ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY

5

Rozvaha

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

5 ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ ROZVAHA A ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK. ROZVAHOVÉ A VÝSLEDKOVÉ ÚČTY. PODVOJNÝ ÚČETNÍ ZÁPIS. SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY.

5.1 Rozvaha 5.1.1 Aktiva a pasiva

L

Pro účetnictví je charakteristické, že se na majetek dívá ze dvou hledisek: a) z hlediska konkrétního druhu majetku, s nímž podnik hospodaří b) z hlediska zdrojů, z jakých byl majetek pořízen

Majetek podniku uspořádaný podle složení se nazývá AKTIVA. Aktiva zahrnují zejména dlouhodobý majetek, zásoby, peněžní prostředky a pohledávky.

H

Majetek uspořádaný podle toho, z jakých finančních zdrojů byl pořízen, se nazývá PASIVA. Pasiva zahrnují zejména vlastní kapitál podnikatelského subjektu, úvěry a další závazky. Jde tedy o  dva úhly pohledu na  majetek, které vyjadřují skutečnost, že každý druh majetku, s  nímž podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje.

Součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. Nejedná se totiž o  dvě různé věci - v  prvním případě sledujeme jednotlivé složky majetku, ve druhém pak zdroje jeho financování.

O

AKTIVA = PASIVA

5.1.2 Rozvaha – obsah, druhy, funkce

T

Přehled o  aktivech a  pasivech podniku k  určitému okamžiku, uspořádaných vhodným způsobem, se nazývá rozvaha. Jednou z  možných forem rozvahy je tzv. T-forma, tj. tabulka, v  jejíž levé části se uvádějí aktiva a v pravé pasiva. Rozvaha se sestavuje na podkladě informací čerpaných z účetnictví. Schéma rozvahy: AKTIVA

Rozvaha k ....

Složení majetku

PASIVA

Zdroje financování majetku

Š



&

PŘÍKLAD Pan Jouza se rozhodl založit podnik. Pro založení podniku musel mít určitý kapitál ve formě peněz (například 250 tis. Kč). Jestliže tyto peníze (aktiva) patří p. Jouzovi, potom je zřejmé, že jsou kryty vlastním zdrojem (vlastním kapitálem).

Řešení: Rozvaha sestavená ke dni zahájení činnosti podniku bude vypadat takto: AKTIVA Peněžní prostředky

42

Rozvaha 250 000 Kč

Vlastní zdroje (vlastní kapitál)

PASIVA 250 000 Kč

Rozvaha ÚLOHA

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

5

b

5.1

Úkol: Sestavte rozvahu ke dni založení podniku, jestliže: a) podnikatel vložil při založení podniku do firmy peněžní prostředky v hotovosti ve výši 100 000 Kč a osobní automobil za 150 000 Kč b) peněžní prostředky si vypůjčil od jiného podnikatele, osobní automobil je v jeho vlastnictví Rozvaha

PASIVA

L

AKTIVA

Druhy rozvahy

H

Součet aktiv v  rozvaze se musí rovnat součtu pasiv, což bylo zdůvodněno v  kapitole 5.1.1 Aktiva a pasiva. Tato rovnice (AKTIVA = PASIVA) tvoří základ rozvahy a je nazývána bilanční rovnicí. Musí platit vždy, a to bez ohledu na množství a druh (typ) uskutečněných hospodářských operací.

Podle časového okamžiku, k němuž se rozvaha sestavuje, rozeznáváme: a) zahajovací rozvahu – sestavuje se při založení podniku b) počáteční rozvahu – sestavuje se na začátku účetního období c) konečnou rozvahu – sestavuje se na konci účetního období (příp. při ukončení činnosti podniku)

O

Počáteční rozvaha představuje majetek, který může podnik v  následujícím období při své činnosti používat a který může měnit svoji formu. Konečná rozvaha vyjadřuje stav majetku po uskutečnění hospodářské činnosti v daném účetním období. Pro potřeby operativního řízení je třeba mít informace za  kratší časové intervaly. Proto se v  praxi sestavují rozvahy například za čtvrtletní nebo měsíční období, při počítačovém zpracování účetnictví je samozřejmě možno sestavit rozvahu v jakémkoliv okamžiku dle potřeby účetní jednotky. Funkce rozvahy

