RÒZNÉ. Státní památková péãe a konfiskace majetku rodu Lichten tejnû po druhé svûtové válce

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 121

RÒZNÉ Státní památková péãe a konfiskace majetku rodu Lichten‰tejnÛ po druhé svûtové válce

ván odvoz umûleck˘ch pfiedmûtÛ také z nûkter˘ch dal-

Lichten‰tejnové se proti uvalení národní správy

‰ích objektÛ (napfiíklad z Moravského ·ternberka ãi

a následné konfiskaci odvolali. Pfies urãité rozdíly v in-

Velk˘ch Losin), ãást sbírek zÛstala na ãeském území.

stanãním postupu nakonec v‰echny stíÏnosti skonãily

Ve Velk˘ch Losinách se Lichten‰tejnové pokusili ukr˘t

u brnûnského Nejvy‰‰ího správního soudu (dále jen

alespoÀ nejcennûj‰í kusy v 16 bednách pod podlahou

NSS), kter ˘ mûl s koneãnou platností rozhodnout

zámecké kaple. Zámeck˘ personál v‰ak tuto skuteã-

o zákonnosti tûchto opatfiení.

nost po osvobození neudrÏel v tajnosti.

18

StíÏností vÛãi konfis-

7

Vedle nebezpeãí, které hrozilo umûleck˘m sbírkám, pfiedstavoval pro Lichten‰tejny váÏné riziko budoucí

■ Poznámky

Lichten‰tejnové patfiili na sklonku druhé svûtové

v˘voj politické situace ve stfiední Evropû. KníÏe Franti-

1 Liechtensteinisches Landesarchiv Vaduz (dále jen

války mezi nejvût‰í vlastníky pÛdy u nás. Bylo tomu

‰ek Josef II. byl informován o plánech ãeskosloven-

LLA), karton V 13/19, Bericht zur Bewertung des Fürst

tak pfiesto, Ïe se v dÛsledku ãeskoslovenské pr vní

ské exilové vlády na represivní opatfiení vÛãi nûmecké

Franz Josef v. u. z. Liechtenstein Liegenschaften, Ber-

pozemkové reformy v meziváleãném období rozloha

men‰inû. Realizace této politiky byla v zákonodárné

bauunternehmungen, Industrien und Handelsunter-

jejich statkÛ sníÏila ze zhruba 160 000 na ménû neÏ

oblasti zahájena bezprostfiednû po osvobození zemû.

nehmungen in der Tschechoslowakei zum Zeitpunkte des

69 000 hektarÛ. Tyto statky v‰ak stále pfiedstavo-

Dne 23. kvûtna 1945 vy‰el ve sbírce zákonÛ Dekret

Kriesendes, datum a ãíslo chybí.

valy jádro rodového majetku, protoÏe v Rakousku

prezidenta republiky ãíslo 5 z 19. kvûtna 1945 o ne-

2 LLA, karton V 13/18, Summarium über den gesamten

Lichten‰tejnové k 1. lednu 1941 vlastnili asi 26 000

platnosti nûkter˘ch majetkovû-právních jednání z doby

Fürst Liechtensteins´schen Grundbesitz nach dem Stande

hektarÛ pÛdy, zatímco v samotném Lichten‰tejnsku

nesvobody a o národní správû majetkov˘ch hodnot

der Benützung mit 1. 1. Jänner 1941, 1944, ãíslo chybí.

pouh˘ch 182 hektarÛ. S blíÏícím se koncem druhé

NûmcÛ, MaìarÛ, zrádcÛ a kolaborantÛ a nûkter˘ch or-

3 ·lo o zámek Moosham nedaleko Salcburku.

svûtové války rostly ve Vaduzu obavy o osud rodového

ganizací a ústavÛ. Pfiesnû o mûsíc pozdûji, 23. ãervna

4 WILHELM, Gustav. Der Weg der Liechtenstein-Galerie von

majetku. Nebezpeãí zpoãátku hrozilo pfiedev‰ím umû-

1945, pak vy‰el pod ãíslem 12 Dekret prezidenta re-

Wien nach Vaduz. In Jahrbuch des historischen Ver-

leck˘m sbírkám, které se mohly stát obûtí spojenec-

publiky z 21. ãervna 1945 o konfiskaci a urychleném

eins für das Fürstentum Liechtenstein. 1998, roã. 95,

kého náletu. Lichten‰tejnové je proto postupnû sou-

rozdûlení zemûdûlského majetku NûmcÛ, MaìarÛ, ja-

s. 1–48. ISBN 3-906393-26-7.

stfiedili na nûkolika bezpeãn˘ch místech v Rakousku

koÏ i zrádcÛ a nepfiátel ãeského a slovenského náro-

5 LLA, karton V 143/43. Srovnej Kabinetní kanceláfi kní-

a také na území dne‰ní âeské republiky – jednalo se

da. Tyto dekrety byly aplikovány také vÛãi Lichten‰tej-

Ïete lichten‰tejnskému vyslanectví Bern, 2. 9. 1946, ãís-

zejména o zámky Lednice a Valtice. Vzhledem k ne-

nÛm. Na základû dekretu ãíslo 5 uvalilo 26. ãer vna

lo chybí.

pfiíznivému v˘voji války se rodina od roku 1943 stále

1945 ministerstvo zemûdûlství národní správu na ze-

6 WILHELM, G., cit. v pozn. 4.

intenzivnûji pokou‰ela dosáhnout souhlasu nûmec-

mûdûlsk˘ majetek kníÏete.

k˘ch úfiadÛ s v˘vozem umûleck˘ch pfiedmûtÛ do Lich-

byl vyhlá‰kou Okresního národního v˘boru (dále jen

1946, ãíslo chybí.

ten‰tejnska. ProtoÏe Nûmci dlouho odmítali expor t

ONV) v Olomouci ve‰ker˘ zemûdûlsk˘ majetek spolu

8 LLA, kar ton V 143/80, Protokoll über eine Bespre-

povolit, zaãal kníÏe Franti‰ek Josef II. od podzimu

s pfiíslu‰enstvím (vãetnû památkov˘ch objektÛ) bez

chung im Schloss Vaduz, 3. 7. 1945, ãíslo chybí.

1943 men‰í objekty, a to i z Valtic, Lednice a dal‰ích

náhrady zabaven.

Argumentace obou úfiadÛ se opí-

9 Sbírka zákonÛ a nafiízení státu ãeskoslovenského 5,

ãesk˘ch a moravsk˘ch zámkÛ, nelegálnû odváÏet ve

rala hlavnû o tvrzení, Ïe se kníÏe v minulosti pfiihlásil

ãástka 4, 23. 5. 1945 a Sbírka zákonÛ a nafiízení státu

svém diplomatickou imunitou chránûném osobním au-

k nûmecké národnosti, a vztahují se proto na nûj obû

ãeskoslovenského 12, ãástka 7, 23. 6. 1945.

tomobilu do Vaduzu. V záfií 1944 vedle toho zaãal

v˘‰e uvedené právní normy. Úfiady vycházely pfiede-

10 LLA, kar ton V 143/33, Ministerstvo zemûdûlství,

s oficiálním pfiesunem ãásti na Moravû deponovan˘ch

v‰ím ze sãítacího archu pofiízeného u pfiíleÏitosti sãítá-

Bescheid, 26. 6. 1945, ãíslo Z. 20.037-V/1/1945.

ní lidu v prosinci 1930. U jména pozdûj‰ího kníÏete

11 LLA, karton 143/80, ONV v Olomouci, Kundmachung,

Krátce poté se Lichten‰tejnÛm podafiilo získat

Franti‰ka Josefa II. je v nûm skuteãnû uvedena národ-

30. 7. 1945.

v Berlínû souhlas s v˘vozem ménû hodnotn˘ch pfied-

nost nûmecká a ministerstvo vnitra vydalo v tomto

12 Národní archiv Praha, MV-NR, karton 2419, Minister-

mûtÛ. Do transportÛ v‰ak bylo ve skuteãnosti zafiaze-

smyslu také pfiíslu‰né úfiední potvrzení.

1

2

3

sbírek do jiného úloÏi‰tû v Rakousku.

no mnoho objektÛ pr vní kategorie. V prosinci 1944

8

9

10

11

Dne 30. ãervence 1945

12

stvo vnitra ministerstvu zemûdûlství, 25. 6. 1945, ãíslo

Fotokopii archu ov‰em ministerstvo vnitra odmítlo 13

7 LLA, karton V 143/81, Sobiãka Karlu Alfrédovi, 24. 7.

11867/A/1945.

tak mohlo b˘t z Valtic a Lednice vypraveno nûkolik Ïe-

pofiídit.

Je otázkou, zda tomu tak bylo proto, Ïe arch

13 Tato skuteãnost je konstatována v návrhu rozhodnutí

lezniãních vagonÛ do Vaduzu. Obsahovaly mimo jiné

vykazoval urãité slabiny. Chybí na nûm totiÏ pfiedepsa-

Nejvy‰‰ího správního soudu (dále jen NSS). Národní ar-

i slavn˘ zlat˘ koãár kníÏete Josefa Václava, kter ˘ je

n˘ podpis pfiednosty domácnosti, tedy otce kníÏete

chiv Praha, JAF 470, kar ton 533, 10. 12. 1948, ãíslo

Franti‰ka Josefa, prince Aloise Lichten‰tejna. Místo

220/46/4.

V polovinû ledna 1945 následovaly zfiejmû poslední

nûj arch signoval a razítkem opatfiil neznám˘ úfiedník

14 Národní archiv Praha, kar ton 7900, sãítání osob

dva vagony. První s mobiliáfiem z Valtic, tedy s 37 ob-

lichten‰tejnské správy. Ze sãítacího archu vypl˘vá, Ïe

1./2. 12. 1930, Velké Losiny (Gross Ullersdorf), ãp. 268.

razy, nábytkem, koberci, porcelánem a dal‰ími pfied-

budoucí kníÏe byl sãítání pfiítomen nebo se nacházel

15 LLA, karton 143/80, Princ Karel Alfréd ministerstvu

mûty, byl po‰kozen pfii bombardování nádraÏí v rakous-

v blízkosti bydli‰tû. V‰ichni Lichten‰tejnové sãítaní ve

zemûdûlství (Praha), 27. 11. 1945, ãíslo chybí.

kém Welsu. V fiíjnu 1945 pak americké a francouzské

Velk˘ch Losinách jsou totiÏ uvedeni v ãásti A archu

16 LLA, kar ton V 143/80, licht. vysl. Bern na Eidge-

okupaãní orgány souhlasily s jeho pfiedáním do Lich-

(pfiítomní nebo na cestû do bytu), nikoli v ãásti B (do-

nössisches Politisches Depar tment (dále jen EPD),

ten‰tejnska. Druh˘ vagon byl naloÏen staroÏitnostmi

ãasnû nepfiítomní).

pÛvodnû umístûn˘mi v Lednici. Bûhem pfiepravy se

dardnímu vyplÀování údajÛ do archu je ale moÏné, Ïe

17 LLA, karton V 143/75, Konferenz auf Schloss Vaduz,

v‰ak ztratil. Teprve v prosinci 1945 byl kníÏe informo-

tyto údaje nejsou nezpochybnitelné. Lichten‰tejnové

14.–18. 4. 1947, ãíslo chybí. Konference, kde v˘‰e uve-

ván o tom, Ïe jeho obsah zabavili Ameriãané a pfievez-

ostatnû po válce tvrdili, Ïe kníÏe nebyl sãítán.

li jej do bavorského Pfarrkirchenu a poté do Mnicho-

ten‰tejnská vláda vydala na podzim 1945 potvrzení,

rodiny, kníÏecí úfiedníci a právníci.

va. Zda byly pfiedmûty pfiedány Lichten‰tejnsku, není

Ïe se Franti‰ek Josef II. v dobû sãítání nenacházel na

18 K okolnostem uvalení národní správy a konfiskace

z dochované dokumentace zfiejmé, pravdûpodobnû

území âeskoslovenska.

dnes instalován v Lichten‰tejnském muzeu ve Vídni.

4

14

Vzhledem k evidentnû nestan-

16

15

Lich-

17. 12. 1945, ãíslo 1149.

dené tvrzení padlo, se zúãastnil kníÏe, dal‰í tfii ãlenové

Ve skuteãnosti tak sãítán

srovnej HORâIâKA, Václav. Die Tschechoslowakei und

k tomu v‰ak do‰lo. Správci kníÏecích sbírek Gustavu

sice byl, není ale moÏné s jistotou fiíci, zda byl sãítání

die Enteignungen nach dem Zweiten Weltkrieg. Der Fall

Wilhelmovi se tak podafiilo z Lednice a Valtic vyvézt

pfiítomen. Sám kníÏe se domníval, Ïe pfiíslu‰n˘ sãítací

Liechtenstein. In Zeitschrift für Geschichtswissenschaft.

5

6

vût‰inu hodnotn˘ch umûleck˘ch dûl. Aãkoli byl pláno-

17

arch byl padûlán.

2010, roã. 58, ã. 5, s. 413–431. ISSN 0044-2828.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R Ò Z N É | Vá c l a v H O R â I â K A / S t á t n í p a m á t k o v á p é ã e a k o n f i s k a c e m a j e t k u r o d u L i c h t e n ‰ t e j n Û p o d r u h é s v û t o v é v á l c e

121

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 122

1

3

V‰echny dobové pohlednice pocházejí ze sbírky Marty Sedlákové. Obr. 1. Lednice (okres Bfieclav), zámek, rodinn˘ sál, pfiibliÏnû druhá polovina 30. let 20. století. Obr. 2. Lednice (okres Bfieclav), zámek, Modr˘ salón, pfiibliÏnû druhá polovina 30. let 20. století. Obr. 3. Lednice (okres Bfieclav), zámek, knihovna, pfiibliÏnû druhá polovina 30. let 20. století.

2

kaci bylo podáno více, a to pfiedev‰ím proto, Ïe maje-

o sãítací arch z roku 1930, respektive o sdûlení mi-

■ Poznámky

tek kníÏete (b˘val˘ fideikomis) sice jako první svou vy-

nisterstva vnitra, co tento arch obsahuje. Referent

19 Národní archiv Praha, JAF 470, kar ton 534, ONV

hlá‰kou zkonfiskoval ONV v Olomouci, opakovaly ji ale

NSS upozorÀoval napfiíklad na skuteãnost, Ïe Lichten-

v Hodonínû, vyhlá‰ka, 1. 8. 1945, ãíslo 9.019-X.

nûkteré dal‰í ONV, respektive okresní správní komise,

‰tejnÛm nebyla dána moÏnost se ke sdûlení vyjád-

20 LLA, karton V 143/48, ONV v âeské Lípû, Kundma-

a tfii z nich (napfiíklad v Litovli) dokonce vydaly samo-

fiit.

statnou konfiskaãní vyhlá‰ku.

19

23

âeskoslovenské ministerstvo zahraniãních vûcí

chung, 20. 9. 1945. V tomto pfiípadû ‰lo o majetek prin-

Dal‰í stíÏnosti pak

pak dokonce i po únoru 1948 v interních materiálech

cÛ Johanna a Emanuela Lichten‰tejnÛ.

souvisely se skuteãností, Ïe státní orgány rozhodly ta-

pfiiznávalo, Ïe konfiskace majetku obãana neutrálního

21 Národní archiv Praha, NSS, karton 530, NSS, 21. 11.

státu bez náhrady probûhla v rozporu s mezinárodním

1951, ãíslo 138/46-5.

ké o konfiskaci majetku jin˘ch pfiíslu‰níkÛ dynastie.

20

Nejvy‰‰í správní soud stíÏnosti jako neodÛvodnûné

24

Lichten‰tejnové se s konfiskací nesmífiili

22 Národní archiv Praha, NSS, karton 530, NSS, návrh,

Rozhodnutí soudu je ale tfieba

a majetkov˘ spor zatûÏoval vztahy mezi kníÏectvím

pravdûpodobnû 1946, ãíslo st. 138/46, 244/46,

zasadit do dobového kontextu. Po únoru 1948 bylo

a na‰ím státem aÏ do záfií 2009, kdy byly obnoveny di-

245/46, 246/46.

nepfiedstavitelné, aby se takto rozsáhl˘ majetek vra-

plomatické styky pfieru‰ené v roce 1939.

zamítl v roce 1951.

21

právem.

25

23 Národní archiv Praha, JAF 470, kar ton 523, Návrh

cel b˘val˘m vlastníkÛm. Pfied nástupem komunistÛ

Souãasnû je ale tfieba uvést, Ïe chování Lichten-

k moci v‰ak uvnitfi soudu prokazatelnû existovaly po-

‰tejnÛ bûhem nûmecké okupace bylo po válce podro-

24 Archiv Ministerstva zahraniãních vûcí âeské republi-

chybnosti o legalitû konfiskace. Kauzou povûfien˘ re-

beno kritice. Ministerstvo zemûdûlství napfiíklad uvá-

ky, TO-T, III. odbor, karton 2, Právní komise ministerstva

ferent pfied únorem 1948 navrhoval stíÏnostem Lich-

dûlo, Ïe se správa jejich statkÛ údajnû podílela na

zahraniãních vûcí, stanovisko, 13. 8. 1949, ãíslo

ten‰tejnÛ vyhovût, a to proto, Ïe konfiskaãní vyhlá‰ku

honech na par tyzány a souãasnû horlivû plnila oku-

333.695/49 C III.

podle jeho názoru vydal nekompetentní úfiad (ONV

panty nafiizované dodávky.

Tato tvrzení zatím nebylo

25 Navázání diplomatick˘ch stykÛ mezi âeskou republi-

v Olomouci), zatímco správnû tak mûl uãinit Zemsk˘

moÏné ovûfiit. Zfiejmû v‰ak pro nû neexistovaly pfie-

kou a KníÏectvím Lichten‰tejnsko [online]. 8. 9. 2009

Dále v NSS za-

svûdãivé dÛkazy, protoÏe se v dal‰ím prÛbûhu sporu

[cit. 14. února 2011]. Dostupn˘ z WWW:
znívaly pochybnosti o tom, zda se státním úfiadÛm po-

mezi státem a Lichten‰tejny jiÏ neobjevila. Naopak za

mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/udalosti_a_temata/ar-

dafiilo pfiesvûdãivû prokázat nûmeckou národnost kní-

prokazatelnou lze dnes oznaãit skuteãnost, Ïe rodina

chiv_zprav/rok_2009/tiskove_zpravy/x2009_09_08_na-

Ïete Franti‰ka Josefa II. Jejich tvrzení se totiÏ opírala

jiÏ v roce 1938 zahájila s Nûmci jednání o revizi první

vazani_diplomatickych_styku_cr_lichtenstejnsko.html>.

národní v˘bor (dále jen ZNV) v Brnû.

122

22

26

rozhodnutí, 1946, pfiesné datum a ãíslo chybí.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R Ò Z N É | Vá c l a v H O R â I â K A / S t á t n í p a m á t k o v á p é ã e a k o n f i s k a c e m a j e t k u r o d u L i c h t e n ‰ t e j n Û p o d r u h é s v û t o v é v á l c e

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 123

ãeskoslovenské pozemkové reformy. Bûhem ní totiÏ

parcelace velmi obávali, protoÏe její provedení by ztíÏi-

■ Poznámky

rodina pfii‰la za náhradu, která ov‰em neodpovídala

lo pfiípadnou restituci majetku. Sami by b˘vali uvítali,

26 LLA, kar ton V 143/33, Ministerstvo zemûdûlství,

reálné hodnotû pÛdy, o témûfi 60 % pÛvodní pozemko-

kdyby statky zÛstaly v celku, v pfiípadû Velk˘ch Losin

Bescheid über die Einführung der Nationalver waltung

27

vé drÏby.

Generální zmocnûnec kníÏete Franti‰ka Jo-

39

napfiíklad ve správû státních lesÛ.

und Ernennung eines Nationalver walters, 26. 6. 1945,

sefa II. princ Karel Alfréd se po Mnichovu pokusil v˘-

Rozhodování státních orgánÛ ovlivÀovaly protesty ci-

sledky první pozemkové reformy zvrátit a napsal proto

zích státÛ proti konfiskaci majetku jejich obãanÛ. Mi-

27 LLA, karton V 143/32, Memorandum über die Frage

v prosinci 1938 dopis zastupujícímu gauleiterovi Su-

nisterstvo zemûdûlství proto svolalo koncem fiíjna

der Enteignung Fürst Liechtensten´schen Grundbesitzes

Mûl zájem

1946 poradu se zástupci zemsk˘ch národních v˘borÛ

in der Tschechoslowakei, 29. 5. 1945. KníÏecí úfiedníci

o statky, za které první republika nestihla vyplatit ná-

a nûkter˘ch státních úfiadÛ, na které bylo konstatová-

odhadovali, Ïe náhrada za vyvlastnûnou zemûdûlskou

hradu (napfiíklad Lan‰kroun), v pfiípadû dal‰ích statkÛ

no, Ïe cizí státní pfiíslu‰níky napfií‰tû „nebude moÏno

pÛdu dosahovala jen asi 1/5–1/4 její skuteãné trÏní

sliboval náhradu vrátit. Celkem Lichten‰tejnové poÏa-

konfiskovati jako Nûmce“, pokud vykazují jen nûkteré

ceny, u lesÛ to byla asi 1/3. Celkem mûlo b˘t státem rÛz-

dovali návrat zhruba 1/4 vyvlastnûného majetku (asi

„zevní znaky nûmectví“. V tûchto pfiípadech se proto

nou formou uhrazeno 121 336 800 Kãs.

25 000 hektarÛ pÛdy). Souãasnû kníÏe vy‰el pro-

mûlo zkoumat, zda dotyãné osoby za války vyvíjely pro-

28 LLA, kar ton V 13/6, Karel Alfréd K. H. Frankovi,

stfiednictvím prince Karla Alfréda vstfiíc nacistické

tistátní ãinnost. Pokud by jiÏ ke konfiskaci do‰lo, coÏ

6. 12. 1938, ãíslo chybí.

osidlovací politice a nabízel, Ïe na tûchto statcích po-

byl i pfiípad Lichten‰tejnÛ, nemûlo se, jestliÏe se t˘kala

29 LLA, kar ton V 13/6, Karel Alfréd K. H. Frankovi,

skytne pozemky nûmeck˘m dosídlencÛm a pfiispûje

pfiíslu‰níkÛ vítûzn˘ch ãi neutrálních státÛ (napfiíklad

6. 12. 1938, ãíslo chybí.

tak k posílení nûmeckého rolnictva v sudetské Ïu-

·v˘carska), „aÏ do úplného vyjasnûní otázky konfiskaã-

30 LLA, karton V 13/13, Karel Alfréd vedoucímu pozem-

Jednání o revizi pozemkové reformy v‰ak nebyla

ní pokraãovat v dal‰ím fiízení“. Národní pozemkov˘

kového úfiadu (an den Kommissarischen Leiter des Boden-

za války dokonãena. V roce 1941 byla po vzájemné

fond se mûl v tûchto pfiípadech zdrÏet v‰ech „dispozi-

amtes), 23. 12. 1941, ãíslo Z. 7652 S. D./Ch.

dohodû zastavena s tím, Ïe se v nich bude pokraãovat

tivních zásahÛ, zejména rozprodeje zafiízení zámkÛ“,

31 LLA, karton V 143/106, Úfiední list âeskoslovenské

detengau Karlu Hermannu Frankovi.

29

pû.

aÏ po válce.

30

28

K tomu jiÏ samozfiejmû nedo‰lo a po

40

a omezit se jen na správu zkonfiskovaného majetku.

ãíslo Z. 20.037-V/1/1945.

republiky, 28. 6. 1945, ã. 37, s. 217.

osvobození následovalo uvalení národní správy a kon-

Státní orgány stále zfietelnûji chápaly, Ïe na mezi-

32 LLA, karton V 143/80, Weiterer deutscher Besitz in

fiskace majetku. Národním správcem majetku kníÏete

národním fóru nebudou moci obhájit konfiskaci majet-

tschechische Hände, pfieklad ãlánku z deníku Práce,

byl 27. ãer vna 1945 jmenován profesor Gustav Ar t-

ku obãanÛm vítûzn˘ch ãi neutrálních státÛ bez náhra-

22. 7. 1945.

dy. JiÏ v létû 1945 brzdilo ministerstvo vnitra iniciativu

33 LLA, kar ton V 143/80, Sobiãka Girardetovi (‰v˘car-

Zabaven byl i osobní majetek kníÏete (napfií-

místních správních orgánÛ namífienou proti nûmecky

sk˘ vyslanec v Praze), 25. 8. 1945, ãíslo chybí. Osobní

klad cenné papíry), u nûjÏ byl v období první republiky

mluvícím obãanÛm ·v˘carska. V obûÏníku ãíslo 5

majetek kníÏete mûl podle názoru Lichten‰tejnÛ hodnotu

S urãit˘m

z 25. srpna 1945 se v bodu 4 pravilo, Ïe „ve ·v˘car-

19 milionÛ Kãs. LLA, karton 143/41, Sobiãka Girardeto-

zpoÏdûním pak probûhla konfiskace zemûdûlského

sku existuje jen ‰v˘carská národnost a matefisk˘ jazyk

vi, 13. 3. 1946, ãíslo chybí.

majetku nûkter ˘ch pfiíbuzn˘ch kníÏete. Napfiíklad zá-

(obcovací jazyk) nemá podle tamních zákonÛ v˘znam“.

34 LLA, karton 143/80, Sobiãka Karlu Alfrédovi, 1. 10.

mek Zahrádky u âeské Lípy, kter˘ patfiil jeho bratran-

·v˘cafii tedy nemûli b˘t oznaãeni za Nûmce, a tedy za

1945, ãíslo chybí.

cÛm Emanuelovi a Johannovi Lichten‰tejnÛm, byl

osoby státnû nespolehlivé ve smyslu § 4 písmena a)

35 LLA, kar ton 143/80, ZNV Brno, vyhlá‰ka, 18. 9.

zkonfiskován vyhlá‰kou ONV v âeské Lípû 20. záfií

dekretu ãíslo 5.

ner.

31

Jeho správu oficiálnû pfievzal 22. ãer vence

32

1945.

respektován jeho exteritoriální statut.

1945.

34

33

41

Pfies v˘‰e uvedené skuteãnosti byl

1945, ãíslo 8379-VIII/30–1945.

