MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kinantropologie
Rozvoj silových schopností u hráčů ledního hokeje Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr Žůrek
vypracoval: Lukáš Klapka FSpS Jihlava 2008
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury.
V Jihlavě dne 20. prosince 2008
...............................
2
Poděkování Děkuji všem, kteří se podíleli na vypracování naší bakalářské práce a významnou měrou tak přispěli k jejímu zdárnému průběhu a dokončení. Jmenovitě bych chtěl především poděkovat Mgr. Petru Žůrkovi za jeho cenné rady, informace a zodpovězené otázky mnou kladené a za vedení při vypracovávání bakalářské práce. Dále pak trenérům Petru Vlkovi, Aleši Polcarovi a MuDr. Miloši Zkoumalovi za poskytnutí materiálů a cenných infomací pro naší bakalářskou práci.
3
OBSAH ÚVOD……..………………………………………………………….………...6 1
2
SPECIFIKACE LEDNÍHO HOKEJE ...................................................... 8 1.1
Rozvoj l.h. v kanadě ............................................................................... 8
1.2
Rozvoj l.h. v ČR do roku 1945............................................................... 9
1.3
Rozvoj l.h. v ČR po roce 1945 ............................................................. 10
TEORIE V PŘÍPRAVNÉM OBDOBÍ .................................................... 12 2.1 2.1.1
Ddruhy silových schopností .......................................................................................13
2.1.2
Rozvoj silových schopností ........................................................................................14
2.1.3
Metodika rozvoje síly .................................................................................................14
2.2
Rychlostní schopnosti ......................................................................... 16
2.2.1
Rychlost reakce ..........................................................................................................16
2.2.2
Rychlost acyklická......................................................................................................16
2.2.3
Rychlost cyklická........................................................................................................17
2.3 2.3.1
2.4
Vytrvalostní schopnosti...................................................................... 17 Druhy vytrvalostních schopností................................................................................19
Koordinační, obratnostní schopnosti ............................................... 21
2.4.1
Zásady při výběru cvičení v tréninku koordinačních schopností ...............................21
2.4.2
Cviky pro rozvoj koordinačních schopností ...............................................................22
2.5 2.5.1
3
Silové schopnosti ................................................................................. 13
Pohyblivost .......................................................................................... 22 Cviky pro rozvoj pohyblivosti u hráče ledního hokeje - strečink ...............................23
PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE SE
ZAMĚŘENÍM NA ROZVOJ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ........................ 25
4
3.1
Působnost sportovních her ................................................................ 29
ZÁVĚR .............................................................................................................. 31 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................ 32 PŘÍLOHY RESUMÉ
5
Úvod Jedním z nejpopulárnějších a nejoblíbenějších kolektivních sportů v České republice je lední hokej. Je jedním z kolektivních sportů který vytváří a upevňuje kladné charakterové vlastnosti jako jsou ctižádostivost, respekt, či osobní statečnost. Dnešní společnost mu proto zcela oprávněně umožňuje podmínky pro další rozvoj. V závislosti na tom roste nejenom kvantitativně, ale i kvalitativně. V tomto směru se dá říci, že Česká republika patří mezi světové hokejové velmoci. Jako měřítko nám může být i umístění našich juniorských a seniorských týmů na předních příčkách v mezinárodních turnajových utkáních. A i v současnosti shledáváme pozitiva při výběru mladých hráčů a tvorbě tréninkových jednotek. U stejně kvalitních hokejových mužstev mnohdy rozhoduje technicko – taktická příprava, která je nepochybně součástí sportovního tréninku. Zde rozhoduje i vhodně určený systém hry, kde i méně kvalitní hráči mohou uspět, pokud jsou dostatečně disciplinovaní. Na základě toho je přínosem prolínat teorii s praxí. Letní příprava je pro současný hokej nezbytná. Ta je rozdělena do několika tréninkových cyklů s vědomým zaměřením na předem stanovené cíle jako jsou rozvoj síly, vytrvalosti nebo rychlosti. V závislosti na dobrém výsledku jsou tyto cykly založeny na teoretické a praktické zkušenosti s tréninkem jako takovým. A to proto, že jsou v dnešní době v tomto sportu kladeny vysoké nároky na výsledek. Motivací pro vypracování naší bakalářské práce je tradice a vztah českého národa k lednímu hokeji v České republice. Proto se zaměříme na letní přípravu hráčů ledního hokeje v přípravném období a jejímu částečnému popisu, kde čerpáme informace za využití odborné literatury na straně teoretické a ukázku “letní přípravy“ HC Dukla Jihlava na straně praktické. Díky bohaté historii je tedy cílem naší bakalářské práce shrnutí poznatků letního přípravného období hráčů ledního hokeje za pomoci odborné literatury a praktických zkušeností se zaměřením na rozvoj silových schopností, přiblížení letního přípravného období hráčů ledního hokeje s možností využití tréninkových plánu i pro jiné sporty se zaměřením na rozvoj silových schopností. Domníváme se, že tato práce je postavena na kvalitních teoretických i praktických zkušenostech a může tak být využita v relativně širokém spektru
6
sportů jako návod pro rozvoj silových schopností. Neboť síla a její rozvoj je více či méně základem pro téměř každý sport a pro hokej samotný především. Lední hokej hraji již mnoho let, a tak mám s tímto obdobím sám dostatek zkušeností.
7
1 SPECIFIKACE LEDNÍHO HOKEJE Dosud nejstarší hodnověrný doklad je z kolébky většiny sportů – ze starého Řecka. Ve sbírkách Národního muzea v Aténách je uložen reliéf, na němž je zobrazena scéna rozehrávání míčku dvěma hráči, kteří stoji proti sobě a drží v ruce zahnutou hůl. Řekové této holi říkali „keratizein“. Reliéf je přibližně z roku 480 př. n. l. Tuto hru převzali od Řeků Římané, kteří ji, kromě jiných kulturních vymožeností, přinesli do okupované západní Evropy. Po pádu římského impéria převzalo původní obyvatelstvo některé sportovní hry. Nechyběl mezi nimi ani záhadný antický hokej. Další vývoj hry s holí a míčkem byl svérázný, s řadou krajových odlišností. Hra neměla společné pravidla ani název a tak se v Anglii hrál kroket, ve Skotsku bandy a v Irsku skinty. Princip byl ovšem stejný, pohánění míčku holí. S variantou této hry se setkáváme u většiny indiánských kmenů Severní Ameriky, kde na udupaném sněhu proháněli mladí Indiáni zahnutými holemi míček ze dřeva. Jiné prameny pomíjejí indiánskou hru a říkají, že hokej do Kanady přinesli nezávisle na sobě angličtí a irští osadníci. Tato hra byla již velmi blízká lednímu hokeji. Brusle a hladká ledová plocha jí daly nový život, tempo a náročnost ( Kostka, 1971 ).
