PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ýESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007 - 2013
Praha, leden 2007
Zpracováno podle naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005, o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova (dále jen NaĜízení o podpoĜe venkova), naĜízení Rady (ES) þ. 1290/2005, o financování Spoleþné zemČdČlské politiky, a rozhodnutí Komise þ. 2006/144/ES, o strategických smČrech Spoleþenství pro rozvoj venkova (programové období 2007 - 2013).
Garance a koordinace: MZe, VÚZE Praha
OBSAH Seznam použitých zkratek....................................................................................................... 8 Definice pojmĤ........................................................................................................................ 11 Úvod......................................................................................................................................... 12 1
Název programu rozvoje venkova ................................................................................. 13
2
ýlenský stát a správní region ......................................................................................... 14
3
Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek, zvolená strategie pro jejich Ĝešení a vyhodnocení ex-ante ............................................................................... 15 3.1
Analýza situace s ohledem na silné a slabé stránky ................................................ 15
Všeobecná socioekonomická charakteristika.................................................................... 15 Ekonomická situace v zemČdČlství, lesním hospodáĜství a potravináĜském prĤmyslu .... 22 Celková situace v oblasti životního prostĜedí ................................................................... 25 Celková hospodáĜská a spoleþenská situace ve venkovských oblastech .......................... 32 Leader................................................................................................................................ 33 SWOT analýza .................................................................................................................. 33 3.2
Zvolená strategie k dosažení cílĤ rozvoje venkova využitím silných a eliminací slabých stránek...................................................................................... 38
3.3
Vyhodnocení ex-ante ............................................................................................... 43
3.4 Vliv pĜedcházejících programĤ a návaznost opatĜení PRV na opatĜení z pĜedcházejících programĤ..................................................................................... 45 3.4.1 SAPARD.......................................................................................................... 45 3.4.2 OP Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství.............................................. 46 3.4.3 Horizontální plán rozvoje venkova................................................................. 47 3.4.4 LEADER ......................................................................................................... 49 3.4.5 Návaznost opatĜení z pĜedcházejících programových období........................ 51
1
4
5
OdĤvodnČní zvolených priorit s ohledem na Strategické pokyny Spoleþenství a Národní strategický plán rozvoje venkova ................................................................... 53 4.1
Strategické pokyny Spoleþenství pro rozvoj venkova, Národní strategický plán ûeské republiky na období 2007 - 2013 a jejich reflexe v Programu rozvoje venkova....................................................................................................... 53
4.2
PĜedpokládané dopady Programu podle hodnocení ex-ante a zvolených priorit .... 54
Informace o osách a opatĜeních navrhovaných pro každou osu a jejich popis, vþetnČ konkrétních ovČĜitelných cílĤ a ukazatelĤ, které umožĖují mČĜit pokrok, úþinnost a úþelnost programu.......................................................................... 56 5.1
PĜehled os, priorit a opatĜení.................................................................................... 56
5.2
Popis opatĜení .......................................................................................................... 57 5.2.1 OSA I - ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMċDċLSTVÍ A LESNICTVÍ............................................................................................... 57 Skupina OpatĜení I.1 – OpatĜení zamČĜená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací .......................................................... 58 I.1.1
Modernizace zemČdČlských podnikĤ ............................................................ 58
I.1.2
Investice do lesĤ........................................................................................... 60
I.1.2.1. Zvyšování hospodáĜské hodnoty lesa .......................................................... 62 I.1.2.2. Lesnická technika ........................................................................................ 62 I.1.2.3. Technické vybavení provozoven .................................................................. 64 I.1.2.4. Lesnická infrastruktura ............................................................................... 65 I.1.3
PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm .................. 65
I.1.3.1. PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm.................. 67 I.1.3.2. Spolupráce pĜi vývoji nových produktĤ, postupĤ a technologií (resp. inovací) v potravináĜství .............................................................................. 68 I.1.4
Pozemkové úpravy ....................................................................................... 68
Skupina OpatĜení I.2 OpatĜení pĜechodná pro ýeskou republiku a ostatní nové þlenské státy EU .................................................................................. 70 I.2.1
Seskupení producentĤ .................................................................................. 70
Skupina OpatĜení I.3 OpatĜení zamČĜená na podporu vČdomostí a zdokonalování lidského potenciálu ........................................................... 72 I.3.1
Další odborné vzdČlávání a informaþní þinnost .......................................... 72
I.3.2
Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ ......................................................... 73
I.3.3
PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti..................................................... 75
I.3.4
Využívání poradenských služeb.................................................................... 77
5.2.2 OSA II - ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTěEDÍ A KRAJINY ................ 80 II.1 Skupina opatĜení zamČĜená na udržitelné využívání zemČdČlské pĤdy................... 80 II.1.1 Platby za pĜírodní znevýhodnČní poskytované v horských oblastech
2
a platby poskytované v jiných znevýhodnČných oblastech (LFA)................ 80 II.1.2. Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové smČrnice pro vodní polititku 2000/60/ES (WFD) ........................................................................ 84 II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 na zemČdČlské pĤdČ .................................. 86 II.1.2.2. Rámcová smČrnice pro vodní politiku 2000/60/ES .................................... 87 II.1.3. Agroenvironmentální opatĜení...................................................................... 88 II.1.3.1. PodopatĜení postupy šetrné k životnímu prostĜedí .................................... 90 II.1.3.1.1. Titul ekologické zemČdČlství.................................................................... 90 II.1.3.1.2 Titul integrovaná produkce...................................................................... 91 II.1.3.1.2.1 Management integrovaná produkce ovoce ........................................... 92 II.1.3.1.2.2 Management integrovaná produkce révy vinné .................................... 92 II.1.3.1.2.3 Management integrovaná produkce zeleniny ....................................... 93 II.1.3.2. PodopatĜení ošetĜování travních porostĤ .................................................. 95 II.1.3.2.1. Louky....................................................................................................... 96 II.1.3.2.2. Pastviny................................................................................................. 101 II.1.3.3. PodopatĜení péþe o krajinu...................................................................... 104 II.1.3.3.1. Titul zatravĖování orné pĤdy ................................................................ 105 II.1.3.3.2. Titul pČstování meziplodin .................................................................... 106 II.1.3.3.3 Titul biopásy........................................................................................... 107 II.2. Skupina opatĜení zamČĜená na udržitelné využívání lesní pĤdy............................ 108 II.2.1. ZalesĖování zemČdČlské pĤdy ..................................................................... 108 II.2.1.1. První zalesnČní zemČdČlské pĤdy ............................................................. 108 II.2.1.2. Založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin pro energetické využití ......... 111 II.2.2. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích....................................................... 113 II.2.2.1. Zachování hospodáĜského souboru lesního porostu z pĜedchozího produkþního cyklu...................................................................................... 113 II.2.3. Lesnicko-environmentální platby................................................................ 114 II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby lesních porostĤ ........................................... 115 II.2.4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora spoleþenských funkcí lesĤ .................................................................................................. 117 II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádČní preventivních opatĜení ...................................................................................................... 117 II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích............................................................ 119 5.2.3 OSA III - KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁěSTVÍ VENKOVA .................................. 121 Skupina opatĜení III.1 - OpatĜení k diverzifikaci hospodáĜství venkova............... 121 III.1.1 Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy ............................................. 121 3
III.1.2 Podpora zakládání podnikĤ a jejich rozvoje ............................................. 123 III.1.3 a) Podpora cestovního ruchu................................................................... 125 III.1.3 b) Podpora cestovního ruchu...................................................................... 126 Skupina opatĜení III.2 - OpatĜení ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech .................................................................................................... 128 III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby................................ 128 III.2.1.1 a) Obnova a rozvoj vesnic .................................................................... 129 III.2.1.1 b) Obnova a rozvoj vesnic .................................................................... 130 III.2.1.2. a) Obþanské vybavení a služby ............................................................... 132 III.2.1.2. b) Obþanské vybavení a služby ............................................................... 133 III.2.2 a) Ochrana a rozvoj kulturního dČdictví venkova ................................... 134 PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ............................................................ 136 III.2.2 b) Ochrana a rozvoj kulturního dČdictví venkova ................................... 136 Charakteristika opatĜení........................................................................................ 136 PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ............................................................ 137 OpatĜení III.3 - týkající se vzdČlávání a informování hospodáĜských subjektĤ pĤsobících v oblastech, na nČž se vztahuje osa III..................................... 137 III.3.1 VzdČlávání a informace.............................................................................. 137 5.2.4 OSA IV - LEADER ..................................................................................... 139 IV.1.1. Místní akþní skupina .................................................................................. 139 IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie.......................................................... 142 IV.2.1. Realizace projektĤ spolupráce................................................................... 143 5.2.5 V. TECHNICKÁ POMOC.......................................................................... 145 V.1
PĜíprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu.................................................................................................... 145
V.2
ZĜízení a provoz Celostátní sítČ pro venkov............................................... 147
V.2.1 Struktury potĜebné pro provoz sítČ ............................................................ 147 V.2.2 Akþní plán .................................................................................................. 147
4
5.3
Souhrnná tabulka operativních, specifických a celkových cílĤ a indikátorĤ jejich výstupĤ, výsledkĤ a dopadĤ pro jednotlivá opatĜení Programu rozvoje venkova (vþetnČ odhadu kvantifikace) .................................................................. 149
5.4
Legislativní rámec Programu................................................................................. 157
5.5. Popis opatĜení podléhajících režimu pĜechodu z naĜízení 1257/1999 na 1698/2005. ............................................................................................................. 160 6
Finanþní plán ................................................................................................................. 167 6.1
Tabulka uvádČjící v souladu s þl. 69 odst. 4 a 5 celkovou podporu z fondu plánovanou na každý rok ....................................................................................... 167
6.2
Finanþní plán podle os (v EUR, za celé období) ................................................... 167
7
Indikativní þlenČní financování podle opatĜení Programu rozvoje venkova z hlediska veĜejných a soukromých výdajĤ (v euro, za celé období)........................ 168
8
doplĖkové vnitrostátní financování ............................................................................. 170
9
Prvky potĜebné pro hodnocení podle pravidel hospodáĜské soutČže, pĜípadnČ seznam programĤ podpory schválených na základČ þlánkĤ 87 - 89 Smlouvy k využívání pĜi provádČní programu .......................................................................... 171
10 Informace o doplĖkovosti programu ve vztahu k opatĜením financovaným dalšími nástroji Spoleþné zemČdČlské politiky, prostĜednictvím politiky soudržnosti a nástrojem podpory Spoleþenství pro rybolov ..................................... 174 10.1 DoplĖkovost Programu ve vztahu k opatĜením financovaným dalšími nástroji Spoleþné zemČdČlské politiky................................................................................ 174 10.1.1 Vztah jednotné platby na plochu (SAPS) a Programu............................... 174 10.1.2 Vztah národních doplĖkových plateb (top-up) a Programu ...................... 174 10.1.3 Vztah spoleþných tržních organizací a Programu ..................................... 175 10.2 DoplĖkovost Programu ve vztahu k Politice soudržnosti...................................... 176 10.3 DoplĖkovost Programu ve vztahu k nástroji podpory Spoleþenství pro rybolov................................................................................................................... 177 11 ProvádČcí opatĜení k programu................................................................................... 179 11.1 ProvádČcí opatĜení k programu ............................................................................... 179 11.2 Urþení orgánĤ povČĜených provádČním Programu ................................................. 179 11.2.1 ěídící orgán ............................................................................................... 179 11.2.2 Platební agentura....................................................................................... 180 11.2.3 Kompetentní orgán ..................................................................................... 181 11.2.4 Certifikaþní subjekt..................................................................................... 181 11.3
Sankce a pokuty.......................................................................................... 181
11.4 Finanþní toky ......................................................................................................... 182 11.5 Popis systémĤ monitorování a hodnocení ............................................................. 182 11.5.1 Obecné zásady ........................................................................................... 182 5
11.5.2 Složení monitorovacího výboru.................................................................. 183 11.5.3 Úkoly monitorovacího výboru.................................................................... 183 11.5.4 Monitorování Ĝídícím orgánem.................................................................. 183 11.5.5 Výroþní zprávy o pokroku .......................................................................... 184 11.5.6 Monitorovací systém .................................................................................. 184 11.5.7 Hodnocení Programu................................................................................. 184 11.6 ZajištČní propagace Programu / Komunikaþní plán .............................................. 185 Financování Komunikaþního akþního plánu ......................................................... 187 12 Urþení partnerĤ podle þlánku 6 naĜízení Rady a výsledky konzultací s partnery ....................................................................................................................... 188 12.1 Urþení partnerĤ ...................................................................................................... 188 12.2 Výsledky konzultací s partnery ............................................................................. 190 12.2.1 Konzultaþní þinnost.................................................................................... 190 12.2.2 Agrární komora.......................................................................................... 190 12.2.3 Specifika jednotlivých krajĤ....................................................................... 191 PĜílohy k Ose II (kapitola 5.2.2).......................................................................................... 194 PĜíloha þ. 1 ............................................................................................................ 195 PĜíloha þ. 2 ............................................................................................................ 196 PĜíloha þ. 3 ............................................................................................................ 197 PĜíloha þ. 4 ............................................................................................................ 199 PĜíloha þ. 5 ............................................................................................................ 204 PĜíloha þ. 6 ............................................................................................................ 205 PĜíloha þ. 7 ............................................................................................................ 206 PĜíloha þ. 8 ............................................................................................................ 227 PĜíloha þ. 9 ............................................................................................................ 240 PĜíloha þ. 10 .......................................................................................................... 243 PĜíloha þ. 11 .......................................................................................................... 246 PĜíloha þ. 12 .......................................................................................................... 248 PĜíloha þ. 13 .......................................................................................................... 249 PĜíloha þ. 14 (Ex-ante hodnocení)......................................................................... 251
6
Ex ante hodnocení Programu rozvoje venkova ýeské republiky pro období 2007 2013................................................................................................................................. 251 1.
Úvod................................................................................................................................ 252
2.
Problémy zpracovávaného Programu rozvoje venkova............................................ 257
3.
Bod 3 není v Guidelines for Ex-ante rozpracován ..................................................... 269
4.
Jaké cíle se od programu oþekávají dosáhnout? ........................................................ 270
5.
Jaká opatĜení jsou navrhována?.................................................................................. 276
6.
Jaké jsou oþekávané pozitivní a negativní dopady opatĜení, která budou aplikována?.................................................................................................................... 287
7.
Zahrnutá pĜidaná hodnota spoleþenství ..................................................................... 297
8.
Pomoc pĜi dosažení efektivnosti nákladĤ.................................................................... 300
9.
Monitorování a hodnocení............................................................................................ 302
10. Výsledky environmentálního odhadu.......................................................................... 304
7
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK a. s. AEO AOPK ýR AZO BAT b.c. BPEJ BRC CZV CC CF ýHMÚ ýMZRB ýNR ýSN ýSÚ ýÚZK DPH DKM ECCP ECEAT EFF EFRR EHK OSN CLRTAP EK EN ES ESF EU nebo EU 15 EU 12 EUR EUROSTAT EVJ EZ EZFRV EZGF EZOZF FADN FKNM FNVA/AWU FO FSÚ GA ýR GMO HACCP HDE HDP HPH HRDP HZP CHKO IACS IFS
akciová spoleþnost agroenvironmentální opatĜení Agentura ochrany pĜírody a krajiny ýeské republiky agrární zahraniþní obchod Best Available Techniques (nejlepší dostupné techniky) bČžná cena bonitaþní pĤdnČ-ekologická jednotka British Retail Consortium ceny zemČdČlských výrobcĤ Candidate Countries (kandidátské zemČ) Cohesion Fund (Fond soudržnosti – FS) ýeský hydrologický a meteorologický ústav ýeskomoravská záruþní a rozvojová banka ýeská národní rada þeská státní norma ýeský statistický úĜad ýeský úĜad zemČmČĜický a katastrální daĖ z pĜidané hodnoty digitální katastrální mapa Evropský program ke zmČnČ klimatu (European Climate Change Programme) Evropské centrum pro eko agroturistiku (European Centre for Eco Agro Tourism) Evropský rybáĜský fond (European Fisheries Fund) Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund ERDF) Úmluvy o dálkovém zneþišĢování ovzduší pĜekraþujícím hranice státĤ Evropská komise Evropská norma Evropské spoleþenství Evropský sociální fond (European Social Fund) Evropská unie po roce 1994 (pĜipojeno Rakousko, Finsko, Švédsko) Evropská unie do roku 1994 (Belgie, Dánsko, NČmecko, ŠpanČlsko, Francie, Velká Británie, ěecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko) euro = spoleþná mČna Evropské mČnové unie (platnost od 1. 1. 1999) Evropské statistické centrum evidenþní velikostní jednotka ekologické zemČdČlství Evropský zemČdČlský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Evropský zemČdČlský garanþní fond (European Agricultural Guarantee Fund EAGF) Evropský zemČdČlský orientaþní a záruþní fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund – EAGGF) Farm Accountancy Data Network (SíĢ testovacích podnikĤ) Fyzická kontrola na místČ Farm net added value/annual working unit fyzické osoby Federální statistický úĜad Grantová agentura ýeské republiky geneticky modifikované organismy Hazard Analysis Critical Control Points system (systém HACCP - analýza rizik a kritické kontrolní body) Hlavní svaz nČmeckého obchodu hrubý domácí produkt hrubá pĜidaná hodnota Horizontální plán rozvoje venkova (Horizontal Rural Development Plan) hrubá zemČdČlská produkce chránČná krajinná oblast Integrovaný administrativní a kontrolní systém International Food Standard
8
IPPC ISO KBTPM KEZ KNM KPÚ KP LEADER LFA LPIS LV MAS MEěO MF ýR mikroregion MMR ýR MPO ýR MW MZe ýR MŽP ýR NH NKP NP NPP NPR NSP NUTS NV OECD OKEý OLH OOP OP o. p. OV OZE PEFC PF ýR PGRLF PO POR POV PP PP s.p. PR PRVKÚK PUPFL RASFF RRD RV s.r.o SAPARD SAPS SHR
Integrated Pollution Prevention and Kontrol (Integrovaná prevence a omezování zneþištČní) Mezinárodní organizace pro normalizaci krávy bez tržní produkce mléka Kontrola ekologického zemČdČlství Kontrola na místČ komplexní pozemkové úpravy kulturní památka Liason entre les actions de dévélopment economique rural (Vazby mezi akcemi hospodáĜského rozvoje venkova) - název iniciativy EU 1991-2006 a osy IV Less Favoured Areas (ménČ pĜíznivé oblasti) Land Parcel Information System (registr pĤdních blokĤ) list vlastnictví místní akþní skupina (Local Action Group – LAG) metylester Ĝepkového oleje Ministerstvo financí ýeské republiky území sdružených obcí Ministerstvo pro místní rozvoj ýeské republiky Ministerstvo prĤmyslu a obchodu ýeské republiky Megawatt Ministerstvo zemČdČlství ýeské republiky Ministerstvo životního prostĜedí ýeské republiky národní hospodáĜství národní kulturní památka národní park národní pĜírodní památky národní pĜírodní rezervace Národní strategický plán rozvoje venkova ýR na období 2007 - 2013 Nomenclature des unités territoriales statistiques (územní statistické jednotky) NaĜízení vlády Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodáĜskou spolupráci a rozvoj) odvČtvová klasifikace ekonomických þinností odborný lesní hospodáĜ orgán ochrany pĜírody Operaþní program Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství orná pĤda odpadní vody obnovitelné zdroje energie Programme for the Endorsement of Forest Certification (Program ke schvalování certifikace lesĤ) Pozemkový fond ýeské republiky PodpĤrný garanþní rolnický a lesnický fond právnické osoby prostĜedky na ochranu rostlin Program obnovy venkova pĜírodní památky Podniky Povodí státní podnik pĜírodní rezervace plán rozvoje vodovodĤ a kanalizací území kraje Pozemky urþené k plnČní funkcí lesĤ Rapid Alert System for Food and Feed (Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva) rychle rostoucí dĜeviny rostlinná výroba spoleþnost s ruþením omezeným Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Speciální pĜedvstupní program pro zemČdČlství a rozvoj venkova) single area payments scheme (jednotná platba na plochu) soukromČ hospodaĜící rolník
9
SLDB SRS SWOT
SZIF SZP SZÚ TTP TUR ÚHÚL ÚZPI DJ VPZ VPR VÚMOP VÚV TGM VÚZE WFD ZA – PÚ z.p. ZCHÚ ZO ýR ZOD ZPF ZVHS ŽV
sþítání lidí bytĤ a domĤ Státní rostlinolékaĜská správa SWOT Analysis – Strengths – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky, Opportunities – pĜíležitosti, Threads – hrozby (analýza silných a slabých stránek, pĜíležitostí a ohrožení) Státní zemČdČlský intervenþní fond – akreditovaná platební agentura Spoleþná zemČdČlská politika (Common Agricultural Policy – CAP) souhrnný zemČdČlský úþet trvalé travní porosty trvale udržitelný rozvoj Ústav hospodáĜské úpravy lesĤ Ústav zemČdČlských a potravináĜských informací Dobytþí jednotka vesnická památková zóna vesnická památková rezervace Výzkumný ústav meliorací a ochrany pĤd Výzkumný ústav vodohospodáĜský T.G.Masaryka Výzkumný ústav zemČdČlské ekonomiky Water Framework Directive 2000/60/EC (Rámcová smČrnice pro vodní politiku 2000/60/ES) zemČdČlská agentura – pozemkový úĜad zemČdČlská pĤda zvláštČ chránČná území zahraniþní obchod ýeské republiky zranitelné oblasti dusíkem zemČdČlský pĤdní fond ZemČdČlská vodohospodáĜská správa živoþišná výroba
10
DEFINICE POJMģ „Cíl Konvergence“: cíl akce pro nejménČ vyvinuté þlenské státy a regiony v souladu s právními pĜedpisy Spoleþenství upravujícími Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropský sociální fond (dále jen „ESF“) a Fond soudržnosti na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013; „opatĜení“: soubor operací pĜispívajících k provádČní osy, jak je uvedeno v þlánku 4 odst. 2 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005; „operace“: projekt, smlouva þi ujednání nebo jiná akce vybraná podle kritérií stanovených pro dotyþný program pro rozvoj venkova a provádČná jedním nebo více pĜíjemci, umožĖující dosažení cílĤ stanovených v þlánku 4 naĜízení Rady (dle þlánku 2 naĜízení Rady (ES)1698/2005); „osa“: ucelená skupina opatĜení se specifickými cíli vyplývajícími pĜímo z jejich provádČní a pĜispívajícími k plnČní jednoho nebo více cílĤ stanovených v þlánku 4 naĜízení Rady (dle þlánku 2 naĜízení Rady (ES)1698/2005); „programování“: proces organizace, pĜijímání rozhodnutí a financování v nČkolika fázích urþený k víceletému provádČní spoleþné akce Spoleþenství a þlenských státĤ k dosažení prioritních cílĤ EZFRV; „pĜíjemce“: hospodáĜský subjekt, orgán nebo podnik, veĜejný nebo soukromý, odpovČdný za provádČní operací nebo pĜijímající podporu; „region“: územní jednotka odpovídající úrovni 1 nebo 2 klasifikace územních statistických jednotek (úroveĖ NUTS 1 a 2) ve smyslu naĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1059/2003 ze dne 26. kvČtna 2003 o zavedení spoleþné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) 1; „spoleþný rámec pro monitorování a hodnocení“: spoleþný pĜístup vypracovaný Komisí a þlenskými státy vymezující omezený poþet spoleþných ukazatelĤ, které se týkají výchozí situace a finanþního provádČní, výstupĤ, výsledkĤ a dopadĤ programĤ; „strategie místního rozvoje“: ucelený soubor operací, které slouží pro plnČní místních cílĤ a potĜeb provádČných v rámci partnerství na náležité úrovni; „veĜejný výdaj“: jakýkoli pĜíspČvek z veĜejných zdrojĤ na financování operací pocházející z rozpoþtu veĜejnoprávních subjektĤ nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánĤ nebo veĜejnoprávních subjektĤ ve smyslu smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. bĜezna 2004 o koordinaci postupĤ pĜi zadávání veĜejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby 2 je považován za pĜíspČvek z veĜejných zdrojĤ.
1 2
ÚĜ. vČst. L 154, 21.6.2003, s. 1. ÚĜ. vČst. L 134, 30.4.2004, s. 114.
11
ÚVOD Program rozvoje venkova ýeské republiky na období 2007 - 2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Byl zpracován v souladu s naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 a provádČcími pravidly uvedené normy. Program rozvoje venkova, který zajišĢuje pĤsobení Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s naĜízením Rady (ES) 1698/2005 þl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do provádČcí úrovnČ a zajišĢuje tak jeho efektivní realizaci. OpatĜení Programu rozvoje venkova pĜispČjí k naplĖování cílĤ Lisabonské strategie ve všech jejích oblastech: x Spoleþnost založená na znalostech x VnitĜní trh a podnikatelské prostĜedí x Trh práce x Udržitelný rozvoj. Göteborgská konference se promítá v Programu pĜi zavádČní opatĜení k trvale udržitelným systémĤm zemČdČlského hospodaĜení a podporou opatĜení, která vytváĜí trvale udržitelná pracovní místa. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ýR pĜispČje k dosažení cílĤ stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru ýeské republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostĜedí a snížení negativních vlivĤ intenzivního zemČdČlského hospodaĜení. Program dále umožní vytvoĜit podmínky pro konkurenceschopnost ýeské republiky v základních potravináĜských komoditách. Program bude také podporovat rozšiĜování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytváĜet nová pracovní místa, snížit míru nezamČstnanosti na venkovČ a posílit sounáležitost obyvatel na venkovČ. Program, který bude schválen vládou ýR, se vztahuje na území ýeské republiky a bude urþovat politiku rozvoje venkova ýR v období 2007 - 2013.
12
1
NÁZEV PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA
PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ýESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007 - 2013
13
2
ýLENSKÝ STÁT A SPRÁVNÍ REGION
ýESKÁ REPUBLIKA Regionem konvergence je celé území ýR mimo hlavního mČsta Prahy.
14
3
ANALÝZA SITUACE Z HLEDISKA SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, ZVOLENÁ STRATEGIE PRO JEJICH ěEŠENÍ A VYHODNOCENÍ EX-ANTE
3.1 Analýza situace s ohledem na silné a slabé stránky Všeobecná socioekonomická charakteristika
ýeská republika je stĜedoevropským státem o celkové rozloze 78 860 km2 a s 10,2 mil. obyvateli. Na východČ a severovýchodČ sousedí se Slovenskou a Polskou republikou, na jihu s Rakouskem a nejdelší hranici má na severozápadČ až jihozápadČ se Spolkovou republikou NČmecko. Z celkové plochy území leží jen 39 % v nadmoĜské výšce pod 400 m n. m. V evropských pomČrech má charakter horské až podhorské oblasti. Poloha ýeské republiky v EvropČ
.
Podnebí ýR se vyznaþuje vzájemnou interakcí oceánských a kontinentálních vlivĤ. Je charakterizováno pĜevládajícím západním proudČním a intenzívní cyklonální þinností, která zpĤsobuje þasté stĜídání poþasí a pomČrnČ hojné srážky. Znaþný vliv na klima ýR má rovnČž reliéf krajiny. 15
Na základČ pĜibližnČ shodných klimatických podmínek pro rĤst a vývoj zemČdČlských plodin bylo území republiky rozdČleno do tzv. klimatických regionĤ. Jejich rozložení na území ýR je uvedeno na následujícím obrázku. Klimatické regiony na území ýR
AdministrativnČ se ýeská republika þlení na 14 samosprávných krajĤ (na úrovni NUTS 3). Populaþním a velikostním kritériím pro vymezení regionĤ soudržnosti odpovídá 8 regionĤ úrovnČ NUTS 2.
16
Pro klasifikaci venkovských regionĤ používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu pĜepoþtené hustoty obyvatel. Podle této metodiky se regiony NUTS 3 þlení na tĜi typy: pĜevážnČ venkovské regiony – více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích (pro tento úþel definované jako obce s ménČ než 150 obyvateli na 1 km2), významnČ venkovské regiony – ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel, pĜevážnČ mČstské regiony – ve venkovských obcích žije ménČ než 15 % obyvatel.
17
VýznamnČ a pĜevážnČ venkovské regiony v ýR pĜedstavují 9 050 006 obyvatel, tj. 88,6 % obyvatel ýR a 78 370 km2, tj. 99,4 % území ýR. Statistickou hranicí, bČžnČ používanou v ýR pro vymezení venkovských obcí, je 2 000 obyvatel. Obce s nižším poþtem obyvatel než 2 000 jsou v našich podmínkách považovány za venkovské. Existují však i typické vesnice, které mají obyvatel více a podle tohoto kritéria se mezi venkovské obce nezaĜazují, aþkoliv mČsty ještČ nejsou (nejvíce na jižní MoravČ a na Ostravsku). K 1.1.2005 existuje 166 „nemČstských“ obcí s 2 000 a více obyvateli, v tom 2 „nemČstské“ obce s více než 5 000 obyvateli. Obcí, které vymezujeme jako venkovské, je tedy 5 612, a to je 89,82 % ze všech obcí. Tyto obce spravují území, které tvoĜí 73,6 % plochy státu. Žije v nich však pouze þtvrtina (26,3 %) obyvatel, což je 2 690 tis. osob k 1. 1. 2005. Venkovské prostory v ýR je tĜeba rozlišit na pĜímČstské, mezilehlé a odlehlé. V souþasné dobČ jednoznaþnČ pĜijaté vymezení tČchto typĤ neexistuje. Souvisí to zejména s tím, že pro jejich identifikaci musíme použít nižší územní jednotku, nežli jsou kraje (14 jednotek NUTS 3) nebo okresy (celkem 77 jednotek na úrovni NUTS 4) nebo i správní obvody obcí s rozšíĜenou pĤsobností (206 jednotek) nebo obcí s povČĜeným obecním úĜadem (388 jednotek, Pramen: þíselník obcí s povČĜeným obecním úĜadem k 1.1.2005, ýSÚ). Jednotlivé obce (6 248 jednotek) jsou naproti tomu pĜíliš rĤznorodé, takže nejvhodnČjší podrobnostní úrovní jsou malé subregionální jednotky (cca 1 000 – 1 300 obyvatel), které pĜedstavují v zásadČ obec se základní vybaveností (škola, pošta, zdravotní stĜedisko) a její nejbližší spádové území. Pomocí takto definovaných jednotek lze pak vymezit souvislejší území tĜí typĤ. Za pĜímČstský venkov lze považovat venkovské obce v rámci mČstských aglomerací, resp. Úzce vymezených urbanizovaných území (s více než 50 000 obyvateli), odlehlý venkov zahrnuje zejména tzv. periferijní území, tj. území s nepĜíznivými sociálnČ – ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení. Mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ýR.
18
MČstské aglomerace a periferijní území byly vymezeny v minulosti, v souþasné dobČ probíhají práce na jejich aktualizaci. Mapka uvádí první pracovní podobu tČchto vymezení, bude však ještČ významnČ upravována.
Zatímco v pĜímČstských prostorech probíhá pĜirozený proces pĜesunu bydlení a ekonomických þinností z mČst do okolních venkovských obcí, na který by mČlo navázat dovybavení tČchto obcí infrastrukturou, v mezilehlých a odlehlých oblastech je nutné použít celou strukturu nástrojĤ pro zvýšení diverzifikace þinností i zlepšení kvality života, atraktivity pro trvalé bydlení a podnikání. Porovnáme-li vČkovou strukturu žen a mužĤ, je vidČt vČtší rozdíl pouze u kategorie nejstarší vČkové skupiny (65+ let), kde je ve venkovských regionech zastoupeno 16,5 % žen oproti 11 % mužĤ z celkového poþtu žen/mužĤ ve venkovských regionech, ve stĜední vČkové skupinČ je zastoupeno 68,9 % žen a 72,9 % mužĤ, v nejmladší vČkové skupinČ pak 14,5 % žen a 16 % mužĤ. Venkovské obce se vyznaþují nižším podílem obyvatelstva v produktivním vČku. Nejnižší podíl obyvatelstva v produktivním vČku (66,5 %) je v nejmenších obcích (do 100 obyvatel) a zvyšuje se v závislosti na velikostní kategorii venkovských obcí 3. VylidĖování venkova se zastavilo, nicménČ to je zpĤsobeno masivní výstavbou rodinných domĤ v okolí velkých mČst a vznikem husté satelitní venkovské zástavby v tČchto oblastech.
3
Malý lexikon obcí ýeské republiky 2004, ýSÚ 2004.
19
V mezilehlých oblastech však k vysídlování venkova dochází stále, pĜiþemž mezi hlavní pĜíþiny patĜí absence služeb, špatná dostupnost zdravotní péþe a školních zaĜízení, nízká úroveĖ dopravní obslužnosti a vybavenosti obcí základní technickou infrastrukturou. Tento problém se týká þastČji nejmenších obcí (do 200 až 500 obyvatel). Venkov je rovnČž ohrožován migrací mladých lidí do mČst. Hrubá pĜidaná hodnota ve venkovských regionech (dle klasifikace OECD) tvoĜila v roce 2004 76,8 % z celkové HPH vytvoĜené v ýR. Ve venkovských regionech bylo zamČstnáno 87,2 % z celkového poþtu zamČstnaných v ýR. Ve venkovských obcích bylo podle SLDB pĜes 1,3 milionu ekonomicky aktivních osob (podle údajĤ ýSÚ ve venkovských regionech pĤsobilo v roce 2004 cca 600 000 OSVý). Ve srovnání s mČsty je však na venkovČ nižší míra ekonomické aktivity – aktivních je ménČ než polovina obyvatel (49,35 %), zatímco ve mČstech to je 52,06 %. NezamČstnanost je na venkovČ vyšší a postihuje více ženy. Jsou velké rozdíly mezi jednotlivými venkovskými regiony. Nejvyšší míra nezamČstnanosti je v Moravskoslezském kraji (ženy 17,8 %, muži 11,9 %), Ústeckém kraji (ženy 15,1 % muži 13,9 %) a dále Karlovarském kraji (ženy 10 %, muži 8,6 %).
20
21
Podíl sektorĤ na zamČstnanosti v EU 25
ZamČstnanost obyvatel þeského venkova ve službách je o 26 % nižší než v mČstských oblastech. ZároveĖ v uvedeném ukazateli zaostává o 10 % oproti prĤmČru EU 25. Za pĜedpokladu analogického vývoje zamČstnanosti existuje potenciál k jejímu zvýšení zejména v odvČtvích služeb, kde se pĜesouvá zamČstnanost i ze sekundárního sektoru.
Ekonomická situace v zemČdČlství, potravináĜském prĤmyslu
lesním
hospodáĜství
a
ýeská republika má 4 264 tis. ha zemČdČlské pĤdy (3 515 tis. ha dle evidence registru pĤdních blokĤ (LPIS), záĜí 2005), zaujímající pĜibližnČ polovinu (54 %) celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele pĜipadá 0,42 ha zemČdČlské pĤdy, z toho 0,30 ha pĤdy orné, což je pĜibližnČ evropský prĤmČr. Více než tĜetinu pĤdního fondu ýR tvoĜí lesní pozemky.
22
Struktura pĤdního fondu
2%
9% zemČdČlská pĤda
2% lesní pozemky
vodní plochy 54% 34%
zastavČné plochy a nádvoĜí ostatní plochy
(Zdroj : Statistická roþenka pĤdního fondu, ýÚZK Praha 2006 – údaje k 31.12.2005)
Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemČdČlské pĤdy, oproti tomu výmČra lesní pĤdy vzrostla o 16 tis.ha. VýmČra orné pĤdy v posledních deseti letech trvale klesá, naopak o 71 tis. ha se zvýšila výmČra pozemkĤ, evidovaných v katastru nemovitostí, jako trvalé travní porosty. Polovina zemČdČlského pĤdního fondu se nachází v ménČ pĜíznivých oblastech (LFA). VČtšina zemČdČlské pĤdy je ve vlastnictví fyzických a právnických osob. Ve vlastnictví státu je 599,7 tis. ha zemČdČlské pĤdy (k 31. 12. 2004), kterou pronajímá Pozemkový fond ýR. Velká roztĜíštČnost vlastnictví pĤdy a velký podíl najaté pĤdy (90 %) od velkého poþtu pronajimatelĤ je urþitou pĜekážkou omezující rozvoj podnikání na zemČdČlské pĤdČ. Základní podmínkou pro uspoĜádání vlastnických vztahĤ k pĤdČ je Ĝešení pozemkových úprav. PodrobnČjší analýza potĜeb je uvedena v NSP. Poþet pracovních sil v zemČdČlství poklesl v roce 2004 pĜibližnČ na 141 tis. 4, což pĜedstavuje meziroþní úbytek 4,7 % zemČdČlských pracovníkĤ. Podíl pracovníkĤ v zemČdČlství ve struktuĜe zamČstnanosti národního hospodáĜství 5 se snížil na 3,8 %. Podpora zakládání nových a rozvoje existujících nezemČdČlských podnikĤ nejmenší velikosti – mikropodnikĤ 6 vþetnČ nových živností v oblasti výroby, zpracování a služeb bez omezení sektorĤ, zejména v oblasti Ĝemesel a služeb pro hospodáĜství a obyvatelstvo napomĤže zejména naplĖování cílĤ Lisabonské strategie. Sociální struktura a sociální kapitál venkova souþasnČ se strukturou zástavby vesnic vytváĜí pĜitom významný potenciál pro diverzifikaci þinností (volné pracovní síly, nevyužité budovy, zkušenosti z pĜidružené výroby).
4
PrĤmČrný evidenþní poþet pracovníkĤ v podnicích zemČdČlské prvovýroby bez souvisejících služeb a myslivosti, pĜedbČžný údaj VÚZE. 5 Pramen: Evidenþní poþet zamČstnancĤ a jejich mzdy v ýR za 1. - 4. þtvrtletí 2003, 2004, ýSÚ 2004, 2005. 6 Doporuþení Komise þ. 2003/361/ES, o definici mikropodnikĤ, malých a stĜedních podnikĤ. Mikropodnik:definován jako podnik, který zamČstnává ménČ než 10 zamČstnancĤ a jehož roþní obrat a/nebo roþní celková úþetní rozvaha nepĜekraþují 2 mil. Euro
23
ZemČdČlství nadále výraznČ zaostává v úrovni prĤmČrných mezd - v roce 2004 v porovnání s prĤmČrnou nominální mzdou v národním hospodáĜství o 28 procentních bodĤ. ÚroveĖ reálné mzdy v tomto odvČtví zĤstává dosud o zhruba 10 procentních bodĤ pod úrovní dosaženou v roce 1989. Podíl zemČdČlství a lesnictví (zemČdČlství a lesnictví tvoĜí spoleþné odvČtví v rámci OKEý) na hrubé pĜidané hodnotČ v národním hospodáĜství se za uplynulých 10 let významnČ snížil a pĜibližuje se prĤmČru EU 15 (v roce 1995 þinil podíl na HPH 4,6 %, v roce 2003 3,1 %). Velikostní struktura podnikĤ se výraznČ liší od struktury podnikĤ v EU 25. Podniky s více než 50 ha zemČdČlské pĤdy zaujímají 92,2 % z celkové výmČry obhospodaĜované zemČdČlské pĤdy. PrĤmČrná rozloha plochy obhospodaĜované zemČdČlským podnikem byla v roce 2004 71 ha. HospodáĜské výsledky zemČdČlství se vyznaþují relativní stabilitou (viz tabulka 2.3.3. v pĜílohách NSP) Snižuje se míra zadluženosti. Roste zájem o zemČdČlské úvČry a rozšíĜení úverových možností pro zemČdČlce. Produktivita práce v zemČdČlství v zemích EU 25
(VysvČtlivka : FNVA/AWU – farm net value added/annual working unit – þistá pĜidaná hodnota na farmu/roþní pracovní jednotka)
Z porovnání produktivity práce v rámci EU vyplývá velký rozdíl mezi starými a novými státy i znaþnČ nízká úroveĖ v ýeské republice, tĜebaže je mezi novými þlenskými státy nejvyšší.
24
Podobná situace je v potravináĜském prĤmyslu, který rovnČž vyžaduje zvýšení produktivity práce. Technicko - materiální zabezpeþení zemČdČlské výroby zaostává, zejména u techniky a technologií pro plnČní nastavených norem pĜedevším ve spojitosti se zajištČním pohody zvíĜat, eliminace negativních dopadĤ zemČdČlské výroby na pĜírodu a vytvoĜení atraktivnČjšího prostĜedí pro život na venkovČ. PodrobnČjší analýza stavu techniky je uvedena v kapitole 2.3.6. pĜíloh NSP. VzdČlanostní úroveĖ pracovníkĤ v zemČdČlství, i pĜes její pozvolné zlepšování, je stále výraznČ nižší než v ostatních odvČtvích národního hospodáĜství. Pomalé tempo obnovy zemČdČlské techniky je v kombinaci s nízkou produktivitou práce a nízkou vzdČlanostní úrovní pracovníkĤ v zemČdČlství patrnČ nejvýznamnČjší bariérou konkurenceschopnosti þeského zemČdČlství. Pokud jde o poradenství v zemČdČlství, poradenské služby poskytují privátní poradci, kteĜí jsou vedeni v registru poradcĤ Ministerstva zemČdČlství. Ministerstvo zemČdČlství delegovalo þást svých pravomocí pĜi zajišĢování chodu poradenského systému na Ústav zemČdČlských a potravináĜských þinností, který zodpovídá za pĜípravu, zpracování a zavádČní metodik poradenské práce a za pĜípravu a akreditace poradcĤ. Rozsah a obsah poradenských služeb vychází z NR 1782/2003 a 1698/2005 a na stanovení specifických podmínek jejich implementace se podílí Národní rada poradenství pro zemČdČlství a venkovský prostor, složená ze zástupcĤ odborných útvarĤ Ministerstva zemČdČlství, nevládních organizací, výzkumných ústavĤ a škol. Jednotlivé prvky zemČdČlského poradenského systému, jejich úloha a postavení jsou stanoveny Koncepcí zemČdČlského poradenství MZe na roky 2004 2010, þ.j. 2160/2004-3020 z 5.2.2004. V koncepci je také zakotveno šíĜení informací o zemČdČlském poradenském systému, používaných standardech a metodikách prostĜednictvím Krajských informaþních stĜedisek. Vstupem ýR do EU pokraþuje trend spotĜebitelské poptávky po sortimentu potravináĜských výrobkĤ s vyšší pĜidanou hodnotou a kvalitou ve vyšších cenových relacích. Proto je dĤležitým faktorem zvyšování kvality v této oblasti, podpora výzkumu, inovací a nových technologií, získávání znaþek kvality, zajištČní právní ochrany výrobkĤ, certifikace biopotravin, propagace výrobkĤ a systematické vzdČlávání pracovníkĤ všech úrovní. V agrárním exportu se dlouhodobČ uplatĖují pĜedevším komodity mléko, živá zvíĜata, obilí a cukr, jejichž vývoz však není pro ýR perspektivní z dĤvodu nízkého stupnČ finalizace tČchto komodit a „nárazovitosti“ jejich vývozu. KromČ tČchto komodit mají na þeském agrárním vývozu významný podíl pivo, slad, chmel, cukrovinky, mléþné výrobky, vejce a med, pekaĜské výrobky a potravináĜské pĜípravky. V dĜevozpracujícím prĤmyslu docházelo po Ĝadu let k poklesu poptávky po surovém dĜíví a tím i jeho cen. V roce 2005 došlo v dĤsledku Ĝady investic do nových dĜevozpracujících provozĤ k obratu v tomto nepĜíznivém trendu, který se projevil zvýšenou poptávkou zejména po jehliþnaté kulatinČ a vlákninČ a zvýšením tržeb za dĜíví. Dochází ke zvýšení dynamiky rĤstu nejen u produkþních ukazatelĤ, ale rovnČž u produktivity práce. Vlastní lesní hospodáĜství se svým podílem 0,6 % na HDP pĜedstavuje základ pro tvorbu 5 – 6 % HDP v navazujících oborech.
Celková situace v oblasti životního prostĜedí ZemČdČlské hospodaĜení v ýeské republice je jedním z nejvýznamnČjších faktorĤ ovlivĖujících biodiverzitu. ZemČdČlsky obhospodaĜované ekosystémy obsahují významné prvky biologické rozmanitosti dĤležité pro zajištČní produkce potravy, fungování ekosystémĤ a bezpeþný život. Udržitelné využívání je pĜedpokladem pro zachování biodiverzity zemČdČlských ekosystémĤ.
25
Se znaþným pĜispČním nevhodných technologických postupĤ pĜetrvává v ýeské republice vysoký podíl pĤd ohrožených degradací. Degradací pĤdy se ze zemČdČlského hlediska rozumí ztráta produkþní schopnosti. Z hlediska ekologického, environmentálního, je degradace pĤdy uvažována jako ztráta schopností plnit pĜírodní funkce. Z obou hledisek je pak nejvýraznČjší ztrátou všech funkcí její zástavba, tj. trvalé zniþení. Obecné pĜíþiny degradace pĤd, vyvolané þlovČkem, vyplývají pĜedevším z jejího necitlivého užití a nevhodných zpĤsobĤ hospodaĜení. V bČžných podmínkách ýeské republiky lze vybrat šest základních typĤ degradace, ohrožujících zemČdČlsky nebo i lesnicky využívané pĤdy. Jsou toeroze vodní a vČtrná, debazifikace a acidifikace, degradace fyzikální (degradace pĤdní struktury, kompakce),degradace zneþištČním a kontaminací, úbytky organické hmoty (humusu) a degradace biologická. Problémem je, že se velmi þasto jednotlivé zpĤsoby degradace kombinují a probíhají souþasnČ. Zdaleka nejvážnČjší je degradace vodní erozí. Vodní erozí je v ýR potenciálnČ ohrožena více než polovina zemČdČlských pĤd. Rozsah skuteþné (aktuální) vodní eroze se nedá pĜesnČ urþit, podle odborníkĤ z VÚMOP Praha se odhaduje, že je poškozeno pĜibližnČ 1,4 mil. ha zemČdČlské pĤdy. Erozní škody jsou zpĤsobeny zejména pĜívalovými dešti, které podle posledních prĤzkumĤ vykazují slabČ stoupající trend a mírný posun do podzimních mČsícĤ pĜi zachování stejného roþního úhrnu srážek, i když zatím nelze konstatovat, že se jedná o trend trvalý. VČtrnou erozí je v ýR potenciálnČ ohroženo pĜibližnČ 7,5 % zemČdČlské pĤdy. Znaþné škody pĤsobí každoroþnČ zejména v sušších a teplejších klimatických oblastech na lehþích pĤdách (Polabí a jižní Morava). Ohroženy jsou rovnČž tČžké jílovité pĤdy, u kterých zejména po zimním pĜemrznutí dojde k rozpadu jejich struktury a pĜi jarních výsušných vČtrech, kdy je zpravidla pĤda minimálnČ chránČna vegetací, dochází k jejímu snadnému pĜemísĢování. Debazifikace a acidifikace není zatím zásadním problémem, i když, vzhledem k omezení vápnČní pĤd, k ní dochází. Úbytky humusu, biologická degradace a zranitelnost pĤd ztužením (kompakcí) jdou vČtšinou na vrub nevhodného hospodaĜení (nedodržování osevních postupĤ, užití tČžké mechanizace). Tyto typy degradací postupují sice velmi zvolna, ale stav zemČdČlských pĤd v ýR trvale zhoršují. Území ýeské republiky se vyznaþuje velkou diverzitou krajiny i vysokou diverzitou stanovišĢ. K jejímu zvýšení v minulosti znaþnČ pĜispČlo i samotné zemČdČlství. V posledních padesáti letech však díky zmČnČ technologií bylo zemČdČlství naopak hlavní pĜíþinou snížení diverzity venkovské krajiny. K nejvČtšímu poklesu druhové rozmanitosti došlo v typických agrárnČ-produkþních oblastech se silnČ narušenou strukturou krajiny a s velkou spotĜebou agrochemikálií. Došlo ke zcelování pozemkĤ do velkých pĤdních blokĤ (prĤmČrná plocha pozemkĤ se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na pĜibližnČ 20 ha v souþasnosti), které þasto nerespektovalo reliéf terénu. Tato opatĜení mají dodnes za následek znaþnČ narušené odtokové pomČry, zneþištČní vod a degradaci pĤdy. TČmito kroky byl postupnČ nastartován proces ztráty pĜirozené úrodnosti pĤdy, výrazné snížení schopnosti retence vody v krajinČ, snížení biologické rozmanitosti, snížení poþetnosti druhĤ vázaných na zemČdČlskou krajinu a úbytek ekostabilizaþních krajinných prvkĤ. V dnešní zemČdČlské krajinČ se negativnČ projevuje zejména malý poþet stanovišĢ pro planČ rostoucí druhy rostlin a úkrytĤ, resp. potravních základen pro volnČ žijící živoþichy. Charakteristickým pĜíkladem je úbytek druhĤ závislých na drobných plochách rozptýlené zelenČ, polních okrajích a celkovČ nižší intenzitČ hospodaĜení (napĜ. koroptev a zajíc polní). Za hlavní pĜíþiny klesajícího poþtu druhĤ zemČdČlské krajiny lze oznaþit zejména nedostatek potravy v sezónČ i bČhem zimování, nedostatek úkrytĤ a zpĤsoby hospodaĜení, které vedou k
26
fyzické destrukci snĤšek nebo mladých jedincĤ u ptákĤ a dále ztráta tČch druhĤ které jsou vázány na stanovištČ nezatížená chemickými polutanty. Unifikované velkoplošné hospodaĜení se podepsalo na znaþném ohrožení Ĝady biotopĤ na travních porostech. Je odhadováno, že z celkové rozlohy travních porostĤ v ýR je cca 40 000 ha zachovalých druhovČ bohatých luk a pastvin (vČtšina ve stávajících chránČných územích) a dalších pĜibližnČ 300 000 ha jich vykazuje znaky urþité degradace (znaþná þást ve stávajících chránČných územích nebo vznikající síti Natura 2000). Dle údajĤ Ministerstva životního prostĜedí þiní rozloha zemČdČlského pĤdního fondu na území Natura 2000 25,6 % z celkové plochy území soustavy Natura 2000. Soustava Natura 2000 zaujímá 13,5 % rozlohy ýeské republiky. Zbytek travních porostĤ je pĜedstavován zcela pĜemČnČnými intenzivnČ obhospodaĜovanými trávníky s chudým druhovým složením. NejþastČjší pĜíþinou degradace travních spoleþenstev je celková eutrofizace lokalit z dĤvodĤ zvýšeného hnojení. Další pĜíþinou je opakované kosení travních porostĤ v pĜibližnČ stejném þasovém a vegetaþním období, kterým dochází k neustálému ochuzování luþních spoleþenstev o nČkteré druhy bylin s pozdČjším termínem kvetení. Vzhledem k silné vazbČ entomofauny na fytocenózy pak degradující trendy probíhají i v této složce ekosystému. Biodiverzita luk tak postupnČ klesá, ve spoleþenstvech postupnČ zaþínají pĜevažovat druhy snášející intenzivní a uniformní zpĤsob hospodaĜení. Specifická þást biotopĤ byla poškozena opaþným trendem – ústupem pravidelného obhospodaĜování, zejména pak ústupem od pastvy nebo kosení. Taková travinná spoleþenstva následnČ podléhají zarĤstání náletem dĜevin, šíĜení invazních druhĤ, popĜ. jsou zalesnČna, þímž dotþené biotopy zanikají. Jedná se o cenné biotopy podmáþených luk, stepí a tČžko pĜístupných horských a podhorských druhovČ pestrých travních porostĤ. Všechny uvedené ekosystémy se v pĜípadČ extenzivního obhospodaĜování vyznaþují velmi vysokou biodiverzitou. PĜes uvedené silnČ negativní trendy došlo v posledním desetiletí k þásteþnému snížení intenzity narušování pĜírodních zdrojĤ. Výrazný pokles spotĜeby hnojiv a prostĜedkĤ na ochranu rostlin znamenal menší tlak na životní prostĜedí, který se þásteþnČ odrazil v mírném zvýšení poþetnosti nČkterých druhĤ savcĤ a ptákĤ. Odvrácenou stranou této tendence je pokles konkurenceschopnosti Ĝady zemČdČlcĤ, zejména v produkþnČ nepĜíznivých oblastech. Z tohoto dĤvodu je dnes témČĜ 7 % zemČdČlské pĤdy ohroženo opuštČním a s tím souvisejícími procesy degradace druhovČ pestrých þástí zemČdČlského ekosystému.
27
ZvláštČ chránČná území a lokality soustavy Natura 2000
Životní prostĜedí þeského venkova se dle OECD vyznaþuje tČmito klíþovými fakty a trendy: podíl þištČní odpadních vod bez ohledu na stupeĖ þištČní je oproti vČtšinČ zemí EU 15 vyšší, ale úþinnost þištČní je vesmČs nižší; klesá stupeĖ zornČní zemČdČlské pĤdy; pĜíznivý trend snižování podílu zemČdČlské pĤdy ve prospČch lesní pĤdy je velice pozvolný; spotĜeba hnojiv a pesticidĤ se v 90. letech výraznČ snížila a v souþasné dobČ je nižší než v zemích EU 15; intenzita chovu v živoþišné výrobČ (DJ/km2) u všech druhĤ dobytka výraznČ poklesla pod úroveĖ EU 15; podíl chránČných území z celkové rozlohy ýR se v souvislosti se vstupem do EU od roku 2004 zvýšil; setrvale nepĜíznivý je stav ohrožení nČkterých volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin. MénČ pĜíznivé oblasti (LFA) zaujímají 50 % ZPF v ýR, v rámci LFA jsou vymezeny 3 typy oblastí – horské, kde hlavní pĜíþinou znevýhodnČní je zkrácená vegetaþní doba v dĤsledku vyšší nadmoĜské výšky a vysoké náklady na zemČdČlské hospodaĜení na svažitých pozemcích; ostatní ménČ pĜíznivé oblasti jsou charakterizovány pĤdou s nízkou výnosností a malou hustotou obyvatelstva, které je závislé na zemČdČlské þinnosti a oblasti se specifickými omezeními, kde se vyskytuje pĤda s nízkou výnosností v kombinaci s vyššími náklady na zemČdČlské hospodaĜení v dĤsledku svažitosti pozemkĤ.
28
Podíl ploch s ekologickým zemČdČlstvím v roce 2005 pĜedstavoval 6 % zemČdČlské pĤdy (dle údajĤ z roku 2004). Ekologické zemČdČlství je podporováno v rámci tzv. agroenvironmentálních opatĜení navržených v programovém dokumentu HRDP. V souvislosti se vstupem ýR do EU je patrná výrazná úprava výše podpor pro ekologické zemČdČlství. Biopotraviny však tvoĜí zhruba pouze 0,07 % objemu celkového trhu s potravinami v ýR. V ýeské republice, obdobnČ jako v ostatních zemích EU, je zemČdČlství hlavním zdrojem emisí amoniaku jako jedné ze þtyĜ látek zneþišĢujících ovzduší s globálním úþinkem, pro které mají státy EU, ýR nevyjímaje, stanoveny emisní stropy. Emisní strop stanovený pro ýeskou republiku ve výši 80 kt NH3/rok 2010 koresponduje s roþní emisí zemČdČlského sektoru. ěešení problémĤ se snížením emisí je souþástí instalací alternativních zdrojĤ energie a využití biotechnologie. Jednou ze strategií ochrany Ĝešení nebezpeþí klimatických zmČn je i využívání obnovitelných zdrojĤ energie. NejvýznamnČjším obnovitelným zdrojem energie v ýR je biomasa, jednak cílenČ pČstovaná, jednak tzv. odpadní. V letech 2004 a 2005 byla poskytována podpora na založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin pro energetické využití podle NaĜízení vlády þ. 308/2004 Sb. v rámci HRDP. V rámci této podpory bylo založeno 81,5 ha porostĤ RRD. Vyšší výmČry RRD jsou pĜímo závislé na podpoĜe a rozvoji výstavby výtopen využívajících biomasu. V ýR v porovnání s ostatními státy není srovnatelná politika v oblasti daĖových podpor, ceny elektĜiny z obnovitelných zdrojĤ a dalších nástrojĤ. PĜesto byl zaznamenám nárĤst decentralizovaných plynových jednotek pro jednotlivé zemČdČlské nebo potravináĜské podniky, produkci tepla pro obce a zpracování zemČdČlských a potravináĜských odpadĤ. Velikost tČchto zaĜízení by mČla být optimálnČ regulována k využití nadprodukce zemČdČlských komodit i ke zvýšení diverzity þinností a zvýšení pĜíjmĤ na venkovČ a rovnČž s cílem energetické sobČstaþnosti venkova a naplnČní závazkĤ ýR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojĤ.
29
Plocha lesních pozemkĤ setrvale mírnČ roste. Tento trend trvá nepĜetržitČ již od 30. let minulého století. Proti výmČĜe 2 637 290 ha v roce 2000 dosáhla celková výmČra v roce 2005 2 647 416 ha, což pĜedstavuje prĤmČrný roþní nárĤst 2025 ha. PĜes pozvolné zlepšování, není zdravotní stav lesních porostĤ na uspokojivé úrovni. NerovnomČrná je vČková struktura lesních porostĤ. ZvČtšuje se podíl nejstarších vČkových tĜíd, což výraznČ pĜispívá k nestabilitČ stávajících porostĤ a zvyšuje hrozbu rozsáhlých kalamitních škod. NerovnomČrná je vČková a prostorová struktura lesních porostĤ. Lesy hospodáĜské plní pĜevážnČ produkþní funkci a zaujímají 75,6 % výmČry lesa. Kategorie lesĤ ochranných (3,5 %) a lesĤ zvláštního urþení (20,9 %) sledují prioritnČ zajišĢování ostatních funkcí lesa oznaþovaných souhrnnČ jako funkce mimoprodukþní. Všeobecný trend smČĜující k ochranČ biodiverzity a udržitelného využívání jejích složek se pĜímo odráží v prosazování polyfunkþního obhospodaĜování lesĤ. Souþasný podíl listnatých dĜevin tvoĜí 23 %, pĜiþemž pĜirozenému stavu by odpovídala hodnota pĜibližnČ 65 %. PĜestože ýR nepatĜí vzhledem ke své poloze a klimatickým podmínkám k zemím ohroženým velkými lesními požáry, riziko vzniku požárĤ existuje a zvyšuje se v suchých obdobích a souvisí i s vyšším výskytem teplotnČ mimoĜádných let v dĤsledku globálních klimatických zmČn. Ministerstvo zemČdČlství zabezpeþuje na vČtšinČ území formou služby vlastníkĤm leteckou hasiþskou službu. I když pĜímé imisní zatížení lesĤ bylo v prĤbČhu posledních 15 let znaþnČ sníženo a jako zátČžový þinitel de facto ustoupilo do pozadí, náprava jeho následkĤ, zejména zlepšení stavu o živiny ochuzených, acidifikovaných lesních pĤd, bude záležitostí dlouhodobČjší. Od roku 1990 se jakost vody ve vodních tocích významnČ zlepšila (mapy zobrazující jakost vody ve vodohospodáĜsky významných tocích ýR v letech 1991 - 2004 byly publikovány v NSP). PĜes dosažené zlepšení však nelze považovat souþasný stav za vyhovující. Jakost povrchových a podzemních vod je významnČ ovlivĖována plošným zneþištČní, zejména zneþištČním ze zemČdČlského hospodaĜení, atmosférickou depozicí a erozními splachy z terénu. Význam plošného zneþištČní s pokraþujícím poklesem zneþištČní z bodových zdrojĤ roste. Jeho podíl je podstatný zvláštČ u dusiþnanĤ a acidifikace, ménČ u fosforu, a je odlišný v rĤzných oblastech ýR v závislosti na hustotČ osídlení, podílu þištČní vypouštČných odpadních vod, intenzitČ a zpĤsobu zemČdČlského hospodaĜení a úrovni atmosférické depozice Katastrofické povodnČ na území ýeské republiky v letech 1997, 1998, 2000, 2002 a 2006 poukázaly na nedostateþnou retenþní schopnost krajiny. Významnou úlohu pĜi povodĖových situacích v uplynulých letech prokázaly území pĜirozeného rozlivu povodní, rybníky a malé vodní nádrže. Technický stav rybniþních hrází, zanedbanost objektĤ (technologická zaĜízení) a zanesení nádrží (množství sedimentu) však jejich retenþní schopnosti limituje. Tato problematika byla v Operaþním programu ZemČdČlství Ĝešena investicemi do odstraĖování škod zpĤsobených povodnČmi, do odbahĖování rybníkĤ a vodních zemČdČlských nádrží, resp. do odvodnČní a zavlažení zemČdČlských pĤd. V novém programovacím období bude tato problematika Ĝešena v rámci Evropského rybáĜského fondu (EFF). Program rozvoje venkova Ĝeší preventivní protipovodĖové opatĜení v opatĜení I.1.4. Pozemkové úpravy. K nČkterým protipovodĖovým opatĜením pĜispívají i preventivní opatĜení v rámci os II a III. Rok 2005 byl prvým rokem, kdy dozor nad ochranou zvíĜat byl provádČn po celé období podle podmínek pĜedpisĤ harmonizovaných ES. Hned v poþátku roku od 10. ledna do 14. ledna 2005 bylo plnČní tČchto požadavkĤ v našich podmínkách kontrolováno misí DG SANCO. Mise projevila spokojenost se zjištČným stavem. PĜitom je tĜeba uvést, že velice dĤslednČ byly kontrolovány podmínky zejména v klecových chovech nosnic, vþetnČ kontrol
30
v chovech nosnic s pĜechodným obdobím. KladnČ bylo hodnoceno i zabezpeþení odborné pĜípravy osob pĜepravujících zvíĜata, vydávané dokumenty k tČmto úþelĤm i provádČní registrace dopravcĤ. V závČreþné zprávČ byly uvedeny jen doplĖující úkoly, které byly realizovány podle úkolĤ akþního plánu. Tím bylo dosaženo nejen toho, že bylo konstatováno, že pohoda zvíĜat je v našich podmínkách kontrolována minimálnČ srovnatelným zpĤsobem jako ve státech ES, ale že nebyly ovlivnČny podmínky pro obchod našich producentĤ s ostatními zemČmi. PĜesto však pĜedložené výsledky ukazují, že je tĜeba vČnovat se ještČ peþlivČji zejména podmínkám pohody telat a dalších kategorií skotu, vþetnČ Ĝešení péþe o zvíĜata ve vztahu ke sledování pĜíþin jejich úhynĤ. Jak ukazují výsledky v chovech hospodáĜských zvíĜat, rezervy pro plnČní úkolĤ je tĜeba hledat ve vþasném poskytování odborných informací chovatelĤm i veĜejnosti, reálném vedení osvČty a vzdČlávání a dĤsledném uplatnČní þinností správních orgánĤ i v ochranČ zvíĜat. Stále se opakující situací, která vyplývá z hodnocených výsledkĤ je, že relativnČ vysoký podíl nedostatkĤ je zjišĢován v zájmových chovech, tedy v chovech, kde þlovČk chová zvíĜata pro svou zálibu. Jistý pĜíslib na zlepšení situace pĜináší granty vypisované k této problematice pro nevládní instituce a obþanská sdružení. Významným pĜínosem je i vznik vzdČlávacího Institutu Nadace na ochranu zvíĜat. ZemČdČlství je na úseku rostlinné produkce i pĜes rĤzné pĜístupy ke snižování spotĜeby pĜípravkĤ na ochranu rostlin (dále pĜípravkĤ) znaþnČ závislé na jejich používání. Odhaduje se, že v celosvČtové bilanci dosahují ztráty zpĤsobené škodlivými organizmy 35% úrody. Vývoj spotĜeby pĜípravkĤ a úþinných látek v tunách znázorĖuje graf.
tuny
30000
25000
20000
15000
10000
5000
0 1981 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok SpotĜeba pĜípravkĤ
SpotĜeba úþ.látek
Na poklesu spotĜeby po roce 1990 se podílela nejen transformace zemČdČlství,posun ve vývoji nových úþinných látek,ale i pĜijetí nových pĜedpisĤ a pĜehodnocování již registrovaných pĜípravkĤ v rámci vize vstupu ýR do EU.V dlouhodobém trendu je možné pozorovat mírný nárĤst spotĜeby pĜípravkĤ a úþinných látek.Ten je spojen s nárustem poþtu chorob (z 60 na 197) a škĤdcĤ (z 94 na 256) (zdroj. Doc.J.Šedivý). Dalším významným ukazatelem je i snížení spotĜeby pĜípravkĤ a úþinných látek na 1 ha,tab. þ. 1 (výbČr nČkterých let z uvedeného období)
31
kg/ha 1981 PĜípravky 5,41 Úþin. látky 2,22
1987 4,63 2,07
1991 3,54 1,57
1992 2,6 1,09
1993 2,04 0,88
1995 2,13 0,89
1997 2,1 0,91
2001 2,38 1,02
2003 2,25 1,01
2004 2,12 0,99
2005 2,25 1,01
Za posledních 20 let se významnČ snížila i toxicita pĜípravkĤ.Zatímco v roce 1990 þinila spotĜeba „Ostatních jedĤ“ (OJ) 14,5% a „ZvláštČ nebezpeþných jedĤ“ (ZNJ) 0,35% z celkové spotĜeby pĜípravkĤ, v roce 1999 to bylo u OJ 2,7% a ZNJ 0,004%.Od 1.1.2000 došlo k nové klasifikaci (zákon o chemických látkách) a podíl toxických a vysoce toxických pĜípravkĤ je pouze ve výši 0,5-1% z celkové spotĜeby pĜípravkĤ. Vývoj v tomto smČru (snižování podílu toxických a perzistentních pĜípravkĤ) dále pokraþuje.
Celková hospodáĜská a spoleþenská situace ve venkovských oblastech Hrubá pĜidaná hodnota ve venkovských regionech (dle klasifikace OECD) tvoĜila v roce 2004 76,8 % z celkové HPH vytvoĜené v ýR, pĜiþemž nejvČtší podíl na tvorbČ HPH má terciární sektor (56%) s nejvyšším podílem zamČstnanosti (53,2%), sekundární sektor se na tvorbČ HPH podílí 40,4% (zamČstnanost v sekundárním sektoru þiní 42%) a terciární sektor 3,6% (zamČstnanost 4,9%). Ve venkovských regionech bylo zamČstnáno 87,2 % z celkového poþtu zamČstnaných v ýR. Problémem venkova již není jen zachování zemČdČlství, ale stabilizace obyvatelstva na venkovČ. Podíl pracovníkĤ v zemČdČlském sektoru není dostateþnČ stabilizujícím faktorem venkovského osídlení. Je nutná zmČna hospodáĜské struktury venkova a vytvoĜení atraktivního prostĜedí pro bydlení a podnikání, vþetnČ podmínek pro malé podnikatele, tj. podpoĜit tvorbu nových pracovních míst diverzifikací þinností mimo zemČdČlství a zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech. Bariérou pro zakládání mikropodnikĤ na venkovČ zĤstává obava z podnikatelského rizika a nedostatek vstupního kapitálu. Struktura ekonomických aktivit ve venkovských oblastech je mnohem chudší než celostátní prĤmČr. Jinou ziskovou þinnost než zemČdČlství vykazuje jen 18,8 % zemČdČlcĤ. Markantní je to zejména u tržních služeb, vþetnČ poradenství pro podnikání. Tyto þinnosti se soustĜećují ve mČstech a celostátní prĤmČry výraznČ zvyšuje Praha. V ýeské republice doposud není plnČ rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemČdČlských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídá standardĤm Evropské unie a doprovodné služby (ubytovací, stravovací, informaþní) mají nízkou úroveĖ. Venkov v ýeské republice má vysoký potenciál pĜírodního i kulturního dČdictví. Na mnoha místech je tento potenciál nedocenČný a nevyužitý. PĜipravenost vesnic pro novou výstavbu je malá. NČkteré vesnice mají neupravená veĜejná prostranství s nízkým zastoupením veĜejné zelenČ, jiné obsahují neorganické budovy, nebo stavby, které ztratily svĤj úþel. Z hlediska vybavenosti venkovských obcí obþanskou a technickou infrastrukturou disponuje vČtšina venkovských obcí (cca 62 %) základní obþanskou vybaveností. Vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou se kontinuálnČ zlepšuje, avšak zdaleka nedosahuje dostateþné úrovnČ. Rozvody veĜejné vodovodní sítČ byly v roce 2004 ve více než 80 % obcí (63,7 % ve velikostní kategorii do 199 obyvatel). Podíl obcí s kanalizaþní sítí zakonþenou þistírnou odpadních vod se zvýšil na 26,1 % (v nejmenších obcích na 7,7 %). Stav místních komunikací je velmi nepĜíznivý. Zhoršená dopravní dostupnost ve spojení s nedostateþnou vybaveností omezuje další rozvoj bydlení a podnikání v odlehlých obcích.
32
ýeská republika je dobĜe pokryta vysokorychlostním internetem (90 % území v roce 2005), nicménČ pĜipojení k nČmu na venkovČ využívá jen 3,8 % z celkové populace. Zatím minimální poþet sídel disponuje energiemi založenými na obnovitelných zdrojích. ZamČĜení budování technické infrastruktury smČrem k obnovitelným zdrojĤm energie, ale i stavebních materiálĤ apod., je jedním ze strategických cílĤ rozvoje venkova v dalším desetiletí. Pro rozvoj venkova jsou zvlášĢ dobrou metodou principy LEADER, které povzbuzují místní potenciál spojením rĤzných subjektĤ, které ve venkovském prostoru pĤsobí. Místní akþní skupiny, využívající principu Leaderu vhodnČ doplĖují místní samosprávu.,
Leader Slabá ekonomická situace jednotlivých venkovských obcí a potĜeba vzájemnČ si pomáhat vede k navazování spolupráce obcí v rámci venkovských území a ke vzniku místních partnerství subjektĤ, které na venkovČ pĤsobí. Program obnovy venkova od roku 1998 obrátil orientaci k rozvoji spolupráce obcí. Rozvojové strategie venkovských mikroregionĤ jsou v ýR již osvČdþeným zpĤsobem koncipování, realizace a správy þinností, vedoucích k sociálnímu a hospodáĜskému rozvoji urþité oblasti. Program SAPARD 2000 - 2003 umožnil pĜípravu a realizaci 210 místních rozvojových strategií. Prvních 29 místních akþních skupin od roku 2004 a 2005 získává zkušenosti v rámci podopatĜení LEADER+ Operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství a národního Programu LEADER ýR. Území pĤsobnosti místních akþních skupin (katastrální území obcí, které leží v území MAS) zapojených do metody Leader zaujímají 12 414 km2, tj. 15,7 % území ýR a žije v nich 743 tis. obyvatel, tj. 7,3 % obyvatel ýR. V roce 2006 bylo pĜijato 7 dalších místních akþních skupin. V roce 2007 se oþekává, že asi 70 místních akþních skupin bude pĜipraveno realizovat strategie rozvoje venkova metodou Leader v rámci nového Programu rozvoje venkova ýR 2007 – 2013 (je evidováno asi 133 pĜipravujících se místních akþních skupin).
SWOT analýza Celková SWOT analýza byla pĜipravena jako prĤnik dílþích analýz pĜipravených po jednotlivých osách. Její vyhodnocení je podkladem ke strategickým rozhodnutím o prioritách, cílech a distribuci prostĜedkĤ mezi osami, a také volbČ opatĜení. Informace o osách, prioritách, opatĜeních a podopatĜeních – viz kapitola þ. 5.
33
Silné Osa I 1. vhodná velikostní struktura zemČdČlských podnikĤ z hlediska investic a konkurenceschopnosti 2. doþasnČ nízká cena zemČdČlské pĤdy a pracovních sil 3. dostateþný potenciál pracovních sil pro zemČdČlský a lesnický sektor 4. vysoká úroveĖ plánování a organizace hospodaĜení v zemČdČlství, lesích i ve vodním hospodáĜství 5. tradice a dostateþná síĢ zemČdČlského a lesnického školství 6. dobrá kvalita potravin a vysoký stupeĖ státního dozoru 7. vysoká flexibilita primárního sektoru podle požadavkĤ trhu, vþetnČ zpracovatelského prĤmyslu 8. konkurenceschopnost specifických produktĤ – slad, mák, mléko 9. dostateþná zkušenost a personální zajištČní pozemkových úprav
25. tlak obchodních ĜetČzcĤ a monopolizace 26.mČnící se trendy v obchodu s potravinami 27.vysoké náklady na plnČní a dodržování evropských norem 28.pĜísné normy EU s krátkou implementaþní dobou 29. omezení poptávky po tuzemských zemČdČlských produktech a potravinách v dĤsledku importu z nákladovČ úspornČjších regionĤ 30.zvyšování ceny pĤdy (nájmu) 31.nestabilita nájemních vztahĤ 32. prodej státní pĤdy s následnou destabilizací zemČdČlství v celých pĜíhraniþních regionech (s vysokým podílem státní pĤdy) 33. pomalý postup digitalizace katastru nemovitostí 34.nízká vynutitelnost práva nekázeĖ v dodržování norem a pĜedpisĤ 35. odchod specialistĤ 36.industrializace bez ohledĤ k životnímu prostĜedí 37. zmČny klimatu v dĤsledku globálního oteplování 19. zvyšováním životní úrovnČ obyvatel ýR rĤst zájmu o kvalitní a bezpeþné potraviny a zdravé životní prostĜedí 20. zvyšující se poptávka po tradiþních výrobcích, specialitách, bioproduktech a výrobcích racionální výživy 21. možnost využití novČ otevĜených trhĤ v EU a v tĜetích zemích 22. nesobČstaþnost EU v produkci hovČzího a skopového masa 23. zlepšující se pozice zemČdČlcĤ a potravináĜĤ u bank (v dĤsledku vyšší ziskovosti sektoru a stabilnČjšího dotaþního prostĜedí) 24. podpora kvality produktĤ a inovací potravináĜském v zemČdČlském, a lesnickém sektoru
1. velké rozdíly v rentabilitČ zemČdČlských podnikĤ mj. vlivem rozdílĤ v kvalitČ managementu, nízká produktivita práce 2. zastaralé technické a technologické vybavení 3. nedostatek finanþních prostĜedkĤ na investice v agrárním sektoru 4. slabé postavení zemČdČlcĤ na trhu 5. nízký podíl produkce s vyšší pĜidanou hodnotou 6. nízká úroveĖ pĜíjmĤ v zemČdČlství, vysoká zadluženost podnikĤ 7. nevyjasnČné vlastnické vztahy a roztĜíštČná pozemková držba 8. pĜevaha nájemních vztahĤ k zemČdČlské pĤdČ 9. nedostateþné využívání výsledkĤ výzkumu a vývoje, nízký stupeĖ inovací 10. nepĜíznivá vČková a vzdČlanostní struktura produkþních zemČdČlcĤ 11. nízká produktivita práce v potravináĜském sektoru, nízký stupeĖ inovací 12. nízké využití až neznalost marketinkových praktik, spojené s nedostateþnou úrovní finalizace produktu 13. nedostateþná integrace zemČdČlských a zpracovatelského prvovýrobcĤ prĤmyslu 14. narušení funkþnosti zaĜízení upravujícího vodní režim v lesích 15. nedostateþná infrastruktura zemČdČlství a lesnictví 16. nedostateþná úroveĖ vzdČlání a osvČty v souladu s aktuálními požadavky Spoleþné zemČdČlské politiky a ochrany životního prostĜedí EU
34
Hrozby
PĜíležitosti
Slabé
Silné Osa II 38. rozmanitost krajiny s vysokou pĜírodní diverzitou 39. systém ochrany pĜírody na evropské úrovni, systém chránČných území 40. zajištČná správa vodních tokĤ 41. podíl lesní pĤdy na úrovni prĤmČru EU 42. systém certifikace ekologického zemČdČlství na evropské úrovni a podíl ekologického zemČdČlství na celkové rozloze zemČdČlské pĤdy vyšší než prĤmČr EU 43. tradice zemČdČlství a hospodaĜení na pĤdČ i v ménČ pĜíznivých oblastech 44. lesnická legislativa zohledĖující principy trvale udržitelného hospodaĜení
35
45. horší ekonomické výsledky podnikĤ a nedostatek pracovních pĜíležitostí v ménČ pĜíznivých oblastech 46. místní pokles biodiverzity a úbytek pĜírodních hodnot na druhovČ cenných stanovištích 47. nízká ekologická stabilita krajiny, zejména její postupující fragmentace a nedostatek krajinných prvkĤ 48. vysoký podíl pĤd v ménČ pĜíznivých oblastech nebo ohrožených erozí a degradací 49. snížená retence vody v pĤdČ a krajinČ 50. plošné zneþištČní povrchových i podzemních vod a lokálních zdrojĤ pitné vody 51. ochuzená prostorová a vČková struktura a nevhodnČ pozmČnČná druhová skladba lesĤ 52. antropogenní poškození lesĤ a degradace lesních a zemČdČlských pĤd 53. malý podíl ploch energetických plodin 54. narušení funkþnosti drobných vodních tokĤ a jejich zapojení do krajiny
55. rostoucí zájem spoleþnosti o ochranu životního prostĜedí, pĜírody a krajiny 56. všeobecná mezinárodní podpora udržitelného rozvoje zemČdČlského a lesního hospodaĜení 57. budování soustavy evropsky chránČných území Natura 2000 58. veĜejná poptávka po mimoprodukþních funkcích lesa 59. požadavky Kjótského protokolu a rĤst zájmu o využívání alternativních zdrojĤ energie v souvislosti s rĤstem cen pohonných hmot a energie – závazek EU zvýšit podíl obnovitelných zdrojĤ energie – obilovin a olejnin 60. velký potenciál využití zemČdČlské pĤdy k nepotravináĜské produkci 61. zlepšení retenþní schopnosti krajiny 62. rostoucí úloha ekonomických a osvČtových nástrojĤ v ochranČ pĜírody a krajiny
17. nedostatek kapacit na zpracování biomasy a nepotravináĜské produkce 18. nízká pĜístupnost krajiny v intenzivnČji obhospodaĜovaných územích (zánik tradiþní cestní sítČ, vþetnČ stezek v minulosti, výrazné zvýšení rozlohy pozemkĤ; nízká konektivita obcí, popĜ. turistických cílĤ bez nutnosti stĜetĤ s dopravou) Slabé PĜíležitosti
63. klimatické zmČny a zmČny v hydrologických cyklech – záplavy, vichĜice, sucho 64. snížení zásob podzemní vody 65. zvyšování aplikace hnojiv a pesticidĤ v produkþních oblastech, vlivem snižování obsahu humusu a živin 66. vysoké procento pĤd ve zranitelných oblastech a ve zvláštČ chránČných územích 67. nástup GMO 68. nekontrolované opouštČní pĤdy 69. ohrožení cenných stanovišĢ, vzácných a ohrožených druhĤ rostlin a živoþichĤ v zemČdČlsky obhospodaĜované krajinČ
Hrozby
Silné Osa III 70. atraktivita krajiny pro zahraniþní i domácí turistiku 71. významný potenciál vodních nádrží z hlediska jejich víceúþelového využití (sportovní rybolov, rekreace, diverzifikace) 72. vybavení vČtších obcí základní infrastrukturou 73. bohatství kulturního dČdictví a tradic 74. existence a zvyšující se úloha nevládních organizací 75. síĢ znaþených turistických tras a cyklotras 76. hustá silniþní a železniþní síĢ 77. lidský potenciál a vysoká organizovanost obyvatelstva na venkovČ
96. nevhodné nastavení podmínek pro podnikání, nestabilita podnikatelského prostĜedí ztČžující zahajování nových živností a mikropodnikĤ 97. nedostatek finanþních prostĜedkĤ na realizaci opatĜení na venkovČ 98. konflikt nevhodných rozvojových zámČrĤ s požadavky na udržitelný rozvoj obcí a ochrany pĜírody a krajiny 99. opožćování poĜizování územnČ plánovací dokumentace
88. rostoucí zájem EU i ýR o rozvoj venkova 89. možnost využití levných nevyužívaných budov a volné pracovní síly 90. možnost využití kulturních specifik regionĤ 91. zájem turistĤ o ýeskou republiku i þeský venkov 92. evropský zájem o poznání rozmanitosti pĜírodního a kulturního dČdictví jednotlivých þlenských zemí 93. zpracování zemČdČlských odpadĤ jako obnovitelných zdrojĤ energie 94. podpora informaþních a komunikaþních technologií a center 95. zájem o zvyšování podílu využívání obnovitelných zdrojĤ energie v obcích
78. nepĜíznivá vČková struktura a odliv obyvatel v produktivním vČku 79. nedostatek pracovních pĜíležitostí na venkovČ 80. malý poþet nezemČdČlských mikropodnikĤ, malá rozmanitost þinností v zemČdČlských podnicích 81. nedostateþná infrastruktura cestovního ruchu a informovanosti o jeho možnostech 82. nízká úroveĖ informovanosti o pĜírodních a kulturních hodnotách venkova 83. nízké využívání moderních informaþních technologií 84. malé možnosti celoživotního vzdČlávání a poradenství 85. nedostateþné vybavení menších obcí kanalizací s þištČním odpadních vod 86. špatný technický stav venkovských budov 87. špatný povrch místních komunikací
36
Hrozby
PĜíležitosti
Slabé
Silné Osa IV 100. aktivita regionálního managementu v krajích, tradice spolupráce obcí 101. dvouleté zkušenosti s metodou Leader 102. dovednosti s pĜípravou a realizací místních rozvojových strategií 103. silná vĤle na venkovČ vzájemnČ si pomáhat 104. rozvinutý spolkový život 105. zkušenosti se zapojováním zemČdČlcĤ do metody Leader PrĤĜezové 119. rozvinuté podpory do zemČdČlství, lesního a vodního hospodáĜství i venkova z národních programĤ, operaþního programu a HRDP, úspČšná realizace programu SAPARD
37
124. nabídka finanþních prostĜedkĤ 128. populaþní útlum a EU pro rozvoj venkova vylidĖování odlehlých oblastí 125. všeobecný mezinárodní zájem venkova a podpora trvale udržitelného 129. rĤst regionálních rozdílĤ rozvoje, rĤstu a zamČstnanosti v životní úrovni 126. podpora využívání 130. silná národní mČna informaþních a komunikaþních technologií, internetu 127. atraktivita ýR pro investory
120. nepĜíznivá vČková struktura obyvatel 121. vyšší nezamČstnanost než ve mČstech, horší u žen a mladých lidí 122. regionální rozdíly v nezamČstnanosti a hustotČ obyvatelstva, vysídlené oblasti 123. malá kupní síla v nČkterých regionech
115. legislativní bariéry 116. nedĤvČra k místním organizacím (organizaþním složkám státu) 117. rĤst vnitĜních periferií regionĤ (s výskytem více nepĜíznivých sociálnČ ekonomických charakteristik souþasnČ) 118. problematika zajištČní finanþních zdrojĤ na dofinancování projektĤ Leader
110. rostoucí zájem o metodu Leader ve venkovských obcích 111. podpora metody Leader ze strany EU 112. možnost využití 15tileté zkušenosti s metodou Leader ve starých þlenských státech 113. šíĜení nejlepších pĜíkladĤ prostĜednictvím celostátní sítČ pro rozvoj venkova a napojení na evropskou síĢ 114. možnost využití poradenství a budování schopností
106. nedostateþnČ rozvinuté partnerské vztahy zúþastnČných subjektĤ 107. nedostateþnČ osvojené participaþní metody spolupráce 108. absence vlastních prostĜedkĤ místních akþních skupin 109. málo navázaných vztahĤ mezi mikroregiony v ýR nebo se zahraniþím, absence sítí
Hrozby
PĜíležitosti
Slabé
3.2 Zvolená strategie k dosažení cílĤ rozvoje venkova využitím silných a eliminací slabých stránek Z pohledu rozvoje zemČdČlství a venkova lze za dominantní silné stránky považovat zejména bohatou tradici zemČdČlské výroby prakticky ve všech regionech ýR, vþetnČ regionĤ s ménČ pĜíznivými podmínkami pro rozvoj zemČdČlské produkce, která pramení z relativnČ vysoké podpory zemČdČlské výroby v uplynulých desetiletích. V souvislosti se zefektivĖováním zemČdČlské výroby a pĤsobením tržních sil došlo k opuštČní výroby v nČkterých komoditách. Nadále však existuje Ĝada zemČdČlských komodit, které jsou konkurenceschopné i v mezinárodním mČĜítku. Ve vazbČ na výrobní kapacity byla vytvoĜena základní síĢ technické a sociální infrastruktury a systémy dopravní obslužnosti venkovských obcí, které z velké þásti, byĢ s kvalitativními zmČnami, slouží dodnes. Tradiþní zemČdČlská výroba a s tím související spoleþenský život na venkovČ vytvoĜily obrovský potenciál kulturního dČdictví a rozvinutý spoleþenský a zájmový život na venkovČ. Mezi slabými stránkami rozvoje zemČdČlství a venkova dominuje nedostatek pracovních pĜíležitostí ve venkovských obcích, což souvisí s ukonþením neperspektivních výrob, lokalizovaných zde v rámci centrálnČ plánované ekonomiky. Nízký poþet pracovních míst má za následek odchod mladých a kvalifikovaných pracovních sil do atraktivnČjších míst s vČtší a pestĜejší nabídkou pracovních pĜíležitostí. PĜestože existuje Ĝada zemČdČlských podnikĤ s konkurenceschopnou výrobou, vČtšina z nich se potýká s odbytovými problémy a podléhá tlaku obchodních ĜetČzcĤ v dĤsledku nedostateþné integrace s ostatními zemČdČlskými producenty a navazujícím zpracovatelským prĤmyslem. RelativnČ nevýhodné postavení zemČdČlcĤ je ještČ umocnČno pĜevládajícím hospodaĜením na pronajaté pĤdČ. I v souþasnosti pĜetrvávají nepĜíznivé vlivy zemČdČlství na pĤdu, pĜírodu a krajinu v intenzivních produkþních oblastech. V minulosti došlo k narušení struktury krajiny, která v dostateþné míĜe neposkytuje vhodné životní podmínky pro planČ rostoucí druhy rostlin a volnČ žijící živoþichy a omezuje tím biodiverzitu. ZemČdČlské podniky disponují zastaralými technologiemi, které se vyznaþují vysokými provozními náklady a jsou v rozporu s požadovanou kvalitou ze strany spotĜebitelĤ, což ohrožuje jejich konkurenceschopnost. RĤst konkurenceschopnosti je dále omezován pomalým pĜenosem znalostí a inovací (zejména ve vztahu k environmetnálnČ orientované legislativČ a využívání informaþních technologií). Vodní režim zemČdČlské krajiny byl v souvislosti s intenzivní zemČdČlskou výrobou pozmČnČn, což má nepĜíznivý dopad na kvalitu povrchových i podzemních vod, rychlost odtoku a riziko vzniku povodní. Bohaté zkušenosti s realizací programĤ na rozvoj venkova a zemČdČlství ukazují zvyšující se zájem veĜejnosti o programy realizované metodou zdola nahoru – metodu Leader. Hlavní pĜíležitostí pro rozvoj þeského venkova a zemČdČlství je pĜedevším využití potenciálu bohatých kulturních tradic þeského venkova a mimoprodukþní funkce zemČdČlství k rozvoji šetrných forem cestovního ruchu. ZemČdČlské subjekty hrají hlavní roli pĜi péþi o krajinu a pĜírodní hodnoty. Výrobní kapacity by se mČly koncentrovat na konkurenceschopné komodity a na využití moderních technologií a poznatkĤ vČdy a výzkumu ke zvýšení kvality zemČdČlských výrobkĤ s vyšší pĜidanou hodnotou za pomoci poradenských služeb a vzdČlávacích aktivit. Produkce obnovitelných zdrojĤ energie a využívaní obnovitelných zdrojĤ energie v rámci diverzifikace zemČdČlských þinností je významnou pĜíležitostí pĜispívající jak ke zmírĖování klimatických zmČn, tak k podpoĜe venkovské ekonomiky. PĜíležitostí k Ĝešení nezamČstnanosti ve venkovských oblastech je podpora zakládání a rozvoje mikropodnikĤ. Mezi negativní vnČjší vlivy v rozvoji zemČdČlství a venkova, mající charakter ohrožení, lze vedle dovozu levné zemČdČlské produkce z nákladovČ pĜíznivČjších regionĤ zaĜadit 38
i nedostateþnou vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou. V souvislosti s nedostateþnou nabídkou pracovních míst na venkovČ to vede k postupnému vylidĖování venkova, stárnutí populace, poklesu podnikatelské aktivity a poklesu kupní síly obyvatel venkova. Cenná stanovištČ, vzácné a ohrožené druhy rostlin a živoþichĤ zemČdČlsky obhospodaĜované krajiny jsou ohroženy sukcesí, eutrofizací a nevhodnými technologickými postupy. Riziko pĜedstavují pro venkov i zmČny klimatu a v dĤsledku toho þetnČjší výskyt extrémních povČtrnostních situací, který ohrožuje zemČdČlskou produkci i majetek obyvatel venkova. Silné a slabé stránky, pĜíležitosti i ohrožení budou Ĝešeny prostĜednictvím þtyĜ strategických rozvojových os, vymezujících základní orientaci rozvoje zemČdČlství a venkova pro období let 2007 - 2013:
OSA I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví Rozvojová osa se þlení na dvČ priority, a na celkové finanþní alokaci EZFRV se podílí 22,39 %: Priorita 1.1 Modernizace, inovace a kvalita Priorita Modernizace, inovace a kvalita zahrnuje skupiny opatĜení na podporu zemČdČlských podnikĤ a jejich þinnosti, zlepšování kvality a pĜidávání hodnoty zemČdČlských a potravináĜských produktĤ, lesního hospodáĜství a posílení pĜizpĤsobivosti a rozvoje venkovských oblastí. Na tuto prioritu je soustĜedČno maximální množství finanþních prostĜedkĤ – 92,18 % prostĜedkĤ urþených pro osu I. V rámci toho je nejdĤležitČjší oblastí podpora modernizace zemČdČlských podnikĤ.
39
Priorita 1.2 PĜenos znalostí Priorita PĜenos znalostí zahrnuje skupiny opatĜení na podporu odborného vzdČlávání a využívání poradenských služeb subjektĤ podnikajících v zemČdČlství, potravináĜství a lesnictví a dále opatĜení na podporu mladých zemČdČlcĤ a pĜedþasného ukonþení zemČdČlské þinnosti. Na tuto prioritu pĜipadá v rámci priority 7,82 % finanþních prostĜedkĤ.
RozdČlení finanþní alokace na jednotlivé priority v rámci osy 1
7,82%
92,18%
Priorita I - Modernizace a inovace Priorita II - PĜenos znalostí a know-how vzdČláváním a poradenstvím
OSA II: Zlepšování životního prostĜedí a krajiny Rozvojová osa obsahuje tĜi priority, a její váha na celkové finanþní alokaci EZFRV þiní 55,2 %: Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemČdČlských a lesnických systémĤ s vysokou pĜidanou hodnotou a tradiþních zemČdČlských krajin Priorita podporuje zvyšování biodiverzity v krajinČ a jsou zamČĜená na ochranu pĜírodních zdrojĤ a je na ní alokováno 80,10 % prostĜedkĤ osy II. Priorita 2.2 Ochrana vody a pĤdy Tato priorita podporuje zejména zachování kvalitního pĜirozeného vodního režimu v krajinČ pomocí vhodných zemČdČlských systémĤ. V rámci osy II je na ni urþeno 14,76 % prostĜedkĤ. Priority 2.3 ZmírĖování klimatických zmČn Priorita podporuje pČstování obnovitelných zdrojĤ energie, snižování emisí skleníkových plynĤ a zachování funkce lesĤ. Podíl priority na celkovém objemu osy II þiní 5,14 %.
40
RozdČlení finanþní alokace na jednotlivé priority v rámci osy 2
14,76%
5,14%
80,10%
Priorita: Biologická rozmanitost a zachování systémĤ zemČdČlství a lesnictví s vysokou pĜírodní hodnotou Priorita: Ochrana vody Priorita: ZmírĖování klimatických zmČn
OSA III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáĜství venkova Rozvojová osa se þlení na tĜi priority a její relativní váha na finanþní alokaci EZFRV þiní 16,93 %: Priorita 3.1 Tvorba pracovních pĜíležitostí a podpora využívání OZE Na tuto prioritu je v souhrnu plánován podíl finanþních prostĜedkĤ v rámci osy III ve výši 50 %, pĜiþemž hlavní dĤraz bude kladen na diverzifikaci zemČdČlských aktivit, podporu zakládání podnikĤ a podporu cestovního ruchu. V rámci diverzifikace zemČdČlských aktivit bude cílem zejména podpora energetické sobČstaþnosti venkova a naplnČní závazkĤ ýR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojĤ. Priorita je orientována na zajištČní náhrady za oþekávané úbytky pracovních pĜíležitostí v zemČdČlství a potravináĜském sektoru, a tím naplnČní cílĤ Lisabonské strategie. Priorita 3.2 Podmínky rĤstu a kvalita života na venkovČ Priorita je orientována na zlepšení podmínek rĤstu a kvality života ve venkovských oblastech (infrastruktura, þistota vody v obcích, vybavenost kulturní s sociální infrastrukturou). Na prioritu 3.2 je v souhrnu plánován nejvČtší podíl finanþních prostĜedkĤ v rámci osy III – 48 %. 41
Priorita 3.3 VzdČlávání Priorita je zacílena na vzdČlávání a informování hospodáĜských subjektĤ, na nČž se vztahuje osa III. Priorita se podílí na celkové finanþní alokaci osy III 2 % finanþních prostĜedkĤ. RozdČlení finanþní alokace na jednotlivé priority v rámci osy 3 2,00%
50,00%
48,00%
Priorita I - Tvorba pracovních pĜíležitostí a podpora využívání OZE Priorita II - Podmínky rĤstu a kvalita života na venkovČ Priorita III - VzdČlávání
OSA IV: Leader Úþelem osy IV Leader je pĜedevším zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení pĜírodního a kulturního dČdictví venkova, spolu s posílením Ĝídících a administrativních schopností na venkovČ. Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova zvlášĢ dobrou metodou, neboĢ vedou k pozitivním efektĤm, plynoucím ze spojení rĤzných subjektĤ, které ve venkovském prostoru pĤsobí. Místní akþní skupiny, využívající principu Leaderu, nejsou protikladem k místní samosprávČ, ale vhodnČ ji doplĖují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a pĜispívají i k rozvoji zemČdČlství a péþi o pĜírodu a krajinu. Významné jsou mnohaleté zkušenosti obcí, svazkĤ obcí a místních akþních skupin s programováním rozvoje a s pĜípravou a realizací projektĤ (POV, SAPARD, LEADER ýR, OP Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství). Pozitivním poznatkem z programĤ, které dosud využívaly metody Leader, je skuteþnost, že místní akþní skupiny si plnČ uvČdomují nezbytnost vytváĜení zásobníkĤ kvalitních projektĤ, v zájmu využití a náležitého zhodnocení místních specifik jako pĜípravy na nové programovací období EU 2007 - 2013 a reálné využití Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova jako nástroje Spoleþné zemČdČlské politiky EU. I pĜes krátkodobé zkušenosti s metodou Leader v ýeské republice je možno uvést, že dosavadní výsledky ukázaly na její jedineþnost a mimoĜádný pĜínos pro rozvoj venkovských mikroregionĤ. V podmínkách ýeské republiky, kde dosud mnohdy pĜetrvává zpĤsob myšlení, orientovaný na nČkdejší centrální Ĝízení s cíleným omezením místních a individuálních iniciativ, je tato nová metoda výrazným inovaþním prvkem, který na místní úrovni poskytuje dostateþný prostor pro aktivní zapojení všech venkovských subjektĤ do rozvoje mikroregionu, vþetnČ pĜenesení odpovČdnosti za výsledky této þinnosti na místní úroveĖ. Již v prĤbČhu prvních dvou let aplikace metody Leader v ýeské republice lze zaznamenat živý zájem o implementaci této metody na venkovČ, který dále roste. Rozvojová osa zahrnuje 1 prioritu, jež se podílí 5 % na finanþní alokaci EZFRV.
