ROZPOČTOVÁ POLITIKA BILLA CLINTONA ÚSP CH, NEBO

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta

R OZPOČTOVÁ POLITIKA B ILLA C LINTONA – ÚSP CH , NEBO SOUHRA OKOLNOSTÍ ? (P R ÁC E ST U DE NT

B ů Ků LÁ S KÉ HO ST U DIA )

Milan Bednář

Abstrakt Tato práce pojednává o rozpočtové politice ve Spojených státech amerických za prezidenta Billa Clintona, resp. o rozpočtových p ebytcích, kterých bylo dosaženo na p elomu 21. století. Je testována hypotéza, zdali je za rozpočtové p ebytky odpovědný prezident, kterému jsou často p ipisovány zásluhy, zejména v adách laické ve ejnosti. Jsou analyzovány hlavní faktory, zvláště pak vliv informačních technologií, které nejspíše ovlivnily ekonomickou a fiskální situaci. Docházím k závěru, že bývalý prezident měl velké štěstí, protože ekonomika čerpala z celé ady vliv a Bill Clinton většinu těchto faktor nemohl zásadně ovlivnit. Klíčová slova: Bill Clinton, rozpočtová politika, rozpočtový p ebytek, informační technologie JEL klasifikace: E60, H60, I30

Abstract This work deals with fiscal policy in the United States during the time of President Bill Clinton, particularly with budget surpluses which occurred by the turn of the 21st century. I investigated following hypothesis: “Is Bill Clinton responsible for the budget surpluses?”, because he is often credited for them, especially among the general public. Major economic factors, which probably affected economic as well as fiscal situation, were analyzed. I conclude that former president had a tremendous amount of luck, because the economy benefited from a large number of effects. Bill Clinton, in fact, could not significantly influence many of them. Keywords: Bill Clinton, fiscal policy, budget surplus, information technology JEL classification: E60, H60, I30

Úvod V letech 1998-2001 bylo ve Spojených státech amerických p ibližně po 30 letech opět dosaženo p ebytkového rozpočtu ve ejných financí. Jak je patrné již z názvu práce, budu se snažit posoudit možnosti a p ínosy amerického prezidenta Billa Clintona v oblasti fiskální politiky. Avšak ve značné, p evažující části mojí práce se pustím do analýzy tehdejší ekonomiky – tedy z čeho čerpala a co se v ní dělo, protože p edevším tento rozbor je pro posouzení celého období velice d ležitý. ů to zejména p ípad v té době prudce se rozvíjejících informačních technologií, které hrály podstatnou roli. Ekonomika byla vybuzena, byly prudce zvýšeny daňové výnosy a zároveň také nebylo nutné razantně p izp sobovat výdajovou politiku a bylo snazší šet it. Bill Clinton totiž celou adu okolností nejspíše nemohl nijak výrazně ovlivnit a nabízí se tak hypotéza, zdali neměl spíše štěstí, která je v této práci potvrzena. Jedinečnost této studie je p edevším v komplexnosti posuzování daného tématu, se kterou jsem se u žádného dalšího autora nesetkal. Práce se pokouší zodpovědět i do budoucna velmi diskutovanou otázku, jelikož rozpočtová politika, zvláště Spojených stát , je v poslední době mimo ádně citlivé téma. V analýze role IT1 je použit originální p ístup a je p itom čerpáno z odborných prací významných analytik . Výsledné závěry pak mají podobu syntézy obohacené o vyargumentované názory. V prost edí České republiky jsem nenarazil na žádného významného autora, který by zkoumanou tématiku podrobněji dále rozpracovával. Proto v mé práci vycházím z anglických zdroj . P evažující část zdroj pak tvo í odborné studie a data z renomovaných institucí, na kterých svoji práci stavím. Z autor nap . D. Gualerzi, E. J. Nell a A. Alesina. Dospěl jsem k závěru, že značná část ekonomické obce Clintonovi nep iznává zásadní p ínosy. V práci se budu opírat zejména o empirickou a také teoretickou analýzu daných jev , ze které pak budu indukovat jednotlivé závěry. Z metod je dále použita komparace a deskripce. Tato práce by se dala zjednodušeně rozdělit na 3 hlavní částí. První část popisuje hlavní faktory, které se prosazovaly v americké ekonomice. Druhá část je podrobně věnována rozmachu a p ínosu informačních technologií, které se podílely na vytvo ení akciové bubliny na burzovním trhu, později nazvané dot-com bublina. A v poslední částí, po vytvo ení uceleného obrazu tehdejší situace, je p istoupeno k analýze samotné rozpočtové politiky Billa Clintona. Z dílčích závěr pak budu vyvozovat hlavní ešení mé práce.