Š

T

Základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku (v  peněžním vyjádření) a  jeho zdroje financování a poskytnout tak základ pro zhodnocení finanční situace podniku. Je třeba si však uvědomit, že rozvaha je statickým pohledem na stav a složení aktiv a pasiv a že jediná rozvaha necharakterizuje časový vývoj hospodaření. Z tohoto důvodu se k získání dynamického pohledu porovnávají rozvahy za více po sobě následujících období. Kromě vyjádření stavu majetku a  zdrojů financování má rozvaha další funkci, a  to umožňuje zjistit výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu), který lze vypočítat jako rozdíl mezi součtem aktiv a dosud známých pasiv (tj. bez zisku). Z toho plyne: ZISK = AKTIVA – PASIVA bez zisku

43

5

Rozvaha

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

PŘÍKLAD Podnikatel provedl na konci roku soupis majetku a zdrojů financování: Peněžní prostředky na běžném účtu Zboží na skladě Vlastní kapitál Závazek vůči p. Novákovi (od kterého si půjčil do podnikání peníze)

&

150 000 Kč 420 000 Kč 80 000 Kč 250 000 Kč

Řešení: 1. Zjištění výsledku hospodaření:

ZISK = Aktiva – Pasiva bez zisku, tj. 570 000 - 330 000 = 240 000 Kč VLASTNÍ KAPITÁL = původní výše vlastního kapitálu + zisk, tj. 80 000 + 240 000 = 320 000 Kč AKTIVA

Rozvaha na konci období

Peněžní prostředky Zásoby zboží Aktiva celkem

Struktura rozvahy

150 000 420 000 570 000

Vlastní kapitál Závazek vůči p. Novákovi Pasiva celkem

H



L

2. Výpočet nové výše vlastního kapitálu:

PASIVA

320 000 250 000 570 000

O

Aktiva se v  rozvaze člení na  dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný a  finanční) a  oběžný majetek (zásoby, pohledávky, krátkodobý finanční majetek). Pasiva se v rozvaze člení na vlastní zdroje a cizí zdroje. Zjednodušená struktura rozvahy: AKTIVA

I. Dlouhodobý majetek

Kč

PASIVA

I. Vlastní zdroje (= vlastní kapitál) Základní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek

Kapitálové fondy a fondy ze zisku

Dlouhodobý finanční majetek

Výsledek hospodaření

T

Dlouhodobý hmotný majetek

II. Oběžný majetek

Zásoby

II. Cizí zdroje Úvěry Závazky vůči dodavatelům

– Zboží

Závazky k zaměstnancům

– Výrobky

Závazky ze sociálního a zdravotního pojištění

Š

– Materiál

Pohledávky

– Pohledávky za odběrateli

Daňové závazky Jiné závazky

– Ostatní pohledávky

Krátkodobý finanční majetek – Pokladna a ceniny – Bankovní účty – Krátkodobé cenné papíry

CELKEM AKTIVA

44

CELKEM PASIVA

Kč

5

Rozvahové účty

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ AKTIVA

D D MD

D

PASIVA

…………………………..

.…………. Kč

…………………………..

….………. Kč

…………………………..

.…………. Kč

…………………………..

….………. Kč

…………………………..

.…………. Kč

…………………………..

.…………. Kč

…………………………..

.…………. Kč

…………………………..

.…………. Kč

Aktiva celkem

.…………. Kč

Pasiva celkem

.…………. Kč

INTERAKTIVNÍ VÝUKA - SCHÉMATA ÚČTOVÁNÍ, TESTOVÉ OTÁZKY www.moderni-vyuka.svse.cz

L

MD MD

Rozvaha k 31. 12.

H

5.3 Rozvahové účty 5.3.1 Účet – podstata a forma

O

V  předchozí kapitole bylo vysvětleno, jak hospodářské operace ovlivňují rozvahu (změny v  aktivech a pasivech), zachycují-li se do ní přímo. V podniku však nelze tímto způsobem postupovat, a to zejména ze dvou důvodů: 1. Sestavování nové rozvahy po každém účetním případu je velmi pracné, a jelikož se v podniku během účetního období uskuteční velké množství hospodářských operací, tak je prakticky neuskutečnitelné. 2. Při sestavování nové rozvahy by sice po každém účetním případu byl přehled o celkovém složení obchodního majetku a zdrojů financování (aktiv a pasiv), ale nebyly by k dispozici údaje o vývoji jednotlivých aktiv a  pasiv (např. o  celkovém nákupu zboží, jeho celkové spotřebě, o  úhrnu všech přijatých a vydaných plateb na běžném účtě). Řešením je rozklad rozvahy na  soustavu tabulek – účtů, kdy se pro každou rozvahovou položku (tzn. pro každé aktivum a pasivum) zřídí samostatná evidence, tj. přehledná tabulka, která se označuje jako účet (konto).