42
Priority, cíle a opatĜení osy IV IV. Zlepšení Ĝízení a mobilizace pĜirozeného vnitĜního rozvojového potenciálu venkova Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství % z osy 100 OpatĜení IV.1.1. Místní akþní skupina max. 18 IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie min. 72 IV.2.1. Realizace projektĤ spolupráce 10 Priorita Cíl
3.3 Vyhodnocení ex-ante Nezávislí hodnotitelé - Prof. Ing. František StĜeleþek, CSc., Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc.; konzultant - Morten Kvistgaard, Orbicon, Dánsko. Hodnocení Ex-ante je vypracováno v souladu s þlánky 84 a 85 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova s cílem zvýšit kvalitu, efektivitu a úþinnost provádČní programĤ pro rozvoj venkova, posoudit úþinek programĤ z hlediska strategických smČrĤ spoleþnosti, posoudit obtíže v oblasti rozvoje venkova pĜíznaþné pro ýR s pĜihlédnutím k požadavkĤm udržitelného rozvoje, a vlivu na životní prostĜedí a optimalizovat pĜidČlení rozpoþtových zdrojĤ. Plné znČní ex-ante hodnocení je uvedeno v pĜíloze. Níže jsou uvedeny závČry a doporuþení vyplývající z této zprávy. ZávČry Ministerstvo zemČdČlství pĜipravilo komplexní soubor dokumentĤ, vþetnČ Národního strategického plánu, pĜíloh k tomuto NSP a návrhu Programu rozvoje venkova, které odrážejí výzvy v oblasti vČtší konkurenceschopnosti, ochrany pĜírody a rozvoje kvality života na venkovČ, jimiž se bude ýeská republika zabývat v nadcházejících letech. Je pĜipraven široký výbČr opatĜení k realizaci tČchto výzev, vþetnČ starých dobĜe provČĜených opatĜení, která byla realizována v pĜedcházejících programech, a nových opatĜení z nabídky v rámci nového naĜízení 1698/2005. Nový program pĜedstavuje jak kontinuitu, tak i inovaci, aby byly uspokojeny národní potĜeby a potĜeby EU i mezinárodní závazky. RozdČlení alokací mezi osami odráží politický kompromis, který Ĝeší „neĜešitelné“: to znamená umístit dostateþné množství prostĜedkĤ tak, aby byly vyĜešeny všechny odĤvodnČné potĜeby v rámci každé osy. ZmínČný kompromis vyjadĜuje rovnováhu mezi pĜírodou a životním prostĜedím (Osa II.) na jedné stranČ, a konkurenceschopností a podnikáním na stranČ druhé (Osy I. a III.). Tato rovnováha je obecnČ odĤvodnČná zkušenostmi ze souþasné situace venkova v ýeské republice.
43
Oþekává se, že realizace programu pĜispČje k dosažení cílĤ programu a jednotlivých os i vize rozvoje venkova v ýR. Konkurenceschopnost zemČdČlského a potravináĜského sektoru se silným mezinárodním postavením bude zlepšena, zatímco zároveĖ budou zachovány a obnoveny hodnoty þeské krajiny a budou vytvoĜeny pĜíležitosti pro rozvoj venkova turistikou, nezemČdČlským prĤmyslem a jinými podnikatelskými aktivitami. Musíme také pĜiznat, že úroveĖ podrobnosti návrhu programu v této fázi neumožĖuje podrobnČjší ovČĜení vazeb mezi investicemi, þinnostmi a dopady. Soustavné þinnosti programování byly zapoþaty záhy, již v roce 2004 a zahrnovaly mnoho rĤzných subjektĤ v rámci Ministerstva a v podĜízených organizacích a agenturách. Bylo dosaženo zapojení mnohostranného partnerství, v nČmž se pĜi koncipování dokumentĤ využívaly vstupy a pĜíspČvky od mnoha subjektĤ na centrální, jakož i regionální úrovni. Velmi oceĖujeme toto úsilí Ministerstva a vČĜíme, že bude úspČšné i v koneþné fázi dokonþování Programu rozvoje venkova 2007 - 2013. Doporuþení Níže jsou uvedena hlavní doporuþení, zatímco další menší doporuþení obsahuje hlavní zpráva. x
Doporuþujeme zlepšit popis a analýzu souþasné situace obsažené v PRV, aby se zdokumentoval a zdĤvodnil výbČr opatĜení, soustavy cílĤ a oþekávaného kvantifikovaného plnČní a finanþních alokací. V této souvislosti doporuþujeme využít pĜíloh NSPRV, kde to je možné, a doplnit odkazy na tyto pĜílohy, pokud je tĜeba.
x
Doporuþujeme také zlepšit popis opatĜení, pokud jde o logiku intervencí, aby byl pĜipraven lépe dokumentovaný a transparentnČjší program. To znamená, že kvantifikované indikátory potĜeb, vstupĤ, výstupĤ, výsledkĤ a dopadĤ by mČly být zahrnuty v popisu. Vyþíslení výchozího stavu, výsledkĤ a zejména dopadĤ lze nalézt v tabulkách v NSPRV a v tabulce 5.3. PRV.
x
NáslednČ doporuþujeme revidovat finanþní alokace podle rozšíĜeného popisu logiky intervencí, pokud je to potĜeba. Systematicky použitý popis a kvantifikace logiky intervencí mĤže být dĤvodem pro jiné alokace v rámci os a opatĜení, než je nyní uvedeno v PRV.
x
Zlepšit popis procesu realizace (Leader, monitoring a hodnocení s ohledem na požadavky prĤbČžného „on-going“ hodnocení).
x
Doporuþujeme využít výhod zkušeností MZe a SZIF z více než 5ti leté realizace programĤ. To znamená, že by se mČlo aktivnČ využít pouþení z administrativní praxe a dalších uživatelských prĤzkumĤ nebo jiných typĤ hodnocení pĜedcházejících nebo souþasných programĤ.
x
Jako doplnČní závČreþných doporuþení dodáváme, že by Ministerstvo mČlo zlepšit anglický pĜeklad NSPRV a PRV, než budou pĜedloženy Komisi. Tato doporuþení mají dvČ dimenze. Za prvé je dĤležité, aby byl pĜeklad v souladu se standardní terminologií používanou v politikách a naĜízeních EU pro rozvoj venkova, za druhé angliþtina nesmí rušit sledování textu þtenáĜem a porozumČní obsahu kapitol a oddílĤ.
x
KoneþnČ doporuþujeme zlepšení formálního rozvržení textu a prezentace NSPRV a PRV, aby mČly dokumenty náležitý profesionální vzhled.
Výsledky a doporuþení vyplývající z hodnocení Ex-ante byly v dalších etapách dokonþování programového dokumentu prĤbČžnČ zapracovávány do Programu rozvoje venkova, tzn. finální verze zohledĖuje závČry hodnocení Ex-ante.
44
3.4 Vliv pĜedcházejících programĤ a návaznost opatĜení PRV na opatĜení z pĜedcházejících programĤ 3.4.1 SAPARD Program SAPARD byl urþený pro deset kandidátských zemí a na základČ návrhu EK napomáhal kandidátským zemím pĜi Ĝešení konkrétních úkolĤ pĜi zavádČní acquis communautaire vztahujícímu se ke Spoleþné zemČdČlské politice (SZP), strukturálním zmČnám v jednotlivých zemČdČlských sektorech a na venkovČ. Vzhledem ke vstupu ýR do EU v roce 2004, nebyla již v tomto roce vyhlašována žádná kola pĜíjmu žádostí, tudíž ani kontrahovány další finanþní prostĜedky. Uzavírání smluv bylo ukonþeno k 31. 12. 2003. Proplácení finanþních závazkĤ ze všech kol pĜíjmu žádostí bude pokraþovat až do podzimu roku 2006. Poznatky a doporuþení z programu SAPARD využité pro koncipování Programu rozvoje venkova: Ze stĜednČdobého hodnocení programu SAPARD vyplynula celá Ĝada doporuþení jak na úrovni jednotlivých opatĜení, tak na úrovni celého programu. V obecné rovinČ bylo ze strany nezávislého hodnotitele doporuþeno, aby MZe stanovilo operativní úþinnost administrace programu jako strategickou prioritu a soustĜedilo se na zlepšování úþinnosti administrativních postupĤ. Dále bylo Ĝeþeno, že administrativní proces by mČl být maximálnČ zjednodušen (pĜedevším ve vztahu k podávání a posuzování žádostí ve kterých jde o nižší þástky) Mezi jinými, bylo dále doporuþeno snižování poþtu dnĤ nezbytných pro rozhodování, provádČní kontrol na místČ jen jedním kontrolorem a prošetĜování odchylek ve výkonnosti v rĤzných regionech a sjednání nápravy. KromČ doporuþení administrativní povahy bylo dále ýR doporuþeno, aby MZe zvláštČ pro opatĜení investiþního charakteru dobĜe identifikovalo a ovČĜilo potĜeby prvovýroby a soustĜedilo se na prioritní oblasti. Dále se diskutovala otázka velikosti farem a pĜístupu menších a stĜedních farem k programu; právČ tyto kategorie se ocitly v nevýhodČ oproti velkým podnikĤm. OpatĜení zamČĜená na zpracování a marketing zemČdČlských produktĤ by se mČla zamČĜit více na odvČtví která zpracovávají tržnČ diverzifikované produkty (zejména regionální speciality a ekologické produkty) a doplnit opatĜení o aktivity spojené se sledovatelností kvality produktĤ. V pĜípadČ pozemkových úprav byla vyjádĜena potĜeba využití zdrojĤ co nejrychleji a nejefektivnČji vzhledem k tomu, že pozemkové úpravy jsou zcela nezbytné pro rozvoj zemČdČlského sektoru. Pro opatĜení obnovy a rozvoje vesnic a infrastruktury se doporuþovalo zvýšení úsilí pro provádČní lepšího a peþlivého screeningu projektĤ, aby byly vybírány jen ty nejlepší projekty (v pĜípadČ vytváĜení pracovních míst byla upĜednostĖována podpora novým, malým a stĜedním podnikĤm), byla zvažována rizika úþinku mrtvé váhy a souþasnČ se zvýšilo zapojení obyvatel venkova do programu. U opatĜení orientovaných na diverzifikaci þinností se doporuþovalo užší zamČĜení na venkovský kontext, dĤkladné definování hierarchie cílĤ a jednoznaþný popis toho, jaké typy podpor jsou programem podporovány (napĜ. u obnovitelných zdrojĤ). Pro metody zemČdČlské produkce urþené k ochranČ ŽP a uchování krajiny bylo doporuþeno zvýšit informovanost v Ĝadách zemČdČlcĤ, zlepšit vzdČlávání administrativních pracovníkĤ a ukotvení agroenvironmentální politiky jako základního kamene strategie rozvoje venkova. KoneþnČ u opatĜení zamČĜených na profesní vzdČlávání by se mČlo zkvalitnit Ĝízení opatĜení, monitorovat a pĜipravit databáze realizovaných projektĤ, umožnit vzdČlávacím subjektĤm vČtší míru flexibility, zpracována analýza vzdČlávacích potĜeb a mČla by být zohlednČna situace na trhu odborného vzdČlávání. Na úrovni celého programu pak byla zmínČna potĜeba vycházet pĜi dalších strategických rozhodnutích o budoucích intervencích v zemČdČlském sektoru ze zkušeností naþerpaných v rámci programu SAPARD, dosažení vnČjší koherence s ostatními podporami v resortu MZe
45
i s podporami ostatních resortĤ, vybudování transparentní hierarchie cílĤ. Pozornost by mČla být vČnována rovnČž vyššímu zapojení malých a stĜedních podnikĤ, otázkám ochrany životního prostĜedí a vzdČlávání a rozvíjení lidských zdrojĤ. 3.4.2 OP Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství OP RVMZ je základní programový dokument 7, který byl schválen Evropskou komisí. OP umožĖuje þerpání prostĜedkĤ z fondĤ EU urþených pro podporu zemČdČlství, a to pro období 2004 až 2006. Celkem bude za toto období vyplaceno þeským zemČdČlcĤm, zpracovatelĤm, vlastníkĤm þi nájemcĤm lesĤ a rybáĜĤm pĜibližnČ 250 mil. EUR. Operaþní program Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství je zamČĜen pĜedevším na podporu investiþních akcí realizovaných v zemČdČlství, zpracování potravináĜských výrobkĤ, lesním a vodním hospodáĜství, rybáĜství a pĜi pozemkových úpravách. Cílem podpory je zajištČní vČtší konkurenceschopnosti zemČdČlství prostĜednictvím zvýšení produktivity práce, zvýšení pĜidané hodnoty a kvality zemČdČlských produktĤ, a tím i zvýšení pĜíjmĤ v zemČdČlství. Velice dĤležitým aspektem, který Operaþní program sleduje, je snižování a odstraĖování negativních vlivĤ zemČdČlské produkce na životní prostĜedí, ochrana vod a pĤdy pĜed zneþištČním ze zemČdČlských zdrojĤ a pĜíprava na metodu Leader. Implementace OP ZemČdČlství PĜi implementaci OP ZemČdČlství je plnČ využívána zkušenost s pĜedvstupním programem SAPARD a pĜi pĜípravČ i realizaci programu byla uplatnČna Ĝada doporuþení, která vyplynula ze stĜednČdobého hodnocení programu SAPARD. Nosnou prioritou celého OP ZemČdČlství se stala Priorita I. Podpora zemČdČlství, zpracování zemČdČlských produktĤ a lesnímu hospodáĜství, která v opatĜeních zamČĜených na zemČdČlství a potravináĜství navázala na pĜedvstupní program SAPARD. Finanþní prostĜedky urþené na tuto oblast jsou plynule þerpány a pĜedložené projekty pĜevyšují svými požadavky disponibilní finanþní prostĜedky. Oproti programu SAPARD byla novČ v rámci Priority I. do OP ZemČdČlství zaĜazena podpora do lesního hospodáĜství. Cílem bylo zlepšení hospodaĜení v lesích spojené s obnovou lesního potenciálu poškozeného pĜírodními kalamitami, podpora preventivních opatĜení proti pĜírodním kalamitám a opatĜení na zlepšování ekologické stability lesĤ. Zájem ze strany žadatelĤ je u tohoto opatĜení pĜedevším o podporu obnovy lesního potenciálu poškozeného pĜírodními kalamitami a požárem, o podporu na zavedení pĜíslušných ochranných opatĜení a o podporu na poĜízení strojĤ. Priorita II. Rozvoj venkova, rybáĜství a odborné vzdČlání též þásteþnČ navázala na pĜedvstupní program SAPARD. Doporuþení stĜednČdobého hodnocení programu SAPARD, aby podpora na pozemkové úpravy byla co nejvíce využívána s ohledem na skuteþnost, že pozemkové úpravy jsou nezbytné pro celkový rozvoj zemČdČlského sektoru, je naplĖováno. V rámci pĜíjmu žádostí byl vždy pĜevis požadavku nad disponibilními finanþními prostĜedky. Celé opatĜení Posílení pĜizpĤsobivosti a rozvoje venkovských oblastí, které zahrnuje kromČ pozemkových úprav, které mají v tomto opatĜení nejvČtší alokaci, i napĜíklad iniciativu spoleþenství LEADER+, je þerpáno až na nČkteré výjimky plynule. Priorita II. zahrnuje též podpory v oblasti odborného vzdČlávání. V neposlední ĜadČ je tĜeba zmínit oblast rybáĜství, která byla þásteþnČ podporována již v pĜedvstupním programu SAPARD. Podpora je zamČĜena zejména na výstavbu nových nebo rekonstrukci stávajících zpracovatelských zaĜízení, modernizaci nebo poĜízení nového technologického vybavení na zpracování ryb, 7
PodrobnČji ve ZprávČ o stavu zemČdČlství ýeské republiky za rok 2003. 46
zakládání producentských organizací, hledání nových odbytišĢ a chov vodních živoþichĤ. Zájem žadatelĤ o oblast rybáĜství byl díky rozšíĜení zpĤsobilých výdajĤ zvýšen, i když þerpání disponibilních finanþních prostĜedkĤ není úplnČ optimální. Zhodnocení výsledkĤ a dopadĤ celého Operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství v ýeské republice bude pĜedmČtem „ex-post“ hodnocení, které bude provedeno po skonþení proplácení projektĤ z OP ZemČdČlství. 3.4.3 Horizontální plán rozvoje venkova Horizontální plán rozvoje venkova ýR na období 2004 - 2006 (HRDP) je základní programový dokument schválený Evropskou komisí v kvČtnu roku 2004 pro poskytování podpory þeskému zemČdČlství a venkovskému prostoru z prostĜedkĤ EU, resp. ze záruþní sekce EZOZF. Celková finanþní alokace pĜidČlená na program HRDP je 678,5 mil. EUR, z toho 542,8 mil. EUR z EU. Prioritou HRDP je „Trvale udržitelný rozvoj zemČdČlství, venkova a jeho pĜírodních zdrojĤ“. Cílem HRDP je, mimo jiné, podnČcovat proces nahrazování starších zemČdČlcĤ mladšími pomocí opatĜení PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti, pĜispČt k udržitelnému využití zemČdČlské pĤdy a ke stabilizaci venkovské populace prostĜednictvím opatĜení MénČ pĜíznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními, zpomalení odtoku vody z krajiny, snížení vodní a vČtrné eroze pĤdy, podpora ekologické stability krajiny a zachování a zvýšení biologické rĤznorodosti na zemČdČlsky využívané pĤdČ pomocí Agroenvironmentálních opatĜení, zmČna struktury zemČdČlských farem s cílem zajištČní jiných pĜíjmĤ formou diverzifikace jejich aktivit a snížení výmČry zemČdČlsky obdČlávaných pĤd pomocí opatĜení Lesnictví a zakládání skupin zemČdČlských výrobcĤ a jejich sdružení za úþelem spoleþného odbytu zemČdČlských výrobkĤ a zvyšování pĜidané hodnoty spoleþné produkce prostĜednictvím opatĜení Zakládání skupin výrobcĤ. V roce 2005 bylo žadatelĤm v ýR v rámci opatĜení programu HRDP skuteþnČ vyplaceno cca 6,071 mld. Kþ (tj. cca 4 856 mil. Kþ z EZOZF). Vyplacení dotace probČhlo u opatĜení LFA (cca 3 107 mil. Kþ), u opatĜení AEO (cca 2 928 mil. Kþ) a u opatĜení Lesnictví (cca 36 mil. Kþ). Celkem bylo v rámci programu HRDP za období 2004 - 2005 vyplaceno žadatelĤm cca 8,143 mld. Kþ, z toho cca 2,072 mld. Kþ v roce 2004 a cca 6,071 mld. Kþ v roce 2005. Na žádosti podané v roce 2004 bylo k 31. 12. 2005 vyplaceno celkem cca 5,684 mld. Kþ a na žádosti podané v roce 2005 bylo k 31. 12. 2005 celkem vyplaceno cca 2,459 mld. Kþ. V roce 2004 byla realizována tĜi opatĜení „MénČ pĜíznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními“, Agroenvironmentální opatĜení a opatĜení Lesnictví, od roku 2005 byla spuštČna opatĜení „PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti“ a „Zakládání skupin výrobcĤ“, pro které bylo vydáno pĜíslušné naĜízení vlády. OpatĜení „Technická pomoc“ nebylo do konce roku 2005 spuštČno. Vyhodnocení dopadu jednotlivých opatĜení V roce 2005 bylo realizováno pČt opatĜení v rámci HRDP a to PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti, MénČ pĜíznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (LFA), Agroenvironmentální opatĜení (AEO), opatĜení Lesnictví a Zakládání skupin výrobcĤ. Na základČ tČchto opatĜení vznikl þeským zemČdČlcĤm nárok na dotace v celkové výši cca 6 231,2 mil. Kþ.
47
PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti Nejvíce žádostí bylo na toto opatĜení v roce 2005 podáno v regionu Jihovýchod, a to 81 žádostí na plochu 4 904 ha. NejménČ žádostí bylo v regionu Moravskoslezsko, kde bylo podáno 9 žádostí na plochu 512 ha. Z celkového poþtu žadatelĤ bylo ve vČkové skupinČ 55 – 60 let 74,4 % ze všech žadatelĤ a ve vČkové skupinČ 60 - 65 let bylo z celkového poþtu 25,6 % žadatelĤ. MénČ pĜíznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (LFA) Od roku 2005 mohli žadatelé v rámci tohoto opatĜení poprvé vstupovat do novČ vymezených oblastí s environmentálními omezeními. NejvČtší objem finanþních prostĜedkĤ v roce 2005 plynul prostĜednictvím opatĜení na podporu hospodaĜení v LFA do regionĤ s nejvČtší plochou podhorských a horských oblastí a nejménČ do úrodného regionu StĜední ýechy a do nejmenšího Moravskoslezského regionu. Nárok na dotace, který vznikl zemČdČlcĤm v jednotlivých regionech NUTS 2, je závislý na pĤdních, klimatických a ostatních výrobních podmínkách v tČchto regionech, na možnostech realizovat AEO a na dostatku ploch vhodných k zalesnČní. Podpory na opatĜení „MénČ pĜíznivé oblasti“ jsou vypláceny na travní porosty, mají nejen charakter ekonomicko - sociálních podpor, smČĜujících k udržení pĜíjmové stability zemČdČlcĤ hospodaĜících v horších pĜírodních podmínkách, ale také povahu restrukturalizaþního opatĜení, které podporuje chov skotu a dalších zvíĜat, využívajících travní porosty. Agroenvironmentální opatĜení (AEO) V rámci HRDP se jedná o opatĜení s nejvČtším objemem finanþních prostĜedkĤ poskytovaných do zemČdČlství. Celkový objem dotací v rámci AEO dosáhl v roce 2005 þástky 3 297 mil. Kþ. OpatĜení zahrnuje þtyĜi podopatĜení. PodopatĜení A – postupy šetrné k životnímu prostĜedí umožnilo dotace ve výši 379 mil. Kþ, podopatĜení B - ošetĜování travních porostĤ þástku 1 887 mil. Kþ, C - péþe o krajinu þástku 1 031 mil. Kþ a D – osevní postup v ochranných zónách jeskyní þástku 26 tis. Kþ. AEO byla v roce 2005 realizována na celkové ploše 1 168 tis. ha. Z podopatĜení byl nejvČtší zájem o ošetĜování travních porostĤ, které bylo uplatnČno na 61 % celé plochy realizovaných AEO. Zonální podopatĜení Osevní postup v ochranných zónách jeskyní bylo sice realizováno pouze na ploše 48,26 ha, je to však pĜibližnČ 25 % z plochy, pro kterou je toto podopatĜení urþené. PodopatĜení „Postupy šetrné k životnímu postĜedí“ bylo realizováno v roce 2005 na ploše 241 tis. ha a organizacím, které realizovaly toto podopatĜení vznikl nárok na dotaci ve výši 379 mil. Kþ. Toto podopatĜení se skládá ze dvou titulĤ, a to Ekologické zemČdČlství (EZ) a od roku 2005 novČ zaĜazeného titulu Integrované systémy pČstování ovoce nebo révy vinné (IP). EZ a je v nejvČtším rozsahu realizováno v regionech s vysokým podílem travních porostĤ na zemČdČlské pĤdČ. Naopak v úrodných regionech StĜední ýechy a Jihovýchod je opatĜení realizováno na menších plochách, pĜevážnČ však ve vČtší intenzitČ. V oblasti podpory rozvoje ekologického zemČdČlství nedošlo k výraznému nárĤstu registrovaných ploch ekologicky obhospodaĜovaných vinic, zeleniny a ovoce, ani registrovaných ploch orné pĤdy, i když strategie nastavení výše podpor smČĜovala na cíl zvýšení rozsahu tČchto ploch. Titul IP je rozdČlen na dva programy IP – ovoce a IP – vinná réva. IP – ovoce není vázána na konkrétní oblast a pČstitelé pocházejí z celé ýR, nejvíce jich je v regionu Severovýchod a nejménČ v regionu Moravskoslezsko. IP vinné révy je pochopitelnČ soustĜedČna do vinaĜských oblastí Jihovýchodního regionu. Celkový nárok na dotace v roce 2005 na podopatĜení OšetĜování travních porostĤ na ploše 713 tis. ha byl 1 887 mil. Kþ. Nejvíce dotací i nejvČtší plocha, více než jedna þtvrtina, pĜipadá na region Jihozápad. NejvČtší prĤmČrná dotace 3 120 Kþ na 1 ha byla dosažena v regionu
48
Severozápad. NejménČ, pouze 7 %, se na podopatĜení podílí region StĜední ýechy. Z porovnání celkového poþtu dotovaných hektarĤ (713 tis. ha) a rozsahu disponibilních ploch TTP v ýR (882 tis. ha v roce 2005) vyplývá, že toto podpĤrné opatĜení se týkalo pĜibližnČ 81 % veškerých TTP v ýR. OpatĜení tedy pĤsobí výraznČ celoplošnČ a smČĜuje k minimalizaci aplikací pesticidĤ a prĤmyslových hnojiv. To znamená, že ekologický efekt tohoto opatĜení je zĜetelný. PodopatĜení Péþe o krajinu obsahuje nČkolik dotaþních titulĤ, které mohou být realizovány jak v úrodných oblastech, tak i v LFA. Proto plošné využívání ani objem obdržených dotací regionĤ, „nekopíruje“ rozsah LFA v regionu tak jako u vČtšiny ostatních opatĜení. Zájem o podopatĜení Péþe o krajinu byl témČĜ dvojnásobný oproti oþekávání. PodopatĜení Péþe o krajinu se skládá z šesti titulĤ, ze kterých byl nejvíce, pĜibližnČ z 85 %, využíván titul meziplodiny. Titul „meziplodiny“ má výrazný protierozní efekt a meziplodiny byly zasety na více než 192 tis. ha o. p. PodopatĜení Péþe o krajinu bylo realizováno na ploše cca 214 tis. ha, což je cca 18 % z plochy realizovaných AEO. Lesnictví OpatĜení Lesnictví bylo v roce 2005 realizováno na celkové ploše 661 ha, z toho podopatĜení ZalesĖování zemČdČlské pĤdy na 658 ha. Dále bylo realizováno podopatĜení Založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin na 15 ha. CelkovČ byly pĜidČleny dotace ve výši 55 721,7 tis. Kþ. Pro rok 2005 byly plánované dotace na HRDP ve výši 6 491 mil. Kþ. Zakládání skupin výrobcĤ Na opatĜení ZSV bylo podáno v roce 2005 celkem 24 kombinovaných žádostí (jedna žádost mĤže obsahovat více komodit). Celkem byly podány žádosti na 54 komodit. Výše dotace v rámci uvedených žádostí bude stanovena na základČ doložené výše finanþní hodnoty obchodované produkce jednotlivých skupin výrobcĤ. Nejvíce žádostí bylo podáno pro odbyt jateþných zvíĜat, a to celkem 28 (z toho 9 žádostí na jateþný skot, 15 na jateþná prasata a 4 na jateþnou drĤbež). Dále bylo podáno 12 žádostí na obiloviny, 11 žádostí na olejniny a 3 žádosti na brambory. Jak vyplývá z poþtu podaných žádostí, bylo v roce 2005 založeno 24 nových skupin výrobcĤ (s maximální výší dotace cca 72 mil. Kþ), což lze považovat za odpovídající schválené alokaci finanþních prostĜedkĤ na období 2004 – 2005 na toto opatĜení. Poznatky a doporuþení vzešlé z programu HRDP Vzhledem ke zkrácenému programovému období 2004 - 2006 se neprovádí stĜednČdobé hodnocení Horizontálního plánu rozvoje venkova, ale z dosavadní administrace a implementace programu HRDP vyplynula Ĝada doporuþení na úrovni jednotlivých opatĜení i na úrovni celého programu. V rámci jednotlivých opatĜení je nezbytné zlepšit informovanost potenciálních žadatelĤ o jednotlivých podmínkách opatĜení, zjednodušit administrativní procesy a zajistit plynulejší a rychlejší vyplácení podpor. Dále je nezbytné zajistit vČtší flexibilitu navrhovaných opatĜení v národních pĜedpisech. Na úrovni celého programu je nezbytné zajistit koherenci s ostatními podporami v rámci MZe a také s podporami poskytovanými ostatními resorty (pĜevážnČ MŽP) v rámci jejich dotaþních programĤ. 3.4.4 LEADER PĜestože iniciativa LEADER+ Evropského spoleþenství není v letech 2000 - 2006 pro ýeskou republiku pĜístupná, zaþala se, vzhledem k dĤležitosti uplatĖování tohoto principu v rozvoji
49
venkova, ýeská republika na aplikaci tohoto pĜístupu v dalším období (2007 - 2013) pĜipravovat s pĜedstihem, a již v prĤbČhu uplynulých let vytváĜela pro mikroregiony a postupnČ vznikající místní akþní skupiny finanþní i organizaþní podmínky pro rozvoj jejich þinnosti a osvojování si potĜebných schopností. Metody Leader bylo využito v tČchto programech: A. Národní programy Program obnovy venkova Program LEADER ýR - Ministerstvo zemČdČlství
B. Programy s podporou EU PĜedvstupní program SAPARD (2000 - 2006) Operaþní program Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství – podopatĜení 2.1.4 Rozvoj venkova (podopatĜení typu Leader +) C. Shrnutí dosavadních zkušeností s aplikací metody Leader Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova zvlášĢ dobrou metodou, neboĢ vedou k pozitivním efektĤm, plynoucím ze spojení rĤzných subjektĤ, které ve venkovském prostoru pĤsobí. Místní akþní skupiny, využívající principu Leaderu, nejsou protikladem k místní samosprávČ, ale vhodnČ ji doplĖují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a pĜispívají i k rozvoji zemČdČlství a péþi o pĜírodu a krajinu. ýeská republika má svá specifika, daná historickým vývojem, strukturou sídel, hustotou osídlení a komunikací a charakterem místní ekonomiky. Výrazným specifikem je také socioekonomická struktura populace na venkovČ, která je poznamenána pováleþnými spoleþensko-politickými zmČnami a pĜesídlováním obyvatelstva, stárnutím obyvatelstva na
50
venkovČ, rozpadem zemČdČlské velkovýroby, promČnami pĜímČstského venkova a v poslední dobČ prohlubováním rozdílĤ mezi venkovskými a mČstskými oblastmi. Významné jsou také mnohaleté zkušenosti obcí, svazkĤ obcí a místních akþních skupin s programováním rozvoje a s pĜípravou a realizací projektĤ (POV, SAPARD, LEADER ýR, OP Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství). Pro þinorodý rozvoj místních akþních skupin je nutná vzájemná podpora, prostĜednictvím vzájemné informovanosti jak pasivní (internet – vytvoĜení portálu MAS), tak i aktivní (semináĜe, pracovní jednání, spoleþné spoleþenské akce). MAS je nutno nauþit orientovat se i na jiné možné zdroje, napĜ. soukromé zdroje z území MAS, grantové programy krajĤ aj. Je tĜeba vytvoĜit systém systematického vzdČlávání þlenĤ MAS v oblasti managementu a administrativy, výbČru projektĤ, práce s veĜejností, monitoringu projektĤ apod. Pozitivním poznatkem z programĤ, které dosud využívaly metody Leader, je skuteþnost, že místní akþní skupiny si plnČ uvČdomují nezbytnost vytváĜení zásobníkĤ kvalitních projektĤ, v zájmu využití a náležitého zhodnocení místních specifik jako pĜípravy na nové programovací období EU 2007 - 2013 a reálné využití Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova jako nástroje Spoleþné zemČdČlské politiky EU. I pĜes krátkodobé zkušenosti s metodou Leader v ýeské republice je možno uvést, že dosavadní výsledky ukázaly na její jedineþnost a mimoĜádný pĜínos pro rozvoj venkovských mikroregionĤ. V podmínkách ýeské republiky, kde dosud mnohdy pĜetrvává zpĤsob myšlení, orientovaný na nČkdejší centrální Ĝízení s cíleným omezením místních a individuálních iniciativ, je tato nová metoda výrazným inovaþním prvkem, který na místní úrovni poskytuje dostateþný prostor pro aktivní zapojení všech venkovských subjektĤ do rozvoje mikroregionu, vþetnČ pĜenesení odpovČdnosti za výsledky této þinnosti na místní úroveĖ. Již v prĤbČhu prvních dvou let aplikace metody Leader v ýeské republice lze zaznamenat živý zájem o implementaci této metody na venkovČ, který dále roste. Z nČkolika desítek funkþních místních akþních skupin, z nichž je v souþasné dobČ ve stávajících programech LEADER ýR a LEADER + zapojeno a vyškoleno 29 akþních skupin, desítky dalších jsou ustaveny a vytváĜejí své rozvojové zámČry. Pro pĜíjem prostĜedkĤ pro rozvoj venkova ze zdrojĤ NR (ES) 1698/2005 metodou LEADER bude pĜipraveno dostateþné množství místních akþních skupin. PĜedpokládá se, že v r. 2006 bude v programech LEADER aktivnČ zapojeno 36 MAS a 60-70 MAS bude pĜipraveno k úþasti v ose IV od roku 2007. 3.4.5 Návaznost opatĜení z pĜedcházejících programových období OpatĜení/podopatĜení pĜedcházejícího programu Modernizace zemČdČlských podnikĤ 1.1 Investice do zemČdČlského majetku (OP) Investice do lesĤ 1.3 Lesní hospodáĜství (OP) PĜidávání hodnoty zemČdČlským 1.2 Zlepšení zpracování zemČdČlských výrobkĤ a a potravináĜskýcm produktĤm jejich marketing (OP) Pozemkové úpravy 2.1.1 Pozemkové úpravy (OP, SAPARD) Seskupení producentĤ Zakládání skupin výrobcĤ (HRDP) Odborné vzdČlávání a informaþní þinnost 2.2 Odborné vzdČlávání (OP) Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ 1.1.1 Investice do zemČdČlského majetku am podpora mladým zaþínajícím zemČdČlcĤm(OP) PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti (HRDP) Využívání poradenských služeb OpatĜení je nové Platby za pĜírodní znevýhodnČní poskytované MénČ pĜíznivé oblasti a oblasti s ekologickými v horských oblastech a platby poskytované omezeními (HRDP) v jiných znevýhodnČných oblastech Název opatĜení PRV 2007- 2013
51
OpatĜení/podopatĜení pĜedcházejícího programu Platby v rámci Natury 2000 a Rámcové smČrnice OpatĜení je nové pro vodní politiku 200/60/ES (WFD) Agroenvironmentální opatĜení Agro-environmentální opatĜení (HRDP) ZalesĖování zemČdČlské pĤdy Lesnictví (HRDP) Platby v rámci Natury 2000 v lesích OpatĜení je nové Lesnicko-environmentální platby OpatĜení je nové Obnova lesního potenciálu po kalamitách a OpatĜení je nové podpora spoleþenských funkcí lesĤ Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy Diverzifikace zemČdČlských aktivit (OP) Podpora zakládání podnikĤ a jejich rozvoje 2.2 SAPARD Podpora cestovního ruchu 2.2 SAPARD 2.1.5 Diverzifikace zemČdČlských aktivit a aktivit blízkých zemČdČlství Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a 2.1.a),b) SAPARD služby Ochrana a rozvoj dČdictví venkova OpatĜení je nové VzdČlávání a informace OpatĜení je nové (þásteþnČ navazuje na 2.2. odborné vzdČlávání – OP) OSA IV LEADER 2.1.4. LEADER+ (OP), LEADER ýR
Název opatĜení PRV 2007- 2013
52
4
ODģVODNċNÍ ZVOLENÝCH PRIORIT S OHLEDEM NA STRATEGICKÉ POKYNY SPOLEýENSTVÍ A NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE VENKOVA
4.1 Strategické pokyny Spoleþenství pro rozvoj venkova, Národní strategický plán ûeské republiky na období 2007 - 2013 a jejich reflexe v Programu rozvoje venkova Strategické pokyny spoleþenství pro rozvoj venkova stanovují oblasti dĤležité pro naplĖování priorit Spoleþenství, zejména ve vztahu k göteborským cílĤm udržitelnosti a k obnovené lisabonské strategii pro hospodáĜský rĤst a zamČstnanost. Oblastí, jež pĜispívá k naplĖování lisabonských a göteborských cílĤ, je snaha o Zlepšování konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví (k zajištČní konkurenceschopnosti by mČly být priority dle Strategických pokynĤ orientovány na pĜenos znalostí a inovací v potravinovém ĜetČzci, a dále na investice do fyzického a lidského kapitálu). V rámci Programu rozvoje venkova je navržena sada opatĜení v rámci osy I, zamČĜená na posílení konkurenceschopnosti zemČdČlských a potravináĜských výrob, modernizaci hospodáĜství, zvyšování pĜidané hodnoty a realizaci pozemkových úprav. V ýR bude podporován pĜenos znalostí, modernizace a inovace pĜi produkci potravin, se zamČĜením zvláštČ na malé a stĜední podniky a dále investice v prioritních sektorech s cílem definovaným Strategickými pokyny Spoleþenství, tj. restrukturalizace zemČdČlství, zvýšení konkurenceschopnosti zemČdČlských subjektĤ a stabilizace pracovních míst na venkovČ jako pĜíspČvek osy I k Lisabonské strategii. Relevantní priority PRV: Priorita 1.1 Modernizace, inovace a kvalita Priorita 1.2 PĜenos znalostí
Zlepšování životního prostĜedí a krajiny - za úþelem zlepšování stavu životního prostĜedí a krajiny by priority mČly být smČĜovány na biologickou rozmanitost a zachování systémĤ zemČdČlství a lesnictví s vysokou pĜidanou hodnotou, ochranu vody, a zmírĖování zmČn klimatu Program rozvoje venkova pĜispívá ke zlepšování stavu životního prostĜedí a krajiny realizací agroenvironmentálních opatĜení, opatĜení podpory hospodaĜení v ménČ pĜíznivých oblastech a opatĜení Natura 2000. Tato opatĜení se osvČdþila i v minulém plánovacím období, v HRDP. ZmírĖování dopadĤ klimatických zmČn bude uskuteþĖováno pĜedevším prostĜednictvím lesnických opatĜení a zalesĖováním zemČdČlské pĤdy v rámci osy II. Relevantní priority PRV: Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemČdČlských a lesnických systémĤ s vysokou pĜidanou hodnotou a tradiþních zemČdČlských krajin Priorita 2.2 Ochrana vody a pĤdy Priority 2.3 ZmírĖování klimatických zmČn
Kvalita života ve venkovských oblastech a podpora diverzifikace - k udržení kvality života a podpoĜe diverzifikace by mČly být realizovány takové priority, jejichž cílem bude tvorba nových pracovních míst v netradiþních odvČtvích na zajištČní náhrady za oþekávané úbytky pracovních pĜíležitostí v zemČdČlství a potravináĜském sektoru a zkvalitĖování venkovské infrastruktury.
53
Program rozvoje venkova posiluje atraktivitu venkova k životu vþetnČ zlepšení podmínek pro hospodáĜský rĤst realizací opatĜení zamČĜených pĜevážnČ na diverzifikaci ekonomických (nezemČdČlských) aktivit, zlepšování kvality života na venkovČ, vzdČlávání a rozšiĜování využití informaþních a komunikaþních technologií a dále pak zlepšení kvality života zvýšením povČdomí o pĜírodních a kulturních hodnotách prostĜedí a jejich obnovou a rehabilitací. Relevantní priority PRV: Priorita 3.1 Tvorba pracovních pĜíležitostí a podpora využívání OZE Priorita 3.2 Podmínky rĤstu a kvalita života na venkovČ Priorita 3.3 VzdČlávání
Budování místních kapacit pro zamČstnanost a diverzifikaci - k uspokojivému budování místních kapacit by mČly být realizovány priority, orientované na zlepšení Ĝízení a uvolnČní místního potenciálu. Program rozvoje venkova umožĖuje budovat místní kapacity zejména prostĜednictvím vytváĜení místních partnerství z rĤzných oblastí spoleþenského života, pĜípravou místních rozvojových strategií a jejich následnou realizací. Integrovaný pĜístup pomĤže chránit a rozšiĜovat místní pĜírodní a kulturní dČdictví, zvyšovat povČdomí o ochranČ životního prostĜedí, podporovat výrobu specialit, cestovní ruch, obnovitelné zdroje a energii a investovat do nich. Relevantní priority PRV: Zlepšení Ĝízení a mobilizace pĜirozeného vnitĜního rozvojového potenciálu venkovských oblastí
4.2 PĜedpokládané dopady Programu podle hodnocení ex-ante a zvolených priorit Prof. Ing. František StĜeleþek, CSc., Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., konzultant Morten Kvistgaard, Dánsko. Program rozvoje venkova dává velké možnosti všem potenciálním pĜíjemcĤm. Okruh potenciálních pĜíjemcĤ je velmi široký. Pozitivní efekt lze oþekávat od každého programu, který bude úspČšnČ realizován a vyjde z dobrého podnikatelského zámČru. Realizované programy prohloubí rozdíly mezi úspČšnými žadateli a tČmi, kteĜí se k programĤm nedostali. Jednotlivá opatĜení lze hodnotit z hlediska þasovosti jejich dopadĤ (zda daná opatĜení budou pĤsobit pouze krátkodobČ, nebo naopak jejich pĤsobení bude dlouhodobé). Mezi opatĜení pĤsobících dlouhodobČ rozhodnČ patĜí opatĜení investiþního charakteru jako modernizace zemČdČlského hospodáĜství, podpora zpracování a využití biomasy. Dlouhodobý charakter mají i opatĜení zvyšující hospodáĜskou hodnotu pĤdy, lesĤ a životního prostĜedí. K tČmto opatĜením rozhodnČ patĜí pozemkové úpravy, zvyšování hospodáĜské hodnoty lesĤ, první zalesĖování zemČdČlské pĤdy, zmČna druhové skladby lesĤ a další. Také v oblasti rozvoje venkova lze mezi dlouhodobČ pĤsobící dopady spatĜovat u opatĜení obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby, diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy a další. Je zĜejmé, že každé z tČchto opatĜení má svĤj horizont a usilovat o naprostou nadþasovost není asi rozumné. DĤležité však je, že tato opatĜení vytváĜejí dobrý základ pro dlouhodobý pozitivní rozvoj. NČkterá opatĜení však mohou ve své podstatČ pĤsobit antagonisticky jako napĜ. vliv modernizace zemČdČlských hospodáĜství, který mĤže vést ke snižování zamČstnanosti, výrazná podpora energie z obnovitelných zdrojĤ nemusí obstát v cenové konkurenci klasických paliv, nebo by mohla modernizace ovlivnit výši produkce, která je naopak omezována systémem národních kvót a limitĤ. 54
Vlastní kvantifikovaná hodnocení jednotlivých ukazatelĤ úspČšnosti Programu jsou uvedena v tabulkách pĜílohy þ. 14 v kapitole 6, kde lze sledovat dopady celého Programu na vybrané indikátory, jako jsou napĜíklad ekonomický vývoj, zamČstnanost, produktivita práce, biodiverzita a další.
55
5
INFORMACE O OSÁCH A OPATěENÍCH NAVRHOVANÝCH PRO KAŽDOU OSU A JEJICH POPIS, VýETNċ KONKRÉTNÍCH OVċěITELNÝCH CÍLģ A UKAZATELģ, KTERÉ UMOŽĕUJÍ MċěIT POKROK, ÚýINNOST A ÚýELNOST PROGRAMU
5.1 PĜehled os, priorit a opatĜení ýíslo opatĜení podle Název skupiny opatĜení/ opatĜení / podopatĜení Skupina Osa OpatĜení PodopatĜení opatĜení OSA I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví I. 1. OpatĜení zamČĜená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I. 1. 1. Modernizace zemČdČlských podnikĤ I. 1. 2. Investice do lesĤ I. 1. 3. PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm I. 1. 3. 1. PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm I. 1. 3. 2. Spolupráce pĜi vývoji nových produktĤ, postupĤ a technologií (resp. inovací) v potravináĜství I. 1. 4. Pozemkové úpravy I. 2. OpatĜení pĜechodná pro ýeskou republiku a ostatní nové þlenské státy EU I. 2. 1. Seskupení producentĤ I. 3. OpatĜení zamČĜená na podporu vČdomostí a zdokonalování lidského potenciálu I. 3. 1. Další odborné vzdČlávání a informaþní þinnost I. 3. 2. Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ I. 3. 3. PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti I. 3. 4. Využívání poradenských služeb OSA II – Zlepšování životního prostĜedí a krajiny II. 1. OpatĜení zamČĜená na udržitelné využívání zemČdČlské pĤdy II. 1. 1. Platby za pĜírodní znevýhodnČní poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodnČných oblastech II. 1. 2. Platby v rámci Natury 2000 a Rámcové smČrnice pro vodní politiku 200/60/ES (WFD) II. 1. 2. 1. Platby v rámci Natury 2000 na zemČdČlské pĤdČ II. 1. 2. 2. Rámcové smČrnice pro vodní politiku ES II. 1. 3. Agroenvironmentální opatĜení II. 1. 3. 1. Agroenvironmentální opatĜení - Postupy šetrné k životnímu prostĜedí (vþ.ekologického zemČdČlství a integrované produkce)) II. 1. 3. 2. Agroenvironmentální opatĜení - OšetĜování travních porostĤ II. 1. 3. 3. Agroenvironmentální opatĜení - Péþe o krajinu II 1. 4. Neproduktivní investice – ZmČna struktury krajiny II. 2. OpatĜení zamČĜená na udržitelné využívání lesní pĤdy II. 2. 1. ZalesĖování zemČdČlské pĤdy II. 2. 1. 1. První zalesnČní zemČdČlské pĤdy II. 2. 1. 2. Založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin pro energetické využití II. 2. 2. Platby v rámci Natury 2000 v lesích
56
ýíslo opatĜení podle Název skupiny opatĜení/ opatĜení / podopatĜení Skupina Osa OpatĜení PodopatĜení opatĜení II. 2. 2. 1. Zachování hospodáĜského souboru lesního porostu z pĜedchozího produkþního cyklu II 2. 3. Lesnicko-environmentální platby II. 2. 3. 1. Zlepšování druhové skladby lesních porostĤ II. 2. 4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora spoleþenských funkcí lesĤ II. 2. 4. 1. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádČní preventivních opatĜení II. 2. 4. 2. Neproduktivní investice v lesích OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáĜství venkova III. 1. OpatĜení k diverzifikaci hospodáĜství venkova III. 1. 1. Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy III. 1. 2. Podpora zakládání podnikĤ a jejich rozvoje III. 1. 3. Podpora cestovního ruchu III. 2. OpatĜení ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III. 2. 1. Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby III. 2. 2. Ochrana a rozvoj dČdictví venkova III. 3. OpatĜení týkající se vzdČlávání a informování hospodáĜských subjektĤ, pĤsobících v oblastech, na nČž se vztahuje osa III III. 3. 1. VzdČlávání a informace OSA IV – Leader IV. 1. Implementace místní rozvojové strategie IV. 1. 1. Konkurenceschopnost IV. 1. 2. Životní prostĜedí / obhospodaĜování území IV. 1. 3. Kvalita života / diverzifikace IV. 2. Realizace projektĤ spolupráce IV. 2. 1. Spolupráce IV. 3. Provoz místních akþních skupin IV. 3. 1. Provoz, získávání dovedností, animace
5.2 Popis opatĜení 5.2.1
OSA I - ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMċDċLSTVÍ A LESNICTVÍ Osa I je zamČĜena na podporu konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemČdČlské výrobČ a v navazujícím potravináĜství. Finanþní alokace na osu I þiní 22,39 % celkových prostĜedkĤ EZFRV. Prioritní oblastí je modernizace zemČdČlských podnikĤ, pozemkové úpravy a pĜidávání hodnoty zemČdČlských produktĤ, proto je na tyto úþely soustĜedČno nejvČtší množství finanþních prostĜedkĤ.
57
Tab. - Priority, cíle a opatĜení osy I Priorita Cíl
I.1. Modernizace, inovace a kvalita VytvoĜit silné zemČdČlsko-potravináĜské odvČtví, podniky, zavádČt inovace a zvýšit kvalitu produktĤ.
modernizovat
zemČdČlské % z osy 92,18 38,72 11,94 15,92 23,61 1,99
OpatĜení I.1.1 Modernizace zemČdČlských podnikĤ I.1.2 Investice do lesĤ I.1.3 PĜidávání hodnoty zemČdČlskýcm a potravináĜským produktĤm I.1.4 Pozemkové úpravy I.2.1. Seskupení producentĤ Priorita I.2 PĜenos znalostí Cíl VytvoĜit dynamické zemČdČlsko-potravináĜské prostĜedí, rozšíĜit vzdČlávání a % poradenství a snížit vČkový prĤmČr pracovníkĤ v zemČdČlství. z osy 7,82 OpatĜení I.3.1 Další odborné vzdČlávání a informaþní þinnost 1,49 I.3.2 Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ 1,99 I.3.3 PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti 1,99 I.3.4 Využívání poradenských služeb 2,35
Skupina OpatĜení I.1 – OpatĜení zamČĜená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I.1.1 Modernizace zemČdČlských podnikĤ Kód opatĜení: 121,124 Popis situace
OpatĜení vyplývá ze strategického cíle zlepšení konkurenceschopnosti zemČdČlství a svým zamČĜením je urþeno na podporu modernizace zemČdČlských podnikĤ, kde je nedostateþná úroveĖ investic, jak stavebních tak technologických, v rostlinné i živoþišné výrobČ. Tato skuteþnost je pĜíþinou zastarávání technologického vybavení zemČdČlských podnikĤ a také se odráží ve stavu zemČdČlských staveb, které ne vždy plnČ vyhovují moderním požadavkĤm welfare a ochrany životního prostĜedí. Nízká úroveĖ investic dále ovlivĖuje nákladovost a efektivitu zemČdČlské výroby, produktivitu, tvorbu pĜidané hodnoty a tím celkovou konkurenceschopnost zemČdČlské výroby. S ohledem na rostoucí tlak spotĜebitelĤ na bezpeþnost potravin a maximální ekologický pĜístup pĜi jejich produkci je jejím pĜedpokladem dobĜe vybavená primární výrobní základna v rámci zemČdČlské výroby. V programovacím období 2004 - 2006 byl obdobný typ podpory úspČšnČ poskytován v rámci Operaþního programu, opatĜení 1.1. Investice do zemČdČlského majetku. OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 26 a 29. Charakteristika opatĜení
Podpora je zamČĜena na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zemČdČlského podniku za úþelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Podpora se vztahuje na þinnosti související s produkcí, zpracováním nebo uvádČním na trh produktĤ uvedených v pĜíloze I. Smlouvy o založení ES.
58
Za úþelem zajištČní konkurenceschopného a perspektivního zemČdČlství jako celku a vytvoĜení potenciálu pro diverzifikaci zemČdČlských podnikĤ, resp. Ĝešení otázek rozvoje venkova, nebude ýeská republika omezovat zamČĜení opatĜení na vybrané sektory. Doba pro zachování úþelu podpory þiní 5 let. Cíle opatĜení
Zlepšení ekonomické výkonnosti podnikĤ prostĜednictvím lepšího využití produkþních. faktorĤ. Využívání tržních pĜíležitostí díky inovacím. Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovaþních procesĤ. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Projekt je realizován na území ýeské republiky, mimo území hl. mČsta Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
x x
projekt je v souladu s pĜíslušnou právní úpravou, pro financování projektu lze využít pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU,
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
x
x
x
ZemČdČlský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemČdČlskou výrobu jako soustavnou a samostatnou þinnost vlastním jménem, na vlastní odpovČdnost a za úþelem dosažení zisku (vþetnČ školních statkĤ). Podnikatelský subjekt, který je z pĜevážné vČtšiny vlastnČn zemČdČlskými prvovýrobci, a pĜedmČtem jeho þinnosti je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradnČ se zemČdČlskou výrobou a pĜi kterých se využijí prostĜedky nebo zaĜízení sloužící zemČdČlské výrobČ. Mladým zemČdČlcem se pro úþely zvýhodnČné výše podpory rozumí fyzická osoba, která v dobČ podání žádosti nedosáhla vČku 40 let a která provozuje zemČdČlskou výrobu jako soustavnou a samostatnou þinnost vlastním jménem, na vlastní odpovČdnost a za úþelem dosažení zisku
ZpĤsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na: investice do zemČdČlských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb – využití brownfield upĜednostĖováno), vþetnČ nezbytných manipulaþních ploch, pro živoþišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní, drĤbeže a vþelaĜství: x výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zaĜízení, x výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živoþišné výroby, x výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro objemná krmiva, investice do techniky a technologií pro živoþišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a drĤbeže, investice do zemČdČlských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb) pro rostlinnou výrobu, vþetnČ: i. výstavby þi rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby, ii. výstavby þi rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur, iii. nezbytných manipulaþních ploch. 59
investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu, vþetnČ poĜízení a obnovy závlahových zaĜízení, stavební a technologické investice do zpracování a využití zámČrnČ pČstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové úþely, vþetnČ nezbytných manipulaþních ploch, investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny, investice spojené s vývojem a aplikací nových zemČdČlských produktĤ postupĤ a technologií v rostlinné nebo živoþišné výrobČ (zpĤsobilé výdaje jsou hrazeny zemČdČlskému podnikateli, který aplikuje výsledky výzkumu a vývoje ve spolupráci s dalšími subjekty podílejícími se na tomto vývoji nebo výzkumu).
Forma a výše podpory
Dotace bude poskytnuta formou pĜíspČvku na vynaložené zpĤsobilé výdaje, a to maximálnČ do výše: 60 % zpĤsobilých výdajĤ na investice poĜízené mladými zemČdČlci v oblastech Natury 2000 nebo znevýhodnČných oblastech 50 % zpĤsobilých výdajĤ na investice poĜízené ostatními zemČdČlci v oblastech Natury 2000 nebo znevýhodnČných oblastech 50 % zpĤsobilých výdajĤ na investice poĜízené mladými zemČdČlci v jiných oblastech, než oblastech Natury 2000 nebo znevýhodnČných oblastech 40 % zpĤsobilých výdajĤ poĜízené ostatními zemČdČlci v jiných oblastech, než oblastech Natury 2000 nebo znevýhodnČných oblastech PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ýástka zpĤsobilých výdajĤ na jeden projekt þiní od 100 tis. Kþ do 30 mil. Kþ. Maximální výše podpory na jednoho pĜíjemce podpory þiní 90 mil. Kþ za období 2007 - 2013. I.1.2 Investice do lesĤ Kód opatĜení: 122,123,124,125 Popis situace
OpatĜení sleduje strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, zejména se zamČĜuje na podporu rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkonnosti lesnických podnikĤ, na restrukturalizaci lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prostĜedí v lesnictví. Podporované akce by mČly Ĝešit problematické oblasti, jako nízkou úroveĖ investic v lesnickém sektoru a zastaralé a technicky nevyhovující vybavení lesnických podnikĤ. Dále podpora napomáhá Ĝešit problémy spojené s nedostateþnou infrastrukturou v lesnictví. Na základČ zkušeností z implementace opatĜení 1.3. Lesní hospodáĜství v OP ZemČdČlství v programovacím období 2004 - 2006 se v rámci Osy I Programu rozvoje venkova i nadále podpoĜí opatĜení zamČĜená na investice do lesnických strojĤ a stavební investice do lesní infrastruktury. Navíc se podpora doplní o zvyšování hospodáĜské hodnoty lesĤ a technické vybavení pro finalizaci a pro tržní zhodnocení produktu v lesním hospodáĜství. OpatĜení pĜispČje k plnČní strategie Národního lesnického programu z roku 2001.
60
Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 27, 28, 29 a 30. Charakteristika opatĜení
Podpora umožní zvýšit efektivnost lesního hospodáĜství zvýšením hospodáĜské hodnoty lesĤ, tj. opatĜeními k zlepšení stavu lesních pĤd, prostĜednictvím lokálních opatĜení k úpravČ chemismu lesních pĤd vþetnČ hnojení pĜi obnovČ porostĤ, obnovou lesních porostĤ, zajištČním lesních porostĤ, zavádČním hospodáĜsky vhodnČjší dĜevinné skladby v souladu s legislativou (rekonstrukce), ochranou lesních porostĤ þi výchovou lesních porostĤ. ZároveĖ podpora bude smČĜovat ke zlepšení lesnické techniky, která v souþasné dobČ nesplĖuje požadavky moderních technologií a nejsou tak splnČny pĜedpoklady pro konkurenceschopné hospodaĜení. KonkrétnČ se jedná o poĜízení strojĤ a zaĜízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek a chodníkĤ, meliorací, hrazení bystĜin, retenþních nádrží, zaĜízení pro turistiku a strojĤ a zaĜízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostĤ a prvotní zpracování dĜíví ekologickými technologiemi. Také pĜispČje k vytváĜení a udržení stávajících malých provozĤ, které s sebou pĜinesou vytvoĜení pracovních míst pro nekvalifikované i kvalifikované pracovníky ve venkovských oblastech a zvýšení podílu lokálního zpracování dĜevní suroviny (dojde ke zkvalitnČní technického vybavení pro finalizaci a pro tržní zhodnocení produktu v lesním hospodáĜství). ZkvalitnČní lesnické infrastruktury podpoĜí racionalizaci a ekologizaci v lesním hospodáĜství. Doba pro zachování úþelu podpory þiní 5 let (netýká se zvýšení hospodáĜské hodnoty lesa). Cíle opatĜení
Zvýšení hospodáĜské hodnoty soukromých i obecních lesĤ, zvýšení diverzifikace a rozšíĜení tržních pĜíležitostí. Zlepšení zpracování a marketingu surovin. Zlepšení infrastruktury. Využívání tržních pĜíležitostí díky inovacím. Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovaþních procesĤ. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Projekt je realizován na území ýeské republiky, mimo území hl.mČsta Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
Projekt je v souladu s pĜíslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU, projekt obsahuje souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostĜedí, a to v pĜípadČ podpory: - úpravy chemismu lesních pĤd vþetnČ hnojení pĜi obnovČ porostĤ, - výstavby lesních cest, - výstavby, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy zaĜízení upravujících vodní režim v lesích. v pĜípadČ technického vybavení provozoven se podpora neposkytuje podnikĤm
61
v nesnázích. I.1.2.1. Zvyšování hospodáĜské hodnoty lesa Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 27 Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Fyzická nebo právnická osoba (vþetnČ školních statkĤ a školních polesí), obec nebo jejich sdružení, hospodaĜící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení; ZpĤsobilé výdaje
úprava chemismu lesních pĤd, vþetnČ hnojení pĜi obnovČ porostĤ, obnova lesních porostĤ, zajištČní lesních porostĤ, zavádČní hospodáĜsky vhodnČjší dĜevinné skladby v souladu (rekonstrukce), ochrana lesních porostĤ výchova lesních porostĤ.
s legislativou
Forma a výše podpory
Druh podpory: pĜímá nenávratná dotace. ZpĤsob financování: podílové financování. Výše podpory: sazba pĜi míĜe podpory 50 % zpĤsobilých výdajĤ (60 % zpĤsobilých výdajĤ v rámci oblastí Natury 2000) PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ZpĤsobilé výdaje, na které mĤže být poskytnuta podpora, jsou od 20 000 Kþ do 20 000 000 Kþ na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho pĜíjemce podpory mĤže být 60 000 000 Kþ v období 2007 - 2013.
I.1.2.2. Lesnická technika Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 27, 29 NaĜízení Komise 70/2001 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a stĜedním podnikĤm. Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Fyzická nebo právnická osoba (vþetnČ školních statkĤ a školních polesí), obec nebo jejich družení, hospodaĜící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení,
62
nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení; vþetnČ subjektĤ poskytující služby v lesnických þinnostech.
ZpĤsobilé výdaje
poĜízení strojĤ a zaĜízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek a chodníkĤ, meliorací, hrazení bystĜin, retenþních nádrží, zaĜízení pro turistiku a strojĤ a zaĜízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostĤ a prvotní zpracování dĜíví ekologickými technologiemi náklady spojené s vývojem a aplikací nových strojĤ a zaĜízení pro: budování a údržbu lesních cest stezek a chodníkĤ, meliorace, hrazení bystĜin, retenþních nádrží, budování a údržbu zaĜízení pro turistiku a strojĤ obnovu a výchovu lesních porostĤ prvotní zpracování dĜíví ekologickými technologiemi (náklady jsou hrazeny fyzické nebo právnické osobČ hospodaĜící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení, který aplikuje výsledky výzkumu a vývoje ve spolupráci s dalšími subjekty podílejícími se na tomto vývoji nebo výzkumu).
Forma a výše podpory
Druh podpory: pĜímá nenávratná dotace. ZpĤsob financování: podílové financování. Výše podpory: Malé podniky Region
StĜední podniky
2007-2010
2011-2013
2007-2010
60 %
60 %
50 %
2011-2013
50 % CZ 02 StĜední ýechy CZ 03 Jihozápad 56 % 50 % 46 % 40 % CZ 04 Severozápad 60 % 60 % 50 % 50 % CZ 05 Severovýchod 60 % 60 % 50 % 50 % CZ 06 Jihovýchod 60 % 60 % 50 % 50 % CZ 07 StĜední Morava 60 % 60 % 50 % 50 % CZ 08 Moravskoslezsko 60 % 60 % 50 % 50 % Míra podpory je stanovena na základČ rozhodnutí Komise þ. N 510/2006 schváleného dne 24.10.2006. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ZpĤsobilé výdaje, na které mĤže být poskytnuta podpora, jsou od 20 000 Kþ do 15 000 000 Kþ na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho pĜíjemce podpory mĤže být 30 000 000 Kþ v období 2007 - 2013.
63
I.1.2.3. Technické vybavení provozoven Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 28, 29 NaĜízení Komise 70/2001 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a stĜedním podnikĤm. Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Fyzické nebo právnické osoby podnikající v lesnictví nebo souvisejícím odvČtví, které mají ménČ než 10 zamČstnancĤ a jejichž roþní obrat je nižší než 2 mil. € (dle doporuþení Komise 2003/361/ES). V pĜípadČ investic spojených s vývojem nových technologií jsou pĜíjemcem podpory fyzické nebo právnické osoby podnikající v lesnictví, obec nebo jejich družení, hospodaĜící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení. ZpĤsobilé výdaje
poĜízení a modernizaci technologií (vþetnČ nehmotných investic), které umožní zpracování a využití zĤstatkové biomasy pro energetické a jiné úþely, vybudování, modernizaci malokapacitních venkovských provozĤ, které budou produkovat výrobky s vČtším podílem pĜidané hodnoty (vþetnČ nehmotných investic), náklady spojené s vývojem a aplikací nových lesnických produktĤ, postupĤ a technologií v malokapacitních venkovských provozech lesnické výroby a poĜízení technologií, které umožní zpracování a využití zĤstatkové biomasy pro energetické a jiné úþely (náklady jsou hrazeny fyzické osobČ nebo právnické osobČ hospodaĜící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení, který aplikuje výsledky výzkumu a vývoje ve spolupráci s dalšími subjekty podílejícími se na tomto vývoji nebo výzkumu).
Forma a výše podpory
Druh podpory: pĜímá nenávratná dotace. ZpĤsob financování: podílové financování. Výše podpory: Malé podniky Region CZ 02 CZ 03 CZ 04 CZ 05 CZ 06 CZ 07 CZ 08
StĜední ýechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod StĜední Morava Moravskoslezsko
StĜední podniky
2007-2010
2011-2013
2007-2010
2011-2013
60 %
60 %
50 %
50 %
56 % 60 % 60 % 60 % 60 % 60 %
50 % 60 % 60 % 60 % 60 % 60 %
46 % 50 % 50 % 50 % 50 % 50 %
40 % 50 % 50 % 50 % 50 % 50 %
Míra podpory je stanovena na základČ rozhodnutí Komise þ. N 510/2006 schváleného dne 24.10.2006. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ.
64
PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ZpĤsobilé výdaje, na které mĤže být poskytnuta podpora, jsou od 20 000 Kþ do 10 000 000 Kþ na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho pĜíjemce podpory mĤže být 20 000 000 Kþ v období 2007 – 2013. I.1.2.4. Lesnická infrastruktura Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 30 Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Fyzická nebo právnická osoba (vþetnČ školních statkĤ a školních polesí), obec nebo jejich sdružení, hospodaĜící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení ZpĤsobilé výdaje
výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy lesních cest nad 2 m šíĜe, vþetnČ souvisejících objektĤ, výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy zaĜízení upravujících vodní režim v lesích, vþetnČ souvisejících objektĤ, výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy ostatních infrastrukturních objektĤ a zaĜízení sloužících lesnímu hospodáĜství.
Forma a výše podpory
Druh podpory: pĜímá nenávratná dotace. ZpĤsob financování: podílové financování. Výše podpory: 100 % zpĤsobilých výdajĤ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ZpĤsobilé výdaje, na které mĤže být poskytnuta podpora, jsou od 60 000 Kþ do 20 000 000 Kþ na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho pĜíjemce podpory mĤže být 60 000 000 Kþ v období 2007 - 2013. I.1.3 PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm Kód opatĜení: 123, 124 Popis situace
OpatĜení navazuje na strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti zemČdČlskopotravináĜského odvČtví, zejména se zamČĜuje na podporu výkonnosti zpracovatelských podnikĤ, dále na rozvoj nových odbytišĢ pro zemČdČlské produkty, podporu marketingu zemČdČlských výrobkĤ, rozvoje inovací v rámci zemČdČlsko–potravináĜské výroby, a to spoluprací se subjekty podílejícími se na výzkumu a vývoji. Podporované akce by mČly Ĝešit problematické oblasti jako je nízká produktivita práce, nízký stupeĖ inovací, nízký podíl
65
produkce s vyšší pĜidanou hodnotou a nedostateþná úroveĖ finalizace produktĤ vþetnČ marketingového zamČĜení. V programovacím období 2004 - 2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Operaþního programu ZemČdČlství, opatĜení 1.2. Zlepšení zpracování zemČdČlských výrobkĤ a jejich marketing. Podpora byla zamČĜena na stavební a technologické investice do potravináĜství. Finanþní prostĜedky tohoto opatĜení se þerpaly v plné výši finanþního plánu programu a poptávka byla vČtší než disponibilní zdroje. Vzhledem ke zkušenostem z implementace Operaþního programu bylo toto opatĜení pĜejato v rámci Osy I do Programu rozvoje venkova. OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 28 a 29. Charakteristika opatĜení
Podpora je zamČĜena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, a/nebo uvádČní na trh, a/nebo vývoje nových produktĤ, procesĤ a technologií vztažených k produktĤm uvedeným v PĜíloze I Smlouvy o založení ES (s výjimkou produktĤ rybolovu) a dodržují standardy ES vztahující se k dotyþné investici. Investice zlepšují celkovou výkonnost podniku a pĜispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti zemČdČlskopotravináĜského odvČtví. Za úþelem zajištČní konkurenceschopného a perspektvivního zemČdČlsko-potravináĜském odvČtví jako celku, resp. Ĝešení otázek rozvoje venkova, nebude ýeská republika omezovat zamČĜení opatĜení na vybrané sektory. Pokud jde o investici provádČnou za úþelem splnČní standardĤ ES, mĤže být podpora poskytnuta pouze na investice, které provádČjí drobné podniky za úþelem splnČní novČ zavedených standardĤ ES. V takovém pĜípadČ lze pro splnČní uvedených standardĤ poskytnout odklad v délce nejvýše 36 mČsícĤ ode dne, kdy se standard stane pro podnik závazným. Doba pro zachování úþelu podpory þiní 5 let. Cíle opatĜení
Zlepšení zpracování a marketingu surovin a výrobkĤ (popĜ. produktĤ). Využívání tržních pĜíležitostí díky inovacím. Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovaþních procesĤ. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Projekt je realizován na území ýeské republiky, mimo území hl.mČsta Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
Projekt je v souladu s pĜíslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU, soulad s normami Spoleþenství použitelnými pro dotyþné investice, provádČt investice za úþelem dodržování novČ zavedených norem Spoleþenství mohou pouze mikropodniky a odklad k této normČ lze poskytnout v délce nejvýše 36 mČsícĤ
66
ode dne, kdy se norma stane pro podnik závaznou. I.1.3.1. PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 28. Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Výrobce potravin nebo surovin urþených pro lidskou spotĜebu, který splĖuje definici drobného, malého nebo stĜedního podniku, popĜ. má ménČ než 750 zamČstnancĤ nebo obrat nepĜesahující korunový ekvivalent þástky 200 mil. EUR. PodpoĜit lze výrobce potravin nebo surovin urþených pro lidskou spotĜebu, které definuje zákon þ. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, nebo zákon þ. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinaĜství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zároveĖ jsou uvedeny v PĜíloze I Smlouvy o založení ES, s výjimkou produktĤ rybolovu. Výrobce krmiv, který splĖuje definici drobného, malého nebo stĜedního podniku, popĜ. má ménČ než 750 zamČstnancĤ nebo obrat nepĜesahující korunový ekvivalent þástky 200 mil. EUR. PodpoĜit lze výrobce krmiv, které definuje zákon þ. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a zároveĖ jsou uvedeny v PĜíloze I Smlouvy o založení ES, s výjimkou produktĤ rybolovu. Za drobného, malého a stĜedního podnikatele se považuje samostatný podnikatel, pokud splĖuje kritéria doporuþení Komise þ. 2003/361/EC. ZpĤsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na: stavební a technologické investice vedoucí ke zlepšení zpracování zemČdČlských a potravináĜských produktĤ, vþetnČ nezbytných manipulaþních ploch, investice ke zlepšování a monitorování kvality zemČdČlských a potravináĜských produktĤ, investice spojené s vývojem a aplikací nových zemČdČlských a potravináĜských produktĤ, postupĤ a technologií v zemČdČlsko-potravináĜské výrobČ (náklady jsou hrazeny výrobci potravin nebo surovin (viz definice žadatele), který aplikuje výsledky výzkumu a vývoje ve spolupráci s dalšími subjekty podílejícími se na tomto vývoji nebo výzkumu), nákup zaĜízení pĜímo souvisejících s finální úpravou, balením a znaþením výrobkĤ ve vztahu ke zvyšování kvality vþetnČ technologií souvisejících s dohledatelností produktĤ. Forma a výše podpory
Dotace bude poskytnuta formou pĜíspČvku na vynaložené zpĤsobilé výdaje, a to maximálnČ do výše: a) 50 % zpĤsobilých výdajĤ projektu b) 25 % zpĤsobilých výdajĤ projektu u podnikĤ, na nČž se nevztahuje definice drobného, malého a stĜedního podniku, a které mají ménČ než 750 zamČstnancĤ nebo obrat menší než 200 mil. EUR. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ.
67
PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ýástka zpĤsobilých výdajĤ na jeden projekt þiní od 100 tis. Kþ do 30 mil. Kþ. Maximální výše podpory na jednoho pĜíjemce podpory þiní 90 mil. Kþ za období 2007 - 2013. I.1.3.2. Spolupráce pĜi vývoji nových produktĤ, postupĤ a technologií (resp. inovací) v potravináĜství Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 29. Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Výrobce potravin nebo surovin urþených pro lidskou spotĜebu definovaných zákonem þ. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ , nebo zákon þ. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinaĜství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zároveĖ uvedených v PĜíloze I Smlouvy o založení ES, s výjimkou produktĤ rybolovu. Výrobce krmiv, který splĖuje definici drobného, malého nebo stĜedního podniku, popĜ. má ménČ než 750 zamČstnancĤ nebo obrat nepĜesahující korunový ekvivalent þástky 200 mil. EUR. PodpoĜit lze výrobce krmiv, které definuje zákon þ. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ a zároveĖ jsou uvedeny v PĜíloze I Smlouvy o založení ES, s výjimkou produktĤ rybolovu. ZpĤsobilé výdaje
Náklady na spolupráci pĜi vývoji nových produktĤ, postupĤ a technologií (resp. inovací) týkající se pĜípravných operací, vþetnČ designu, vývoje produktu, postupu nebo technologie a zkoušek a hmotných a/nebo nehmotných investic souvisejících s touto spoluprácí, a to pĜed využitím novČ vyvinutých produktĤ, postupĤ a technologií k obchodním úþelĤm. Forma a výše podpory
Dotace bude poskytnuta formou pĜíspČvku na vynaložené zpĤsobilé výdaje, a to maximálnČ do výše 50 % zpĤsobilých výdajĤ projektu. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25% veĜejných zdrojĤ. ýástka zpĤsobilých výdajĤ je na jeden projekt minimálnČ 200 tis. Kþ. Maximální výše podpory na jednoho pĜíjemce podpory þiní 90 mil. Kþ za období 2007-2013. I.1.4 Pozemkové úpravy Kód opatĜení: 125 Popis situace
Pozemkové úpravy jsou jedním z klíþových faktorĤ pro rozvoj venkova. ProstĜednictvím tohoto opatĜení je Ĝešena problematika vlastnických vztahĤ pozemkové držby, nedostateþná zemČdČlská infrastruktura þi absence prvkĤ ekologické stability krajiny. OpatĜení také nepĜímo napomáhá rozvoji podnikání a má nesporný efekt v oblasti udržitelného rozvoje krajiny. V programovacím období 2004 - 2006 byla tato podpora poskytována v rámci Operaþního programu ZemČdČlství, podopatĜení 2.1.1. Pozemkové úpravy. Pozemkové úpravy byly Ĝešeny také prostĜednictvím pĜedvstupního programu SAPARD. Vzhledem k dobrým zkušenostem
68
z pĜedešlé implementace a velké absorpþní kapacitČ této oblasti byla podpora pĜejata v rámci Osy I do Programu rozvoje venkova. OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). Legislativní rámec NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova – þl. 30. Charakteristika opatĜení
PĜi provádČní pozemkových úprav dochází k racionálnímu prostorovému uspoĜádání pozemkĤ všech vlastníkĤ pĤdy v daném katastrálním území a podle potĜeby také k reálnému vytyþení tČchto pozemkĤ v terénu. Nedílnou souþástí pozemkových úprav je i realizace tzv. „plánu spoleþných zaĜízení“. Doba pro zachování úþelu podpory þiní 5 let (netýká se geodetických projektĤ). Cíle opatĜení
Zlepšení infrastruktury vþetnČ zajištČní pĜístupnosti pozemkĤ. Restrukturalizace pozemkĤ a rozvoj pĤdního potenciálu. Vývoj rozsahu realizovaných KPÚ. Zvýšení konkurenceschopnosti. Zlepšení životního prostĜedí a krajiny Vymezení podporovaných oblastí
Projekt je realizován na území ýeské republiky, mimo území hl.mČsta Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
Projekt je v souladu s pĜíslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU, rozsah geodetických prací musí být v souladu s potĜebami vytvoĜení návrhu pozemkových úprav, vytyþování novČ navržených pozemkĤ musí být provedeno na základČ schváleného návrhu pozemkových úprav, realizace spoleþných zaĜízení musí být v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav, vymČĜování pozemkĤ na základČ § 21 a) zákona þ. 229/1991 Sb., ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ musí být provedeno na základČ požadavkĤ vlastníkĤ.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Pozemkové úĜady ZpĤsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na následující typy projektĤ: Realizace plánĤ spoleþných zaĜízení na základČ schváleného návrhu pozemkových úprav realizace opatĜení ke zpĜístupnČní pozemkĤ, realizace protierozních opatĜení pro ochranu pĤdního fondu, realizace vodohospodáĜských opatĜení sloužící k neškodnému odvedení povrchových
69
vod a ochranČ území pĜed záplavami, realizace opatĜení k ochranČ a tvorbČ životního prostĜedí a zvýšení ekologické stability krajiny. Geodetické projekty zamČĜení území a všech polohopisných prvkĤ a další geodetické práce provádČné za úþelem zpracování návrhu pozemkových úprav, vytyþení novČ navržených pozemkĤ na základČ schváleného návrhu pozemkových úprav, vymČĜování pozemkĤ na základČ § 21a zákona þ. 229/1991 Sb., o úpravČ vlastnických vztahĤ k pĤdČ a jinému zemČdČlskému majetku, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Forma a výše podpory
Druh podpory: pĜímá nenávratná dotace ZpĤsob financování: plné financování Výše podpory: 100 % zpĤsobilých výdajĤ PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ZpĤsobilé výdaje, na které mĤže být poskytnuta podpora, jsou od 300 tis. Kþ do 50 mil. Kþ na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho pĜíjemce podpory (tj. pozemkový úĜad) mĤže být 180 mil. Kþ v období 2007 - 2013. Skupina OpatĜení I.2 OpatĜení pĜechodná pro ýeskou republiku a ostatní nové þlenské státy EU I.2.1
Seskupení producentĤ
Kód opatĜení:142 Popis situace
OpatĜení Ĝeší zejména problém slabého postavení zemČdČlcĤ na trhu, slabou vyjednávací pozici vĤþi zpracovatelĤm a odbČratelĤm. V programovacím období 2004 - 2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova, opatĜení Zakládání skupin výrobcĤ. Podpora z Horizontálního plánu rozvoje venkova byla zamČĜena na zakládání a zlepšení þinnosti skupin výrobcĤ. Vzhledem k pĜetrvávajícímu zájmu na stranČ potenciálních žadatelĤ bude opatĜení pokraþovat v rámci Osy I Programu rozvoje venkova. Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 35. Charakteristika opatĜení
Podpora se poskytuje na zakládání a þinnost organizací výrobcĤ, zejména na následující þinnosti: pĜizpĤsobení produkce þlenĤ seskupení požadavkĤm trhu, spoleþné uvádČní zboží na trh, vþetnČ jeho pĜípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávky odbČratelĤm, stanovení spoleþných pravidel pro informace o produkci.
70
Cíle opatĜení
ZajištČní žádané úrovnČ odbytových uskupení v nových þlenských státech. Podpora nových þlenských státĤ v oblasti pĜizpĤsobení se evropskému trhu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
OpatĜení se realizuje na území ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
Podporovaná þinnost je v souladu s pĜíslušnou právní úpravou, pro financování mĤže být použit pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU, založení seskupení producentĤ v období 2007 - 2013, seskupení producentĤ zajišĢuje odbyt nezpracovaných zemČdČlských komodit, všichni þlenové seskupení producentĤ jsou fyzickými nebo právnickými osobami, které produkují výrobky spadající do nezpracovaných zemČdČlských komodit,
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Právnická osoba splĖující podmínky pro získání podpory. PĜíjemcem podpory nemĤže být seskupení producentĤ, kteĜí mají spoleþný odbyt vybraných výrobkĤ upraven speciálními naĜízeními Rady ES nebo podléhají regulaci, jako je napĜ. naĜízení Rady þ. 2200/1996 pro spoleþnou organizaci trhu s þerstvým ovocem a zeleninou, naĜízení Rady þ. 104/2000 o spoleþné organizaci trhu s produkty rybolovu a aquakultury. Schválení seskupení producentĤ provádí akreditovaná platební agentura – SZIF na základČ posouzení žádosti, která se vyhodnocuje dle výše uvedených podmínek. Forma a výše podpory
Podpora bude mít formu pĜímé nenávratné dotace na založení organizací výrobcĤ nebo založení seskupení organizací výrobcĤ a na zajištČní jejich fungování v prĤbČhu pČti let poþínaje datem uznání seskupení producentĤ. PoĜadí roku od data uznání seskupení producentĤ
Maximální výše roþní podpory (vyjádĜená v procentech z roþní produkce uvedené na trh) v pĜípadČ, že tato roþní produkce uvedená na trh nepĜesahuje þástku 1 mil. EUR:
1. rok 5% 2. rok 5% 3. rok 4% 4. rok 3% 5. rok 2% PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ.
Maximální výše roþní podpory (vyjádĜená v procentech z roþní produkce uvedené na trh) v pĜípadČ, že tato roþní produkce uvedená na trh pĜesahuje þástku 1 mil. EUR:
2,5 % maximálnČ však 100 tis. EUR 2,5 % maximálnČ však 100 tis. EUR 2,0 % maximálnČ však 80 tis. EUR 1,5 % maximálnČ však 60 tis. EUR 1,5 % maximálnČ však 50 tis. EUR
71
Skupina OpatĜení I.3 OpatĜení zamČĜená a zdokonalování lidského potenciálu
na
podporu
vČdomostí
I.3.1 Další odborné vzdČlávání a informaþní þinnost Kód opatĜení:111 Popis situace
Specifické charakteristiky zemČdČlské pracovní síly - špatná rekvalifikovatelnost a nízká mobilita, geriatrizace odvČtví, podmínČná prvoĜadČ nízkou úrovní mezd a pĜetrvávající disparitou mezd v zemČdČlství vĤþi jiným odvČtvím, spolu s nízkou nabídkou zemČdČlských pracovních míst, nepĜíznivČ podmiĖují konkurenceschopnost zemČdČlské pracovní síly na agrárním i venkovském trhu práce i konkurenceschopnost odvČtví jako takového. Proto bude podpora zamČĜena na pĜipravenost a informovanost v oblasti inovací vedoucích jak ke zlepšení konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví tak k potĜebné a rĤznorodé diverzifikaci zemČdČlské þinnosti. OpatĜení bude sledovat jeden ze strategických cílĤ Spoleþenství, kterým jsou investice do lidského kapitálu. V programovacím období 2004-2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Operaþního programu ZemČdČlství, opatĜení 2.2. Odborné vzdČlávání. Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova – þlánek 21. Charakteristika opatĜení
OpatĜení má prĤĜezový charakter a kromČ osy I bude využíváno také v rámci témat osy II. Podpora je cílena na vzdČlávací projekty zamČĜené na získávání, prohlubování a inovaci znalostí a dovedností a šíĜení informací k jednotlivým opatĜením EAFRD a k cílĤm Spoleþné zemČdČlské politiky a to pĜedevším v oblasti: zákonných požadavkĤ na hospodaĜení vztahující se k nárokĤm na pĜímé platby (cross -compliance), osvČtové þinnosti k zavádČní nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou sluþitelné s trvale udržitelným rozvojem, zvyšování efektivnosti hospodaĜení subjektĤ pĤsobících v resortu, možností diverzifikace þinnosti zemČdČlských podnikĤ v rámci priorit osy I a II, zachování a údržby krajiny a ochrany životního prostĜedí, Ĝešení problémĤ souvisejících s erozí pĤdy, zneþišĢováním vod, snižování energetické zátČže, zvyšování biodiverzity a rozmanitosti krajiny, lesnického hospodaĜení.
Cíle opatĜení
ZajištČní vzdČlávání a znalostí v technické i ekonomické oblasti. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Podporovány jsou vzdČlávací akce, které jsou realizovány na území ýeské republiky.
72
Podmínky poskytnutí podpory
projekt je v souladu s pĜíslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU, podporovaný projekt nezahrnuje výuku organizovanou v rámci školské vzdČlávací soustavy.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Fyzická nebo právnická osoba, která má vzdČlávání v pĜedmČtu þinnosti. ZpĤsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na zabezpeþení a provádČní vzdČlávacích a informaþních aktivit vþetnČ konzultací a praxe, které odpovídají úþelu podpory, tj na: zabezpeþení výukových prostor a zaĜízení, technické zabezpeþení vþetnČ nákladĤ na pronájem techniky a dodávku technických služeb, pĜípravu a poskytnutí výukových a informaþních materiálĤ, nákup kanceláĜských potĜeb maximálnČ do výše 1 % zpĤsobilých výdajĤ, vlastní organizaci vzdČlávacích a informaþních akcí – mzdové a režijní náklady organizátorĤ, výdaje na þinnost odborných lektorĤ (pĜednášejících), náklady spojené se zajištČním pĜekladĤ a tlumoþení, náklady na propagaci vzdČlávacích a informaþních aktivit. Forma a výše podpory
Druh podpory: pĜímá nenávratná dotace ZpĤsob financování: podílové financování Výše podpory: 100 % zpĤsobilých výdajĤ PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ZpĤsobilé výdaje, na které mĤže být poskytnuta podpora, jsou od 200 tis. Kþ do 1mil. Kþ na jeden projekt vzdČlávacích a informaþních þinností. Maximální výše podpory na jednoho pĜedkladatele projektĤ je 50 mil. Kþ pro období 2007 - 2013. I.3.2 Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ Kód opatĜení:112 Popis situace
OpatĜení je spojeno se strategickým cílem zlepšení konkurenceschopnosti zemČdČlství. ZamČĜuje se na podporu rozvoje dynamického podnikání u zemČdČlcĤ v nižší vČkové kategorii a tím bude pĜíznivČ ovlivĖovat vČkovou strukturu zemČdČlcĤ. Bude tak pĤsobit proti odchodu mladých pracovníkĤ ze zemČdČlství a zlepšovat procento zamČstnanosti ve venkovských oblastech. V programovacím období 2004 - 2006 nebyl tento typ podpory poskytován, jedná se o nové opatĜení. OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013).
73
Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 22. Charakteristika opatĜení
Podpora je zamČĜena na stimulaci zahájení podnikání mladých zemČdČlcĤ. Doba pro zachování úþelu podpory þiní 5 let. Podpora se poskytuje na základČ podnikatelského zámČru, jehož posouzení provádí akreditovaná platební agentura - SZIF. Podporu na zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ je možné doplĖovat podporou z opatĜení I.3.3 – PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti. Cíle opatĜení
Podpora mladých zemČdČlcĤ a strukturálních zmČn. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Projekt je realizován na území ýeské republiky, mimo území hl. mČsta Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
Projekt je v souladu s pĜíslušnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU, žadatel pĜedloží podnikatelský zámČr na rozvoj své zemČdČlské þinnosti, ve kterém bude uvedeno minimálnČ: 1. Popis plánovaného rozvoje zemČdČlské þinnosti - zamČĜení þinnosti (pĜedmČt podnikání, hlavní podnikatelské aktivity a jejich struktura) - souþasná ekonomicko-finanþní situace žadatele - místo podnikání - popis produktĤ a zajištČní marketingu 2. Rozpoþet podnikatelského zámČru, vþetnČ analýzy cash-flow 3. Plán investic (zamČĜení a rozsah investic, harmonogram poĜízení, pĜípadnČ uvažovaný leasing a doba splatnosti) 4. ýasový harmonogram podnikatelského zámČru 5. Personální zajištČní (poþet vytváĜených pracovních míst, zpĤsob Ĝízení firmy apod.) a odborná zpĤsobilost žadatele 6. Informace, zda podnikatelský zámČr navazuje na podporu z opatĜení I.3.3 žadatel splĖuje odbornou zpĤsobilost. V pĜípadČ potĜeby mĤže být poskytnuta lhĤta maximálnČ 36 mČsícĤ od schválení podpory ke splnČní podmínky odborné zpĤsobilosti, pokud je toto uvedeno v podnikatelském zámČru.
74
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
ZemČdČlský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemČdČlskou výrobu jako soustavnou a samostatnou þinnost vlastním jménem, na vlastní odpovČdnost a za úþelem dosažení zisku, který nedosáhl vČku 40 let a zahajuje zemČdČlskou þinnost poprvé. V pĜípadČ, že mladý zemČdČlec zahajuje þinnost v rámci právnické osoby, musí tento podnik Ĝídit a zároveĖ se podílet na základním jmČní z více než 50 %. ZpĤsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na: investice do zemČdČlských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb), vþetnČ nezbytných manipulaþních ploch, pro živoþišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní, drĤbeže a vþelaĜství, výstavbu nebo rekonstrukci ustájovacích prostor a chovatelských zaĜízení, výstavbu nebo rekonstrukci skladovacích prostor pro druhotné produkty živoþišné výroby, výstavbu nebo rekonstrukci skladovacích prostor pro objemná krmiva, investice do techniky a technologií pro živoþišnou výrobu – podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a drĤbeže, investice do zemČdČlských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb) pro rostlinnou výrobu, vþetnČ: iv. výstavby þi rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby, v. výstavby þi rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur, vi. nezbytných manipulaþních ploch investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu, stavební a technologické investice do zpracování a využití zámČrnČ pČstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové úþely, vþetnČ nezbytných manipulaþních ploch, nákup pĤdy, investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny. Forma a výše podpory
Podpora bude poskytnuta ve dvou splátkách, a to po schválení žádosti a po posouzení realizace podnikatelského zámČru.. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. Podpora bude poskytnuta do maximální výše 40 000 € za období 2007 - 2013. I.3.3 PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti Kód opatĜení: 113 Popis situace
Podporou je zejména Ĝešen problém nepĜíznivé vČkové struktury zemČdČlcĤ a nízký pĜíliv mladých pracovníkĤ do zemČdČlství. ObdobnČ jako u opatĜení I.3.2. Programu rozvoje venkova má opatĜení za cíl zlepšení vČkové struktury zemČdČlcĤ a pĜispČje k vyšší výkonnosti zemČdČlských podnikĤ a intenzivnČjšímu zavádČní inovací.
75
V programovacím období 2004 - 2006 byl obdobný typ podpory poskytován v rámci Horizontálního programu rozvoje venkova, opatĜení PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti. OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova - þl. 23. Charakteristika opatĜení
OpatĜení motivuje starší zemČdČlce po dosažení vČku 55 let ukonþit aktivní zemČdČlskou þinnost a vytvoĜit tak prostor pro nástup mladších zemČdČlcĤ, což mĤže pĜispČt k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemČdČlství a venkova. Cíle opatĜení
Dosažení podstatných strukturálních zmČn v rámci sektoru zemČdČlství. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
OpatĜení je realizováno na území ýeské republiky, mimo území hl. mČsta Prahy. Podmínky poskytnutí podpory:
postupitel (žadatel) - osoba pĜedávající zemČdČlský podnik, nabyvatel - osoba pĜebírající zemČdČlský podnik.
A. Postupitel (žadatel) zemČdČlského podniku (mĤže být pouze fyzická osoba): musí být zemČdČlským podnikatelem (tzn. fyzická osoba, která provozuje zemČdČlskou výrobu jako soustavnou a samostatnou þinnost vlastním jménem, na vlastní odpovČdnost a za úþelem dosažení zisku,) a ukonþí veškerou podnikatelskou þinnost v zemČdČlství, ke dni podání žádosti dosahuje vČku alespoĖ 55 let a v den podání žádosti nedosahuje vČku potĜebného pro nárok na starobní dĤchod, anebo nesmí být o více než deset let mladší, než je bČžný vČk odchodu do dĤchodu, po dobu alespoĖ 10 kalendáĜních let pĜed podáním žádosti provozoval jako podnikatel zemČdČlskou výrobu, z toho nejménČ poslední 3 kalendáĜní roky vlastním jménem a na vlastní odpovČdnost v pĜevádČném zemČdČlském podniku. B. Nabyvatel zemČdČlského podniku (mĤže být fyzická nebo právnická osoba): musí být zemČdČlským podnikatelem (tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemČdČlskou výrobu jako soustavnou a samostatnou þinnost vlastním jménem, na vlastní odpovČdnost a za úþelem dosažení zisku) se sídlem nebo místem podnikání na území ýR, musí se zavázat, že bude nejménČ po dobu 5 let podnikat v zemČdČlství (vþetnČ obhospodaĜování zemČdČlských pozemkĤ) na zemČdČlském podniku pĜevedeném od postupitele (žadatele) a že nepĜevede tento zemČdČlský podnik (vþetnČ zemČdČlských pozemkĤ) po dobu minimálnČ pČti let, s výjimkou pĜípadĤ vyšší moci, jde-li o fyzickou osobu, musí být ke dni podání žádosti o zaĜazení mladší 40 let a zahájí
76
zemČdČlskou þinnost dle þl. 22 a splĖuje podmínky odborné zpĤsobilosti, nebo musí být ke dni podání žádosti mladší 50 let a podnik pĜebírá za úþelem rozšíĜení svého podniku a splĖuje podmínky odborné zpĤsobilosti, jde-li o právnickou osobu, která pĜebírá podnik za úþelem rozšíĜení svého podniku, musí být všichni statutární zástupci mladší 40ti let ke dni podání žádosti o zaĜazení, a alespoĖ jeden þlen statutárního orgánu musí splĖovat podmínku odborné zpĤsobilosti. ZpĤsob pĜevodu zemČdČlského podniku: UvolnČný podnik musí být nabyvateli pĜeveden postupitelem formou smlouvy o prodeji podniku. ZemČdČlec v nájmu mĤže pĜevést uvolnČnou pĤdu majiteli za pĜedpokladu, že nájem je ukonþen a podmínky poskytnutí podpory vztahující se na nabyvatele jsou splnČny. Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Fyzická osoba, tj. postupitel, splĖující podmínky pro poskytnutí podpory. ZpĤsob stanovení podpory
Podpora je žadateli (postupiteli) poskytována po dobu nejvýše 15 kalendáĜních let, poþínaje rokem, v nČmž byl žadatel do programu zaĜazen. Podpora se neposkytne žadateli (postupiteli) poþínaje kalendáĜním rokem, v nČmž dosáhne 70 let vČku. Jakmile zaþne stát vyplácet postupiteli obecný pĜedþasný dĤchod nebo starobní dĤchod dle zákona þ. 155/1995 Sb., o dĤchodovém pojištČní v platném znČní, bude podpora z titulu pĜedþasného ukonþení zemČdČlské þinnosti poskytována jako doplnČk k vymČĜenému dĤchodu (zákon þ. 155/1995 Sb., o dĤchodovém pojištČní v platném znČní). ýástka poskytovaná na základČ tohoto opatĜení bude tedy krácena o þástku vymČĜenou jako dĤchod (zákon þ. 155/1995 Sb., o dĤchodovém pojištČní v platném znČní). Forma a výše podpory
Podpora bude mít formu 1 roþní dotace. Postupitel bude pobírat roþní podporu vypoþtenou na základČ paušální sazby 75 000 Kþ a þástky vypoþtené na základČ poþtu pĜevedených hektarĤ zemČdČlské pĤdy násobených sazbou 4 700 Kþ, pĜiþemž horní hranice poþtu hektarĤ zahrnutých do výpoþtu je 30. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. I.3.4 Využívání poradenských služeb Kód opatĜení: 114 Popis situace
OpatĜení je proto urþeno ke zlepšení informovanosti podnikatelĤ v zemČdČlství, lesnictví a vodním hospodáĜství, vlastníkĤ lesa, sdružení vlastníkĤ, nájemcĤ lesa, odborných lesních hospodáĜĤ a dalších osob podílejících se na resortních a dalších þinnostech ve venkovské krajinČ. Cílem je usnadnit orientaci a podpoĜit zavádČní nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou zároveĖ sluþitelné se zájmy zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostĜedí. OpatĜení nenavazuje na žádnou z podpor Operaþního programu þi HRDP, tzn. jedná se o nové opatĜení. OpatĜení umožní naplnČní cílu vycházející z Koncepce zemČdČlského poradenství na roky 2004-2010.
