, • vytvořit reálné možnosti využívání mimořádných dočasných opatření ve prospěch těch skupin občanů, jejichž přístup k zaměstnání je výrazně ztížen, • monitorovat stav úrovně prosazování práva na zaměstnání u skupin občanů ohrožených diskriminací, • přispívat k odstraňování neoprávněných rozdílů v odměňování mužů a žen. Vláda dále schválila svým usnesením č. 236 ze dne 8. dubna 1998, aktualizovaným usnesením vlády č. 452 z 10. května 1999, priority a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí všech osob. Jedná se o první vládní dokument, kterým vláda České republiky oficiálně deklarovala svoji vůli účinně přispět k odstraňování existujících věcných a formálních bariér, které ženám brání dosáhnout postavení srovnatelného s muži. Dokument zahrnuje kapitoly o prosazování principu rovnosti mužů i žen jako součásti politiky vlády, právní zabezpečení rovnosti, rovný přístup k ekonomické aktivitě atd., a dále návrhy opatření na vyrovnání rovných příležitostí. Dokument je každoročně aktualizován a předkládán vládě spolu se souhrnnou zprávu o plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen. Rovné příležitosti pro muže a ženy jsou v ČR dány Ústavou České republiky. V rámci EZFRV je zohledněn princip rovných příležitostí pro muže a ženy, a to na úrovni každého opatření či podopatření. Výroční zprávy a závěrečná zpráva o implementaci Programu i hodnotící zprávy budou obsahovat zvláštní kapitolu, která popíše aktivity podniknuté k realizaci cílů v oblasti rovných příležitostí.
172
10 INFORMACE O DOPLŇKOVOSTI PROGRAMU VE VZTAHU K OPATŘENÍM FINANCOVANÝM DALŠÍMI NÁSTROJI SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY, PROSTŘEDNICTVÍM POLITIKY SOUDRŽNOSTI A NÁSTROJEM PODPORY SPOLEČENSTVÍ PRO RYBOLOV 10.1 Doplňkovost Programu ve vztahu k opatřením financovaným dalšími nástroji Společné zemědělské politiky Vztah Programu k dalším opatřením Společné zemědělské politiky lze hodnotit ve 3 rovinách: • Vztah jednotné platby na plochu (SAPS) a Programu • Vztah národních doplňkových plateb (top-up) a Programu • Vztah společných tržních organizací a Programu 10.1.1 Vztah jednotné platby na plochu (SAPS) a Programu V ČR jakožto novém členském státu bude až do roku 2008 uplatňována tzv. jednotná platba na plochu (Single Area Payment Scheme - SAPS), která se poskytuje na každý hektar obhospodařovávané zemědělské půdy. Hlavním cílem jednotné platby na plochu je zajištění přiměřeného příjmu zemědělců. SAPS je z pohledu Programu nástrojem, kterým se zvýší základní příjmová hladina zemědělského sektoru, o niž lze opřít realizaci opatření v rámci Programu. Objem přímých plateb na plochu se každým rokem zvyšuje v rámci vyjednané začleňovací strategie „phasing-in“. Přístupová smlouva a následně nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 v platném znění stanovují navyšování přímých plateb pro nové členské země v modelu 25 % v roce 2004, 30 % v roce 2005, 35 % v roce 2006, 40 % v roce 2007 a následně každoročně se zvýšením o 10 %. 10.1.2 Vztah národních doplňkových plateb (top-up) a Programu Národní doplňkové platby (tzv. „top-up“) mají za cíl dorovnat sníženou konkurenceschopnost některých sektorů způsobenou dočasnou nižší úrovní přímých plateb vůči úrovni podpor ve starých členských státech EU. Navýšení plateb je financováno z národních zdrojů ČR, přičemž může být dorovnáváno tak, že celková výše jednotkové platby na určitou komoditu, popřípadě skupinu komodit nepřekročí základní sazbu v rámci phasing-in, zvýšenou maximálně o 30 % unijní sazby, přičemž 100 % unijní sazby nesmí být překročeno. U bramborového škrobu ČR dorovnává do 100 % unijní sazby. Národní doplňkové platby jsou nastaveny tak, aby u jednotlivých níže uvedených sektorů byla zajištěna konkurenceschopnost na společném trhu. V ČR jde o sektory: • pěstování některých plodin na orné půdě (dle přílohy č. IX nařízení Rady (ES) č. 1782/2003), • pěstování lnu na vlákno, • chmel, • skot, ovce, kozy (dále jen „přežvýkavci“), • pěstování brambor pro výrobu bramborového škrobu. Navržená opatření v rámci Programu respektují přímé platby a národní doplňkové platby jako nástroje, jejichž cílem je zajištění standardní úrovně konkurenceschopnosti jednotlivých zemědělských sektorů. Program se snaží doplňovat Společnou zemědělskou politiku 173
zaměřenou na příjmy a trh zaměřením na rozvoj venkova: • V rámci osy I investicemi do projektů napomáhajících zvýšení konkurenceschopnosti zemědělského, lesnického a potravinářského sektoru zejména zvýšením přidané hodnoty produktů. Program klade důraz na modernizaci zemědělství a inovace v zemědělském, lesnickém a zpracovatelském sektoru, s přihlédnutím k nepotravinářskému využití produkce, což přímé platby zajistit nemohou. • V rámci osy II platbami a investicemi v oblasti zlepšování životního prostředí a krajiny cestou ohleduplného obhospodařování zemědělské a lesní půdy. Program poskytuje kompenzace vícenákladů a ušlých zisků zemědělcům, kteří se dobrovolně zaváží k rozšířené péči o životní prostředí a krajinu a doplňkové nárokové platby za hospodaření v méně příznivých oblastech, což přímé platby zajistit nemohou. • V rámci osy III doplňkovými příjmy z nezemědělské činnosti, z výroby, z řemesel, z venkovské turistiky a ze služeb ve prospěch zaměstnanosti a kvality života na venkově. 10.1.3 Vztah společných tržních organizací a Programu Mimo výše uvedené přímé platby a národní doplňkové přímé platby budou i nadále využívány mechanizmy společných tržních organizací. Jedná se zejména o systém mléčných kvót, podporu prvního zpracování lnu a konopí na vlákno, podporu na zpracování ovoce a zeleniny (rajčata, hrušky, broskve), soukromé skladování, systém zaručených a intervenčních cen, stahování produkce z trhu, intervenční nákupy, exportní dotace, stanovování vstupních cen, krizovou destilaci vín a další opatření, která jsou realizována Státním zemědělským intervenčním fondem. Ve vztahu k těmto opatřením má Program čistě doplňkový vztah a nijak se s cíli společných tržních organizací nekříží. Naopak realizací opatření může dojít ke snížení finanční náročnosti společných tržních organizací. Zvýšením konkurenceschopnosti a kvality produkce se zvýší poptávka po domácí produkci a nepotravinářským využíváním produkce se otevřou nové trhy. Tím se zřejmě sníží přebytky, které by jinak musely být finančně náročně likvidovány.
10.2 Doplňkovost Programu ve vztahu k Politice soudržnosti Program řeší v ose I problematiku primární zemědělské a lesnické výroby, zpracování zemědělských a lesnických produktů a vzdělávání podporou pro zemědělce, lesníky a zpracovatele na celostátní úrovni, s výjimkou Prahy. Výroba potravin je zahrnuta pouze, pokud je součástí kategorie prvního stupně zpracování podle Přílohy I. Smlouvy o EU. Program řeší v ose II problematiku systémů zemědělské a lesnické produkce příznivé pro péči o přírodu a krajinu podporou pro zemědělce a lesníky a další subjekty na celostátní úrovni, s výjimkou Prahy (kromě agroenvironmentálních opatření, které lze uplatňovat i na území Prahy). Program řeší v ose III výhradně místní problematiku venkovských obcí na celém území ČR kromě Prahy týkající se diverzifikace činností zemědělských hospodářství, zakládání mikropodniků do 10 zaměstnanců bez omezení sektorů (včetně druhého stupně zpracování potravin), venkovské turistiky a péče o dědictví venkova. Výhradně ve venkovských obcích je řešena problematika obnovy a rozvoje vesnic, základní infrastruktury v malém rozsahu (malá lokální dopravní, vodohospodářská a jiná, čistírny odpadních vod do 2000 e.o.) a základní občanské vybavení. Vzdělávání je řešeno výhradně v kontextu s místním rozvojem (diverzifikace, mikropodnikání, venkovská turistika, řemesla, místní služby a dědictví venkova).
174
Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) má regionální zaměření. Bude v návaznosti na osu I. doplňkově řešit podpory zpracovatelského průmyslu, včetně potravinářství v kategorii druhého stupně zpracování (tj. mimo Přílohu 1. Smlouvy o EU 9 ). Navazuje na osu II podporou projektů ke zvýšení biodiverzity krajiny. V návaznosti na osu III EFRR dále zahrnuje obecné podpory malého a středního podnikání a cestovního ruchu a služeb (zkvalitnění správy na místní úrovni, služby veřejnosti, informační centra, marketing centrální a regionální, veřejné investice), dále dopravní a technické infrastruktury ve venkovských regionech propojující města a venkovské oblasti, vyšší občanské vybavení a investice mimo venkovské obce a obce venkovského charakteru, a také využití kulturních památek pro cestovní ruch nebo investice mimo venkovské obce. Těmito podporami bude EFRR přispívat k vytváření stabilního prostředí pro řešení nezaměstnanosti, rozvoj inovací a informačních technologií ve venkovském prostoru. Fond soudržnosti (FS) řeší investice v oblasti životního prostředí a dopravy. Zahrnuje mimo jiné čistírny odpadních vod ve zvláště chráněných územích a územích Natury 2000 a na ostatních územích od 2000 e.o., a také investice vodohospodářské v krajině u nezemědělských subjektů. Evropský sociální fond (ESF) navazuje na opatření osy III podporami pro obecnou vzdělanost na venkově, budování schopností místní administrativy, začleňování skupin obyvatelstva, rekvalifikačními kurzy a využíváním internetových sítí nebo podporou akcí od 3 mil. Kč. Life+ navazuje na osu II podporou projektů zaměřených na biologickou rozmanitost. Výše uvedené zaměření podpor v rámci ostatních podpůrných nástrojů Politiky soudržnosti jasně demonstruje, že nebude docházet k překryvům mezi opatřeními EZFRV a ostatními fondy EU.
10.3 Doplňkovost Programu ve vztahu k nástroji podpory Společenství pro rybolov Opatření Programu budou vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj rybolovu v ČR příznivým příspěvkem k hospodaření s vodou v krajině a příspěvkem k čištění odpadních vod malých obcí. Evropský rybářský fond (ERF) je nástrojem společné rybářské politiky, která je zaměřena především na: • splnění požadavků vyplývajících ze změn na světových rybářských trzích, • využití nových technologií, • udržitelné rybářství šetrné k životnímu prostředí, • cíle politik regionálního rozvoje.
9
Předpokládá se, že v souladu s Přílohou I. - Smlouvy o založení Evropského společenství atomové energie (Římská smlouva), uzavřené 25. března 1957, budou předmětem podpor ze zdrojů a programů Ministerstva zemědělství zejména podniky tohoto typu: mlékárny, mlýny a pekárny, lihovary, cukrovary, podniky na zpracování rostlinných olejů, vinařské podniky, a další podniky zpracovávající zemědělské suroviny. Naopak podniky na zpracování masa, včetně masa rybího, a výrobu masných výrobků budou do podpor začleněny jen v oblasti od porážky zvířat až do výroby baleného masa. Výjimku budou tvořit mikropodniky do deseti zaměstnanců, zejména s regionálními specialitami a bio-potravinami. Ostatní masné výrobky a další zpracování je předmětem podpor politiky soudržnosti v rámci programu EFRR na podporu podnikání a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu. 175
Podpory poskytované z ERF doplňují škálu opatření Programu v oblastech širšího vztahu rybničního fenoménu v ČR ke kulturní krajině s cílem udržitelného využívání produkce ryb. Fond ERF je úzce zaměřen na zajištění potřebných struktur nutných pro vytváření pracovních míst v rybářském sektoru a postupného zvyšování kvality produkovaných a zpracovávaných výrobků pocházejících z akvakultury nebo rybolovu. Znamená to především zachování kulturního dědictví, které v našich regionech představuje rybníkářství. Rovněž existují styčné body rekreačního a mimoprodukčních funkcí rybníků.
potenciálu
naší
zemědělské
krajiny
Sportovní rybolov v rybářských revírech může představovat další důležitý příspěvek z hlediska využívání turistického a rekreačního potenciálu venkova.
176
11 PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ K PROGRAMU 11.1 Prováděcí opatření k programu V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 článek 16 jsou v rámci této kapitoly stanovena prováděcí pravidla programu. Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s NR 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Podrobnější prováděcí pravidla budou stanovena v Pravidlech nebo příslušných nařízeních vlády, a to dle typu opatření. V rámci programu a jednotlivých os rozlišujeme dva typy opatření. Opatření projektového (investičního) charakteru, tj. většina opatření v rámci os I, III a IV a opatření nárokového charakteru, tj. většina opatření v rámci osy II.
11.2 Určení orgánů pověřených prováděním Programu 11.2.1 Řídící orgán V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zodpovídá řídící orgán za účinné a správné řízení a provádění Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013 v rámci EZFRV. Řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1. Řídící orgán (ŘO)v souladu s čl. 75 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005: a)
zajišťuje, aby veškeré operace určené k financování byly vybírány podle kritérií platných pro Program rozvoje venkova;
b)
zajišťuje existenci elektronického systému pro záznam a uchovávání statistických údajů o provádění Programu, který vyhovuje i účelům monitorování a hodnocení;
c)
zajišťuje, aby hodnocení Programu bylo prováděno ve lhůtách stanovených nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a aby bylo v souladu se společným rámcem pro hodnocení a monitorování, a předkládá provedená hodnocení Komisi;
d)
řídí monitorovací výbor a zasílá mu podklady potřebné k monitorování provádění Programu z hlediska plnění jeho konkrétních cílů;
e)
zajišťuje informovanost a publicitu podle čl. 76 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, tj. poskytování informací pro veřejnosti o Národním strategickém plánu, Programu rozvoje venkova a příspěvku Společenství;
f)
vypracovává výroční zprávy o pokroku a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;
g)
zajišťuje přípravu národních obecně závazných předpisů, v souladu s politikou Společenství, na základě kterých bude platební agentura provádět jednotlivá opatření a zajišťuje jejich metodický výklad;
h)
některé činnosti realizace Programu bude Řídící orgán delegovat smluvní formou na Platební agenturu.
177
11.2.2 Platební agentura
Platební agentura (dále jen „PA“) provádí administraci a kontrolu žádostí o podporu v rámci opatření EZFRV. PA zajistí platby všech opatření EARFD. Pro zajištění tohoto úkolu bude využito stávající struktury Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) akreditované platební agentury pro EZOZF. SZIF bude jedinou akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření rozvoje venkova. SZIF má regionální pracoviště na úrovni NUTS 2 pokrývajících všechny regiony NUTS 2 České republiky. SZIF je právnickou osobou vzniklou na základě zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Na základě §2c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, má kompetence provádět opatření k rozvoji venkova. V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 čl.6 SZIF jakožto platební agentura zajišťuje provádění plateb, sděluje a uchovává o nich informace a poskytuje záruky, že: a)
oprávněnost žádostí a přidělování podpory v rámci rozvoje venkova, stejně jako soulad žádostí s pravidly Společenství, jsou kontrolovány před autorizací platby;
b)
provedené platby jsou správně a úplně zaúčtovány;
c)
kontroly stanovené právními předpisy Společenství jsou prováděny;
d)
požadované doklady jsou předkládány ve lhůtách a ve formě stanovené právními předpisy Společenství a legislativou ČR;
e)
doklady jsou přístupné a uchovávané tak, že je zaručena jejich úplnost, platnost a čitelnost po celou dobu, včetně dokladů uchovávaných v elektronické podobě ve smyslu právních předpisů Společenství.
SZIF z pohledu provádění opatření EZFRV dále zajišťuje: a)
metodické řízení administrace a kontroly uplatňování opatření EZFRV s cílem zajistit jednotný přístup ve všech regionech NUTS 2 (mj. integrované postupy příjmu a zpracování žádostí, provádění administrativních kontrol, metodika provádění a vyhodnocování kontrol na místě),
b)
vývoj a trvalou údržbu používaného informačního systému pro administraci, kontrolu, výplatu a zaúčtování podpor poskytovaných v rámci opatření EZFRV, sběr dat pro monitorování a hodnocení v rozsahu delegovaných činností SZIF,
c)
příjem žádosti o podporu v rámci opatření EZFRV, jejich zadávání do informačního systému,
d)
administrativní kontrolu a sledování souladu projektů, jež jsou předmětem podaných žádostí, s právními předpisy a pravidly Programu,
e)
provádění výběru subjektů pro kontrolu na místě na základě zpracovaných analýz rizik a způsobem v souladu s legislativou ES,
f)
sestavení plánu kontrol, jeho dodržování a aktualizaci,
g)
provádění a vyhodnocení kontrol na místě u žadatelů dle stanoveného plánu v souladu s platnou právní úpravou Společenství,
h)
zajišťuje uzavírání dohod o delegování vybraných činností na jiné orgány státní správy pokud to je je delegovaná činnost nutná pro efektivní výkon kontrolních činností,
178
i)
vydávání rozhodnutí konečným příjemcům podpory u nárokových opatření nebo uzavírání smluv (dohod) u opatření projektového charakteru s příjemci podpory, které zahrnují stanovený objem finančních prostředků a podmínky, za nichž jsou tyto prostředky z fo ndu EZFRV a z národních zdrojů ČR poskytovány,
j)
na základě vydaných rozhodnutí nebo smluv provádění plateb,
k)
spolupráci s Řídícím orgánem při přípravě podkladů pro výroční a závěrečnou zprávu o realizaci Programu v rozsahu delegovaných činností SZIF, na základě písemného zadání Řídícího orgánu,
l)
informace pro žadatele o podporu v rámci opatření EZFRV související s výkonem funkce platební agentury, zejména s ohledem na podmínky a prostředky podávání žádostí a jejich náležitosti,
m)
činnost a administraci výběrové komise (je-li tato využívána pro výběr žádostí). Členy komise navrhuje, jmenuje a odvolává ministr zemědělství.
11.2.3 Kompetentní orgán Kompetentní orgán se zřizuje v rámci struktury Ministerstva financí na základě usnesení vlády č. 603/2006 ze dne 24. května 2006 k finančním tokům Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky v České republice pro období let 2007 až 2013 a jejich institucionálnímu zabezpečení. Tento orgán je kompetentní vydat nebo odebrat akreditaci platební agentuře a vykonávat úkoly v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 a prováděcími předpisy ve smyslu akreditace platebních agentur a dalších subjektů a vyřizování plateb účtů EZZF a EZFRV. 11.2.4 Certifikační subjekt Certifikační subjekt bude zřízen v rámci struktury Ministerstva financí na základě ustanovení kompetentním orgánem. Tento orgán bude ověřovat účty Platební agentury - SZIF, pokud jde o jejich pravdivost, úplnost a přesnost, s přihlédnutím k zavedenému systému řízení a kontroly v souladu s nařízením Komise (ES) kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV.
11.3
Sankce a pokuty
Sankce a pokuty vymezí podrobně Pravidla nebo národní prováděcí předpis. V případě nedodržení podmínek tohoto Programu, smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a schváleného projektu, k němuž se rozhodnutí nebo smlouva vztahuje, nebo příjemce podpory neodstranil ve stanovené lhůtě závady zjištěné při kontrole na místě, může být příjemci v následujícím roce podpora snížena nebo zcela odejmuta (u opatření, u kterých se vydávají rozhodnutí může být poskytnutí podpory zamítnuto, ještě v daném roce, ve kterém k porušení podmínek došlo). Sankce pro osu I budou mít charakter vrácení stanoveného procenta podpory, včetně penále, v případě, že žadatel nedodrží závazky spojené s poskytnutím podpory. Sankce pro osu II u opatření typu vyrovnávacího příspěvku na plochu budou mít charakter snížení, nebo úplného zrušení příslušné platby, jejíž závazné podmínky byly porušeny. U víceletých závazků může dojít i ke zpětnému vrácení již poskytnuté dotace. V ostatních 179
typech plateb bude postupováno obdobně, jako pro osu I. Sankce pro osu III a IV budou mít charakter vrácení stanoveného procenta podpory v případě, že žadatel nedodrží závazky spojené s poskytnutím podpory.
11.4 Finanční toky Nastavení finančních toků v rámci EZFRV se řídí nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a současně nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 o financování Společné zemědělské politiky. Výdaje EZFRV uvedené v čl. 4 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 mohou být financovány Společenstvím jen pokud je uskuteční akreditovaná platební agentura (SZIF). Mezi příjmy z evropských prostředků, které mohou být poskytnuty, aniž by je uskutečnila akreditovaná platební agentura, tak patří pouze výdaje uvedené v čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, který specifikuje jiné druhy financování, tj. na ústřední úrovni z podnětu Komise nebo jejím jménem mohou být financována opatření zaměřená na přípravu, sledování, správní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolu, která jsou nezbytná pro provádění Společné zemědělské politiky, včetně rozvoje venkova. • Pro všechny osy EZFRV budou finanční toky nastaveny jednotně. • V zájmu zjednodušení a sjednocení současného „duálního“ systému budou finanční toky pro EZFRV koncipovány podle tzv. záruční linie, tj. podle modelu záruční sekce EAGGF (dnes užívané pro HRDP). • MZe bude mít pro svou výdajovou kapitolu rozpočtovány prostředky určené pro předfinancování všech výdajů EZFRV, tj. celkovou alokaci složenou z evropské i české spoluúčasti. Na základě žádosti Platební agentury – SZIF MZe vydá Rozhodnutí o poskytnutí dotace Platební agentuře – SZIF. Ta pak na základě rozhodnutí nebo smlouvy o poskytnutí pomoci konečnému příjemci vyplatí prostředky konečným příjemcům. Evropskou spoluúčast obdrží MZe na příjmový účet poté, co SZIF odešle hlášení Komisi o uskutečněných výdajích. • Administraci podpůrných opatření (příjem a schvalování žádostí) bude provádět SZIF, přičemž zůstane jedinou platební agenturou – model jedné platební agentury bude nadále zachován. Instituce Platební agentura – Státní zemědělský intervenční fond. Řídící orgán – Ministerstvo zemědělství. Certifikační subjekt – jeho ustanovení bude v kompetenci Ministerstva financí. Kompetentní orgán – Ministerstvo financí
11.5 Popis systémů monitorování a hodnocení 11.5.1 Obecné zásady Za monitoring EZFRV zodpovídá v souladu s čl. 75 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 řídící orgán EZFRV. V souladu s články 77 – 79 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 bude na realizaci EZFRV 180
dohlížet Monitorovací výbor EZFRV. Řídící orgán zajistí s využitím informačního systému sběr finančních i statistických informací, který umožní výměnu dat s Evropskou komisí. Monitorovací systém EZFRV umožní sledování realizace EZFRV na úrovni projektu a bude propojen s informačním systémem Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí, který umožní kontinuální sledování finančních toků. Řídící orgán zodpovídá za pořizování a aktualizaci dat do monitorovacího systému. Do tří měsíců po schválení Programu a po odsouhlasení příspěvku z fondu EZFRV bude ustaven Monitorovací výbor EZFRV, jehož úkolem bude projednat a odsouhlasit schválit kritéria pro výběr projektů. 11.5.2 Složení monitorovacího výboru Monitorovací výbor EZFRV bude ustanoven Ministerstvem zemědělství. Návrh složení bude připraven ve spolupráci s partnery z vládních i nevládních institucí a bude mít vyvážený podíl mužů a žen. Podrobnosti týkající se složení, organizace a činnosti Monitorovacího výboru EZFRV budou uvedeny ve Statutu a jednacím řádu Monitorovacího výboru EZFRV. Předsedou Monitorovacího výboru EZFRV bude zástupce Řídícího orgánu MZe, jeho členy budou zástupci MMR, MŽP, MPO a dalších ministerstev v jejichž gesci je problematika Programu, SZIF, ekonomičtí a sociální partneři, zástupci nevládních organizací, a s hlasem poradním také zástupci Evropské komise. 11.5.3 Úkoly monitorovacího výboru Povinností Monitorovacího výboru EZFRV je dohlížet na realizaci EZFRV, zvláště sledovat soulad s nařízeními Evropské komise a legislativou České republiky, naplňování cílů EZFRV, účinnost využívání veřejných zdrojů a další. Monitorovací výbor EZFRV na základě podkladů připravených řídícím orgánem nebo na základě vlastních zjištění a doporučení a v souladu s články 78 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 má tyto úkoly: a)
schvaluje výběrová kritéria pro financované operace, a to do čtyř měsíců po rozhodnutí o schválení Programu. Tato výběrová kritéria se upravují podle potřeb programování;
b)
na základě dokladů předložených řídícím orgánem pravidelně hodnotí pokrok dosažený při plnění konkrétních cílů Programu;
c)
přezkoumává výsledky provádění, zejména dosahování cílů stanovených pro každou prioritní osu a průběžná hodnocení;
d)
projednává a schvaluje výroční zprávu o pokroku a poslední zprávu o pokroku před jejich odesláním Komisi;
e)
může řídícímu orgánu navrhnout jakoukoli úpravu nebo přezkum Programu za účelem dosažení cílů EZFRV vymezených v článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 nebo může řídícímu orgánu navrhnout jakoukoli úpravu nebo přezkum Programu za účelem dosažení cílů fondu nebo zdokonalení jeho řízení včetně finančního řízení;
f)
projednává a schvaluje všechny návrhy na změnu obsahu rozhodnutí Komise o příspěvku z fondu.
Řídící orgán EZFRV vypracuje ve spolupráci s Monitorovacím výborem návrh Statutu a jednacího řádu schvalovaný ministrem zemědělství.
181
11.5.4 Monitorování řídícím orgánem Informace a datech o EZFRV budou využity pro vypracování návrhu výročních zpráv o realizaci EZFRV, které budou předávány Monitorovacímu výboru EZFRV, SZIF, Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu financí a dalším institucím. Sběr informací se bude provádět na měsíčním základě a fyzický monitoring na čtvrtletním základě. Poprvé v roce 2008 a pak každoročně do 30.6. předloží řídící orgán Komisi výroční zprávu o pokroku dosaženém při provádění Programu. Poslední zprávu o pokroku dosaženém při provádění Programu předloží řídící orgán Komisi nejpozději do 30.6.2016. Data budou zpracována rovněž za regionální úroveň. 11.5.5 Výroční zprávy o pokroku •
Výroční zprávy o pokroku budou obsahovat tyto prvky:
•
změny všeobecných podmínek, které mají přímý vliv na podmínky provádění Programu, jakož i změny politik Společenství i vnitrostátních politik ovlivňujících soulad mezi fondem a dalšími finančními nástroji;
•
pokrok Programu z hlediska stanovených cílů na základě ukazatelů týkajících se výstupů a výsledků;
•
finanční provádění Programu, přičemž pro každé opatření je uveden výkaz výdajů proplacených příjemcům; pokud se Program týká regionů způsobilých podle Cíle Konvergence, výdaje se uvádějí zvlášť;
•
přehled průběžného hodnocení podle čl. 86 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005;
•
kroky podniknuté řídícím orgánem a monitorovacím výborem k zajištění kvality a účinnosti provádění Programu, zejména:
•
opatření pro monitorování a hodnocení;
•
přehled hlavních problémů zjištěných při řízení Programu a veškerých přijatých opatření, včetně reakce na připomínky podle článku 83 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005;
•
využití technické pomoci;
•
kroky podniknuté k zajištění publicity Programu podle článku 76 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005;
•
prohlášení o souladu s politikami Společenství v rámci podpory, včetně popisu zjištěných problémů a opatření přijatých k jejich řešení;
•
případný převod podpory vrácené podle článku 33 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování Společné zemědělské politiky.
11.5.6 Monitorovací systém Řídící orgán definuje požadavky na strukturu dat potřebných pro sledování indikátorů pro monitoring jednotlivých opatření. Data pro monitoring bude poskytovat žádost, příjemci podpory aplatební agentura na základě smlouvy o poskytování dat. Jde zejména o indikátory kvantitativního charakteru. Sledování indikátorů kvalitativního charakteru zajistí Řídící orgán od třetích specializovaných subjektů. Řídící orgán je zodpovědný za vyhodnocení dodaných dat a za kontrolu jejich úplnosti. 182
11.5.7 Hodnocení Programu Politika a Program rozvoje venkova jsou hodnoceny ex-ante, v polovině období a ex-post podle článků 84 až 87 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Cílem hodnocení je zvýšit kvalitu, účinnost a efektivitu provádění Programu pro rozvoj venkova. Hodnotí se účinek Programu z hlediska strategických směrů Společenství podle článku 9 a problémy rozvoje venkova charakteristické pro dotyčné členské státy a regiony, přičemž se přihlíží k požadavkům udržitelného rozvoje a k vlivu na životní prostředí, jakož i k plnění požadavků příslušných právních předpisů Společenství. Hodnocení je prováděno z pověření členských států nebo Komise. Hodnocení podle bodu 1 provádí nezávislí hodnotitelé. Výsledky musí být k dispozici v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Členské státy poskytují lidské a finanční zdroje potřebné pro provedení hodnocení, organizují tvorbu a shromažďování potřebných údajů a využívají jednotlivých údajů získaných v rámci systému monitorování. Členské státy a Komise schvalují metody a pravidla hodnocení, které se použijí z podnětu Komise jako rámec podle článku 80 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Hodnocení ex-ante Účelem předběžného hodnocení je ověřit vhodnost navrhované strategie, priority a opatření, včetně finančních alokací a to v rámci přípravy programového dokumentu EZFRV. Předběžné hodnocení EZFRV provedlo pracoviště Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, zpracovatelé Prof. Ing. František Střeleček, CSc., Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., konzultant Morten Kvistgaard, Dánsko. Hodnocení v polovině období a hodnocení ex-post Řídící orgán Programu a monitorovací výbor bude od roku 2008 předkládat každým rokem monitorovacímu výboru zprávu o výsledcích průběžného hodnocení. Přehled hodnocení tvoří součást výroční zprávy o pokroku podle článku 82 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. V roce 2010 se průběžné hodnocení provede formou samostatné zprávy obsahující hodnocení v polovině období. Toto hodnocení v polovině období navrhuje opatření ke zlepšení kvality Programu a jeho provádění. Z podnětu Komise se vypracuje přehled zpráv obsahujících hodnocení v polovině období. V roce 2015 se průběžné hodnocení provede formou samostatné zprávy obsahující hodnocení ex-post. Přehled hodnocení ex-post se vyhotovuje z pověření Komise a ve spolupráci s členským státem a s řídícím orgánem, který shromažďuje údaje potřebné pro jeho vyhotovení. Přehled hodnocení ex-post bude dokončen nejpozději do 31. prosince 2016. Vzhledem k zajištění nezávislosti hodnocení a potřebě řízení hodnotící činnosti externími subjekty, zřídí Ministerstvo zemědělství samostatný útvar, pověřený koordinací hodnotící činnosti pro programy v gesci Ministerstva zemědělství podporované z fondů EZFRV i ERF.
11.6 Zajištění propagace Programu Základní podmínkou účelného využití Programu rozvoje venkova je odpovídající úroveň informovanosti nejen veřejnosti, ale i zájmových a zemědělských a lesnických svazů a sdružení a partnerů v oblasti rozvoje venkova. Pracovní verze Programu rozvoje venkova byly publikovány v elektronické podobě na internetových stránkách MZe, MŽP, ČZU a VÚZE a k těmto verzím proběhlo mnoho 183
regionálních konferencí. Cílové skupiny • zemědělští prvovýrobci, • regionální a místní orgány a jiné příslušné veřejné orgány, • hospodářští a sociální partneři, • nevládní organizace, zejména subjekty prosazující rovnoprávnost mezi muži a ženami a subjekty vyvíjející činnost na ochranu a zlepšování ŽP, • zemědělské a potravinářské stání instituce, • nevládní zemědělské organizace, • vysoké a střední školy se zemědělským zaměřením a výzkumné ústavy, • informační média – rozhlas, televize, www stránky,noviny a časopisy. Způsob komunikace s cílovými skupinami Pro poskytování informací o Programu bude orgán odpovědný za realizaci Programu rozvoje venkova využívat především: • tisk, rozhlas, televizi (tisková oddělení, informační agentury, tiskové kanceláře atd.), • vlastní propagační materiály (brožury, letáky, publikace, videokazety atd.), • informační akce, semináře, konference a meetingy s cílovými skupinami, • internet, • poskytnuté informační kanály jednotlivých cílových skupin pro větší efektivitu a přesnost umístění informace, • poradenská centra na ZA a PÚ MZe na NUTS 4, • vyškolené poradce ÚZPI. Poskytované informace Budou poskytovány takové informace, aby jednotlivé cílové skupiny, kterým budou určeny, získaly přesné, jasné a aktuální informace o jednotlivých opatřeních Programu rozvoje venkova, aby ty mohly v rámci Programu plně využít možnosti, které tento Program nabízí. Tyto informace musí klást důraz na účel Programu, roli Evropské unie a dodržení veškerých právních předpisů souvisejících s Programem rozvoje venkova. Odpovědnost za komunikaci Odpovědnou a koordinační jednotkou je odbor Řídící orgán Programu rozvoje venkova, který bude využívat zkušeností a kapacit odboru komunikace a odboru vzdělávání a výzkumu, případně jiných partnerů. Řídící orgán podle čl. 76 nařízení Rady č. 1698/2005 je zodpovědný za provádění publicity takto: • informuje možné příjemce, profesní organizace, ekonomické a sociální partnery, subjekty zabývající se prosazováním rovnosti mezi muži a ženami a dotčené nevládní organizace, včetně organizací zabývajících se ochranou životního prostředí, o možnostech, které Program nabízí, a o pravidlech pro přístup k financování prostřednictvím Programu; • informuje příjemce příspěvku Společenství, mj. o obsahu Programu a výzvách k podávání projektů a žádostí a o povinnostech používání odděleného účetnictví, zaznamenávání a poskytování údajů řídícímu orgánu o výstupech a výsledcích 184
•
realizace; informuje veřejnost o úloze Společenství v Programu a o výsledcích tohoto Programu.
