ODOUR, s.r.o., Dr. Janského 953, 252 28 Černošice, tel./fax: 251 640 830
Rozptylová studie – pachové látky „ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
Praha Duben 2010
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
Obsah 1.
Úvod ...........................................................................................................3 1.1
2.
3.
Vstupní údaje ................................................................................................3 2.1
Základní informace o záměru.........................................................................3
2.2
Výčet možných zdrojů pachových emisí.............................................................6
2.3
Charakteristika zdroje .................................................................................6
Imisní limity ..................................................................................................7 3.1
4.
5.
Údaje o zpracovateli a registrace výpočetního programu SYMOS'97 ............................3
Imisní limity pro pachové látky....................................................................... 7
3.2 Hodnocení pachových látek převzaté ze zahraniční odborné literatury........................8 Charakteristika oblasti .....................................................................................8 4.1
Klimatické podmínky................................................................................... 8
4.2
Meteorologické údaje .................................................................................. 9
Metodika výpočtu............................................................................................9 5.1 5.2
Použitý model...........................................................................................9 Referenční body ...................................................................................... 10
5.3
Specifika a odlišnosti modelování pachových látek ....................................... 10
5.4
Pachová jednotka a její definice ............................................................... 11
6.
Výsledky výpočtu .......................................................................................... 11
7. 8.
Závěr - hodnocení rozptylu pachových látek ........................................................ 11 Podklady a použitá literatura ........................................................................... 12
9.
Seznam příloh .............................................................................................. 12
Příloha ............................................................................................................. 13
Stran 2 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
1. Úvod Cílem tohoto modelu rozptylu je zhodnotit vliv záměru na imisní zatížení pachovými látkami v blízkém a širším okolí posuzovaného záměru. Pro účely tohoto zhodnocení budou napočítány imisní příspěvky krátkodobých špičkových koncentrací pachových látek v pravidelné čtvercové síti referenčních bodů v okolí záměru.
1.1 Údaje o zpracovateli a registrace výpočetního programu SYMOS'97 Společnost: Adresa sídla: IČ: DIČ: tel./fax: e-mail: Zpracoval: e-mail: GSM:
ODOUR, s.r.o. Dr. Janského 953, 25228 Černošice 25734041 CZ25734041 +420 251 640 830
[email protected] Ing. Petra Auterská,CSc.
[email protected] +420 602 17 67 10
Firma ODOUR, s.r.o. je vlastníkem licence na výpočetní program SYMOS'97v2003 Verze: 5.1.4.5, číslo klíče: 325095145, kód klíče: SYMOS97 04.
2. Vstupní údaje 2.1 Základní informace o záměru Projekt energetického centra (EC) řeší primárně zpracování různých typů biologicky rozložitelného odpadu (BRO) tzv. mokrou anaerobní fermentací v reaktorech a dále výrobu elektrické a tepelné energie spalováním vznikajícího bioplynu v kogenerační jednotce. Dalším produktem je organické hnojivo (stabilizovaný substrát), využitelné v zemědělství. Předpokládané množství zpracovávaných surovin je 17 000 tun ročně Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území): Energetické centrum (dále jen EC) se bude nacházet v nezastavěné části města Tišnov,
Obr. 1: Přehledná mapa s umístěním energetického centra Tišnov 1 na jeho jihovýchodním okraji při výjezdu směrem na Drásov u silnice II/379, naproti potoka Lubě. Jedná se o pozemky v areálu bývalé cihelny při ulici U Lubě.