Zámek Velké Losiny spolu s panstvím o roz-

majetek ‰v˘carsk˘ch subjektÛ znárodnûn, av‰ak ãás-

36 LLA, karton 143/80, EPD lichten‰tejnské vyslanectví

loze témûfi 6000 hektarÛ, jehoÏ majitelem byl otec

teãnû jako dÛsledek pováleãné nacionalizace, a nikoli

v Bernu, 19. 6. 1945, ãíslo B. 24. Liecht. – AL.

kníÏete princ Alois Lichten‰tejn, byl zkonfiskován

v souvislosti s opatfieními namífien˘mi vÛãi ãeskoslo-

37 Národní archiv Praha, karton SPS 579, KNV Brno, zá-

vensk˘m NûmcÛm. V prosinci 1949 pak poúnorová

pis z porady, 20. 2. 1958, ãíslo 1508/1958.

Knihovním vlastníkem drtivé vût‰iny majetku dynas-

ãeskoslovenská vláda uzavfiela se ·v˘carskem doho-

38 LLA, karton V 143/80, EPD lichten‰tejnské vyslanec-

tie v‰ak byl kníÏe Franti‰ek Josef II., jemuÏ tak aÏ do

du, na jejímÏ základû postiÏené osoby získaly nárok

tví v Bernu, 31. 7. 1945, ãíslo B. 24. Liecht 40 – Do.

konfiskace náleÏela pfieváÏná ãást umûlecky cenn˘ch

na od‰kodnûní v celkové v˘‰i 71 milionÛ ‰v˘carsk˘ch

39 LLA, kar ton V 143/80, Sobiãka Karlu Alfrédovi,

zámeck˘ch areálÛ. Podle dobov˘ch zpráv se zdá, Ïe ty-

frankÛ, tedy 812 milionÛ Kãs.

35

18. záfií 1945, a to vyhlá‰kou ZNV v Brnû.

42

12. 10. 1945, ãíslo chybí.

to objekty, vãetnû zde ponechaného zafiízení, bûhem

Majetek lichten‰tejnsk˘ch státních pfiíslu‰níkÛ

40 Národní archiv Praha, karton MS 1700, Ministerstvo

války vût‰inou neutrpûly váÏné ‰kody. Podstatnou v˘-

v‰ak âeskoslovensko odmítlo do dohody zafiadit,

zemûdûlství, záznam o poradû, 30. 10. 1946, ãíslo chybí.

jimkou byl zámek ve Valticích, hlavní sídlo hlavy rodu

a kníÏecí rodina proto nebyla od‰kodnûna. Zatímco

41 LLA, kar ton V 143/34, ministerstvo vnitra, 25. 5.

aÏ do roku 1938, kdy ho Franti‰ek Josef II. s koneã-

pfieváÏnû lesní pÛda byla po konfiskaci vût‰inou pfie-

1945, obûÏník ãíslo 5.

Pfied osvoboze-

dána státním lesÛm a statkÛm, vypukly diskuse o bu-

42 Archiv Ministerstva zahraniãních vûcí âR, TO-T 1945–

ním se v zámku zachytila ustupující nûmecká armáda.

doucnosti památkov˘ch objektÛ. Ústfiední fieditelství

1954, III. odbor, ·v˘carsko, karton 2, Ministerstvo prÛmys-

Poté ho obsadila Rudá armáda, která v nûm zfiídila la-

státních lesÛ a statkÛ v nich akcentovalo vlastní hos-

lu MZV, Informace pro oddûlení 144/KZ o platebním styku

zaret, a po ní byli v zámeckém areálu koncentrováni

podáfiské zájmy a snaÏilo se získat do správy alespoÀ

se ·v˘carskem, 16. 12. 1952, ãíslo chybí. Do takzvané Do-

ãást hodnotn˘ch pfiírodních areálÛ vãetnû lednicko-val-

hody mezi ·v˘carskou konfederací a âeskoslovenskou re-

Státním orgánÛm nebylo zpoãátku jasné, jak se

tického. Naopak ministerstvo ‰kolství a národní osvû-

publikou o uspokojení ‰v˘carsk˘ch zájmÛ v âeskoslovensku

zkonfiskovan˘m majetkem naloÏit. Formálnû byl totiÏ

ty, kterému na základû zákona ãíslo 137/1946 Sb. re-

byly dokonce zahrnuty i dosud nevyplacené náhrady z první

zabaven pro úãely pozemkové reformy, takÏe v‰e mûlo

zortnû pfiíslu‰ela památková péãe, a moÏná ponûkud

pozemkové reformy. K ãeskoslovensko-‰v˘carsk˘m vztahÛm

smûfiovat k parcelaci velkostatkÛ. V Úvalech u Prahy

pfiekvapivû také místní správní orgány akcentovaly spí-

a otázce náhrad v pováleãném období napfiíklad SPAETI,

se jiÏ 18. ãervence 1945 objevil úfiedník ministerstva

‰e kulturní hodnotu zámeck˘ch areálÛ.

Záhy se také

Christoph. Die Schweiz und die Tschechoslowakei 1945–

zemûdûlství, kter˘ v rozporu se skuteãností prohlásil

zaãaly objevovat problémy související s ekonomikou

1953. Wirtschaftliche, politische und kulturelle Beziehun-

statek za zkonfiskovan˘ a oznámil, Ïe se ministr ze-

provozu památkov˘ch objektÛ. Ústfiední národní komi-

gen im Polarisationsfeld des Ost-West-Konflikts. Zürich

mûdûlství Julius ëuri‰ chce je‰tû pfied koncem mûsíce

se pro správu b˘valého majetku lichten‰tejnského

2000, s. 295 a dále. ISBN 9783905313543.

K té sice nako-

upozorÀovala na podzim 1946 zainteresované státní

43 Národní archiv Praha, karton SPS 289, Ministerstvo

nec nedo‰lo, hrozba ale zÛstávala reálná. V fiíjnu 1945

orgány, Ïe oddûlením v˘nosn˘ch ãástí velkostatku od

‰kolství, zápis z porady v Lednici, 2. 10. 1946, ãíslo

se t˘kala napfiíklad Velk˘ch Losin. Lichten‰tejnové se

jeho pasivního zbytku vzniká potfieba zajistit finanãní

32772/46–32d–5143.

nou platností pfiesunul do Vaduzu.

vysídlovaní Nûmci.

36

37

38

zúãastnit jeho slavnostní parcelace.

43

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R Ò Z N É | Vá c l a v H O R â I â K A / S t á t n í p a m á t k o v á p é ã e a k o n f i s k a c e m a j e t k u r o d u L i c h t e n ‰ t e j n Û p o d r u h é s v û t o v é v á l c e

123

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 124

5

4

6

Obr. 4. Lednice (okres Bfieclav), zámek, obrazárna pfiedkÛ, pfiibliÏnû druhá polovina 30. let 20. století. Obr. 5. Valtice (okres Bfieclav), zámek, gobelínov˘ pokoj, pfiibliÏnû druhá polovina 30. let 20. století. Obr. 6. Valtice (okres Bfieclav), zámek, kufiáck˘ pokoj a ãítárna, pfiibliÏnû druhá polovina 30. let 20. století.

prostfiedky na provoz lednicko-valtického voluptuá44

ru.

NKK v‰ak objekty pfiejímala pomalu. K 1. kvûtnu

■ Poznámky

1947 mûla do správy pfievzít celkem 48 objektÛ tak-

44 TamtéÏ. Lichten‰tejnové podle tvrzení národní správy

zvané I. kategorie, mezi nimi také lichten‰tejnské

na provoz areálu roãnû dopláceli asi 800 000 Kãs.

zámky Lednici, Valtice, Velké Losiny, Buãovice a Plum-

Voluptuár (doslova radostník) je umûle zformovaná ãást

lov.

47

S Národním pozemkov˘m fondem komise uza-

krajiny s romantick˘mi stavbami a zámeãky pro obãasn˘

vfiela 22. dubna 1947 dohodu s dodatkem z 9. záfií

pobyt.

1947 o pfiijímání a likvidaci konfiskovaného zemûdûl-

45 Národní archiv Praha, karton SPS 289, ONV Mikulov

ského majetku podle dekretu prezidenta republiky

SKK, 28. 3. 1947, ãíslo 8487-I-47.

ãíslo 12.

46 Národní archiv Praha, karton SPS 289, Národní po-

K nápravû v‰ak nedo‰lo. ONV v Mikulovû upozor-

K reálnému pfiedání nemovitostí v‰ak do‰lo s ne-

zemkov˘ fond Ústfiední národní komisi pro správu b˘valé-

Àoval v bfieznu 1947 státní (správnû Národní) kulturní

mal˘m zpoÏdûním. Napfiíklad Lednici pfievzalo minis-

ho majetku liechtensteinského, 27. 5. 1947, ãíslo

komisi pfii ministerstvu ‰kolství a osvûty (dále jen

terstvo techniky, kterému byla NKK ve stavebních

32053/47–225.

NKK), Ïe zamûstnanci v Lednici (celkem 59) nedostá-

záleÏitostech podfiízena a jím financována,

vají buì vÛbec, nebo jen nepravidelnû platy a mzdy.

45

48

teprve

v bfieznu 1948, byÈ s úãinností k 1. kvûtnu 1947.

49

47 UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947– 1951. Praha : Ar tefactum, 2004, s. 44. ISBN 80-

Národní pozemkov˘ fond teprve poté souhlasil s tím,

Vleklé pfiedávání objektu pfiímo po‰kodilo zamûstnan-

903230-8-1.

aby si národní správa vzala na krytí mzdov˘ch a dal-

ce, kter˘m národní správa odmítla v ãervenci 1947 vy-

48 TamtéÏ, s. 30.

ONV v Mikulovû se na NKK obrá-

plácet mzdy, dokud NKK neposkytne zálohu. Správce

49 Národní archiv Praha, karton SPS 289, Ministerstvo

til v domnûní, Ïe objekt byl jiÏ Národním pozemkov˘m

voluptuáru hrozil, Ïe v opaãném pfiípadû „budeme mu-

techniky Technické kanceláfii NKK, 2. 4. 1948, ãíslo

fondem, kter ˘ dohlíÏel na národní správu b˘valého

set zastavit provoz ve v‰ech oddûleních“. NKK v‰ak

1662/48.

lichten‰tejnského majetku, pfiedán památkové sprá-

souhlasila, a tak hrozba nebyla naplnûna.

vû. K tomu totiÏ mûlo dojít podle zákona o národních

1948 do‰lo k pfiedání zámku ve Valticích.

kulturních komisích pro správu státního kulturního

zámek, kter˘ byl od 18. století vyuÏíván k administra-

51 Národní archiv Praha, kar ton SPS 579, NKK, zápis

majetku ãíslo 137/1946 Sb. ze 16. kvûtna 1946.

tivním úãelÛm, pfie‰el do správy NKK nejpozdûji, tedy

o poradû, 24. 3. 1948, ãíslo chybí.

‰ích nákladÛ úvûr.

124

46

50

51

V bfieznu

Buãovick˘

50 Národní archiv Praha, karton SPS 289, Správa voluptuáru v Lednici NKK, 7. 7. 1947, ãíslo 1528147.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R Ò Z N É | Vá c l a v H O R â I â K A / S t á t n í p a m á t k o v á p é ã e a k o n f i s k a c e m a j e t k u r o d u L i c h t e n ‰ t e j n Û p o d r u h é s v û t o v é v á l c e

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

v fiíjnu 1948.

52

8:00

Stránka 125

Ponûkud dfiíve se podafiilo vyfiídit pfie53

1945 hladce. Záhy se objevily problémy právního rá-

Zde nicmé-

zu, které nepfiíznivû ovlivÀují ãesko-lichten‰tejnské

nû do‰lo k obdobn˘m komplikacím jako v Lednici. KvÛ-

vztahy aÏ do souãasnosti. Lichten‰tejnové upozorÀo-

li nezaplacenému sociálnímu poji‰tûní nûkter ˘ch

vali na procesní a vûcné chyby v jednání úfiadÛ státní

zamûstnancÛ byla na statek dokonce uvalena exeku-

vzetí Velk˘ch Losin, a to jiÏ v fiíjnu 1947.

Pfiíspûvek k podpofie zabezpeãení movitého kulturního dûdictví v âeské republice

správy, kauzu pak dále komplikovala skuteãnost, Ïe

Problematika vyhledávání a získávání finanãní pod-

Zámek Plumlov pak nebyl ve 40. letech pfiedán

kníÏe Lichten‰tejn vystupoval z pozice hlavy suverén-

pory urãené projektÛm, jejichÏ hlavním tématem je ob-

vÛbec, protoÏe byl z v˘‰e uvedeného seznamu vypu‰-

ního státu. Také pfievzetí hodnotn˘ch objektÛ, do roku

last kulturního dûdictví a péãe o nû, zahrnuje ‰ir‰í

1947 obhospodafiovan˘ch národní správou, památko-

okruh moÏn˘ch zdrojÛ, jedním z nichÏ je také zahraniã-

Vyfiazení zámku ze seznamu objektÛ první katego-

v˘mi úfiady se neobe‰lo bez kolizí. Citlivé nakládání

ní pomoc âeské republice (dále jen âR). Ke zdrojÛm,

rie v‰ak vyvolalo pochybnosti místních správních úfia-

s nimi ztûÏovaly bezpeãnostní a hospodáfiské zájmy

které umoÏÀují tuto podporu, se fiadí takzvané Norské

dÛ. Krajsk˘ národní v˘bor (dále jen KNV) v Olomouci

státu, které na pfielomu 40. a 50. let 20. století do-

fondy. Jedná se o dvû grantová schémata (Finanãní

navrhoval v roce 1951, aby byl objekt vyhlá‰en za ná-

nutily orgány státní památkové péãe k fiadû kompro-

mechanismus EHP a Norsk˘ finanãní mechanismus),

rodní kulturní majetek a zafiazen do I. kategorie zám-

misÛ, jeÏ se negativnû dotkly i nejhodnotnûj‰ích kul-

která poskytují podporu zacílenou na sníÏení hospo-

turnûhistorick˘ch objektÛ v lednicko-valtickém areálu.

dáfisk˘ch a sociálních nerovností v Evropské unii (dále

ce.

54

tûn.

kÛ.

55

56

DÛvodem ke stíÏnostem byl zhor‰ující se stav

zámku. Ten byl pÛvodnû v majetku okresního soudu,

jen EU). Pfiístup k ãerpání prostfiedkÛ z tohoto zdroje

kter˘m byl pozdûji pfiedán národnímu podniku Vojen-

Václav HORâIâKA

získala âR vstupem do EU v roce 2004. První, dnes jiÏ

ské lesy a statky. Je‰tû v roce 1956 v‰ak zmûna

ukonãené programové období Finanãních mechanis-

vlastnictví (konfiskace) nebyla zapsána v pozemko-

mÛ EHP/Norsko 2004–2009 bylo zahájeno podpisem

v˘ch knihách (zemsk˘ch deskách moravsk˘ch).

57

Oba

smlouvy mezi EHP a EU v roce 2004. Zemû zapojené

vlastníci hospodafiili tak, Ïe ministerstvo kultury mu-

■ Poznámky

do Evropské zóny volného obchodu (EFTA) – tedy státy

selo v roce 1955 konstatovat, Ïe „objekt je v dezolát-

52 UHLÍKOVÁ, K., cit. v pozn. 47, s. 170.

Evropského hospodáfiského prostoru (EEA) Island,

53 Národní archiv Praha, kar ton SPS 585, NKK, zápis

Lichten‰tejnsko a Norsko – se smluvnû zavázaly ja-

o pfievzetí zámku, 16. 10. 1947, ãíslo chybí.

koÏto donorské státy poskytnout podporu EU. Tento fi-

Ani nejv˘znamnûj‰í lichten‰tejnské památkové ob-

54 Exekuce, za kterou nesla odpovûdnost b˘valá národní

nanãní zdroj umoÏnil nejen realizaci mnoha prospû‰-

jekty, které NKK pfievzala do správy jiÏ v roce 1948, re-

správa, v‰ak postihla jen vzácné rostliny ve skleníku. Za-

n˘ch projektÛ, ale i navázání kontaktÛ, které bude

spektive 1947, nezÛstaly u‰etfieny ‰kod. Napfiíklad ve

chovaného pÛvodního mobiliáfie se nedotkla. Národní ar-

moÏné dále rozvíjet v nadcházejícím, jiÏ druhém pro-

Valticích ‰lo jednak o následky války, kdy byl „zámek

chiv Praha, karton SPS 585, NKK, 27. 11. 1947.

gramovém období – Finanãní mechanismy EHP/Nor-

uvnitfi zcela zniãen“, jednak o dÛsledky necitlivé pová-

55 Národní archiv Praha, karton SPS 407, NKK Technic-

sko 2009–2014.

58

ním stavu“.

Teprve v roce 1957 objekt pfievzala do

59

správy SPS.

leãné správy objektu.

60

Zlikvidovány byly pÛvodní ro-

ké kanceláfii NKK, 21. 4. 1947, ãíslo 139/149.

Implementace pro pr vní programové období FM

kokové tapety, obloÏení stûn a do znaãné míry dokon-

56 Národní archiv Praha, karton SPS 407, KNV Olomouc

EHP/Norsko 2004–2009 byla v âR zahájena roku

ce i dvefie. AÏ na jednotlivé kusy byl zniãen porcelán

Ministerstvu ‰kolství, vûd a umûní, 16. 8. 1951, ãíslo

2005 vyhlá‰ením první ze tfií v˘zev urãen˘ch pro indivi-

a nábytek. Znaãné ‰kody utrpûlo také zámecké diva-

IV/2–356.4–51/30.

duální projekty a programy; dvû dal‰í v˘zvy byly vyhlá-

dlo. Dochovala se v‰ak ãást obrazové galerie, která

57 Národní archiv Praha, karton SPS 407, Zápis z jedná-

‰eny v následujících letech. Celková alokace urãená

mûla podle názoru NKK „stále je‰tû znaãnou hodnotu

ní na Podnikovém fieditelství vojensk˘ch lesÛ a statkÛ

pro âR (104 579 583,- eur) byla zcela vyãerpána, pfii-

Plumlov, 7. 11. 1956, ãíslo chybí.

ãemÏ v ukonãeném programovém období bylo schvále-

Ïila Ïádost fieditelství státních drah v Brnû, aby mu by-

58 Národní archiv Praha, karton SPS 407, Ministerstvo

no 133 individuálních projektÛ, 5 programÛ a 6 bloko-

lo pfiedáno ‰est obrazÛ ze zámeck˘ch sbírek „k v˘zdo-

kultur y Státní památkové správû, 6. 7. 1955, ãíslo

v˘ch grantÛ, z ãehoÏ individuální projekty a programy

bû úfiedních místností na‰í ‰koly Státní dopravní ve

11751/55.

obdrÏely 79 % alokace pro âR a blokové granty 21 %.

umûleckou“.

61

Jako bezpfiedmûtnou proto NKK odlo-

62

Valticích a dvou internátÛ“.

·patn˘ stav zámku a pfii-

59 Národní archiv Praha, karton SPS 407, Vojenské lesy

V rámci tfií vyhlá‰en˘ch v˘zev bylo urãeno ‰est prio-

lehl˘ch objektÛ pak v roce 1947 dále zhor‰ilo rozhod-

Plumlov Ministerstvu ‰kolství a kultur y (SPS), 20. 6.

ritních oblastí podpor y, z nichÏ pr vní se stalo téma

nutí umístit v jízdárnû su‰árnu tabáku.

63

JiÏ v lednu

1957, ãíslo 2019–DS–57.

Uchovávání evropského kulturního dûdictví. Pro tuto

1948 NKK konstatovala, Ïe „objekt je vlastnû ztra-

60 Národní archiv Praha, karton SPS 579, NKK, 27. 3.

prioritní oblast bylo schváleno celkem 58 projektÛ,

cen“. Po‰kozeny byly také b˘valé stáje, ve kter˘ch by-

1948, ãíslo 1686/48.

pfiiãemÏ úspû‰n˘ byl zhruba kaÏd˘ ãtvrt˘ Ïadatel. Ani

ly zfiízeny pro su‰árnu kanceláfie. Situace byla taková,

61 Národní archiv Praha, kar ton SPS 579, NKK, zápis

mnohé dobré projekty nepro‰ly pfiísn˘m hodnocením

Ïe sama NKK doporuãovala pfiímo v zámku zfiídit noc-

o poradû, 24. 3. 1948, ãíslo chybí.

jednotliv˘ch v˘zev, nûkteré se o podporu ucházely

62 Národní archiv Praha, kar ton SPS 579, ¤editelství

opakovanû a úspû‰né byly aÏ napodruhé, nebo do-

státních drah v Brnû NKK, 5. 12. 1947, ãíslo 87/47.

konce napotfietí. Z alokace pro individuální projekty

zámku. V bfieznu 1948 sice akãní v˘bor ONV v Miku-

63 Národní archiv Praha, karton SPS 579, NKK národní-

a programy bylo pro oblast podpory Uchovávání evrop-

lovû poÏadoval co nejr ychlej‰í zpfiístupnûní zámku,

mu správci, 7. 6. 1947, ãíslo 575/1947.

ského kulturního dûdictví ãerpáno 51 %, tedy v˘raznû

s ãímÏ NKK souhlasila a slíbila nainstalovat zbytky

64 Národní archiv Praha, karton SPS 579, NKK, 27. 3.

více neÏli z ostatních pûti vyhlá‰en˘ch oblastí podpo-

obrazárny, nakonec ale pfievládly vy‰‰í státní zá-

1948, ãíslo 1686/48.

r y. Ze souhrnn˘ch informací zvefiejnûn˘ch Minister-

65 Národní archiv Praha, karton SPS 579, NKK, 27. 3.

stvem financí âR (Národním kontaktním místem) je

no ubytování „Ïensk˘ch vûzÀÛ urãitého druhu“ (tedy

1948, ãíslo 1686/48.

zfiejmé, Ïe oblast urãená Uchovávání evropského kul-

prostitutek). Poté byl zámek pfiedán pohraniãní strá-

66 Národní archiv Praha, karton SPS 579, NKK, 20. 2.

turního dûdictví byla podpofiena v˘znamnû. Témûfi dvû

Ïi, která zde sídlila aÏ do roku 1953. Zbytky mobiliá-

1958, ãíslo 1508/1958.

tfietiny projektÛ schválen˘ch v rámci této priority pfii-

64

lehárnu pro akce ‰kol a mládeÏnick˘ch spolkÛ.

Po únoru 1948 pokraãovalo nevhodné vyuÏívání

jmy.

65

Místo mládeÏe zde bylo v bfieznu 1948 povole-

fie byly pfievezeny do Lednice. Tepr ve v roce 1958

spûly k restaurování, obnovû a uchování nemovitého

vyvolal KNV v Brnû váÏnû mínûné jednání o zpfiístup-

evropského a národního kulturního dûdictví. V âR byla

nûní zámku.