1.1 ROZVOJ L.H. V KANADĚ Počátky ledního hokeje pocházejí z kanady. Místní tuhé zimy nabídly pro hru výborné podmínky. V roce 1855 se v Kingstonu odehrál první zaznamenaný zápas, ovšem až v roce 1879 studenti v Montrealu sepsáním pravidel odstartovali rozmach tohoto populárního sportu. První oficiální hokejový zápas se podle dostupných záznamů odehrál v roce 1875, v roce 1892 pak věnoval Lord Stanley nejlepšímu hokejovému týmu pohár, o který se bojuje dosud. Stanley Cup, nyní s mohutným podstavcem s vyrytými jmény vítězů, je prezentován jako nejstarší kolektivní trofej sportovního světa současnosti. Popularitu hokeje v Kanadě poměrně dobře dokresluje výstavba ledových arén. Patrně nejrannější umělou ledovou plochou byl Quebec Skating Club Ring,
8
zřízený v roce 1852, o němž se toho moc neví. Známější už je Montreal’s Victoria Skating Ring (1860), který se těšil mezinárodnímu věhlasu a byl popisován i v turistických příručkách.
V roce
1898
už
měli
obyvatelé
Montrealu
k dispozici halu Westmount Arenu s ochozy pro šest tisíc diváků, z nichž velká část byla k sezení! Od roku 1917 se hraje nejznámější soutěž, National Hockey League (NHL). Olympijskou disciplínou je lední hokej od roku 1920, od roku 1998 mají na hrách svůj turnaj i ženy. Nejvíce se hokej hraje v Severní Americe, Skandinávii, Rusku, Česku a na Slovensku.
1.2 ROZVOJ L.H. V ČR DO ROKU 1945 Do Evropy pronikal kanadský hokej po roce 1900. Průkopníky byli kanadští studenti na univerzitách v Oxfordu a Cambridge, kteří jej popularizovali v zimních střediscích ve Švýcarsku. V této době byl v evropských zemích značně rozšířen bandy hokej. Paříž a Londýn měla dokonce krytá umělá kluziště. Hrálo se sedmi až jedenácti hráči na každé straně, na neohrazených kluzištích velkých 180 x 90 metrů s kulatým míčkem. Bandy hokej byl rozšířen především v Anglii, Švédsku a Rusku. Vznik hokeje u nás se datuje už od roku 1889. Hrát mohli nejméně tři proti třem, nejvíce jedenáct proti jedenácti. O zavedení této hry u nás se zasloužil všestranný sportovec i organizátor Josef Rössler, který přinesl kromě holí a míčku i pravidla z Paříže. Bandy hokej byl u nás organizován českou atletickou amatérskou unií, a to až do roku 1908 ( Kostka, Bukač, 1986 ). V tomto roce je lední bandy hokej vystřídán kanadským ledním hokejem. Dne 6.11.1908 byl založen Český svaz hokejový, který sdružoval hokej na ledě i pozemní hokej, a ještě v roce 1908 byl přijat za člena Mezinárodní hokejové federace. V této době se hokej hrál již v Anglii, Belgii, Francii a Švýcarsku. O rok později také v Německu a Rakousku. Prvními průkopníky u nás byli J. Gruss, J. Palouš, B. Malý, J. Fleischmann, O. Vindyš, B. Hammer a J. Jarkovský. Těchto sedm sportovců se v lednu 1909 poprvé v historii českého ledního hokeje zúčastnilo mezinárodního turnaje v Chamonix. I když na turnaji neuspěli, získali
9
první cenné zkušenosti. Seznámili se nejen s technikou dlouhých holí a kotoučem, ale i s hrou využívající mantinelů a prostoru za brankami. Že se tato hra v Praze brzy ujala dosvědčuje i to, že už v roce 1909 se hrálo první mistrovství zemí koruny České v kanadském hokeji. Rozvoj ledního hokej u nás pokračoval velmi pomalu. Z počátku se hrál jen v několika klubech a až v roce 1920 stoupl počet klubů na 40. Příčinou byly nepříznivé klimatické podmínky a hlavně nákladnost tohoto sportu. Zásluhou dalšího úspěchu v mezinárodních soutěžích však popularita ledního hokeje rostla. Prvním velkým úspěchem našeho mužstva v historii českého ledního hokeje bylo vítězství na druhém mistrovství Evropy v Berlíně v roce 1911. První
velkou
poválečnou
hokejovou
událostí
byl
olympijský
turnaj
v Antverpách v roce 1920, kde mužstvo ČSR obsadilo třetí místo za Kanadou a USA. V prosinci 1921 došlo k rozdělení hokejového svazu na lední a pozemní. Vznikl Československý svaz ledního hokeje, který po zaniknutí ledního bandy přijal název Československý svaz kanadského hokeje ( http://historie.hokej.cz/index.html ). Bylo-li ME v ledním hokeji, pořádané v roce 1925 v Tatrách ve Starém Smokovci, podnikem pro vznik hokeje na Slovensku, pak výstavba zimního stadiónu v Praze na Štvanici ( 1932 ) a hlavně MS a ME, pořádané v Praze v roce 1932, měly rozhodující vliv na rozvoj ledního hokeje v Čechách. V roce 1935 měl Československý svaz kanadského hokeje již 270 klubů a v roce 1939 dokonce 300 klubů. Těchto 300 klubů představovalo 6000 vyspělých hráčů a 1300 dorostenců. Rozvoj ledního hokeje však přerušila na dlouhou dobu II. světová válka ( Kostka, 1971 ).
1.3 ROZVOJ L.H. V ČR PO ROCE 1945 Zatím co Kanada, USA, Švédsko ( tehdejší hokejové velmoci ) nepoznaly prakticky důsledky války, u nás zanechala válečná léta stopy ve všech směrech, a tedy i v ledním hokeji. Plné dva roky trvalo, než se po skončené válce opět navázaly mezinárodní styky. Následné poválečné úspěchy však měly vliv na rozvoj ledního hokeje a úspěchy našich hokejistů v mezinárodních soutěžích.
10
První MS a ME se po válce hrálo v roce 1947 a jeho dějištěm byla Praha. Na tomto šampionátu vybojovali naši hokejisté první titul mistrů světa v historii československého ledního hokeje. V tomto období začíná tzv. „studená válka“ mezi českými a tehdejšími sovětskými hokejisty, která trvala bez mála padesát let. Za zmínku dále stojí bronz z olympijských her v Innsbrucku 1964 a stříbro z Grenoblu 1968. Dalším velkým úspěchem byl titul mistrů světa a Evropy v roce 1976 z Katovic a druhé místo na zimních olympijských hrách v Innsbrucku 1976. Po stříbře ze Sarajeva 1984 nastávají po nějaké době tzv. „zlaté časy“, avšak již jen českého hokej. Po zlatu z mistrovství světa ve Vídni 1996 přicházejí největší úspěchy českého hokeje v podobě olympijského zlata z Nagana 1998 a následně tituly mistrů světa z Oslo 1999, dále Petrohradu 2000 a Norimberku 2001. Součástí tohoto slavného období je první a druhý juniorský titul mistrů světa z roku 2000 a 2001. Tato slavná epocha je zakončena zlatem z mistrovství světa ve
Vídni
2005
a
bronzem
z olympijských
http://historie.hokej.cz/index.html ).