Stran 3 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
Obr. 2: Přehledná mapa s umístěním energetického centra Tišnov 2
Terén je v místě stavby relativně rovinný a tvoří údolí, kde protéká řeka Lubě. Celá oblast je součástí Oslavanské brázdy, která je podcelkem Boskovické brázdy. Popis zařízení Pro proces anaerobní fermentace je využíván dvoustupňový uzavřený systém řízené anaerobní fermentace, se čtyřmi ležatými válcovými (rourovými) fermentory a jedním dofermentorem, s jímáním bioplynu do zásobníku umístěného v hale příjmů v samostatném stavebně odděleném prostoru. Během skladování fermentovatelných látek ve vstupních a homogenizačních jímkách dochází k prvnímu anaerobnímu procesu - první stupeň biologického odbourávání. Všechny další kroky se odehrávají v uzavřeném systému - ve fermentačních nádržích bez přístupu vzduchu probíhá anaerobní digesce za vzniku bioplynu a organického zbytku (digestátu). Bioplyn je jímán ze všech rourových čtyř fermentorů, z dofermentoru i skladu substrátu a je skladován ve vakovém membránovém zásobníku plynu umístěném v hale příjmů do zásobníku a následně spalován na kogeneračních jednotkách za vzniku energie a využitelného tepla. Příjem surovin může být ve formě pevných látek a to buď ze sběrných vozů, nebo ze sběrných nádob a ve formě tekutých suspenzí, dovážených v cisternách. Suroviny ve formě pevných látek budou vykládány z dopravních prostředků do přijímací jímky s víkem, ze které je substrát dopravován šnekovými dopravníky k separaci kovů a drcení (úprava materiálu). Takto připravený substrát bude dopraven do homogenizačních přípravných nádrží (míchací jámy), do kterých se budou přímo stáčet tekuté odpady z cisteren. Z přípravných nádrží (míchací jámy) je substrát dopravován (čerpán) do hygienizačního zařízení (odpady rostlinného původu se nemusí hygienizovat a jsou dopravovány přímo do zavážecích nádrží), které je umístěno uvnitř v hale a skládá se ze tří izolovaných nerezových nádrží vybavených topením a míchadly. Při hygienizaci je substrát hygienizován po dobu nejméně 20min při teplotě min 133°C a tlaku nejméně 3 bary. Z hygienizace je upravený substrát do zavážecích nádržík de je opět promícháván a homogenizován. Ze zavážecích nádrží je substrát připraven pro odčerpání do rourových ležatých fermentorů. První stupeň anaerobní fermentace hygienizovaného substrátu probíhá ve čtyřech ležatých uzavřených válcových nádržích, tzv. rourových fermentorech, umístěných za halou příjmu. Každý z fermentorů má objem 160m3, je vybaven navijákovým míchadlem a je vytápěn. Provozní teplota uvnitř válcových fermentorů se pohybuje mezi 36o-38oC. Regulace teploty se provádí měřícími čidly, která jsou umístěna v různých částech fermentoru. Válcové fermentory mají tepelnou izolaci pláště. Na základě konstrukce fermentorů je dosaženo určitého druhu pístového proudění. Válcové fermentory jsou zcela naplněné a na konci jsou opatřeny přepadem, odkud při každém přísunu čerstvého materiálu je zfermentovaný materiál vytlačen do dofermentoru (druhého stupně fermentace). Všechny čtyři fermentory jsou vzájemně propojeny tak, aby bylo umožněno Stran 4 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