185
12
URČENÍ PARTNERŮ PODLE ČLÁNKU 6 NAŘÍZENÍ RADY A VÝSLEDKY KONZULTACÍ S PARTNERY
12.1 Určení partnerů Partnerství v podmínkách České republiky se soustřeďuje na klíčové otázky ovlivňující vyvážený sociální, ekonomický a environmentální rozvoj českého a moravského venkova prostřednictvím spolupráce na celostátní, regionální a místní úrovni, a je uskutečňováno těmito nejreprezentativnějšími subjekty (dále jen „partnerství“): Resortními partnery ve vztahu k rozvoji venkova a celé problematice řešené v rámci EZFRV jsou zejména tato ministerstva: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR), Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP ČR), Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR), Ministerstvo kultury ČR (MK ČR), Ministerstvo financí ČR (MF ČR) a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR). Dále Český statistický úřad (ČSÚ), který shromažďuje údaje pro orgány státní správy a regionální samosprávy, publikuje přehled o průzkumech ve Statistickém věstníku a provádí průzkumy o fyzických osobách v souladu s příslušnými právními předpisy. Z regionálního pohledu je partnerství zajišťováno v součinnosti s krajskými samosprávami, s regionálními pobočkami níže uvedených celostátních odborných a profesních organizací a s obcemi. Významnou roli při vytváření a zkvalitňování partnerství na podregionální a místní úrovni sehrávají zejména místní akční skupiny venkovských mikroregionů, které úzce spolupracují se všemi aktéry na venkově (veřejná správa, úřady práce, podnikatelské a profesní svazy, obyvatelé, spolky, zájmová sdružení - Sokol, hasiči, myslivci, kulturní a folklorní soubory apod.) a zapojují se aktivně do partnerství Leader. Partnerskými nevládními organizacemi jsou zejména: Agrární komora ČR (AK ČR) je organizace – právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku založená na základě zákona č.301/1992 Sb. sdružuje 71 okresních agrárních komor a 59 profesních organizací. Cílem Agrární komory je podporovat podnikatelské aktivity svých členů, propagovat a chránit jejich zájmy a starat se o jejich potřeby a účastní se také zakládání odbytových organizací zemědělců. Potravinářská komora ČR (PK ČR) je zájmovým sdružením právnických osob a plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů, representuje obor potravinářství vůči orgánům státní správy a obdobným organizacím v EU, včetně organizací se světovou působností a všech organizací, jejichž činnost souvisí se zájmy podnikatelů zpracovatelského průmyslu. Poskytuje potravinářské odborné a technologické poradenství a spolupracuje s ostatními oborovými svazy, které mají k oboru vztah. Asociace soukromého zemědělství (ASZ) vznikla v květnu 1998 jako organizace nezávislá na AK ČR s cílem sdružení tehdy existujících jednotlivých organizací soukromých zemědělců ČR. Je dobrovolnou stavovskou organizací soukromých zemědělců a její činnost vychází z důsledného respektování starých selských tradic a z přesvědčení o perspektivnosti rodinných farem jako základu moderního zemědělství a živého venkova. Společnost mladých agrárníků ČR je dobrovolným sdružením mladých a začínajících zemědělců, které zastupuje a zajišťuje zájmy svých členů v oblasti zemědělství. Svaz soukromých vlastníků zemědělské půdy je občanské sdružení založené v roce 1990 v zájmu zakládání a upevňování soukromých hospodářství a prosazování majetkoprávních 186
vztahů k půdě. Svaz zdůrazňuje své spojení s rozvojem venkova potřebou zachování krajiny a používání ekologicky šetrných způsobů hospodaření v zemědělství. Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů je svaz, který sdružuje podnikatele z různých profesí a který není orientován pouze na oblast zemědělství. Zastupuje také pracovníky v oblasti průmyslu a služeb. Zemědělský svaz ČR je dobrovolným nezávislým neziskovým sdružením, které je zaměřeno na zemědělství, pěstitelství, chovatelství a služby, které se sdružily na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů v souladu s právními předpisy ČR. PRO-BIO – Svaz ekologických zemědělců je nevládní nezisková organizace, která prosazuje a podporuje ekologické formy a spotřebu biopotravin. Svaz zastupuje zájmy svých členů (zpracovatelů a prodejců biopotravin, škol i spotřebitelů). Propaguje ekologickou produkci. Agentura ochrany přírody a krajiny je organizací zabývající se evropskou soustavou chráněných území přírody Natura 2000, odpovídající legislativou EU, přípravě vymezení ochranných podmínek zvláště chráněných území, památných stromů, apod. Svaz měst a obcí ČR je sdružení právnických osob, které je zaměřeno na řešení problémů komunální sféry v ČR. Podílí se na přípravě legislativních pracích ve prospěch měst a obcí, a zastupuje zájmy obcí a měst vůči orgánům státní správy a orgánům EU. Zajišťuje informační, propagační a publikační činnost ve prospěch svých členů. Spolek pro obnovu venkova byl založen v roce 1993 jako sdružení právnických a fyzických osob a jeho cílem je výměna zkušeností, týkajících se obnovy venkova, povzbuzení společenského života ve venkovských oblastech, účast na realizaci rozvojových koncepcí a šíření informací. Spolek pořádá každoročně soutěž Vesnice roku, jejíž výherce je poté každé dva roky vyslán do soutěže na evropské úrovni. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska bylo založeno v roce 1991 a jeho zájmem je zachování a obnova kulturního dědictví, jeho prezentace a propagace. Pořádá každoročně soutěž Historické město roku a je hlavním organizátorem Dnů evropského dědictví Rady Evropy a kampaně Evropa – společné kulturní dědictví, jejichž cílem je využívání kulturního potenciálu jednotlivých regionů pro společenský a hospodářský rozvoj. Centrum pro komunitní práci (CpKP) je nevládní neziskovou organizací, která se organizačně podílí na přípravě a realizaci komunitního plánování v regionech. Pozornost zaměřuje zejména na zkvalitnění místního partnerství, osvojování dovedností a prezentaci příkladů dobré praxe v rámci iniciativy Leader. ECEAT CZ je profesní sdružení pro ekoagroturistiku a národní koordinátor pro podnikatele v oblasti venkovské turistiky v ČR. Úzce spolupracuje s profesním Sdružením podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice a metodicky napomáhá při přípravě podnikatelských plánů a poskytování ubytovacích a stravovacích služeb na venkově. Je zapojen do mezinárodní sítě systému ECEAT v rámci EU. Místní akční skupiny v rámci metody Leader (LEADER+, LEADER ČR) vyvíjejí svoji činnost jako občanská sdružení či obecně prospěšné společnosti podle principů a metody iniciativa ES Leader. Jejich činnost vychází z realizace místních rozvojových strategií, na kterých participují zástupci místní samosprávy, podnikatelské sféry, nevládní neziskové organizace, spolky i fyzické osoby v rámci místních partnerství. Platforma Duha pro venkov je dobrovolná nezávislá iniciativa, která je zaměřena na řešení současných aktuálních problémů rozvoje venkova se zastoupením manažerů místních akčních skupin (Leader), facilitátorů, starostů obcí, zástupců venkovských mikroregionů, svazků obcí 187
a podnikatelské sféry a dalších aktérů z nevládních neziskových organizací. Svaz marginálních oblastí (SMO) je sdružením právnických a fyzických osob – zemědělců hospodařících v horských a podhorských oblastech. Hlavním cílem je sledovat vývoj ekonomické a sociální situace v LFA oblastech a podpora rozvoje multifunkčního zemědělství. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR je dobrovolnou organizací sdružující vlastníky obecních lesů, právnické osoby založené nebo určené k hospodaření v obecních lesích a prostřednictvím sdružení Komora SL rovněž vlastníky soukromých lesů. Hlavním cílem činnosti SVOL je obhajoba společných zájmů vlastníků nestátních lesů při tvorbě lesnické politiky a legislativy, metodická pomoc při obhospodařování lesních majetků, poradenská činnost a zajišťování seminářů, školení a exkurzí s odbornou tématikou pro vlastníky a správce nestátních lesních majetků všech vlastnických kategorií. Hnutí DUHA je organizace zabývající problematikou nakládání s odpady, snížováním kontaminace potravin i vody toxickými látkami, ochranou přírodního bohatství, zachování krajinného rázu, předcházení rizik globálních změn klimatu a dalších problémů spojených s ochrnou přírody a krajiny. Pracuje na místní, celostátní i mezinárodní úrovni. Jedná s úřady i politiky, připravuje a prosazuje legislativní návrhy, připomínkujeme návrhy vládních dokumentů, působí na spotřebitele a průmysl, vydává studie i menší analýzy, spolupracuje s experty, zajišťuje právní kroky a spolupracujeme s obcemi.
12.2 Výsledky konzultací s partnery 12.2.1 Konzultační činnost Jednání se zainteresovanými ministerstvy probíhají na meziresortní úrovni nebo v rámci Meziresortní pracovní skupiny MZe s účastí nevládních organizací v rámci příprav základních dokumentů k implementaci EZFRV (Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013, Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013). Cílem je mimo jiné vyloučení překryvů a eliminování tzv. „bílých míst“ ve vztahu k podpoře rozvoje venkova, jak ze strany finančních podpor ze zdrojů EU (FS, EFRR, ESF, ERF apod.), tak z národních zdrojů (state-aid). Dále je partnerství uskutečňováno formou společných jednání a seminářů se zástupci nevládních organizací, obcí, a dalších subjektů. Dne 14.7.2005 proběhlo pracovní setkání vedení MZe a AK ČR se zástupci nevládních organizací a vedoucími zpracovatelských týmů Programu a Strategie (osy I – IV EZFRV) k problematice EZFRV, na kterém byli účastníci vyzváni k aktivní spolupráci na finalizaci stěžejních dokumentů v souladu s harmonogramem příprav na EZFRV. Dále se v rámci partnerství uskutečnila v době od ledna do června 2005 tzv. Národní diskuse k venkovu, jako iniciativa poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (zemědělského výboru) a Senátu. V jejím rámci se konalo 13. pracovních konferencí pod záštitou 13 hejtmanů v jednotlivých krajích. Konference se celkem účastnilo 1 103 lidí, nejvíce v Jihočeském kraji, nejméně v Karlovarském kraji s průměrnou účastí 84,8 účastníka na jedné konferenci. Výstupy z těchto konferencí byly průběžně zveřejňovány pro širokou veřejnost na webových stránkách www.narodnidiskuse.cz. V návaznosti na prezentaci v krajích byl zahájen cyklus odborných seminářů v gesci MZe a AK ČR dne 30.8.2005 na celostátní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích a dále pokračoval během září 2005 v Olomouci, Pardubicích, Mostě, Čejkovicích, Plzni a dalších regionech ČR v roce 2006.
188
Základní pracovní dokumenty (Strategie, Program) a výstupy z hodnocení ex-ante a procesu SEA jsou k dispozici veřejnosti v zájmu všeobecné informovanosti, uplatnění připomínek a vzniku případných diskusních platforem na webových stránkách MZe, ČZU a MŽP. 12.2.2 Agrární komora Agrární komora na základě doporučení své ekonomické komise zaslala MZe své návrhy priorit. Hlavními požadavky AK ČR byla alokace maximálního množství finančních prostředků na opatření osy I při současném zachování nynější úrovně plateb v LFA v rámci osy II. Ohledně osy III navrhla AK ČR přeřadit větší část opatření z působnosti EZFRV do jiných programů, což by ovšem nesplnilo cíle politiky rozvoje venkova, zejména pokud jde o zaměstnanost, a stanovené proporce jednotlivých os. Prioritami Agrární komory jsou zejména: Osa I: modernizace podniků, zvyšování přidané hodnoty zemědělské a lesnické produkce, podpora seskupení producentů. Osa II: agro-environmentální opatření, hospodaření v méně příznivých oblastech a pohoda zvířat. Osa III: diverzifikace do nezemědělských činností. Osa IV: Leader. V zájmu rozvinutí odborné diskuse ohledně priorit a strategických cílů nového nástroje Společné zemědělské politiky EU (SZP), osvěty k EZFRV a získání zpětné vazby od všech aktérů venkova k navrhovaným opatřením, AK ČR ve spolupráci s MZe uspořádala odborné semináře v regionech formou tzv. „kulatých stolů“. Na těchto jednáních dochází ke konfrontaci cílů SZP EU a navrhovaných opatření s reálnými problémy a prioritami českého a moravského venkova v současných podmínkách. Cenným výstupem těchto odborných seminářů jsou zejména poznatky z reálné zemědělské praxe a života lidí na našem venkově vedoucí k návrhům na úpravu rozsahu či zaměření jednotlivých opatření. 12.2.3 Specifika jednotlivých krajů Výstupy z Národní diskuse podle typu opatření v rámci absolutního pořadí priorit v EZFRV jsou následující: Zlepšení kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech. Změna struktury krajiny a pozemkové úpravy. Obnova a rozvoj vesnic (infrastruktura v malém měřítku). Modernizace zemědělských podniků. Kompenzační platby zemědělcům v jiných než-li horských oblastech. Neproduktivní investice a zvýšení hodnoty území pro veřejnost. Podpora zakládání nejmenších podniků – posílení podnikatelské činnosti na venkově. Pokud jde o regionální pohledy a specifika, jde např. o řešení rekultivací po těžbě v regionech Severozápad a Moravskoslezsko, rozvoj vinařství na Moravě, zachování chovu ovcí na Zlínsku. Aktuální problémy z regionálního pohledu je nutno řešit v oblasti rozpočtového určení daní ve prospěch venkovských obcí, zkvalitnění systému vesnického školství, dostupnost zdravotnictví, zkvalitnění infrastruktury v malém měřítku, rozšíření internetu na venkov a v neposlední řadě prosazení místní kvalitní zemědělské produkce a lokálních specialit v obchodní síti řetězců působících v České republice (problematický odbyt naší 189
produkce v důsledku nerovných konkurenčních podmínek ve vztahu k dotované produkci z dovozu). Ze závěrů odborných seminářů v gesci MZe a AK ČR vyplývá, že limitujícím faktorem pro hospodářský rozvoj venkova je problematika urychlení procesu pozemkových úprav. Dále byl zdůrazněn význam modernizace zemědělských podniků a hospodářství (důraz na moderní technologie a inovace), vytváření propojených řetězců od primárních výrobců až po finalizaci produkce (seskupení producentů) a zaměření na vytváření vyšší přidané hodnoty zemědělské a lesnické produkce. Nezbytnou podmínkou pro zvýšení konkurenceschopnosti na trhu je zapojení výrobců do programů jakosti. Kromě uvedených fenoménů patřících především do osy I, odborné semináře podpořily v rámci opatření osy II také výraznou orientaci na agroenvironmentální opatření a v ose III tvorbu nových pracovních příležitostí v rámci diverzifikace činností zemědělských hospodářství na venkově a význam nezemědělských činností ve venkovském prostoru. Zvýrazněna byla také problematika kvality života na venkově, která se může rozvíjet v podmínkách českého venkova prostřednictvím již známé metody Leader v rámci místních partnerství při uplatňování místních rozvojových strategií venkovských mikroregionů, v návaznosti na program SAPARD a Program obnovy venkova. Z anketních lístků bylo stanoveno pořadí důležitosti opatření v rámci jednotlivých os: Osa I: modernizace podniků, zvyšování přidané hodnoty zemědělské a lesnické produkce, podpora seskupení producentů. Osa II: hospodaření v méně příznivých oblastech, agro-environmentální opatření a první zalesnění zemědělské půdy. Osa III: obnova a rozvoj vesnic, základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova, diverzifikace činností nezemědělské povahy pro členy zemědělských hospodářství (včetně využívání obnovitelných zdrojů energie).
190
PŘÍLOHY K OSE II (KAPITOLA 5.2.2)
191
Příloha č. 1
Přepočítávací koeficienty (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) Hospodářské zvíře
kategorie
Podčeleď Bovinae
Průměrná hmotnost v DJ na kus kg 500
1,0
telata
110
0,22
jalovice, býci
350
0,7
krávy
650
1,3
Koně
500
1,0
Ovce
50
0,1
Kozy
50
0,1
Poznámka: Intenzitu zatížení hospodářskými zvířaty lze přepočítat také dle skutečné hmotnosti hospodářských zvířat.
192
Příloha č. 2
Dobré zemědělské a environmentální podmínky
1) zachování krajinných prvků, zejména mezí, teras, větrolamů, zatravněných údolnic, polních cest využívajících přirozené svažitosti a respektujících vrstevnice, popřípadě doprovázených příkopy, jakož i ochrana vodních toků a jiných útvarů povrchových vod, 2) vyloučení pěstování širokořádkových plodin jako je kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice na půdních blocích nebo jejich dílech, s průměrnou sklonitostí převyšující 12 stupňů, 3) zapravování kejdy nebo močůvky do půdy nejdéle do 24 hodin po jejich aplikaci na povrch orné půdy, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory, na půdních blocích nebo jejich dílech, s průměrnou sklonitostí převyšující 3 stupně, pokud tuto aplikaci nevylučuje zvláštní právní předpis, 4) vyloučení změny kultury travní porost na kulturu orná půda, 5) nepálení bylinných zbytků na půdních blocích nebo jejich dílech,
193
Příloha č. 3
Využití hodnocení zemědělského půdního fondu výnosovou metodou pro stanovení ostatních LFA Dostupné časové řady statistických údajů za zemědělskou výrobu jsou k dispozici v nejnižší úrovni na okres (NUTS IV). Okresy však v ČR nejsou z hlediska přírodních podmínek homogenní a nemohou se tedy stát základní jednotkou pro vymezení LFA. Proto se základním a výchozím kritériem pro zařazení zemědělských území do méně příznivých oblastí stala výnosnost zemědělských půd jakožto ekonomická kategorie hodnocení půdního fondu. Stanovení výnosnosti zemědělských půd vychází z integrace dlouhodobých informací o zemědělském půdním fondu prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Soustava BPEJ představuje charakteristické kombinace základních, v dlouhodobém časovém horizontu stabilních vlastností určitých úseků zemědělského území, které jsou vzájemně odlišné a poskytují i rozdílné produkční a ekonomické efekty. BPEJ jsou označeny 5 místným číselným kódem: 1. číslice vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu danému sumou teplot nad 100C, průměrnou roční teplotou, průměrným ročním úhrnem srážek, pravděpodobností suchých vegetačních období, vláhovou jistotu 2. a 3. číslice značí hlavní půdní jednotku, která je charakterizována genetickým půdním typem, zrnitostním složením, vláhovými podmínkami apod. 4. číslice je kódem pro svažitost povrchu a expozici svahu ke světovým stranám 5. číslice je kódem pro hloubku půdy a kamenitost Databázi spravuje a aktualizuje Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Zbraslav. Postup stanovené bodové hodnoty výnosnosti půdy je ve své podstatě obdobný jako v Německu nebo Rakousku. Hodnoty výnosnosti BPEJ v našem pojetí se do značné míry blíží výnosovému měrnému číslu (Ackerzahl) v Německu Pro indikaci produkční schopnosti půdy byly užity výnosy hlavních zemědělských plodin pěstovaných v ČR (obiloviny, kukuřice, cukrovka, brambory, řepka, krmné plodiny, travní porosty). Výnosy hlavních zemědělských plodin, včetně travních porostů byly vyjádřeny pro BPEJ vhodné pro jejich pěstování na základě výsledků dlouhodobého sledování vlivu půdněklimatických podmínek na výnosy plodin. Údaje o dlouhodobých výnosech pro dané půdněklimatické podmínky byly poskytnuty specializovanými výzkumnými pracovišti rostlinné výroby. Zároveň byly stanoveny a uplatněny koeficienty snížení těchto základních výnosů pro případ extrémně kamenitých půd, pro svahy a jejich expozici k jihu v teplých, suchých regionech a k severu v chladných, vlhkých regionech. Podíl jednotlivých plodin ve struktuře plodin pro jednotlivé skupiny BPEJ odpovídá optimálním agroekologickým zásadám (tj. např. nepřipouští pěstovat několik let po sobě brambory na jednom pozemku, cukrovka je zastoupena v řepařské oblasti, brambory v bramborářské, na mělkých půdách v horské oblasti i v zamokřených těžkých půdách jsou výhradně trávy a podobně). Pro indikaci výnosnosti půdy z ekonomického hlediska byla produkce připadající na ha určité BPEJ vyjádřena v cenách hlavních zemědělských plodin. Na základě dlouhodobých relací 194
tržních cen a s přihlédnutím k relacím cen v EU stanovil Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky ceny jednotlivých plodin, dosažitelné v daných regionech. Ceny objemných krmiv byly odvozeny z tržních cen krmné pšenice a ječmene. Převodovým můstkem byla užitná hodnota, tj. obsah metabolizované energie v jednotlivých krmivech. Pomocí těchto cen a hektarových výnosů plodin byla vyjádřena hodnota produkce na ha pro jednotlivé BPEJ. Na druhé straně byly na základě dlouhodobého sledování vlastních nákladů na hlavní zemědělské plodiny vyjádřeny náklady na ha, potřebné pro dosažení daného výnosu plodiny. Byla využita korelace mezi průměrnými náklady a ha výnosy dané plodiny. Objemy vstupů (zejména dávky hnojiv) odpovídající tendenci snižování negativního vlivu zemědělství na životní prostředí. Bylo zohledněno zvýšení nákladů na hospodaření na svazích a půdách kamenitých pomocí koeficientů, stanovených pro jednotlivé plodiny Výzkumným ústavem zemědělské techniky. Rozdíl mezi hodnotou produkce z 1 ha v Kč při dané struktuře plodin a daných ha výnosech a souhrnem vstupů pro jejich výrobu byl nazván hrubý roční rentní efekt. Celkové rozpětí hrubého ročního rentního efektu (od –2500 Kč do +10750 Kč) se stalo základem pro stanovení bodové (indexní) hodnoty zemědělské půdy. To znamenalo převedení tohoto rozpětí do stobodové stupnice. Bodová hodnota půdy je vyjádřena indexem od 6 do 100 bodů. Nejnižší hodnotu 6 bodů má travní porost v chladném, vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou pod 5 0C, v hlubokých stržích s velmi příkrými svahy nad 30 %, kde je půda nevhodná pro zemědělskou výrobu, ale měla by být zalesněna. Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou 8-9 0C, na úplné rovině bez možnosti plošné vodní eroze. Jsou to půdy vhodné pro pěstování intenzivních tržních plodin, cukrovky, zeleniny. Popsaný systém byl odsouhlasen v roce 1998 jako základ pro ohodnocení relací půdněklimatických podmínek a ekonomických podmínek hospodaření na půdě. Projednávání se zúčastnili zástupci zemědělské veřejnosti, výzkumných ústavů i dotčených ministerstev. Bylo doporučeno užít bodové hodnocení půdy jako základ pro nárok na podpory pro méně příznivé oblasti. Pro tento účel je popsaný systém také až do současné doby využíván. Využívá se rovněž pro daňové účely, k ocenění půdy při pozemkových úpravách apod. Využití pro stanovení LFA Výše uvedená metoda byla využita pro vymezení ostatních LFA a oblastí se specifickými omezeními. Na základě bonitačních map a databází byla vypočtena průměrná bodová hodnota zemědělské půdy na území každého katastru nebo na území každé samosprávné obce v ČR. Národní průměr bodové hodnoty výnosnost veškeré zemědělské půdy v ČR je 42,2 bodů.
195
Příloha č. 4
Metodika vymezení LFA Pro vymezení méně příznivých oblastí byl použit geografický informační systém ArcView GIS. Základní územní jednotkou, ke které byla vztažena geografická, půdněekologická, ekonomická a demografická data je území samosprávné obce podle číselníku obcí ČSÚ, platnému k 1. 1. 2005. Základní vstupní údaje, přiřazené území každé obce: • Referenční nadmořská výška území (včetně nezemědělské půdy) byla zpracována dle digitálního modelu terénu. • Svažitost území obce podíl půd o svažitosti nad 15 % byla zpracována dle digitálního modelu terénu. • Klimatický region území obce (podle zastoupení BPEJ na území obce). • Průměrná výnosnost zemědělské půdy v bodech (podle zastoupení BPEJ na území obce). • Hustota obyvatel - počet obyvatel obce (výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2001) vydělený výměrou území obce podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). • Podíl pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky činném obyvatelstvu obce v % (výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2001). • Podíl orné půdy na zemědělské půdě území obce (ČÚZK) • Podíl trvalých travních porostů na zemědělské půdě ČÚZK) Ke každému území obce, vyznačenému na mapě byl přiřazen soubor dat, která charakterizují toto území. Na základě mapových podkladů pak byly stanovovány homogenní územní celky horských a ostatních méně příznivých oblastí. Horské oblasti (čl. 50 odst. 2, v souladu s čl. 93 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005) Kriteria • průměrná nadmořská výška území obce větší nebo rovna 600 m • nebo průměrná nadmořská výška území obce větší nebo rovna 500 m a menší než 600 m a zároveň svažitost nad 15 % na ploše větší než 50 % celkové výměry půdy v obci Technika stanovení horských oblastí: S využitím ArcView GIS byla na mapě vyznačena území obcí, jejichž kriteria je opravňují k zařazení do horské oblasti. Pokud území obce uvnitř takto vymezené horské oblasti nesplňuje některé ze stanovených kritérií bylo zařazeno rovněž do horské oblasti. Pokud území obce po obvodu takto vymezené horské oblasti nedosahuje jednoho z kritérií, ale výrazně přesahuje kritérium druhé bylo rovněž zařazeno do horské oblasti. Do horských oblastí byly zařazeny i částí obcí (katastrální území) pokud splňují kritéria pro horskou oblast.
Ostatní méně příznivé oblasti (čl. 50 odst. 3 písm. a) v souladu s čl. 93 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.)
196
Kriteria Ucelená území, která zároveň splňují všechna tato kritéria: v rámci okresu (NUTS IV): • průměrná výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR) v rámci kraje (NUTS III): • hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km2 (průměr ČR je 130 obyvatel na km2) • podíl pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu větší než 8% (průměr ČR je 4,38% dle sčítání roku 2001) Do ostatních méně příznivých oblastí byly zařazeny i části obcí (katastrální území) pokud jejich průměrná výnosnost zemědělské půdy je menší než 34 bodů a s ostatní méně příznivou oblastí územně souvisí*). Technika stanovení ostatních LFA Ostatní méně příznivé oblasti byly vymezovány jako ucelené oblasti v rámci okresu. V průměru tyto celky splňují daná přírodní, ekonomická i demografická kriteria. S využitím geografického informačního systému ArcView GIS byla označena území obcí s průměrnou výnosností do 34 bodů. Pokud uvnitř takto určených oblastí se nachází obec s průměrnou výnosností území nad 34 bodů, bylo území této obce v zájmu vytvoření homogenních celků zařazeno rovněž do ostatní méně příznivé oblasti. Pokud po obvodu takto vymezené oblasti se nachází území obce, jehož průměrná bodová hodnota výnosnosti půdy je vyšší nebo rovna 34 bodů ale nižší než 38 bodů, bylo v zájmu vytvoření homogenních celků zařazeno rovněž do ostatní méně příznivé oblasti. Zásady pro zařazování obcí s výnosností vyšší nebo rovno 34 bodů: - musí sousedit s územím obcí s bodovou hodnotou nižší než 34 bodů - nesmí zvýšit průměr LFA okresu nad 34 bodů. Výsledkem je vytvoření ucelených územních celků v rámci okresu, jejichž průměrná bodová hodnota nižší než 34 bodů (80% průměru ČR), průměrná hustota obyvatel v těchto územních celcích v rámci kraje, resp. okresu je menší než 75 obyvatel na km2 a podíl zemědělců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu je vyšší než 8%. Takto určená ucelená území okresu byla zařazena do ostatních LFA. K takto stanoveným uceleným územním celkům ostatních LFA byly přiřazeny části obcí nezařazených do LFA. Jedná se o katastrální území s průměrnou výnosností pod 34 bodů, pokud tyto části obcí s LFA oblastmi souvisí a vytvoří s nimi homogenní územní celek. Tím je eliminován nepříznivý dopad administrativního uspořádání obcí na zemědělské podniky v méně příznivých oblastech. Oblasti se specifickými omezeními (čl. 50 odst. 3 písm. b) v souladu s čl. 93 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.) Kriteria • Území obcí nebo katastrálních území v podhorských oblastech na severozápadě a východě České republiky, s průměrnou výnosností půdy menší než 34 bodů (80% průměru ČR). Zemědělství v těchto příhraničních oblastech má dlouhodobě specifické postavení v rámci ČR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržení a obnovení kulturního rázu krajiny, jako
197
rekreační zázemí měst a k rozvoji turistiky. •
Jednotlivá území obcí a katastrálních území s výnosností půdy pod 34 bodů nebo katastrální území s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitostí nad 70 (12,3%) na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy katastrálního území*), která se nacházejí uvnitř příznivých (nezařazených) oblastí. Na těchto územích je třeba zachovat zemědělskou výrobu za účelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostředí.
•
Území obcí, které byly zařazeny v LFA v období 2004-2006 a vlivem aktualizace vstupních dat již nesplňují kritéria pro vymezení LFA.
Technika stanovení oblastí se specifickými omezeními V okresech na severu a západě Čech (bývalé Sudety) a v podhůří na východě Moravy je jen malý podíl zemědělců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu a při tom (nebo vedle toho) je zde hustota obyvatel vyšší než 75 obyvatel na km2. Zemědělství zde mělo vždy specifický charakter a pro zachování životaschopnosti těchto oblastí má nezastupitelnou úlohu. Do oblastí se specifickými omezeními zde byla zařazena území obcí s výnosností půdy nižší než 34 bodů. Výjimku tvoří okres Nový Jičín, kde byly vytvořeny dvě odlišné oblasti LFA. Specifická omezení v tomto okrese zde přiléhají na východě ke specifickým oblastem okresů Vsetín a Frýdek Místek a území obcí v západní části okresu je ve shodě s ostatními obcemi Jeseníků zařazeno do ostatních LFA. Obdobně byly v zájmu vytvoření přirozených regionů do ostatních LFA zařazeny ty obce okresu Karlovy Vary a Cheb, které navazují na oblast ostatních LFA v Plzeňském kraji. Do oblastí se specifickými omezeními byla zařazena území obcí i katastrální území nezařazených obcí, vyskytující se uvnitř příznivých oblastí, pokud jejich výnosnost je pod 34 bodů. Do oblastí se specifickými omezeními byla zařazena i katastrální území nezařazených obcí, vyskytující se uvnitř příznivých, pokud jejich výnosnost je vyšší nebo rovna 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitost nad 70 (12,3 % ) na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy katastrálního území.*) Na těchto územích je třeba zachovat zemědělskou výrobu za účelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostředí. Do oblastí se specifickými omezeními byla zahrnuta také území obcí, které vlivem aktualizace vstupních dat již nesplňují kritéria pro vymezení LFA. Tato území zůstávají v LFA do roku 2010, z důvodu zachování možnosti splnit závazek provozování zemědělské činnosti po dobu minimálně 5 let od první platby vyrovnávacího příspěvku, žadatelům hospodařícím v LFA oblastech vymezených pro období 2004-2006, kteří by byli v rámci aktualizace vstupních dat vyřazení.
Poznámka V případě okresních a krajských měst zařazení částí obce do LFA posoudily na základě jejich charakteru územní orgány MZe spolu s představiteli místních zemědělců. Katastrální území s velkým podílem zastavěné plochy, současné nebo připravované průmyslové zóny nebyly do LFA zahrnuty i v případě hodnoty výnosnosti pod 34 bodů. 198
Zařazena byla katastrální území nesamostatných obcí, územně vzdálených od centra města s horší dopravní obslužností, kde zemědělství poskytuje obyvatelům pracovní příležitosti. V současné době zde zemědělci hospodaří s podporou příplatků LFA pro oblast horskou nebo ostatní LFA typu 1, 2 a 3.
*)
netýká se katastrálních území okresních a krajských měst uvnitř méně příznivých oblastí nebo souvisejících s vymezenými méně příznivými oblastmi, kde zařazení částí obce do LFA posoudily územní orgány MZe spolu s představiteli místních zemědělců na základě jejich charakteru.
199
Příloha č. 5
PLATBY - LFA Výsledky z FADN
mimo-LFA
S-LFA
O-LFA
H-LFA
Znevýhodnění – rozdíl HPH bez dotací
55,8
49 %
47 %
64 %
78 %
78 %
51 %
Úspora nákladů faktoru Výpočet kompenzace
Úroveň kompenzace
HORSKÁ
Kč/ha
100 %
Kč/ha
Procento nižší ekonomické výnosnosti
64 %
Základ výpočtu (rozdíl výnosnosti jako HPH diference)
7431
Úspora nákladu faktorů v důsledku nižší intenzity (podle FADN)
2972
Základ kompenzace
4458
v%
40%
(51%)
42%
Navrhovaná průměrná kompenzace na ha z.p.
(2590)
4458
Kompenzace na ha OP
0
0
Zornění
Kompenzace na ha TTP
4460
4458
Poměr platby 0% %TTP
OSTATNÍ LFA Procento nižší ekonomické výnosovosti
47%
Základ výpočtu
5526
Úspora nákladu faktorů v důsledku nižší intenzity
2210
Základ kompenzace
3316
v%
40 %
(78%)
75%
Navrhovaná průměrná kompenzace na ha z.p.
(833)
3316
Kompenzace na ha OP
0
0
Zornění
Kompenzace na ha TTP
3320
3316
Poměr platby 0% %TTP
SPECIFICKÉ LFA Procento nižší ekonomické výnosovosti
49%
Základ výpočtu
5693
Úspora nákladu faktorů
2277
Základ kompenzace
3416
v%
40%
(78%)
Navrhovaná průměrná kompenzace na ha z.p.
(1599)
3416
Kompenzace na ha OP
0
0
Zornění
53%
Kompenzace na ha TTP
3420
3416
Poměr plat%TTP
0%
200
Příloha č. 6
PLATBY - Natura 2000 na zeměď. půdě Kompenzace v oblastech Natura 2000 a současně v 1. zónách NP a CHKO Ztráta příjmů ze snížené produkce
Kč/ha
Příjmy při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha)
6 517
Příjmy při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha)
3163
Kč/ha
Celkem ztráta příjmů
3 354
Navrhovaná platba (100% ztráty příjmů)
3 355
201
Příloha č. 7
PLATBY - AGROENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘENÍ Uvedené kalkulace jsou zpracovány jako podklad pro stanovení plateb za účast v jednotlivých agroenvironmentálních opatřeních navržených v rámci nově připravovaného dokumentu „Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013“. Cílem kalkulací je podložit konečnou výši podpůrných plateb pro zemědělské subjekty za jejich účast v jednotlivých agroenvironmentálních opatřeních dostupnými reálnými daty a dlouhodobými průměry. Způsob kalkulace plateb vychází z konceptu definovaného nařízením Rady (ES) č.1698/2005. Platba hradí: • ztrátu příjmů plynoucí se snížené intenzity produkce nebo ze zachování určité extenzity produkce, • dodatečné zvýšené náklady plynoucí z provádění aktivit nad rámec běžné zemědělské praxe, • v případě potřeby tzv. transakční náklady . Agroenvironmentální platby se vztahují pouze na ty závazky, které jdou nad rámec příslušných povinných norem a požadavků zavedených vnitrostátními právními předpisy.