66

Konfiskace a následné pfievzetí majetku rodu Lichten‰tejnÛ ãeskoslovensk˘m státem neprobûhly v roce

oblast zamûfiena zejména na ochranu a obnovu národního kulturního dûdictví a na zlep‰ení péãe o movité kulturní dûdictví a jeho ochranu.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R Ò Z N É | Vá c l a v H O R â I â K A / S t á t n í p a m á t k o v á p é ã e a k o n f i s k a c e m a j e t k u r o d u L i c h t e n ‰ t e j n Û p o d r u h é s v û t o v é v á l c e P a v e l J I R Á S E K , A l e n a K O ≈ Á K O VÁ H E L I N G E R O VÁ / P fi í s p û v e k k p o d p o fi e z a b e z p e ã e n í m o v i t é h o k u l t u r n í h o d û d i c t v í v âeské republice

125

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 126

Z celkem 58 schválen˘ch projektÛ v programovém

vitelé církví a náboÏensk˘ch spoleãností, studenti, ktefií

dûdictví, kde je uvedeno i vybavení Policie âR jednot-

období 2004–2009 byl u 5 z nich úspû‰n˘m Ïadate-

se chtûjí tomuto oboru vûnovat, politici, ktefií mu obãas

n˘m typem PCO, a ministr kultury uzavfiel s ministrem

lem Národní památkov˘ ústav, kter˘ prostfiednictvím

pomáhají, nebo ho potápûjí, a nakonec i ‰iroká vefiej-

vnitra Dohodu o spolupráci pfii zaji‰Èování ochrany umû-

FM EHP/Norsko získal pro své projekty finanãní pod-

nost, jejíÏ nezájem obãas zãefií nûjaká medializovaná

leck˘ch pfiedmûtÛ a jejich pfiepravy.

poru v objemu témûfi 3,5 milionÛ eur.

krádeÏ, nebo naopak pofiad pochybné úrovnû prÛhlednû

Roku 1993 se stal ministrem kultury Jaromír Talífi.

naservírovan˘ nejsledovanûj‰í televizní stanicí. Pokusí-

Agenda zabezpeãení pfie‰la na Ministerstvo kultur y

– Studijní depozitáfi mobiliárních hradÛ a zámkÛ,

me se tedy shrnout v nûkolika odstavcích svÛj pohled na

âR, na sekretariát I. námûstka Ladislava Kratochvíla

– Kostel a sloup Nejsvûtûj‰í Trojice ve Valãi,

v˘voj této specifické ãásti památkové péãe a dále na pfií-

a poté v roce 1994 do odboru památkové péãe. V ro-

– Státní zámek Sychrov – oprava oranÏerie,

kladu Národní galerie v Praze uvedeme nûkteré nejno-

ce následujícím uÏ snad nastálo zakotvila v novû usta-

– Hradní muzeum âesk˘ Krumlov,

vûj‰í trendy z tohoto oboru a moÏnosti jeho podpory z ji-

veném odboru ochrany movitého kulturního dûdictví,

– Obnova vstupní budovy vãetnû nádvofií v areálu NKP

n˘ch zdrojÛ, neÏ je státní rozpoãet.

muzeí a galerií. V˘znamn˘m poãinem toho roku bylo

Jednalo se o tyto úspû‰né projekty NPÚ:

Systematická podpora zabezpeãení movitého kul-

rovnûÏ pfiijetí zákona ã. 71/1994 Sb., o prodeji a v˘-

turního dûdictví v âR zaãala asi v roce 1991. Tehdy se

vozu pfiedmûtÛ kulturní hodnoty. V roce 1996 pfiedloÏil

kradly pfiedmûty zejména z kostelÛ, nezadrÏitelnû mi-

nov˘ ministr kultur y Pavel Tigrid vládû k projednání

Pro programové období Finanãních mechanismÛ

zely za hranice ãi v obchodech obchodníkÛ, v tomto pfií-

rozsáhl˘ materiál, po jehoÏ prostudování vláda pfiijala

EHP/Norsko 2009–2014 doposud nebyla pfiijata pra-

padû spí‰e pfiekupníkÛ staroÏitností. Na ministerstvo

usnesení ã. 285. Toto usnesení kodifikovalo a regis-

vidla implementace pro následující pûtileté období,

kultury pfii‰la porevoluãní vlna lidí, ktefií snad je‰tû vû-

trovalo na ministerstvu financí nov˘ program Integro-

v prÛbûhu roku 2011 má v‰ak dojít k pfiijetí dokumen-

fiili, Ïe vûci se dají zmûnit, a hlavnû Ïe se mûnit chtûjí.

van˘ systém ochrany movitého kulturního dûdictví (dá-

tÛ a zahájení realizace (vlivem komplikovan˘ch dlou-

âeskou vládu vedl Petr Pithart a po pomûrnû dlouh˘ch

le jen program ISO), kter˘ trvá dodnes a k jeho nejdÛ-

hodob˘ch jednání do‰lo k rozporu mezi názvem pro-

jednáních se nakonec podafiilo 28. srpna 1991 prosa-

leÏitûj‰í souãásti patfií financování zabezpeãení

gramového období a skuteãnou dobou, kdy bude

dit materiál s usnesením ã. 307, kter ˘ nastar toval

objektÛ. Vedle zabezpeãení objektÛ se náplní progra-

moÏné podpory vyuÏít). JiÏ v roce 2009 byla parafová-

pfiedchÛdce programu Integrovan˘ systém ochrany

mu ISO stala i podpora dokumentace movitého kultur-

na Dohoda o pokraãování Finanãního mechanismu

movitého kulturního dûdictví (ISO), takzvan˘ Soubor

ního dûdictví, v˘kupy pfiedmûtÛ ohroÏen˘ch v˘vozem,

EHP a Finanãního mechanismu Norska na období

opatfiení pro sníÏení kritické situace ochrany sbírek,

podpora zkvalitnûní podmínek prostfiedí pro dlouhodo-

2009–2014 mezi Islandem, Lichten‰tejnskem, Nor-

expozic a depozitáfiÛ, muzeí, galerií a památkov˘ch

bé uloÏení pfiedmûtÛ movitého kulturního dûdictví

skem (tedy donorsk˘mi státy) a Evropskou unií (urãe-

objektÛ v âR. Pomohla tomu nechtûnû i krádeÏ ãtyfi

a podpora právní pomoci pro navracení nezákonnû vy-

no pro 12 nov˘ch ãlenÛ EU spolu s Por tugalskem,

Picassov˘ch obrazÛ z Národní galerie v kvûtnu 1991.

vezen˘ch pfiedmûtÛ z âR. V roce 2000 byl pfiijat zákon

·panûlskem a ¤eckem). Cílem dotací bude redukovat

Od tohoto roku se podpora bezpeãnostních systémÛ

ã. 122/2000 Sb., o ochranû sbírek muzejní povahy,

sociální a ekonomické rozdíly, dÛraz by mûl b˘t opût

kulturních institucí stala nedílnou souãástí kapitoly

s provádûcí vyhlá‰kou ã. 275/2000 Sb., v níÏ jsou jas-

kladen na posílení spolupráce pfiíjemcÛ s institucemi

Kultura státního rozpoãtu âR.

nû urãeny povinnosti vlastníkÛ tûchto sbírek vzhledem

Dolu Michal v Michálkovicích. V projektu Studijní depozitáfi mobiliárních hradÛ a zámkÛ bylo NPÚ partnerem Národní technické muzeum.

v donorsk˘ch státech. V návaznosti na tuto dohodu

V roce 1992 byla politicky prosazena zmûna rozpoã-

do‰lo v ãervenci 2010 k podpisu dokumentu upfiesÀu-

tu a ãást prostfiedkÛ urãená na zabezpeãení objektÛ by-

2001 byla pfiijata Kulturní politika v âR, v níÏ je systém

jícího podíly finanãní alokace, která pro âR urãila cel-

la vyãlenûna na nákup v˘poãetní techniky a videotech-

zabezpeãení movitého kulturního dûdictví ukotven jako

kem 131,8 milionÛ eur (v rámci FM EHP 61,4 milionÛ

niky pro 29 pracovi‰È (památkové ústavy, vybraná stát-

jeden ze základních úkolÛ ministerstva kultury. V roce

eur a v rámci FM Norska 70,4 milionÛ eur). Také

ní muzea a galerie) na stranû kultur y a pro krajská

2003 navíc vláda pfiijala strategick˘ materiál Koncepce

v tomto období bude vymezena prioritní oblast pro

fieditelství Policie âR a Policejní presidium. To v‰e kvÛli

ochrany movitého kulturního dûdictví âR na léta

uchování kulturního dûdictví (Cultural Heritage) jako

dokumentaci ohroÏeného kulturního dûdictví. Pofiízená

2003–2008, kter˘ dává v‰em kulturním institucím za

jedna z celkov˘ch 32 priorit finanãních mechanismÛ –

dokumentace pak slouÏila nebo mûla slouÏit k vytvofie-

úkol realizovat opatfiení k preventivní ochranû ipamát-

zde zejména oblast ã. 16 (Conservation and Revitali-

ní speciální databáze ISO (na stranû Policie SEUD),

kového i sbírkového fondu. Koncepce byla v roce 2010

zation of cultural and natural Heritage) odpovídá na‰im

kterou sdílely vybrané kulturní organizace a policie. Ná-

aktualizována a její obsah na léta 2010–2014 byl zno-

potfiebám. Podle pfiedbûÏn˘ch zpráv bude moÏné Ïádat

pad to nebyl ‰patn˘, ale poãítal s tím, Ïe se v‰ichni do

vu schválen vládou. Ministerstvo kultury rovnûÏ vydalo

podporu pro projekty zamûfiené na ochranu a obnovu

takového systému rádi zapojí a budou sdílet nad‰ení

fiadu metodick˘ch pokynÛ (nejnovûj‰ím je Metodick˘

nemovitého i movitého kulturního dûdictví. Pro NPÚ se

jeho tvÛrcÛ. JiÏ jen vytvofiení spoleãného formuláfie pro

pokyn k ochranû sbírek muzejní povahy a sbírkov˘ch

tak otevfie nová moÏnost získat finanãní prostfiedky na

popis pfiedmûtÛ bylo velmi namáhavé, stejnû tak zko-

pfiedmûtÛ pfied krádeÏemi, vloupáním a poÏárem

zlep‰ení péãe o kulturní dûdictví, jehoÏ je správcem,

ordinovat do jednoho kompromisního fie‰ení policisty,

z 24. 6. 2010). Národní památkov˘ ústav zase hraje

souãasnû v‰ak i prohloubit stávající ãi zahájit novou

památkáfie a muzejníky dalo spoustu práce a v˘sledek

v novém miléniu hlavní roli pfii vyhledávání a identifika-

spolupráci s institucemi a kolegy z donorsk˘ch státÛ.

byl zase jen kompromisem, s nímÏ nebyla úplnû spo-

ci pfiedmûtÛ jak v âeské republice, tak i v zahraniãí.

Inspirací, na co by se mohl NPÚ v pfiipravovaném pro-

kojena ani odborná vefiejnost, ani Policie âR. V˘bûrové

gramovém období zamûfiit, mÛÏe b˘t úspû‰n˘ projekt

fiízení na kompletní dodávku technického vybavení pro

Národní galerie v Praze Projekt Modernizace bezpeã-

dokumentaci ohroÏen˘ch pfiedmûtÛ vyhrála firma, která

nostních systémÛ v prostfiedí muzea/galerie, kter˘ byl

jako jediná nabízela stanice Macintosh Apple. Ve stej-

1 âerpáno z informací zvefiejnûn˘ch na webov˘ch strán-

realizován s hlavním, i námi sdílen˘m cílem uchovat

ném roce zaãala jiná firma vyvíjet pulty centralizované

kách Ministerstva financí âR, Ministerstva kultur y âR

ochrany na základû v˘sledkÛ v˘bûrového fiízení na Poli-

a EEA Grants – Nor way Grants. Dostupn˘ z WWW:

cii âR. Do tohoto systému se aktivnû zapojily i kulturní


instituce a s vût‰ími ãi men‰ími úpravami systém fun-

ska.html, www.eeagrants.org, http://www.mkcr.cz/ehp-

guje dodnes. Agenda zabezpeãení církevních památek

norsko/default.htm> [cit. 28. února 2011].

V posledních pûti letech se stále ãastûji setkáváme

v roce 1992 pfie‰la organizaãnû pod Státní ústav pa-

2 Z dne‰ního pohledu je to témûfi smû‰né, ale tenkrát

s podivn˘mi interpretacemi toho, co to vlastnû ochrana

mátkové péãe, odkud byla navrácena zpût pod minis-

je‰tû byly poãítaãe Apple ãásteãnû embargované a tato

kulturního dûdictví je a jak se u nás vyvíjela. Je zajímavé,

terstvo kultury aÏ v roce 2003. Roku 1992 do‰lo k dal-

zakázka spoleãnosti v âR hodnû pomohla. Marketingovû

jak na systém ochrany movitého kulturního dûdictví v âR

‰í v˘znamné události – vláda schválila nov˘ materiál

toho ale Apple moc nevyuÏil, v‰e zÛstalo na úrovni jedno-

pohlíÏejí památkáfii, muzejníci, policisté, hasiãi, pfiedsta-

ministerstva kultury k zabezpeãení movitého kulturního

ho z dealerÛ, a je‰tû jaksi skryto.

1

a pfiedat kulturní dûdictví budoucím generacím.

Krátk˘ pohled do soudob˘ch dûjin zabezpeãení kulturních institucí

126

2

k jejich ochranû a dlouhodobému uchování. V roce

■ Poznámky

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R Ò Z N É | P a v e l J I R Á S E K , A l e n a K O ≈ Á K O VÁ H E L I N G E R O VÁ / P fi í s p û v e k k p o d p o fi e z a b e z p e ã e n í m o v i t é h o k u l t u r n í h o d û d i c t v í v âeské republice

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 127

V letech 2000–2005 byly ze státního rozpoãtu uvol-

n˘ch prioritních oblastech definovan˘ch v Memoran-

Àovány prostfiedky na program ISO a ministru Pavlu

dech porozumûní o implementaci EHP finanãního me-

Dostálovi se ve vládû podafiilo prosadit pomoc kultur-

chanismu pro 2004–2009 a o implementaci Norské-

ním institucím ve v˘‰i 590 milionÛ Kã na odstraÀování

ho

následkÛ povodnû z roku 2002 (vãetnû rekonstrukcí

podepsan˘ch 19. fiíjna 2004. Finanãní pfiíspûvky tûch-

zabezpeãovacích signalizací). Financování bezpeãnost-

to zemí mají podpofiit ekonomické a sociální vyrovnání

ních systémÛ v kulturních institucích v tûchto letech

státÛ roz‰ífieného EHP a pomoci nov˘m ãlensk˘m ze-

bylo nejen záleÏitostí podpory státního rozpoãtu pro-

mím s vytváfiením takov˘ch podmínek, aby se noví ãle-

stfiednictvím Ministerstva kultury âR, ale pfiipojily se

nové mohli plnû úãastnit roz‰ífieného vnitfiního trhu.

i dal‰í zdroje, zejména Finanãní mechanismy

Donorské zemû si tûmito pfiíspûvky naopak zaji‰Èují

EHP/Norska, kde souãástí podpofien˘ch investiãních

vstup na trh EU. Hlavní prioritní oblastí tûchto finanã-

akcí je i podpora zabezpeãení objektÛ. Po personál-

ních mechanismÛ v âeské republice je uchování ev-

ních a organizaãních zmûnách v nejdÛleÏitûj‰ích orga-

ropského kulturního dûdictví (dále ochrana Ïivotního

nizacích zab˘vajících se ochranou movitého kulturního

prostfiedí, rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ, zdravotnictví a péãe

dûdictví (ministerstvo kultury a NPÚ) v roce 2006 byl

o dítû, podpora udrÏitelného rozvoje, vûdeck˘ v˘zkum

stranû vy‰‰í profesionalita spojená s moderní, spo-

program ISO na ãas pozastaven. Pfies tyto zásahy

a v˘voj, implementace Schengenského acquis, posilo-

lehlivou a optimálnû vyuÏívanou technikou a organiza-

v‰ak prokázal svoji Ïivotaschopnost a po konsolidaci

vání justice a technická pomoc). Priorita zahrnuje ze-

cí stráÏní a dozorãí sluÏby umoÏní zredukovat souãas-

situace byl obnoven a trvá dodnes, a to i navzdory to-

jména ochranu a obnovu nemovitého a movitého kul-

n˘ vysok˘ poãet dozorcÛ v expozicích. Vlastnímu

mu, Ïe objemy finanãních prostfiedkÛ vyãlenûné dlou-

turního dûdictví se zvlá‰tním zfietelem na rozvoj

projektu instalací technick˘ch systémÛ pfiedcházela

hodobû na program ISO neodpovídají jeho potfiebám.

regionÛ a historick˘ch území.

rozsáhlá anal˘za. Pro úãely modernizace bezpeãnost-

finanãního

mechanismu

pro

2004–2009,

1

Obr. 1. Praha, Národní galerie, centrální operaãní stfiedisko. (Foto Jan Divi‰, 2010)

Nová Státní kulturní politika na léta 2009–2014 pfiija-

Na základû v˘zev vyhlá‰en˘ch takzvan˘m národním

ního systému Národní galerie byl externím dodavate-

tá usnesením vlády ã. 1452/2008 podporu ochrany

kontaktním místem (Ministerstvo financí âR, Centrum

lem zpracován komplexní materiál Anal˘za rizik Národ-

pro zahraniãní pomoc) pfiedkládaly ve v˘zvû specifiko-

ní galerie, na kter ˘ navázaly dal‰í dva materiály –

V uplynul˘ch dvaceti letech se díky v˘znamné pod-

vané subjekty své Ïádosti o grant na podporu projektÛ

Typov˘ plán fie‰ení událostí krizového charakteru, kte-

pofie zabezpeãení objektÛ ze státního rozpoãtu pro-

z oblastí definovan˘ch v jiÏ zmínûn˘ch Memorandech

ré se mohou vyskytnout v objektech Národní galerie

stfiednictvím programu ISO a aktivizací v‰ech jeho

porozumûní. Jedná se o individuální projekty (celkem

v Praze a Plán krizové pfiipravenosti Národní galerie

úãastníkÛ podafiilo riziko ohroÏení movitého kulturního

84,1 milionÛ eur) a o takzvané blokové granty (celkem

v Praze. Jako nejv˘znamnûj‰í hrozby pro Národní gale-

dûdictví krádeÏemi nikoliv zcela eliminovat, ale alespoÀ

21,7 milionÛ eur). V programovacím období let

rii byly vytypovány následující:

sníÏit na úroveÀ pfied rokem 1989. To dokazují policej-

2004–2009 probûhly celkem tfii v˘zvy (v letech 2005,

a) pÛsobení extrémních klimatick˘ch vlivÛ,

ní statistiky. V souãasné dobû restrikcí v˘dajÛ státního

2006 a 2007). Jedním z podpofien˘ch projektÛ ve v˘-

b) poÏár,

rozpoãtu v‰ak nelze oãekávat, Ïe by se program ISO pl-

zvû ã. 3 byla i Národní galerie v Praze se sv˘m projek-

c) destrukce stavby nebo její ãásti,

nil podle potfieb kulturních institucí. NeÏ dojde k nûjaké

tem komplexní modernizace bezpeãnostních systémÛ.

d) radiaãní, chemické a jiné havárie s dopadem na

nové senzaãní krádeÏi nebo poÏáru, které by zapÛsobi-

Nyní se pfiipravuje první v˘zva pro nové programovací

provoz NG,

ly jako prostfiedek zviditelnûní, nelze pfiedpokládat v˘-

období na léta 2009–2014. Alokace pro âeskou

e) teroristická a násilná kriminální jednání,

znamnou podporu pro tuto oblast ani od zastupitelÛ

republiku je celkem 131,80 milionÛ eur, to je asi

f) v˘hruÏky a nálezy podezfiel˘ch pfiedmûtÛ, neidentifi-

napfiíã politick˘m spektrem. Proto se odpovûdnûj‰í in-

3,27 miliard Kã, z toho v rámci Finanãního mechanis-

kovateln˘ch materiálÛ a látek,

stituce, jejichÏ pracovníci si uvûdomují nutnost neustá-

mu EHP 61,4 milionÛ eur a v rámci Finanãního me-

g) odcizení umûleck˘ch dûl nebo majetku NG znaãné

lého zdokonalovaní bezpeãnostních systémÛ, pokou‰e-

chanismu Norska 70,4 milionÛ eur.

hodnoty krádeÏí nebo podvodn˘m jednáním,

3

movitého kulturního dûdictví neakcentuje.

jí jiÏ nyní hledat i jiné zdroje financování zabezpeãení

h) nebezpeãí ztráty dispozice âR nad umûleck˘m díNárodní galerie v Praze – projekt Modernizace bez-

kulturního dûdictví, neÏ je státní rozpoãet.

peãnostních systémÛ v prostfiedí muzea/galerie Podpora Norského finanãního mechanismu pro bezpeãnostní systém Národní galerie v Praze

Národní galerie v Praze je jedinou muzejní institucí

lem v zahraniãí, i) demonstrace, nepokoje a jiné vnitrostátní spoleãenské a sociální krize,

v âR, které se zatím podafiilo v rámci grantÛ Finanãního

j) provozní havárie, pfieru‰ení dodávek elektrické ener-

Jak jiÏ bylo v úvodu zmínûno, od roku 2004 je jed-

mechanismu EHP/Norska uspût dvakrát. Poprvé ve v˘-

gie a ostatních logistick˘ch médií,

ním ze zdrojÛ mezinárodní pomoci âeské republice

zvû ã. 2 s projektem Karel ·kréta (1610–1674): doba

k) vyhrocení politické situace s moÏn˘m vyústûním

i takzvan˘ Finanãní mechanismus zemí Evropského

a dílo (rozpoãet 596 000 eur), podruhé pak ve v˘zvû

v ozbrojen˘ konflikt.

hospodáfiského prostoru (dále jen EHP) a Finanãní

ã. 3 s projektem Modernizace bezpeãnostních systémÛ

Organizace typu Národní galerie jistû musí b˘t pfii-

mechanismus Norska. Dosud bylo z tohoto zdroje

v prostfiedí muzea/galerie (rozpoãet 1,025 milionÛ

pravena na fie‰ení v‰ech tûchto druhÛ ohroÏení. Pro

podpofieno 58 individuálních projektÛ z oblasti kultur-

eur). Tento projekt v‰ak pro‰el v‰emi v˘vojov˘mi peripe-

bûÏnou praxi v âR jsou nejpalãivûj‰í oblasti rizik spo-

ního dûdictví v celkové v˘‰i 43,7 milionÛ eur (coÏ je

tiemi finanãních mechanismÛ, pfiedkládán byl natfiikrát.

4

51 % celkové ãástky na tento typ projektÛ). Pfiístup

Vlastní projekt fie‰í dokonãení modernizace bezpeã-

k ãerpání prostfiedkÛ z Finanãních mechanismÛ

nostních systémÛ na pûti objektech Národní galerie

■ Poznámky

EHP/Norska získala âeská republika vstupem do EU

(VeletrÏní palác, Palác Kinsk˘ch, Klá‰ter sv. AneÏky

3 Dostupn˘ z WWW:
v roce 2004. âástka alokovaná pro âR byla celkem

âeské, ·ternbersk˘ palác, Klá‰ter sv. Jifií). Vedle na-

litika/statni-kulturni-politika-na-leta-2009-2014-4892/>

110,91 milionÛ eur pro období let 2004–2009, z toho

hrazení morálnû i technicky zastaral˘ch technologií

[cit. 28. února 2011].

48,54 milionÛ eur bylo a stále je poskytováno z Fi-

technologiemi a pr vky nov˘mi s vysokou mírou inte-

4 Vybrané ãíselné údaje pfievzaty ze zdroje: ·TUDENT, Vla-

nanãního mechanismu EHP (Norsko, Lichten‰tejnsko

grace dojde i k centralizaci jejich fiízení z ústfiedního

dimír; BOU·KA, Radek. Finanãní mechanismy EHP/Norsko.

a Island) a 62,37 milionÛ eur z Norského finanãního

operaãního stfiediska. To umoÏní kvalitativnû zlep‰it

Praha : Ministerstvo kultury âR, Samostatné oddûlení fi-

mechanismu (pouze Norsko). Pomoc byla urãena pro

úroveÀ ochrany instituce nejen pokud jde o pouÏitou

nanãních mechanismÛ EHP/Norska, 2009 [cit. 28. února

ekonomicky slab‰í zemû v EHP, a to prostfiednictvím

techniku, ale i co se t˘ká nutného zv˘‰ení odborné

2011]. Dostupn˘ z WWW:
grantÛ na investiãní a rozvojové projekty ve schvále-

úrovnû a kvalifikace obsluÏného personálu. Na druhé

ehp-norsko/Financni-mechanismy-EHPNorsko. doc>.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R Ò Z N É | P a v e l J I R Á S E K , A l e n a K O ≈ Á K O VÁ H E L I N G E R O VÁ / P fi í s p û v e k k p o d p o fi e z a b e z p e ã e n í m o v i t é h o k u l t u r n í h o d û d i c t v í v âeské republice

127

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 128

jené s krádeÏemi, poÏárem, nepfiízniv˘m prostfiedím uloÏení sbírek a s extrémními klimatick˘mi vlivy. Na

Z a p r o f . P h D r. M o j m í r e m Horynou

v‰ech objektech se instaluje elektronická ochrana perimetru budov (plá‰Èová ochrana) a ochrana vnitfiních

Dne 26. ledna 2011 po krátké nemoci v dobû vel-

prostor a pfiedmûtÛ vystaven˘ch v expozicích. PouÏit˘-

kého pracovního vypûtí neãekanû zemfiel prof. PhDr.

mi prostfiedky ochrany jsou prvky elektrické zabezpe-

Mojmír Horyna. Jeho pfiedãasn˘ odchod ve vûku 66 let

ãovací signalizace, elektrické poÏární signalizace

znamená nenahraditelnou ztrátu pro dûjiny umûní i pro

a uzavfieného televizního okruhu (kamerového systé-

ãeskou památkovou péãi. Univerzita Karlova v nûm

mu vnitfiního i vnûj‰ího). Ochrana perimetru budovy se

ztrácí vynikajícího pedagoga a svého emeritního pro-

tedy oproti bûÏn˘m systémÛm roz‰ífiila i na venkovní

rektora, Národní památkov˘ ústav mnohaletého aktiv-

plochy (stfiechy, nádvofií a zahrady). Právû zahrada

ního spolupracovníka a pfiedsedu své Vûdecké rady.

·ternberského paláce byla kritick˘m místem pfii uvedené krádeÏi ãtyfi Picassov˘ch obrazÛ v roce 1991.

Mojmír Horyna byl rodák z Prahy, která sv˘m v˘tvarn˘m obrazem, svou starobylostí i pfiebohat˘m kultur-

Architektura nového bezpeãnostního systému, pod-

ním Ïivotem v mnohém urãila jeho zájmy i budoucí po-

pofieného z 85 % prostfiedky Norského finanãního me-

volání. Pro jeho formování mûla nemen‰í v˘znam

chanismu, poãítá i s propojením fiídících prvkÛ se sbír-

jihoãeská Bechynû, kam s rodiãi jezdil na letní byt. Do

kovou databází Národní galerie, coÏ optimalizuje její

Bechynû na zámek pfiijíÏdûl i pfiítel rodiny profesor Old-

praktické vyuÏití a zároveÀ i zvy‰uje efektivitu bezpeã-

fiich Stefan, velká osobnost ãesk˘ch dûjin umûní. Ho-

nostního systému. Pro praktické vyuÏití to znamená, Ïe

ryna ãasto vzpomínal na dlouhé procházky a peripate-

sluÏba v lokálním i centrálním operaãním stfiedisku má

tické rozhovory, které s ním uãitel tolika znamenit˘ch

nejen pfiehled, kde k neoprávnûné manipulaci s exponáty

architektÛ a historikÛ umûní vedl. Stefan jej nadchl

do‰lo, ale také o jak˘ exponát se jedná – okamÏitû vidí je-

pro umûní baroku a tato zájmová orientace Mojmíru

ho fotografii a základní parametry (napfiíklad velikost).

Horynovi zÛstala po cel˘ Ïivot.