11
her
v Turíně
2006
(
2 TEORIE V PŘÍPRAVNÉM OBDOBÍ Hokejové kluby končí sezónu na přelomu března a dubna. Po krátké dovolené začíná hráčům, mnohdy již koncem dubna, přípravné období. Podstatou přípravného období je trénink, jehož obsahem v tomto přípravném období jsou cvičení zaměřená na rozvoj pohybových schopností. Z nich jsou to především schopnosti rychlostní, rychlostně-silové, silové, silově-vytrvalostní, vytrvalostní a obratnostní. Rozvíjet je můžeme : Monotématicky samostatný rozvoj schopností jako jsou síla nebo vytrvalost Diferenciovaně souběžný rozvoj více schopností jako například rychlost a síla Přitom je důležité řazení rozvoje
jednotlivých schopností a sledu cvičení
(Pavliš, 2000).
Ze studia literatury týkající se našeho tématu obsažené v seznamu použité literatury této bakalářské práce, především pak našich hlavních autorů J. Dovalila, P. Tlapáka a V. Kostky, vyplívá, že všechny používané metody rozvoje schopností se vzájemně prolínají. Není tedy možné koncipovat jednu metodu k dosažení toho nejlepšího rozvoje schopností, neboť kvalitních a efektivních metod je hned několik. Jedná se pouze o jejich kombinaci uplatněnou v praxi pro daný druh sportu. Jinými slovy jsme nuceni metody vybrat a cíleně přizpůsobit co do objemu, času a řazení metod za sebou konkrétně s ohledem na zvolený sport a to co pro něj potřebujeme rozvíjet. Ostatní literatura pouze doplňuje naše hlavní autory o specifické zkušenosti z jednotlivých oblastí a potvrzuje tak jejich poznatky bez žádné významné změny.
12
2.1 SILOVÉ SCHOPNOSTI Silové schopnosti jsou definovány jako schopnosti překonat či udržovat vnější odpor svalovou kontrakcí (Pavliš, 2000). V ledním hokeji má odpor různou podobu – od činnosti soupeře přes hmotnost těla, setrvačnost při bruslení, činnost hráče až po hmotnost výstroje a výzbroje. To vše je závislé na celkové zdatnosti hráče. Před zahájením silového tréninku je důležité rozcvičení, které se zaměřuje na důkladné protažení svalstva, na přípravu kloubního a vazivového aparátu. Po protažení by měla následovat lehká silová průprava např. s lehkými činkami či kotouči, která navodí ve svalech potřebné napětí. Cílený silový trénink v ledním hokeji může vést ve svých důsledcích ke svalové nerovnováze, která bývá příčinou potíží momentálního, ale především trvalejšího charakteru. Proto je nutné při silovém tréninku dbát na vyvážení těchto disbalancí
jak prostřednictvím
podpůrných silových cvičení, tak vhodně voleným kompenzačním cvičením. Při posilování je nezbytná maximální koncentrace na správné provedení. Velmi důležitým aspektem je technika dýchání, pro kterou platí přibližné pravidlo, že do síly vydechujeme. Samozřejmostí je, že silový trénink vyžaduje vhodnou relaxaci a regeneraci svalového systému jak v průběhu, tak především po jeho ukončení. Vhodnými prostředky se ukazuje vyklusání, vyplavání, strečink (Michael, 1999).
2.1.1
DRUHY SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ
U silových schopností můžeme rozeznat několik druhů silových schopností. Rozdělení je založeno na vnějším projevu, typu svalové kontrakce a na požadavcích jejich rozvoje (Pavliš, 2000).
Statická síla – úsilí se neprojevuje pohybem, většinou se jedná o udržení těla nebo břemene v určitých polohách.
13
Dynamická síla – projevuje se pohybem hybného systému nebo jeho částí. V souvislosti s velikostí odporu (např. hmotnosti břemene) a s rychlostí pohybu můžeme dynamickou sílu dále diferencovat na: Výbušnou sílu – je charakteristická maximálním zrychlením a nízkým odporem na ledě ji využíváme při startech, střelbě, vhazování Rychlou sílu – spočívá v nemaximálním zrychlení a v nízkém odporu - na ledě ji využíváme například při nejrychlejším bruslení Vytrvalostní sílu – pracuje se s nevelkým odporem a nevelkou stálou rychlostí užíváme ji jako podpůrný práh silových schopností, abychom byli schopni užít silový projev v průběhu celého utkání Maximální sílu – překonává vysoký až hraniční odpor malou rychlostí ovlivňuje úspěšnost osobních soubojů a je základem pro ostatní druhy silových schopností
2.1.2
ROZVOJ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ
Metodika posilovacích cviků vychází ze základního principu postupně se zvyšujícího odporu. Organizmus je vystaven zátěži a je donucen na ni reagovat, reakce přesně odpovídá míře zatížení. Abychom podpořili svalový rozvoj, musíme svaly trénovat proti takovému odporu, na které nejsou zvyklé. Jsou-li svaly nuceny pracovat proti velkému stresu, mají tendenci sílit. Svaly se během růstu a sílení adaptují na odpor, kterému jsou vystaveny. Aby docházelo k neustálému stimulu, je nutné plynule zvyšovat intenzitu cvičení (Tlapák, 1999).
2.1.3
METODIKA ROZVOJE SÍLY
Trénink síly je základem výkonnostního růstu hokejisty. Sílu může hokejista rozvíjet dvojím způsobem: 1) Všeobecným (komplexním) posilováním, jak statického tak dynamického charakteru, které systematicky posiluje jednotlivé svalové skupiny. Tímto posilováním se hlavně zvyšují potenciální silové možnosti velkých svalových
14
skupin (stehna, zad, břicha, ramen, předloktí), které zabezpečují kvalitativní specializovaný pohyb. 2) Speciálním posilováním, rozvíjejícím svaly zapojené přímo do typických pohybových struktur.
V hokejové přípravě se nejčastěji uplatňují čtyři základní metody rozvoje síly:
a) Metoda velkého zatížení – patří mezi metody využívané v přípravě pokročilých hokejistů. Při této metodě je zatížení velké (submaximální) až maximální, tj. 85 – 100 % max. výkonu. Cvičení lze opakovat 1 – 5 x. Přestávky mezi sériemi 2 – 4 minuty. Obvyklými prostředky při metodě maximálního zatížení jsou nakládací činky, posilovací stroj, spoluhráč a nářadí.
b) Metoda dynamických zátěží – rozvíjí schopnost rychlého projevu síly. V tomto případě se potřebného silového zatížení dosahuje formou přemisťování určité zátěže největší rychlostí. Obvyklými prostředky jsou střední činky, malé činky, plné míče, železné tyče.
c) Metoda opakovaného zatížení – spočívá v opakování cvičení s průměrnou (nízkou) zátěží až do mírné únavy. Tato metoda ovlivňuje hlavně vytrvalost v síle.
d) Metoda izometrického zatížení – maximální intenzity izometrického napětí můžeme postupně využívat teprve v tréninku 17 – 18 letých hokejistů a dospělých. Izometrické napětí blížící se hraniční intenzitě (80 – 90 %) má trvat 4 – 5 vteřin, napětí hraniční intenzity (100 %) nemá být delší než 1 – 2 vteřiny.