77
Legislativní rámec
NaĜízení Rady þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova – þlánek 24. Charakteristika opatĜení
OpatĜení má prĤĜezový charakter a kromČ osy I bude využíváno také v rámci témat osy II. PĜedmČtem podpory je: finanþní podpora pro zemČdČlce ke krytí nákladĤ pĜi využívání služeb zemČdČlského poradenského systému, který bude zemČdČlcĤm poskytovat poradenské služby ke zvyšování manažerských schopností pro zvyšování výkonnosti jejich hospodaĜení a dodržování zásad SZP nejménČ v rozsahu povinných norem Spoleþenství v oblasti životního prostĜedí, ochrany pĜírody a údržby krajiny, zdraví lidí, zvíĜat a rostlin a potravinové bezpeþnosti a norem bezpeþnosti práce. Finanþní podpora bude dále sloužit k podpoĜe šetrného zpĤsobu hospodaĜení v souvislosti napĜ. s agroenvironmentálními opatĜeními, finanþní podporu vlastníkĤm lesa, nájemcĤm lesa a podnikatelským subjektĤm v lesním hospodáĜství pro poradenství v okruzích platné legislativy vþetnČ pĜíslušnosti orgánĤ státní správy a procesních lhĤt (ochrana životního prostĜedí, pracovnČ právní vztahy, bezpeþnost práce aj.), norem pĜíslušného certifikaþního systému, managementu a marketingu, logistiky, nových technologií. Cíle opatĜení
Zlepšení trvale udržitelného managementu podniku. Zlepšení a usnadnČní managementu a zlepšení výkonu díky dalšímu rozvoji lidského potenciálu. Rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu. Zvýšení konkurenceschopnosti. Vymezení podporovaných oblastí
Poradenská služba je realizována na území ýeské republiky (mimo území hl. mČsta Prahy). Podmínky poskytnutí podpory
Poradenská služba je v souladu s pĜíslušnou právní úpravou, pro každou schválenou žádost se mĤže použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojĤ EU, poradenské služby se týkají zákonných požadavkĤ uvedených v naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003 a odpovídají vodítkĤm VI/185/250/04 v platném znČní.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Fyzická osoba – ZemČdČlský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemČdČlskou výrobu jako soustavnou a samostatnou þinnost vlastním jménem, na vlastní odpovČdnost a za úþelem dosažení zisku, právnická osoba podnikající v zemČdČlství. Fyzická nebo právnická osoba hospodaĜící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení. ZpĤsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout jako pĜíspČvek na nákup poradenských a konzultaþních služeb, které
78
odpovídají úþelu podpory. Forma a výše podpory
Druh podpory: pĜímá nenávratná dotace ZpĤsob financování: podílové financování Výše podpory: Podpora za poskytnuté poradenské služby bude poskytována max. do výše 80 % zpĤsobilých nákladĤ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. ZpĤsobilé výdaje, na které mĤže být poskytnuta podpora jsou stanoveny do 1500 €. Maximální výše podpory na jednoho pĜíjemce je 315 tis. Kþ pro období 2007 – 2013.
79
5.2.2
OSA II - ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTěEDÍ A KRAJINY
Tab. 7 - Priority, cíle a opatĜení osy II Priorita
Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemČdČlských a lesnických systémĤ s vysokou pĜírodní hodnotou a tradiþních zemČdČlských krajin Cíl Podpora zemČdČlských postupĤ šetrných k životnímu prostĜedí vedoucích % z osy k biologické rozmanitosti a podpora vhodných zemČdČlských systémĤ pro 80,10 zachování venkovské krajiny. Podpora ochrany životního prostĜedí na zemČdČlské pĤdČ a v lesních oblastech s vysokou pĜírodní hodnotou. OpatĜení II.1.1 Platby za pĜírodní znevýhodnČní poskytované v horských oblastech a platby 35,69 poskytované v jiných znevýhodnČných oblastech II.1.2.1 Platby v rámci Natury 2000 na zemČdČlské pĤdČ a Rámcové smČrnice pro 0,33 vodní politiku 2000/60/ES - Platby v rámci Natury 2000 na zemČdČlské pĤdČ II.1.3.1 Agroenvironmentální opatĜení - Postupy šetrné k životnímu prostĜedí 13,69 (vþ.ekologického zemČdČlství a integrované produkce) II.1.3.2 Agroenvironmentální opatĜení - OšetĜování travních porostĤ 28,95 II.2.2. Platby v rámci Natury 2000 v lesích 0,63 II.2.3. Lesnicko-environmentální platby 0,81 Priorita Ochrana vody a pĤdy Cíl Ochrana jakosti povrchových a podzemních vodních zdrojĤ prostĜednictvím % z osy opatĜení zamČĜených na protierozní ochranu a vhodné používání zemČdČlského 14,76 pĤdního fondu. OpatĜení II.1.3.3. Agroenvironmentální opatĜení - Péþe o krajinu 11,99 II.1.2.2 Platby v rámci Natury 2000 na zemČdČlské pĤdČ a Rámcové smČrnice pro 2,77 vodní politiku 2000/60/ES – Rámcové smČrnice pro vodní politiku 2000/60/ES (WFD) Priorita ZmírĖování klimatických zmČn Cíl Podpora využívání obnovitelných zdrojĤ energie prostĜednictvím stávajícího % z osy lesního potenciálu a možností jeho rozšíĜení a zachování pozitivních funkcí lesa. 5,14 OpatĜení II.2.1. ZalesĖování zemČdČlské pĤdy 3,56 II.2.4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora spoleþenských funkcí 1,58 lesĤ
II.1 Skupina opatĜení zamČĜená na udržitelné využívání zemČdČlské pĤdy II.1.1
Platby za pĜírodní znevýhodnČní poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodnČných oblastech (LFA) Kód opatĜení 211,212 Popis situace
Podpory na opatĜení „MénČ pĜíznivé oblasti“ jsou v ýR vypláceny na travní porosty, mají nejen charakter ekonomicko-sociálních podpor, smČĜujících k udržení pĜíjmové stability zemČdČlcĤ hospodaĜících v horších pĜírodních podmínkách, ale také povahu restrukturalizaþního opatĜení, které podporuje chov skotu a dalších hospodáĜských zvíĜat, využívajících travní porosty. 80
Legislativní rámec
OpatĜení platby za pĜírodní znevýhodnČní je navrhováno ve shodČ s naĜízením Rady (ES) þ.1698/2005 þlánek 37, 50, 51 a 93 a s provádČcím naĜízením Komise (ES). Podrobnosti k provádČní opatĜení stanoví národní provádČcí legislativa. Podpora ménČ pĜíznivých oblastí je v ýR poskytována v souladu s národní právní úpravou zakotvenou v zákonČ þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Podpora ménČ pĜíznivým oblastem byla využívána již v pĜedvstupním období v letech 1998 až 2003. Po pĜistoupení ýR k EU bylo, ve vazbČ na Horizontální plán rozvoje venkova a výše uvedený zákon o zemČdČlství, vydáno provádČcí naĜízení vlády þ. 241/2004 Sb., prostĜednictvím nČhož je realizována podpora ménČ pĜíznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními v období 2004 až 2006. OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). Charakteristika opatĜení Toto opatĜení je zamČĜeno na podporu zemČdČlcĤ hospodaĜících v oblastech s ménČ pĜíznivými podmínkami s cílem zachovat venkovskou krajinu, podpoĜit systémy šetrné k životnímu prostĜedí, pĜispČt ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v tČchto oblastech a pomoci zajistit pro zemČdČlce odpovídající úroveĖ pĜíjmĤ. Cíle opatĜení
PĜispČt k zemČdČlskému využívání pĤdy ve znevýhodnČných oblastech. Trvale udržitelné využití zemČdČlské pĤdy. Zlepšení životního prostĜedí a krajiny. Rozsah opatĜení
Titul
Možný rozsah
Platby za pĜírodní 1 751 850 ha znevýhodnČní
Oþekávaný rozsah
Cílenost
750 000 ha
Travní porost oblastech LFA
v
Vymezení podporovaných oblastí
Rozsah LFA Rozsah ménČ pĜíznivých oblastí je aktualizován, pĜi zachování stávající metodiky vymezení LFA pro období 2004 - 2006. Úprava spoþívá v aktualizaci vstupních dat pro vymezení, a to výmČry správních celkĤ v ýR dle ýÚZK k 1.1.2005, vþetnČ rebonitací BPEJ a jejich zastoupení na území správních celkĤ ke dni 17. 5. 2006. Dále byla provedena aktualizace svažitostí podle digitálního modelu terénu u horských oblastí. Rozsah LFA odrážející aktuální vstupní data pro vymezení uvádí následující tabulka.
MénČ pĜíznivé oblasti dle vymezení platného od 1. 1. 2007
Typ LFA
Celková výmČra ZPF (dle LPIS území ( dle ýÚZK k 30.10.2006) k 31.12.2005) tis.ha % tis.ha %
Z toho: Orná Z toho: TTP (dle pĤda (dle LPIS k LPIS k 30.10.2006) 30.10.2006) tis.ha % tis.ha % zornČní zatravnČní
Horská
1864,4
156,5
23,6
512,4
14,6
81
30,5
354,5
69,2
Ostatní Specifická LFA celkem PĜíznivá oblast Celkem ýR
2209,6 572,0 4 646,0 3 240,7 7 886,7
28,0 7,3 58,9 41,1 100
1039,1 200,4 1751,9 1761,3 3513,0
29,6 5,7 49,9 50,1 100,0
749,8 79,5 985,7 1599,3 2585,0
72,2 39,6 56,3 90,8 73,6
286,0 119,2 759,7 124,2 883,9
27,5 59,4 43,4 7,1 25,2
Kritéria pro stanovení ménČ pĜíznivých oblastí Na základČ kritérií daných naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 a s pĜihlédnutím k pĜírodním, ekonomickým a demografickým podmínkám v ýeské republice byla stanovena následující kritéria pro vymezení ménČ pĜíznivých oblastí: Horské oblasti (znaþení H) – (stanovená dle þl. 50 odst. 2, v souladu s þl. 93 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005) Pro vymezení horských oblastí byla použita následující kritéria: x prĤmČrná nadmoĜská výška území obce nebo katastrálního území (k.ú.) vČtší nebo rovna 600 m n.m. x nebo prĤmČrná nadmoĜská výška území obce nebo k.ú. vČtší nebo rovna 500 a menší než 600 m n.m. a zároveĖ svažitost nad 15 % na ploše vČtší než 50 % výmČry celkové pĤdy v obci nebo k.ú. Ostatní ménČ pĜíznivé oblasti (znaþení O) – (stanovená dle þl. 50 odst. 3 písm. a) v souladu s þl. 93 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005) Ostatní ménČ pĜíznivé oblasti jsou ucelená území, která zároveĖ splĖují všechna tato kritéria: x v rámci okresu (NUTS IV): - prĤmČrná výnosnost zemČdČlské pĤdy nižší než 34 bodĤ (80 % prĤmČru ýR) x v rámci kraje (NUTS III): - hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km2 - podíl pracovníkĤ v zemČdČlství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu vČtší než 8 % Oblasti se specifickými omezeními (znaþení S) – (stanovená dle þl. 50 odst. 3 písm. b) v souladu s þl. 93 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005) Specifické oblasti zahrnují území splĖující následující kritéria: x Území obcí nebo katastrálních území v podhorských oblastech na severozápadČ a východČ ýR, s prĤmČrnou výnosností pĤdy nižší než 34 bodĤ. ZemČdČlství v tČchto pĜíhraniþních oblastech má dlouhodobČ specifické postavení v rámci ýR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržení a obnovení kulturního rázu krajiny, jako rekreaþní zázemí mČst a rozvoj turistiky. x
Jednotlivá území obcí a katastrálních území s výnosností pĤdy nižší než 34 bodĤ nebo katastrální území s výnosností pĤdy vyšší nebo rovnou 34 bodĤ a nižší než 38 bodĤ a zároveĖ sklonitostí nad 7o na ploše vČtší než 50 % výmČry zemČdČlské pĤdy území obcí a katastrálního území, která se nacházejí uvnitĜ pĜíznivých (nezaĜazených) oblastí. Na tČchto územích je tĜeba zachovat zemČdČlskou výrobu za úþelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostĜedí.
x
Území obcí, která byla zaĜazena v LFA v období 2004 - 2006 a vlivem aktualizace vstupních dat již nesplĖují kritéria pro vymezení LFA, zĤstávají v LFA do roku 2010, z dĤvodu zachování možnosti splnit závazek provozování zemČdČlské þinnosti po dobu minimálnČ 5 let od první platby vyrovnávacího pĜíspČvku, žadatelĤm hospodaĜícím v LFA oblastech vymezených pro období 2004 - 2006, kteĜí by byli 82
v rámci aktualizace vstupních dat vyĜazení. O vyrovnávací pĜíspČvek v tČchto oblastech mĤže požádat pouze ten žadatel, kterému byl poskytnut vyrovnávací pĜíspČvek v programovém období 2004 - 2006. Využití hodnocení zemČdČlského pĤdního fondu výnosovou metodou je stanoveno v pĜíloze þ. 3. V pĜíloze þ. 4 je uvedena metodika vymezení LFA Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel o vyrovnávací pĜíspČvek musí splĖovat následující podmínky: x
Musí hospodaĜit nejménČ na 1 ha zemČdČlské pĤdy s kulturou travní porost v ménČ pĜíznivých oblastech (LFA).
x
Musí vstoupit do opatĜení minimálnČ s 1 ha zemČdČlské pĤdy s kulturou travní porost.
x
Musí se zavázat, že bude provozovat zemČdČlskou þinnost nejménČ po dobu 5 kalendáĜních let následujících po roce, ve kterém mu bude poprvé poskytnut vyrovnávací pĜíspČvek, a to nejménČ v rozsahu minimální výmČry v LFA pro vstup do opatĜení.
x
V oblastech Sx lze požádat o vyrovnávací pĜíspČvek na pĤdní bloky / díly, na které byl poskytnut vyrovnávací pĜíspČvek v období 2004 - 2006.
Popis managementu x
Žadatel musí hospodaĜit v souladu s podmínkami dobrého zemČdČlského a environmentálního stavu stanovenými v souladu s þlánkem 5 a pĜílohou IV naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003. Tyto požadavky jsou uvedeny v pĜíloze þ.2.
x
Žadatel musí v pĜíslušném kalendáĜním roce po stanovené období užívat zemČdČlskou pĤdu, na kterou žádá poskytnutí podpory.
x
Žadatel je povinen zajistit, aby kultury travních porostĤ byly spásány nebo minimálnČ dvakrát roþnČ poseþeny (v odĤvodnitelných pĜípadech jedenkrát roþnČ) ve stanoveném termínu. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena.
x
Žadatel musí dodržovat intenzitu chovu býložravcĤ ke stanovenému dni v intervalu 0,2 DJ/ha travního porostu až 1,5 DJ/ha evidované zemČdČlské pĤdy obhospodaĜované žadatelem, nejde-li o hospodaĜení v ochranných pásmech 1. stupnČ stanovených k ochranČ vydatnosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojĤ povrchových nebo podzemních vod urþených pro zásobování pitnou vodou. PĜepoþítávací koeficienty hospodáĜských zvíĜat na DJ – viz. pĜíloha þ. 1.
x
Žadatel musí po pĜechodu ýR na plný systém pĜímých plateb splĖovat v celém hospodáĜství závazné požadavky podle þlánkĤ 4 a pĜílohy III naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003 (Cross-compliance).
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemČdČlskou þinnost vlastním jménem a na vlastní zodpovČdnost, obhospodaĜuje evidovanou zemČdČlskou pĤdu, splĖuje kritéria pro vstup do opatĜení a plní podmínky pro poskytnutí podpory.
83
ZpĤsob stanovení podpory
Sazby vyrovnávacího pĜíspČvku pro jednotlivé typy LFA diferenciaþní procento
horské oblasti
ostatní oblasti
105 %
4 680 Kþ/ha (tj. 157,13 EUR/ha) -
3 490 Kþ/ha (tj.117,18 EUR/ha) -
4 014 Kþ/ha (tj. 134,77 EUR/ha)
-
3 420 Kþ/ha (tj. 114,83 EUR/ha) -
2 820 Kþ/ha (tj. 94,68 EUR/ha)
2 736 Kþ/ha (tj. 91,86 EUR/ha)
100 % 90 % 85 % *
oblasti specifickými omezeními -
se
kurz 29,784 CZK/EUR
Diferenciace vyrovnávacích pĜíspČvkĤ dle oblastí V horských oblastech budou sazby diferencovány následujícím zpĤsobem: x obec, pĜíp. k.ú. s prĤmČrnou nadmoĜskou výškou celého území vČtší nebo rovnou 600 m n.m. nebo s prĤmČrnou nadmoĜskou výškou celého území vČtší nebo rovno 500 a menší než 600 m n.m. a zároveĖ svažitostí nad 15 % na ploše vČtší než 50 % výmČry celkové pĤdy v obci nebo k.ú. – 105 % prĤmČrné sazby pro horskou oblast (typ HA) x obce, pĜíp. k.ú. v horské oblasti nesplĖující kritéria uvedená pro typ HA – 90 % prĤmČrné sazby pro horskou oblast (typ HB) V ostatních ménČ pĜíznivých oblastech budou sazby diferencovány následujícím zpĤsobem: x x
obce, pĜíp. k.ú. s výnosností pĤdy nižší než 34 bodĤ - 105 % prĤmČrné sazby pro ostatní ménČ pĜíznivou oblast (typ OA) obce s výnosností pĤdy vyšší nebo rovnou 34 bodĤ - 85 % prĤmČrné sazby pro ostatní ménČ pĜíznivou oblast (typ OB)
V oblastech se specifickými omezeními budou sazby diferencovány následujícím zpĤsobem: x obce a katastrální území s výnosností pĤdy nižší než 34 bodĤ nebo katastrální území s výnosností pĤdy vyšší nebo rovnou 34 bodĤ a nižší než 38 bodĤ a zároveĖ sklonitostí nad 7o na ploše vČtší než 50 % výmČry zemČdČlské pĤdy – 100 % prĤmČrné sazby pro oblasti se specifickými omezeními (typ S) x
obce, které vlivem aktualizace vstupních dat již nesplĖují kritéria pro vymezení LFA 85 % prĤmČrné sazby pro oblasti se specifickými omezeními (typ Sx)
V pĜíloze þ.5 je uvedeno odĤvodnČní plateb na jednotlivé typy LFA. Forma a výše podpory
Dotace má formu vyrovnávacího pĜíspČvku poskytovaného jako sazba v Kþ na hektar oprávnČné plochy – pĤdního bloku evidovaného v LPIS s kulturou travní porost v LFA.
II.1.2. Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové smČrnice pro vodní polititku 2000/60/ES (WFD) Kód opatĜení 213
84
Popis situace
V jádrových územích národních parkĤ (NP) a chránČných krajinných oblastí (CHKO) se nachází lidskou þinností podmínČná druhovČ bohatá spoleþenstva luk a pastvin. Z dĤvodu minimalizace zásahu do okolních pĜírodních ekosystémĤ není na tČchto lokalitách umožnČno hnojení (výslovný zákaz dle § 16 odst. 2 písm. d) a § 26 odst. 2 písm. d) zákona þ. 114/1992 Sb. o ochranČ pĜírody a krajiny, v platném znČní). Z dĤvodu obtížných podmínek hospodaĜení (vzdálenost, nároþný terén, nízká produkce biomasy v dĤsledku zákazu hnojení) existuje hrozba, že zemČdČlci upustí od hospodaĜení na loukách a pastvinách v jádrových zónách velkoplošných chránČných území a tyto druhovČ bohaté travní porosty závislé na zemČdČlském obhospodaĜování budou degradovat. Podpora v oblastech Natura 2000 a souþasnČ v 1. zónách NP a CHKO (oblasti s environmentálními omezeními) v souladu s naĜízením Rady (ES) þ. 1257/1999 (þl.16) byla v ýR realizována od roku 2005 v návaznosti na vyhlášení oblastí dle smČrnice Rady 79/409/EHS a oblastí dle smČrnice Rady 92/43/EHS vedených na seznamu schváleném Evropskou komisí. Platby související se SmČrnicí 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. Ĝíjna 2000 ustavující rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky. Cíle opatĜení
Pomoc zemČdČlcĤm pĜi Ĝešení specifického znevýhodnČní vyplývajícího z implementace evropských smČrnic pro soustavu Natura 2000 a Rámcové smČrnice pro vodní politiku ES. Trvale udržitelné využití zemČdČlské pĤdy. Zlepšení životního prostĜedí a krajiny.
85
II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 na zemČdČlské pĤdČ Legislativní rámec
PodopatĜení platby v rámci Natura 2000 je navrhováno ve shodČ s naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 þlánek 38. Podpora oblastí Natura 2000 je v ýR poskytována v souladu s národní právní úpravou zakotvenou v zákonČ þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Po pĜistoupení ýR k EU bylo ve vazbČ na Horizontální plán rozvoje venkova pro období 2004 – 2006 (podle NR (ES) 1257/1999, þl. 16) a výše uvedený zákon o zemČdČlství vydáno provádČcí naĜízení vlády þ. 241/2004 Sb., jehož prostĜednictvím je realizována podpora ménČ pĜíznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními v období 2004 až 2006. Vzhledem k tomu, že oblasti Natura 2000 byly jednotlivými naĜízeními vlády vymezovány až na sklonku roku 2004, je vyrovnávací pĜíspČvek do E oblastí poskytován od roku 2005. Charakteristika podopatĜení
Toto podopatĜení je zamČĜeno na podporu zemČdČlcĤ hospodaĜících v oblastech Natura 2000 (oblasti vyhlášené dle smČrnice Rady 79/409/EHS a oblasti vyhlášené dle smČrnice Rady 92/43/EHS) a souþasnČ v 1. zónách NP a CHKO, s cílem pĜispČt k zachování venkovské krajiny, podpoĜit systémy hospodaĜení šetrné k životnímu prostĜedí a pomoci zajistit pro zemČdČlce odpovídající úroveĖ pĜíjmĤ. Cíle podopatĜení
Ochrana biodiverzity, zejména : 1. populací ptactva 2. ZPF s vysokou pĜírodní hodnotou 3. druhové skladby porostĤ Trvale udržitelné využívání zemČdČlské pĤdy a ochrana ostatních pĜírodních zdrojĤ (zejména vodních zdrojĤ). Vymezení podporovaných oblastí
Podpory se poskytují na celém území ýeské republiky v oblastech vymezených jako Natura 2000 a souþasnČ se nacházejících v 1. zónách NP a CHKO. Rozsah podopatĜení
Titul
Možný rozsah
Platby v rámci oblastí Natura 2000 na 10 000 ha zemČdČlské pĤdČ
Oþekávaný rozsah
Cílenost
8 000 ha
oblasti Natura 2000 v 1. zónách NP a CHKO
Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel o podporu musí splĖovat následující podmínky: x Musí hospodaĜit nejménČ na 1 ha zemČdČlské pĤdy s kulturou travní porost v oblasti území Natura 2000 v 1. zónách NP a CHKO. x Musí vstoupit do podopatĜení minimálnČ s 1 ha zemČdČlské pĤdy s kulturou travní porost.
86
x
Musí se zavázat, že bude provozovat zemČdČlskou þinnost po dobu minimálnČ 5 let od první platby podpory, s výjimkou pĜípadu zásahu vyšší moci, a to nejménČ v rozsahu minimální výmČry pro vstup do podopatĜení.
Popis managementu x Žadatel musí hospodaĜit v souladu s podmínkami dobrého zemČdČlského a environmentálního stavu stanovenými v souladu s þlánkem 5 a pĜílohou IV naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003. Tyto požadavky jsou uvedeny v pĜíloze þ. 2. x Žadatel musí v pĜíslušném kalendáĜním roce po stanovené období užívat zemČdČlskou pĤdu, na kterou žádá poskytnutí podpory. x Žadatel je povinen zajistit, aby kultury travních porostĤ byly spásány nebo poseþeny minimálnČ dvakrát roþnČ (v odĤvodnitelných pĜípadech jedenkrát roþnČ) ve stanoveném termínu. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. x Neaplikovat žádná hnojiva a statková hnojiva. V pĜípadČ pastvy dodat roþnČ maximálnČ 30 kg N/ha výmČry pasených ploch. x Žadatel musí po pĜechodu ýR na plný systém pĜímých plateb splĖovat v celém hospodáĜství závazné požadavky podle þlánkĤ 4 a pĜílohy III naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003 (Cross-compliance). Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemČdČlskou þinnost vlastním jménem a na vlastní zodpovČdnost, obhospodaĜuje evidovanou zemČdČlskou pĤdu, splĖuje kritéria pro vstup do podopatĜení a plní podmínky pro poskytnutí podpory. ZpĤsob stanovení podpory
Výše vyrovnávacího pĜíspČvku je stanovena jako 100 % kompenzace ztráty pĜíjmĤ ze snížené produkce z dĤvodu zákazu hnojení ve stanovených oblastech. S ohledem na skuteþnost, že na území Natura 2000 v 1. zónách NP a CHKO je prioritním cílem neprovádČt intenzivní zemČdČlskou výrobu, je stanoven pouze vyrovnávací pĜíspČvek na extenzivní obhospodaĜování travních porostĤ. Forma a výše podpory
Dotace má formu vyrovnávacího pĜíspČvku poskytovaného jako sazba v Kþ na hektar travního porostu v území Natura 2000 v 1. zónČ NP a CHKO – viz. pĜíloha þ. 6. Sazba vyrovnávacího pĜíspČvku v oblastech Natura 2000 na zemČdČlské pĤdČ Ha oprávnČné plochy Oblasti Natura 2000 v 1. zónách 3 355 Kþ/ha (tj. 112,64 EUR/ha) NP a CHKO *
kurz 29,784 CZK/EUR
II.1.2.2. Rámcová smČrnice pro vodní politiku 2000/60/ES Toto podopatĜení bude dopracováno v souladu s þlánkem 38 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 v návaznosti na schválení 8 plánĤ oblastí povodí (Horního a stĜedního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí OhĜe a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje), kraji podle jejich územní pĤsobnosti do 22. 12. 2009. 87
II.1.3. Agroenvironmentální opatĜení Kód opatĜení 214 Popis situace
V rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) se jednalo o opatĜení s nejvČtším objemem finanþních prostĜedkĤ poskytovaných do zemČdČlství. Agroenvironmentální opatĜení (AEO) byla v roce 2004 realizována na celkové ploše 1 166 tis. ha a v roce 2005 na celkové ploše 1 168 tis. ha. Z podopatĜení byl nejvČtší zájem o realizaci podopatĜení OšetĜování travních porostĤ, které bylo v roce 2005 uplatnČno na 61 % celé plochy realizovaných AEO. Podíl podopatĜení Postupy šetrné k životnímu prostĜedí (20,6 % z celkové plochy AEO), které zahrnuje titul ekologické zemČdČlství (EZ) a titul integrovaná produkce (IP), mírnČ pĜevyšuje podíl podopatĜení Péþe o krajinu (18,3 % z celkové plochy AEO). OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). Legislativní rámec
Agroenvironmentální opatĜení jsou navrhována ve shodČ s naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 þlánkem 39, 50 a 51 a s provádČcím naĜízením Komise (ES). Podrobnosti k provádČní jednotlivých agroenvironmentálních opatĜení, jednotlivých podopatĜení, titulĤ a managementĤ stanoví národní provádČcí legislativa. Agroenvironmentální opatĜení byla v ýR provádČna již v pĜedvstupním období na základČ zákona þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a pĜíslušných provádČcích naĜízení vlády, v podobČ tzv. programĤ podpory mimoprodukþních funkcí zemČdČlství. Jednalo se zejména o programy podpory ekologického zemČdČlství, údržby travních porostĤ a zatravnČní. Po pĜistoupení ýR k EU bylo ve vazbČ na HRDP a výše uvedený zákon o zemČdČlství vydáno provádČcí naĜízení vlády þ. 242/2004 Sb., prostĜednictvím nČhož jsou uplatĖována agroenvironmentální opatĜení v období 2004 až 2006 se závazky uzavĜenými až do roku 2010. Charakteristika opatĜení
OpatĜení má za úkol podpoĜit zpĤsoby využití zemČdČlské pĤdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostĜedí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospodaĜovaných území vysoké pĜírodní hodnoty, pĜírodních zdrojĤ, biologické rozmanitosti a údržbu krajiny. Všechna navržená podopatĜení v rámci AEO mají spoleþných nČkolik základních podmínek: x Jsou realizována v podobČ pČtiletých závazkĤ, x vztahují se pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných norem stanovených podle þlánkĤ 4 a 5 a pĜíloh III a IV naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003 v souladu s þlánkem 39 odstavec 3 naĜízení Rady (ES) 1698/2005 (viz pĜíloha þ. 9), x pokud pĜíjemci AEO plateb pĜestanou v dĤsledku urþitého jednání nebo opomenutí, které jim mĤže být pĜímo pĜiþítáno, splĖovat v celém hospodáĜství závazné požadavky podle þlánku 5 a pĜílohy IV naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003, celková þástka plateb, které jim mají být poskytnuty v kalendáĜním roce, kdy došlo k tomuto neplnČní požadavkĤ, se snižuje nebo ruší v souladu s þlánkem 51 odstavcem 3 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005, x žadatel dodržuje minimální požadavky, jež se týkají používání hnojiv a statkových hnojiv, a to tak, že vede a nejménČ 7 let uchovává evidenci o množství, druhu a dobČ
88
x
x
x
x
použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalĤ podle jednotlivých pozemkĤ, plodin a let v souladu se zvláštním právním pĜedpisem (zákon o hnojivech), žadatel, který hospodaĜí mimo zranitelné oblasti podle smČrnice Rady 91/676/EHS dodržuje kodex na ochranu vod pĜed zneþištČním dusiþnany ze zemČdČlských zdrojĤ, který obsahuje: a) období nevhodné k hnojení, b) zpĤsob používání dusíkatých hnojiv a statkových hnojiv, c) zpĤsob používání dusíkatých hnojiv a statkových hnojiv na svažitých pĤdách, d) zpĤsob používání dusíkatých hnojiv a statkových hnojiv v blízkosti vodního toku, žadatel dodržuje minimální požadavky, jež se týkají používání pĜípravkĤ na ochranu rostlin, a to tak, že dodržuje pravidla skladování a manipulace s chemickými látkami v souladu s pĜíslušnými právními pĜedpisy (zákon o rostlinolékaĜské péþi) tak, aby nedocházelo ke kontaminaci složek životního prostĜedí, minimální výmČra žadatelem obhospodaĜované pĤdy pro vstup do agroenvironmentálních opatĜení musí þinit: 1. 5 ha zemČdČlské pĤdy vedené v LPIS, nejde-li o hospodaĜení podle bodĤ 2 až 8, 2. 2 ha zemČdČlské pĤdy vedené v LPIS, jde-li o hospodaĜení v územích národních parkĤ nebo chránČných krajinných oblastí, 3. 1 ha zemČdČlské pĤdy vedené v LPIS, jde-li o hospodaĜení v systému ekologického zemČdČlství, 4. 0,5 ha zemČdČlské pĤdy vedené v LPIS, jde-li o pČstování zeleniny nebo speciálních bylin v systému ekologického zemČdČlství nebo pČstování zeleniny v systému integrované produkce, 5. 0,25 ha vinic, ovocných sadĤ nebo chmelnic vedených v LPIS, jde-li o hospodaĜení v systému ekologického zemČdČlství, 6. 1 ha ovocných sadĤ vedených v LPIS, jde-li o hospodaĜení v integrované produkci ovoce 7. 0,5 ha vinic vedených v LPIS, jde-li o hospodaĜení v integrované produkci révy vinné, žadatel musí v souladu s þl. 51 odst. 3 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 splĖovat v celém hospodáĜství závazné požadavky podle þlánkĤ 5 a pĜílohy IV naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003(viz. pĜíloha þ. 2 – GAEC).
Vzájemná kombinovatelnost podopatĜení z hlediska platby AEO v PRV a AEO v HRDP – viz. pĜíloha þ. 8 Vzájemná kombinovatelnost na jednom dílu pĤdního bloku AEO v PRV a AEO v HRDP – viz. pĜíloha þ. 8 Vzájemná kombinovatelnost podopatĜení z hlediska platby v PRV – viz. pĜíloha þ. 8 Vzájemná kombinovatelnost podopatĜení na jednom dílu pĤdního bloku v PRV – viz. pĜíloha þ. 8 Kontrolovatelnost podmínek AEO – viz pĜíloha þ. 8 Cíle opatĜení
Integrace agroenvironmentálních postupĤ v zemČdČlství 89
Trvale udržitelné využití zemČdČlské pĤdy Zlepšení životního prostĜedí a krajiny Vymezení podporovaných oblastí
OpatĜení lze aplikovat na celém území ýR. PĜehled podopatĜení
PodopatĜení A: Postupy šetrné k životnímu prostĜedí Titul A1: Ekologické zemČdČlství Titul A2: Integrovaná produkce PodopatĜení B: OšetĜování travních porostĤ PodopatĜení C: Péþe o krajinu Titul C1: ZatravĖování orné pĤdy Titul C2: PČstování meziplodin Titul C3: Biopásy Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemcem podpory je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemČdČlskou þinnost vlastním jménem a na vlastní zodpovČdnost, obhospodaĜuje evidovanou zemČdČlskou pĤdu a splĖuje kritéria pro vstup do opatĜení a plní podmínky poskytnutí podpory. II.1.3.1. PodopatĜení postupy šetrné k životnímu prostĜedí Charakteristika podopatĜení
PodopatĜení postupy šetrné k životnímu prostĜedí zahrnuje 2 tituly: ekologické zemČdČlství (EZ) a integrovanou produkci (IP). Integrovaná produkce tvoĜí mezistupeĖ šetrných postupĤ mezi standardní konvenþní produkcí a ekologickým zemČdČlstvím. Je vhodná právČ pro kultury, u kterých lze jen obtížnČ aplikovat plný režim ekologického zemČdČlství. Rozsah podopatĜení
PodopatĜení Postupy šetrné životnímu prostĜedí
Možný rozsah
Oþekávaný rozsah
Cílenost
3 515 000 ha
310 000 ha
ZemČdČlská ýR
k
pĤda
Cíl podopatĜení
Cílem podopatĜení je podpora komplexních zpĤsobĤ hospodaĜení na zemČdČlské pĤdČ šetrných ke složkám životního prostĜedí a poskytujících základ pro produkci kvalitních surovin zabezpeþujících nejvyšší požadavky na bezpeþnost potravin. II.1.3.1.1. Titul ekologické zemČdČlství Podmínky poskytnutí podpory
x
Žadatel plní podmínky naĜízení Rady (ES) þ. 2092/1991, a to na celé výmČĜe pozemkĤ
90
zemČdČlského podniku zaĜazeného do systému EZ po celou dobu platnosti závazku (5 let). x
Žadatel mĤže žádat o podporu na travní porosty v pĜípadČ, že intenzita chovu býložravcĤ dosahuje nejménČ 0,2 DJ/ha travního porostu, nejvýše však 1,5 DJ/ha zemČdČlské pĤdy. Tuto intenzitu je žadatel povinen splĖovat ke stanovenému dni v pĜíslušném roce pČtiletého období. PĜepoþtové koeficienty jsou uvedeny v pĜíloze þ. 1. Žadatel je povinen zajistit, aby kultury travních porostĤ byly spásány nebo minimálnČ dvakrát roþnČ poseþeny (v odĤvodnitelných pĜípadech jedenkrát roþnČ) ve stanoveném termínu. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena.
ZpĤsob stanovení podpory
x
Hlavním východiskem pro stanovení platby je nižší výnos plodin a užitkovost hospodáĜských zvíĜat v ekologickém zemČdČlství v porovnání s konvenþními farmami, pĜedevším díky vylouþení použití intenzifikaþních faktorĤ, rozdílné struktuĜe pČstovaných plodin a odlišnému systému chovu hospodáĜských zvíĜat.
x
Jsou uvažovány zvýšené náklady na pracovní síly (zvýšený podíl ruþní práce) a organizaci práce (zvýšený podíl agrotechnických opatĜení zamČĜených na regulaci plevelĤ, chorob a škĤdcĤ).
x
OsvČdþenou bioprodukci je, zejména v návaznosti na vybudování biotrhu, možné zpenČžit za vyšší cenu oproti stejné komoditČ konvenþního pĤvodu, což se promítá do ekonomiky hospodaĜení.
Forma a výše podpory
Náhrada za ekonomické ztráty vzniklé ekologickým systémem hospodaĜení. K pĜepoþtu byl použit prĤmČrný kurz roku 2005 29,784 CZK/EUR.
Výše podpory Orná pĤda: 4 620 Kþ/ha (tj. 155,12 EUR/ha) Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady: 100 % Travní porosty: 2 650 Kþ/ha (tj. 88,97 EUR/ha) Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady: 100 % Trvalé kultury: 25 285 Kþ/ha (tj. 848,94 EUR/ha) Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady: 62 % Zelenina a speciální byliny na orné pĤdČ: 16 790 Kþ/ha (tj. 563,73 EUR/ha) Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady: 55 %
II.1.3.1.2 Titul integrovaná produkce Základní charakteristika
Titul integrovaná produkce je þlenČn na tĜi typy managementĤ – integrovaná produkce ovoce, révy vinné a zeleniny.
91
II.1.3.1.2.1 Management integrovaná produkce ovoce Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
Vyluþuje se soubČžné pČstování ovoce v systému konvenþním a integrovaném u jednoho pČstitele.
x
Nepoužívat stanovené chemické prostĜedky na ochranu rostlin.
x
Používat povolené biologické prostĜedky na ochranu rostlin.
x
Zajistit odbČr vzorkĤ pĤdy a odbČr vzorkĤ ovoce pro rozbor na vybrané chemické látky.
x
Hodnoty sledovaných chemických látek nesmí pĜekroþit mezní limity stanovené MZe ýR, pĜípadnČ zvláštním právním pĜedpisem.
x
Minimální intenzita integrované produkce je dána prĤmČrným poþtem stromĤ (keĜĤ) na 1 hektar sadĤ daného pozemku, na který má být poskytnuta podpora, a to u jádrovin 500 kusĤ, peckovin 200 kusĤ, bobulovin 2000 kusĤ.
ZpĤsob stanovení podpory
x
Východiskem pro stanovení platby byly nižší realizované výkupní ceny z dĤvodĤ nižší jakosti þásti produkce.
x
Náklady spojené se signalizací a monitoringem škodlivých þinitelĤ.
x
Zvýšené náklady na pracovní síly a povinné rozbory.
x
Ztráta je upravena o rozdíl nákladĤ na dražší povolené prostĜedky v IP v porovnání s bČžnými.
Forma a výše podpory
Náhrada za ekonomické ztráty vzniklé integrovaným systémem hospodaĜení. K pĜepoþtu byl použit prĤmČrný kurz roku 2005 29,784 CZK/EUR.
Výše podpory: Navrhovaná výše plateb: 12 955 Kþ/ha (tj. 434,97 EUR/ha) Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady: 100 % II.1.3.1.2.2 Management integrovaná produkce révy vinné Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x x
Vyluþuje se soubČžné pČstování révy vinné v systému konvenþním a integrovaném u jednoho pČstitele. Nepoužívat stanovené chemické prostĜedky na ochranu rostlin.
x
Používat povolené biologické prostĜedky na ochranu rostlin.
x
Lze aplikovat prostĜedky obsahující mČć (Cu2+) pouze v celkové roþní dávce
92
nepĜekraþující stanovený limit. x
Aplikovat hnojiva a statková hnojiva lze maximálnČ do výše 50 kg N/ha.
x
NejménČ každé druhé meziĜadí musí být do 3 let po ukonþení výsadby vinice trvale pokryté bylinným porostem.
x
Minimální intenzita integrované produkce je dána prĤmČrným poþtem 1800 keĜĤ na 1 hektar vinic daného pozemku, na který má být poskytnuta podpora.
ZpĤsob stanovení podpory
x
Východiskem pro stanovení platby byly snížené výnosy hroznĤ v souvislosti s uplatĖovanými agrotechnickými opatĜeními (porost bylin v meziĜadí, omezené hnojení).
x
Zvýšené náklady na pracovní síly.
x
Ztráta je upravena o rozdíl nákladĤ na dražší povolené prostĜedky v IP v porovnání s bČžnými.
Forma a výše podpory
Náhrada za ekonomické ztráty vzniklé integrovaným systémem hospodaĜení. K pĜepoþtu byl použit prĤmČrný kurz roku 2005 29,784 CZK/EUR.
Výše podpory: Navrhovaná výše plateb: 15 110 Kþ/ha (tj. 507,32 EUR/ha) Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady: 100 % II.1.3.1.2.3 Management integrovaná produkce zeleniny Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
Vyluþuje se soubČžné pČstování zeleniny v systému konvenþním a integrovaném u jednoho pČstitele.
x
Nepoužívat stanovené chemické prostĜedky na ochranu rostlin.
x
Používat povolené biologické prostĜedky na ochranu rostlin.
x x x
Používat uznané osivo. Zajistit odbČr vzorkĤ zeleniny pro rozbor na vybrané chemické látky. Hodnoty sledovaných chemických látek nesmí pĜekroþit mezní limity stanovené MZe ýR, pĜípadnČ zvláštním právním pĜedpisem. Hnojení dusíkatými hnojivy a statkovými hnojivy provádČt v souladu se stanovenými limity MZe.
x
ZpĤsob stanovení podpory
x
Východiskem pro stanovení platby byly snížené výnosy zeleniny v souvislosti s uplatĖovanými agrotechnickými opatĜeními (omezené hnojení).
x
Zvýšené náklady na uznané osivo, vzorky a pracovní síly.
93
x
Ztráta je upravena o rozdíl nákladĤ na dražší povolené prostĜedky v IP v porovnání s bČžnými.
Forma a výše podpory
Náhrada za ekonomické ztráty vzniklé integrovaným systémem hospodaĜení. K pĜepoþtu byl použit prĤmČrný kurz roku 2005 29,784 CZK/EUR. Výše podpory: Navrhovaná výše plateb: 13 110 Kþ/ha (tj. 440,17 EUR/ha) Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady: 80 %
94
II.1.3.2. PodopatĜení ošetĜování travních porostĤ Charakteristika podopatĜení
ZemČdČlci vstupující do titulĤ tohoto podopatĜení se zavazují plnit podmínky podopatĜení v rozsahu veškerých ploch travních porostĤ, které obhospodaĜují v dobČ vstupu do tohoto podopatĜení. V rámci celofaremního pĜístupu mají žadatelé možnost zvolit cílené managementy na jednotlivé pĤdní bloky podle pĜírodních podmínek, popĜípadČ dle zpĤsobu hospodaĜení na travních porostech v daném podniku. Je-li na pĤdním bloku uplatĖován nČkterý z programĤ Ministerstva životního prostĜedí (MŽP), není žadatel povinen je v rámci celofaremního pĜístupu zaĜadit. Nevyhovuje-li z hlediska ochrany pĜírody a krajiny žádný z titulĤ danému pĤdnímu bloku, je možno tento pĤdní blok na doporuþení orgánu ochrany pĜírody (OOP) do podopatĜení nezaĜazovat. V rámci tohoto podopatĜení je možné zvolit následující tituly: Oznaþení titulu
Název titulu
B.1
Louky
B.2
Mezofilní a vlhkomilné louky
B.3
Horské a suchomilné louky
B.4
Trvale podmáþené a rašelinné louky
B.5
Ptaþí lokality na TP – hnízdištČ bahĖákĤ
B.6
Ptaþí lokality na TP – hnízdištČ chĜástala polního
B.7
Pastviny
B.8
DruhovČ bohaté pastviny
B.9
Suché stepní trávníky a vĜesovištČ
Rozsah podopatĜení
PodopatĜení OšetĜování porostĤ
travních
Možný rozsah
Oþekávaný rozsah
Cílenost
900 000 ha
680 000 ha
Travní porosty v ýR
Cíl podopatĜení
Cílem podopatĜení je podpoĜit a zachovat pĜíznivou extenzifikaci na travních porostech využívaných pro zemČdČlskou produkci v rámci celého zemČdČlského podniku, které jsou ohroženy jak rĤstem intenzity hospodaĜení, tak degradací v dĤsledku opuštČní hospodaĜení. SouþasnČ je cílem zajistit údržbu kulturní krajiny zejména pastevním chovem zvíĜat a také podporu biologické rĤznorodosti na cenných stanovištích. Titul ptaþí lokality na travních porostech – hnízdištČ bahĖákĤ, popĜípadČ hnízdištČ chĜástala polního v rámci tohoto podopatĜení má za cíl udržet a zvýšit populaci tČchto ptaþích druhĤ vytvoĜením vhodných hnízdních podmínek a dalších podmínek nezbytných pro existenci tČchto cenných druhĤ.
95
Podmínky poskytnutí podpory
x
Žadatel mĤže žádat o podporu v pĜípadČ, že intenzita chovu býložravcĤ dosahuje nejménČ 0,2 DJ/ha travního porostu, nejvýše však 1,5 DJ/ha zemČdČlské pĤdy. Tuto intenzitu je žadatel povinen splĖovat ke stanovenému dni v pĜíslušném kalendáĜním roce pČtiletého období. PĜepoþtové koeficienty jsou uvedeny v pĜíloze þ. 1. V pĜípadČ, že žadatel bude mít zaĜazeny výluþnČ tituly B.4, B.5 nebo B.6, nemusí dodržet výše uvedenou intenzitu chovu.
x
Žadatel je povinen veškeré jím obhospodaĜované travní porosty s výjimkou pĤdních blokĤ/dílĤ, na nichž je uplatĖován nČkterý z programĤ Ministerstva životního prostĜedí nebo jsou zaĜazeny v rámci titulu zatravĖování orné pĤdy, zaĜadit do tohoto podopatĜení a zvolit pĜíslušný management. Nevyhovuje-li z hlediska ochrany pĜírody a krajiny žádný z managementĤ danému pĤdnímu bloku/dílu, je možno tento pĤdní blok/díl na doporuþení OOP do podopatĜení nezaĜazovat.
x
Žadatel nepoužívá k hnojení upravené kaly a neaplikuje odpadní vody.
x
Žadatel má v kalendáĜním roce možnost ponechat až 10 % pĤdního bloku nepokoseného, a to ve zvláštČ odĤvodnČných pĜípadech na ploše vymezené OOP.
Popis jednotlivých titulĤ v rámci podopatĜení ošetĜování travních porostĤ II.1.3.2.1. Louky Základní charakteristika
Žadatel, který hospodaĜí v oblastech ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v oblastech Natura 2000 – ptaþích oblastech vyhlášených podle smČrnice Rady 79/409/EHS mĤže zvolit vždy jeden z titulĤ. Žadatelé hospodaĜící mimo výše uvedená území mohou zvolit pouze tituly B.1, B.4, B.5 a B.6. Titul:
B. 1 – Louky (základní management) B. 2 – Mezofilní a vlhkomilné louky (MVL) - management B. 2. 1 – Hnojené MVL - management B. 2. 2 – Nehnojené MVL - management B. 2. 3 – MVL s neposeþ. pásy B. 3 – Horské a suchomilné louky (HSL) - management B. 3. 1 – Hnojené HSL - management B. 3. 2 – Nehnojené HSL - management B. 3. 3 – HSL s neposeþ. pásy B. 4 – Trvale podmáþené a rašelinné louky B. 5 – Ptaþí lokality na travních porostech – hnízdištČ bahĖákĤ B. 6 – Ptaþí lokality na travních porostech – hnízdištČ chĜástala polního
Titul B. 1 – Louky (základní management) Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x Používat hnojiva a statková hnojiva každoroþnČ v prĤmČru na celkovou výmČru tČchto luk maximálnČ do výše 60 kg N/ ha (limit zahrnuje aplikaci hnojiv, statkových hnojiv a pĜípadnou pastvu zvíĜat). Zákaz aplikace kejdy, vyjma kejdy skotu. x Travní porost (TP) sekat minimálnČ dvakrát roþnČ (jedenkrát roþnČ v odĤvodnitelných
96
x x
x
pĜípadech), a to ve stanoveném termínu. TP lze pĜepást hospodáĜskými zvíĜaty. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. V oblastech ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v oblastech Natura 2000 – ptaþích oblastech vyhlášených podle smČrnice Rady 79/409/EHS neprovádČt mulþování, rychloobnovu TP, obnovu TP, pĜísev bez povolení OOP. V oblastech ZCHÚ, Natura 2000 – ptaþích oblastech vyhlášených podle smČrnice Rady 79/409/EHS a ochranných pásmech NP je žadatel povinen nechat si tento titul schválit OOP.
Titul B. 2 – Mezofilní a vlhkomilné louky Management B. 2. 1 – Hnojené mezofilní a vlhkomilné louky Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
x
x x
Používat hnojiva a statková hnojiva každoroþnČ v prĤmČru na celkovou výmČru tČchto luk maximálnČ do výše 60 kg N/ ha (limit zahrnuje aplikaci organických hnojiv, statkových hnojiv a pĜípadnou pastvu zvíĜat). K hnojení lze používat pouze hnĤj nebo kompost. Travní porost (TP) sekat minimálnČ dvakrát roþnČ (jedenkrát roþnČ v odĤvodnitelných pĜípadech), a to ve stanoveném termínu. TP lze pĜepást hospodáĜskými zvíĜaty, vyjma porostĤ oznaþených OOP jako nevhodné k pastvČ. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Na ploše pĜepásané mezofilní a vlhkomilné louky není povoleno provádČt pĜíkrm hospodáĜských zvíĜat.
x
Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze s pĜedchozím souhlasem OOP.
x
Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
Management B. 2. 2 – Nehnojené mezofilní a vlhkomilné louky Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
x
Travní porost (TP) sekat minimálnČ dvakrát roþnČ (jedenkrát roþnČ v odĤvodnitelných pĜípadech), a to ve stanoveném termínu. TP nelze pĜepásat. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena.
x x
Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze s pĜedchozím souhlasem OOP.
x
Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
Management B. 2. 3 – Mezofilní a vlhkomilné louky s neposeþenými pásy Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
x
Travní porost (TP) sekat minimálnČ dvakrát roþnČ (jedenkrát roþnČ v odĤvodnitelných
97
x x
pĜípadech), a to ve stanoveném termínu. TP nelze pĜepásat. PĜi první seþi nechá zemČdČlec na louce neposeþené pásy ve stanovené šíĜce. Neposeþené pásy musí zaujímat 5 – 10 % rozlohy pĜíslušného pĤdního bloku / dílu a budou poseþeny na jaĜe pĜíštího roku, nejpozdČji však v první seþi. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze s pĜedchozím souhlasem OOP.
Titul B. 3 – Horské a suchomilné louky Management B. 3. 1 – Hnojené horské a suchomilné louky Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
x
x x
Používat hnojiva a statková hnojiva každoroþnČ v prĤmČru na celkovou výmČru tČchto luk maximálnČ do výše 60 kg N/ ha (limit zahrnuje aplikaci organických hnojiv, statkových hnojiv a pĜípadnou pastvu zvíĜat). K hnojení lze používat pouze hnĤj nebo kompost. Travní porost (TP) sekat minimálnČ jednou roþnČ, a to ve stanoveném termínu. TP lze pĜepást hospodáĜskými zvíĜaty, vyjma porostĤ oznaþených OOP jako nevhodné k pastvČ. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Na ploše pĜepásané horské a suchomilné louky není povoleno provádČt pĜíkrm hospodáĜských zvíĜat.
x
Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze s pĜedchozím souhlasem OOP.
x
Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
Management B. 3. 2 – Nehnojené horské a suchomilné louky Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
x
Travní porost (TP) sekat minimálnČ jednou roþnČ, a to ve stanoveném termínu. TP nelze pĜepásat. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena.
x x
Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze s pĜedchozím souhlasem OOP.
x
Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
Management B. 3. 3 – Horské a suchomilné louky s neposeþenými pásy Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
x
Travní porost (TP) sekat minimálnČ jednou roþnČ, a to ve stanoveném termínu. TP nelze pĜepásat. PĜi první seþi nechá zemČdČlec na louce neposeþené pásy ve stanovené šíĜce. Neposeþené pásy musí zaujímat 5 – 10 % rozlohy pĜíslušného pĤdního bloku / 98
x x
dílu a budou poseþeny na jaĜe pĜíštího roku, nejpozdČji však v první seþi. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze s pĜedchozím souhlasem OOP.
Titul B. 4 – Trvale podmáþené a rašelinné louky Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
x
Travní porost (TP) sekat minimálnČ jednou roþnČ, a to ve stanoveném termínu. Kosení musí být provádČno lehkou mechanizací. TP nelze pĜepásat. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Mulþování, rychoobnovu TP, obnovu TP, pĜísev, vápnČní a odvodnČní porostu nelze provádČt. Válení a smykování lze provádČt pouze s pĜedchozím souhlasem OOP.
x x
B. 5 – Ptaþí lokality na travních porostech – hnízdištČ bahĖákĤ Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
x
Travní porost (TP) sekat minimálnČ dvakrát roþnČ (jedenkrát roþnČ v odĤvodnitelných pĜípadech), a to ve stanoveném termínu. Seþ neprovádČt skupinovým nasazením sekaþek. TP nelze pĜepásat. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Mulþovat, provádČt rychloobnovu TP a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze s pĜedchozím souhlasem OOP. Válení a smykování lze provádČt pouze s pĜedchozím souhlasem OOP.
x x
x
Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
B. 6 – Ptaþí lokality na travních porostech – hnízdištČ chĜástala polního Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x
Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
x
Travní porost (TP) sekat minimálnČ jednou roþnČ, a to ve stanoveném termínu. Seþ neprovádČt skupinovým nasazením sekaþek. TP nelze pĜepásat. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Mulþovat, provádČt rychloobnovu TP a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze s pĜedchozím souhlasem OOP. Válení a smykování lze provádČt pouze s pĜedchozím souhlasem OOP.
x x
x
Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé.
99
ZpĤsob stanovení podpory
x
x x
x
x
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta pĜíjmu ze snížené produkce na travním porostu urþené pro produkci krmiv. Ztráta je snížena o þást uspoĜených nákladĤ. Ztráta pĜíjmu je zpĤsobena: snížením hnojení, dále posunutím seþe na datum, které znamená ztrátu hodnoty krmiva jedné seþe (buć na celé ploše nebo v pásech). Pro managementy B.5 a B.6 vylouþení hnojení a odložení termínu první seþe zpĤsobí snížení kvality produkce z dané lokality do té míry, že lze považovat hodnotu první seþe za bezcennou (snížení pĜíspČvku na úhradu na 1 ha). Seþ od stĜedu ke kraji þi z jedné strany pozemku ke druhé znamená zvýšené náklady na mechanizaci pĜi obou seþích (práce a pohonné hmoty) v dĤsledku zvýšeného množství pojezdĤ. U managementu B.4 jsou hlavním východiskem pro stanovení plateb náklady na ruþní seþ zamokĜených pozemkĤ a následné shrabání a odnos nebo odvoz takto posekané hmoty. Vzhledem k charakteru stanovištČ a požadovanému managementu se nepĜedpokládá hospodáĜské využití produkce na tČchto plochách. U managementu B.2.1 a B.3.1 je hlavním východiskem pro stanovení platby ztráta pĜíjmu ze snížené produkce na travním porostu urþené pro produkci krmiv a zvýšené náklady na hnojení hnojem nebo kompostem. ýástka je snížena o þást uspoĜených nákladĤ.
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevnČ stanovené sazby na hektar, podle zvoleného typu managementu. K pĜepoþtu byl použit prĤmČrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Odpoþet v oblastech, kde zvláštní právní pĜedpis zakazuje hnojit je ve výši 3 355 Kþ/ha. Výše podpory: B.1 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady B2.1 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty pĜíjmĤ/ vícenáklady B2.2 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty pĜíjmĤ/ vícenáklady B2.3 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty pĜíjmĤ/ vícenáklady B3.1 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty pĜíjmĤ/ vícenáklady
2 230 Kþ/ha (tj 74,87EUR/ha) 100 % 2 980 Kþ/ha (tj. 100,05 EUR/ha) 100 % 3 450 Kþ/ha (tj. 115,83 EUR/ha) 100 % 4005 Kþ/ha (tj. 134,47 EUR/ha) 100 % 3 575 Kþ/ha (tj. 120,03 EUR/ha) 100 %
100
B3.2 Navrhovaná výše plateb:
3 880 Kþ/ha (tj. 130,27 EUR/ha)
Procent ztráty pĜíjmĤ/ vícenáklady B3.3 Navrhovaná výše plateb:
100 % 4 480 Kþ/ha (tj. 150,42 EUR/ha)
Procent ztráty pĜíjmĤ/ vícenáklady B.4 Navrhovaná výše plateb:
100 % 12 430 Kþ/ha (tj. 417,34 EUR/ha)
Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady
90 %
ýástka se vztahuje pouze na plochu trvale podmáþených a rašelinných míst louky. B.5 Navrhovaná výše plateb:
6 000 Kþ/ha (tj. 201,45 EUR/ha)
Procent ztráty pĜíjmĤ/ vícenáklady
100 %
B.6 Navrhovaná výše plateb:
5 460 Kþ/ha (tj. 183,32 EUR/ha)
Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady
100 %
II.1.3.2.2. Pastviny Základní charakteristika
Žadatel, který hospodaĜí v oblastech ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v oblastech Natura 2000 – ptaþích oblastech vyhlášených podle smČrnice Rady 79/409/EHS mĤže zvolit vždy jeden z titulĤ. Žadatelé hospodaĜící mimo výše uvedená území mohou zvolit pouze tituly B. 7 a B. 9. Titul:
B. 7 – Pastviny (základní management) B. 8 – DruhovČ bohaté pastviny B. 9 – Suché stepní trávníky a vĜesovištČ Titul B. 7 – Pastviny (základní management) Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x Používat hnojiva a statková hnojiva roþnČ maximálnČ do výše 80 kg N/ha celkové výmČry tČchto pastvin (limit zahrnuje aplikaci hnojiv, statkových hnojiv a pastvu zvíĜat). Zákaz aplikace kejdy, vyjma kejdy skotu. MinimálnČ 5 kg N/ha každého pĤdního bloku/dílu je tĜeba roþnČ dodat pasenými zvíĜaty (v exkrementech). x Travní porost pĜepást minimálnČ jednou roþnČ ve stanoveném termínu. Po skonþení pastvy provádČt seþení nedopaskĤ, vyjma pozemkĤ se stĜední svažitostí 10º a více. MČnit povinnost sekání nedopaskĤ lze s pĜedchozím povolením OOP. x V pĜípadČ chemické likvidace plevelĤ užívat herbicidy jen bodovČ. x V oblastech ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v oblastech Natura 2000 – ptaþích oblastech vyhlášených podle smČrnice Rady 79/409/EHS neprovádČt mulþování, rychloobnovu TP, obnovu TP a pĜísev bez povolení OOP. x ZvíĜata musí mít zajištČno napájení a pastviny musí být technicky nebo organizaþnČ 101
x
zajištČny proti úniku zvíĜat. V oblastech ZCHÚ, Natura 2000 – ptaþích oblastech vyhlášených podle smČrnice Rady 79/409/EHS a ochranných pásmech NP je žadatel povinen nechat si tento titul schválit OOP.
B. 8 – DruhovČ bohaté pastviny Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x Neaplikovat žádná hnojiva a statková hnojiva. MinimálnČ 5 kg N/ha každého pĤdního bloku/dílu a maximálnČ 45 kg N/ha celkové výmČry tČchto pastvin dodat roþnČ pasenými zvíĜaty (v exkrementech). x Travní porost pĜepást minimálnČ jednou roþnČ ve stanoveném termínu. Po skonþení pastvy provádČt seþení nedopaskĤ, vyjma pozemkĤ se stĜední svažitostí 10º a více. MČnit povinnost sekání nedopaskĤ lze s pĜedchozím povolením OOP. x V pĜípadČ chemické likvidace plevelĤ užívat herbicidy jen bodovČ. x x
Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze s pĜedchozím souhlasem OOP. ZvíĜata musí mít zajištČno napájení a pastviny musí být technicky nebo organizaþnČ zajištČny proti úniku zvíĜat.
B. 9 – Suché stepní trávníky a vĜesovištČ Podmínky poskytnutí podpory
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: x Neaplikovat žádná hnojiva a statková hnojiva. MinimálnČ 5 kg N/ha každého pĤdního bloku/dílu a maximálnČ 30 kg N/ha celkové výmČry tČchto pastvin dodat roþnČ pasenými zvíĜaty (v exkrementech). x Travní porost pĜepást minimálnČ jednou roþnČ ve stanoveném termínu. Pastvu lze provádČt pouze ovcemi a kozami. Po skonþení pastvy provádČt seþení stanovených nežádoucích expanzivních plevelĤ. Seþení nedopaskĤ není povinné, neurþí-li OOP jinak. x Nelze používat herbicidy k chemické likvidaci plevelĤ. x Nelze provádČt mulþování, rychloobnovu TP, obnovu TP, pĜísev. x ZvíĜata musí mít zajištČno napájení a pastviny musí být technicky nebo organizaþnČ zajištČny proti úniku zvíĜat.
ZpĤsob stanovení podpory
x
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta pĜíjmu ze sníženého zatížení pastviny hospodáĜskými zvíĜaty.
x
Požadavek na bodovou aplikaci herbicidĤ proti plevelĤm a odstraĖování nedopaskĤ znamená pro zemČdČlce dodateþný náklad ve výši variabilních nákladĤ.
x
Ostatní požadavky nezpĤsobí významnČjší dopad na výsledky hospodaĜení a nebo jsou souþástí bČžné zemČdČlské praxe.
102
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevnČ stanovené sazby na hektar, podle zvoleného typu managementu. K pĜepoþtu byl použit prĤmČrný kurz roku 2005 29,784 CZK/EUR. Odpoþet v oblastech, kde zvláštní právní pĜedpis zakazuje hnojit je ve výši 3 355 Kþ/ha. Výše podpory: B.7 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady B.8 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady B.9 Navrhovaná výše plateb: Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady
3 325 Kþ/ha (tj. 111,64 EUR/ha) 100 % 5 035 Kþ/ha (tj. 169,05 EUR/ha) 100 % 9 160 Kþ/ha (tj. 307,55 EUR/ha) 100 %
103
II.1.3.3. PodopatĜení péþe o krajinu Charakteristika podopatĜení
Toto podopatĜení zastĜešuje tituly vhodné pro speciální podmínky jednotlivých stanovišĢ, pro které byl vždy vypracován management ošetĜování odpovídající daným specifikám a potĜebám. Jednotlivé managementy jsou pĜesnČ cíleny a mohou být uplatĖovány jen na þásti zemČdČlcem obhospodaĜovaných ploch. V rámci tohoto podopatĜení je možné zvolit z následujících managementĤ: Oznaþení titulu
C.1
Název titulu
ZatravĖování orné pĤdy
Oznaþení managementu
Název managementu
Cílenost
C1.1
ZatravĖování pĤdy
orné
Zranitelné pĤdy (svažité, propustné); pĤdy ve zranitelných oblastech a LFA
C1.2
ZatravĖování orné pĤdy podél vodního útvaru
PĤdy podél vodních útvarĤ
C1.3
ZatravĖování orné pĤdy regionální smČsí
PĤdy v oblastech ZCHÚ
C1.4
ZatravĖování orné pĤdy regionální smČsí podél vodního útvaru
PĤdy podél vodních útvarĤ v oblastech ZCHÚ
C.2
PČstování meziplodin
Orná pĤda (pĜedevším zranitelné oblasti)
C.3
Biopásy
Orná pĤda s pĜihlédnutím k volnČ žijícím živoþichĤm
Rozsah podopatĜení
PodopatĜení
Možný rozsah
Oþekávaný rozsah
Cílenost
Péþe o krajinu
2 600 000 ha
300 000 ha
Orná pĤda
Cíl podopatĜení
Hlavním cílem u titulu zatravĖování orné pĤdy a titulu pČstování meziplodin je zpomalení povrchového odtoku vod na orné pĤdČ, což povede k minimalizaci sezónních nedostatkĤ vody a zabrání krátkodobému zvýšení prĤtokĤ v tocích. Dalším efektem obou titulĤ je snížení rizika eroze pĤdy. Hlavním cílem titulu biopásy je zvýšení potravní nabídky a tím podpora rozvoje pĜedevším ptaþích spoleþenstev, ale i ostatních živoþišných druhĤ vázaných na polní stanovištČ a ekosystémy spojené s polními lokalitami. Spolu s titulem zatravĖování orné pĤdy tak pĜispívá ke zvyšování biologické rĤznorodosti a ekologické stability krajiny.
104
II.1.3.3.1. Titul zatravĖování orné pĤdy Základní charakteristika
Titul zatravĖování orné pĤdy (C.1) je þlenČn na þtyĜi typy managementĤ – zatravĖování orné pĤdy (C.1.1), zatravĖování orné pĤdy podél vodního útvaru (C.1.2), zatravĖování orné pĤdy regionální smČsí (C.1.3) a zatravĖování orné pĤdy regionální smČsí podél vodního útvaru (C.1.4). Podmínky poskytnutí podpory
Do titulu mĤže být zaĜazen pĤdní blok s kulturou orná pĤda, který splĖuje alespoĖ jedno z následujících kriterií: » Více než 50 % pĤdního bloku pĜedstavují pĤdy mČlké, písþité, podmáþené, velmi tČžké, obtížnČ obdČlávatelné, nebo » pĤdní blok se nachází nejménČ z 50 % své výmČry ve zranitelných oblastech dle SmČrnice Rady 91/676/EHS, nebo » pĤdní blok spadá jakoukoliv svou þástí do oblasti LFA, nebo » pĤdní blok má stĜední svažitost vyšší než 10 stupĖĤ » pĤdní blok sousedí s vodním útvarem (pouze management C. 1. 2 a C. 1. 4). V pĜípadČ managementu C. 1. 3 a C. 1. 4 mĤže být zaĜazen pĤdní blok s kulturou orná pĤda, který splĖuje alespoĖ jedno z výše uvedených kritérií a zároveĖ se nachází nejménČ z 50 % své výmČry na území ZCHÚ. Do titulu zatravĖování orné pĤdy mĤže být zaĜazen pĤdní blok s kulturou orná pĤda, na kterém žadatel dodržuje minimálnČ postupy požadovaného managementu: x
Zatravnit lze celý pĤdní blok nebo jeho díl o minimální výmČĜe 0,1 ha. V pĜípadČ managementĤ C. 1. 2 a C. 1. 4 je žadatel povinen zatravnit alespoĖ 15 metrĤ široký pás podél hranice s vodním útvarem.
x
ZatravnČní je možné provést jak þistosevem, tak formou podsevu do krycí plodiny do stanoveného termínu. V pĜípadČ managementĤ C. 1. 3 a C. 1. 4 je žadatel povinen použít pĜi zatravnČní regionální travní smČs, která je schválena orgánem ochrany pĜírody (OOP). V prvním roce po zatravnČní nebude plocha hnojena ani pasena, bude alespoĖ dvakrát roþnČ seþena (v odĤvodnitelných pĜípadech seþena pouze jedenkrát roþnČ) a poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Likvidace plevelĤ bude zajištČna seþením, herbicidy lze použít jen po dobu prvních dvou let, a to formou bodové aplikace (zejména v pĜípadČ výskytu vytrvalých a invazních plevelĤ). ZemČdČlci hospodaĜící v systému ekologického zemČdČlství nesmí použít ani bodovou aplikaci herbicidĤ. Od druhého roku bude plocha ošetĜována seþením minimálnČ dvakrát roþnČ ve stanoveném termínu, nebo pasením ve stanoveném termínu. Platí úplný zákaz aplikace hnojiv obsahujících dusík, statkových hnojiv a upravených kalĤ. Do titulu nemohou vstoupit plochy orné pĤdy, které byly v evidenci pĤdy vedeny v minulosti jako travní porost.
x
x
x
x
ZpĤsob stanovení podpory
x
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta pĜíjmu (pĜíspČvku na úhradu fixních
105
nákladĤ a zisku) z produkce na orné pĤdČ, která vychází z prĤmČrných hodnot. Ztráta je snížena o potenciální pĜíjem z travního porostu. x
Dalším vícenákladem jsou náklady na založení travního porostu.
x
Seþení není dĤvod pro platbu, neboĢ toto je souþástí bČžné praxe na farmČ.
x
Do nákladĤ u managementĤ C. 1. 3 a C. 1. 4 je zapoþtena vyšší cena osiva.
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevnČ stanovené sazby na hektar. K pĜepoþtu byl použit prĤmČrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Odpoþet v oblastech, kde zvláštní právní pĜedpis zakazuje hnojit je ve výši 2 680 Kþ/ha. Výše podpory: C1.1. Navrhovaná výše plateb:
8 050 Kþ/ha (tj. 270,28 EUR/ha)
Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady
100 %
C1.2. Navrhovaná výše plateb:
8 770 Kþ/ha (tj. 294,45 EUR/ha)
Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady
100 %
C1.3. Navrhovaná výše plateb:
10 410 Kþ/ha (tj. 349,52 EUR/ha)
Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady
100 %
C1.4. Navrhovaná výše plateb:
11 130 Kþ/ha (tj. 373,69 EUR/ha)
Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady
100 %
II.1.3.3.2. Titul pČstování meziplodin Podmínky poskytnutí podpory
Do titulu mĤže být zaĜazena stanovená výmČra orné pĤdy, na které žadatel dodržuje minimálnČ postupy požadovaného managementu: x
V prĤbČhu pČtiletého závazku v rámci osevního postupu musí žadatel zajistit, že bude v každém roce vyseta stanovená meziplodina na stanovené výmČĜe,
x
zemČdČlec vyseje meziplodinu ve stanoveném termínu. Lze využít stanovené pĜezimující i vymrzající plodiny,
x
do stanoveného termínu neprovede v porostu meziplodiny žádné chemické ani mechanické zásahy smČĜující k likvidaci porostu meziplodiny nebo k jeho redukci, po tomto termínu založí porost hlavní plodiny.
ZpĤsob stanovení podpory
x
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je dodateþný náklad na pČstování meziplodiny.
106
x
Dalším omezujícím faktorem je limitovaný výbČr následné hlavní plodiny.
Forma a výše podpor
Dotace má formu pevnČ stanovené sazby na hektar. K pĜepoþtu byl použit prĤmČrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Výše podpory: C.2 Navrhovaná výše plateb: 3 100 Kþ/ha (tj. 104,08 EUR/ha) Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady
100 %
ýástka se vztahuje pouze na plochy s vysetou meziplodinou.
II.1.3.3.3 Titul biopásy Podmínky poskytnutí podpory
Do titulu mĤže být zaĜazen pĤdní blok s kulturou orná pĤda, na kterém žadatel dodržuje minimálnČ postupy požadovaného managementu: x VytvoĜit biopásy minimálnČ 6 metrĤ široké, které budou umístČny na okraji ploch orné pĤdy nebo uvnitĜ polí. Biopás nesmí pĜímo pĜiléhat k hranici pĤdního bloku, která bezprostĜednČ pĜiléhá k dálnici, silnici I. a II. tĜídy dle zákona o pozemních komunikacích. x Vzdálenost mezi jednotlivými biopásy uvnitĜ polí musí být nejménČ 50 m. x Žadatel je povinen osít biopásy smČsí uznaného osiva stanovených plodin ve stanoveném termínu. x Žadatel je povinen ponechat biopásy bez jakéhokoliv obhospodaĜování do jarního období následujícího roku a poté porost biopásĤ zapravit do pĤdy. x Je zakázána aplikace pesticidĤ na biopás. x Biopásy nesmí být používány k pojezdĤm zemČdČlské techniky ani jako souvratČ x Poloha biopásĤ se mĤže v prĤbČhu pČtiletého období mČnit v závislosti na osevním postupu. ZpĤsob stanovení podpory
x
Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta pĜíjmu (pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku) z produkce na orné pĤdČ, která je vyþlenČna pro výsev biopásu.
x
Dodateþné náklady spojené s výsevem smČsi vybraných plodin.
Forma a výše podpory
Dotace má formu pevnČ stanovené sazby na hektar. K pĜepoþtu byl použit prĤmČrný kurz roku 2005 29,784 CZK/ EUR. Výše podpory: C.3 Navrhovaná výše platby:
11 930 Kþ/ha (tj. 400,55 EUR/ha) pásu
Procent ztráty pĜíjmĤ/vícenáklady:
100 %
107
II.2. Skupina opatĜení zamČĜená na udržitelné využívání lesní pĤdy II.2.1. ZalesĖování zemČdČlské pĤdy Kód opatĜení 221 V rámci tohoto opatĜení jsou navrhována 2 podopatĜení: První zalesnČní zemČdČlské pĤdy a Založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin. Legislativní rámec
OpatĜení je navrhováno ve shodČ s naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005, þlánek 43 a þlánek 45, provádČcím naĜízením Komise (ES) a ve shodČ s národní legislativou: Zákon þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Zákon þ. 289/1995 Sb., o lesích a o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Podpora byla poskytována již v pĜedvstupním období na základČ zákona þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a pĜíslušných provádČcích naĜízení vlády v podobČ tzv. programĤ na podporu mimoprodukþních funkcí zemČdČlství. Po pĜistoupení ýR do EU bylo ve vazbČ na Horizontální plán rozvoje venkova a výše uvedený zákon o zemČdČlství vydáno provádČcí naĜízení vlády þ. 308/2004 Sb., o stanovení nČkterých podmínek k poskytování dotací na zalesĖování zemČdČlské pĤdy a na založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin na zemČdČlské pĤdČ urþených pro energetické využití, prostĜednictvím nČhož bylo uplatĖováno opatĜení podle kap. VIII. Lesnictví naĜízení Rady (ES) þ. 1257/1999 v období 2004–2006 se závazky uzavĜenými až do roku 2025. Podpora byla poskytována i v rámci Operaþního programu Rozvoj venkova a multikunkþní zemČdČlství na období 2004 – 2006, z podopatĜení 1.3.4. – ZalesĖování zemČdČlsky nevyužívaných pĤd. OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). OpatĜení pĜispČje k plnČní strategie Národního lesnického programu z roku 2001. Cíle opatĜení
RozšíĜení lesních porostĤ na zemČdČlské pĤdČ Trvale udržitelné využití lesní a zemČdČlské pĤdy Zlepšení životního prostĜedí a krajiny II.2.1.1. První zalesnČní zemČdČlské pĤdy Charakteristika podopatĜení
Podpora zmČny obhospodaĜování území zalesnČním zemČdČlské pĤdy. Toto podopatĜení umožĖuje zemČdČlcĤm, popĜípadČ vlastníkĤm zemČdČlské pĤdy, získat podporu na zalesnČní jejich pozemkĤ. Tímto podopatĜením se vytváĜí prostor pro diverzifikaci výroby, která by mČla pĜispČt k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemČdČlství a venkova. Snižuje podíl zornČní pĤdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodaĜované zemČdČlské pĤdy. ZalesĖování zemČdČlských pozemkĤ je dĤležité s ohledem na využití pĤdy a ochranu životního prostĜedí. Lesní porosty jsou nejen dĤležitým zdrojem obnovitelné suroviny, ale i krajinotvorným prvkem majícím vliv na vodní režim, na ochranu pĤdy, v menší míĜe mají i sanitární, rekreaþní, estetický a kulturní význam.
108
Cíle podopatĜení
Posílení biodiverzity krajiny rozšíĜením zalesnČných ploch a zlepšení ekologické rovnováhy krajiny Vymezení podporovaných oblastí
OpatĜení lze realizovat na celém území ýeské republiky s výjimkou hl. m. Prahy. Rozsah podopatĜení
Titul
Možný rozsah
První zalesnČní 20 000 ha zemČdČlské pĤdy
Oþekávaný rozsah
Cílenost
12 600 ha
ZemČdČlská pĤda ménČ vhodná pro zemČdČlskou výrobu
Podmínky poskytnutí podpory
x
Žadatel spolu s žádostí pĜedloží projekt zalesnČní zemČdČlské pĤdy, který je v souladu s platnou právní úpravou,
x
pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie,
x
projekt musí být realizován na území ýeské republiky,
x
zemČdČlskou pĤdou se pro úþely tohoto podopatĜení rozumí zemČdČlská pĤda evidovaná v LPIS na jméno žadatele,
x
projekt zalesnČní s vyjádĜením místnČ pĜíslušného pracovištČ Ústavu pro hospodáĜskou úpravu lesĤ o typologickém zaĜazení pozemkĤ,
x
žadatel doloží rozhodnutí orgánu státní správy lesĤ, resp. pozemkového úĜadu o prohlášení pozemku za pozemek urþený k plnČní funkcí lesa,
x
žadatel musí po pĜechodu ýR na plný systém pĜímých plateb dodržovat podmínky naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003, þlánkĤ 4 a 5 a pĜíloh III a IV),
x
podpora se neposkytne zemČdČlcĤm pobírajícím podporu pĜi pĜedþasném ukonþení zemČdČlské þinnosti,
x
podpora se neposkytne na výsadbu vánoþních stromkĤ,
x
žadatel se zavazuje peþovat o založený lesní porost do jeho zajištČní a plnit podmínky opatĜení,
x
minimální výmČra bude stanovena provádČcím pĜedpisem.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
O podporu na zalesnČní zemČdČlské pĤdy a na ochranu takto vzniklých lesních porostĤ za úþelem zajištČní po dobu pČti let a o náhradu ztráty pĜíjmu vzniklé z dĤvodu ukonþení zemČdČlské výroby, a to po dobu nejdéle 15-ti let mĤže požádat x vlastník nebo nájemce zemČdČlské pĤdy, x sdružení s právní subjektivitou vlastníkĤ nebo nájemcĤ zemČdČlské pĤdy. O podporu na ochranu takto vzniklých porostĤ za úþelem zajištČní po dobu pČti let a o náhradu ztráty pĜíjmu vzniklé z dĤvodu ukonþení zemČdČlské þinnosti nemohou požádat veĜejné orgány. Je-li však zemČdČlská pĤda, která má být zalesnČna a jejímž vlastníkem je 109
veĜejný orgán pronajata fyzické nebo právnické osobČ, lze poskytnout podporu na ochranu takto vzniklých lesních porostĤ za úþelem zajištČní po dobu pČti let a náhradu ztráty pĜíjmu vzniklé z dĤvodu ukonþení zemČdČlské þinnosti, a to po dobu nejdéle 15-ti let. ZpĤsob stanovení podpory
Podpora má charakter sazby na technickou jednotku. Podpora je poskytována na: 1. První založení lesního porostu na zemČdČlské pĤdČ. 2. Péþi o založený lesní porost po dobu pČti let. 3. Náhradu za ukonþení zemČdČlské þinnosti na zalesnČném zemČdČlském pozemku po dobu 15 let za pĜedpokladu, že zalesĖovaný zemČdČlský pozemek byl pĜed rozhodnutím odpovČdného orgánu o pĜevedení zemČdČlské pĤdy do pozemkĤ urþených k plnČní funkcí lesa zemČdČlsky obhospodaĜován. Forma a výše podpory
Dotace má formu pevnČ stanovené sazby na hektar, podle zvoleného typu managementu. PĜíspČvek na založení þiní max. 70 % (80 % v LFA, v oblastech Natura 2000 a oblastech souvisejících s provádČním smČrnice 2000/60/ES) zpĤsobilých výdajĤ. Sazba pĜi míĜe Sazba pĜi míĜe podpory 70% podpory 80% zpĤsobilých výdajĤ zpĤsobilých výdajĤ Jehliþnaté 58 200 Kþ/ha 66 500 Kþ/ha (tj. 1 954,07 EUR/ha) (tj. 2 232,74 EUR/ha) První založení lesního porostu Listnaté 77 150 Kþ/ha 88 200 Kþ/ha (tj. 2 590,32 EUR/ha) (tj. 2 961,32 EUR/ha) 13 000 Kþ/ha/rok (tj. 436,48 EUR/ha) Péþe o založený lesní porost (po dobu 5 let) Podnikatel v Náhrada za Orná pĤda, zem. 8 750 Kþ/ha/rok (tj. 293,78 EUR/ha) ukonþení hospodaĜení na pĤdČ chmelnice, Nepodnikatel vinice, (po dobu 15 let) v zem. ovocný sad, školka, zelináĜská zahrada 4 425 Kþ/ha/rok (tj. 148,57 EUR/ha) Travní porost a jiná 4 425 Kþ/ha/rok (tj. 148,57 EUR/ha) kultura kurz 29,784 CZK/EUR
PĜíspČvek z EU þiní 80 % veĜejných výdajĤ. PĜíspČvek ze státního rozpoþtu þiní 20 % veĜejných výdajĤ.
110
II.2.1.2. Založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin pro energetické využití Charakteristika podopatĜení
Založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin urþených pro energetické využití je podopatĜení, které umožĖuje zemČdČlcĤm hospodaĜícím na zemČdČlské pĤdČ, popĜípadČ vlastníkĤm zemČdČlské pĤdy, získat podporu na založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin na tČchto pozemcích. Tímto podopatĜením se vytváĜí prostor pro diverzifikaci výroby, která by mČla pĜispČt k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemČdČlství a venkova. Snižuje podíl zornČní pĤdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodaĜované zemČdČlské pĤdy. Cíle podopatĜení
Snížení produkce skleníkových plynĤ zvýšením podílu obnovitelných zdrojĤ na celkových zdrojích energie, které pĜispČje k Ĝešení problémĤm s globálními zmČnami klimatu. ZajištČní stabilnČjší finanþní situace zemČdČlských farem zmČnou struktury pĜíjmĤ formou diverzifikace podnikatelských aktivit. Vymezení podporovaných oblastí
OpatĜení lze realizovat na celém území ýeské republiky s výjimkou hl.m. Prahy. Rozsah podopatĜení
Titul
Možný rozsah
Oþekávaný rozsah Cílenost
RRD
4 000 ha
2 170 ha
Orná pĤda a travní porosty ménČ vhodné pro zemČdČlskou výrobu
Podmínky poskytnutí podpory
x
Žadatel spolu s žádostí pĜedloží projekt založení porostu rychle rostoucích dĜevin, který je v souladu s platnou právní úpravou,
x
pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie,
x
projekt musí být realizován na území ýeské republiky,
x
zemČdČlskou pĤdou se pro úþely tohoto podopatĜení rozumí zemČdČlská pĤda, která je evidována v LPIS na jméno žadatele jako kultura orná pĤda nebo travní porost,
x
vhodnost opatĜení, která jsou obsažena v projektu, napĜ. fakt, že jsou pĜizpĤsobena místním podmínkám a sluþitelná s požadavky životního prostĜedí je doloženo souhlasným stanoviskem MŽP, které je souþástí pĜedložené žádosti o podporu,
x
projekt založení porostu RRD vypracovaný oprávnČnou osobou,
x
žadatel musí po pĜechodu ýR na plný systém pĜímých plateb dodržovat podmínky naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003), þlánkĤ 4 a 5 a pĜíloh III a IV
x
podpora se neposkytne zemČdČlcĤm pobírajícím podporu pĜi pĜedþasném ukonþení zemČdČlské þinnosti, 111
x
podpora se neposkytne na výsadbu vánoþních stromkĤ,
x
žadatel vysadí porost RRD v souladu s projektem na stanovené minimální výmČĜe,
x
k výsadbČ použije geneticky a stanovištnČ vhodné druhy a odrĤdy,
x
v projektu bude Ĝešen management vþetnČ opatĜení po skonþení životnosti porostu.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Podpora na založení porostu se poskytuje na náklady na založení v prvním roce. O podporu na založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin urþených pro energetické využití na zemČdČlských pozemcích, mĤže požádat x vlastník nebo nájemce zemČdČlské pĤdy, x sdružení s právní subjektivitou vlastníkĤ nebo nájemcĤ zemČdČlské pĤdy. ZpĤsob stanovení podpory
Podpora má charakter sazby na technickou jednotku. PĜíspČvek na založení þiní max. 70 % (80 % v LFA, v oblastech Natura 2000 a oblastech souvisejících s provádČním smČrnice 2000/60/ES) zpĤsobilých výdajĤ. Forma a výše podpory
Dotace má formu pevnČ stanovené jednorázové sazby na hektar. Sazba pĜi míĜe podpory 70 % zpĤsobilých výdajĤ Produkþní porost 76 000 Kþ/ha RRD (tj. 2 551,71 EUR/ha) Reprodukþní porost 86 000 Kþ/ha RRD (tj. 2 887,46 EUR/ha)
Sazba pĜi míĜe podpory 80 % zpĤsobilých výdajĤ 87 000 Kþ/ha (tj. 2 921,03 EUR/ha) 98 500 Kþ/ha (tj. 3 307,14 EUR/ha)
kurz 29,784 CZK/EUR
PĜíspČvek z EU þiní 80 % veĜejných výdajĤ. PĜíspČvek ze státního rozpoþtu þiní 20 % veĜejných výdajĤ.
112
II.2.2. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích Kód opatĜení 224 V rámci tohoto opatĜení je navrhováno jedno podopatĜení: Zachování hospodáĜského souboru lesního porostu z pĜedchozího produkþního cyklu. Legislativní rámec
OpatĜení je navrhováno na základČ þlánku 46 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005, provádČcím naĜízením Komise (ES) a ve shodČ s národní legislativou. Oblasti Natury 2000 jsou v ýR vymezeny dle smČrnice Rady 79/409/EHS (o ochranČ volnČ žijících ptákĤ) a dle smČrnice Rady 92/43/EHS (o ochranČ volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin). OpatĜení pĜispČje k plnČní strategie Národního lesnického programu z roku 2001. Cíle opatĜení
ěešení specifického znevýhodnČní vlastníkĤ lesa Zvýšení environmentální hodnoty lesĤ Trvale udržitelné využití lesní pĤdy Zlepšení životního prostĜedí a krajiny II.2.2.1. Zachování hospodáĜského souboru lesního porostu z pĜedchozího produkþního cyklu Charakteristika podopatĜení
Zachování stavu pĜírodních stanovišĢ chránČných podle evropské legislativy tím, že na vybraných územích bude podporováno zachování souþasné optimální druhové skladby základních dĜevin lesních porostĤ nebo souþasného hospodáĜského tvaru lesa. Rozsah podopatĜení
Titul
Možný rozsah
Oþekávaný rozsah
Zachování hospodáĜského souboru lesního porostu z pĜedchozího produkþního 200 000 ha 37 000 ha cyklu
Cílenost
Lesní porosty na území Natury 2000
Vymezení podporovaných oblastí
OpatĜení lze realizovat na celém území ýeské republiky dle vymezení oblastí Natura 2000. Podmínky poskytnutí podpory
x
Žadatel spolu s žádostí pĜedloží projekt, který je v souladu s platnou právní úpravou
x
žadatel se zaváže, že zadá v rámci základního šetĜení zpracovateli nového lesnického hospodáĜského plánu (LHP) požadavek, aby v porostních skupinách lesního pozemku zaĜazených do podopatĜení byl zachován souþasný hospodáĜský soubor nebo souþasný 113
hospodáĜský tvar lesa, x
lesní pozemek se nachází na území vymezeném jako evropsky významná lokalita nebo ptaþí oblast,
x
do podopatĜení se zaĜazuje celá porostní skupina lesního pozemku, ve které nový lesní hospodáĜský plán v plánu hospodáĜských opatĜení pĜedepisuje obnovu lesa z plánované tČžby nebo stávající holiny dle stanovených pravidel,
x
žadatel se zaváže, že na zaĜazených lesních pozemcích bude plnit podmínky podopatĜení po dobu nejménČ 20 let,
x
pĜíjemce podpory je povinen u porostní skupiny zaĜazené do podopatĜení, v pĜípadČ provedení obnovy lesa i po celou dobu trvání závazku, dodržet doporuþenou obnovní druhovou skladbu nebo zpĤsob obnovy lesa pomocí výmladkĤ,
x
pĜíjemce podpory je povinen pĜedložit platební agentuĜe každoroþnČ souþasnČ s žádostí o poskytnutí dotace oznámení potvrzené odborným lesním hospodáĜem, že na lesních pozemcích zaĜazených do opatĜení nebyla zmČnČna stanovená druhová skladba nebo zpĤsob obnovy lesa pomocí výmladkĤ.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemcem podpory mĤže být x
soukromý vlastník lesního pozemku,
x
sdružení soukromých vlastníkĤ lesních pozemkĤ s právní subjektivitou.
ZpĤsob stanovení podpory
Podpora má charakter sazby na technickou jednotku. Podpora se poskytne každoroþnČ po sjednanou dobu 20 let, ve formČ kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodáĜského využití lesĤ. Forma a výše podpory
Sazba dotace þiní 1 800 Kþ na 1 ha lesního pozemku na rok. PĜíspČvek z EU þiní 80 % veĜejných výdajĤ. PĜíspČvek ze státního rozpoþtu þiní 20 % veĜejných výdajĤ.
II.2.3. Lesnicko-environmentální platby Kód opatĜení 225 V rámci tohoto opatĜení je navrhováno jedno podopatĜení: Zlepšování druhové skladby lesních porostĤ. Legislativní rámec
OpatĜení je navrhováno na základČ þlánku 47 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005, provádČcím naĜízením Komise (ES) a ve shodČ s národní legislativou. OpatĜení pĜispČje k plnČní strategie Národního lesnického programu z roku 2001.
114
Cíle opatĜení
Zvýšení environmentální hodnoty lesĤ Trvale udržitelné využití lesní pĤdy Zlepšení životního prostĜedí a krajiny II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby lesních porostĤ Charakteristika podopatĜení
Základní charakteristikou podopatĜení je dĤsledné naplĖování základní strategické priority Národního lesnického programu (NLP)-obhospodaĜování lesĤ podle zásad trvale udržitelného hospodaĜení. Cíle podopatĜení
Posílením zastoupení dĜevin, které se vyznaþují vyšší tolerancí ke škodlivým þinitelĤm a melioraþními úþinky na pĤdu, optimálním využíváním produkþního potenciálu stanovištČ. PČstováním porostĤ odpovídající druhové a prostorové skladby, zajistit udržení a rozvoj biodiverzity lesních porostĤ. Vymezení podporovaných oblastí
PodopatĜení lze realizovat na celém území ýeské republiky s výjimkou hl.m. Prahy. Rozsah podopatĜení
Možný rozsah Oþekávaný rozsah Zlepšování druhové skladby lesních porostĤ 200 000 ha
40 000 ha
Cílenost Lesní porosty ýR
Podmínky poskytnutí podpory
x
Žadatel spolu s žádostí pĜedloží projekt zlepšování druhové skladby porostĤ, který je v souladu s platnou právní úpravou,
x
zachování a zlepšování podílu melioraþních a zpevĖujících dĜevin (MZD) pĜi výchovČ lesních porostĤ,
x
skuteþný vČk porostní skupiny (etáže) musí být v rozpČtí 6 až 30 let,
x
vypoþtený podíl MZD z druhové skladby, uvedené pro porostní skupinu, musí pĜevyšovat nejménČ o 5 % hodnotu minimálního stanoveného podílu MZD,
x
žadatel doloží pĜi podání žádosti o zaĜazení výchozí podíl MZD,
x
žadatel se zaváže, že na zaĜazených lesních pozemcích bude plnit podmínky podopatĜení po dobu nejménČ 20 let,
x
pĜíjemce podpory je povinen po dobu trvání závazku provádČt v porostní skupinČ zaĜazené do opatĜení výchovné zásahy tak, aby zachoval nebo zvýšil výchozí podíl MZD vypoþtený z druhové skladby uvedené v lesním hospodáĜském plánu nebo lesní hospodáĜské osnovČ,
x
pĜíjemce podpory minimálnČ na konci 10. a 20. roku doloží podíl MZD, plnČní podopatĜení se sleduje na ploše porostní skupiny zaĜazené do podopatĜení i v pĜípadČ, že 115
následující lesní hospodáĜský plán nebo lesní hospodáĜská osnova vymezí jiné hranice porostních skupin. Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemcem podpory mohou být: x
subjekty (fyzické a právnické osoby vþetnČ obcí a školních statkĤ), hospodaĜící v lesích soukromých osob nebo jejich sdružení nebo obcí a jejich sdružení.
ZpĤsob stanovení podpory
Podpora má charakter sazby na technickou jednotku. Podpora se poskytne ve formČ kompenzace újmy vzniklé ze snížení hospodáĜského využití lesĤ. Forma a výše podpory
Dotace se poskytne každoroþnČ po sjednanou dobu 20 let. Podíl MZD pĜevyšující 5 až 15 % 16 až 25 % stanovený minimální podíl o: Výše podpory v Kþ/ha 750 1 450 v EUR/ha 25,18 48,68 kurz 29,784 CZK/EUR
PĜíspČvek z EU þiní 80 % veĜejných výdajĤ. PĜíspČvek ze státního rozpoþtu þiní 20 % veĜejných výdajĤ.
116
26 až 35 %
36 % a více
2 200 73,87
2 900 97,37
II.2.4.
Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora spoleþenských funkcí lesĤ Kód opatĜení: 226, 227 V rámci tohoto opatĜení jsou navrhována 2 podopatĜení: Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádČní preventivních opatĜení a Neproduktivní investice v lesích.