Metodika a datová základna kalkulací plateb Metodika výpočtu platby je založena na stanovení ztráty příjmů (income lost) a dodatečných nákladů (additional costs) vyplývajících z agroenvironmentálního závazku. Výpočet ztráty příjmů vychází ze srovnání příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku (gross margin) pro jednotlivé způsoby hospodaření. Ke ztrátě/snížení příjmu dochází zejména z důvodu snížení intenzity produkce anebo z důvodu zachování již existující příznivé úrovně extenzifikace. Výpočet dodatečných nákladů je založen na určení nákladů navíc nutných ke splnění podmínek daných konkrétním agroenvironmentálním závazkem. Příspěvek na úhradu se obecně definuje jako rozdíl mezi tržní produkcí a variabilními náklady jednotlivých komodit. Hodnota tržní produkce se vypočítá z naturálního množství vyrobeného výrobku vynásobením průměrnou realizační cenou dosahovanou obecně na trhu nebo získanou z výběrového šetření. Variabilní náklady se mění v závislosti na změnách objemu produkce, u rostlinné výroby jde např. o náklady na osiva, hnojiva, prostředky ochrany rostlin, externí služby, přímé mzdové náklady atd. Výhodou užití příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku je, že přínos konkrétní komodity je srovnáván bez zahrnutí vlivu fixních nákladů, tj. nezávisle na úrovni technického vybavení podniku (odpisy) a velikosti administrativy (režie). Datová základna pro kalkulace plateb vychází vesměs z publikovaných zdrojů, kde hlavními zdroji informací jsou: • data o nákladovosti zemědělských výrobků ze sledování FADN 10 ; publikace 10 FADN = Farm Accountancy Data Network
202
• •
„Nákladovost zemědělských výrobků v ČR“ vydává každoročně Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) data o obvyklých pěstebních a chovatelských technologiích v ČR; publikace „Normativy zemědělských výrobních technologií“ vydává jedenkrát za dva roky Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI) normativy pro zemědělství; publikace „Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu“ vydává jedenkrát za dva roky Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI)
Současně byly použity další vhodné zdroje informací jako např. údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), Situační a výhledové zprávy MZe, konzultace s poradci a experty, vlastní zjišťování, výsledky zadaných studií či souvisejících projektů aj. U většiny výpočtů příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku byly použity data zejména za časové období 2001 – 2004 dle sledování FADN. V případě dostupnosti údajů i za rok 2005, byly tyto využity (např. průměrné ceny zemědělských výrobců zveřejněné ČSÚ aj.). Data o nákladech vychází z údajů zveřejněných ve výše uvedených publikacích, případně jde o data aktuální, zejména byla-li získána formou průzkumu trhu. Údaje týkající se cen materiálových vstupů, nákladů na agrotechnické operace na zemědělské půdě apod. byly aktualizovány a odpovídají situaci roku 2005. Kalkulace plateb pro specifické managementy využívají také podklady týkající se místních podmínek. Data byla zajišťována jednak dle průzkumu dané oblasti, jednak konzultací s místními orgány ochrany přírody či jinými organizacemi působícími v daném regionu. V následujícím přehledu jsou detailněji popsány základní položky kalkulací s uvedením metodiky jejich výpočtu a zdroje: 1) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku - produkce na orné půdě Hodnota příspěvku na úhradu ve výši 8 750 Kč/ha je stanovena jako vážený průměr příspěvků na úhradu vybraných tří plodin za právnické i fyzické osoby dle sledování FADN a to za období 2001-2004 (zdroj: VÚZE 11 - Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za roky 2001 až 2004). Pro výpočet byly vybrány tři hlavní tržní plodiny, a to pšenice ozimá, ječmen jarní a řepka ozimá v poměru odpovídajícímu jejich vzájemnému podílu na oseté ploše v rámci ČR (zdroj: ČSÚ 12 osevní plochy). 2) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku - produkce na travních porostech Výpočet vychází z příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku produkce skotu. Kategorie skot tvořila 96 % z celkového počtu DJ býložravců za sledované období 2001 – 2005. Ukazatel příspěvku na úhradu je kalkulován z výsledků pro tržní produkci (mléko, maso), tedy pro kategorie dojnice a skot na výkrm, a to za období 2001 - 2004. Hodnota příspěvku na úhradu ve výši 12 560 Kč/DJ je stanovena opět jako vážený průměr příspěvků na úhradu daných dvou kategorií pro právnické i
11
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze, Mánesova 75, 120 58 Praha 2
12
Český statistický úřad, Sokolovská 142, 186 04 Praha 8 203
fyzické osoby, kdy váhou byl počet krmných dnů ve sledování FADN. (zdroj: VÚZE Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za roky 2001 až 2004). Výsledný příspěvek na úhradu pro skot odpovídá průměru příspěvku na úhradu za dojnice a za výkrm skotu v poměru, který odpovídá počtu DJ dané kategorie v podmínkách ČR (zdroj: ČSÚ počet hospodářských zvířat). 3) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku - louky Výpočet vychází z příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku produkce sena na loukách. Hodnota příspěvku na úhradu je stanovena jako vážený průměr příspěvků na úhradu při produkci sena za právnické i fyzické osoby dle sledování FADN, a to za období 2001-2004 (zdroj: VÚZE - Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za roky 2001 až 2004). Podkladem pro určení výše výnosu píce/sena při snížené úrovni hnojení byly jednak data projektu NAZV (QC 0067/2000 Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech), dále výsledky vlastního šetření o hektarových výnosech píce v 1. zónách ZCHÚ, kde platí úplný zákaz aplikace hnojiv. 4) Výpočet plateb pro ekologické zemědělství Kalkulace částečně vycházejí z výsledků projektu NAZV (QF 3278 Objektivizace nabídky a poptávky po ekologických produktech a možnosti jejího ovlivňování), v rámci kterého byl vytvořen soubor ekologicky hospodařících subjektů a zajištěn sběr ekonomických dat dle metodiky FADN pro období 2001 – 2004. Část údajů bylo také možno čerpat přímo z databáze FADN, která zahrnuje několik ekologických zemědělců v šetření, jde ale stále o malý vzorek respondentů. Dodatečné údaje zejména podklady pro kalkulaci plateb u zeleniny, ovoce a vína bylo třeba zajistit smluvně v rámci zadání studií (Zdražil, V.: Studie - výpočty plateb pro ekologické zemědělství pro kultury zelenina, ovoce a vinohrady, 12/2002 a nově Škeřík, J.: Studie k výpočtům plateb pro ekologické zemědělství v rámci agroenvironmentálních opatření, a to pro kultury zelenina, ovoce a réva vinná, 12/2005). 5) Výpočet plateb pro integrovanou produkci Kalkulace z větší části vycházejí z podkladů dodaných jednotlivými svazy (SISPO 13 , Svaz integrované produkce hroznů a vína a Zelinářská unie za integrovanou produkci zeleniny) dle metodiky zpracované na VÚZE. Část údajů bylo také možno čerpat přímo z databáze FADN, která zahrnuje několik málo subjektů provozujících integrovanou produkci vína a ovoce. 6) Výpočet dodatečných nákladů na práci mechanizace K určení nákladů na běžné agrotechnické operace na zemědělské půdě se vycházelo z příruček Normativy zemědělských výrobních technologií a Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu (2003 a aktualizované vydání 2006). 7) Výpočet dodatečných nákladů na ruční práce K určení nákladů na ruční práce se vycházelo jednak z vlastního zjišťování – průzkum trhu, z informací poskytnutých zemědělskými poradci, z existujících dohod se zemědělci na specifické činnosti v rámci Programu péče o krajinu (PPK) a dále dle cen uvedených v Katalogu jednotkových cen a popisů prací (publikován 2x ročně
13
Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce, VŠÚO Holovousy 1, 508 01 Hořice 204
ÚRS 14 Praha). Pracovní náklady jsou odvozeny podle hodnot hodinových nákladů práce v třídění podle odvětví za období 2001 - 2004, tj. pro zemědělství, myslivost a související činnosti ve výši zhruba 110 Kč/hodinu (zdroj: ČSÚ hodinové náklady práce dle odvětví).
Z metodického hlediska bylo nutné nejprve provést výpočet základních údajů pro následné kalkulace. Tyto údaje obsahuje následující tabulka. Základní údaje pro kalkulace Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – orná půda (pšenice ozimá : ječmen jarní : řepka ozimá) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – pšenice ozimá Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – ječmen jarní Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – řepka ozimá Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – skot (mléčný : masný skot) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – mléčný skot Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – masný skot Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – louky (80kgN/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – louky (40kgN/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – louky (0kgN/ha) Průměrná intenzita chovu zvířat na TTP Náklady na dusíkatá hnojiva (kg č.ž.) Náklady na pohonné hmoty (nafta) Náklady na pracovní sílu Odpočet na 1. zónu NP a CHKO je u AEO ve výši 3 355 Kč/ha.
Kalkulace
1 Postupy šetrné k životnímu prostředí 14
ÚRS = Ústav racionalizace ve stavebnictví Praha 205
8 750 Kč/ha 8 774 Kč/ha 9 398 Kč/ha 7 973 Kč/ha 12 560 Kč/DJ 16 155 Kč/DJ 4 997 Kč/DJ 6 517 Kč/ha 4 289 Kč/ha 3 163 Kč/ha 1,5 DJ/ha 20 Kč/ kg N 27 Kč/l 110 Kč/hodinu
1.1 Ekologické zemědělství A. Orná půda Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku ekologické a konvenční produkce na orné půdě. Do kalkulace platby také vstupují další faktory působící v ekologickém zemědělství, jako např. větší podíl využití meziplodin v osevním postupu a intenzivnější využívání statkových hnojiv, jejichž aplikace je nákladnější. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě ekologické produkce na orné půdě Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě konvenční produkce na orné půdě Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na meziplodiny 15 Náklady na zvýšenou aplikaci statkových hnojiv 16 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl
Kč/ha
5 406 8 750 3 344 349 926 1 275 4 619 4 619 4 620 3 520 +1 100
B. Travní porosty
Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku ekologické a konvenční produkce skotu. Rozdíl příjmů živočišné produkce je poté využit jako základ pro
15
V ekologickém zemědělství je zastoupení meziplodin na orné půdě dle dotazníkového šetření vyšší o cca 11,25 %. Výsev meziplodiny znamená náklad navíc pro zemědělce, tedy dodateční náklady činní 11,25 % z nákladů na meziplodiny, tj. 0,1125* 3100 Kč/ha.
16
Dle dotazníkového šetření je užití statkových hnojiv v EZ častější (1x za 3 až 4 roky) než u obdobných podniků konvenčního zemědělství (1x za 5 let). Rozdíl (1/3,5 a 1/5) činní cca 8,6 % a znamená vyšší náklady na udržení úrodnosti pro ekologickou produkci na orné půdě (0,086* 10800 Kč/ha). 206
výpočet platby na travní porosty, která vychází z průměrného zatížení pasených travních porostů skotem v ekologickém zemědělství. Ztráta příjmu v ekologickém zemědělství je způsobena zejména nižší užitkovostí chovaných zvířat související s uplatněním odlišného systému chovu zvířat. Kč/DJ Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě ekologické chovu skotu Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě konvenčního chovu skotu Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku Ztráta příjmu celkem – přepočet 17 Ztráta příjmu celkem Navrhovaná výše platby (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl
Kč/ha
8 147 12 560 4 413 2 648 2 648 2 648 2 650 1 100 +1 550
C. Trvalé kultury Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku ekologické a konvenční produkce sadů a révy vinné. Při výpočtu příspěvku na úhradu byly v případě ekologické produkce zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly, nižší realizovaný hektarový výnos, úspora plynoucí s nižší spotřeby prostředků ochrany rostlin a vyšší realizovaná prodejní cena ekologické produkce. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku - sady Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku- vinice Ztráta příjmu celkem 18 Navrhovaná výše platby (62 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno
Kč/ha
38 560 43 006 40 783 25 285 25 285
17
Vypočtený rozdíl mezi příspěvky na úhradu fixních nákladů a zisku u ekologické a konvenční produkce skotu je třeba přepočítat na hektar travních porostů pomocí odpovídajícícho zatížení, tj. počet DJ/ha travních porostů. K přepočtu byla zvolena hodnota odpovídající průměru mezi skutečným zatížením v ekologickém zemědělství(0,35 DJ/ha travních porostů) a střední hodnotou zatížení stanovenou pro tento management (tj.(0,2+1,5)/2=0,85 DJ/ha). Ztráta příjmu je tedy 0,6 DJ/ha * 4413 Kč/DJ.
18
Výsledná ztráta příjmu je vypočtena jako aritmetický průměr rozdílů příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku pro sady a vinice. 207
Současná platba v HRDP (30%) Rozdíl
12 235 +13 050
D. Zelenina a speciální byliny na orné půdě Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku ekologické a konvenční produkce zeleniny na orné půdě, konkrétně u tří hlavních plodin – mrkve, cibule a zelí. Pěstování bylin na orné půdě v rámci ekologického zemědělství je možno vzhledem k minimálnímu rozsahu zanedbat a použít shodnou platbu jako pro pěstování zeleniny. Při výpočtu příspěvku na úhradu byly v případě ekologické produkce zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly a osiva, úspora nákladů plynoucí s nižší spotřeby prostředků ochrany rostlin, dále nižší hektarový výnos z důvodu uplatnění specifických agrotechnických opatření a naopak vyšší realizovaná prodejní cena ekologické produkce. Kč/ha
Kč/ha
Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku – mrkev
32 755
Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku – cibule
13 382
Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku - zelí Ztráta příjmu celkem 19 Navrhovaná výše platby (55 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Současná platba v HRDP (30%) Rozdíl
4 337 30 531 16 792 16 790 11 050 +5 740
1.2 Integrovaná produkce A. Integrovaná produkce ovoce Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku integrované a konvenční produkce ovoce. Při výpočtu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce byly zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly, nižší realizované výkupní ceny z důvodu nižší jakosti části produkce a dále rozdíl nákladů na dražší povolené prostředky v IP v porovnání s běžnými prostředky.
19
Výsledná ztráta příjmu je vypočtena jako vážený průměr rozdílů příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku pro tři hlavní plodiny, kde vahou je velikost jejich pěstební plochy v ekologickém zemědělství. 208
Současně při uplatnění integrované produkce vznikají dodatečné náklady na povinné rozbory půdy a produkce a dále na pravidelnou signalizaci a monitoring škodlivých činitelů. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce - sady Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě konvenční produkce - sady Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Dodatečné náklady (additional costs) Náklady na signalizaci a monitoring 20 Náklady na povinné rozbory 21 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100%) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Současná platba v HRDP (100%) Rozdíl
Kč/ha
19 609 31 495 11 886 850 217 1 067 12 953 12 953 12 955 9 857 +3 098
B. Integrovaná produkce révy vinné Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku integrované a konvenční produkce révy vinné. Při výpočtu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce byly zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly, nižší hektarový výnos z důvodu uplatnění specifických agrotechnických opatření a dále také rozdíl nákladů na dražší povolené prostředky v IP v porovnání s běžnými. Pro kalkulaci nebyly identifikovány žádné další dodatečné náklady.
Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce – vinice
Kč/ha
15 742
20
Pořízení stanice pro signalizaci při ceně 47100 Kč s životností 6 let a při průměrné výměře podniku 21 ha činní (47100/6/21) 374 Kč/ha. Navíc jsou započítány průměrné roční náklady na monitoring a školení ve výši 10000 Kč na podnik, tj. (10000/21) 476 Kč/ha. Celkem náklady na signalizaci monitoring škodlivých činitelů tedy činní (374+476) 850 Kč/ha.
21
Rozbor půdy se provádí ze tří míst s platností 6 let a rozbor plodů se provádí 3x každý rok. Při průměrné ceně rozborů 1300 Kč/vzorek a průměrné výměře podniku 21 ha činní náklady 217 Kč/ha. ((náklady na rozbor půdy = 3*1300/6) + (náklady na rozbor plodů = 3*1300))/21 ha. 209
Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v případě konvenční produkce - vinice Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Současná platba v HRDP (100%) Rozdíl
30 852 15 110 15 110 15 110 11 642 +3 468
C. Integrovaná produkce zeleniny Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku integrované a konvenční produkce zeleniny, konkrétně čtyř hlavních zástupců – mrkve, cibule, květáku a ledového salátu. Při výpočtu příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v případě integrované produkce byly zohledněny jednak vyšší náklady na pracovní síly a osiva, nižší hektarový výnos z důvodu uplatnění specifických agrotechnických opatření a dále také rozdíl nákladů na dražší povolené prostředky v IP v porovnání s běžnými. Současně při uplatnění integrované produkce vznikají dodatečné náklady na povinné rozbory plodů a na monitoring škodlivých činitelů. Kč/ha
Kč/ha
Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku – mrkev
17 404
Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku – cibule
10 040
Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku – květák
21 758
Rozdíl příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku – ledový salát Ztráta příjmu celkem 22 Dodatečné náklady (additional costs) Náklady na monitoring (lapače) Náklady na povinné rozbory plodů Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (80%) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl
22
40 781 15 788 250 350 600 16 388 13 110 13 110 Není X
Výsledná ztráta příjmu je vypočtena jako vážený průměr rozdílů příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku pro čtyři hlavní plodiny, kde vahou je velikost jejich pěstební plochy v integrované produkci. 210
2 Ošetřování travních porostů 2.1 Louky Východiska pro výpočet Na těchto plochách je uvažována zejména produkce sena/senáže jako krmiva pro hospodářská zvířata. Požadavek na extenzivní využití luk tak může znamenat ztrátu produkce travní hmoty. Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni aplikace hnojiv a statkových hnojiv a při požadovaných snížených úrovních aplikace hnojiv a statkových hnojiv. Přívod N na základě umožnění přepásání luk (cca 20 kg N/ha) se do výpočtu příspěvku na úhradu nezapočítává. Navíc dochází ke ztrátě příjmů z důvodu zhoršené kvality produkce sena způsobené omezením termínu seče resp. odložením termínu seče. U managementů Hnojené mezofilní a vlhkomilné louky a Hnojené horské a suchomilné louky současně vznikají dodatečné náklady na aplikaci hnoje nebo kompostu. Dále jsou započítány dodatečné náklady na seč porostu v souvislosti s podmínkou provádění seče od středu ke krajům, kde se předpokládá navýšení nákladů na pojezdy strojů. B1 Louky – základní management Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (40 kg N/ha) Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
Kč/ha
6 517 4 289 2 228 2 228 2 230
Současná platba v HRDP Rozdíl
1 920 +310
B2.1 Hnojené mezofilní a vlhkomilné louky Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (40 kg N/ha) Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na aplikaci hnoje nebo kompostu Dodatečné náklady v důsledku ztížené seče 23 23
Kč/ha
6 517 4 289 2 228 655 98
Počítá se s navýšením nákladů na seč o cca 10 % v důsledku podmínky provedení seče od středu ke krajům. 211
Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
2 981 2 981 2 980
Současná platba v HRDP Rozdíl
Není X
B2.2 Nehnojené mezofilní a vlhkomilné louky Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady v důsledku ztížené seče 24 Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
Kč/ha
6 517 3 163 3 354 98 3 452 3 452 3 450
Současná platba v HRDP Rozdíl
Není X
B2.3 Mezofilní a vlhkomilné louky s neposečenými pásy Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta příjmu (rozdíl příspěvků na úhradu) 25 Ztráta produkce z neposečeného pásu (10 % plochy) v daném roce 26 Ztráta produkce z neposečeného pásu z důvodu seče na jaře
Kč/ha
6 517 3 163 3 354 316 189
Při předpokladu dvou sečí na těchto loukách činní celkové navýšení nákladů (2*490*0,1). 24
Počítá se s navýšením nákladů na seč o cca 10 % v důsledku podmínky provedení seče od středu ke krajům. Při předpokladu dvou sečí na těchto loukách činní celkové navýšení nákladů (2*490*0,1).
25
Od příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku při dlouhodobě běžné úrovni hnojení (80 kg N/ha) je odečten příspěvek na úhradu při snížené spotřebě hnojiv a statkových hnojiv (0 kg/ha) čímž vznikne ztráta tj. 6517 – 3163 = 3354 Kč.
26
Na ploše pásu dojde ke ztrátě produkce za celý rok (3163 Kč) a při 10% ploch se jedná o 316 Kč na 1 ha louky. 212
následujícího roku Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na odstranění neposečeného pásu (10 % plochy) 27 Dodatečné náklady na práci mechanizace 28 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
3 859 116 29 145 4 004 4 004 4 005
Současná platba v HRDP Rozdíl
Není X
B3.1 Hnojené horské a suchomilné louky Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (40 kg N/ha) Ztráta příjmu (rozdíl příspěvků na úhradu) Ztráta produkce vyvolaná omezením termínu seče 29 Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na aplikaci hnoje nebo kompostu Dodatečné náklady v důsledku ztížené seče 30 Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP
Kč/ha
6 517 4 289 2 228 643 2 871 655 49 3 575 3 575 3 575 Není
27
Posečení ponechaného pásu (stařiny) představuje náklad navíc, tzn. jsou hrazeny následující operace: seč, shrnování, sběr sena a odvoz na 10 % plochy louky (490+325+348)=1163 Kč/ha a z toho 10 % činí116 Kč.
28
Navýšení nákladů na mechanizační práce v důsledku rozdílnosti prací spojených se sečí hlavní plochy a plochy ponechaného pásu činí 25 % z variabilních nákladů na odstranění neposečeného pásu, tj. (0,25*116)= 29.
29
Stanovením termínu seče dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta představuje zhruba 15 % hodnoty celkové roční produkce píce, tj. 15 % hodnoty příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0,15*4289 Kč/ha).
30
Počítá se s navýšením nákladů na seč o cca 10 % v důsledku podmínky provedení seče od středu ke krajům. Při předpokladu jedné seče na těchto loukách činní celkové navýšení nákladů (490*0,1). 213
Rozdíl
X
B3.2 Nehnojené horské a suchomilné louky Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta příjmu (rozdíl příspěvků na úhradu) Ztráta produkce vyvolaná omezením termínu seče 31 Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady v důsledku ztížené seče 32 Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
Kč/ha
6 517 3 163 3 354 474 3 828 49 3 877 3 877 3 880
Současná platba v HRDP Rozdíl
Není X
B3.3 Horské a suchomilné louky s neposečenými pásy Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta příjmu (rozdíl příspěvků na úhradu) 33 Ztráta produkce z neposečeného pásu (10 % plochy) v daném roce 34
Kč/ha
6 517 3 163 3 354 316
31
Stanovením termínu seče dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta představuje zhruba 15 % hodnoty celkové roční produkce píce, tj. 15 % hodnoty příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0,15*3163 Kč/ha).
32
Počítá se s navýšením nákladů na seč o cca 10 % v důsledku podmínky provedení seče od středu ke krajům. Při předpokladu jedné seče na těchto loukách činní celkové navýšení nákladů (490*0,1).
33
Od příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku při dlouhodobě běžné úrovni hnojení (80 kg N/ha) je odečten příspěvek na úhradu při snížené spotřebě hnojiv a statkových hnojiv (0 kg/ha) čímž vznikne ztráta tj. 6517 – 3163 = 3354 Kč.
34
Na ploše pásu dojde ke ztrátě produkce za celý rok (3163 Kč) a při 10% ploch se jedná o 316 Kč na 1 ha louky. 214
Ztráta produkce z neposečeného pásu z důvodu seče na jaře následujícího roku Ztráta produkce vyvolaná omezením termínu seče 35 Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na odstranění neposečeného pásu (10 % plochy) 36 Dodatečné náklady na práci mechanizace 37 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
189 474 4 333 116 29 145 4 478 4 478 4 480
Současná platba v HRDP Rozdíl
Není X
B4 Trvale podmáčené a rašelinné louky Východiska pro výpočet Trvale podmáčené a rašelinné louky v současném období poskytují produkci nevhodnou pro zkrmení, a to i vzhledem k požadavkům daného podopatření (např. zákaz odvodňování, vyloučení hnojení a pozdní seč). Protože je tedy zemědělci nevyužívají pro produkci krmiv, pak veškeré náklady spojené s jejich údržbou jsou považovány za dodatečné náklady (ruční seč a odklizení hmoty lehkou mechanizací). Kč/ha Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na ruční sečení 38 Dodatečné náklady na shrabání a úklid hmoty 39 Dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100%) (amount of support)
Kč/ha
5 707 8 100 13 807 13 810
35
Stanovením termínu seče dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta představuje zhruba 15 % hodnoty celkové roční produkce píce, tj. 15 % hodnoty příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0,15*3163 Kč/ha).
36
Posečení ponechaného pásu (stařiny) představuje náklad navíc, tzn. jsou hrazeny následující operace: seč, shrnování, sběr sena a odvoz na 10 % plochy louky (490+325+348)=1163 Kč/ha a z toho 10 % činí 116 Kč.
37
Navýšení nákladů na mechanizační práce v důsledku rozdílnosti prací spojených se sečí hlavní plochy a plochy ponechaného pásu činní 25 % z variabilních nákladů na odstranění neposečeného pásu, tj. (0,25*116)= 29.
38
Náklad na ruční sečení představuje mzdové náklady a náklady na PHM při sečení křovinořezem. Zjištěné údaje vycházejí z podkladů programů PPK a vlastního šetření.
39
Náklady zahrnují mzdové náklady na shrabání a vytahání pokosené hmoty (cca 60 hod./ha) a odvoz lehkou mechanizací. Zjištěné údaje vycházejí z podkladů programů PPK a vlastního šetření. 215
Navrhovaná výše platby – dle limitu 450 EUR/ha (90%)
12 430
Současná platba v HRDP Rozdíl
12 100 +330
B5 Ptačí lokality na TP - hnízdiště bahňáků Východiska pro výpočet Platba je postavena na rozdílu příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení a při požadované snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha). Navíc dochází ke ztrátě příjmů z důvodu zhoršené kvality produkce sena způsobené odložením termínu seče. Současně vznikají dodatečné náklady na seč porostu v souvislosti s podmínkou provádění seče od středu ke krajům, kde se předpokládá navýšení nákladů na pojezdy strojů. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Ztráta produkce vyvolaná posunem seče 40 Dodatečné náklady (additional costs) Náklady na podzimní sečení 41 Dodatečné náklady v důsledku ztížené seče 42 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
Kč/ha
6 517 3 163 3 354 2 056 490 98 588 5 998 5 998 6 000
Současná platba v HRDP Rozdíl
5 550 +450
B6 Ptačí lokality na TP - hnízdiště Chřástala polního Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při
Kč/ha
6 517
40
Posunem první seče po 15.7. dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta představuje zhruba 65 % hodnoty celkové roční produkce píce, tj. 65 % hodnoty příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0,65*3163 Kč/ha).
41
Náklad navíc vychází z celkových nákladů na sečení ve výši 490 Kč/ha.
42
Počítá se s navýšením nákladů na seč o cca 10 % v důsledku podmínky provedení seče od středu ke krajům. Při předpokladu dvou sečí na těchto loukách činní celkové navýšení nákladů (2*490)*0,1. 216
obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta příjmu celkem (rozdíl příspěvků na úhradu) Ztráta produkce vyvolaná posunem seče 43 Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady v důsledku ztížené seče 44 Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
3 163 3 354 2 056 49 5 459 5 459 5 460
Současná platba v HRDP Rozdíl
5 180 +280
2.2 Pastviny Východiska pro výpočet Jde o plochy určené pouze pro pastvu zvířat. Omezení zatížení pastvin znamená ztrátu produkce (cca 0,25 DJ/ha, resp. 0,45 DJ/ha) ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na DJ. Požadavky na likvidaci vytrvalých plevelů a kosení nedopasků jsou nad rámec běžné praxe a znamenají tedy dodatečné náklady. Snížení zatížení hospodářskými zvířaty (u B. 7 a B. 9 o 0,25 DJ/ha, u B. 8 o 0,45 DJ/ha) použité při výpočtu platby bylo v textu podopatření převedeno na produkci N. Tato snížená intenzita hospodářských zvířat představuje u B. 7 přívod N 40 kg N/ha, u B. 8 a B. 9 přívod N 30 kg N /ha. U B. 7 je dále umožněna aplikace 40 kg N v hnojivech a statkových hnojivech. B7 Pastviny Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku u produkce skotu Ztráta příjmů ze snížené produkce 45 Úspora nákladů na hnojiva 46 Ztráta příjmu celkem
Kč/ha
12 560 3 140 400 2 740
43
Posunem první seče po 15.8. dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta představuje zhruba 65 % hodnoty celkové roční produkce píce, tj. 65 % hodnoty příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na loukách při snížené úrovni hnojení (0,65*3163 Kč/ha).
44
Počítá se s navýšením nákladů na seč o cca 10 % v důsledku podmínky provedení seče od středu ke krajům. Při předpokladu jedné seče na těchto loukách činní celkové navýšení nákladů 490*0,1.
45
Předpokládá se snížení intenzity produkce o 0,25 DJ/ha (na max. 1,25 DJ/ha), které je ohodnoceno příspěvkem na úhradu: 0,25 DJ/ha * 12560 Kč/DJ, tj. 3140 Kč/ha (1,25 DJ/ha – produkce 40 kg N/ha).
46
Očekává se úspora nákladů na minerální hnojiva ve výši 20 kg N/ha oproti současnému průměru spotřeby minerálních hnojiv na pastvinách, který je cca 60 kg N/ha, tj. 20 kg N/ha*20 Kč/kg N. 217
Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na likvidaci plevelů bodovou aplikací herbicidů 47 Dodatečné náklady na posekání nedopasků po skončení pastvy 48 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno
240 343 583 3 323 3 323 3 325
Současná platba v HRDP Rozdíl
2 890 +435
B8 Druhově bohaté pastviny Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku u produkce skotu Ztráta příjmů ze snížené produkce 49 Úspora nákladů na hnojiva 50 Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na likvidaci plevelů bodovou aplikací herbicidů 51 Dodatečné náklady na posekání nedopasků po skončení pastvy 52 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl
Kč/ha
12 560 5 652 1 200 4 452 240 343 583 5 035 5 035 5 035 4 330 +705
B9 Suché stepní trávníky a vřesoviště
47
Předpokládá se výskyt cca 30 případů/ha. Náklad na bodovou likvidaci herbicidy činí 8 Kč/případ, celkem 240 Kč/ha (30 případů * 8 Kč/případ).
48
Odpovídá variabilním nákladům na seč travního porostu.
49
Předpokládá se snížení intenzity produkce o 0,45 DJ/ha (na max. 1,05 DJ/ha), které je ohodnoceno příspěvkem na úhradu: 0,45 DJ/ha * 12560 Kč/DJ, tj. 5652 Kč/ha (1,05 DJ/ha – produkce 30 kg N/ha).
50
Vzhledem k zákazu aplikace hnojiv se očekává úspora nákladů na minerální hnojiva minimálně ve výši současného průměru hnojení na pastvinách, které činní cca 60 kg N/ha, tj. 60 kg N/ha * 20 Kč/kg N.
51
Předpokládá se výskyt cca 30 případů/ha. Náklad na bodovou likvidaci herbicidy činí 8 Kč/případ, celkem 240 Kč/ha (30 případů * 8 Kč/případ).
52
Odpovídá variabilním nákladům na seč travního porostu. 218
Východiska pro výpočet Jde o plochy dříve tradičně spásané ovcemi a kozami. Omezení zatížení pastvin znamená ztrátu produkce (0,25 DJ/ha) ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku na DJ. Požadavky na likvidaci vytrvalých plevelů a kosení nedopasků jsou nad rámec běžné praxe a znamenají tedy dodatečné náklady. Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku u produkce skotu Ztráta příjmů ze snížené produkce 53 Úspora nákladů na hnojiva 54 Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na pořízení ohradníku 55 Dodatečné náklady mzdové 56 Dodatečné náklady na posekání nedopasků po skončení pastvy 57 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl
Kč/ha
12 560 3 140 1 200 1 940 2 510 2 640 2 072 7 222 9 162 9 162 9 160 Není X
3 Péče o krajinu C1 Zatravňování orné půdy
53
Předpokládá se snížení intenzity produkce o 0,25 DJ/ha (na max. 1,25 DJ/ha), které je ohodnoceno příspěvkem na úhradu: 0,25 DJ/ha * 12560 Kč/DJ, tj. 3140 Kč/ha (1,25 DJ/ha – produkce 30 kg N/ha).
54
Vzhledem k zákazu aplikace hnojiv se očekává úspora nákladů na minerální hnojiva minimálně ve výši současného průměru hnojení na pastvinách, které činí cca 60 kg N/ha, tj. 60 kg N/ha * 20 Kč/kg N.
55
Výpočet vychází z průměrné pořizovací ceny 1 km elektrického ohradníku (40175Kč), která je přepočtena na využitelnou plochu pastvin (4 ha) a životnost ohradníku (4 roky), tj. 40175/4/4 = 2510 Kč/ha a rok.
56
Dodatečné mzdové náklady zahrnují zejména manipulaci s ohradníky a kontrolu pasených zvířat. V průměru jde o 24 hod./ha a rok, tj. 2640 Kč/ha (24 hod./ha*110 Kč/hod).
57
Náklady na kosení nedopasků byly převzaty z nákladů na kosení podmáčených a rašelinných luk vzhledem k tomu, že tyto stepní lokality se vyskytují převážně v těžko přístupných lokalitách. Dle expertního odhadu plocha nedopasků činní 15 % pasené plochy, tedy 15 % z ha *13810 Kč/ha = 2072 Kč/ha. 219
Východiska pro výpočet Zatravnění orné půdy znamená pro zemědělce vedle dodatečně vydaných variabilních nákladů na vysetí travního porostu také ztrátu příjmu z produkce na orné půdě ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku. Současně se předpokládá, že zatravněný pozemek bude hospodářsky využíván pro produkci travní hmoty. Z tohoto důvodu je ztráta příjmů z orné půdy snížena o určitý příjem z produkce sena (plnohodnotná produkce sena se předpokládá až druhým rokem). Jednorázové dodatečné náklady na výsev travního porostu jsou přepočteny na rok trvání podtitulu. V případě zakládání travního porostu podél vodního útvaru se očekávají dodatečné náklady na mechanizaci v důsledku rozdílnosti prací spojených s hlavní plodinou na daném pozemku a zatravněnou plochou. C1. 1 Zatravňování orné půdy
Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – orná půda Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – travní porost Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – travní porost přepočet 58 Ztráta příjmu celkem 59 Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na zatravnění 60 Dodatečné náklady na travní osivo Dodatečné náklady zatravnění – přepočet 61 Dodatečné náklady na dosev 62 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
Kč/ha
8 750 3 163 2 531 6 219 2 750 4 570 1 464 366
Současná platba v HRDP Rozdíl
1 830 8 049 8 049 8 050 7 265 +785
58
Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku pro travní porost odpovídá podmínce zákazu aplikace dusíkatých hnojiv na zatravněné plochy a dosahuje výše 3163 Kč/ha. Předpokládá se plnohodnotné využití travní hmoty až od druhé roku trvání titulu, tj. příjem se předpokládá po čtyři roky. Výpočet je proveden na rok trvání titulu: (3163*4)/5.
59
Ztráta příjmu z produkce na orné půdě je snížena o příjem z travního porostu, tj. 8750 – 2531.
60
Údaj odpovídá výši variabilních nákladů na založení travního porostu.
61
Dodatečné náklady na zatravnění byly vyděleny počtem let trvání podtitulu, tj. pěti.
62
Potřeba dosevu činní dle expertního posouzení v průměru 25 % zatravněné plochy během pětiletého závazku, tj. při přepočtu na rok závazku (0,25*7320)/5 = 366. 220
C1. 2 Zatravňování orné půdy podél vodního útvaru
Kč/ha Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem – výpočet platby obdobný jak u podtitulu C1.1 Dodatečné náklady na práci mechanizace 63 Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
Kč/ha 8 049
724 8 773 8 770
Současná platba v HRDP Rozdíl
Není X
C1. 3 Zatravňování orné půdy regionální travní směsí
Kč/ha Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – orná půda Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – travní porost Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – travní porost přepočet 64 Ztráta příjmu celkem 65 Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na zatravnění 66 Dodatečné náklady na travní osivo - regionální Dodatečné náklady zatravnění – přepočet 67 Dodatečné náklady na dosev 68 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support)
Kč/ha
8 750 3 163 2 531 6 219 2 750 14 000 3 350 838 4 189 10 407 10 407
63
Navýšení nákladů na mechanizační práce v důsledku rozdílnosti prací spojených s hlavní plodinou na orné půdě a zatravněnou plochou podél vodního útvaru činní 25 % z variabilních nákladů pro extenzivní variantu pěstební technologie na loukách, tj. (0,25*2895)= 724.
64
Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku pro travní porost odpovídá podmínce zákazu aplikace dusíkatých hnojiv na zatravněné plochy a dosahuje výše 3163 Kč/ha. Předpokládá se plnohodnotné využití travní hmoty až od druhé roku trvání titulu, tj. příjem se předpokládá po čtyři roky. Výpočet je proveden na rok trvání titulu: (3163*4)/5.
65
Ztráta příjmu z produkce na orné půdě je snížena o příjem z travního porostu, tj. 8750 – 2531.
66
Údaj odpovídá výši variabilních nákladů na založení travního porostu.
67
Dodatečné náklady na zatravnění byly vyděleny počtem let trvání podtitulu, tj. pěti.