Svaly, které je důležité rozvíjet z výkonnostního hlediska svalstvo dolních končetin (bruslení, osobní souboje) svalstvo paží (ovládání kotouče, střelba, osobní souboje) zádové svalstvo (ovládání kotouče, osobní souboje) svalstvo hrudníku (osobní souboje)
15
Svaly, které je třeba rozvíjet ze zdravotního hlediska břišní svalstvo, zádové svalstvo (podpůrná a kompenzační činnost jednostranného pohybového zatěžování)
2.2 RYCHLOSTNÍ SCHOPNOSTI Rychlostní schopnosti chápeme jako schopnost konat krátkodobou pohybovou činnost co nejrychleji. Jde o činnost maximální intenzity, prováděnou bez odporu nebo jen s malým odporem (Pavliš, 2000). Udává se, že podíl dědičnosti činí až 70-80%. U rychlostních schopnostech hovoříme o strukturální schopnosti. Jedná se o schopnosti: - rychlost reakce - rychlost acyklická - rychlost cyklická
2.2.1
RYCHLOST REAKCE
Pod pojmem rychlost reakce rozumíme schopnost reagovat pohybem na určitý podnět (Pavliš, 2000). Její doba je dána od vzniku podnětu do zahájení podnětu. Pro lední hokej má význam v několika oblastech – při reakci na pohyb a hru, při vhazování, v souboji o kotouč apod. Trénink rychlosti reakce zahajujeme na základě vzniku podnětu taktilního, optického nebo akustického. Trénink rychlosti reakce se v průběhu přípravného období zařazuje jen vyímečně a většinou z důvodu spestření formou menších soutěží mezi hráči.
2.2.2
RYCHLOST ACYKLICKÁ
Rychlost acyklická je charakterizovaná jako maximální rychlost provedení jednotlivého pohybu (Pavliš, 2000). V přípravném období se využívá za pomoci
16
odrazové síly.Při rozvoji této schopnosti musíme brát na zřetel pro dosažení co možná nejvyšší rychlosti, nejnižší stupeň odporu Příklady cvičení: Přeskoky snožmo z vyvýšené plochy (30cm) na zem a opakovaně na vyvýšenou plochu. Výskoky ze vzporu klečmo na pravé / levé. Výskoky s přednožením skrčmo s dotykem na chodidla. Ze stoje spojného skok do vzporu ležmo, dřep a výskok.
Základem je maximální intenzita po dobu 15 sekund až s 6 opakováními v poměru 1:10.
2.2.3
RYCHLOST CYKLICKÁ
Rychlost cyklická bývá charakterizovaná snahou o co nejrychlejší překonání určité vzdálenosti nebo přemístění se v prostoru (Pavliš, 2000). Pro rozvoj této schopnosti využíváme běhů po atletické dráze v kombinaci vzdálenost a počet opakování. Například 20 x 60 metrů, 4 x 100 metrů - 200 metrů, 8 x 400 metrů, 10 x 200 metrů nebo 15 x 100 metrů. Poměr práce (maximální intensity) a odpočinku je 1 : 2. Vpřípravném období se nejčastěji setkáme s běhy ve třech sériích: 1série – 6 x 30metrů 2série – 5 x 50metrů 3série – 6 x 20metrů Všechny běhy jsou v poměru práce ku odpočinku 1 : 10 Projevem cyklické rychlosti v ledním hokeji je bruslení.
2.3 VYTRVALOSTNÍ SCHOPNOSTI
17
Vytrvalost je dlouhodobě vykonávat určitou činnost, jejíž intenzita není maximální, nebo provádět cvičení po stanovenou dobu co možná nejvyšší intenzitou (Tvrzník, 1999). Obecně se dá říci, že vytrvalost nám pomáhá vzdorovat únavě. Tedy je to schopnost vyrovnávat se s exogenními a endogenními nároky z hlediska organismu co nejefektivněji. Nebo také, je to schopnost vyrovnat se s nároky okolí v tělesné oblasti. Na schopnosti vyrovnávat se s těmito nároky se podílí nejen svaly, ale také vnitřní orgány. Především plíce, srdce a cévy. S tím je úzce spjata aerobní a anaerobní zdatnost.
- anaerobní zdatnost Schopnost organismu pracovat při aktivitě většiny svalů těla v krátkém časovém úseku a maximální intenzitě. Projevuje se při anaerobní zátěži, tedy při krátkodobé pohybové činnosti s maximální intenzitou, kdy převažuje anaerobní získávání energie ve svalech pro jejich práci. V ledním hokeji je to převážná část získávání energie.
- aerobní zdatnost Schopnost organismu pracovat při aktivitě většiny svalů těla v delším časovém úseku a přiměřené intenzitě. Projevuje se při aerobní zátěži, tedy při dlouhodobé pohybové činnosti s intenzitou nejméně nad 130 tepů za minutu, kdy převažuje aerobní získávání energie ve svalech pro jejich práci. Taková pohybová činnost pozitivně ovlivňuje především srdečně cévní a dýchací systém. Terénním ukazatelem aerobní zdatnosti je srdeční frekvence. Abychom pozitivně ovlivňovali srdečně cévní systémy, musí pohybová intenzita dosahovat 60-85% maxima po dobu 15-20 minut třikrát týdně. Při tréninku lze dolní hranici tréninkové srdeční frekvence stanovit jednoduchým ale pouze orientačním výpočtem: 0,7 x (220 - věk hráče) = dolní hranice tréninkové srdeční frekvence Tedy pro dětského hráče ve věku 10 let: 0,7 x (220 - 10) = 147 tepů za minutu.
18
Aerobní zdatnost je pro hráče ledního hokeje důležitá především ve chvílích regenerace, zotavení za kterou by jsme mohli považovat například v průběhu utkání i pauzu mezi jednotlivými střídáními. Dále pak přestávku mezi třetinami.