Cíle opatĜení:
Obnova lesního potenciálu po kalamitách a/nebo zavedení preventivních opatĜení v lesích Trvale udržitelné využití lesní pĤdy Neproduktivní investice v lesích Zlepšení životního prostĜedí a krajiny OpatĜení pĜispČje k plnČní strategie Národního lesnického programu z roku 2001. II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádČní preventivních opatĜení Kód (pod)opatĜení 226 Legislativní rámec
PodopatĜení je navrhováno ve shodČ s naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 þlánkem 48, provádČcím naĜízením Komise (ES) a ve shodČ s národní legislativou: Zákon þ. 289/1995 Sb., o lesích a o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Podpora byla v pĜedcházejícím programovacím období poskytována podle naĜízení Rady (ES) þ. 1257/1999 kap. VIII. LESNICTVÍ, v rámci Operaþního programu zemČdČlství, podopatĜení 1.3.1. Charakteristika podopatĜení
Tato podpora umožní snížit rozsah škod zpĤsobených pĜírodními kalamitami a požáry. Kalamitou se rozumí: x mimoĜádná opatĜení nad rámec bČžné ochrany a prevence, þi bČžných technologických postupĤ, a Ĝešení jejich následkĤ. Tato skuteþnost by mČla být doložena stanoviskem Lesní ochranné služby nebo jiným prokazatelným zpĤsobem (napĜ. vyhlášením krizových stavĤ, kalamitních oblastí apod., s následným protokolárním zjištČním škod nezávislým orgánem), pĜípadnČ stanoviskem odborného lesního hospodáĜe. Pokud však pĜes preventivní opatĜení k pĜírodní kalamitČ nebo požáru dojde, umožní tyto podpory obnovu produkþního potenciálu lesa a jeho funkcí. Podpora je poskytována na ochranná opatĜení pro zamezení, resp. zmírnČní škod zpĤsobených kalamitami v lesích a mimoĜádná opatĜení pĜi kalamitách zpĤsobených biotickými þiniteli, tj. zejména hmyzími a houbovými škĤdci (napĜ. pilatky, kĤrovci, obaleþi, píćalky, sypavky apod.) i abiotickými vlivy, rekonstrukci poškozených lesních porostĤ, obnovu lesa po kalamitních tČžbách, provádČní preventivních protipovodĖových opatĜení na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatĜení na lesních pĤdách, odstraĖování škod zpĤsobených povodnČmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích, na lesních cestách, sanace nátrží, erozních rýh a hrazení a stabilizace strží na pozemcích urþených k plnČní funkcí lesa. Cíle podopatĜení
Obnova lesního potenciálu po kalamitách a/nebo zavedení preventivních opatĜení v lesích
117
Trvale udržitelné využití lesní pĤdy Zlepšení životního prostĜedí a krajiny
Vymezení podporovaných oblastí
OpatĜení lze realizovat na celém území ýeské republiky s výjimkou hl.m. Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
x Žadatel spolu s žádostí pĜedloží projekt, který je v souladu s platnou právní úpravou , x projekt je financován pouze z jednoho zdroje Evropské unie, x projekt musí být realizován na území ýeské republiky, x v pĜípadČ mimoĜádných opatĜení pĜi kalamitách zpĤsobených biotickými þiniteli nebo abiotickými vlivy, a to pouze pokud pĤjde o velkoplošná opatĜení nebo o opatĜení ve zvláštČ chránČných územích a územích soustavy Natura 2000, dále pĜi odstraĖování škod zpĤsobených povodnČmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích, na lesních cestách, likvidace erozních rýh, nátrží a strží, doloží žadatel souhlasné stanovisko MŽP, v pĜípadČ preventivních protipovodĖových opatĜení na drobných vodních tocích a v jejich povodích, protierozních opatĜeních na lesních pĤdách, doloží žadatel souhlasné stanovisko MŽP. Kategorie pĜíjemcĤ podpory
O podporu na obnovu lesního potenciálu po kalamitách a zavádČní preventivních opatĜení v lesích mĤže požádat: x vlastník nebo nájemce pozemku urþeného k plnČní funkcí lesa, x sdružení s právní subjektivitou vlastníkĤ nebo nájemcĤ pozemkĤ urþených k plnČní funkcí lesa. ZpĤsob stanovení podpory
Podpora je poskytována dle schváleného projektu. ZpĤsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na: x mimoĜádná opatĜení pĜi kalamitách zpĤsobených biotickými þiniteli i abiotickými vlivy, tj. zejména hmyzími škĤdci (napĜ. pilatky, kĤrovci, obaleþi, píćalky, apod.), dĜevokaznými houbami (sypavky, václavky apod.), klimatickými a dalšími faktory apod. (nelze uplatnit na bČžnou ochranu a prevenci), x odstraĖování nevhodných nebo poškozených lesních porostĤ po kalamitách urþených k rekonstrukci, x pĜirozená obnova nebo umČlá obnova síjí po kalamitách vþetnČ pĜípravy tČchto ploch pĜed zalesnČním, x umČlá obnova sadbou na plochách po kalamitních tČžbách vþetnČ pĜípravy tČchto ploch pĜed zalesnČním, x hnojení a vápnČní poškozených lesních pozemkĤ, 118
x odstraĖování škod zpĤsobených povodnČmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích, na lesních cestách a souvisejících zaĜízení, sanace nátrží, erozních rýh a hrazení a stabilizace strží. x preventivní ochranná opatĜení pro zamezení resp. zmírnČní škod zpĤsobených kalamitami v lesích, x provádČní preventivních protipovodĖových opatĜení na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatĜení (napĜ. výstavba a opravy objektĤ hrazení bystĜin). Forma a výše podpor
Forma dotace je úhrada zpĤsobilých výdajĤ ve výši 100%. PĜíspČvek z EU þiní 80 % veĜejných výdajĤ. PĜíspČvek ze státního rozpoþtu þiní 20 % veĜejných výdajĤ. II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích Kód (pod)opatĜení 227 Legislativní rámec
OpatĜení je navrhováno ve shodČ s naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 þlánkem 49, provádČcím naĜízením Komise (ES) a ve shodČ s národní legislativou: Zákon þ. 289/1995 Sb., o lesích a o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Podpora byla v pĜedcházejícím programovacím období poskytována podle naĜízení Rady (ES) þ. 1257/1999 kap. VIII. LESNICTVÍ, v rámci Operaþního programu zemČdČlství, podopatĜení 1.3.2. Charakteristika podopatĜení
Podpora þinností vedoucích ke zvyšování spoleþenské hodnoty lesĤ. Cíle podopatĜení
UsmČrĖování návštČvnosti lesa Eliminace negativního dopadu návštČvnosti na lesní prostĜedí výstavbou vhodných objektĤ a zaĜízení Budování objektĤ k zajištČní bezpeþnosti návštČvníkĤ Vymezení podporovaných oblastí
OpatĜení lze realizovat na celém území ýeské republiky s výjimkou hl.m. Prahy. Popis podopatĜení
Jednorázový pĜíspČvek na neproduktivní investice na podporu þinností vedoucích k usmČrĖování návštČvnosti lesa a bezpeþnosti jeho návštČvníkĤ, v jehož rámci budou podporovány zejména výstavba, rekonstrukce a modernizace cest sloužících jako stezky pro turisty do šíĜky 2 metrĤ, cyklostezky a objekty na nich pro zajištČní bezpeþnosti návštČvníkĤ, napĜ. mostky, zábradlí, parkovací místa, odpoþinková stanovištČ, pĜístĜešky, informaþní tabule, lesní studánky apod.
119
Podmínky poskytnutí podpory
x Žadatel se zavazuje plnit cíle podopatĜení po dobu nejménČ 5 let, x žadatel spolu s žádostí pĜedloží projekt, který je v souladu s platnou právní úpravou, x projekt je financován pouze z jednoho zdroje Evropské unie, x žadatel doloží souhlasné stanovisko MŽP s projektem, x projekt musí být realizován na území ýeské republiky. Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemce podpory mĤže být: x vlastník nebo nájemce pozemku urþeného k plnČní funkcí lesa, x sdružení s právní subjektivitou vlastníkĤ nebo nájemcĤ pozemkĤ urþených k plnČní funkcí lesa. ZpĤsob stanovení podpory
Podpora je poskytována dle schváleného projektu. ZpĤsobilé výdaje
Podporu lze poskytnout na: x þinnosti k posílení rekreaþní funkce lesa (výstavba stezek pro turisty do šíĜe 2 metrĤ, znaþení cyklostezek, apod.), x þinnosti k usmČrĖování návštČvnosti území, (zĜizování parkovacích míst, odpoþinkových stanovišĢ, pĜístĜeškĤ, lesních studánek, informaþních tabulí, apod.), x þinnosti k zajištČní bezpeþnosti návštČvníkĤ lesa (objekty pro zajištČní bezpeþnosti návštČvníkĤ, napĜ. mostky, zábradlí, stupnČ, apod.), x þinnosti k údržbČ lesního prostĜedí, x ostatní práce a þinnosti pĜispívající ke zvyšování spoleþenské hodnoty lesĤ. Forma a výše podpory
Úhrada zpĤsobilých výdajĤ ve výši 100 %. PĜíspČvek z EU þiní 80 % veĜejných výdajĤ. PĜíspČvek ze státního rozpoþtu þiní 20 % veĜejných výdajĤ.
120
5.2.3
OSA III - KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁěSTVÍ VENKOVA
OBLASTECH
Tab. - Priority, cíle a opatĜení osy III Priorita Cíl
III.1. Tvorba pracovních pĜíležitostí a podpora využívání OZE VytvoĜit pracovní místa a zajistit vyšší pĜíjmovou úroveĖ obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkovČ a podporou venkovské turistiky, zajistit naplnČní závazkĤ ýR v oblasti využití OZE OpatĜení III.1.1. Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy III.1.2. Podpora zakládání podnikĤ a jejich rozvoje III.1.3. Podpora cestovního ruchu Priorita III.2. Podmínky rĤstu a kvalita života na venkovČ Cíl VytvoĜit podmínky rĤstu ve venkovských oblastech. Zlepšit vybavení a vzhled vesnic a veĜejných prostranství a posílit sounáležitost obyvatel s místním prostĜedím a dČdictvím venkova. Zabezpeþit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a stĜedního podnikání a zlepšení životního prostĜedí venkovských sídel. OpatĜení III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dČdictví venkova Priorita III.3. VzdČlávání Cíl PĜispČt k vyšší úrovni vzdČlanosti a uplatnČní na trhu práce venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdČlávání a zvýšit používání informaþních a komunikaþních technologií. OpatĜení III.3.1. VzdČlávání a informace
% z osy 50 22,5 15 12,5 % z osy 48
39 9 % z osy 2 2
Skupina opatĜení III.1 - OpatĜení k diverzifikaci hospodáĜství venkova III.1.1 Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy Kód opatĜení 311 Popis situace
Venkovský prostor v souþasné dobČ témČĜ nevytváĜí nová pracovní místa, protože zájem o zamČstnávání ze strany zemČdČlských podnikĤ je velmi nízký. Se snižováním zemČdČlské výroby, pĜedevším nČkterých výrob nároþných na ruþní práce (chmel, ovoce, zelenina apod.), klesá i potĜeba sezónních pracovníkĤ. Pro venkov je aktuálním problémem Ĝešení stabilizace venkovského obyvatelstva prostĜednictvím diverzifikace þinností zemČdČlských podnikĤ smČrem k nezemČdČlským þinnostem. Cílem diverzifikace je udržet a vytvoĜit pracovní místa na venkovČ a udržet nebo zvýšit pĜíjem hospodáĜství. OpatĜení navazuje na opatĜení 2.2. programu SAPARD a na opatĜení 2.1.5 operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). Legislativní rámec ýl. 52 a) (i) a 53 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. NaĜízení Komise 70/2001 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a stĜedním podnikĤm. Charakteristika opatĜení
Podpora je zamČĜená na diverzifikaci þinností zemČdČlských subjektĤ smČrem k nezemČdČlským þinnostem (napĜ.: truhláĜství, tesaĜství, kováĜství, výroba keramiky, pletení 121
košíkĤ, skláĜská výroba, rukodČlné þinnosti a dále zednické práce, zámeþnictví, þalounictví, opravy strojĤ a zaĜízení, maloobchod – velkoobchod, apod.). Dále je podpora zamČĜena na výstavbu decentralizovaných zaĜízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojĤ energie s cílem energetické sobČstaþnosti venkova a naplnČní závazkĤ ýR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojĤ. PĜednostnČ je podporováno využití existujících budov a ploch a prosazování inovaþních pĜístupĤ. Cíle opatĜení
RĤznorodost zemČdČlských aktivit ve smČru nezemČdČlské produkce, rozvoj nezemČdČlské produkce a podpora zamČstnanosti RĤznorodost venkovské ekonomiky Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Vymezení podporovaných území
Projekt mĤže být realizován v obci do 2000 obyvatel na území ýeské republiky. V pĜípadČ zpracování a využití obnovitelných zdrojĤ energie lze projekt realizovat na území celé ýR kromČ hlavního mČsta Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
x x x x x
Podpora se poskytne na základČ pĜedloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostĜedí (pokud tak vyžaduje zákon þ.100/2001 Sb.), projekt musí být v souladu s podmínkami naĜízení Komise 70/2001 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a stĜedním podnikĤm projekt se nevztahuje na þinnosti související s produkcí, zpracováním nebo uvádČním na trh produktĤ uvedených v pĜíloze I. Smlouvy o založení ES.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Fyzická nebo právnická osoba nebo skupina fyzických þi právnických osob, bez ohledu na právní status, který skupinČ nebo jejím þlenĤm udČluje vnitrostátní právo, která vykonává zemČdČlskou þinnost v zemČdČlském podniku v dobČ využití podpory, s výjimkou zemČdČlských pracovníkĤ. V pĜípadČ, že „þlen zemČdČlského hospodáĜství“ je právnická osoba nebo skupina právnických osob, musí tento þlen vykonávat zemČdČlskou þinnost v zemČdČlském podniku v dobČ žádosti o podporu. ZpĤsobilé výdaje
x
x x
x
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpeþení), pĜípadnČ nová výstavba budov, ploch za úþelem diverzifikace zemČdČlských aktivit, upĜednostnČno je využití stávajících budov a ploch, nákup budov, strojĤ, technologie, zaĜízení provozoven a dílen, hardware, software, výstavba decentralizovaných zaĜízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojĤ paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) – pro vytápČní nebo výrobu elektrické energie; kotelny, rozvody tepla þi energie, bioplynové stanice (homogenizaþní jímka, reaktor, zásobník bioplynu, uskladĖovací nádrž, kogeneraþní jednotka, tepelný výmČník atd.), projektová a technická dokumentace, která je souþástí poĜízení investice.
122
Forma a výše podpory
PĜímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory þiní Region
Malé podniky
StĜední podniky
2007-2010
2007-2010
2011-2013
60 % 60 % 50 % CZ 02 StĜední ýechy CZ 03 Jihozápad 56 % 50 % 46 % CZ 04 Severozápad 60 % 60 % 50 % CZ 05 Severovýchod 60 % 60 % 50 % CZ 06 Jihovýchod 60 % 60 % 50 % CZ 07 StĜední Morava 60 % 60 % 50 % CZ 08 Moravskoslezsko 60 % 60 % 50 % Míra podpory je stanovena na základČ rozhodnutí Komise þ. N 24.10.2006. Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ.
2011-2013
50 % 40 % 50 % 50 % 50 % 50 % 50 % 510/2006 schváleného dne
III.1.2 Podpora zakládání podnikĤ a jejich rozvoje Kód opatĜení 312 Popis situace
Podpora zakládání nových a rozvoje existujících nezemČdČlských podnikĤ nejmenší velikosti – mikropodnikĤ 8 vþetnČ nových živností v oblasti výroby, zpracování a služeb bez omezení sektorĤ, zejména v oblasti Ĝemesel a služeb pro hospodáĜství a obyvatelstvo napomĤže zejména naplĖování cílĤ Lisabonské strategie. Sociální struktura a sociální kapitál venkova souþasnČ se strukturou zástavby vesnic vytváĜí pĜitom významný potenciál pro diverzifikaci þinností (volné pracovní síly, nevyužité budovy, zkušenosti z pĜidružené výroby). Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat obecnou podporou malého a stĜedního podnikání (nad velikostí mikropodnikĤ s místní spotĜebou) nebo podporou investic od 10 mil. Kþ celkových nákladĤ. Tento limit se nevztahuje na bioplynové stanice. OpatĜení navazuje na opatĜení 2.2. programu SAPARD. Legislativní rámec
ýl. 52 a) (ii) a 54 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. NaĜízení Komise 1628/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu Charakteristika opatĜení
Podpora je zamČĜená na zvýšení stability venkova prostĜednictvím zakládání a rozvoje mikropodnikĤ s cílem vytváĜení pracovních míst a rozvoje bohaté hospodáĜské struktury nezemČdČlských aktivit. Oblastí podpory je drobná výroba, Ĝemesla a služby pro hospodáĜství a obyvatelstvo. Dále je podpora zamČĜena na výstavbu decentralizovaných zaĜízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojĤ energie s cílem energetické sobČstaþnosti venkova 8
Doporuþení Komise þ. 2003/361/ES, o definici mikropodnikĤ, malých a stĜedních podnikĤ. Mikropodnik:definován jako podnik, který zamČstnává ménČ než 10 zamČstnancĤ a jehož roþní obrat a/nebo roþní celková úþetní rozvaha nepĜekraþují 2 mil. Euro
123
a naplnČní závazkĤ ýR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojĤ. PĜednostnČ je podporováno využití existujících budov a ploch a prosazování inovaþních pĜístupĤ. Cíle opatĜení
RĤznorodost zemČdČlských aktivit ve smČru nezemČdČlské produkce, rozvoj nezemČdČlské produkce a podpora zamČstnanosti RĤznorodost venkovské ekonomiky Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Vymezení podporovaných území
Projekt mĤže být realizován v obci do 2000 obyvatel na území ýeské republiky. V pĜípadČ zpracování a využití obnovitelných zdrojĤ energie lze projekt realizovat na území celé ýR kromČ hlavního mČsta Prahy. Podmínky poskytnutí podpory
x x x x x
Podpora se poskytne na základČ pĜedloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostĜedí (pokud tak vyžaduje zákon þ.100/2001 Sb.), projekt musí být v souladu s podmínkami naĜízení Komise 1628/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu, projekt se nevztahuje na þinnosti související s produkcí, zpracováním nebo uvádČním na trh produktĤ uvedených v pĜíloze I. Smlouvy o založení ES.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemci podpory mohou být fyzické a právnické osoby (i bez historie), které splĖují podmínky pro zaĜazení do kategorie mikropodnikĤ. V pĜípadČ výstavby decentralizovaných zaĜízení pro využití obnovitelných zdrojĤ paliv a energie mĤže být žadatelem pouze podnikatel v zemČdČlství. Mikropodnikem je v souladu s doporuþení Komise þ. 2003/361/ES, o definici mikropodnikĤ, malých a stĜedních podnikĤ, podnik, který zamČstnává ménČ než 10 zamČstnancĤ a jehož roþní obrat a/nebo roþní celková úþetní rozvaha nepĜekraþují 2 mil. Eur ZpĤsobilé výdaje
x x x
x
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpeþení), pĜípadnČ nová výstavba budov, ploch s upĜednostnČním využití stávajících budov a ploch, nákup budov, strojĤ, technologie, zaĜízení provozoven a dílen, hardware, software, výstavba decentralizovaných zaĜízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojĤ paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) – pro vytápČní nebo výrobu elektrické energie; kotelny, rozvody tepla þi energie, bioplynové stanice (homogenizaþní jímka, reaktor, zásobník bioplynu, uskladĖovací nádrž, kogeneraþní jednotka, tepelný výmČník atd.), projektová a technická dokumentace, která je souþástí poĜízení investice.
124
Forma a výše podpory
PĜímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory þiní Region
Malé podniky 2007-2010
2011-2013
60 % 60 % CZ 02 StĜední ýechy CZ 03 Jihozápad 56 % 50 % CZ 04 Severozápad 60 % 60 % CZ 05 Severovýchod 60 % 60 % CZ 06 Jihovýchod 60 % 60 % CZ 07 StĜední Morava 60 % 60 % CZ 08 Moravskoslezsko 60 % 60 % Míra podpory je stanovena na základČ rozhodnutí Komise þ. N 510/2006 schváleného dne 24.10.2006. Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ.
III.1.3 a) Podpora cestovního ruchu Kód opatĜení 313 Popis situace
OpatĜení rozvíjí aktivity zamČĜené na diverzifikaci venkovské ekonomiky rozvojem cestovního ruchu, zejména ve spojení s využitím pĜírodního a kulturního dČdictví oblasti. V ýeské republice doposud není plnČ rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemČdČlských farem v oblasti agroturistiky. Cestovní ruch pĜitom vykazuje nejdynamiþtČjší rĤst a poskytuje mnoho pracovních pĜíležitostí i pro nekvalifikované pracovní síly. Zvyšuje odbyt místních specialit a Ĝemesel. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat obecnou podporou regionálního cestovního ruchu (služby, informaþní centra cestovního ruchu, marketing na celostátních a zahraniþních veletrzích s náklady od 10 mil. Kþ). OpatĜení navazuje na opatĜení 2.2. programu SAPARD a opatĜení 2.1.5. operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). Legislativní rámec
ýl. 52 a) (iii) a 55 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. Cíle opatĜení
RĤznorodost zemČdČlských aktivit ve smČru nezemČdČlské produkce, rozvoj nezemČdČlské produkce a podpora zamČstnanosti RĤznorodost venkovské ekonomiky Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit
125
Charakteristika opatĜení
Podpora je urþena na vybudování rekreaþní infrastruktury a rekreaþních zaĜízení. Podporováno bude také zajištČní služeb pro pČší turistiku, vodáctví a lyžování (s výjimkou vlekĤ a lanovek), budování a znaþení pČších tras, vinaĜských stezek, odpoþinkových míst, hippostezek a nákupu a výsadby doprovodné zelenČ. Vymezení podporovaných území
Projekt mĤže být realizován v obci do 2000 obyvatel na území ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
x x x x
Podpora se poskytne na základČ pĜedloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostĜedí (pokud tak vyžaduje zákon þ.100/2001 Sb.), nejedná se o ekonomickou aktivitu.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemcem podpory mĤže být zemČdČlský podnikatel - fyzická i právnická osoba, nezemČdČlský podnikatel pouze pokud þinnost zahajuje, nebo má kratší než dvouletou historii a neziskové organizace (vþetnČ zájmových sdružení a spolkĤ) s právní subjektivitou. ZpĤsobilé výdaje
x x x
výstavba zaĜízení služeb pČší turistiky, vodáctví a lyžování (vyjma vlekĤ a lanovek), budování a znaþení pČších tras, vinaĜských stezek, odpoþinkových míst, hippostezek, mimo území lesĤ, nákup a výsadba doprovodné zelenČ.
Forma a výše podpory
PĜímá nenávratná dotace. Projekty nezakládají veĜejnou podporu dle þl. 87 Smlouvy Maximální výše podpory þiní 90 %. Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. III.1.3 b) Podpora cestovního ruchu Kód opatĜení 313 Popis situace
OpatĜení rozvíjí aktivity zamČĜené na diverzifikaci venkovské ekonomiky rozvojem cestovního ruchu, zejména ve spojení s využitím pĜírodního a kulturního dČdictví oblasti. V ýeské republice doposud není plnČ rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemČdČlských farem v oblasti agroturistiky. Cestovní ruch pĜitom vykazuje nejdynamiþtČjší rĤst a poskytuje mnoho pracovních pĜíležitostí i pro nekvalifikované pracovní síly. Zvyšuje odbyt místních specialit a Ĝemesel.
126
Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat obecnou podporou regionálního cestovního ruchu (služby, informaþní centra cestovního ruchu, marketing na celostátních a zahraniþních veletrzích s náklady od 10 mil. Kþ). OpatĜení navazuje na opatĜení 2.2. programu SAPARD a opatĜení 2.1.5. operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. Legislativní rámec
ýl. 52 a) (iii) a 55 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. NaĜízení Komise 1628/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu Cíle opatĜení
RĤznorodost zemČdČlských aktivit ve smČru nezemČdČlské produkce, rozvoj nezemČdČlské produkce a podpora zamČstnanosti RĤznorodost venkovské ekonomiky Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Charakteristika opatĜení
Podpora je urþena na vybudování rekreaþní infrastruktury pro malokapacitní ubytování, vþetnČ stravování a rekreaþních zaĜízení (koupalištČ a plovárny pro veĜejné využití, vþ. odpovídajícího zázemí, hĜištČ, jízdárny a jiná rekreaþní zaĜízení). Podporováno bude také zajištČní služeb pro pČší turistiku, vodáctví a lyžování, budování a znaþení pČších tras, vinaĜských stezek, odpoþinkových míst, hippostezek, vþ. využití zvíĜat v rámci cestovního ruchu a nákupu a výsadby doprovodné zelenČ. Vymezení podporovaných území
Projekt mĤže být realizován v obci do 2000 obyvatel na území ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
x x x x
Podpora se poskytne na základČ pĜedloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostĜedí (pokud tak vyžaduje zákon þ.100/2001 Sb.), projekt musí být v souladu s podmínkami naĜízení Komise 1628/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemcem podpory mĤže být zemČdČlský podnikatel - fyzická i právnická osoba, nezemČdČlský podnikatel pouze pokud þinnost zahajuje, nebo má kratší než dvouletou historii a neziskové organizace (vþetnČ zájmových sdružení a spolkĤ) s právní subjektivitou. ZpĤsobilé výdaje
x
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpeþení), pĜípadnČ nová výstavba malokapacitních ubytovacích zaĜízení, vþetnČ stravování a dalších budov a ploch v rámci turistické infrastruktury, budování koupališĢ a plováren pro veĜejné využití vþ. odpovídajícího zázemí (nejedná se o aquaparky a láznČ),
127
x x
výstavba zaĜízení služeb pČší turistiky, vodáctví a lyžování (vþetnČ vlekĤ a lanovek), nákup budov, strojĤ, technologie, zaĜízení, vybavení, hardware
Forma a výše podpory
PĜímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory þiní: Region
Malé podniky
StĜední podniky
Velké podniky
2007-2010
2007-2010
2011-2013
2007-2010
2011-2013
50 %
40 %
40 %
2011-2013
60 % 60 % 50 % CZ 02 StĜední ýechy CZ 03 Jihozápad 56 % 50 % 46 % CZ 04 Severozápad 60 % 60 % 50 % CZ 05 Severovýchod 60 % 60 % 50 % CZ 06 Jihovýchod 60 % 60 % 50 % CZ 07 StĜední Morava 60 % 60 % 50 % CZ 08 Moravskoslezsko 60 % 60 % 50 % Míra podpory je stanovena na základČ rozhodnutí Komise þ. N 24.10.2006.
40 % 50 % 50 % 50 % 50 % 50 % 510/2006
36 % 30 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % schváleného dne
Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ.
Skupina opatĜení III.2 - OpatĜení ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby Kód opatĜení 321,322 Popis situace
Pro venkov je charakteristická rozdílná úroveĖ vybavenosti, rozsahu a dostupnosti základní infrastruktury. Na veĜejný vodovod je napojeno cca 81 % obcí do 2000 obyvatel, a na veĜejnou kanalizaci je napojeno pouze 66 % obcí do 2000 obyvatel, na kanalizaci s þistírnou odpadních vod pĜitom pouze asi 26 %. Jen splnČní norem Spoleþenství v oblasti þištČní odpadních vod by znamenalo vynaložit na budování þistíren v obcích do 2 000 ekvivalentních obyvatel asi 5 mld Kþ do roku 2010. (PĜechodné období plnČní smČrnice Rady 91/271 a Rámcová vodní smČrnice.) OpatĜením budou podpoĜeny investice do základní vodohospodáĜské infrastruktury obcí do 2000 obyvatel (vodovody, kanalizace, ýOV). V rámci opatĜení budou revitalizovány zemČdČlské brownfields v obcích do 2000 obyvatel do rozlohy 5ha. Dále bude podpoĜeno budování a obnova místních komunikací, obnova þi výstavba inženýrských sítí, zlepšení vzhledu obcí – úprava veĜejných prostranství vþetnČ revitalizace drobných vodních tokĤ a ploch v obci a Ĝešení odpadového hospodáĜství obcí do 500 obyvatel. OpatĜení by mČlo rovnČž zajistit zvýšení kvality života obyvatelstva venkova prostĜednictvím zlepšení místního obþanského vybavení a služeb v obcích do 500 obyvatel. Budování a rekonstrukce obecních vodovodních a kanalizaþních sítí, vþetnČ þistíren odpadních vod a stavby obecních nebo skupinových þistíren i koĜenových þistíren odpadních vod do 2000EO ve všech obcích na území ZCHÚ bez omezení budou podporovány
128
Operaþním programem Životní prostĜedí. Operaþní program Životní prostĜedí bude dále podporovat vodohospodáĜskou infrastrukturu v obcích nad 2000 EO. Regionální operaþní programy budou Ĝešit problematiku služeb a základního obþanského vybavení (školy, zdravotnická zaĜízení atd.) v obcích nad 500 obyvatel. Dále budou Ĝešit investice do místních komunikací v obcích nad 500 obyvatel. PodopatĜení III.2.1.1. navazuje na opatĜení 2.1. b) programu SAPARD. PodopatĜení III.2.1.2. navazuje na opatĜení 2.1. a) programu SAPARD. Legislativní rámec
ýl. 52 b (i, ii) a 56 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. Cíle opatĜení
Zlepšení základních služeb a rozvoj investic zajistí vyšší atraktivitu venkovských oblastí Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit III.2.1.1 a)
Obnova a rozvoj vesnic
Charakteristika podopatĜení
OpatĜením budou podpoĜeny investice do základní vodohospodáĜské infrastruktury obcí (vodovody, kanalizace, ýOV) a ostatní technické infrastruktury. Dále bude podpoĜeno budování a obnova místních komunikací (dopravní infrastruktura), zlepšení vzhledu obcí – úprava veĜejných prostranství, Ĝešení odpadového hospodáĜství obcí a poĜízení územnČ plánovací dokumentace. Vymezení podporovaných území
-
-
Obce do 500 obyvatel o projekty budování a obnovy dopravní infrastruktury (místní komunikace)) o projekty týkající se staveb a zaĜízení pro nakládání s odpady o obnova þi výstavba technické infrastruktury (mimo vodohospodáĜskou infrastrukturu) o zlepšení vzhledu obcí – úprava veĜejných prostranství o územnČ plánovací dokumentace Obce do 2000 obyvatel o vodohospodáĜská infrastruktura a ýOV
Podmínky poskytnutí podpory
x x x x
Podpora se poskytne na základČ pĜedloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostĜedí (pokud tak vyžaduje zákon þ.100/2001 Sb.), nejedná se o ekonomickou aktivitu.
129
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou vþetnČ církví a jejich organizací, zájmová sdružení právnických osob, podnikatelské subjekty - fyzické a právnické osoby. ZpĤsobilé výdaje
x
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpeþení) budov a ploch pĜípadnČ nová výstavba související s vodohospodáĜskou infrastrukturou, ýOV, další technickou infrastrukturou vþetnČ Ĝešení odpadového hospodáĜství obcí, dopravní infrastrukturou, revitalizací drobných vodních tokĤ a ploch a úpravou veĜejných prostranství nákup budov, strojĤ, technologie, zaĜízení, vybavení, hardware, software v souvislosti s projektem, nákup a výsadba veĜejné zelenČ, parkové úpravy v obci, nákup nezbytné techniky pro údržbu zelenČ pro obce, zpracování územnČ plánovací dokumentace obce, úpravy pozemkĤ pro výstavby nových obytných a hospodáĜských objektĤ.
x x x x
Forma a výše podpory
Projekty nezakládají veĜejnou podporu dle þl. 87 Smlouvy Maximální výše podpory þiní 90 %. Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. Maximální celkové zpĤsobilé náklady na projekt odpadového hospodáĜství a budování a obnovy místních komunikací jsou 5 mil. Kþ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ.
III.2.1.1 b) Obnova a rozvoj vesnic Legislativní rámec
ýl. 52 b (i, ii) a 56 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. NaĜízení Komise 1628/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu Charakteristika podopatĜení
OpatĜením budou podpoĜeny investice do základní vodohospodáĜské infrastruktury obcí (vodovody, kanalizace, ýOV) a ostatní technické infrastruktury. Dále bude podpoĜeno budování a obnova místních komunikací (dopravní infrastruktura), zlepšení vzhledu obcí – úprava veĜejných prostranství a Ĝešení odpadového hospodáĜství obcí. Vymezení podporovaných území
-
Obce do 500 obyvatel o projekty budování a obnovy dopravní infrastruktury (místní komunikace)) o projekty týkající se staveb a zaĜízení pro nakládání s odpady 130
-
o obnova þi výstavba technické infrastruktury (mimo vodohospodáĜskou infrastrukturu) o zlepšení vzhledu obcí – úprava veĜejných prostranství Obce do 2000 obyvatel o vodohospodáĜská infrastruktura a ýOV
Podmínky poskytnutí podpory
x x x x
Podpora se poskytne na základČ pĜedloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostĜedí (pokud tak vyžaduje zákon þ.100/2001 Sb.), projekt musí být v souladu s podmínkami pro regionální investiþní podporu dle naĜízení Komise 1628/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální podporu.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou vþetnČ církví a jejich organizací, zájmová sdružení právnických osob, podnikatelské subjekty - fyzické a právnické osoby. ZpĤsobilé výdaje
x
x x x
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpeþení) budov a ploch pĜípadnČ nová výstavba související s vodohospodáĜskou infrastrukturou, ýOV, další technickou infrastrukturou vþetnČ Ĝešení odpadového hospodáĜství obcí (tĜídČní a recyklace odpadu, kompostišĢ pro biologický odpad a materiál ze skrývek zemin), dopravní infrastrukturou, revitalizací drobných vodních tokĤ a ploch a úpravou veĜejných prostranství, nákup budov, strojĤ, technologie, zaĜízení, vybavení, hardware, software v souvislosti s projektem, nákup a výsadba veĜejné zelenČ, parkové úpravy v obci, nákup nezbytné techniky pro údržbu zelenČ pro obce, úpravy pozemkĤ pro výstavby nových obytných a hospodáĜských objektĤ. Forma a výše podpory
PĜímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory þiní: Region
Malé podniky
StĜední podniky
Velké podniky
2007-2010
2011-2013
2007-2010
2011-2013
2007-2010
2011-2013
60 %
60 %
50 %
50 %
40 %
40 %
CZ 02 StĜední ýechy CZ 03 Jihozápad 56 % 50 % 46 % CZ 04 Severozápad 60 % 60 % 50 % CZ 05 Severovýchod 60 % 60 % 50 % CZ 06 Jihovýchod 60 % 60 % 50 % CZ 07 StĜední Morava 60 % 60 % 50 % CZ 08 Moravskoslezsko 60 % 60 % 50 % Míra podpory je stanovena na základČ rozhodnutí Komise þ. N 24.10.2006. Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. 131
40 % 50 % 50 % 50 % 50 % 50 % 510/2006
36 % 30 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % schváleného dne
PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ.
III.2.1.2. a) Obþanské vybavení a služby Charakteristika podopatĜení
Podpora bude zamČĜena na zajištČní chybČjícího obþanského vybavení a služeb (školských, zdravotnických, sociálních, na nČž není možné získat mandatorní výdaje státu, vþetnČ pĜedškolní a mimoškolní péþe o dČti, peþovatelské služby o seniory, základní obchodní infrastruktury, tržnic, objektĤ a ploch pro sportovní a kulturní aktivity, doprovodných stravovacích zaĜízení, objektĤ pro spolkovou þinnost). Podpora bude poskytnuta také na zĜizování integrovaných informaþních a školících center s využíváním ICT, využití ICT iniciativ pro lepší dostupnost služeb a práce. Vymezení podporovaných území
Projekt mĤže být realizován v obci do 500 obyvatel na území ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
x x x x x
Podpora se poskytne na základČ pĜedloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostĜedí (pokud tak vyžaduje zákon þ.100/2001 Sb.), podmínkou realizace výstavby tržnice je pĜíprava tržního Ĝádu a investice do podpĤrného systému exkluzivnČ pro místní výrobce a prodejce, nejedná se o ekonomickou aktivitu.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou vþetnČ církví a jejich organizací, podnikatelské subjekty - fyzické a právnické osoby. ZpĤsobilé výdaje
x
x x
Nová výstavba, stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpeþení) budov a ploch sloužících zajištČní obþanského vybavení v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, péþe o dČti, kultury, základní obchodní infrastruktury a sportovních aktivit, integrovaných informaþních a školicích center, nákup budov ve spojitosti s projektem, nákup zaĜízení, vybavení, hardware, software, vysokorychlostního internetu.
Forma a výše podpory
Projekty nezakládají veĜejnou podporu dle þl. 87 Smlouvy. Maximální výše podpory þiní 90 % . Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ.
132
III.2.1.2. b) Obþanské vybavení a služby Legislativní rámec
ýl. 52 b (i, ii) a 56 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. NaĜízení Komise 1628/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu. Charakteristika podopatĜení
Podpora bude zamČĜena na zajištČní chybČjícího obþanského vybavení a služeb (školských, zdravotnických, sociálních, na nČž není možné získat mandatorní výdaje státu, vþetnČ pĜedškolní a mimoškolní péþe o dČti, peþovatelské služby o seniory, základní obchodní infrastruktury, tržnic, objektĤ a ploch pro sportovní a kulturní aktivity, doprovodných stravovacích zaĜízení, objektĤ pro spolkovou þinnost). Podpora bude poskytnuta také na zĜizování integrovaných informaþních a školících center s využíváním ICT, využití ICT iniciativ pro lepší dostupnost služeb, práce a obchodu (eBusiness, eCommerce). Vymezení podporovaných území
Projekt mĤže být realizován v obci do 500 obyvatel na území ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
x x x x x
Podpora se poskytne na základČ pĜedloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostĜedí (pokud tak vyžaduje zákon þ.100/2001 Sb.), podmínkou realizace výstavby tržnice je pĜíprava tržního Ĝádu a investice do podpĤrného systému exkluzivnČ pro místní výrobce a prodejce, projekt musí být v souladu s podmínkami naĜízení Komise 1628/2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou vþetnČ církví a jejich organizací, podnikatelské subjekty - fyzické a právnické osoby. ZpĤsobilé výdaje
x
x x
Nová výstavba, stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpeþení) budov a ploch sloužících zajištČní obþanského vybavení v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, péþe o dČti, kultury, základní obchodní infrastruktury a sportovních aktivit, integrovaných informaþních a školicích center, nákup budov ve spojitosti s projektem, nákup zaĜízení, vybavení, hardware, software, vysokorychlostního internetu.
Forma a výše podpory
PĜímá nenávratná dotace. Region
Malé podniky 133
StĜední podniky
Velké podniky
2007-2010
2011-2013
2007-2010
2011-2013
2007-2010
2011-2013
60 %
60 %
50 %
50 %
40 %
40 %
CZ 02 StĜední ýechy CZ 03 Jihozápad 56 % 50 % 46 % CZ 04 Severozápad 60 % 60 % 50 % CZ 05 Severovýchod 60 % 60 % 50 % CZ 06 Jihovýchod 60 % 60 % 50 % CZ 07 StĜední Morava 60 % 60 % 50 % CZ 08 Moravskoslezsko 60 % 60 % 50 % Míra podpory je stanovena na základČ rozhodnutí Komise þ. N 24.10.2006. Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. Míra podpory EU 75 %, národní veĜejné zdroje 25 %.
40 % 50 % 50 % 50 % 50 % 50 % 510/2006
36 % 30 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % 40 % schváleného dne
III.2.2 a) Ochrana a rozvoj kulturního dČdictví venkova Kód opatĜení 323 Popis situace
Na kvalitu života na venkovČ má nezanedbatelný vliv celková ochrana a rozvoj venkovského prostoru. OpatĜení by mČlo umožnit pĜedevším architektonický a urbanistický rozvoj þeských a moravských vesnic v souladu s požadavky na zachování a posílení jejich charakteristického vzhledu a hodnot a zároveĖ zvýšení identity a pospolitosti místních obyvatel. Tento zámČr je v souladu s evropským zájmem o zachování jedineþnosti, specifik a místních tradic pĜi rozvoji vesnic a posílení rozmanitosti Evropy. V minulosti došlo k negativním jevĤm z hlediska péþe o kulturní dČdictví venkova a v nedostateþném obecném povČdomí obyvatel o nezbytnosti ochrany životního prostĜedí a kulturních hodnot a o zpĤsobech, jak tuto ochranu zajistit. OpatĜení je zamČĜeno na þinnosti týkající se zlepšení kvality života zvýšením povČdomí o kulturních hodnotách prostĜedí a jejich obnovou a rehabilitací. OpatĜení má zamezit problémĤm, které souvisejí s nedostateþnou interpretací kulturního dČdictví, kromČ centrálních a komerþnČ využívaných oblastí. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat na EZFRV podporou investic od 5 mil. Kþ, obnovou národních kulturních památek nebo kulturních památek využívaných pro úþely služeb cestovního ruchu (ubytování, kongresové využití, velká muzea, zpĜístupnČné památkové objekty). OpatĜení III.2.2 je nové. Legislativní rámec
ýl. 52 b (iii) a 57 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. Cíle opatĜení
Rozvoj investic zajišĢující vyšší atraktivitu venkovských oblastí Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Charakteristika opatĜení
134
Podpora je urþena na vypracování studií obnovy a využití kulturního dČdictví (kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón, kulturních prvkĤ vesnic a krajiny, památek místního významu, historických parkĤ, zahrad, alejí a skupin stromĤ), dále zpracování programĤ regenerace památkovČ chránČných území a plánĤ péþe o krajinných památkových zón). Podporovány budou rovnČž investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dČdictví, jako napĜíklad kulturních památek (s výjimkou památek UNESCO, národních kulturních památek nebo kulturních památek využívaných pro úþely služeb cestovního ruchu - ubytování, kongresové využití, velká muzea), památkovČ významných území, kulturních prvkĤ vesnic a venkovské krajiny, vþetnČ historických parkĤ, historických zahrad a alejí. Dále bude podporováno budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti, kulturní a umČlecké aktivity a tradiþní lidovou kulturu. Vymezení podporovaných území
Projekt mĤže být realizován v obci do 500 obyvatel na území ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
x x x x x
Podpora se poskytne na základČ pĜedloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt týkající se kulturní památky je v souladu s odborným stanoviskem Národního památkového ústavu a je ekonomicky životaschopný, v pĜípadČ zpracování studií, programĤ, soupisĤ, map, plánĤ péþe a geodetických prací nemĤže být žadatelem sám zpracovatel, nejedná se o ekonomickou aktivitu.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou vþetnČ církví a jejich organizací, zájmová sdružení právnických osob. ZpĤsobilé výdaje
x x x x x
Zpracování studií obnovy a využití památek, programĤ regenerace památkovČ významných území, soupisĤ a map památek na venkovČ, plánĤ péþe, geodetických prací, stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpeþení) památkových budov a ploch, revitalizace historických parkĤ, historických zahrad a alejí, nákup budov, strojĤ, zaĜízení, vybavení, hardware, software, investice na realizaci výstavních expozic, muzeí s nabídkou místních kulturních a historických zajímavostí.
Forma a výše podpory
Projekty nezakládají veĜejnou podporu dle þl. 87 Smlouvy. Maximální výše podpory þiní 90 %. Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. Maximální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 5 mil Kþ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ.
135
PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. III.2.2 b) Ochrana a rozvoj kulturního dČdictví venkova Kód opatĜení 323 Popis situace
Na kvalitu života na venkovČ má nezanedbatelný vliv celková ochrana a rozvoj venkovského prostoru. OpatĜení by mČlo umožnit pĜedevším architektonický a urbanistický rozvoj þeských a moravských vesnic v souladu s požadavky na zachování a posílení jejich charakteristického vzhledu a hodnot a zároveĖ zvýšení identity a pospolitosti místních obyvatel. Tento zámČr je v souladu s evropským zájmem o zachování jedineþnosti, specifik a místních tradic pĜi rozvoji vesnic a posílení rozmanitosti Evropy. V minulosti došlo k negativním jevĤm z hlediska péþe o kulturní dČdictví venkova a v nedostateþném obecném povČdomí obyvatel o nezbytnosti ochrany životního prostĜedí a kulturních hodnot a o zpĤsobech, jak tuto ochranu zajistit. OpatĜení je zamČĜeno na þinnosti týkající se zlepšení kvality života zvýšením povČdomí o kulturních hodnotách prostĜedí a jejich obnovou a rehabilitací. OpatĜení má zamezit problémĤm, které souvisejí s nedostateþnou interpretací kulturního dČdictví, kromČ centrálních a komerþnČ využívaných oblastí. Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) bude navazovat na EZFRV podporou investic od 5 mil. Kþ, obnovou národních kulturních památek nebo kulturních památek využívaných pro úþely služeb cestovního ruchu (ubytování, kongresové využití, velká muzea, zpĜístupnČné památkové objekty). OpatĜení navazuje na priority a cíle Koncepce agrární politiky ýR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013). PodopatĜení III.2.2 je nové. Legislativní rámec
ýl. 52 b (iii) a 57 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. NaĜízení Komise (ES) þ. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Cíle opatĜení
Rozvoj investic zajišĢující vyšší atraktivitu venkovských oblastí Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Charakteristika opatĜení Podpora je urþena na vypracování studií obnovy a využití kulturního dČdictví (kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón, kulturních prvkĤ vesnic a krajiny, památek místního významu, historických parkĤ, zahrad, alejí a skupin stromĤ), dále zpracování programĤ regenerace památkovČ chránČných území a plánĤ péþe o krajinných památkových zón). Podporovány budou rovnČž investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dČdictví, jako napĜíklad kulturních památek (s výjimkou památek UNESCO, národních kulturních památek nebo kulturních památek využívaných pro úþely služeb cestovního ruchu - ubytování, kongresové využití, velká muzea), památkovČ významných území, kulturních prvkĤ vesnic a venkovské krajiny, vþetnČ
136
historických parkĤ, historických zahrad a alejí. Dále bude podporováno budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti, kulturní a umČlecké aktivity a tradiþní lidovou kulturu. Vymezení podporovaných území
Projekt mĤže být realizován v obci do 500 obyvatel na území ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
x x x
Podpora se poskytne na základČ pĜedloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt týkající se kulturní památky je v souladu s odborným stanoviskem Národního památkového ústavu a je ekonomicky životaschopný.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou vþetnČ církví a jejich organizací, zájmová sdružení právnických osob. ZpĤsobilé výdaje
x x x x x
Zpracování studií obnovy a využití památek, programĤ regenerace památkovČ významných území, soupisĤ a map památek na venkovČ, plánĤ péþe, geodetických prací, stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpeþení) památkových budov a ploch, revitalizace historických parkĤ, historických zahrad a alejí, nákup budov, strojĤ, zaĜízení, vybavení, hardware, software, investice na realizaci výstavních expozic, muzeí s nabídkou místních kulturních a historických zajímavostí.
Forma a výše podpory
PĜímá nenávratná dotace. Podpora je poskytována v režimu de-minimis, tzn. v souladu s naĜízením Komise (ES) þ. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis Maximální výše podpory þiní 90 % pro neziskové organizace a zájmová sdružení právnických osob; 100 % pro obce a sdružení obcí. Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. Maximální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 5 mil Kþ. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ. OpatĜení III.3 - týkající se vzdČlávání a informování hospodáĜských subjektĤ pĤsobících v oblastech, na nČž se vztahuje osa III III.3.1 VzdČlávání a informace Kód opatĜení 331 Popis situace
ÚspČšná implementace opatĜení ke zlepšení kvality života na venkovČ a diverzifikaci
137
hospodáĜství na venkovČ vyžaduje rychlejší a dokonalejší pĜístup k aktuálním informacím a doplnČní potĜebného vzdČlání a kvalifikace hospodáĜských subjektĤ. Evropský sociální fond (ESF) bude navazovat na EZFRV podporami pro obecnou vzdČlanost na venkovČ, zaþleĖování skupin obyvatelstva, rekvalifikaþními kurzy a využíváním internetových sítí a dálnic s celkovými náklady nad 3 mil. Kþ. OpatĜení je nové, nenavazuje na opatĜení z pĜedcházejícího programového období. Umožní naplnČní SmČrnice Ministerstva zemČdČlství ze dne 31.1.2002 o dalším odborném vzdČlávání. Legislativní rámec
ýl. 52 c) a 58 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. NaĜízení Komise (ES) þ. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Charakteristika opatĜení
Podpora je urþena na vzdČlávání a informování hospodáĜských subjektĤ, které pĤsobí nebo hodlají pĤsobit v oblastech diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy, zakládání a rozvoje mikropodnikĤ, venkovského cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnic a ochrany a rozvoje dČdictví venkova. Podpora se nevztahuje na instruktážní kurzy nebo vzdČlávání, které jsou souþástí bČžných vzdČlávacích programĤ nebo systémĤ na stĜedoškolské nebo vyšší úrovni. Cíle opatĜení
Posílení lidského potenciálu jako základní podmínky pro místní ekonomiku a zajištČní místních služeb Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Vymezení podporovaných území
Projekt mĤže být realizován na celém území ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
x x x
Podpora se poskytne na základČ schváleného pĜedloženého projektu, který splĖuje podmínky dané požadavky provádČcí legislativy, pro každý schválený projekt se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, zamČĜení projektu odpovídá prioritám osy III Programu rozvoje venkova.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Obce, sdružení obcí, neziskové organizace s právní subjektivitou. Uživatel: fyzické nebo právnické osoby se zájmem zahájení nebo rozšíĜení podnikání nebo pĤsobení na venkovČ v rámci osy III. ZpĤsobilé výdaje
x x x x
Náklady spojené se zajištČním vhodných prostor, technické zabezpeþení – náklady spojené s používáním nebo pronájmem informaþní techniky a technologie, výdaje s pĜípravou a poskytnutím informaþních materiálĤ, nákup kanceláĜských potĜeb v nezbytné míĜe, 138
x x x x x
výdaje spojené s vlastní pĜípravou vzdČlávací akce (napĜ. výbČrové Ĝízení) výdaje na odbornou þinnost lektorĤ, výdaje spojené se zajištČním pĜekladĤ a tlumoþení, náklady spojené na propagaci vzdČlávacích a informaþních aktivit, nákup služeb vzdČlávacího subjektu.
Forma a výše podpory
Projekty nezakládají veĜejnou podporu dle þl. 87 Smlouvy. Podpora je poskytována v režimu de-minimis, tzn. v souladu s naĜízením Komise (ES) þ. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis PĜímá nenávratná dotace. Maximální výše podpory þiní 100 % celkových zpĤsobilých nákladĤ. Minimální celkové zpĤsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kþ. Projekty nezakládají veĜejnou podporu dle þl. 87 Smlouvy. PĜíspČvek EU þiní 75 % veĜejných zdrojĤ. PĜíspČvek ýR þiní 25 % veĜejných zdrojĤ.
5.2.4 OSA IV - LEADER Úþelem osy IV Leader je pĜedevším zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení pĜírodního a kulturního dČdictví venkova, spolu s posílením Ĝídících a administrativních schopností na venkovČ. Tab. - Priority, cíle a opatĜení osy IV IV. Zlepšení Ĝízení a mobilizace pĜirozeného vnitĜního rozvojového potenciálu venkova Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství % z osy 100 OpatĜení IV.1.1. Místní akþní skupina max. 18 IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie min. 72 IV.2.1. Realizace projektĤ spolupráce 10 Priorita Cíl
IV.1.1. Místní akþní skupina Kód opatĜení 431 Popis situace
Slabá ekonomická situace jednotlivých venkovských obcí a potĜeba vzájemnČ si pomáhat vede k navazování spolupráce obcí v rámci venkovských území a ke vzniku místních partnerství subjektĤ, které na venkovČ pĤsobí. Program obnovy venkova od roku 1998 obrátil orientaci k rozvoji spolupráce obcí. Rozvojové strategie venkovských mikroregionĤ jsou v ýR již osvČdþeným zpĤsobem koncipování, realizace a správy þinností, vedoucích k sociálnímu a hospodáĜskému rozvoji urþité oblasti. Program SAPARD 2000 - 2003 umožnil pĜípravu a realizaci 210 místních rozvojových strategií.
139
Prvních 29 místních akþních skupin od roku 2004 a 2005 získává zkušenosti v rámci podopatĜení LEADER+ Operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství a národního Programu LEADER ýR. Území pĤsobnosti místních akþních skupin (katastrální území obcí, které leží v území MAS) zapojených do metody Leader zaujímají 12 414 km2, tj. 15,7 % území ýR a žije v nich 743 tis. obyvatel, tj. 7,3 % obyvatel ýR. V roce 2006 bylo pĜijato 7 dalších místních akþních skupin. V tomto programovacím období se oþekává, že asi 70 místních akþních skupin bude realizovat strategie rozvoje venkova metodou Leader v rámci nového Programu rozvoje venkova ýR 2007 – 2013 (je evidováno asi 133 pĜipravujících se místních akþních skupin). Osa IV Leader bude uplatnČna pro opatĜení podle podmínek naĜízení Rady 1698/2005. Nelze ji využít pouze pro nárokovou podporu v rámci opatĜení Programu rozvoje venkova osy II a opatĜení PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti v ose I. OpatĜení navazuje na podopatĜení 2.1.4. (podopatĜení typu LEADER+) operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. Legislativní rámec
ýl. 61 - 64 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. Právní pĜedpisy a závazná pravidla podle pĜíslušných opatĜení jednotlivých os I až III v rozsahu þlánkĤ 21, 22, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 41, 48, 49 a 52 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005. Charakteristika opatĜení
V rámci tohoto opatĜení budou místní akþní skupiny realizovat svĤj Strategický plán Leader. Podporu lze poskytnout místním akþním skupinám, které splní kritéria pĜijatelnosti posuzovaná SZIF a budou vybrány výbČrovou komisí MZe složenou z jmenovaných expertĤ. Podporu lze poskytnout místní akþní skupinČ na provoz, administrativu a poradenství spojené s realizací Strategického plánu Leader. OpatĜení se realizuje na základČ principĤ Leader. Cíle opatĜení
RĤst konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví a kvality života na venkovČ a diverzifikace ekonomiky Zavedení místní rozvojové strategie do systému programĤ rozvoje venkova UplatnČní principĤ Leader Vymezení podporovaných území
Území pĤsobnosti MAS – subregionální venkovské území s 10 000 až 100 000 obyvateli, na celém území ýeské republiky, mimo území hl. mČsta Prahy a mČst s více než 25 000 obyvateli. území je vymezeno hranicí, která obaluje katastrální území všech okrajových obcí zahrnutých do území pĤsobnosti MAS, území je souvislé a má spoleþnou charakteristiku a problémy, jsou doloženy doklady o souhlasu všech obcí se zaĜazením do území pĤsobnosti MAS a o seznámení se Strategickým plánem Leader. Podmínky a výbČrová kritéria pro poskytnutí podpory místní akþní skupinČ
x
místní akþní skupinu tvoĜí vhodné partnerství mezi veĜejným a soukromým sektorem na místní úrovni, ve které se na rozhodovací úrovni úþastní minimálnČ 50 % zástupcĤ 140
x
x
x x
x
soukromé sféry (hospodáĜských a sociálních partnerĤ, zástupcĤ obþanské spoleþnosti - napĜ. zemČdČlcĤ, žen a mladých lidí z venkova a jejich sdružení), místní akþní skupina má povinné orgány, schopné spravovat veĜejné prostĜedky a zajišĢovat þinnost partnerství pro realizaci Strategického plánu Leader: manažer místní akþní skupiny, výbČrová komise (funkþní období þlenĤ výbČrové komise je maximálnČ tĜíleté), orgán pro pĜípravu Strategického plánu a dozor nad jeho realizací (napĜ. programový výbor), úþetní, oblast, na niž se vztahuje Strategický plán MAS, musí být ucelená a nabízet dostateþné kritické množství lidských, finanþních a hospodáĜských zdrojĤ na podporu udržitelné strategie rozvoje, þlenové místní akþní skupiny musí mít na území pĤsobnosti MAS trvalé bydlištČ, sídlo nebo provozovnu, nebo být pro toto území místnČ pĜíslušní, místní akþní skupina pĜedloží Strategický plán Leader na období 2007 - 2013 podle závazné osnovy, vþetnČ fiší vymezujících oblasti podpory podle podle naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005, kromČ nárokových opatĜení osy II a opatĜení Podpora pĜedþasného ukonþení zemČdČlské þinnosti v ose I, místní akþní skupina mĤže pro své zpĤsobilé (pĜijatelné) výdaje použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie.
ýinnosti místních akþních skupin
Místní akþní skupiny podle þl. 62 naĜízení Rady uplatĖují pĜi místním rozvoji partnerský pĜístup, navrhují ucelenou strategii místního rozvoje, resp. Strategický plán Leader a odpovídají za jeho provádČní. Vybírají projekty, které budou v souladu se Strategickým plánem Leader v rámci PRV financovány. Kategorie koneþných pĜíjemcĤ podpory - Právní subjektivita místní akþní skupiny
Místní akþní skupina Leader – obecnČ prospČšná spoleþnost podle zákona þ. 248/1995 Sb., o obecnČ prospČšných spoleþnostech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, obþanské sdružení podle zákona þ.83/1990 Sb., o sdružování obþanĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zájmové sdružení právnických osob podle § 20, písm. f) zákona þ. 40/1964 Sb., Obþanský zákoník, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Místní akþní skupinou nemĤže být obchodní spoleþnost, obþanské sdružení podle § 829 zákona þ. 40/1964 Sb., Obþanský zákoník, svazek obcí. ZpĤsobilé výdaje
x x
informaþní a osvČtová þinnost pro žadatele a veĜejnost o území a Strategickém plánu Leader (napĜ. semináĜe, propagaþní prezentace), , administrativní þinnost: a)vyhlášení výzvy k podávání žádostí, b)pĜíjem žádostí, c) administrativní kontrola žádostí a pĜíloh, d)hodnocení projektĤ podle výbČrových kritérií, jejich uspoĜádání do poĜadí, výbČr projektĤ k financování a schválení výbČru, e) kontrola realizace projektĤ,
x
sbČr informací pro monitoring a hodnocení,
141
x
vedení složek projektĤ a uchovávání dokladĤ o administrativní þinnosti,
x
budování schopností a vzdČlávání pracovníkĤ místních akþních skupin zapojených do pĜípravy a provádČní strategie a vedoucích pracovníkĤ,
x
nákup poradenských služeb,
x
provoz - nájemné, vybavení, vytápČní, elektĜina, telefon, cestovní náklady apod.,
x
aktualizace, popĜ. tvorba Strategického plánu Leader, vþetnČ studií o území.
Forma a výše podpory
Podpora režijních výdajĤ je místní akþní skupinČ vyplácená Akreditovanou platební agenturou na základČ vynaložených nákladĤ. PĜímá nenávratná dotace - maximálnČ 20 % z finanþní þástky urþené na realizaci Strategie místní akþní skupiny. VeĜejná podpora na provoz, administrativní þinnost a poradenské služby pro místní akþní skupiny þiní 100 % celkových zpĤsobilých nákladĤ. Pro veĜejnou podporu v rámci osy Leader platí, že 80 % hradí EU a 20 % národní veĜejné zdroje. IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie Kód opatĜení 411, (412), 413 Popis situace
Realizace metodou zdola nahoru (bottom-up princip) poskytuje plnou podporu projektĤm místních žadatelĤ. Metodou Leader lze využít místní pĜírodní, lidský a kulturní potenciál a zvýšit jeho efektivnost. Tento princip byl ovČĜen v ýR rámci dvou programĤ – operaþní program Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství a Program LEADER ýR. PotĜebou ve vztahu k ose Leader je pĜedevším zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení pĜírodního a kulturního dČdictví venkova spolu s posílením Ĝídících a administrativních schopností na venkovČ. OpatĜení navazuje na podopatĜení 2.1.4. (podopatĜení typu LEADER+) operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. Legislativní rámec
ýl. 61 - 64 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. Právní pĜedpisy podle pĜíslušných opatĜení jednotlivých os I až III v rozsahu þlánkĤ 21, 22, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 41, 48, 49 a 52 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005. Charakteristika opatĜení
Podporu lze poskytnout na projekty, které jsou v souladu se schváleným Strategickým plánem Leader místní akþní skupiny a pĜíslušnými podmínkami opatĜení Programu rozvoje venkova. Projekty k realizaci vybírá na základČ pĜedem stanovených bodovacích kritérií místní akþní skupina prostĜednictvím své výbČrové komise. OpatĜení se realizuje na základČ principĤ Leader.
142
Cíle opatĜení
RĤst konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví a kvality života na venkovČ a diverzifikace ekonomiky Zavedení místní rozvojové strategie do systému programĤ rozvoje venkova UplatnČní principĤ Leader. Vymezení podporovaných území
Projekt musí být realizován na území pĤsobnosti pĜíslušné MAS. Podmínky poskytnutí podpory
žadatel mĤže pro své zpĤsobilé výdaje v rámci schváleného projektu použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, projekt musí být realizován v daném území pĤsobnosti MAS, projekt je v souladu s platnou právní úpravou a se Strategickým plánem Leader, žadatel musí splĖovat podmínky stanovené pĜíslušnou místní akþní skupinou
Vymezení území, kategorie pĜíjemcĤ podpory, forma a výše podpory a další podmínky budou pĜesnČji vymezeny ve Strategickém plánu Leader pĜíslušné místní akþní skupiny a v rámci jednotlivých opatĜení Programu rozvoje venkova s pĜihlédnutím ke specifikám metody Leader. Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemce podpory je specifikován ve Strategickém plánu Leader (místní akþní skupina specifikuje pĜíjemce podle podmínek jednotlivých opatĜení os I až III s pĜihlédnutím ke specifikám metody Leader). PĜíjemce pĤsobí na území pĤsobnosti MAS. ZpĤsobilé výdaje
ZpĤsobilé výdaje se Ĝídí naĜízením Rady 1698/2005, provádČcími pĜedpisy a podle zpĤsobilých výdajĤ pĜíslušných fichí stanovených ve Strategickém plánu Leader. Forma a výše podpory
PĜímá nenávratná dotace. Pro procento podpory z celkových zpĤsobilých nákladĤ a pro velikost celkových nákladĤ na projekty fyzických a právnických osob platí podmínky pĜíslušných fichí Strategického plánu Leader, vycházející z pĜíslušných ustanovení naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 a podmínek opatĜení Programu rozvoje venkova. Pro veĜejnou podporu osy Leader platí, že 80 % hradí EU a 20 % národní zdroje. Podpora je vyplácená Akreditovanou platební agenturou pĜímo koneþným pĜíjemcĤm podpory - pĜedkladatelĤm projektĤ. IV.2.1. Realizace projektĤ spolupráce Kód opatĜení 421 Popis situace
Realizace projektĤ spolupráce umožĖuje významnČ posílit efektivnost osy Leader zamČĜením na využití pĜíkladĤ nejlepší praxe, inovace a pĜenos znalostí. Tyto možnosti byly ovČĜeny a potvrzeny v národním Programu LEADER ýR na prvních pĜíkladech.
143
PotĜebou ve vztahu k ose Leader je pĜedevším zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení pĜírodního a kulturního dČdictví venkova spolu s posílením Ĝídících a administrativních schopností na venkovČ. Charakteristika opatĜení
Podpora bude poskytována na projekty spolupráce mezi územími na národní úrovni nebo nadnárodní spolupráce s cílem povzbudit spolupráci mezi místními akþními skupinami v rámci þlenských státĤ a na území tĜetích zemí. Smyslem tohoto opatĜení je využití pĜíkladĤ nejlepší praxe k posílení inovaþních postupĤ a pĜenosu znalostí. Legislativní rámec
ýl. 65 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a provádČcí pĜedpisy. Cíle opatĜení
Rozvoj a propagace spolupráce a nejlepších výsledkĤ a projektĤ. Zavedení místní rozvojové strategie do systému programĤ rozvoje venkova. UplatnČní principĤ Leader. Vymezení podporovaných území
Území pĤsobnosti MAS a území pĤsobnosti partnerské MAS. Podmínky poskytnutí podpory
Podporu koneþnému žadateli/pĜíjemci podpory na spolupráci poskytne platební agentura na základČ žádosti, která je v souladu se Strategickým plánem Leader, s platnou právní úpravou a závaznými pravidly a byla vybrána výbČrovou komisí MZe, žadatel mĤže pro své zpĤsobilé výdaje v rámci schváleného projektu použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie na oddČlitelné výdaje, mezi partnery je uzavĜena Smlouva o spolupráci.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemci podpory mohou být MAS s právní formou obecnČ prospČšná spoleþnost podle zákona þ. 248/1995 Sb., o obecnČ prospČšných spoleþnostech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, obþanské sdružení podle zákona þ.83/1990 Sb., o sdružování obþanĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zájmové sdružení právnických osob podle § 20, písm. f) zákona þ. 40/1964 Sb., Obþanský zákoník, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.
ZpĤsobilé výdaje
ZpĤsobilé výdaje se Ĝídí naĜízením Rady 1698/2005, provádČcími pĜedpisy a podle zpĤsobilých výdajĤ pĜíslušných opatĜení stanovených v souladu s Programem rozvoje venkova, pĜíp. ve Strategickém plánu Leader. Forma a výše podpory
PĜímá nenávratná dotace. Pro veĜejnou podporu osy Leader platí, že 80 % hradí EU a 20 % národní zdroje.
144
5.2.5
V. TECHNICKÁ POMOC
Popis situace
Technická pomoc je potĜebná na podporu aktivit nezbytných pro monitoring a hodnocení Ĝízení a realizace Programu rozvoje venkova a pro zdokonalování opatĜení obsažených v tomto Programu. Jedná se zejména o práce spojené s vypracováním postupĤ a materiálĤ nezbytných pro proces administrativy od podání žádostí až po vyhodnocování jednotlivých opatĜení. Práce budou mít formu odborných studií, sbČrĤ a analýzy dat, vypracování informaþních materiálĤ a dalších aktivit spojených s osvČtou a šíĜením informací o zavádČných opatĜeních. Pro zlepšení Ĝízení programu, vyhledávání a šíĜení pĜíkladĤ nejlepší praxe a hodnocení musí být zĜízena Celostátní síĢ rozvoje venkova. OpatĜení navazuje na technickou pomoc operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství a Horizontálního plánu rozvoje venkova. Legislativní rámec
ýlánek 66 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova. PĜehled opatĜení a podopatĜení
V.1. PĜíprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu V.2. ZĜízení a provoz Celostátní sítČ pro venkov V.2.1. Struktury potĜebné pro provoz sítČ V.2.2. Akþní plán V.1
PĜíprava, sledování, programu
hodnocení,
informování
a
kontrola
v rámci
Charakteristika opatĜení
Podpora bude poskytována na pĜípravu, sledování, hodnocení, šíĜení informací a kontrolní opatĜení, která jsou spojena s realizací Programu rozvoje venkova v období 2007 - 2013, jako jsou zejména: Ĝízení, realizace, monitorování, kontrola, analýzy a poskytování informací o Programu vþetnČ jeho publicity a hodnocení, výdaje na zasedání a þinnost národního Monitorovacího výboru pro EZFRV, pomoc expertĤ pĜi posuzování a revizi základních údajĤ Programu rozvoje venkova a indikátorĤ, pomoc a poradenství v otázkách týkajících se realizace a fungování monitorovacího systému, výdaje spojené se zasedáním a doplĖkovými úkoly pracovních skupin, poradenství, semináĜe, studie, vþetnČ zpracování podkladĤ pro pĜípravu výroþní a závČreþné zprávy, výdaje na informace a informaþní kampaĖ vþetnČ nákladĤ na tisk a distribuci, výdaje na tlumoþení a pĜeklady podkladĤ poskytovaných na žádost Komise, výdaje spojené s návštČvami a semináĜi, které nejsou uskuteþnČny z iniciativy Komise, výdaje na hodnocení Programu rozvoje venkova, zavádČní, provoz a propojení poþítaþových systémĤ Ĝízení, monitorování a hodnocení,
145
zdokonalování hodnotících metod a výmČna informací o praktických postupech v této oblasti, aktivity spojené s organizováním zasedání Monitorovacího výboru, ex-post hodnocení programĤ pĜedcházejícího programovacího období.
Vymezení podporovaných území
Technická pomoc mĤže být realizována na území celé ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
Podpora se poskytne na základČ pĜedložené žádosti v souladu s platnou právní úpravou, pro každou schválenou žádost se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie, pĜíjemce podpory zajistí výbČr dodavatele v souladu se zákonem o zadávání veĜejných zakázek.
Kategorie pĜíjemcĤ podpory
PĜíjemcem podpory je Ministerstvo zemČdČlství, odbor Ĝídící orgán EAFRD, a Státní zemČdČlský intervenþní fond – akreditovaná platební agentura. ZpĤsobilé výdaje
Nákup služeb, školení, semináĜe, propagaþní akce a informaþní materiály, expertizy, poradenství, odborné studie, terénní šetĜení, zasedání Monitorovacího výboru a pracovních skupin, zpracování výroþních a závČreþné zprávy, hodnocení a zpracování hodnotících zpráv, ex-ante hodnocení programĤ na následující období, pĜeklady a tlumoþení, informaþní kampaĖ a propagaþní materiály, ex-post hodnocení programĤ pĜedcházejícího programovacího období (Operaþní program Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství, Horizontální plán rozvoje venkova).
ZpĤsob výbČru žádostí
Budou pĜijaty všechny žádosti, které splĖují kritéria pĜijatelnosti a pĜedpisy EU a ýR. Forma a výše podpory
Podpora bude mít formu pĜímé nenávratné dotace. Celková veĜejná podpora bude 100 % zpĤsobilých nákladĤ. Pro veĜejnou podporu v rámci technické pomoci platí, že 75 % hradí EU a 25 % národní veĜejné zdroje (s ohledem však na þl. 70 odst. 6 NR 1698/2005).
146
V.2
ZĜízení a provoz Celostátní sítČ pro venkov
Charakteristika opatĜení
Technickou pomoc bude možné využít pro další akce v rámci zĜízení a provozu Celostátní sítČ pro venkov podle þlánku 68 naĜízení Rady þ. 1698/2005. Finanþní podpora mĤže být poskytována na pokrytí nákladĤ spojených s pĜípravou odborných studií, semináĜĤ na národní i mezinárodní úrovni, poĜízení a instalaci poþítaþových systémĤ pro Ĝízení, monitoring a hodnocení programu a výdaje z iniciativy Komise (napĜ. semináĜe organizované Evropskou komisí). Dále na pokrytí nákladĤ spojených se shromažćováním, analýzou a šíĜením informací o opatĜeních Programu rozvoje venkova. Dalším úkolem je šíĜit a upevĖovat osvČdþené postupy rozvoje venkova (pĜíklady dobré praxe). Technická pomoc bude využita rovnČž pro zakládání a provozování sítČ odborníkĤ za úþelem usnadnČní výmČny odborných znalostí a podpory provádČní a hodnocení politiky rozvoje venkova. Podporu bude možné použít na technickou pomoc pro rozvoj spolupráce mezi regiony a nadnárodní spolupráci. V.2.1
Struktury potĜebné pro provoz sítČ
Charakteristika podopatĜení
ýeská republika zajistí úkoly ke zĜízení a provozu Celostátní sítČ rozvoje venkova v souladu s þl. 68 naĜízení Rady þ. 1698/2005 a þl. 41 naĜízení Komise (ES). Celostátní síĢ pro venkov bude zĜízena nejpozdČji do 31. 12. 2008. Práce Celostátní sítČ je podĜízena úkolĤm Evropské sítČ pro rozvoj venkova ve smyslu þlánku 67 naĜízení k EZFRV a metodicky Ĝízena Ĝídícím orgánem EZFRV na úrovni Ministerstva zemČdČlství ýR. V.2.2
Akþní plán
Charakteristika podopatĜení
V akþním plánu budou stanoveny a analyzovány osvČdþené pracovní postupy a poskytnuty informace o nich, procesy Ĝízení sítí, postupy organizování výmČny zkušeností a know-how, pĜíprava vzdČlávacích programĤ pro vytváĜející se místní akþní skupiny a technická pomoc – schĤzky, semináĜe, výstavy, administrativa pro spolupráci mezi územími a pro nadnárodní spolupráci. Akþní plán v ýR bude mít za cíl propojit Celostátní síĢ rozvoje venkova s Evropskou sítí v rámci nadnárodní spolupráce. Jeho informace budou mČsíþnČ aktualizovány na internetové stránce provozovatele. Musí být zabezpeþena kompatibilita sítČ celostátní s evropskou podle standardu EU. Akþní plán bude vytváĜet také podmínky pro proškolení personálu za úþelem správy sítČ. V rámci informaþní kampanČ se pĜedpokládá oslovení pĜípadných pĜíjemcĤ podpor a profesních organizací, ale rovnČž informování široké veĜejnosti o úloze EZFRV a implementaci Programu rozvoje venkova. V rámci sítí budou využity osvČdþené zpĤsoby prezentace výstupĤ z realizovaných místních strategií a jejich konkrétních projektĤ na národní i mezinárodní úrovni s cílem rozšiĜovat pĜíklady dobré praxe a povČdomí o všeobecné prospČšnosti místních partnerství. Vymezení podporovaných území
Technická pomoc mĤže být realizována na území celé ýeské republiky. Podmínky poskytnutí podpory
Podpora se poskytne na základČ pĜedložené žádosti v souladu s platnou právní úpravou, 147
pro každou schválenou žádost se mĤže použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie.
ZpĤsobilé výdaje
Nákup vybavení, poþítaþĤ, software, nákup služeb, mzdy obslužného personálu, školení, semináĜe, propagaþní akce a informaþní materiály, expertizy, poradenství, odborné studie, terénní šetĜení, pĜeklady a tlumoþení, informaþní systém, s využitím pro monitorování a hodnocení, internetové stránky a jejich aktualizace.
VýbČr žádostí
Budou pĜijaty všechny žádosti, které splĖují kritéria pĜijatelnosti a pĜedpisy EU a ýR. Kategorie pĜíjemcĤ podpory
Ministerstvo zemČdČlství. Forma a výše podpory
Podpora bude mít formu pĜímé nenávratné dotace. Celková veĜejná podpora bude 100 % zpĤsobilých nákladĤ. Pro veĜejnou podporu v rámci technické pomoci platí, že 75 % hradí EU a 25 % národní veĜejné zdroje. Minimální celkové zpĤsobilé náklady, na které mĤže být poskytnuta podpora, jsou 20 000 Kþ
148
122 123 124 125
Investice do lesĤ
I.1.2.
121 124
Modernizace zemČdČlských podnikĤ
I.1.1.
Kód opatĜení
Název opatĜení
ýíslo opatĜení
149
13 - Poþet lesnických podnikĤ, které obdržely investiþní podporu / 280 (zvyš. hosp. hodnoty lesa) + 68 (lesnická technika) roþnČ 15 - Poþet podpoĜených podnikĤ/ 45 podnikĤ roþnČ 17 - Poþet podpoĜených iniciativ spolupráce/ 20 roþnČ 18 - Poþet podpoĜených akcí/ 56 roþnČ
Zvýšení hospodáĜské hodnoty soukromých lesĤ, zvýšení diverzifikace a rozšíĜení tržních pĜíležitostí Zlepšení zpracování a marketingu surovin Využívání tržních pĜíležitostí díky inovacím Zlepšení infrastruktury
12 - Celkový objem investic / 2 653,9 mil Kþ roþnČ
11- Poþet podnikĤ, které obdržely investiþní podporu/ 400 podpoĜených podnikĤ roþnČ + 20 podpoĜených projektĤ (biomasa) 17 - Poþet podpoĜených iniciativ spolupráce/ 20 roþnČ
Zlepšení ekonomické výkonnosti podnikĤ prostĜednictvím lepšího využití produkþních faktorĤ Využívání tržních pĜíležitostí díky inovacím
Výstupy (operativní cíle opatĜení) / kvantifikace
/
NárĤst plochy s realizovanými pozemkovými úpravami / nárĤst o 9 procentních bodĤ (z výmČry ZPF) za období 2007-2013
3 - Poþet podnikĤ zavádČjících nové produkty nebo nové technologie/ 280 podnikĤ za období 2007-2013 2 - HPH podpoĜených podnikĤ/ 500 milionĤ Kþ za období 2007-2013 (souhrnnČ za všechna opatĜení osy I)
Vývoj rozsahu realizovaných KPÚ
Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovaþních procesĤ
Výsledky (specifické cíle opatĜení) kvantifikace
cíle
Programu)
/
Zlepšení a ochrana kvality vody/ zmČna v bilanci živin 70 kg/ ha v roce 2013 tj. 2% nárĤst oproti roku 2005
Udržení zemČdČlských a lesních oblastí s vysokou pĜírodní hodnotou/ nepĜedpokládáme kvantitativní zmČnu ploch s vysokou pĜírodní hodnotou , spíše kvalitativní zmČny
Zvýšení konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví Zlepšení životního prostĜedí a krajiny Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit Produktivita práce/ nárĤst HPH na pracovníka v zemČdČlství o 50 tis. Kþ nárĤst HPH na pracovníka v lesnictví o 90 tis. Kþ nárĤst HPH na pracovníka v potravináĜství o 100 tis. Kþ v období 2007-2013 HospodáĜský rĤst / þistá zvýšená pĜidaná hodnota 500 mil Kþ za období ZmČna trendu pĜi snižování biodiverzity /relativní index populaþního trendu vybraných druhĤ ptactva oproti r. 2000 až 107
Dopady (celkové kvantifikace
5.3 Souhrnná tabulka operativních, specifických a celkových cílĤ a indikátorĤ jejich výstupĤ, výsledkĤ a dopadĤ pro jednotlivá opatĜení Programu rozvoje venkova (vþetnČ odhadu kvantifikace)
þinnosti
Zahájení mladých
I.3.2
112
111
142
Seskupení producentĤ
Další odborné vzdČlávání a informaþní þinnost
125
124
123
Pozemkové úpravy
PĜidávání hodnoty zemČdČlskýcm a potravináĜským produktĤm
I.3.1.
I.2.1
I.1.4
I.1.3.
Poþet podpoĜených iniciativ spolupráce/ 20
150
2 - Poþet dnĤ poskytnutého školení (poþet dnĤ*poþet úþastníkĤ vzdČlávání ) /20 000 roþnČ Podpora mladých zemČdČlcĤ a strukturálních zmČn
1- Poþet úþastníkĤ vzdČlávacích a informaþních akcí/ 17 000 úþastníkĤ roþnČ
27 - Obrat podpoĜených skupin producentĤ/ 4,8 mld Kþ za období 2007-2013 ZajištČní vzdČlávání a znalostí v technické i ekonomické oblasti
nových þlenských státech 26 - Poþet podpoĜených skupin producentĤ /60 skupin za období 2007-2013
ZajištČní žádané úrovnČ odbytových uskupení v
19 - Celkový objem investic /809,1 mil. Kþ roþnČ
18 - Poþet podpoĜených akcí/ 200 akci roþnČ
Zlepšení infrastruktury vþetnČ zajištČní pĜístupnosti pozemkĤ
roþnČ 16 - Celkový objem investic/ 1091,17 mil. Kþ roþnČ
17 -
14 - Celkový objem investic /(228 mil Kþ + 197,8 mil Kþ) 16 - Celkový objem investic/ (197,8 mil Kþ) 19- Celkový objem investic / (197,8 mil Kþ) 818.38 mil. Kþ roþnČ Zlepšení zpracování a marketingu surovin a výrobkĤ (popĜ. produktĤ) Využívání tržních pĜíležitostí díky inovacím 15 - Poþet podpoĜených podnikĤ/ 100 podnikĤ roþnČ
a
zvýšení
lidského
Rozvoj znalostí potenciálu
a
zvýšení
lidského
1 - Poþet úþastníkĤ, kteĜí úspČšnČ ukonþili školení v oblasti zemČdČlství a lesnictví/ 9 500 osob za období 2007-2013
Rozvoj znalostí potenciálu
2 - HPH podpoĜených skupin producentĤ/ 500 milionĤ Kþ za období 2007-2013 (souhrnnČ za všechna opatĜení osy I)
Podpora nových þlenských státĤ v oblasti pĜizpĤsobení se evropskému trhu
Tvorba pracovních míst/ odhadovaný poþet pracovních míst za období 2007-2013 je 22 000
PĜíspČvek v boji proti klimatickým zmČnám/ pĜedpokládáme zhruba trojnásobné navýšení produkce biomasy v roce 2013 oproti roku 2004
II.1.1.
Platby za pĜírodní znevýhodnČní
212
211
115
114
Využívání poradenských služeb
I.3.4.
151
31 - Plocha podporované zemČdČlské pĤdy v jiných než horských LFA oblastech / 400 tis ha roþnČ
29 Plocha podporované zemČdČlské pĤdy v horských LFA oblastech / 300 tis ha roþnČ
30 - Poþet podpoĜených podnikĤ ve znevýhodnČných oblastech jiných než horských / 5 600 podnikĤ roþnČ
PĜispČt k zemČdČlskému využívání pĤdy ve znevýhodnČných oblastech 28 - Poþet podpoĜených podnikĤ ve znevýhodnČných oblastech horských /3 500 podnikĤ roþnČ
8 - Poþet podpoĜených zemČdČlských podnikĤ/ 1000 roþnČ 9 - Poþet podpoĜených lesnických podnikĤ/ 500 roþnČ 10 - Poþet novČ zĜízených poradenských služeb
Zlepšení trvale udržitelného managementu podniku Zlepšení a usnadnČní managementu a zlepšení výkonu díky dalšímu rozvoji lidského potenciálu
7 - Poþet ha postoupené pĤdy/ 19 000 ha za období
Dosažení podstatných strukturálních zmČn v podpoĜených podnicích v rámci sektoru zemČdČlství 5 - Poþet podpoĜených zemČdČlcĤ/ cca 300 podpoĜených subjektĤ za programovací období
PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti
I.3.3.
113
3 - Poþet podpoĜených mladých zemČdČlcĤ / 360 subjektĤ podpoĜených v prĤbČhu programovacího období 4 - Celkový objem investic/ 68,2 mil Kþ roþnČ
zemČdČlcĤ
Trvale udržitelné využívání zemČdČlské a lesní pĤdy 6 - NárĤst plochy území se zpĤsobem hospodaĜení, který pĜispívá ke: zlepšení biodiverzity o 83 tis. ha zlepšení kvality vody o 26 tis. ha pĜíznivé zmČnČ klimatu 1 tis. ha zlepšení kvality pĤdy 21 tis. ha pĜedcházení marginalizace a opouštČní pĤdy o 31 tis ha bČhem období 2007-2013
2 - HPH podpoĜených podnikĤ/ 500 mil Kþ za období (souhrnnČ za všechna opatĜení osy I)
214
221
ZalesĖování zemČdČlské pĤdy
II.2.1.
213
Agroenvironmentální opatĜení (AEO)
Platby v rámci Natury 2000 a Rámcové smČrnice pro vodní politiku 2000/60/ES (WFD)
II.1.3.
II.1.2.
postupĤ
v
152
44 - Plocha zalesnČné pĤdy/ 2 000 ha roþnČ
43 - Poþet pĜíjemcĤ podpory/ 1 500 pĜíjemcĤ roþnČ
RozšíĜení lesních porostĤ na zemČdČlské pĤdČ
37 - Celkový poþet závazkĤ/ 18 000 závazkĤ roþnČ
/1 300 tis. ha roþnČ
36 - SkuteþnČ podporovaná plocha v AEO
35 - Celková podpoĜená plocha v AEO / 1 300 tis. ha roþnČ
34 - Poþet podnikĤ s agroenvironmentální podporou / 9 500 podnikĤ roþnČ
Integrace agroenvironmentálních zemČdČlství
33 - Plocha zemČdČlské pĤdy na kterou byla poskytnuta podpor / 8000 ha roþnČ
Pomoc zemČdČlcĤm pĜi Ĝešení specifického znevýhodnČní vyplývajícího z implementace evropských smČrnic pro soustavu Natura 2000 a Rámcové smČrnice pro vodní politiku ES 32 Poþet podpoĜených podnikĤ v oblastech soustavy Natura 2000 a Rámcové smČrnice pro vodní politiku ES / 1000 podnikĤ roþnČ
III.1.1.
II.2.4.
Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy
Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora spoleþenských funkcí lesĤ
Lesnickoenvironmentální platby
II.2.3.
v rámci 2000 v
Platby Natury lesních
II.2.2.
311
227
226
225
224
a/nebo
zavedení
153
RĤznorodost zemČdČlských aktivit ve smČru nezemČdČlské produkce, rozvoj nezemČdČlské produkce a podpora zamČstnanosti 58 - Poþet pĜíjemcĤ podpory/ 150 roþnČ
54 - Poþet realizovaných preventivních a/nebo obnovních aktivit/ 77 roþnČ 56 - Poþet podpoĜených lesnických podnikĤ / 60 podnikĤ roþnČ 55 - PodpoĜená plocha lesa /290 ha roþnČ 57 - Celkový objem investic /11,8 mil. Kþ roþnČ
Obnova lesního potenciálu preventivních opatĜení Neproduktivní investice v lesích
53 - Poþet závazkĤ / 470 závazkĤ roþnČ
51 - Poþet podpoĜených lesnických podnikĤ v rámci Lesnicko-environmentálních plateb/ 470 podnikĤ roþnČ 52 - PodpoĜená plocha lesa v rámci Lesnickoenvironmentálních plateb / 40 tis. ha roþnČ
Zvýšení environmentální hodnoty lesĤ
50 - PodpoĜená plocha lesa v oblastech Natura 2000 / 35 tis. ha roþnČ
49 - Poþet podpoĜených lesnických podnikĤ v rámci Natura 2000 / 350 podnikĤ roþnČ
ěešení specifického znevýhodnČní vlastníkĤ lesa
7 - Zvýšení pĜidané hodnoty vytvoĜené
RĤznorodost venkovské ekonomiky
312
313
321,322
323
zakládání a jejich
Podpora podnikĤ rozvoje
Podpora cestovního ruchu
Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby
Ochrana a rozvoj dČdictví venkova
III.1.2.
III.1.3.
III.2.1.
III.2.2.
vyšší
atraktivitu
154
68 - Celkový objem investic/ 243,59 mil. Kþ roþnČ
67 - Poþet podpoĜených aktivit ochrany dČdictví venkova/ 100 roþnČ
Rozvoj investic zajišĢujících venkovských oblastí
PĜírĤstek obyvatelstva napojeného na veĜejnou kanalizaci s ýOV/ o 50 p. b. za období 2007-2013 12 - ÚspČšnost školení v nezemČdČlských oborech/poþet úþastníkĤ, kteĜí úspČšnČ ukonþili vzdČlávání 10 500 za období 2007-2013
10 - Poþet osob využívajících zkvalitnČné služby/ 350 000 osob za období 2007-2013 11 - RozšíĜení zavedení internetu do venkovských oblastí / zvýšený poþet osob s pĜístupem k internetu o 70 000 osob za období 2007-2013
65 - Poþet podpoĜených obcí/ 100 roþnČ 66 - Celkový objem investic/ 1421,56 mil. Kþ roþnČ
Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech
9 - NárĤst poþtu turistĤ ve venkovských oblastech/ 300 000 osob za období 20072013
nezemČdČlskou þinností/ 100 mil.Kþ za období 2007-2013 8 - Celkový hrubý poþet novČ vytvoĜených pracovních míst/ odhad 30 000 za období 2007-2013
Zlepšení základních služeb a rozvoj investic zajistí vyšší atraktivitu venkovských oblastí
62 - Celkový objem investic/ 590,25 mil. Kþ roþnČ
61 - Poþet podpoĜených nových prvkĤ turistické infrastruktury/ 150 roþnČ
RĤznorodost zemČdČlských aktivit ve smČru nezemČdČlské produkce, rozvoj nezemČdČlské produkce a podpora zamČstnanosti
Celkový objem investic/ 777,4 mil. Kþ roþnČ
RĤznorodost zemČdČlských aktivit ve smČru nezemČdČlské produkce, rozvoj nezemČdČlské produkce a podpora zamČstnanosti 60 - Poþet podpoĜených mikropodnikĤ/ 150 roþnČ
59 - Celkový objem investic/ 1166,1 mil. Kþ roþnČ
III.3.1
VzdČlávání informace
a
331
155
Posílení lidského potenciálu jako základní podmínky pro diverzifikaci místního hospodaĜení a zajištČní místních služeb 69 - Poþet úþastníkĤ z Ĝad podnikatelĤ na podpoĜených aktivitách/ 1000 roþnČ 70 - Celkový poþet vzdČlávacích dnĤ poskytnutých úþastníkĤm /1200 roþnČ
projektĤ 421
Provoz místních akþních 431 skupin
Realizace spolupráce
Implementace místní 41 rozvojové strategie Konkurenceschopnost 411 Kvalita života/diverzifikace 413
IV.
Kód opatĜení
Název opatĜení
ýíslo opatĜení cíle
opatĜení)
Implementace strategie Leader do systému programĤ rozvoje venkova Poþet úspČšných výsledkĤ vzdČlávacích aktivit /50 roþnČ
Rozvoj kapacity Leader Poþet podpoĜených projektĤ / 100 projektĤ roþnČ
156
Tvorba pracovních míst/ odhadovaný poþet pracovních míst za období 20072013 je 22 000 (vlivem opatĜení osy III a IV) Produktivita práce/ 77 Celková populace na území pokrytém nárĤst HPH na pracovníka MAS/ 1500 tis.osob v zemČdČlství o 50 tis. Kþ 75 Poþet projektĤ financovaných v rámci nárĤst HPH na pracovníka v lesnictví MAS/ 600 roþnČ o 90 tis. Kþ Rozvoj a propagace spolupráce a nejlepších Implementace strategie Leader do nárĤst HPH na pracovníka výsledkĤ a projektĤ systému programĤ rozvoje venkova v potravináĜství o 100 tis. Kþ v období 2007-2013 78 Poþet podpoĜených projektĤ spolupráce / 20 projektĤ roþnČ
PodpoĜit uplatnČní principĤ Leader
/ Výsledky (specifické cíle opatĜení) / Dopady (celkové cíle Programu) / kvantifikace kvantifikace
RĤst konkurenceschopnosti zemČdČlství a Implementace strategie Leader do lesnictví, ochrana životního prostĜedí a systému programĤ rozvoje venkova kvalita života na venkovČ a diverzifikace ekonomiky 74 Poþet místních akþních skupin/ 60 8 Celkový poþet novČ vzniklých pracovních míst ( vlivem metody LEADER cca 100 roþnČ) 76 Celkový rozsah území pokrytých MAS Poþet úspČšných výsledkĤ vzdČlávacích aktivit/ 50 roþnČ /24 000 km2
Výstupy (operativní kvantifikace
5.4 Legislativní rámec Programu Legislativní rámec Programu
naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova, naĜízení Rady (ES) þ. 1290/2005 o financování Spoleþné zemČdČlské politiky, rozhodnutí Rady þ. 2006/144/ES o strategických pokynech Spoleþenství pro rozvoj venkova, naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003 ze dne 23. záĜí 2003, kterým se stanoví spoleþná pravidla pro režimy pĜímých podpor v rámci spoleþné zemČdČlské politiky a kterým se zavádČjí nČkteré režimy podpor pro zemČdČlce, naposledy pozmČnČné naĜízením Rady (ES) þ. 319/2006, naĜízení Rady (ES) þ. 1257/1999 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského orientaþního a záruþního fondu (dále jen „EZOZF“) – do 1.1.2010, 4 provádČcí naĜízení Komise, rozhodnutí Komise o schválení Programu, smČrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. Ĝíjna 2000 ustavující rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky, zákon þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ zákon þ. 256/2000 Sb., o Státním zemČdČlském intervenþním fondu, doplĖková naĜízení vlády a novely naĜízení vlády, vyplývající ze zákona þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ: novely naĜízení vlády þ. 241/2004 Sb., 242/2004 Sb., 308/2004 Sb., 655/2004 Sb., a 69/2005 Sb. k provádČní Programu, usnesení vlády ýR þ. 1242/2004, k návrhu Strategie udržitelného rozvoje ýeské republiky.
Realizace Programu
Platební agenturou bude Státní zemČdČlský intervenþní fond. Program bude administrován ve formČ dotací na základČ § 2c zákona þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a na základČ zákona þ. 256/2000 Sb., o Státním zemČdČlském intervenþním fondu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a to prostĜednictvím tzv. národního naĜízení vlády nebo pravidel vydávaných MZe. PĜedpisy cross-compliance
Životní prostĜedí 1.
SmČrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna o ochranČ volnČ žijících ptákĤ.
2.
SmČrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochranČ podzemních vod pĜed zneþišĢováním nČkterými nebezpeþnými látkami.
3.
SmČrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. þervna 1986 o ochranČ životního prostĜedí a zejména pĤdy pĜi používání kalĤ z þistíren odpadních vod v zemČdČlství.
4.
SmČrnice Rady 91/76/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochranČ vod pĜed zneþištČním dusiþnany ze zemČdČlských zdrojĤ. 157
5.
SmČrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. kvČtna 1992 o ochranČ pĜírodních stanovišĢ, volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin.
VeĜejné zdraví a zdraví zvíĜat Identifikace a evidence zvíĜat 6.
SmČrnice Rady 92/102/EHS ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a evidování zvíĜat.
7.
NaĜízení komise (ES) þ. 2629/97 ze dne 29. Prosince 1997, kterým se stanoví provádČcí pravidla k naĜízení Rady (ES) þ. 820/97, pokud je o ušní znaþky, evidenci hospodáĜství a pasy v rámci systému identifikace a evidence skotu.
8.
NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1760/2000 ze dne 17. þervence 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o oznaþování hovČzího masa a výrobkĤ z hovČzího masa a o zrušení naĜízení Rady (ES) þ. 820/97. NaĜízení Rady (ES) þ. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o zmČnČ naĜízení (ES) þ. 1782/2003 a smČrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (ÚĜ. vČst. þ. L 5, 9. 1. 2004, s. 8).
8a.
VeĜejné zdraví, zdraví zvíĜat a rostlin 9.
SmČrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. þervence 1991 o uvádČní pĜípravkĤ na ochranu rostlin na trh.
10.
SmČrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání nČkterých látek s hormonálním nebo tyreostatickým úþinkem a betasympatomimetik v chovech zvíĜat a o zrušení smČrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS.
11.
NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002 o stanovení obecných zásad a požadavkĤ právních pĜedpisĤ v oblasti potravin, o vytvoĜení Evropského orgánu pro nezávadnost potravin a stanovení postupĤ, pokud jde o nezávadnost.
12.
NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 999/2001 ze dne 22. kvČtna 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci nČkterých pĜenosných spongiformních encefalopatií.
Oznamování nákaz 13.
SmČrnice Rady 85/511/EHS ze dne 18. listopadu 1985, kterou se zavádČjí opatĜení Spoleþenství pro tlumení slintavky a kulhavky.
14.
SmČrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádČjí obecná opatĜení Spoleþenství pro tlumení nČkterých chorob zvíĜat a zvláštní opatĜení týkající se vezikulární choroby prasat.
15.
SmČrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000 o zvláštních ustanoveních týkajících se tlumení a eradikace katarální horeþky ovcí.
ěádné zacházení se zvíĜaty 16.
SmČrnice Rady 91/629/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat.
17.
SmČrnice Rady 91/630/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se 158
stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. 18.
SmČrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. þervence 1998 o ochranČ zvíĜat chovaných pro hospodáĜské úþely.
NejdĤležitČjší související zákony ýR:
Zákon þ. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 20/1987 Sb., o státní památkové péþi, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úĜadech a o zmČnČ zákona þ. 229/1991 Sb., o úpravČ vlastnických vztahĤ k pĤdČ a jinému zemČdČlskému majetku, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 17/1992 Sb., o životním prostĜedí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 114/1992 Sb., o ochranČ pĜírody a krajiny, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 100/2001 Sb., o posuzování vlivĤ na životní prostĜedí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 166/1999 Sb., o veterinární péþi a o zmČnČ souvisejících zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 254/2001 Sb., o vodách, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 137/2006 Sb., o veĜejných zakázkách, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 326/2004 Sb., o rostlinolékaĜské péþi, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 258/2000 Sb., o ochranČ veĜejného zdraví, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 289/1995 Sb., o lesích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 242/2000 Sb., o ekologickém zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 334/1992 Sb., o ochranČ zemČdČlského pĤdního fondu, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ
159
5.5. Popis opatĜení podléhajících režimu pĜechodu z naĜízení 1257/1999 na 1698/2005. V souladu s provádČcím naĜízením, kterým se stanoví pravidla pro pĜechod na podporu pro rozvoj venkova stanovenou podle naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005, uvádí tato kapitola popis dotþených opatĜení a jejich zaĜazení do jednotlivých os Programu rozvoje venkova ýR pro období 2007 - 2013. V rámci ýR se jedná o pokraþování vybraných opatĜení Operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství a Horizontálního plánu rozvoje venkova. PĜed koncem období pro splnČní závazku pĜijatého podle kapitoly IV (AEO) naĜízení Rady (ES) þ. 1257/1999 je povolena pĜemČna tohoto závazku na závazek nový dle naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 v souladu s þlánkem 11 naĜízení Komise (ES) þ. 1320/2006.