1

Informačních technologií. 1

1. Vývoj stavu vládních rozpočtů Po většinu 20. století se ve Spojených státech amerických uplatňovala politika schodku bilance vládního rozpočtu a to zejména v období 2. světové války.2 Následně do roku 1975 byly deficity relativně malé a občas se také st ídaly s p ebytky (viz graf č. 1). ůvšak po roce 1ř75 se Spojené státy začaly ocitat ve stálém a vysokém deficitu ve ejných financí. Vše se změnilo, když ve druhé polovině ř0. let Spojené státy opět zaznamenaly p ebytek rozpočtu ve ejných financí. K p ebytk m došlo v letech 1řřŘ až 2001, tedy ve druhé polovině ř0. let a začátkem nového století, p ičemž v roce 2000 bylo dosaženo vrcholu. Šlo o něco na tu dobu nevídaného, protože posledního p ebytku do té doby, ovšem relativně nízkého, bylo dosaženo v roce 1969. P edstavitelé americké hospodá ské politiky, v čele s prezidentem Billem Clintonem, si nemohli p át lepší stav. Klíčové otázky ale zní: „Jak toho bylo dosaženo? Mohla za to velkým podílem správná hospodá ská politika tehdejších p edstavitel a tedy zejména prezidenta Billa Clintona? Jednalo se o skutečný obrat od zavedených deficit ve ejných financí?“. Tato problematika bude analyzována v následujících částech této práce. Graf č. 1 - Historické bilance rozpočtů veřejných financí USA a pom r k HDP, 1940-2012

Zdroj dat: THE WHITE HOUSE. Historical Tables – Table 1.3. [online]. [cit. 2014-01-11]. URL: .

THE WHITE HOUSE. Historical Tables – Table 1.1. [online]. [cit. 2014-01-11]. URL: .

2

2

2. Klíčové faktory v ekonomickém vývoji Ekonomická situace ř0. let byla velice p íznivá. V letech 1990-1řř1 propukla slabší recese, avšak ekonomika se z ní brzo začala dostávat. Hrubý domácí produkt rostl solidním tempem, nezaměstnanost klesala, a to vše p i klesající inflaci (viz graf č. 2). Za klesající inflaci je často p ipisován podíl americkému Federálnímu rezervnímu systému.3 Tato práce se ovšem jeho politikou nezabývá, protože jde o velmi širokou otázku a FED nejspíše hrál pouze sekundární roli. Graf č. 2 - Základní makroekonomické ukazatele USA, 1985-2005

Zdroj dat: THE WORLD BANK. Data – Indicators - Unemployment, total; GDP growth; Inflation, GDP deflator. [online]. [cit. 2014-02-14]. URL: .

2.1. Faktory pohánějící tehdejší ekonomiku V této sekci jsou zmíněny zásadní faktory, které měly pozitivní efekt na ekonomickou výkonnost. Vysoká výkonnost pak měla vliv i na bilanci rozpočt , protože stimulovala trh a podpo ila ekonomickou aktivitu, čímž zvyšovala daňové výnosy. Na druhé straně také stát nemusel zvažovat drastičtější zásahy do ekonomiky, nekrachovalo tolik velkých firem a životní úroveň se zvyšovala. Z ejmě tak v této souvislosti nebylo zapot ebí razantně zvyšovat výdaje.

Blíže nap .: MANKIW, N. G. U.S. Monetary Policy During the 1990s. National Bureau of Economic Research, 2001, p. 52-53. [online]. [cit. 2014-01-28]. URL . 3

3

2.1.1. Globalizace Od 2. světové války, s několika výjimkami, Spojené státy americké zastávaly politiku volného mezinárodního obchodu. Podíl mezinárodního obchodu na HDP se více než ztrojnásobil a kolem roku 2001 tvo il již 26 %.4 Ekonomická teorie nám íká, že mezinárodní obchod zvyšuje ekonomickou výkonnost. Na ještě vyšší d věryhodnosti pak tomuto tvrzení pak p idávají i statistická data, ze kterých vyplývá, že otev enost ekonomiky p ispívá k jejímu r stu.5 Globalizaci pak pomohl p edevším pád železné opony a také rozvoj Internetu.

2.1.2. Deregulace Od 70. let 20. století probíhala ve Spojených státech významná vlna deregulací, která se týkala nap íklad letecké dopravy, odvětví telekomunikací a v neposlední adě také bankovnictví. Celkový vliv deregulace ekonomiky se pak zdál být pozitivní, protože podněcoval efektivnější alokaci zdroj v ekonomice.6 ůvšak deregulace nemusela vyvolat jen pozitivní efekty. Obzvláště významnou roli hrála zmíněná deregulace bankovního sektoru, která je některými ekonomy také považována za jednu z p íčin pozdějších hospodá ských problém . Tento názor zastává nap íklad Joseph Stiglitz.7 V 90. letech bylo dosahováno velmi vysokých zisk

a víra v tržní ekonomiku podněcovala banky k vysoké aktivitě a otev enosti. Dvě

d ležitá odvětví v bankovnictví, tedy komerční a investiční, byla po více než p l století od sebe oddělena. Tato na ízení byla ukotvena v zákoně Glass-Steagall Act z roku 1ř33 a měly ešit potenciální konflikty zájm mezi těmito sektory. Jednoduše ečeno, investiční banky nejprve koupí nějakou společnost a následně se snaží její tržní hodnotu zvýšit a vydělat tak na této transakci. Problém ovšem m že nastat v p ípadě, že některá ze zakoupených firem pot ebuje další peněžní kapitál pro své p ežití. Pro banku, která do této společnosti investovala, je pak velmi těžké odmítnout a z toho mohou plynout rizika. Za ú adu Billa Clintona obavy ze sloučení těchto dvou odvětví postupně ustupovaly. Glass-Steagallův zákon byl nakonec v roce 1řřř zrušen a velkým bankám tak byla poskytnuta p íležitost k tomu, aby se staly ještě mnohem většími. Dále byly vytvo eny nové finanční instrumenty a produkty,