přečerpávání substrátu a optimalizace procesu fermentace ve všech nádržích. Konstrukce fermentorů a jejich náklon zajišťuje optimální průběh fermentačních procesů a snadné odstraňování organických příměsí (písek, hlína). Z rourových fermentorů je dále substrát transportován do tzv. druhého stupně fermentace. Druhý stupeň fermentace, kterým je zajišťována stabilizace substrátu, probíhá v uzavřené betonové nádrži dofermentoru, umístěné rovněž mimo halu příjmu, pod rourovými fermentory. Do dofermentoru je částečně také přidáván čerstvý materiál, v důsledku promísení zčásti zfermentovaného a čerstvého biosubstrátu se uskutečňuje kontinuální přeočkování čerstvého materiálu bakteriemi. Promíchávání materiálu je zajištěno kombinací pomalu a rychle se otáčejících míchadel. Betonový fermentor je vybaven přetlakovou a podtlakovou pojistkou, aby se v případě poruchy mohly vyrovnat výkyvy tlaku. Cíleným a řízeným vháněním vzduchu se provádí odsíření vznikajícího bioplynu, který je následně dopravován plynovým systémem do plynojemu a odtud do kogeneračních jednotek. Dofermentor obsahuje také přepad, který ústí do plynotěsného skladu substrátu. Při každém přítoku materiálu se tedy starší materiál přepadem dostane do skladu substrátu. Sklad substrátu je také součástí plynového systému, protože zde ještě vzniká poslední zbytek plynu (do 5%) Vyprodukovaný bioplyn je jímán ze všech čtyř rourových fermentorů, z dofermentoru i skladu substrátu a je skladován ve vakovém membránovém zásobníku plynu umístěném v hale příjmů (nad zděnnou vestavbou, na podlaží v samostatném stavebně oddělené prostoru s větráním). Po úpravě (odvodnění a odsíření) je plyn dopravován ke spalování v kogenerační jednotce. Celý systém je vybaven předepsanými bezpečnostními a regulačními prvky. Na havarijní výpusti plynového systému do vnějšího ovzduší bude osazena fléra s automatickým zapalovacím systémem tak, aby do ovzduší nemohl uniknout nespálený bioplyn. Pro výrobu elektrické energie jsou navrženy dvě kompaktní kogenerační jednotky, jedna na spalování bioplynu – typ JMS 312 GS-B.LC a druhá na spalování zemního plynu a bioplynu – typ JMS 312 GS-N.L. Druhá jednotka je navržena jako špičkovací zařízení, pro zvýšení efektivity a pro případné zvýšení výkonu, bude také využívána v případě přerušení chodu první jednotky z důvodu oprav atd. Zahuštěný stabilizovaný substrát přepadající z dofermentoru do skladu substrátu (zásobník zbytkového kvašení) se z vyrovnávací nádrže bude čerpat na šnekový separátor, kde se oddělí pevná část substrátu od tekuté části. Pevná část substrátu se bude uskladňovat na dvou vodohospodářsky zajištěných zpevněných plochách v areálu EC (2 měsíční rezerva). Tekutá část ze šnekového separátoru bude čerpána jako digestát do dvou ocelových nádrží, zakrytých fólií (sklady stabilizovaného digestátu, dvě nevytápěné ocelové nadzemní nádrže), ze kterých bude odebírán a odvážen cisternami ke hnojení na pole, nebo bude stáčen do nádob jako registrované hnojivo. V případě požadavku odběratele (zemědělce) na kvalitu digestátu (zejména s ohledem na podíl sušiny) může být digestát přiváděn do odstředivky kalu (umístěné vedle nádrže), kde dojde k dalšímu odseparování pevných částic od tekuté složky. Fugát (voda po odstředění) bude stáčen přímo do cisteren nebo nádob zemědělce a odvážen na pole, nebo bude čerpán zpět do technologického procesu, kde bude využit pro ředění vstupního materiálu. Zbytkový substrát (separát) po výstupu z odstředivky bude skladován na zajištěných plochách pro uskladnění separátu uvnitř areálu EC, odkud bude odvážen jako hnojivo k přímé aplikaci na pole. Další alternativou pro úpravu digestátu je použití odpařovacího zařízení. Skladové nádrže digestátu mají objemovou rezervu 244 dnů, pro období vegetačního vrcholu (tzn. po dobu, kdy se nebude digestát odvážet jako hnojivo na pole) a tudíž spolehlivě překlenou toto období. Požadovaná objemová rezerva skladových nádrží digestátu je 4 měsíce (120 dní), tento požadavek je spolehlivě zaručen a splněn více než dvojnásobně. Odstředivka a odpařovací zařízení jsou vhodnou a účinnou alternativou úpravy koncové kvality digestátu s ohledem na případné požadavky smluvních odběratelů.