68
Potřeba dosevu činní dle expertního posouzení v průměru 25 % zatravněné plochy během pětiletého závazku, tj. při přepočtu na rok závazku (0,25*16750)/5 = 838. 221
Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
10 410
Současná platba v HRDP Rozdíl
9 210 +1 200
C1. 4 Zatravňování orné půdy regionální travní směsí podél vodního útvaru
Kč/ha Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem – výpočet platby obdobný jak u managementu C1.3 Dodatečné náklady na práci mechanizace 69 Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
Kč/ha 10 407
724 11 131 11 130
Současná platba v HRDP Rozdíl
Není X
C2 Pěstování meziplodin Východiska pro výpočet Výsev meziplodiny znamená náklad navíc pro zemědělce. Platba tedy obsahuje nákladové položky týkající se pořízení vhodného osiva, výsevu a také zničení porostu na jaře tak, aby mohl být pozemek oset jarní plodinou. Kč/ha Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na osivo 70 Dodatečné náklady na výsev 71 Dodatečné náklady na odstranění meziplodiny Dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl
Kč/ha
966 1 575 560 3 101 3 101 3 100 4 580 -1 480
69
Navýšení nákladů na mechanizační práce v důsledku rozdílnosti prací spojených s hlavní plodinou na orné půdě a zatravněnou plochou podél vodního toku činní 25 % z variabilních nákladů pro extenzivní variantu pěstební technologie na loukách, tj. (0,25*2895)= 724.
70
Zahrnuje náklady na materiál (osivo), ceny osiva. Velikost výsevku odpovídá obecným doporučením a náklad na výsevek byl počítán jako průměr zjištěných cen doporučených meziplodin.
71
Výsev meziplodiny je považován za náklad navíc, tj. jsou hrazeny následující operace spojené s výsevem: podmítka, bezorebné setí a válení (465+870+240). 222
C3 Biopásy Východiska pro výpočet Výsev pásu s krmnými plodinami pro zvěř na orné půdě znamená ztrátu příjmu z produkce z této plochy ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku. Současně se nepředpokládá využití hmoty z těchto pásů pro zkrmení hospodářskými zvířaty. Vedle ztráty produkce se očekávají dodatečné náklady na výsev pásu krmných plodin (osivo) a na mechanizaci spojenou s jejich výsevem a sklizní v důsledku rozdílnosti prací spojených s hlavní plodinou na daném pozemku. Kč/ha pásu
Ztráta příjmu (income foregone = income lost) Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku – orná půda Ztráta příjmu celkem Dodatečné náklady (additional costs) Dodatečné náklady na osivo 72 Dodatečné náklady na výsev 73 Dodatečné náklady celkem Ztráta příjmu a dodatečné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Současná platba v HRDP Rozdíl
Kč/ha pásu
8 750 8 750 1 467 1 710 3 102 11 927 11 927 11 930 10 630 +1 220
72
Celková hodnota výsevku je součtem nákladů na jednotlivé výsevky (Kč/ha).
73
Rozdílné obdělávání biopásu znamená vyšší nákladovost mechanizačních prací. Na pozemku o velikost 20 ha při osetí celého okraje (maximální možnost) krmnými plodinami bude jeho plocha činit 1,1 ha (1800 m obvod pozemku * 6 m šířka pásu). U jednotlivých operací (min.: 2x orba, ošetření oranice, výsev) může činit velikost navýšení až 50 %. Celkem tedy navýšení činí 1710 Kč/ha ((2*1160 + 235 + 865)*0,5). 223
Použitá literatura: Buchtová, I.: Situační a výhledová zpráva zelenina, MZe ČR, Praha 2005 Buchtová, I.: Situační a výhledová zpráva ovoce, MZe ČR, Praha 2005 Hrabětová, S.: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno, MZe ČR, Praha 2004 Holá, J.:Situační a výhledová zpráva skot – hovězí maso, MZe ČR, Praha 2005 Jánský, J. a kol.: Nákladovost a výnosnost vybraných ekologických produktů v období 2001-2003, MZLU a VÚZE, 2005 (výsledky projektu NAZV QF 3278) Katalog jednotkových cen a popisů prací, ÚRS, Praha 2004 Kavka M. a kol.: Normativy zemědělských výrobních technologií, ÚZPI, Praha 2003 Kavka M. a kol.: Normativy zemědělských výrobních technologií, ÚZPI, Praha 2006 Kavka M. a kol.: Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu, ÚZPI, Praha 2003 Kavka M. a kol.: Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu, ÚZPI, Praha 2006 Kohoutek, A., Golda, J.: Obhospodařování travních porostů a jejich využití skotem v době přibližování ČR do Evropské unie, VÚRV, Praha 2002 Kvítek, T. a kol.: Zásady delimitace kultur a využívání travních porostů v útlumových – extenzívních podmínkách, VÚMOP, Praha 1995 Mrkvička J. a kol.: Studie - Vliv dotace živin na množství kořenové hmoty a výnosy lučního porostu (výsledky projektu MSM 41210-0003) Novák, J. a kol.: Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2000, VÚZE, Praha 2001 Poláčková, J. a kol.: Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2001, VÚZE, Praha 2002 Poláčková, J. a kol.: Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2002, VÚZE, Praha 2003 Poláčková, J. a kol.: Nákladovost zemědělských výrobků v ČR za rok 2003, VÚZE, Praha 2004 Statistická ročenka České republiky 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, ČSÚ, Praha Šantrůček, J. a kol.: Pícninářství v teorii a praxi a čtvrté pícninářské dny, ČZU, Praha 1999 Škeřík, J.: Studie k výpočtům plateb pro ekologické zemědělství v rámci agro-environmentálních opatření, a to pro kultury zelenina, ovoce a réva vinná, 12/2005 Zdražil, V.: Studie – výpočty plateb pro ekologické zemědělství pro kultury zelenina, ovoce a vinohrady, 12/2002 Směrnice Ministerstva životního prostředí pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2005, 2006.
224
Příloha č. 8
Kombinovatelnost Kombinovatelnost plateb AEO – EAFRD s AEO - HRDP HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDPA B C1 C2 C3 C4 C5 C6 D E EAFRDN A A A A A A N A N A1 EAFRDN N N N N N N N N N A2.1 EAFRDN N N N N N N N N N A2.2 EAFRDN N N N N N N N N N A2.3 EAFRDA N N N N N N N N N B.1 EAFRDA N N N N N N N N N B.2 EAFRDA N N N N N N N N N B.3 EAFRDA N N N N N N N N N B.4 EAFRDA N N N N N N N N N B.5 EAFRDA N N N N N N N N N B.6 EAFRDA N N N N N N N N N B.7 EAFRDA N N N N N N N N N B.8 EAFRDA N N N N N N N N N B.9 EAFRDA N N N N N N N N N C1 EAFRDA N N N N N N N A N C2 EAFRDN N N N N N N N N N C3 Vysvětlivky: EAFRD-A1 – Ekologické zemědělství EAFRD-A2.1 – Integrovaná produkce ovoce EAFRD-A2.2 – Integrovaná produkce révy vinné EAFRD-A2.3 – Integrovaná produkce zeleniny EAFRD-B.1 – Louky základní management EAFRD-B.2 – Mezofilní a vlhkomilné louky EAFRD-B.3 – Horské a suchomilné louky EAFRD-B.4 – Trvale podmáčené a rašelinné louky EAFRD-B.5 – Ptačí lokality na TP – hnízdiště bahňáků EAFRD-B.6 – Ptačí lokality na TP – hnízdiště Chřástala polního EAFRD-B.7 – Pastviny základní management EAFRD-B.8 – Druhově bohaté pastviny EAFRD-B.9 – Suché stepní trávníky a vřesoviště EAFRD-C1 – Zatravňování orné půdy EAFRD-C2 – Pěstování meziplodin EAFRD-C3 - Biopásy
HRDP-A – Ekologické zemědělství HRDP-B – Ošetřování travních porostů HRDP-C1 – Zatravňování orné půdy HRDP-C2 – Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách HRDP-C3 – Pěstování meziplodin HRDP-C4 – Trvale podmáčené a rašelinné louky HRDP-C5 – Ptačí lokality na TP HRDP-C6 - Biopásy HRDP-D - Osevní postup v ochr. zónách jeskyní HRDP-E – Integrované systémy pěst. ovoce a révy vinné
225
Kombinovatelnost AEO – EAFRD s AEO – HRDP na jednom dílu PB HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDPA B C1 C2 C3 C4 C5 C6 D E EAFRDN A A A A A A A A N A1 EAFRDN N N N N N N N N N A2.1 EAFRDN N N N N N N N N N A2.2 EAFRDN N N N A N N A N N A2.3 EAFRDA N N N N N N N N N B.1 EAFRDA N N N N N N N N N B.2 EAFRDA N N N N N N N N N B.3 EAFRDA N N N N N N N N N B.4 EAFRDA N N N N N N N N N B.5 EAFRDA N N N N N N N N N B.6 EAFRDA N N N N N N N N N B.7 EAFRDA N N N N N N N N N B.8 EAFRDA N N N N N N N N N B.9 EAFRDA N N N N N N N N N C1 EAFRDA N N N N N N A A N C2 EAFRDA N N N A N N N A N C3 Vysvětlivky: EAFRD-A1 – Ekologické zemědělství EAFRD-A2.1 – Integrovaná produkce ovoce EAFRD-A2.2 – Integrovaná produkce révy vinné EAFRD-A2.3 – Integrovaná produkce zeleniny EAFRD-B.1 – Louky základní management EAFRD-B.2 – Mezofilní a vlhkomilné louky EAFRD-B.3 – Horské a suchomilné louky EAFRD-B.4 – Trvale podmáčené a rašelinné louky EAFRD-B.5 – Ptačí lokality na TP – hnízdiště bahňáků EAFRD-B.6 – Ptačí lokality na TP – hnízdiště Chřástala polního EAFRD-B.7 – Pastviny základní management EAFRD-B.8 – Druhově bohaté pastviny EAFRD-B.9 – Suché stepní trávníky a vřesoviště EAFRD-C1 – Zatravňování orné půdy EAFRD-C2 – Pěstování meziplodin EAFRD-C3 - Biopásy
HRDP-A – Ekologické zemědělství HRDP-B – Ošetřování travních porostů HRDP-C1 – Zatravňování orné půdy HRDP-C2 – Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách HRDP-C3 – Pěstování meziplodin HRDP-C4 – Trvale podmáčené a rašelinné louky HRDP-C5 – Ptačí lokality na TP HRDP-C6 - Biopásy HRDP-D - Osevní postup v ochr. zónách jeskyní HRDP-E – Integrované systémy pěst. ovoce a révy vinné
226
Kombinovatelnost plateb v EAFRD A1 A1 A2.1 A2.2 A2.3 B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 C1 C2 C3
N N N A A A A A A A A A A A N
A2.1 A2.2 A2.3 N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N
B.1 A N N N N N N N N N N N N N N
B.2 A N N N N N N N N N N N N N N
B.3 A N N N N N N N N N N N N N N
B.4 A N N N N N N N N N N N N N N
B.5 A N N N N N N N N N N N N N N
B.6 A N N N N N N N N N N N N N N
B.7 A N N N N N N N N N N N N N N
B.8 A N N N N N N N N N N N N N N
B.9 A N N N N N N N N N N N N N N
Vysvětlivky: EAFRD-A1 – Ekologické zemědělství EAFRD-C1 – Zatravňování orné půdy EAFRD-A2.1 – Integrovaná produkce ovoce EAFRD-C2 – Pěstování meziplodin EAFRD-A2.2 – Integrovaná produkce révy vinné EAFRD-C3 - Biopásy EAFRD-A2.3 – Integrovaná produkce zeleniny EAFRD-B.1 – Louky základní management EAFRD-B.2 – Mezofilní a vlhkomilné louky EAFRD-B.3 – Horské a suchomilné louky EAFRD-B.4 – Podmáčené a rašelinné louky EAFRD-B.5 – Ptačí lokality na TP – hnízdiště bahňáků EAFRD-B.6 – Ptačí lokality na TP – hnízdiště Chřástala polního EAFRD-B.7 – Pastviny základní management EAFRD-B.8 – Druhově bohaté pastviny EAFRD-B.9 – Suché stepní trávníky a vřesoviště
227
C1 A N N N N N N N N N N N N N N
C2 A N N N N N N N N N N N N N N
C3 N N N N N N N N N N N N N N N
Kombinovatelnost na jednom dílu PB v EAFRD A1 A1 A2.1 A2.2 A2.3 B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 C1 C2 C3
N N N A A A A A A A A A A A A
A2.1 A2.2 A2.3 N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N A N N A
B.1 A N N N N N A N N N N A N N N
B.2 A N N N N N A N N N N A N N N
B.3 A N N N N N A N N N N A N N N
B.4 A N N N A A A A A A A N N N N
B.5 A N N N N N N A N N N N N N N
B.6 A N N N N N N A N N N N N N N
B.7 A N N N N N N A N N N A N N N
B.8 A N N N N N N A N N N A N N N
B.9 A N N N A A A N N N A A N N N
Vysvětlivky: EAFRD-A1 – Ekologické zemědělství EAFRD-C1 – Zatravňování orné půdy EAFRD-A2.1 – Integrovaná produkce ovoce EAFRD-C2 – Pěstování meziplodin EAFRD-A2.2 – Integrovaná produkce révy vinné EAFRD-C3 - Biopásy EAFRD-A2.3 – Integrovaná produkce zeleniny EAFRD-B.1 – Louky základní management EAFRD-B.2 – Mezofilní a vlhkomilné louky EAFRD-B.3 – Horské a suchomilné louky EAFRD-B.4 – Podmáčené a rašelinné louky EAFRD-B.5 – Ptačí lokality na TP – hnízdiště bahňáků EAFRD-B.6 – Ptačí lokality na TP – hnízdiště Chřástala polního EAFRD-B.7 – Pastviny základní management EAFRD-B.8 – Druhově bohaté pastviny EAFRD-B.9 – Suché stepní trávníky a vřesoviště
228
C1 A N N N N N N N N N N N N N N
C2 A N N A N N N N N N N N N N A
C3 A N N A N N N N N N N N N N A
Příloha č. 9
Integrovaná produkce zeleniny Délka přerušení pěstování u hlavních polních zelenin v osevním postupu Následné pěstování
Č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Brukvovité druhy rodu 5 brukev
3
0
0
0
1
0
2x
2x
2x
0
0
0
2x
2
Ředkev, ředkvička
3xx
3
0
0
0
0
0
1x
1x
1x
0
1
0
2x
3
Cibule
0xx
0
5
5
5
0
0
0
0xx
0xx
0
0
0
0xx
4
Česnek
0xx
0
5
5
5
0
0
0xx
0xx
0xx
0
0
0
1x
5
Pór
0xx
0
5
5
5
0
0
0xx
0xx
0xx
0
2
0
1x
6
Fazol
1x
0
0
0
0
4
4
0xx
0xx
0xx
0
2
0
0x
7
Hrách
0x
0
0
0
0
4
5
0xx
0xx
0xx
0
2
0
0
8
Tykvovité
2
1
0
0
0xx
0xx
0xx
3
1
0x
0
1
0
0
9
Lilkovité
2
1
0
0
0xx
0xx
0xx
1
4
0x
0
1
0
0
10
Celer
2
1
0
0
0xx
0xx
0xx
0x
0x
4
0
4
0
2
11
Salát
0xx
0
0
0
0
0
0
0xx
0xx
0xx
2
2
0
0x
12
Mrkev, petržel
0xx
1
0
0
2
2
2
1xx
1xx
4xx
2
4-6
0
2x
13
Špenát
0x
0
0
0
0
0
0
0xx
0xx
0xx
0
0
3
0x
14
Červená řepa
2x
2
0
1
1
0
0
0x
0x
2xx
0x
2
0
4
Druh zeleniny
1
x
… střední dávka statkových hnojiv 30 t.ha-1 (možná kombinace se zeleným hnojením)
xx
… vysoká dávka statkových hnojiv 40 – 50 t.ha-1 (možná kombinace se zeleným hnojením)
229
Mezní hodnoty chemických látek, které může obsahovat vzorek půdy Chemická látka
Mezní hodnota celkového obsahu chemické látky v půdě (mg.kg-1)
Olovo (Pb)
100
Kadmium (Cd)
0, 4
Rtuť (Hg)
0, 6
Chrom (Cr)
50
Arsen (As)
30
230
Příloha č. 10
PLATBY – Zalesňování zemědělské půdy (Pozn. ve všech případech, které řeší náklady, se jedná o stanovení tzv. způsobilých nákladů – sazba podpory bude muset být odvozena v souladu s přílohou I nařízení Rady (ES) č. 1698/2005) II.2.1.1 První zalesnění zemědělské půdy V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/23005 je podpora stanovena pro: a) náklady na založení b) roční prémii jako příspěvek na krytí nákladů na zajištění c) roční prémii jako příspěvek na krytí ušlých příjmů ad a) do výpočtu nákladů na založení porostu byly uvažovány následující položky: pro jehličnaté dřeviny Přímé náklady (Kč/ha) příprava půdy 3 336 sazenice
31 522
práce
25 885
doprava
3 178
vylepšování
19 176
Celkem
83 097
pro listnaté dřeviny Přímé náklady (Kč/ha) příprava půdy 3 336 sazenice
46 412
práce
31 893
doprava
3 178
vylepšování
25 427
Celkem
110 246
Výše podpory zemědělcům nebo jiným fyzickým osobám a právnickým osobám soukromého práva je omezena podle přílohy I nařízení – 70 % způs. nákladů (80 % LFA a Natura 2000 a 85 % v nejvzdálenějších regionech)
231
ad b) do výpočtu nákladů na zajištění bylo zahrnuto následující:
Přímé náklady (Kč/ha) Ochrana proti buřeni
8 000
Ochrana proti zvěři
3 500
Ochrana proti hlodavcům 1 000 Ostatní ochrana
500
Celkem
13 000
ad c) Zalesnění orné půdy Zalesnění orné půdy znamená pro zemědělce ztrátu příjmu z produkce orné půdy ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů. Příspěvek na úhradu byl stanoven na základě váženého průměru hlavních tržních plodin na orné půdě v ČR. Ztráta příjmů z orné půdy Navrhovaná platba (100% ztráty příjmů)
8 750 Kč/ha 8 750 Kč/ha
Zalesnění travních porostů Východiska pro výpočet Zalesnění travních porostů znamená pro zemědělce ztrátu příjmu z produkce na travních porostech ve výši příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku. Příspěvek na úhradu byl stanoven na základě výpočtu při produkci sena. Ztráta příjmů z travních porostů (v ceně je počítáno s balíkováním)
4 425 Kč/ha
Navrhovaná platba (100% ztráty příjmů)
4 425 Kč/ha
II.2.1.2
Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití
Náklady na založení produkčního porostu RRD o rozloze 1 ha Položky
Náklady na 1 ha v Kč
Daň z pozemku
300
Nájem pozemku
1 000
Řízky nákup 10 000 ks
30 000
Doprava řízků
2 600
Výsadba řízků
10 500
Příprava pozemku
7 500
Projekt
3 000
Hnůj včetně rozmetání
7 800
Ošetřování proti buřeni
38 400 232
Správní režie
8 000
Celkem
109 100
Náklady na založení reprodukčního porostu RRD Položky
Náklady na 1 ha v Kč
Daň z pozemku
300
Nájem pozemku
1 000
Řízky nákup 10 000 ks
30 000
Doprava řízků
2 600
Výsadba řízků
10 500
Příprava pozemku
7 500
Projekt
3 000
Hnůj včetně rozmetání
7 800
Ošetřování proti buřeni
32 500
Správní režie
8 000
Oplocení
20 000
Celkem
123 200
Výše podpory zemědělcům nebo jiným fyzickým osobám a právnickým osobám soukromého práva je omezena podle přílohy I nařízení – 70 % způs. nákladů (80 % LFA a Natura 2000 a 85 % v nejvzdálenějších regionech)
233
Příloha č. 11
Platby v rámci Natury 2000 v lesích Toto opatření se budou realizovat pouze na území soustavy Natura 2000, která je z hlediska lesnického velmi různorodá. Návrh plateb je modelován pro typy lesních stanovišť evropsky významných lokalit zařazených do národního seznamu. V tabulce na následující stránce je uveden přehled přírodních podmínek, pro který je modelován návrh plateb. Modelové evropsky významné lokality náležejí z hlediska lesnického do přírodních lesních oblastí (PLO) Šumava, Středomoravské Karpaty a Jihomoravské úvaly.
Výpočet návrhu platby pro podopatření Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu V případě sjednaného zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu vzniká vlastníku lesa újma ze snížení hospodářského využívání lesa, a to v důsledku nižšího průměrného mýtního přírůstu (PMP) lesních porostů oproti PMP možnému. V době tvorby nového lesního hospodářského plánu (LHP) pro holiny nebo mýtně zralé porosty má vlastník lesa možnost v souladu s vyhláškou č. 83/1996 Sb. rozhodnout, že na místě současných dřevin s příznivými ekologickými účinky, avšak nízkým PMP budou vysazeny dřeviny s vyšším PMP. Tak lze u CHS č. 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57 a 73 po smýcení současných bukových porostů založit následný porost s převahou smrku. Podobně lze nahradit u CHS č. 19, 21, 23 a 25 současný les nízký (vzniklý výmladností pařezů) lesem vysokým (vzniklým ze semen a sazenic). Významným ekonomickým faktorem pro vlastníka lesa jsou náklady na založení následného lesního porostu, které jsou u listnatých dřevin z důvodu nezbytnosti oplocování podstatně vyšší než u jehličnanů (např. u buku dvojnásobné ve srovnání se smrkem). Platba vícenákladů na založení listnatého porostu by byla velmi stimulující, avšak by mohla kolidovat s příspěvky na hospodaření v lesích poskytovanými krajskými úřady. V případě pokračujících pařezin se naopak velmi uspoří zalesňovací náklady, které jsou u dubu ty nejvyšší ze všech dřevin.
P = (Hlpu1 / u1 – Hlpu2 / u2) . u1/d Kde: P = roční platba za podopatření Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu v Kč/ha, Hlpu1 / u1 = hodnota PMP skladby dřevin nebo tvaru lesa v předchozím produkčním cyklu v Kč/ha, 234
Hlpu2 / u2 = hodnota PMP možné skladby dřevin nebo možného tvaru lesa v následujícím produkčním cyklu v Kč/ha, u1 = obmýtí předchozího produkčního cyklu v letech, d = počet plateb (20).
Do výpočtu je dosazeno zakmenění 0,9, což je obvyklé zakmenění mýtně zralých porostů, srážka z hodnoty porostu z důvodu hniloby jádra kmenů úměrné věku a bonitnímu stupni dřeviny. Vlastník lesa může učinit rozhodnutí o hospodářském souboru pouze při tvorbě LHP pro mýtně zralý porost nebo stávající holinu. Když je již porost založen, je změna hospodářského souboru možná až po smýcení tohoto následného porostu. Z tohoto důvodu by měl obdržet platbu ve výši rozdílu možného a dobrovolně zvoleného PMP po dobu obmýtí stejně dlouhého jako je pro současný porost již nyní, tj. ve sjednaném dvacetiletém období. Platba není ošetřena koeficientem úročení 0,0612, neboť újma nevzniká jen v 1. roce období, ale v celé době obmýtní.
235
P = (Hlpu1 / u1 – Hlpu2 / u2) . u1/d
Postup výpočtu návrhu platby pro podopatření „Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu“ Typ přírodního stanoviště
9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
Plocha Název CHS, biotopů v modelové SLT ha lokality
slovně SLT
Bonita současných porostů
smBK
SM 3, BK 4
41 421 Šumava 53, 6K
Druhová skladba Druhová skladba Rozdíl PMP Rozdíl Hlp5 Roční současných možných porostů v za obmýtí současných platba porostů v % % současných a možných celkem porostů v porostů v Kč Kč Kč BK 75, SM 25 SM 75, BK 25 Hlpa
Hlp5
434 611
BK 442 927
137 178
obmýtí
140
120
PMP/celkem
4 199
4 765
9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
Plocha Název CHS, biotopů v modelové SLT ha lokality
slovně SLT
Bonita současných porostů
dbBK
SM 3, BK 3
45, 3S
Hlp5
SM 144 870
Typ přírodního stanoviště
32 660 Chřiby
Hlpa
79 291
0
3 965
Druhová skladba Druhová skladba Rozdíl PMP Rozdíl Hlp5 Roční současných možných porostů v za obmýtí současných platba porostů v % % současných a možných celkem porostů v porostů v Kč Kč Kč BK 75, SM 25 SM 75, BK 25 Hlpa
Hlp5
Hlpa
Hlp5
SM 144 870
378 994
BK 464 429
138 512
obmýtí
120
100
PMP/celkem
5 077
5 175 236
11 708
0
Roční platba v vážená plochou celkem v Kč
1 177
Roční platba v vážená plochou celkem v Kč
585
137
Typ přírodního stanoviště
9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
Plocha Název CHS, biotopů v modelové SLT ha lokality
slovně SLT
Bonita současných porostů
hbDB
DB 5
11 614 Podyjí
25, 1B
Druhová skladba Druhová skladba Rozdíl PMP Rozdíl Hlp5 Roční současných možných porostů v za obmýtí současných platba porostů v % - nízký % - vysoký les současných a možných celkem les porostů v porostů v Kč Kč Kč DB 100 DB 100 Hlpa
Hlp5
DB 140 448
Hlpa
Hlp5
441 333
obmýtí
40
120
PMP/celkem
3 511
3 678
Typ přírodního stanoviště
9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
Plocha Název CHS, biotopů v modelové SLT ha lokality
slovně SLT
Bonita současných porostů
dbJS
DB 1
14 990 Soutok - 19, 1L Podluží
6 663
0
Druhová skladba Druhová skladba Rozdíl PMP Rozdíl Hlp5 Roční současných možných porostů v za obmýtí současných platba porostů v % - nízký % - vysoký les současných a možných celkem les porostů v porostů v Kč Kč Kč DB 100 DB 100 Hlpa
DB 191 905
Roční platba v vážená plochou celkem v Kč
Hlp5
Hlpa
Hlp5
838 643 237
333
28
Roční platba v vážená plochou celkem v Kč
obmýtí
40
150
PMP/celkem
4 798
5 591
Typ přírodního stanoviště
9410 Acidofilní smrčiny
Plocha Název CHS, biotopů v modelové SLT ha lokality
slovně SLT
Bonita současných porostů
bkSM
SM 4, BK 5
38 857 Šumava 73, 7K
0
1 587
Druhová skladba Druhová skladba Rozdíl PMP Rozdíl Hlp5 Roční současných možných porostů v za obmýtí současných platba porostů v % % současných a možných celkem porostů v porostů v Kč Kč Kč BK 85, SM 15 SM 85, BK 15 Hlpa
SM
31 733
Hlp5
Hlpa
Hlp5
73 756
417 951
BK 443 483
75 718
obmýtí
140
130
PMP/celkem
3 695
3 797
14 404
0
139 542 Celkem
170
Roční platba v vážená plochou celkem v Kč
720
201
1 713 Výsledná roční platba v Kč
238
1 800
Příloha č. 12
Platby v rámci lesnicko-environmentálních opatření Výpočet návrhu platby pro podopatření Zlepšování druhové skladby lesních porostů V případě sjednaného zachování nebo zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) při prořezávkách a probírkách vzniká vlastníku lesa újma ze sníženého hospodářského využívání lesa, neboť se zvyšujícím se podílem listnatých dřevin (s výjimkou dub x borovice) klesá PMP lesního porostu. Podpatření se může realizovat ve všech lesích s výjimkou CHS č. 19, kde naprosto převládají listnaté dřeviny. Zastoupení nejdůležitějších souborů lesních typů (SLT) v ČR v sestupném pořadí uvádí následující tabulka:
Soubory lesních typů: Soubor lesních typů
% lokalit Hodnota
5S
6,6
-0,4
0,4
5K
6,4
-0,4
3S
6,0
4S
(-)
Plocha v ha (+)
Hodnota
(-)
(+)
181903
-11 184
11 684
0,4
177179
-11 045
11 547
-0,4
0,4
166351
-10 718
11 224
4,7
-0,3
0,4
129537
-9 500
10 023
3K
4,6
-0,3
0,4
126584
-9 394
9 918
6K
4,5
-0,3
0,4
123828
-9 294
9 819
4B
3,2
-0,3
0,3
88589
-7 882
8 424
4K
2,9
-0,3
0,3
80321
-7 507
8 053
5B
2,5
-0,3
0,3
68706
-6 943
7 494
3B
2,5
-0,3
0,3
68312
-6 923
7 474
3H
2,5
-0,3
0,3
67722
-6 893
7 445
7K
2,3
-0,2
0,3
63587
-6 678
7 232
2K
2,2
-0,2
0,3
60831
-6 531
7 086
6S
2,2
-0,2
0,3
60241
-6 499
7 054
0K
2,1
-0,2
0,3
58075
-6 380
6 936
2S
1,7
-0,2
0,2
48035
-5 795
6 357
239
2H
1,6
-0,2
0,2
44688
-5 586
6 150
4P
1,5
-0,2
0,2
39964
-5 276
5 843
3I
1,4
-0,2
0,2
38586
-5 183
5 750
6P
1,3
-0,2
0,2
36420
-5 031
5 600
1L
1,2
-0,2
0,2
33861
-4 847
5 417
3D
1,2
-0,2
0,2
32286
-4 729
5 300
4O
1,2
-0,2
0,2
32089
-4 715
5 286
5O
1,1
-0,2
0,2
30120
-4 563
5 136
6N
1,0
-0,2
0,2
28349
-4 423
4 996
5N
1,0
-0,2
0,2
26971
-4 310
4 885
2I
0,9
-0,1
0,2
24805
-4 127
4 703
2B
0,9
-0,1
0,2
24608
-4 110
4 686
6V
0,8
-0,1
0,2
22246
-3 900
4 478
6O
0,8
-0,1
0,2
22049
-3 882
4 460
1S
0,8
-0,1
0,2
21458
-3 827
4 406
3O
0,8
-0,1
0,2
21458
-3 827
4 406
3L
0,8
-0,1
0,2
21261
-3 809
4 388
5P
0,7
-0,1
0,2
20474
-3 734
4 314
1M
0,7
-0,1
0,1
18505
-3 542
4 123
Celkem 100,0 2 751 86 Pramen: Inventarizace lesů ČR v letech 2001 až 2004
Výpočet platby je proveden pro převládající SLT, k nimž jsou přiřazeny CHS a modelové dřeviny podle vyhlášky č. 83/1996 Sb. a jejich AVB podle OPRL takto: SLT
CHS
Modelové dřeviny
2K
23
BO, DB
3K, 4K
43
SM, BK
3S, 4S, 4B, 3B, 3H
45
SM, BK
5K, 6K
53
SM, BK
5S, 5B, 6S
55
SM, BK
7K
73
SM, BK
Výpočet platby je proveden podle vzorce:
P = Hlpu1 / u1 – Hlpu2 / u2 240
Kde: P = roční platba za podopatření Zlepšování druhové skladby lesních porostů v Kč/ha, Hlpu1 / u1 = hodnota PMP skladby dřevin s minimálním podílem MZD v Kč/ha, Hlpu2 / u2 = hodnota PMP s podílem MZD zvýšeným o 10, 20, 30 a 40 % oproti minimálnímu podílu v Kč/ha.
Do výpočtu je dosazeno zakmenění 0,9, což je obvyklé zakmenění mýtně zralých porostů, a srážka z hodnoty porostu z důvodu hniloby jádra kmenů úměrné věku a bonitnímu stupni dřeviny. Platba není ošetřena koeficientem úročení 0,0612, neboť újma nevzniká jen v 1. roce období, ale po celou dobu obmýtní u. Platba je poskytována ve výši újmy jen ve sjednaném období, neboť po jeho uplynutí má vlastník lesa ještě možnost podíl MZD negativně změnit. Výsledek výpočtu, který tvoří aritmetický průměr vážený plochou SLT, je uveden na následujících stránkách.
Modelový CHS, SLT
23, 2K
Plocha SLT celkem ha
Bonita současných v porostů
60 831 BO 4, DB 5
BO DB obmýtí PMP v Kč
Modelový CHS, SLT
43, 3K, 4K
Plocha SLT celkem ha
Bonita současných v porostů
206 905 SM 3, BK 4
SM BK obmýtí PMP v Kč
Druhová skladba Druhová skladba s min. podílem s podílem MZD MZD v % zvýšeným o 40 %
Rozdíl PMP porostů s min. a zvýšeným podílem BO 75, DB 25 BO 35, DB 65 MZD za obmýtí s Hlpa v Kč Hlpa v Kč min.podílem 196 761 92 832 MZD děleno 115 212 338 722 dobou platby v Kč 110 130 2 836
3 320
Roční platba vážená plochou SLT celkem v Kč
-2 659
-111
Rozdíl PMP porostů s min. a zvýšeným podílem SM 75, BK 25 SM 35, BK 65 MZD za obmýtí se Hlpa v Kč Hlpa v Kč zvýšeným 453 938 225 354 podílem 145 630 412 327 MZD děleno dobou platby 110 130 v Kč
Roční platba vážená plochou SLT celkem v Kč
Druhová skladba Druhová skladba s min. podílem s podílem MZD MZD v % zvýšeným o 40 %
5 451
241
4 905
3 000
424
Modelový CHS, SLT
45, 3S, 4S, 4B, 3B, 3H
Plocha SLT celkem ha
Bonita současných v porostů SM 3, BK 3
520 511
SM BK
Druhová skladba Druhová skladba s min. podílem s podílem MZD MZD v % zvýšeným o 40 %
Rozdíl PMP porostů s min. a zvýšeným podílem SM 75, BK 25 SM 35, BK 65 MZD za obmýtí se zvýšeným podílem Hlpa v Kč Hlpa v Kč MZD děleno 421 104 225 354 dobou platby 153 902 469 647 v Kč
obmýtí PMP v Kč
Modelový CHS, SLT
53, 5K, 6K
Plocha SLT celkem ha
Bonita současných v porostů
301 007 SM 3, BK 4
SM BK obmýtí PMP v Kč
Modelový CHS, SLT
55, 5S, 5B, 6S
Plocha SLT celkem ha
Bonita současných v porostů SM 3, BK 3
310 850
SM BK obmýtí PMP v Kč
Modelový CHS, SLT
73, 7K
Plocha SLT celkem ha
Bonita současných v porostů
63 587 SM 4, BK 5
100
130
5 750
5 346
Roční platba vážená plochou SLT celkem v Kč
2 020
718
Rozdíl PMP porostů s min. a zvýšeným podílem SM 75, BK 25 SM 35, BK 65 MZD za obmýtí se Hlpa v Kč Hlpa v Kč zvýšeným 453 938 225 354 podílem 145 630 426 522 MZD děleno dobou platby 110 140 v Kč
Roční platba vážená plochou SLT celkem v Kč
Druhová skladba Druhová skladba s min. podílem s podílem MZD MZD v % zvýšeným o 40 %
5 451
4 656
4 369
898
Rozdíl PMP porostů s min. a zvýšeným podílem SM 75, BK 25 SM 35, BK 65 MZD za obmýtí se zvýšeným Hlpa v Kč Hlpa v Kč podílem 453 938 225 354 MZD děleno 163 090 469 647 dobou platby v Kč 110 130
Roční platba vážená plochou SLT celkem v Kč
Druhová skladba Druhová skladba s min. podílem s podílem MZD MZD v % zvýšeným o 40 %
5 609
5 346
1 448
307
Druhová skladba Druhová skladba s min. podílem s podílem MZD MZD v % zvýšeným o 40 %
Rozdíl PMP porostů s min. a zvýšeným podílem
Roční platba vážená plochou SLT celkem v Kč
SM 85, BK 15
242
SM 45, BK 55
Hlpa v Kč
Hlpa v Kč
SM
464 390
BK
80 593
obmýtí
120
PMP v Kč
Celkem
4 542
MZD za obmýtí se 245 854 zvýšeným podílem 308 479 MZD děleno dobou platby 130 v Kč 4 264
1 665
1 463 691
72
2 310 Překročení Překročení Překročení min.podílu MZD min.podílu MZD min.podílu o 5 až 15 % o 16 až 25 % MZD o 26 až 35 %
Výsledná roční platba v Kč
Překročení min.podílu MZD o více než 36 %
577
1 155
1 732
2 310
600
1 200
1 800
2 400
Příloha č. 13
PŘÍPADY VYŠŠÍ MOCI Za zásahy vyšší moci pro potřeby tohoto programového dokumentu jsou považovány následující skutečnosti: a) smrt příjemce dotace; b) dlouhodobá pracovní neschopnost příjemce dotace; c) uplatnění veřejného zájmu na velké části podniku, pokud toto nemohlo být předvídáno v den přijetí závazku; d) vážná přírodní katastrofa, která významným způsobem postihne obhospodařovanou půdu podniku; e) zničení hospodářských budov způsobené nehodou nebo přírodní katastrofou; f) epizootická nákaza postihující všechna hospodářská zvířata příjemce pomoci nebo jejich část. Zásahy vyšší musí být do 20 pracovních dnů ode dne, kdy tak příjemce dotace může činit, písemně oznámeny platební agentuře spolu s odpovídajícími důkazy jím uznávanými.