4

FRANKEL, J.; ORSZAG, P. R. Retrospective on American Economic Policy in the 1990s. The Brookings Institution. 2001, p. 10. [online]. [cit. 2013-11-21]. URL: . 5 Tamtéž. 6 Tamtéž. 7 STIGLITZ, J. The Roaring Nineties. The Atlantic Monthly. 2002, vol. 290, no. 3, p. 81–82. 4

které znesnadňovaly analýzy zdravosti firem. Regulatorní orgány se s tímto vším měly vyrovnat, avšak se jim to zcela nepovedlo a deregulace dále pokračovala.8 Deregulační politika finančního sektoru stimulovala ekonomiku v krátkém období, kdy se nejspíše podílela na vytvo ení tržní bubliny a z některých investor udělala p es noc milioná e. Ve výsledku toto vše ovšem mohlo vést k silné alokační neefektivitě.9 ůvšak pokud se zamě íme na období ř0. let, tak se zdá, že bankovní sektor ekonomiku hnal kup edu.

2.1.3. Psychologické aspekty – Nová ekonomika Jak již bylo naznačeno v p edchozích částech, na tehdejší ekonomické výkonnosti se s největší pravděpodobností podepsala také vysoká d věra v r st ekonomiky a sílu trhu, pramenící p edevším ze zapojení nových technologií do hospodá ského života. Ve 2. polovině ř0. let začala ada ekonom vě it tomu, že se odehrává další velká revoluce v ekonomice, hned po Pr myslové revoluci. ůkcentovali zejména vliv informačních technologií na ekonomickou výkonnost a zd razňovali stále větší zastoupení sektoru služeb v hospodá ství. Pro popis tehdejšího stavu hospodá ství se nakonec se uchytil pojem Nová ekonomika.10 Nicméně, p ínosy Nové ekonomiky z ejmě byly hodnoceny až p íliš optimisticky, protože 2. polovina ř0. let se vyznačovala masivní bublinou na akciovém trhu, která táhla ekonomiku. P esto ale z ejmě je a byl vliv informačních technologií na reálnou ekonomiku značný a nakonec skutečně m že znamenat určitou transformaci.11

2.1.4. Inovace - nové technologie Nové informační technologie měly na tehdejší hospodá ství celou adu pozitivních efekt a jejich role je analyzována v dalších částech této práce.

3. Rozvoj informačních technologií 3.1. Nabídka informačních technologií Pokud chceme porozumět rozmachu těchto nových technologií a jeho p íčinám, tak se musíme zamě it na jejich produkční vývoj.

8

STIGLITZ, J. The Roaring Nineties. P. 81–82. Tamtéž, s. 82. 10 GUALERZI, D.; NELL, E. Transformational Growth in the 1990s: Government, Finance and High-tech. Review of Political Economy. 2010, vol. 22, no. 1, p. 99. 11 Tamtéž. 9

5

3.1.1. Produkční vývoj IT – Moorův zákon Již zmíněné technologie mají jedno specifikum, které je odvozeno z pokroku v aplikaci polovodič . Jejich produkční a technologický vývoj jde již od jejich vzniku kup edu témě neuvě itelným tempem. Tento jev poprvé popsal v roce 1ř65 zakladatel společnosti Intel, který p išel na to, že se p ibližně každých 24 měsíc počet tranzistor nových typ čip p ibližně zdvojnásobuje.12 Uvedený jev byl později nazván „Moorův zákon“. P edpovídal tedy tempo r stu počtu tranzistor na úrovni p ibližně 40 % ročně. Později se ukázalo, že je velmi p esný a odráží reálné skutečnosti (viz graf č. 3). Graf č. 3 - Moorův zákon empiricky Ě1971-2004)

Zdroj dat: INTEL CORPORATION. Intel® Microprocessor Transistor Count Chart. [online]. [cit. 2013-12-01]. URL: . Vlastní zpracování.

Pokud jdeme v naší analýze dále, uvědomíme si, že tento zákon by mohl implikovat nejen čistě technologicky produkční, ale p irozeně také cenové dopady na finální výrobky.

3.1.2. Relativní ceny počítačů a jejich součástek Touto tématikou se zabýval ekonometrik Jack E. Triplett13, p ičemž dospěl k jasným závěr m. Cenový index starších sálových počítač , tzv. mainfram , tvo il v roce 1997 pouze zhruba 0,03% hodnoty roku 1ř5Ř, během 40 let se tedy zmenšil p ibližně 3400 krát (viz graf č. 4). V p ípadě klasických stolních počítač

a jejich součástek, které musel zkoumat

v kratším časovém horizontu, se odehrál rovněž znatelný pokles ceny, i když již ne tak strmý. 12

MOORE, G. Cramming More Components onto Integrated Circuits. Electronics. 1965, vol. 38, no. 8. TRIPLETT, J. E. The Solow Productivity Paradox: What do Computers do to Productivity? The Canadian Journal of Economics. 1999, vol. 32, no. 2, p. 309-334. 13

6

Cenový index počítačových součástek tvo il v roce 1řř7 p ibližně Ř,5 % hodnoty roku 1řŘ2 a za toto období poklesl zhruba 12 krát. Cenový index stolních počítač v roce 1řř7 tvo il necelá 4,4 % indexu roku 1řŘ2, mezi těmito lety se zde odehrál p ibližně 23 násobný pokles ceny (viz p íloha č. 1). Graf č. 4 - Cenové indexy počítačů a jejich součástek Ě1958-1997)

Zdroj dat: TRIPLETT, J. E. The Solow Productivity Paradox: What do Computers do to Productivity? The Canadian Journal of Economics. 1999, vol. 32, no. 2, p. 324.