Stran 5 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
Technologie je projektována pro následující podmínky
Uzavřený proces přípravy surovin a fermentace (minimalizace úniku zápachu)
Dokončený proces fermentace na výstupu (minimalizace zápachu zbytkového tekutého substrátu a jeho větší hustota)
Řízený proces tvorby bioplynu (průběžné zásobování kogenerační jednotky, minimalizace zásobníku - plynojemu)
Plně automatizovaný proces se zaručeným servisem (nenáročná obsluha, zajištění kontinuálního provozu bez nucených odstávek)
Stavebnicový systém řešení (možnost případného dalšího rozšiřování)
Jako vstupní surovina může být v projektovaném EC zpracováván biologicky rozložitelný odpad různého původu:
Průmyslové odpady organického původu z potravinářských provozů (odpady ze zpracování ovoce a zeleniny, odpady z výroby cukrovinek,chleba, potraviny s prošlou lhůtou spotřeby, použité rostlinné oleje a tuky, výpalky)
Komunální odpady organického původu (tráva a listí z údržby veřejné zeleně, splaškové odpadní vody, odpady ze stravovacích provozů, separovaný biologický komunální odpad, odpady z odlučovačů tuků apod.)
Jateční odpady a jiné odpady ze zpracování těl hospodářských zvířat
2.2 Výčet možných zdrojů pachových emisí Pro výpočet rozptylové studie bylo zadáno, že veškerý vzduch z výrobní haly a technologií bude odsáván do biofiltru. Další eliminace pachových emisí:
pachová zátěž z manipulace se surovinami je ošetřena uzavřeným systémem příjmu surovin s odsáváním - návoz bude do uzavřené haly, uzavřenými či přikrytými vozy, odpady budou přijímány a připravovány v hale, která bude po příjezdu vozů hermeticky uzavřena a spolu s homogenizačními jímkami a dalšími prostory odvětrána přes biologický filtr tak, aby zápach z přijímaných surovin nemohl obtěžovat okolí
celý technologický proces anaerobní fermentace je uzavřený bez jakéhokoliv odvodu produkovaných plynných látek do volného ovzduší
bioplyn vznikající při fermentaci bude jímán a následně energeticky využíván (hlavní emise technologie kogenerace jakožto spalovacího zdroje představují NOx a CO);
výstupní hnojivo (i když je průchodem fermentorem zbaveno zápachu) bude po odvezení ze zařízení neprodleně aplikováno na pozemcích
2.3 Charakteristika zdroje Výpočet rozptylové studie byl zpracován odlučovací jednotku biofiltr a pro údaje, které garantuje dodavatel: Parametry biofiltru: - Množství odsávaného vzduchu: - Výška komína - Emise pachových látek:
12 000 m3/hod 12 m 500 ouE/m3
Dle výkresové dokumentace bude biofiltr složen ze dvou těles se dvěmi komíny v bezprostření blízkodsti, zakrytý s výduchem 12m nad terénem. Průřez potrubí byl odvozen z doporučené (tabulkové) rychlosti proudění vzduchu v potrubí.
Stran 6 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
tabulka 1: Přehled plošných zdrojů pro modelování rozptylu pachových látek zdroj č.
Zařízení
DN [m]
1
Těleso biofiltru 1
300
2
Těleso biofiltru 2
300
tS [°C]
H [m]
cOD [ouE/m3]
22,7
25
12
500
22,7
25
12
500
v [m/s]
Vysvětlivky: DN průřez úpotrubí V rychlost proudění v potrubí tS průměrná teplota odpadní vzdušiny H výška plošného zdroje koncentrace pachových látek v Evropských pachových jednotkách na m3 cOD Při výpočtu plošných emisí se vycházelo z naměřených hodnot koncentrací pachových látek a z garantovaných hodnot dodavatele technologie. Nezahrnuté zdroje Do modelu imisního znečištění pachovými látkami v okolí zařízení nebyly započteny fugitivní emise, které jsou minimalizovány vzduchotechnikou haly (klimatizace haly je navržena v podtlaku) a emise z manipulace digestátem na zemědělské půdě. Předpokládá se, že emise pachových látek budou nižší než při manipulaci se statkovými hnojivy.