243
Příloha č. 14 (Ex-ante hodnocení)
Ex ante hodnocení Programu rozvoje venkova České republiky pro období 2007 - 2013
František Střeleček Magdalena Hrabánková Konzultant: Morten Kvistgaard
26. května 2006
244
Ex ante hodnocení Programu rozvoje venkova České republiky pro období 2007 - 2013 František Střeleček Magdalena Hrabánková Konzultant: Morten Kvistgaard
1.
ÚVOD Jaký je účel této zprávy?
Podle článku 85 nařízení Rady (ES) 1698/2005 Ex ante hodnocení Programu rozvoje venkova musí být sestaveno před jeho konečným schválením. Hodnocení Ex ante je vypracováno v souladu: • S články 84 a 85 Nařízení Rady o podpoře venkova (dále jen Nařízení o podpoře venkova) s cílem: - zvýšit kvalitu, efektivitu a účinnost provádění programů pro rozvoj venkova, - posoudit účinek programů z hlediska strategických směrů společnosti, - posoudit obtíže v oblasti rozvoje venkova příznačné pro ČR s přihlédnutím k požadavkům udržitelného rozvoje, a vlivu na životní prostředí, - optimalizovat přidělení rozpočtových zdrojů. •
S klíčovými akcemi v Návrhu Rozhodnutí Rady o strategických pokynech Společenství pro rozvoj venkova (prognózované období 2007 – 2013) (dále jen Strategické pokyny pro rozvoj venkova).
Pozornost při hodnocení Ex ante je věnována: - střednědobým a dlouhodobým potřebám, - cílům, kterých má být dosaženo, - očekávaným výsledkům a kvantifikovaným cílům zejména v porovnání s výchozí situací, - přidané hodnotě pro Společenství, - míře zohlednění priorit Společenství, - závěrům předchozího programování a kvalitě postupů při provádění, - monitorování, hodnocení a finančnímu řízení. Podle článku 16 Nařízení Rady o podpoře venkova každý Program rozvoje venkova obsahuje: a)
Analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek, zvolenou strategii pro jejich řešení a hodnocení Ex ante podle článku 85. b) Odůvodnění zvolených priorit s ohledem na strategické směry Společenství a Národní strategický plán, jakož i očekávaný dopad podle hodnocení Ex ante.
245
c) d) e) f) g) h) i)
Informaci o osách a opatřeních navrhovaných pro každou osu a jejich popis, včetně konkrétních ověřitelných cílů a ukazatelů uvedených v článku 81, které umožňují přesně stanovit pokrok, účinnost a efektivitu programu. Finanční plán obsahující dvě tabulky: - tabulku uvádějící celkový příspěvek EAFRD na každý rok a - tabulku, která stanoví příspěvek na celé plánované období. Orientační rozpis počátečních částek podle jednotlivých opatření z hlediska veřejných a soukromých výdajů. Případně tabulku s doplňkovým vnitrostátním financováním každé osy. Prvky nutné pro hodnocení podle pravidel hospodářské soutěže. Informace o doplňkovosti ve vztahu k opatřením financovaným jinými nástroji SZP, prostřednictvím politiky soudržnosti, jakož i nástrojem podpory Společenství pro rybolov. Prováděcí opatření k programu, včetně: - určení všech orgánů podle č. 74 odst. 2 a pro informaci souhrnný popis struktury řízení a kontroly, - popis systémů monitorování a hodnocení, jakož i složení monitorovacího výboru, - ustanovení k zajištění propagace programu, - určení partnerů uvedených v článku 6 a výsledky konzultací partnerů. Program rozvoje venkova ČR svoji strukturou naplňuje všechny náležitostí článku 16 Nařízení Rady o podpoře rozvoje venkova. Obsah programu rozvoje venkova vychází z politiky rozvoje venkova, která by měla doplňovat politiku podpory trhu a podpory příjmů ze Společné zemědělské politiky. V souladu se Strategickými pokyny pro rozvoj venkova se budoucí politika rozvoje venkova bude zaměřovat na: - zemědělsko potravinářské hospodářství, - životní prostředí a - obyvatelstvo a hospodářství venkova v širším slova smyslu.
Podpora rozvoje venkova má přispívat k dosažení následujících cílů: Zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví na základě podpory restrukturalizace, vývoje a inovací. b) Zlepšování životního prostředí a krajiny prostřednictvím podpory na obhospodařování a)
c)
půdy. Zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a podpora diverzifikace hospodářské činnosti. Hodnocení Ex ante je založeno na české verzi následujících dokumentů: 1.
Národní strategický plán pro rozvoj venkova České republiky na období 2007 – 2013. Praha duben 2006.
2.
Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Praha duben 2006.
3. Přílohy Národního strategického plánu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Tyto dokumenty budou okomentovány jednak samostatně, jednak i ve vzájemné návaznosti.
246
Jaká je struktura této zprávy? Zpráva je zpracována v souladu s Gudelines for Ex- ante Evaluation a zachovává osnovu, která je v tomto dokumentu doporučena. Struktura zprávy je členěna do těchto kapitol: 1.
Úvod
1.1.
Jaký je účel této zprávy?
1.2.
Jaká je struktura této zprávy?
1.3.
Jaké jsou hlavní zdroje informací?
1.4.
Jaká hodnocení, audity, studie nebo zprávy podobných intervencí (zákroků) jsou dostupné?
2.
Jaké jsou problémy zpracovávaného Programu rozvoje venkova?
2.1.
Jaké jsou problémy, rizika a požadavky analýzy sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek?
2.2.
Jaké hnací síly, silné stránky a příležitosti se týkají programové oblastí?
2.3.
Jaké lze určit příčiny rozdílů?
2.4.
Jaké jsou konkrétní cílové skupiny a jaké jsou jejich potřeby?
2.5.
Které problémy nemohou být adresně určeny pomocí implementace programu?
3.
Tento bod v dokumentu není uveden.
4.
Jaké cíle se od programu očekávají dosáhnout?
4.1.
Jaký je celkový politický cíl ve vyjádření očekávaných dopadů?
4.2.
Jaké jsou obecné, specifické a operační cíle a očekávané výsledky?
4.3.
Které základní indikátory a indikátory dopadu jsou navrhovány pro měření konceptu?
4.4.
Jak dalece programové cíle odpovídají cílům definovaným v Národním strategickém plánu?
4.5.
Jaké základní indikátory a indikátory dopadu jsou navrhovány pro měření úspěchu v programu a jsou tyto indikátory aplikovány významným (dostatečným ) způsobem.
5.
Jaká opatření jsou navrhována?
5.1.
Jaké úlohy a důkazy byly vzaty v úvahu při určení programu?
5.2.
Jaké jsou základní potřeby a cíle v konfrontaci s podporami?
5.3.
Jaká opatření budou aplikována z hlediska dosažení programových cílů?
5.4.
Jaká je logika podpory každého aplikovaného opatření?
5.5.
Jaká je rovnováha mezi přijatými opatřeními z hlediska sledovaných cílů?
6.
Jaké jsou očekávané pozitivní a negativní dopady z opatření, která budou
247
aplikována? 6.1.
Jaké jsou očekávané dopady opatření, která budou aplikována (sociální, ekonomická a environmentální?
6.2.
Jak lze očekávat, že se dopady projeví nadčasově ?
6.3.
Jaké jsou potencionální konflikty mezi rozdílnými dopady?
6.4.
Kdo je (pozitivně nebo negativně) postihnut programem?
7.
Zahrnutá přidaná hodnota společenství
7.1.
Jak subsidiarita a proprocionalita jsou v návrhu prezentovány?
7.2.
Jak dalece program bere v úvahu ostatní cíle Společenství?
7.3.
Jak dalece je navrhovaný program doplňující k ostatním intervencím (podporám)?
7.4.
Jak dalece navrhovaný program doplňuje ostatní podpory?
7.5.
Jak je podporována synergie s ostatními podporami?
7.6.
Jak rozsáhlé jsou dodatečné (marginální) efekty, které mohou být připisovány návrhu?
8.
Pomoc při dosažení efektivnosti nákladů
8.1.
Na jakých předpokladech jsou založeny výdaje programu?
8.2.
Jaké jsou náklady na finanční a lidské zdroje v navrhovaném programu?
8.3.
Dá se očekávat , že očekávaných výsledků bude dosaženo s nižšími náklady?
9.
Monitorování a hodnocení
9.1.
Jak bude monitorovací a hodnotící systém implementován?
9.2.
Které indikátory jsou užívány pro měření vstupů, výstupů, výsledků, dopadů?
9.3.
Jaký systém bude použit ke sběru, skladování a monitorování dat?
10.
Výsledek enviromentálního odhadu
10.1. Jaké enviromentální úvahy mají být vztahy na zřetel? 10.2. Jaký je hlavní výsledek enviromentálního hodnocení? 10.3. Která opatření jsou navrhována, aby zajistila integraci enviromentálních záměrů s přípravou programu?
Jaké jsou hlavní zdroje informací? Annual Report on the SAPARD programme in the Czech Republic. Agentura Sapard 2001. EUROSTAT: General and Regional Statistics. Regions: Statistical Yearbook 2005, [on-line]. http://epp.eurostat.cec.eu.int/ EUROSTAT: Selling prices of crop products (absolute prices) - annual price [on-line]. http://epp.eurostat.cec.eu.int/ EUROSTAT: Selling prices of animal products (absolute prices) - annual price [on-line]. http://epp.eurostat.cec.eu.int/
248
EU Strategic Guidelines for Rural Development. Council of the European Union. Brussels, 3 March 2005. Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006. MZe, květen 2004. Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Rada Evropské unie, Brusel, 2005. Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“. MZe, prosinec 2003. Předběžné hodnocení Horizontálního plánu rozvoje venkova pro Českou republiku 2004 – 2006. IEEP. Praha 2003. Rozhodnutí Rady o strategických pokynech Společenství pro rozvoj venkova ( programové období 2007 – 2013). Komise Evropských společenství, Brusel, 5.7.2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Guidelines for Ex ante Evaluation. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Measure Fiches. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Outline of Evaluation Network for Rural Development. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Fiches for inpact Related Baseline Indicators. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Output Indicator Fiches. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Result Indicator Fiches. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Stabilizace obyvatelstva a bydlení na venkově. MMR, září 2002. Statistical Environmental Yearbook of the Czech Republic 2004. MŽP ČR. Praha 2004. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2004. Ministerstvo zemědělství České republiky [on-line] http://www.mze.cz/. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2003. Ministerstvo zemědělství České republiky [on-line] http://www.mze.cz/. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2002. Ministerstvo zemědělství České republiky [on-line] http://www.mze.cz/. Zemědělství 2004. Ministerstvo zemědělství České republiky [on-line] http://www.mze.cz/.
Jaká hodnocení, audity, studie nebo zprávy podobných intervencí (zákroků) jsou dostupné?
249
Annual Report on the SAPARD programme in the Czech Republic Agentura Sapard 2001. Střednědobé hodnocení programu SAPARD v České republice, Agrotec SpA Consortium, 2004. Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006. MZe, květen 2004. IEEP : Předběžné hodnocení Horizontálního plánu rozvoje venkova pro Českou republiku 2004 – 2006 Předběžné hodnocení Horizontálního plánu rozvoje venkova pro Českou republiku 2004 – 2006. IEEP. Praha 2003. Stabilizace obyvatelstva a bydlení na venkově. MMR, září 2002. STŘELEČEK F., ZDENĚK R.: Problematika financování malých obcí z programů EU. Sborník z mezinárodní vědecké konference konané 2.-3.2.2006 v Lučenci (SK). SPU Nitra 2006. Výroční zpráva o programu SAPARD v České republice za rok 2004. MZe 2005. Výroční zpráva o programu SAPARD v České republice za rok 2003. MZe 2004. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2004. Ministerstvo zemědělství České republiky [on-line] http://www.mze.cz/. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2003. Ministerstvo zemědělství České republiky [on-line] http://www.mze.cz/. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2002. Ministerstvo zemědělství České republiky [on-line] http://www.mze.cz/. Zemědělství 2004. Ministerstvo zemědělství České republiky [on-line] http://www.mze.cz/.
250
2.
PROBLÉMY ZPRACOVÁVANÉHO PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA Jaké jsou problémy, rizika a požadavky analýzy sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek?
Program rozvoje venkova obsahuje velmi podrobnou analýzu hospodářské a sociální situace, stavu životního prostředí i potencionálu pro rozvoj. Opírá se o rozsáhlé statistické informace Eurostatu, Českého statistického úřadu, FADN, šetření MZE, VÚZE, Ministerstva zemědělství, Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, vysokých škol a šetření různých zájmových skupin. Údaje vycházející z těchto šetření je možné považovat za reprezentativní. Úvod do zhodnocení současné situace považujeme za dobrý. Z hlediska metodického je užitečné připomenout, že pro vymezení venkovského prostoru by bylo užitečné prezentovat vliv dvojího vymezení venkovských obcí. Vymezení venkovských obcí je provedeno podle dvou kriterií – počtu obyvatel ve venkovské obci a hustotou obyvatel na km2. Podle prvého kriteria se za venkovskou obec považuje obec, kde počet obyvatel je menší než 2 000 obyvatel. Podle druhého kriteria se za venkovskou obec považuje obec, kde hustota obyvatel v obci je menší než 150 obyvatel na km2. Tato definice vychází z metodiky OECD. Použití pouze jednoho kriteria může vést k tomu, že do venkovských obcí nebudou zahrnuty malé obce, které jednoznačně do venkovských obcí patří. Dvourozměrné rozdělení četnosti prokazuje rozdílné zahrnutí jednotlivých obcí. Obce jsou rozděleny podle hustoty na dvě skupiny – do 150 a nad 150 obyvatel na km2 a podle počtu obyvatel na skupiny do 2 000 a nad 2 000 obyvatel. Tučně zvýrazněné počty obcí vykazují shodu podle obou kritérií – celkem 5 276 obcí, což je 84,4 %. Zbylé obce (973, tj. 15,6 % z celkového počtu) shodu rozdělení nevykazují. Jedná se o 340 obcí do 2 000 obyvatel s hustotou obyvatelstva přesahující 150 obyvatel na km2 a o 218 obcí s počtem obyvatel nad 2 000, ale s hustotou do 150 obyvatel na km2. Tab. 1 Dvourozměrné rozdělení obcí v České republice Hustota obyvatelstva
Počet obyvatel
0 - 50
50 100
100 150
150 200
0 - 200
1 460
167
16
2
201 - 400
973
479
71
12
401 - 600
375
361
100
601 - 800
171
243
801 - 1 000
82
1001 - 1 200 1201 - 1 400
200 250
300 350
1
1
1
1 648
7
2
1
1
1 546
29
14
7
4
890
79
31
9
2
3
2
540
146
59
28
7
4
2
1
1
330
50
74
49
20
10
2
3
3
211
38
50
39
21
14
6
1
1
171
251
1
350 400
nad Celkem 400
250 300
1401 - 1 600
25
33
24
14
6
5
2
1601 - 1 800
14
34
17
19
7
6
1
1801 - 2 000
8
21
18
7
6
2
1
nad 2000
25
96
97
88
56
59
569
271
136
96
Celkem
3 221 1 704
1
4
114
1
99
1
3
67
44
28
140
633
56
35
161
6 249
Pramen: Malý lexikon obcí 2004
Navrhujeme proto, aby 340 obcí do 2 000 obyvatel s hustotou přesahující 150 obyvatel na km2 bylo zahrnuto do venkovských obcí s možností využívat programy rozvoje venkova. Více jak 50 % těchto obcí má méně než 1 000 obyvatel. Tyto obce mají vysokou míru nezaměstnanosti, vysoké procento obyvatel dojíždějících za prací a zanedbanou infrastrukturu. Popis v kapitole 3 předkládá mnoho zajímavých informací a statistických dat, jakož i některá srovnání s čísly EU. Připomínky k uvedené analýze jsou jednak metodického charakteru, jednak ve formě praktických poznámek. Smyslem metodického hodnocení je přispět k racionalitě celkové analytické části jako dobrého podkladu pro formulování strategických cílů v Národním strategickém plánu a Programu rozvoje venkova. K prezentaci statistických dat je třeba doporučit tento postup. Především čtenář by měl být informován o stávající úrovni či rozměru daného ukazatele. K posouzení, zda tato situace je dobrá či špatná a je třeba ke kvantitativnímu vyjádření použít komparace daného ukazatele s určitým standardem. Tímto standardem může být hodnota ukazatele v zemích EU, respektive stanovená norma (například u ukazatelů životního prostředí), nebo údaj vycházející z vědeckého poznání. Za tím by měla následovat vývojová tendence, která vede k zlepšování či zhoršování daného ukazatele. Z uvedených vztahů je pak možno dedukovat jak škodlivý či dobrý stav je, jaká je významnost změny a jaké hodnoty by bylo vhodné v budoucnosti dosáhnout. Tento postup je málokde v plné šíři aplikován. V řadě případů je porovnán pouze vývoj 2004 s předcházejícím rokem, aniž by čtenář byl informován o stávající úrovni. SWOT analýza Pro posouzení SWOT analýzy je vhodné si připomenout několik teoretických zásad, jejichž dodržení dává této metodě racionální obsah. • SWOT analýza by měla respektovat určitou systematičnost ukazatelů z hlediska jejich agregace a bezprostřednosti. Z tohoto hlediska konkurenceschopnost zemědělství ovlivňují především faktory cena produktu, náklady na jednotku produktu, jeho kvalita, stupeň inovace, propagace a marketing. Ostatní faktory působí zprostředkovaně přes některý z těchto faktorů. Uplatnění této systematiky v SWOT analýze jsme schopni vyjádřit jednotlivé podmíněnosti faktorů. • SWOT analýzu je třeba podřídit vždy účelu. Děláme-li SWOT analýzu z hlediska konkurenceschopnosti, potom je třeba do ní zahrnovat pouze faktory, které tuto konkurenceschopnost ovlivňují a ne žádné jiné.
252
• SWOT analýza vychází z analýzy daného stavu a vede ke kvantifikovatelnému ocenění významnosti jednotlivých faktorů. V tom je její syntetizující efekt. • Zatímco silné a slabé stránky se týkají vnitřních faktorů, potom ohrožení a příležitosti jsou dány vnějším prostředím. Kvantifikace cílů musí vycházet z kvantifikace podmínek. Jestliže nejsou dostatečně kvantifikované podmínky, pak je obtížné i kvantifikovat cíle. Významnost jednotlivých prvků SWOT analýzy je třeba hodnotit změnou nákladů, které z úrovně ukazatelů vyplývají. Neprovedením této analýzy nelze objektivně posoudit pořadí významnosti jednotlivých prvků SWOT analýzy. Neuplatníme-li tyto hlavní zásady SWOT analýzy, zpravidla nedospějeme k objektivnímu výsledku. Bylo by proto velmi užitečné, aby při SWOT analýze v této práci bylo postupováno podobným způsobem. Ve SWOT analýze jsou jednotlivé prvky silných a slabých stránek, ohrožení a příležitostí řazeny bez zřetele na jejich význam. Ohodnocení jejich významu se neobejde bez kvantitativní analýzy u kvantitativních znaků, nebo bez ohodnocení znalci u kvalitativních znaků. Kvalitní SWOT analýza ovlivňuje i míru objektivnosti stanovených potřeb. Předkládaná SWOT analýza nevychází z objektivních údajů obsažených v první části a tím dle našeho názoru postrádá objektivnosti a kvantifikovatelnosti. Je připravena jako průnik dílčích analýz expertních týmů po jednotlivých osách. Je založena na odpovědích 28 respondentů (představitelů) státní správy, rezortních výzkumných pracovišť a nevládních organizací, kterým bylo položeno 106 otázek ze čtyř okruhů SWOT analýzy (21 otázek k silným stránkám, 45 k slabým stránkám, 17 k příležitostem a 23 k ohrožením). Odpovědi byly statisticky hodnoceny. Míra závažnosti jednotlivých odpovědí byla hodnocena bodovým oceněním od jedné do pěti. Pro výběr rozhodujících odpovědí byla použita korelační analýza a faktorová analýza s pravoúhlou rotací varimex. Závěrem je třeba konstatovat, že odhady expertů, pokud by byly správně vyhodnoceny, by mohly sloužit jako podpora vyhodnocení objektivních údajů. Práce však nemá provázanost mezi analytickou částí prezentovanou v Národním strategickém plánu - příloha 1: „Zhodnocení hospodářské a sociální situace, stavu životního prostředí a potenciálu rozvoje venkova s jednotlivými kvadranty SWOT analýzy“. Národní priority nejsou výsledkem objektivní SWOT analýzy a není dostatečná provázanost mezi silnými a slabými stránkami na jedné straně a ohroženími a příležitostmi. V důsledku toho nelze určit jednoznačné pořadí národních priorit. Jednotlivé priority nejsou určeny v rozhodovací matici SWOT analýzy, ale vyplývají z názorů expertů. Z toho důvodu bude obtížné na základě Programu rozvoje venkova určit efektivnost vložených finančních prostředků. Doporučení: Výrazněji uplatnit zásady SWOT analýzy při její praktické aplikaci. Porovnat silné a slabé stránky s ohroženími a příležitostmi. Konkurenceschopnost Konkurenceschopnost českého zemědělství lze posoudit pomocí ukazatele import/export v jednotlivých státech. Velikost tohoto ukazatele v EU 25 uvádí pro SITC 0 – potraviny a živá zvířata následující tabulka. 253
Tab. 2 Podíl importu a exportu v zemích EU Stát
Dovoz z EU25 (EUR)
Vývoz do EU25 (EUR)
Výměra ZP (ha)
Import/Export
Nizozemí
13 658 423 790
27 964 670 670
1 924 965
0,49
Belgie
10 907 927 774
16 239 882 180
1 393 789
0,67
919 058 147
449 151 049
128 079
2,05
3 543 973 277
7 446 939 028
2 664 017
0,48
238 080 785
14 045 836
10 500
16,95
Německo
24 542 814 422
20 215 086 420
17 020 449
1,21
Irsko
2 751 269 142
4 796 718 714
4 297 000
0,57
Rakousko
4 173 103 243
3 104 115 182
3 374 461
1,34
298 077 311
107 271 780
136 000
2,78
Francie
18 351 417 606
21 325 292 293
29 630 399
0,86
Itálie
15 495 778 134
9 744 685 462
15 097 171
1,59
Švédsko
3 553 306 656
1 876 772 705
3 177 041
1,89
Španělsko
8 505 247 201
13 968 357 657
25 238 746
0,61
Velká Británie
17 880 393 599
7 071 766 163
15 517 868
2,53
Česká republika
1 899 708 808
1 243 262 304
3 631 423
1,53
362 789 414
230 151 827
698 300
1,58
Řecko
2 927 012 141
1 255 605 061
3 905 685
2,33
Portugalsko
3 372 823 519
1 089 057 474
3 716 065
3,10
Maďarsko
1 170 449 974
1 632 938 921
5 776 730
0,72
Slovensko
831 686 175
535 983 848
1 934 660
1,55
Polsko
2 412 968 762
3 356 234 843
16 300 820
0,72
Finsko
1 504 000 493
456 995 789
2 253 400
3,29
Litva
488 415 181
515 332 648
2 604 300
0,95
Slovinsko
518 097 281
90 213 301
490 518
5,74
Lotyšsko
401 102 182
143 789 183
1 642 140
2,79
5 628 317 001
5 794 972 814
6 502 581
0,97
Lucembursko Dánsko Malta
Kypr
Estonsko
Průměr Pramen: Eurostat 2004
Z uvedené tabulky vyplývá, že ČR je z hlediska poměru ukazatelů dovoz/vývoz výrazný dovozce zemědělských produktů. Zatímco ve státech EU je průměrný poměr dovozu a vývozu poměrně vyrovnaný (průměr 0,97), pak ČR vzhledem k EU má o 58 procentních bodů vyšší import. Členské státy EU 15 byly také evidentně lépe připraveny na rozšíření unie, resp. vnitřního agrárního trhu, než český agrární sektor. Projevilo se to v nerovnoměrném růstu českého vývozu a dovozu a návazně na zvýšení bilančního schodku agrárního zahraničního obchodu.
254
Pasivní saldo bilance agrárního zahraničního obchodu v letech 1999-2003 ročně představovalo 21 302,2 mil. Kč. V roce 2004 v porovnáním s tímto průměrem bylo o 50,3 % vyšší. Zatímco český zemědělsko-potravinářský dovoz byl v průměru uplynulého pětiletí kryt vývozem ze 68 %, pak v roce 2004 dosáhl stupeň krytí pouze 66 %. Konkurenceschopnost hlavních produktů rostlinné a živočišné výroby se od sebe podstatně liší. V roce 2004 ve srovnání s rokem 2000 se snížila produkce hlavních produktů živočišné výroby. (U mléka na 96,1 %, hovězího masa na 88,7 % a vepřového na 93,7 %.) Přitom pozice těchto komodit na zahraničním trhu se posílila na úkor domácí spotřeby. Podíl vývozu na výrobě vzrostl u mléka ve srovnání s rokem 2000 na 114,9 %, u hovězího masa na 437,9 % a u vepřového masa na 600,4 %. Podíl produkce na domácí spotřebě poklesl u mléka na 97,5 %, u hovězího masa na 79,1 % a u vepřového masa na 98,2 %. Navíc se snížily zásoby těchto produktů. Vlivem úrodného roku 2004 ve srovnání s rokem 2000 vzrostla produkce rostlinných produktů. Nárůst produkce u pšenice činil 123,5 %, u ječmene 143 %, u kukuřice 181 % a u řepky 110,7 %. Silný pokles spotřeby na domácím trhu nepostačil pokrýt růst objemu vývozu a tak u pšenice a kukuřice se zvýšily zásoby těchto produktů a zvýšil se také intervenční nákup. Tab. 3 Porovnání konkurenceschopnosti hlavních produktů rostlinné a živočišné výroby ČR Výroba
Komodity živ. výroby
Objem vývozu
2000
2004
Index
Rozdíl
2000
2004
Index
Rozdíl
Mléko mil.l
ČR
2514,3
2496,8
99,3
-17,5
668,80
739,05
110,50
70,25
Hovězí maso
ČR
208
184,5
88,7
-23,5
12,06
47,05
389,98
34,98
EU 25
7499
8077
107,7
578
164,98
347,31
210,52
182,33
Vepřové maso
ČR
583,9
547
93,7
-36,9
8,17
44,85
548,70
36,68
tis. t ž.hm.
25
17596
21200
120,5
3604
52,79
tis. t ž.hm.
Objem domácí spotřeby-dovoz
Komodity živ. výroby
1 356,80 2 570,28
1 304,01
změna stavu zásob
2000
2004
Index
rozdíl
2000
2004
?
rozdíl
Mléko mil.l
ČR
1 832,92
1 782,72
97,26
-50,21
12,07
-22,72
-88,26
-34,79
Hovězí maso
ČR
197,81
138,74
70,14
-59,06
-2,00
-1,29
164,68
0,71
EU 25
7 334,02
7 729,69
105,39
395,67
ČR
576,89
505,98
87,71
-70,92
-0,99
-3,88
491,25
-2,89
EU 25
16 170,72
19 906,80
123,10
-50,88
96,30
-1 425,13
tis. t ž.hm. Vepřové maso tis. t ž.hm.
3 736,08 1 374,25
Dovoz/vývoz
Komodity živ. výroby
2000
2004
Index
rozdíl
Mléko mil.l
ČR
0,28
0,45
158,55
0,16
Hovězí maso
ČR
1,04
0,40
38,20
-0,64
EU 25
0,53
1,39
261,22
0,85
255
Vepřové maso
ČR
2,40
tis. t ž.hm.
EU 25
0,82
tis. t ž.hm.
EU 25
Vepřové maso tis. t ž.hm.
2,08
86,69
-0,32
0,53
1,39
261,22
0,85
ČR
2,40
2,08
86,69
-0,32
EU 25
0,82
Výroba Plodiny (tis. t) Pšenice
2000/2001 2004/2005 ČR
4 084,1
EU 25 Ječmen
ČR
1 629,4
ČR
2 356,5
00/01
04/05
Index
00/01
04/05
Index
118,7
0,08
0,02
20,7
0,895
0,706
78,9
0,12 144,6
0,01
61 100,0 303,9
EU 25
551,6
Dom.spotř. - dovoz/výroba
Index
124 000,0
EU 25 Kukuřice
4 846,3
Vývoz/výroba
0,803
0,04
437,6
1,086
0,07 181,5
0,05
51 500,0
0,800
73,7
0,792
0,09
165,9
1,071
0,05
0,847
79,1
0,944
Řepka
ČR
844,4
934,7
110,7
0,32
0,16
50,4
0,681
0,481
70,7
Brambory konz.
ČR
1 476,0
660,5
44,7
0,01
0,08
821,6
0,991
0,924
93,3
Změna stavu zásob/výroba Plodiny (tis. t) Pšenice
ČR
ČR
04/05
Index
00/01
04/05
Index
00/01
04/05
Index
0,026
0,051
197,6
43,41
3,20
7,4
-
0,227
-
-
0,031
-
-
0,170
-
-
0,097
-
-
0,127
-
-
0,002
-
0,049 -0,095
EU 25 Kukuřice
ČR
Intervenční nákup/výroba
00/01
EU 25 Ječmen
Vývoz/dovoz
-0,012
2,90 12,7
0,165
0,046 -0,125
EU 25
-0,064
10,0
6 069,6
13,3 51,2
0,943
0,006
5,0
530,1
0,926
Řepka
ČR
0
0,358
53,8
3,0
5,6
-
-
-
Brambory konz.
ČR
0
0
0,781
0,275
35,2
-
-
-
Pramen: MZe, Eurostat
Zvýšení konkurenceschopnosti je tedy klíčovým problémem české zemědělské politiky. Dosažení srovnatelné konkurenční schopnosti s průměrem EU by se mělo stát cílem naplnění první osy. Vlivem toho, že nebyla provedeno vyhodnocení rozhodovací matice nebyly ani samostatně formulovány potřeby. Z kontextu Programu rozvoje venkova, zejména kapitoly 3 (Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek českého zemědělství a venkova metodou SWOT analýzy, zvolená strategie, jejich řešení a Ex ante hodnocení) lze odvodit tyto potřeby a jejich vztah k cílům.
256
OSA 1 – Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Potřeba zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství v obecné rovině byla deklarována již výše. Zvýšení konkurenceschopnosti znamená řešení především těchto potřeb: snížení ceny produktů. Snížení ceny jednotlivých komodit je významným prvkem zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Tab. 4 Ceny zemědělských komodit – srovnání s EU 15 (rok 2004) Pšenice €/100 kg EU 15 ČR
Žito €/100 kg ČR
Ječmen €/100 kg
EU 15 ČR
Kukuřice €/100 kg
Brambory €/100 kg
Cukrovka €/1000 kg
EU 15 EU15 ČR
EU15 ČR
EU15 ČR
Oves €/100 kg
EU 15 ČR
Řepka €/100 kg EU15 ČR
2001
12,39
11,54 11,18
10,64
11,65
11,02
13,56
11,71 12,86 11,42 16,47 10,98 42,22 28,59 23,59 21,10
2002
11,39
11,04 12,01
9,97
13,08
9,91
14,90
10,73 12,55 10,55 14,30 16,10 43,93 31,49 24,99 22,98
2003
12,29
10,61 11,05
11,45
11,12
10,94
15,04
11,04 12,63
2004
12,28
12,23 11,04
8,84
11,45
11,06
12,51
11,48 12,77 11,82 20,22 17,47 44,49 35,25 27,64 23,77
Telata €/100 kg ž.hm. EU 15 ČR
Krávy €/100 kg ž.hm. EU 15 ČR
Býci €/100 kg ž.hm. EU 15 ČR
Prasata €/100 kg ž.hm. EU 15 ČR
9,07 17,63 15,10 48,10 29,45 26,57 23,74
Ovce €/100 kg ž.hm. EU15 ČR
Kuřata €/100 kg ž.hm.