160
Tabulka souvztažností mezi opatĜeními stanovenými v naĜízení þ. 1257/1999, v naĜízení þ. 1268/1999 a v naĜízení (ES) þ. 1698/2005 OpatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1257/99
Kódy podle naĜízení (ES) þ. 817/2004 a þ. 141/2004
Kategorie podle naĜízení (ES) þ. 438/2001
VzdČlávání. ýl. 9
(c)
113 – 128
Zahajování þinnosti mladých zemČdČlcĤ. ýl. 8 PĜedþasný odchod do dĤchodu. ýl. 1012 Využívání poradenských služeb. ýl. 21d Zakládání poradenských, Ĝídících a podpĤrných služeb. ýl. 33, 3. zarážka. ZajišĢování poradenských a osvČtových služeb. ýl. 33g Investice do zemČdČlských hospodáĜství. ýl. 4-7
(b)
112
Investice do lesĤ pro zvýšení ekonomické hodnoty, zakládání lesnických sdružení. ýl. 30(1), 2. a 5. zarážka Zpracování a odbyt zemČdČlských a lesnických produktĤ, propagace nových odbytišĢ pro lesnické produkty. ýl. 25-28 a 30(1), 3. a 4. zarážka. Odbyt jakostních produktĤ a vytváĜení programĤ jakosti. ýl. 33, 4. zarážka
(d)
(y)
(l)
1303
(a)
111
(i)
121 124
(g)
114
(i)
122
(m)
123
161
Osy a opatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005 Osa I ýl. 20(a)(i) a 21: VzdČlávání a pĜedávání informací ýl. 20(a)(ii) a 22: Zahajování þinnosti mladých zemČdČlcĤ ýl. 20(a)(iii) a 23: PĜedþasný odchod do dĤchodu ýl. 20(a)(iv) a 24: Využívání poradenských služeb ýl. 20(a)(v) a 25: Zakládání Ĝídících, podpĤrných a poradenských služeb
(ES)
Kódy podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005
111
112
113
114
115
ýl. 20(b) (i) a 26: Modernizace zemČdČlských hospodáĜství ýl. 20(b)(ii) a 27: Zvýšení ekonomické hodnoty lesĤ
121
ýl. 20(b)(iii) a 28: PĜidání hodnoty zemČdČlským a lesnickým produktĤm
123
ýl. 20(b)(iv): Spolupráce na vývoji nových technologií pro zpracování produktĤ
124
122
OpatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1257/99
Kódy podle naĜízení (ES) þ. 817/2004 a þ. 141/2004
Kategorie podle naĜízení (ES) þ. 438/2001
Osy a opatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005
Kódy podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005
Kultivace pĤdy, pozemkové úpravy, vodní hospodáĜství, zemČdČlská infrastruktura. ýl. 33, 1., 2., 8. a 9. zarážka ObnovnČpreventivní nástroje. ýl. 33, 12. zarážka PlnČní standardĤ. ýl. 21b a 21c. Shoda se standardy. ýl. 33l(2a) a (2b) Programy jakosti potravin. ýl. 24b-24c
(j) (k) (q) (r)
1301 1302 1308 1309
ýl. 20(b)(v) a 30: ZemČdČlská a lesnická infrastruktura
125
(u)
1313
ýl. 20(b)(vi): ObnovnČ-preventivní þinnosti ýl. 20 (c) (i) a 31: PlnČní standardĤ
126
Podpora seskupení producentĤ pro propagaci jakostních produktĤ. ýl. 24d Samozásobitelské zemČdČlské podniky. ýl. 33b Seskupení producentĤ. ýl. 33d
(aa)
Platby v ménČ pĜíznivých oblastech, horské oblasti. ýl. 13-15 a 18 Platby v ménČ pĜíznivých oblastech, ostatní ménČ pĜíznivé oblasti. ýl. 13-15, 18 a 19 Oblasti s ekologickými omezeními. ýl. 16
(x)
131
ýl.20(c) (ii) a 32: Programy jakosti potravin. ýl. 20 (c) (iii) a 33: Informace a propagace
132
ýl. 20(d)(i) a 34: Samozásobitelské zemČdČlské podniky ýl. 20(d)(ii) a 35: Seskupení producentĤ Osa II ýl. 36(a)(i) a 37: Platby za pĜírodní znevýhodnČní v horských oblastech
141
(e)
ýl. 36(a)(ii) a 37: Platby za pĜírodní znevýhodnČní v jiných než horských oblastech
212
(e)
ýl. 36(a)(iii) a 38. Platby v rámci Natura 2000 na zemČdˇ. pĤdČ a Rámcové smČrnice pro vodní politiku ES ýl. 36(a)(iv) a 39: Agroenvironmentální platby ýl. 36(a)(v) a 40: Platby zamČĜené na dobré životní podmínky zvíĜat
213
(z)
(ab)
(ac)
(e)
Agroenvironment. ýl. 22-24
(f)
Dobré životní podmínky zvíĜat. ýl. 22-24. Ochrana životního prostĜedí v souvislosti s dobrými životními podmínkami zvíĜat. ýl. 33, 11. zarážka
(f)
(t)
1312
162
133
142
211
214
215
OpatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1257/99
Kódy podle naĜízení (ES) þ. 817/2004 a þ. 141/2004
Kategorie podle naĜízení (ES) þ. 438/2001
Osy a opatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005
Kódy podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005
Ochrana životního prostĜedí v souvislosti se zemČdČlskou þinností. ýl. 33, 11. zarážka ZalesĖování zemČdČlské pĤdy. ýl. 31
(t)
1312
ýl. 36(a)(vi) a 41: Neproduktivní investice
216
ýl. 36(b)(i) a 43: 1. zalesĖování zemČdČlské pĤdy ýl. 36(b)(ii) a 44: 1. založení zemČdČlskolesnických systémĤ ýl. 36(b)(iii) a 45: 1. zalesĖování nezemČdČlské pĤdy ýl. 36(b)(iv) a 46: Platby v rámci Natura 2000 v lesích ýl. 36(b)(v) a 47: Lesnickoenvironmentální platby ýl. 36(b)(vi) a 48: Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádČní preventivních opatĜení ýl. 36(b)(vii) a 49: Neproduktivní investice
221
ZalesĖování nezemČdČlské pĤdy. ýl. 30(1), 1. zarážka Ekologická stabilita lesĤ. ýl. 32(1), 1. zarážka Ekologická stabilita lesĤ. ýl. 32(1), 1. zarážka
(h)
(i)
126
(i)
127
(i)
127
Obnova a prevence v lesnictví. ýl. 30(1), 6. zarážka; Protipožární pruhy ýl. 32(1), 2. zarážka
(i)
125
Investice do ekologické a spoleþenské hodnoty lesĤ. ýl. 30(1), 2. zarážka. Ochrana životního prostĜedí v souvislosti s lesnictvím. ýl. 33, 11. zarážka
(i)
121
(t)
1312
Diverzifikace. ýl.33, 7. zarážka ěemeslná þinnost; finanþní engineering. ýl. 33, 10. a 13. zarážka ýinnost v oblasti turistiky. ýl.33, 10. zarážka
(p)
1307
(s) (v)
1311 1314
(s)
1310
Osa III ýl. 52(a)(i) : Diverzifikace ýl. 52(a)(ii) : Zakládání a rozvoj podnikĤ ýl. 52(a)(iii) : ýinnost v oblasti turistiky
163
222
223
224
225
226
227
311 312
313
OpatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1257/99
Kódy podle naĜízení (ES) þ. 817/2004 a þ. 141/2004
Kategorie podle naĜízení (ES) þ. 438/2001
Osy a opatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005
Kódy podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005
Základní služby. ýl. 33, 5. zarážka
(n)
1305
ýl. 52(b)(i) : Základní služby
321
Obnova a rozvoj vesnic. ýl. 33, 6. zarážka Ochrana a zachování dČdictví venkova. ýl. 33, 6. zarážka
(o)
1306
ýl. 52(b)(ii): Obnova a rozvoj vesnic
322
(o)
1306
ýl. 52(b)(iii) : Ochrana a rozvoj dČdictví venkova
323
ýl. 52 (c) : VzdČlávání a informace Osa IV ýl. 62 (1)(a): Strategie místního rozvoje
331
OpatĜení typu Komunikace Leader+ a Leader+. ýl. 33f Akce 1: strategie
místní
OpatĜení typu Komunikace Leader+ a Leader+. ýl. 33f Akce 2: spolupráce OpatĜení typu Komunikace Leader+ a Leader+. ýl. 33f Akce 3: provozování místních akþních skupin
Pro konkurenceschopnost: všechny staré kódy podle naĜízení (ES) þ. 817/2004 a 438/2001 odpovídající ose I Pro hospodaĜení na pĤdČ /životní prostĜedí: všechny staré kódy podle naĜízení (ES) þ. 817/2004 a 438/2001 odpovídající ose II Pro diverzifikaci/kvalitu života: všechny staré kódy podle naĜízení (ES) þ. 817/2004 a 438/2001 odpovídající ose III, plus následující kategorie z naĜízení (ES) þ. 438/2001: 161 až 164, 166, 167, 171 to 174, 22 až 25, 322, 323, 332, 333, 341, 343, 345, 351, 353, 354 a 36.
412 životní prostĜedí /hospodaĜení na pĤdČ
413 kvalita /diverzifikace
1305-3 1305-4
ýl. 63(b): Spolupráce
1305-1 13052
ýl. 63 (c) : Provozování místních akþních skupin, oživení
164
41 411 konkurenceschopnost
421
431
života
OpatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1257/99 OpatĜení typu Komunikace Leader+ a Leader+. ýl. 33f Akce 3: sítČ Technická pomoc Technická pomoc: ýl. 49. PĜedpis þ. 11 naĜízení (ES) þ. 448/2004
Kódy podle naĜízení (ES) þ. 817/2004 a þ. 141/2004
Kategorie podle naĜízení (ES) þ. 438/2001
Osy a opatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005
ýl. 66 a 67: Celostátní síĢ venkov
1305-5
411 až 415 (ad)
pro
Technická pomoc ýl. 66(2): Technická pomoc ýl. 66(3): Celostátní sítČ
Kódy podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005
511
511 511
OpatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1268/99
OpatĜení podle naĜízení (ES) þ. 1698/2005
ZemČdČlské výrobní postupy zamČĜené na ochranu životního prostĜedí a na zachování venkovské krajiny. ýl. 2, 4. zarážka VytváĜení seskupení producentĤ ýl. 2, 7. zarážka Lesnictví. ýl. 2, 14. zarážka
ýl. 36(a)(iv) a 39: Agroenvironmentální platby
214
ýl. 20(d)(ii) a 35: Seskupení producentĤ ýl. 36(b)(i) a 43: 1. zalesĖování zemČdČlské pĤdy
142
221
Operaþní program Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství pro období 2004 - 2006
Popis vybraných opatĜení a podopatĜení je uveden v programovém dokumentu Operaþní program rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství schváleném Rozhodnutím Komise þ. K (2004) 2689 (CCI 2003 CZ 06 1 PO 001). Detailní popisy postupĤ a pravidel jsou uvedeny v Pravidlech, kterými se stanoví podmínky pro poskytování finanþní pomoci na projekty Operaþního programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství na období 2004 - 2006. V rámci Programu rozvoje venkova budou financována následující opatĜení: 1. OpatĜení 1.1. Investice do zemČdČlského majetku / zemČdČlských podnikĤ. Pokraþující operace budou financovány v rámci osy I., opatĜení I.1.1. Modernizace zemČdČlských podnikĤ. 2. OpatĜení 1.2. Zlepšení zpracování zemČdČlských výrobkĤ a jejich marketing Pokraþující operace budou financovány v rámci osy I., opatĜení I.1.3. PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm. 3. PodopatĜení 1.3.4. ZalesĖování zemČdČlsky nevyužívaných pĤd Pokraþující operace budou financovány v rámci osy II. opatĜení II.2.1 ZalesĖování zemČdČlské pĤdy. 4. PodopatĜení 2.1.1. Pozemkové úpravy Pokraþující operace budou financovány v rámci osy I., opatĜení I.1.4. Pozemkové úpravy. 5. PodopatĜení 2.1.3. ěízení a zajištČní funkþnosti zemČdČlských vodních zdrojĤ 165
Bude pokraþovat investiþní zámČr: PoĜízení a obnova staveb k vodohospodáĜským melioracím pozemkĤ (stavby k závlaze a odvodnČní pozemku) v rámci osy I opatĜení I.1.1 modernizace zemČdČlských podnikĤ. 6. PodopatĜení 2.1.5. Diverzifikace zemČdČlských aktivit a aktivit blízkých zemČdČlství Pokraþující operace budou financovány v rámci osy III. opatĜení III.1.1 Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy. Pro operace starého programovacího období, které budou financovány v rámci nového programovacího období z Programu rozvoje venkova, existují ekvivalentní opatĜení a takto financované projekty budou spolufinancovány v souladu s naĜízením Komise pro pro pĜechod na podporu rozvoje venkova dle NR (ES) 1698/2005. Konkrétní finanþní þástky budou souþástí finanþních tabulek pro pĜíslušná opatĜení. Horizontální plán rozvoje venkova 2004 - 2006
Popis vybraných opatĜení a podopatĜení je uveden v programovém dokumentu Horizontální program rozvoje venkova ýR pro období 2004 – 2006 schváleném Rozhodnutím Komise þ. 2004 CZ 06G DO 001. Detailní popisy postupĤ a pravidel jsou uvedeny v jednotlivých naĜízeních vlády, kterými se stanoví podmínky pro poskytování finanþní pomoci v rámci HRDP v období 2004 - 2006. V rámci Programu rozvoje venkova budou financována následující opatĜení: 1. OpatĜení PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti. Pokraþující závazky budou financovány v rámci osy I.,opatĜení I.3.3 PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti. 2. OpatĜení MénČ pĜíznivé oblasti. Pokraþující závazky budou financovány v rámci osy II., opatĜení II.1.1 Platby za pĜírodní znevýhodnČní. 3. OpatĜení Oblasti s environmentálními omezeními. Pokraþující závazky budou financovány v rámci osy II., opatĜení II.1.2.1 Platby v rámci Natura 2000. 4. Agroenvironmentální opatĜení. Pokraþující závazky budou financovány v rámci osy II., opatĜení II.1.3 Agroenvironmentální platby. 5. OpatĜení Lesnictví. Pokraþující závazky budou financovány v rámci osy II., opatĜení II.2.1 ZalesĖování. 6. OpatĜení Zakládání skupin výrobcĤ. Pokraþující závazky budou financovány v rámci osy I.,opatĜení I.2.1 Seskupení producentĤ. 7. OpatĜení Technická pomoc. Pokraþující závazky budou financovány v rámci Technické pomoci (ZávČreþné hodnocení HRDP bude financováno z Technické pomoci PRV). Pro všechny operace starého programovacího období, které budou financovány v rámci nového programovacího období z Programu rozvoje venkova, existují ekvivalentní opatĜení a takto financované projekty budou splĖovat podmínky pro spolufinancování a pĜijatelnost stanovené pro relevantní opatĜení Programu rozvoje venkova.
166
6
FINANýNÍ PLÁN
6.1 Tabulka uvádČjící v souladu s þl. 69 odst. 4 a 5 celkovou podporu z fondu plánovanou na každý rok V ýR bude EZFRV použit pro venkovské regiony, což je celá ýR kromČ regionu Praha. Tyto venkovské regiony jsou souþasnČ všechny evropskými regiony spadajícími do Cíle Konvergence. Region Praha, spadající do Cíle Regionální konkurenceschopnost a zamČstnanost, bude podporován pouze v rámci Agroenvironmentálních opatĜení, osa II. ProstĜedky EZFRV v letech 2007 - 2013 (v EURO). Rok
2007
Celkem EZFRV
396623321 Z toho regiony 395869737 konvergence
2008
2009
2010
2011
2012
2013
392638892 388036387
400932774
406640636 412672094 417962250
391892878 387299118
400171002
405868019 411888017 417168121
6.2 Finanþní plán podle os (v EUR, za celé období) Tabulky stanovující pro celé programové období celkovou plánovanou podporu Spoleþenství a odpovídající národní veĜejné finanþní prostĜedky na každou osu a þástku vyhrazenou na technickou pomoc (v EURO)
VeĜejná zdroje Osa
VeĜejné celkem
zdroje Míra podpory
Osa I
840522496,88
75%
630391873
Osa II – cíl konvergence
1936012556,67
80%
1548810045
55%
5349462
Osa II – cíl konkurenceschopnost 9726294,68
Podpora z EZFRV
Osa II
1945738851,35
Osa III
635553634,31
75%
476665226
Osa IV
175969147,13
80%
140775318
Technická pomoc
18019240,67
75%
13514430
Celkem
3615803370,33
167
1554159507
2815506354
Dodateþné národní financování
7
INDIKATIVNÍ ýLENċNÍ FINANCOVÁNÍ PODLE OPATěENÍ PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA Z HLEDISKA VEěEJNÝCH A SOUKROMÝCH VÝDAJģ (V EURO, ZA CELÉ OBDOBÍ)
EUR za 7 let Celkové veĜejné Celkové výdaje (EU + soukromé národní) výdaje
Výdaje celkem
325450310,79
325450310,79
650900621,58
100358386,13
100358386,13
200716772,26
ýíslo opatĜení
ýlánek NR
I.1.
133811181,50
133811181,50
267622363,00
198447361,51
0,00
198447361,51
16726397,69
0,00
16726397,69
12523785,20
4174595,07
16698380,27
I.3.2.
OpatĜení zamČĜená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací 20 b (i) Modernizace zemČdČlských podnikĤ 121, 124 (iv) 122, 123, 20 b (ii) Investice do lesĤ 124, 125 (iii) (iv) (v) 20 b (iii) PĜidávání hodnoty zemČdČlských 123, 124 (iv) a potravináĜských produktĤ 20 b (v) Pozemkové úpravy 123, 125 OpatĜení pĜechodná pro ýeskou republiku a ostatní nové þlenské státy EU 20 d (ii) Seskupení producentĤ 142 OpatĜení zamČĜená na podporu vČdomostí a zdokonalování lidského potenciálu 20 a (i) Další odborné vzdČlávání a 111 informaþní þinnost 20 a (ii) Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ 112
16726397,69
0,00
16726397,69
I.3.3.
20 a (iii)
16726397,69
0,00
16726397,69
I.3.4.
20 a (iv) Využívání poradenských služeb (v)
19752278,68
4938069,67
24690348,35
840522496,88
568732543,16
1409255040,04
II.1.1.
OpatĜení zamČĜená na udržitelné využívání zemČdČlské pĤdy 36 a (i) Platby za pĜírodní znevýhodnČní 211, 212 (ii) poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodnČných oblastech
693320170,05
0,00
693320170,05
II.1.2.
36 a (iii)
213
60221141,14
0,00
60221141,14
II.1.2.1.
36 a (iii)
213
6410637,60
0,00
6410637,60
II.1.2.2.
36 a (iii)
213
53810503,53
0,00
53810503,53
II.1.3. II.1.3.1.
36 a (iv) 36 a (iv)
214 214
1054647016,87 0,00 264973021,00 0,00
1054647016,87 264973021,00
II.1.3.2.
36 a (iv)
214
559279565,59
0,00
559279565,59
II.1.3.3.
36 a (iv)
214
230394430,28
0,00
230394430,28
II.1.3
36 a (iv)
9726294,68
0,00
9726294,68
69157181,43
0,00
69157181,43
I.1.1. I.1.2.
I.1.3. I.1.4. I.2.
I.2.1. I.3.
I.3.1.
Kódy opatĜení
OpatĜení
PĜedþasné þinnosti
ukonþení
zemČdČlské 113 114, 115
Celkem osa I II.1.
II.2. II.2.1.
36 b (i)
Platby v rámci Natury 2000 a vodní rámcové smČrnice Platby v rámci Natury 2000 na zemČdČlské pĤdČ a platby související se smČrnicí Rady 2000/60/ES – Platby v rámci Natury 2000 Platby v rámci Natury 2000 na zemČdČlské pĤdČ a platby související se smČrnicí Rady 2000/60/ES – Platby související se smČrnicí Rady 2000/60/ES Agroenvironmentální opatĜení Agroenvironmentální opatĜení Postupy šetrné k životnímu prostĜedí (vþ.ekologického zemČdČlství) Agroenvironmentální opatĜení OšetĜování travních porostĤ Agroenvironmentální opatĜení - Péþe o krajinu
Agroenvironmentální opatĜení cíl 214 Konkurenceschopnost OpatĜení zamČĜená na udržitelné využívání lesní pĤdy ZalesĖování zemČdČlské pĤdy 221
168
II.2.1.1. II.2.1.2. II.2.2. II.2.3. II.2.4.
II.2.4.1
II.2.4.2 Celkem osa II
36 b (i) 36 b (i)
První zalesnČní zemČdČlské pĤdy Založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin pro energetické využití 36 b (iv) Platby v rámci Natury 2000 v lesnictví 36 b (iv) Lesnicko-environmentální platby 36 b (vi) Obnova lesního potenciálu po (vii) kalamitách a podpora spoleþenských funkcí lesĤ 36 b (vi) Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádČní preventivních opatĜení 36 b (vii) Neproduktivní investice v lesích
221 221
62940805,58 6216375,86
0,00 0,00
62940805,58 6216375,86
224 224 226, 227
12238489,97 15735201,39 30693355,81
0,00 0,00 0,00
12238489,97 15735201,39 30693355,81
226
27973691,37
0,00
27973691,37
227
2719664,44 0,00 1945738851,35 0,00
2719664,44 1945738851,35
142999567,72
142999567,72
285999135,44
95333045,15
95333045,15
190666090,30
79444204,29
65320790,19
144764994,48
247865917,37
100788213,84
348654131,21
57199827,09
2542214,54
59742041,63
12711072,69
0,00
12711072,69
635553634,31
406983831,44
1042537465,75
43992286,78 114379945,64 17596914,71 175969147,13
16920110,30 43992286,78 0,00 60912397,08
60912397,08 158372232,42 17596914,71 236881544,21
*pozn.od r.2010 III.1.
OpatĜení k diverzifikaci hospodáĜství venkova Diverzifikace þinností nezemČdČlské 311 povahy Podpora zakládání podnikĤ a jejich 312 rozvoje Podpora cestovního ruchu 313
III.1.1.
52 a (i)
III.1.2.
52 a (ii)
III.1.3.
52 a (iii)
III.2.
OpatĜení ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech 52 b (i, ii) Obnova a rozvoj vesnic, obþanské 321, 322 vybavení a služby 52 b (iii) Ochrana a rozvoj dČdictví venkova 323
III.2.1. III.2.2. III.3.
III.3.1.
52 c
OpatĜení týkající se vzdČlávání a informování hospodáĜských subjektĤ, pĤsobících v oblastech, na nČž se vztahuje osa III VzdČlávání a informace 331
Celkem osa III IV.1. 62 (1) a IV.2. 63 b IV.3. 63 c Celkem osa IV
Místní akþní skupina Realizace místní rozvojové strategie Realizace projektĤ spolupráce
431 41 421
Celkem osy I, II, III a IV
3597784129,67 1036628771,68 4634412901,35
V.1.
10811544,40
0,00
10811544,40
66
PĜíprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci Programu V.2. 67 ZĜízení a provoz Celostátní sítČ pro venkov Celkem V. Technická pomoc
7207696,27
0,00
7207696,27
18019240,67
0,00
18019240,67
Celkem
3615803370,33 1036628771,68 4652432142,02
169
8
DOPLĕKOVÉ VNITROSTÁTNÍ FINANCOVÁNÍ
V souladu s þl. 16(f) naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 a ve smyslu þl. 89 toho samého naĜízení se v souþasnosti nepĜedpokládá uplatĖování žádného doplĖkového vnitrostátního financování rozvoje venkova v ýR. V pĜípadČ, že by ýR pĜistoupila k takovému financování bČhem programovacího období 2007 – 2013, projdou tyto podpory standardním notifikaþním procesem.
170
9
PRVKY POTěEBNÉ PRO HODNOCENÍ PODLE PRAVIDEL HOSPODÁěSKÉ SOUTċŽE, PěÍPADNċ SEZNAM PROGRAMģ PODPORY SCHVÁLENÝCH NA ZÁKLADċ ýLÁNKģ 87 - 89 SMLOUVY K VYUŽÍVÁNÍ PěI PROVÁDċNÍ PROGRAMU
V souladu s þl. 5 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 podporuje Program rozvoje venkova pouze takové aktivity, které jsou v souladu se Smlouvou o založení ES, Smlouvou o pĜistoupení k Evropské unii, s nástroji pĜijatými v jejich rámci a s politikami a akcemi Spoleþenství, vþetnČ pravidel pro hospodáĜskou soutČž, o zadávání veĜejných zakázek, o ochranČ a zlepšování životního prostĜedí a o odstraĖování nerovností a vyrovnávání pĜíležitostí mezi muži a ženami. Ochrana hospodáĜské soutČže
Ochrana hospodáĜské soutČže v oblasti výroby zemČdČlských produktĤ a obchodu s nimi je realizována v souladu s þlánky 81 až 89 Smlouvy a ustanoveními pĜijatými k jejich provádČní. V pĜípadech, kdy se nejedná o výrobu zemČdČlských produktĤ a obchod s nimi, je ochrana hospodáĜské soutČže realizována na základČ zákona þ. 143/2001 Sb., o ochranČ hospodáĜské soutČže, v platném znČní. ÚstĜedním orgánem státní správy zabezpeþujícím dohled nad dodržováním pravidel hospodáĜské soutČže je podle zákona þ. 272/1996 Sb. ÚĜad pro ochranu hospodáĜské soutČže. VeĜejné zakázky
PĜíjemci pomoci v rámci opatĜení a podopatĜení os I, III a IV, pĜi výbČru dodavatelĤ – smluvních obchodních partnerĤ postupují v souladu se zákonem þ. 40/2004 Sb. o veĜejných zakázkách , v platném znČní a od 1.7. 2006 v souladu se zákonem þ. 137/2006 Sb. o veĜejných zakázkách. Tyto zákony jsou plnČ sluþitelné s aquis communautaire v pĜedmČtné problematice. VeĜejná podpora
Pravomoc ve vČcech posuzování veĜejné podpory náleží Evropské komisi. Ta mĤže svým rozhodnutím prohlásit podporu, která naplĖuje všechna kriteria uvedená v þl. 87 odst. 1 Smlouvy, za sluþitelnou se spoleþným trhem. NČkteré vztahy v oblasti veĜejné podpory v ýR upravuje zákon þ. 215/2004 Sb., o úpravČ nČkterých vztahĤ v oblasti veĜejné podpory a o zmČnČ zákona o podpoĜe výzkumu a vývoje. Tento zákon upravuje výkon státní správy vykonávané ÚĜadem pro ochranu hospodáĜské soutČže v oblasti veĜejné podpory, nepoužije se však ve vztahu k veĜejné podpoĜe poskytované do oblasti zemČdČlství a rybolovu. Podpora v oblasti výroby zemČdČlských produktĤ a obchodu s nimi je poskytována v souladu s Vodítky Spoleþenství o státní podpoĜe v sektoru zemČdČlství (OJ C 28 ze dne 1.2.2000). V pĜípadČ poskytování podpory v režimu de minimis se postupuje dle naĜízení Komise (ES) þ. 1860/2004 Sb., o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v zemČdČlském odvČtví a v odvČtví rybolovu (90 000 Kþ (3 000 EUR) / 3 roky / na jednoho zemČdČlského pĜíjemce), pĜípadnČ podle naĜízení Komise (ES) þ. 69/2001 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis (3 000 000 Kþ (100 000 EUR) / 3 roky / na jednoho pĜíjemce mimo zemČdČlství).
171
Seznam systémĤ podpory schválených dle þlánkĤ 87, 88 a 89 Smlouvy k implementaci programĤ Kód opatĜení
Název systému podpory
Oznaþení zákonnosti systému*
I.1.2.2.
Lesnická technika
I.1.2.3.
Technické provozoven
III.1.1.
Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy
III.1.2.
Podpora zakládání podnikĤ jejich rozvoje
III.1.3.
Podpora ruchu
III.2.1.1
Obnova a rozvoj vesnic
Bloková výjimka dle naĜízení Komise (ES) naĜízení Komise 70/2001 ze dne 12.1.2001 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a stĜedním podnikĤm 9 Bloková výjimka dle naĜízení Komise (ES) naĜízení Komise 70/2001 ze dne 12.1.2001 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a stĜedním podnikĤm Bloková výjimka dle naĜízení Komise (ES) naĜízení Komise 70/2001 ze dne 12.1.2001 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a stĜedním podnikĤm Bloková výjimka dle naĜízení Komise (ES) 1628/2006 ze dne 24. Ĝíjna 2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu 10 Bloková výjimka dle naĜízení Komise (ES) 1628/2006 ze dne 24. Ĝíjna 2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu Bloková výjimka dle naĜízení Komise (ES) 1628/2006 ze dne 24. Ĝíjna 2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu – þást opatĜení
III.2.1.2
Obþanské služby
III.2.2.2
Kulturní venkova
III 3.1.
9
vybavení
cestovního
vybavení
a Bloková výjimka dle naĜízení Komise (ES) 1628/2006 ze dne 24. Ĝíjna 2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiþní podporu – þást opatĜení
dČdictví Bloková výjimka dle naĜízení Komise (ES) þ. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis – þást opatĜení VzdČlávání a informace Bloková výjimka dle naĜízení Komise (ES) þ. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití þlánkĤ 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis
ÚĜední vČstník L 010 , 13/01/2001 S. 0033 - 0042 ÚĜední vČstník L 010 , 13/01/2006 S. 0033 - 0042
10
172
Doba trvání systému podpory
Podpora rovných pĜíležitostí všech osob
OpatĜení podporující rovné pĜíležitosti všech osob na trhu práce jsou souþástí Národního plánu zamČstnanosti, schváleného vládou ýeské republiky dne 5. kvČtna 1999 (usnesení þ. 418). Tato opatĜení jsou rozpracována v „PilíĜi 4 - Podpora rovných pĜíležitostí všech osob“. OpatĜení v tomto pilíĜi jsou zamČĜena na odstranČní diskriminace v pĜístupu k zamČstnání a na posílení právních a institucionálních nástrojĤ a mechanismĤ k odstranČní všech forem diskriminace na trhu práce. Aby bylo možné pĜijímat opatĜení k nápravČ, je potĜebné zavést systém sledování diskriminaþních jevĤ na trhu práce, resp. provádČt pravidelná sociologická šetĜení. ZároveĖ je cílem vytvoĜení podmínek pro pĜijímání mimoĜádných doþasných opatĜení (pozitivních akcí) ve prospČch tČch skupin obþanĤ, jejichž pĜístup k zamČstnání je výraznČ ztížen z dĤvodu pĜíslušnosti k rase, pohlaví apod. Navržená opatĜení odpovídají smyslu smČrnic Rady EU þ.16 - 18 k politice zamČstnanosti. Souhrn opatĜení: posílit právní a institucionální nástroje a mechanismy k odstranČní diskriminaþních projevĤ na trhu práce, vytvoĜit reálné možnosti využívání mimoĜádných doþasných opatĜení ve prospČch tČch skupin obþanĤ, jejichž pĜístup k zamČstnání je výraznČ ztížen, monitorovat stav úrovnČ prosazování práva na zamČstnání u skupin obþanĤ ohrožených diskriminací, pĜispívat k odstraĖování neoprávnČných rozdílĤ v odmČĖování mužĤ a žen. Vláda dále schválila svým usnesením þ. 236 ze dne 8. dubna 1998, aktualizovaným usnesením vlády þ. 452 z 10. kvČtna 1999, priority a postupy vlády pĜi prosazování rovných pĜíležitostí všech osob. Jedná se o první vládní dokument, kterým vláda ýeské republiky oficiálnČ deklarovala svoji vĤli úþinnČ pĜispČt k odstraĖování existujících vČcných a formálních bariér, které ženám brání dosáhnout postavení srovnatelného s muži. Dokument zahrnuje kapitoly o prosazování principu rovnosti mužĤ i žen jako souþásti politiky vlády, právní zabezpeþení rovnosti, rovný pĜístup k ekonomické aktivitČ atd., a dále návrhy opatĜení na vyrovnání rovných pĜíležitostí. Dokument je každoroþnČ aktualizován a pĜedkládán vládČ spolu se souhrnnou zprávu o plnČní priorit a postupĤ vlády pĜi prosazování rovnosti mužĤ a žen. Rovné pĜíležitosti pro muže a ženy jsou v ýR dány Ústavou ýeské republiky. V rámci EZFRV je zohlednČn princip rovných pĜíležitostí pro muže a ženy, a to na úrovni každého opatĜení þi podopatĜení. Zastoupení mužĤ a žen bude v rámci PRV sledováno v monitorovacích indikátorech i ve složení Monitorovacího výboru. Výroþní zprávy a závČreþná zpráva o implementaci Programu i hodnotící zprávy budou obsahovat zvláštní kapitolu, která popíše aktivity podniknuté k realizaci cílĤ v oblasti rovných pĜíležitostí. Ostatní formy diskriminace nejsou na úrovni jednotlivých opatĜení ani v rámci Monitorovacího výboru problematické. Rasová diskriminace má v ýeské republice spíše urbánní charakter a venkovských sídel do 500 obyvatel se netýká.
173
10 INFORMACE O DOPLĕKOVOSTI PROGRAMU VE VZTAHU K OPATěENÍM FINANCOVANÝM DALŠÍMI NÁSTROJI SPOLEýNÉ ZEMċDċLSKÉ POLITIKY, PROSTěEDNICTVÍM POLITIKY SOUDRŽNOSTI A NÁSTROJEM PODPORY SPOLEýENSTVÍ PRO RYBOLOV 10.1 DoplĖkovost Programu ve vztahu k opatĜením financovaným dalšími nástroji Spoleþné zemČdČlské politiky Vztah Programu k dalším opatĜením Spoleþné zemČdČlské politiky lze hodnotit ve 3 rovinách: Vztah jednotné platby na plochu (SAPS) a Programu Vztah národních doplĖkových plateb (top-up) a Programu Vztah spoleþných tržních organizací a Programu 10.1.1 Vztah jednotné platby na plochu (SAPS) a Programu ýR jako nový þlenský stát pĜedpokládá maximální využití možnosti aplikace režimu SAPS, tzv. jednotnou platbu na plochu (Single Area Payment Scheme), tedy prodloužení jeho administrace dle naĜízení Rady þ. 1782/03 do konce roku 2010. Hlavním cílem jednotné platby na plochu je zajištČní pĜimČĜeného pĜíjmu zemČdČlcĤ. SAPS je z pohledu Programu nástrojem, kterým se zvýší základní pĜíjmová hladina zemČdČlského sektoru. Tato problematika je v podmínkách ýR upravena naĜízením vlády þ. 144/2005 Sb., o stanovení nČkterých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemČdČlské pĤdy pro kalendáĜní roky 2005 a 2006. Objem pĜímých plateb se každým rokem zvyšuje v rámci vyjednané zaþleĖovací strategie „phasing-in“. PĜístupová smlouva a následnČ naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003, v platném znČní, stanovují navyšování pĜímých plateb pro nové þlenské zemČ v 40 % v roce 2007 a následnČ každoroþnČ se zvýšením o 10 %. Za rok 2005 bylo vyplaceno celkem 7,349 mld. Kþ (stav k 31.7.06). Tato þástka odpovídá výmČĜe 3 481 855,46 ha. V roce 2006 je poþítáno s celkovou obálkou 310,457 mil. EUR. SAPS v roce 2007 bude vyplácen na úrovni 40 % plateb ve Spoleþenství ve složení k 30 dubnu 2004. 10.1.2 Vztah národních doplĖkových plateb (top-up) a Programu Národní doplĖkové platby (tzv. „top-up“) dle þl. 143c naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003, v platném znČní, mají za cíl dorovnat sníženou konkurenceschopnost citlivých sektorĤ zpĤsobenou doþasnou nižší úrovní pĜímých plateb vĤþi úrovni podpor ve starých þlenských státech EU. Navýšení plateb je financováno z národních zdrojĤ ýR. Celková výše platby pro urþitý sektor nesmí pĜekroþit úroveĖ danou komunitárním právem (výše podpory na principu „phasing-in“ + 30% nebo úrovnČ národní podpory v roce 2003 + 10%). U bramborového škrobu je ýR umožnČno dorovnat do 100 % unijní sazby. V žádném pĜípadČ nesmí být pĜekroþena úroveĖ podpory v EU k 30.4.2004. Národní doplĖkové platby jsou nastaveny tak, aby u jednotlivých níže uvedených sektorĤ byla zajištČna konkurenceschopnost na spoleþném trhu. V ýR jde o sektory: pČstování nČkterých plodin na orné pĤdČ (dle pĜílohy þ. IX naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003), pČstování lnu na vlákno, chmel,
174
skot, ovce, kozy (dále jen „pĜežvýkavci“), pČstování brambor pro výrobu bramborového škrobu. Navržená opatĜení v rámci Programu respektují pĜímé platby a národní doplĖkové platby jako nástroje, jejichž cílem je zajištČní standardní úrovnČ konkurenceschopnosti jednotlivých zemČdČlských sektorĤ. Program se snaží doplĖovat Spoleþnou zemČdČlskou politiku zamČĜenou na pĜíjmy a trh zamČĜením na rozvoj venkova: V rámci osy I investicemi do projektĤ napomáhajících zvýšení konkurenceschopnosti zemČdČlského, lesnického a potravináĜského sektoru zejména zvýšením pĜidané hodnoty produktĤ. Program klade dĤraz na modernizaci zemČdČlství a inovace v zemČdČlském, lesnickém a zpracovatelském sektoru, s pĜihlédnutím k nepotravináĜskému využití produkce, což pĜímé platby zajistit nemohou. V rámci osy II platbami a investicemi v oblasti zlepšování životního prostĜedí a krajiny cestou ohleduplného obhospodaĜování zemČdČlské a lesní pĤdy. Program poskytuje kompenzace vícenákladĤ a ušlých ziskĤ zemČdČlcĤm, kteĜí se dobrovolnČ zaváží k rozšíĜené péþi o životní prostĜedí a krajinu a doplĖkové nárokové platby za hospodaĜení v ménČ pĜíznivých oblastech, což pĜímé platby zajistit nemohou. V rámci osy III doplĖkovými pĜíjmy z nezemČdČlské þinnosti, z výroby, z Ĝemesel, z venkovské turistiky a ze služeb ve prospČch zamČstnanosti a kvality života na venkovČ. V roce 2005 formou Národních doplĖkových plateb k pĜímým podporám (CNDP) vyplaceno cca 6,8 mld. Kþ a v roce 2006 7,4 mld. Kþ v sektorech plodiny na orné pĤdČ, len na vlákno, chmel, pĜežvýkavci a brambory pČstované pro výrobu bramborového škrobu. V roce 2007 je zámČrem poskytovat dorovnání do výše 70 % úrovnČ plateb EU 15. Podmínky poskytování CNDP jsou upraveny naĜízením vlády þ. 141/2006 Sb., o stanovení nČkterých podmínek národních doplĖkových plateb k pĜímým podporám. Struktura CNDP v roce 2007 bude vycházet ze struktury v pĜedchozích letech. Skuteþná realizace národních doplĖkových plateb je podmínČna autorizací ze strany EK.
10.1.3 Vztah spoleþných tržních organizací a Programu Mimo výše uvedené pĜímé platby a národní doplĖkové pĜímé platby budou i nadále využívány mechanizmy spoleþných tržních organizací. Jedná se zejména o systém mléþných kvót, podporu prvního zpracování lnu a konopí na vlákno, podporu na zpracování ovoce a zeleniny (rajþata, hrušky, broskve), soukromé skladování, systém zaruþených a intervenþních cen, stahování produkce z trhu, intervenþní nákupy, exportní dotace, stanovování vstupních cen, krizovou destilaci vín a další opatĜení, která jsou realizována Státním zemČdČlským intervenþním fondem. Komodita mléko a mléþné výrobky je jedna z nejpĜísnČji regulovaných komodit v rámci spoleþných organizací trhu (SOT), a to od prvovýroby až po obchod. Systém mléþných kvót patĜí mezi opatĜení, které do znaþné míry ovlivĖuje ostatní systémy (opatĜení) v rámci spoleþné organizace trhu s mlékem a mléþnými výrobky. Finanþní prostĜedky, týkající se podpory výrobcĤ mléka (držitelĤ mléþných kvót), jsou poskytovány formou režimu jednotné platby na plochu (SAPS) ze zdrojĤ EU a dále formou národních doplĖkových plateb na chov pĜežvýkavcĤ ze zdrojĤ ýR. Další opatĜení v rámci SOT mléka a mléþných výrobkĤ jsou hrazeny ze zdrojĤ EU a jedná se o náklady na subvencované vývozy, náklady na intervenþní patĜení (máslo, SOM) a náklady na podporu vnitĜního trhu (týkající se pĜedevším vnitĜní spotĜeby másla a SOM). Výjimku
175
tvoĜí opatĜení podpory programu „Školní mléko“. V rámci tohoto opatĜení jsou þerpány finanþní prostĜedky jak ze zdrojĤ EU, tak ze zdrojĤ ýR. Z tržních opatĜení, které se v rámci SOT v ýR využívají, jsou subvence na podporu vývozu mléka a mléþných výrobkĤ, dále intervenþní nákupy, školní mléko, nákup másla neziskovými institucemi a organizacemi, podpora prodeje másla za snížené ceny a poskytování pĜíspČvku na smetanu, máslo a koncentrované máslo používané pĜi výrobČ tČstovin, zmrzliny a dalších potravin. SOT s vínem se soustĜedí zejména na tržní opatĜení, která mají za cíl snižovat pĜebytky na trhu, jako jsou nouzová, povinná a dobrovolná destilace, soukromé skladování, vývozní náhrady a podpory na užití ostatních produktĤ révy vinné. K cílĤm tČchto opatĜení má Program rozvoje venkova (zejm. agro-environmentální opatĜení) doplĖkový vztah, jelikož lze pĜedpokládat, že s vyšší konkurenceschopností producentĤ bude menší tlak na jejich využívání. Kontrolní mechanismy pĜi poskytování plateb musí zajistit dodržení základního principu neposkytování podpory jednomu projektu z více než právními pĜedpisy stanovených zdrojĤ. Tržní organizace (pro len a konopí, ovoce a zeleninu) se vedle dalších tržních opatĜení orientují pĜedevším na podporu prvních zpracovatelĤ. Nejedná se tedy o podporu prvovýrobcĤm. Nedochází tedy k soubČhu podpor v rámci SOT a opatĜení PRV. Ve vztahu k tČmto opatĜením má Program þistČ doplĖkový vztah a nijak se s cíli spoleþných tržních organizací nekĜíží. Naopak realizací opatĜení mĤže dojít ke snížení finanþní nároþnosti spoleþných tržních organizací. Zvýšením konkurenceschopnosti a kvality produkce se zvýší poptávka po domácí produkci a nepotravináĜským využíváním produkce se otevĜou nové trhy. Tím se zĜejmČ sníží pĜebytky, které by jinak musely být finanþnČ nároþnČ likvidovány.
10.2 DoplĖkovost Programu ve vztahu k Politice soudržnosti Program Ĝeší v ose I problematiku primární zemČdČlské a lesnické výroby, zpracování zemČdČlských a lesnických produktĤ a vzdČlávání podporou pro zemČdČlce, lesníky a zpracovatele na celostátní úrovni, s výjimkou Prahy. Výroba potravin je zahrnuta pouze, pokud je souþástí kategorie prvního stupnČ zpracování podle PĜílohy I. Smlouvy o EU. Program Ĝeší v ose II problematiku systémĤ zemČdČlské a lesnické produkce pĜíznivé pro péþi o pĜírodu a krajinu podporou pro zemČdČlce a lesníky a další subjekty na celostátní úrovni, s výjimkou Prahy (kromČ agroenvironmentálních opatĜení, které lze uplatĖovat i na území Prahy). Program Ĝeší v ose III výhradnČ místní problematiku venkovských obcí na celém území ýR kromČ Prahy týkající se diverzifikace þinností zemČdČlských hospodáĜství, zakládání mikropodnikĤ do 10 zamČstnancĤ bez omezení sektorĤ (vþetnČ druhého stupnČ zpracování potravin), venkovské turistiky a péþe o dČdictví venkova. VýhradnČ ve venkovských obcích je Ĝešena problematika obnovy a rozvoje vesnic, základní infrastruktury v malém rozsahu (malá lokální dopravní, vodohospodáĜská a jiná, þistírny odpadních vod do 2000 e.o.) a základní obþanské vybavení. VzdČlávání je Ĝešeno výhradnČ v kontextu s místním rozvojem (diverzifikace, mikropodnikání, venkovská turistika, Ĝemesla, místní služby a dČdictví venkova). Evropský fond regionálního rozvoje (EFRR) má regionální zamČĜení. Bude v návaznosti na osu I. doplĖkovČ Ĝešit podpory zpracovatelského prĤmyslu, vþetnČ potravináĜství, v kategorii druhého stupnČ zpracování (tj. mimo PĜílohu 1. Smlouvy o EU 11). Navazuje na osu II 11
PĜedpokládá se, že v souladu s PĜílohou I. - Smlouvy o založení Evropského spoleþenství atomové energie (ěímská smlouva), uzavĜené 25. bĜezna 1957, budou pĜedmČtem podpor ze zdrojĤ a programĤ Ministerstva zemČdČlství zejména podniky tohoto typu: mlékárny, mlýny a pekárny, lihovary, cukrovary, podniky na zpracování rostlinných olejĤ, vinaĜské podniky, a další podniky zpracovávající zemČdČlské suroviny. Naopak 176
podporou projektĤ ke zvýšení biodiverzity krajiny. V návaznosti na osu III EFRR dále zahrnuje obecné podpory malého a stĜedního podnikání a cestovního ruchu a služeb (zkvalitnČní správy na místní úrovni, služby veĜejnosti, informaþní centra, marketing centrální a regionální, veĜejné investice), dále dopravní a technické infrastruktury ve venkovských regionech propojující mČsta a venkovské oblasti, vyšší obþanské vybavení a investice mimo venkovské obce a obce venkovského charakteru, a také využití kulturních památek pro cestovní ruch nebo investice mimo venkovské obce. TČmito podporami bude EFRR pĜispívat k vytváĜení stabilního prostĜedí pro Ĝešení nezamČstnanosti, rozvoj inovací a informaþních technologií ve venkovském prostoru. Rozhraní mezi osou III PRV a Regionálními operaþními programy je vymezeno poþtem obyvatel do 2000 (resp. 500 obyvatel) obyvatel, velikostí podnikĤ (mikropodnik) a výší zpĤsobilých výdajĤ na projekt. Fond soudržnosti (FS) Ĝeší investice v oblasti životního prostĜedí a dopravy. Zahrnuje mimo jiné þistírny odpadních vod ve zvláštČ chránČných územích a územích Natury 2000 a na ostatních územích od 2000 e.o., a také investice vodohospodáĜské v krajinČ u nezemČdČlských subjektĤ. Evropský sociální fond (ESF) navazuje na opatĜení osy III podporami pro obecnou vzdČlanost na venkovČ, budování schopností místní administrativy, zaþleĖování skupin obyvatelstva, rekvalifikaþními kurzy a využíváním internetových sítí nebo podporou akcí od 3 mil. Kþ. Life+ navazuje na osu II podporou projektĤ zamČĜených na biologickou rozmanitost. Výše uvedené zamČĜení podpor v rámci ostatních podpĤrných nástrojĤ Politiky soudržnosti jasnČ demonstruje, že nebude docházet k pĜekryvĤm mezi opatĜeními EZFRV a ostatními fondy EU.
10.3 DoplĖkovost Programu ve vztahu k nástroji podpory Spoleþenství pro rybolov OpatĜení Programu budou vytváĜet vhodné podmínky pro rozvoj rybolovu v ýR pĜíznivým pĜíspČvkem k hospodaĜení s vodou v krajinČ a pĜíspČvkem k þištČní odpadních vod malých obcí. Evropský rybáĜský fond (ERF) je nástrojem spoleþné rybáĜské politiky, která je zamČĜena pĜedevším na: splnČní požadavkĤ vyplývajících ze zmČn na svČtových rybáĜských trzích, využití nových technologií, udržitelné rybáĜství šetrné k životnímu prostĜedí, cíle politik regionálního rozvoje. Podpory poskytované z ERF doplĖují škálu opatĜení Programu v oblastech širšího vztahu rybniþního fenoménu v ýR ke kulturní krajinČ s cílem udržitelného využívání produkce ryb. Fond ERF je úzce zamČĜen na zajištČní potĜebných struktur nutných pro vytváĜení pracovních míst v rybáĜském sektoru a postupného zvyšování kvality produkovaných a zpracovávaných výrobkĤ pocházejících z akvakultury nebo rybolovu. Znamená to pĜedevším zachování kulturního dČdictví, které v našich regionech pĜedstavuje rybníkáĜství. RovnČž existují styþné body rekreaþního potenciálu naší zemČdČlské krajiny a mimoprodukþních funkcí rybníkĤ.
podniky na zpracování masa, vþetnČ masa rybího, a výrobu masných výrobkĤ budou do podpor zaþlenČny jen v oblasti od porážky zvíĜat až do výroby baleného masa. Výjimku budou tvoĜit mikropodniky do deseti zamČstnancĤ, zejména s regionálními specialitami a bio-potravinami. Ostatní masné výrobky a další zpracování je pĜedmČtem podpor politiky soudržnosti v rámci programu EFRR na podporu podnikání a inovací Ministerstva prĤmyslu a obchodu. 177
Sportovní rybolov v rybáĜských revírech mĤže pĜedstavovat další dĤležitý pĜíspČvek z hlediska využívání turistického a rekreaþního potenciálu venkova.
178
11 PROVÁDċCÍ OPATěENÍ K PROGRAMU 11.1 ProvádČcí opatĜení k programu V souladu s naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 þlánek 16 jsou v rámci této kapitoly stanovena provádČcí pravidla programu. Program rozvoje venkova, který zajišĢuje pĤsobení Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s NR 1698/2005 þl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do provádČcí úrovnČ a zajišĢuje tak jeho efektivní realizaci. PodrobnČjší provádČcí pravidla budou stanovena v Pravidlech nebo pĜíslušných naĜízeních vlády, a to dle typu opatĜení. V rámci programu a jednotlivých os rozlišujeme dva typy opatĜení. OpatĜení projektového (investiþního) charakteru, tj. vČtšina opatĜení v rámci os I, III a IV a opatĜení nárokového charakteru, tj. vČtšina opatĜení v rámci osy II.
11.2 Urþení orgánĤ povČĜených provádČním Programu 11.2.1 ěídící orgán V souladu s naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe rozvoje venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zodpovídá Ĝídící orgán za úþinné a správné Ĝízení a provádČní Programu rozvoje venkova ýR na období 2007 - 2013 v rámci EZFRV. ěídícím orgánem je Ministerstvo zemČdČlství, TČšnov 17, 117 05 Praha 1. ěídící orgán (ěO)v souladu s þl. 75 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005: a)
zajišĢuje, aby veškeré operace urþené k financování byly vybírány podle kritérií platných pro Program rozvoje venkova;
b)
zajišĢuje existenci elektronického systému pro záznam a uchovávání statistických údajĤ o provádČní Programu, který vyhovuje i úþelĤm monitorování a hodnocení;
c)
zajišĢuje, aby hodnocení Programu bylo provádČno ve lhĤtách stanovených naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 a aby bylo v souladu se spoleþným rámcem pro hodnocení a monitorování, a pĜedkládá provedená hodnocení Komisi;
d)
Ĝídí monitorovací výbor a zasílá mu podklady potĜebné k monitorování provádČní Programu z hlediska plnČní jeho konkrétních cílĤ;
e)
zajišĢuje informovanost a publicitu podle þl. 76 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005, tj. poskytování informací pro veĜejnosti o Národním strategickém plánu, Programu rozvoje venkova a pĜíspČvku Spoleþenství;
f)
vypracovává výroþní zprávy o pokroku a po schválení monitorovacím výborem je pĜedkládá Komisi;
g)
zajišĢuje pĜípravu národních obecnČ závazných pĜedpisĤ, v souladu s politikou Spoleþenství, na základČ kterých bude platební agentura provádČt jednotlivá opatĜení a zajišĢuje jejich metodický výklad;
h)
nČkteré þinnosti realizace Programu bude ěídící orgán delegovat smluvní formou na Platební agenturu.
179
11.2.2 Platební agentura Platební agentura (dále jen „PA“) provádí administraci a kontrolu žádostí o podporu v rámci opatĜení EZFRV. PA zajistí platby všech opatĜení EARFD. Pro zajištČní tohoto úkolu bude využito stávající struktury Státního zemČdČlského intervenþního fondu (dále jen „SZIF“) akreditované platební agentury pro EZOZF. SZIF bude jedinou akreditovanou platební agenturou pro provádČní opatĜení rozvoje venkova. SZIF má regionální pracovištČ na úrovni NUTS 2 pokrývajících všechny regiony NUTS 2 ýeské republiky. SZIF je právnickou osobou vzniklou na základČ zákona þ. 256/2000 Sb., o Státním zemČdČlském intervenþním fondu. Na základČ §2c zákona þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, má kompetence provádČt opatĜení k rozvoji venkova. V souladu s naĜízením Rady (ES) þ. 1290/2005 þl.6 SZIF, jakožto platební agentura, zajišĢuje provádČní plateb, sdČluje a uchovává o nich informace a poskytuje záruky, že: i)
oprávnČnost žádostí a pĜidČlování podpory v rámci rozvoje venkova, stejnČ jako soulad žádostí s pravidly Spoleþenství, jsou kontrolovány pĜed autorizací platby;
j)
provedené platby jsou správnČ a úplnČ zaúþtovány;
k)
kontroly stanovené právními pĜedpisy Spoleþenství jsou provádČny;
l)
požadované doklady jsou pĜedkládány ve lhĤtách a ve formČ stanovené právními pĜedpisy Spoleþenství a legislativou ýR;
m)
doklady jsou pĜístupné a uchovávané tak, že je zaruþena jejich úplnost, platnost a þitelnost po celou dobu, vþetnČ dokladĤ uchovávaných v elektronické podobČ ve smyslu právních pĜedpisĤ Spoleþenství. SZIF z pohledu provádČní opatĜení EZFRV dále zajišĢuje: n)
metodické Ĝízení administrace a kontroly uplatĖování opatĜení EZFRV s cílem zajistit jednotný pĜístup ve všech regionech NUTS 2 (mj. integrované postupy pĜíjmu a zpracování žádostí, provádČní administrativních kontrol, metodika provádČní a vyhodnocování kontrol na místČ),
o)
vývoj a trvalou údržbu používaného informaþního systému pro administraci, kontrolu, výplatu a zaúþtování podpor poskytovaných v rámci opatĜení EZFRV, sbČr dat pro monitorování a hodnocení v rozsahu delegovaných þinností SZIF,
p)
pĜíjem žádostí o podporu v rámci opatĜení EZFRV, jejich zadávání do informaþního systému,
q)
administrativní kontrolu a sledování souladu projektĤ, jež jsou pĜedmČtem podaných žádostí, s právními pĜedpisy a pravidly Programu,
r)
provádČní výbČru subjektĤ pro kontrolu na místČ na základČ zpracovaných analýz rizik a zpĤsobem v souladu s legislativou ES,
s)
sestavení plánu kontrol, jeho dodržování a aktualizaci,
t)
provádČní a vyhodnocení kontrol na místČ u žadatelĤ dle stanoveného plánu v souladu s platnou právní úpravou Spoleþenství,
u)
zajišĢuje uzavírání dohod o delegování vybraných þinností na jiné orgány státní správy, pokud to je delegovaná þinnost nutná pro efektivní výkon kontrolních þinností,
v)
vydávání rozhodnutí koneþným pĜíjemcĤm podpory u nárokových opatĜení nebo uzavírání smluv (dohod) u opatĜení projektového charakteru s pĜíjemci podpory, 180
které zahrnují stanovený objem finanþních prostĜedkĤ a podmínky, za nichž jsou tyto prostĜedky z fo ndu EZFRV a z národních zdrojĤ ýR poskytovány, w)
na základČ vydaných rozhodnutí nebo smluv provádČní plateb,
x)
spolupráci s ěídícím orgánem pĜi pĜípravČ podkladĤ pro výroþní a závČreþnou zprávu o realizaci Programu v rozsahu delegovaných þinností SZIF, na základČ písemného zadání ěídícího orgánu,
y)
informace pro žadatele o podporu v rámci opatĜení EZFRV související s výkonem funkce platební agentury, zejména s ohledem na podmínky a prostĜedky podávání žádostí a jejich náležitosti,
z)
þinnost a administraci výbČrové komise (je-li tato využívána pro výbČr žádostí). ýleny komise navrhuje, jmenuje a odvolává ministr zemČdČlství.
11.2.3 Kompetentní orgán Kompetentní orgán se zĜizuje v rámci struktury Ministerstva financí na základČ usnesení vlády þ. 603/2006 ze dne 24. kvČtna 2006 k finanþním tokĤm Spoleþné zemČdČlské politiky a Spoleþné rybáĜské politiky v ýeské republice pro období let 2007 až 2013 a jejich institucionálnímu zabezpeþení. Tento orgán je kompetentní vydat nebo odebrat akreditaci platební agentuĜe a vykonávat úkoly v souladu s naĜízením Rady (ES) þ. 1290/2005 a provádČcími pĜedpisy ve smyslu akreditace platebních agentur a dalších subjektĤ a vyĜizování plateb úþtĤ EZZF a EZFRV. 11.2.4 Certifikaþní subjekt Certifikaþní subjekt bude zĜízen v rámci struktury Ministerstva financí na základČ ustanovení kompetentním orgánem. Tento orgán bude ovČĜovat úþty Platební agentury - SZIF, pokud jde o jejich pravdivost, úplnost a pĜesnost, s pĜihlédnutím k zavedenému systému Ĝízení a kontroly v souladu s naĜízením Komise (ES) kterým se stanoví provádČcí pravidla k naĜízení Rady (ES) þ. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektĤ a schválení úþetní závČrky EZZF a EZFRV.
11.3 Sankce a pokuty Sankce a pokuty vymezí podrobnČ Pravidla nebo národní provádČcí pĜedpis. V pĜípadČ nedodržení podmínek tohoto Programu, smlouvy nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a schváleného projektu, k nČmuž se rozhodnutí nebo smlouva vztahuje, nebo pĜíjemce podpory neodstranil ve stanovené lhĤtČ závady zjištČné pĜi kontrole na místČ, mĤže být pĜíjemci v následujícím roce podpora snížena nebo zcela odejmuta (u opatĜení, u kterých se vydávají rozhodnutí, mĤže být poskytnutí podpory zamítnuto ještČ v daném roce, ve kterém k porušení podmínek došlo). Sankce pro osu I budou mít charakter vrácení stanoveného procenta podpory, vþetnČ penále, v pĜípadČ, že žadatel nedodrží závazky spojené s poskytnutím podpory. Sankce pro osu II u opatĜení typu vyrovnávacího pĜíspČvku na plochu budou mít charakter snížení, nebo úplného zrušení pĜíslušné platby, jejíž závazné podmínky byly porušeny. U víceletých závazkĤ mĤže dojít i ke zpČtnému vrácení již poskytnuté dotace. V ostatních typech plateb bude postupováno obdobnČ, jako pro osu I. Sankce pro osu III a IV budou mít charakter vrácení stanoveného procenta podpory v pĜípadČ, že žadatel nedodrží závazky spojené s poskytnutím podpory.
181
11.4 Finanþní toky Nastavení finanþních tokĤ v rámci EZFRV se Ĝídí naĜízením Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova a souþasnČ naĜízením Rady (ES) þ. 1290/2005 o financování Spoleþné zemČdČlské politiky. Výdaje EZFRV uvedené v þl. 4 naĜízení Rady (ES) þ. 1290/2005 mohou být financovány Spoleþenstvím jen, pokud je uskuteþní akreditovaná platební agentura (SZIF). Mezi pĜíjmy z evropských prostĜedkĤ, které mohou být poskytnuty, aniž by je uskuteþnila akreditovaná platební agentura, tak patĜí pouze výdaje uvedené v þl. 5 naĜízení Rady (ES) þ. 1290/2005, který specifikuje jiné druhy financování, tj. na ústĜední úrovni z podnČtu Komise nebo jejím jménem mohou být financována opatĜení zamČĜená na pĜípravu, sledování, správní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolu, která jsou nezbytná pro provádČní Spoleþné zemČdČlské politiky, vþetnČ rozvoje venkova. Pro všechny osy EZFRV budou finanþní toky nastaveny jednotnČ. V zájmu zjednodušení a sjednocení souþasného „duálního“ systému budou finanþní toky pro EZFRV koncipovány podle tzv. záruþní linie, tj. podle modelu záruþní sekce EAGGF (dnes užívané pro HRDP). MZe bude mít pro svou výdajovou kapitolu rozpoþtovány prostĜedky urþené pro pĜedfinancování všech výdajĤ EZFRV, tj. celkovou alokaci složenou z evropské i þeské spoluúþasti. Na základČ žádosti Platební agentury – SZIF MZe vydá Rozhodnutí o poskytnutí dotace Platební agentuĜe – SZIF. Ta pak na základČ rozhodnutí nebo smlouvy o poskytnutí pomoci koneþnému pĜíjemci vyplatí prostĜedky koneþným pĜíjemcĤm. Evropskou spoluúþast obdrží MZe na pĜíjmový úþet poté, co SZIF odešle hlášení Komisi o uskuteþnČných výdajích. Administraci podpĤrných opatĜení (pĜíjem a schvalování žádostí) bude provádČt SZIF, pĜiþemž zĤstane jedinou platební agenturou – model jedné platební agentury bude nadále zachován. Instituce Platební agentura – Státní zemČdČlský intervenþní fond. ěídící orgán – Ministerstvo zemČdČlství. Certifikaþní subjekt – jeho ustanovení bude v kompetenci Ministerstva financí. Kompetentní orgán – Ministerstvo financí
11.5 Popis systémĤ monitorování a hodnocení 11.5.1 Obecné zásady Za monitoring EZFRV zodpovídá v souladu s þl. 75 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 Ĝídící orgán EZFRV. V souladu s þlánky 77 – 79 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 bude na realizaci EZFRV dohlížet Monitorovací výbor EZFRV. ěídící orgán zajistí s využitím informaþního systému sbČr finanþních i statistických informací, který umožní výmČnu dat s Evropskou komisí. Monitorovací systém EZFRV umožní sledování realizace EZFRV na úrovni projektu a bude propojen s informaþním systémem Ministerstva zemČdČlství a Ministerstva financí, který umožní kontinuální sledování finanþních tokĤ.
182
ěídící orgán zodpovídá za poĜizování a aktualizaci dat do monitorovacího systému. Do tĜí mČsícĤ po schválení Programu a po odsouhlasení pĜíspČvku z fondu EZFRV bude ustaven Monitorovací výbor EZFRV, jehož úkolem bude projednat a schválit kritéria pro výbČr projektĤ. 11.5.2 Složení monitorovacího výboru Monitorovací výbor EZFRV bude ustanoven Ministerstvem zemČdČlství. Návrh složení bude pĜipraven ve spolupráci s partnery z vládních i nevládních institucí a bude mít vyvážený podíl mužĤ a žen. Podrobnosti týkající se složení, organizace a þinnosti Monitorovacího výboru EZFRV budou uvedeny ve Statutu a jednacím Ĝádu Monitorovacího výboru EZFRV. PĜedsedou Monitorovacího výboru EZFRV bude zástupce ěídícího orgánu MZe, jeho þleny budou zástupci MMR, MŽP, MPO a dalších ministerstev, v jejichž gesci je problematika Programu, SZIF, ekonomiþtí a sociální partneĜi, zástupci nevládních organizací, a s hlasem poradním také zástupci Evropské komise. 11.5.3 Úkoly monitorovacího výboru Povinností Monitorovacího výboru EZFRV je dohlížet na realizaci EZFRV, zvláštČ sledovat soulad s naĜízeními Evropské komise a legislativou ýeské republiky, naplĖování cílĤ EZFRV, úþinnost využívání veĜejných zdrojĤ a další. Monitorovací výbor EZFRV na základČ podkladĤ pĜipravených Ĝídícím orgánem nebo na základČ vlastních zjištČní a doporuþení a v souladu s þlánky 78 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 má tyto úkoly: a)
schvaluje výbČrová kritéria pro financované operace, a to do þtyĜ mČsícĤ po rozhodnutí o schválení Programu. Tato výbČrová kritéria se upravují podle potĜeb programování;
b)
na základČ dokladĤ pĜedložených Ĝídícím orgánem pravidelnČ hodnotí pokrok dosažený pĜi plnČní konkrétních cílĤ Programu;
c)
pĜezkoumává výsledky provádČní, zejména dosahování cílĤ stanovených pro každou prioritní osu a prĤbČžná hodnocení;
d)
projednává a schvaluje výroþní zprávu o pokroku a poslední zprávu o pokroku pĜed jejich odesláním Komisi;
e)
mĤže Ĝídícímu orgánu navrhnout jakoukoli úpravu nebo pĜezkum Programu za úþelem dosažení cílĤ EZFRV vymezených v þlánku 4 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 nebo mĤže Ĝídícímu orgánu navrhnout jakoukoli úpravu nebo pĜezkum Programu za úþelem dosažení cílĤ fondu nebo zdokonalení jeho Ĝízení vþetnČ finanþního Ĝízení;
f)
projednává a schvaluje všechny návrhy na zmČnu obsahu rozhodnutí Komise o pĜíspČvku z fondu. ěídící orgán EZFRV vypracuje ve spolupráci s Monitorovacím výborem návrh Statutu a jednacího Ĝádu schvalovaný ministrem zemČdČlství.
11.5.4 Monitorování Ĝídícím orgánem Informace a datech o EZFRV budou využity pro vypracování návrhu výroþních zpráv o realizaci EZFRV, které budou pĜedávány Monitorovacímu výboru EZFRV, SZIF, Ministerstvu zemČdČlství, Ministerstvu financí a dalším institucím. SbČr informací se bude provádČt na mČsíþním základČ a fyzický monitoring na þtvrtletním základČ. Poprvé v roce 2008 a pak každoroþnČ do 30.6. pĜedloží Ĝídící orgán Komisi výroþní zprávu o pokroku dosaženém pĜi provádČní Programu. Poslední zprávu o pokroku dosaženém pĜi provádČní
183
Programu pĜedloží Ĝídící orgán Komisi nejpozdČji do 30.6.2016. Data budou zpracována rovnČž za regionální úroveĖ. 11.5.5 Výroþní zprávy o pokroku x Výroþní zprávy o pokroku budou obsahovat tyto prvky: x zmČny všeobecných podmínek, které mají pĜímý vliv na podmínky provádČní Programu, jakož i zmČny politik Spoleþenství i vnitrostátních politik ovlivĖujících soulad mezi fondem a dalšími finanþními nástroji; x pokrok Programu z hlediska stanovených cílĤ na základČ ukazatelĤ týkajících se výstupĤ a výsledkĤ; x finanþní provádČní Programu, pĜiþemž pro každé opatĜení je uveden výkaz výdajĤ proplacených pĜíjemcĤm; pokud se Program týká regionĤ zpĤsobilých podle Cíle Konvergence, výdaje se uvádČjí zvlášĢ; x pĜehled prĤbČžného hodnocení podle þl. 86 odst. 3 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005; x kroky podniknuté Ĝídícím orgánem a monitorovacím výborem k zajištČní kvality a úþinnosti provádČní Programu, zejména: x opatĜení pro monitorování a hodnocení; x pĜehled hlavních problémĤ zjištČných pĜi Ĝízení Programu a veškerých pĜijatých opatĜení, vþetnČ reakce na pĜipomínky podle þlánku 83 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005; x využití technické pomoci; x kroky podniknuté k zajištČní publicity Programu podle þlánku 76 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005; x prohlášení o souladu s politikami Spoleþenství v rámci podpory, vþetnČ popisu zjištČných problémĤ a opatĜení pĜijatých k jejich Ĝešení; x pĜípadný pĜevod podpory vrácené podle þlánku 33 naĜízení Rady (ES) þ. 1290/2005 o financování Spoleþné zemČdČlské politiky. 11.5.6 Monitorovací systém ěídící orgán definuje požadavky na strukturu dat potĜebných pro sledování indikátorĤ pro monitoring jednotlivých opatĜení. Data pro monitoring bude poskytovat žádost, pĜíjemci podpory a platební agentura na základČ smlouvy o poskytování dat. Jde zejména o indikátory kvantitativního charakteru. Sledování indikátorĤ kvalitativního charakteru zajistí ěídící orgán od tĜetích specializovaných subjektĤ. ěídící orgán je zodpovČdný za vyhodnocení dodaných dat a za kontrolu jejich úplnosti. 11.5.7 Hodnocení Programu Politika a Program rozvoje venkova jsou hodnoceny ex-ante, v polovinČ období a ex-post podle þlánkĤ 84 až 87 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005. Cílem hodnocení je zvýšit kvalitu, úþinnost a efektivitu provádČní Programu pro rozvoj venkova. Hodnotí se úþinek Programu z hlediska strategických smČrĤ Spoleþenství podle þlánku 9 a problémy rozvoje venkova charakteristické pro dotyþné þlenské státy a regiony, pĜiþemž se pĜihlíží k požadavkĤm udržitelného rozvoje a k vlivu na životní prostĜedí, jakož i k plnČní požadavkĤ pĜíslušných právních pĜedpisĤ Spoleþenství. Hodnocení je provádČno z povČĜení þlenských státĤ nebo Komise. Hodnocení podle bodu 1 provádí nezávislí hodnotitelé. Výsledky musí být k dispozici v souladu s naĜízením Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1049/2001 ze dne 30. kvČtna 2001 o pĜístupu veĜejnosti k dokumentĤm Evropského parlamentu, Rady a Komise. ýlenské státy poskytují lidské a finanþní zdroje potĜebné pro provedení hodnocení, organizují tvorbu 184
a shromažćování potĜebných údajĤ a využívají jednotlivých údajĤ získaných v rámci systému monitorování. ýlenské státy a Komise schvalují metody a pravidla hodnocení, které se použijí z podnČtu Komise jako rámec podle þlánku 80 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005. Hodnocení ex-ante Úþelem pĜedbČžného hodnocení je ovČĜit vhodnost navrhované strategie, priority a opatĜení, vþetnČ finanþních alokací, a to v rámci pĜípravy programového dokumentu EZFRV. PĜedbČžné hodnocení EZFRV provedlo pracovištČ Jihoþeské univerzity v ýeských BudČjovicích, zpracovatelé Prof. Ing. František StĜeleþek, CSc., Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., konzultant Morten Kvistgaard, Dánsko. Hodnocení v polovinČ období a hodnocení ex-post ěídící orgán Programu a monitorovací výbor bude od roku 2008 pĜedkládat každým rokem monitorovacímu výboru zprávu o výsledcích prĤbČžného hodnocení. PĜehled hodnocení tvoĜí souþást výroþní zprávy o pokroku podle þlánku 82 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005. V roce 2010 se prĤbČžné hodnocení provede formou samostatné zprávy obsahující hodnocení v polovinČ období. Toto hodnocení v polovinČ období navrhuje opatĜení ke zlepšení kvality Programu a jeho provádČní. Z podnČtu Komise se vypracuje pĜehled zpráv obsahujících hodnocení v polovinČ období. V roce 2015 se prĤbČžné hodnocení provede formou samostatné zprávy obsahující hodnocení ex-post. PĜehled hodnocení ex-post se vyhotovuje z povČĜení Komise a ve spolupráci s þlenským státem a s Ĝídícím orgánem, který shromažćuje údaje potĜebné pro jeho vyhotovení. PĜehled hodnocení ex-post bude dokonþen nejpozdČji do 31. prosince 2016. Vzhledem k zajištČní nezávislosti hodnocení a potĜebČ Ĝízení hodnotící þinnosti externími subjekty, zĜídí Ministerstvo zemČdČlství samostatný útvar, povČĜený koordinací hodnotící þinnosti pro programy v gesci Ministerstva zemČdČlství podporované z fondĤ EZFRV i ERF.
11.6 ZajištČní propagace Programu / Komunikaþní plán V souladu s þlánkem 76 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 z 21. záĜí 2005 zodpovídá ěídící orgán za propagaci a šíĜení informací o PRV. Tyto aktivity mají za úkol pĜispČt k transparentnosti vĤþi potenciálnímu a koneþnému pĜíjemci pomoci a zajistit informování široké veĜejnosti. Základní podmínkou úþelného využití Programu rozvoje venkova je odpovídající úroveĖ informovanosti nejen veĜejnosti, ale i zájmových a zemČdČlských a lesnických svazĤ a sdružení a partnerĤ v oblasti rozvoje venkova. Pracovní verze Programu rozvoje venkova byly publikovány v elektronické podobČ na internetových stránkách MZe, MŽP, ýZU a VÚZE a k tČmto verzím probČhlo mnoho regionálních konferencí. Obecným cílem je: 1. informovat veĜejnost o úloze PRV a podporovat publicitu jeho jednotlivých opatĜení tak, aby PRV plnil plnČ svoji roli a byla zaruþena transparentnost pomoci, 2. informovat veĜejnost o úloze, kterou hraje Spoleþenství v rozvoji zemČdČlství a venkovských oblastí a o pomoci, kterou pro tento úþel poskytuje a o výsledcích této pomoci a tím zvýšit povČdomí veĜejnosti o þinnosti Evropské unie. Krátkodobé cíle Komunikaþního akþního plánu: 1. zvýšit povČdomí a znalost obsahu PRV,
185
2. cílové skupiny úþinnČ informovat o možnostech, které nabízí PRV, 3. cílové skupiny úþinnČ informovat o požadavcích na úþast v PRV, 4. zajistit snadný a rychlý pĜístup k informacím o Ĝízení a správČ fondĤ, vþetnČ informací o úloze institucí Evropské unie, 5. na vyžádání poskytovat vhodné a dostateþní informace o PRV a jednotlivých projektech.
Cílové skupiny zemČdČlští prvovýrobci, regionální a místní orgány a jiné pĜíslušné veĜejné orgány, hospodáĜští a sociální partneĜi, nevládní organizace, zejména subjekty prosazující rovnoprávnost mezi muži a ženami a subjekty vyvíjející þinnost na ochranu a zlepšování ŽP, zemČdČlské a potravináĜské stání instituce, nevládní zemČdČlské organizace, vysoké a stĜední školy se zemČdČlským zamČĜením a výzkumné ústavy, informaþní média – rozhlas, televize, www stránky,noviny a þasopisy. ZpĤsob komunikace s cílovými skupinami Pro poskytování informací o Programu bude orgán odpovČdný za realizaci Programu rozvoje venkova využívat pĜedevším: tisk, rozhlas, televizi (tisková oddČlení, informaþní agentury, tiskové kanceláĜe atd.), vlastní propagaþní materiály (brožury, letáky, publikace, videokazety atd.), informaþní akce, semináĜe, konference a meetingy s cílovými skupinami, internet, poskytnuté informaþní kanály jednotlivých cílových skupin pro vČtší efektivitu a pĜesnost umístČní informace, poradenská centra na ZA a PÚ MZe na NUTS 4, vyškolené poradce ÚZPI. Poskytované informace Budou poskytovány takové informace, aby jednotlivé cílové skupiny, kterým budou urþeny, získaly pĜesné, jasné a aktuální informace o jednotlivých opatĜeních Programu rozvoje venkova, aby ty mohly v rámci Programu plnČ využít možnosti, které tento Program nabízí. Tyto informace musí klást dĤraz na úþel Programu, roli Evropské unie a dodržení veškerých právních pĜedpisĤ souvisejících s Programem rozvoje venkova. OdpovČdnost za komunikaci OdpovČdnou a koordinaþní jednotkou je odbor ěídící orgán Programu rozvoje venkova, který bude využívat zkušeností a kapacit odboru komunikace a odboru vzdČlávání a výzkumu, pĜípadnČ jiných partnerĤ. ěídící orgán podle þl. 76 naĜízení Rady þ. 1698/2005 je zodpovČdný za provádČní publicity takto: informuje možné pĜíjemce, profesní organizace, ekonomické a sociální partnery, subjekty zabývající se prosazováním rovnosti mezi muži a ženami a dotþené nevládní 186
organizace, vþetnČ organizací zabývajících se ochranou životního prostĜedí, o možnostech, které Program nabízí, a o pravidlech pro pĜístup k financování prostĜednictvím Programu; informuje pĜíjemce pĜíspČvku Spoleþenství, mj. o obsahu Programu a výzvách k podávání projektĤ a žádostí a o povinnostech používání oddČleného úþetnictví, zaznamenávání a poskytování údajĤ Ĝídícímu orgánu o výstupech a výsledcích realizace; informuje veĜejnost o úloze Spoleþenství v Programu a o výsledcích tohoto Programu.
Financování Komunikaþního akþního plánu Komunikaþní akþní plán bude realizován a financován v rámci jednotlivých projektĤ v opatĜení 3.1 Technická pomoc.
187
12
URýENÍ PARTNERģ PODLE ýLÁNKU 6 NAěÍZENÍ RADY A VÝSLEDKY KONZULTACÍ S PARTNERY
12.1 Urþení partnerĤ Partnerství v podmínkách ýeské republiky se soustĜećuje na klíþové otázky ovlivĖující vyvážený sociální, ekonomický a environmentální rozvoj þeského a moravského venkova prostĜednictvím spolupráce na celostátní, regionální a místní úrovni, a je uskuteþĖováno tČmito nejreprezentativnČjšími subjekty (dále jen „partnerství“): Resortními partnery ve vztahu k rozvoji venkova a celé problematice Ĝešené v rámci EZFRV jsou zejména tato ministerstva: Ministerstvo pro místní rozvoj ýR (MMR ýR), Ministerstvo životního prostĜedí ýR (MŽP ýR), Ministerstvo prĤmyslu a obchodu ýR (MPO ýR), Ministerstvo kultury ýR (MK ýR), Ministerstvo financí ýR (MF ýR) a Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýR (MPSV ýR). Dále ýeský statistický úĜad (ýSÚ), který shromažćuje údaje pro orgány státní správy a regionální samosprávy, publikuje pĜehled o prĤzkumech ve Statistickém vČstníku a provádí prĤzkumy o fyzických osobách v souladu s pĜíslušnými právními pĜedpisy. Z regionálního pohledu je partnerství zajišĢováno v souþinnosti s krajskými samosprávami, s regionálními poboþkami níže uvedených celostátních odborných a profesních organizací a s obcemi. Významnou roli pĜi vytváĜení a zkvalitĖování partnerství na subregionální a místní úrovni sehrávají zejména místní akþní skupiny venkovských mikroregionĤ, které úzce spolupracují se všemi aktéry na venkovČ (veĜejná správa, úĜady práce, podnikatelské a profesní svazy, obyvatelé, spolky, zájmová sdružení - Sokol, hasiþi, myslivci, kulturní a folklorní soubory apod.) a zapojují se aktivnČ do partnerství Leader. Partnerskými nevládními organizacemi jsou zejména: Agrární komora ýR (AK ýR) je organizace – právnická osoba zapsaná v obchodním rejstĜíku založená na základČ zákona þ.301/1992 Sb. Sdružuje 71 okresních agrárních komor a 59 profesních organizací. Cílem Agrární komory je podporovat podnikatelské aktivity svých þlenĤ, propagovat a chránit jejich zájmy a starat se o jejich potĜeby a úþastní se také zakládání odbytových organizací zemČdČlcĤ. PotravináĜská komora ýR (PK ýR) je zájmovým sdružením právnických osob a plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravináĜské obory a obory zpracování zemČdČlských produktĤ, representuje obor potravináĜství vĤþi orgánĤm státní správy a obdobným organizacím v EU, vþetnČ organizací se svČtovou pĤsobností a všech organizací, jejichž þinnost souvisí se zájmy podnikatelĤ zpracovatelského prĤmyslu. Poskytuje potravináĜské odborné a technologické poradenství a spolupracuje s ostatními oborovými svazy, které mají k oboru vztah. Asociace soukromého zemČdČlství (ASZ) vznikla v kvČtnu 1998 jako organizace nezávislá na AK ýR s cílem sdružení tehdy existujících jednotlivých organizací soukromých zemČdČlcĤ ýR. Je dobrovolnou stavovskou organizací soukromých zemČdČlcĤ a její þinnost vychází z dĤsledného respektování starých selských tradic a z pĜesvČdþení o perspektivnosti rodinných farem jako základu moderního zemČdČlství a živého venkova. Spoleþnost mladých agrárníkĤ ýR je dobrovolným sdružením mladých a zaþínajících zemČdČlcĤ, které zastupuje a zajišĢuje zájmy svých þlenĤ v oblasti zemČdČlství. Svaz soukromých vlastníkĤ zemČdČlské pĤdy je obþanské sdružení založené v roce 1990 v zájmu zakládání a upevĖování soukromých hospodáĜství a prosazování majetkoprávních vztahĤ k pĤdČ. Svaz zdĤrazĖuje své spojení s rozvojem venkova potĜebou zachování krajiny a používání ekologicky šetrných zpĤsobĤ hospodaĜení v zemČdČlství.
188
ýeskomoravský svaz zemČdČlských podnikatelĤ je svaz, který sdružuje podnikatele z rĤzných profesí a který není orientován pouze na oblast zemČdČlství. Zastupuje také pracovníky v oblasti prĤmyslu a služeb. ZemČdČlský svaz ýR je dobrovolným nezávislým neziskovým sdružením, které je zamČĜeno na zemČdČlství, pČstitelství, chovatelství a služby, které se sdružily na ochranu svých hospodáĜských a sociálních zájmĤ v souladu s právními pĜedpisy ýR. PRO-BIO – Svaz ekologických zemČdČlcĤ je nevládní nezisková organizace, která prosazuje a podporuje ekologické formy a spotĜebu biopotravin. Svaz zastupuje zájmy svých þlenĤ (zpracovatelĤ a prodejcĤ biopotravin, škol i spotĜebitelĤ). Propaguje ekologickou produkci. Agentura ochrany pĜírody a krajiny je organizací zabývající se evropskou soustavou chránČných území pĜírody Natura 2000, odpovídající legislativou EU, pĜípravČ vymezení ochranných podmínek zvláštČ chránČných území, památných stromĤ, apod. Svaz mČst a obcí ýR je sdružení právnických osob, které je zamČĜeno na Ĝešení problémĤ komunální sféry v ýR. Podílí se na pĜípravČ legislativních prací ve prospČch mČst a obcí, a zastupuje zájmy obcí a mČst vĤþi orgánĤm státní správy a orgánĤm EU. ZajišĢuje informaþní, propagaþní a publikaþní þinnost ve prospČch svých þlenĤ. Spolek pro obnovu venkova byl založen v roce 1993 jako sdružení právnických a fyzických osob a jeho cílem je výmČna zkušeností, týkajících se obnovy venkova, povzbuzení spoleþenského života ve venkovských oblastech, úþast na realizaci rozvojových koncepcí a šíĜení informací. Spolek poĜádá každoroþnČ soutČž Vesnice roku, jejíž výherce je poté každé dva roky vyslán do soutČže na evropské úrovni. Sdružení historických sídel ýech, Moravy a Slezska bylo založeno v roce 1991 a jeho zájmem je zachování a obnova kulturního dČdictví, jeho prezentace a propagace. PoĜádá každoroþnČ soutČž Historické mČsto roku a je hlavním organizátorem DnĤ evropského dČdictví Rady Evropy a kampanČ Evropa – spoleþné kulturní dČdictví, jejichž cílem je využívání kulturního potenciálu jednotlivých regionĤ pro spoleþenský a hospodáĜský rozvoj. Centrum pro komunitní práci (CpKP) je nevládní neziskovou organizací, která se organizaþnČ podílí na pĜípravČ a realizaci komunitního plánování v regionech. Pozornost zamČĜuje zejména na zkvalitnČní místního partnerství, osvojování dovedností a prezentaci pĜíkladĤ dobré praxe v rámci iniciativy Leader. ECEAT CZ je profesní sdružení pro ekoagroturistiku a národní koordinátor pro podnikatele v oblasti venkovské turistiky v ýR. Úzce spolupracuje s profesním Sdružením podnikatelĤ ve venkovské turistice a agroturistice a metodicky napomáhá pĜi pĜípravČ podnikatelských plánĤ a poskytování ubytovacích a stravovacích služeb na venkovČ. Je zapojen do mezinárodní sítČ systému ECEAT v rámci EU. Místní akþní skupiny v rámci metody Leader (LEADER+, LEADER ýR) vyvíjejí svoji þinnost jako obþanská sdružení þi obecnČ prospČšné spoleþnosti podle principĤ a metody iniciativa ES Leader. Jejich þinnost vychází z realizace místních rozvojových strategií, na kterých participují zástupci místní samosprávy, podnikatelské sféry, nevládní neziskové organizace, spolky i fyzické osoby v rámci místních partnerství. Platforma Duha pro venkov je dobrovolná nezávislá iniciativa, která je zamČĜena na Ĝešení souþasných aktuálních problémĤ rozvoje venkova se zastoupením manažerĤ místních akþních skupin (Leader), facilitátorĤ, starostĤ obcí, zástupcĤ venkovských mikroregionĤ, svazkĤ obcí a podnikatelské sféry a dalších aktérĤ z nevládních neziskových organizací. Svaz marginálních oblastí (SMO) je sdružením právnických a fyzických osob – zemČdČlcĤ hospodaĜících v horských a podhorských oblastech. Hlavním cílem je sledovat vývoj ekonomické a sociální situace v LFA oblastech a podpora rozvoje multifunkþního zemČdČlství. Sdružení vlastníkĤ obecních a soukromých lesĤ v ýR je dobrovolnou organizací sdružující vlastníky obecních lesĤ, právnické osoby založené nebo urþené k hospodaĜení v obecních 189
lesích a prostĜednictvím sdružení Komora SL rovnČž vlastníky soukromých lesĤ. Hlavním cílem þinnosti SVOL je obhajoba spoleþných zájmĤ vlastníkĤ nestátních lesĤ pĜi tvorbČ lesnické politiky a legislativy, metodická pomoc pĜi obhospodaĜování lesních majetkĤ, poradenská þinnost a zajišĢování semináĜĤ, školení a exkurzí s odbornou tématikou pro vlastníky a správce nestátních lesních majetkĤ všech vlastnických kategorií. Hnutí DUHA je organizace zabývající se problematikou nakládání s odpady, snižováním kontaminace potravin i vody toxickými látkami, ochranou pĜírodního bohatství, zachování krajinného rázu, pĜedcházení rizik globálních zmČn klimatu a dalších problémĤ spojených s ochranou pĜírody a krajiny. Pracuje na místní, celostátní i mezinárodní úrovni. Jedná s úĜady i politiky, pĜipravuje a prosazuje legislativní návrhy, pĜipomínkuje návrhy vládních dokumentĤ, pĤsobí na spotĜebitele a prĤmysl, vydává studie i menší analýzy, spolupracuje s experty, zajišĢuje právní kroky a spolupracuje s obcemi.
12.2 Výsledky konzultací s partnery 12.2.1 Konzultaþní þinnost Jednání se zainteresovanými ministerstvy probíhají na meziresortní úrovni nebo v rámci Meziresortní pracovní skupiny MZe s úþastí nevládních organizací v rámci pĜíprav základních dokumentĤ k implementaci EZFRV (Národní strategický plán rozvoje venkova ýR na období 2007 - 2013, Program rozvoje venkova ýR na období 2007 - 2013). Cílem je mimo jiné vylouþení pĜekryvĤ a eliminování tzv. „bílých míst“ ve vztahu k podpoĜe rozvoje venkova, jak ze strany finanþních podpor ze zdrojĤ EU (FS, EFRR, ESF, ERF apod.), tak z národních zdrojĤ (state-aid). Dále je partnerství uskuteþĖováno formou spoleþných jednání a semináĜĤ se zástupci nevládních organizací, obcí, a dalších subjektĤ. Dne 14. 7. 2005 probČhlo pracovní setkání vedení MZe a AK ýR se zástupci nevládních organizací a vedoucími zpracovatelských týmĤ Programu a Strategie (osy I – IV EZFRV) k problematice EZFRV, na kterém byli úþastníci vyzváni k aktivní spolupráci na finalizaci stČžejních dokumentĤ v souladu s harmonogramem pĜíprav na EZFRV. Dále se v rámci partnerství uskuteþnila v dobČ od ledna do þervna 2005 tzv. Národní diskuse k venkovu, jako iniciativa poslanecké snČmovny Parlamentu ýR (zemČdČlského výboru) a Senátu. V jejím rámci se konalo 13. pracovních konferencí pod záštitou 13 hejtmanĤ v jednotlivých krajích. Konference se celkem úþastnilo 1 103 lidí, nejvíce v Jihoþeském kraji, nejménČ v Karlovarském kraji s prĤmČrnou úþastí 84,8 úþastníka na jedné konferenci. Výstupy z tČchto konferencí byly prĤbČžnČ zveĜejĖovány pro širokou veĜejnost na webových stránkách www.narodnidiskuse.cz. V návaznosti na prezentaci v krajích byl zahájen cyklus odborných semináĜĤ v gesci MZe a AK ýR dne 30.8.2005 na celostátní výstavČ ZemČ živitelka v ýeských BudČjovicích a dále pokraþoval bČhem záĜí 2005 v Olomouci, Pardubicích, MostČ, ýejkovicích, Plzni a dalších regionech ýR v roce 2006. Základní pracovní dokumenty (Strategie, Program) a výstupy z hodnocení ex-ante a procesu SEA jsou k dispozici veĜejnosti v zájmu všeobecné informovanosti, uplatnČní pĜipomínek a vzniku pĜípadných diskusních platforem na webových stránkách MZe, ýZU a MŽP. 12.2.2 Agrární komora Agrární komora na základČ doporuþení své ekonomické komise zaslala MZe své návrhy priorit. Hlavními požadavky AK ýR byla alokace maximálního množství finanþních prostĜedkĤ na opatĜení osy I pĜi souþasném zachování nynČjší úrovnČ plateb v LFA v rámci osy II. OhlednČ osy III navrhla AK ýR pĜeĜadit vČtší þást opatĜení z pĤsobnosti EZFRV do
190
jiných programĤ, což by ovšem nesplnilo cíle politiky rozvoje venkova, zejména pokud jde o zamČstnanost, a stanovené proporce jednotlivých os. Prioritami Agrární komory jsou zejména: Osa I: modernizace podnikĤ, zvyšování pĜidané hodnoty zemČdČlské a lesnické produkce, podpora seskupení producentĤ. Osa II: agro-environmentální opatĜení, hospodaĜení v ménČ pĜíznivých oblastech a pohoda zvíĜat. Osa III: diverzifikace do nezemČdČlských þinností. Osa IV: Leader. V zájmu rozvinutí odborné diskuse ohlednČ priorit a strategických cílĤ nového nástroje Spoleþné zemČdČlské politiky EU (SZP), osvČty k EZFRV a získání zpČtné vazby od všech aktérĤ venkova k navrhovaným opatĜením, AK ýR ve spolupráci s MZe uspoĜádala odborné semináĜe v regionech formou tzv. „kulatých stolĤ“. Na tČchto jednáních dochází ke konfrontaci cílĤ SZP EU a navrhovaných opatĜení s reálnými problémy a prioritami þeského a moravského venkova v souþasných podmínkách. Cenným výstupem tČchto odborných semináĜĤ jsou zejména poznatky z reálné zemČdČlské praxe a života lidí na našem venkovČ vedoucí k návrhĤm na úpravu rozsahu þi zamČĜení jednotlivých opatĜení. 12.2.3 Specifika jednotlivých krajĤ Výstupy z Národní diskuse podle typu opatĜení v rámci absolutního poĜadí priorit v EZFRV jsou následující: Zlepšení kvality života a životního prostĜedí ve venkovských oblastech. ZmČna struktury krajiny a pozemkové úpravy. Obnova a rozvoj vesnic (infrastruktura v malém mČĜítku). Modernizace zemČdČlských podnikĤ. Kompenzaþní platby zemČdČlcĤm v jiných než-li horských oblastech. Neproduktivní investice a zvýšení hodnoty území pro veĜejnost. Podpora zakládání nejmenších podnikĤ – posílení podnikatelské þinnosti na venkovČ. Pokud jde o regionální pohledy a specifika, jde napĜ. o Ĝešení rekultivací po tČžbČ v regionech Severozápad a Moravskoslezsko, rozvoj vinaĜství na MoravČ, zachování chovu ovcí na Zlínsku. Aktuální problémy z regionálního pohledu je nutno Ĝešit v oblasti rozpoþtového urþení daní ve prospČch venkovských obcí, zkvalitnČní systému vesnického školství, dostupnost zdravotnictví, zkvalitnČní infrastruktury v malém mČĜítku, rozšíĜení internetu na venkov a v neposlední ĜadČ prosazení místní kvalitní zemČdČlské produkce a lokálních specialit v obchodní síti ĜetČzcĤ pĤsobících v ýeské republice (problematický odbyt naší produkce v dĤsledku nerovných konkurenþních podmínek ve vztahu k dotované produkci z dovozu). Ze závČrĤ odborných semináĜĤ v gesci MZe a AK ýR vyplývá, že limitujícím faktorem pro hospodáĜský rozvoj venkova je problematika urychlení procesu pozemkových úprav. Dále byl zdĤraznČn význam modernizace zemČdČlských podnikĤ a hospodáĜství (dĤraz na moderní technologie a inovace), vytváĜení propojených ĜetČzcĤ od primárních výrobcĤ až po finalizaci produkce (seskupení producentĤ) a zamČĜení na vytváĜení vyšší pĜidané hodnoty zemČdČlské a lesnické produkce. Nezbytnou podmínkou pro zvýšení konkurenceschopnosti na trhu je zapojení výrobcĤ do programĤ jakosti. KromČ uvedených fenoménĤ patĜících pĜedevším do osy I, odborné semináĜe podpoĜily v rámci opatĜení osy II také výraznou orientaci na agroenvironmentální opatĜení a v ose III tvorbu nových pracovních pĜíležitostí v rámci diverzifikace þinností zemČdČlských hospodáĜství na venkovČ a význam nezemČdČlských þinností ve venkovském prostoru. ZvýraznČna byla také problematika kvality života na venkovČ, která se mĤže rozvíjet v podmínkách þeského venkova prostĜednictvím již známé metody Leader v rámci místních 191
partnerství pĜi uplatĖování místních rozvojových strategií venkovských mikroregionĤ, v návaznosti na program SAPARD a Program obnovy venkova. Z anketních lístkĤ bylo stanoveno poĜadí dĤležitosti opatĜení v rámci jednotlivých os: Osa I: modernizace podnikĤ, zvyšování pĜidané hodnoty zemČdČlské a lesnické produkce, podpora seskupení producentĤ. Osa II: hospodaĜení v ménČ pĜíznivých oblastech, agro-environmentální opatĜení a první zalesnČní zemČdČlské pĤdy. Osa III: obnova a rozvoj vesnic, základní služby pro hospodáĜství a obyvatelstvo venkova, diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy pro þleny zemČdČlských hospodáĜství (vþetnČ využívání obnovitelných zdrojĤ energie).
192
193
PěÍLOHY K OSE II (KAPITOLA 5.2.2)
194
PĜíloha þ. 1
PĜepoþítávací koeficienty Druh a kategorie hospodáĜských zvíĜat
Koeficient pĜepoþtu na velké dobytþí jednotky
skot nad 24 mČsícĤ
1,0
skot nad 6 mČsícĤ do 24 mČsícĤ
0,6
skot nad 1 mČsíc do 6 mČsícĤ
0,2
ovce nad 12 mČsícĤ
0,15
kozy nad 12 mČsícĤ
0,15
konČ nad 6 mČsícĤ
1,0
konČ do 6 mČsícĤ
0,4
195
PĜíloha þ. 2
Dobrý zemČdČlský a environmentální stav
1) Nerušení krajinných prvkĤ, kterými jsou meze, terasy, skupiny dĜevin, stromoĜadí a travnaté údolnice. 2) Vylouþení pČstování kukuĜice, brambor, Ĝepy, bobu setého, sóji a sluneþnice na pĤdních blocích, popĜípadČ dílech pĤdních blokĤ, s prĤmČrnou sklonitostí pĜevyšující 12 stupĖĤ. 3) Zapravování kejdy nebo moþĤvky do pĤdy nejdéle do 24 hodin po jejich aplikaci, s výjimkou Ĝádkového pĜihnojování porostĤ hadicovými aplikátory, na pĤdních blocích popĜípadČ dílech pĤdních blokĤ, s evidovaným druhem zemČdČlské kultury orná pĤda a s prĤmČrnou sklonitostí pĜevyšující 3 stupnČ, pokud tuto aplikaci nevyluþuje zvláštní právní pĜedpis. 4) Vylouþení zmČny zemČdČlské kultury travní porost na zemČdČlskou kulturu orná pĤda. 5) Nepálení bylinných zbytkĤ na pĤdních blocích , popĜípadČ na dílech pĤdních blokĤ.