3.2. Poptávka po informačních technologiích IT zcela bezpochyby p edstavovaly revoluci, která silně ovlivnila a i nadále ovlivňuje lidské životy. Prudký pokles cen těchto výrobk společně s jejich nar stající užitečností se musel nutně promítnout na poptávkové k ivce.

3.2.1. Firmy - investice do fixního kapitálu V p ípadě firem a jejich investic do IT je z grafu č. 5 je možné vyčíst, že množství těchto investic od roku 1řř0 do roku 2000 rostlo závratným tempem. Od roku 1řř5 akceleroval každoroční p ír stek a pr měrné roční tempo nár stu zmíněných investic se pohybovalo p ibližně na hodnotě 41,5 %. Následně po roce 2000, zejména v souvislosti se zpomalováním ekonomiky zp sobené prasknutím dot-com bubliny (ta je podrobněji rozebrána v kapitole 4.3.), došlo ke snížení rychlosti r stu uvedených investic.

7

Graf č. 5 - Soukromé reálné investice do fixního kapitálu – počítače a periferní zařízení Ě1990-2003)

Zdroj dat: U. S. BUREAU OF ECONOMIC ANALYSIS. Table 5.5.3. [online]. [cit. 2013-12-03]. URL: .

3.2.2. Domácnosti - využití počítačů V p ípadě domácností jsou výsledky rovněž velice jednoznačné (viz graf č. 6). Během období od roku 1řŘř do roku 2000 došlo k zapojení počítač u více než t etiny domácnosti po celých Spojených státech. V roce 2000 již pak více než polovina všech domácností využívala počítače. Graf č. 6 - Relativní počet domácností využívající počítače Ě1984-2003)

Zdroj dat: U. S. CENSUS BUREAU. Computer and Internet Use in the United States: October 2009 Appendix Table A. [online]. [cit. 2013-12-03]. URL: . 8

3.3. Internet, World Wide Web Ze všech již výše zmíněných d vod by bylo možné usuzovat, že i zapojení Internetu mělo v ř0. letech prudce nar stat. ů data to skutečně potvrzují (viz graf č. 7). V roce 1990 byl počet uživatel internetu statisticky nevýznamný, avšak to se brzy změnilo. V roce 2001 již Internet využívala témě polovina americké populace. Jednalo se opět o velice rychlý r st. Graf č. 7 – Relativní počet uživatelů internetu v USA (1990-2002)

Zdroj dat: THE WORLD BANK. Internet users (per 100 people). [online]. [cit. 2013-11-22]. URL: .

4. Vliv informačních technologií na reálnou ekonomiku 4.1. Konkurenční síly na trzích Zvýšené využívání počítač , bezdrátových komunikačních za ízení a hlavně také internetu, který je obzvláště d ležitý v této souvislosti, umožňuje spot ebitel m rychlý p ístup k mnoha druh m informací o nabízených produktech a službách. Firmám se snižují transakční náklady, mohou realizovat p esně cílený marketing a cenové strategie. Internet dovoluje každému jeho uživateli komunikovat s ostatními na síťovém, globálním trhu - tedy bez jakýchkoliv p ekážek. Síť též nabízí skvělou p íležitost pro malé a st ední podniky, kterým usnadňuje soutěžení s velkými korporacemi. Tyto p ínosy, pro spot ebitele i výrobce však

9

nez stávají pouze v tomto sektoru, ale p enášejí se i do ostatních odvětví v ekonomice.14 Toto vše také m že vést až ke strukturální změně. ů to, když r st výpočetních kapacit a p ínos plynoucích z rozvoje sítě vytvo í prostor pro nové produkty a nová odvětví. 15

4.2. Produktivita – empirická evidence Názory na vliv IT na produktivitu se prudce vyvíjely, avšak postupně ekonomové p iznali IT zásadní podíl, zejména pro období 2. poloviny ř0. let.16 Tabulka č. 1 - Multifaktorová produktivita v soukromém sektoru USA, roční procentní zm ny

Zdroj dat: U. S. BUREAU OF LABOR STATISTICS. Historical multifactor productivity measures. [online]. [cit. 2013-12-05]. URL: .