3. Imisní limity 3.1 Imisní limity pro pachové látky Zákon o ovzduší č. 86/2002 Sb., §10 (1) Vnášení pachových látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší nad míru způsobující obtěžování obyvatelstva není dovoleno. (2) Prováděcí právní předpis stanoví přípustnou míru obtěžování zápachem a způsob jejího zjišťování. Vyhláška MŽP č. 362/2006 Sb. ze dne 28. června 2006, o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování §1 Přípustná míra obtěžování zápachem (1) Přípustná míra obtěžování zápachem je stav pachových látek ve vnějším ovzduší, kterého je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, odstraněním nebo omezením obtěžujícího pachového vjemu. (2) Překročení přípustné míry obtěžování zápachem se posuzuje na základě písemné stížnosti osob bydlících nebo pracujících v oblasti, ve které k obtěžování zápachem dochází. (3) Přípustná míra obtěžování zápachem je překročena vždy, pokud si na obtěžování zápachem stěžuje více než 20 osob podle odstavce 2 a pokud alespoň u jednoho z provozovatelů stacionárních zdrojů bylo prokázáno porušení povinnosti podle zákona, které překročení přípustné míry obtěžování zápachem způsobilo. Vyhláška MŽP č. 363/2006 Sb. ze dne 28. června 2006, kterou se mění vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Poznámka: Stran 7 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
S nabytím účinnosti vyhlášky MŽP č. 363/2006 Sb. dne 1.8.2006 byly zrušeny emisní limity pro pachové látky (bod 9. v příloze č. 2 se body č. 2 a 3 včetně nadpisu zrušují).
3.2 Hodnocení pachových látek převzaté ze zahraniční odborné literatury Při koncentraci pachových látek 1 oum-3 u 50% respondentů může být pach vnímán, avšak nemůže být rozpoznán (identifikován). V literatuře uváděná koncentrace pachových látek, kdy může být pach rozpoznán se pohybuje mezi 3-5 ouEm-3 v závislosti na hedonickém tónu pachu. Koncentrace pachových látek 5 ouEm-3 a více již může být pro respondenty obtěžující [16]. Hedonický tón vyjadřuje míru příjemnosti či nepříjemnosti pachových látek a zpravidla se vyjadřuje číselnou hodnotou ze stupnice od -5 do +5. Čím nižší je hedonický tón pachové látky, tím méně je vjem pachové látky příjemný. Např. hedonický tón rozkládajícího se masa či močůvky je na samém okraji stupnice (-5). Pach emitovaný z čerstvě posekaného travního porostu může být z hlediska hédonického tónu pro většinu populace neutrální (0). Příjemné pachy, jako např. káva, čokoláda, parfémy mají hédonický tón v kladné části stupnice (+1 až +5). Avšak i hédonický tón je závislý na koncentraci pachu, který vjem způsobil. Se zvyšující koncentrací pachu může hédonický tón za normálních okolností příjemného pachu značně klesat, až se pach stane nepříjemným.
4. Charakteristika oblasti 4.1 Klimatické podmínky Klimatické podmínky jsou vedle množství pachových emisí rozhodujícím činitelem pro rozptyl pachových látek v ovzduší. Klasifikace meteorologických situací pro potřeby výpočtu imisních modelů se provádí podle rychlosti větru a stability přízemní vrstvy ovzduší. Rychlost větru je udávána ve výšce 10 m nad zemí a je rozdělena do tří rychlostních tříd s třídními rychlostmi 1,7 m.s-1 pro interval 0 až 2,5 m.s-1, 5 m.s-1 pro rozmezí 2,5 až 7,5 m.s-1 a 11 m.s-1 pro rychlosti vyšší než 7,5 m.s-1. Jednotlivé stabilitní třídy můžeme charakterizovat následovně: Třída stability
vertikální teplotní gradient
I. superstabilní II. stabilní III. izotermní IV. normální V. konvektivní
- 1,6 < - 0,6 < + 0,6 <
γ γ γ γ γ
< -1,6 < -0,7 < +0,5 < +0,8 > +0,8
Stabilitní klasifikace ČHMÚ podle Bubníka a Koldovského se zřetelem k výpočtům znečištění ovzduší rozeznává pět tříd stability. Hlavním kritériem je vertikální teplotní gradient, který udává změnu teploty vzduchu na jednotkovou vzdálenost ve vertikálním směru. Označuje se γ a udává se ve °C na 100 m výšky. Klesá-li teplota vzduchu s nadmořskou výškou, má gradient kladné znaménko a naopak. I. stabilitní třída - superstabilní: vertikální výměna vrstev ovzduší prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů, výskyt v nočních a ranních hodinách především v chladném půlroce, maximální rychlost větru 2 ms-1. II. stabilitní třída - stabilní: vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná a je doprovázena inverzními situacemi, výskyt v nočních a ranních hodinách v průběhu celého roku, maximální rychlost větru 3 ms-1. III. stabilitní třída - izotermní: projevuje se již vertikální výměna ovzduší, výskyt větru v neomezené síle, v chladném období ji lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV. stabilitní třída - normální: dobré podmínky pro rozptyl znečišťujících látek bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den v době, kdy nepanuje významně sluneční svit. Společně s III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy.