2.3.1
DRUHY VYTRVALOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ
Vytrvalost můžeme dělit v závislosti na délce jejího trvání na: dlouhodobou – 8 < 10 minut < V ledním hokeji hraje důležitou roli v průběhu celého zápasu střednědobou – 3 < 8 minut V ledním hokeji hraje důležitou roli v průběhu celého zápasu krátkodobou – 20 sekund < 2 – 3 minut rychlostní – < 20 sekund
2.3.1.1
Rozvoj dlouhodobé a střednědobé vytrvalosti
Pro rozvoj dlouhodobé a střednědobé vytrvalosti je nutné hledat takovou délku a intenzitu cvičení, které by účinně ovlivňovalo jak aerobní výkon, tak aerobní kapacitu (Tvrzník, 1999). V přípravném období se zařazuje v závislosti na aerobní zdatnost, která je pro další rozvoj nezbytná. Příklady cvičení: běh v terénu 3 x 1 – 1,5 km běh po atletické dráze 3 x 3 km běh po atletické dráze 3 x 2 km běh po atletické dráze 5 x 1 km Poměr délky ku přestávce u všech je 1 : 0,5. Mezi další nepřerušované metody můžeme zařadit například jízdu na kole (venku i na stacionárním kole), běhy, plavání, veškeré sportovní hry a především i kruhový trénink. Kombinací obou těchto způsobů může být Fartlekova metoda, jejímž princip je přerušování intenzity běhu podle subjektivních pocitů únavy.
19
2.3.1.2 Rozvoj krátkodobé vytrvalosti Rozvoj krátkodobé vytrvalosti je nejvhodnější formou kruhového tréninku v délce trvání práce 30 sekund. V ledním hokeji hraje významnou roli při jednotlivých střídáních pro udržení vysoké intenzity práce po celou dobu.
Příklad kruhového tréninku: box do pytle s poklusem (pokud není k dispozici boxovací pytel, nahradíme 3kg činkami) výrazy činky (25kg) do vzpažení od prsou do roznožování „angličáky“- ze stoje do vzporu dřepmo – vzpor ležmo, klik a zpět kmitání s činkami o váze 3kg z předpažení do upažení skoky snožmo do kříže o výšce 30cm kliky na hrazdičkách (široký a úzký úchop) skoky z bedny na bednu o různých výškách panák s malými činkami 2 x 5kg přeběhy a sednutí na míče ve vzdálenosti 5m posilování trupu – břišních svalů a zad metkalfy s plným míčem
Na každém stanovišti cvičíme ve dvojicích 3 série, 30“zatížení, 30“odpočinek a 10“ mezi sériemi (aktivně ve formě přesunu)
2.3.1.3 Rozvoj rychlostní vytrvalosti Rychlostní vytrvalost úzce souvisí s rychlostními schopnostmi. Rychlostní vytrvalost je schopnost provádět cvičení s maximální intenzitou (rychlostí) co možná nejdéle (Choutka, 1991). V přípravném období se samostatně nezaměřujeme na rozvoj této schopnosti. Rozvíjí se do jisté míry spontáně spolu s rozvojem ostatních schopností.
20
2.4 KOORDINAČNÍ, OBRATNOSTNÍ SCHOPNOSTI Obratnostní schopnosti bývají vymezovány jako soubor schopností lehce a účelně koordinovat vlastní pohyby, přizpůsobovat je měnícím se podmínkám, provádět složitou pohybovou činnost a rychle si osvojovat nové pohyby (Pavliš, 2000). U obratnostních schopností můžeme uvést nejčastěji jejich stupeň úrovně, neboť se zde současně prolíná složitost pohybu, rychlost jejího provedení a přesnost splnění úkolu při pohybové činnosti. Protože je lední hokej úpolvý sport, je zapotřebí tyto schopnosti do jisté míry rozvinout. U hráče je důležité mít tyto schopnosti rozvinuty na takové úrovni aby dokázal eliminovat případy, kdy by se mohl do motricky složité situace dostat a pokud se v takové situaci nalezne, aby ji byl schopen co možná nejrychleji řešit. Hlavní roli zde hrají dva pojmy koordinace a obratnost. Koordinaci chápeme jako vnitřní řízení pohybu, jehož vnějším projevem je obratnost. Kotoul chápeme jako obratnostní prvek, kdy koordinace rozhoduje, který sval má být zapojen v daný okamžik a s jakou intenzitou (Novák, Dovalil, Pavliš, 2005).
Lední hokej klade vysoké nároky na koordinační vyspělost. Je zřejmé, že ovlivňují kvalitu hokejových dovedností, zvyšují jejich přesnost, přizpůsobivost, usnadňují spojování pohybu i jejich výběr. Cílevědomý rozvoj koordinačních schopností proto patří k důležitým předpokladům rychlého a kvalitního osvojování techniky (Tintěra, 1985).
2.4.1
ZÁSADY PŘI VÝBĚRU CVIČENÍ V TRÉNINKU KOORDINAČNÍCH SCHOPNOSTÍ
Volba druhu cvičení a sestavování posloupnosti s cílem ovlivnit koordinační schopnosti vychází z dále uvedeného Při rozvoji koordinačních schopností využívat koordinačně náročnější cvičení se zapojením většího počtu svalů a různých druhů pohybu. Měnit podmínky při provádění již známých cvičeních. Například tempo. 21
Soustředit se na , přesnost, plynulost, rytmus při cvičení.
2.4.2
CVIKY PRO ROZVOJ KOORDINAČNÍCH SCHOPNOSTÍ
V přípravném období hráčů ledního hokeje je využíváno k rozvoji těchto schopností především sportovních her jako je fotbal, basketbal, florbal, nohejbal a tenis. Dále pak je možné využít švihadla. Cviky se švihadlem: Poskoky střídnonož vpřed, do čtverce, snožmo- se střídáním s poskoky střídnonož, snožmo- se střídáním s poskoky snožmo, kroužením zkřižmo, snožmo s meziskokem, s kroužením vzad, snožmo s dvojšvihy, Koníčky vpřed.
2.5 POHYBLIVOST Pohyblivost je definována jako schopnost vykonávat pohyb ve velkém rozsahu kloubní soustavy (Pavliš, 2000). Neboli ohebnost či flexibilita je do značné míry ovlivněna především anatomickými a fyziologickými vlastnostmi kostí vazů a svalů. Většina hráčů má dobré předpoklady pro vytvoření potřebné svalové pohyblivosti. Potřebují k tomu však různorodou pohybovou aktivitu. Pro lední hokej má však dva základní významy. Za prvé dobrá pohyblivost umožňuje hráčům podávat lepší výsledky. Za druhé je prevencí před možným zraněním za využití strečinku, který patří do úvodu i závěru každé tréninkové jednotky. V úvodní části se doporučuje protahovací cvičení provádět po mírném zahřátí (rozběhání), často se užívají zcela na zahájení jakékoliv pohybové činnosti. Strečink bývá kratší a protahujeme ty svaly, které budeme zatěžovat. V závěrečné části je při protahováním nutné věnovat pozornost všem svalovým skupinám. Doporučovaný postup protahování je začít od hlavy a pokračovat při protahování směrem dolu (Michael, 1999).
22
2.5.1
CVIKY PRO ROZVOJ POHYBLIVOSTI U HRÁČE LEDNÍHO HOKEJE - STREČINK
Horní končetiny trojhlavý sval pažní – stoj spojný, vzpažit skrčmo levou pravou vzad, druhá paže uchopit za loket, tlak dolů. dvojhlavý sval pažního – stoj zády k opoře, zapažit povýš, palec směrem dolů, uchopit o oporu a rotace paže vzhůru. ohybače zápěstí – stoj spojný, upažit skrčmo levou / pravou, ruka vztyčená, druhá paže uchopit za prsty, tlak do prstů. deltový sval – stoj spojný, předpažit skrčmo dovnitř, druhá paže uchopit za loket, přitáhnout loket k trupu.