Jak je patrné z tabulky č. 1, tak r st produktivity prudce akceleroval ve druhé polovině 90. let. Uvedená kvantifikace udává multifaktorovou produktivitu, která mě í vliv několika r zných výrobních vstup a tím jde o komplexnější ukazatel. Tempo r stu výstupu za hodinu se ve srovnání s roky 1973-1řř5 témě zdvojnásobilo. Rovněž tempo reálné p idané hodnoty výstupu se značně zrychlilo. Ve srovnání s první polovinou ř0. let se roční r st zvýšil p ibližně o Ř0 %. Také v kontextu celého sledovaného období 1ř4Ř-2012 je 5% roční r st reálné p idané hodnoty výstupu něco nevídaného. D. Gualerzi a E. J. Nell ve své studii zmiňují 2 hlavní body, na kterých se ekonomická obec shoduje: 17 1. IT sektor hrál významný vliv v nár stu produktivity ve druhé polovině ř0. let. Bylo to umožněno značným r stem investic, zap íčiněným rychlým poklesem cen nových technologií. 2. R st produktivity uvnit

IT sektoru sehrál d ležitou roli p i r stu celkové

produktivity. Hned první bod je pak pro tuto práci nejd ležitější, ekonomové p isuzují IT zásadní vliv ve zkoumaném období. 14

KOZMETSKY, G.; YUE, P. The economic transformation of the United States, 1950-2000. West Lafayette, Ind : Purdue University Press, 2005. p. 23-24. ISBN: 1557533431. 15 GUALERZI, D.; NELL, E. Transformational Growth in the 1990s. P. 108. 16 Tamtéž, s. 102-103. 17 Tamtéž, s. 103. 10

4.3. Investice, finanční sektor V tehdejší době vznikla ada nových technologických firem, která z IT čerpala. P ehnané investice, jak se následně ukázalo, do těchto firem vytvo ily masivní burzovní bublinu, která splaskla po roce 2000. Později dostala označení dot-com bublina. Nastalý proces asi nejlépe vystihuje graf č. 8, který zachycuje burzovní index NASDAQ Composite během období let 1řř0-2002. 10. b ezna 2000 tento index dosáhl svého vrcholu – 5 048,62 bod a následně spadl až pod 1 500 bod v roce 2002. V grafu č. 9 je zachycena celková tržní hodnota amerických firem v daném období a i zde je zmíněná bublina zcela jasně patrná. Tato událost z ejmě ekonomiku p ed p elomem století ještě mnohem více vybudila. Sílu této masivní bubliny dokládají pozdější data. Ekonomika v roce 2001 zaznamenala nár st nezaměstnanosti a znatelný pokles tempa r stu HDP.18 Graf č. 8 - NASDAQ Composite Index - 1990-2002 Ěm síční hodnotyě

Zdroj dat: YAHOO FINANCE. NASDAQ Composite – Historical Prices. [online]. [cit. 2013-11-22]. URL: < http://finance.yahoo.com/q?s=^IXIC>.

18

Viz graf č. 2. 11

Graf č. 9 - Tržní hodnota amerických společností, 1985-2005

Zdroj dat: FEDERAL RESERVE SYSTEM. Flow of Funds Accounts – 1985-2005 (Table L.213). [online]. [cit. 2014-02-14]. URL: .

Rozhodování o investici probíhá na základě očekávaných budoucích výnos z této investice. V 90. letech minulého století byla tato očekávání v p ípadě nových IT technologií velmi vysoká a vyústila v nadměrný r st poptávky po těchto produktech. Mluví se o období tzv. Internetové horečky. Společnosti, které zavedly IT do svých interních proces , vykazovaly významný pokles náklad , zvýšení efektivity, produktivity a ziskovosti. Toto vysvětluje, proč tolik společností značně investovalo do informačních technologií během ř0. let.19 Tabulka č. 2 ukazuje, že spot ební výdaje rostly rychleji než disponibilní d chody. Je patrná výrazná akcelerace v letech 1998-200, tedy na vrcholu bubliny, kdy bylo dosaženo taktéž i rozpočtových p ebytk . Klesal p itom také poměr úspor na disponibilním d chodu a to i po roce 2000. Tabulka č. 2 - Prům ry zm n ve spotřebních výdajích, disponibilním důchodu a úsporách

Zdroj dat: U. S. BUREAU OF ECONOMIC ANALYSIS. Table 2.1., 2.3.1. [online]. [cit. 2014-02-14]. URL: . Vlastní výpočty. Poznámka: jsou použita data očištěná o inflaci.

19

KOZMETSKY, G.; YUE, P. The Economic Transformation of the United States, 1950-2000. P. 24-26. 12

Dot-com bublina stimulovala spot ební výdaje několika zp soby. Když se zvýšily ceny firem, jejich akcioná i byli najednou bohatší a právě míra bohatství se dá považovat za jeden z determinant spot eby. Další efekt bubliny na spot ebu nejspíše probíhal p es starobní d chody. Některé penzijní fondy vyplácí peníze v souvislosti s hodnotou jejich aktiv ve fondu.20 Hodnota akcií držených soukromými penzijními fondy vzrostla z 0,6 bilionu dolar v roce 1990 na témě 2 biliony dolar v roce 2000.21 Jakmile pak bublina stimulovala ceny akcií, tak se zvýšily i očekávané p íjmy z fond . A mnoho lidí tak mohlo v reakci na to zvýšit jejich spot ebu na úkor úspor. Dot-com bublina pak nejspíše ještě více zvýšila d věru v ekonomiku a tím podpo ila ekonomickou aktivitu i u populace, kterou p ímo nezasáhla.22 Docházelo také k fúzím a akvizicím firem. Boom akciového trhu tak zastával úst ední roli p i stimulování spot eby.23 Zvýšené spot ební výdaje pak pomohly ve ejným rozpočt m dostat se do p ebytku. Když došlo ke zpomalení v polovině roku 2000, tak se nadhodnocená očekávání rychle vytratila, technologické firmy zaznamenaly značný pokles zisk zp sobený náhlým poklesem poptávky a dostaly se do problém . Je jasnější než kdy p edtím, že technologické inovace se staly podstatným faktorem v hospodá ském cyklu. Hrály d ležitou roli jak v expanzi, tak i v recesi americké ekonomiky.24