Stran 8 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
V. stabilitní třída - konvektivní: projevuje se vysoká turbulence ve vertikálním směru, která může způsobovat, že se mohou nárazově vyskytovat vysoké koncentrace znečišťujících látek. Výskyt v letních měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu. Maximální rychlost větru je 5 ms-1.
4.2 Meteorologické údaje Podrobná větrná růžice pro lokalitu Tišnov, použitá pro výpočet rozptylu pachových látek. Souhrnná větrná růžice je číselně i graficky prezentována níže. Pro každou třídu stability atmosféry a jednotlivé kategorie rychlosti větru je uvedeno průměrné zastoupení jednotlivých směrů větru v % z celkového fondu roční doby. tabulka 2: Třída stability I II III IV V
Třídy stability atmosféry rozptylové podmínky silná inverze, velmi špatný rozptyl inverze, špatný rozptyl slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky normální stav atmosféry, dobrý rozptyl labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl
výskyt tříd rychlosti větru (m/s) 1,7 1,7 5
Zastoupení v% 7,02 13,5
1,7
5
11
31,39
1,7 1,7
5 5
11
37,52 10,57
tabulka 3: Odborný odhad větrné růžice
Obr. 3: Větrná růžice pro lokalitu Tišnov
5. Metodika výpočtu 5.1 Použitý model Výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle metodiky „SYMOS 97" [4], platné od roku 1998 a upravené v roce 2003 podle platné legislativy na verzi 2003. Metodika vychází z rovnice difúze, Stran 9 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
založené na aplikaci statistické teorie turbulentní difúze, popisující rozptyl příměsí z kontinuálního zdroje ve stejnorodé stacionární atmosféře. Rovnice pro rozptyl škodlivin vychází z Gaussova normálního rozdělení trojrozměrném prostoru, kde ve směru proudění vzduchu převládá transport znečišťujících látek nad difúzí. Tato metodika umožňuje výpočet kumulovaného znečištění od většího počtu zdrojů. Do výpočtu zahrnuje i korekce na vertikální členitost terénu. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů a doby překročení zvolených hraničních koncentrací. Počítá se stáčením směni a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru i různé třídy teplotní stability atmosféry. Metodika umožňuje výpočet krátkodobých hodinových koncentrací a průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek. Tyto hodnoty jsou poté přepočteny na maximální špičkové koncentrace, neboť zápach se v prostředí neakumuluje jako jiné škodliviny, ale je obtěžující v prvotním okamžiku.
5.2 Referenční body Jako podklady pro hodnocení imisní situace v okolí posuzovaných zdrojů byly provedeny výpočty imisních hodnot v uzlech pravidelné čtvercové sítě o rozměrech 1500x1500 m. Počátek lokálního souřadného systému byl položen do bodu o souřadnicích -608773, -1144159 souřadného systému JTSK. Osa X je orientována směrem k východu, osa Y směrem k severu. Vypočítané příspěvky imisních koncentrací pachových látek jsou obsaženy v tabulkách, které zde nejsou vzhledem ke svému rozsahu prezentovány, ale jsou k dispozici u autora studie. tabulka 4: Výpočetní oblast vymezují souřadnice Roh
X-JTSK
Y-JTSK
levý dolní roh
-608773
-1144159 Vypočtené konc. Pach.l.