Prsní svaly prsní svaly – stoj rozkročný čelem k opoře, upažit skrčmo, paže opřít o oporu, tlak trupu vpřed. vzpor klečmo sedmo, paže v prodloužení trupu, tlak do podložky.
Zádové svaly čtyřhranný sval bederní – Turecký sed – vzpažit pravou / levou, úklon trupu vlevo / vpravo. vzpřimovače páteře – vzpor klečmo ohnutě. rotátory páteře – leh, přednožit skrčmo povýš, spustit nohy vpravo / vlevo.
Svaly krku a šíje horní část trapézového svalu a svalů kloněných – stoj spojný, úklon hlavy vlevo / vpravo, paži uchopit za hlavu, tlak hlavy vpravo / vlevo dolů. horní část trapézového svalu a zdvihače lopatek – stoj spojný, ruce v týl, předklon hlavy, tlak hlavy dolů.
23
Dolní končetiny lýtkový sval – výpad pravou / levou vpřed ( důležitá pata na zemi u zanožené nohy ). zadní strana stehen – hamstringy – stoj spojný, hluboký ohnutý předklon až do vzporu stojmo. zadní strana stehen – hamstringy – sed, hluboký ohnutý předklon, paže uchopit za kotníky. zadní strana stehen – hamstringy – sed roznožný, vzpažit, hluboký ohnutý předklon. vnitřní strana stehen – podřep únožný pravou / levou, chodidla směřují vpřed. vnitřní strana stehen – sed roznožný skrčmo, chodidla se dotýkají, paže uchopit za kotníky. přední strana stehen – stoj, přinožit skrčmo pravou / levou, bérec vzad, uchopit za chodidlo. přední strana stehen – vzpor vzadu klečmo, náklon vzad. přední strana stehen – leh na břiše, přinožit skrčmo pravou / levou, bérec vzad, uchopit za chodidlo. ohybače kyčlí a hýžďových svalů – vzpor sedmo skrčmo skřižmo pravou / levou, levá / pravá paže opřít o koleno. bedrokyčlostehenních svalů – dřep zánožný pravou / levou, pohyb pánve vpřed.
Strečink je vhodný nejenom jako prevence proti zranění, snížení svalového napětí, proti únavě svalů, snížení svalové bolestivosti, ale napomáhá i duševní a tělesné relaxaci sportovce.
24
3 PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE SE ZAMĚŘENÍM NA ROZVOJ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ V této kapitole popisujeme praktickou ukázku přípravného období HC Dukla Jihlava v sezóně 2006/2007 od 18.4.2006 do 30.6.2006. V přípravném období tohoto hokejového klubu je využíváno několik sportovišt‘ členěných v celém týdnu – tab.1. Mezi tyto sportoviště patří například atletická dráha, tělocvična, posilovna,bazén, lesopark, beachvolleybalové hřiště atd. Tréninkové jednotky jsou pak sestavovány tak, aby v jednotlivých mikrocyklech bylo dosaženo co
možná největšího rozvoje schopností. V tréninkových
jednotkách se využívá kruhového tréninku, kolektivních her, běhů v různém terénu a posilovny. Přípravné období se skládá z jedenácti mikrocyklů - tab.2. Těchto jedenáct mikrocyklů se skládalo ze 170 tréninkových jednotek. Úvodní mikrocykly jsou tvořeny jednofázovými tréninkovými jednotkami, které probíhaly herní formou. Od třetího mikrocyklu (rozvíjející mikrocykly) byly tréninkové jednotky dvoufázové v pondělí, úterý a čtvrtek a jednofázové ve středu a pátek, kdy byla po tréninkové jednotce zařazena regenerace.Po sedmém stabilizačním mikrocyklu následovaly rozvíjející mikrocykly a v posledním jedenáctém kontrolním mikrocyklu byly provedeny výstupní motorické testy - výsledky viz přílohy, tab.3.
25
Tab. 1 využívání sportovišť v průběhu přípravného období FÁZE I. FÁZE II. Od 18.4. do 28.4. Tělocvična 9:30 – 11:30 Tělocvična Lesopark 16:30 Pondělí 9:30 – 11:30 Hřiště Spinning Úterý 10:00 – 12:00 18:15 Posilovna/tenis Regenerace Středa 9:00 – 12:00 12:00 – 13:00 Tělocvična Cyklistika Čtvrtek 9:30 – 11:30 17:00 Posilovna/lesopark Regenerace Pátek 9:00 – 11:30 12:00 – 13:00 Výstupní testy 29.6. 2006
Tab. 2 popis 11 mikrocyklů FÁZE I. Týden od 18.4. do 21.4. Út – seznámení s přípravným obdobím, hra St – dělený trénink Čt – posilování s plnými míči, hra Pá – dělený trénink, hra Týden od 24.4. do 28.4. Po – kopaná Út – dělený trénink, hra St – posilování s plnými míči, hra Čt – turnaj kopaná, basketbal Pá – vytrvalostní běh O2 Týden od 2.5. do 5.5. Út – vytrvalostní běh (TF 150 – 160) St – vytrvalostní síla Čt – posilování s plnými míči, hra Pá – vytrvalostní síla O2 Týden od 9.5. do 12.5 Út – posilování dolních končetin ( výbušná síla) St – maximální síla Čt – vytrvalostní síla, O2 Pá – vytrvalostní síla Týden od 15.5. do 19.5. Po – dělený trénink, cvičení s plnými míči Út – dělený trénink, rychlostní vytrvalost St – maximální síla - viz příloha obr. č.1 Čt – dělený trénink, hra Pá – vytrvalostní síla 26
FÁZE II.