V pfiípadû poplachu je zároveÀ taková událost sledována

Na Stefanovu radu Horyna v letech 1963–1969 ab-

nejbliωími kamerami a zaznamenávána na pamûÈové

solvoval studium dûjin umûní na Filozofické fakultû

médium. Proto je z prostfiedkÛ grantu podpofiena i nová

Univerzity Karlovy. Kdo v tûch letech na této fakultû

fotodokumentace sbírek spolu s revizí a doplnûním digi-

studoval, dá nám snad za pravdu, Ïe to byla krásná

tálních záznamÛ v centrálním katalogu sbírek.

doba, kdy zde vládla neuvûfiitelnû liberální a svobodná

1

Projekt ve své komplexnosti poãítá i s vyuÏitím zku-

atmosféra a vzduch byl naplnûn z dne‰ního odstupu

‰eností získan˘ch bûhem budování nejrozsáhlej‰ího

moÏná naivním oãekáváním zmûn a nové budoucnos-

bezpeãnostního systému v muzejních institucích v âR.

ti. Katedra dûjin umûní, která tehdy mûla své prostory

Souãástí podpofien˘ch aktivit projektu je i tvorba meto-

v budovû Právnické fakulty, mûla veliké ‰tûstí, Ïe si

diky Manuál bezpeãnosti sbírek a Vzdûlávací modul (ja-

zachovala svou vysokou odbornou úroveÀ. Po roce

ko elektronické publikace) pro pracovníky muzeí a ga-

1948 na ní nesmûly uãit takové osobnosti jako Václav

lerií, kter ˘ popí‰e nejen základní postupy pfii návrhu

Mencl, jehoÏ oborem byla stfiedovûká architektura,

integrovaného bezpeãnostního systému a jeho tech-

Oldfiich J. BlaÏíãek, kter ˘ se zab˘val barokním umû-

nické a technologické ãásti, ale ze získan˘ch zku‰e-

ním, ãi Josef Cibulka. Cesta k pÛsobení tu byla uza-

ností má ambice vytûÏit i dopad této zmûny na ekono-

vfiena i Dobroslavu Líbalovi a dal‰ím vynikajícím od-

miku organizace, jejího systému fiízení, publicity

borníkÛm. Ale pfies to v‰echno v ãele katedr y stál

a podobnû. Partnerem projektu je Norsk˘ památkov˘

v na‰ich ãasech profesor Jaroslav Pe‰ina, velk˘ zna-

úfiad (Riksantikvar), se kter˘m jsou konzultovány vybra-

lec stfiedovûkého umûní a jmenovitû malífiství, jenÏ

ná technologie, technická a technologická ãást projek-

svou autoritou garantoval vysokou kvalitu studia. PÛ-

cích interpretoval v rámci ‰ir‰ích duchovních vazeb

tu a také zmínûné metodické materiály. Norsk˘ finanã-

sobil tu tehdy je‰tû profesor Jan Kvût, jako externisté

a souvislostí. Horyna velmi záhy na‰el cestu i k velké-

ní mechanismus tak pfiispívá k zabezpeãení a trvalému

Viktor Kotrba (stfiedovûká architektura) a Emanuel Po-

mu znalci ãeského baroka Pavlu Preissovi, kter˘ pak

uchování nejv˘znamnûj‰í sbírky v˘tvarného umûní âR.

che (barokní architektura, uÏité umûní), dále Jaromír

patfiil k jeho celoÏivotním pfiátelÛm. V tomto ovzdu‰í

Tento vzorov˘ projekt je i v˘znamn˘m zdrojem informa-

Neumann (barokní malífiství) a z mlad‰í generace Jifií

vznikala Hor ynova diplomová práce o praÏském ba-

cí pro ostatní kulturní instituce v âR, hrady a zámky ne-

Kropáãek (pozdnû gotické a renesanãní umûní), Petr

rokním oltáfii. UÏ tehdy bylo definováno jeho celoÏivot-

vyjímaje. Národní galerie jako metodické centrum pro

Wittlich (moderní umûní) a jako mlad˘ asistent sem

ní smûfiování. Jeho velkou lásku k umûní ãeského ba-

ochranu sbírek pfied nezákonn˘mi aktivitami a nepfiízni-

nastoupil Jaromír Homolka, jehoÏ oborem bylo zejmé-

roka doprovázel neménû hlubok˘ zájem o filozofii, kde

v˘mi vlivy prostfiedí je pfiipravena se o své zku‰enosti

na stfiedovûké sochafiství. V tûch dobách studoval dû-

ho fascinovalo zejména my‰lení Kantovo a Heidegge-

jiny umûní v kaÏdém roãníku jen nepatrn˘ poãet stu-

rovo. Tak Mojmír Horyna pfiirozenû vplynul do okruhu

dentÛ a to dovolovalo, aby vztah mezi nimi a uãiteli

kolem profesora Jana Patoãky. Jeho filozofická orien-

mohl b˘t mnohem bezprostfiednûj‰í, neÏ je tomu

tace byla natolik hluboká a intenzivní, Ïe se nûkdy

dnes. Shodou okolností jsme se s Mojmírem Horynou

zdálo, Ïe snad dráhu historika umûní opustí, ale ne-

■ Poznámky

stali jak˘misi prvními neoficiálními Ïáky Jaromíra Ho-

stalo se tak. Filozofie navÏdy zÛstala v˘raznou sou-

5 Vzhledem k rozsahu nebylo moÏné zafiadit pfiehled le-

molky, jenÏ byl nepsan˘m patronem na‰ich diplomo-

ãástí jeho vidûní, odborné erudice a metody. Dík v˘-

gislativních a metodick˘ch dokumentÛ. Ty budou uvefiej-

v˘ch prací. Bylo to velmi ‰Èastné, protoÏe Jaromír Ho-

bornému jazykovému vybavení i zjevn˘m vûdeck˘m

nûny spolu s digitální podobou pfiíspûvku na webové

molka, kter ˘ ihned rozpoznal talent Mojmíra Hor yny

pfiedpokladÛm byl v roce 1968 pfiijat k roãnímu zahra-

stránce: http://www.npu.cz/zpravy-pamatkove-pece/ob-

pro vûdeckou práci, mûl vzácn˘ dar vnímat bytostné

niãnímu studijnímu pobytu. Jeden semestr strávil ve

sahy-cisel/.

vlastnosti umûleck˘ch dûl a ty také sám ve sv˘ch pra-

Vídni u profesorky Wagner-Riegerové a druh˘ ve ·t˘r-

5

získané z pfiípravy a realizace tohoto projektu podûlit.

Pavel JIRÁSEK, Alena KO≈ÁKOVÁ HELINGEROVÁ

128

2

Obr. 1. Prof. Mojmír Horyna. (Foto Richard Biegel, 2010) Obr. 2. Prof. Horyna na hradbách Rottenburg ob der Tauber, Nûmecko. (Foto Richard Biegel, 2007)

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R Ò Z N É | P a v e l J I R Á S E K , A l e n a K O ≈ Á K O VÁ H E L I N G E R O VÁ / P fi í s p û v e k k p o d p o fi e z a b e z p e ã e n í m o v i t é h o k u l t u r n í h o d û d i c t v í v â e s k é r e p u b l i c e | J i fi í K U T H A N , J o s e f · T U L C / Z a p r o f . P h D r. M o j m í r e m H o r y n o u

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 129

ském Hradci u vynikajícího badatele o stfiedoevrop-

bornost, nev‰ední dar fieãi i nepochybné charisma.

v tûchto sborech nikdy nebylo formální, ale naopak

ském a speciálnû ãeském baroku, profesora Heinri-

PÛsobil sv˘mi strhujícími pfiedná‰kami, svou filozofic-

velmi iniciativní a angaÏované, stejnû jako úãast v od-

cha Gerharda Franze. Po tomto skvûlém zakonãení

kou erudicí i schopností podûlit se o své vidûní a po-

born˘ch památkov˘ch komisích Litomûfiické a PlzeÀ-

studijních let Horyna v roce 1969 nastoupil jako asi-

znávání smyslu umûlecké tvorby. Sv˘mi posluchaãi byl

ské diecéze ãi jeho obûtavá iniciativa k záchranû inte-

stent do Národní galerie. Zde mûl opût ‰tûstí na star-

hluboce ctûn a milován. Svou povûst mezinárodnû

grity kostela sv. Michaela na Starém Mûstû ãi Panny

‰í spolupracovníky, ktefií mu u vûdomí jeho rychle zra-

uznávaného znalce baroka potvrdil bûhem let fiadou

Marie u kajetánÛ na Malé Stranû a fiady dal‰ích. K tr-

jícího talentu s nev‰ední ochotou pfiedávali své velké

vynikajících prací, z nichÏ lze vyzdvihnout knihu vûno-

val˘m pomníkÛm Hor ynova usilování patfií velkolepá

znalosti a zku‰enosti. S Oldfiichem J. BlaÏíãkem se

vanou rodu DientzenhoferÛ, jejichÏ dílo tak v˘raznû

obnova kdysi cisterciáckého probo‰tství v Mariánské

mohl v letech 1969–1970 podílet na pfiípravû pfie-

poznamenalo tváfinost ãeského baroka, a zejména

T˘nici. KdyÏ byl v roce 2003 zakládán Ústav dûjin

krásné, dnes bohuÏel jiÏ zru‰ené stálé expozice ães-

pak velikou monografii G. B. Santiniho. Pro tento v˘-

kfiesÈanského umûní pfii Katolické teologické fakultû

kého baroka na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad

jimeãn˘ úkol byl Mojmír Horyna sv˘m bytostn˘m ustro-

Univerzity Karlovy, stál Mojmír Hor yna u jeho zrodu.

Cidlinou.

jením doslova stvofien˘. Dílo Santiniho v jeho podání

V˘raznû se podílel na ãinnosti a smûfiování ústavu

Jak si sv˘m bystr ˘m intelektem získával uãitele

pfied námi vyvstává nejen jako projev geniality velkého

a zasazoval se trvale o upevnûní jeho místa v Ïivotû

a otcovské pfiátele v nejv˘raznûj‰ích vûdeck˘ch osob-

tvÛrce, jako dílo prodchnuté schopností velk˘ch tech-

církve, v rámci odborné umûleckohistorické obce, ce-

nostech, tak na sebe na druhou stranu kvÛli sv˘m ne-

nick˘ch fie‰ení i rafinovan˘ch geometrick˘ch konstruk-

lé Karlovy univerzity i fakulty, kde leccos nebylo vÏdy

skr˘van˘m politick˘m názorÛm strhával nechuÈ nûkte-

cí, ale zároveÀ i jako v˘raz duchovního vizionáfiství

jednoduché.

r ˘ch z tehdej‰ích mocn˘ch. Pfies zjevné pracovní

a hluboké víry. Právû tato dimenze Horynovy knihy vy-

Obraz Mojmíra Horyny, jak jsme ho zde pfiedstavili,

úspûchy musel pod nicotn˘mi záminkami Národní ga-

volala kritiku nûkter˘ch badatelÛ, ktefií bohatství svû-

nám pohfiíchu pfiipomíná ikonu, a to by nበdávn˘ pfií-

lerii opustit, aby v letech 1970–1971 nalezl doãasné

ta jako BoÏího stvofiení nebyli schopni vnímat v jeho

tel jistû nechtûl. Byl velmi vtipn˘ a spoleãensk˘. Rád

útoãi‰tû v tehdej‰ím Stfiedisku státní památkové péãe

úplnosti a ‰ífii tak jako on. Psané slovo v Hor ynovû

vyprávûl anekdoty a i svá vefiejná vystoupení ãasto

a ochrany pfiírody v Pardubicích. Cenné zku‰enosti ze

knize o Santinim doplnily skvûlé, v˘tvarnû nesmírnû

prokládal jemn˘m anglick˘m humorem. Dovedl se ne-

zpracování umûleckohistorick˘ch posudkÛ památek

pÛsobivé fotografické snímky, které pro ni vytvofiil jeho

uvûfiitelnû smát v‰emoÏn˘m legráckám i projevÛm lid-

i z praxe jejich ochrany byly pro Mojmíra Horynu neo-

mnoholet˘ pfiítel ze SÚRPMO Vladimír Uher. Kniha je

ské hlouposti, na niÏ nûkdy naopak spontánnû reago-

cenitelné v následujících letech, kdy si ho ke spolu-

tak i díky své v˘tvarné sloÏce sama o sobû umûlec-

val razantním zpÛsobem.

práci vybral dal‰í z velk˘ch ãesk˘ch historikÛ umûní

k˘m dílem – Nûmci by tu pouÏili do ãe‰tiny stûÏí pfielo-

a zároveÀ velmi bystr˘ znalec lidí a jejich charakterÛ –

Ïiteln˘ termín „Gesamtkunstwerk“.

1

2

V ran˘ch 90. letech 20. století prodûlal Mojmír Horyna tûÏkou chorobu. ZáÏitek z této doby, kdy se pohy-

Dobroslav Líbal. V Líbalovû ateliéru stavebnû-historic-

Horynovû povûsti mezinárodnû uznávaného odbor-

boval na rozhraní mezi Ïivotem a smr tí, v nûm pro-

k˘ch prÛzkumÛ tehdej‰ího SÚRPMO Horyna potkal v˘-

níka odpovídaly i jeho rozsáhlé styky s fiadou renomo-

hloubil víru a zároveÀ pfiinesl vûdomí toho, Ïe kaÏd˘

znamné kolegy a pfiátele Miladu Vilímkovou, Jana Mu-

van˘ch zahraniãních kolegÛ – s prof. Vesel˘m z univer-

den je darem od Boha. Toto obdarování také s pln˘m

ka, Franti‰ka Ka‰iãku, Milana Pavlíka a dal‰í. Diskuse

zity v Cambridge, s prof. Lorencem z univerzity ve

vûdomím bohatû naplÀoval. Ode‰el ve chvíli, kdy mûl

s nimi i dlouhé rozhovory s Líbalem o smyslu pozná-

Vídni, prof. Bernardem Schützem z Mnichova a mno-

rozpracovánu fiadu velk˘ch zámûrÛ a byl zdánlivû v pl-

vání a ochrany památek jej nauãily vnímat zkoumání

ha dal‰ími. Na pÛdû Karlovy univerzity byly schopnos-

né síle. Na jeho osobnost budeme tr vale vzpomínat

historick˘ch umûleck˘ch dûl ve dvojím neoddûlitelném

ti Mojmíra Horyny notnû vyuÏity, coÏ se zraãí i v tom,

s nesmírnou vdûãností.

v˘znamu – vûdeckém i památkáfiském. V tradici vel-

jak r ychle stoupal v Ïebfiíãku univerzitních hodností.

k˘ch historikÛ umûní Maxe Dvofiáka a Vojtûcha Birn-

Vbrzku se habilitoval, získal titul profesora, stal se fie-

bauma zaãal chápat angaÏovanost v ochranû pamá-

ditelem Ústavu pro dûjiny umûní na Filozofické fakultû

tek pfiímo jako kategorick˘ imperativ historika umûní,

a v letech 2006–2010 zastával vysokou funkci pro-

■ Poznámky

hodného tohoto oznaãení. Práce v Líbalovû t˘mu prÛ-

rektora. Tady mûl na starosti rezor t akademick˘ch

1 HORYNA, Mojmír; KUâERA, Jaroslav. Dientzenhoferové.

zkumÛ byla tvrdou fieholí vyÏadující plné nasazení

kvalifikací, tedy prÛbûh habilitací a fiízení ke jmenová-

Praha : Akropolis, 1998. 161 s. ISBN 80-85770-69-7.

a velk˘ pracovní v˘kon. Pfiesto se vÏdy na‰el ãas k dis-

ní profesorÛ. Tento úfiad pfievzal s vûdomím vysoké

2 HORYNA, Mojmír. Jan BlaÏej Santini-Aichel. Praha : Ka-

kusím a komentáfiÛm k proãtené literatufie, k syntéze

odpovûdnosti vÛãi univerzitû. V dobû, kdy jsme svûdky

rolinum, 1998. 487 s. ISBN 80-7184-664-3.

dílãích poznatkÛ a odtud k celkovému vûdeckému rÛs-

pokusÛ o takzvané reformní zásahy vedoucí ve sv˘ch

tu. Dá se fiíct, Ïe Horynovi pod Líbalov˘m metodick˘m

dÛsledcích k devalvaci vysoko‰kolského studia, byl

vedením znaãné pracovní vytíÏení vyhovovalo. I nadále

Mojmír Horyna pfiísn˘m zastáncem tradiãních hodnot.

prohluboval své zkoumání ãeského baroka, publikoval

V jeho konání dominoval poÏadavek, aby nezbytnou

v této oblasti v˘znamné pÛvodní práce a s nemen‰ím

vlastností univerzitních pedagogÛ byla jejich vûdecká

zaujetím se v fiadû ãlánkÛ a katalogov˘ch statí stal

erudice. Nebyl z tûch, kdo se domnívají, Ïe duchovní

i bystr˘m komentátorem souãasného umûní. Hodnot-

vizi a akademickou kvalifikaci lze jednodu‰e nahradit

n˘mi úvahami publikovan˘mi v bulletinech tehdej‰ího

manaÏersk˘m zpÛsobem fiízení.

Jifií KUTHAN, Josef ·TULC

Îivotním jubileum Petra Chotûbora Dne 9. listopadu 2010 neúprosn˘ a spolehliv˘ bûh ãasu pfiinesl ‰edesáté narozeniny v˘znamné osobnos-

Státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiírody se

V 90. letech také nabylo na znaãné intenzitû Hory-

ti na‰í památkové péãe i vûdy, uznávanému badateli

v 80. letech 20. století zaãal podílet i na teorii ãeské

novo angaÏování se ve vûcech ochrany památek. V ro-

a v neposlední fiadû dobrému ãlovûku Ing. arch. Petru

památkové péãe.

ce 1990 s velk˘m osobním nasazením pfiedsedal

Chotûborovi, CSc. Jubilant je bezesporu dobfie znám

V roce 1987 se Mojmír Horyna na své profesní ces-

odborné komisi pro pfiípravu obsahové náplnû pfied-

a uznáván pro své obsáhlé, poctivé dílo, které mluví

tû Ïivotem nakrátko opût ocitl na pÛdû Národní gale-

pokládaného nového památkového zákona a fiídil její

jasnou a srozumitelnou fieãí. Proto si u pfiíleÏitosti tûÏ-

rie, kde kdysi zaãínal. Ale listopad roku 1989 pfied

práci. TfiebaÏe zákon, jak známo, dosud vydán nebyl,

ko uvûfiitelného jubilea pfiipomeÀme jen v hlavních ob-

ním otevfiel nové Ïivotní perspektivy. Jaromír Homolka

mají komisí zpracované teze trvalou hodnotu. V roce

rysech jeho Ïivotní i profesionální osudy.

tehdy Mojmíra Horynu pfiivedl na katedru dûjin umûní

1992 pfiijal Mojmír Hor yna ãlenství ve Vûdecké radû

VáÏn˘ zájmem o památky, národní kulturní dûdictví

Filozofické fakulty Karlovy univerzity. V nov˘ch pomû-

Ministerstva kultur y âR a souãasnû zaãal pracovat

a v˘tvarné umûní provázel Petra Chotûbora od útlého

rech tu pfied ním stála fiada úkolÛ. Jako univerzitní pe-

i ve Vûdecké radû Státního ústavu památkové péãe,

dûtství. V˘razné v˘tvarné, zejména kreslífiské a malífi-

dagog dostal pfiíleÏitost osvûdãit svou v˘sostnou od-

nyní Národního památkového ústavu. Jeho ãlenství

ské nadání se z poãátku zdálo b˘t pro smûr jeho dal-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R Ò Z N É | J i fi í K U T H A N , J o s e f · T U L C / Z a p r o f . P h D r. M o j m í r e m H o r y n o u To m á ‰ D U R D Í K / Î i v o t n í j u b i l e u m P e t r a C h o t û b o r a

129

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 130

1

2

‰ího zamûfiení urãující. Posléze, nepochybnû i na zá-

a spolehliv˘ch informaãních zdrojÛ pro poznání ães-

kladû racionální úvahy, pfieváÏil zájem o architekturu.

k˘ch tvrzí.

Tu pak vystudoval na Fakultû architektury âeského vy-

Pfielom v Petrov˘ch profesionálních aktivitách je

sokého uãení technického v Praze. Zmínûné v˘tvarné

spojen s rokem 1982, kdy nastoupil do odboru pa-

nadání se promûnilo v milovanou a u‰lechtilou zálibu,

mátkové péãe prezidentské kanceláfie (zámûrnû uÏí-

kterou dokázal více neÏ v˘znamnou mûrou vyuÏít a zú-

vám neoficiální název instituce, jejíÏ pojmenování do-

roãit i v rámci sv˘ch profesionálních aktivit. S jeho pre-

znalo v dobû jubilantova pÛsobení ãetn˘ch zmûn) na

cizními, dokumentaãní hodnotou ãasto fotografii pfie-

PraÏském hradû. Pro jednu z nejv˘znamnûj‰ích národ-

konávajícími kresbami se setkáváme na stránkách

ních kulturních památek se jeho poctivé, neokázalé

poãetn˘ch publikací. Uznávanou autoritu pfiedstavuje

pÛsobení stalo doslova poÏehnáním, neboÈ se do pa-

zejména pfii zpracovávání kresebn˘ch rekonstrukcí ar-

mátkové péãe o ni pevnû zapsal svou zodpovûdnou

chitektury, k jejichÏ metodice pfiispûl i sv˘mi systema-

kaÏdodenní prací. Kromû provádûní prÛzkumÛ pfii pa-

tick˘mi a metodicky dobfie podloÏen˘mi studiemi.

mátkov˘ch a jin˘ch úpravách ãetn˘ch hradních objek-

Komplexnost zájmu o historickou architekturu záhy

tÛ, vãetnû jejich archeologick˘ch v˘zkumÛ a konzerva-

zákonitû vedla k pochopení nezbytnosti interdiscipli-

ce star‰ími archeologick˘mi v˘zkumy odkr yt˘ch

nárního pojetí vût‰iny medievistick˘ch oborÛ a zejmé-

situací, se postupnû ãím dál tím víc do popfiedí jeho

na pak studia architektur y. Toto poznání ho je‰tû

obdivuhodného nasazení a zájmu zaãala dostávat ka-

v dobû vysoko‰kolsk˘ch studií pfiivedlo na katedru

tedrála sv. Víta. Od poloviny 90. let 20. století praktic-

prehistorie Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Pra-

ky pÛsobí v zodpovûdné funkci jejího stavitele (i kdyÏ

ze. Úspû‰nû zde absolvoval pfiedná‰ky a semináfie vû-

mu tento titul oficiálnû nikdy nebyl udûlen). Jako tako-

nované stfiedovûké a slovanské archeologii. Díky to-

v˘ je fiádn˘m ãlenem celoevropského spolku Dombau-

mu je stále jedním z mála na‰ich památkáfiÛ, bohuÏel,

meister e. V. a byl i organizátorem jeho praÏského,

ktefií mají i archeologické vzdûlání. Projevuje se to po-

velmi kladnû hodnoceného setkání a konference.

chopitelnû jak kvalifikovanou prací s archeologick˘mi

S katedrálou jsou spojeny i nûkteré v˘zkumné, v˘stav-

prameny a schopností jejich zohlednûní, vyuÏití a kva-

ní a dal‰í projekty, jichÏ se v˘znamn˘m zpÛsobem

lifikované ochrany v památkáfiské praxi, tak samozfiej-

úãastnil.

mostí chápání archeologick˘ch situací jako plnohod-

V rámci svého pÛsobení na PraÏském hradû se ju-

notné a integrální souãásti památkové hodnoty. Petr

bilant dÛleÏitou mûrou podílel i na nûkolika velk˘ch v˘-

Chotûbor se jiÏ v dobû studií v˘raznû a zodpovûdnû

stavních projektech. Aã na tomto místû není moÏno

podílel na v˘zkumu PraÏského hradu. Po absolvování

podat v˘ãet jeho dal‰ích poãetn˘ch aktivit na poli pé-

vysoké ‰koly v‰ak v roce 1975 nastoupil do Stfiedo-

ãe o národní kulturní dûdictví, slu‰í se alespoÀ na-

ãeského podniku pro konzervaci a obnovu kulturních

mátkou pfiipomenout ãlenství ve Stálé komisi Minis-

památek (pozdûji Obnova památek). Na tomto praco-

terstva kultury âR pro hodnocení kulturních památek,

vi‰ti se úãastnil prÛzkumné a projekãní ãinnosti na

práci v redakãních radách ãasopisu Zprávy památkové

mnoha konkrétních objektech, coÏ se mu stalo kvalit-

péãe a publikace Castellologica bohemica, ve v˘boru

ní ‰kolou terénní práce, kterou beze zbytku vyuÏil.

Spoleãnosti pfiátel staroÏitností a dal‰ích.

Petrovou badatelskou láskou, která ho provází od

Závûrem mého pfiipomenutí nezb˘vá neÏ zopako-

poãátkÛ jeho vûdeck˘ch aktivit, se staly ãeské tvrze.

vat, Ïe k Petrovû obecné oblíbenosti a v‰eobecnému

Poznání tohoto druhu feudálních sídel bylo zcela ne-

i mezinárodnímu uznání jeho práce nepochybnû pfii-

dostateãné a tyto ãasto spí‰e nenápadné, silnû ata-

spívají i jeho pfiísloveãná korektnost, skromnost a pfiá-

kované a mizející památky stály na okraji vûdeckého

telskost stejnû jako jemn˘, aÏ anglick˘ smysl pro hu-

zájmu. Na tomto potfiebném poli je s jeho jménem

mor (Petra je moÏné povaÏovat za klasického

spojeno provedení velkého mnoÏství detailních inter-

reprezentanta kategorie, kterou lze charakterizovat ja-

disciplinárních terénních prÛzkumÛ. Jejich systematic-

ko „muÏ, kter ˘ podot˘ká“). Jubileum, které se stalo

k˘m vyhodnocováním pfiivedl poznání této ãásti národ-

podnûtem ke vzniku tûchto fiádek, jistû v Petrovû ãino-

ního architektonického dûdictví na novou kvalitativní

rodém Ïivotû nepfiedstavuje Ïádn˘ závaÏn˘ pfiedûl.

úroveÀ. Badatelská poctivost, která z nûj ãiní uznáva-

Nezb˘vá, neÏ abych mu jménem sv˘m i v‰ech pfiátel

nou autoritu, se projevuje ve stfiízliv˘ch formulacích

a kolegÛ popfiál hodnû Ïivotních sil, zdraví, pohody

poãetn˘ch publikaãních v˘stupÛ, vûnovan˘ch pfiede-

a badatelsk˘ch úspûchÛ, stejnû jako publikací z jeho

v‰ím jednotliv˘m lokalitám, ale i v zev‰eobecÀujících

pilného pera, na nûÏ se v‰ichni tû‰íme.

interpretaãních shrnutích. Bylo tedy logické, Ïe téma-

3

1

TomበDURDÍK

tem jeho kandidátské disertaãní práce, kterou v roce 1985 obhájil v Archeologickém ústavu âSAV, se staly

Autorem obou fotografií je Petra Mûchura. Obr. 1. Petr Chotûbor v zamy‰lení pfied chrámem sv. Víta, 2007. Obr. 2. Petr Chotûbor na le‰ení pfii obnovû chrámu sv. Víta, 2010. Obr. 3. Konzola z II. opûrného pilífie chrámu sv. Víta, kolem 1375. (Kresba Petr Chotûbor, 2010)

130

právû ãeské tvrze, respektive jejich stavební podoba.