Mléko €/100 kg
Vejce €/100 ks
EU15 ČR
EU15 ČR
EU15 ČR
2001 251,08 132,65
97,15 64,20 137,49
99,86 135,09 127,36 82,50 52,84 80,99 75,79 32,62 22,72
5,77
5,22
2002 259,70 130,99
94,24 67,85 145,85 122,45 114,09 107,13 88,86 57,04 76,62 72,65 31,17 26,18
5,79
4,84
93,70 99,67 60,70 85,39 65,79 30,31 24,43
6,94
5,12
99,90 69,71 153,38 119,06 120,65 100,09 96,57 56,66 92,09 69,17 29,89 24,97
7,75
5,61
2003 265,45 125,26 113,65 59,72 153,19 115,43 112,75 2004 243,78 155,09
Pramen: EUROSTAT
Jak je z tabulky patrné ceny zemědělských výrobců obilovin jsou v ČR kromě pšenice a kukuřice na vyšší úrovni než je průměr EU 15, ceny okopanin a řepky jsou pod úrovní průměru EU. Cena pšenice a ječmene je nejnižší v Rakousku, jež v roce 2004 dosáhla 73 % (pšenice) a 70 % (ječmen) ceny v ČR. Ceny žita a ovsa jsou na nejnižší úrovni v Lucembursku a dosahují 62 % (žito) a 59 % (oves). Nejnižší úrovně cen kukuřice a řepky dosahuje Rakousko, a to 76 % (kukuřice) a 79 % (řepka) průměrné ceny v ČR. U brambor a cukrovky jsou ceny zemědělských výrobců nejnižší ve Velké Británii, a to 41 % (brambory) a 66 % (cukrovka) ceny v ČR. Jiná situace je u komodit živočišné výroby, kde jsou ceny českých farmářů hluboko pod průměrem EU 15 a kromě jatečných ovcí a vajec jsou ve srovnání se státy EU 15 nejnižší. Ceny jatečných telat v ČR dosahují pouhých 63 % průměru EU 15, ceny jatečných krav necelých 70 % průměru EU 15, ceny jatečných býků 78 % průměru EU 15. Stejná situace je u jatečných prasat (83 % EU 15), kuřat (75 % EU 15) a mléka (83 % EU 15). Nižší ceny komodit živočišné výroby než v ČR jsou pouze u jatečných ovcí (Španělsko 55 % cen ČR) a vajec (Irsko 95 % a Velká Británie 88 % cen ČR). Trvale udržitelný proces konkurenceschopnosti zemědělství vyžaduje při daných cenách prostou resp. rozšířenou reprodukci výrobního potenciálu. To předpokládá přiměřenou rentabilitu podniku. Z hlediska reprodukce majetku zemědělských podniků je potřeba zvýšit
257
rentabilitu českých zemědělských podniků. Dlouhodobě byly zemědělské podniky ztrátové. To vytvářeno nedostatečné podmínky pro reprodukce majetku. Tab. 5 Přehled o ztrátovosti zemědělských podniků Produkční oblasti 1996 Aktiva celkem (v tis. Kč) Míra zisku (v %)
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
86 420 100 340 101 690 111 690 103 370 109 650 113 298 122 577 135 105 -0,25
-1,20
0,12
-0,69
2,16
1,92
-0,93
-0,94
4,46
Marginální oblasti 1996
1997
1998
Aktiva celkem (v tis. Kč) Míra zisku (v %)
1999
2000
2001
2002
2003
2004
81 620
88 380
85 524
81 650
80 806
82 347
0,03
1,99
0,78
-1,09
-2,08
3,92
Pramen: vlastní šetření
Řešením obou výše uvedených podmínek je snížení jednotkových nákladů na výrobek. Se snížením jednotkových nákladů souvisí zvýšení produktivity práce především účinnější mechanizací. Tab. 6 Hrubá přidaná hodnota na pracovníka v jednotlivých odvětvích v ČR (v EUR) 2000
2001
2002
2003
2004
Zemědělství, lesnictví a myslivost
11 900 13 700 14 800 13 900 16 500
Potravinářský průmysl
15 400 13 400 15 200 18 900 19 200
Energetika
31 500 36 700 46 500 45 200 49 100
Stavebnictví
14 700 16 000 18 600 20 200 21 300
Doprava a komunikace
16 900 22 400 26 200 27 700 28 400
Zdroj: Eurostat
Z tabulky 6 vyplývá, že produktivita práce v zemědělství v ČR je podstatně nižší než v ostatních odvětvích národního hospodářství. Tab. 7 Hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách v EUR na pracovníka v odvětví zemědělství, lesnictví a myslivosti 2003
2004
EU 25
58 200
59 600
EU 15
68 100
67 600
258
Česká republika
13 900
16 500
SRN
47 400
:
Maďarsko
15 200
21 300
Rakousko
122 500
122 400
Polsko
50 200
:
Slovensko
13 900
17 000
Zdroj: Eurostat
K podobnému závěru dospíváme i porovnáním produktivity v zemědělství se státy EU – 25. Především je vedle organizace práce málo výkonná mechanizace, což je způsobeno morálním zastaráváním zemědělské techniky. Tab. 8 Průměrné stáří dlouhodobého hmotného majetku (DHM) Rok
2000
2001
2002
2003
2004
Počet podniků
100
145
129
149
141
DHM brutto
97 179,5
98 668,2
103 732,8
115 509,9
117 455,7
Oprávky
42 841,4
44 614,7
48 182,7
56 276,1
57 901,0
2,268
2,212
2,153
2,053
2,029
Průměrné stáří DHM Pramen: vlastní šetření
Poznámka: DHM – dlouhodobý hmotný majetek
Toto morální zastarání se projevilo především otevřením západoevropských trhů. Zemědělské stroje nabízené západoevropskými firmami mají daleko vyšší produktivitu, nižší spotřebu PHM a nižší sklizňové ztráty ve srovnání s používanými stroji z dřívějších socialistických zemí. Nákup těchto strojů významně ovlivňuje produktivitu práce a výrobní náklady v zemědělství. Jako příklad morálního zastarání lze prezentovat na výkonech a hospodárnosti strojů, ale i na motivu pro jejich vyřazení. Například při senážování pícnin (vojtěšky, jetele) s využitím samořezacího senážního vozu JUMBO jsou náklady na l t silážní hmoty tradičním způsobem 7,22 EURO, při využití samořezacího senážního vozu JUMBO 4,33 EURO. Rozdíl v nákladech je tedy téměř 40 %. Použití sklízení mlátičky JOHN DEER CLAAS CASE znamená 61,7 % úsporu nákladů na l ha sklízené plochy. Úspora je i v potřebě strojů. Na 1000 ha u tradiční sklizňové mlátičky je třeba na 30 sklizňových dnů 5,5 ks, u sklizňové mlátičky typ JOHN DEER 1ks. Nízká je i úroveň řízení. Porovnejme variabilitu ukazatele „Hospodářský výsledek za účetní období na 1000 Kč výkonů“ mezi jednotlivými zemědělskými výrobními oblastmi a uvnitř oblastí.
259
Tab. 9 Hospodářský výsledek za účetní období na 1000 Kč výkonů Směrodatná odchylka
Zemědělská výrobní oblast
Počet podniků
Průměr
Rozptyl
n
x
s2
bramborářská
58
56,7
1 442,4
38,0
kukuřičná
5
41,7
1 875,2
43,3
obilnářská
26
46,4
1 056,6
32,5
pícninářská
27
61,9
2 764,8
52,6
řepařská
25
55,8
2 147,2
46,3
Celkem
141
54,0
1 754,2
41,9
s
Pramen: vlastní šetření
Rozptyl celkový
sc = 1754,2
s c = 41,9
Rozptyl mezi výrobními oblastmi
ss = 31,9
s s = 5,6
Rozptyl uvnitř oblastí
s r = 41,5
sr = 1722,3
Průměrná variabilita hospodářského výsledku uvnitř oblastí je více jak 8krát větší nežli variabilita mezi oblastmi. Úroveň řízení má na hospodářský výsledek 8krát větší vliv nežli rozdílné přírodní podmínky. Z uvedeného vyplývá, že modernizace zemědělských podniků ČR jsou spolu s úrovní řízení významnými faktory konkurenceschopnosti v zemědělství. Konkurenceschopnost zemědělství ovlivňují i výše národních kvót a limitů. Tab. 10 Národní produkční kvóty Komodita Jednotka
Národní produkční kvóty
Stav produkce v roce 2004
Plnění kvóty v %
2602
97
553,9
122
33,644
99,9
mléko
tis. t
2 682,143
cukr A
tis. t
441,2
cukr B
tis. t
13,6
škrob
tis. t
33,66
v roce 2004
Pramen: MZe
Tab. 11 Národní limity Komodita
Jednotka
Národní 260
Stav
Plnění limitů
produkční limity
produkce v roce 2004
v% v roce 2004
len – dlouhé vlákno
t
1 923
2 932
152,5
len – krátké vlákno
t
2 866
2 855
99,6
krávy BTPM
ks
90 300
136 081
150,7
ovce (bahnice)
ks
66 733
64 530
96,7
porážková prémie – dosp. skot
ks
483 082
151 704
31,4
porážková prémie – telata
ks
27 380
12 519
45,7
speciální prémie na býky
ks
244 349
131 577
53,8
dodatečné platby pro skot
t ž. hm.
270 031
184 500
68,3
Pramen: MZe, ČSÚ
Stanovení národních kvót a limitů omezuje dosahování vyšší konkurenceschopnosti zvyšováním objemu primárních zemědělských surovin, v tomto případě je třeba se soustředit především na vyšší přidanou hodnotu a inovace ve výrobní a obchodní sféře. Významná role v tomto procesu připadá především zpracovatelskému průmyslu. Tím se mění postupy řešení: 1. Dominantního postavení na trhu nelze již u řady komodit dosahovat zvýšením jejich objemu produkce. Jedná se především o komodity v oblasti kvót a národních limitů. Nelze proto ani uplatnit standardní strategické postupy podle kterých například z vlivu důchodové pružnosti lze usuzovat na nabídku zemědělských produktů. 2. Stále větší vliv na konkurenceschopnost bude mít nepotravinářské využití zemědělských produktů. Ve srovnání s nasyceností trhu tradičními zemědělskými produkty inovace v nepotravinářském využití zemědělských produktů otvírají nové možnosti uplatnění těchto produktů na národním i mezinárodním trhu. 3. Velikost přidané hodnoty ovlivní míra inovačního procesu především ve zpracovatelském průmyslu (potravinářském i nepotravinářském). 4. Nepříznivě výši přidané hodnoty ovlivní dodržování evropských standardů, které jsou vázány na přiznání přímých plateb. Dodržování těchto standardů zvýší náklady zemědělských podniků bez odpovídajícího zvýšení tržeb. 5. Na cenové relace nepříznivě působí nízký ekvivalent produkčních subvencí, který podle odhadů se pohybuje ve výši 17 – 20 % průměru EU. 6. Nízká produktivita práce naléhavě vyžaduje řešit modernizace zemědělských hospodářství. Vyšší produktivita práce ovlivní jak rentabilitu jednotlivých výrobků, tak objem produkce i snížení počtu pracovníků v zemědělství. 7. Trvalé udržení konkurenceschopnosti vyžaduje také přiměřenou reprodukci výrobních faktorů v zemědělském podniku. Tu lze mimo jiné dosáhnout vyšší účinností řízení. Porovnáme-li variabilitu ekonomických výsledků mezi výrobními oblastmi a uvnitř jednotlivých výrobních oblastí, pak je zřejmé, že variabilita uvnitř výrobních oblastí je osmkrát vyšší než variabilita mezi těmito oblastmi.
Jaké hnací síly, silné stránky a příležitosti se týkají programové oblastí ?
261
Silné stránky a příležitosti jsou předpoklady úspěšného rozvoje venkova. Mezi rozhodující silné stránky v jednotlivých osách patří zejména: Osa 1 – silné stránky: Vhodná velikostní struktura zemědělských podniků vyrábějící převážný objem produkce. Tato skupina umožňuje dosáhnout potřebné akumulace kapitálu, provádět potřebnou modernizaci zemědělské techniky a využívat moderní metody řízení. Dočasně nízká cena zemědělské půdy a nižší pachtovné. Nízké pachtovné umožňuje podnikatelům přiměřeně rozšiřovat svoji výrobní základnu s přiměřenými náklady. Toto je rozhodující především pro nové podnikatelské subjekty. Dobré cenové relace zejména u produktů živočišné výroby. Vysoká adaptabilita zemědělských podniků na měnící se podmínky trhu po zemědělských produktech. Širší výrobní portfolio zemědělských podniků snižuje rizikovost měnící se poptávky po zemědělských produktech. Osa 1 – příležitosti: Rozvojové programy, které umožňují provést modernizaci zemědělských hospodářství. Nepotravinářské využití zemědělské produkce. Využití této příležitosti závisí především na aktivitách zpracovatelského průmyslu. V současné době není tato příležitost dostatečně využívána. Dobré podmínky pro uplatnění některých zemědělských produktů (mléko, masné produkty, technické plodiny) na zahraničním trhu. Prodej zemědělských produktů ze dvora spojený s víkendovým pobytem na statku především u podniků v blízkosti větších měst. Rozdíl mezi cenami při prodeji ze dvora a cenami ve městech umožňuje návštěvníkům uhradit část víkendového pobytu a stává se pro ně zajímavým. Osa 2 - silné stránky: Dobrý systém ochrany přírody především v chráněných oblastech a národních parcích. Zajištěná správa vodních toků Rostoucí podíl zatravnění zemědělské půdy především v horských oblastech. Dobrá kvalita podzemních vod. Snížení hnojení minerálními hnojivy. Vyšší podíl extenzivního zemědělství zvláště v podhorských a horských oblastech. Osa 2 – příležitosti Rozvojové programy umožňující financování opatření ke zlepšení životního prostředí. Rostoucí zájem společnosti o ochranu přírody, krajiny a životního prostředí. Vyšší zájem o využívání alternativních zdrojů energie.
262
Osa 3 – silné stránky Vybavení větších obcí základní infrastrukturou. Neporušenost krajiny v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Zastavení emigrace venkovského obyvatelstva do měst. Dobré značení turistických tras a cyklotras. Vysoká organizovanost obyvatelstva na venkově. Osa 3 – příležitosti Rostoucí zájem obyvatelstva o venkovskou turistiku. Rozvojové programy umožňující podstatné změny v malých venkovských obcí. Jako příklad lze uvést podpory z projektu SAPARD v porovnání s rozpočty malých obcí.
Tab. 12 Průměrné příjmy po konsolidaci podle velikosti obcí. Počet obyvatel v obci
Průměrné příjmy po konsolidaci 2002 (tis. Kč) ČR
SAPARD
1 - 200
1 418
5 412
201 - 400
3 245
9 265
401 - 600
5 834
8 957
601 - 800
8 755
13 283
801 – 1 000
11 844
13 435
1 001 – 1 200
14 717
14 892
1 201 – 1 400
19 073
21 806
1 401 – 1 600
23 027
29 840
1 601 – 1 800
24 312
32 386
1 801 – 2 000
26 390
23 373
Venkov
6 116
15 467
nad 2 000
271 319
87 770
ČR
33 006
33 543
Pramen: ARIS - RARIS
Financování zejména malých obcí z programu SAPARD několikanásobně převyšovalo roční financování těchto obcí ze státního rozpočtu. Program SAPARD umožnil těmto obcím
263
realizovat investice, které by v případě financování ze státního rozpočtu byly nedostupné po několik let. Počet těchto obcí byl však poměrně malý. -
Kapacita nevyužitých zemědělských a vojenských staveb. Zájem návštěvníků o kulturní dědictví.
Mezi významné hnací síly patří především organizace Sdružení měst a obcí ČR, místní akční skupiny, sdružení obcí. Významným prvkem jsou i větší zemědělské podniky, které sponzorují rozvoj řady obecních aktivit. Privatizace zemědělských podniků obnovila vztah zemědělců k půdě a také sounáležitost s venkovskými sídly. Vytváření akčních skupin, které sdružují pracovníky obecních úřadů, podnikatele a významné osobnosti podstatným způsobem ovlivňují především rozvoj obecních sdružení. Volná pracovní síla venkovských obcí motivuje malé a střední podnikatele vytvářet v těchto obcích své provozovny.
Jaké lze určit příčiny rozdílů? Jednou z významných příčin rozdílů je neostatečné založení SWOT analýzy na kvantifikovaných údajích. Chybí také kompletnost ve SWOT analýze. Podrobněji jsou tyto problémy diskutovány v kapitole 2.1. Málo použitá kvantifikovatelnost údajů způsobuje, že i cíle jsou stanoveny v nekvantifikovatelné rovině a pak nelze ani míru plnění těchto cílů zhodnotit.Nerozdělení jednotlivých cílů na dlouhodobé a krátkodobé neumožňuje zařadit jednotlivá opatření do dlouhodobé rámcové strategie.
Jaké jsou konkrétní cílové skupiny a jaké jsou jejich potřeby? Mezi cílové skupiny náleží: - Zemědělští podnikatelé (fyzické a právnické osoby) - Jejich hlavním cílem je dosáhnout příznivého hospodářského výsledku pro reprodukci výrobních sil a přiměřené podnikatelské odměny. -
Zemědělští dělníci - Jejich hlavním cílem je dosáhnout srovnatelné mzdové hladiny v porovnání s odměnami v ostatních odvětvích národního hospodářství. Odměna v zemědělství je podstatně nižší.
Tab. 13 Čisté peněžní příjmy celkem (na osobu a rok v Kč) 2000
2001
2002
2003
Průměrná domácnost
83 422
90 167
93 153
98 102
Domácnosti zemědělců
73 002
79 617
83 622
85 144
Pramen: ČSÚ 264
-
Fyzické a právnické osoby hospodařící v lesích nebo poskytující služby v lesnických činnostech - Cílem těchto skupin je dosáhnout řízené obnovy lesa a přiměřenou těžbou si zajistit podnikatelský zisk.
-
Pozemkové úřady - Posláním pozemkových úřadů je připravit a identifikovat pozemky pro pozemkové úpravy a tím zajistit jejich funkční využití pro nové vlastníky.
-
Obce a sdružení obcí - Cílem je zajistit správu obce, potřebnou infrastrukturu, společenský a kulturní život. Které problémy nemohou být adresně určeny pomocí implementace programu?
Pomocí implementace programu jsou vytvořeny podmínky pro řadu efektů. Nicméně závisí na příjemcích podpor, zda důsledně dodrží záměry, které jsou Programem rozvoje venkova deklarovány. U mnohých záměrů pravděpodobně dojde ke střetů osobního podnikatelského zájmu z obecným zájmem, který je sledován Programem rozvoje venkova. Jako příklad lze uvést, že vlivem modernizace hospodářství dojde k růstu produktivity práce a tím vytvoření příznivých podmínek pro zvýšení mezd zaměstnancům. Míra zvýšení těchto mezd záleží na příjemci a nelze ji pomocí implementace programu přímo ovlivnit. Bude proto velice záležet, aby při realizaci Programu rozvoje venkova bylo vytvářeno společenské vědomí dotáhnout jednotlivé programy až do jejich žádoucích efektů. K tomu vedle vypracování řady pobídek, je třeba i angažovanosti Agrární komory ČR, Podnikatelských svazů i Místních akčních skupin. Mezi tyto problémy lze náhodně jmenovat: - úroveň mzdové a cenové hladiny, - marketingovou iniciativu, - komplexní pojetí ochrany přírody, - udržení a rozvíjení komparační výhody vlastními prostředky, - aplikace získaných poznatků v praxi a řada dalších.
265
3.
BOD 3 NENÍ V GUIDELINES FOR EX-ANTE ROZPRACOVÁN
266
4.
JAKÉ CÍLE SE OD PROGRAMU OČEKÁVAJÍ DOSÁHNOUT? Jaký je celkový politický cíl ve vyjádření očekávaných dopadů?
V tomto oddíle je analyzován vztah mezi rozvojovou vizí, globálními cíli strategie a vyjádřením očekávaných dopadů v Národním strategickém plánu a Programu rozvoje venkova. Strategie rozvoje venkova České republiky vychází v Národním plánu rozvoje venkova (str. 14) z této vize: „Do roku 2013 se změní tvář venkova České republiky a jeho hospodářská struktura v míře vedoucí k výraznému zlepšení životního prostředí, životní úrovně a životních podmínek jeho obyvatel, k posílení nosných oborů a diverzifikaci ekonomických aktivit zemědělství, lesního a vodního hospodářství, cestovního ruchu a dalších odvětví zabezpečujících hospodářskou a společenskou stabilitu venkova vedoucí k dosažení úrovně srovnatelné s venkovskými regiony vyspělých zemí Evropské unie“. Uvedená vize je rozdělena do skupin globálních cílů: OSA I OSA I Indikátor dopadu
Odpovídá globálním cílům
HDP na jednoho pracovníka (AWU)
zvýšení HDP na obyvatele venkova,
Přírůstek GDP na pracovníka v rozsahu 70 - 80 tis. Kč za období 2007 -2013
zvýšení příjmů venkovského obyvatelstva
Export zem. produktů / celková domácí zemědělská produkce
konkurenceschopnost v základních potravinářských komoditách
zvýšení podílu produkce na zahraničních trzích
Zvýšit podíl exportu zemědělských produktů o 3 %. Domácí spotřeba zem. produktů / domácí zemědělská produkce Zvýšit podíl na domácí spotřebě o 3 - 4 %. OSA II OSA II Indikátor dopadu
Odpovídá globálním cílům
Změny v oblastech s vysokou přírodní hodnotou
systematickém zlepšování stavu životního prostředí,
Zvýšení obhospodařovaného území, které snižování negativních vlivů intenzivního přispívá k biodiverzitě a ochraně oblastí s zemědělství, vysokou přírodní hodnotou o 83 000 ha. péče o přírodu a krajinu Zvýšení podílu ekologického a extenzivního hospodaření především v marginálních oblastech. Zvýšení podílu těchto způsobů hospodaření o 5 %. Změny v bilanci živin (hodnota a trend) 267
Zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů o 7 %
OSA III OSA III Indikátor dopadu
Odpovídá globálním cílům
Za období 2007 -2013 vytvořit 22 000 pracovních míst.
tvorba nových pracovních míst,
Míra nezaměstnanosti venkovského obyvatelstva – snížit o 1,2 procentních bodů
zvýšení příjmů venkovského obyvatelstva,
Průměrný příjem člena venkovské domácnosti – zvýšit o 17 %
životní podmínky,
snížení míry nezaměstnanosti na venkově zvýšení životní úrovně
Vybavenost základní infrastrukturou.
společenská struktura venkova
Zvýšit počet osob využívajících zkvalitněné služby o 350 000.
zlepšení základních služeb pro venkovské obyvatelstvo
Zvýšit počet obyvatelstva napojeného na veřejnou kanalizaci s čistírnou odpadních vod o 20 procentních bodů.
Životní úroveň a životní podmínky nejsou zahrnuty v globálních cílech, ale vyplývají z vize a jsou podstatným prvkem pro život na venkově. Uvedené globální cíle odpovídají i čtyřem strategickým cílům společenství. Celkový hospodářský růst venkovského obyvatelstva je charakterizován Indikáterem dopadu HDP na jednoho obyvatele venkova
Jaké jsou obecné, specifické a operační cíle a očekávané výsledky? Při stanovení ukazatelů a jejich využití v monitorovacím systému je nutné zdůraznit požadavek na dodržení hiearchie cílů a indikátorů k nimž jsou vázané vstupy. Jak vyplývá z Guidelines celkové cíle jsou stanovovány zpravidla verbálně. Jejich kvantifikace je vyjádřena pomocí dopadů. Z logiky věci vyplývá, že obdobný systém by měl být zachován i ve vztahu mezi specifickým cíli a výsledky a operačními cíli a výstupy. Očekávané výsledky a indikátory výstupu lze sledovat ve třech rovinách – zemědělství – venkov- národní hospodářství. Z hlediska systematizace ukazatelů by bylo užitečné zařadit ukazatele struktury, které by vyjadřovaly podíl ukazatele nižší agregační roviny na ukazateli vyššího řádu. Např. zařazení ukazatele podíl hrubého domácího produktu vytvořeného v zemědělství na celkovém hrubém domácím produktu ve státě by logicky i matematicky propojil obě sledované roviny. Tento systém by bylo užitečné uplatnit jak u indikátorů dopadu 268
(impacts), tak i u indikátorů výsledků (results). Například při hodnocení výsledků opatření mladých zemědělců by bylo užitečné doplnit podíl mladých farmářů na celkové zemědělské produkci. Potíže z hlediska naplnění obsahu vyvstávají u některých indikátorů na úrovni venkova jako např. u ukazatele hrubý domácí produkt vytvořený venkovským obyvatelstvem, který lze při současné statistické metodice jen obtížně naplnit. Operační cíle jsou vyjádřeny u jednotlivých opatření a zpravidla vycházejí z doporučení Rady se zřetelem na české prostředí.Vlivem nedostatečného řízení zemědělské politiky, a politiky rozvoje venkova v minulém režimu velikost potřeb významně převyšuje možnosti jejich řešení. Z tohoto hlediska není ani problém vymezení potřeb, jako spíše jejich priorit z hlediska maximálního efektu vynaložených prostředků. V tomto smyslu je třeba preferovat opatření vedoucí u osy I ke zvýšení produktivity práce a kvality zemědělských produktů, u osy II zlepšení kvality vody a půdy a u osy III vytvoření nových pracovních míst na venkově, zlepšení důchodové situace venkovského obyvatelstva, a lepší občanské vybavenosti. Z našeho pohledu není dostatečně propracován vztah mezi indikátory celkového dopadu a specifickými cíli a indikátory v návaznosti na jednotlivá opatření. Například pro globální cíl zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství a vzhledem k jednotlivým opatřením osy I by bylo užitečné doplnit tyto specifické cíle a indikátory výsledku (results). Specifické cíle: 1. míra inovace zemědělských produktů, 2. kvalita zemědělských produktů, 3. kvalita marketingu, 4. cenové relace. Specifické cíle, které vyjadřují úroveň rozhodujících faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost zemědělských podniků, by měly mít tyto indikátory výsledků (results): 1. podíl nových zemědělských produktů na celkovém prodeji, 2. podíl registrovaných produktů odpovídající certifikovanému standardu potravin na celkovém prodeji, 3. objem prostředků věnovaných na marketing produktů, 4. vývoj cenových indexů. K hodnocení mezi výše uvedenými indikátory a globálními dopady je možno využívat koeficienty cenové pružnosti. Pomocí těchto koeficientů je možno posuzovat citlivost změny globálních dopadů na dané indikátory. Na základě porovnání úrovně koeficientů pružnosti u jednotlivých členských států EU je možno provádět další doporučení. Vztah specifických cílů a výsledků (results) vyjadřuje následující tabulka. OSA I Indikátory výsledku
Odpovídá specifickým cílům
Podíl registrovaných produktů na celkovém Kvalita zemědělských produktů prodeji Zlepšení marketingu Objem prostředků věnovaných na marketing Zlepšení cenových relací produktů, Vývoj cenových indexů Tomu odpovídají indikátory výsledků (results):
269
-
hrubá přidaná hodnota na pracovníka hrubá přidaná hodnota / investiční majetek intenzita výroby (ha výnosy, užitkovost).
Které základní indikátory a indikátory dopadu jsou navrhovány pro měření konceptu? Indikátory výchozího stavu jsou uvedeny v Programu rozvoje venkova v oddíle 5.3. Tyto indikátory důsledně vycházejí z Fiches for impact Related Baseline Indicators. Jejich hodnoty uvádí následující tabulka. Návrh indikátorů byl konzultován s Českým statistickým úřadem a metodika tohoto úřadu byla převzata pro jejich zjišťování a vykazování. Nedostatečně je zatím propracována metodika indikátorů pro osu 2. Tab. 14 Výchozí stav a odhad cílové hodnoty indikátorů dopadu v roce 2013
Osa II Zlepšování životního
Osa I Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
Horizontální (úroveň Programu)
Osa
Odhad hodnoty výchozí 2007 68
Odhad hodnoty cílové 2013 90
Indikátor
Ukazatel
Jednotka
Hospodářský vývoj
HDP/obyvatele (PPS, EU-25 = 100)
%
Míra zaměstnanosti
Míra ekonomické aktivity podíl % zaměstnaných osob ve věku 15-64 let k populaci stejné věkové skupiny)
65
68
ČSÚ
Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti
%
8,2
8
ČSÚ
Školení a vzdělávání v zemědělství
Podíl zemědělců s ukončeným základním vzděláním
%
43
40
ČSÚ
Věková struktura v zemědělství
Poměr zemědělců ve věku do 30 let/ nad 55 let
%
10,1/21,7 12/20
Produktivita práce v zemědělství Hrubá přidaná hodnota na pracovníka Tis v zemědělství v b.c. Kč/AWU Index
225
310
Zdroj
ČSÚ, Eurostat
ČSÚ
ČSÚ 03
35
(EU=100%)
Produktivita práce v potravinářském průmyslu
Hrubá přidaná hodnota na pracovníka tis.Kč/prac v potravinářském průmyslu Index
495
540
ČSÚ
810
890
ČSÚ,
(EU=100%)
Produktivita práce v lesnictví
Hrubá přidaná hodnota na pracovníka tis.Kč/prac v lesnictví . Index
ÚHÚL
(EU=100%)
Biodiverzita: Populace ptactva na zemědělské půdě
Vývoj populací vybraných druhů ptáků (strnad luční, vrabec polní, špaček obecný) /změna počtu (JPSPrelativní index popul. trendu oproti r.1982)
270
%
107
112
Česká společnost ornitologic ká, SOP MŽP ČR
Pozn.
Leader
Osa IV
Osa III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
Osa
Indikátor
Ukazatel
Jednotka
Odhad hodnoty výchozí 2007
Odhad hodnoty cílové 2013
Zdroj
Biodiverzita: Oblasti zemědělské půdy s vysokou přírodní hodnotou
Využití zemědělské půdy v oblastech s vysokou přírodní hodnotou v % ze zemědělské půdy
ha
550 000
560 000
MŽP,
Biodiverzita: Druhová skladba stromů
Rozložení skupin stromů % smrku, dub, buk
%
53 6,5 6,7
52 6,8 7,1
ÚHÚL
Kvalita vody: Bilance živin
Spotřeba čistého N v kg/ha zem. půdy
kg /ha
68
70
VÚRV
Půda: Ekologické zemědělství
Úhrnná zemědělská půda s ekologickým zemědělstvím
ha
263 299
310 000
MZe (LPIS)
Změny klimatu: Výroba obnovitelné energie ze zemědělství a lesnictví
Produkce obnovitelných zdrojů ze zemědělství (kt). Produkce obnovitelných zdrojů energie ze dřeva a dřevního odpadu (účelově pěstované rostliny – topol, keře…), dřevní hmoty (ktoe)
kt
83
99,6
ČSÚ
ktoe (1000t na ekvival.)
1 007
1 208
Zemědělci s jinou výdělečnou činností
Procento zemědělců mající jiné ziskové činnosti než zemědělství
%
19
24
Rozvoj zaměstnanosti v nezemědělských odvětvích
Zaměstnanost v sekundárním a terciárním sektoru ve venkovských oblastech
počet osob
Hospodářský rozvoj nezem. sektoru
Hrubá přidaná hodnota v sekundárním a terciálním sektoru (ve venkovských regionech)
mld. Kč
1 830
1 940
ČSÚ, Eurostat
Osoby samostatně výdělečně činné
Počet soukromých podnikatelů ve venkovských regionech (OSVČ)
osob
638 000
662 000
ČSÚ
Rozvoj internetu na venkově
Podíl osob na venkově (< 100 obyv./km2) využívající ADSL internet k celé populaci
%
3,9
4,5
ČSÚ, DG
Rozvoj sektoru služeb
Hrubá přidaná hodnota ve službách jako podíl z celkové HPH
%
59
63
ČSÚ, Eurostat
Celoživotní vzdělávání na venkově
Procento dospělých (25-64 let) účastnících se celoživotního vzdělávání (ve venkovských regionech)
%
5,4
7,3
MZe, DG
Rozvoj místních akčních skupin
Podíl populace v území, kde působí MAS
%
MZe (LPIS)
ČSÚ 03
3 905
4 120
ČSÚ 03
INFSO
AGRI
15
17
MZe, DG AGRI
AWU-Annual Work Units – Roční pracovní jednotka PPS – Purchasing Power Standard – Parita kupní síly
Jak dalece programové cíle odpovídají cílům definovaným v Národním strategickém plánu?
271
Národní strategický plán je v České republice prováděn prostřednictvím Programu rozvoje venkova na období 2007 -2013, který je platný pro venkovské oblasti pro celé ČR. Je zcela pochopitelné, že Národní strategický plán rozvoje venkova bude svým obsahem velmi úzce spjat s Programem rozvoje venkova. Nicméně národní strategický plán rozvoje venkova by měl zahrnoval i některé další oblasti, které jsou důležité z hlediska začlenění zemědělství, ochrany přírody a rozvoje venkova do celkového kontextu národní ekonomiky. Mezi otázky, které by měly být v této části diskutovány by měly být některé vztahové relace jako například postavení zemědělství v soustavě národního hospodářství, vymezení venkova ve vztahu k regionálním programům, koncepce urbanizace a venkovského prostoru, koncepce rozvoje venkovských sídel, rozmístění hospodářských aktivit a řada dalších. Program rozvoje venkova a Národní strategický plán rozvoje venkova předstihl další dokumenty a byl převážně zpracováván v gesci Ministerstva zemědělství. Je proto potřebné, aby koncepce Národního strategického plánu byla začleněna do širšího rámce celkové strategie rozvoje České republiky.
Jaké základní indikátory a indikátory dopadu jsou navrhovány pro měření úspěchu v programu a jsou tyto indikátory aplikovány významným (dostatečným ) způsobem? Indikátory výchozího stavu navržené pro měření výsledků opatření Programu rozvoje venkova důsledně vycházejí z Fiches for impact Related Baseline Indicators. Jejich seznam uvádí tabulka 15. Tab. 15 Indikátory dopadu Indikátor
Osa
Měření
Jednotky
Hospodářský růst
I, III, IV
Čistá přidaná hodnota
mil. Kč
500
ČSÚ
Tvorba pracovních míst
III, IV
Vytvořená čistá pracovní místa
počet
22 000
ČSÚ
Produktivita práce
I
Změna HPH na jednoho pracovníka (AWU, FTE)
tis. Kč zemědělství potravinářství lesnictví
30 100 150
Změna trendu poklesu biodiverzity měřená vývojem populací vybraných druhů ptáků
p. b. (r. 2000 = 100)
Zachování zemědělských II a lesnických oblastí s vysokou přírodní hodnotou
Změny v oblastech s vysokou přírodní hodnotou
ha
0 avšak dojde ke kvalitativním změnám
Zvýšení kvality vody (způsobené snížením množství hnojiv)
II
Změny v bilanci živin – N (hodnota a trend)
kg/ha p. b.
+3 nárůst o 2 % oproti 2005
MŽP
Příspěvek k boji se změnou klimatu
II
Zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů (zemědělství/lesnictví)
kt/ekviv. ropy kt/ekviv. ropy
1 000 10 000
ČSÚ
.
Obrácení trendu poklesu biodiverzity
II
272
Cíle za období Zdroj 2007 - 2013
ČSÚ
7
MŽP,Č SO MŽP, MZe (LPIS)
Uvedené indikátory souborným způsobem zobrazují dopady opatření Programu rozvoje venkova. Z hlediska jejich aplikace lze vznést tyto připomínky: Připomínka V horizontální oblasti pro charakteristiku ekonomického růstu je uvažován indikátor HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly. Uvedený indikátor plně charakterizuje ekonomický rozvoj celé České republiky. Máme-li však posoudit vliv Programu rozvoje venkova na tento indikátor, pak je třeba připomenout, že HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly v zemědělství činí pouze 4-7 %. Budeme –li předpokládat určité tempo růstu tohoto ukazatele, pak vzhledem k malému podílu zemědělství, uvedený indikátor nevýznamně ovlivní HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly. Proto jako doplňující indikátor by bylo užitečné ještě sledovat HDP v zemědělství a lesnictví, který by významněji odrážel efekt Programu rozvoje venkova v primárních odvětvích.
273
5.
JAKÁ OPATŘENÍ JSOU NAVRHOVÁNA? Jaké úlohy a důkazy byly vzaty v úvahu při určení programu?