Spinning Cyklistika
Spinning
Cyklistika
Lesopark Spinning Cyklistika
Týden od 29.5. do 2.6. Po – vytrvalost O2 Út – dělený trénink, rychlostní vytrvalost St – maximální síla Čt – dělený trénink, posilování dolních končetin (výbušná síla) Pá – rychlá síla, vytrvalost ANP Týden od 22.5. do 26.5. stabilizační mikrocyklus Po – dělený trénin Út – posilování dolních končetin (výbušná síla), O2 St – turnaj – tenis Čt – dělený trénink Pá – vytrvalostní síla Týden od 5.6. do 9.6. Po – dělený trénink, posilování dolních končetin (odrazová síla) Út - dělený trénink, vytrvalost ANP St – maximální síla Čt – dělený trénink Pá – vytrvalostní síla O2 – viz přílohy obr. Č. 2 Týden od 12.6. do 16.6. Po – rychlostní schopnosti, dělený trénink Út – rychlostní schopnosti, dělený trénink, explozivní síla dolních končetin St – maximální síla Čt – dělený trénink Pá – rychlostní schopnosti, vytrvalostní schopnosti, O2 Týden od 19.6. do 23.6. Po – dělený trénink, rychlostní schopnosti Út – dělený trénink, vytrvalostní schopnosti ANP – viz přílohy obr. č.3 St – maximální síla Čt – dělený trénink, rychlostní schopnosti Pá – vytrvalostní síla
27
Lesopark Spinning
Lesopark Spinning
Cyklistika
Lesopark Spinning Cyklistika
Lesopark Spinning
Cyklistika
Lesopark Spinning
Cyklistika
Týden od 26.6. do 30.6. kontrolní mikrocyklus Po – dělený trénink Út – dělený trénink, vytrvalostní schopnosti O2 St – test maximální síly – Bench press Čt – výstupní testy Výsledky viz přílohy tab. č. 3 Pá – turnaj kopaná Přehled rozvoje schopností V přípravném období je kladen důraz na rozvoj vytrvalostních schopností především z důvodu náročnosti a délky soutěžního období hráčů ledního hokeje, graf 1. Graf 1 : poměr rozvoje schopností v přípravném období
počet tréninkových jednotek
Poměr rozvoje schopností
60
52
50 40 30 20 10
8
6
0 Rychlostní
Silové
Vytrvalostní
schopnosti
Celkem je rozvoj silových schopností zastoupen v přípravném období 38,8% k celkovému počtu 170, z toho : 30,6% vytrvalostní schopnosti 3,5% silové schopnosti 4,7% rychlostní schopnosti Procentuální zastoupení se pak liší podle zaměření daného sportu a jeho potřeb.
28
3.1 PŮSOBNOST SPORTOVNÍCH HER Sportovní hry jsou součástí přípravného období a hrají zde velmi důležitou roli, zejména z důvodu odstranění monotónnosti v tréninku a aktivní regenerace. Porovnání počtu tréninkových jednotek jednotlivých sportovních her za celé období tab. 4, graf 2,3
Tab. 4 počty jednotlivých tréninkových jednotek Sportovní hry Počet tréninkových jednotek Fotbal Basketbal Tenis Beachvoleyball Nohejbal
Počet 55 25 16 6 4 4
Graf 2 : Porovnání počtu tréninkových jednotek jednotlivých sportovních her z celkového počtu 170 tréninkových jednotek. 55
25 16 6
počet
4
4
Počet tréninkových
Fotbal
Basketbal
Tenis
Beachvoleyball
Nohejbal
55
25
16
6
4
4
29
Graf 3 : Přehled počtu O2 tréninkových jednotek aplikovaných nejenom ve sportovních hrách v přípravném období k celkovému počtu O2 tréninkových jednotek. Poměr O2 zatížení k počtu tréninkových jednotek 90
83
80 70 60 50 40 30
25 16
20
11
9
10
10 4
4
Bě h
yk lis t ik a C
ch vo l
ey ba
ll
nk Be a
Kr uh
ov ý
Ba
sk et
tr é ni
ba
l
l tb a Fo
ni ng in Sp
O
2
je
dn
ot ky
ce l
ke m
0
Z garfu tedy můžeme říci, že sportovní hry jsou zastoupeny v přípravném období z 32,4% oproti celkovému počtu 170 tréninkových jednotek. Toto procento může být přímo úměrné velikosti a náročnosti tréninkových jednotek.
30
ZÁVĚR Přípravné období hráčů ledního hokeje je bezesporu důležitou součástí, neboť její výsledky se úměrně projeví nejenom v závěru, ale i v celém průběhu hokejové sezóny. Tato příprava v současné době dosahuje u profesionálních klubů, pod vedením zkušených trenérů, vysoké úrovně. Tréninkové plány jsou sestavovány za pomoci odborné literatury, konzultace s lékaři, specializovaných trenérů a vlastních zkušeností. Bakalářská práce je zaměřena k bližšímu seznámení s přípravným obdobím hráčů ledního hokeje za pomoci praktických ukázek tréninkových jednotek užívaných v HC Dukla Jihlava v sezóně 2005/2006 a pomoci tak za jejího využití dosahovat těch nejlepších výkonů a výsledků nejenom kolektivům, ale i jednotlivcům. A to nejenom hráčům ledního hokeje . Tréninkové jednotky byly sestaveny trenéry Milanem Chalupou, Alešem Polcarem a Petrem Vlkem. Jde tedy o trenéry s bohatou hokejovou historií, kteří měli možnost své osobní zkušenosti z aktivní doby a novodobé poznatky v oblasti sportovního tréninku, přenést do přípravy v Jihlavském klubu a nejlepším způsobem tak ovlivnit hráče. Je obtížné v tuto chvíli určit, jakým směr se dále rozvoj schopností ve sportu bude ubírat. Můžeme však s určitostí říci, že nové poznatky pro další vývoj přinese především praxe. Teprve sekundárně bude přispívat věda a nové poznatky například týkající se fyziologie.
Jde tedy o souhrn dostupných poznatků o přípravě hráčů ledního hokeje v přípravném období prostřednictvím HC Dukla Jihlava, kde se obecně letní příprava považuje za jednu z nejnáročnějších.