■ Poznámky

Práce znamenala zcela novou úroveÀ poznání a je

1 Pfiehled bibliografie Petra Chotûbora lze najít v publika-

proto velmi bolestnû pociÈovan˘m nedostatkem, Ïe

ci Castellologica bohemica. 2010, ã. 12, v tisku. ISBN

toto objemné, materiálovû mimofiádnû bohaté dílo

978-80-87365-33-5.

nebylo publikováno jako celek. Formou ãlánkÛ v ãasopisech a sbornících byly vydány pouze nûkteré jeho ãásti. Doposud pfiedstavuje jeden ze základních

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R Ò Z N É | To m á ‰ D U R D Í K / Î i v o t n í j u b i l e u m P e t r a C h o t û b o r a

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 131

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

Semináfi lidové architektury v RoÏnovû pod Radho‰tûm Ve dnech 15.–17. záfií 2010 se v RoÏnovû pod Radho‰tûm uskuteãnil jubilejní 25. roãník semináfie lidové architektury vûnovan˘ problematice památkové péãe a muzeím lidov˘ch staveb v pfiírodû. Pfiedná‰ková ãást

1

se konala ve Vala‰ském muzeu v pfiírodû, v novû zrekonstruovaném polyfunkãním spoleãenském sále Ja-

ãe a muzeí v pfiírodû; závûrem se paní doktorka poku-

níkovy stodoly.

sila zformulovat kritické závûry a námûty, jimÏ by bylo

Obr. 1. Huslenky (okres Vsetín), osada Kychová, vesnická památková zóna. (Foto Pavel Bure‰, 2010)

Poãátky muzeí lidov˘ch staveb v pfiírodû lze hledat

tfieba se v budoucnu vûnovat. Následovalo vystoupení

v 19. století, jejich hlavním posláním byla záchrana na

PhDr. Jany Spathové a Hany Slu‰tíkové, pracovnic od-

pÛvodním místû ohroÏen˘ch lidov˘ch staveb, v˘robních

boru kultur y Krajského úfiadu Zlínského kraje, které

dem z Vala‰ska ovlivnûné jejich vztahem ke zdej‰ímu

i jin˘ch objektÛ vãetnû jejich vybavení pfienesením z te-

se z pohledu správního orgánu státní památkové péãe

lidovému stavitelství. Seminární blok uzavfiel Ing. Pa-

rénu nebo vytvofiením ãásteãné ãi úplné kopie. První

zam˘‰lely nad klady a zápory statutu národní kulturní

vel ·míra prezentací thermosanace, technologie likvi-

takové muzeum vzniklo roku 1891 ve Stockholmu,

památky Vala‰ského muzea v pfiírodû v RoÏnovû pod

dace dfievokazného hmyzu pomocí horkého vzduchu.

v parku na pozemcích po b˘val˘ch mûstsk˘ch hrad-

Radho‰tûm, jenÏ do jisté míry komplikuje v˘kon státní

bách (‰védsky skansen). Pokud nepoãítáme takzva-

památkové péãe a téÏ limituje ãinnost muzea.

Následující den byl jiÏ tradiãnû vyhrazen odborné exkurzi. Pfii prohlídce gobelínové manufaktury ve Vala‰-

nou Staroãeskou chalupu v Pfierovû nad Labem, zpfií-

PhDr. Franti‰ek Ledvinka, vedoucí Souboru lidové

ském Mezifiíãí (druhou podobnou manufakturu bychom

stupnûnou vefiejnosti roku 1901, pfiedstavuje prvotinu

architektur y Zubnice, na konkrétních pfiíkladech

u nás na‰li uÏ jen v Jindfiichovû Hradci) jsme se sezná-

v ãesk˘ch zemích právû Vala‰ské muzeum v pfiírodû

z vlastní praxe poukázal na problematiku vzájemného

mili nejen s technikami v˘roby, ale i s restaurováním

v RoÏnovû pod Radho‰tûm, zaloÏené bratry JaroÀkov˘-

prolínání, vyuÏití i diferenciace postupÛ muzejních

historick˘ch gobelínÛ. Poté jsme nav‰tívili unikátní dfie-

mi a zpfiístupnûné vefiejnosti roku 1925. V âeské re-

a památkáfisk˘ch v rámci jedné památkovû chránûné

vûn˘ toleranãní kostel z roku 1783 ve Velké Lhotû (ná-

publice dnes existuje fiada zafiízení tohoto typu, jejich

lokality. Referát PhDr. Jifiího Langera, v souãasnosti

rodní kulturní památka), kde v letech 1875–1895 pÛ-

úroveÀ je v‰ak rÛznorodá a kolísá od skuteãnû vysoce

na‰eho nejv˘znamnûj‰ího odborníka v oblasti muzeí li-

sobil jako faráfi spisovatel Jan Karafiát. Následovala

odbornû a vûdecky zamûfien˘ch institucí aÏ po subjek-

dov˘ch staveb v pfiírodû, pfiedstavoval kritickou úvahu

prohlídka jedné z posledních rozsáhlej‰ích a dosud

tivnû pojaté nebo ãistû komerãní projekty. Vedle v sou-

tûÏící z vlastních zku‰eností, pfiipomínající prohlubující

v intaktní podobû zachoval˘ch enkláv tradiãní roubené

ãasnosti prezentované snahy o rekonstrukci Ïivota

se absenci koncepãnû a metodicky podloÏen˘ch

vala‰ské architektur y v osadû Kychová (místní ãást

a kultury venkova ve zvolené oblasti ãi regionu by mu-

a zvládnut˘ch pfiístupÛ k budování muzeí v pfiírodû

obce Huslenky), která byla v roce 2004 prohlá‰ena

zea v pfiírodû mûla po odborné stránce pfiímo i zpro-

i nedostatky pfii vlastní stavební realizaci muzejních

vesnickou památkovou zónou. V obci Velké Karlovice

stfiedkovanû ovlivÀovat stavební obnovu a údrÏbu ne-

objektÛ (zejména na pfiíkladech z Vala‰ského muzea

jsme se postupnû seznámili se tfiemi pozoruhodn˘mi

jen pÛvodní zástavby, ale i nové v˘stavby na venkovû.

v pfiírodû). PhDr. Jitka Matuszková vûnovala pozornost

památkami dfievûné architektury. Nejprve to bylo vzác-

Na rozdíl od muzejníkÛ je dnes hlavním cílem památ-

zobrazování urãitého prostfiedí, historického období

nû autenticky dochované fojtství z roku 1793 v místní

kové péãe snaha o záchranu památek lidové architek-

a dal‰ích témat v muzeích v pfiírodû. Pfiíspûvek

ãásti Bzové (národní kulturní památka), kde se nám

tury na pÛvodním místû, ãímÏ je zachována autentici-

Mgr. Václava Michaliãky analyzoval souãasnou nepfiíli‰

od rázovitého majitele dostalo tradiãního vala‰ského

ta staveb samotn˘ch, chápan˘ch jako v˘sledek

pfiíznivou situaci revitalizace tradiãních technologií

pfiivítání domácí slivovicí. ProtoÏe fojtství dosud slouÏí

postupného v˘voje v kontextu s jejich prostfiedím.

v souvislosti se stavebními aktivitami v muzeích v pfií-

pÛvodnímu úãelu, mûli jsme moÏnost nahlédnout do

Jednání semináfie bylo rozvrÏeno do tfií dnÛ, z nichÏ

rodû. RovnûÏ kritickou reflexí byl pfiíspûvek PhDr. Mi-

funkãních hospodáfisk˘ch ãástí rozsáhlé usedlosti.

druh˘ byl vûnován celodenní odborné exkurzi. Pr vní

roslava Madaje a Ing. arch. Vladimíry Paterové, ktefií

Místní muzeum je situované v historickém stfiedu ob-

pfiedná‰kov˘ den uvedl hlavní organizátor celého semi-

na základû zku‰eností upozornili na nevhodné, ale

ce v památkovû chránûn˘ch objektech b˘valého ku-

náfie PhDr. Pavel Bure‰ z NPÚ – ÚP. Úãastníky seminá-

i zdafiilé pfiíklady stavebních realizací v muzeích v pfií-

peckého krámu karlovského fojta a obchodníka Karla

fie poté pozdravili zástupci spolupofiádajících organiza-

rodû. Podobnû Mgr. Petra âer vinková poukázala na

Barviãe z poãátku 19. století. Jeho národopisné a his-

cí – Ing. arch. Vûra Kuãová, odborná námûstkynû

chyby pfii prezentaci drobn˘ch sakrálních památek

torické expozice pfiibliÏují vedle tradiãní fiemeslné v˘ro-

generální fieditelky NPÚ, Ing. Klára HodaÀová, odborná

v muzeích v pfiírodû ve Stfiedoãeském kraji. Mgr. Jana

by charakteristick˘ obraz Ïivota zdej‰ích obyvatel a na-

námûstkynû NPÚ – ÚOP v KromûfiíÏi, Ing. Milan Gesie-

Tichá seznámila posluchaãe s odbornou pfiípravou

pfiíklad také pÛsobení partyzánské brigády Jana ÎiÏky

rich, technick˘ námûstek Vala‰ského muzea v pfiírodû

i samotnou v˘stavbou kopie toleranãní modlitebny

v odbojovém hnutí za druhé svûtové války na Vala‰-

v RoÏnovû pod Radho‰tûm, PhDr. Jana Spathová, ve-

z Huslenek ve Vala‰ském muzeu v pfiírodû a v reakci

sku. Tfietí nav‰tívenou památkou byl areál kostela

doucí oddûlení památkové péãe odboru kultury Kraj-

na kritické pfiipomínky v pfiedchozích referátech se dá-

Panny Marie SnûÏné, ojedinûlé celoroubené barokní

ského úfiadu Zlínského kraje, a Markéta Blinková,

le pokusila zdÛvodnit a objasnit pfiístupy a reálné moÏ-

centrální stavby na pÛdor ysu fieckého kfiíÏe z roku

místostarostka mûsta RoÏnov pod Radho‰tûm. Poté

nosti Vala‰ského muzea v pfiírodû. PhDr. Dana Motyã-

1754. Následnû nav‰tívenou památkou byl kostel

byl zahájen pfiedná‰kov˘ blok pfiíspûvkem PhDr. Vûry

ková a PhDr. Katefiina Sedlická na základû studia

sv. Bedfiicha v Bílé, postaven˘ v letech 1873–1874

KováfiÛ, dlouholeté zku‰ené pracovnice památkové

archivních pramenÛ Etnografického ústavu AV âR

nákladem olomouckého arcibiskupa kardinála Friedri-

péãe, shrnující historick˘ v˘voj vztahÛ památkové pé-

pfiedstavily pÛsobení pûti praÏsk˘ch architektÛ pÛvo-

cha z Fürstenbergu, pfiedstavující architektonicky mi-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

131

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 132

2

3

4

5

Obr. 2. Velké Karlovice (okres Vsetín), fojtství, 1793. (Foto Eva Riedlová, 2010) Obr. 3. Velké Karlovice (okres Vsetín), fojtství, 1793, hospodáfisk˘ dvÛr. (Foto Pavel Bure‰, 2010) Obr. 4. Velké Karlovice (okres Vsetín), kostel Panny Marie SnûÏné, 1754, celoroubená barokní centrála na pÛdorysu fieckého kfiíÏe. (Foto Pavel Bure‰, 2010) Obr. 5. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), Vala‰ské muzeum v pfiírodû, Ml˘nská dolina, náhon. (Foto Eva Riedlová, 2010)

vû pod Radho‰tûm a poté probûhla jeho postupná

vá podala podrobn˘ v˘klad o pomûrnû dlouhé a bo-

komplexní regenerace, dokonãená v roce 2003. Po

haté historii i souãasnosti Polabského národopisné-

na‰em návratu do RoÏnova se v Janíkovû stodole ko-

ho muzea v Pfierovû nad Labem. Dva závûreãné pfiís-

nal spoleãensk˘ veãer za doprovodu cimbálové hudby.

pûvky byly vûnovány Muzeu lidov˘ch staveb

Na páteãní dopoledne byla naplánována prohlídka

v Koufiimi, jehoÏ existenci od vzniku v roce 1972 pro-

dvou náv‰tûvnick˘ch tras Vala‰ského muzea v pfiíro-

vázejí urãité v˘hrady z hlediska muzeologického

dû. Ve Vala‰ské dûdinû jsme nav‰tívili objekty posta-

i obecnû metodického – nejprve Mgr. Jana Svobodo-

vené v letech 2007–2009 z dotací takzvan˘ch Nor-

vá podrobila kritice souãasn˘ stav muzea a absenci

sk˘ch fondÛ (Finanãní mechanismus EHP/Norska).

teoreticky i prakticky podloÏené koncepce, následnû

Zhlédli jsme kopie ‰koly z Velk˘ch Karlovic (originál

Mgr. Vladimír Ri‰link a Mgr. Dana Pfienosilová pre-

z roku 1888), toleranãní modlitebny z Huslenek (origi-

zentovali svoje pfiedstavy dal‰ího rozvoje a smûfiová-

nál z roku 1796), ml˘na z KladníkÛ v okrese Pfierov

ní této expozice v pfiírodû, které vzápûtí vyvolaly dis-

mofiádnû zajímavé dílo. Stavitel Antonín Kybast se ne-

(originál z roku 1821) a pfienesenou hospodáfiskou

kusi o jejich efektivnosti a perspektivitû. Následovalo

chal inspirovat skandinávskou dfievûnou sakrální ar-

usedlost z Jezerného ãp. 37, v níÏ je umístûna expozi-

zakonãení semináfie spojené s rozlouãením a podû-

chitekturou a vytvofiil u nás zcela nezvyklou sloupovou

ce svatební hostiny. V Ml˘nské dolinû nám byla pfied-

kováním organizátorÛm a spolupofiadatelÛm z Vala‰-

nosnou konstrukci. Exkurzi jsme zakonãili v˘jezdem

vedena funkãní technická zafiízení na vodní pohon –

ského muzea v pfiírodû. Pravdûpodobn˘m hostitelem

na známé turistické stfiedisko Pustevny (1018 m n.

hamr, ml˘n, pila, valcha, lisovna oleje a dal‰í souvise-

dal‰ího ze semináfiÛ by se v leto‰ním roce mûl stát

m.) a prohlídkou jejich dominanty, národní kulturní pa-

jící objekty.

kraj Vysoãina, podrobnûj‰í informace budou uvefiej-

mátky Areálu Pusteven. Tento jedineãn˘ soubor, sklá-

Po návratu do Janíkovy stodoly následoval závûreã-

dající se ze dvou architektonicky i v˘tvarnû zcela origi-

n˘ blok pfiedná‰ek zamûfien˘ pfiedev‰ím na prezentaci

Závûrem nezb˘vá neÏ ocenit hlavní pofiadatele i po-

nálních staveb zvan˘ch Libu‰ín (jídelna-restaurace)

jednotliv˘ch muzeí v pfiírodû. Ing. arch. TomበEfler in-

dílející se instituce za kvalitnû zaji‰tûné zázemí i za

a Mamûnka (útulna-hotel), doplnûn˘ dfievûnou zvoniã-

formoval o sv˘ch poznatcích z Muzea vesnice v Mar-

pfiíznivé ceny, coÏ zejména v dobû, kdy potfieba ‰etfie-

kou, byl vybudován v letech 1897–1899 na základû

kersdorfu u Görlitzu v Horní LuÏici, Mgr. Olga Floriáno-

ní je prezentována témûfi v‰ude, jistû v‰ichni ocenili.

objednávky turistického spolku Pohorská jednota Rad-

vá pfiedstavila zámûr v˘stavby muzea v pfiírodû na

V‰em úãastníkÛm semináfie patfií dík za pfiíjemnou

ho‰È stavitelem Michalem Urbánkem ze Vsetína podle

vrchu Rochus u Uherského Hradi‰tû propojeného

a pfiátelskou atmosféru, která tradiãnû provází kaÏd˘

návrhÛ architekta Du‰ana S. Jurkoviãe v secesním

s dal‰ími, ponûkud sporn˘mi spoleãensk˘mi aktivita-

roãník semináfie lidové architektury a bezpochyby sto-

stylu obohaceném o osobitû pojaté prvky tradiãního li-

mi, PhDr. Lubomír Procházka, CSc., seznámil pfiítom-

jí za jeho trvalou oblibou.

dového stavitelství rozvinuté v bohatû stylizovaném

né se souãasn˘m stavem a úspû‰nû probíhající v˘-

dekoru. Znaãnû zchátral˘ Areál Pusteven pfie‰el v roce

stavbou Muzea vesnick˘ch staveb stfiedního Povltaví

1995 do správy Vala‰ského muzea v pfiírodû v RoÏno-

ve Vysokém Chlumci u Sedlãan, PhDr. Jana Hrabûto-

132

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

nûny na www.npu.cz.

Pavel BURE·, Eva RIEDLOVÁ

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:00

Stránka 133

2 1

3 4

Nová architektonická tvorba v historickém prostfiedí – v˘stava studentsk˘ch prací vûnovan˘ch Jáchymovu a Lokti

nech (Jakub Stfieda). Návrhy inspirativní úpravy vysoce památkovû hodnotné, dnes velmi zdevastované centrální ãásti mûstské památkové zóny Jáchymov vycházejí z podrobné znalosti místa a dokumentují moÏnosti pozitivní promûny lokality. Prvofiadou inspirací jsou zaniklé hodnoty historického stavu. Obnova vodního mo-

VernisáÏ v˘stavy studentÛ ateliéru Ústavu památko-

tivu potoka s transformací zanikl˘ch prvkÛ lávek a ka-

vé péãe fakulty architektury âVUT v Praze pod vede-

menn˘ch nádrÏí, obnova vzrostlé zelenû i úprava

ním profesora Václava Girsy probûhla 6. 10. 2010

dopravního fie‰ení svûdãí o pochopení moÏností dané-

v kru‰nohorském mûstû Jáchymovû pod názvem V˘-

ho místa a poskytují dÛleÏité podnûty pro obyvatele Já-

stava studentsk˘ch prací vûnovan˘ch Jáchymovu

chymova jako mûsta s velk˘m potenciálem.

Obr. 1. Modelové zobrazení studie nového polyfunkãního bloku v Lokti volnû inspirovaného pÛvodní asanovanou zástavbou. (Návrh a vizualizace Jan Auerbach, 2010) Obr. 2. Studie nové zástavby se vstupem do divadelního objektu na místû asanovaného mûstského bloku v Lokti. (Návrh a vizualizace Kamil Kubálek, 2009) Obr. 3. Studie regenerace námûstí Na Slovanech v Jáchymovû s obnovou vodního toku. (Návrh a vizualizace Jakub Stfieda, 2010) Obr. 4. Studie interiéru dostavby vstupního objektu do experimentální expozice hradu Beãov nad Teplou. (Návrh a vizualizace Marek Maroviã, 2009)

a Lokti. Byla uspofiádána jako doprovodná akce kon-

Ve dvou variantách byl pfiedstaven návrh rehabilita-

ference Bohatství historického stavebního v˘voje

ce jednoho vysoce hodnotného mû‰Èanského domu

Kru‰nohofií pofiádané NPÚ – ÚOP v Lokti, mûstem Já-

na jáchymovském námûstí pro úãely badatelského

chymovem a Krajsk˘m muzeem Karlovy Var y. Dvou-

centra dûjin mincovnictví s novou pfiístavbou depozitá-

ské památkové rezervace Loket mezi ulicemi Kostelní

denní program spoleãné akce v˘stavy a konference

fie v prostoru dvora (Jakub âermák a Kamil Kubálek).

a Pivovarská, kter ˘ byl kompletnû zbofien v polovinû

byl doplnûn exkurzí do vybran˘ch objektÛ historické

V návrzích byl kladen dÛraz na citlivou opravu historic-

20. století, pfiestoÏe se jednalo o hodnotnou souãást

zástavby Jáchymova.

ké architektur y s respektem k dochovan˘m historic-

historické struktury mûsta.

Vystavené architektonické návrhy se vûnují pfiede-

k˘m konstrukcím a zároveÀ byl umoÏnûn projev soudo-

Pro pochopení specifického pfiístupu návrhÛ násle-

v‰ím revitalizaci historického centra Jáchymova a téÏ

bého architektonického pojetí pfiístavby, nenaru‰ující

duje vybraná citace z prÛvodní zprávy diplomního pro-

zástavbû proluk v centru mûsta Loket. Projekty jsou ve-

sv˘m pojetím atmosféru dochované struktury mûsta.

jektu architekta Marka Maroviãe: „Historická stopa

deny snahou nalézt moÏnosti pozitivní promûny a oÏi-

Specifické zadání dostavby vstupního objektu do ex-

pÛvodní zástavby je dodnes zachována pod úrovní stá-

vení památkovû chránûn˘ch lokalit, vycházejí z inspira-

perimentální expozice stfiedovûkého sídla intaktnû do-

vajícího terénu. Sklepní prostory a nûkteré z nadzem-

ce zanikl˘mi hodnotami historického stavu a pracují

chovaného jádra hradu Beãov nad Teplou (Marek Ma-

ních konstrukcí se zachovaly díky umûlému nav˘‰ení

s kontextuální architekturou v harmonickém zapojení

roviã) bylo vyfie‰eno s pozoruhodn˘m souladem nové

terénu po asanaci pÛvodní zástavby. Nûkteré z nich

do struktury dochované zástavby. Studenti architektury

architektur y a historického objektu. Poslední trojicí

v sobû ukr ˘vají stopy nejstar‰ích stfiedovûk˘ch sta-

se ve sv˘ch projektech zamûfiili na celkové urbanistické

studentsk˘ch architektonick˘ch návrhÛ jsou práce

veb. Návrh se snaÏí ve vysoké mífie respektovat tyto

fie‰ení revitalizace mûsta Jáchymova (Adéla Jelínková)

(dnes jiÏ absolventÛ) Jana Auerbacha, Kamila Kubálka

konstrukce a zaãlenit je do prostorÛ nov˘ch objektÛ.

a pfiedev‰ím na regeneraci centrálního námûstí Repub-

a Marka Maroviãe se spoleãn˘m tématem obnovy zá-

PÛvodní stopa se tak znovu promítá do urbanistického

liky (Jan Auerbach) a sousedního námûstí Na Slova-

stavby polyfunkãního mûstského bloku v centru mûst-

uspofiádání mûsta a stává se nenásilnou souãástí

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

133

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 134

v‰edního Ïivota jeho obyvatel. Základním prvkem návrhu je jeho respekt k pÛvodnímu dûlení parcel a mû-

S e m i n á fi Ve s n i c k é t e c h n i c k é objekty 2010

fiítku okolní zástavby, která expresivním zpÛsobem reaguje na ãlenitou konfiguraci terénu. V˘tvarné fie‰ení

Ve dnech 11.–13. 10. 2010 probûhl ve Vysokém

objektÛ v sobû odráÏí inspiraci geniem loci místa, ne-

M˘tû semináfi Vesnické technické objekty, kter˘ uspo-

soucí v sobû duch stfiedovûkého urbanismu. Mûfiítko

fiádalo Regionální muzeum ve Vysokém M˘tû. Zúãast-

hmot, ãlenitost stfie‰ní krajiny a rozmístûní otvorÛ na

nilo se ho kolem padesáti zájemcÛ a bylo pfiedneseno

fasádách zasazuje novû vznikl˘ blok do kontextu mís-

bezmála tfiicet zajímav˘ch pfiíspûvkÛ. Zá‰titu pfievzal

ta. Zcela se v‰ak vymezuje vÛãi projevÛm archaismu.

a organizaci stejnû jako v pfiedchozích roãnících zaji‰-

Vzniká tak architektura, fie‰ící nároky soudobého Ïivo-

Èoval PhDr. Radim Urbánek, vedoucí sbírkového oddû-

ta v prostfiedí historického jádra mûsta bez nárokÛ na

lení muzea, etnolog, specialista na technické objekty,

sobûstfiednost, ale nevzdávající se svého pfiirozeného

vodní ml˘ny, lidové stavby a vesnick˘ urbanismus.

soudobého projevu.“

Kromû objektÛ velik˘ch továren ãi v˘robních provozÛ

VernisáÏ se konala v krásn˘ch prostorách jáchymov-

v mûstském prostfiedí byly drobnûj‰í technické stavby

ské Královské mincovny. Netradiãnû se zahajovalo ma-

nedílnou souãástí venkova. Pro své fungování dokázaly

l˘m obãerstvením, neboÈ vût‰ina úãastníkÛ promrzla

dokonale vyuÏít v‰echny moÏné a dostupné druhy ener-

a vyhládla na jiÏ zmiÀované exkurzi po jáchymovsk˘ch

gie (vodní, vûtrné ãi vyuÏití zvífiat). Do souãasnosti se

památkách. Pak ale jiÏ v‰e pokraãovalo, jak se na v˘-

v‰ak v terénu dochoval pouze zlomek z pÛvodního,

stavu slu‰í a patfií. Úvodní slovo mûli profesor Václav

dnes stûÏí pfiedstavitelného mnoÏství technick˘ch objek-

Girsa a asistent TomበEfler, ktefií byli u vzniku a v˘vo-

tÛ. I zachovalé objekty ãi samotná vnitfiní technologická

je vystaven˘ch prací a pfiispûli k jejich kvalitû konzul-

zafiízení jsou dnes z vût‰í ãásti nevyuÏívané a hrozí jejich

tacemi s autory v prÛbûhu práce. Uvedli, Ïe toto zadá-

pomal˘ zánik. Na stranû druhé dochází i k pomalému

ní vybrali pro studenty jednak kvÛli dostatku podkladÛ

vzestupu zájmu o jejich obnovu a zachování, i kdyÏ ãasto

a atraktivitû tématu, ale také s v˘hledem na moÏnost

jiÏ v jiném funkãním vyuÏití. Pfiedev‰ím proto byl semináfi

nabídnout obyvatelÛm Jáchymova variantní návrhy ja-

pfiínosem pro v˘mûnu zku‰eností s v˘zkumem v terénu,

ko inspiraci a nadûji pro budoucí vzhled mûsta. Akce

archivu, s dokumentací nebo obnovou technick˘ch ob-

se zúãastnili jak rÛzní odborníci nejen z fiad památko-

jektÛ ãi staveb, které jsou mnohdy bohuÏel stále opo-

vé péãe, tak místní obãané. Pfiítomní mûli moÏnost vy-

míjen˘mi, ale velmi cenn˘mi doklady Ïivota a zpÛsobu

slechnout autory nûkter˘ch návrhÛ a konfrontovat je-

obÏivy vesnick˘ch obyvatel.