Předkládaný Program rozvoje venkova ČR je výsledkem řady analytických studií, koordinovaných MZe a Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky v Praze. K jeho sestavení byly plně využity analytické studie, koncepce rozvoje zemědělství i zkušenosti jednotlivých odborů MZe. Program rozvoje venkova navazuje na předcházející programy (SAPARD, Operační program Rozvoje venkova a multifunkční zemědělství, Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 – 2006). Jaké jsou základní potřeby a cíle v konfrontaci s podporami? Rostoucí odbytové problémy zemědělských komodit, dlouhodobá ztrátovost zemědělských podniků, převládající hospodaření na pronajaté půdě má za následek nižší mzdovou úroveň a je spojeno s odchodem mladých a kvalifikovaných pracovníků ze zemědělství. Z těchto slabých stránek českého zemědělství vznikla potřeba dosáhnout stabilizace zemědělských podniků, zvýšit produktivitu práce, zlepšit technické vybavení práce a tím zabránit snižování rozměru zemědělských podniků. Na základě těchto potřeb byl v Národním strategickém plánu rozvoje venkova stanoven globální cíl „Vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost ČR v základních potravinářských komoditách, s přednostní orientací na kvalitní značkové potraviny, zvýšit podíl produkce uplatnitelné na zahraničních trzích a zvýšit HDP na obyvatele venkova a příjmy venkovského obyvatelstva“. Uvedenému cíli odpovídají jednotlivá opatření v ose I. Vyčleněná výše podpor z EAFRDu nepostačuje pokrýt tyto cíle a proto je potřeba účinně koordinovat podpory z evropských a národních zdrojů. Nepříznivé lidské zásahy v důsledku kolektivizace zemědělství a následkem nepřiměřené intenzifikace způsobily degradaci půdy, znečištění vod a vlivem dalších faktorů i zhoršení ovzduší. Požadavek zlepšení životního prostředí a krajiny se stal imperativem doby. Na jeho základě byl v Národním strategickém plánu rozvoje venkova stanoven globální cíl „Rozvoj venkovského prostoru ČR založit na dodržování principů udržitelného rozvoje, systematickém zlepšování životního prostředí, péčí o přírodu a krajinu a snižování negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření“. Tomu odpovídají opatření v ose III. Systematické zlepšování stavu životního prostředí iniciuje myšlenky, že se nejedná o proces jednorázový, který vyžaduje časovou koordinaci jednotlivých opatření. Venkovské obce nedokáží uspokojit základní potřeby svých obyvatel zejména nabídku práce, přiměřený výdělek, bydlení, potřebnou infrastrukturu a v neposlední řadě i kulturní a společenské zájmy. Základní požadavek (potřeba) pro venkovské obyvatelstvo je zlepšit kvalitu života na venkově a omezit vyjíždění za prací. Na základě těchto potřeb je v Národním strategickém plánu stanoven strategický cíl „Rozšiřovat a diverzifikovat ekonomické aktivity ve venkovském prostoru ČR, vedoucí k rozvoji podnikání, tvorbě nových pracovních míst, hospodářskému růstu a ke snížením míry nezaměstnanosti na venkově. Posílit sounáležitosti obyvatel na venkově a společenskou strukturu“. Výčet a obsah opatření pokrývá výše uvedené cíle. Diskusní je výše podpor, neboť požadavky venkova převyšují navrhovaný objem podpor. Řešením této situace je na jedné straně již výše diskutovaný požadavek koordinace podpor z jednotlivých evropských a národních fondů, na druhé straně
274
časové rozlišení plnění jednotlivých požadavků. Jaká opatření budou aplikována z hlediska dosažení programových cílů? Pro osu I byla stanovena tato opatření: Kód opatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků
121,125
I.1.2. Investice do lesů
122,123,125
I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů
123
I.1.4. Pozemkové úpravy
125
I.2.1. Seskupení producentů
142
I.3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost
111
I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců
112
I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti
113
I.3.4. Využívání poradenských služeb
114,115
Pro osu II byla stanovena tato opatření: II.1.1. Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) 211,212 II.1.2. Platby v rámci oblastí Natura 2000 a vodní rámcová směrnice (WFD)
213
II.1.3. Agroenvironmentání opatření
214
II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy
221
II.2.2. Platby v rámci Natura 2000 v lesích
224
II. 2.3 lesnicko-environmentální platby
225
II.2.4 Obnova lesnického potencionálu a podpora společenských funkcí lesů
226,227
Opatření pro osu III III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy
311
III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje
312
III.1.3. Podpora cestovního ruchu III.2.1. Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova
321,322
III.2.2. Ochrana a rozvoj dědictví venkova
323
III.3.1. Vzdělání a informace
331
III.4.1. Základní devednosti, animace, provádění
341
Opatření pro osu IV – Leader 275
IV.1. Místní akční skupina IV.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.3. Realizace projektů spolupráce
Jaká je logika podpory každého aplikovaného opatření? Dříve než posoudíme významnost jednotlivých opatření, uveďme tyto poznámky. Pro celou Českou republiku i pro venkovské obce je charakteristický vysoký podíl pracovníků dojíždějících do zaměstnání. Z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva dojíždí do zaměstnání v ČR 81,6 % a ve venkovských obcích 81,5 %. Charakteristické pro obyvatele venkovských obcí je dojíždění v rámci okresu téměř u poloviny venkovského obyvatelstva (44,2 %). Nezaměstnanost v těchto městech ovlivňuje nezaměstnanost venkovského obyvatelstva. Koeficient korelace mezi těmito dvěma ukazateli je 0,94. Vysoký podíl dojíždějícího venkovského obyvatelstva ovlivňuje i rozdělení ekonomicky aktivního obyvatelstva žijícího na venkově podle jednotlivých odvětví národního hospodářství. Tab. 16 Rozdělení ekonomicky aktivního obyvatelstva žijícího na venkově podle jednotlivých odvětví národního hospodářství Odvětví NH
Procento zaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva
průmysl
40
stavebnictví
10
zemědělství
11
obchod
8,9
Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001
Zemědělství není na venkově dominující, ale je zaměstnání stabilizující pracovníky na venkově. K větší stabilizaci pracovníků na venkově je třeba v souvislosti s pokynem článku 3.3. Strategických pokynů pro rozvoj venkova zvýraznit rozvoj jiných sektorů výroby, zpracování a služeb, zejména řemesel a cestovního ruchu, včetně rozšíření nezemědělských činností zemědělských podniků. K řešení dopravní obslužnosti je třeba více využít Fond dopravní infrastruktury. Řešení otázky venkovského obyvatelstva vyžaduje společně řešit hospodářské a sociální problémy venkova ve spojení s městským osídlením. V souladu se článkem 5, kapitoly III Nařízení o podpoře venkova je třeba, aby tento problém byl řešen v koordinaci dalších fondů Společenství – Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a dalšími nástroji. Závislost mezi hospodářskou situaci na venkově a ve městech by se měla být součástí Regionálních plánů rozvoje. V této částí je třeba využít vnitrostátních pravidel a postupů uvedených v čl. 6 Partnerství.
276
„Členský stát určí nejreprezentativnější partnery na celostátní, regionální a místní úrovni a v hospodářské a sociální oblasti, oblasti ochrany životního prostředí nebo jiné oblasti. Vytvoří podmínky pro širokou a účinnou účast všech vhodných subjektů v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy s přihlédnutím k nutnosti podporovat rovnost mezi muži a ženami a udržitelný rozvoj začleněním požadavků na ochranu a zlepšování životního prostředí.“ Podobným způsobem hodnotí tyto vztahy Strategické pokyny pro rozvoj venkova v článku 3.6 Komplementarita nástrojů Společenství. Pokyn „Je třeba podporovat součinnost mezi strukturálními politikami, politikami zaměstnanosti a politikami rozvoje venkova. V této souvislosti by členské státy měly zajistit komplementaritu a soudržnost mezi akcemi financovanými z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského rybářského fondu a EAFRD na daném území a v dané činnosti. Hlavní zásady, pokud jde o demarkační čáru a koordinační mechanismus mezi akcemi podporovanými z různých fondů, musí být stanoveny na úrovni vnitrostátního strategického referenčního rámce/vnitrostátního strategického plánu.“ Je třeba upozornit na nevyvážený model mezi zemědělstvím a potravinářským průmyslem. Převážná část opatření je věnována zemědělským podnikům, chybí zde návaznost na potravinářský průmysl. Zatímco základní zemědělské produkty jsou v zahraničí přiměřeně konkurenceschopné, nelze totéž říci o produktech potravinářského průmyslu. Poměrně vysoké náklady a nízký stupeň inovace potravinářských výrobků snižuje konkurenceschopnost zemědělství jako celku. Vysoká adaptabilita výrobkové struktury zemědělských podniků na změny poptávky po zemědělských surovinách přímo vybízí potravináře k zavádění nových a inovovaných výrobků. Opatření osy I. Uvedená opatření budou podpořena 90,14 % prostředků osy I. Za základní opatření v ose I považujme opatření, který je věnováno více než 5 % rozpočtu osy I. K těmto opatřením patří: - Modernizace zemědělských podniků (podíl z osy I je 38,72 %) - Přidávání hodnoty zem. a potravinářských produktů (podíl z osy I je 15,92 %) - Investice do lesů (podíl z osy I je 11,94 %). - Pozemkové úpravy (podíl z osy I je 23,61 %) Tato opatření reagují na základní požadavky zemědělské politiky ČR, diskutované výše a to: - zvýšit produktivitu práce v zemědělském sektoru, tím přispět k snížení výrobních nákladů a dosáhnout větší konkurenceschopnosti, - řešit nesoulad mezi dosažením rovnovážného stavu na trhu zemědělských a potravinářských komodit a zachováním přiměřeného rozměru zemědělské výroby, - vyřešit dopady restitucí a privatizace zemědělské půdy ve vztahu k jejímu racionálnímu obhospodařování, - zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, zvýšení výkonnosti lesnických podniků, zlepšení ochrany životního prostředí v lesnictví. 277
Tyto úkoly patří rozhodně mezi určující pro trvale udržitelný rozvoj zemědělství. K těmto hlavním opatřením je užitečné učinit tyto poznámky: Za nejvýznamnější opatření je třeba považovat opatření I.1.1. Modernizace hospodářství. Technická a technologická úroveň českého zemědělství byla negativně ovlivněna těmito faktory: - Nižší výkonností a hospodárností zemědělské techniky východoevropské provenience. - Patnáctiletým nedostatkem investičních zdrojů v zemědělství, který namnoze dovoloval pouze prostou reprodukci investičního majetku. - Morálním zastaráváním zemědělské techniky. Toto morální zastarání se projevilo především otevřením západoevropských trhů. Investiční dotace do zemědělství byly v roce 2003 1,476 mld. Kč, v roce 2004 1,891mld. Kč. Navrhovaná dotace v opatření I.1.1 Modernizace zemědělství ve srovnání s investičními dotacemi v roce 2004 představuje 63,61 %. Za uvedenou dotaci včetně příspěvku žadatele je možné ročně např. - postavit 96 stájí pro dojnice s kapacitou 500 ks s investičním nákladem na jednu stáj 25 mil Kč - nebo rekonstruovat 370 stájí pro skot o kapacitě 500 ks, s investičním nákladem na jednu stáj 6,5 mil. Kč. - nebo zakoupit 289 technologických linek pro stáje dojnic o kapacitě 500 ks, včetně dojírny s investičním nákladem na jednu stáj 8,3 mil. Kč, - nebo zakoupit 404 linek na zpracování půdy s investičním nákladem na jednu linku 5,95 mil. Kč - nebo zakoupit 372 senážních linek s investičním nákladem jedné linky 6,46 mil. Kč. Rozsah finanční zdrojů v opatření 1.1.1 umožňuje start u rozsáhlé modernizace zemědělských podniků. K úspěšnému jejímu dosažení je však třeba mobilizovat větším mírou i vlastní zdroje podniku. Opatření I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů Zvyšování důchodů zemědělských podniků, jak bylo již výše uvedeno nelze rozšiřováním objemu produkce některých základních zemědělských produktů, ale především cestou zlepšování jejich kvality a inovací nových výrobků. Významný podíl na tomto opatření by měl sehrát v České republice potravinářský a zpracovatelský průmysl. Vzhledem k jeho kapacitám a poměrně vysoké koncentraci není pravděpodobné, že do tohoto procesu by zasáhli zemědělští prvovýrobci. Na druhé straně vysoká pružnost zemědělských podniků ve výrobkové struktuře dává záruku, že požadavky zpracovatelů z hlediska tohoto opatření budou pružně uspokojovány.
278
Podle kompetenčního zákona je MZe zodpovědné za potravinářský průmysl jako celek. MZe však nemůže financovat celý rozsah potravinářského průmyslu z národních zdrojů. Proto je třeba s Ministerstvem průmyslu a obchodu projednat doplňkovou podporu zpracovatelského průmyslu z národních zdrojů v kategorii druhého stupně zpracování. Je zřejmé, že nejvíce účinné inovace v potravinářském průmyslu jsou právě v kategorii druhého stupně zpracování. Z tohoto pohledu úspěch daného opatření bude především záviset na synergickém efektu těchto dvou ministerstev. Opatření I.1.4. Pozemkové úpravy Proces pozemkových úprav probíhá v ČR od roku 1991. V rámci pozemkových úprav se uspořádávají majetková práva k pozemkům, dochází k prostorovým a funkčním změnám parcel, jež se slučují nebo rozdělují, je zajišťován přístup k nim a jsou stanoveny jejich hranice. Pozemkové úpravy napravují nesmyslnost socialistického rozhodování scelování pozemků bez zřetele na vlastnická práva. Pozemkové úpravy jsou vlastně poslední fází dokončování restitučního a privatizačního procesu. Jejich provedení v požadované výši v programu rozvoje venkova umožňuje novým vlastníkům nebo nájemcům přístup k pozemkům, budování protierozních opatření, biokoridorů a dalších technických opatření, které jsou nezbytné pro racionální hospodaření nových podnikatelů. Do současné doby byly provedeny pozemkové úpravy na 340 000 ha. Rozpracováno je 480 000 ha. Na pozemkové úpravy je vyčleněno 733,563 mil. Kč. Při nákladech na pozemkové úpravy na l ha (projekt a realizace) se předpokládá 9 000 Kč. Za těchto relaci jsme schopni ročně provést pozemkové úpravy na 81 506 ha. Rozpracovaných 480 000 ha bude profinancováno za 5,88 roku. Zbylých 811 mil. Kč dovoluje otevřít pozemkové úpravy pro dalších 90 120 ha. Poradenství a zřizování poradenských center je třeba z hlediska národních priorit dát významnější místo. Proto lze uvést tyto argumenty: Od roku 1997 většina zemědělských podniků se potýká se ztrátou nebo s nedostatečným ziskem (viz tab.17). Tab. 17 Hospodářský výsledek průměrného zem. podniku před zdaněním (tis. Kč/podnik) Oblast
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Produkční
-1207
118
-774
2232
2106
-1050
-1157
6 135
Marginální
-574
1122
26
1755
666
-891
-1679
3 058
Pramen: vlastní šetření
-
Variabilita mezi hospodářskými výsledky uvnitř výrobních oblastí je větší nežli variabilita mezi těmito oblastmi. Tedy vliv managementu zemědělských podniků na ekonomické výsledky podniků je větší nežli vliv přírodních podmínek. Převážná část vesnického obyvatelstva je vyučena, na venkově je malý podíl středoškoláků a vysokoškoláků. Podle statistiky ČSÚ ve venkovských obcích žije
279
-
43,7 % vyučených, 19,9 % s úplným středoškolským se vzděláním vysokoškolským. Řada začínajících zemědělců nemá dostatečné vzdělání.
vzděláním
a
4,2 %
Ve zdůvodnění č.15 Programu rozvoje venkova se požaduje rozšířit vzdělání na všechny dospělé osoby, které se zabývají otázkami zemědělství, potravinářství a lesnictví. Z těchto důvodů považujeme za nutné věnovat tomuto opatření větší prioritu. Připomínky k opatřením pro osu II Jednou ze zásad pro rozdělení prostředků musí být jejich distribuce do hlavních opatření, která je schopna podstatným způsobem ovlivnit životní prostředí na venkově a zvýšit přidanou hodnotu. Z toho na druhé straně plyne, že je třeba omezit ta opatření resp. jejich části, která vedou k rozdrobení prostředků s nízkým efektem. Domníváme se, že tato zásada byla u osy II naplněna.Více jak 96 % rozpočtu na tuto osu je věnováno dvěma základním opatřením, a to: Nejvíce finančních prostředků osy II je věnováno těmto třem opatřením: II.1.1. Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) (38 %) II.1.3. Agroenvironmentání opatření (50,76 %) II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy (4,1 %) Uvedená opatření vyčerpávají téměř 93 % všech prostředků věnovaných této ose. Opatření II.1.1. Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) Významnost uvedených plateb je dána jednak rozsahem oblasti, které se týkají. Méně příznivé oblasti tvoří v ČR 58,7 % celkové zemědělské půdy. Tedy zhruba řečeno se týkají více jak poloviny zemědělských hospodářství. Cíle těchto plateb je zajistit odpovídající příjmy zemědělským podnikům hospodařícím ve ztížených podmínkách, přispět k udržitelnému využití zemědělské půdy a ochraně dalších přírodních zdrojů, přispět ke stabilizaci venkovské populace a udržet systémy hospodaření přijatelné k životnímu prostředí. Uvedené platby navazují na podpory z Horizontálního plánu rozvoje venkova a lze jednoznačně dokumentovat naplnění jejich cíle. Nebýt těchto plateb v minulých letech by se řada farmářů hospodařících v LFA dostala do velké finanční tísně často končící bankrotem. Tyto platby jsou navržené na stejné úrovni, jako byly v předcházejících programech a pokrývají plně vyšší náklady a nižší výsledky vyplývající ze zhoršených výrobních podmínek. Tab. 18 Posouzení úrovně plateb za přírodní znevýhodnění v opatření 2.1.1 Nový návrh podle opatření 2.1.1 Oblast
Zem. Půda (ha) TTP (ha)
Sazba (Kč/ha)
280
celkem Kč
Podpora na ha ZP (Kč)
Horská
1 587 000
333 400
4 686
1 562 312 400
984,44
Ostatní
2 204 000
274 400
3 490
957 656 000
434,51
640 000
126 400
3 420
432 288 000
675,45
4 431 000
734 200
Specifická celkem
2 952 256 400
Stávající podpora Oblast
Zem. Půda (ha) TTP (ha)
Sazba (Kč/ha)
celkem Kč
Podpora na ha ZP (Kč)
Horská
1 587 000
333 400
4 460
1 486 964 000
936,97
Ostatní
2 204 000
274 400
3 320
911 008 000
413,34
640 000
126 400
3 420
432 288 000
675,45
4 431 000
734 200
Specifická celkem
2 830 260 000 Rozdíl v Kč/ha TTP
Rozdíl v Kč/ha ZP
Horská
226
47,48
Ostatní
170
21,17
0
0,00
Specifická Pramen: Horizontální plán rozvoje venkova, vlastní výpočty
Opatření II.1.3. Agroenvironmentální platby Tyto platby jsou z hlediska financování nejvýznamnější platby v ose II. Zahrnují: Postupy šetrné k životnímu prostředí, Ošetřování travních porostů, Péči o krajinu apod. Cílem ošetřování travních porostů je podpořit a zachovat příznivou extenzifikaci na travních porostech využívaných pro zemědělskou produkci v rámci celého zemědělského podniku. S extenzivním způsobem hospodaření je třeba spojit investičně nenáročné technologie, které je třeba vybudovat. Zatravňování orné půdy sníží vysoký stupeň zornění (72 %). Vysoký stupeň zornění zvláště v podhorských a horských oblastech způsobuje zrychlený odtok vody z krajiny spojený s vyplavováním živin a nebezpečím eroze. Odhaduje se, že uvedené platby budou realizovány na ploše více jako 1 160 tis. ha. Opatření II.1.2 Zalesňování zemědělské půdy Zvýšená intenzita zemědělské výroby spolu s nasyceností trhu zemědělskými produkty snížila nároky na využívání zemědělské půdy. To vedlo k tomu, že méně vhodná půda pro zemědělskou výrobu nebyla využívána. Proto v rozhodnutí MZe se přistoupilo k zalesňování částí těchto pozemků. Podle odhadu MZe bylo v roce 2004 uměle zalesněno 18 618 ha a přirozeně 3 401 ha, tj. 94,5 % zalesňované půdy bylo zalesněno uměle a 5,5 % přirozeně. Pro požadované zalesnění 15 000 ha bude celkový náklad na zalesnění 2,4 mld. Kč, což je o 1,2 mld. více než je plánováno v daném opatření. Z toho vyplývá, že očekávaný rozsah zalesnění při daných dotacích nelze splnit.
281
Opatření k ose III Rozpočtové prostředky u osy III jsou poměrně rovnoměrně rozděleny mezi šest opatření, a to: Opatření III.1.1. Diverzifikace činnosti nezemědělské povahy (8,5 %) Opatření III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje (15%) Opatření III.1.3. Podpora cestovního ruchu (12,5 %) Opatření III.2.1. Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova (45%) Opatření III.2.2. Ochrana a rozvoj dědictví venkova (12,5 %) Opatření III.3.1. Vzdělávání a informace (2 %) Opatření III.4.1. Získávání dovedností, animace, provádění (4,5 %) Mezi rozhodující potřeby venkova patří jednoznačně zvýšení počtu pracovních míst. Na tomto úkolu se podílejí především první tři opatření a celková výše podpory představuje 36 % rozpočtových prostředků osy III. Dalšími významnými opatřeními jsou Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova (45%) a Ochrana a rozvoj dědictví venova (12,5%). Tato opatření považujeme za rozhodující a tvoří téměř 90 % veškeré podpory osy III.. Vzhledem potřebám rozvoje venkova bylo by užitečné je doplnit ještě dalšími fondy. Opatření III.1.1 Diverzifikace činnosti nezemědělské výroby má jeden z cílů výstavbu decentralizovaných zařízení pro inovační využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy nebo bioplynu). Celkové přijaté náklady na projekt jsou od 50 000 Kč.Snaha zemědělských podniků (zejména družstev a akciových společností je budovat bioplynové stanice větší s investičním nákladem 20 – 40 mil. Kč, s výkonem 500 kW za hodinu a se spotřebou 30 -40 m3 kejdy, 20 tun kukuřičné siláže a 10 tun senáže denně. Tyto stanice znamenají vytvoření jednoho nového pracovního místa. Podpora v opatření III.1.1 by dovolila vybudovat 40 takovýchto stanic. Význam nepotravinářského využití zemědělské produkce je tak významná, že by bylo užitečné zvýšit celkový objem této podpory alespoň o jednu třetinu. Z přehledu opatření, která jsou zahrnuta do osy III, je zřejmé, že jsou do ní zkoncentrována ta, která bezprostředně nesouvisejí s oblastí zemědělství a lesnictví, ale jsou základní podmínkou pro uchování a zvyšování kvality života ve venkovském prostoru. Z analýz venkovského prostředí ČR vyplývá, že tyto oblasti mají dostatečný potenciál nejen ke zlepšení života na venkově, ale pro zlepšení kvality života celé společnosti poskytováním zdravého životního prostředí, kulturní krajiny, dostatečným stupněm sociální integrace a bezpečnosti. Řádný rozvoj těchto předností se stane východiskem jejich hospodářské prosperity. Rovněž bude nutné analyzovat podmínky financování z fondů EU, protože řada aktivit u opatření příslušejících k této Ose 3 by mohla být hrazena i z jiných fondů EU, zejména z Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu a v případě rozsáhlých projektů i z Kohezního fondu. K jednotlivým opatřením připomínáme:
282
1. Opatření III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy Opatření týkající se diverzifikace činností na venkově se orientuje na posílení lokálních rozvojových iniciativ a mobilizuje obyvatele venkovských obcí k zajištění alternativních příjmů pro členy zemědělského hospodářství. Venkovský prostor, ve kterém došlo k výraznému snížení počtu pracovních sil z více než 500 tis. v roce 1989 na cca 145 tis. v roce 2004, v současné době téměř nevytváří nová pracovní místa, protože zájem o zaměstnávání ze strany zemědělských podniků je velmi nízký. Se snižováním zemědělské výroby, především některých výrob náročných na ruční práce (chmel, ovoce, zelenina apod.) klesá i potřeba sezónních pracovníků. Tento proces bude akcelerován realizací Opatření I.1.1 – Modernizace zemědělských hospodářství, které vlivem zvýšení produktivity práce uvolní další pracovníky ze zemědělských podniků. Rozšíření činností nezemědělského charakteru je jedním z významných řešení, i když rozhodujícím motivem bude velikost souhrnných příjmů zemědělských rodin, který však ovlivňuje nízká cena prací v odvětví zemědělství a jejich disparita vůči ostatním odvětvím národního hospodářství. V průměru je tato disparita zemědělství na cca 70 % vůči průměru národního hospodářství, vůči průmyslu je na 72,2 %, což znamená, že průměrná měsíční mzda v zemědělství je cca o 5 200 Kč nižší oproti průměrné mzdě v národním hospodářství a o 4 550 Kč oproti průmyslu. Očekává se, že zvýšení produktivity práce v zemědělství uvolní další pracovníky, pro které bude třeba prostřednictvím nových nezemědělských aktivit vytvořit nová pracovní místa. 2. Opatření III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Uvedené opatření má pro rozvoj venkova mimořádný význam, jeho prostřednictvím lze zajistit kvalitní trh pracovních sil a zastavit únik kvalifikovaných dělníků z venkovských, zejména problémových oblastí. Splnění cílů tohoto opatření přispěje k decentralizaci podnikatelských aktivit a napomůže rychlejšímu rozvoji obcí. Je však nutné diferencovat projekty podle sociálně ekonomického prostředí, na kterém závisí úspěch podnikání. Významnost tohoto opatření je podtrženo i globálním cílem EAFRD zvýšit zaměstnanost ve venkovských oblastech. 3. Opatření III.1.3. Podpora cestovního ruchu Jedná se o významné opatření, které může svým dynamickým charakterem výrazně přispět k rozvoji venkova. Je to především příležitost pro rozvoj strukturálně postižených regionů, regionů s vysokým podílem LFA a s nízkou hustotou obyvatel. Dává široký prostor pro partnerství a diverzifikaci činností na venkově, zejména v oblasti služeb. U daného opatření bude třeba vyjasnit návaznost na regionální programy, tak aby nedocházelo k překrývání jednotlivých aktivit. Bylo by třeba blíže specifikovat vhodné regiony v souladu se zákonem č. 248/99 o podpoře regionálního rozvoje. Aby bylo možné dostatečně využít produkty venkovského cestovního ruchu (pěší turistiku, cyklistiku, hipoturistiku, ekoturistiku a další), bude nutné provést její průmět do komunální politiky tak, aby se cestovní ruch ve venkovském prostoru při jeho realizaci výrazně lišil od městského. 4. Opatření III.2.1. Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova Uvedené opatření by se prostřednictvím navazujících projektů mělo vyrovnat s obtížnou situací, která je na venkově charakterizována absencí technické a občanské vybavenosti.
283
Na veřejný vodovod je napojeno cca 80 % venkovských obcí, plyn je zaveden u cca 49 % a na veřejnou kanalizaci s čističkou odpadních vod je napojeno cca 23 % venkovských obcí. Jen u 33 % venkovských obcí jsou školní zařízení, pošta u 36 %, zdravotnické zařízení ve 27 % venkovských obcí. U tohoto opatření je nezbytné zdůraznit potřebu analyzovat podmínky ve venkovských obcích, protože v rozsahu a kvalitě občanské vybavenosti jsou značné rozdíly, zejména u obcí do 1 000 obyvatel tato infrastruktura významně chybí. Je nutné rozlišit podporu základního občanského vybavení podmiňujícího plnohodnotný život v obci a vyššího občanského vybavení, které slouží více obcím. Základním předpokladem pro existenci obce, resp. sídla, je technická a dopravní infrastruktura. Zdroje, které lze čerpat z EAFRD budou vzhledem k počtu žadatelů o podporu nedostačující, proto je třeba u tohoto opatření rozlišit, co lze požadovat v rámci jiných fondů EU, především z Evropského fondu regionálního rozvoje. 5. Opatření III.2.2. Ochrana a rozvoj dědictví venkova Opatření je zaměřeno na zlepšení kvality života zvýšením povědomí o přírodních a kulturních hodnotách prostředí a jejich obnovu a rehabilitaci. Snaha o zprůmyslnění zemědělství podporovaná dřívějším socialistickým státem byla zaměřena na maximální výkon zemědělství a řadou nešetrných zásahů do krajiny (rozorání mezí, vysoké dávky průmyslových hnojiv, necitlivé meliorační zásahy a další) podstatně narušila její ekologickou stabilitu. Uvádí se, že potencionálně je ohroženo vodní erozí 42,1 % zemědělské půdy a nedostatkem přístupné vláhy 1,1 % zemědělské půdy. Zaměření uvedeného opatření by mělo přispět k většímu zájmu obcí, neziskových organizací i podnikatelských subjektů k zpracování studií hodnotící krajinu, koncepčních projektů a investičních opatření spojených s vytvářením infrastruktury spojené s presentací přírodního dědictví. Lze očekávat, že o toto opatření bude velký zájem především u obcí a neziskových organizací vlivem rostoucího podvědomí obyvatel o ochraně krajiny a životního prostředí. Opatření k ose IV - Leader Financování programu Leader není podle jednotlivých opatření, ale podle jednotlivých priorit. Rozhodující prostředky jsou věnovány prioritě Realizace místní rozvojové strategie. Na tuto prioritu je věnováno 65 % všech prostředků Leader. Priorita „Realizace projektů spolupráce“ 10 % . Zaměření programu Leader je v souladu s cílem Programu rozvoje venkova a prostřednictvím vymezených oblastí podpor (opatření) bude uplatněn v osách I a III. Svými aktivitami navazuje na opatření 2.1.4. Leader + Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Cíl uvedený pro osu IV – Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství – je zapotřebí doplnit o konstatování, že účelem, pro který je program Leader realizován je především zlepšení kvality života ve venkovském prostoru, resp. mikroregionech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního dědictví v oblastech zapojených do programu Leader. Jednotlivé oblasti podpor (opatření) odpovídají tomuto záměru a navazují na zkušenosti, které
284
získalo 29 místních akčních skupin při realizaci podopatření Leader + v Operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Zaměření vybraných oblastí podpor respektuje požadavek, aby metodou Leader byla zajištěna venkovským mikroregionům a jejich organizačním a právním strukturám možnost vytvořit společné rozvojové strategie a záměry a místním subjektům realizovat konkrétní projekty. První a podstatnou oblastí podpory je Provoz místní akční skupiny. Jde o významnou složku výše uvedených opatření, na kterém závisí úspěch implementace strategie Leader do systému programů rozvoje venkova. V tomto opatření je obsažen kromě principu partnerství i princip subsidiarity neboli přístup spojený s vypracováním a prováděním strategií rozhodnutím a řízením zdola, uskutečňovaný místními akčními skupinami. Toto opatření podporuje činnosti místních akčních skupin, které spočívají mj. v administraci žádostí a projektů, v jejich kontrole monitorování a hodnocení. Z této činnosti vyplývá nutnost komunikace a spolupráce se Státním zemědělským intervenčním fondem a s Řídícím orgánem EAFRD. Druhou oblastí podpory je Realizace místní rozvojové strategie, jejichž východiskem jsou opatření nabídnutá v osách I. a III. U této oblasti podpory je podstatný realizovaný rozměr partnerství, zejména mezi veřejným a soukromým sektorem, protože úspěšnost realizace projektů bude záviset na součinnosti jednotlivých subjektů z různých odvětví národního hospodářství Třetí oblastí podpory je Realizace projektů spolupráce, které budou reprezentovat nejlepší dosažené výsledky vzájemné spolupráce, splní stanovené podmínky a budou v souladu s platnou právní úpravou. Je zapotřebí zdůraznit, že úspěšnost tohoto opatření předpokládá provedení sociálně ekonomické analýzy o stavu území, a to jednak na základě demografických dat, tak vývoje ekonomiky a předpoklady pro uplatnění inovačních přístupů. Všechny oblasti podpor se doplňují v souvislosti s požadavkem trvale udržitelného rozvoje území vybraného mikroregionu. Dosažení stanovených cílů opatření předpokládá dobrou spolupráci místních akčních skupin s veřejnou správou, resp. územními orgány a sledování vazeb, na další operační programy zejména Ministerstva průmyslu a obchodu (Inovace a podnikání) Ministerstva práce a sociálních věcí (Rozvoj lidských zdrojů), operačního programu Ministerstva životního prostředí a další. Významná bude součinnost s Ministerstvem místního rozvoje z hlediska technické spolupráce a realizace regionálních programů. Z pozice místních akčních skupin by mělo být více propagováno kulturní a přírodní dědictví mikroregionů s cílem zvýšit atraktivitu jejích území pro stabilitu osídlení a cestovní ruch.
Jaká je rovnováha mezi přijatými opatřeními z hlediska sledovaných cílů? Sledování rovnováhy mezi přijatými opatřeními z hlediska sledovaných cílů lze spatřovat v těchto bodech: - Zda objem vymezených opatření odpovídá sledovaným cílům. Celkem v Programu rozvoje venkova je vymezeno 25 opatření. (Osa I – 9 opatření, osa II – 7 opatření, osa III – 7 opatření a osa IV – 2 opatření.) Uvedená opatření svým rozsahem odpovídají sledovaným cílům. Podstatný problém není ani ve vymezeném jejich obsahu.
285
Větší pozornost u osy I by bylo potřeba věnovat potravinářskému a zpracovatelskému průmyslu, který by se měl stát významným garantem inovačních procesů. Je však možné, že tento požadavek bude splněn u jiného sektorového programu. - Zda vymezení objem finančních prostředků je přiměřený z hlediska požadovaných cílů. Obecně je třeba poznamenat, že pro stoprocentní naplnění cílů není v EAFRDu dostatek prostředků a proto je třeba využívat dalšího financování z evropských i národních zdrojů. Procentní rozdělení prostředků z evropských a národních zdrojů je následující: Osa I
23,26 %
Osa II
53,83 %
Osa III
17,59 %
Osa IV
4,87 %
Technická pomoc
0,45 %.
286
6.
JAKÉ JSOU OČEKÁVANÉ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ DOPADY OPATŘENÍ, KTERÁ BUDOU APLIKOVÁNA? Jaké jsou očekávané dopady opatření, která budou aplikována (sociální, ekonomická a enviromentální?