31
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Appelt, K. Gymnastické názvosloví I. Praha: St. ped. nakl., 1985. 76 s. 2. Bukač, L., Dovalil, J. Inovace ledního hokeje: zatěžování. 1.vyd. Praha: ČSTV, 1989. 91 s. 3. Bukač, L., Dovalil, J. Lední hokej. Trénink herní dokonalosti. Praha: Olympia, 1990 4. Dovalil, J. Pohybové schopnosti a jejich rozvoj ve sportovním tréninku. Praha: ČSTV, 1986 5. Dovalil, J. Sportovní trénink ( Lexikon základních pojmů ). Praha: Universita Karlova, 1992 6. Choutka, M., Dovalil, L. Sportovní trénink. 2.vyd. Praha: Olympia, 1991 7. Kostka, V. 100 tréninků hokejové taktiky. 1.vyd. Praha: Olympia, 1981. 372 s. 8. Kostka, V. Moderní hokej. 1. vyd. Praha: Olympia, 1971. 356 s. 9. Kostka, V., Bukač, L. Lední hokej ( Teorie a didaktika ). 1.vyd. Praha: St. ped. nakl., 1986. 188 s. 10. Kostka, V., Wohl, P. Trénink mladých hokejistů. 1.vyd. Praha: Olympia, 1979. 278 s. 11. Lener, S. Terminologie v ledním hokeji. 1.vyd. Praha: ČSTV, 1987. 153 s. 12. Michael, J.A. Strečink. 1.vyd. Praha: Grada, 1999. 232 s. 13. Novák, Z., Dovalil, J., Pavliš, Z. Koordinační cvičení mimo led v tréninku nejmladších hokejistů. Praha: Česky svaz ledního hokeje, 2005. 35 s. 14. Pavliš, Z. Školení trenérů ledního hokeje. 1. vyd. Praha: ČSLH, 2000. 323 s. 15. Perič, T. Lední hokej. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 128 s. 16. Tintěra, J. a spol. Vyrovnávací ( uvolňovací, protahovací a posilovací ) cvičení pro hráče ledního hokeje. Metod. dopis. Praha: ČSTV, 1985. 38 s. 17. Tlapák, P. Tvarování těla pro muže i ženy. 1. vyd. Praha: ARSCI, 1999. 272s. 18. Tvrzník, A. Běhání. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 126 s. 19. URL:http://www.historie.hokej.cz/index.html 20. URL:http://www.posilovani.net 21. URL:http:// www.volny.cz/greywolf/cviky.htm 22. URL:http://www.ronnie.cz
32
PŘÍLOHY obr. 1 : tréninková jednotka na rozvoj maximální síly
33
obr. 2 : tréninková jednotka na rozvoj vytrvalostní síly
34
obr. 3 : tréninková jednotka na rozvoj rychlostních schopností
35
tab. 3 : výstupní testy HC Dukla Jihlava 2006/2007 Výstupní testy Protokol výsledků motorických testů v sezóně 2006/2007 Klub LH: HC Dukla Jihlava Soutěž: 1.liga Trenéři: Milan Chalupa, Aleš Polcar
Test
6. skok
Jméno
V
Datum: 29.6.2006 Měření č.: 1 Místo: hřiště Na Stoupách
3x200m (s)
Bench press
B
B
Body Pořadí celkem
1500m B
B
Altrichter Petr
80,0 112,5 1,41 56
56
Bakus Oldřich
83,0 120,0 1,45 58
58
Čachotský Tomáš
15,1 61 29,47 31,20 30,33 30,3 51
73,0 105,0 1,44 57 05:08:0 58 227
2
Dobrovolný Jiří
13,6 46 28,38 30,90 29,91 29,7 55
87,0 130,0 1,49 60 05:53:0 36 197
7
Duben Přemysl 14,1 50 29,13 30,55 30,27 30,0 54
93,0 122,5 1,32 52 05:06:0 59 215
5
Dušátko Jan
13,2 42 30,00 33,00 33,00 32,0 42
91,0 112,5 1,24 47 05:46:0 39 170
12
Fiedler Jonáš
15,4 63 28,69 30,50 31,20 30,1 53
86,0 90,0
Havel Marian
14,8 57 29,16 32,40 33,00 31,5 44
87,0 115,0 1,32 52 06:11:0 28 181
11
Hrbatý Jan
15,1 60 27,42 31,15 33,68 30,8 49
70,0 90,0
6
Kuchyňa Petr Lazorišák Ota
1,05 38 05:41:0 41 195
1,29 50 05:35:0 45 204
85,0 105,0 1,24 47
47
14,5 55 28,59 30,75 29,37 29,6 56,0 86,0 110,0 1,28 49 05:02:0 61 221
Lukačovič Adam
83
100,0 1,20 46
3
46
Pich Petr
15,1 61 26,91 32,00 32,46 30,5 51
83,0 125,0 1,51 61 05:29:0 48 221
3
Polák Ondřej
15,5 65 27,04 29,20 28,23 28,2 64
89,0 115,0 1,29 50 04:48:0 68 247
1
Rezek Jan
70,0 100,0 1,43 57
57
Rytnauer Ladislav
89,0 95,0
39
1,07 39
Tkáč Marek
14,6 55 30,15 31,15 31,60 31,0 48
78,0 102,5 1,31 51 05:44:0 40 194
9
Zigmund Petr
15,4 63 28,82 31,25 32,51 30,9 48
90,0 120,0 1,33 52 06:20:0 25 188
10
Průměr mužstva bez brakářů
14,7 56 28,6
83,5 109,4 1,31 52 05:33,6 46 205
31,2
31,3
30,4 51
36
RESUMÉ V této práci jsme shromáždili všechny teoretické a praktické znalosti týkající se letní přípravy hráčů ledního hokeje. Zaměřili jsme se především na rozvoj silových schopností v přípravném, předzávodním období, jakož to jedné z nejdůležitějších součástí ledního hokeje. Hlavní teoretická část, obsažená v druhé kapitole, popisuje metody rozvoje jednotlivých schopností jak dosáhnout optimálních výsledků pro daný sport. Příkladem jsou ukázky cviků rozvoje jednotlivých segmentů, které mohou využít jak jednotlivci, tak i kolektivy k sestavení tréninkového programu. V třetí kapitole jsme využili praktické ukázky tréninkových plánů v průběhu letního přípravného období hokejového klubu Dukla Jihlava pod vedením trenérů s bohatou praxí. Použity byly tréninkové plány zaměřené na rozvoj jednotlivý pohybových schopností. A pro zajímavost výsledky hráčů po skončení tohoto období v některých disciplínách. Závěrem se jedná o shrnutí a aplikaci znalostí prostřednictvím trenérů HC Dukla Jihlava v sezóně 2005/2006.
In this part, we gathered all theoretical and practical information concerning summer preparation for ice-hockey players. The main focus is taken on the development of muscles and strength in preparatory, pre-contest season, being one of the most important periods in ice-hockey. The main theoretical part, located in second chapter, describes procedures of various ability development as well as advices how to achieve optimal results in particual sports. There you will, for instance, find illustrations of work-outs for development of particular segments usable not only by individuals but also by teams in the composition of training plans. In the third chapter, we put practical training plans models to use during summer preparation part of the HC Dukla Jihlava ice-hockey team, led by renowed coaches. Training plans applied concentrated on the development of separated
37
movement abilities. For your information, there are also player statistics for certain disciplines figured out at the end of the summer preparation. Finally, there is a summary of application of used resources by the coaches of HC Dukla Jihlava in the 2005/2006 season.
38
ANOTACE KLAPKA, Lukáš: Rozvoj silových schopností u hráčů ledního hokeje. Bakalářská práce Brno: MU FSpS, 2008. Klíčová slova: příprava, letní příprava, tréninková jednotka, lední hokej, hráč ledního hokeje, metoda, rozvoj schopností, síla, rychlost, vytrvalost, obratnost, koordinace, pohyblivost, praktická ukázka, HC Dukla Jihlava.
Shrnuli
jsme
v této
práci
dostupné
teoretické
a
praktické
znalosti
prostřednictvím HC Dukla Jihlava s možností vytvoření svého vlastního tréninkového plánu jak pro individuální sporty, tak i pro kolektivní sporty se zaměřením na rozvoj schopností.
KLAPKA, Lukáš:The development of strength skills of ice-hockey players. Bachelors work. Brno: MU FSpS, 2008. Key words: preparation, summer preparation, training unit, ice jockey, player of ice jockey, Metod, development of skills, power, speed, persistence, dexterity, co-ordination, volubility, practical demonstration, HC Dukla Jihlava.
In this work we sum up available teoretical and practical knowledges by HC Dukla Jihlava with a view to create own training plan for individual and collective sports with a view to development of skills.
39