Š T

Účet

Účet může mít různou formu, nejjednodušší forma účtu má podobu písmena T. Každý účet má dvě strany, na jedné straně se evidují přírůstky a na druhé úbytky aktiv a pasiv. Levá strana se označuje jako strana Má dáti (MD), pravá strana se označuje slovem Dal (D). Každý účet je označen názvem, který vystihuje jeho ekonomický obsah (je to v podstatě název rozvahové položky). Pro označení levé a pravé strany se vedle výrazu Má dáti a Dal používají i další názvy (viz schéma účtu). Schéma účtu:

Má dáti (MD)

strana debetní zápisy na vrub účtu

54

Název účtu strana kreditní zápisy ve prospěch účtu

Dal (D)

Rozvahové účty

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

5

5.3.2 Rozpis rozvahy do účtů

L

V rozvaze se vykazoval stav majetku a zdroje financování. Proto účty, které vznikají rozpisem rozvahy, se také označují jako rozvahové účty. Rozdělují se na: - účty aktiv (obsahují majetek podle složení) - účty pasiv (evidují se zde zdroje financování) Na každém rozvahovém účtu se zachycuje stav jednotlivých aktiv a pasiv převzatý z rozvahy, který se označuje jako počáteční stav. Počáteční zůstatky se zapisují na účtech na stejnou stranu, na které byly v rozvaze, tzn. u aktivních účtů na straně Má dáti, u pasivních účtů na straně Dal. Kromě počátečních zůstatků se na účtech zachycují změny způsobené účetními případy během účetního období, tj. přírůstky a úbytky aktiv a pasiv. Při zjišťování zůstatku na  konci účetního období se vychází z  počátečního zůstatku a  z  jeho změn (tj. přírůstku a úbytku během roku). Běžné záznamy na účtech tak umožňují sestavit rozvahu na konci účetního období. Postup při účtování o stavu a pohybu aktiv a pasiv lze znázornit takto:

→

Běžné účetní zápisy

PŘÍKLAD rozpisu rozvahy do účtů

Řešení: MD

1. 1. PS

1. 1. PS

D

MD

Vlastní kapitál

Běžný účet

D

MD

Dodavatelé

MD

Pokladna

D

10 000

1. 1. PS

1. 1. PS

D

100 000

D

10 000

Š

1. 1. PS

80 000

&

PASIVA 100 000 10 000 110 000

Zboží

20 000

T

MD

Rozvaha k 1. 1. 2016 20 000 Vlastní kapitál 80 000 Dodavatelé 10 000 110 000 CELKEM

O

AKTIVA Zboží Běžný účet Peníze v pokladně CELKEM

→

Rozvaha na konci běžného účetního období

H

Rozvaha na konci předcházejícího účetního období

5.3.3 Základní změny na rozvahových účtech Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, na rozvahové účty se zapisují také přírůstky a úbytky aktiv a pasiv. Při jejich zápisech musí být dodrženy tyto zásady: 1. Přírůstkem se počáteční zůstatky zvyšují, proto přírůstky aktiv a pasiv se zapisují na stejnou stranu účtů, na které jsou počáteční zůstatky. Účtují se takto: a) u aktivních účtů na straně MD b) u pasivních účtů na straně Dal 2. Úbytkem se počáteční zůstatky snižují, a proto se úbytky aktiv i pasiv zapisují na opačnou stranu, než je počáteční zůstatek. Účtují se takto: a) u aktivních účtů na straně Dal b) u pasivních účtů na straně MD

55

5

Rozvahové účty

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ Schéma účtování: MD

AKTIVNÍ ÚČET

D

Počáteční stav Přírůstky (+) MD

Úbytky (–) PASIVNÍ ÚČET

D

Počáteční stav

&

Přírůstky (+)

L

Úbytky (–) PŘÍKLADY

H

Bankovní účet (aktivní účet) strana MD (zvýšení peněžních prostředků): úhrady od odběratelů vyúčtování odvodu peněz na účet osobní vklady strana D (snížení peněžních prostředků): zaplacení dodavatelských faktur výplata mezd zaměstnancům splátky úvěru vyúčtování výběru peněz z účtu

O

Odběratelé (pohledávky za odběrateli, tj. aktivní účet) strana MD (zvýšení pohledávek): vystavené faktury za prodej zboží, výrobků, služby strana D (snížení pohledávek): úhrady odběratelských (vystavených) faktur Dodavatelé (závazky vůči dodavatelům, tj. pasivní účet) strana MD (snížení dluhu): úhrady došlých faktur dodavatelům strana D (zvýšení dluhu): došlé faktury od dodavatelů za materiál, zboží, DHM různé služby apod.