20 KOTZ, D. M. The U.S. Economy in the 1990s. Empirical Macroeconomic Issues in the U.S. Economy Panel. 2002, p 11. [online]. [cit. 2014-02-14]. URL: 21 FEDERAL RESERVE SYSTEM. Flow of Funds Accounts – 1990-2000 (Table L.213). [online]. [cit. 2014-0214]. URL: . 22 KOTZ, D. M. The U.S. Economy in the 1990s. P 11. [online]. [cit. 2014-02-14]. URL: 23 Tamtéž. 24 KOZMETSKY, G.; YUE, P. The Economic Transformation of the United States, 1950-2000. P. 25-26.

13

5. Rozpočtová politika Billa Clintona 5.1. Hlavní rozpočtové zákony ůdministrativa p edešlého prezidenta George H. W. Bushe kladla velký d raz na snížení deficitu. Dalo by se íci, že hospodá ské prost edí, na kterém později B. Clinton stavěl, bylo p ipraveno právě touto administrativou. Pro fiskální roky 1řř1-1995 byly zvýšeny daně, snížily se některé mandatorní výdaje a r st diskrečních výdaj byl držen pod hranicí inflace. Dále byly zavedeny výdajové limity a také PůYGO postupy, které požadovaly pro nové reformy neutrální fiskální dopad. Zdály se tak efektivnější než p edchozí na ízené ukotvené v dokumentu Gramm-Rudman-Hollings Balanced Budget Act z roku 1985. Bylo očekáváno, že toto usnesení by mělo postupně vyrovnat ve ejný rozpočet. Nicméně začátkem ř0. let ekonomiku zasáhla již zmíněná recese a podstatně ovlivnila americké hospodá ství a vyrovnání rozpočtu dosaženo nebylo.25 Po svém vítězství ve volbách schválil Bill Clinton sv j první rozpočtový zákon Omnibus Budget Reconcilliation Act 1993, a to hned v prvním roce svého ú adu. Tento zákon progresivně rozší il a zvýšil daňové sazby, rozší il limity diskrečních výdaj a také PůYGO směrnice navržené jeho p edch dcem. Tento zákon p edstavoval druhé nejvyšší zvýšení daní v historii Spojených stát .26 Následně se v roce 1řř4 administrativa Billa Clintona snažila zavést reformu zdravotní péče. Hlavním cílem bylo poskytnout témě úplný p ístup ke zdravotní péči. ůvšak po sporech se to nakonec nepoda ilo.27 Zdá se, že neúspěch p i schvalování tohoto zákona odradil tehdejší prezidentskou administrativu od dalších větších projekt . Soust edili se pak na menší reformy, které měly větší šanci se prosadit. Stalo se tak, že nap íklad už v té době jasná dlouhodobá neudržitelnost sociálních systém nebyla vy ešena.28 Nakonec v roce 1řř7 byl schválen další rozpočtový zákon – Balanced Budget Act – který p edstavoval kompromis mezi Republikány a prezidentem. Došlo ke snížení daňových sazeb a na druhé straně byly schváleny škrty v mandatorních výdajích spolu s rozší ením diskrečních výdajových limit

do roku 2002. V období mezi lety 1řřŘ a 2000 se nic

podstatného nestalo, nebyly schváleny žádné klíčové rozpočtové reformy. Rozpočet, tedy

25

JOYCE, P. G.; MEYERS, R. T. Budgeting during the Clinton Presidency. Public Budgeting and Finance. 2001, vol. 21, no. 1, p. 3. 26 Tamtéž, s. 4. 27 JOYCE, P. G.; MEYERS, R. T. Budgeting during the Clinton Presidency. P. 5-6. 28 FRANKEL, J.; ORSZAG, P. R. Retrospective on American Economic Policy in the 1990s. 2001, p. 5. [online]. [cit. 2014-02-14]. URL: . 14

jeho bilance, se ale změnila dramaticky. ůčkoliv reforma Balanced Budget Act očekávala nulový deficit v roce 2002, tak nastal o celé 4 roky d íve.29 Stejně tak, jak p sobivá byla celková ekonomická situace Spojených stát amerických v ř0. letech, zejména ve druhé polovině, tak stejně na nás m že p sobit toto období i jako dekáda promrhaných šancí. Mohla se začít ešit dlouhodobá neudržitelnost sociálních systém , mohly být zavedeny na první pohled bolestivější, avšak v dlouhém období p ínosnější reformy. Hospodá ská situace pro to byla velmi vhodná.30 Nic z toho se ovšem nestalo a sv j podíl na tom nese právě prezident Bill Clinton.