196
PĜíloha þ. 3
Využití hodnocení zemČdČlského pĤdního fondu výnosovou metodou pro stanovení ostatních LFA Dostupné þasové Ĝady statistických údajĤ za zemČdČlskou výrobu jsou k dispozici v nejnižší úrovni na okres (NUTS IV). Okresy však v ýR nejsou z hlediska pĜírodních podmínek homogenní a nemohou se tedy stát základní jednotkou pro vymezení LFA. Proto se základním a výchozím kritériem pro zaĜazení zemČdČlských území do ménČ pĜíznivých oblastí stala výnosnost zemČdČlských pĤd jakožto ekonomická kategorie hodnocení pĤdního fondu. Stanovení výnosnosti zemČdČlských pĤd vychází z integrace dlouhodobých informací o zemČdČlském pĤdním fondu prostĜednictvím bonitovaných pĤdnČ ekologických jednotek (BPEJ). Soustava BPEJ pĜedstavuje charakteristické kombinace základních, v dlouhodobém þasovém horizontu stabilních vlastností urþitých úsekĤ zemČdČlského území, které jsou vzájemnČ odlišné a poskytují i rozdílné produkþní a ekonomické efekty. BPEJ jsou oznaþeny 5 místným þíselným kódem: 1. þíslice vyjadĜuje pĜíslušnost ke klimatickému regionu danému sumou teplot nad 100C, prĤmČrnou roþní teplotou, prĤmČrným roþním úhrnem srážek, pravdČpodobností suchých vegetaþních období, vláhovou jistotu 2. a 3. þíslice znaþí hlavní pĤdní jednotku, která je charakterizována genetickým pĤdním typem, zrnitostním složením, vláhovými podmínkami apod. 4. þíslice je kódem pro svažitost povrchu a expozici svahu ke svČtovým stranám 5. þíslice je kódem pro hloubku pĤdy a kamenitost Databázi spravuje a aktualizuje Výzkumný ústav meliorací a ochrany pĤdy Praha Zbraslav. Postup stanovené bodové hodnoty výnosnosti pĤdy je ve své podstatČ obdobný jako v NČmecku nebo Rakousku. Hodnoty výnosnosti BPEJ v našem pojetí se do znaþné míry blíží výnosovému mČrnému þíslu (Ackerzahl) v NČmecku Pro indikaci produkþní schopnosti pĤdy byly užity výnosy hlavních zemČdČlských plodin pČstovaných v ýR (obiloviny, kukuĜice, cukrovka, brambory, Ĝepka, krmné plodiny, travní porosty). Výnosy hlavních zemČdČlských plodin, vþetnČ travních porostĤ, byly vyjádĜeny pro BPEJ vhodné pro jejich pČstování na základČ výsledkĤ dlouhodobého sledování vlivu pĤdnČklimatických podmínek na výnosy plodin. Údaje o dlouhodobých výnosech pro dané pĤdnČklimatické podmínky byly poskytnuty specializovanými výzkumnými pracovišti rostlinné výroby. ZároveĖ byly stanoveny a uplatnČny koeficienty snížení tČchto základních výnosĤ pro pĜípad extrémnČ kamenitých pĤd, pro svahy a jejich expozici k jihu v teplých, suchých regionech a k severu v chladných, vlhkých regionech. Podíl jednotlivých plodin ve struktuĜe plodin pro jednotlivé skupiny BPEJ odpovídá optimálním agroekologickým zásadám (tj. napĜ. nepĜipouští pČstovat nČkolik let po sobČ brambory na jednom pozemku, cukrovka je zastoupena v ĜepaĜské oblasti, brambory v bramboráĜské, na mČlkých pĤdách v horské oblasti i v zamokĜených tČžkých pĤdách jsou výhradnČ trávy a podobnČ). Pro indikaci výnosnosti pĤdy z ekonomického hlediska byla produkce pĜipadající na ha urþité BPEJ vyjádĜena v cenách hlavních zemČdČlských plodin. Na základČ dlouhodobých relací tržních cen a s pĜihlédnutím k relacím cen v EU stanovil Výzkumný ústav zemČdČlské ekonomiky ceny jednotlivých plodin, dosažitelné v daných regionech. Ceny objemných krmiv byly odvozeny z tržních cen krmné pšenice a jeþmene. PĜevodovým mĤstkem byla užitná hodnota, tj. obsah metabolizované energie v jednotlivých krmivech. Pomocí tČchto cen a 197
hektarových výnosĤ plodin byla vyjádĜena hodnota produkce na ha pro jednotlivé BPEJ. Na druhé stranČ byly na základČ dlouhodobého sledování vlastních nákladĤ na hlavní zemČdČlské plodiny vyjádĜeny náklady na ha, potĜebné pro dosažení daného výnosu plodiny. Byla využita korelace mezi prĤmČrnými náklady a ha výnosy dané plodiny. Objemy vstupĤ (zejména dávky hnojiv) odpovídající tendenci snižování negativního vlivu zemČdČlství na životní prostĜedí. Bylo zohlednČno zvýšení nákladĤ na hospodaĜení na svazích a pĤdách kamenitých pomocí koeficientĤ, stanovených pro jednotlivé plodiny Výzkumným ústavem zemČdČlské techniky. Rozdíl mezi hodnotou produkce z 1 ha v Kþ pĜi dané struktuĜe plodin a daných ha výnosech a souhrnem vstupĤ pro jejich výrobu byl nazván hrubý roþní rentní efekt. Celkové rozpČtí hrubého roþního rentního efektu (od –2500 Kþ do +10750 Kþ) se stalo základem pro stanovení bodové (indexní) hodnoty zemČdČlské pĤdy. To znamenalo pĜevedení tohoto rozpČtí do stobodové stupnice. Bodová hodnota pĤdy je vyjádĜena indexem od 6 do 100 bodĤ. Nejnižší hodnotu 6 bodĤ má travní porost v chladném, vlhkém klimatickém regionu s prĤmČrnou roþní teplotou pod 5 0C, v hlubokých stržích s velmi pĜíkrými svahy nad 30 %, kde je pĤda nevhodná pro zemČdČlskou výrobu, ale mČla by být zalesnČna. Nejvyšší hodnotu 100 bodĤ má þernozem na spraši, stĜednČ tČžká, hluboká více než 60 cm, s pĜíznivým vodním režimem, v teplém, mírnČ vlhkém klimatickém regionu s prĤmČrnou roþní teplotou 8 - 9 0C, na úplné rovinČ bez možnosti plošné vodní eroze. Jsou to pĤdy vhodné pro pČstování intenzivních tržních plodin, cukrovky, zeleniny. Popsaný systém byl odsouhlasen v roce 1998 jako základ pro ohodnocení relací pĤdnČklimatických podmínek a ekonomických podmínek hospodaĜení na pĤdČ. Projednávání se zúþastnili zástupci zemČdČlské veĜejnosti, výzkumných ústavĤ i dotþených ministerstev. Bylo doporuþeno užít bodové hodnocení pĤdy jako základ pro nárok na podpory pro ménČ pĜíznivé oblasti. Pro tento úþel je popsaný systém také až do souþasné doby využíván. Využívá se rovnČž pro daĖové úþely, k ocenČní pĤdy pĜi pozemkových úpravách apod. Využití pro stanovení LFA Výše uvedená metoda byla využita pro vymezení ostatních LFA a oblastí se specifickými omezeními. Na základČ bonitaþních map a databází byla vypoþtena prĤmČrná bodová hodnota zemČdČlské pĤdy na území každého katastru nebo na území každé samosprávné obce v ýR. Národní prĤmČr bodové hodnoty výnosnost veškeré zemČdČlské pĤdy v ýR je 42,2 bodĤ.
198
PĜíloha þ. 4
Metodika vymezení LFA Pro vymezení ménČ pĜíznivých oblastí byl použit geografický informaþní systém ArcView GIS. Základní územní jednotkou, ke které byla vztažena geografická, pĤdnČekologická, ekonomická a demografická data je území samosprávné obce podle þíselníku obcí ýSÚ, platnému k 1. 1. 2005. Základní vstupní údaje, pĜiĜazené území každé obce: x Referenþní nadmoĜská výška území (vþetnČ nezemČdČlské pĤdy) byla zpracována a pĜedána ZemČmČĜickým úĜadem Praha. x Svažitost území obce podíl pĤd o svažitosti nad 15 % byla zpracována dle digitálního modelu terénu. x Klimatický region území obce (podle zastoupení BPEJ na území obce). x PrĤmČrná výnosnost zemČdČlské pĤdy v bodech (podle zastoupení BPEJ na území obce). x Hustota obyvatel - poþet obyvatel obce (výsledky Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001) vydČlený výmČrou území obce podle ýeského úĜadu zemČmČĜického a katastrálního (ýÚZK). x Podíl pracovníkĤ v zemČdČlství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky þinném obyvatelstvu obce v % (výsledky Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001). x Podíl orné pĤdy na zemČdČlské pĤdČ území obce (ýÚZK) x Podíl trvalých travních porostĤ na zemČdČlské pĤdČ ýÚZK) Ke každému území obce, vyznaþenému na mapČ, byl pĜiĜazen soubor dat, která charakterizují toto území. Na základČ mapových podkladĤ pak byly stanovovány homogenní územní celky horských a ostatních ménČ pĜíznivých oblastí. Horské oblasti (þl. 50 odst. 2, v souladu s þl. 93 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005) Kriteria x prĤmČrná nadmoĜská výška území obce vČtší nebo rovna 600 m x nebo prĤmČrná nadmoĜská výška území obce vČtší nebo rovna 500 m a menší než 600 m a zároveĖ svažitost nad 15 % na ploše vČtší než 50 % celkové výmČry pĤdy v obci Technika stanovení horských oblastí: S využitím ArcView GIS byla na mapČ vyznaþena území obcí, jejichž kriteria je opravĖují k zaĜazení do horské oblasti. Pokud území obce, popĜípadČ katastrální území uvnitĜ takto vymezené horské oblasti nesplĖuje nČkteré ze stanovených kritérií, bylo zaĜazeno rovnČž do horské oblasti. Pokud území obce po obvodu takto vymezené horské oblasti nedosahuje jednoho z kritérií, ale výraznČ pĜesahuje kritérium druhé bylo rovnČž zaĜazeno do horské oblasti. Do horských oblastí byly zaĜazeny i þástí obcí (katastrální území), pokud splĖují kritéria pro horskou oblast. Ostatní ménČ pĜíznivé oblasti (þl. 50 odst. 3 písm. a) v souladu s þl. 93 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005.)
199
Kritéria Ucelená území, která zároveĖ splĖují všechna tato kritéria: v rámci okresu (NUTS IV): x prĤmČrná výnosnost zemČdČlské pĤdy menší než 34 bodĤ (80 % prĤmČru ýR) v rámci kraje (NUTS III): x hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km2 (prĤmČr ýR je 130 obyvatel na km2) x podíl pracovníkĤ v zemČdČlství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu vČtší než 8 % (prĤmČr ýR je 4,38 % dle sþítání roku 2001) Do ostatních ménČ pĜíznivých oblastí byly zaĜazeny i þásti obcí (katastrální území), pokud jejich prĤmČrná výnosnost zemČdČlské pĤdy je menší než 34 bodĤ a s ostatní ménČ pĜíznivou oblastí územnČ souvisí*). Technika stanovení ostatních LFA Ostatní ménČ pĜíznivé oblasti byly vymezovány jako ucelené oblasti v rámci okresu. V prĤmČru tyto celky splĖují daná pĜírodní, ekonomická i demografická kriteria. S využitím geografického informaþního systému ArcView GIS byla oznaþena území obcí s prĤmČrnou výnosností do 34 bodĤ. Pokud se uvnitĜ takto urþených oblastí nachází obec s prĤmČrnou výnosností území nad 34 bodĤ, bylo území této obce v zájmu vytvoĜení homogenních celkĤ zaĜazeno rovnČž do ostatní ménČ pĜíznivé oblasti. Pokud se po obvodu takto vymezené oblasti nachází území obce, jehož prĤmČrná bodová hodnota výnosnosti pĤdy je vyšší nebo rovna 34 bodĤ ale nižší než 38 bodĤ, bylo v zájmu vytvoĜení homogenních celkĤ zaĜazeno rovnČž do ostatní ménČ pĜíznivé oblasti. Zásady pro zaĜazování obcí s výnosností vyšší nebo rovno 34 bodĤ: - musí sousedit s územím obcí s bodovou hodnotou nižší než 34 bodĤ - nesmí zvýšit prĤmČr LFA okresu nad 34 bodĤ. Výsledkem je vytvoĜení ucelených územních celkĤ v rámci okresu, jejichž prĤmČrná bodová hodnota nižší než 34 bodĤ (80 % prĤmČru ýR), prĤmČrná hustota obyvatel v tČchto územních celcích v rámci kraje, resp. okresu je menší než 75 obyvatel na km2 a podíl zemČdČlcĤ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu je vyšší než 8 %. Takto urþená ucelená území okresu byla zaĜazena do ostatních LFA. K takto stanoveným uceleným územním celkĤm ostatních LFA byly pĜiĜazeny þásti obcí nezaĜazených do LFA. Jedná se o katastrální území s prĤmČrnou výnosností pod 34 bodĤ, pokud tyto þásti obcí s LFA oblastmi souvisí a vytvoĜí s nimi homogenní územní celek. Tím je eliminován nepĜíznivý dopad administrativního uspoĜádání obcí na zemČdČlské podniky v ménČ pĜíznivých oblastech. Oblasti se specifickými omezeními (þl. 50 odst. 3 písm. b) v souladu s þl. 93 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005.) Kritéria x Území obcí nebo katastrálních území v podhorských oblastech na severozápadČ a východČ ýeské republiky, s prĤmČrnou výnosností pĤdy menší než 34 bodĤ (80 % prĤmČru ýR). ZemČdČlství v tČchto pĜíhraniþních oblastech má dlouhodobČ specifické postavení v rámci ýR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržení a obnovení kulturního rázu krajiny, jako rekreaþní zázemí mČst a k rozvoji turistiky. 200
x
x
Jednotlivá území obcí a katastrálních území s výnosností pĤdy pod 34 bodĤ nebo katastrální území s výnosností pĤdy vyšší nebo rovnou 34 bodĤ a nižší než 38 bodĤ a zároveĖ sklonitostí nad 70 (12,3 %) na ploše vČtší než 50 % výmČry zemČdČlské pĤdy katastrálního území*), která se nacházejí uvnitĜ pĜíznivých (nezaĜazených) oblastí. Na tČchto územích je tĜeba zachovat zemČdČlskou výrobu za úþelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostĜedí. Území obcí, které byly zaĜazeny v LFA v období 2004 - 2006 a vlivem aktualizace vstupních dat již nesplĖují kritéria pro vymezení LFA.
Technika stanovení oblastí se specifickými omezeními V okresech na severu a západČ ýech (bývalé Sudety) a v podhĤĜí na východČ Moravy je jen malý podíl zemČdČlcĤ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu a pĜi tom (nebo vedle toho) je zde hustota obyvatel vyšší než 75 obyvatel na km2. ZemČdČlství zde mČlo vždy specifický charakter a pro zachování životaschopnosti tČchto oblastí má nezastupitelnou úlohu. Do oblastí se specifickými omezeními zde byla zaĜazena území obcí s výnosností pĤdy nižší než 34 bodĤ. Výjimku tvoĜí okres Nový Jiþín, kde byly vytvoĜeny dvČ odlišné oblasti LFA. Specifická omezení v tomto okrese zde pĜiléhají na východČ ke specifickým oblastem okresĤ Vsetín a Frýdek Místek a území obcí v západní þásti okresu je ve shodČ s ostatními obcemi JeseníkĤ zaĜazeno do ostatních LFA. ObdobnČ byly v zájmu vytvoĜení pĜirozených regionĤ do ostatních LFA zaĜazeny ty obce okresu Karlovy Vary a Cheb, které navazují na oblast ostatních LFA v PlzeĖském kraji. Do oblastí se specifickými omezeními byla zaĜazena území obcí i katastrální území nezaĜazených obcí, vyskytující se uvnitĜ pĜíznivých oblastí, pokud jejich výnosnost je pod 34 bodĤ. Do oblastí se specifickými omezeními byla zaĜazena i katastrální území nezaĜazených obcí, vyskytující se uvnitĜ pĜíznivých, pokud jejich výnosnost je vyšší nebo rovna 34 bodĤ a nižší než 38 bodĤ a zároveĖ sklonitost nad 70 (12,3 % ) na ploše vČtší než 50 % výmČry zemČdČlské pĤdy katastrálního území.*) Na tČchto územích je tĜeba zachovat zemČdČlskou výrobu za úþelem udržení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostĜedí. Do oblastí se specifickými omezeními byla zahrnuta také území obcí, které vlivem aktualizace vstupních dat již nesplĖují kritéria pro vymezení LFA. Tato území zĤstávají v LFA do roku 2010, z dĤvodu zachování možnosti splnit závazek provozování zemČdČlské þinnosti po dobu minimálnČ 5 let od první platby vyrovnávacího pĜíspČvku, žadatelĤm hospodaĜícím v LFA oblastech vymezených pro období 2004-2006, kteĜí by byli v rámci aktualizace vstupních dat vyĜazení. Poznámka V pĜípadČ okresních a krajských mČst zaĜazení þástí obce do LFA posoudily na základČ jejich charakteru územní orgány MZe spolu s pĜedstaviteli místních zemČdČlcĤ. Katastrální území s velkým podílem zastavČné plochy, souþasné nebo pĜipravované prĤmyslové zóny nebyly do LFA zahrnuty i v pĜípadČ hodnoty výnosnosti pod 34 bodĤ. ZaĜazena byla katastrální území nesamostatných obcí, územnČ vzdálených od centra mČsta s horší dopravní obslužností, kde zemČdČlství poskytuje obyvatelĤm pracovní pĜíležitosti. V souþasné dobČ zde zemČdČlci hospodaĜí s podporou pĜíplatkĤ LFA pro oblast horskou nebo ostatní LFA typu 1, 2 a 3.
201
*)
netýká se katastrálních území okresních a krajských mČst uvnitĜ ménČ pĜíznivých oblastí nebo souvisejících s vymezenými ménČ pĜíznivými oblastmi, kde zaĜazení þástí obce do LFA posoudily územní orgány MZe spolu s pĜedstaviteli místních zemČdČlcĤ na základČ jejich charakteru. ZmČny ve výmČĜe LFA v PRV vĤþi výmČĜe LFA v HRDP Z níže uvedené tabulky je patrné, že proti období 2004 – 2006 došlo k nárĤstu výmČry oblastí v LFA (celkem o71,5 tis.ha), a to v oblastech H (o101,9 tis.ha) a O (o 5,2 tis.ha), naopak v oblasti S došlo ke snížení výmČry (o 35,6 tis.ha). PĜestože metodika vymezení oblastí LFA z pĜedchozího programového období 2004 - 2006 zĤstala zachována, byla aktualizována nČkterá vstupní data: 1. zmČna uspoĜádání správních celkĤ ýR ke dni 1.1.2005, kdy došlo také ke zmČnČ hranic a velikosti území jednotlivých obcí, 2. aktualizace stanovení prĤmČrné svažitosti obcí dle digitálního modelu terénu. Pro programové období 2004 - 2006 byla stanovena sklonitost území z BPEJ (4. þíslo pČtimístného kódu, viz pĜíloha þ.3). V souþasné dobČ již má ýR k dispozici digitální data, a svažitost vypoþítaná dle digitálního modelu terénu je uznávána jako metoda vhodnČjší z dĤvodu širšího uplatnČní ve státech EU. 3. aktualizace BPEJ obcí k 17.5.2006, na základČ které byla vypoþítána prĤmČrná bodová hodnota zemČdČlské pĤdy na území každého katastru nebo na území každé samosprávné obce v ýR (viz. pĜíloha þ.3). Porovnání výmČr oblastí LFA
Typ LFA
Celková výmČra (HRDP 2004-2006) tis ha %
Horská Ostatní Specifická LFA celkem PĜíznivá oblast Celkem ýR
1 762,5 2 204,4 607,6 4 574,5 3 312,3 7 886,7
území Celková výmČra (PRV 2007-2010) tis.ha %
22,3 28,0 7,7 58,0 42,0 100,0
1864,4 2209,6 572,0 4 646,0 3 240,7 7 886,7
202
23,6 28,0 7,3 58,9 41,1 100
území
Vymezení LFA od r. 2007
203
PĜíloha þ. 5
PLATBY - LFA Výsledky z FADN
mimo-LFA
S-LFA
O-LFA
H-LFA
ZnevýhodnČní – rozdíl HPH bez dotací
55,8
49 %
47 %
64 %
78 %
78 %
51 %
Úspora nákladĤ faktoru Výpoþet kompenzace
ÚroveĖ kompenzace
HORSKÁ
Kþ/ha
100 %
Kþ/ha
Procento nižší ekonomické výnosnosti
64 %
Základ výpoþtu (rozdíl výnosnosti jako HPH diference)
7431
Úspora nákladu faktorĤ v dĤsledku nižší intenzity (podle FADN)
2972
Základ kompenzace
4458
v%
40%
(51%)
42%
Navrhovaná prĤmČrná kompenzace na ha z.p.
(2590)
4458
Kompenzace na ha OP
0
0
ZornČní
Kompenzace na ha TTP
4460
4458
PomČr platby 0% %TTP
OSTATNÍ LFA Procento nižší ekonomické výnosovosti
47%
Základ výpoþtu
5526
Úspora nákladu faktorĤ v dĤsledku nižší intenzity
2210
Základ kompenzace
3316
v%
40 %
(78%)
75%
Navrhovaná prĤmČrná kompenzace na ha z.p.
(833)
3316
Kompenzace na ha OP
0
0
ZornČní
Kompenzace na ha TTP
3320
3316
PomČr platby 0% %TTP
SPECIFICKÉ LFA Procento nižší ekonomické výnosovosti
49%
Základ výpoþtu
5693
Úspora nákladu faktorĤ
2277
Základ kompenzace
3416
v%
40%
(78%)
Navrhovaná prĤmČrná kompenzace na ha z.p.
(1599)
3416
Kompenzace na ha OP
0
0
ZornČní
53%
Kompenzace na ha TTP
3420
3416
PomČr plat%TTP
0%
204
PĜíloha þ. 6
PLATBY - Natura 2000 na zemČć. pĤdČ Kompenzace v oblastech Natura 2000 a souþasnČ v 1. zónách NP a CHKO Ztráta pĜíjmĤ ze snížené produkce PĜíjmy pĜi obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha)
Kþ/ha 6 517
PĜíjmy pĜi snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha)
3163
Kþ/ha
Celkem ztráta pĜíjmĤ
3 354
Navrhovaná platba (100 % ztráty pĜíjmĤ)
3 355
205
PĜíloha þ. 7
PLATBY - AGROENVIRONMENTÁLNÍ OPATěENÍ Uvedené kalkulace jsou zpracovány jako podklad pro stanovení plateb za úþast v jednotlivých agroenvironmentálních opatĜeních navržených v rámci novČ pĜipravovaného dokumentu „Program rozvoje venkova ýeské republiky na období 2007 - 2013“. Cílem kalkulací je podložit koneþnou výši podpĤrných plateb pro zemČdČlské subjekty za jejich úþast v jednotlivých agroenvironmentálních opatĜeních dostupnými reálnými daty a dlouhodobými prĤmČry. ZpĤsob kalkulace plateb vychází z konceptu definovaného naĜízením Rady (ES) þ.1698/2005. Platba hradí: x ztrátu pĜíjmĤ plynoucí se snížené intenzity produkce nebo ze zachování urþité extenzity produkce, x dodateþné zvýšené náklady plynoucí z provádČní aktivit nad rámec bČžné zemČdČlské praxe, x v pĜípadČ potĜeby tzv. transakþní náklady . Agroenvironmentální platby se vztahují pouze na ty závazky, které jdou nad rámec pĜíslušných povinných norem a požadavkĤ zavedených vnitrostátními právními pĜedpisy.
Metodika a datová základna kalkulací plateb Metodika výpoþtu platby je založena na stanovení ztráty pĜíjmĤ (income lost) a dodateþných nákladĤ (additional costs) vyplývajících z agroenvironmentálního závazku. Výpoþet ztráty pĜíjmĤ vychází ze srovnání pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku (gross margin) pro jednotlivé zpĤsoby hospodaĜení. Ke ztrátČ/snížení pĜíjmu dochází zejména z dĤvodu snížení intenzity produkce anebo z dĤvodu zachování již existující pĜíznivé úrovnČ extenzifikace. Výpoþet dodateþných nákladĤ je založen na urþení nákladĤ navíc nutných ke splnČní podmínek daných konkrétním agroenvironmentálním závazkem. PĜíspČvek na úhradu se obecnČ definuje jako rozdíl mezi tržní produkcí a variabilními náklady jednotlivých komodit. Hodnota tržní produkce se vypoþítá z naturálního množství vyrobeného výrobku vynásobením prĤmČrnou realizaþní cenou dosahovanou obecnČ na trhu nebo získanou z výbČrového šetĜení. Variabilní náklady se mČní v závislosti na zmČnách objemu produkce, u rostlinné výroby jde napĜ. o náklady na osiva, hnojiva, prostĜedky ochrany rostlin, externí služby, pĜímé mzdové náklady atd. Výhodou užití pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku je, že pĜínos konkrétní komodity je srovnáván bez zahrnutí vlivu fixních nákladĤ, tj. nezávisle na úrovni technického vybavení podniku (odpisy) a velikosti administrativy (režie). Datová základna pro kalkulace plateb vychází vesmČs z publikovaných zdrojĤ, kde hlavními zdroji informací jsou: x data o nákladovosti zemČdČlských výrobkĤ ze sledování FADN 12; publikace „Nákladovost zemČdČlských výrobkĤ v ýR“ vydává každoroþnČ Výzkumný ústav zemČdČlské ekonomiky (VÚZE) x data o obvyklých pČstebních a chovatelských technologiích v ýR; publikace „Normativy zemČdČlských výrobních technologií“ vydává jedenkrát za dva roky Ústav zemČdČlských a potravináĜských informací (ÚZPI) x normativy pro zemČdČlství; publikace „Normativy pro zemČdČlskou a potravináĜskou výrobu“ vydává jedenkrát za dva roky Ústav zemČdČlských a potravináĜských informací (ÚZPI) SouþasnČ byly použity další vhodné zdroje informací jako napĜ. údaje ýeského statistického úĜadu (ýSÚ), Situaþní a výhledové zprávy MZe, konzultace s poradci a experty, vlastní zjišĢování, výsledky zadaných studií þi souvisejících projektĤ aj.
12 FADN = Farm Accountancy Data Network
206
U vČtšiny výpoþtĤ pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku byla použita data zejména za þasové období 2001 – 2004 dle sledování FADN. V pĜípadČ dostupnosti údajĤ i za rok 2005, byly tyto využity (napĜ. prĤmČrné ceny zemČdČlských výrobcĤ zveĜejnČné ýSÚ aj.). Data o nákladech vycházejí z údajĤ zveĜejnČných ve výše uvedených publikacích, pĜípadnČ jde o data aktuální, zejména byla-li získána formou prĤzkumu trhu. Údaje týkající se cen materiálových vstupĤ, nákladĤ na agrotechnické operace na zemČdČlské pĤdČ apod. byly aktualizovány a odpovídají situaci roku 2005. Kalkulace plateb pro specifické managementy využívají také podklady týkající se místních podmínek. Data byla zajišĢována jednak dle prĤzkumu dané oblasti, jednak konzultací s místními orgány ochrany pĜírody þi jinými organizacemi pĤsobícími v daném regionu. V následujícím pĜehledu jsou detailnČji popsány základní položky kalkulací s uvedením metodiky jejich výpoþtu a zdroje: 1) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku - produkce na orné pĤdČ Hodnota pĜíspČvku na úhradu ve výši 8 750 Kþ/ha je stanovena jako vážený prĤmČr pĜíspČvkĤ na úhradu vybraných tĜí plodin za právnické i fyzické osoby dle sledování FADN a to za období 2001 - 2004 (zdroj: VÚZE 13 - Nákladovost zemČdČlských výrobkĤ v zemČdČlských podnicích ýR za roky 2001 až 2004). Pro výpoþet byly vybrány tĜi hlavní tržní plodiny, a to pšenice ozimá, jeþmen jarní a Ĝepka ozimá v pomČru odpovídajícímu jejich vzájemnému podílu na oseté ploše v rámci ýR (zdroj: ýSÚ 14 osevní plochy). 2) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku - produkce na travních porostech Výpoþet vychází z pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku produkce skotu. Kategorie skot tvoĜila 96 % z celkového poþtu DJ býložravcĤ za sledované období 2001 – 2005. Ukazatel pĜíspČvku na úhradu je kalkulován z výsledkĤ pro tržní produkci (mléko, maso), tedy pro kategorie dojnice a skot na výkrm, a to za období 2001 - 2004. Hodnota pĜíspČvku na úhradu ve výši 12 560 Kþ/DJ je stanovena opČt jako vážený prĤmČr pĜíspČvkĤ na úhradu daných dvou kategorií pro právnické i fyzické osoby, kdy váhou byl poþet krmných dnĤ ve sledování FADN. (zdroj: VÚZE - Nákladovost zemČdČlských výrobkĤ v zemČdČlských podnicích ýR za roky 2001 až 2004). Výsledný pĜíspČvek na úhradu pro skot odpovídá prĤmČru pĜíspČvku na úhradu za dojnice a za výkrm skotu v pomČru, který odpovídá poþtu DJ dané kategorie v podmínkách ýR (zdroj: ýSÚ poþet hospodáĜských zvíĜat). 3) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku - louky Výpoþet vychází z pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku produkce sena na loukách. Hodnota pĜíspČvku na úhradu je stanovena jako vážený prĤmČr pĜíspČvkĤ na úhradu pĜi produkci sena za právnické i fyzické osoby dle sledování FADN, a to za období 2001-2004 (zdroj: VÚZE Nákladovost zemČdČlských výrobkĤ v zemČdČlských podnicích ýR za roky 2001 až 2004). Podkladem pro urþení výše výnosu píce/sena pĜi snížené úrovni hnojení byly jednak data projektu NAZV (QC 0067/2000 ZemČdČlské hospodaĜení ve zranitelných oblastech), dále výsledky vlastního šetĜení o hektarových výnosech píce v 1. zónách ZCHÚ, kde platí úplný zákaz aplikace hnojiv. 4) Výpoþet plateb pro ekologické zemČdČlství Kalkulace þásteþnČ vycházejí z výsledkĤ projektu NAZV (QF 3278 Objektivizace nabídky a poptávky po ekologických produktech a možnosti jejího ovlivĖování), v rámci kterého byl vytvoĜen soubor ekologicky hospodaĜících subjektĤ a zajištČn sbČr ekonomických dat dle metodiky FADN 13 14
Výzkumný ústav zemČdČlské ekonomiky v Praze, Mánesova 75, 120 58 Praha 2 ýeský statistický úĜad, Sokolovská 142, 186 04 Praha 8 207
pro období 2001 – 2004. ýást údajĤ bylo také možno þerpat pĜímo z databáze FADN, která zahrnuje nČkolik ekologických zemČdČlcĤ v šetĜení, jde ale stále o malý vzorek respondentĤ. Dodateþné údaje zejména podklady pro kalkulaci plateb u zeleniny, ovoce a vína bylo tĜeba zajistit smluvnČ v rámci zadání studií (Zdražil, V.: Studie - výpoþty plateb pro ekologické zemČdČlství pro kultury zelenina, ovoce a vinohrady, 12/2002 a novČ ŠkeĜík, J.: Studie k výpoþtĤm plateb pro ekologické zemČdČlství v rámci agro-environmentálních opatĜení, a to pro kultury zelenina, ovoce a réva vinná, 12/2005). 5) Výpoþet plateb pro integrovanou produkci Kalkulace z vČtší þásti vycházejí z podkladĤ dodaných jednotlivými svazy (SISPO 15, Svaz integrované produkce hroznĤ a vína a ZelináĜská unie za integrovanou produkci zeleniny) dle metodiky zpracované na VÚZE. ýást údajĤ bylo také možno þerpat pĜímo z databáze FADN, která zahrnuje nČkolik málo subjektĤ provozujících integrovanou produkci vína a ovoce. 6) Výpoþet dodateþných nákladĤ na práci mechanizace K urþení nákladĤ na bČžné agrotechnické operace na zemČdČlské pĤdČ se vycházelo z pĜíruþek Normativy zemČdČlských výrobních technologií a Normativy pro zemČdČlskou a potravináĜskou výrobu (2003 a aktualizované vydání 2006). 7) Výpoþet dodateþných nákladĤ na ruþní práce K urþení nákladĤ na ruþní práce se vycházelo jednak z vlastního zjišĢování – prĤzkum trhu, z informací poskytnutých zemČdČlskými poradci, z existujících dohod se zemČdČlci na specifické þinnosti v rámci Programu péþe o krajinu (PPK) a dále dle cen uvedených v Katalogu jednotkových cen a popisĤ prací (publikován 2x roþnČ ÚRS 16 Praha). Pracovní náklady jsou odvozeny podle hodnot hodinových nákladĤ práce v tĜídČní podle odvČtví za období 2001 - 2004, tj. pro zemČdČlství, myslivost a související þinnosti ve výši zhruba 110 Kþ/hodinu (zdroj: ýSÚ hodinové náklady práce dle odvČtví). Z metodického hlediska bylo nutné nejprve provést výpoþet základních údajĤ pro následné kalkulace. Tyto údaje obsahuje následující tabulka. Základní údaje pro kalkulace PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – orná pĤda (pšenice ozimá : jeþmen jarní : Ĝepka ozimá) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – pšenice ozimá PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – jeþmen jarní PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – Ĝepka ozimá PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – skot (mléþný : masný skot) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – mléþný skot PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – masný skot PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – louky (80kgN/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – louky (40kgN/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – louky (0kgN/ha)
15 16
8 750 Kþ/ha 8 774 Kþ/ha 9 398 Kþ/ha 7 973 Kþ/ha 12 560 Kþ/DJ 16 155 Kþ/DJ 4 997 Kþ/DJ 6 517 Kþ/ha 4 289 Kþ/ha 3 163 Kþ/ha
Svaz pro integrované systémy pČstování ovoce, VŠÚO Holovousy 1, 508 01 HoĜice ÚRS = Ústav racionalizace ve stavebnictví Praha 208
PrĤmČrná intenzita chovu zvíĜat na TTP Náklady na dusíkatá hnojiva (kg þ.ž.) Náklady na pohonné hmoty (nafta) Náklady na pracovní sílu
1,5 DJ/ha 20 Kþ/ kg N 27 Kþ/l 110 Kþ/hodinu
Kalkulace
1 Postupy šetrné k životnímu prostĜedí 1.1 Ekologické zemČdČlství A. Orná pĤda Východiska pro výpoþet Platba je postavena na rozdílu pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku ekologické a konvenþní produkce na orné pĤdČ. Do kalkulace platby také vstupují další faktory pĤsobící v ekologickém zemČdČlství, jako napĜ. vČtší podíl využití meziplodin v osevním postupu a intenzivnČjší využívání statkových hnojiv, jejichž aplikace je nákladnČjší. Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ 5 406 ekologické produkce na orné pĤdČ PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ 8 750 konvenþní produkce na orné pĤdČ Ztráta pĜíjmu celkem (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na meziplodiny 17 349 18 Náklady na zvýšenou aplikaci statkových hnojiv 926 Dodateþné náklady celkem
17
Kþ/ha
3 344
1 275
V ekologickém zemČdČlství je zastoupení meziplodin na orné pĤdČ dle dotazníkového šetĜení vyšší o cca 11,25 %. Výsev meziplodiny znamená náklad navíc pro zemČdČlce, tedy dodateþní náklady þinní 11,25 % z nákladĤ na meziplodiny, tj. 0,1125* 3100 Kþ/ha. 18 Dle dotazníkového šetĜení je užití statkových hnojiv v EZ þastČjší (1x za 3 až 4 roky) než u obdobných podnikĤ konvenþního zemČdČlství (1x za 5 let). Rozdíl (1/3,5 a 1/5) þinní cca 8,6 % a znamená vyšší náklady na udržení úrodnosti pro ekologickou produkci na orné pĤdČ (0,086* 10800 Kþ/ha). 209
Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Souþasná platba v HRDP Rozdíl
4 619 4 619 4 620 3 520 +1 100
B. Travní porosty
Východiska pro výpoþet Platba je postavena na rozdílu pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku ekologické a konvenþní produkce skotu. Rozdíl pĜíjmĤ živoþišné produkce je poté využit jako základ pro výpoþet platby na travní porosty, která vychází z prĤmČrného zatížení pasených travních porostĤ skotem v ekologickém zemČdČlství. Ztráta pĜíjmu v ekologickém zemČdČlství je zpĤsobena zejména nižší užitkovostí chovaných zvíĜat související s uplatnČním odlišného systému chovu zvíĜat. Kþ/DJ Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ 8 147 ekologické chovu skotu PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ 12 560 konvenþního chovu skotu Rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku 4 413 19 Ztráta pĜíjmu celkem – pĜepoþet Ztráta pĜíjmu celkem Navrhovaná výše platby (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Kþ/ha
2 648 2 648 2 648 2 650 1 100 +1 550
C. Trvalé kultury Východiska pro výpoþet Platba je postavena na rozdílu pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku ekologické a konvenþní produkce sadĤ a révy vinné. PĜi výpoþtu pĜíspČvku na úhradu byly v pĜípadČ ekologické produkce zohlednČny jednak vyšší náklady na pracovní síly, nižší realizovaný hektarový výnos, úspora plynoucí s nižší spotĜeby prostĜedkĤ ochrany rostlin a vyšší realizovaná prodejní cena ekologické produkce.
Kþ/ha 19
Kþ/ha
Vypoþtený rozdíl mezi pĜíspČvky na úhradu fixních nákladĤ a zisku u ekologické a konvenþní produkce skotu je tĜeba pĜepoþítat na hektar travních porostĤ pomocí odpovídajícícho zatížení, tj. poþet DJ/ha travních porostĤ. K pĜepoþtu byla zvolena hodnota odpovídající prĤmČru mezi skuteþným zatížením v ekologickém zemČdČlství(0,35 DJ/ha travních porostĤ) a stĜední hodnotou zatížení stanovenou pro tento management (tj.(0,2+1,5)/2=0,85 DJ/ha). Ztráta pĜíjmu je tedy 0,6 DJ/ha * 4413 Kþ/DJ. 210
Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) Rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku - sady Rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku- vinice Ztráta pĜíjmu celkem 20 Navrhovaná výše platby (62 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Souþasná platba v HRDP (30%) Rozdíl
38 560 43 006 40 783 25 285 25 285 12 235 +13 050
D. Zelenina a speciální byliny na orné pĤdČ Východiska pro výpoþet Platba je postavena na rozdílu pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku ekologické a konvenþní produkce zeleniny na orné pĤdČ, konkrétnČ u tĜí hlavních plodin – mrkve, cibule a zelí. PČstování bylin na orné pĤdČ v rámci ekologického zemČdČlství je možno vzhledem k minimálnímu rozsahu zanedbat a použít shodnou platbu jako pro pČstování zeleniny. PĜi výpoþtu pĜíspČvku na úhradu byly v pĜípadČ ekologické produkce zohlednČny jednak vyšší náklady na pracovní síly a osiva, úspora nákladĤ plynoucí s nižší spotĜeby prostĜedkĤ ochrany rostlin, dále nižší hektarový výnos z dĤvodu uplatnČní specifických agrotechnických opatĜení a naopak vyšší realizovaná prodejní cena ekologické produkce. Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) Rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku – mrkev Rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku – cibule Rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku - zelí Ztráta pĜíjmu celkem 21 Navrhovaná výše platby (55 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Souþasná platba v HRDP (30%) Rozdíl
Kþ/ha
32 755 13 382 4 337 30 531 16 792 16 790 11 050 +5 740
1.2 Integrovaná produkce A. Integrovaná produkce ovoce Východiska pro výpoþet Platba je postavena na rozdílu pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku integrované a konvenþní produkce ovoce. PĜi výpoþtu pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ integrované produkce byly zohlednČny jednak vyšší náklady na pracovní síly, nižší realizované výkupní ceny z dĤvodu nižší jakosti þásti produkce a dále rozdíl nákladĤ na dražší povolené prostĜedky v IP v porovnání s bČžnými prostĜedky. 20
Výsledná ztráta pĜíjmu je vypoþtena jako aritmetický prĤmČr rozdílĤ pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku pro sady a vinice. 21 Výsledná ztráta pĜíjmu je vypoþtena jako vážený prĤmČr rozdílĤ pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku pro tĜi hlavní plodiny, kde vahou je velikost jejich pČstební plochy v ekologickém zemČdČlství. 211
SouþasnČ pĜi uplatnČní integrované produkce vznikají dodateþné náklady na povinné rozbory pĤdy a produkce a dále na pravidelnou signalizaci a monitoring škodlivých þinitelĤ. Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ integrované produkce - sady PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ konvenþní produkce - sady Ztráta pĜíjmu celkem (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) Dodateþné náklady (additional costs) Náklady na signalizaci a monitoring 22 Náklady na povinné rozbory 23 Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100%) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Souþasná platba v HRDP (100%) Rozdíl
Kþ/ha
19 609 31 495 11 886 850 217 1 067 12 953 12 953 12 955 9 857 +3 098
B. Integrovaná produkce révy vinné Východiska pro výpoþet Platba je postavena na rozdílu pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku integrované a konvenþní produkce révy vinné. PĜi výpoþtu pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ integrované produkce byly zohlednČny jednak vyšší náklady na pracovní síly, nižší hektarový výnos z dĤvodu uplatnČní specifických agrotechnických opatĜení a dále také rozdíl nákladĤ na dražší povolené prostĜedky v IP v porovnání s bČžnými. Pro kalkulaci nebyly identifikovány žádné další dodateþné náklady.
Kþ/ha
Kþ/ha
Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ 15 742 integrované produkce – vinice PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ 30 852 konvenþní produkce - vinice Ztráta pĜíjmu celkem (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support)
15 110 15 110
22
PoĜízení stanice pro signalizaci pĜi cenČ 47100 Kþ s životností 6 let a pĜi prĤmČrné výmČĜe podniku 21 ha þinní (47100/6/21) 374 Kþ/ha. Navíc jsou zapoþítány prĤmČrné roþní náklady na monitoring a školení ve výši 10000 Kþ na podnik, tj. (10000/21) 476 Kþ/ha. Celkem náklady na signalizaci monitoring škodlivých þinitelĤ tedy þinní (374+476) 850 Kþ/ha. 23 Rozbor pĤdy se provádí ze tĜí míst s platností 6 let a rozbor plodĤ se provádí 3x každý rok. PĜi prĤmČrné cenČ rozborĤ 1300 Kþ/vzorek a prĤmČrné výmČĜe podniku 21 ha þinní náklady 217 Kþ/ha. ((náklady na rozbor pĤdy = 3*1300/6) + (náklady na rozbor plodĤ = 3*1300))/21 ha. 212
Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno Souþasná platba v HRDP (100%) Rozdíl
15 110 11 642 +3 468
C. Integrovaná produkce zeleniny Východiska pro výpoþet Platba je postavena na rozdílu pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku integrované a konvenþní produkce zeleniny, konkrétnČ þtyĜ hlavních zástupcĤ – mrkve, cibule, kvČtáku a ledového salátu. PĜi výpoþtu pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku v pĜípadČ integrované produkce byly zohlednČny jednak vyšší náklady na pracovní síly a osiva, nižší hektarový výnos z dĤvodu uplatnČní specifických agrotechnických opatĜení a dále také rozdíl nákladĤ na dražší povolené prostĜedky v IP v porovnání s bČžnými. SouþasnČ pĜi uplatnČní integrované produkce vznikají dodateþné náklady na povinné rozbory plodĤ a na monitoring škodlivých þinitelĤ. Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) Rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku – mrkev Rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku – cibule Rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku – kvČták Rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku – ledový salát Ztráta pĜíjmu celkem 24 Dodateþné náklady (additional costs) Náklady na monitoring (lapaþe) Náklady na povinné rozbory plodĤ Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (80%) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Kþ/ha
17 404 10 040 21 758 40 781 15 788 250 350 600 16 388 13 110 13 110 Není X
2 OšetĜování travních porostĤ 2.1 Louky Východiska pro výpoþet Na tČchto plochách je uvažována zejména produkce sena/senáže jako krmiva pro hospodáĜská zvíĜata. Požadavek na extenzivní využití luk tak mĤže znamenat ztrátu produkce travní hmoty. Platba je postavena na rozdílu pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi obvyklé úrovni aplikace hnojiv a statkových hnojiv a pĜi požadovaných snížených úrovních aplikace hnojiv a statkových hnojiv. PĜívod N na základČ umožnČní pĜepásání luk (cca 20 kg N/ha) se do výpoþtu pĜíspČvku na úhradu nezapoþítává. 24
Výsledná ztráta pĜíjmu je vypoþtena jako vážený prĤmČr rozdílĤ pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku pro þtyĜi hlavní plodiny, kde vahou je velikost jejich pČstební plochy v integrované produkci. 213
Navíc dochází ke ztrátČ pĜíjmĤ z dĤvodu zhoršené kvality produkce sena zpĤsobené omezením termínu seþe resp. odložením termínu seþe. U managementĤ Hnojené mezofilní a vlhkomilné louky a Hnojené horské a suchomilné louky souþasnČ vznikají dodateþné náklady na aplikaci hnoje nebo kompostu. Dále jsou zapoþítány dodateþné náklady na seþ porostu v souvislosti s podmínkou provádČní seþe od stĜedu ke krajĤm, kde se pĜedpokládá navýšení nákladĤ na pojezdy strojĤ. B1 Louky – základní management Kþ/ha
Kþ/ha
Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 6 517 obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 4 289 snížené úrovni hnojení (40 kg N/ha) Ztráta pĜíjmu celkem (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
2 228 2 228 2 230
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
1 920 +310
B2.1 Hnojené mezofilní a vlhkomilné louky Kþ/ha
Kþ/ha
Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 6 517 obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 4 289 snížené úrovni hnojení (40 kg N/ha) Ztráta pĜíjmu celkem (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na aplikaci hnoje nebo kompostu Dodateþné náklady v dĤsledku ztížené seþe 25 Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
655 98 2 981 2 981 2 980
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Není X
2 228
B2.2 Nehnojené mezofilní a vlhkomilné louky Kþ/ha 25
Kþ/ha
Poþítá se s navýšením nákladĤ na seþ o cca 10 % v dĤsledku podmínky provedení seþe od stĜedu ke krajĤm. PĜi pĜedpokladu dvou seþí na tČchto loukách þinní celkové navýšení nákladĤ (2*490*0,1). 214
Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 6 517 obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 3 163 snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta pĜíjmu celkem (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady v dĤsledku ztížené seþe 26 Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
98 3 452 3 452 3 450
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Není X
3 354
B2.3 Mezofilní a vlhkomilné louky s neposeþenými pásy Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta pĜíjmu (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) 27 Ztráta produkce z neposeþeného pásu (10 % plochy) v daném roce 28 Ztráta produkce z neposeþeného pásu z dĤvodu seþe na jaĜe následujícího roku Ztráta pĜíjmu celkem Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na odstranČní neposeþeného pásu (10 % plochy) 29 Dodateþné náklady na práci mechanizace 30 26
Kþ/ha
6 517 3 163 3 354 316 189 3 859 116 29
Poþítá se s navýšením nákladĤ na seþ o cca 10 % v dĤsledku podmínky provedení seþe od stĜedu ke krajĤm. PĜi pĜedpokladu dvou seþí na tČchto loukách þinní celkové navýšení nákladĤ (2*490*0,1). 27 Od pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku pĜi dlouhodobČ bČžné úrovni hnojení (80 kg N/ha) je odeþten pĜíspČvek na úhradu pĜi snížené spotĜebČ hnojiv a statkových hnojiv (0 kg/ha) þímž vznikne ztráta tj. 6517 – 3163 = 3354 Kþ. 28 Na ploše pásu dojde ke ztrátČ produkce za celý rok (3163 Kþ) a pĜi 10% ploch se jedná o 316 Kþ na 1 ha louky. 29 Poseþení ponechaného pásu (staĜiny) pĜedstavuje náklad navíc, tzn. jsou hrazeny následující operace: seþ, shrnování, sbČr sena a odvoz na 10 % plochy louky (490+325+348)=1163 Kþ/ha a z toho 10 % þiní116 Kþ. 30 Navýšení nákladĤ na mechanizaþní práce v dĤsledku rozdílnosti prací spojených se seþí hlavní plochy a plochy ponechaného pásu þiní 25 % z variabilních nákladĤ na odstranČní neposeþeného pásu, tj. (0,25*116)= 29. 215
Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
145 4 004 4 004 4 005
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Není X
B3.1 Hnojené horské a suchomilné louky Kþ/ha
Kþ/ha
Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 6 517 obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 4 289 snížené úrovni hnojení (40 kg N/ha) Ztráta pĜíjmu (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) Ztráta produkce vyvolaná omezením termínu seþe 31 643 Ztráta pĜíjmu celkem Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na aplikaci hnoje nebo kompostu Dodateþné náklady v dĤsledku ztížené seþe 32 Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
655 49 3 575 3 575 3 575
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Není X
2 228 2 871
B3.2 Nehnojené horské a suchomilné louky Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 6 517 obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 3 163 snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta pĜíjmu (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) Ztráta produkce vyvolaná omezením termínu seþe 33 474 31
Kþ/ha
3 354
Stanovením termínu seþe dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta pĜedstavuje zhruba 15 % hodnoty celkové roþní produkce píce, tj. 15 % hodnoty pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi snížené úrovni hnojení (0,15*4289 Kþ/ha). 32 Poþítá se s navýšením nákladĤ na seþ o cca 10 % v dĤsledku podmínky provedení seþe od stĜedu ke krajĤm. PĜi pĜedpokladu jedné seþe na tČchto loukách þinní celkové navýšení nákladĤ (490*0,1). 216
Ztráta pĜíjmu celkem Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady v dĤsledku ztížené seþe 34 Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
3 828 49 3 877 3 877 3 880
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Není X
B3.3 Horské a suchomilné louky s neposeþenými pásy Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta pĜíjmu (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) 35 Ztráta produkce z neposeþeného pásu (10 % plochy) v daném roce 36 Ztráta produkce z neposeþeného pásu z dĤvodu seþe na jaĜe následujícího roku Ztráta produkce vyvolaná omezením termínu seþe 37 Ztráta pĜíjmu celkem Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na odstranČní neposeþeného pásu (10 % plochy) 38 Dodateþné náklady na práci mechanizace 39
33
Kþ/ha
6 517 3 163 3 354 316 189 474 4 333 116 29
Stanovením termínu seþe dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta pĜedstavuje zhruba 15 % hodnoty celkové roþní produkce píce, tj. 15 % hodnoty pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi snížené úrovni hnojení (0,15*3163 Kþ/ha). 34 Poþítá se s navýšením nákladĤ na seþ o cca 10 % v dĤsledku podmínky provedení seþe od stĜedu ke krajĤm. PĜi pĜedpokladu jedné seþe na tČchto loukách þinní celkové navýšení nákladĤ (490*0,1). 35 Od pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku pĜi dlouhodobČ bČžné úrovni hnojení (80 kg N/ha) je odeþten pĜíspČvek na úhradu pĜi snížené spotĜebČ hnojiv a statkových hnojiv (0 kg/ha) þímž vznikne ztráta tj. 6517 – 3163 = 3354 Kþ. 36 Na ploše pásu dojde ke ztrátČ produkce za celý rok (3163 Kþ) a pĜi 10% ploch se jedná o 316 Kþ na 1 ha louky. 37 Stanovením termínu seþe dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta pĜedstavuje zhruba 15 % hodnoty celkové roþní produkce píce, tj. 15 % hodnoty pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi snížené úrovni hnojení (0,15*3163 Kþ/ha). 38 Poseþení ponechaného pásu (staĜiny) pĜedstavuje náklad navíc, tzn. jsou hrazeny následující operace: seþ, shrnování, sbČr sena a odvoz na 10 % plochy louky (490+325+348)=1163 Kþ/ha a z toho 10 % þiní 116 Kþ. 217
Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
145 4 478 4 478 4 480
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Není X
B4 Trvale podmáþené a rašelinné louky Východiska pro výpoþet Trvale podmáþené a rašelinné louky v souþasném období poskytují produkci nevhodnou pro zkrmení, a to i vzhledem k požadavkĤm daného podopatĜení (napĜ. zákaz odvodĖování, vylouþení hnojení a pozdní seþ). Protože je tedy zemČdČlci nevyužívají pro produkci krmiv, pak veškeré náklady spojené s jejich údržbou jsou považovány za dodateþné náklady (ruþní seþ a odklizení hmoty lehkou mechanizací). Kþ/ha Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na ruþní seþení 40 Dodateþné náklady na shrabání a úklid hmoty 41 Dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100%) (amount of support) Navrhovaná výše platby – dle limitu 450 EUR/ha (90%)
Kþ/ha
5 707 8 100 13 807 13 810 12 430
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
12 100 +330
B5 Ptaþí lokality na TP - hnízdištČ bahĖákĤ Východiska pro výpoþet Platba je postavena na rozdílu pĜíspČvkĤ na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi obvyklé úrovni hnojení a pĜi požadované snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha). Navíc dochází ke ztrátČ pĜíjmĤ z dĤvodu zhoršené kvality produkce sena zpĤsobené odložením termínu seþe. SouþasnČ vznikají dodateþné náklady na seþ porostu v souvislosti s podmínkou provádČní seþe od stĜedu ke krajĤm, kde se pĜedpokládá navýšení nákladĤ na pojezdy strojĤ. Kþ/ha
Kþ/ha
Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 6 517 39
Navýšení nákladĤ na mechanizaþní práce v dĤsledku rozdílnosti prací spojených se seþí hlavní plochy a plochy ponechaného pásu þinní 25 % z variabilních nákladĤ na odstranČní neposeþeného pásu, tj. (0,25*116)= 29. 40 Náklad na ruþní seþení pĜedstavuje mzdové náklady a náklady na PHM pĜi seþení kĜovinoĜezem. ZjištČné údaje vycházejí z podkladĤ programĤ PPK a vlastního šetĜení. 41 Náklady zahrnují mzdové náklady na shrabání a vytahání pokosené hmoty (cca 60 hod./ha) a odvoz lehkou mechanizací. ZjištČné údaje vycházejí z podkladĤ programĤ PPK a vlastního šetĜení. 218
obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 3 163 snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta pĜíjmu celkem (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) Ztráta produkce vyvolaná posunem seþe 42 Dodateþné náklady (additional costs) Náklady na podzimní seþení 43 490 44 Dodateþné náklady v dĤsledku ztížené seþe 98 Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
588 5 998 5 998 6 000
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
5 550 +450
3 354 2 056
B6 Ptaþí lokality na TP - hnízdištČ ChĜástala polního
Kþ/ha
Kþ/ha
Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 6 517 obvyklé úrovni hnojení (80 kg N/ha) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi 3 163 snížené úrovni hnojení (0 kg N/ha) Ztráta pĜíjmu celkem (rozdíl pĜíspČvkĤ na úhradu) Ztráta produkce vyvolaná posunem seþe 45 Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady v dĤsledku ztížené seþe 46 Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
49 5 459 5 459 5 460
Souþasná platba v HRDP
5 180
42
3 354 2 056
Posunem první seþe dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta pĜedstavuje zhruba 65 % hodnoty celkové roþní produkce píce, tj. 65 % hodnoty pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi snížené úrovni hnojení (0,65*3163 Kþ/ha). 43 Náklad navíc vychází z celkových nákladĤ na seþení ve výši 490 Kþ/ha. 44 Poþítá se s navýšením nákladĤ na seþ o cca 10 % v dĤsledku podmínky provedení seþe od stĜedu ke krajĤm. PĜi pĜedpokladu dvou seþí na tČchto loukách þinní celkové navýšení nákladĤ (2*490)*0,1. 45 Posunem první seþe. dojde k znehodnocení píce. Tato ztráta pĜedstavuje zhruba 65 % hodnoty celkové roþní produkce píce, tj. 65 % hodnoty pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku na loukách pĜi snížené úrovni hnojení (0,65*3163 Kþ/ha). 46 Poþítá se s navýšením nákladĤ na seþ o cca 10 % v dĤsledku podmínky provedení seþe od stĜedu ke krajĤm. PĜi pĜedpokladu jedné seþe na tČchto loukách þinní celkové navýšení nákladĤ 490*0,1. 219
Rozdíl
+280
2.2 Pastviny Východiska pro výpoþet Jde o plochy urþené pouze pro pastvu zvíĜat. Omezení zatížení pastvin znamená ztrátu produkce (cca 0,25 DJ/ha, resp. 0,45 DJ/ha) ve výši pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku na DJ. Požadavky na likvidaci vytrvalých plevelĤ a kosení nedopaskĤ jsou nad rámec bČžné praxe a znamenají tedy dodateþné náklady. Snížení zatížení hospodáĜskými zvíĜaty (u B. 7 a B. 9 o 0,25 DJ/ha, u B. 8 o 0,45 DJ/ha) použité pĜi výpoþtu platby bylo v textu podopatĜení pĜevedeno na produkci N. Tato snížená intenzita hospodáĜských zvíĜat pĜedstavuje u B. 7 pĜívod N 55 kg N/ha, u B. 8 pĜívod N 45 kg N/ha a u B. 9 pĜívod N 30 kg N /ha. B7 Pastviny Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku u produkce skotu Ztráta pĜíjmĤ ze snížené produkce 47 Úspora nákladĤ na hnojiva Ztráta pĜíjmu celkem Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na likvidaci plevelĤ bodovou aplikací herbicidĤ 48 Dodateþné náklady na posekání nedopaskĤ po skonþení pastvy 49 Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby – zaokrouhleno
Kþ/ha
12 560 3 140 400 2 740 240 343 583 3 323 3 323 3 325
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
2 890 +435
B8 DruhovČ bohaté pastviny Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku u produkce skotu Ztráta pĜíjmĤ ze snížené produkce 50 47
Kþ/ha
12 560 5 652
PĜedpokládá se snížení intenzity produkce o 0,25 DJ/ha (na max. 1,25 DJ/ha), které je ohodnoceno pĜíspČvkem na úhradu: 0,25 DJ/ha * 12560 Kþ/DJ, tj. 3140 Kþ/ha (1,25 DJ/ha – produkce 55 kg N/ha roþnČ). 48 PĜedpokládá se výskyt cca 30 pĜípadĤ/ha. Náklad na bodovou likvidaci herbicidy þiní 8 Kþ/pĜípad, celkem 240 Kþ/ha (30 pĜípadĤ * 8 Kþ/pĜípad). 49 Odpovídá variabilním nákladĤm na seþ travního porostu. 220
Úspora nákladĤ na hnojiva 1 200 Ztráta pĜíjmu celkem Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na likvidaci plevelĤ bodovou aplikací 240 herbicidĤ 51 Dodateþné náklady na posekání nedopaskĤ po skonþení pastvy 52 343 Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
583 5 035 5 035 5 035
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
4 330 +705
4 452
B9 Suché stepní trávníky a vĜesovištČ Východiska pro výpoþet Jde o plochy dĜíve tradiþnČ spásané ovcemi a kozami. Omezení zatížení pastvin znamená ztrátu produkce (0,25 DJ/ha) ve výši pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku na DJ. Požadavky na likvidaci vytrvalých plevelĤ jsou nad rámec bČžné praxe a znamenají tedy dodateþné náklady. Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku u produkce skotu Ztráta pĜíjmĤ ze snížené produkce 53 Úspora nákladĤ na hnojiva Ztráta pĜíjmu celkem Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na poĜízení ohradníku 54 Dodateþné náklady mzdové 55 50
Kþ/ha
12 560 3 140 1 200 1 940 2 510 2 640
PĜedpokládá se snížení intenzity produkce o 0,45 DJ/ha (na max. 1,05 DJ/ha), které je ohodnoceno pĜíspČvkem na úhradu: 0,45 DJ/ha * 12560 Kþ/DJ, tj. 5652 Kþ/ha (1,05 DJ/ha – produkce 45 kg N/ha roþnČ). 51 PĜedpokládá se výskyt cca 30 pĜípadĤ/ha. Náklad na bodovou likvidaci herbicidy þiní 8 Kþ/pĜípad, celkem 240 Kþ/ha (30 pĜípadĤ * 8 Kþ/pĜípad). 52 Odpovídá variabilním nákladĤm na seþ travního porostu. 53 PĜedpokládá se snížení intenzity produkce o 0,25 DJ/ha (na max. 1,25 DJ/ha), které je ohodnoceno pĜíspČvkem na úhradu: 0,25 DJ/ha * 12560 Kþ/DJ, tj. 3140 Kþ/ha (1,25 DJ/ha – produkce 30 kg N/ha). 54 Výpoþet vychází z prĤmČrné poĜizovací ceny 1 km elektrického ohradníku (40175Kþ), která je pĜepoþtena na využitelnou plochu pastvin (4 ha) a životnost ohradníku (4 roky), tj. 40175/4/4 = 2510 Kþ/ha a rok. 55 Dodateþné mzdové náklady zahrnují zejména manipulaci s ohradníky a kontrolu pasených zvíĜat. V prĤmČru jde o 24 hod./ha a rok, tj. 2640 Kþ/ha (24 hod./ha*110 Kþ/hod). 221
Dodateþné náklady na posekání rostl.druhĤ po skonþení 2 072 pastvy 56 Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
7 222 9 162 9 162 9 160
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Není X
3 Péþe o krajinu C1 ZatravĖování orné pĤdy Východiska pro výpoþet ZatravnČní orné pĤdy znamená pro zemČdČlce vedle dodateþnČ vydaných variabilních nákladĤ na vysetí travního porostu také ztrátu pĜíjmu z produkce na orné pĤdČ ve výši pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku. SouþasnČ se pĜedpokládá, že zatravnČný pozemek bude hospodáĜsky využíván pro produkci travní hmoty. Z tohoto dĤvodu je ztráta pĜíjmĤ z orné pĤdy snížena o urþitý pĜíjem z produkce sena (plnohodnotná produkce sena se pĜedpokládá až druhým rokem). Jednorázové dodateþné náklady na výsev travního porostu jsou pĜepoþteny na rok trvání podtitulu. V pĜípadČ zakládání travního porostu podél vodního útvaru se oþekávají dodateþné náklady na mechanizaci v dĤsledku rozdílnosti prací spojených s hlavní plodinou na daném pozemku a zatravnČnou plochou. C1. 1 ZatravĖování orné pĤdy
Kþ/ha Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – orná pĤda 8 750 PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – travní porost 3 163 PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – travní porost - 2 531 pĜepoþet 57 Ztráta pĜíjmu celkem 58 Dodateþné náklady (additional costs)
56
Kþ/ha
6 219
Náklady na kosení stanovených rostlinných druhĤ byly pĜevzaty z nákladĤ na kosení podmáþených a rašelinných luk vzhledem k tomu, že tyto stepní lokality se vyskytují pĜevážnČ v tČžko pĜístupných lokalitách. Dle expertního odhadu plocha rostlinných druhĤ þinní 15 % pasené plochy, tedy 15 % z ha *13810 Kþ/ha = 2072 Kþ/ha. 57 PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku pro travní porost odpovídá podmínce zákazu aplikace dusíkatých hnojiv na zatravnČné plochy a dosahuje výše 3163 Kþ/ha. PĜedpokládá se plnohodnotné využití travní hmoty až od druhé roku trvání titulu, tj. pĜíjem se pĜedpokládá po þtyĜi roky. Výpoþet je proveden na rok trvání titulu: (3163*4)/5. 58 Ztráta pĜíjmu z produkce na orné pĤdČ je snížena o pĜíjem z travního porostu, tj. 8750 – 2531. 222
Dodateþné náklady na zatravnČní 59 Dodateþné náklady na travní osivo Dodateþné náklady zatravnČní – pĜepoþet 60 Dodateþné náklady na dosev 61 Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
2 750 4 570 1 464 366 1 830 8 049 8 049 8 050
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
7 265 +785
C1. 2 ZatravĖování orné pĤdy podél vodního útvaru
Kþ/ha Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem – výpoþet platby obdobný jak u podtitulu C1.1 Dodateþné náklady na práci mechanizace 62 724 Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Kþ/ha 8 049
8 773 8 770 Není X
C1. 3 ZatravĖování orné pĤdy regionální travní smČsí
Kþ/ha
Kþ/ha
Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – orná pĤda 8 750 PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – travní porost 3 163 PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – travní porost - 2 531 pĜepoþet 63
59
Údaj odpovídá výši variabilních nákladĤ na založení travního porostu. Dodateþné náklady na zatravnČní byly vydČleny poþtem let trvání podtitulu, tj. pČti. 61 PotĜeba dosevu þinní dle expertního posouzení v prĤmČru 25 % zatravnČné plochy bČhem pČtiletého závazku, tj. pĜi pĜepoþtu na rok závazku (0,25*7320)/5 = 366. 62 Navýšení nákladĤ na mechanizaþní práce v dĤsledku rozdílnosti prací spojených s hlavní plodinou na orné pĤdČ a zatravnČnou plochou podél vodního útvaru þinní 25 % z variabilních nákladĤ pro extenzivní variantu pČstební technologie na loukách, tj. (0,25*2895)= 724. 63 PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku pro travní porost odpovídá podmínce zákazu aplikace dusíkatých hnojiv na zatravnČné plochy a dosahuje výše 3163 Kþ/ha. PĜedpokládá se plnohodnotné využití 60
223
Ztráta pĜíjmu celkem 64 Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na zatravnČní 65 Dodateþné náklady na travní osivo - regionální Dodateþné náklady zatravnČní – pĜepoþet 66 Dodateþné náklady na dosev 67 Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
6 219 2 750 14 000 3 350 838 4 189 10 407 10 407 10 410
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
9 210 +1 200
C1. 4 ZatravĖování orné pĤdy regionální travní smČsí podél vodního útvaru
Kþ/ha Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem – výpoþet platby obdobný jak u managementu C1.3 Dodateþné náklady na práci mechanizace 68 724 Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Kþ/ha 10 407
11 131 11 130 Není X
C2 PČstování meziplodin Východiska pro výpoþet Výsev meziplodiny znamená náklad navíc pro zemČdČlce. Platba tedy obsahuje nákladové položky týkající se poĜízení vhodného osiva, výsevu a také zniþení porostu na jaĜe tak, aby mohl být pozemek oset jarní plodinou. Kþ/ha
Kþ/ha
travní hmoty až od druhé roku trvání titulu, tj. pĜíjem se pĜedpokládá po þtyĜi roky. Výpoþet je proveden na rok trvání titulu: (3163*4)/5. 64 Ztráta pĜíjmu z produkce na orné pĤdČ je snížena o pĜíjem z travního porostu, tj. 8750 – 2531. 65 Údaj odpovídá výši variabilních nákladĤ na založení travního porostu. 66 Dodateþné náklady na zatravnČní byly vydČleny poþtem let trvání podtitulu, tj. pČti. 67 PotĜeba dosevu þinní dle expertního posouzení v prĤmČru 25 % zatravnČné plochy bČhem pČtiletého závazku, tj. pĜi pĜepoþtu na rok závazku (0,25*16750)/5 = 838. 68 Navýšení nákladĤ na mechanizaþní práce v dĤsledku rozdílnosti prací spojených s hlavní plodinou na orné pĤdČ a zatravnČnou plochou podél vodního toku þinní 25 % z variabilních nákladĤ pro extenzivní variantu pČstební technologie na loukách, tj. (0,25*2895)= 724. 224
Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na osivo 69 Dodateþné náklady na výsev 70 Dodateþné náklady na odstranČní meziplodiny Dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno
966 1 575 560 3 101 3 101 3 100
Souþasná platba v HRDP Rozdíl
4 580 -1 480
C3 Biopásy Východiska pro výpoþet Výsev pásu s krmnými plodinami pro zvČĜ na orné pĤdČ znamená ztrátu pĜíjmu z produkce z této plochy ve výši pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku. SouþasnČ se nepĜedpokládá využití hmoty z tČchto pásĤ pro zkrmení hospodáĜskými zvíĜaty. Vedle ztráty produkce se oþekávají dodateþné náklady na výsev pásu krmných plodin (osivo) a na mechanizaci spojenou s jejich výsevem a sklizní v dĤsledku rozdílnosti prací spojených s hlavní plodinou na daném pozemku. Kþ/ha pásu
Ztráta pĜíjmu (income foregone = income lost) PĜíspČvek na úhradu fixních nákladĤ a zisku – orná pĤda Ztráta pĜíjmu celkem Dodateþné náklady (additional costs) Dodateþné náklady na osivo 71 Dodateþné náklady na výsev 72 Dodateþné náklady celkem Ztráta pĜíjmu a dodateþné náklady celkem Navrhovaná výše platby - (100 %) (amount of support) Navrhovaná výše platby - zaokrouhleno Souþasná platba v HRDP Rozdíl
Kþ/ha pásu
8 750 8 750 1 467 1 710 3 102 11 927 11 927 11 930 10 630 +1 220
69
Zahrnuje náklady na materiál (osivo), ceny osiva. Velikost výsevku odpovídá obecným doporuþením a náklad na výsevek byl poþítán jako prĤmČr zjištČných cen doporuþených meziplodin. 70 Výsev meziplodiny je považován za náklad navíc, tj. jsou hrazeny následující operace spojené s výsevem: podmítka, bezorebné setí a válení (465+870+240). 71 Celková hodnota výsevku je souþtem nákladĤ na jednotlivé výsevky (Kþ/ha). 72 Rozdílné obdČlávání biopásu znamená vyšší nákladovost mechanizaþních prací. Na pozemku o velikost 20 ha pĜi osetí celého okraje (maximální možnost) krmnými plodinami bude jeho plocha þinit 1,1 ha (1800 m obvod pozemku * 6 m šíĜka pásu). U jednotlivých operací (min.: 2x orba, ošetĜení oranice, výsev) mĤže þinit velikost navýšení až 50 %. Celkem tedy navýšení þiní 1710 Kþ/ha ((2*1160 + 235 + 865)*0,5). 225
Použitá literatura: Buchtová, I.: Situaþní a výhledová zpráva zelenina, MZe ýR, Praha 2005 Buchtová, I.: Situaþní a výhledová zpráva ovoce, MZe ýR, Praha 2005 HrabČtová, S.: Situaþní a výhledová zpráva réva vinná a víno, MZe ýR, Praha 2004 Holá, J.:Situaþní a výhledová zpráva skot – hovČzí maso, MZe ýR, Praha 2005 Jánský, J. a kol.: Nákladovost a výnosnost vybraných ekologických produktĤ v období 2001-2003, MZLU a VÚZE, 2005 (výsledky projektu NAZV QF 3278) Katalog jednotkových cen a popisĤ prací, ÚRS, Praha 2004 Kavka M. a kol.: Normativy zemČdČlských výrobních technologií, ÚZPI, Praha 2003 Kavka M. a kol.: Normativy zemČdČlských výrobních technologií, ÚZPI, Praha 2006 Kavka M. a kol.: Normativy pro zemČdČlskou a potravináĜskou výrobu, ÚZPI, Praha 2003 Kavka M. a kol.: Normativy pro zemČdČlskou a potravináĜskou výrobu, ÚZPI, Praha 2006 Kohoutek, A., Golda, J.: ObhospodaĜování travních porostĤ a jejich využití skotem v dobČ pĜibližování ýR do Evropské unie, VÚRV, Praha 2002 Kvítek, T. a kol.: Zásady delimitace kultur a využívání travních porostĤ v útlumových – extenzívních podmínkách, VÚMOP, Praha 1995 Mrkviþka J. a kol.: Studie - Vliv dotace živin na množství koĜenové hmoty a výnosy luþního porostu (výsledky projektu MSM 41210-0003) Novák, J. a kol.: Nákladovost zemČdČlských výrobkĤ v ýR za rok 2000, VÚZE, Praha 2001 Poláþková, J. a kol.: Nákladovost zemČdČlských výrobkĤ v ýR za rok 2001, VÚZE, Praha 2002 Poláþková, J. a kol.: Nákladovost zemČdČlských výrobkĤ v ýR za rok 2002, VÚZE, Praha 2003 Poláþková, J. a kol.: Nákladovost zemČdČlských výrobkĤ v ýR za rok 2003, VÚZE, Praha 2004 Statistická roþenka ýeské republiky 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, ýSÚ, Praha ŠantrĤþek, J. a kol.: PícnináĜství v teorii a praxi a þtvrté pícnináĜské dny, ýZU, Praha 1999 ŠkeĜík, J.: Studie k výpoþtĤm plateb pro ekologické zemČdČlství v rámci agro-environmentálních opatĜení, a to pro kultury zelenina, ovoce a réva vinná, 12/2005 Zdražil, V.: Studie – výpoþty plateb pro ekologické zemČdČlství pro kultury zelenina, ovoce a vinohrady, 12/2002 SmČrnice Ministerstva životního prostĜedí pro poskytování finanþních prostĜedkĤ v rámci Programu péþe o krajinu v roce 2005, 2006.
226
PĜíloha þ. 8 Kombinovatelnost Kombinovatelnost plateb AEO – PRV s AEO - HRDP
PRV-A1 PRVA2.1 PRVA2.2 PRVA2.3
HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDPA B C1 C2 C3 C4 C5 C6 D E N A A A A A A N A N N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.1 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.2 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.3 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.4 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.5 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.6 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.7 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.8 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.9 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-C1
A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-C2
A
N
N
N
N
N
N
N
A
N
PRV-C3
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
VysvČtlivky: PRV-A1 – Ekologické zemČdČlství PRV-A2.1 – Integrovaná produkce ovoce PRV-A2.2 – Integrovaná produkce révy vinné PRV-A2.3 – Integrovaná produkce zeleniny PRV-B.1 – Louky základní management PRV-B.2 – Mezofilní a vlhkomilné louky PRV-B.3 – Horské a suchomilné louky PRV-B.4 – Trvale podmáþené a rašelinné louky PRV-B.5 – Ptaþí lokality na TP – hnízdištČ bahĖákĤ PRV-B.6 – Ptaþí lokality na TP – hnízdištČ chĜástala polního PRV-B.7 – Pastviny základní management PRV-B.8 – DruhovČ bohaté pastviny PRV-B.9 – Suché stepní trávníky a vĜesovištČ PRV-C1 – ZatravĖování orné pĤdy PRV-C2 – PČstování meziplodin PRV-C3 – Biopásy
HRDP-A – Ekologické zemČdČlství HRDP-B – OšetĜování travních porostĤ HRDP-C1 – ZatravĖování orné pĤdy HRDP-C2 – Tvorba travnatých pásĤ na svažitých pĤdách HRDP-C3 – PČstování meziplodin HRDP-C4 – Trvale podmáþené a rašelinné louky HRDP-C5 – Ptaþí lokality na TP HRDP-C6 - Biopásy HRDP-D - Osevní postup v ochr. zónách jeskyní HRDP-E – Integrované systémy pČst. ovoce a révy vinné
Kombinovatelnost AEO – PRV s AEO – HRDP na jednom dílu PB 227
PRV-A1 PRVA2.1 PRVA2.2 PRVA2.3
HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDP- HRDPA B C1 C2 C3 C4 C5 C6 D E N A A A A A A A A N N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
N
A
N
N
A
N
N
PRV-B.1 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.2 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.3 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.4 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.5 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.6 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.7 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.8 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-B.9 A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-C1
A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
PRV-C2
A
N
N
N
N
N
N
A
A
N
PRV-C3
A
N
N
N
A
N
N
N
A
N
VysvČtlivky: PRV-A1 – Ekologické zemČdČlství PRV-A2.1 – Integrovaná produkce ovoce PRV-A2.2 – Integrovaná produkce révy vinné PRV-A2.3 – Integrovaná produkce zeleniny PRV-B.1 – Louky základní management PRV-B.2 – Mezofilní a vlhkomilné louky PRV-B.3 – Horské a suchomilné louky PRV-B.4 – Trvale podmáþené a rašelinné louky PRV-B.5 – Ptaþí lokality na TP – hnízdištČ bahĖákĤ PRV-B.6 – Ptaþí lokality na TP – hnízdištČ chĜástala polního PRV-B.7 – Pastviny základní management PRV-B.8 – DruhovČ bohaté pastviny PRV-B.9 – Suché stepní trávníky a vĜesovištČ PRV-C1 – ZatravĖování orné pĤdy PRV-C2 – PČstování meziplodin PRV-C3 – Biopásy
HRDP-A – Ekologické zemČdČlství HRDP-B – OšetĜování travních porostĤ HRDP-C1 – ZatravĖování orné pĤdy HRDP-C2 – Tvorba travnatých pásĤ na svažitých pĤdách HRDP-C3 – PČstování meziplodin HRDP-C4 – Trvale podmáþené a rašelinné louky HRDP-C5 – Ptaþí lokality na TP HRDP-C6 - Biopásy HRDP-D - Osevní postup v ochr. zónách jeskyní HRDP-E – Integrované systémy pČst. ovoce a révy vinné
228
Kombinovatelnost plateb v PRV A1 A1 A2.1 A2.2 A2.3 B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 C1 C2 C3
N N N A A A A A A A A A A A N
A2.1 A2.2 A2.3 N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N
B.1 A N N N N N N N N N N N N N N
B.2 A N N N N N N N N N N N N N N
B.3 A N N N N N N N N N N N N N N
B.4 A N N N N N N N N N N N N N N
B.5 A N N N N N N N N N N N N N N
B.6 A N N N N N N N N N N N N N N
B.7 A N N N N N N N N N N N N N N
VysvČtlivky: PRV-A1 – Ekologické zemČdČlství PRV-C1 – ZatravĖování orné pĤdy PRV-A2.1 – Integrovaná produkce ovoce PRV-C2 – PČstování meziplodin PRV-A2.2 – Integrovaná produkce révy vinné PRV-C3 - Biopásy PRV-A2.3 – Integrovaná produkce zeleniny PRV-B.1 – Louky základní management PRV-B.2 – Mezofilní a vlhkomilné louky PRV-B.3 – Horské a suchomilné louky PRV-B.4 – Podmáþené a rašelinné louky PRV-B.5 – Ptaþí lokality na TP – hnízdištČ bahĖákĤ PRV-B.6 – Ptaþí lokality na TP – hnízdištČ ChĜástala polního PRV-B.7 – Pastviny základní management PRV-B.8 – DruhovČ bohaté pastviny PRV-B.9 – Suché stepní trávníky a vĜesovištČ
229
B.8 A N N N N N N N N N N N N N N
B.9 A N N N N N N N N N N N N N N
C1 A N N N N N N N N N N N N N N
C2 A N N N N N N N N N N N N N N
C3 N N N N N N N N N N N N N N N
Kombinovatelnost na jednom dílu PB v PRV A1 A1 A2.1 A2.2 A2.3 B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 C1 C2 C3
N N N A A A A A A A A A A A A
A2.1 A2.2 A2.3 N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N A N N A
B.1 A N N N N N A N N N N A N N N
B.2 A N N N N N A N N N N A N N N
B.3 A N N N N N A N N N N A N N N
B.4 A N N N A A A A A A A N N N N
B.5 A N N N N N N A N N N N N N N
B.6 A N N N N N N A N N N N N N N
B.7 A N N N N N N A N N N A N N N
VysvČtlivky: PRV-A1 – Ekologické zemČdČlství PRV-C1 – ZatravĖování orné pĤdy PRV-A2.1 – Integrovaná produkce ovoce PRV-C2 – PČstování meziplodin PRV-A2.2 – Integrovaná produkce révy vinné PRV-C3 - Biopásy PRV-A2.3 – Integrovaná produkce zeleniny PRV-B.1 – Louky základní management PRV-B.2 – Mezofilní a vlhkomilné louky PRV-B.3 – Horské a suchomilné louky PRV-B.4 – Podmáþené a rašelinné louky PRV-B.5 – Ptaþí lokality na TP – hnízdištČ bahĖákĤ PRV-B.6 – Ptaþí lokality na TP – hnízdištČ ChĜástala polního PRV-B.7 – Pastviny základní management PRV-B.8 – DruhovČ bohaté pastviny PRV-B.9 – Suché stepní trávníky a vĜesovištČ
230
B.8 A N N N N N N A N N N A N N N
B.9 A N N N A A A N N N A A N N N
C1 A N N N N N N N N N N N N N N
C2 A N N A N N N N N N N N N N A
C3 A N N A N N N N N N N N N N A
Kontrolovatelnost Podmínky AEO z PRV
Možnosti kontroly
Základní podmínky: realizace podopatĜení v podobČ pČtiletého závazku
KĜížové kontroly s databází IACS (LPIS) žadatel dodržuje minimální požadavky, jež se týkají používání hnojiv a Vizuální inspekce (KNM) statkových hnojiv, a to tak, že vede a nejménČ 7 let uchovává evidenci o administrativní kontrola množství, druhu a dobČ použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalĤ podle jednotlivých pozemkĤ, plodin a let v souladu se zvláštním právním pĜedpisem (zákon o hnojivech) žadatel, který hospodaĜí mimo zranitelné oblasti podle smČrnice Rady Vizuální inspekce (KNM) 91/676/EHS dodržuje kodex na ochranu vod pĜed zneþištČním dusiþnany ze zemČdČlských zdrojĤ žadatel dodržuje minimální požadavky, jež se týkají používání pĜípravkĤ na ochranu rostlin, a to tak, že dodržuje pravidla skladování a manipulace s chemickými látkami v souladu s pĜíslušnými právními pĜedpisy (zákon o rostlinolékaĜské péþi) tak, aby nedocházelo ke kontaminaci složek životního prostĜedí
a) Evidence hnojiv, Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální kontroly s pomocí kontrolního seznamu (check-list)
Minimální výmČra žadatelem obhospodaĜované pĤdy pro vstup do agroenvironmentálních opatĜení musí þinit: 1. 5 ha zemČdČlské pĤdy vedené v LPIS, nejde-li o hospodaĜení podle bodĤ 2 až 7, 2. 2 ha zemČdČlské pĤdy vedené v LPIS, jde-li o hospodaĜení v územích národních parkĤ nebo chránČných krajinných oblastí, 3. 1 ha zemČdČlské pĤdy vedené v LPIS, jde-li o hospodaĜení v systému ekologického zemČdČlství, 4. 0,5 ha zemČdČlské pĤdy vedené v LPIS, jde-li o pČstování zeleniny nebo speciálních bylin v systému ekologického zemČdČlství nebo pČstování zeleniny a) KĜížové kontroly s databází IACS (LPIS) v systému integrované produkce, 5. 0,25 ha vinic, ovocných sadĤ nebo chmelnic vedených v LPIS, jde-li b) Vizuální inspekce s mČĜením (jen o hospodaĜení v systému ekologického zemČdČlství, bČhem 5 % kontrol na místČ "KNM") 6. 1 ha ovocných sadĤ vedených v LPIS, jde-li o hospodaĜení v integrované produkci ovoce 7. 0,5 ha vinic vedených v LPIS, jde-li o hospodaĜení v integrované produkci révy vinné, žadatel musí v souladu s þl. 51 odst.3 naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 splĖovat Vizuální inspekce (KNM) v celém hospodáĜství závazné požadavky podle þlánkĤ 5 a pĜílohy IV naĜízení Rady (ES) þ. 1782/2003(viz. pĜíloha þ. 2 – GAEC) PodopatĜení postupy šetrné k životnímu prostĜedí Titul ekologické zemČdČlství Žadatel plní podmínky naĜízení Rady (ES) þ. 2092/1991, a to na celé výmČĜe Kontrola akreditovanými kontrolními pozemkĤ zemČdČlského podniku zaĜazeného do systému EZ po celou dobu orgány (KEZ o.p.s., ABCERT, Biokont) platnosti závazku (5 let)
Žadatel mĤže žádat o podporu na travní porosty v pĜípadČ, že intenzita chovu a) kĜížová kontrola na databázi IACS býložravcĤ dosahuje nejménČ 0,2 DJ/ha travního porostu, nejvýše však 1,5 DJ/ha zemČdČlské pĤdy. Tuto intenzitu je žadatel povinen splĖovat ke stanovenému dni v pĜíslušném kalendáĜním roce pČtiletého období. b) Vizuální inspekce (jen KNM) PĜepoþtové koeficienty jsou uvedeny v pĜíloze þ. 1. Žadatel je povinen zajistit, aby kultury travních porostĤ byly spásány nebo minimálnČ dvakrát roþnČ poseþeny (v odĤvodnitelných pĜípadech jedenkrát roþnČ) ve stanoveném termínu. Poseþená hmota bude z pozemku odklizena.
231
Titul integrovaná produkce Management integrovaná produkce ovoce Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Vyluþuje se soubČžné pČstování ovoce v systému konvenþním a integrovaném u a) SW kontrola jednoho pČstitele. b) Vizuální kontroly (KNM) Nepoužívat stanovené chemické prostĜedky na ochranu rostlin. a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální kontroly (KNM) Používat povolené biologické prostĜedky na ochranu rostlin. a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální kontroly (KNM) Zajistit odbČr vzorkĤ pĤdy a odbČr vzorkĤ ovoce pro rozbor na vybrané Záznamy akreditované laboratoĜe chemické látky. Hodnoty sledovaných chemických látek nesmí pĜekroþit mezní limity stanovené Záznamy akreditované laboratoĜe MZe ýR, pĜípadnČ zvláštním právním pĜedpisem. Minimální intenzita integrované produkce je dána prĤmČrným poþtem stromĤ Vizuální kontroly (KNM) (keĜĤ) na 1 hektar sadĤ daného pozemku, na který má být poskytnuta podpora, a to u jádrovin 500 kusĤ, peckovin 200 kusĤ, bobulovin 2000 kusĤ.
Management integrovaná produkce révy vinné Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Vyluþuje se soubČžné pČstování révy vinné v systému konvenþním a a) SW kontrola integrovaném u jednoho pČstitele. b) Vizuální kontroly (KNM) Nepoužívat stanovené chemické prostĜedky na ochranu rostlin.
a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální kontroly (KNM)
Používat povolené biologické prostĜedky na ochranu rostlin.
a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální kontroly (KNM)
Lze aplikovat prostĜedky obsahující mČć (Cu2+) pouze v celkové roþní dávce a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin nepĜekraþující stanovený limit. (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální kontroly (KNM) Aplikovat hnojiva a statková hnojiva lze maximálnČ do výše 50 kg N/ha,.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM) NejménČ každé druhé meziĜadí musí být do 3 let po ukonþení výsadby vinice Vizuální kontroly (KNM) trvale pokryté bylinným porostem. Minimální intenzita integrované produkce je dána prĤmČrným poþtem 1800 Vizuální kontroly (KNM) keĜĤ na 1 hektar vinic daného pozemku, na který má být poskytnuta podpora. Management integrovaná produkce zeleniny Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Vyluþuje se soubČžné pČstování zeleniny v systému konvenþním a a) SW kontrola integrovaném u jednoho pČstitele. b) Vizuální kontroly (KNM) Nepoužívat stanovené chemické prostĜedky na ochranu rostlin.
a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální kontroly (KNM)
232
Používat povolené biologické prostĜedky na ochranu rostlin.
a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální kontroly (KNM)
Používat uznané osivo.
Kontroly faktur/úþetnictví (nákup osiv a sadby, rostlinolékaĜský pas) Záznamy akreditované laboratoĜe
Zajistit odbČr vzorkĤ zeleniny pro rozbor na vybrané chemické látky.
Hodnoty sledovaných chemických látek nesmí pĜekroþit mezní limity stanovené Záznamy akreditované laboratoĜe MZe ýR, pĜípadnČ zvláštním právním pĜedpisem. Hnojení dusíkatými hnojivy a statkovými hnojivy provádČt v souladu se a) Evidence hnojení (kontroly stanovenými limity MZe. skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM) PodopatĜení ošetĜování travních porostĤ Žadatel mĤže žádat o podporu v pĜípadČ, že intenzita chovu býložravcĤ a) kĜížová kontrola na databázi IACSu dosahuje nejménČ 0,2 DJ/ha travního porostu, nejvýše však 1,5 DJ/ha b) Vizuální inspekce (jen KNM) zemČdČlské pĤdy. Tuto intenzitu je žadatel povinen splĖovat ke stanovenému dni v pĜíslušném kalendáĜním roce pČtiletého období. PĜepoþtové koeficienty jsou uvedeny v pĜíloze þ. 1. V pĜípadČ, že žadatel bude mít zaĜazeny výluþnČ tituly B.4, B.5 nebo B.6, nemusí dodržet výše uvedenou intenzitu chovu. Žadatel je povinen veškeré jím obhospodaĜované travní porosty s výjimkou pĤdních blokĤ/dílĤ, na nichž je uplatĖován nČkterý z programĤ Ministerstva životního prostĜedí nebo jsou zaĜazeny v rámci titulu zatravĖování orné pĤdy, zaĜadit do tohoto podopatĜení a zvolit pĜíslušný management. Nevyhovuje-li z hlediska ochrany pĜírody a krajiny žádný z managementĤ danému pĤdnímu bloku/dílu, je možno tento pĤdní blok/díl na doporuþení OOP do podopatĜení nezaĜazovat.
a) kĜížová kontrola na databázi IACSu b) Vizuální administrativní souhlasu OOP)
inspekce kontrola
(KNM)+ (kontrola
a) Evidence hnojení skladovaných látek + faktur/úþetnictví) b) Vizuální kontroly (KNM) Žadatel má v kalendáĜním roce možnost ponechat až 10 % pĤdního bloku Vizuální inspekce nepokoseného, a to ve zvláštČ odĤvodnČných pĜípadech na ploše vymezené administrativní kontrola OOP. souhlasu OOP, kontrola map)
(kontroly kontroly
Žadatel nepoužívá k hnojení upravené kaly a neaplikuje odpadní vody.
(KNM)+ (kontrola
Titul B. 1 – Louky (základní management) Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Používat hnojiva a statková hnojiva každoroþnČ v prĤmČru na celkovou výmČru tČchto luk maximálnČ do výše 60 kg N/ ha (limit zahrnuje aplikaci hnojiv, statkových hnojiv a pĜípadnou pastvu zvíĜat). Zákaz aplikace kejdy, vyjma kejdy skotu.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost (TP) sekat minimálnČ dvakrát roþnČ (jedenkrát roþnČ v odĤvodnitelných pĜípadech), a to ve stanoveném termínu. TP lze pĜepást hospodáĜskými zvíĜaty. Vizuální inspekce (jen KNM) Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Vizuální inspekce (jen KNM) V oblastech ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v oblastech Natura 2000 - Vizuální inspekce ptaþích oblastech vyhlášených podle smČrnice Rady 79/409/EHS neprovádČt administrativní kontrola mulþování, rychloobnovu TP, obnovu TP, pĜísev bez povolení OOP. souhlasu OOP)
(KNM)+ (kontrola
V oblastech ZCHÚ, Natura 2000 - ptaþích oblastech vyhlášených podle Administrativní kontrola (kontrola smČrnice Rady 79/409/EHS a ochranných pásmech NP je žadatel povinen souhlasu OOP, kontrola žádosti o zaĜazení nechat si tento titul schválit OOP. vĤþi LPIS) Titul B. 2 – Mezofilní a vlhkomilné louky Management B. 2. 1 – Hnojené mezofilní a vlhkomilné louky
233
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Používat hnojiva a statková hnojiva každoroþnČ v prĤmČru na celkovou výmČru tČchto luk maximálnČ do výše 60 kg N/ ha (limit zahrnuje aplikaci organických hnojiv, statkových hnojiv a pĜípadnou pastvu zvíĜat). K hnojení lze používat pouze hnĤj nebo kompost.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost (TP) sekat minimálnČ dvakrát roþnČ (jedenkrát roþnČ v odĤvodnitelných pĜípadech), a to ve stanoveném termínu. TP lze pĜepást hospodáĜskými zvíĜaty, vyjma porostĤ oznaþených OOP jako nevhodné k pastvČ. Vizuální inspekce (jen KNM) Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Vizuální inspekce (jen KNM) Na ploše pĜepásané mezofilní a vlhkomilné louky není povoleno provádČt pĜíkrm hospodáĜských zvíĜat. Vizuální inspekce (jen KNM) Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze Vizuální inspekce s pĜedchozím souhlasem OOP. administrativní kontrola souhlasu OOP) Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé. Vizuální inspekce (jen KNM) Management B. 2. 2 – Nehnojené mezofilní a vlhkomilné louky
(KNM)+ (kontrola
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost (TP) sekat minimálnČ dvakrát roþnČ (jedenkrát roþnČ v odĤvodnitelných pĜípadech), a to ve stanoveném termínu. TP nelze pĜepásat. Vizuální inspekce (jen KNM) Poseþená hmota bude z pozemku odklizena.
Vizuální inspekce (jen KNM) Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze Vizuální inspekce s pĜedchozím souhlasem OOP. administrativní kontrola souhlasu OOP) Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé. Vizuální inspekce (jen KNM) Management B. 2. 3 – Mezofilní a vlhkomilné louky s neposeþenými pásy
(KNM)+ (kontrola
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost (TP) sekat minimálnČ dvakrát roþnČ (jedenkrát roþnČ v odĤvodnitelných pĜípadech), a to ve stanoveném termínu. TP nelze pĜepásat. PĜi první seþi nechá zemČdČlec na louce neposeþené pásy ve stanovené šíĜce. Neposeþené pásy musí zaujímat 5 – 10 % rozlohy pĜíslušného pĤdního bloku / dílu a budou poseþeny na jaĜe pĜíštího roku, nejpozdČji však v první seþi.
Vizuální inspekce (jen KNM) Poseþená hmota bude z pozemku odklizena.
Vizuální inspekce (jen KNM) Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze Vizuální inspekce s pĜedchozím souhlasem OOP. administrativní kontrola souhlasu OOP) Titul B. 3 – Horské a suchomilné louky
234
(KNM)+ (kontrola
Management B. 3. 1 – Hnojené horské a suchomilné louky Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Používat hnojiva a statková hnojiva každoroþnČ v prĤmČru na celkovou výmČru tČchto luk maximálnČ do výše 60 kg N/ ha (limit zahrnuje aplikaci organických hnojiv, statkových hnojiv a pĜípadnou pastvu zvíĜat). K hnojení lze používat pouze hnĤj nebo kompost.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost (TP) sekat minimálnČ jednou roþnČ, a to ve stanoveném termínu. TP lze pĜepást hospodáĜskými zvíĜaty, vyjma porostĤ oznaþených OOP jako nevhodné k pastvČ. Vizuální inspekce (jen KNM) Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Vizuální inspekce (jen KNM) Na ploše pĜepásané horské a suchomilné louky není povoleno provádČt pĜíkrm hospodáĜských zvíĜat. Vizuální inspekce (jen KNM) Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze Vizuální inspekce s pĜedchozím souhlasem OOP. administrativní kontrola souhlasu OOP) Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé. Vizuální inspekce (jen KNM) Management B. 3. 2 – Nehnojené horské a suchomilné louky
(KNM)+ (kontrola
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost (TP) sekat minimálnČ jednou roþnČ, a to ve stanoveném termínu. TP nelze pĜepásat. Vizuální inspekce (jen KNM) Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Vizuální inspekce (jen KNM) Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze Vizuální inspekce s pĜedchozím souhlasem OOP. administrativní kontrola souhlasu OOP) Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé. Vizuální inspekce (jen KNM) Management B. 3. 3 – Horské a suchomilné louky s neposeþenými pásy
(KNM)+ (kontrola
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost (TP) sekat minimálnČ jednou roþnČ, a to ve stanoveném termínu. TP nelze pĜepásat. PĜi první seþi nechá zemČdČlec na louce neposeþené pásy ve stanovené šíĜce. Neposeþené pásy musí zaujímat 5 – 10 % rozlohy pĜíslušného pĤdního bloku / dílu a budou poseþeny na jaĜe pĜíštího roku, nejpozdČji však v první seþi. Vizuální inspekce (jen KNM) Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Vizuální inspekce (jen KNM) Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze Vizuální inspekce s pĜedchozím souhlasem OOP. administrativní kontrola souhlasu OOP)
235
(KNM)+ (kontrola
Titul B. 4 – Trvale podmáþené a rašelinné louky Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost (TP) sekat minimálnČ jednou roþnČ, a to ve stanoveném termínu. Kosení musí být provádČno lehkou mechanizací. TP nelze pĜepásat. Vizuální inspekce (jen KNM) Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Vizuální inspekce (jen KNM) Mulþování, rychoobnovu TP, obnovu TP, pĜísev, vápnČní a odvodnČní porostu Vizuální inspekce nelze provádČt. Válení a smykování lze provádČt pouze s pĜedchozím souhlasem administrativní kontrola OOP. souhlasu OOP)
(KNM)+ (kontrola
B. 5 – Ptaþí lokality na travních porostech – hnízdištČ bahĖákĤ Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost (TP) sekat minimálnČ dvakrát roþnČ (jedenkrát roþnČ v odĤvodnitelných pĜípadech), a to ve stanoveném termínu. Seþ neprovádČt skupinovým nasazením sekaþek. TP nelze pĜepásat. Vizuální inspekce (jen KNM) Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Vizuální inspekce (jen KNM) Mulþovat, provádČt rychloobnovu TP a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze Vizuální inspekce s pĜedchozím souhlasem OOP. Válení a smykování lze provádČt pouze administrativní kontrola s pĜedchozím souhlasem OOP. souhlasu OOP)
(KNM)+ (kontrola
Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé. Vizuální inspekce (jen KNM) B. 6 – Ptaþí lokality na travních porostech – hnízdištČ chĜástala polního Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Nepoužívat žádná hnojiva ani statková hnojiva.