T

Úvěry (závazky vůči peněžnímu ústavu, tj. pasivní účet) strana MD (snížení dluhu): splátky úvěrů strana D (zvýšení dluhu): poskytnutí úvěru

ÚLOHA

5.8

Úkol: Zdůvodněte, proč se účtuje: - na účtu Materiál na skladě příjemka na straně MD a výdejka na straně Dal - na účtu Dlouhodobý majetek převzetí osobního auta na straně MD a jeho vyřazení na straně Dal - na účtu Vlastní kapitál osobní vklady na straně Dal a výběry pro osobní spotřebu na straně Má dáti

Š

b b

ÚLOHA

5.9

Na  účtu Krátkodobé bankovní úvěry byl počáteční stav 248  000 Kč. Na  straně MD bylo zaúčtováno 20 000 Kč a 8 000 Kč, na straně Dal 400 000 Kč. Úkol č. 1: Otevřete účet Krátkodobé bankovní úvěry, zapište jednotlivé změny a uveďte příčiny těchto změn. Úkol č. 2: Vypočítejte zůstatek na konci účetního období, porovnejte s počátečním stavem a zdůvodněte rozdíl (případně posuďte, jaké to může mít důsledky pro podnikatele).

56

5

Výsledkové účty

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

5.4 Výsledkové účty Dosud jsme účtovali pouze na  rozvahových účtech, neboť jsme měli účetní případy, které vyvolávaly změny jen ve složkách hospodářských prostředků a ve zdrojích jejich krytí (tj. v aktivech a pasivech). Při hospodářských činnostech se však vyskytují další účetní případy, při nichž dochází ke  spotřebě hospodářských prostředků podniku (spotřeba materiálu a  opotřebení dlouhodobého majetku), cizích výkonů (spotřeba energie, nakupované služby) a práce pracovníků podniku (mzdy, pojistné z mezd). Peněžnímu vyjádření této spotřeby říkáme náklady.

L

Náklady se vracejí podniku ve formě tržeb za prodané výrobky, zboží a poskytnuté služby. Dosažené tržby představují výnosy podniku (výnosy jsou výkony vyjádřené v penězích). Výnosy jsou zpravidla zdrojem přírůstku majetku, popř. může v jejich důsledku dojít ke snížení závazků.

H

Pokud chceme zjistit výsledek hospodaření podniku, musíme od výnosů odečíst náklady. Výsledek hospodaření může být: a) zisk – výnosy jsou vyšší než náklady b) ztráta – náklady převyšují výnosy

Zisk je novým vlastním zdrojem financování majetku účetní jednotky. Proto je v  rozvaze vykazován v samostatné položce na straně zdrojů, tzn. na pravé straně. Protože výnosy jsou zdrojem majetku podniku, jsou uvedeny na straně Dal, náklady představují snížení tohoto zdroje, a proto jsou zaznamenány na straně Má dáti.

MD

O

Schéma výsledku hospodaření:

Náklady (úbytek zdroje)

Výsledek hospodaření

D

Výnosy (přírůstek zdroje)

T

K  řízení a  kontrole činnosti musí mít podnikatelský subjekt přehled nejen o  celkovém výsledku hospodaření, ale také o jednotlivých složkách, které ho tvoří, tedy o výši jednotlivých druhů nákladů (spotřeba materiálu, mzdy, opravy, odpisy apod.) a jednotlivých druhů výnosů (tržby z prodeje výrobků, tržby za  zboží, tržby za  služby apod.). Proto je třeba během roku místo jediného účtu Výsledek hospodaření, na němž bychom zachycovali všechny výnosy a náklady, vést pro jejich jednotlivé druhy samostatné účty.

Š

Schéma účtování nákladů a výnosů: MD

NÁKLADOVÉ ÚČTY

D

VÝNOSOVÉ ÚČTY

D

Přírůstek nákladů

MD

Přírůstek výnosů

58

Výsledkové účty

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

5

Rozbor a schematické znázornění účetních případů na výsledkových účtech: Účetní případ č. 1 Za provedené práce vystavila účetní jednotka fakturu odběratelům na 120 000 Kč. Řešení: Za fakturované práce vznikla pohledávka u odběratelů (protože faktura ještě nebyla uhrazena) a tržba, která je pro podnik výnosem. Změna se promítla na účtu Odběratelé a na účtu Výnosů. MD Odběratelé Vznik pohledávky 120 000,–

D

MD

Výnosový účet D Vznik výnosu 120 000,–

D

MD

Dodavatelé D Vznik závazku 2 000,–

H

MD Nákladový účet Vznik nákladu 2 000,–

L

Účetní případ č. 2 Za inzerát v novinách obdržela účetní jednotka fakturu na 2 000 Kč, kterou ještě neuhradila. Řešení: Tato reklama (tj. inzerát) představuje spotřebovanou službu a  je nákladem účetní jednotky. Na základě došlé faktury vznikl účetní jednotce závazek.