1

Autorkou v‰ech fotografií je Tereza Konvalinková, 2010. Obr. 1. Chra‰ice (okres Chrudim), kamenná vodárenská vûÏ ze 17. století.

jich zámûry s realitou, coÏ bylo oboustrannû pfiínosné

Program semináfie byl rozdûlen do nûkolika tema-

a zajímavé. Jeden z hlavních organizátorÛ ze strany

tick˘ch blokÛ. Zahájení se ujal Ing. Jan Doubek, pfied-

mûsta, nûkdej‰í místostarosta Ing. Petr Bohdálek, se

seda sekce Vûtrn˘ch ml˘nÛ pfii Klubu pfiátel Technic-

o klecích na kování dobytka a o skalní su‰árnû ovoce.

vyjádfiil k vût‰inû vystavovan˘ch prací pozitivnû. Zmínil

kého muzea v Brnû. Po jeho uvítání se rozproudila

Ing. Václav Medek poukázal na dnes jiÏ neexistující

také, Ïe nûkteré práce by mohly konkurovat i profesio-

diskuse o rozdílu v bádání „amatérsk˘ch“ zájemcÛ ãi

dfievûné potrubí u pfiehrady Seã a veãerní blok zakon-

nálním projektÛm, coÏ bylo jak pochvalou pro studen-

„profesionálních vûdcÛ“ a poté jiÏ následovaly pr vní

ãil Ing. Josef Lenoch z Ústavu lesnické a dfievafiské

ty, tak kritikou úrovnû práce profesionálních projek-

pfiíspûvky na téma komunikace – pfiedná‰ka Mgr. Ja-

ekonomiky a politiky Lesnické a dfievafiské fakulty

tantÛ, se kterou se bûÏnû setkáváme. Vystavené prá-

na Martínka z Centra dopravního v˘zkumu, v. v. i., Olo-

Mendelovy univerzity v Brnû pfiíspûvkem o historii do-

ce byly po vernisáÏi pfiemístûny z mincovny (muzea) do

mouc o vyuÏití kartografick˘ch a terénních podkladÛ

stupnosti dfievní suroviny pouÏívané ke stavbû vesnic-

vefiejnosti pfiístupn˘ch prostor v pfiízemí renesanãní já-

pro studium star˘ch cest a dále prezentace novû vy-

k˘ch technick˘ch objektÛ.

chymovské radnice, kde byly umístûny do konce listo-

daného titulu Silnice v Pardubickém kraji Luìka ·tû-

Úvodní den semináfie zakonãil slavnostní kfiest novû

padu roku 2010. Ve dnech 1. aÏ 20. prosince 2010

pána a Ing. Jaromíra PraÏana. Po úvodním bloku

vydané publikace Jifiího Langera Lidové stavby v Evro-

pak byla tato v˘stava instalována v Mûstské knihovnû

úãastníci vyslechli tematické pfiedná‰ky o objektech

pû, kterého se s radostí ujal pan Ludûk ·tûpán a zá-

v Lokti v pfiízemí radnice pod názvem Nová architekto-

na vûtrn˘ pohon, konkrétnû pfiíspûvky Ing. Jana Doub-

stupci nakladatelství Grada. Následovala neformální

nická tvorba v historickém prostfiedí. VernisáÏ v˘stavy

ka o záchranû vûtrného ml˘na ve Spálovû v okrese

diskuse s autorem. Bûhem pokraãujícího veãerního po-

vãetnû pfiedná‰ky profesora V. Girsy a T. Eflera spojené

Nov˘ Jiãín a o vûtrném ml˘nku v obci KorÀa na Slo-

sezení dále probûhlo zasedání komise pro lidové stavi-

s obrazovou prezentací se uskuteãnila 1. prosince

vensku. Velmi zajímav˘ byl také pfiíspûvek pana Ro-

telství, sídla a bydlení âeské národopisné spoleãnosti.

2010 a volnû pokraãovala spoleãnou diskusí odborníkÛ

mana Tykala o kresebné dokumentaci stavitele Vojtû-

Následující pfiedná‰kov˘ den zahájil jiÏ ãtvrt˘ tematic-

i laikÛ nad studentsk˘mi projekty i otázkami souãasné

cha Kraupnera. Ing. Bfietislav Koã seznámil úãastníky

k˘ blok, t˘kající se objektÛ na vodní pohon. Velice zajíma-

architektonické tvorby v kontextu památkové péãe.

1

2

s v˘vojem vûtrn˘ch ml˘nÛ od nejstar‰ích konstrukcí aÏ

vé pfiíspûvky, které doloÏily dÛleÏitost vyuÏití historick˘ch

Celkovû byly obû vernisáÏe i v˘stavy jistû velik˘m

k souãasn˘m moderním vûtrn˘m elektrárnám. Tfietí

stavebních plánÛ pro dokumentaci technick˘ch staveb,

pfiínosem jak pro vystavující studenty, tak pro obãany

pfiedná‰kov˘ blok byl nejobsáhlej‰í a vûnoval se neob-

pfiednesli Bc. Petr Freiwillig a Mgr. Miroslav Kolka z libe-

obou mûst a vÛbec v‰echny zúãastnûné. Nezb˘vá neÏ

vykl˘m tématÛm a rÛzn˘m technick˘m zajímavostem.

reckého pracovi‰tû NPÚ (VyuÏití vodních kol pro pohon

podûkovat v‰em organizátorÛm a doufat, Ïe i v dal‰ích

Úvodní pfiíspûvek patfiil studentovi Západoãeské uni-

zemûdûlsk˘ch zafiízení a drobn˘ch provozÛ na Fr˘dlant-

letech bude moÏné uskuteãnit akce podobného cha-

verzity v Plzni Jifiímu Chmelenskému a tématu drob-

rakteru a pfiispívat tak do vefiejné diskuse nad tvorbou

n˘ch dochovan˘ch vodohospodáfisk˘ch staveb v údolí

prostfiedí, ve kterém Ïijeme. V˘stava byla zároveÀ sou-

Zábrdky a Malé Mohelky. PhDr. Franti‰ek Ledvinka

■ Poznámky

ãástí mediálního tématu Národního památkového

ukázal zajímavé historické stavební plány dílny na v˘-

1 ·TùPÁN, Ludûk; PRAÎAN, Jaromír. Silnice v Pardubic-

ústavu Souãasná architektura a mûsto a byla mimo ji-

robu inkoustu. Mgr. Jana Svobodová a Mgr. Jana Ber-

kém kraji : historie a souãasnost. Pardubice : Mayday,

né podpofiena i ze studentské grantové soutûÏe âVUT.

ková z NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze pfiednesly

2009. 259 s. ISBN 978-80-86986-46-3.

krátké diskusní pfiíspûvky o drobn˘ch technick˘ch ob-

2 LANGER, Jifií. Lidové stavby v Evropû. Praha : Grada,

jektech tentokrát z regionu stfiedních âech, konkrétnû

2010. 304 s. ISBN 978-80-247-2072-2.

TomበEFLER, Filip CHMEL

134

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 135

Obr. 2. Ko‰umberk (okres Chrudim), pivovarská budova s objektem purkrabství v pozadí snímku. Obr. 3. Ko‰umberk (okres Chrudim), úãastníci semináfie pfii prohlídce pivovaru v obci. Obr. 4. Ko‰umberk (okres Chrudim), areál místního pivovaru, celkov˘ pohled z hradu Ko‰umberk.

sku, Pfiestavby ml˘nÛ a obytn˘ch staveb na drobné tkalcovny, pfiádelny, brusírny skla a jiná zafiízení v regionu Cvikovska). Regionu severních âech se t˘kala i následující prezentace mladého nad‰eného badatele Davida Veverky o brusírnách skla v Jizersk˘ch horách a historick˘ch vodních turbínách. Závûrem bloku zaznûly pfiedná‰ky Mgr. Terezy Pavlíãkové z Historického ústavu Filozofické 2

fakulty Masarykovy univerzity v Brnû o mal˘ch mechanick˘ch tkalcovnách v Orlick˘ch horách a Mgr. Kvûty Jordánové z NPÚ – ÚOP v Ostravû o pilách a dochovaném strojním zafiízení v okrese Rychnov nad KnûÏnou. Odpolední ãást pfiedná‰kového dne byla obohacena o tematické „dílny“, na nichÏ se mohli úãastníci dozvûdût konkrétní praktické poznatky k v˘zkumu a dokumentaci nejen technick˘ch staveb. Dílnami provázeli pan Ludûk ·tûpán, kter ˘ se podûlil o celoÏivotní poznatky ke studiu plánové dokumentace, Bc. Rudolf ·imek, kter˘ zájemcÛm prezentoval zajímavé a praktické internetové odkazy digitalizovan˘ch historick˘ch knih, a PhDr. Radim Urbánek, jenÏ poukázal na zajímavé existující nebo jiÏ zaniklé objekty a jejich stavební podobu na dobov˘ch i souãasn˘ch fotografiích. Následující pát˘ blok pfiedná‰ek se vûnoval opravám, rekonstrukcím ãi experimentÛm historick˘ch technologií. Zcela nepochybnû zásluÏnou ãinnost restaurování a znovuzprovozÀování star˘ch, mnohdy jiÏ odepsan˘ch

3

4

strojÛ prezentovali Martin Holota a Michal Bednáfi z První ãeskomoravské restaurátorské dílny na stroje a pfií-

Program exkurze zaãal krátkou projíÏìkou obcí Stra-

dá zãásti (moÏná diskutabilnû) novû zastfie‰en˘ hrad

stroje. Prakticky zamûfien˘ byl následující pfiíspûvek

douÀ a prohlídkou klasicistní kovárny, zvonice, místní-

Ko‰umberk, po jehoÏ prohlídce celá exkurze skonãila.

Mgr. Barbory Jaro‰ové o prÛbûhu a v˘sledcích experi-

ho zájezdního hostince ãi historického mostu. V obci

Semináfi Vesnické technické objekty 2010 byl pln˘

mentálního valchování sukna ve Vala‰ském muzeu

Chroustovice jsme nav‰tívili barokní zámek s dochova-

zajímav˘ch a podnûtn˘ch pfiíspûvkÛ pro studium a v˘-

v pfiírodû v RoÏnovû pod Radho‰tûm. Závûreãn˘, ‰est˘

n˘m pÛvodním náhonem vody k zámku a ml˘nu. Zá-

zkum drobn˘ch ãi sloÏitûj‰ích technick˘ch objektÛ.

tematick˘ okruh o konkrétních objektech a technolo-

mek je navíc velmi dobfie spravován a uÏíván odbor-

Mezi úãastníky byla celá fiada vynikajících odborníkÛ

giích z rÛzn˘ch regionÛ zaãal zajímav˘mi pfiíspûvky

n˘m uãili‰tûm a praktickou ‰kolou a postupnû

s dlouhodobou praxí, ktefií mohli svoje dÛleÏité po-

Mgr. Václava Michaliãky z muzea Novojiãínska o pilní-

rekonstruován i s pomocí evropsk˘ch dotací. Unikátnû

znatky a vûdomosti pfiedat dal‰ím kolegÛm. Bûhem

káfiství na Svratecku a Bc. Rudolfa ·imka z mûstského

dochovanou Ïidovskou mikvi i s pfiívodem vody jsme

ãetn˘ch diskusí si úãastníci stihli vymûnit fiadu zku‰e-

muzea v RoÏmitálu pod Tfiem‰ínem o cvoãkafiství na

zhlédli v obci Pfiestavlky a její souãasn˘ stav jsme

ností z jednotliv˘ch regionÛ a dozvûdût se mnohé o jiÏ

RoÏmitálsku. Následoval opût pohled do severoãeské-

mohli porovnat s historick˘m stavebním plánem. V ne-

neexistujících objektech ãi narazit na velmi dÛleÏité

ho regionu, konkrétnû pfiíspûvkem PhDr. Pavla Bure‰e

daleké obci Chra‰ice se zachovala monumentální ka-

stavební plány, nauãit se v nich orientovat a získat tak

z ústfiedního pracovi‰tû NPÚ o terénním prÛzkumu

menná vodárenská vûÏ ze 17. století. Kromû této vû-

dnes jiÏ z terénu nezjistitelné informace. Mnohá pfie-

maãkáren skla na Jablonecku. Dal‰í dÛleÏité v˘robní

Ïe se v krajinû v˘raznû uplatÀuje také barokní kostel

kvapení pfiineslo nûkolik „znovuobjeven˘ch“ technic-

produkci – vápenictví v oblasti Javofiíãského krasu

sv. Markéty v obci PodlaÏice, kter ˘ byl postaven na

k˘ch objektÛ v terénu, v jejichÏ existenci jiÏ nikdo ne-

a v Îelezn˘ch horách – se vûnovali Karel Falt˘nek z olo-

místû pÛvodního benediktinského klá‰tera, v nûmÏ

doufal, nebo ohromná rozmanitost zpÛsobÛ vyuÏívání

mouckého pracovi‰tû NPÚ a Ludûk ·tûpán. Pohled na

byl údajnû sepsán takzvan˘ Codex Gigas. Pfies obec

vodní ãi vûtrné energie pro malé v˘robny a provozy.

Slovensko umoÏnil pfiíspûvek o vinafisk˘ch lisovnách

LuÏe jsme dojeli k závûreãné a nejobsáhlej‰í prohlídce

Drobné technické objekty ãi vybavení provozÛ bohuÏel

Ing. Martina Guldana a Ing. Kataríny Oravcové z Tech-

pivovaru a hradu v obci Ko‰umberk. Nejzajímavûj‰í

i v dne‰ní dobû kvÛli jejich nevyuÏití ãasto nenávratnû

nické univerzity v Bratislavû. Poslední slovo patfiilo

ãástí exkurze byla náv‰tûva dnes bohuÏel jiÏ nefungu-

mizí, dochází k jejich rozebírání, prodeji nebo chátrání.

hlavnímu organizátoru celého semináfie PhDr. Radimu

jícího areálu pivovaru, ale s ãásteãnû dochovan˘m vy-

Proto je nezbytné tuto tematiku v co nejvût‰í mífie pre-

Urbánkovi a t˘kalo se bûlidel a jejich zákresÛ ve sta-

bavením, které jsme opût mohli zasadit do správného

zentovat a dokumentovat, aby do‰lo k uvûdomûní

vební plánové dokumentaci. Druh˘m dnem skonãila

kontextu pomocí dochovan˘ch stavebních plánÛ. Cel˘

hodnot tûchto neprávem opomíjen˘ch dÛmysln˘ch

pfiedná‰ková ãást semináfie, aby mohla následovat ce-

areál dnes prochází obnovou, po které má opût slou-

konstrukcí, technologií a historick˘ch v˘robních provo-

lodenní exkurze po okolí Vysokého M˘ta pod vedením

Ïit ãásteãnû sv˘m pÛvodním úãelÛm, a z ãásti jako

zÛ, nezbytn˘ch pro fungování tehdej‰í spoleãnosti.

pana Luìka ·tûpána a Ing. Jaromíra PraÏana.

penzion. Hned nad pivovarsk˘mi budovami se jiÏ zve-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

Tereza KONVALINKOVÁ

135

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 136

1

R e l i k v i á fi s v. M a u r a na PraÏském hradû Národní památkov˘ ústav ve spolupráci se Správou PraÏského hradu a pod zá‰titou manÏelky prezidenta

2

Obr. 1. Praha, PraÏsk˘ hrad, Vladislavsk˘ sál, generální fieditelka Naìa Goryczková a manÏelka prezidenta âR Livia Klausová pfii prohlídce relikviáfie sv. Maura. (Foto Gabriela âapková, 2010) Obr. 2. Relikviáfi sv. Maura. (Foto Jan Gloc, 2001)

âR, paní Livie Klausové, pfiipravil nev‰ední v˘stavu re-

PrÛmyslová krajina jako kulturní dûdictví Dne 19. ledna 2011 se uskuteãnil na pÛdû Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Pfiírodovûdecké fakulty UK v Praze jiÏ 7. roãník konference

likviáfie sv. Maura v prostorách starého paláce na

s názvem PrÛmyslová krajina jako kulturní dûdictví,

PraÏském hradû. Tato akce se uskuteãnila ve dnech

jetkem státu, aãkoli relikviáfi byl pfiedtím dlouhou dobu

kterou tradiãnû pofiádají Historick˘ ústav AV âR, ka-

23. 11. 2010 – 27. 2. 2011 a stala se vyvrcholením

v církevním drÏení. Koneãnû jsou rovnûÏ propojené

tedra sociální geografie a regionálního rozvoje PfiF UK

roku oslav pofiádaného u pfiíleÏitosti 25. v˘roãí naleze-

i osobou akademického sochafie Andreje ·umber y,

a Komise pro historickou geografii pfii HÚ AV âR.

ní této bezesporu jedineãné památky, odborníky ãasto

kter˘ obû jedineãné památky restauroval.

Konference byla pojata jako pomûrnû ‰iroce roz-

oznaãované za druh˘ nejcennûj‰í zlatnick˘ pfiedmût na

Toto v˘jimeãné spojení si uvûdomili i organizátofii

kroãené fórum pro odborné pracovníky zab˘vající se

na‰em území. BûÏnû je relikviáfi vefiejnosti prezento-

v˘stavy, a náv‰tûvníci proto mûli moÏnost shlédnout

stavem a v˘vojem ãeské krajiny a místem architek-

ván v rámci stálé expozice v prostorách trezorové

jak originál relikviáfie, tak v takzvané Staré snûmovnû

tur y prÛmyslov˘ch a inÏen˘rsk˘ch staveb v ní. Se‰li

místnosti barokního zámku v Beãovû nad Teplou.

i kopie korunovaãních klenotÛ. To, o ãem se doposud

se zde zástupci mnoha oborÛ – historici, geografo-

jen hovofiilo, tedy srovnání dvou v˘znaãn˘ch památek,

vé, krajinní inÏen˘fii, vodohospodáfii, architekti, pfií-

mohli nyní lidé vidût na vlastní oãi.

rodovûdci. V˘ãet autorÛ referátÛ by byl dlouh˘. Pfiís-

Netradiãní projekt iniciovala správa hradu a zámku Beãov. V˘chodiskem byla snaha nechat pÛsobit samotn˘ unikátní exponát v exkluzivním historickém pro-

Aãkoli se jedná o v˘stavu jednoho pfiedmûtu, ne-

pûvkÛ bylo sedmnáct, coÏ je na jeden den pomûrnû

storu Vladislavského sálu. Pojetí prezentace relikviáfie

mohla by vzniknout bez zapojení mnoha partnerÛ vãet-

velké mnoÏství. Konferenci zahájili úvodním slovem

na této v˘stavû umoÏnilo náv‰tûvníkÛm mimofiádnû

nû mûsta Beãov nad Teplou ãi Karlovarského kraje.

zástupci organizátorÛ doc. RNDr. Ivan Biãík, CSc.,

spatfiit relikviáfi za denního svûtla, tedy zpÛsobem,

Zejména citliv˘ a vysoce sledovan˘ pfievoz vyÏadoval

z domovské katedr y a „du‰e konference“ prof.

jak˘m jej mohli lidé vnímat v pfiedcházejících stale-

zapojení dal‰ích institucí – pfiedev‰ím Ministerstva

PhDr. Eva Semotanová, DrSc., z Komise pro histo-

tích. V˘stava byla doprovázena nûkolika informaãní-

kultury a Policie âeské republiky.

rickou geografii.

fiítku 1 : 25 000 vytvofien˘m pro park Boheminium

Pofiadatelé: Správa PraÏského hradu a Národní pa-

Prof. Semotanová pfiednesla struãn˘ úvod do historie

v Mariánsk˘ch Lázních, kam se po skoãení v˘stavy

mátkov˘ ústav

hospodáfisk˘ch aktivit ãlovûka v krajinû od stfiedovû-

pfiesune.

Zá‰tita nad projektem: Livia Klausová

ku aÏ po souãasnost. Následoval nesmírnû inspira-

Autofii projektu: TomበWizovsk˘, Katefiina Pánková

tivní pfiíspûvek RNDr. Pavla Chromého, Ph.D., z do-

hradu vystavován poprvé. Pfiesnû pfied deseti lety pro-

Garant projektu: Naìa Goryczková

movské katedr y, zam˘‰lejícího se nad vlastním

bûhla ve Starém královském paláci historicky první ve-

V˘stava se konala za podpor y: Ministerstva kultur y

tématem celé konference. Nastolil otázky obecného

fiejná prezentace této památky od jejího objevení v ro-

âR, Ministerstva pro místní rozvoj âR, CzechTouris-

charakteru, jako napfiíklad, zda existuje prÛmyslová

ce 1985. Tehdy byla ostatková schrána vystavena

mu, Karlovarského kraje, mûsta Beãov nad Teplou,

krajina nebo co je to dûdictví. Zamy‰lení nad v˘zna-

je‰tû pfied dokonãením sloÏitého a dlouhého procesu

BoheMINIum, SBS IVA.

mem fenoménu dûdictví tvofiilo podstatnou ãást jeho

mi panely a také modelem beãovského zámku v mû-

Relikviáfi sv. Maura nebyl v prostorách PraÏského

Program konference byl rozdûlen do ãtyfi blokÛ.

záchrany a obnovy. ZároveÀ je nutné zdÛraznit, Ïe i ten

Naìa GORYCZKOVÁ

referátu. Dûdictví mÛÏe b˘t pfiírodní, kulturní, krajin-

probíhal po urãitou dobu právû v restaurátorsk˘ch díl-

né, nûco je jím od poãátku, nûco se jím stává. Vzniká

nách na PraÏském hradû. Posledním pojítkem mÛÏe

socioprostorov˘m procesem. Dûdictví je nutné identi-

b˘t také vztah dvou vzácn˘ch zlatnick˘ch památek na

fikovat, inventarizovat a také interpretovat (ãasto do-

území âeské republiky – relikviáfie a korunovaãních

chází k dezinterpretaci – napfiíklad zamûnûním pÛ-

klenotÛ. PfiestoÏe se jedná o zcela odli‰né pfiedmûty,

vodního v˘znamu stavby). Dnes se nacházíme

které s ohledem na rÛznou povahu vûcí nelze v˘zna-

v postindustriální spoleãnosti a stojíme pfied problé-

movû srovnávat, mají mnoho spoleãného. V první fia-

mem: umíme smysluplnû vyuÏívat a chránit prÛmys-

dû se v obou pfiípadech jedná o vynikající díla stfiedo-

lovou krajinu jako dûdictví? Odpovûì je bohuÏel spí‰e

vûkého zlatnictví. Je jim spoleãné napfiíklad druhotné

negativní, neboÈ technické památky jsou v dne‰ní do-

uÏití gem, antick˘ch fiezan˘ch drahokamÛ mnohem

bû marginalizovan˘m tématem a ãasto z dÛvodÛ ne-

star‰ího pÛvodu. V souãasné dobû jsou také obû ma-

dostateãného zájmu a péãe zanikají.

136

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 137

RNDr. Ludvík Kopaãka, CSc., z pofiádající katedry

z kterého historického období pocházejí urãité prvky

v pfiedná‰ce s názvem PrÛmysl v dlouhodobém v˘voji

(cesty, valy, zfiíceniny, lesy a dal‰í) soudobé krajiny.

a zmûnách spoleãnosti, krajiny a Ïivotního prostfiedí

Podle mapov˘ch podkladÛ jsou vytváfieny také profily

v ãesk˘ch zemích (s dÛrazem na 20. století) pfiedsta-

(fiezy krajinou), do nichÏ jsou vná‰eny v‰echny v˘-

vil v˘sledky svého v˘zkumu v˘voje hospodáfiství v ob-

znamné prvky krajiny ve sledovaném období. Srovná-

dobí let 1901–2001. Tyto v˘sledky shrnul do velkého

ním fiezÛ mÛÏeme zjistit rozdíly ve v˘razu krajiny v jed-

poãtu pfiehledn˘ch map zaznamenávajících v˘voj zvo-

notliv˘ch historick˘ch etapách.

RECENZE BIBLIOGRAFIE

Publikace Nová scéna Národního divadla

len˘ch hospodáfisk˘ch sfér (prÛmysl, zemûdûlství,

Trojice pracovníkÛ Národního technického muzea

sluÏby) v jednotliv˘ch regionech ve ãtyfiech ãasov˘ch

v Praze, Mgr. Michal Novotn˘, Mgr. Hynek Stfiítesk˘

periodách (do roku 1930, 1930–1950, 1961–1991,

a PhDr. Milo‰ Hofiej‰, seznámila posluchaãe s v˘-

1991–2001). V mapách bylo vÏdy srovnáno, jaká by-

sledky své práce na téma Cukrovary v ãeské krajinû.