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost (TP) sekat minimálnČ jednou roþnČ, a to ve stanoveném termínu. Seþ neprovádČt skupinovým nasazením sekaþek. TP nelze pĜepásat. Vizuální inspekce (jen KNM) Poseþená hmota bude z pozemku odklizena. Vizuální inspekce (jen KNM) Mulþovat, provádČt rychloobnovu TP a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze Vizuální inspekce s pĜedchozím souhlasem OOP. Válení a smykování lze provádČt pouze administrativní kontrola s pĜedchozím souhlasem OOP. souhlasu OOP) Kosení porostĤ provádČt vždy od stĜedu ke krajĤm nebo od jedné strany pozemku ke druhé. Vizuální inspekce (jen KNM) Titul B. 7 – Pastviny (základní management)
236
(KNM)+ (kontrola
Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Používat hnojiva a statková hnojiva roþnČ maximálnČ do výše 80 kg N/ha celkové výmČry tČchto pastvin (limit zahrnuje aplikaci hnojiv, statkových hnojiv a pastvu zvíĜat). Zákaz aplikace kejdy, vyjma kejdy skotu. MinimálnČ 5 kg N/ha každého pĤdního bloku/dílu je tĜeba roþnČ dodat pasenými zvíĜaty (v exkrementech).
a) Evidence hnojení (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Travní porost pĜepást minimálnČ jednou roþnČ ve stanoveném termínu. Po skonþení pastvy provádČt seþení nedopaskĤ, vyjma pozemkĤ se stĜední svažitostí 10º a více. MČnit povinnost sekání nedopaskĤ lze s pĜedchozím povolením OOP. Vizuální inspekce (jen KNM) a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM) V oblastech ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v oblastech Natura 2000 - Vizuální inspekce (KNM)+ ptaþích oblastech vyhlášených podle smČrnice Rady 79/409/EHS neprovádČt administrativní kontrola (kontrola mulþování, rychloobnovu TP, obnovu TP a pĜísev bez povolení OOP. souhlasu OOP) V pĜípadČ chemické likvidace plevelĤ užívat herbicidy jen bodovČ.
ZvíĜata musí mít zajištČno napájení a pastviny musí být technicky nebo organizaþnČ zajištČny proti úniku zvíĜat. V oblastech ZCHÚ, Natura 2000 - ptaþích oblastech vyhlášených podle smČrnice Rady 79/409/EHS a ochranných pásmech NP je žadatel povinen nechat si tento titul schválit OOP.
Vizuální inspekce (jen KNM) Administrativní kontrola (kontrola souhlasu OOP, kontrola žádosti o zaĜazení vĤþi LPIS)
B. 8 – DruhovČ bohaté pastviny Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Neaplikovat žádná hnojiva a statková hnojiva. MinimálnČ 5 kg N/ha každého a) Evidence hnojení (kontroly pĤdního bloku/dílu a maximálnČ 45 kg N/ha celkové výmČry tČchto pastvin skladovaných látek + kontroly dodat roþnČ pasenými zvíĜaty (v exkrementech). faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM) Travní porost pĜepást minimálnČ jednou roþnČ ve stanoveném termínu. Po skonþení pastvy provádČt seþení nedopaskĤ, vyjma pozemkĤ se stĜední svažitostí 10º a více. MČnit povinnost sekání nedopaskĤ lze s pĜedchozím povolením OOP. Vizuální inspekce (jen KNM) a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM) Mulþovat, provádČt rychloobnovu a obnovu TP, provádČt pĜísev lze pouze Vizuální inspekce (KNM)+ s pĜedchozím souhlasem OOP. administrativní kontrola (kontrola souhlasu OOP) ZvíĜata musí mít zajištČno napájení a pastviny musí být technicky nebo organizaþnČ zajištČny proti úniku zvíĜat. V pĜípadČ chemické likvidace plevelĤ užívat herbicidy jen bodovČ.
Vizuální inspekce (jen KNM) B. 9 – Suché stepní trávníky a vĜesovištČ Žadatel dodržuje minimálnČ tyto postupy požadovaného managementu: Neaplikovat žádná hnojiva a statková hnojiva. MinimálnČ 5 kg N/ha každého a) Evidence hnojení (kontroly pĤdního bloku/dílu a maximálnČ 30 kg N/ha celkové výmČry tČchto pastvin skladovaných látek + kontroly dodat roþnČ pasenými zvíĜaty (v exkrementech). faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
237
Travní porost pĜepást minimálnČ jednou roþnČ ve stanoveném termínu. Pastvu lze provádČt pouze ovcemi a kozami. Po skonþení pastvy provádČt seþení stanovených nežádoucích expanzivních plevelĤ. Seþení nedopaskĤ není povinné, neurþí-li OOP jinak. Vizuální inspekce (jen KNM) a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Nelze používat herbicidy k chemické likvidaci plevelĤ.
Nelze provádČt mulþování, rychloobnovu TP, obnovu TP, pĜísev. Vizuální inspekce (jen KNM) ZvíĜata musí mít zajištČno napájení a pastviny musí být technicky nebo organizaþnČ zajištČny proti úniku zvíĜat. Vizuální inspekce (jen KNM) PodopatĜení péþe o krajinu Titul zatravĖování orné pĤdy Do titulu mĤže být zaĜazen pĤdní blok s kulturou orná pĤda, který splĖuje alespoĖ jedno z následujících kriterií: Více než 50 % pĤdního bloku pĜedstavují pĤdy mČlké, písþité, podmáþené, velmi tČžké, obtížnČ obdČlávatelné, nebo pĤdní blok se nachází nejménČ z 50 % své výmČry ve zranitelných oblastech dle SmČrnice Rady 91/676/EHS, nebo pĤdní blok spadá jakoukoliv svou þástí do oblasti LFA, nebo pĤdní blok má stĜední svažitost vyšší než 10 stupĖĤ. pĤdní blok sousedí s vodním útvarem (pouze management C. 1. 2 a C. 1. 4) V pĜípadČ managementu C. 1. 3 a C. 1. 4 mĤže být zaĜazen pĤdní blok s kulturou orná pĤda, který splĖuje alespoĖ jedno z výše uvedených kritérií a zároveĖ se nachází nejménČ z 50 % své výmČry na území ZCHÚ. KĜížové kontroly s databází IACS (LPIS) Do titulu zatravĖování orné pĤdy mĤže být zaĜazen pĤdní blok s kulturou orná pĤda, na kterém žadatel dodržuje minimálnČ postupy požadovaného managementu: Zatravnit lze celý pĤdní blok nebo jeho díl o minimální výmČĜe 0,1 ha. a) KĜížové kontroly s databází IACS V pĜípadČ managementĤ C. 1. 2 a C. 1. 4 je žadatel povinen zatravnit alespoĖ 15 (LPIS) metrĤ široký pás podél hranice s vodním útvarem. b) Vizuální inspekce s mČĜením (jen bČhem 5 % kontrol na místČ "KNM") ZatravnČní je možné provést jak þistosevem, tak formou podsevu do krycí a) KĜížové kontroly s databází IACS plodiny do stanoveného termínu. V pĜípadČ managementĤ C. 1. 3 a C. 1. 4 je (LPIS) žadatel povinen použít pĜi zatravnČní regionální travní smČs, která je schválena b) Vizuální inspekce s mČĜením (jen orgánem ochrany pĜírody (OOP). bČhem 5 % kontrol na místČ "KNM") V prvním roce po zatravnČní nebude plocha hnojena ani pasena, bude alespoĖ dvakrát roþnČ seþena (v odĤvodnitelných pĜípadech seþena pouze jedenkrát roþnČ) a poseþená hmota bude z pozemku odklizena.
Likvidace plevelĤ bude zajištČna seþením, herbicidy lze použít jen po dobu prvních dvou let, a to formou bodové aplikace (zejména v pĜípadČ výskytu vytrvalých a invazních plevelĤ). ZemČdČlci hospodaĜící v systému ekologického zemČdČlství nesmí použít ani bodovou aplikaci herbicidĤ.
Vizuální inspekce (jen KNM) a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM)
Od druhého roku bude plocha ošetĜována seþením minimálnČ dvakrát roþnČ ve a) Evidence hnojení (kontroly stanoveném termínu, nebo pasením ve stanoveném termínu. Platí úplný zákaz skladovaných látek + kontroly aplikace hnojiv obsahujících dusík, statkových hnojiv a upravených kalĤ. faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM) Do titulu nemohou vstoupit plochy orné pĤdy, které byly v evidenci pĤdy vedeny v minulosti jako travní porost. KĜížové kontroly s databází IACS (LPIS)
238
Titul pČstování meziplodin Do titulu mĤže být zaĜazena stanovená výmČra orné pĤdy, na které žadatel dodržuje minimálnČ postupy požadovaného managementu: V prĤbČhu pČtiletého závazku v rámci osevního postupu musí žadatel zajistit, že a) Kontroly faktur/úþetnictví (nákup osiv) bude v každém roce vyseta stanovená meziplodina na stanovené výmČĜe, b) Vizuální inspekce s mČĜením (jen bČhem 5 % kontrol na místČ "KNM") zemČdČlec vyseje meziplodinu ve stanoveném termínu. Lze využít stanovené Vizuální inspekce s mČĜením (jen bČhem pĜezimující i vymrzající plodiny, 5 % kontrol na místČ "KNM") do stanoveného termínu neprovede v porostu meziplodiny žádné chemické ani Vizuální inspekce (jen KNM) mechanické zásahy smČĜující k likvidaci porostu meziplodiny nebo k jeho redukci, po tomto termínu založí porost hlavní plodiny.
Titul biopásy Do titulu mĤže být zaĜazen pĤdní blok s kulturou orná pĤda, na kterém žadatel dodržuje minimálnČ postupy požadovaného managementu: VytvoĜit biopásy minimálnČ 6 metrĤ široké, které budou umístČny na okraji Vizuální inspekce s mČĜením (jen bČhem ploch orné pĤdy nebo uvnitĜ polí. Biopás nesmí pĜímo pĜiléhat k hranici pĤdního 5 % kontrol na místČ "KNM") bloku, která bezprostĜednČ pĜiléhá k dálnici, silnici I. a II. tĜídy dle zákona o pozemních komunikacích. Vzdálenost mezi jednotlivými biopásy uvnitĜ polí musí být nejménČ 50 m.
Vizuální inspekce s mČĜením (jen bČhem 5 % kontrol na místČ "KNM")
Žadatel je povinen osít biopásy smČsí uznaného osiva stanovených plodin a) Kontroly faktur/úþetnictví (nákup osiv) ve stanoveném termínu. b) Vizuální inspekce (jen KNM) Žadatel je povinen ponechat biopásy bez jakéhokoliv obhospodaĜování do b) Vizuální inspekce (jen KNM) jarního období následujícího roku a poté porost biopásĤ zapravit do pĤdy. Je zakázána aplikace pesticidĤ na biopás.
a) Evidence pĜípravkĤ na ochranu rostlin (kontroly skladovaných látek + kontroly faktur/úþetnictví) b) Vizuální inspekce stavu vegetace v urþité fázi rĤstu (jen KNM) Biopásy nesmí být používány k pojezdĤm zemČdČlské techniky ani jako Vizuální inspekce (jen KNM) souvratČ Poloha biopásĤ se mĤže v prĤbČhu pČtiletého období mČnit v závislosti na a) Administrativní kontrola osevním postupu. biopásĤ) b) Vizuální inspekce (jen KNM)
239
(mapa
PĜíloha þ. 9 Cross-compliance a agroenvironmentální závazky A1: Ekologické zemČdČlství Management C-C (stávající právní pĜedpisy) používání C-C nezakazují používání statkových hnojiv, která hnojiv nepochází z ekologické produkce. V rámci C-C není zakázáno používat minerální hnojiva. (EZ mĤže používat pouze vyjmenované).
používání pĜípravkĤ na ochranu rostlin (POR) pČstování zemČdČlských plodin, osevní postup
Seznamy povolených pĜípravkĤ na ochranu rostlin v EZ a v rámci právních pĜedpisĤ, které jsou zahrnuty do C-C se liší. Pravidla EZ výraznČ omezují používání POR. V rámci C-C takové podmínky nejsou upraveny.
zatížení hosp. zvíĜaty
V rámci C-C takové podmínky nejsou upraveny.
chov hospodáĜských zvíĜat
Seznamy povolených léþivých pĜípravkĤ pro hospodáĜská zvíĜata chovaná v EZ a v rámci právních pĜedpisĤ, která jsou zahrnuta do C-C v ýR se liší, pĜedpisy týkající se EZ jsou pĜísnČjší. V rámci právních pĜedpisĤ zahrnutých do C-C nemusí být hospodáĜská zvíĜata krmena krmivy, která pocházejí z EZ. V rámci pĜedpisĤ zahrnutých do C-C mohou být hospodáĜská zvíĜata chovaná ve vazném ustájení.
AEO-podmínky Žadatel plní podmínky naĜízení Rady (ES) þ. 2092/1991, zejména: používat pouze statková hnojiva, která pochází z ekologické živoþišné produkce, používat hnojiva a pomocné pĤdní látky uvedené v pĜíloze II, þást A. Žadatel plní podmínky naĜízení Rady (ES) þ. 2092/1991, zejména: používat pouze pĜípravky uvedené v pĜíloze II þásti B a jiné.
Žadatel plní podmínky naĜízení Rady (ES) þ. 2092/1991, napĜ. udržovat úrodnost a biologickou aktivitu pĤdy (zejména pČstováním leguminóz), nesmí pČstovat ani používat ve výrobČ GMO, atd. Min. zatížení 0,2 DJ/ha travnho porostu, max. 1,5 DJ/ha zemČdČlské pĤdy. Intenzitu je žadatel povinen splĖovat ke stanovenému dni v pĜíslušném kalendáĜním roce pČtiletého období. Žadatel plní podmínky naĜízení Rady (ES) þ. 2092/1991, napĜíklad: hospodáĜská zvíĜata musí být krmena krmivy pocházejícími z EZ, výživa mláćat - pĜednostnČ mateĜským mlékem, je zakázáno nechávat zvíĜata pĜivázaná, pro výrobu krmiv, krmných smČsí atd. nesmí být využito GMO nebo jejich derivátĤ, pro prevenci chorob a veterinární péþi je tĜeba chovat vhodná plemena, chovné postupy, krmiva a vhodný poþet zvíĜat, používání veterinárních léþiv se Ĝídí vymezenými pravidly a zásadami (dává se pĜednost rostlinným pĜípravkĤm), chovatelské postupy jako je reprodukce, operace, kastrace, pĜeprava atd. se musí Ĝídit zásadami EZ.
A2: Integrovaná produkce (ovoce, réva vinná, zelenina) Management C-C (stávající právní pĜedpisy) používání POR Právní pĜedpisy v rámci C-C (91/414/EHS) upravují používání chemických pĜípravkĤ na ochranu rostlin, ale nevyluþují jejich použití.
signalizace, monitoring škĤdcĤ, odbČry vzorkĤ používání hnojiv pČstování zemČdČlských plodin
AEO-podmínky Významná redu na ochranu základn Používání biolo Aplikovat mČ stanovený limit.
Nároky na signalizaci a monitoring škĤdcĤ nejsou požadovány, povinné odbČry vzorkĤ pĤdy nebo plodĤ nejsou v rámci C-C upraveny.
ZajištČní signal ZajištČní povi zeleniny.
Maximální povolená dávka vycházející ze smČrnice Rady 91/676/EHS (nitrátové smČrnice) je 170 kg N/ha z.p. ve zranitelných oblastech V rámci C-C takové podmínky nejsou upraveny.
V systému pČst hnojiv max. do výše U produkce ré ukonþení výsadby v Je stanovena m
240
vinné (poþet jedincĤ B1: Louky (základní management) Management C-C (stávající právní pĜedpisy) používání hnojiv Celková dávka dusíku na travním porostu není v rámci C-C upravena.
B2: Mezofilní a vlhkomilné louky (hnojené, nehnojené, s neposeþenými pásy) Management C-C (stávající právní pĜedpisy) používání hnojiv Celková dávka dusíku na travním porostu není v rámci C-C upravena ani není stanoveno, že se k hnojení musí používat výhradnČ hnĤj nebo kompost.
management loukách
na
ZpĤsob a doba kosení travního porostu ani ponechání neposeþených pásĤ na travním porostu (dále jen „management na loukách“) není v rámci C-C upraveno.
AEO - podmínky Omezení dávky na 60 kg N/ha TTP (V oblastech, kde z prá zpĤsobem snižuje platba
AEO - podmínky Ke hnojení lze N/ha travního poros Zákaz hnojení. (V oblastech, kde z prá zpĤsobem snižuje platba Kosení porostu pozemku ke druhé,
B3: Horské a suchomilné louky (hnojené, nehnojené, s neposeþenými pásy) Management C-C (stávající právní pĜedpisy) používání hnojiv Celková dávka dusíku na travním porostu není v rámci C-C upravena ani není stanoveno, že se k hnojení musí používat výhradnČ hnĤj nebo kompost.
management loukách
na
Management na loukách není v rámci C-C upraven.
B4: Trvale podmáþené a rašelinné louky Management C-C (stávající právní pĜedpisy) management na Management na loukách není v rámci C-C upraven. loukách B5: Ptaþí lokality – hnízdištČ bahĖákĤ Management C-C (stávající právní pĜedpisy) používání hnojiv Hnojení není v rámci C-C vylouþeno.
management loukách
na
Management na loukách není v rámci C-C upraven.
B6: Ptaþí lokality – hnízdištČ ChĜástala polního Management C-C (stávající právní pĜedpisy) používání hnojiv Hnojení není v rámci C-C vylouþeno.
management na loukách
Management na loukách není v rámci C-C upraven.
B7: Pastviny (základní management) 241
Ponechání nepo bloku/dílu), poseká
AEO - podmínky Ke hnojení lze N/ha TTP - lim Zákaz hnojení (V oblastech, kde z prá zpĤsobem snižuje platba Kosení porostu odklizu hmoty. Kosení porostu pozemku ke dru Ponechání nep bloku/dílu), po
AEO - podmínky Kosení lehkou Odkliz poseþen
AEO - podmínky Zákaz hnojení (V oblastech, kde z prá zpĤsobem snižuje platba Seþ provádČt m hmoty. Kosení porostu pozemku ke dru
AEO - podmínky Zákaz hnojení (V oblastech, kde z prá zpĤsobem snižuje platba Seþ provádČt m hmoty. Kosení provád druhé.
Management používání hnojiv/zatížení hosp. zvíĜaty
C-C (stávající právní pĜedpisy) Minimální zatížení pastvin hospodáĜskými zvíĜaty, omezení používání hnojiv na pastvinách nebo povinnost sekání nedopaskĤ (dále jen „management na pastvinách“) není v rámci C-C upraveno.
management na pastvinách používání POR
Management na pastvinách není v rámci C-C upraven. Povinnost užívat herbicidy jen bodovČ není v rámci C-C upravena.
B8: DruhovČ bohaté pastviny Management C-C (stávající právní pĜedpisy) používání Management na pastvinách není v rámci C-C upraven. hnojiv/zatížení hosp. zvíĜaty management na pastvinách používání POR
Management na pastvinách není v rámci C-C upraven. Povinnost užívat herbicidy jen bodovČ není v rámci C-C upravena.
B9: Suché stepní trávníky a vĜesovištČ Management C-C (stávající právní pĜedpisy) Používání Management na pastvinách není v rámci C-C upraven. hnojiv/zatížení hosp. zvíĜaty management pastvinách
na
Management na pastvinách není v rámci C-C upraven.
AEO - podmínky Snížení zatížen Omezení dávky (V oblastech, kde z prá zpĤsobem snižuje platba Sekání nedopas více. V pĜípadČ chem
AEO - závazky Vylouþení po pasenými zvíĜa (V oblastech, kde z prá zpĤsobem snižuje platba Sekání nedopas více. V pĜípadČ chem
AEO - podmínky Vylouþení po pasenými zvíĜa (V oblastech, kde z prá zpĤsobem snižuje platba Sekání stanove Technické nebo
C1: ZatravĖování orné pĤdy (základní, podél vodního útvaru, regionální smČsí, regionální smČsí podél vodního útvaru) Management C-C (stávající právní pĜedpisy) AEO - podmínky zmČna kultury ZatravĖování orné pĤdy není v rámci C-C upraveno, je pouze vylouþena zmČna Zatravnit ornou Zatravnit ornou kultury TTP na o.p. Zatravnit ornou Zatravnit ornou Zákaz hnojení (V oblastech, kde z prá zpĤsobem snižuje platba C2: PČstování meziplodin Management C-C (stávající právní pĜedpisy) meziplodina Management není v rámci C-C upraven. Dle nitrátové smČrnice je pĜi pČstování jednoletých plodin nutno omezit mezidobí bez porostu v zájmu zamezení nebezpeþí zvýšeného vyplavování živin, (viz. § 10 odst. (1) naĜízení vlády þ. 103/2003 Sb. – nepožaduje se kontrola v rámci C-C – vyplývá z pĜílohy IIB nitrátové smČrnice). C3: Biopásy Management biopás
C-C (stávající právní pĜedpisy) Management vysévání biopásĤ þi krmných pásĤ není v rámci C-C upraven.
242
AEO - podmínky Výsev mezipl stanoveném ter
AEO - podmínky VytvoĜit biopá plodin ve stano
PĜíloha þ. 10 PLATBY – ZalesĖování zemČdČlské pĤdy (Pozn. ve všech pĜípadech, které Ĝeší náklady, se jedná o stanovení tzv. zpĤsobilých nákladĤ – sazba podpory bude muset být odvozena v souladu s pĜílohou I naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005) II.2.1.1 První zalesnČní zemČdČlské pĤdy V souladu s naĜízením Rady (ES) þ. 1698/23005 je podpora stanovena pro: a) náklady na založení b) roþní prémii jako pĜíspČvek na krytí nákladĤ na zajištČní c) roþní prémii jako pĜíspČvek na krytí ušlých pĜíjmĤ ad a) do výpoþtu nákladĤ na založení porostu byly uvažovány následující položky: pro jehliþnaté dĜeviny PĜímé náklady (Kþ/ha) pĜíprava pĤdy 3 336 sazenice 31 522 práce 25 885 doprava 3 178 vylepšování 19 176 Celkem 83 097
pro listnaté dĜeviny pĜíprava pĤdy sazenice práce doprava vylepšování Celkem
PĜímé náklady (Kþ/ha) 3 336 46 412 31 893 3 178 25 427 110 246
Výše podpory zemČdČlcĤm nebo jiným fyzickým osobám a právnickým osobám soukromého práva je omezena podle pĜílohy I naĜízení – 70 % zpĤs. nákladĤ (80 % LFA a Natura 2000 a 85 % v nejvzdálenČjších regionech)
ad b) do výpoþtu nákladĤ na zajištČní bylo zahrnuto následující:
Ochrana proti buĜeni Ochrana proti zvČĜi Ochrana proti hlodavcĤm Ostatní ochrana
PĜímé náklady (Kþ/ha) 8 000 3 500 1 000 500 243
Celkem
13 000
ad c) ZalesnČní orné pĤdy ZalesnČní orné pĤdy znamená pro zemČdČlce ztrátu pĜíjmu z produkce orné pĤdy ve výši pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ. PĜíspČvek na úhradu byl stanoven na základČ váženého prĤmČru hlavních tržních plodin na orné pĤdČ v ýR. Ztráta pĜíjmĤ z orné pĤdy 8 750 Kþ/ha Navrhovaná platba (100 % ztráty pĜíjmĤ) 8 750 Kþ/ha ZalesnČní travních porostĤ Východiska pro výpoþet ZalesnČní travních porostĤ znamená pro zemČdČlce ztrátu pĜíjmu z produkce na travních porostech ve výši pĜíspČvku na úhradu fixních nákladĤ a zisku. PĜíspČvek na úhradu byl stanoven na základČ výpoþtu pĜi produkci sena. Ztráta pĜíjmĤ z travních porostĤ (v cenČ je poþítáno s balíkováním) 4 425 Kþ/ha Navrhovaná platba (100% ztráty pĜíjmĤ) 4 425 Kþ/ha
II.2.1.2
Založení porostĤ rychle rostoucích dĜevin pro energetické využití
Náklady na založení produkþního porostu RRD o rozloze 1 ha Položky DaĖ z pozemku Nájem pozemku ěízky nákup 10 000 ks Doprava ĜízkĤ Výsadba ĜízkĤ PĜíprava pozemku Projekt HnĤj vþetnČ rozmetání OšetĜování proti buĜeni Správní režie Celkem
Náklady na 1 ha v Kþ 300 1 000 30 000 2 600 10 500 7 500 3 000 7 800 38 400 8 000 109 100
Náklady na založení reprodukþního porostu RRD Položky DaĖ z pozemku Nájem pozemku ěízky nákup 10 000 ks Doprava ĜízkĤ Výsadba ĜízkĤ PĜíprava pozemku Projekt HnĤj vþetnČ rozmetání OšetĜování proti buĜeni Správní režie Oplocení Celkem
Náklady na 1 ha v Kþ 300 1 000 30 000 2 600 10 500 7 500 3 000 7 800 32 500 8 000 20 000 123 200
244
Výše podpory zemČdČlcĤm nebo jiným fyzickým osobám a právnickým osobám soukromého práva je omezena podle pĜílohy I naĜízení – 70 % zpĤs. nákladĤ (80 % LFA a Natura 2000 a 85 % v nejvzdálenČjších regionech)
245
PĜíloha þ. 11 Platby v rámci Natury 2000 v lesích Výpoþet návrhu platby pro podopatĜení Zachování hospodáĜského souboru lesního porostu z pĜedchozího produkþního cyklu V pĜípadČ sjednaného zachování hospodáĜského souboru lesního porostu z pĜedchozího produkþního cyklu vzniká vlastníku lesa újma ze snížení hospodáĜského využívání lesa, a to v dĤsledku nižšího prĤmČrného mýtního pĜírĤstu (PMP) lesních porostĤ oproti PMP možnému. V dobČ tvorby nového lesního hospodáĜského plánu (LHP) pro holiny nebo mýtnČ zralé porosty má vlastník lesa možnost v souladu s vyhláškou þ. 83/1996 Sb. rozhodnout, že na místČ souþasných dĜevin s pĜíznivými ekologickými úþinky, avšak nízkým PMP budou vysazeny dĜeviny s vyšším PMP. Tak lze u CHS þ. 41, 43, 45, 47, 51, 53, 55, 57 a 73 po smýcení souþasných bukových porostĤ založit následný porost s pĜevahou smrku. PodobnČ lze nahradit u CHS þ. 19, 21, 23 a 25 souþasný les nízký (vzniklý výmladností paĜezĤ) lesem vysokým (vzniklým ze semen a sazenic). Významným ekonomickým faktorem pro vlastníka lesa jsou náklady na založení následného lesního porostu, které jsou u listnatých dĜevin z dĤvodu nezbytnosti oplocování podstatnČ vyšší než u jehliþnanĤ (napĜ. u buku dvojnásobné ve srovnání se smrkem). Platba vícenákladĤ na založení listnatého porostu by byla velmi stimulující, avšak by mohla kolidovat s pĜíspČvky na hospodaĜení v lesích poskytovanými krajskými úĜady. V pĜípadČ pokraþujících paĜezin se naopak velmi uspoĜí zalesĖovací náklady, které jsou u dubu ty nejvyšší ze všech dĜevin. Výpoþet platby je proveden podle vzorce: P = (Hlpu1 / u1 – Hlpu2 / u2) . u1/d Kde: P = roþní platba za podopatĜení Zachování hospodáĜského souboru lesního porostu z pĜedchozího produkþního cyklu v Kþ/ha, Hlpu1 / u1 = hodnota PMP skladby dĜevin nebo tvaru lesa v pĜedchozím produkþním cyklu v Kþ/ha, Hlpu2 / u2 = hodnota PMP možné skladby dĜevin nebo možného tvaru lesa v následujícím produkþním cyklu v Kþ/ha, u1 = obmýtí pĜedchozího produkþního cyklu v letech, d = poþet plateb (20). Celková roþní platba
1 800 Kþ
246
Ve výpoþtu se poþítá se zakmenČním 0,9, což je obvyklé zakmenČní mýtnČ zralých porostĤ, srážka z hodnoty porostu z dĤvodu hniloby jádra kmenĤ úmČrné vČku a bonitnímu stupni dĜeviny.
Vlastník lesa mĤže uþinit rozhodnutí o hospodáĜském souboru pouze pĜi tvorbČ LHP pro mýtnČ zralý porost nebo stávající holinu. Když je již porost založen, je zmČna hospodáĜského souboru možná až po smýcení tohoto následného porostu. Z tohoto dĤvodu by mČl obdržet platbu ve výši rozdílu možného a dobrovolnČ zvoleného PMP po dobu obmýtí stejnČ dlouhého jako je pro souþasný porost již nyní, tj. ve sjednaném dvacetiletém období. Platba není ošetĜena koeficientem úroþení 0,0612, neboĢ újma nevzniká jen v 1. roce období, ale v celé dobČ obmýtní.
247
PĜíloha þ. 12
Platby v rámci lesnicko-environmentálních opatĜení Výpoþet návrhu platby pro podopatĜení Zlepšování druhové skladby lesních porostĤ V pĜípadČ sjednaného zachování nebo zvýšení podílu melioraþních a zpevĖujících dĜevin (MZD) pĜi proĜezávkách a probírkách vzniká vlastníku lesa újma ze sníženého hospodáĜského využívání lesa, neboĢ se zvyšujícím se podílem listnatých dĜevin (s výjimkou dub x borovice) klesá PMP lesního porostu. Výpoþet platby je proveden podle vzorce: P = Hlpu1 / u1 – Hlpu2 / u2 Kde: P = roþní platba za podopatĜení Zlepšování druhové skladby lesních porostĤ v Kþ/ha, Hlpu1 / u1 = hodnota PMP skladby dĜevin s minimálním podílem MZD v Kþ/ha, Hlpu2 / u2 = hodnota PMP s podílem MZD zvýšeným o 10, 20, 30 a 40 % oproti minimálnímu podílu v Kþ/ha. PĜekroþení PĜekroþení PĜekroþení min.podílu MZD min.podílu MZD min.podílu o 5 až 15 % o 16 až 25 % MZD o 26 až 35 %
PĜekroþení min.podílu MZD o více než 36 %
577
1 155
1 732
2 310
Výsledná roþní platba v 600 Kþ
1 200
1 800
2 400
Ve výpoþtu se poþítá se zakmenČním 0,9, což je obvyklé zakmenČní mýtnČ zralých porostĤ, a srážka z hodnoty porostu z dĤvodu hniloby jádra kmenĤ úmČrné vČku a bonitnímu stupni dĜeviny. Platba není ošetĜena koeficientem úroþení 0,0612, neboĢ újma nevzniká jen v 1. roce období, ale po celou dobu obmýtní u. Platba je poskytována ve výši újmy jen ve sjednaném období, neboĢ po jeho uplynutí má vlastník lesa ještČ možnost podíl MZD negativnČ zmČnit.
248
PĜíloha þ. 13 PěÍPADY VYŠŠÍ MOCI Za zásahy vyšší moci pro potĜeby tohoto programového dokumentu jsou považovány následující skuteþnosti: a) smrt pĜíjemce dotace; b) dlouhodobá pracovní neschopnost pĜíjemce dotace; c) uplatnČní veĜejného zájmu na velké þásti podniku, pokud toto nemohlo být pĜedvídáno v den pĜijetí závazku; d) vážná pĜírodní katastrofa, která významným zpĤsobem postihne obhospodaĜovanou pĤdu podniku; e) zniþení hospodáĜských budov zpĤsobené nehodou nebo pĜírodní katastrofou; f) epizootická nákaza postihující všechna hospodáĜská zvíĜata pĜíjemce pomoci nebo jejich þást. Zásahy vyšší musí být do 10 pracovních dnĤ ode dne, kdy tak pĜíjemce dotace mĤže þinit, písemnČ oznámeny platební agentuĜe spolu s odpovídajícími dĤkazy jím uznávanými.
249
250
PĜíloha þ. 14 (Ex-ante hodnocení)
Ex ante hodnocení Programu rozvoje venkova ýeské republiky pro období 2007 - 2013
František StĜeleþek Magdalena Hrabánková Konzultant: Morten Kvistgaard
26. kvČtna 2006
251
Ex ante hodnocení Programu rozvoje ýeské republiky pro období 2007 - 2013
venkova
František StĜeleþek Magdalena Hrabánková Konzultant: Morten Kvistgaard
1.
ÚVOD
Jaký je úþel této zprávy? Podle þlánku 85 naĜízení Rady (ES) 1698/2005 Ex ante hodnocení Programu rozvoje venkova musí být sestaveno pĜed jeho koneþným schválením. Hodnocení Ex ante je vypracováno v souladu: x S þlánky 84 a 85 NaĜízení Rady o podpoĜe venkova (dále jen NaĜízení o podpoĜe venkova) s cílem: - zvýšit kvalitu, efektivitu a úþinnost provádČní programĤ pro rozvoj venkova, - posoudit úþinek programĤ z hlediska strategických smČrĤ spoleþnosti, - posoudit obtíže v oblasti rozvoje venkova pĜíznaþné pro ýR s pĜihlédnutím k požadavkĤm udržitelného rozvoje, a vlivu na životní prostĜedí, - optimalizovat pĜidČlení rozpoþtových zdrojĤ. x
S klíþovými akcemi v Návrhu Rozhodnutí Rady o strategických pokynech Spoleþenství pro rozvoj venkova (prognózované období 2007 – 2013) (dále jen Strategické pokyny pro rozvoj venkova).
Pozornost pĜi hodnocení Ex ante je vČnována: - stĜednČdobým a dlouhodobým potĜebám, - cílĤm, kterých má být dosaženo, - oþekávaným výsledkĤm a kvantifikovaným cílĤm zejména v porovnání s výchozí situací, - pĜidané hodnotČ pro Spoleþenství, - míĜe zohlednČní priorit Spoleþenství, - závČrĤm pĜedchozího programování a kvalitČ postupĤ pĜi provádČní, - monitorování, hodnocení a finanþnímu Ĝízení. Podle þlánku 16 NaĜízení Rady o podpoĜe venkova každý Program rozvoje venkova obsahuje: a) b) c)
d)
e)
Analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek, zvolenou strategii pro jejich Ĝešení a hodnocení Ex ante podle þlánku 85. OdĤvodnČní zvolených priorit s ohledem na strategické smČry Spoleþenství a Národní strategický plán, jakož i oþekávaný dopad podle hodnocení Ex ante. Informaci o osách a opatĜeních navrhovaných pro každou osu a jejich popis, vþetnČ konkrétních ovČĜitelných cílĤ a ukazatelĤ uvedených v þlánku 81, které umožĖují pĜesnČ stanovit pokrok, úþinnost a efektivitu programu. Finanþní plán obsahující dvČ tabulky: - tabulku uvádČjící celkový pĜíspČvek EAFRD na každý rok a - tabulku, která stanoví pĜíspČvek na celé plánované období. Orientaþní rozpis poþáteþních þástek podle jednotlivých opatĜení z hlediska veĜejných a soukromých výdajĤ. 252
f) g) h)
PĜípadnČ tabulku s doplĖkovým vnitrostátním financováním každé osy. Prvky nutné pro hodnocení podle pravidel hospodáĜské soutČže. Informace o doplĖkovosti ve vztahu k opatĜením financovaným jinými nástroji SZP, prostĜednictvím politiky soudržnosti, jakož i nástrojem podpory Spoleþenství pro rybolov. i) ProvádČcí opatĜení k programu, vþetnČ: - urþení všech orgánĤ podle þ. 74 odst. 2 a pro informaci souhrnný popis struktury Ĝízení a kontroly, - popis systémĤ monitorování a hodnocení, jakož i složení monitorovacího výboru, - ustanovení k zajištČní propagace programu, - urþení partnerĤ uvedených v þlánku 6 a výsledky konzultací partnerĤ. Program rozvoje venkova ýR svoji strukturou naplĖuje všechny náležitostí þlánku 16 NaĜízení Rady o podpoĜe rozvoje venkova. Obsah programu rozvoje venkova vychází z politiky rozvoje venkova, která by mČla doplĖovat politiku podpory trhu a podpory pĜíjmĤ ze Spoleþné zemČdČlské politiky. V souladu se Strategickými pokyny pro rozvoj venkova se budoucí politika rozvoje venkova bude zamČĜovat na: - zemČdČlsko potravináĜské hospodáĜství, - životní prostĜedí a - obyvatelstvo a hospodáĜství venkova v širším slova smyslu. Podpora rozvoje venkova má pĜispívat k dosažení následujících cílĤ: a) Zlepšování konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví na základČ podpory restrukturalizace, vývoje a inovací. b) Zlepšování životního prostĜedí a krajiny prostĜednictvím podpory na obhospodaĜování pĤdy. c) Zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a podpora diverzifikace hospodáĜské þinnosti. Hodnocení Ex ante je založeno na þeské verzi následujících dokumentĤ: 1. Národní strategický plán pro rozvoj venkova ýeské republiky na období 2007 – 2013. Praha duben 2006. 2. Program rozvoje venkova ýeské republiky na období 2007 – 2013. Praha duben 2006. 3. PĜílohy Národního strategického plánu rozvoje venkova ýeské republiky na období 2007 – 2013. Tyto dokumenty budou okomentovány jednak samostatnČ, jednak i ve vzájemné návaznosti.
Jaká je struktura této zprávy? Zpráva je zpracována v souladu s Gudelines for Ex- ante Evaluation a zachovává osnovu, která je v tomto dokumentu doporuþena. Struktura zprávy je þlenČna do tČchto kapitol: 1. Úvod 1.1. Jaký je úþel této zprávy? 1.2. Jaká je struktura této zprávy? 1.3. Jaké jsou hlavní zdroje informací?
253
1.4.
Jaká hodnocení, audity, studie nebo zprávy podobných intervencí (zákrokĤ) jsou dostupné? 2. Jaké jsou problémy zpracovávaného Programu rozvoje venkova? 2.1. Jaké jsou problémy, rizika a požadavky analýzy sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek? 2.2. Jaké hnací síly, silné stránky a pĜíležitosti se týkají programové oblastí? 2.3. Jaké lze urþit pĜíþiny rozdílĤ? 2.4. Jaké jsou konkrétní cílové skupiny a jaké jsou jejich potĜeby? 2.5. Které problémy nemohou být adresnČ urþeny pomocí implementace programu? 3. Tento bod v dokumentu není uveden. 4. Jaké cíle se od programu oþekávají dosáhnout? 4.1. Jaký je celkový politický cíl ve vyjádĜení oþekávaných dopadĤ? 4.2. Jaké jsou obecné, specifické a operaþní cíle a oþekávané výsledky? 4.3. Které základní indikátory a indikátory dopadu jsou navrhovány pro mČĜení konceptu? 4.4. Jak dalece programové cíle odpovídají cílĤm definovaným v Národním strategickém plánu? 4.5. Jaké základní indikátory a indikátory dopadu jsou navrhovány pro mČĜení úspČchu v programu a jsou tyto indikátory aplikovány významným (dostateþným ) zpĤsobem. 5. Jaká opatĜení jsou navrhována? 5.1. Jaké úlohy a dĤkazy byly vzaty v úvahu pĜi urþení programu? 5.2. Jaké jsou základní potĜeby a cíle v konfrontaci s podporami? 5.3. Jaká opatĜení budou aplikována z hlediska dosažení programových cílĤ? 5.4. Jaká je logika podpory každého aplikovaného opatĜení? 5.5. Jaká je rovnováha mezi pĜijatými opatĜeními z hlediska sledovaných cílĤ? 6. Jaké jsou oþekávané pozitivní a negativní dopady z opatĜení, která budou aplikována? 6.1. Jaké jsou oþekávané dopady opatĜení, která budou aplikována (sociální, ekonomická a environmentální? 6.2. Jak lze oþekávat, že se dopady projeví nadþasovČ ? 6.3. Jaké jsou potencionální konflikty mezi rozdílnými dopady? 6.4. Kdo je (pozitivnČ nebo negativnČ) postihnut programem? 7. Zahrnutá pĜidaná hodnota spoleþenství 7.1. Jak subsidiarita a proprocionalita jsou v návrhu prezentovány? 7.2. Jak dalece program bere v úvahu ostatní cíle Spoleþenství? 7.3. Jak dalece je navrhovaný program doplĖující k ostatním intervencím (podporám)? 7.4. Jak dalece navrhovaný program doplĖuje ostatní podpory? 7.5. Jak je podporována synergie s ostatními podporami? 7.6. Jak rozsáhlé jsou dodateþné (marginální) efekty, které mohou být pĜipisovány návrhu? 8. Pomoc pĜi dosažení efektivnosti nákladĤ 8.1. Na jakých pĜedpokladech jsou založeny výdaje programu? 8.2. Jaké jsou náklady na finanþní a lidské zdroje v navrhovaném programu? 8.3. Dá se oþekávat , že oþekávaných výsledkĤ bude dosaženo s nižšími náklady? 9. Monitorování a hodnocení 9.1. Jak bude monitorovací a hodnotící systém implementován? 9.2. Které indikátory jsou užívány pro mČĜení vstupĤ, výstupĤ, výsledkĤ, dopadĤ? 9.3. Jaký systém bude použit ke sbČru, skladování a monitorování dat? 10. Výsledek enviromentálního odhadu 10.1. Jaké enviromentální úvahy mají být vztahy na zĜetel? 10.2. Jaký je hlavní výsledek enviromentálního hodnocení?
254
10.3. Která opatĜení jsou navrhována, aby zajistila integraci enviromentálních zámČrĤ s pĜípravou programu?
Jaké jsou hlavní zdroje informací? Annual Report on the SAPARD programme in the Czech Republic. Agentura Sapard 2001. EUROSTAT: General and Regional Statistics. Regions: Statistical Yearbook 2005, [on-line]. http://epp.eurostat.cec.eu.int/ EUROSTAT: Selling prices of crop products (absolute prices) - annual price [on-line]. http://epp.eurostat.cec.eu.int/ EUROSTAT: Selling prices of animal products (absolute prices) - annual price [on-line]. http://epp.eurostat.cec.eu.int/ EU Strategic Guidelines for Rural Development. Council of the European Union. Brussels, 3 March 2005. Horizontální plán rozvoje venkova ýR pro období 2004 – 2006. MZe, kvČten 2004. NaĜízení Rady o podpoĜe pro rozvoj venkova z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Rada Evropské unie, Brusel, 2005. Operaþní program „Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství“. MZe, prosinec 2003. PĜedbČžné hodnocení Horizontálního plánu rozvoje venkova pro ýeskou republiku 2004 – 2006. IEEP. Praha 2003. Rozhodnutí Rady o strategických pokynech Spoleþenství pro rozvoj venkova ( programové období 2007 – 2013). Komise Evropských spoleþenství, Brusel, 5.7.2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Guidelines for Ex ante Evaluation. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Measure Fiches. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Outline of Evaluation Network for Rural Development. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Fiches for inpact Related Baseline Indicators. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Output Indicator Fiches. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Rural Development 2007 – 2013. Common Monitoring and Evaluation Framework. Draft Result Indicator Fiches. Directorate General for Agriculture and Rural Development. November 2005. Stabilizace obyvatelstva a bydlení na venkovČ. MMR, záĜí 2002. Statistical Environmental Yearbook of the Czech Republic 2004. MŽP ýR. Praha 2004. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemČdČlství ýR za rok 2004. Ministerstvo zemČdČlství ýeské republiky [on-line] http://www.mze.cz/. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemČdČlství ýR za rok 2003. Ministerstvo zemČdČlství ýeské republiky [on-line] http://www.mze.cz/. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemČdČlství ýR za rok 2002. Ministerstvo zemČdČlství ýeské republiky [on-line] http://www.mze.cz/. ZemČdČlství 2004. Ministerstvo zemČdČlství ýeské republiky [on-line] http://www.mze.cz/.
255
Jaká hodnocení, audity, studie nebo zprávy podobných intervencí (zákrokĤ) jsou dostupné? Annual Report on the SAPARD programme in the Czech Republic Agentura Sapard 2001. StĜednČdobé hodnocení programu SAPARD v ýeské republice, Agrotec SpA Consortium, 2004. Horizontální plán rozvoje venkova ýR pro období 2004 – 2006. MZe, kvČten 2004. IEEP : PĜedbČžné hodnocení Horizontálního plánu rozvoje venkova pro ýeskou republiku 2004 – 2006 PĜedbČžné hodnocení Horizontálního plánu rozvoje venkova pro ýeskou republiku 2004 – 2006. IEEP. Praha 2003. Stabilizace obyvatelstva a bydlení na venkovČ. MMR, záĜí 2002. STěELEýEK F., ZDENċK R.: Problematika financování malých obcí z programĤ EU. Sborník z mezinárodní vČdecké konference konané 2.-3.2.2006 v Luþenci (SK). SPU Nitra 2006. Výroþní zpráva o programu SAPARD v ýeské republice za rok 2004. MZe 2005. Výroþní zpráva o programu SAPARD v ýeské republice za rok 2003. MZe 2004. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemČdČlství ýR za rok 2004. Ministerstvo zemČdČlství ýeské republiky [on-line] http://www.mze.cz/. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemČdČlství ýR za rok 2003. Ministerstvo zemČdČlství ýeské republiky [on-line] http://www.mze.cz/. Zelená zpráva-zpráva o stavu zemČdČlství ýR za rok 2002. Ministerstvo zemČdČlství ýeské republiky [on-line] http://www.mze.cz/. ZemČdČlství 2004. Ministerstvo zemČdČlství ýeské republiky [on-line] http://www.mze.cz/.
256
2.
PROBLÉMY ZPRACOVÁVANÉHO PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA
Jaké jsou problémy, rizika a požadavky analýzy sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek? Program rozvoje venkova obsahuje velmi podrobnou analýzu hospodáĜské a sociální situace, stavu životního prostĜedí i potencionálu pro rozvoj. Opírá se o rozsáhlé statistické informace Eurostatu, ýeského statistického úĜadu, FADN, šetĜení MZE, VÚZE, Ministerstva zemČdČlství, Výzkumného ústavu zemČdČlské ekonomiky, vysokých škol a šetĜení rĤzných zájmových skupin. Údaje vycházející z tČchto šetĜení je možné považovat za reprezentativní. Úvod do zhodnocení souþasné situace považujeme za dobrý. Z hlediska metodického je užiteþné pĜipomenout, že pro vymezení venkovského prostoru by bylo užiteþné prezentovat vliv dvojího vymezení venkovských obcí. Vymezení venkovských obcí je provedeno podle dvou kriterií – poþtu obyvatel ve venkovské obci a hustotou obyvatel na km2. Podle prvého kriteria se za venkovskou obec považuje obec, kde poþet obyvatel je menší než 2 000 obyvatel. Podle druhého kriteria se za venkovskou obec považuje obec, kde hustota obyvatel v obci je menší než 150 obyvatel na km2. Tato definice vychází z metodiky OECD. Použití pouze jednoho kriteria mĤže vést k tomu, že do venkovských obcí nebudou zahrnuty malé obce, které jednoznaþnČ do venkovských obcí patĜí. DvourozmČrné rozdČlení þetnosti prokazuje rozdílné zahrnutí jednotlivých obcí. Obce jsou rozdČleny podle hustoty na dvČ skupiny – do 150 a nad 150 obyvatel na km2 a podle poþtu obyvatel na skupiny do 2 000 a nad 2 000 obyvatel. TuþnČ zvýraznČné poþty obcí vykazují shodu podle obou kritérií – celkem 5 276 obcí, což je 84,4 %. Zbylé obce (973, tj. 15,6 % z celkového poþtu) shodu rozdČlení nevykazují. Jedná se o 340 obcí do 2 000 obyvatel s hustotou obyvatelstva pĜesahující 150 obyvatel na km2 a o 218 obcí s poþtem obyvatel nad 2 000, ale s hustotou do 150 obyvatel na km2. Tab. 1 DvourozmČrné rozdČlení obcí v ýeské republice Hustota obyvatelstva Poþet 50 - 100 - 150 - 200 - 250 - 300 - 350 - nad obyvatel 0 - 50 100 150 200 250 300 350 400 400 0 - 200 2 1 1 1 1 460 167 16 201 - 400 12 7 2 1 1 973 479 71 401 - 600 29 14 7 4 375 361 100 601 - 800 31 9 2 3 2 171 243 79 801 - 1 000 82 28 7 4 2 1 1 146 59 1001 - 1 200 50 20 10 2 3 3 74 49 1201 - 1 400 38 21 14 6 1 1 1 50 39 1401 - 1 600 25 14 6 5 2 1 4 33 24 1601 - 1 800 14 19 7 6 1 1 34 17 1801 - 2 000 8 7 6 2 1 1 3 21 18 nad 2000 25 96 97 88 56 59 44 28 140 Celkem 3 221 1 704 569 271 136 96 56 35 161
Celkem 1 648 1 546 890 540 330 211 171 114 99 67 633 6 249
Pramen: Malý lexikon obcí 2004
Navrhujeme proto, aby 340 obcí do 2 000 obyvatel s hustotou pĜesahující 150 obyvatel na km2 bylo zahrnuto do venkovských obcí s možností využívat programy rozvoje venkova. Více 257
jak 50 % tČchto obcí má ménČ než 1 000 obyvatel. Tyto obce mají vysokou míru nezamČstnanosti, vysoké procento obyvatel dojíždČjících za prací a zanedbanou infrastrukturu. Popis v kapitole 3 pĜedkládá mnoho zajímavých informací a statistických dat, jakož i nČkterá srovnání s þísly EU. PĜipomínky k uvedené analýze jsou jednak metodického charakteru, jednak ve formČ praktických poznámek. Smyslem metodického hodnocení je pĜispČt k racionalitČ celkové analytické þásti jako dobrého podkladu pro formulování strategických cílĤ v Národním strategickém plánu a Programu rozvoje venkova. K prezentaci statistických dat je tĜeba doporuþit tento postup. PĜedevším þtenáĜ by mČl být informován o stávající úrovni þi rozmČru daného ukazatele. K posouzení, zda tato situace je dobrá þi špatná a je tĜeba ke kvantitativnímu vyjádĜení použít komparace daného ukazatele s urþitým standardem. Tímto standardem mĤže být hodnota ukazatele v zemích EU, respektive stanovená norma (napĜíklad u ukazatelĤ životního prostĜedí), nebo údaj vycházející z vČdeckého poznání. Za tím by mČla následovat vývojová tendence, která vede k zlepšování þi zhoršování daného ukazatele. Z uvedených vztahĤ je pak možno dedukovat, jak škodlivý þi dobrý stav je, jaká je významnost zmČny a jaké hodnoty by bylo vhodné v budoucnosti dosáhnout. Tento postup je málokde v plné šíĜi aplikován. V ĜadČ pĜípadĤ je porovnán pouze vývoj 2004 s pĜedcházejícím rokem, aniž by þtenáĜ byl informován o stávající úrovni. SWOT analýza Pro posouzení SWOT analýzy je vhodné si pĜipomenout nČkolik teoretických zásad, jejichž dodržení dává této metodČ racionální obsah. x SWOT analýza by mČla respektovat urþitou systematiþnost ukazatelĤ z hlediska jejich agregace a bezprostĜednosti. Z tohoto hlediska konkurenceschopnost zemČdČlství ovlivĖují pĜedevším faktory cena produktu, náklady na jednotku produktu, jeho kvalita, stupeĖ inovace, propagace a marketing. Ostatní faktory pĤsobí zprostĜedkovanČ pĜes nČkterý z tČchto faktorĤ. UplatnČní této systematiky v SWOT analýze jsme schopni vyjádĜit jednotlivé podmínČnosti faktorĤ. x SWOT analýzu je tĜeba podĜídit vždy úþelu. DČláme-li SWOT analýzu z hlediska konkurenceschopnosti, potom je tĜeba do ní zahrnovat pouze faktory, které tuto konkurenceschopnost ovlivĖují a ne žádné jiné. x SWOT analýza vychází z analýzy daného stavu a vede ke kvantifikovatelnému ocenČní významnosti jednotlivých faktorĤ. V tom je její syntetizující efekt. x Zatímco silné a slabé stránky se týkají vnitĜních faktorĤ, potom ohrožení a pĜíležitosti jsou dány vnČjším prostĜedím. Kvantifikace cílĤ musí vycházet z kvantifikace podmínek. Jestliže nejsou dostateþnČ kvantifikované podmínky, pak je obtížné i kvantifikovat cíle. Významnost jednotlivých prvkĤ SWOT analýzy je tĜeba hodnotit zmČnou nákladĤ, které z úrovnČ ukazatelĤ vyplývají. Neprovedením této analýzy nelze objektivnČ posoudit poĜadí významnosti jednotlivých prvkĤ SWOT analýzy. Neuplatníme-li tyto hlavní zásady SWOT analýzy, zpravidla nedospČjeme k objektivnímu výsledku. Bylo by proto velmi užiteþné, aby pĜi SWOT analýze v této práci bylo postupováno podobným zpĤsobem. Ve SWOT analýze jsou jednotlivé prvky silných a slabých stránek, ohrožení a pĜíležitostí Ĝazeny bez zĜetele na jejich význam. Ohodnocení jejich významu se neobejde bez kvantitativní analýzy u kvantitativních znakĤ, nebo bez ohodnocení znalci u kvalitativních znakĤ. Kvalitní SWOT analýza ovlivĖuje i míru objektivnosti stanovených potĜeb.
258
PĜedkládaná SWOT analýza nevychází z objektivních údajĤ obsažených v první þásti a tím dle našeho názoru postrádá objektivnosti a kvantifikovatelnosti. Je pĜipravena jako prĤnik dílþích analýz expertních týmĤ po jednotlivých osách. Je založena na odpovČdích 28 respondentĤ (pĜedstavitelĤ) státní správy, rezortních výzkumných pracovišĢ a nevládních organizací, kterým bylo položeno 106 otázek ze þtyĜ okruhĤ SWOT analýzy (21 otázek k silným stránkám, 45 k slabým stránkám, 17 k pĜíležitostem a 23 k ohrožením). OdpovČdi byly statisticky hodnoceny. Míra závažnosti jednotlivých odpovČdí byla hodnocena bodovým ocenČním od jedné do pČti. Pro výbČr rozhodujících odpovČdí byla použita korelaþní analýza a faktorová analýza s pravoúhlou rotací varimex. ZávČrem je tĜeba konstatovat, že odhady expertĤ, pokud by byly správnČ vyhodnoceny, by mohly sloužit jako podpora vyhodnocení objektivních údajĤ. Práce však nemá provázanost mezi analytickou þástí prezentovanou v Národním strategickém plánu - pĜíloha 1: „Zhodnocení hospodáĜské a sociální situace, stavu životního prostĜedí a potenciálu rozvoje venkova s jednotlivými kvadranty SWOT analýzy“. Národní priority nejsou výsledkem objektivní SWOT analýzy a není dostateþná provázanost mezi silnými a slabými stránkami na jedné stranČ a ohroženími a pĜíležitostmi. V dĤsledku toho nelze urþit jednoznaþné poĜadí národních priorit. Jednotlivé priority nejsou urþeny v rozhodovací matici SWOT analýzy, ale vyplývají z názorĤ expertĤ. Z toho dĤvodu bude obtížné na základČ Programu rozvoje venkova urþit efektivnost vložených finanþních prostĜedkĤ. Doporuþení: VýraznČji uplatnit zásady SWOT analýzy pĜi její praktické aplikaci. Porovnat silné a slabé stránky s ohroženími a pĜíležitostmi. Konkurenceschopnost Konkurenceschopnost þeského zemČdČlství lze posoudit pomocí ukazatele import/export v jednotlivých státech. Velikost tohoto ukazatele v EU 25 uvádí pro SITC 0 – potraviny a živá zvíĜata následující tabulka. Tab. 2 Podíl importu a exportu v zemích EU Stát
Dovoz z EU25 Vývoz do EU25 VýmČra (EUR) (EUR) (ha)
Nizozemí Belgie Lucembursko Dánsko Malta NČmecko Irsko Rakousko Kypr Francie Itálie Švédsko ŠpanČlsko Velká Británie ýeská republika Estonsko ěecko Portugalsko Maćarsko
13 658 423 790 10 907 927 774 919 058 147 3 543 973 277 238 080 785 24 542 814 422 2 751 269 142 4 173 103 243 298 077 311 18 351 417 606 15 495 778 134 3 553 306 656 8 505 247 201 17 880 393 599 1 899 708 808 362 789 414 2 927 012 141 3 372 823 519 1 170 449 974
27 964 670 670 16 239 882 180 449 151 049 7 446 939 028 14 045 836 20 215 086 420 4 796 718 714 3 104 115 182 107 271 780 21 325 292 293 9 744 685 462 1 876 772 705 13 968 357 657 7 071 766 163 1 243 262 304 230 151 827 1 255 605 061 1 089 057 474 1 632 938 921
1 924 965 1 393 789 128 079 2 664 017 10 500 17 020 449 4 297 000 3 374 461 136 000 29 630 399 15 097 171 3 177 041 25 238 746 15 517 868 3 631 423 698 300 3 905 685 3 716 065 5 776 730
259
ZP
Import/Export 0,49 0,67 2,05 0,48 16,95 1,21 0,57 1,34 2,78 0,86 1,59 1,89 0,61 2,53 1,53 1,58 2,33 3,10 0,72
Slovensko Polsko Finsko Litva Slovinsko Lotyšsko
831 686 175 2 412 968 762 1 504 000 493 488 415 181 518 097 281 401 102 182
535 983 848 3 356 234 843 456 995 789 515 332 648 90 213 301 143 789 183
1 934 660 16 300 820 2 253 400 2 604 300 490 518 1 642 140
1,55 0,72 3,29 0,95 5,74 2,79
PrĤmČr 5 628 317 001 Pramen: Eurostat 2004
5 794 972 814
6 502 581
0,97
Z uvedené tabulky vyplývá, že ýR je z hlediska pomČru ukazatelĤ dovoz/vývoz výrazný dovozce zemČdČlských produktĤ. Zatímco ve státech EU je prĤmČrný pomČr dovozu a vývozu pomČrnČ vyrovnaný (prĤmČr 0,97), pak ýR vzhledem k EU má o 58 procentních bodĤ vyšší import. ýlenské státy EU 15 byly také evidentnČ lépe pĜipraveny na rozšíĜení unie, resp. vnitĜního agrárního trhu, než þeský agrární sektor. Projevilo se to v nerovnomČrném rĤstu þeského vývozu a dovozu a návaznČ na zvýšení bilanþního schodku agrárního zahraniþního obchodu. Pasivní saldo bilance agrárního zahraniþního obchodu v letech 1999 - 2003 roþnČ pĜedstavovalo 21 302,2 mil. Kþ. V roce 2004 v porovnáním s tímto prĤmČrem bylo o 50,3 % vyšší. Zatímco þeský zemČdČlsko-potravináĜský dovoz byl v prĤmČru uplynulého pČtiletí kryt vývozem ze 68 %, pak v roce 2004 dosáhl stupeĖ krytí pouze 66 %. Konkurenceschopnost hlavních produktĤ rostlinné a živoþišné výroby se od sebe podstatnČ liší. V roce 2004 ve srovnání s rokem 2000 se snížila produkce hlavních produktĤ živoþišné výroby. (U mléka na 96,1 %, hovČzího masa na 88,7 % a vepĜového na 93,7 %.) PĜitom pozice tČchto komodit na zahraniþním trhu se posílila na úkor domácí spotĜeby. Podíl vývozu na výrobČ vzrostl u mléka ve srovnání s rokem 2000 na 114,9 %, u hovČzího masa na 437,9 % a u vepĜového masa na 600,4 %. Podíl produkce na domácí spotĜebČ poklesl u mléka na 97,5 %, u hovČzího masa na 79,1 % a u vepĜového masa na 98,2 %. Navíc se snížily zásoby tČchto produktĤ. Vlivem úrodného roku 2004, ve srovnání s rokem 2000, vzrostla produkce rostlinných produktĤ. NárĤst produkce u pšenice þinil 123,5 %, u jeþmene 143 %, u kukuĜice 181 % a u Ĝepky 110,7 %. Silný pokles spotĜeby na domácím trhu nepostaþil pokrýt rĤst objemu vývozu a tak u pšenice a kukuĜice se zvýšily zásoby tČchto produktĤ a zvýšil se také intervenþní nákup.
Tab. 3 Porovnání konkurenceschopnosti hlavních produktĤ rostlinné a živoþišné výroby ýR Komodity výroby
živ.
Mléko mil.l HovČzí maso tis. t ž.hm. VepĜové maso tis. t ž.hm. Komodity výroby Mléko mil.l HovČzí maso tis. t ž.hm.
ýR ýR EU 25 ýR 25
živ. ýR ýR EU 25
Výroba 2000 2004 Index 2514,3 2496,8 99,3 208 184,5 88,7 7499 8077 107,7 583,9 547 93,7 17596 21200 120,5 Objem domácí spotĜeby-dovoz 2000 2004 Index 1 832,92 1 782,72 97,26 197,81 138,74 70,14 7 334,02 7 729,69 105,39
260
Rozdíl -17,5 -23,5 578 -36,9 3604 rozdíl -50,21 -59,06 395,67
Objem vývozu 2000 2004 668,80 739,05 12,06 47,05 164,98 347,31 8,17 44,85 52,79 1 356,80 zmČna stavu zásob 2000 2004 12,07 -22,72 -2,00 -1,29
Index 110,50 389,98 210,52 548,70 2 570,28
Rozdíl 70,25 34,98 182,33 36,68 1 304,01
? -88,26 164,68
rozdíl -34,79 0,71
VepĜové maso tis. t ž.hm. Komodity výroby
ýR EU 25
živ.
Mléko mil.l HovČzí maso VepĜové maso tis. t ž.hm. tis. t ž.hm. VepĜové maso tis. t ž.hm.
Plodiny (tis. t) Pšenice Jeþmen KukuĜice ěepka Brambory konz. Plodiny (tis. t) Pšenice Jeþmen KukuĜice ěepka Brambory konz. Pramen: MZe, Eurostat
ýR ýR EU 25 ýR EU 25 EU 25 ýR EU 25
576,89 505,98 16 170,72 19 906,80 Dovoz/vývoz 2000 2004 0,28 0,45 1,04 0,40 0,53 1,39 2,40 2,08 0,82 0,53 1,39 2,40 2,08 0,82
87,71 -70,92 123,10 3 736,08 Index 158,55 38,20 261,22 86,69
-0,99 -3,88 1 374,25 -50,88
491,25 96,30
-2,89 -1 425,13
rozdíl 0,16 -0,64 0,85 -0,32
261,22 0,85 86,69 -0,32
Výroba 2000/2001 2004/2005 Index ýR 4 084,1 4 846,3 118,7 EU 25 124 000,0 ýR 1 629,4 2 356,5 144,6 EU 25 61 100,0 ýR 303,9 551,6 181,5 EU 25 51 500,0 ýR 844,4 934,7 110,7 ýR 1 476,0 660,5 44,7
Vývoz/výroba 00/01 04/05 0,08 0,02 0,12 0,01 0,04 0,07 0,05 0,09 0,05 0,32 0,16 0,01 0,08
ZmČna stavu zásob/výroba 00/01 04/05 Index ýR 0,026 0,051 197,6 EU 25 0,049 ýR -0,095 -0,012 12,7 EU 25 0,046 ýR -0,125 -0,064 51,2 EU 25 0,006 ýR 0 0,358 ýR 0 0
Vývoz/dovoz 00/01 04/05 43,41 3,20 2,90 0,165 10,0 13,3 0,943 5,0 0,926 53,8 3,0 0,781 0,275
Index 20,7 437,6 165,9 50,4 821,6 Index 7,4 6 069,6 530,1 5,6 35,2
Dom.spotĜ. - dovoz/výroba 00/01 04/05 Index 0,895 0,706 78,9 0,803 1,086 0,800 73,7 0,792 1,071 0,847 79,1 0,944 0,681 0,481 70,7 0,991 0,924 93,3 Intervenþní nákup/výroba 00/01 04/05 Index 0,227 0,031 0,170 0,097 0,127 0,002 -
Zvýšení konkurenceschopnosti je tedy klíþovým problémem þeské zemČdČlské politiky. Dosažení srovnatelné konkurenþní schopnosti s prĤmČrem EU by se mČlo stát cílem naplnČní první osy. Vlivem toho, že nebylo provedeno vyhodnocení rozhodovací matice, nebyly ani samostatnČ formulovány potĜeby. Z kontextu Programu rozvoje venkova, zejména kapitoly 3 (Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek þeského zemČdČlství a venkova metodou SWOT analýzy, zvolená strategie, jejich Ĝešení a Ex ante hodnocení) lze odvodit tyto potĜeby a jejich vztah k cílĤm. OSA 1 – Zvýšení konkurenceschopnosti zemČdČlství PotĜeba zvýšení konkurenceschopnosti zemČdČlství v obecné rovinČ byla deklarována již výše. Zvýšení konkurenceschopnosti znamená Ĝešení pĜedevším tČchto potĜeb: snížení ceny produktĤ. Snížení ceny jednotlivých komodit je významným prvkem zvýšení jejich konkurenceschopnosti.
261
Tab. 4 Ceny zemČdČlských komodit – srovnání s EU 15 (rok 2004)
2001 2002 2003 2004
2001 2002 2003 2004
Pšenice kg EU 15 12,39 11,39 12,29 12,28
€/100 ýR 11,54 11,04 10,61 12,23
Žito €/100 kg ýR EU 15 11,18 10,64 12,01 9,97 11,05 11,45 11,04 8,84
Telata €/100 Krávy €/100 kg ž.hm. kg ž.hm. EU 15 ýR EU 15 ýR 251,08 132,65 97,15 64,20 259,70 130,99 94,24 67,85 265,45 125,26 113,65 59,72 243,78 155,09 99,90 69,71 Pramen: EUROSTAT
Jeþmen kg ýR 11,65 13,08 11,12 11,45
€/100 Oves €/100 kg EU 15 ýR EU 15 11,02 13,56 11,71 9,91 14,90 10,73 10,94 15,04 11,04 11,06 12,51 11,48
Býci €/100 kg ž.hm. EU 15 ýR 137,49 99,86 145,85 122,45 153,19 115,43 153,38 119,06
Prasata €/100 kg ž.hm. EU 15 ýR 135,09 127,36 114,09 107,13 112,75 93,70 120,65 100,09
KukuĜice €/100 kg EU15 ýR 12,86 11,42 12,55 10,55 12,63 9,07 12,77 11,82 Ovce €/100 kg ž.hm. EU15 ýR 82,50 52,84 88,86 57,04 99,67 60,70 96,57 56,66
Brambory €/100 kg EU15 ýR 16,47 10,98 14,30 16,10 17,63 15,10 20,22 17,47 KuĜata €/100 kg ž.hm. EU15 ýR 80,99 75,79 76,62 72,65 85,39 65,79 92,09 69,17
Cukrovka €/1000 kg EU15 ýR 42,22 28,59 43,93 31,49 48,10 29,45 44,49 35,25
ěepka kg EU15 23,59 24,99 26,57 27,64
Mléko €/100 kg EU15 ýR 32,62 22,72 31,17 26,18 30,31 24,43 29,89 24,97
Vejce €/100 ks EU15 ýR 5,77 5,22 5,79 4,84 6,94 5,12 7,75 5,61
€/100 ýR 21,10 22,98 23,74 23,77
Jak je z tabulky patrné, ceny zemČdČlských výrobcĤ obilovin jsou v ýR, kromČ pšenice a kukuĜice, na vyšší úrovni než je prĤmČr EU 15, ceny okopanin a Ĝepky jsou pod úrovní prĤmČru EU. Cena pšenice a jeþmene je nejnižší v Rakousku, jež v roce 2004 dosáhla 73 % (pšenice) a 70 % (jeþmen) ceny v ýR. Ceny žita a ovsa jsou na nejnižší úrovni v Lucembursku a dosahují 62 % (žito) a 59 % (oves). Nejnižší úrovnČ cen kukuĜice a Ĝepky dosahuje Rakousko, a to 76 % (kukuĜice) a 79 % (Ĝepka) prĤmČrné ceny v ýR. U brambor a cukrovky jsou ceny zemČdČlských výrobcĤ nejnižší ve Velké Británii, a to 41 % (brambory) a 66 % (cukrovka) ceny v ýR. Jiná situace je u komodit živoþišné výroby, kde jsou ceny þeských farmáĜĤ hluboko pod prĤmČrem EU 15 a kromČ jateþných ovcí a vajec jsou ve srovnání se státy EU 15 nejnižší. Ceny jateþných telat v ýR dosahují pouhých 63 % prĤmČru EU 15, ceny jateþných krav necelých 70 % prĤmČru EU 15, ceny jateþných býkĤ 78 % prĤmČru EU 15. Stejná situace je u jateþných prasat (83 % EU 15), kuĜat (75 % EU 15) a mléka (83 % EU 15). Nižší ceny komodit živoþišné výroby než v ýR jsou pouze u jateþných ovcí (ŠpanČlsko 55 % cen ýR) a vajec (Irsko 95 % a Velká Británie 88 % cen ýR). Trvale udržitelný proces konkurenceschopnosti zemČdČlství vyžaduje pĜi daných cenách prostou resp. rozšíĜenou reprodukci výrobního potenciálu. To pĜedpokládá pĜimČĜenou rentabilitu podniku. Z hlediska reprodukce majetku zemČdČlských podnikĤ je potĜeba zvýšit rentabilitu þeských zemČdČlských podnikĤ. DlouhodobČ byly zemČdČlské podniky ztrátové. To vytváĜelo nedostateþné podmínky pro reprodukce majetku. Tab. 5 PĜehled o ztrátovosti zemČdČlských podnikĤ
Aktiva celkem (v tis. Kþ) Míra zisku (v %)
Produkþní oblasti 1996 1997 1998 86 420 100 340 101 690 -0,25 -1,20 0,12 Marginální oblasti 1996 1997 1998
Aktiva celkem (v tis. Kþ) Míra zisku (v %) Pramen: vlastní šetĜení
262
1999 2000 2001 2002 2003 2004 111 690 103 370 109 650 113 298 122 577 135 105 -0,69 2,16 1,92 -0,93 -0,94 4,46 1999 81 620 0,03
2000 88 380 1,99
2001 85 524 0,78
2002 81 650 -1,09
2003 80 806 -2,08
2004 82 347 3,92
ěešením obou výše uvedených podmínek je snížení jednotkových nákladĤ na výrobek. Se snížením jednotkových nákladĤ souvisí zvýšení produktivity práce pĜedevším úþinnČjší mechanizací. Tab. 6 Hrubá pĜidaná hodnota na pracovníka v jednotlivých odvČtvích v ýR (v EUR) 2000
2001
2002
2003
2004
ZemČdČlství, lesnictví a myslivost
11 900 13 700 14 800 13 900 16 500
PotravináĜský prĤmysl
15 400 13 400 15 200 18 900 19 200
Energetika
31 500 36 700 46 500 45 200 49 100
Stavebnictví
14 700 16 000 18 600 20 200 21 300
Doprava a komunikace
16 900 22 400 26 200 27 700 28 400
Zdroj: Eurostat
Z tabulky 6 vyplývá, že produktivita práce v zemČdČlství v ýR je podstatnČ nižší než v ostatních odvČtvích národního hospodáĜství. Tab. 7 Hrubá pĜidaná hodnota ve stálých cenách v EUR na pracovníka v odvČtví zemČdČlství, lesnictví a myslivosti 2003 2004 EU 25 58 200 59 600 EU 15 68 100 67 600 ýeská republika 13 900 16 500 SRN 47 400 : Maćarsko 15 200 21 300 Rakousko 122 500 122 400 Polsko 50 200 : Slovensko 13 900 17 000 Zdroj: Eurostat
K podobnému závČru dospíváme i porovnáním produktivity v zemČdČlství se státy EU – 25. PĜedevším je vedle organizace práce málo výkonná mechanizace, což je zpĤsobeno morálním zastaráváním zemČdČlské techniky. Tab. 8 PrĤmČrné stáĜí dlouhodobého hmotného majetku (DHM) Rok 2000 2001 2002 2003 Poþet podnikĤ 100 145 129 149 DHM brutto 97 179,5 98 668,2 103 732,8 115 509,9 Oprávky 42 841,4 44 614,7 48 182,7 56 276,1 PrĤmČrné stáĜí DHM 2,268 2,212 2,153 2,053
2004 141 117 455,7 57 901,0 2,029
Pramen: vlastní šetĜení Poznámka: DHM – dlouhodobý hmotný majetek
Toto morální zastarání se projevilo pĜedevším otevĜením západoevropských trhĤ. ZemČdČlské stroje nabízené západoevropskými firmami mají daleko vyšší produktivitu, nižší spotĜebu PHM a nižší sklizĖové ztráty ve srovnání s používanými stroji z dĜívČjších socialistických zemí. Nákup tČchto strojĤ významnČ ovlivĖuje produktivitu práce a výrobní náklady
263
v zemČdČlství. Jako pĜíklad morálního zastarání lze prezentovat na výkonech a hospodárnosti strojĤ, ale i na motivu pro jejich vyĜazení. NapĜíklad pĜi senážování pícnin (vojtČšky, jetele) s využitím samoĜezacího senážního vozu JUMBO jsou náklady na l t silážní hmoty tradiþním zpĤsobem 7,22 EURO, pĜi využití samoĜezacího senážního vozu JUMBO 4,33 EURO. Rozdíl v nákladech je tedy témČĜ 40 %. Použití sklízení mlátiþky JOHN DEER CLAAS CASE znamená 61,7 % úsporu nákladĤ na l ha sklízené plochy. Úspora je i v potĜebČ strojĤ. Na 1000 ha u tradiþní sklizĖové mlátiþky je tĜeba na 30 sklizĖových dnĤ 5,5 ks, u sklizĖové mlátiþky typ JOHN DEER 1ks. Nízká je i úroveĖ Ĝízení. Porovnejme variabilitu ukazatele „HospodáĜský výsledek za úþetní období na 1000 Kþ výkonĤ“ mezi jednotlivými zemČdČlskými výrobními oblastmi a uvnitĜ oblastí. Tab. 9 HospodáĜský výsledek za úþetní období na 1000 Kþ výkonĤ ZemČdČlská výrobní oblast
Poþet podnikĤ n
PrĤmČr x
Rozptyl s2
bramboráĜská kukuĜiþná obilnáĜská pícnináĜská ĜepaĜská Celkem
58 5 26 27 25 141
56,7 41,7 46,4 61,9 55,8 54,0
1 442,4 1 875,2 1 056,6 2 764,8 2 147,2 1 754,2
SmČrodatná odchylka s 38,0 43,3 32,5 52,6 46,3 41,9
Pramen: vlastní šetĜení
Rozptyl celkový
sc = 1754,2
sc
41,9
Rozptyl mezi výrobními oblastmi
ss = 31,9
ss
5,6
Rozptyl uvnitĜ oblastí
sr = 1722,3
sr
41,5
PrĤmČrná variabilita hospodáĜského výsledku uvnitĜ oblastí je více jak 8krát vČtší nežli variabilita mezi oblastmi. ÚroveĖ Ĝízení má na hospodáĜský výsledek 8krát vČtší vliv nežli rozdílné pĜírodní podmínky. Z uvedeného vyplývá, že modernizace zemČdČlských podnikĤ ýR jsou spolu s úrovní Ĝízení významnými faktory konkurenceschopnosti v zemČdČlství. Konkurenceschopnost zemČdČlství ovlivĖují i výše národních kvót a limitĤ. Tab. 10 Národní produkþní kvóty Komodita Jednotka Národní produkþní kvóty mléko tis. t 2 682,143 cukr A tis. t 441,2 cukr B tis. t 13,6 škrob tis. t 33,66
Stav produkce v roce PlnČní kvóty v % 2004 v roce 2004 2602 97
553,9
122
33,644
99,9
Pramen: MZe
Tab. 11 Národní limity Komodita
Jednotka
len – dlouhé vlákno
t
Národní produkþní limity 1 923
264
Stav produkce v roce 2004 2 932
PlnČní limitĤ v% v roce 2004 152,5
len – krátké vlákno krávy BTPM ovce (bahnice) porážková prémie – dosp. skot porážková prémie – telata speciální prémie na býky dodateþné platby pro skot
t ks ks ks ks ks t ž. hm.
2 866 90 300 66 733 483 082 27 380 244 349 270 031
2 855 136 081 64 530 151 704 12 519 131 577 184 500
99,6 150,7 96,7 31,4 45,7 53,8 68,3
Pramen: MZe, ýSÚ
Stanovení národních kvót a limitĤ omezuje dosahování vyšší konkurenceschopnosti zvyšováním objemu primárních zemČdČlských surovin, v tomto pĜípadČ je tĜeba se soustĜedit pĜedevším na vyšší pĜidanou hodnotu a inovace ve výrobní a obchodní sféĜe. Významná role v tomto procesu pĜipadá pĜedevším zpracovatelskému prĤmyslu. Tím se mČní postupy Ĝešení: 1. Dominantního postavení na trhu nelze již u Ĝady komodit dosahovat zvýšením jejich objemu produkce. Jedná se pĜedevším o komodity v oblasti kvót a národních limitĤ. Nelze proto ani uplatnit standardní strategické postupy, podle kterých napĜíklad z vlivu dĤchodové pružnosti lze usuzovat na nabídku zemČdČlských produktĤ. 2. Stále vČtší vliv na konkurenceschopnost bude mít nepotravináĜské využití zemČdČlských produktĤ. Ve srovnání s nasyceností trhu tradiþními zemČdČlskými produkty inovace v nepotravináĜském využití zemČdČlských produktĤ otvírají nové možnosti uplatnČní tČchto produktĤ na národním i mezinárodním trhu. 3. Velikost pĜidané hodnoty ovlivní míra inovaþního procesu pĜedevším ve zpracovatelském prĤmyslu (potravináĜském i nepotravináĜském). 4. NepĜíznivČ výši pĜidané hodnoty ovlivní dodržování evropských standardĤ, které jsou vázány na pĜiznání pĜímých plateb. Dodržování tČchto standardĤ zvýší náklady zemČdČlských podnikĤ bez odpovídajícího zvýšení tržeb. 5. Na cenové relace nepĜíznivČ pĤsobí nízký ekvivalent produkþních subvencí, který podle odhadĤ se pohybuje ve výši 17 – 20 % prĤmČru EU. 6. Nízká produktivita práce naléhavČ vyžaduje Ĝešit modernizace zemČdČlských hospodáĜství. Vyšší produktivita práce ovlivní jak rentabilitu jednotlivých výrobkĤ, tak objem produkce i snížení poþtu pracovníkĤ v zemČdČlství. 7. Trvalé udržení konkurenceschopnosti vyžaduje také pĜimČĜenou reprodukci výrobních faktorĤ v zemČdČlském podniku. Tu lze mimo jiné dosáhnout vyšší úþinností Ĝízení. Porovnáme-li variabilitu ekonomických výsledkĤ mezi výrobními oblastmi a uvnitĜ jednotlivých výrobních oblastí, pak je zĜejmé, že variabilita uvnitĜ výrobních oblastí je osmkrát vyšší než variabilita mezi tČmito oblastmi.
Jaké hnací síly, silné stránky a pĜíležitosti se týkají programové oblastí ?
Silné stránky a pĜíležitosti jsou pĜedpoklady úspČšného rozvoje venkova. Mezi rozhodující silné stránky v jednotlivých osách patĜí zejména: Osa 1 – silné stránky: Vhodná velikostní struktura zemČdČlských podnikĤ vyrábČjící pĜevážný objem produkce. Tato skupina umožĖuje dosáhnout potĜebné akumulace kapitálu,
265
-
-
provádČt potĜebnou modernizaci zemČdČlské techniky a využívat moderní metody Ĝízení. DoþasnČ nízká cena zemČdČlské pĤdy a nižší pachtovné. Nízké pachtovné umožĖuje podnikatelĤm pĜimČĜenČ rozšiĜovat svoji výrobní základnu s pĜimČĜenými náklady. Toto je rozhodující pĜedevším pro nové podnikatelské subjekty. Dobré cenové relace zejména u produktĤ živoþišné výroby. Vysoká adaptabilita zemČdČlských podnikĤ na mČnící se podmínky trhu po zemČdČlských produktech. Širší výrobní portfolio zemČdČlských podnikĤ snižuje rizikovost mČnící se poptávky po zemČdČlských produktech.
Osa 1 – pĜíležitosti: Rozvojové programy, které umožĖují provést modernizaci zemČdČlských hospodáĜství. NepotravináĜské využití zemČdČlské produkce. Využití této pĜíležitosti závisí pĜedevším na aktivitách zpracovatelského prĤmyslu. V souþasné dobČ není tato pĜíležitost dostateþnČ využívána. Dobré podmínky pro uplatnČní nČkterých zemČdČlských produktĤ (mléko, masné produkty, technické plodiny) na zahraniþním trhu. Prodej zemČdČlských produktĤ ze dvora spojený s víkendovým pobytem na statku pĜedevším u podnikĤ v blízkosti vČtších mČst. Rozdíl mezi cenami pĜi prodeji ze dvora a cenami ve mČstech umožĖuje návštČvníkĤm uhradit þást víkendového pobytu a stává se pro nČ zajímavým. Osa 2 - silné stránky: Dobrý systém ochrany pĜírody pĜedevším v chránČných oblastech a národních parcích. ZajištČná správa vodních tokĤ Rostoucí podíl zatravnČní zemČdČlské pĤdy pĜedevším v horských oblastech. Dobrá kvalita podzemních vod. Snížení hnojení minerálními hnojivy. Vyšší podíl extenzivního zemČdČlství zvláštČ v podhorských a horských oblastech. Osa 2 – pĜíležitosti Rozvojové programy umožĖující financování opatĜení ke zlepšení životního prostĜedí. Rostoucí zájem spoleþnosti o ochranu pĜírody, krajiny a životního prostĜedí. Vyšší zájem o využívání alternativních zdrojĤ energie. Osa 3 – silné stránky Vybavení vČtších obcí základní infrastrukturou. Neporušenost krajiny v chránČných krajinných oblastech a národních parcích. Zastavení emigrace venkovského obyvatelstva do mČst. Dobré znaþení turistických tras a cyklotras. Vysoká organizovanost obyvatelstva na venkovČ. Osa 3 – pĜíležitosti Rostoucí zájem obyvatelstva o venkovskou turistiku. -
266
-
Rozvojové programy umožĖující podstatné zmČny v malých venkovských obcí. Jako pĜíklad lze uvést podpory z projektu SAPARD v porovnání s rozpoþty malých obcí.
Tab. 12 PrĤmČrné pĜíjmy po konsolidaci podle velikosti obcí. PrĤmČrné pĜíjmy po konsolidaci 2002 Poþet obyvatel (tis. Kþ) v obci ýR SAPARD 1 - 200 1 418 5 412 201 - 400 3 245 9 265 401 - 600 5 834 8 957 601 - 800 8 755 13 283 801 – 1 000 11 844 13 435 1 001 – 1 200 14 717 14 892 1 201 – 1 400 19 073 21 806 1 401 – 1 600 23 027 29 840 1 601 – 1 800 24 312 32 386 1 801 – 2 000 26 390 23 373 Venkov 6 116 15 467 nad 2 000 271 319 87 770 ýR 33 006 33 543 Pramen: ARIS - RARIS
Financování zejména malých obcí z programu SAPARD nČkolikanásobnČ pĜevyšovalo roþní financování tČchto obcí ze státního rozpoþtu. Program SAPARD umožnil tČmto obcím realizovat investice, které by v pĜípadČ financování ze státního rozpoþtu byly nedostupné po nČkolik let. Poþet tČchto obcí byl však pomČrnČ malý. -
Kapacita nevyužitých zemČdČlských a vojenských staveb. Zájem návštČvníkĤ o kulturní dČdictví.
Mezi významné hnací síly patĜí pĜedevším organizace Sdružení mČst a obcí ýR, místní akþní skupiny, sdružení obcí. Významným prvkem jsou i vČtší zemČdČlské podniky, které sponzorují rozvoj Ĝady obecních aktivit. Privatizace zemČdČlských podnikĤ obnovila vztah zemČdČlcĤ k pĤdČ a také sounáležitost s venkovskými sídly. VytváĜení akþních skupin, které sdružují pracovníky obecních úĜadĤ, podnikatele a významné osobnosti podstatným zpĤsobem ovlivĖují pĜedevším rozvoj obecních sdružení. Volná pracovní síla venkovských obcí motivuje malé a stĜední podnikatele vytváĜet v tČchto obcích své provozovny.
Jaké lze urþit pĜíþiny rozdílĤ?
Jednou z významných pĜíþin rozdílĤ je neostateþné založení SWOT analýzy na kvantifikovaných údajích. Chybí také kompletnost ve SWOT analýze. PodrobnČji jsou tyto problémy diskutovány v kapitole 2.1. Málo použitá kvantifikovatelnost údajĤ zpĤsobuje, že i cíle jsou stanoveny v nekvantifikovatelné rovinČ a pak nelze ani míru plnČní tČchto cílĤ zhodnotit.NerozdČlení jednotlivých cílĤ na dlouhodobé a krátkodobé neumožĖuje zaĜadit jednotlivá opatĜení do dlouhodobé rámcové strategie.
267
Jaké jsou konkrétní cílové skupiny a jaké jsou jejich potĜeby?
Mezi cílové skupiny náleží: ZemČdČlští podnikatelé (fyzické a právnické osoby) - Jejich hlavním cílem je dosáhnout pĜíznivého hospodáĜského výsledku pro reprodukci výrobních sil a pĜimČĜené podnikatelské odmČny. -
ZemČdČlští dČlníci - Jejich hlavním cílem je dosáhnout srovnatelné mzdové hladiny v porovnání s odmČnami v ostatních odvČtvích národního hospodáĜství. OdmČna v zemČdČlství je podstatnČ nižší.
Tab. 13 ýisté penČžní pĜíjmy celkem (na osobu a rok v Kþ) 2000 2001 2002 2003 PrĤmČrná domácnost 83 422 90 167 93 153 98 102 Domácnosti zemČdČlcĤ 73 002 79 617 83 622 85 144 Pramen: ýSÚ
-
Fyzické a právnické osoby hospodaĜící v lesích nebo poskytující služby v lesnických þinnostech - Cílem tČchto skupin je dosáhnout Ĝízené obnovy lesa a pĜimČĜenou tČžbou si zajistit podnikatelský zisk.
-
Pozemkové úĜady - Posláním pozemkových úĜadĤ je pĜipravit a identifikovat pozemky pro pozemkové úpravy a tím zajistit jejich funkþní využití pro nové vlastníky.
-
Obce a sdružení obcí - Cílem je zajistit správu obce, potĜebnou infrastrukturu, spoleþenský a kulturní život. Které problémy nemohou být adresnČ urþeny pomocí implementace programu?
Pomocí implementace programu jsou vytvoĜeny podmínky pro Ĝadu efektĤ. NicménČ závisí na pĜíjemcích podpor, zda dĤslednČ dodrží zámČry, které jsou Programem rozvoje venkova deklarovány. U mnohých zámČrĤ pravdČpodobnČ dojde ke stĜetĤ osobního podnikatelského zájmu z obecným zájmem, který je sledován Programem rozvoje venkova. Jako pĜíklad lze uvést, že vlivem modernizace hospodáĜství dojde k rĤstu produktivity práce a tím vytvoĜení pĜíznivých podmínek pro zvýšení mezd zamČstnancĤm. Míra zvýšení tČchto mezd záleží na pĜíjemci a nelze ji pomocí implementace programu pĜímo ovlivnit. Bude proto velice záležet, aby pĜi realizaci Programu rozvoje venkova bylo vytváĜeno spoleþenské vČdomí dotáhnout jednotlivé programy až do jejich žádoucích efektĤ. K tomu vedle vypracování Ĝady pobídek, je tĜeba i angažovanosti Agrární komory ýR, Podnikatelských svazĤ i Místních akþních skupin. Mezi tyto problémy lze náhodnČ jmenovat: - úroveĖ mzdové a cenové hladiny, - marketingovou iniciativu, - komplexní pojetí ochrany pĜírody, - udržení a rozvíjení komparaþní výhody vlastními prostĜedky, - aplikace získaných poznatkĤ v praxi a Ĝada dalších.
268
3.
BOD 3 NENÍ V GUIDELINES FOR EX-ANTE ROZPRACOVÁN
269
4.
JAKÉ CÍLE SE OD PROGRAMU OýEKÁVAJÍ DOSÁHNOUT?
Jaký je celkový politický cíl ve vyjádĜení oþekávaných dopadĤ?
V tomto oddíle je analyzován vztah mezi rozvojovou vizí, globálními cíli strategie a vyjádĜením oþekávaných dopadĤ v Národním strategickém plánu a Programu rozvoje venkova. Strategie rozvoje venkova ýeské republiky vychází v Národním plánu rozvoje venkova (str. 14) z této vize: „Do roku 2013 se zmČní tváĜ venkova ýeské republiky a jeho hospodáĜská struktura v míĜe vedoucí k výraznému zlepšení životního prostĜedí, životní úrovnČ a životních podmínek jeho obyvatel, k posílení nosných oborĤ a diverzifikaci ekonomických aktivit zemČdČlství, lesního a vodního hospodáĜství, cestovního ruchu a dalších odvČtví zabezpeþujících hospodáĜskou a spoleþenskou stabilitu venkova vedoucí k dosažení úrovnČ srovnatelné s venkovskými regiony vyspČlých zemí Evropské unie“. Uvedená vize je rozdČlena do skupin globálních cílĤ: OSA I OSA I Indikátor dopadu Odpovídá globálním cílĤm HDP na jednoho pracovníka (AWU) zvýšení HDP na obyvatele venkova, PĜírĤstek GDP na pracovníka v rozsahu zvýšení pĜíjmĤ venkovského obyvatelstva 70 - 80 tis. Kþ za období 2007 -2013 zvýšení podílu produkce na zahraniþních trzích v základních Export zem. produktĤ / celková domácí konkurenceschopnost potravináĜských komoditách zemČdČlská produkce Zvýšit podíl exportu zemČdČlských produktĤ o 3 %. Domácí spotĜeba zem. produktĤ / domácí zemČdČlská produkce Zvýšit podíl na domácí spotĜebČ o 3 - 4 %. OSA II OSA II Indikátor dopadu ZmČny v oblastech s vysokou pĜírodní hodnotou Zvýšení obhospodaĜovaného území, které pĜispívá k biodiverzitČ a ochranČ oblastí s vysokou pĜírodní hodnotou o 83 000 ha. Zvýšení podílu ekologického a extenzivního hospodaĜení pĜedevším v marginálních oblastech. Zvýšení podílu tČchto zpĤsobĤ hospodaĜení o 5 %. ZmČny v bilanci živin (hodnota a trend) Zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojĤ o 7 %
OSA III OSA III Indikátor dopadu
Odpovídá globálním cílĤm systematickém zlepšování stavu životního prostĜedí, snižování negativních vlivĤ intenzivního zemČdČlství, péþe o pĜírodu a krajinu
Odpovídá globálním cílĤm
270
Za období 2007 -2013 vytvoĜit 22 000 pracovních míst. Míra nezamČstnanosti venkovského obyvatelstva – snížit o 1,2 procentních bodĤ PrĤmČrný pĜíjem þlena venkovské domácnosti – zvýšit o 17 % Vybavenost základní infrastrukturou. Zvýšit poþet osob využívajících zkvalitnČné služby o 350 000. Zvýšit poþet obyvatelstva napojeného na veĜejnou kanalizaci s þistírnou odpadních vod o 20 procentních bodĤ.
tvorba nových pracovních míst, snížení míry nezamČstnanosti na venkovČ zvýšení pĜíjmĤ venkovského obyvatelstva, zvýšení životní úrovnČ životní podmínky, spoleþenská struktura venkova zlepšení základních služeb pro venkovské obyvatelstvo
Životní úroveĖ a životní podmínky nejsou zahrnuty v globálních cílech, ale vyplývají z vize a jsou podstatným prvkem pro život na venkovČ. Uvedené globální cíle odpovídají i þtyĜem strategickým cílĤm spoleþenství. Celkový hospodáĜský rĤst venkovského obyvatelstva je charakterizován Indikáterem dopadu HDP na jednoho obyvatele venkova
Jaké jsou obecné, specifické a operaþní cíle a oþekávané výsledky?
PĜi stanovení ukazatelĤ a jejich využití v monitorovacím systému je nutné zdĤraznit požadavek na dodržení hiearchie cílĤ a indikátorĤ k nimž jsou vázané vstupy. Jak vyplývá z Guidelines, celkové cíle jsou stanovovány zpravidla verbálnČ. Jejich kvantifikace je vyjádĜena pomocí dopadĤ. Z logiky vČci vyplývá, že obdobný systém by mČl být zachován i ve vztahu mezi specifickým cíli a výsledky a operaþními cíli a výstupy. Oþekávané výsledky a indikátory výstupu lze sledovat ve tĜech rovinách – zemČdČlství – venkov- národní hospodáĜství. Z hlediska systematizace ukazatelĤ by bylo užiteþné zaĜadit ukazatele struktury, které by vyjadĜovaly podíl ukazatele nižší agregaþní roviny na ukazateli vyššího Ĝádu. NapĜ. zaĜazení ukazatele podíl hrubého domácího produktu vytvoĜeného v zemČdČlství na celkovém hrubém domácím produktu ve státČ by logicky i matematicky propojil obČ sledované roviny. Tento systém by bylo užiteþné uplatnit jak u indikátorĤ dopadu (impacts), tak i u indikátorĤ výsledkĤ (results). NapĜíklad pĜi hodnocení výsledkĤ opatĜení mladých zemČdČlcĤ by bylo užiteþné doplnit podíl mladých farmáĜĤ na celkové zemČdČlské produkci. Potíže z hlediska naplnČní obsahu vyvstávají u nČkterých indikátorĤ na úrovni venkova jako napĜ. u ukazatele hrubý domácí produkt vytvoĜený venkovským obyvatelstvem, který lze pĜi souþasné statistické metodice jen obtížnČ naplnit. Operaþní cíle jsou vyjádĜeny u jednotlivých opatĜení a zpravidla vycházejí z doporuþení Rady se zĜetelem na þeské prostĜedí.Vlivem nedostateþného Ĝízení zemČdČlské politiky, a politiky rozvoje venkova v minulém režimu velikost potĜeb významnČ pĜevyšuje možnosti jejich Ĝešení. Z tohoto hlediska není ani problém vymezení potĜeb, jako spíše jejich priorit z hlediska maximálního efektu vynaložených prostĜedkĤ. V tomto smyslu je tĜeba preferovat opatĜení vedoucí u osy I ke zvýšení produktivity práce a kvality zemČdČlských produktĤ, u osy II zlepšení kvality vody a pĤdy a u osy III vytvoĜení nových pracovních míst na venkovČ, zlepšení dĤchodové situace venkovského obyvatelstva, a lepší obþanské vybavenosti. Z našeho pohledu není dostateþnČ propracován vztah mezi indikátory celkového dopadu a specifickými cíli a indikátory v návaznosti na jednotlivá opatĜení. NapĜíklad pro globální cíl zvýšení konkurenceschopnosti þeského zemČdČlství a vzhledem k jednotlivým opatĜením osy I by bylo užiteþné doplnit tyto specifické cíle a indikátory výsledku (results).