O

Účetní případ č. 3 V hotovosti zaplaceny telefonní hovory 800 Kč. Řešení: Telefonní hovory představují obdobně jako reklama v  minulém případu spotřebované služby a zároveň došlo ke snížení peněz v pokladně. MD Nákladový účet Vznik nákladu 800,–

D

MD

Pokladna Úbytek peněz

D 800,–

T

Účetní případ č. 4 Byl vydán materiál ze skladu do  výroby, kde byl spotřebován, částka vyskladněného materiálu 50 000 Kč. Řešení: Materiál byl ve výrobě spotřebován, a tak vznikl účetní jednotce náklad. Zároveň došlo k úbytku materiálu na skladě.

Š

MD Nákladový účet Vznik nákladu 50 000,–

D

MD

Materiál D Úbytek materiálu 50 000,–

Účetní případ č. 5 Přiznané hrubé mzdy zaměstnancům za vykonanou práci 60 000 Kč. Řešení: Zaměstnavatel spotřeboval práci svých zaměstnanců, proto jejich mzdy jsou pro účetní jednotku nákladem. Zároveň dochází ke zvýšení závazku vůči zaměstnancům. MD Nákladový účet Vznik nákladu 60 000,–

D

MD

Zaměstnanci D Zvýšení závazku 60 000,–

59

5

Výsledkové účty

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ

Uvedené změny, při nichž dochází ke vzniku nákladů a výnosů, lze zobecnit takto: 1. Zvýšení aktiv a vznik výnosů 2. Zvýšení pasiv a vznik nákladů 3. Snížení aktiv a vznik nákladů Poznámka: Z výše uvedené tabulky vyplývá, že každý účetní případ způsobil vždy změnu na výsledkovém účtu a další změna byla na rozvahovém účtu.

PŘÍKLADY Tržby v hotovosti za prodané zboží Faktura vystavená za prodej výrobků Faktura vystavená za provedené služby Připsané úroky z běžného účtu

Vznik výnosu a zvýšení peněz v pokladně Vznik výnosu a zvýšení pohledávek za odběrateli Vznik výnosu a zvýšení pohledávek za odběrateli Vznik výnosu a zvýšení peněz na běžném účtu

H

&

L

ad 1) Zvýšení aktiv a vznik výnosů – mohou nastat tyto situace: q zvýšení stavu peněz v pokladně a vznik výnosů q zvýšení stavu peněz na účtu a vznik výnosů q zvýšení pohledávek (zejména za odběrateli) a vznik výnosů

&

O

ad 2) Zvýšení pasiv a vznik nákladů – mohou nastat tyto situace: q zvýšení závazků vůči dodavatelům a vznik nákladů q zvýšení závazků vůči zaměstnancům a vznik nákladů q zvýšení závazků vůči ostatním subjektům (finančním úřadům, institucím sociálního zabezpečení apod.) a vznik nákladů PŘÍKLADY FAP za opravy, reklamu a další služby Přiznané hrubé mzdy zaměstnancům Povinnost hradit sociální pojištění

Vznik nákladu a zvýšení závazku vůči dodavatelům Vznik nákladu a zvýšení závazku vůči zaměstnancům Vznik nákladu a zvýšení závazků vůči správě soc. zab.

Š T

ad 3) Snížení aktiv a vznik nákladů – mohou nastat tyto situace: q snížení stavu peněz v pokladně a vznik nákladů q snížení stavu peněz na účtu a vznik nákladů q snížení zásob a vznik nákladů

&

60

PŘÍKLADY Výdejka na vydaný materiál do výroby Drobný nákup kancel. potřeb za hotové Poplatky bance za vedení účtu Úroky z provozních úvěrů V hotovosti proplaceno cestovné

Vznik nákladu a snížení materiálu na skladě Vznik nákladu a snížení peněz v pokladně Vznik nákladu a snížení peněz na běžném účtu Vznik nákladu a snížení peněz na běžném účtu Vznik nákladu a snížení peněz v pokladně