Richard BIEGEL, Radomíra SEDLÁKOVÁ: Nová scé-

la produkce odvûtví na poãátku a na konci daného

Cukrovarnictví patfiívalo od druhé poloviny 19. století

na Národního divadla. Vydalo Národní divadlo v Edici

ãasového období. Bylo aÏ pfiekvapivé sledovat, kolika

k vedoucím odvûtvím na‰í ekonomiky a cukru se pfie-

Archiv, Praha 2010, 102 stran, ISBN 978-80-7258-

zmûnami a pfievraty na‰e hospodáfiství, a tudíÏ i hos-

zdívalo „bílé zlato“. Cukrovary b˘vají, na rozdíl od pi-

346-1.

podáfiská krajina v závislosti na politické a ekonomic-

vovarÛ, spjaty s ryze zemûdûlskou krajinou. Ve druhé

ké situaci bûhem jediného století pro‰ly. Doc. RNDr.

polovinû 20. století byly bohuÏel ãasto ru‰eny. Tento

Ivan Biãík, CSc., rovnûÏ z katedry sociální geografie

trend po roce 1989 je‰tû zesílil a v souãasnosti jsme

a regionálního rozvoje PfiF UK, hovofiil na téma Dûdic-

svûdky jejich hromadného úbytku (mimo jiné i kvÛli

tví industrializace zemûdûlství v ãeské krajinû. ZdÛ-

kvótám Evropské unie). Funkãních je jich uÏ pouze

raznil, Ïe industrializace zemûdûlství pfiinesla jak v˘-

sedm. Mnoho cukrovarÛ se dnes nachází ve stavu

znamné stavby hodné ochrany, jako jsou ml˘ny ãi

tûsnû pfied zánikem, a máme tak poslední moÏnost

statky, tak i nevhodná díla typu siláÏních vûÏí, ocelo-

jejich dokumentace. Zajímav˘m fenoménem jsou ta-

v˘ch hal a podobnû, která je spí‰e Ïádoucí z krajiny

ké úzkorozchodné Ïelezniãní vleãky, takzvané cukro-

odstraÀovat. Pfiedstavil také hlavní souãasné trendy

varnické dráÏky, které byly k cukrovarÛm budovány.

ve v˘voji ãeské zemûdûlské krajiny, kdy ve znaãné mí-

V 90. letech, s pfiechodem na automobilovou dopra-

fie dochází k pfiemûnû orné pÛdy na trvalé kultury (vi-

vu, v‰ak jiÏ pfiestaly b˘t plnû vyuÏívány a postupnû

nice, sady). Negativními jevy jsou grasifikace neboli

rovnûÏ zanikají.

zatravÀování, související mimo jiné také se vznikem

Konference mûla také svoji posterovou sekci. Na

golfov˘ch hfii‰È, opu‰tûné agrární krajiny, solárních

nûkolika panelech byly vystaveny práce vztahující se

a vûtrn˘ch elektráren. V krajinû se vyskytují opu‰tûné

k pfiedstavovanému tématu. Vût‰inou se jednalo

zemûdûlské areály, pro které se zaãíná vÏívat termín

o studie souãasné promûny industriálních ãtvrtí (Li-

agrobrownfield. Ing. arch. Jifií Kupka, Ph.D., pedagog

beÀ) ãi oblastí (Porúfií) a snahy o jejich zhodnocení.

Fakulty stavební âVUT z katedry urbanismu a územ-

Byly zde k vidûní i práce v krajináfiském mûfiítku (na-

ního plánování, vyloÏil v pfiíspûvku Od prostorové in-

pfiíklad Systém zelenû a prÛmyslová krajina Ostravy,

tegrace k segregaci – vztah mûsta a prÛmyslu v˘voj

PrÛmysl v ãeské krajinû na mapách 1 : 75 000).

Ráda bych zde ãtenáfiÛm pfiiblíÏila velice zajímavou publikaci o architektonickém fie‰ení dostavby Národní-

zaãleÀování prÛmyslov˘ch staveb do krajiny, jejich

Z konference vyplynulo, Ïe na‰e prÛmyslová a ze-

ho divadla, které pfiedstavuje Nová scéna v Praze,

vztah k mûstÛm a vliv na v˘voj urbanistick˘ch kon-

mûdûlská krajina prochází v souãasné dobû drama-

symbol jednoho z nejv˘raznûj‰ích a zároveÀ nejdisku-

cepcí od doby vzniku prvních manufaktur aÏ po sou-

tick˘mi zmûnami. DÛvodÛ je jistû mnoho. Za nûco

tovanûj‰ích zásahÛ v historickém centru Prahy ve dru-

ãasnost. Ing. Vladislava Valcháfiová a Mgr. Jan Zik-

mÛÏe zintezivnûná globalizace, která má za následek

hé polovinû minulého století. Knihu v loÀském roce vy-

mund z V˘zkumného centra prÛmyslového dûdictví

r ychlé opu‰tûní stávající v˘robní kapacity a zároveÀ

dalo Národní divadlo a pochází z pera na‰ich pfiedních

pfii Fakultû architektury âVUT pfiedstavili dlouhodob˘

stejnû rychlé budování nové v˘robní kapacity v dosud

odborníkÛ zab˘vajících se architekturou.

projekt Registr prÛmyslového dûdictví. Jedná se o ob-

nezastavûném prostoru. Dochází k zásadním zmû-

První z autorÛ, PhDr. Richard Biegel, Ph.D., je ab-

sáhlou a stále doplÀovanou databázi informací o na-

nám ve skladbû prÛmyslové i zemûdûlské v˘roby,

solventem dûjin umûní na Filozofické fakultû Univerzi-

‰em prÛmyslovém dûdictví, v níÏ nalezneme informa-

v dopravní infrastruktufie, v energetice. Bylo zde rov-

ty Karlovy, kde od roku 2006 pÛsobí jako pedagog

ce o objektech, územích i osobnostech spjat˘ch

nûÏ pfiipomenuto, Ïe ãeské zemû byly v dobû Ra-

a tajemník Ústavu pro dûjiny umûní. Zab˘vá se mo-

s v˘stavbou prÛmyslov˘ch staveb. Databáze prÛmys-

kouska-Uherska a za první republiky jednou z nejroz-

derní a souãasnou architekturou, mezi stûÏejní oblas-

lového dûdictví obsahuje v souãasnosti 10 800 zá-

vinutûj‰ích ãástí svûta, a proto je na‰e dûdictví z této

ti jeho zájmu patfií architektura 18. století, francouz-

znamÛ, z toho je vefiejnû pfiístupn˘ch 1 500 ovûfie-

doby mimofiádnû rozsáhlé. Mnohé tyto stavby mají

ská

n˘ch záznamÛ. Ostatní jsou pfiístupné pouze povûfie-

i v˘razné architektonické kvality. Nemûli bychom do-

a architektura evropsk˘ch mûst 19. a 20. století

n˘m vûdeck˘m pracovníkÛm. Registr najdeme na in-

pou‰tût, aby byly tyto hodnotné stavby lehkováÏnû

a souãasná architektura v kontextu historického mûs-

ternetové adrese http://registr.cvut.cz.

demolovány, ale je nezbytná snaha o nalézání nov˘ch

ta. Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc., absol-

Doc. RNDr. Peter Chrastina, Ph.D., z Filozofické fa-

moÏností vyuÏití, aby se z jejich krásy mohly tû‰it i bu-

vovala Stavební fakultu âeského vysokého uãení tech-

kulty Univerzity Kon‰tantína Filozofa v Nitfie, z kated-

doucí generace. V oblasti zemûdûlství jsou mnohdy

nického v Praze, obor architektura. Do roku 1984

ry managementu kultury a turismu, pfiednesl referát

dÛsledkem zanedbané a chátrající historické zemû-

pracovala v Kabinetu teorie architektury na Ústavu ar-

s názvem Profily kultúrnokrajinn˘ch vrstiev – metóda

dûlské areály, které se po staletí podílely na v˘razu

chitektury (VÚVA) a vûnovala se metodologii hodnoce-

HG v˘skumu (nielen) industriálnej krajiny (na príklade

na‰í krajiny a jejichÏ ztráta je z hlediska genia loci ne-

ní architektonick˘ch dûl. Od roku 1985 pracuje v Ná-

mûsta Nováky). Doc. Chrastina demonstroval vlastní

nahraditelná.

rodní galerii, kde zaloÏila a nyní spravuje sbírku

metodu anal˘zy území zkoumáním takzvan˘ch kulturnû-krajinn˘ch vrstev, která spoãívá v práci s historic-

architektura

16.–18.

století,

urbanismus

architektur y. RovnûÏ pfiedná‰í dûjiny architektur y na Martin MERGER

katedfie architektury Stavební fakulty âVUT.

k˘mi mapami urãité oblasti. Jejich vrstvením a porov-

Pfiedkládaná publikace shrnuje a pfiibliÏuje ãtená-

náním s mapou souãasného stavu zji‰Èujeme,

fiÛm dlouhou historii stavby Nové scény – fenoménu,

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

137

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 138

1

2

Obr. 1. Vítûzn˘ návrh ideové architektonické soutûÏe od Jifiího Matury, pohled z Národní tfiídy smûrem k historické budovû Národního divadla. (Reprofoto) Obr. 2. Vítûzn˘ návrh ideové architektonické soutûÏe od Jifiího Matury, pohled od historické budovy Národního divadla. (Reprofoto)

a snad i zámûrÛ nedo‰lo … spoleãn˘ návrh nesplnil

své úãely vyuÏívat Národní divadlo, které si zde zfiídí po-

pfiedpoklady a nebyl schválen“.

boãnou scénu. Znovu se tedy radikálnû zmûnila kon-

Druhá vefiejná soutûÏ byla vyhlá‰ena v roce 1962

cepce vyuÏití, a tedy i dostavby. Zpracováním variant-

jiÏ s volnûj‰ími podmínkami, které nepoãítaly se za-

ních studií byli tentokrát povûfieni Karel Prager

chováním provozní budovy. Díky velkému mnoÏství pfii-

a Zdenûk Kuna. Studie Nové scény, kterou Prager vy-

hlá‰en˘ch soutûÏících byly návrhy rozdûleny do tfií sku-

pracoval za úãasti skláfie Stanislava Libenského, byla

pin: první zahrnovala návrhy, které se drÏely koncepce

k realizace schválena v roce 1981. V následujícím ro-

uzavfieného ãi polootevfieného bloku. Druhou tvofiily

ce byla zpracována finální projektová dokumentace

na nûmÏ si tfiíbilo své názor y nûkolik generací archi-

projekty, jejichÏ novostavba pÛdorysnû ustoupila a po-

a zahájena stavba, jeÏ byla dokonãena k termínu plá-

tektÛ. Tento pfiíbûh pfiedstavuje jak˘si pokus o porozu-

kusila se tak zformovat nové námûstí. Tfietí skupina

novaného slavnostního pfiedstavení dne 18. 11. 1983,

mûní sloÏitému fietûzu názorÛ, mnoha rozhodnutí, pfií-

fie‰ila dostavbu skladbou solitérních ploch. Vybrané

tedy ke stému v˘roãní otevfiení Národního divadla. Díky

ãin i náhod, které dostavbu bûhem let utváfiely, od

soutûÏní projekty postoupily do druhého kola, jeÏ bylo

razantní zmûnû celkové koncepce, kterou publikace

historick˘ch souvislostí místa a jeho urbanistick˘ch

vyhlá‰eno v roce 1964. Z rozpracovan˘ch návrhÛ byl

dále pfiedkládá, vznikla budova Nové scény Národního

promûn v 19. století pfies první úvahy o dostavbû Ná-

vybrán projekt t˘mu Bohuslava Fuchse, kter˘ v mnoha

divadla v podobû, v níÏ ji mÛÏeme spatfiit i dnes. Pfied-

rodního divadla a vyhlá‰ení první architektonické sou-

ohledech pfiedstavoval kompromisní fie‰ení a souãas-

stavuje realizaci plnou vzájemného napûtí, díky nûmuÏ

tûÏe (1922). Jsou zde pfiedstaveny jednotlivé projekty

nû pfiiná‰el novou a do znaãné mír y nezpochybnitel-

je dostavba divadla pro mnohé stále otevfien˘m pro-

dostavby ze 40. a poãátku 50. let 20. století. Z do-

nou kvalitu. Roku 1966, po pfiedloÏení definitivního

blémem. Autor této ãásti publikace Richard Biegel

chovan˘ch návrhÛ je pfiitom zfiejmé, Ïe v tomto období

návrhu, byla za úãelem prÛbûÏné oponentury projektu

konstatuje, Ïe „z odstupu let se zdá, Ïe pfies ve‰keré

nebyla ve stfiedu zájmu v˘stavba nového divadla, ale

a garance jeho zdárného dovedení k realizaci vytvofie-

zvraty se soubor nov˘ch staveb dokázal velmi osobi-

doplnûní historické budovy, neboÈ pro v˘znam nového

na Ideová rada pro Národní divadlo, jejímÏ pfiedsedou

t˘m zpÛsobem spojit do zvlá‰tního a pfiitom velmi sil-

divadla i postupn˘ nárÛst technick˘ch poÏadavkÛ pÛ-

se stal prof. Jaroslav Fragner. FuchsÛv návrh byl v‰ak

ného celku. Klíã k jeho pochopení, pfiijetí, ãi odmítnutí

vodní budova jiÏ nemohla dostaãovat. Jednou z hlav-

s postupem ãasu pfiijímán stále více kriticky. Hlavní

si v‰ak kaÏd˘ musí nalézt sám. I v tom spoãívá pÛso-

ních architektonick˘ch úloh bylo její intenzívní zapojení

neãekanou zmûnou byl podnût Národního divadla na

bivé a zároveÀ zneklidÀující poselství sloÏitého pfiíbû-

do prostoru Národní tfiídy. Národní divadlo bylo jiÏ od

zaloÏení druhé, „poboãné“ scény, která do v˘voje situa-

hu dostavby Národního divadla.“

doby svého vzniku komponováno nikoli jako solitérní

ce vnesla mnohé polemiky a protichÛdné názory. Celá

V poslední kapitole publikace pfiibliÏuje Radomíra

stavba, ale jako souãást ‰ir‰ího celku Národní tfiídy,

realizace se tedy dále i z dÛvodu nástupu normalizace

Sedláková Novou scénu v kontextu celého díla Karla

kter˘ dostal své pevné kontury v polovinû 19. století

protahovala.

Pragera, kter˘ patfiil a stále patfií mezi nejkontroverz-

(v˘stavba mostu, nábfieÏí, jednotnû fie‰ené klasicistní

Koncepce dostavby Národního divadla pfiedstavená

nûj‰í, ale i nejv˘raznûj‰í osobnosti na‰í architektur y

ãinÏovní domy). Studie ukázaly, Ïe se jedná o dosti

v letech 1973–1980 pfiibliÏuje dal‰í peripetie z období

druhé poloviny 20. století. PfiipomeÀme alespoÀ jeho

sloÏit˘ problém, neboÈ situace místa nebyla právû jed-

nástupu normalizaãního vedení divadla a sloÏit˘ v˘voj

nejznámûj‰í stavby – Ústav makromolekulární chemie

noduchá – hlavní komplikací byla pfiev˘‰ená hmota

plánované stavby. Pokraãováním v projektu dostavby

na Petfiinách, budova Federálního shromáÏdûní (dnes

Kaurov˘ch domÛ. Ty v‰ak byly v polovinû 50. let pro

a jeho dovedením k realizaci bylo povûfieno architekto-

Nová budova Národního muzea), Matematicko-fyzikál-

svÛj havarijní stav odstranûny a vznikl˘ provizorní stav

nické stfiedisko architekta ZdeÀka Vávry, které pfiipra-

ní fakulta Univerzity Karlovy v Tróji a dal‰í.

uãinil z dostavby Národního divadla jiÏ nutnost, kterou

vovalo rekonstrukci historické budovy. Ke zpracování

Stavba Nové scény Národního divadla se tak stává

bylo nezbytné co nejdfiíve vyfie‰it.

objemové studie nového fie‰ení byl vyzván architekt Pa-

ostr˘m zrcadlem epoch, které ji formovaly. Jedná se

Publikace dále pfiestavuje jednotlivé návrhy dvou

vel Kupka. Ten vypracoval v logické návaznosti na nov˘

o pfiíbûh stavby, kter˘ mûl svÛj zaãátek i – na rozdíl na-

vefiejn˘ch soutûÏí na „ideové urbanisticko-architekto-

provozní koncept i vlastní návrh budov pfii Národním di-

pfiíklad od Staromûstské radnice – reáln˘ konec, kter˘

nické fie‰ení zástavby okolí Národního divadla“. Z prv-

vadle. Jejich novou náplÀ mûly pro potfieby PraÏského

mÛÏeme na sebe nechat pÛsobit i nyní a udûlat si tak

ní z let 1958–1959 bylo vybráno sedm projektÛ k dal-

kulturního stfiediska tvofiit spoleãenské prostory, kavár-

vlastní názor na to, zda stavba Nové scény historické

‰ímu dopracování. Nejv˘‰e ocenûn˘m byl návrh trojice

ny, restaurace, koncertní a v˘stavní sály a provozní zá-

jádro Prahy i samotnou budovu Národního divadla od

architektÛ Zdenûk Pfiáda – Jan ·típek – Franti‰ek Tro-

zemí divadla se zku‰ebnami a administrativou. Dále by-

Josefa Schulze (ten se po poÏáru 1881 ujal znovu-

níãek jako umírnûná varianta „bruselského“ stylu.

la fie‰ena otázka podzemních garáÏí a dal‰í.

postavení divadla pÛvodnû podle plánÛ Josefa Zítka)

K dopracování variant fie‰ení v‰ak dle slov pfiedsedy

Ve druhé polovinû 80. let v‰ak do‰lo k rozhodnutí,

obohatila, citlivû doplnila a pov˘‰ila, ãi naopak stfiedu

poroty Oldfiicha Starého „vlivem nepfiízniv˘ch okolností

Ïe takzvanou spoleãenskou budovu bude pfiece jen pro

Prahy i prostfiedí Národní tfiídy ublíÏila a vytvofiila spor-

138

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / RECENZE | BIBLIOGRAFIE

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 139

nou architekturu, kterou tu po desetiletí musíme „tr-

obsahuje fiadu historicky cenn˘ch a technicky kvalit-

pût“, a bylo by tedy vhodné místo dále promûÀovat

ních obrazov˘ch pfiíloh k zanikl˘m skláfisk˘m provozÛm

a vytvofiit zde dílo fieknûme vhodnûj‰í.

vãetnû reprodukcí ikonografick˘ch dokladÛ, plánÛ

Jak jiÏ bylo zmínûno, pfiedstavuje realizovaná budo-

a fotografií v˘robkÛ skláren. Jako pfiílohu pouÏil Z. Pro-

va Nové scény zdroj napûtí, kvÛli nûmuÏ je dostavba

cházka rovnûÏ mapy stabilního katastru z let

divadla pro mnohé stále otevfien˘m problémem. Proto

1838–1839, které dokládají, Ïe v‰echny objekty sklá-

bych zde ráda na závûr pfiedstavila vítûze ideové ar-

ren i okolní budovy byly pfiedev‰ím dfievûné (jsou ozna-

chitektonické soutûÏe, vyhlá‰ené v roce 2010, jeÏ

ãeny jako spalné).

ukazuje, jak by Nová scéna mohla napfiíklad vypadat

Pfiedstavovaná kniha pfiispívá obecnû k dal‰ímu po-

dnes (obr. 1, 2). Vítûzn˘ návrh Mag. arch. Jifiího Matu-

znání problematiky v˘voje skláfiství v ãesk˘ch zemích;

ry je adaptací fasády 60. let, sloÏené z rastrov˘ch ele-

pfiiná‰í nejnovûj‰í ucelené poznatky k zanikl˘m sklár-

mentÛ. Skládáním tûchto diferenciovan˘ch kompo-

nám a jejich následn˘m provozÛm, zejména pak v po-

nentÛ, jeÏ jsou vyrobeny z ploch˘ch desek, vzniká

hraniãním území západních âech.

dynamicky pÛsobící fasáda, která plynule pfiechází z transparentní ãásti (foyer, kanceláfie a podobnû)

Lubomír PROCHÁZKA

k ãásti uzavfiené (sál). TakÏe Prager, Matura, nebo je‰tû nûco jiného? V závûru roku 2010 a v dubnu roku leto‰ního se

DOMÁCÍ : HOSTÉ. 4:1

uskuteãnily prezentace knihy a diskuse s jejími autory, kde diváci mohli právû v pÛsobivém sále Nové scény posoudit celé místo na vlastní oãi a utvofiit si tak

ky a nûmecky). Její v˘znam pro dokumentaci skláfi-

Komentáfi k publikaci Mûsto mezi domy, rozhovory

názor na celkovou realizaci. Souãástí obou akcí byly

sk˘ch provozÛ na území západních âech (tedy v tomto

s architekty. Vydalo nakladatelství Gasset, Praha 2009,

i komentované prohlídky budovy.

pfiípadû âeského lesa) je velmi pfiínosn˘ a dÛleÏit˘ ze-

86 stran, bez ilustrací, ISBN 978-80-87079-02-8.

jména pro památkovou péãi, dûjiny umûní a studium Lucie ERNSTOVÁ

dûjin osídlení a zástavby zanikl˘ch lokalit. V úvodní ãásti práce se autor velmi struãnû zmiÀuje o historickém v˘voji a technologii skláfiství v ãesk˘ch zemích. PonûvadÏ publikace není zamûfiena jen

Publikace Skláfiství v âeském lese na DomaÏlicku a Ta c h o v s k u

na sklárny, samostatn˘ oddíl je vûnován rovnûÏ zu‰lechÈovacím provozÛm – brusírnám a le‰tírnám. Zu‰lechÈovací provozy (naz˘vané na ãeské stranû souhrnn˘m názvem „‰lejfy“) byly provozní objekty pohánû-

Zdenûk PROCHÁZKA: Skláfiství v âeském lese na

né vodními koly. Na závûr úvodní ãásti publikace Pro-

DomaÏlicku a Tachovsku. Místopis skláren, brusíren

cházka zafiadil i staÈ pojednávající o sklenûn˘ch

a le‰tíren. Vydalo Nakladatelství âeského lesa, Do-

korálcích z ãesk˘ch skláren jako prostfiedku obchodu

maÏlice 2009, 287 stran, ISBN 978-80-87316-05-4.

s Indiány (zpracoval Roman Koneãn˘). Autor se vûnuje zvlá‰tû produkci korálkÛ z âeského lesa a zpÛsobu je-

Publikace Skláfiství v âeském lese na DomaÏlicku

jich exportu do Ameriky. Soupis lokalit zahrnul v‰ech-

a Tachovsku, které pfiedstavuje tfietí, upravené a roz-

ny známé sklárny a zu‰lechÈovací provozy na území

‰ífiené vydání z roku 2009, patfií rozhodnû jako bada-

âeského lesa, kter˘ pojímá od V‰erubského prÛsmy-

telská a soupisová práce k v˘znamn˘m ediãním poãi-

ku na DomaÏlicku aÏ po vrch DyleÀ na Chebsku (proto

nÛm Nakladatelství âeského lesa v DomaÏlicích

jsou kromû okresÛ DomaÏlice a Tachov zafiazeny do

JiÏ pouh˘ v˘ãet jmen – Ladislav Lábus, Josef Ples-

v posledním desetiletí. Vydání, do kterého autor za-

soupisu i dvû sklárny na okrese Cheb). V rámci pan-

kot, Petr Pelãák, Jan Sedlák a Roman Kouck˘ – uve-

pracoval nové terénní poznatky ze zanikl˘ch skláfi-

ství jsou jednotlivé provozy fiazeny abecednû (vãetnû

den˘ch pfiímo na pfiebalu této útlé knihy informuje

sk˘ch provozÛ, ale i novû objevenou plánovou doku-

historick˘ch, na tomto území hlavnû nûmeck˘ch názvÛ

ãtenáfie, kter˘ není úpln˘m ignorantem na poli ãeské

mentaci, svûdãí o velkém zájmu odborné i laické

lokalit), dále je uvedeno pfiíslu‰né katastrální území

architektury, Ïe bude zfiejmû seznamován s nûãím, co

vefiejnosti o problematiku skláfiství v tomto regionu.

a pfiesná nebo pfiedpokládaná lokalizace sklárny. Nûk-

uÏ vlastnû dlouho ví. Z dÛvodÛ, které souvisejí s me-

Autor a majitel nakladatelství Zdenûk Procházka se to-

teré hutû uvádûné v soupise zanikly jiÏ v minul˘ch sta-

todami tvorby a hlasitostí zpovídan˘ch architektÛ, je

tiÏ vûnuje terénním v˘zkumÛm i studiu archivních pra-

letích, jiné ov‰em ani po roce 1945 nezískaly nov˘

pochopiteln˘ i titulek mého komentáfie právû v ãaso-

menÛ a dokumentace spjat˘ch s touto problematikou

ãesk˘ název (proto je v hlaviãce pfiíslu‰ného hesla

pise vûnovaném památkové péãi.

jiÏ nûkolik desetiletí a v˘sledky jeho badatelského úsi-

u tûchto lokalit pfiirozenû ponechán pÛvodní nûmeck˘

Pfiedpoklad kvalitní artikulace problémÛ souãasné

lí pak nacházejí odezvu pfiedev‰ím v ediãní ãinnosti je-

název, respektive oznaãení daného provozu ãi lokali-

architektury je u vût‰iny zpovídan˘ch dán nejen jejich

ho nakladatelství. Mohu objektivnû konstatovat, Ïe se

ty).

praktickou erudicí, ale i pedagogickou zku‰eností.

autor ve své knize pustil do témûfi vyãerpávajícího sou-

Odkazy na pouÏitou literaturu (s. 285–287) jsou

Vûkov˘ prÛmûr aktérÛ zaji‰Èuje také jejich pomûrnû

pisu (pfiedev‰ím terénního zmapování) nejen skláren

uvedeny pfiímo v historickém a stavebním popise jed-

ustálenou ãi odhadnuteln˘m smûrem se vyvíjející ná-

sledované oblasti, ale i podstatnû ménû znám˘ch bru-

notliv˘ch skláfisk˘ch provozÛ. Jako aktualizaci – for-

zorovou konzistenci s tûÏi‰tûm svobodné tvorby po ro-

síren a le‰tíren. Postupuje podle jednotliv˘ch panství

mou samostatné pfiílohy – zafiadil Z. Procházka do své

ce 1989, ale s dostaãujícími zku‰enostmi z doby tota-

a statkÛ (v pfiehledu jich uvádí sedmnáct). Publikace

knihy dvojlist dokládající v˘zkum sklárny na KfiíÏové

litní. Jednotlivé rozhovory jsou uvedeny „reklamním“

byla vydána za podpory âesko-nûmeckého fondu bu-

Huti z roku 2009 (zabezpeãené torzo skláfiské pece

textem, kter˘ vyzvedá na prostoru jednoho odstavce

doucnosti v Praze a je vyti‰tûna jako dvoujazyãná (ães-

mohou náv‰tûvníci vidût pfiímo na místû). Publikace

nûjak˘ zajímav˘ tvÛrãí aspekt ãi názor zpovídaného.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / RECENZE | BIBLIOGRAFIE