271
Specifické cíle: 1. míra inovace zemČdČlských produktĤ, 2. kvalita zemČdČlských produktĤ, 3. kvalita marketingu, 4. cenové relace. Specifické cíle, které vyjadĜují úroveĖ rozhodujících faktorĤ ovlivĖujících konkurenceschopnost zemČdČlských podnikĤ, by mČly mít tyto indikátory výsledkĤ (results): 1. podíl nových zemČdČlských produktĤ na celkovém prodeji, 2. podíl registrovaných produktĤ odpovídající certifikovanému standardu potravin na celkovém prodeji, 3. objem prostĜedkĤ vČnovaných na marketing produktĤ, 4. vývoj cenových indexĤ. K hodnocení mezi výše uvedenými indikátory a globálními dopady je možno využívat koeficienty cenové pružnosti. Pomocí tČchto koeficientĤ je možno posuzovat citlivost zmČny globálních dopadĤ na dané indikátory. Na základČ porovnání úrovnČ koeficientĤ pružnosti u jednotlivých þlenských státĤ EU je možno provádČt další doporuþení. Vztah specifických cílĤ a výsledkĤ (results) vyjadĜuje následující tabulka. OSA I Indikátory výsledku Odpovídá specifickým cílĤm Podíl registrovaných produktĤ na celkovém Kvalita zemČdČlských produktĤ prodeji Zlepšení marketingu Objem prostĜedkĤ vČnovaných na marketing Zlepšení cenových relací produktĤ, Vývoj cenových indexĤ Tomu odpovídají indikátory výsledkĤ (results): hrubá pĜidaná hodnota na pracovníka hrubá pĜidaná hodnota / investiþní majetek intenzita výroby (ha výnosy, užitkovost). -
Které základní indikátory a indikátory dopadu jsou navrhovány pro mČĜení konceptu?
Indikátory výchozího stavu jsou uvedeny v Programu rozvoje venkova v oddíle 5.3. Tyto indikátory dĤslednČ vycházejí z Fiches for impact Related Baseline Indicators. Jejich hodnoty uvádí následující tabulka. Návrh indikátorĤ byl konzultován s ýeským statistickým úĜadem a metodika tohoto úĜadu byla pĜevzata pro jejich zjišĢování a vykazování. NedostateþnČ je zatím propracována metodika indikátorĤ pro osu 2. Tab. 14 Výchozí stav a odhad cílové hodnoty indikátorĤ dopadu v roce 2013
Horizontální (úroveĖ Programu)
Osa
Indikátor
Ukazatel
Jednotka
HospodáĜský vývoj
HDP/obyvatele (PPS, EU-25 = 100)
%
Míra zamČstnanosti
Míra ekonomické aktivity podíl % zamČstnaných osob ve vČku 15-64 let k populaci stejné vČkové skupiny)
272
Odhad hodnoty výchozí 2007 68
Odhad hodnoty cílové 2013 90
65
68
Zdroj ýSÚ, Eurostat ýSÚ
Osa
Indikátor
Ukazatel
Jednotka
NezamČstnanost
Míra nezamČstnanosti
%
vzdČlávání Podíl zemČdČlcĤ základním vzdČláním
s ukonþeným %
Osa I Zlepšení konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví
Školení a v zemČdČlství
VČková struktura v zemČdČlství
PomČr zemČdČlcĤ ve vČku do 30 let/ % nad 55 let
Produktivita práce v zemČdČlství Hrubá pĜidaná hodnota na pracovníka Tis v zemČdČlství v b.c. Kþ/AWU Index
Odhad hodnoty výchozí 2007 8,2
Odhad hodnoty cílové 2013 8
43
40
Zdroj ýSÚ
ýSÚ
10,1/21,7 12/20
ýSÚ
225
310
ýSÚ 03
495
540
ýSÚ
810
890
ýSÚ, ÚHÚL
107
112
ýeská spoleþnost ornitologic ká, SOP MŽP ýR
550 000
560 000
MŽP, MZe (LPIS)
53 6,5 6,7
52 6,8 7,1
ÚHÚL
68
70
VÚRV
263 299
310 000
MZe (LPIS)
83
99,6
ýSÚ
35
(EU=100%)
Produktivita práce Hrubá pĜidaná hodnota na pracovníka tis.Kþ/prac v potravináĜském prĤmyslu v potravináĜském prĤmyslu Index (EU=100%)
Produktivita práce v lesnictví
Hrubá pĜidaná hodnota na pracovníka tis.Kþ/prac v lesnictví . Index (EU=100%)
Biodiverzita: Populace ptactva Vývoj populací vybraných druhĤ % na zemČdČlské pĤdČ ptákĤ (strnad luþní, vrabec polní, špaþek obecný) /zmČna poþtu (JPSPrelativní index popul. trendu oproti r.1982) Biodiverzita: Oblasti Využití zemČdČlské pĤdy v oblastech ha zemČdČlské pĤdy s vysokou s vysokou pĜírodní hodnotou v % ze pĜírodní hodnotou zemČdČlské pĤdy Biodiverzita: Druhová skladba Rozložení skupin stromĤ % smrku, % stromĤ dub, buk
Osa III Osa II Kvalita života ve Zlepšování životního prostĜedí a krajiny venkovských oblastech di ifik
Kvalita vody: Bilance živin
PĤda: Ekologické zemČdČlství
SpotĜeba þistého N v kg/ha zem. kg /ha pĤdy Úhrnná zemČdČlská pĤda ekologickým zemČdČlstvím
s ha
ZmČny klimatu: Výroba Produkce obnovitelných zdrojĤ ze obnovitelné energie ze zemČdČlství (kt). zemČdČlství a lesnictví Produkce obnovitelných zdrojĤ energie ze dĜeva a dĜevního odpadu (úþelovČ pČstované rostliny – topol, keĜe…), dĜevní hmoty (ktoe)
kt
ktoe 1 007 (1000t na ekvival.)
1 208
ZemČdČlci s jinou výdČleþnou þinností Rozvoj zamČstnanosti v nezemČdČlských odvČtvích
19
24
ýSÚ 03
3 905
4 120
ýSÚ 03
HospodáĜský sektoru
1 830
1 940
ýSÚ, Eurostat
rozvoj
Procento zemČdČlcĤ mající jiné % ziskové þinnosti než zemČdČlství ZamČstnanost v sekundárním a poþet osob terciárním sektoru ve venkovských oblastech nezem. Hrubá pĜidaná hodnota mld. Kþ v sekundárním a terciálním sektoru (ve venkovských regionech)
273
Indikátor
Osa IV Leader
Osa
Pozn.
Ukazatel
osob
Odhad hodnoty výchozí 2007 638 000
Odhad hodnoty cílové 2013 662 000
%
3,9
4,5
ýSÚ, DG INFSO
%
59
63
ýSÚ, Eurostat
%
5,4
7,3
MZe, DG AGRI
%
15
17
MZe, DG AGRI
Jednotka
Osoby samostatnČ výdČleþnČ Poþet soukromých podnikatelĤ ve þinné venkovských regionech (OSVý) Rozvoj internetu na venkovČ Podíl osob na venkovČ (< 100 využívající ADSL obyv./km2) internet k celé populaci Rozvoj sektoru služeb Hrubá pĜidaná hodnota ve službách jako podíl z celkové HPH Celoživotní vzdČlávání na Procento dospČlých (25-64 let) venkovČ úþastnících se celoživotního vzdČlávání (ve venkovských regionech) Rozvoj místních akþních skupin Podíl populace v území, kde pĤsobí MAS
Zdroj ýSÚ
AWU-Annual Work Units – Roþní pracovní jednotka PPS – Purchasing Power Standard – Parita kupní síly
Jak dalece programové cíle odpovídají cílĤm definovaným v Národním strategickém plánu?
Národní strategický plán je v ýeské republice provádČn prostĜednictvím Programu rozvoje venkova na období 2007 - 2013, který je platný pro venkovské oblasti pro celé ýR. Je zcela pochopitelné, že Národní strategický plán rozvoje venkova bude svým obsahem velmi úzce spjat s Programem rozvoje venkova. NicménČ národní strategický plán rozvoje venkova by mČl zahrnoval i nČkteré další oblasti, které jsou dĤležité z hlediska zaþlenČní zemČdČlství, ochrany pĜírody a rozvoje venkova do celkového kontextu národní ekonomiky. Mezi otázky, které by mČly být v této þásti diskutovány by mČly být nČkteré vztahové relace jako napĜíklad postavení zemČdČlství v soustavČ národního hospodáĜství, vymezení venkova ve vztahu k regionálním programĤm, koncepce urbanizace a venkovského prostoru, koncepce rozvoje venkovských sídel, rozmístČní hospodáĜských aktivit a Ĝada dalších. Program rozvoje venkova a Národní strategický plán rozvoje venkova pĜedstihl další dokumenty a byl pĜevážnČ zpracováván v gesci Ministerstva zemČdČlství. Je proto potĜebné, aby koncepce Národního strategického plánu byla zaþlenČna do širšího rámce celkové strategie rozvoje ýeské republiky.
Jaké základní indikátory a indikátory dopadu jsou navrhovány pro mČĜení úspČchu v programu a jsou tyto indikátory aplikovány významným (dostateþným ) zpĤsobem?
Indikátory výchozího stavu navržené pro mČĜení výsledkĤ opatĜení Programu rozvoje venkova dĤslednČ vycházejí z Fiches for impact Related Baseline Indicators. Jejich seznam uvádí tabulka 15. Tab. 15 Indikátory dopadu Indikátor
Osa
MČĜení
Jednotky
HospodáĜský rĤst
I, III, IV
ýistá pĜidaná hodnota
mil. Kþ
500
ýSÚ
Tvorba pracovních míst
III, IV
VytvoĜená þistá pracovní místa
poþet
22 000
ýSÚ
.
274
Cíle za období Zdroj 2007 - 2013
Indikátor
Osa
MČĜení
Jednotky
I
ZmČna HPH na jednoho tis. Kþ pracovníka (AWU, FTE) zemČdČlství potravináĜství lesnictví
. Produktivita práce
Cíle za období Zdroj 2007 - 2013 ýSÚ 30 100 150
Obrácení trendu poklesu II biodiverzity
ZmČna trendu poklesu p. b. biodiverzity mČĜená vývojem (r. 2000 = 100) populací vybraných druhĤ ptákĤ
Zachování zemČdČlských II a lesnických oblastí s vysokou pĜírodní hodnotou
ZmČny v oblastech s vysokou ha pĜírodní hodnotou
0 MŽP, avšak dojde ke MZe (LPIS) kvalitativním zmČnám
Zvýšení kvality vody II (zpĤsobené snížením množství hnojiv)
ZmČny v bilanci živin – N kg/ha (hodnota a trend) p. b.
+3 nárĤst o 2 % oproti 2005
MŽP
PĜíspČvek k boji zmČnou klimatu
Zvýšení výroby z obnovitelných (zemČdČlství/lesnictví)
1 000 10 000
ýSÚ
se II
energie kt/ekviv. ropy zdrojĤ kt/ekviv. ropy
7
MŽP,ý SO
Uvedené indikátory souborným zpĤsobem zobrazují dopady opatĜení Programu rozvoje venkova. Z hlediska jejich aplikace lze vznést tyto pĜipomínky: PĜipomínka V horizontální oblasti pro charakteristiku ekonomického rĤstu je uvažován indikátor HDP na obyvatele vyjádĜený v paritČ kupní síly. Uvedený indikátor plnČ charakterizuje ekonomický rozvoj celé ýeské republiky. Máme-li však posoudit vliv Programu rozvoje venkova na tento indikátor, pak je tĜeba pĜipomenout, že HDP na obyvatele vyjádĜený v paritČ kupní síly v zemČdČlství þiní pouze 4 - 7 %. Budeme –li pĜedpokládat urþité tempo rĤstu tohoto ukazatele, pak vzhledem k malému podílu zemČdČlství, uvedený indikátor nevýznamnČ ovlivní HDP na obyvatele vyjádĜený v paritČ kupní síly. Proto jako doplĖující indikátor by bylo užiteþné ještČ sledovat HDP v zemČdČlství a lesnictví, který by významnČji odrážel efekt Programu rozvoje venkova v primárních odvČtvích.
275
5.
JAKÁ OPATěENÍ JSOU NAVRHOVÁNA?
Jaké úlohy a dĤkazy byly vzaty v úvahu pĜi urþení programu?
PĜedkládaný Program rozvoje venkova ýR je výsledkem Ĝady analytických studií, koordinovaných MZe a Výzkumným ústavem zemČdČlské ekonomiky v Praze. K jeho sestavení byly plnČ využity analytické studie, koncepce rozvoje zemČdČlství i zkušenosti jednotlivých odborĤ MZe. Program rozvoje venkova navazuje na pĜedcházející programy (SAPARD, Operaþní program Rozvoje venkova a multifunkþní zemČdČlství, Horizontální plán rozvoje venkova ýR pro období 2004 – 2006). Jaké jsou základní potĜeby a cíle v konfrontaci s podporami?
Rostoucí odbytové problémy zemČdČlských komodit, dlouhodobá ztrátovost zemČdČlských podnikĤ, pĜevládající hospodaĜení na pronajaté pĤdČ má za následek nižší mzdovou úroveĖ a je spojeno s odchodem mladých a kvalifikovaných pracovníkĤ ze zemČdČlství. Z tČchto slabých stránek þeského zemČdČlství vznikla potĜeba dosáhnout stabilizace zemČdČlských podnikĤ, zvýšit produktivitu práce, zlepšit technické vybavení práce a tím zabránit snižování rozmČru zemČdČlských podnikĤ. Na základČ tČchto potĜeb byl v Národním strategickém plánu rozvoje venkova stanoven globální cíl „VytvoĜit podmínky pro konkurenceschopnost ýR v základních potravináĜských komoditách, s pĜednostní orientací na kvalitní znaþkové potraviny, zvýšit podíl produkce uplatnitelné na zahraniþních trzích a zvýšit HDP na obyvatele venkova a pĜíjmy venkovského obyvatelstva“. Uvedenému cíli odpovídají jednotlivá opatĜení v ose I. VyþlenČná výše podpor z EAFRDu nepostaþuje pokrýt tyto cíle a proto je potĜeba úþinnČ koordinovat podpory z evropských a národních zdrojĤ. NepĜíznivé lidské zásahy v dĤsledku kolektivizace zemČdČlství a následkem nepĜimČĜené intenzifikace zpĤsobily degradaci pĤdy, zneþištČní vod a vlivem dalších faktorĤ i zhoršení ovzduší. Požadavek zlepšení životního prostĜedí a krajiny se stal imperativem doby. Na jeho základČ byl v Národním strategickém plánu rozvoje venkova stanoven globální cíl „Rozvoj venkovského prostoru ýR založit na dodržování principĤ udržitelného rozvoje, systematickém zlepšování životního prostĜedí, péþí o pĜírodu a krajinu a snižování negativních vlivĤ intenzivního zemČdČlského hospodaĜení“. Tomu odpovídají opatĜení v ose III. Systematické zlepšování stavu životního prostĜedí iniciuje myšlenky, že se nejedná o proces jednorázový, který vyžaduje þasovou koordinaci jednotlivých opatĜení. Venkovské obce nedokáží uspokojit základní potĜeby svých obyvatel, zejména nabídku práce, pĜimČĜený výdČlek, bydlení, potĜebnou infrastrukturu a v neposlední ĜadČ i kulturní a spoleþenské zájmy. Základní požadavek (potĜeba) pro venkovské obyvatelstvo je zlepšit kvalitu života na venkovČ a omezit vyjíždČní za prací. Na základČ tČchto potĜeb je v Národním strategickém plánu stanoven strategický cíl „RozšiĜovat a diverzifikovat ekonomické aktivity ve venkovském prostoru ýR, vedoucí k rozvoji podnikání, tvorbČ nových pracovních míst, hospodáĜskému rĤstu a ke snížením míry nezamČstnanosti na venkovČ. Posílit sounáležitosti obyvatel na venkovČ a spoleþenskou strukturu“. Výþet a obsah opatĜení pokrývá výše uvedené cíle. Diskusní je výše podpor, neboĢ požadavky venkova pĜevyšují navrhovaný objem podpor. ěešením této situace je na jedné stranČ již výše diskutovaný požadavek koordinace podpor z jednotlivých evropských a národních fondĤ, na druhé stranČ þasové rozlišení plnČní jednotlivých požadavkĤ. Jaká opatĜení budou aplikována z hlediska dosažení programových cílĤ?
276
Pro osu I byla stanovena tato opatĜení:
Kód opatĜení I.1.1. Modernizace zemČdČlských podnikĤ
121,125
I.1.2. Investice do lesĤ
122,123,125
I.1.3. PĜidávání hodnoty zemČdČlských a potravináĜských produktĤ
123
I.1.4. Pozemkové úpravy
125
I.2.1. Seskupení producentĤ
142
I.3.1. Další odborné vzdČlávání a informaþní þinnost
111
I.3.2. Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ
112
I.3.3. PĜedþasné ukonþení zemČdČlské þinnosti
113
I.3.4. Využívání poradenských služeb
114,115
Pro osu II byla stanovena tato opatĜení: II.1.1. Platby za pĜírodní znevýhodnČní poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodnČných oblastech (LFA) 211,212 II.1.2. Platby v rámci oblastí Natura 2000 a vodní rámcová smČrnice (WFD) 213 II.1.3. Agroenvironmentání opatĜení 214 II.2.1. ZalesĖování zemČdČlské pĤdy 221 II.2.2. Platby v rámci Natura 2000 v lesích 224 II. 2.3 lesnicko-environmentální platby 225 II.2.4 Obnova lesního potencionálu po kalamitách a podpora spoleþenských funkcí lesĤ 226,227 OpatĜení pro osu III III.1.1. Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy III.1.2. Podpora zakládání podnikĤ a jejich rozvoje III.1.3. Podpora cestovního ruchu III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby III.2.2. Ochrana a rozvoj dČdictví venkova III.3.1. VzdČlání a informace III.4.1. Základní devednosti, animace, provádČní
311 312 321,322 323 331 341
OpatĜení pro osu IV – Leader IV.1. Místní akþní skupina IV.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.3. Realizace projektĤ spolupráce
Jaká je logika podpory každého aplikovaného opatĜení?
DĜíve než posoudíme významnost jednotlivých opatĜení, uvećme tyto poznámky. Pro celou ýeskou republiku i pro venkovské obce je charakteristický vysoký podíl pracovníkĤ dojíždČjících do zamČstnání. Z celkového poþtu ekonomicky aktivního obyvatelstva dojíždí do zamČstnání v ýR 81,6 % a ve venkovských obcích 81,5 %. Charakteristické pro obyvatele venkovských obcí je dojíždČní v rámci okresu témČĜ u poloviny venkovského obyvatelstva
277
(44,2 %). NezamČstnanost v tČchto mČstech ovlivĖuje nezamČstnanost venkovského obyvatelstva. Koeficient korelace mezi tČmito dvČma ukazateli je 0,94. Vysoký podíl dojíždČjícího venkovského obyvatelstva ovlivĖuje i rozdČlení ekonomicky aktivního obyvatelstva žijícího na venkovČ podle jednotlivých odvČtví národního hospodáĜství. Tab. 16 RozdČlení ekonomicky aktivního obyvatelstva žijícího na venkovČ podle jednotlivých odvČtví národního hospodáĜství Procento zamČstnaných z ekonomicky OdvČtví NH aktivního obyvatelstva prĤmysl 40 stavebnictví 10 zemČdČlství 11 obchod 8,9 Pramen: Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2001
ZemČdČlství není na venkovČ dominující, ale je zamČstnání stabilizující pracovníky na venkovČ. K vČtší stabilizaci pracovníkĤ na venkovČ je tĜeba v souvislosti s pokynem þlánku 3.3. Strategických pokynĤ pro rozvoj venkova zvýraznit rozvoj jiných sektorĤ výroby, zpracování a služeb, zejména Ĝemesel a cestovního ruchu, vþetnČ rozšíĜení nezemČdČlských þinností zemČdČlských podnikĤ. K Ĝešení dopravní obslužnosti je tĜeba více využít Fond dopravní infrastruktury. ěešení otázky venkovského obyvatelstva vyžaduje spoleþnČ Ĝešit hospodáĜské a sociální problémy venkova ve spojení s mČstským osídlením. V souladu se þlánkem 5, kapitoly III NaĜízení o podpoĜe venkova je tĜeba, aby tento problém byl Ĝešen v koordinaci dalších fondĤ Spoleþenství – Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a dalšími nástroji. Závislost mezi hospodáĜskou situaci na venkovČ a ve mČstech by se mČla být souþástí Regionálních plánĤ rozvoje. V této þástí je tĜeba využít vnitrostátních pravidel a postupĤ uvedených v þl. 6 Partnerství. „ýlenský stát urþí nejreprezentativnČjší partnery na celostátní, regionální a místní úrovni a v hospodáĜské a sociální oblasti, oblasti ochrany životního prostĜedí nebo jiné oblasti. VytvoĜí podmínky pro širokou a úþinnou úþast všech vhodných subjektĤ v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy s pĜihlédnutím k nutnosti podporovat rovnost mezi muži a ženami a udržitelný rozvoj zaþlenČním požadavkĤ na ochranu a zlepšování životního prostĜedí.“ Podobným zpĤsobem hodnotí tyto vztahy Strategické pokyny pro rozvoj venkova v þlánku 3.6 Komplementarita nástrojĤ Spoleþenství. Pokyn „Je tĜeba podporovat souþinnost mezi strukturálními politikami, politikami zamČstnanosti a politikami rozvoje venkova. V této souvislosti by þlenské státy mČly zajistit komplementaritu a soudržnost mezi akcemi financovanými z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského rybáĜského fondu a EAFRD na daném území a v dané þinnosti. Hlavní zásady, pokud jde o demarkaþní þáru a koordinaþní mechanismus mezi akcemi podporovanými z rĤzných fondĤ, musí být stanoveny na úrovni vnitrostátního strategického referenþního rámce/vnitrostátního strategického plánu.“ Je tĜeba upozornit na nevyvážený model mezi zemČdČlstvím a potravináĜským prĤmyslem. PĜevážná þást opatĜení je vČnována zemČdČlským podnikĤm, chybí zde návaznost na potravináĜský prĤmysl. Zatímco základní zemČdČlské produkty jsou v zahraniþí pĜimČĜenČ konkurenceschopné, nelze totéž Ĝíci o produktech potravináĜského prĤmyslu. PomČrnČ vysoké náklady a nízký stupeĖ inovace potravináĜských výrobkĤ snižuje konkurenceschopnost
278
zemČdČlství jako celku. Vysoká adaptabilita výrobkové struktury zemČdČlských podnikĤ na zmČny poptávky po zemČdČlských surovinách pĜímo vybízí potravináĜe k zavádČní nových a inovovaných výrobkĤ. OpatĜení osy I.
Uvedená opatĜení budou podpoĜena 90,14 % prostĜedkĤ osy I. Za základní opatĜení v ose I považujme opatĜení, který je vČnováno více než 5 % rozpoþtu osy I. K tČmto opatĜením patĜí: - Modernizace zemČdČlských podnikĤ (podíl z osy I je 38,72 %) - PĜidávání hodnoty zem. a potravináĜských produktĤ (podíl z osy I je 15,92 %) - Investice do lesĤ (podíl z osy I je 11,94 %). - Pozemkové úpravy (podíl z osy I je 23,61 %) Tato opatĜení reagují na základní požadavky zemČdČlské politiky ýR, diskutované výše a to: - zvýšit produktivitu práce v zemČdČlském sektoru, tím pĜispČt k snížení výrobních nákladĤ a dosáhnout vČtší konkurenceschopnosti, - Ĝešit nesoulad mezi dosažením rovnovážného stavu na trhu zemČdČlských a potravináĜských komodit a zachováním pĜimČĜeného rozmČru zemČdČlské výroby, - vyĜešit dopady restitucí a privatizace zemČdČlské pĤdy ve vztahu k jejímu racionálnímu obhospodaĜování, - zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, zvýšení výkonnosti lesnických podnikĤ, zlepšení ochrany životního prostĜedí v lesnictví.
Tyto úkoly patĜí rozhodnČ mezi urþující pro trvale udržitelný rozvoj zemČdČlství. K tČmto hlavním opatĜením je užiteþné uþinit tyto poznámky: Za nejvýznamnČjší opatĜení je tĜeba považovat opatĜení I.1.1. Modernizace hospodáĜství. Technická a technologická úroveĖ þeského zemČdČlství byla negativnČ ovlivnČna tČmito faktory: - Nižší výkonností a hospodárností zemČdČlské techniky východoevropské provenience. - Patnáctiletým nedostatkem investiþních zdrojĤ v zemČdČlství, který namnoze dovoloval pouze prostou reprodukci investiþního majetku. - Morálním zastaráváním zemČdČlské techniky. Toto morální zastarání se projevilo pĜedevším otevĜením západoevropských trhĤ. Investiþní dotace do zemČdČlství byly v roce 2003 1,476 mld. Kþ, v roce 2004 1,891mld. Kþ. Navrhovaná dotace v opatĜení I.1.1 Modernizace zemČdČlství ve srovnání s investiþními dotacemi v roce 2004 pĜedstavuje 63,61 %. Za uvedenou dotaci vþetnČ pĜíspČvku žadatele je možné roþnČ napĜ. - postavit 96 stájí pro dojnice s kapacitou 500 ks s investiþním nákladem na jednu stáj 25 mil Kþ - nebo rekonstruovat 370 stájí pro skot o kapacitČ 500 ks, s investiþním nákladem na jednu stáj 6,5 mil. Kþ. - nebo zakoupit 289 technologických linek pro stáje dojnic o kapacitČ 500 ks, vþetnČ dojírny s investiþním nákladem na jednu stáj 8,3 mil. Kþ,
279
- nebo zakoupit 404 linek na zpracování pĤdy s investiþním nákladem na jednu linku 5,95 mil. Kþ - nebo zakoupit 372 senážních linek s investiþním nákladem jedné linky 6,46 mil. Kþ.
Rozsah finanþní zdrojĤ v opatĜení 1.1.1 umožĖuje start u rozsáhlé modernizace zemČdČlských podnikĤ. K úspČšnému jejímu dosažení je však tĜeba mobilizovat vČtším mírou i vlastní zdroje podniku. OpatĜení I.1.3. PĜidávání hodnoty zemČdČlských a potravináĜských produktĤ Zvyšování dĤchodĤ zemČdČlských podnikĤ, jak bylo již výše uvedeno nelze rozšiĜováním objemu produkce nČkterých základních zemČdČlských produktĤ, ale pĜedevším cestou zlepšování jejich kvality a inovací nových výrobkĤ. Významný podíl na tomto opatĜení by mČl sehrát v ýeské republice potravináĜský a zpracovatelský prĤmysl. Vzhledem k jeho kapacitám a pomČrnČ vysoké koncentraci není pravdČpodobné, že do tohoto procesu by zasáhli zemČdČlští prvovýrobci. Na druhé stranČ vysoká pružnost zemČdČlských podnikĤ ve výrobkové struktuĜe dává záruku, že požadavky zpracovatelĤ z hlediska tohoto opatĜení budou pružnČ uspokojovány. Podle kompetenþního zákona je MZe zodpovČdné za potravináĜský prĤmysl jako celek. MZe však nemĤže financovat celý rozsah potravináĜského prĤmyslu z národních zdrojĤ. Proto je tĜeba s Ministerstvem prĤmyslu a obchodu projednat doplĖkovou podporu zpracovatelského prĤmyslu z národních zdrojĤ v kategorii druhého stupnČ zpracování. Je zĜejmé, že nejvíce úþinné inovace v potravináĜském prĤmyslu jsou právČ v kategorii druhého stupnČ zpracování. Z tohoto pohledu úspČch daného opatĜení bude pĜedevším záviset na synergickém efektu tČchto dvou ministerstev. OpatĜení I.1.4. Pozemkové úpravy Proces pozemkových úprav probíhá v ýR od roku 1991. V rámci pozemkových úprav se uspoĜádávají majetková práva k pozemkĤm, dochází k prostorovým a funkþním zmČnám parcel, jež se sluþují nebo rozdČlují, je zajišĢován pĜístup k nim a jsou stanoveny jejich hranice. Pozemkové úpravy napravují nesmyslnost socialistického rozhodování scelování pozemkĤ bez zĜetele na vlastnická práva. Pozemkové úpravy jsou vlastnČ poslední fází dokonþování restituþního a privatizaþního procesu. Jejich provedení v požadované výši v programu rozvoje venkova umožĖuje novým vlastníkĤm nebo nájemcĤm pĜístup k pozemkĤm, budování protierozních opatĜení, biokoridorĤ a dalších technických opatĜení, které jsou nezbytné pro racionální hospodaĜení nových podnikatelĤ. Do souþasné doby byly provedeny pozemkové úpravy na 340 000 ha. Rozpracováno je 480 000 ha. Na pozemkové úpravy je vyþlenČno 733,563 mil. Kþ. PĜi nákladech na pozemkové úpravy na l ha (projekt a realizace) se pĜedpokládá 9 000 Kþ. Za tČchto relaci jsme schopni roþnČ provést pozemkové úpravy na 81 506 ha. Rozpracovaných 480 000 ha bude profinancováno za 5,88 roku. Zbylých 811 mil. Kþ dovoluje otevĜít pozemkové úpravy pro dalších 90 120 ha. Poradenství a zĜizování poradenských center je tĜeba z hlediska národních priorit dát významnČjší místo. Proto lze uvést tyto argumenty: Od roku 1997 vČtšina zemČdČlských podnikĤ se potýká se ztrátou nebo s nedostateþným ziskem (viz tab.17).
280
Tab. 17 HospodáĜský Kþ/podnik) Oblast 1997 Produkþní -1207 Marginální -574
výsledek prĤmČrného zem. podniku pĜed zdanČním (tis.
1998 118 1122
1999 -774 26
2000 2232 1755
2001 2106 666
2002 -1050 -891
2003 -1157 -1679
2004 6 135 3 058
Pramen: vlastní šetĜení
-
-
-
Variabilita mezi hospodáĜskými výsledky uvnitĜ výrobních oblastí je vČtší nežli variabilita mezi tČmito oblastmi. Tedy vliv managementu zemČdČlských podnikĤ na ekonomické výsledky podnikĤ je vČtší nežli vliv pĜírodních podmínek. PĜevážná þást vesnického obyvatelstva je vyuþena, na venkovČ je malý podíl stĜedoškolákĤ a vysokoškolákĤ. Podle statistiky ýSÚ ve venkovských obcích žije 43,7 % vyuþených, 19,9 % s úplným stĜedoškolským vzdČláním a 4,2 % se vzdČláním vysokoškolským. ěada zaþínajících zemČdČlcĤ nemá dostateþné vzdČlání.
Ve zdĤvodnČní þ.15 Programu rozvoje venkova se požaduje rozšíĜit vzdČlání na všechny dospČlé osoby, které se zabývají otázkami zemČdČlství, potravináĜství a lesnictví. Z tČchto dĤvodĤ považujeme za nutné vČnovat tomuto opatĜení vČtší prioritu. PĜipomínky k opatĜením pro osu II Jednou ze zásad pro rozdČlení prostĜedkĤ musí být jejich distribuce do hlavních opatĜení, která je schopna podstatným zpĤsobem ovlivnit životní prostĜedí na venkovČ a zvýšit pĜidanou hodnotu. Z toho na druhé stranČ plyne, že je tĜeba omezit ta opatĜení resp. jejich þásti, která vedou k rozdrobení prostĜedkĤ s nízkým efektem. Domníváme se, že tato zásada byla u osy II naplnČna.Více jak 96 % rozpoþtu na tuto osu je vČnováno dvČma základním opatĜením, a to:
Nejvíce finanþních prostĜedkĤ osy II je vČnováno tČmto tĜem opatĜením: II.1.1. Platby za pĜírodní znevýhodnČní poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodnČných oblastech (LFA) (38 %) II.1.3. Agroenvironmentání opatĜení (50,76 %) II.2.1. ZalesĖování zemČdČlské pĤdy (4,1 %) Uvedená opatĜení vyþerpávají témČĜ 93 % všech prostĜedkĤ vČnovaných této ose. OpatĜení II.1.1. Platby za pĜírodní znevýhodnČní poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodnČných oblastech (LFA) Významnost uvedených plateb je dána jednak rozsahem oblasti, které se týkají. MénČ pĜíznivé oblasti tvoĜí v ýR 58,7 % celkové zemČdČlské pĤdy. Tedy zhruba Ĝeþeno se týkají více jak poloviny zemČdČlských hospodáĜství. Cíle tČchto plateb je zajistit odpovídající pĜíjmy zemČdČlským podnikĤm hospodaĜícím ve ztížených podmínkách, pĜispČt k udržitelnému využití zemČdČlské pĤdy a ochranČ dalších pĜírodních zdrojĤ, pĜispČt ke stabilizaci venkovské populace a udržet systémy hospodaĜení pĜijatelné k životnímu prostĜedí. Uvedené platby navazují na podpory z Horizontálního plánu rozvoje venkova a lze jednoznaþnČ dokumentovat naplnČní jejich cíle. Nebýt tČchto plateb v minulých letech by se Ĝada farmáĜĤ hospodaĜících v LFA dostala do velké finanþní tísnČ þasto konþící bankrotem. Tyto platby jsou navržené na stejné úrovni, jako byly v pĜedcházejících programech a pokrývají plnČ vyšší náklady a nižší výsledky vyplývající ze zhoršených výrobních podmínek.
281
Tab. 18 Posouzení úrovnČ plateb za pĜírodní znevýhodnČní v opatĜení 2.1.1 Nový návrh podle opatĜení 2.1.1 Oblast
Zem. PĤda (ha) TTP (ha)
Horská 1 587 000 Ostatní 2 204 000 Specifická 640 000 celkem 4 431 000 Stávající podpora
333 400 274 400 126 400 734 200
Sazba (Kþ/ha)
celkem Kþ
4 686 3 490 3 420
1 562 312 400 957 656 000 432 288 000 2 952 256 400
Oblast
Zem. PĤda (ha) TTP (ha)
Sazba (Kþ/ha)
celkem Kþ
Horská Ostatní Specifická celkem
1 587 000 2 204 000 640 000 4 431 000
4 460 3 320 3 420
1 486 964 000 911 008 000 432 288 000 2 830 260 000
Horská Ostatní Specifická
333 400 274 400 126 400 734 200
Podpora na ha ZP (Kþ)
984,44 434,51 675,45
Podpora na ha ZP (Kþ)
936,97 413,34 675,45
Rozdíl v Kþ/ha TTP
Rozdíl v Kþ/ha ZP
226 170 0
47,48 21,17 0,00
Pramen: Horizontální plán rozvoje venkova, vlastní výpoþty
OpatĜení II.1.3. Agroenvironmentální platby Tyto platby jsou z hlediska financování nejvýznamnČjší platby v ose II. Zahrnují: Postupy šetrné k životnímu prostĜedí, OšetĜování travních porostĤ, Péþi o krajinu apod. Cílem ošetĜování travních porostĤ je podpoĜit a zachovat pĜíznivou extenzifikaci na travních porostech využívaných pro zemČdČlskou produkci v rámci celého zemČdČlského podniku. S extenzivním zpĤsobem hospodaĜení je tĜeba spojit investiþnČ nenároþné technologie, které je tĜeba vybudovat. ZatravĖování orné pĤdy sníží vysoký stupeĖ zornČní (72 %). Vysoký stupeĖ zornČní zvláštČ v podhorských a horských oblastech zpĤsobuje zrychlený odtok vody z krajiny spojený s vyplavováním živin a nebezpeþím eroze. Odhaduje se, že uvedené platby budou realizovány na ploše více jako 1 160 tis. ha. OpatĜení II.1.2 ZalesĖování zemČdČlské pĤdy Zvýšená intenzita zemČdČlské výroby spolu s nasyceností trhu zemČdČlskými produkty snížila nároky na využívání zemČdČlské pĤdy. To vedlo k tomu, že ménČ vhodná pĤda pro zemČdČlskou výrobu nebyla využívána. Proto v rozhodnutí MZe se pĜistoupilo k zalesĖování þástí tČchto pozemkĤ. Podle odhadu MZe bylo v roce 2004 umČle zalesnČno 18 618 ha a pĜirozenČ 3 401 ha, tj. 94,5 % zalesĖované pĤdy bylo zalesnČno umČle a 5,5 % pĜirozenČ. Pro požadované zalesnČní 15 000 ha bude celkový náklad na zalesnČní 2,4 mld. Kþ, což je o 1,2 mld. více než je plánováno v daném opatĜení. Z toho vyplývá, že oþekávaný rozsah zalesnČní pĜi daných dotacích nelze splnit. OpatĜení k ose III
Rozpoþtové prostĜedky u osy III jsou pomČrnČ rovnomČrnČ rozdČleny mezi šest opatĜení, a to: OpatĜení III.1.1. Diverzifikace þinnosti nezemČdČlské povahy (8,5 %) OpatĜení III.1.2. Podpora zakládání podnikĤ a jejich rozvoje (15 %)
282
OpatĜení III.1.3. Podpora cestovního ruchu (12,5 %) OpatĜení III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby (45 %) OpatĜení III.2.2. Ochrana a rozvoj dČdictví venkova (12,5 %) OpatĜení III.3.1. VzdČlávání a informace (2 %) OpatĜení III.4.1. Získávání dovedností, animace, provádČní (4,5 %) Mezi rozhodující potĜeby venkova patĜí jednoznaþnČ zvýšení poþtu pracovních míst. Na tomto úkolu se podílejí pĜedevším první tĜi opatĜení a celková výše podpory pĜedstavuje 36 % rozpoþtových prostĜedkĤ osy III. Dalšími významnými opatĜeními jsou Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby (45 %) a Ochrana a rozvoj dČdictví venova (12,5 %). Tato opatĜení považujeme za rozhodující a tvoĜí témČĜ 90 % veškeré podpory osy III.. Vzhledem potĜebám rozvoje venkova bylo by užiteþné je doplnit ještČ dalšími fondy. OpatĜení III.1.1 Diverzifikace þinnosti nezemČdČlské výroby má jeden z cílĤ výstavbu decentralizovaných zaĜízení pro inovaþní využití obnovitelných zdrojĤ paliv a energie (biomasy nebo bioplynu). Celkové pĜijaté náklady na projekt jsou od 50 000 Kþ. Snaha zemČdČlských podnikĤ (zejména družstev a akciových spoleþností je budovat bioplynové stanice vČtší s investiþním nákladem 20 – 40 mil. Kþ, s výkonem 500 kW za hodinu a se spotĜebou 30 - 40 m3 kejdy, 20 tun kukuĜiþné siláže a 10 tun senáže dennČ. Tyto stanice znamenají vytvoĜení jednoho nového pracovního místa. Podpora v opatĜení III.1.1 by dovolila vybudovat 40 takovýchto stanic. Význam nepotravináĜského využití zemČdČlské produkce je tak významná, že by bylo užiteþné zvýšit celkový objem této podpory alespoĖ o jednu tĜetinu. Z pĜehledu opatĜení, která jsou zahrnuta do osy III, je zĜejmé, že jsou do ní zkoncentrována ta, která bezprostĜednČ nesouvisejí s oblastí zemČdČlství a lesnictví, ale jsou základní podmínkou pro uchování a zvyšování kvality života ve venkovském prostoru. Z analýz venkovského prostĜedí ýR vyplývá, že tyto oblasti mají dostateþný potenciál nejen ke zlepšení života na venkovČ, ale pro zlepšení kvality života celé spoleþnosti poskytováním zdravého životního prostĜedí, kulturní krajiny, dostateþným stupnČm sociální integrace a bezpeþnosti. ěádný rozvoj tČchto pĜedností se stane východiskem jejich hospodáĜské prosperity. RovnČž bude nutné analyzovat podmínky financování z fondĤ EU, protože Ĝada aktivit u opatĜení pĜíslušejících k této Ose 3 by mohla být hrazena i z jiných fondĤ EU, zejména z Evropského fondu regionálního rozvoje, Evropského sociálního fondu a v pĜípadČ rozsáhlých projektĤ i z Kohezního fondu. K jednotlivým opatĜením pĜipomínáme: 1. OpatĜení III.1.1. Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy OpatĜení týkající se diverzifikace þinností na venkovČ se orientuje na posílení lokálních rozvojových iniciativ a mobilizuje obyvatele venkovských obcí k zajištČní alternativních pĜíjmĤ pro þleny zemČdČlského hospodáĜství. Venkovský prostor, ve kterém došlo k výraznému snížení poþtu pracovních sil z více než 500 tis. v roce 1989 na cca 145 tis. v roce 2004, v souþasné dobČ témČĜ nevytváĜí nová pracovní místa, protože zájem o zamČstnávání ze strany zemČdČlských podnikĤ je velmi nízký. Se snižováním zemČdČlské výroby, pĜedevším nČkterých výrob nároþných na ruþní práce (chmel, ovoce, zelenina apod.) klesá i potĜeba sezónních pracovníkĤ. Tento proces bude akcelerován realizací OpatĜení I.1.1 – Modernizace zemČdČlských hospodáĜství, které vlivem zvýšení produktivity práce uvolní další pracovníky ze zemČdČlských podnikĤ. RozšíĜení þinností nezemČdČlského charakteru je jedním z významných Ĝešení, i když rozhodujícím motivem bude velikost souhrnných pĜíjmĤ zemČdČlských rodin, který však ovlivĖuje nízká cena
283
prací v odvČtví zemČdČlství a jejich disparita vĤþi ostatním odvČtvím národního hospodáĜství. V prĤmČru je tato disparita zemČdČlství na cca 70 % vĤþi prĤmČru národního hospodáĜství, vĤþi prĤmyslu je na 72,2 %, což znamená, že prĤmČrná mČsíþní mzda v zemČdČlství je cca o 5 200 Kþ nižší oproti prĤmČrné mzdČ v národním hospodáĜství a o 4 550 Kþ oproti prĤmyslu. Oþekává se, že zvýšení produktivity práce v zemČdČlství uvolní další pracovníky, pro které bude tĜeba prostĜednictvím nových nezemČdČlských aktivit vytvoĜit nová pracovní místa. 2. OpatĜení III.1.2. Podpora zakládání podnikĤ a jejich rozvoje Uvedené opatĜení má pro rozvoj venkova mimoĜádný význam, jeho prostĜednictvím lze zajistit kvalitní trh pracovních sil a zastavit únik kvalifikovaných dČlníkĤ z venkovských, zejména problémových oblastí. SplnČní cílĤ tohoto opatĜení pĜispČje k decentralizaci podnikatelských aktivit a napomĤže rychlejšímu rozvoji obcí. Je však nutné diferencovat projekty podle sociálnČ ekonomického prostĜedí, na kterém závisí úspČch podnikání. Významnost tohoto opatĜení je podtrženo i globálním cílem EAFRD zvýšit zamČstnanost ve venkovských oblastech. 3. OpatĜení III.1.3. Podpora cestovního ruchu Jedná se o významné opatĜení, které mĤže svým dynamickým charakterem výraznČ pĜispČt k rozvoji venkova. Je to pĜedevším pĜíležitost pro rozvoj strukturálnČ postižených regionĤ, regionĤ s vysokým podílem LFA a s nízkou hustotou obyvatel. Dává široký prostor pro partnerství a diverzifikaci þinností na venkovČ, zejména v oblasti služeb. U daného opatĜení bude tĜeba vyjasnit návaznost na regionální programy, tak aby nedocházelo k pĜekrývání jednotlivých aktivit. Bylo by tĜeba blíže specifikovat vhodné regiony v souladu se zákonem þ. 248/99 o podpoĜe regionálního rozvoje. Aby bylo možné dostateþnČ využít produkty venkovského cestovního ruchu (pČší turistiku, cyklistiku, hipoturistiku, ekoturistiku a další), bude nutné provést její prĤmČt do komunální politiky tak, aby se cestovní ruch ve venkovském prostoru pĜi jeho realizaci výraznČ lišil od mČstského. 4. OpatĜení III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby Uvedené opatĜení by se prostĜednictvím navazujících projektĤ mČlo vyrovnat s obtížnou situací, která je na venkovČ charakterizována absencí technické a obþanské vybavenosti. Na veĜejný vodovod je napojeno cca 80 % venkovských obcí, plyn je zaveden u cca 49 % a na veĜejnou kanalizaci s þistiþkou odpadních vod je napojeno cca 23 % venkovských obcí. Jen u 33 % venkovských obcí jsou školní zaĜízení, pošta u 36 %, zdravotnické zaĜízení ve 27 % venkovských obcí. U tohoto opatĜení je nezbytné zdĤraznit potĜebu analyzovat podmínky ve venkovských obcích, protože v rozsahu a kvalitČ obþanské vybavenosti jsou znaþné rozdíly, zejména u obcí do 1 000 obyvatel tato infrastruktura významnČ chybí. Je nutné rozlišit podporu základního obþanského vybavení podmiĖujícího plnohodnotný život v obci a vyššího obþanského vybavení, které slouží více obcím. Základním pĜedpokladem pro existenci obce, resp. sídla, je technická a dopravní infrastruktura. Zdroje, které lze þerpat z EAFRD budou vzhledem k poþtu žadatelĤ o podporu nedostaþující, proto je tĜeba u tohoto opatĜení rozlišit, co lze požadovat v rámci jiných fondĤ EU, pĜedevším z Evropského fondu regionálního rozvoje. 5. OpatĜení III.2.2. Ochrana a rozvoj dČdictví venkova OpatĜení je zamČĜeno na zlepšení kvality života zvýšením povČdomí o pĜírodních a kulturních hodnotách prostĜedí a jejich obnovu a rehabilitaci. Snaha o zprĤmyslnČní
284
zemČdČlství podporovaná dĜívČjším socialistickým státem byla zamČĜena na maximální výkon zemČdČlství a Ĝadou nešetrných zásahĤ do krajiny (rozorání mezí, vysoké dávky prĤmyslových hnojiv, necitlivé melioraþní zásahy a další) podstatnČ narušila její ekologickou stabilitu. Uvádí se, že potencionálnČ je ohroženo vodní erozí 42,1 % zemČdČlské pĤdy a nedostatkem pĜístupné vláhy 1,1 % zemČdČlské pĤdy. ZamČĜení uvedeného opatĜení by mČlo pĜispČt k vČtšímu zájmu obcí, neziskových organizací i podnikatelských subjektĤ k zpracování studií hodnotící krajinu, koncepþních projektĤ a investiþních opatĜení spojených s vytváĜením infrastruktury spojené s presentací pĜírodního dČdictví. Lze oþekávat, že o toto opatĜení bude velký zájem pĜedevším u obcí a neziskových organizací vlivem rostoucího podvČdomí obyvatel o ochranČ krajiny a životního prostĜedí. OpatĜení k ose IV - Leader
Financování programu Leader není podle jednotlivých opatĜení, ale podle jednotlivých priorit. Rozhodující prostĜedky jsou vČnovány prioritČ Realizace místní rozvojové strategie. Na tuto prioritu je vČnováno 65 % všech prostĜedkĤ Leader. Priorita „Realizace projektĤ spolupráce“ 10 % . ZamČĜení programu Leader je v souladu s cílem Programu rozvoje venkova a prostĜednictvím vymezených oblastí podpor (opatĜení) bude uplatnČn v osách I a III. Svými aktivitami navazuje na opatĜení 2.1.4. Leader + Operaþní program Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. Cíl uvedený pro osu IV – Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství – je zapotĜebí doplnit o konstatování, že úþelem, pro který je program Leader realizován je pĜedevším zlepšení kvality života ve venkovském prostoru, resp. mikroregionech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení pĜírodního dČdictví v oblastech zapojených do programu Leader. Jednotlivé oblasti podpor (opatĜení) odpovídají tomuto zámČru a navazují na zkušenosti, které získalo 29 místních akþních skupin pĜi realizaci podopatĜení Leader + v Operaþním programu Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství. ZamČĜení vybraných oblastí podpor respektuje požadavek, aby metodou Leader byla zajištČna venkovským mikroregionĤm a jejich organizaþním a právním strukturám možnost vytvoĜit spoleþné rozvojové strategie a zámČry a místním subjektĤm realizovat konkrétní projekty. První a podstatnou oblastí podpory je Provoz místní akþní skupiny. Jde o významnou složku výše uvedených opatĜení, na kterém závisí úspČch implementace strategie Leader do systému programĤ rozvoje venkova. V tomto opatĜení je obsažen kromČ principu partnerství i princip subsidiarity neboli pĜístup spojený s vypracováním a provádČním strategií rozhodnutím a Ĝízením zdola, uskuteþĖovaný místními akþními skupinami. Toto opatĜení podporuje þinnosti místních akþních skupin, které spoþívají mj. v administraci žádostí a projektĤ, v jejich kontrole monitorování a hodnocení. Z této þinnosti vyplývá nutnost komunikace a spolupráce se Státním zemČdČlským intervenþním fondem a s ěídícím orgánem EAFRD. Druhou oblastí podpory je Realizace místní rozvojové strategie, jejichž východiskem jsou opatĜení nabídnutá v osách I. a III. U této oblasti podpory je podstatný realizovaný rozmČr partnerství, zejména mezi veĜejným a soukromým sektorem, protože úspČšnost realizace projektĤ bude záviset na souþinnosti jednotlivých subjektĤ z rĤzných odvČtví národního hospodáĜství TĜetí oblastí podpory je Realizace projektĤ spolupráce, které budou reprezentovat nejlepší dosažené výsledky vzájemné spolupráce, splní stanovené podmínky a budou v souladu s platnou právní úpravou. Je zapotĜebí zdĤraznit, že úspČšnost tohoto opatĜení pĜedpokládá
285
provedení sociálnČ ekonomické analýzy o stavu území, a to jednak na základČ demografických dat, tak vývoje ekonomiky a pĜedpoklady pro uplatnČní inovaþních pĜístupĤ. Všechny oblasti podpor se doplĖují v souvislosti s požadavkem trvale udržitelného rozvoje území vybraného mikroregionu. Dosažení stanovených cílĤ opatĜení pĜedpokládá dobrou spolupráci místních akþních skupin s veĜejnou správou, resp. územními orgány a sledování vazeb, na další operaþní programy zejména Ministerstva prĤmyslu a obchodu (Inovace a podnikání) Ministerstva práce a sociálních vČcí (Rozvoj lidských zdrojĤ), operaþního programu Ministerstva životního prostĜedí a další. Významná bude souþinnost s Ministerstvem místního rozvoje z hlediska technické spolupráce a realizace regionálních programĤ. Z pozice místních akþních skupin by mČlo být více propagováno kulturní a pĜírodní dČdictví mikroregionĤ s cílem zvýšit atraktivitu jejích území pro stabilitu osídlení a cestovní ruch.
Jaká je rovnováha mezi pĜijatými opatĜeními z hlediska sledovaných cílĤ?
Sledování rovnováhy mezi pĜijatými opatĜeními z hlediska sledovaných cílĤ lze spatĜovat v tČchto bodech: - Zda objem vymezených opatĜení odpovídá sledovaným cílĤm. Celkem v Programu rozvoje venkova je vymezeno 25 opatĜení. (Osa I – 9 opatĜení, osa II – 7 opatĜení, osa III – 7 opatĜení a osa IV – 2 opatĜení.) Uvedená opatĜení svým rozsahem odpovídají sledovaným cílĤm. Podstatný problém není ani ve vymezeném jejich obsahu. VČtší pozornost u osy I by bylo potĜeba vČnovat potravináĜskému a zpracovatelskému prĤmyslu, který by se mČl stát významným garantem inovaþních procesĤ. Je však možné, že tento požadavek bude splnČn u jiného sektorového programu. - Zda vymezení objem finanþních prostĜedkĤ je pĜimČĜený z hlediska požadovaných cílĤ. ObecnČ je tĜeba poznamenat, že pro stoprocentní naplnČní cílĤ není v EAFRDu dostatek prostĜedkĤ a proto je tĜeba využívat dalšího financování z evropských i národních zdrojĤ. Procentní rozdČlení prostĜedkĤ z evropských a národních zdrojĤ je následující: Osa I 23,26 % Osa II 53,83 % Osa III 17,59 % Osa IV 4,87 % Technická pomoc 0,45 %.
286
6.
JAKÉ JSOU OýEKÁVANÉ POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ DOPADY OPATěENÍ, KTERÁ BUDOU APLIKOVÁNA?
Jaké jsou oþekávané dopady opatĜení, která budou aplikována (sociální, ekonomická a enviromentální? HORIZONTAL
1 Economic development GDP per capita, expressed in PPS, as % of EU-25 = 100 (in %)
2000 Odhad dle ýSÚ 63,7 Odhad dle Eurostatu 63,7 Odhad dle Strategie hosp. 63,7 rĤstu ýR 2005-2013
2001 65,0 65,4
2002 66,2 67,0
2003 67,5 68,8
2004 68,8 70,5
2007 72,9 76,1
2013 81,8 88,6
65,4
67,0
68,8
70,5
76,1
100,0
Pramen: Eurostat, ýSÚ
2 - Employment rate Employed persons aged 15-64 as a percentage of the population of the same age group (in %)
2000 65,0
2001 65,0
2002 65,4
2003 64,7
2004 64,2
2007* 63,91
2013* 62,80
Pramen: Eurostat Employed females aged 15-64 as a percentage of the population of the same age group (in %)
2000 56,9
2001 56,9
2002 57,0
2003 56,3
2004 56,0
2007* 55,43
2013* 54,03
Pramen: Eurostat Employed persons aged 15-24 as a percentage of the population of the same age group (in %)
2000 36,4
2001 34,2
2002 32,2
2003 30,0
2004 27,8
2007* 22,87
2013* 15,30
Pramen: Eurostat
3 - Unemployment Rate of unemployment i.e. unemployed persons as a percentage of economically active population (in %)
2000 8,8
2001 8,2
2002 7,3
2003 7,8
2004 8,3
2007* 7,42
2013* 6,71
Pramen: Eurostat Rate of unemployment i.e. unemployed persons as a percentage of economically active population Female unemployment rate (in %)
2000 10,5
2001 9,9
2002 9,0
2003 9,9
2004 9,9
2007* 9,27
2013* 8,63
Pramen: Eurostat Rate of unemployment i.e. unemployed persons as a percentage of economically active population Young people (aged 15-24) unemployment rate (in %)
2000 18,1
2001 17,6
2002 16,9
2003 18,6
2004 21,0
2007* 21,93
Pramen: Eurostat
AXIS 1 4 - Training and education in agriculture
287
2013* 27,10
Availability: EU-15 except SE 5 - Age structure in agriculture Ratio between percentage of farmers less than 35 years old and percentage of farmers of 55 years old or more
V ýR se danný ukazatel nesleduje. 6 - Labour productivity in agriculture Gross Value Added per annual work unit (GVA/AWU) (Euro/AWU)Index (EU 25 = 100)
ýR
2000
Gross Value Added – value at basic price, in mio. € Annual Work Unit – in 1000 GVA/AWU – in € per AWU Pramen: Eurostat
2001
2002
2003
2004
2007*
1124,106 924,811 952,732 866,324 1254,807 1096,48 1113,57 165,514
157,6
152,2
150,6
144,7
131,58
6791,6
5868,1
6259,7
5752,5
8671,8
8333,25 11040,65
2001
2002
2003
EU25
2000
Gross Value Added – value at basic price, in 157406,17 mio. € Annual Work Unit – in 10009,8 9773,0 9469,6 1000 GVA/AWU – in € per 16622,3 AWU Pramen: Eurostat Pozn.: pro predikci na 2007 a 2013 je poþet údajĤ nedostateþný
2000
2001
2002
2003
2004
2004
Gross fixed capital formation in agriculture (in mil. €)
2000 2001 2002 2003 2004 2007* 2013* 244,1557 306,4694 338,8456 309,1613 310,2117 382,887 513,025 Pramen: Eurostat
8 - Employment development of primary sector Employment in primary sector (in 1000 persons)
2002 187
2003 203
2004 201
2007* 181
2013* 157
Pramen: Eurostat
9 - Economic development in primary sector Gross Value Added in primary sector (in mil. €)
2000 2001 2002 2003 2004 2007* 2013* 2166,0 2294,8 2209,9 2238,7 2606,3 2731,2 3360,0 Pramen: Eurostat
10 - Labour productivity in food industry Gross Value Added per employee in food industry (Euro per employee in the branch)
2000 15400
2001 13400
2002 15200
2003 18900
2004 19200
2007* 24083
Pramen: Eurostat
288
2013* 38571
2007* 2013*
99314,9
7 - Gross fixed capital formation in agriculture
2001 206
127,51
166967,64
Index (EU 25 = 100) 34,6% Pozn.: pro predikci na 2007 a 2013 je poþet údajĤ nedostateþný
2000 225
2013*
2007
2013
11 - Gross fixed capital formation in food industry Gross fixed capital formation in food industry (in Millions of euro)
2000 467,0
2001 429,2
2002 554,7
2003 620,9
2004 508,5
2007* 670
2013* 926
Pramen: Eurostat
12 - Employment development in food industry Employment in food industry (in 1000 persons)
2000 147
2001 143
2002 151
2003 145
2004 142
2007* 142
2013* 137
Pramen: Eurostat
13 - Economic development of food industry Gross value added in the food industry (in Millions of euro)
2000 2001 2002 2003 2004 2007* 2013* 2082,4 1807,6 2162,4 2557,3 2534,0 3199,0 4985,6 Pramen: Eurostat
14 - Labour productivity in forestry Gross Value Added per employee in forestry
2000
2001
GWA in mil. of euro
2002 2003 471,5102
Pramen: Eurostat Pozn.: pro predikci na 2007 a 2013 je poþet údajĤ nedostateþný
15 - Gross fixed capital formation in forestry Gross fixed capital formation in forestry (in Millions of euro)
2000
2001
2002 2003 285,7648
2004
2007
Pramen: Eurostat Pozn.: pro predikci na 2007 a 2013 je poþet údajĤ nedostateþný
AXIS 2
289
2013
2004
2007
2013
17 – Biodiversity: Population of farmland birds
Indikátor
Ukazatel
Jednotka
Výchozí hodnota 2007
2013
Zdroj
Trend vývoje Trend dalšího poþetnosti za vývoje poþetnosti období 1982 až za období 2003 až 2003 2007 Biodiverzita: sýþek obecný populace kavka obecná ptactva na ostĜíž lesní zemČdČlské pĤdČ konipas luþní
ýSÚ
%
neuveden
stagnace
%
–10,0
–2,3
ýSÚ
%
neuveden
stagnace
ýSÚ
%
–6,53
–1,48
ýSÚ
vlaštovka obecná
%
–0,87
–0,2
ýSÚ
Ģuhýk obecný
%
3,66
0,83
ýSÚ
bramborníþek hnČdý
%
3,82
0,87
ýSÚ
skĜivan polní
%
–2,33
–0,53
ýSÚ
konopka obecná
%
–1,98
–0,45
ýSÚ
stehlík obecný
%
0,55
0,13
ýSÚ
zvonek zelený
%
–4,15
–0,94
ýSÚ
holub hĜivnáþ
%
–1,71
–0,39
ýSÚ
vrána obecná
%
–2,2
0,5
ýSÚ
strnad obecný
%
–1,33
–0,3
ýSÚ
strnad rákosní
%
0,27
0,06
ýSÚ
poštolka obecná
%
0,51
0,12
ýSÚ
strnad luþní
%
–10 (odhad)
–2,27
ýSÚ
vrabec polní
%
–1,09
–0,25
ýSÚ
straka obecná
%
1,6
0,36
ýSÚ
hrdliþka divoká
%
–2,13
–0,48
ýSÚ
špaþek obecný
%
1,83
0,42
ýSÚ
pČnice hnČdokĜídlá
%
31
0,07
ýSÚ
þejka chocholatá
%
–10,69
–2,43
ýSÚ
290
Indikátor
Ukazatel
Jednotk Výchozí 2007 2013 a hodnota Trend vývoje Trend dalšího poþetnosti za vývoje období 1982 až poþetnosti za 2003 období 2003 až 2007
Biodiverzita: Koeficient ekologické dle ZemČdČlské oblasti s stability % pĜírodní Bigeografického þlenČní vysokou hodnotou ýR
33,87
Zdroj
ýSÚ
34
18 – Biodiversity: High Nature Value farmland areas Pozn.: pro predikci na rok 2013 je poþet údajĤ nedostateþný
19 – Biodiversity: tree species composition Indikátor
Ukazatel
Jednotka
2000
2001
Smrk
%
17,714 17,693 17,693 17,563
Jedle
%
0,293
0,292
0,292
0,296
Borovice
%
5,746
5,73
5,75
5,694
291
2002
2003
2007
2013*
Zdroj
17,15
ýSÚ
1,02
2,67
ýSÚ
17,38
40,54
ýSÚ
ModĜín
%
1,232
1,243
1,243
1,259
3,82
9,14
ýSÚ
Ost. jehliþnany
%
0,058
0,057
0,057
0,065
0,27
0,92
ýSÚ
Dub
%
2,076
2,091
2,091
2,134
6,58
16,05
ýSÚ
Buk
%
1,963
1,996
1,996
2,09
6,79
17,86
ýSÚ
BĜíza
%
0,945
0,946
0,946
0,948
2,83
6,57
ýSÚ
Ost. listnáþe
%
2,361
2,528
2,528
2,477
2,92
ýSÚ
Habr
%
1,19
ýSÚ
Jasan
%
1,18
ýSÚ
Javor
%
1,02
ýSÚ
Jilm
%
0,01
ýSÚ
Lípa
%
1,07
ýSÚ
Olše
%
1,47
ýSÚ
Holina
%
0,97
ýSÚ
20 - Water quality: Gross Nutrient Balances Indikátor
Ukazatel
Jednotka 2000
Kvalita vody: Dusíkatá hnojiva % Fosforeþná hnojiva % bilance živin Draselná hnojiva
%
2001
2002
2003
2007
2013* Zdroj
58,9 10,8
72 12,3
72,2 12,3
60,6 11,7
70 12
74,71 12,72
ýSÚ ýSÚ
6,2
7,3
7,7
7,3
7,5
8,61
ýSÚ
1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2007 2013* SpotĜeba þistého N v 97,1 103,2 86,3 kg/ha zemČdČlské pĤdy Pramen: ýSÚ
46,1
50
40
5706 55,6
61,3
55,1
53,3
51,1
58,9
72
72,2
72,2
21 – Water quality: Pollution by nitrates and pesticides Indikátor
Ukazatel
Kvalita vody: Dusiþnanové zatížení a ionty dusiþnany pesticidy Labe DČþín Odra Bohumín Morava Lanžhot Amonné ionty Labe DČþín Odra Bohumín
Jednotka 2000
2001
2002
2003
2007
2013* Zdroj
4,1 2,8 2,9
4,2 2,6 2,9
4,1 2,7 2,6
3,9 3,6 2
3,9 3,6 2
3,66 4,89 1,33
0,3 0,6
0,3 0,4
0,2 0,4
0,2 0,5
0,2 3,6
0,13 ýSÚ 15,62 ýSÚ
Mg/l Mg/l Mg/l Mg/l Mg/l Mg/l Mg/l
292
ýSÚ ýSÚ ýSÚ
56,88
Morava Lanžhot Mg/l SpotĜeba pesticidĤ Mg/l Zoocidy + moĜidla Mg/l Herbicidy + Mg/l desikanty
0,3
0,2
0,2
0,2
2
8,72
ýSÚ
158,398
169,467
184,928
154
160
155,42 2594,1 9 1169,6 9 512,86 0,44 60,33
ýSÚ
2598,852 2584,384 2601,909 2564
2600
Fungicidy + moĜidla Mg/l
1004,855 1052,452 1217,13
1040
1100
RĤstové regulátory Rodenticidy Ostatní
465,173 8,178 65,53
490 0,05 61
500 0,05 60
Mg/l Mg/l Mg/l
523,554 7,849 50,653
626,198 3,36 55,254
ýSÚ ýSÚ ýSÚ ýSÚ ýSÚ
22 - Soil: Areas at risk of soil erosion Indikátor
Ukazatel
Jednotka 2000
2001
PĤda: oblasti Neohrožené ohrožené erozí
ha ha Náchylné ha MírnČ ohrožené ha Ohrožené SilnČ ohrožené ha ha
2002
2003
2007
2013*
180655 1192676 1106743 771599 429891
179298 1191051 1105671 772689 426900
186000 1190000 1134000 772000 410000
193422 1187133 1169707 772169 387043
595250
593391
585000
572871
NejohroženČjší
23 - Soil: Organic farming 1996 PĤda obhospodaĜovaná 17022 ekologicky (ha) Poþet subjektĤ Pramen: ýSÚ
182
1997
1998
1999
2000
2001
20238
71621
110756 165699 218114 235136 254900 283000 324073
211
358
473
563
2002
654
2003
717
810
2007
900
2013*
3295
24 - Climate change: Production of renewable energy from agriculture and forestry 1990 % tuzemské spotĜeby prvotních 0,4 energetických zdrojĤ Pramen: ýSÚ
1995
1996
1997
1998
1999
2000 2001
2007
2013*
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
0,3
0,45
0,60
25 - Climate change: UAA devoted to renewable energy
293
0,4
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
ZemČdČlská a lesní pĤda pro produkci 490853 zdrojĤ obnovitelných energie (ha) Pramen: ýSÚ Pozn.: pro predikci na rok 2013 je poþet údajĤ nedostateþný
2013
500000
26 - Climate change: GHG emissions from agriculture 1996 Emise skleníkových plynĤ 150900 1000t (CO2 eq.)
1997
1998
1999
2000
2001
2007
2013*
154600
145100
137600
144000
144100
140000
132298
Pramen: ýSÚ
AXIS 3
27 – Farmers with other gainful activity Sole holders-managers with other gainful activity as percentage of total number of farm holders (sole holdersmanagers) (in %)
2000
2001
2002
2003 2,98
2004
2007
2013
Pramen: Eurostat Pozn.: pro predikci na rok 2013 je poþet údajĤ nedostateþný
28 – Employment development of non-agricultural sector Employment in secondary and tertiary sectors (in 1000 persons employed) Secondary sector Tertiary sector Pramen: Eurostat
2000 2001 2002 1574,85 1597,40 1600,81 2188,58 2175,22 2280,06
2003 2004 1590,81 1510 2247,72 2179
2007* 1404 2138
2013* 1371 2125
29 – Economic development of non-agricultural sector GVA in secondary and tertiary sectors (in Millions of euro) Secondary sector Tertiary sector Pramen: Eurostat
2000 2001 2002 21421,2 23519,7 27440,8 31981,1 36990,0 42777,0
2003 2004 2007* 28219,9 29541,2 36181 43703,1 48074,9 62695
2013* 38710,4 68496,4
30 – Self-employment development Self-employed persons (in Thousands of people self-employed)
2000 682,3
2001 685,6
2002 733
2003 778
2004 760,6
2007* 2013* 859,88 889,17
Pramen: Eurostat
31 - Tourism infrastructure in rural areas Total number of bedplaces in all forms of tourist accommodation (in number of Bed-Places)
2000 Hotels and similar establishments Tourist campsites Holiday dwellings Other collective accommodation n.e.s.
2001
2002
2003
2004
217664 218645
223392
226770
229689 311856
336245
24116 27118
25623 29238
26274 28454
26203 27173
14846 51240
167358
164598
150149 243374
24985 27514
168542 169170
294
2007* 17580 45740
2013*
264434
Total Pramen: Eurostat
437440 440314
445611
446096
433214 618549
666765
32 - Internet take-up in rural areas Persons having subscribed to DSL internet as a percentage of total population
2000
2001
2002
2003
Poþet domácností pĜipojených k internetu vysokorychlostnČ (v tis.) Podíl z domácností celkem v % Pramen: ýSÚ Pozn.: pro predikci na rok 2013 je poþet údajĤ nedostateþný
2004
2007
2013
60 1,5
33 – Development of services sector GVA in services as percentage of total GVA (in %)
2000 58,6
2001 60,1
2002 60,2
2003 60,2
2004 61,02
2007* 62,54
2013* 65,72
Pramen: Eurostat
34 - Net migration Annual crude rate of net migration (Rate per 1000 inhabitants)
2000 0,6
2001 -4,2
2002 1,2
2003 2,5
2004 1,8
2007* 13,14
2013* 17,50
Pramen: Eurostat
35 – Life-long learning in rural areas % of adults (25-64 y. o.) participating in education and training (in %)
2000
2001
2002 5,10
2003 4,86
2004 5,44
2007
2013
Pramen: Eurostat Pozn.: pro predikci na rok 2013 je poþet údajĤ nedostateþný
Jak lze oþekávat, že se dopady projeví nadþasovČ?
Jednotlivá opatĜení lze z hlediska þasovosti jejich dopadĤ (zda dané opatĜení budou pĤsobit pouze krátkodobČ, nebo naopak jejich pĤsobení bude dlouhodobé). Mezi opatĜení pĤsobících dlouhodobČ rozhodnČ patĜí opatĜení investiþního charakteru jako modernizace zemČdČlského hospodáĜství, podpora zpracování a využití biomasy. Dlouhodobý charakter mají i opatĜení zvyšující hospodáĜskou hodnotu pĤdy, lesĤ a životního prostĜedí. K tČmto opatĜením rozhodnČ patĜí pozemkové úpravy, zvyšování hospodáĜské hodnoty lesĤ, první zalesĖování zemČdČlské pĤdy, zmČna druhové skladby lesĤ a další. Také v oblasti rozvoje venkova lze mezi dlouhodobČ pĤsobící dopady spatĜovat u opatĜení Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby, diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy a další. Je zĜejmé, že každé z tČchto opatĜení má svĤj horizont a usilovat o naprostou nadþasovost není asi rozumné. DĤležité však je, že tato opatĜení vytváĜejí dobrý základ pro dlouhodobý pozitivní rozvoj.
Jaké jsou potencionální konflikty mezi rozdílnými dopady ?
295
Potencionální konflikty mezi rozdílnými dopady byly již diskutovány v rĤzných þástech této práce. Budeme-li rozumČt pod pojmem konflikt to, že jednotlivá opatĜení svými dopady pĤsobí proti sobČ, pak lze odhadnout tyto konfliktní situace 1. Modernizace zemČdČlských hospodáĜství vytvoĜí lepší podmínky pro produktivitu práce, která pĜi omezeném zvyšování objemu produkce povede ke snížení poþtu zamČstnancĤ. Tato tendence je v rozporu zvyšování poþtu pracovních míst na venkovČ. ěešení je v opatĜení Podpora zakládání podnikĤ a jejich rozvoje. 2. OpatĜení smČĜující ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojĤ nemusí obstát v cenové konkurenci klasických paliv. V souþasné dobČ se tento problém projevuje mezi cenami ušlechtilých paliv (plyn, el. energie) a palivy zneþišĢující životní prostĜedí (uhlí, dĜevo). Vývoj cen jednotlivých druhĤ paliv mĤže výraznČ ovlivnit dopady tohoto opatĜení. 3. Systém plateb v programech SAPARD jednoznaþnČ prokázal, že jednotlivých programĤ se zúþastnily pĜedevším lépe situované podniky a obecní úĜady. Tento nepĜíznivý dopad je možné Ĝešit rozdČlením celkové dotace na jednotlivé etapy, tak aby i finanþnČ slabší žadatelé mČli možnost se zúþastnit tČchto programĤ. To se týká pĜedevším malých farem a malých obecních úĜadĤ. 4. Modernizace zemČdČlských podnikĤ povede ke snaze zvyšovat objem produkce pĜedevším v klasických zemČdČlských produktech. Tuto tendenci ovlivĖuje pĜedevším technickým vybavením a zabČhlými technologiemi. To je v rozporu s omezeními produkce vlivem národních kvót a národních limitĤ. 5. Snaha zemČdČlcĤ pro diverzifikaci svého výrobního zamČĜení nemusí být v souladu se zpracovateli. Z tohoto hlediska je pro nepotravináĜské využití zemČdČlské produkce primární aktivita u zpracovatelĤ. 6. Podobná pĜipomínka platí i pro potravináĜský prĤmysl. Inovaþní procesy by mČly být realizovány hlavnČ zpracovateli. Vzhledem k urþité koncentraci potravináĜských podnikĤ je otázka, zda omezení výroby u tČchto producentĤ nebude stejnČ efektivní jako zahájení inovace nových produktĤ.
Kdo je (pozitivnČ nebo negativnČ) postihnut programem?
Program rozvoje venkova dává velké možnosti všem potencionálním pĜíjemcĤm. Okruh potencionálních pĜíjemcĤ je velmi široký. Pozitivní efekt lze oþekávat od každého programu, který bude úspČšnČ realizován a vyjde z dobrého podnikatelského zámČru. Realizované programy prohloubí rozdíly mezi úspČšnými žadateli a tČmi, kteĜí se k programĤm nedostali. V tomto pĜípravném období bychom mČli více usilovat o odstranČní podmínek, které by bránily jednotlivým cílovým skupinám se do programĤ pĜihlásit. Zde evaluátor vidí pouze skupiny ekonomicky slabých nebo malých podnikatelĤ a dalších žadatelĤ, kteĜí s obtížemi pokrývají nezbytné náklady spojené s naplnČním jednotlivých programĤ.
296
7.
ZAHRNUTÁ PěIDANÁ HODNOTA SPOLEýENSTVÍ
Jak subsidiarita a proprocionalita jsou v návrhu prezentovány?
Zásada subsidiarity je zakotvena ve SmlouvČ o EU a jejím zámČrem je zajistit, aby byla všechna rozhodnutí pĜijímána na nejnižší možné úrovni. Zásada subsidiarity byla respektována již pĜi pĜípravČ Programu rozvoje venkova. PĜi pĜípravČ programu probČhlo mnoho regionálních konferencí, kde byl tento program diskutován se zemČdČlskými prvovýrobci, regionálními a místními orgány, a s nevládními organizacemi. Úþast na tČchto projednáváních byla organizována na dvou rovinách. První rovina se týkala municipální sféry. Zde probČhlo 13 setkání, kde byly diskutovány pĜedevším obsah jednotlivých opatĜení a jejich úþinnost. Druhou aktivitu organizovala Agrární komora ýR. Program rozvoje venkova byl diskutován na úrovní jednotlivých Okresních agrárních komor a jejich ekonomických komisí. Za tím úþelem bylo zorganizováno 5 setkání. TĜetí skupina se týkala místních akþních skupin, které pĜispČly samostatnými návrhy. Rozdílné názory se týkaly pĜedevším priorit jednotlivých opatĜení a výše podpory. Agrární komorou zorganizovaná anketa preferovala u Osy 1 pĜedevším opatĜení smČĜující k modernizaci podnikĤ, zvyšování pĜidané hodnoty zemČdČlské a lesnické produkce, u Osy 2 agro-environmentální opatĜení, hospodaĜení v ménČ pĜíznivých oblastech a welfare zvíĜat. V národní diskusi byly preferovány pĜedevším opatĜení týkající se zlepšení kvality života a životního prostĜedí ve venkovských oblastech, zmČna struktury krajiny, pozemkové úpravy a základní služby pro obyvatelstvo. Teprve po té pĜišly na poĜad zemČdČlské a lesnické programy. Tyto rozdíly byly zpĤsobeny rozdílnou strukturou úþastníkĤ na jednotlivých setkáních. Národní diskuse oslovila pĜedevším pracovníky municipální sféry, zatímco setkání organizované Agrární komorou byla þistČ profesní. Po dalších vzájemných vyjednáváních došlo ke konsensu, že podstatná þást bude vČnována opatĜení týkajícího se modernizaci zemČdČlství. Respektování principu proporcionality je diskutováno ve dvou rovinách. První rovina by mČla zabezpeþit proporcionalitu mezi naléhavostí potĜeby a významnosti cíle na jedné stranČ a výše podpory a významnosti dopadu na druhé stranČ. Je nasnadČ, že rozhodující opatĜení by mČly podstatným zpĤsobem ovlivĖovat výsledky. Tyto zásady by se mČly projevit jednak v metodické propracovanosti jednotlivých vztahĤ, tak i v kvantitativním vyjádĜení potĜeb, financování a významností výsledkĤ (results) resp. dopadĤ (impacts). Domníváme se, že tyto vazby jsou v programu naplnČny a proporce mezi jednotlivými osami a opatĜeními jsou vyvážené. Jak dalece program bere v úvahu ostatní cíle Spoleþenství?
Program rozvoje venkova pozitivnČ reaguje pĜedevším na normy Spoleþenství týkající se ochrany životního prostĜedí. Jak dalece je navrhovaný program doplĖující k ostatním intervencím (podporám)? Jak dalece navrhovaný program doplĖuje ostatní podpory? Vztah Programu rozvoje venkova k ostatním podporám lze hodnotit v tČchto rovinách: a) DoplĖkovost programu k opatĜením nástrojĤ Spoleþné zemČdČlské politiky. Zde se jedná o vztah k jednotné platbČ na plochu, k doplĖkovým platbám top-up a ke spoleþným tržním opatĜením (národní kvóty, národní limity, exportní dotace a další. Cílem tČchto nástrojĤ je zajištČní standardní úrovnČ konkurenceschopnosti þeského zemČdČlství. Program rozvoje venkova má
297
k tČmto platbám doplĖkový vztah a ve velké þásti pĜispČje k vČtší úþinnosti Spoleþné zemČdČlské politiky pĜedevším opatĜeními zvýšení kvality zemČdČlské produkce, zlepšení marketingu, vyšší produktivitou práce , lepší úrovní Ĝízení a dalšími výsledky (results). b) DoplĖkovost programu ve vztahu k politice Soudržnosti. PotĜeby potravináĜského prĤmyslu, ochrany životního prostĜedí a rozvoje venkova pĜevyšují možnosti financování z EAFRD. Proto je velmi dĤležité využít další fondy, k realizaci stanovených cílĤ Bude potĜeba daleko intenzivnČji Ĝešit komplementaritu jednotlivých fondĤ pro kompletní zabezpeþení rozvoje venkova. V této souvislosti je tĜeba vzít v úvahu, že souþasná míra rozpracovanosti resortních Operaþních programĤ a Regionálních operaþních programĤ na úrovni krajĤ je nižší než Národního strategického plánu rozvoje venkova a Programu rozvoje venkova v gesci MZe. Z tohoto dĤvodu koordinace mezi jednotlivými fondy se bude utváĜet na pracovních jednáních mezi zainteresovanými partnery (MZe, MPO, MŽP, MMR, MD a MK, Spolkem pro obnovu venkova ýR a Asociací krajĤ ýR). V programu rozvoje venkova není proto doĜešena koordinace mezi jednotlivými fondy. Z návrhĤ MZe vyplývá, že meziresortní vyjednávání bude založeno na následujících zásadách. Spolufinancování potravináĜského prĤmyslu Podle kompetenþního zákona je MZe zodpovČdné za potravináĜský prĤmysl jako celek. MPO je zodpovČdné za podporu malého a stĜedního podnikání a živností (mimo zemČdČlství a lesnictví). EAFRD nezahrnuje potravináĜství mimo pĜílohu 1. MZe nemĤže také financovat celý rozsah potravináĜského prĤmyslu z národních zdrojĤ. S MPO bude projednána doplĖková podpora zpracovatelského prĤmyslu v kategorii druhého stupnČ zpracování. Spolufinancování opatĜení zvyšování hospodáĜské hodnoty lesĤ a vodohospodáĜské investice v krajinČ Podle kompetenþního zákona je MZe odpovČdné za lesní a vodní hospodáĜství s výjimkou ochrany pĜirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojĤ a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod . Za to odpovídá MŽP. Proto se navrhuje aby CF (Fond soudržnosti) a ERDF Ĝešily investice v krajinČ nad 20 mil. Kþ pro výše uvedená opatĜení. PĜedpokládá se dohoda námČstkĤ dotþených ministerstev. Spolufinancování malého a stĜedního podnikání Navrhuje se, aby EAFRD zahrnoval podporu mikropodnikĤ na venkovČ do 10 zamČstnancĤ a investice a ERDF podporu malého a stĜedního podnikání nad 10 zamČstnancĤ nebo investice nad 10 mil. Kþ. Spolufinancování cestovního ruchu na venkovČ a obnova dČdictví venkova Navrhuje se, aby EAFRD zahrnoval venkovskou turistiku, služby s malou kapacitou (do 45 lĤžek) a obnovu památek, pokud jsou umístČny na venkovČ. ERDF by zahrnoval cestovní ruch, vþetnČ informaþních center, marketingu na národní a regionální úrovni, služby vČtšího rozsahu (nad 45 lĤžek) a obnovu památek vČtšího rozsahu nebo investice nad 10 mil. Kþ. Spolufinancování místní infrastruktury a obþanské vybavenosti Navrhuje se, aby EAFRD zahrnoval pouze investice do infrastruktury a základního obþanského vybavení v obcích do 2000 obyvatel. CF a ERDF zahrnou vodohospodáĜskou infrastrukturu v obcích nad 2000 obyvatel. V pĜípadČ kanalizace a þistíren odpadních vod budou zahrnuty i malé obce do 2000 obyvatel v zvláštČ chránČných územích. Spolufinancování obecné vzdČlanosti a rekvalifikaþních kursĤ Z prostĜedkĤ EAFRD se bude financovat vzdČlání pro místní rozvoj – diverzifikace, mikropodnikání, Ĝemesla, venkovská turistika, místní služby a dČdictví venkova. ESF
298
(MPSV) bude financovat obecnou vzdČlanost na venkovČ, rekvalifikaþní kursy nad 3 mil. Kþ. Uvedené návrhy jsou pĜedmČtem mezirezortního vyjednávání. Jejich realizace rozhodnČ pĜispČje ke komplexnímu Ĝešení Programu rozvoje venkova a zajistí také synergické efekty vyplývající ze spoleþného financování. OtevĜená otázka stále zĤstává, jaký objem prostĜedkĤ budou výše zmínČná ministerstva tomuto programu vČnovat. Jak je podporována synergie s ostatními podporami?
Spoleþné financování umožĖuje Ĝešit komplexnČ rozvoj životního prostĜedí i rozvoj venkova. Vzájemná spolupráce dotþených ministerstev umožní koncepþní Ĝešení celých oblastí. Základní synergické efekty lze spatĜovat v tČchto bodech: - Zvýšení produktivity práce vlivem modernizace zemČdČlských hospodáĜství bude znamenat další úbytek pracovníkĤ ze zemČdČlství. Tento záporný synergický efekt bude tĜeba Ĝešit vytváĜením nových pracovních míst zejména v oblasti malého a stĜedního podnikání. - Podpora nepotravináĜského zpracování zemČdČlských produktĤ umožní zvČtšit objem tržeb zemČdČlských podnikĤ a podpoĜí tržní rovnováhu potravinových komodit. - Podpora zpracování a využití biomasy a výroba paliv z obnovitelných zdrojĤ nejen sníží zneþištČní ovzduší, ale navíc pĜispČje ke zlevnČní paliva ve venkovských domácnostech. - OpatĜení vedoucí k zalesnČní zemČdČlské pĤdy, výsadby nových dĜevin vytvoĜí na venkovČ nové pracovní pĜíležitosti. Obdobné efekty vzniknou z dalších opatĜení. Je však potĜeba vČtší koordinace ze strany státních a municipálních organizací pĜi harmonizování jednotlivých opatĜení. Pro tuto koordinaci by bylo užiteþné vytvoĜit mezirezortní komisi.
Jak rozsáhlé jsou dodateþné (marginální) efekty, které mohou být pĜipisovány návrhu?
Za dodateþné efekty je možné považovat: PĜíliv kapitálu do venkovských oblastí, akcelerovaný spolufinancováním z EAFRD a dalších fondĤ. Rozvoj kulturního a spoleþenského života na venkovČ vlivem vyšší agroturistiky. Snížení dojíždČní za prací z venkovských obcí do okresních mČst. Celková stabilizace venkovského obyvatelstva.
299
8.
POMOC PěI DOSAŽENÍ EFEKTIVNOSTI NÁKLADģ
Na jakých pĜedpokladech jsou založeny výdaje programu?
ýeská republika se pĜihlásila pĜi svém vstupu do EU k Evropskému modelu multifunkþního zemČdČlství, což pĜedpokládá intenzivní Ĝešení problémĤ spojených s realizací mimoprodukþních funkcí, pĜedevším tČch, které budou spojeny s pĤsobením na zlepšení životního prostĜedí a udržení krajiny v kulturním stavu. Souvisí to zároveĖ s vytváĜením podmínek pro dodržení nitrátové smČrnice, snížení eroze a zatravĖování v oblastech nevhodných pro efektivní rostlinnou výrobu. To souvisí se zlepšováním kvality produktĤ jako jednoho ze smČrĤ zvyšování konkurenceschopnosti þeského zemČdČlství. PĜedpokladem rozvoje venkova bude zajištČní stability jeho osídlení, to znamená vytvoĜení odpovídající obþanské a technické infrastruktury a zajištČní „startovacích“ podmínek pro diverzifikaci zemČdČlské výroby i nezemČdČlských þinností, které pĜinesou stabilní a trvalý pĜíjem obyvatelĤm venkova. Dalším pĜedpokladem je zlepšení spolupráce s obcemi pĜi integraci podnikání a zavádČní nových þinností. Tyto pĜedpoklady jsou již zajišĢovány z prostĜedkĤ þeského Programu obnovy venkova a prostĜednictvím projektĤ SAPARD, OP ZemČdČlství a HRDP, na které bude Program rozvoje venkova navazovat a jehož prostĜedky pĜispČjí k pokraþování zapoþatého rozvoje venkova. Tato vzájemná harmonizace a návaznost programĤ je pĜedpokladem efektivních výdajĤ z programu. Je urþitým nedostatkem v hodnocení projektĤ SAPARD, že nebyla vyhodnocena efektivnost jednotkových nákladĤ na projekty. SplnČní této podmínky by pĜispČlo i k objektivnČjšímu posouzení správnosti navrhovaných nákladĤ na jednotlivé projekty. V souþasné dobČ není k dispozici studie zabývající se touto problematikou.
Jaké jsou náklady na finanþní a lidské zdroje v navrhovaném programu?
Konkrétní objemy finanþních nákladĤ na dosažení oþekávaných cílĤ v programu rozvoje venkova jsou obsaženy ve finanþní tabulce. K tČmto nákladĤm je zapotĜebí zajistit finanþní prostĜedky na administraci projektĤ a vytvoĜení orgánĤ spojených s implementací výsledkĤ. PĜedevším se jedná o náklady na materiálnČ technické a personální zajištČní þinnosti SZIF vykonávajícího funkci platební agentury ěídícího orgánu na MZe a úhradu nákladĤ spojených s þinností Monitorovacího výboru. Jde o Ĝízení, realizaci, monitorování a kontrolu operací EAFRD. Znaþnou þást nákladĤ bude tvoĜit prĤbČžné vzdČlávání všech pracovníkĤ v procesu tvorby, administrace a implementace programu, protože jde o pĜijímání nové legislativy, znaþné administrativní zatížení a realizaci finanþnČ nároþných projektĤ. Pro kontrolu efektivnosti vynaložených nákladĤ existují stanovené indikátory (Poþet registrovaných projektĤ, poþet uskuteþnČných akcí).
Dalo by se oþekávat, že oþekávaných výsledkĤ bude dosaženo s nižšími náklady?
Snaha o snižování nákladĤ trvale provází úsilí o efektivní využití disponibilních zdrojĤ, to znamená i veĜejných prostĜedkĤ z EAFRDu a kofinancování. Lze pĜedpokládat, že budou-li plnČ pokryty požadavky na investice pro modernizaci zemČdČlské mechanizace a technologií, dojde ke zvýšení produktivity práce a úspoĜe pĜedevším vynaložených nákladĤ a tím i ke zvýšení konkurenceschopnosti. Další úspory lze oþekávat pĜi racionalizaci Ĝízení hospodaĜení v oblastech LFA, pĜedevším zvýšením ploch trvalých travních porostĤ, zajištČní chovu skotu, péþí o krajinu turisticky atraktivní. Možnost
300
snížení nákladĤ bude záviset i na prostĜedcích pro kvalitní vzdČlávání manažerĤ a jejich pĤsobení u podnikatelských subjektĤ.
301
9.
MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ
Jak bude monitorovací a hodnotící systém implementován?
Program rozvoje venkova svojí strukturou 4 os a na nČ vázaných opatĜení je dostateþnČ jasnČ definovaný a použitelný pro praktické monitorování a hodnocení. Znamená to, že umožĖuje sledovat naplĖování cílĤ Programu, a to u každé osy podle stanovených indikátorĤ výsledkĤ a dopadĤ. Lze konstatovat, že Program rozvoje venkova je dostateþný pro následné projektové Ĝízení. Postrádám vymezení urþitých rizik signalizujících problémy pĜi realizaci Programu, zda jsou cíle ohroženy. Dále by bylo vhodné upozornit na pĜípadná protikorupþní opatĜení, která by mČl monitorovací systém zahrnovat. Tento požadavek by mČl být provázán zejména se zadáváním veĜejných zakázek. Z celkového hodnocení Programu rozvoje venkova z hlediska monitorování je možné konstatovat, že výsledky Programu na udržitelnost venkova lze hodnotit z pohledu sociálních dopadĤ, dopadĤ na životní prostĜedí a i z pozice jeho technické realizace. RovnČž bude možné nežádoucí zmČny zhodnotit z hlediska naplĖování cílĤ jednotlivých priorit a opatĜení. Které indikátory jsou užívány pro mČĜení vstupĤ, výstupĤ, výsledkĤ, dopadĤ?
Systém monitorování Programu rozvoje venkova vychází z potĜeb efektivního vynakládání finanþních prostĜedkĤ, a to jak z EAFRD, tak z ostatních veĜejných a privátních zdrojĤ v ýR urþených ke spolufinancování. Vychází z potĜeby: x vynaložit prostĜedky tak, aby co nejúþinnČji zajistily realizaci pĜijatých opatĜení, x postihnout stav realizace tČchto opatĜení prostĜednictvím indikátorĤ a x vyhodnotit výstupy, výsledky a dopady realizovaných opatĜení. V souvislosti s plnČním tČchto potĜeb lze konstatovat, že systém monitoringu a hodnocení je realizován v souladu s principy platnými pro využívání strukturálních fondĤ. Využívá zkušenosti z implementace operaþního programu „Rozvoj venkova a multifunkþní zemČdČlství“. Monitorovací výbor, který bude ustavený na MZe, bude mít zastoupený úmČrný poþet žen a jeho navrhovaní þlenové pĜedstavují spektrum nejen vládních a nevládních institucí, ale i pĜedstavitele veĜejné správy, která svými rozhodnutími ovlivĖuje další vývoj venkova. PĜípravy monitorovacího systému se zúþastnili resortní partneĜi, kteĜí mají vztah a možnost ovlivnit rozvoj venkova. Ti budou zastoupeni v Monitorovacím výboru EAFRD a v pracovních skupinách. Jedná se zejména o zástupce Ministerstva zemČdČlství, Ministerstva místního rozvoje, Ministerstva životního prostĜedí, Ministerstva prĤmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních vČcí a Ministerstva kultury. Spolu s nimi se zúþastní zástupci veĜejné správy, a to regionální (za regiony soudržnosti) a krajské samosprávy, pro osu 4 – LEADER+ zástupci místních akþních skupin (Local Action Group), kteĜí znají problematiku venkovských mikroregionĤ. PĜi výbČru složení monitorovacího výboru byl dodržen princip partnerství, který není v materiálu dostateþnČ zdĤraznČn.
302
Struktura indikátorĤ odpovídá potĜebám postihnout vstupy; obsahuje indikátory výchozího stavu k vyjádĜení významu venkovských oblastí v kontextu vymezení venkova podle metodik OECD a skupiny indikátorĤ za I., II. A III. osu. Ve skupinČ indikátorĤ u III. Osy by bylo zapotĜebí rozšíĜit sociálnČ ekonomické indikátory (podíl ekonomicky aktivních na celkovém poþtu obyvatel, struktura obyvatel podle zamČstnanosti v jednotlivých odvČtvích, podíl zemČdČlství na HDP, pracovních silách, prĤmČrná mzda apod.), demografické (migrace pracovních sil apod..). Popsány jsou u jednotlivých os I. - IV. (vþetnČ LEADER+) indikátory dopadu, kde by bylo tĜeba více zdĤraznit sociálnČ ekonomické dopady opatĜení pro rozvoj venkova a jeho udržitelný rozvoj (daĖová výtČžnost v regionu, ukazatele cestovního ruchu, podíl regionu na investicích v ýR, podíl podnikatelských subjektĤ na službách, zvýšení poþtu malých a stĜedních podnikĤ). Indikátory pro monitorování a hodnocení priorit a opatĜení EAFRD by mČly být pĜesnČji formulovány s ohledem na trvale udržitelný rozvoj venkova, zahrnovat environmentální, ekonomické a vybrané sociální ukazatele za úþelem vyhodnocení sociálnČ ekonomických vztahĤ mezi sektorovými aktivitami a životním prostĜedím. K indikátorĤm je nutné uvádČt napĜíklad nejen poþet akcí, poþet ha s kompenzací, poþet pĜíjemcĤ kompenzací (u LFA), ale i prĤmČrnou velikost platby (na ha, na podnik), prĤmČrnou velikost podpory, celkové veĜejné náklady (z toho pĜíspČvek EAFRD), % plochy z.p. s kompenzacemi, prĤmČrnou platbu na jednotku a celkové náklady (požadované pĜíjemci, oprávnČné náklady).
Jaký systém bude použit ke sbČru, skladování a monitorování dat?
Systém pro sbČr, skladování, monitorování a hodnocení je svými technickými funkcemi (software a hardware) provázán s informaþním systémem MZe a jeho provozováním. Vychází z potĜeb SZIF jako platební agentury a zabezpeþuje informaþní povinnosti vĤþi orgánĤm, které se podílejí na využití prostĜedkĤ EAFRD. Dále zajišĢuje a zprostĜedkuje informace požadované Evropskou komisí, vládou ýR a prezentaci pro veĜejnost, zejména s využitím internetových stránek. Zdroje dat jsou poskytovány databázemi ýeského statistického úĜadu, Eurostatu, ýeského úĜadu zemČmČĜiþského a katastrálního, LPIS (Land Parcel Identification System) a pĜíslušnými resortními databázemi. Indikátory vstupĤ, výstupĤ a výsledkĤ budou naplĖovány daty získanými z formuláĜĤ o zahájení a ukonþení projektĤ a z pravidelných hlášení zprostĜedkujících subjektĤ,koneþných pĜíjemcĤ, a dále daty získanými ze sledovaných studií a specifických šetĜení. Periodicita sbČru dat bude respektovat jak potĜeby sledování, tak možnosti získat v prĤbČhu krátkého programu relevantní informace. Nositelem pĜevážného množství bude informaþní systém Státního zemČdČlského intervenþního fondu a ěídící orgán.
303
10.
VÝSLEDKY ENVIRONMENTÁLNÍHO ODHADU
Jaké enviromentální úvahy mají být vztahy na zĜetel ? Jaký je hlavní výsledek enviromentálního odhadu ? Která opatĜení jsou navrhována, aby zajistila integraci enviromentálních úvah do pĜípravy programu?
Jsou zpracovány oddČlenČ od Ex-ante hodnocení. Proces SEA k PRV probČhl v souladu s pĜíslušnou legislativou. VeĜejné projednávání k SEA se uskuteþnilo 3.7. 2006. Ze strany odpovČdných orgánĤ bylo vydáno pozitivní stanovisko k PRV.
304