HORIZONTAL
1 Economic development GDP per capita, expressed in PPS, as % of EU-25 = 100 (in %)
2000
2001
2002
2003
2004
2007
2013
Odhad dle ČSÚ
63,7
65,0
66,2
67,5
68,8
72,9
81,8
Odhad dle Eurostatu
63,7
65,4
67,0
68,8
70,5
76,1
88,6
Odhad dle Strategie hosp. růstu ČR 2005-2013
63,7
65,4
67,0
68,8
70,5
76,1
100,0
Pramen: Eurostat, ČSÚ
2 - Employment rate Employed persons aged 15-64 as a percentage of the population of the same age group (in %)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
65,0
65,0
65,4
64,7
64,2
63,91
62,80
Pramen: Eurostat Employed females aged 15-64 as a percentage of the population of the same age group (in %)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
56,9
56,9
57,0
56,3
56,0
55,43
54,03
Pramen: Eurostat Employed persons aged 15-24 as a percentage of the population of the same age group (in %)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
36,4
34,2
32,2
30,0
27,8
22,87
15,30
Pramen: Eurostat
3 - Unemployment Rate of unemployment i.e. unemployed persons as a percentage of economically active population (in %)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
8,8
8,2
7,3
7,8
8,3
7,42
6,71
Pramen: Eurostat
287
Rate of unemployment i.e. unemployed persons as a percentage of economically active population Female unemployment rate (in %)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
10,5
9,9
9,0
9,9
9,9
9,27
8,63
Pramen: Eurostat Rate of unemployment i.e. unemployed persons as a percentage of economically active population Young people (aged 15-24) unemployment rate (in %)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
18,1
17,6
16,9
18,6
21,0
21,93
27,10
Pramen: Eurostat
AXIS 1 4 - Training and education in agriculture Availability: EU-15 except SE 5 - Age structure in agriculture Ratio between percentage of farmers less than 35 years old and percentage of farmers of 55 years old or more
V ČR se danný ukazatel nesleduje. 6 - Labour productivity in agriculture Gross Value Added per annual work unit (GVA/AWU) (Euro/AWU)Index (EU 25 = 100)
ČR
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
Gross Value Added – value at basic price, in mio. €
1124,106 924,811 952,732 866,324 1254,807 1096,48
1113,57
Annual Work Unit – in 1000
165,514
157,6
152,2
150,6
144,7
131,58
127,51
GVA/AWU – in € per AWU
6791,6
5868,1
6259,7
5752,5
8671,8
8333,25 11040,65
2001
2002
Pramen: Eurostat
EU25
2000
Gross Value Added – value at basic price, in mio. € Annual Work Unit – in 1000
2003
2004
157406,17 166967,64 10009,8
9773,0
GVA/AWU – in € per AWU
9469,6 16622,3
288
99314,9
2007* 2013*
Pramen: Eurostat Pozn.: pro predikci na 2007 a 2013 je počet údajů nedostatečný
2000
2001
2002
2003
2004
34,6%
Index (EU 25 = 100) Pozn.: pro predikci na 2007 a 2013 je počet údajů nedostatečný
7 - Gross fixed capital formation in agriculture Gross fixed capital formation in agriculture (in mil. €)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
244,1557 306,4694 338,8456 309,1613 310,2117 382,887 513,025 Pramen: Eurostat
8 - Employment development of primary sector Employment in primary sector (in 1000 persons)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
225
206
187
203
201
181
157
2007*
2013*
2606,3 2731,2
3360,0
Pramen: Eurostat
9 - Economic development in primary sector Gross Value Added in primary sector (in mil. €)
2000
2001
2166,0 2294,8
2002
2003
2209,9
2238,7
2004
Pramen: Eurostat
10 - Labour productivity in food industry Gross Value Added per employee in food industry (Euro per employee in the branch)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
15400
13400
15200
18900
19200
24083
38571
Pramen: Eurostat
11 - Gross fixed capital formation in food industry Gross fixed capital formation in food industry (in Millions of euro)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
467,0
429,2
554,7
620,9
508,5
670
926
289
2007
2013
Pramen: Eurostat
12 - Employment development in food industry Employment in food industry (in 1000 persons)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
147
143
151
145
142
142
137
Pramen: Eurostat
13 - Economic development of food industry Gross value added in the food industry (in Millions of euro)
2000
2001
2082,4 1807,6
2002
2003
2004
2007*
2013*
2162,4
2557,3
2534,0
3199,0
4985,6
2002
2003
Pramen: Eurostat
14 - Labour productivity in forestry Gross Value Added per employee in forestry
2000
2001
GWA in mil. of euro
471,5102
Pramen: Eurostat Pozn.: pro predikci na 2007 a 2013 je počet údajů nedostatečný
15 - Gross fixed capital formation in forestry Gross fixed capital formation in forestry (in Millions of euro)
2000
2001
2002
2003
2004
2007
285,7648 Pramen: Eurostat Pozn.: pro predikci na 2007 a 2013 je počet údajů nedostatečný
AXIS 2
17 – Biodiversity: Population of farmland birds
290
2013
2004
2007
2013
Pozn.: pro predikci na rok 2013 je počet údajů nedostatečný
Indikátor
Ukazatel
Jednotka Výchozí hodnota
2007
2013
Zdroj
Trend vývoje Trend dalšího početnosti za vývoje početnosti období 1982 až za období 2003 až 2003 2007
Biodiverzita: populace ptactva na zemědělské půdě
sýček obecný
%
neuveden
stagnace
ČSÚ
kavka obecná
%
–10,0
–2,3
ČSÚ
ostříž lesní
%
neuveden
stagnace
ČSÚ
konipas luční
%
–6,53
–1,48
ČSÚ
vlaštovka obecná
%
–0,87
–0,2
ČSÚ
ťuhýk obecný
%
3,66
0,83
ČSÚ
bramborníček hnědý
%
3,82
0,87
ČSÚ
skřivan polní
%
–2,33
–0,53
ČSÚ
konopka obecná
%
–1,98
–0,45
ČSÚ
stehlík obecný
%
0,55
0,13
ČSÚ
zvonek zelený
%
–4,15
–0,94
ČSÚ
holub hřivnáč
%
–1,71
–0,39
ČSÚ
vrána obecná
%
–2,2
0,5
ČSÚ
strnad obecný
%
–1,33
–0,3
ČSÚ
strnad rákosní
%
0,27
0,06
ČSÚ
poštolka obecná
%
0,51
0,12
ČSÚ
strnad luční
%
–10 (odhad)
–2,27
ČSÚ
vrabec polní
%
–1,09
–0,25
ČSÚ
straka obecná
%
1,6
0,36
ČSÚ
hrdlička divoká
%
–2,13
–0,48
ČSÚ
špaček obecný
%
1,83
0,42
ČSÚ
pěnice hnědokřídlá
%
31
0,07
ČSÚ
čejka chocholatá
%
–10,69
–2,43
ČSÚ
291
Indikátor
Ukazatel
Jednotk a
Výchozí hodnota
2007
2013
Zdroj
Trend vývoje Trend dalšího početnosti za vývoje období 1982 až početnosti za 2003 období 2003 až 2007 Biodiverzita: Koeficient ekologické Zemědělské oblasti s stability dle vysokou přírodní Bigeografického členění hodnotou ČR
%
33,87
34
ČSÚ
18 – Biodiversity: High Nature Value farmland areas Pozn.: pro predikci na rok 2013 je počet údajů nedostatečný
19 – Biodiversity: tree species composition Indikátor
Ukazatel
Biodiverzita: Smrk Druhová Jedle skladba Borovice stromů
Jednotka
2000
2001
2002
2003
2007
2013*
Zdroj
17,15
ČSÚ
%
17,714 17,693 17,693 17,563
%
0,293
0,292
0,292
0,296
1,02
2,67
ČSÚ
%
5,746
5,73
5,75
5,694
17,38
40,54
ČSÚ
Modřín
%
1,232
1,243
1,243
1,259
3,82
9,14
ČSÚ
Ost. jehličnany
%
0,058
0,057
0,057
0,065
0,27
0,92
ČSÚ
Dub
%
2,076
2,091
2,091
2,134
6,58
16,05
ČSÚ
Buk
%
1,963
1,996
1,996
2,09
6,79
17,86
ČSÚ
Bříza
%
0,945
0,946
0,946
0,948
2,83
6,57
ČSÚ
Ost. listnáče
%
2,361
2,528
2,528
2,477
2,92
ČSÚ
Habr
%
1,19
ČSÚ
Jasan
%
1,18
ČSÚ
Javor
%
1,02
ČSÚ
Jilm
%
0,01
ČSÚ
Lípa
%
1,07
ČSÚ
Olše
%
1,47
ČSÚ
%
0,97
ČSÚ
Holina
20 - Water quality: Gross Nutrient Balances
292
Indikátor
Ukazatel
Jednotka 2000
Kvalita vody: Dusíkatá hnojiva bilance živin Fosforečná hnojiva Draselná hnojiva
2001
2002
2003
2007
2013* Zdroj
%
58,9
72
72,2
60,6
70
74,71
ČSÚ
%
10,8
12,3
12,3
11,7
12
12,72
ČSÚ
%
6,2
7,3
7,7
7,3
7,5
8,61
ČSÚ
1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2007 2013* Spotřeba čistého N v 97,1 103,2 86,3 kg/ha zemědělské půdy
46,1
50
40
5706 55,6
61,3
55,1
53,3
51,1
58,9
72
72,2
72,2 56,88
Pramen: ČSÚ
21 – Water quality: Pollution by nitrates and pesticides Indikátor
Ukazatel
Jednotka
2000
2001
2002
2003
2007
Mg/l
4,1
4,2
4,1
3,9
3,9
3,66
ČSÚ
Mg/l
2,8
2,6
2,7
3,6
3,6
4,89
ČSÚ
Morava Lanžhot
Mg/l
2,9
2,9
2,6
2
2
1,33
ČSÚ
Amonné ionty
Mg/l
Labe Děčín
Mg/l
0,3
0,3
0,2
0,2
0,2
0,13
ČSÚ
Odra Bohumín
Mg/l
0,6
0,4
0,4
0,5
3,6
15,62
ČSÚ
Morava Lanžhot
Mg/l
0,3
0,2
0,2
0,2
2
8,72
ČSÚ
Spotřeba pesticidů
Mg/l
Zoocidy + mořidla
Mg/l
158,398
169,467
184,928
154
160
155,42 ČSÚ
Mg/l
2598,852 2584,384 2601,909
2564
2600
2594,1 ČSÚ 9
Fungicidy + mořidla
Mg/l
1004,855 1052,452 1217,13
1040
1100
1169,6 ČSÚ 9
Růstové regulátory
Mg/l
465,173
523,554
626,198
490
500
512,86 ČSÚ
Rodenticidy
Mg/l
8,178
7,849
3,36
0,05
0,05
0,44
ČSÚ
Ostatní
Mg/l
65,53
50,653
55,254
61
60
60,33
ČSÚ
Dusičnanové
Kvalita vody: ionty zatížení dusičnany a Labe Děčín pesticidy Odra Bohumín
Herbicidy desikanty
2013* Zdroj
Mg/l
+
293
22 - Soil: Areas at risk of soil erosion
Indikátor
Půda: oblasti ohrožené erozí
Ukazatel
Jednotka
2000
2001
2002
2003
179298
2007
2013*
Neohrožené
ha
180655
186000 193422
Náchylné
ha
1192676 1191051 1190000 1187133
Mírně ohrožené
ha
1106743 1105671 1134000 1169707
Ohrožené
ha
771599
772689
772000 772169
Silně ohrožené
ha
429891
426900
410000 387043
ha
595250
593391
585000 572871
Nejohroženější
23 - Soil: Organic farming Půda obhospodařovaná ekologicky (ha) Počet subjektů
1996
1997
1998
1999
17022
20238
71621 110756 165699 218114 235136 254900 283000 324073
182
211
358
2000
473
2001
563
2002
654
2003
717
2007
810
900
2013*
3295
Pramen: ČSÚ
24 - Climate change: Production of renewable energy from agriculture and forestry % tuzemské spotřeby prvotních energetických zdrojů
1990
1995
1996
1997
1998
1999
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
2000 2001 0,3
0,4
2007 2013* 0,45
0,60
Pramen: ČSÚ
25 - Climate change: UAA devoted to renewable energy 2000 Zemědělská a lesní půda pro produkci obnovitelných zdrojů energie (ha)
2001
2002
2003
2004
2005
2006
490853
2007
2013
500000
Pramen: ČSÚ Pozn.: pro predikci na rok 2013 je počet údajů nedostatečný
26 - Climate change: GHG emissions from agriculture 1996
1997
1998
294
1999
2000
2001
2007
2013*
Emise skleníkových plynů 150900 1000t (CO2 eq.)
154600
145100
137600
144000
144100
140000
132298
Pramen: ČSÚ
AXIS 3
27 – Farmers with other gainful activity Sole holders-managers with other gainful activity as percentage of total number of farm holders (sole holdersmanagers) (in %)
2000
2001
2002
2003
2004
2007
2013
2,98 Pramen: Eurostat Pozn.: pro predikci na rok 2013 je počet údajů nedostatečný
28 – Employment development of non-agricultural sector Employment in secondary and tertiary sectors (in 1000 persons employed)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
Secondary sector
1574,85 1597,40
1600,81 1590,81 1510
1404
1371
Tertiary sector
2188,58 2175,22
2280,06 2247,72 2179
2138
2125
Pramen: Eurostat
29 – Economic development of non-agricultural sector GVA in secondary and tertiary sectors (in Millions of euro)
2000
2001
2002
2003
2004
2007*
2013*
Secondary sector
21421,2 23519,7
27440,8 28219,9 29541,2
36181
38710,4
Tertiary sector
31981,1 36990,0
42777,0 43703,1 48074,9
62695
68496,4
Pramen: Eurostat
30 – Self-employment development Self-employed persons (in Thousands of people self-employed)
2000 682,3
2001 685,6
2002
2003
2004
2007*
2013*
733
778
760,6
859,88
889,17
Pramen: Eurostat
31 - Tourism infrastructure in rural areas Total number of bedplaces in all forms of tourist accommodation (in number of Bed-Places)
2000
2001
2002 295
2003
2004
2007*
2013*
Hotels and similar establishments
217664
218645
223392
Tourist campsites
24116
24985
25623
26274
Holiday dwellings
27118
27514
29238
28454
Other collective accommodation n.e.s.
168542
169170
Total
437440
440314
226770 229689
311856
336245
26203
17580
14846
27173
45740
51240
167358
164598 150149
243374
264434
445611
446096 433214
618549
666765
Pramen: Eurostat
32 - Internet take-up in rural areas Persons having subscribed to DSL internet as a percentage of total population
2000
2001
2002
2003
Počet domácností připojených k internetu vysokorychlostně (v tis.)
60
Podíl z domácností celkem v %
1,5
2004
Pramen: ČSÚ Pozn.: pro predikci na rok 2013 je počet údajů nedostatečný
33 – Development of services sector GVA in services as percentage of total GVA (in %)
2000 58,6
2001 60,1
2002 60,2
2003 60,2
2004
2007*
2013*
61,02
62,54
65,72
2007*
2013*
13,14
17,50
Pramen: Eurostat
34 - Net migration Annual crude rate of net migration (Rate per 1000 inhabitants)
2000
2001
0,6
-4,2
2002 1,2
2003 2,5
2004 1,8
Pramen: Eurostat
35 – Life-long learning in rural areas % of adults (25-64 y. o.) participating in education and training (in %)
2000
2001
2002 5,10
2003 4,86
2004 5,44
Pramen: Eurostat
296
2007
2013
2007
2013
Pozn.: pro predikci na rok 2013 je počet údajů nedostatečný
Jak lze očekávat, že se dopady projeví nadčasově? Jednotlivá opatření lze z hlediska časovosti jejich dopadů (zda dané opatření budou působit pouze krátkodobě, nebo naopak jejich působení bude dlouhodobé). Mezi opatření působících dlouhodobě rozhodně patří opatření investičního charakteru jako modernizace zemědělského hospodářství, podpora zpracování a využití biomasy. Dlouhodobý charakter mají i opatření zvyšující hospodářskou hodnotu půdy, lesů a životního prostředí. K těmto opatřením rozhodně patří pozemkové úpravy, zvyšování hospodářské hodnoty lesů, první zalesňování zemědělské půdy, změna druhové skladby lesů a další. Také v oblasti rozvoje venkova lze mezi dlouhodobě působící dopady spatřovat u opatření základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova, diverzifikace činností nezemědělské povahy a další. Je zřejmé, že každé z těchto opatření má svůj horizont a usilovat o naprostou nadčasovost není asi rozumné. Důležité však je, že tato opatření vytvářejí dobrý základ pro dlouhodobý pozitivní rozvoj.
Jaké jsou potencionální konflikty mezi rozdílnými dopady ? Potencionální konflikty mezi rozdílnými dopady byly již diskutovány v různých částech této práce. Budeme-li rozumět pod pojmem konflikt to, že jednotlivá opatření svými dopady působí proti sobě, pak lze odhadnout tyto konfliktní situace 1. Modernizace zemědělských hospodářství vytvoří lepší podmínky pro produktivitu práce, která při omezeném zvyšování objemu produkce povede ke snížení počtu zaměstnanců. Tato tendence je v rozporu zvyšování počtu pracovních míst na venkově. Řešení je v opatření Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. 2. Opatření směřující ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů nemusí obstát v cenové konkurenci klasických paliv. V současné době se tento problém projevuje mezi cenami ušlechtilých paliv (plyn, el. energie) a palivy znečišťující životní prostředí (uhlí, dřevo). Vývoj cen jednotlivých druhů paliv může výrazně ovlivnit dopady tohoto opatření. 3. Systém plateb v programech SAPARD jednoznačně prokázal, že jednotlivých programů se zúčastnily především lépe situované podniky a obecní úřady. Tento nepříznivý dopad je možné řešit rozdělením celkové dotace na jednotlivé etapy, tak aby i finančně slabší žadatelé měli možnost se zúčastnit těchto programů. To se týká především malých farem a malých obecních úřadů. 4. Modernizace zemědělských podniků povede ke snaze zvyšovat objem produkce především v klasických zemědělských produktech. Tuto tendenci ovlivňuje především technickým vybavením a zaběhlými technologiemi. To je v rozporu s omezeními produkce vlivem národních kvót a národních limitů. 297
5. Snaha zemědělců pro diverzifikaci svého výrobního zaměření nemusí být v souladu se zpracovateli. Z tohoto hlediska je pro nepotravinářské využití zemědělské produkce primární aktivita u zpracovatelů. 6. Podobná připomínka platí i pro potravinářský průmysl. Inovační procesy by měly být realizovány hlavně zpracovateli. Vzhledem k určité koncentraci potravinářských podniků je otázka, zda omezení výroby u těchto producentů nebude stejně efektivní jako zahájení inovace nových produktů.
Kdo je (pozitivně nebo negativně) postihnut programem? Program rozvoje venkova dává velké možnosti všem potencionálním příjemcům. Okruh potencionálních příjemců je velmi široký. Pozitivní efekt lze očekávat od každého programu, který bude úspěšně realizován a vyjde z dobrého podnikatelského záměru. Realizované programy prohloubí rozdíly mezi úspěšnými žadateli a těmi, kteří se k programům nedostali. V tomto přípravném období bychom měli více usilovat o odstranění podmínek, které by bránily jednotlivým cílovým skupinám se do programů přihlásit. Zde evaluátor vidí pouze skupiny ekonomicky slabých nebo malých podnikatelů a dalších žadatelů, kteří s obtížemi pokrývají nezbytné náklady spojené s naplněním jednotlivých programů.
298
7.
ZAHRNUTÁ PŘIDANÁ HODNOTA SPOLEČENSTVÍ Jak subsidiarita a proprocionalita jsou v návrhu prezentovány?
Zásada subsidiarity je zakotvena ve Smlouvě o EU a jejím záměrem je zajistit, aby byla všechna rozhodnutí přijímána na nejnižší možné úrovni. Zásada subsidiarity byla respektována již při přípravě Programu rozvoje venkova. Při přípravě programu proběhlo mnoho regionálních konferencí, kde byl tento program diskutován se zemědělskými prvovýrobci, regionálními a místními orgány, a s nevládními organizacemi. Účast na těchto projednáváních byla organizována na dvou rovinách. První rovina se týkala municipální sféry. Zde proběhlo 13 setkání, kde byly diskutovány především obsah jednotlivých opatření a jejich účinnost. Druhou aktivitu organizovala Agrární komora ČR. Program rozvoje venkova byl diskutován na úrovní jednotlivých Okresních agrárních komor a jejich ekonomických komisí. Za tím účelem bylo zorganizováno 5 setkání. Třetí skupina se týkala místních akčních skupin, které přispěly samostatnými návrhy. Rozdílné názory se týkaly především priorit jednotlivých opatření a výše podpory. Agrární komorou zorganizovaná anketa preferovala u Osy 1 především opatření směřující k modernizaci podniků, zvyšování přidané hodnoty zemědělské a lesnické produkce, u Osy 2 agro-environmentální opatření, hospodaření v méně příznivých oblastech a welfare zvířat. V národní diskusi byly preferovány především opatření týkající se zlepšení kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech, změna struktury krajiny, pozemkové úpravy a základní služby pro obyvatelstvo. Teprve po té přišly na pořad zemědělské a lesnické programy. Tyto rozdíly byly způsobeny rozdílnou strukturou účastníků na jednotlivých setkáních. Národní diskuse oslovila především pracovníky municipální sféry, zatímco setkání organizované Agrární komorou byla čistě profesní. Po dalších vzájemných vyjednáváních došlo ke konsensu, že podstatná část bude věnována opatření týkajícího se modernizaci zemědělství. Respektování principu proporcionality je diskutováno ve dvou rovinách. První rovina by měla zabezpečit proporcionalitu mezi naléhavostí potřeby a významnosti cíle na jedné straně a výše podpory a významnosti dopadu na druhé straně. Je nasnadě, že rozhodující opatření by měly podstatným způsobem ovlivňovat výsledky. Tyto zásady by se měly projevit jednak v metodické propracovanosti jednotlivých vztahů, tak i v kvantitativním vyjádření potřeb, financování a významností výsledků (results) resp. dopadů (impacts). Domníváme se, že tyto vazby jsou v programu naplněny a proporce mezi jednotlivými osami a opatřeními jsou vyvážené. Jak dalece program bere v úvahu ostatní cíle Společenství? Program rozvoje venkova pozitivně reaguje především na normy Společenství týkající se ochrany životního prostředí. Jak dalece je navrhovaný program doplňující k ostatním intervencím (podporám)? Jak dalece navrhovaný program doplňuje ostatní podpory? 299
Vztah Programu rozvoje venkova k ostatním podporám lze hodnotit v těchto rovinách: a) Doplňkovost programu k opatřením nástrojů Společné zemědělské politiky. Zde se jedná o vztah k jednotné platbě na plochu, k doplňkovým platbám top-up a ke společným tržním opatřením (národní kvóty, národní limity, exportní dotace a další. Cílem těchto nástrojů je zajištění standardní úrovně konkurenceschopnosti českého zemědělství. Program rozvoje venkova má k těmto platbám doplňkový vztah a ve velké části přispěje k větší účinnosti Společné zemědělské politiky především opatřeními zvýšení kvality zemědělské produkce, zlepšení marketingu, vyšší produktivitou práce , lepší úrovní řízení a dalšími výsledky (results). b) Doplňkovost programu ve vztahu k politice Soudržnosti. Potřeby potravinářského průmyslu, ochrany životního prostředí a rozvoje venkova převyšují možnosti financování z EAFRD. Proto je velmi důležité využít další fondy, k realizaci stanovených cílů Bude potřeba daleko intenzivněji řešit komplementaritu jednotlivých fondů pro kompletní zabezpečení rozvoje venkova. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že současná míra rozpracovanosti resortních Operačních programů a Regionálních operačních programů na úrovni krajů je nižší než Národního strategického plánu rozvoje venkova a Programu rozvoje venkova v gesci MZe. Z tohoto důvodu koordinace mezi jednotlivými fondy se bude utvářet na pracovních jednáních mezi zainteresovanými partnery (MZe, MPO, MŽP, MMR, MD a MK, Spolkem pro obnovu venkova ČR a Asociací krajů ČR). V programu rozvoje venkova není proto dořešena koordinace mezi jednotlivými fondy. Z návrhů MZe vyplývá, že meziresortní vyjednávání bude založeno na následujících zásadách. Spolufinancování potravinářského průmyslu Podle kompetenčního zákona je MZe zodpovědné za potravinářský průmysl jako celek. MPO je zodpovědné za podporu malého a středního podnikání a živností (mimo zemědělství a lesnictví). EAFRD nezahrnuje potravinářství mimo přílohu 1. MZe nemůže také financovat celý rozsah potravinářského průmyslu z národních zdrojů. S MPO bude projednána doplňková podpora zpracovatelského průmyslu v kategorii druhého stupně zpracování. Spolufinancování opatření zvyšování hospodářské hodnoty lesů a vodohospodářské investice v krajině Podle kompetenčního zákona je MZe odpovědné za lesní a vodní hospodářství s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod . Za to odpovídá MŽP. Proto se navrhuje aby CF (Fond soudržnosti) a ERDF řešily investice v krajině nad 20 mil. Kč pro výše uvedená opatření. Předpokládá se dohoda náměstků dotčených ministerstev. Spolufinancování malého a středního podnikání Navrhuje se, aby EAFRD zahrnoval podporu mikropodniků na venkově do 10 zaměstnanců a investice a ERDF podporu malého a středního podnikání nad 10 zaměstnanců nebo investice nad 10 mil. Kč. Spolufinancování cestovního ruchu na venkově a obnova dědictví venkova Navrhuje se, aby EAFRD zahrnoval venkovskou turistiku, služby s malou kapacitou (do 45 lůžek) obnovu památek, pokud jsou umístěny na venkově. Kč. ERDF zahrnoval cestovní
300
ruch, včetně informačních center, marketingu na národní a regionální úrovni, služby většího rozsahu (nad 45 lůžek) a obnovu památek většího rozsahu nebo investice nad 10 mil. Kč. Spolufinancování místní infrastruktury a občanské vybavenosti Navrhuje se, aby EAFRD zahrnoval pouze investice do infrastruktury a základního občanského vybavení v obcích do 2000 obyvatel. Kč. CF a ERDF zahrnou vodohospodářskou infrastrukturu v obcích nad 2000 obyvatel. V případě kanalizace a čistíren odpadních vod budou zahrnuty i malé obce do 2000 obyvatel v zvláště chráněných územích. Spolufinancování obecné vzdělanosti a rekvalifikačních kursů Z prostředků EAFRD se bude financovat vzdělání pro místní rozvoj – diverzifikace, mikropodnikání, řemesla, venkovská turistika, místní služby a dědictví venkova. ESF (MPSV) bude financovat obecnou vzdělanost na venkově, rekvalifikační kursy nad 3 mil. Kč. Uvedené návrhy jsou předmětem mezirezortního vyjednávání. Jejich realizace rozhodně přispěje ke komplexnímu řešení Programu rozvoje venkova a zajistí také synergické efekty vyplývající ze společného financování. Otevřená otázka stále zůstává, jaký objem prostředků budou výše zmíněná ministerstva tomuto programu věnovat. Jak je podporována synergie s ostatními podporami? Společné financování umožňuje řešit komplexně rozvoj životního prostředí i rozvoj venkova. Vzájemná spolupráce dotčených ministerstev umožní koncepční řešení celých oblastí. Základní synergické efekty lze spatřovat v těchto bodech: - Zvýšení produktivity práce vlivem modernizace zemědělských hospodářství bude znamenat další úbytek pracovníků ze zemědělství. Tento záporný synergický efekt bude třeba řešit vytvářením nových pracovních míst zejména v oblasti malého a středního podnikání. - Podpora nepotravinářského zpracování zemědělských produktů umožní zvětšit objem tržeb zemědělských podniků a podpoří tržní rovnováhu potravinových komodit. - Podpora zpracování a využití biomasy a výroba paliv z obnovitelných zdrojů nejen sníží znečištění ovzduší, ale navíc přispěje ke zlevnění paliva ve venkovských domácnostech. - Opatření vedoucí k zalesnění zemědělské půdy, výsadby nových dřevin vytvoří na venkově nové pracovní příležitosti. Obdobné efekty vzniknou z dalších opatření. Je však potřeba větší koordinace ze strany státních a municipálních organizací při harmonizování jednotlivých opatření. Pro tuto koordinaci by bylo užitečné vytvořit mezirezortní komisi.
Jak rozsáhlé jsou dodatečné (marginální) efekty, které mohou být připisovány návrhu? Za dodatečné efekty je možné považovat: -
Příliv kapitálu do venkovských oblastí, akcelerovaný spolufinancováním z EAFRD a 301
dalších fondů. -
Rozvoj kulturního a společenského života na venkově vlivem vyšší agroturistiky.
-
Snížení dojíždění za prací z venkovských obcí do okresních měst.
-
Celková stabilizace venkovského obyvatelstva.
302
8.
POMOC PŘI DOSAŽENÍ EFEKTIVNOSTI NÁKLADŮ Na jakých předpokladech jsou založeny výdaje programu?
Česká republika se přihlásila při svém vstupu do EU k Evropskému modelu multifunkčního zemědělství, což předpokládá intenzivní řešení problémů spojených s realizací mimoprodukčních funkcí, především těch, které budou spojeny s působením na zlepšení životního prostředí a udržení krajiny v kulturním stavu. Souvisí to zároveň s vytvářením podmínek pro dodržení nitrátové směrnice, snížení eroze a zatravňování v oblastech nevhodných pro efektivní rostlinnou výrobu. To souvisí se zlepšováním kvality produktů jako jednoho ze směrů zvyšování konkurenceschopnosti českého zemědělství. Předpokladem rozvoje venkova bude zajištění stability jeho osídlení, to znamená vytvoření odpovídající občanské a technické infrastruktury a zajištění „startovacích“ podmínek pro diverzifikaci zemědělské výroby i nezemědělských činností, které přinesou stabilní a trvalý příjem obyvatelům venkova. Dalším předpokladem je zlepšení spolupráce s obcemi při integraci podnikání a zavádění nových činností. Tyto předpoklady jsou již zajišťovány z prostředků českého Programu obnovy venkova a prostřednictvím projektů SAPARD, OP Zemědělství a HRDP, na které bude Program rozvoje venkova navazovat a jehož prostředky přispějí k pokračování započatého rozvoje venkova. Tato vzájemná harmonizace a návaznost programů je předpokladem efektivních výdajů z programu. Je určitým nedostatkem v hodnocení projektů SAPARD, že nebyla vyhodnocena efektivnost jednotkových nákladů na projekty. Splnění této podmínky by přispělo i k objektivnějšímu posouzení správnosti navrhovaných nákladů na jednotlivé projekty. V současné době není k dispozici studie zabývající se touto problematikou.
Jaké jsou náklady na finanční a lidské zdroje v navrhovaném programu? Konkrétní objemy finančních nákladů na dosažení očekávaných cílů v programu rozvoje venkova jsou obsaženy ve finanční tabulce. K těmto nákladům je zapotřebí zajistit finanční prostředky na administraci projektů a vytvoření orgánů spojených s implementací výsledků. Především se jedná o náklady na materiálně technické a personální zajištění činnosti SZIF vykonávajícího funkci platební agentury Řídícího orgánu na MZe a úhradu nákladů spojených s činností Monitorovacího výboru. Jde o řízení, realizaci, monitorování a kontrolu operací EAFRD. Značnou část nákladů bude tvořit průběžné vzdělávání všech pracovníků v procesu tvorby, administrace a implementace programu, protože jde o přijímání nové legislativy, značné administrativní zatížení a realizaci finančně náročných projektů. Pro kontrolu efektivnosti vynaložených nákladů existují stanovené indikátory (Počet registrovaných projektů, počet uskutečněných akcí).
Dalo by se očekávat, že očekávaných výsledků bude dosaženo s nižšími náklady?
303
Snaha o snižování nákladů trvale provází úsilí o efektivní využití disponibilních zdrojů, to znamená i veřejných prostředků z EAFRDu a kofinancování. Lze předpokládat, že budou-li plně pokryty požadavky na investice pro modernizaci zemědělské mechanizace a technologií, dojde ke zvýšení produktivity práce a úspoře především vynaložených nákladů a tím i ke zvýšení konkurenceschopnosti. Další úspory lze očekávat při racionalizaci řízení hospodaření v oblastech LFA, především zvýšením ploch trvalých travních porostů, zajištění chovu skotu, péčí o krajinu turisticky atraktivní. Možnost snížení nákladů bude záviset i na prostředcích pro kvalitní vzdělávání manažerů a jejich působení u podnikatelských subjektů.
304
9.
MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ Jak bude monitorovací a hodnotící systém implementován?
Program rozvoje venkova svojí strukturou 4 os a na ně vázaných opatření je dostatečně jasně definovaný a použitelný pro praktické monitorování a hodnocení. Znamená to, že umožňuje sledovat naplňování cílů Programu, a to u každé osy podle stanovených indikátorů výsledků a dopadů. Lze konstatovat, že Program rozvoje venkova je dostatečný pro následné projektové řízení. Postrádám vymezení určitých rizik signalizujících problémy při realizaci Programu, zda jsou cíle ohroženy. Dále by bylo vhodné upozornit na případná protikorupční opatření, která by měl monitorovací systém zahrnovat. Tento požadavek by měl být provázán zejména se zadáváním veřejných zakázek. Z celkového hodnocení Programu rozvoje venkova z hlediska monitorování je možné konstatovat, že výsledky Programu na udržitelnost venkova lze hodnotit z pohledu sociálních dopadů, dopadů na životní prostředí a i z pozice jeho technické realizace. Rovněž bude možné nežádoucí změny zhodnotit z hlediska naplňování cílů jednotlivých priorit a opatření. Které indikátory jsou užívány pro měření vstupů, výstupů, výsledků, dopadů?
Systém monitorování Programu rozvoje venkova vychází z potřeb efektivního vynakládání finančních prostředků, a to jak z EAFRD, tak z ostatních veřejných a privátních zdrojů v ČR určených ke spolufinancování. • • •
Vychází z potřeby: vynaložit prostředky tak, aby co nejúčinněji zajistily realizaci přijatých opatření, postihnout stav realizace těchto opatření prostřednictvím indikátorů a vyhodnotit výstupy, výsledky a dopady realizovaných opatření.
V souvislosti s plněním těchto potřeb lze konstatovat, že systém monitoringu a hodnocení je realizován v souladu s principy platnými pro využívání strukturálních fondů. Využívá zkušenosti z implementace operačního programu „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“. Monitorovací výbor, který bude ustavený na MZe, bude mít zastoupený úměrný počet žen a jeho navrhovaní členové představují spektrum nejen vládních a nevládních institucí, ale i představitele veřejné správy, která svými rozhodnutími ovlivňuje další vývoj venkova. Přípravy monitorovacího systému se zúčastnili resortní partneři, kteří mají vztah a možnost ovlivnit rozvoj venkova. Ti budou zastoupeni v Monitorovacím výboru EAFRD a v pracovních skupinách. Jedná se zejména o zástupce Ministerstva zemědělství, Ministerstva místního rozvoje, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva kultury. Spolu s nimi se zúčastní zástupci veřejné správy, a to regionální (za regiony soudržnosti) a krajské 305
samosprávy, pro osu 4 – LEADER+ zástupci místních akčních skupiny (Local Action Group), kteří znají problematiku venkovských mikroregionů. Při výběru složení monitorovacího výboru byl dodržen princip partnerství, který není v materiálu dostatečně zdůrazněn. Struktura indikátorů odpovídá potřebám postihnout vstupy; obsahuje indikátory výchozího stavu k vyjádření významu venkovských oblastí v kontextu vymezení venkova podle metodik OECD a skupiny indikátorů za I., II. A III. osu. Ve skupině indikátorů u III. Osy by bylo zapotřebí rozšířit sociálně ekonomické indikátory (podíl ekonomicky aktivních na celkovém počtu obyvatel, struktura obyvatel podle zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích, podíl zemědělství na HDP, pracovních silách, průměrná mzda apod.), demografické (migrace pracovních sil apod..). Popsány jsou u jednotlivých os I.-IV. (včetně LEADER+) indikátory dopadu, kde by bylo třeba více zdůraznit sociálně ekonomické dopady opatření pro rozvoj venkova a jeho udržitelný rozvoj (daňová výtěžnost v regionu, ukazatele cestovního ruchu, podíl regionu na investicích v ČR, podíl podnikatelských subjektů na službách, zvýšení počtu malých a středních podniků). Indikátory pro monitorování a hodnocení priorit a opatření EAFRD by měly být přesněji formulovány s ohledem na trvale udržitelný rozvoj venkova, zahrnovat environmentální, ekonomické a vybrané sociální ukazatele za účelem vyhodnocení sociálně ekonomických vztahů mezi sektorovými aktivitami a životním prostředím. K indikátorům je nutné uvádět například nejen počet akcí, počet ha s kompenzací, počet příjemců kompenzací (u LFA), ale i průměrnou velikost platby (na ha, na podnik), průměrnou velikost podpory, celkové veřejné náklady (z toho příspěvek EAFRD), % plochy z.p. s kompenzacemi, průměrnou platbu na jednotku a celkové náklady (požadované příjemci, oprávněné náklady).
Jaký systém bude použit ke sběru, skladování a monitorování dat? Systém pro sběr, skladování, monitorování a hodnocení je svými technickými funkcemi (software a hardware) provázán s informačním systémem MZe a jeho provozováním. Vychází z potřeb SZIF jako platební agentury a zabezpečuje informační povinnosti vůči orgánům, které se podílejí na využití prostředků EAFRD. Dále zajišťuje a zprostředkuje informace požadované Evropskou komisí, vládou ČR a prezentaci pro veřejnost, zejména s využitím internetových stránek. Zdroje dat jsou poskytovány databázemi Českého statistického úřadu, Eurostatu, Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, LPIS (Land Parcel Identification System) a příslušnými resortními databázemi. Indikátory vstupů, výstupů a výsledků budou naplňovány daty získanými z formulářů o zahájení a ukončení projektů a z pravidelných hlášení zprostředkujících subjektů,konečných příjemců, a dále daty získanými ze sledovaných studií a specifických šetření. Periodicita sběru dat bude respektovat jak potřeby sledování, tak možnosti získat v průběhu krátkého programu relevantní informace. Nositelem převážného množství bude informační systém Státního zemědělského intervenčního fondu a Řídící orgán.
306
307
10.
VÝSLEDKY ENVIRONMENTÁLNÍHO ODHADU Jaké enviromentální úvahy mají být vztahy na zřetel ? Jaký je hlavní výsledek enviromentálního odhadu ? Která opatření jsou navrhována, aby zajistila integraci enviromentálních úvah do přípravy programu?
Jsou zpracovány odděleně od Ex-ante hodnocení. Proces SEA k PRV proběhl v souladu s příslušnou legislativou. Veřejné projednávání k SEA se uskutečnilo 3.7. 2006. Ze strany odpovědných orgánů bylo vydáno pozitivní stanovisko k PRV.
308