5.1. Struktura příjmů a výdajů V p ípadě p íjm do sebe poměrně p esvědčivě zapadají informace z p edchozích částí (viz tabulka č. 3). Daně z p íjmu právnických osob stabilně držely krok s r stem HDP, avšak daně z p íjmu fyzických osob strmě rostly a na konci dekády se zvýšily o více než 2 % oproti roku 1990. Zde se jednalo o hlavní faktor, který pomohl rozpočtu. Na druhé straně výdaj m velice pomohlo snížení armádních výdaj

pramenících

z postupného pádu železné opony. Oproti polovině Ř0. let došlo k jejich témě polovičnímu snížení na konci ř0. let. Zvýšily se výdaje na sociální systémy a byly sníženy některé mandatorní výdaje na r zné programy. Zúžení výdaj šlo tak poměrně dob e a velkou roli opět

29 30

hrály

vnější

podmínky,

které

dovolily

razantně

snížit

armádní

výdaje.

JOYCE, P. G.; MEYERS, R. T. Budgeting during the Clinton Presidency. P. 6-7. Tamtéž, s. 10. 15

Tabulka č. 3 - Struktura příjmů a výdajů rozpočtů - podíl na HDP, 1985-2005

Zdroj dat: CONGRESSIONAL BUDGET OFFICE. Historical Budget Data. [online]. [cit. 2014-02-15]. URL: . Vlastní zpracování. Poznámka: drobné odchylky jsou zp sobeny zaokrouhlením.

Závěr Za p ebytky v letech 1998-2001 stojí celá adu faktor

a zdá se, že témě vše

nahrávalo tehdejší administrativě. ůmerická ekonomika zažívala značnou expanzi a svoji úlohu z ejmě sehrály vnější vlivy. Globalizace, podpo ená pádem železné opony a nástupem Internetu, postupem času stimulovala tržní principy a nutila trhy pracovat efektivněji. Deregulace měla nejspíše také pozitivní vlivy a její p ípadné negativní efekty, zejména ve spojitosti s finančním sektorem a se zrušením Glass-Steagallova zákona, byly nejspíše až do prasknutí dot-com bubliny lehce p ehlédnutelné. Ekonomické situaci pak z ejmě p idával i celkový optimismus a možná až p esp ílišné nadšení a d věra v ekonomickou situaci. Po slabší recesi se nálada a d věra postupně drasticky zlepšovala. Za naprosto zásadní pak považuji vliv informačních technologií. Ekonomika z ejmě zažívala určité nabídkové šoky, vzniklé z obdivuhodných produkčních možností, zejména díky pokroku v odvětví polovodič . Moorův zákon velmi p esně p edpovídal znásobení počtu tranzistor na čipech. Možnosti informačních technologií se tímto zp sobem exponenciálně rozši ovaly. To se následně projevovalo i na cenách nových IT produkt . Po velmi dlouhou dobu docházelo k jejich cenové deflaci a stávaly se tak čím dál dostupnější, až si je nakonec mohly dovolit i st ední a nižší vrstvy obyvatel. Potenciál IT pak velice zásadně umocnil i rozvoj Internetu – síťového propojení, které dále vylepšovalo jejich vlastnosti. Informační technologie nabídly zcela nové multifunkční produkty, rozší ily se do mnoha odvětví, byly stimulovány konkurenční síly na trzích, prohlubována globalizace a došlo k témě

zdvojnásobení uvedených ukazatel

produktivity (studie p iznávají odvětví IT zásadní p ínosy) v období 2. poloviny ř0. let. V této době akcelerovala celá ada ukazatel , které mohou vysvětlovat rozpočtové p ebytky. Následovala expanze, která p erostla až v Internetovou horečku a masivní burzovní spekulace. Z hlediska p íjmové stránky vznikala ada nových technologických firem, jejichž tržní ceny rostly neúměrně reálné situaci. Tyto společnosti pak čerpaly ze všech efekt IT, měly snadněji dostupný finanční kapitál, což zase stimulovalo transakce a následně se z ejmě projevilo i na daňových výnosech. Z hlediska domácností se situace vyvíjela také velice p íznivě. Zvyšovala se životní úroveň a lidé si mohli dovolit zvýšit svoji spot ebu. Pokrok byl ale z podstatné části nejspíše zasloužený, ekonomika sice byla nadhodnocená, nicméně následný pád nebyl tak strmý. Všechny tyto okolnosti pak opět zvyšovaly p íjmy federálních rozpočt . Efekty pak na sebe nejspíše navazovaly. Z hlediska výdajové strany pak tehdejší prezident nemusel

ešit hospodá ské

problémy, se kterými se potýkali jeho p edch dci. Jak již bylo ečeno, lidem se kontinuálně 17

zvyšovala životní úroveň, což samo o sobě bylo obrovské pozitivum, které dále nepodněcovalo tak silně ke státním zásah m. Bill Clinton tedy nemusel nějak razantně p izp sobovat výdajovou politiku a mohl šet it. Pozitivně se projevil p edevším pád železné opony a možné snížení armádních výdaj