1
Referenční body Obytná zástavba,viz příloha 1, obr. B)
-608330
-1143877
0
2
Obytná zástavba,viz příloha 1, obr. B)
-607459
-1143845
0
3
Obytná zástavba,viz příloha 1, obr. B)
-608480
-1143879
0
4
Obytná zástavba,viz příloha 1, obr. B)
-608544
-1143793
0
Z vypočtených koncentrací v síti referenčních bodů byly pak sestrojeny izoliniové mapy špičkových krátkodobých koncentrací pachových látek.
5.3
Specifika a odlišnosti modelování pachových látek
Je známa řada nejistot, vyplývajících ze stochastického charakteru šíření znečišťujících látek v ovzduší, nutného zjednodušení modelových předpokladů a z nejistot ve vstupních emisních a meteorologických datech. Další obtíže a nejistoty, vyplývající z dříve zmíněných specifik ve vnímání a kvantifikaci pachu je stanovení emise pachových látek ze zdroje, které je zatíženo větší chybou než v případě znečišťujících látek. Působení pachových látek není obvykle kumulativní a nelze tudíž přistupovat k jejich modelování stejným způsobem jako u znečišťujících látek. Účinky pachových látek z různých zdrojů se mohou vzájemně ovlivňovat, např. jedna látka maskuje druhou nebo naopak zesiluje její účinek. Pachové látky se mohou v ovzduší transformovat v důsledku změn teploty, vzdušné vlhkosti a slunečního záření způsobem, který dosud není uspokojivým způsobem popsán. Nejkratší časový interval, pro který rozptylové modely predikují průměrné koncentrace, je obvykle 1 hodina. Během tohoto intervalu může koncentrace pachových látek fluktuovat kolem této průměrné hodnoty v širokém rozmezí. Smyslová reakce člověka na pach je velmi rychlá, obvykle v řádu milisekund, nejdéle v řádu trvání jednoho nádechu. Intenzita vjemu je určena špičkovými hodnotami koncentrace, nikoliv průměrnou hodnotou. Úvahy založené na průměrné koncentraci můžou vést k podcenění účinků koncentrací pachových látek. Výpočet byl proveden podle metodiky pro výpočet mat. modelu pro pachové látky, tedy pro okamžité maximální koncentrace.
Stran 10 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
5.4
Pachová jednotka a její definice
Pachová jednotka [ouE/m3] definovaná evropskou normou EN13725 je takové množství pachových látek nebo látky, které při odpaření do jednoho krychlového metru neutrálního plynu za standardních podmínek, vyvolá fyziologickou reakci komise posuzovatelů (prahová detekce pachu) shodnou s reakcí vyvolanou evropskou referenční hmotností pachové látky (EROM) odpařenou do jednoho krychlového metru neutrálního plynu za standardních podmínek. Pro n-butanol (CAS# 71-36-3) odpovídá jedna EROM hmotnosti 123 µg. Odpařena do jednoho metru krychlového neutrálního plynu za standardních podmínek vytvoří molární zlomek 0,040 µmol/mol (což odpovídá objemovému zlomku 410-8). 1 EROM = 123 µg n-butanolu = 1 ouE směsi pachových látek Tato rovnice definuje návaznost jednotky koncentrace libovolné pachové látky na jednotku koncentrace referenční pachové látky. Obsah pachových látek je tak účinně vyjádřen v jednotkách „ekvivalentní hmotnosti n-butanolu“ [10].
6. Výsledky výpočtu Příspěvky vypočtených špičkových koncentrací pachových látek v referenčních bodech koncentrace pachových látek zakresleny do mapy ve formě izolinií.
7. Závěr - hodnocení rozptylu pachových látek Byly vypočteny příspěvky špičkových koncentrací pachových látek v referenčních bodech. Všechny hodnoty koncentrací představují přírůstek koncentrací ze zdrojů závodu k imisní situaci v lokalitě. Do modelu imisního znečištění pachovými látkami v okolí zařízení nebyly započteny fugitivní emise ze zpracování digestátu jako kompostu. Výsledky jsou pro názornost zobrazeny v příloze A. Hodnocení pachových látek Při koncentraci pachových látek 1 ouEm-3 u 50% respondentů může být pach vnímán, avšak nemůže být rozpoznán (identifikován). V literatuře uváděná koncentrace pachových látek, kdy může být pach rozpoznán a identifikován velmi citlivým jedincem se pohybuje mezi 3-5 ouEm-3 v závislosti na hédonickém tónu pachu. Koncentrace pachových látek (pro průměrného obyvatele, který je schopen identifikovat pach) je 5 ouEm-3. Vyšší hodnoty koncentrace pachových látek již může být pro respondenty obtěžující [16]. Hranice koncentrace pachových látek 5 ouEm-3 (pachových jednotek) se nachází na kružnici s poloměrem cca 600 m, a zasahují pouze částečně zahrádkářskou oblast a zemědělskou a lesní oblast. Hodnota 50 ouEm-3 a více se může vyskytovat pouze v areálu plánované bioplynové stanice. Jelikož v žádném z referenčních bodů, který se nachází v obytné zóně, nepřekročil vypočtený imisní příspěvek koncentraci pachových látek 5 ouEm-3, lze konstatovat, že záměr při dodržení plánovaného souboru technicko-organizačních opatření, nebude mít obtěžující vliv na průměrnou senzitivní populaci ve vztahu k pachovým látkám v přilehlé obytné zóně.
Zpracovala Ing. Petra Auterská,CSc. V Praze, dne 16.4.2010
Stran 11 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
8. Podklady a použitá literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]
[9] [10] [11] [12] [13] [14] [15]
[16]
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO ROZHODNUTÍ O UMÍSTĚNÍ STAVBY (DUR)ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV, Projekce PSB, a.s.Brno Oznámení záměru v rozsahu přílohy č. 4 zákona 100/2001 Sb. Protokoly z autorizovaného měření pachových látek dodavatele technologie Standort Linz Institut für Industrie- und Umweltanalytik Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MZP výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů „SYMOS 97". Věstník MŽP 3/1998, Praha. Dodatek č.1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí výpočtu znečištění ovzduší z bodových, plošných a mobilních zdrojů „SYMOS´97“ publikovanému ve Věstníku MŽP částce 3, ročník 1998 dne 15.4.1998. Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů v platném znění Vyhláška MŽP č. 362/2006 Sb. o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování Vyhláška MŽP č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. Keder, J.: Modelové nástroje pro simulaci přenosu a rozptylu pachových látek v ovzduší, ČHMÚ Praha, Seminář Ochrana ovzduší ve státní správě, Beroun (2005) ČSN EN13725 Kvalita ovzduší - Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií Základní rastrová mapa 1:10000 předmětné lokality ve formátu TIFF Gostelow, P., Longhurst, S., Parsons, S. A., Stuetz, R. M., Sampling for Measurement of Odours, IWA Publishing, 2003 Amoore John E., Hautala Earl: Odor as an Aid to Chemical Safety, Journal of Applied Toxikology, 3(6), 1983 Nagata Y.: Measurement of Odor Threshold by Triangle Odor bag method, bull. of Japan Env. Sanitation Center, (1990), 17, pp. 77-89 Karsten Boholt & Arne Oxbol: Odour measurement on composting plants with biodegradable municipal waste - experiences with different sampling techniques, TEKNIK ENERGY & ENVIRONMENT, Copenhagen, Denmark (2002) Freeman T., Needham C., Schulz T.: Analysis of Options for Odour Evaluation for Industrial or Trade Processes, CH2M BECA LTD, (2000)
9. Seznam příloh Příloha – Mapa vypočtených koncentrací a koncentrační izolinie pachových látek
Stran 12 ze 13
Rozptylová studie znečištění pachovými látkami ze“ENERGETICKÉ CENTRUM NA ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ TIŠNOV“
Příloha
Maximální koncentrace pachových látek Pokud bude mít biofiltr komín do výšky12m A) výstup rozptylové studie
B) Větší zvětšení oblasti s vypičtenými hodnotami imisí a umístění referenčních bodů
Stran 13 ze 13