s tím spojené. Nakonec ale nebyly p ijaty

zásadnější reformy, které by pomohly dlouhodobě neudržitelným sociálním systém m a ekonomice. Doba pro to byla velice p íznivá. Z tohoto pohledu na zkoumané období m že být nahlíženo jako na dekádu promrhaných šancí. Zdá se tak, že tehdejší prezident měl velké štěstí, když sv j ú ad zastával ve značně výhodné době, která s sebou nesla velkou adu pozitiv. Jeho potenciální vliv se pak nezdá tak podstatný, z ejmě p evážily vnější faktory, které ve ejné finance dovedly až do p ebytk . Bohužel od roku 2002 již zase pokračuje politika rozpočtových deficit a zkoumané období tak p edstavovalo pouze epizodickou událost. Tento fakt pak m že dále podpo it mé tvrzení, že o žádný skutečný politický obrat z ejmě nešlo. Tato práce by měla p ispět k lepšímu pochopení proces v americké ekonomice ř0. let, které napomohly ve ejným financím dostat se po 30 letech až do p ebytku a upozornit na pouze vedlejší roli tehdejšího prezidenta Billa Clintona. Prostoru pro další studie je mnoho, zvláště informační technologie od svého počátku táhnou pozornost ekonom . Nadále probíhá celá ada výzkum vlivu IT, avšak p evážně v anglickém prost edí. Nejspíše by nebylo na škodu rozší it tento výzkum i do českého prost edí, kde není p íliš obvyklý. I v p ípadě situace na finančních a dalších trzích se ekonomové pouští do stále nových analýz a snaží se pochopit principy, které v ekonomice hrály zásadní roli a to p evážně v souvislosti s pozdější americkou hypoteční krizí, která vyústila až ve světovou finanční krizi. Zdá se totiž, že události ř0. let jsou na tuto problematiku p ímo napojeny.

18

Seznam literatury a dalších pramenů I.

Knižní publikace

KOZMETSKY, G.; YUE, P. The economic transformation of the United States, 1950-2000. West Lafayette, Ind : Purdue University Press, 2005. 493 p. ISBN: 1557533431.

II.

Odborné práce

FRANKEL, J.; ORSZAG, P. R. Retrospective on American Economic Policy in the 1990s. The Brookings Institution. 2001. [online]. [cit. 2013-11-21]. URL: . GUALERZI, D.; NELL, E. J. Transformational Growth in the 1990s: Government, Finance and High-tech. Review of Political Economy. 2010, vol. 22, no. 1, p. 97–117. JOYCE, P. G.; MEYERS, R. T. Budgeting during the Clinton Presidency. Public Budgeting and Finance. 2001, vol. 21, no. 1, p. 1–21. KOTZ, D. M. The U.S. Economy in the 1990s. Empirical Macroeconomic Issues in the U.S. Economy Panel. 2002. [online]. [cit. 2014-02-14]. URL: MANKIW, N. G. U.S. Monetary Policy During the 1990s. National Bureau of Economic Research, 2001. [online]. [cit. 2014-01-28]. URL . MOORE, G. Cramming More Components onto Integrated Circuits. Electronics. 1965, vol. 38, no. 8, p. 114–117. TRIPLETT, J. E. The Solow Productivity Paradox: What do Computers do to Productivity? The Canadian Journal of Economics. 1999, vol. 32, no. 2, p. 309-334.

III.

Vydané prameny

CONGRESSIONAL BUDGET OFFICE. Historical Budget Data. [online]. [cit. 2014-02-15]. URL: . FEDERAL RESERVE SYSTEM. Flow of Funds Accounts – 1985-2005 (Table L.213). [online]. [cit. 2014-02-14]. URL: .

19

INTEL CORPORATION. Intel® Microprocessor Transistor Count Chart. [online]. [cit. 2013-11-22]. URL: . STIGLITZ, J. The Roaring Nineties. The Atlantic Monthly. 2002, vol. 290, no. 3, p. 75–89. THE WHITE HOUSE. Historical Tables – Table 1.1, Table 1.3. [online]. [cit. 2014-01-11]. URL: . THE WORLD BANK. Data – Indicators - Unemployment, total; GDP growth; Inflation, GDP deflator; Internet users (per 100 people). [online]. [cit. 2014-02-14]. URL: . U. S. CENSUS BUREAU. Computer and Internet Use in the United States: October 2009 Appendix Table A. [online]. [cit. 2013-12-03]. URL: . U. S. BUREAU OF ECONOMIC ANALYSIS. Table 2.1., 2.3.1., 5.5.3. [online]. [cit. 201312-06]. URL: . U. S. BUREAU OF LABOR STATISTICS. Historical multifactor productivity measures. [online]. [cit. 2013-11-22]. URL: . YAHOO FINANCE. NASDAQ Composite – Historical Prices. [online]. [cit. 2013-11-22]. URL: < http://finance.yahoo.com/q?s=^IXIC>.

20

Přílohy Příloha č. 1 - Cenové indexy počítačů a jejich součástek – 1958-1997

Zdroj dat: TRIPLETT, J. E. The Solow Productivity Paradox: What do Computers do to Productivity? The Canadian Journal of Economics. 1999, vol. 32, no. 2, p. 324.

21