139

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 140

Rozhovory jsou dále vedeny velmi volnû podle proudu

a ani stfied mûsta nijak lidsky neoÏivuje. Pokud tedy

banismu. Zlehka dotknuté srovnání autorství u archi-

my‰lenek architekta, takÏe se nedozvíme odpovûdi

pan architekt klade do roviny umístûní celého zázemí

tektury a hudby by jistû stálo za ‰ir‰í rozvedení: „Au-

v‰ech dotázan˘ch na stejné otázky, nicménû základní

banky âSOB s tendencemi umrtvování stfiedu mûsta

torství váÏe poezii a hudbu. Nikdo nemá právo ji pfie-

témata se prolínají u v‰ech architektÛ. Jednotlivé roz-

(s. 18), je zcela jistû trochu mimo. Pfies v‰echnu za-

psat. Ale zbourat, odstranit, pfiestavût nekvalitní dÛm,

hovory jsou na konci doplnûny struãn˘m v˘ãtem reali-

trpklost pana architekta Kouckého si stejnû nemys-

kter ˘ ‰patnû stojí – toto právo by mûlo existovat…“

zací a profesním Ïivotopisem architekta. Úvod k pfied-

lím, Ïe by postavil za „k˘ãovité“ panorama Hradãan

OkamÏitû mû napadá: báseÀ nemusím ãíst, rádio vy-

kládané publikaci napsal prof. PhDr. Jifií Musil, CSc.,

sérii mrakodrapÛ, kdyby mu k tomu dal nûkdo ‰anci.

pnu, koncert si vyberu, hudbu mohu individuálnû inter-

jehoÏ struãná profesní dráha, stejnû jako profesní Ïi-

Ale jen aÈ hodnû mluví, je to osvûÏující. Otvírá tabuizo-

pretovat, fale‰nû zpívat ve spr‰e, nakonec i pfiepsat,

votopis autorÛ rozhovorÛ, ktefií jsou generaãnû mlad‰í

vaná témata. Památkov˘ zákon v‰ak radûji ru‰it ne-

ale originál zÛstává (inspiruje ãi neru‰í). Hledisko

neÏ odpovídající skupina architektÛ, jsou zmínûny na

chtûjme. Také doufám, Ïe vybiãované ego jeho stu-

osobní volby bez ovlivnûní dal‰ích je u „obyãejného

konci knihy. Dále bych se rád vûnoval jednotliv˘m roz-

dentÛ dokáÏe architektonicky vidût i jinak.

umûní“ znaãnû ‰iroké. Jiné je to v‰ak s architekturou, která je prostû v‰ude kolem. Mám jen minimální moÏ-

hovorÛm. Ladislav Lábus – Nic se nemá pfiehánût (otázky Roman Kouck˘ – Krása je objektivní (otázky kladl

kladli Karolína Jirkalová a Jan Skfiivánek)

nost celek ovlivnit a nemohu klop˘tat zkaÏen˘m prostorem se zavfien˘ma oãima jen proto, Ïe chci vidût

Rozhovor je veden spí‰e na teoretické úrovni, s mé-

jinak. Absolutní v‰udypfiítomnost architektur y s ros-

Aãkoliv bych nerad utvrzoval pana architekta Kouc-

nû konkrétními srovnáními, na rozdíl od rozhovoru

toucí urbanizací ovlivÀuje na‰e Ïití sv˘m zpÛsobem

kého v jeho památkáfiském negativismu, musím jeho

pfiedcházejícího. Mohu jej pfievést do nûkolika lapidár-

mnohem víc neÏ pÛvodní „pfiírodní“ prostor. BohuÏel

názor y v rámci celé skupiny hodnotit jako nejménû

ních tezí. V knize jsou vyjádfiení kvalitnû argumentová-

nejen nûkteré aditivní, ale i subtraktivní zmûny mohou

konzistentní a ãasto si i protifieãící. Snad jde je‰tû po-

na, prakticky rozvedena a my‰lenkovû souvisejí. Uvá-

b˘t negativní. Absolutní nutnost moÏnosti zmûny mÛÏe

fiád jen o pózu pfiehrávanou do posledního mistrova

dím nûkolik témat, která snad tolik neutrpûla mojí

b˘t spojovacím mÛstkem s úvahami pana architekta

fousu. Nemohu souhlasit s názorem, Ïe souãasné do-

zkratkou: Víra v pokrok, radikální fie‰ení a r ychlost

o památkové péãi. Je pro ni ne‰Èastné, Ïe zku‰enost

bû odpovídá „co je staré, to je automaticky dobré,

vnûj‰í zmûny jsou v kontrastu ke stabilitû lidsk˘ch po-

dlouh˘ch let architektonické praxe nutí pana architek-

a co je nové, to se povaÏuje pro jistotu radûji za ‰pat-

tfieb a postojÛ. Problémem soudobé architektur y je

ta vyjádfiit pfiesvûdãení, Ïe pro památkáfie je dÛleÏité

né“ (s. 13). Vût‰ina designu, módy, architekturu nevy-

devastace krajiny, latentní anonymita stavebních in-

pfiedev‰ím stáfií stavby ãi jejího prvku. To pfiece nemÛ-

jímaje, je proklamována v médiích jako mladá, nová,

vestic a sloÏitost uchopení moderního zpÛsobu Ïivota.

Ïe b˘t uÏ jen náhoda. Pár kvalitních památkáfiÛ potká-

individuální a jiná; naopak ochrana starého jako brání-

Z urbanistického pohledu je ze strany mûsta nebez-

vá hodnû nekvalitních architektÛ, pár kvalitních archi-

cí pokroku a svobodû. Ve vztahu k úpravám budov ne-

peãné zfiíkat se kontroly nad velk˘mi urbanistick˘mi

tektÛ potkává spoustu nekvalitních památkáfiÛ. Je

souhlasí pan architekt s omezením tvÛrãího pfiístupu

celky – je nutné garantovat parcelaci pro vefiejné pro-

nepochybnû lep‰í, kdyÏ kvalitní architekt potká nekva-

na „star˘ch památkách“ (s. 13), souhlasí naopak se

story a vefiejné stavby za úãelem udrÏení míry kvality

litního památkáfie, neÏ kdyby nekvalitního památkáfie

zmûnami takzvané kvalitní architektury „nové“, napfií-

nového prostfiedí. Nová architektura je ovlivnûna po-

potkal nekvalitní architekt. Únava a bezmoc z mar-

klad v pfiípadû budovy Fakulty architektury âVUT v Pra-

kroãil˘mi technick˘mi moÏnostmi procesu projektová-

n˘ch soubojÛ je v‰ak vyãerpávající.

ze (s. 14–15), av‰ak zároveÀ striktnû tvrdí, Ïe „mûfiít-

ní, nov˘mi materiály a plánovou distancí od minulosti.

ko panelov˘ch domÛ a jejich tvar by se nemûly

Nadãasovost architektury je urãena také schopností

v Ïádném pfiípadû mûnit“ (s. 17). Tato úãelová dvoja-

kvalitního stárnutí stavby. Tradiãní materiály mají lep‰í

kost argumentace je dle mého aÏ zaráÏející.

Petr Volf)

Petr Pelãák – Nikoliv tíÏit, n˘brÏ povzná‰et (otázky kladli Petra Hlaváãková a Jan Skfiivánek)

schopnost stárnout. Nûkteré materiály sv˘mi technic-

Rozhovor lze vyextrahovat na hledání a nacházení

Dal‰ím ponûkud demagogick˘m gestem je tvrzení

k˘mi parametry pozitivnû omezují libovÛli architekto-

idey a pravdy. AÈ uÏ v tektonice – bfiemeno versus pod-

o pfiípadném vhodném zadání návrhu Národní knihov-

nického návrhu. U rekonstrukcí má smysl zachovat

pora –, funkci – stavûní pro konkrétního uÏivatele ver-

ny panu architektu Kaplickému bez architektonické

v‰e, co je autentické a pouÏitelné. PfiestoÏe je archi-

sus stavûní na prodej –, vzhledu – móda versus trva-

soutûÏe. Tato svoboda je moÏná v rámci investice bez

tektura do jisté míry umûním, musí b˘t architekt tech-

lost –, obecné odpovûdnosti – askeze versus opulence

pouÏití vefiejn˘ch prostfiedkÛ, kde je v‰ak také limito-

nicky zdatn˘. U pana profesora Lábuse se nemusíme

– nebo udrÏitelnosti – doãasnost versus ekologie. Tro-

vána zákony a kontextem. Navíc pan architekt plete

obávat nekompatibilních a nekontextuálních fie‰ení.

chu mû ale zneklidÀuje názor vysoko‰kolského profe-

soutûÏní ideov˘ návrh se soutûÏí vymezenou cenou

Potfieba represivního památkového zákona odpadá.

sora, Ïe architektonické ‰koly v âechách neumûjí uãit

projektov˘ch prací. Nevím, jak by se absolutní svobo-

Není asi pfiekvapivé, Ïe pan architekt Lábus v rozho-

kvalitnímu „fiemeslu“, pochopení vnitfiních zákonitostí

da pfiiznaná jednomu líbila tûm, ktefií by takto soutûÏit

voru nepfiímo zmiÀuje památkáfisk˘ dogmatismus. Té-

architektonické a stavební tvorby. Památkáfi uÏ není

nemohli. Pan architekt Kouck˘ tak podle potfieby za-

ma památkové péãe a rekonstrukcí je ostatnû dÛleÏi-

nekompetentní brzdou, ale pozitivnû se posunuje jen

mûÀuje fiád, svobodu a demokracii s absolutismem.

tou ãástí i dal‰ího rozhovoru.

k nutné komplikaci procesu architektonické tvorby. Chování památkáfie a dÛvody ochranáfiství jsou zmínû-

Podobnû jeho prohlá‰ení „poprvé se vefiejnost postavila za souãasnou stavbu“ (s. 16) je ponûkud nepfiesné, neboÈ pan architekt nefie‰í, kolik lidí bylo vlastnû

Josef Pleskot – Omyl nelze vylouãit (otázky kladli Karolína Jirkalová a Jan Skfiivánek)

ny pouze mûlce – ochrana vnûj‰í stránky mizejícího svûta jako opory v neznámé budoucnosti. Pokud pan

Nemohu se zbavit dojmu, Ïe pan architekt Pleskot

architekt dospûl k názoru, Ïe argumentace památkáfiÛ

v tématech plynule navazuje na pana architekta Lábu-

je takto naivnû nekompetentní, opût je nûkde v komu-

O nepochopení moderní funkce banky, jejího záze-

se (ãi naopak). Opût zde vyvstává otázka kontextu, in-

nikaci památkáfiÛ a architektÛ chyba.

mí a mûstského urbanismu svûdãí nesouhlas pana ar-

spirace okolím, materiálové kvality, lokálních zdrojÛ

chitekta Kouckého s horizontalitou a rozlehlostí cent-

a recyklovatelnosti, programové askeze ãi nutnosti ze-

ra âSOB a jeho vzdáleností od centra Prahy

lenû. Znovu je dotãena latentní anonymita stavebních

umístûním v Radlicích. Bytostnû s ním nesouhlasím:

investic – staví se na prodej, ne pro konkrétního uÏi-

Není náhodné, Ïe kniha konãí rozhovorem s urba-

moje banka je pfiedev‰ím mÛj poãítaã, internet, ban-

vatele. DÛm je tak reklamou sama sebe se v‰í nega-

nistou. Zcela logicky tak vyúsÈuje v „nadstavbû“ archi-

kovní karta a mnoÏina bankomatÛ a pokladních ãte-

tivní pr voplánovitostí. Je zmínûno riziko globalizace

tektur y. Rozhovor lze vidût v kontrastu porovnávání

ãek. Moderní zázemí banky dnes nemusí b˘t v centru,

i v˘chodisko regionalismu. Jako u pfiedchozího disku-

idey a skuteãnosti, hledání rovnováhy. Koncepce chrá-

protoÏe tam jeho fyzická pfiítomnost není potfiebná

tujícího se rozhovor dostává i do zásadnûj‰í roviny ur-

ní pfied pouze ekonomicky odÛvodnûn˘m developer-

proti a kolik pro Kaplického blob. Odpovídající by tedy bylo hovofiit o ãásti vefiejnosti.

140

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / RECENZE | BIBLIOGRAFIE

Jan Sedlák – Kdyby urbanisté Ïili tfii sta let (otázky kladli Karolína Jirkalová a Jan Skfiivánek)

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 141

stvím. Regulace omezuje, ale zároveÀ vyvaÏuje a zaji‰Èuje, neboÈ bere v úvahu práva v‰ech. Kvalitní vize omezuje ãetné zmûny územního plánu. Evoluce brání revoluci. Památková péãe mÛÏe zajistit sebeidentifikaci, identitu a zachování genia loci místa, aniÏ by vylu-

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

ãovala nové dotvofiení. Vize brání moci penûz zastavût v‰e hned teì. Dlouhodobá a v‰eobecná touha po individuálním bydlení zaji‰Èovaném bohuÏel developersky bez kvalitní regulace v suburbiích vede k devastaci prostoru se ‰patnou infrastrukturou a mûfiítkem…

Monumentorum tutela. Ochrana pamiatok 22

Koncepce ponechání „volna“ je panem architektem trochu popfiena jeho spoluprací na urbanistickém plá-

Sborník pfiíspûvkÛ V˘zkum a obnova ranostredove-

nu zastavûní nákladového nádraÏí ÎiÏkov. On by to ale

kej sakrálnej architektúr y vze‰el ze semináfie, kter ˘

udûlal nûkdo jin˘. Chyba je v‰ak „v˘‰e“, rozhodnutí

uspofiádal Pamiatkov˘ úrad Slovenskej republiky ve

nechat místo volné na panu architektovi nezáviselo.

dnech 11.–12. prosince 2009. Texty sestavily a úvod

Kniha celkovû nepfiiná‰í nic, co bychom od zná-

napsaly Michaela Kalinová a Renata Glaser-Opitzová.

m˘ch architektÛ uÏ nesly‰eli. Velmi zde v‰ak chybí

Úkolem semináfie bylo poskytnout prostor pro prezen-

ilustrace ãi fotografie, které by vhodnû doplÀovaly pro-

taci souãasného stavu sakrální architektur y na Slo-

bíranou dílãí problematiku. U realizací bych rovnûÏ pfii-

vensku, jejího v˘zkumu a procesu obnovy (viz Zprávy

vítal fotografie, plány ãi odkazy na související interne-

památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 3, s. 175–208

tovej Novej Vsi-Sádku, s. 73–82. Historie kostela

tové zdroje. Ke ‰kodû tûch, ktefií by chtûli my‰lenky

a 225–227. ISSN 1210-5538).

v ‰ir‰ích sídelních souvislostech. Autor datuje poãátky

autorÛ sledovat dále, není v knize zmínûna publikaãní

Peter

BEDNÁR,

Zuzana

POLÁKOVÁ,

Michal

stavby na pfielom 11. a 12. století.

·IMKOVIC: Archeologick˘ a stavebno-historick˘ v˘-

Martin BÓNA, Martin MIKULÁ·: V˘sledky architek-

Zajímavá je vícekrát konstatovaná marnost snahy

skum Katedrály sv. Emeráma na Nitrianskom hrade,

tonicko-historického a umelecko-historického v˘sku-

o odstranûní nekvality, která jde dvûma smûry – zada-

s. 9–28. Po shrnutí dosavadních v˘sledkÛ v˘zkumÛ

mu Kostola Panny Márie Kráºovnej anjelov v Klátovej

vatelé vûdí, do ãeho by urãit˘ architekt „ne‰el“, a vÏdy

prezentují autofii pfiedbûÏné v˘sledky pûti sond kopa-

Novej Vsi-ãásÈ Sádok, s. 83–98. Stavebnû-historick˘

se najde nûkdo, kdo zakázku odmítnutou z „ideov˘ch“

n˘ch v letech 2008 a 2009 v interiéru takzvaného dol-

prÛzkum identifikoval ve zdech kostela fragmenty tfií

dÛvodÛ nakonec pfiijme. Srozumitelnû jsou vyjádfieny

ního kostela. Mezi nejdÛleÏitûj‰í v˘sledky tohoto bada-

románsk˘ch (12./13. století) a jedné gotické (kolem

vazby architektury a urbanismu. Snad jen jaksi mimo-

telského v˘zkumu patfií zji‰tûní fragmentÛ románsk˘ch

1300) stavební fáze.

chodem pfiipomenut˘ v‰udypfiítomn˘ stfiet s památkáfii

a pozdnû románsk˘ch stavebních fází z 11.(?) aÏ 13.

v˘znamnû spojuje úplnû v‰echny diskutující. Je pod-

století.

ãinnost zpovídan˘ch architektÛ.

Michal TRYML: Archeologicky odkryté a prezentované fragmenty sakrální architektury na území Prahy –

prahovû zmínûna i otázka seberegulace a autocenzu-

Andrej BOTEK: Kostol sv. Margity v Kopãanoch – v˘-

pohled archeologa, s. 99–106. Problémy vyvolané

r y architektÛ s dÛsledky posouzení nutnosti ãi zbyt-

vojové etapy a otázky metodiky obnovy, s. 29–51. Shr-

prezentací odkryté architektury na pfiíkladech kostela

nosti památkové péãe. Ochrana urbanizovaného

nutí problémÛ památkové obnovy. âlánek popisuje

sv. Jana Kfititele v Dolních Chabrech a sv. Máfií Mag-

prostfiedí i extravilánu dostoupila jiÏ takového stupnû

souãasn˘ stav, kter˘ vznikl pfii pokusu navrátit kostelí-

dalény na praÏské Malé Stranû.

a stává se rozhodujícím faktorem architektonického

ku velkomoravskou podobu(?). Dosud neukonãen˘ pfií-

Pavel KRYL, Josef UNGER: Archeologick˘ v˘zkum

návrhu stavby v takové mífie, Ïe diskutující architekti

bûh této dÛleÏité stavby z 9. století je témûfi uãebni-

a projekt prezentace románského kostela sv. Jifií v Ta-

cítili nutnost se k problematice vyjádfiit. Zmínky o pa-

covou ukázkou toho, jak s památkami nezacházet.

sovû, s. 107–114. V˘zkum v letech 2007–2009 od-

mátkáfiském dogmatismu a schematismu a o mûlkos-

Andrej BARTA, Peter BARTA, Mária HAJNALOVÁ, Ju-

kryl fragmenty základového zdiva lodû rotundy, pfied-

ti vyjádfiení lze vyhodnotit jako nekvalitu protihráãe

raj PU·KÁR: Anal˘za vzorky dreva z muriva Kostola

chÛdce dnes stojícího pozdnû románského kostela

(spoluhráãe?). Je ‰koda, Ïe ani pfies mnohé snahy se

sv. Margity Antiochijskej v Kopãanoch, okr. Skalica,

sv. Jifií.

Národnímu památkovému ústavu nedafií dlouhodobû

s. 52–53. Vzorek ze severní stûny kostela pochází

Jifií HAVLICE: Kostel sv. Mikulá‰e v Boleticích na

udrÏet diskusi architektÛ a památkáfiÛ, která by kulti-

z jehliãnatého dfieva (nikoli jedle). Na rozdíl od semi-

âeskokrumlovsku ve svûtle archeologie, s. 115–126.

vovala obû strany. Vytvofiení trvalého spoleãného pa-

náfie v‰ak není prezentován v˘sledek dendrochronolo-

V˘zkum odkryl ãást základÛ románské apsidy i partie

nelu odborníkÛ by tuto situaci mohlo zlep‰it.

gického datování.

zdi, která podle autora v˘zkumu oddûlovala prostor

Peter BARTA, Martin BÓNA: Chronometrické datoTomበPEK

apsidy od knûÏi‰tû.

vanie muriva Kostola sv. Juraja v Kostoºanoch pod Tri-

Roman LAVIâKA: Kostel sv. Mikulá‰e v Boleticích –

beãom: prvé v˘sledky, s. 54–59. V˘sledky pfiírodovûd-

stavební v˘voj objektu a jeho rekonstrukce na pfielo-

n˘ch mûfiení vzorku z pÛlkulatiny o prÛmûru 11–12 cm

mu tisíciletí, s. 127–143. V˘sledky stavebnû-historic-

vyÀaté z jiÏní fasády kostela (zbytek stavebního le‰e-

kého prÛzkumu kostela i otázky spojené s jeho pa-

ní?). Zatímco dendrochronologické mûfiení v˘sledky

mátkovou obnovou.

nepfiineslo, metoda C14 ukázala inter val mezi lety 703–915.

Erik HRNâIARIK, Klára KUZMOVÁ: Archeologick˘ v˘skum románskeho karnera v Trnave, s. 144–149. V˘-

Jozef URMINSK¯: V˘sledky archeologického v˘sku-

zkum proveden˘ v letech 2008–2009 odkryl podstat-

mu príkostolného cintorína a okolia kostola v Klátovej

né ãásti dvoupodlaÏního karneru s apsidou, datované-

Novej Vsi-Sádku, s. 60–72. Pohfiebi‰tû kolem kostela

ho do 12./13. století.

je souãasné se stojící stavbou. V˘zkum nezjistil stopy nûkdy pfiedpokládaného panského sídla. Ján LUKAâKA: Historické súvislosti vzniku a funkcie stredovekého farského Kostola Panny Márie v Klá-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / RECENZE | BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Michaela KALINOVÁ, Silvia PAULUSOVÁ: Pamiatkov˘ v˘skum a obnova kostola v Sedmerovci-Pominovci, s. 150–158. Problematika obnovy románského kostela z poloviny 12. století.

141

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 142

Ivan GOJDIâ, Silvia PAULUSOVÁ: Nález zvy‰ku ro-

Martin MI≈O: MoÏnosti prínosu archeologického v˘-

mánskej rotundy v DomaniÏi, s. 159–165. Fragmenty

skumu k poznaniu architektonick˘ch zvy‰kov sakrál-

základového zdiva rotundy, prÛmûr lodi cca 900 cm.

nej architektúry na príklade dominikánskeho klá‰tora

Nejisté datování, snad pfielom 12./13. století.

v Banskej ·tiavnici, s. 288–294.

Michaela KALINOVÁ: Pamiatkov˘ v˘skum fasád Kos-

Ivan GOJDIâ, Silvia PAULUSOVÁ: Fragmenty stredo-

tola sv. AlÏbety v ·a‰tíne-StráÏach, s. 166–181. Fasá-

vek˘ch dominikánskych klá‰torov v Banskej ·tiavnici

dy kostela byly (vãetnû architektonick˘ch prvkÛ) uÏ od

a Ko‰iciach, s. 295–305. Dosavadní v˘sledky v˘zku-

v˘stavby v románském období omítnuté tenkou vrst-

mu dominikánského klá‰tera z 13. století, zaniklého

vou omítky, která kopírovala strukturu cihlového zdiva

v roce 1536, v Banské ·tiavnici a klá‰tera v Ko‰icích

a byla v podstatû identická s maltou pouÏitou pfii v˘-

zaloÏeného 1240(?). ·tefan ORI·KO: K problematike letnerov v mendi-

stavbû. Jana ÎELINSKÁ: Sférulitická forma zeleného pigmentu malachitu, s. 182–184. Jozef DORICA: Kostol sv. ·tefana kráºa v Îiline-Doln˘ch Rudinách v pohºade nov˘ch objavov re‰taurátor-

kantskej architektúre na Slovensku, s. 306–317. Krátk˘ pfiehled zji‰tûn˘ch ãi pfiedpokládan˘ch chórov˘ch pfiepáÏek v mendikantsk˘ch stavbách. Kompletní letner se na území Slovenska nedochoval.

ského v˘skumu a re‰taurovania v rokoch 2008–2009,

Barbora GLOCKOVÁ, Lubo‰ KÜRTHY: Príspevok

s. 185–198. âlánek je vûnován pfiedev‰ím nástûnn˘m

k v˘voju sakrálnej architektúry 13. storoãia na území

malbám. Na jiÏní a severní stûnû kostela byly v partii

b˘valej UÏskej a Zemplínskej Ïupy, s. 318–332. Nové

u vítûzného oblouku objeveny otvor y po armovacích

poznatky k pûti zkouman˘m stavbám regionu.

trámech, jejichÏ prÛbûh byl sledován i v obvodov˘ch zdech kostela.

Peter TAJKOV: Emporové kostely na Zemplíne. Poznámky k románskym dedinsk˘m kostolom s veÏou

Magdaléna JANOVSKÁ: V˘sledky architektonicko-

nad emporou, s. 333–357. Autor se pokou‰í o novou

historického v˘skumu Katedrály sv. Mar tina v Spi‰-

interpretaci skupiny emporov˘ch románsk˘ch venkov-

skej Kapitule (so zameraním na stredovekú podobu),

sk˘ch kostelÛ. Ze stavebního hlediska sleduje v˘voj

s. 199–211. Autorka na základû v˘sledkÛ stavebnû-

od karolinsk˘ch westwerkÛ; pokud jde o funkci, upo-

-historického prÛzkumu z let 2006–2007 pfiedstavuje

zorÀuje pfiedev‰ím na skuteãnost, Ïe se jedná o sou-

nov˘ pohled na podobu nejstar‰ích tfií fází katedrály

ãást liturgického prostoru kostela.

(do konce 13. století). Dominik SABOL: Kostol sv. Michala v ·indliari – stavebno-historick˘ v˘voj, historické súvislosti, s. 212–219. V˘sledky obnovy ruiny gotického venkovského kostela z druhé poloviny 14. století. Peter GLOS: Kostol sv. Michala v ·indliari – stavebno-historick˘ v˘skum, obnova, s. 220–231. Shrnutí v˘sledkÛ stavebnû-historického prÛzkumu kostela postaveného kolem poloviny 14. století a popis realizace jeho kompletní obnovy provedené v letech

Památky stfiedních âech 2010/2 (Roãník 24, vydává Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze) Vojtûch LÁSKA: Padesát let odborné organizace pa-

Radoslav RAGAâ: Príspevok k ranonovovek˘m dejinám Kostola sv. Juraja v Nitrianskej Blatnici z pohºadu archívnych prameÀov, s. 358–363.

mátkové péãe ve stfiedoãeském kraji, s. 1–9. Vladislav RAZÍM: Zfiíceniny hradÛ a mûstské hradby v souãasné praxi památkové péãe, s. 10–60.

Henrieta ÎAÎOVÁ: Romanika v zrkadle písomn˘ch

Karel KIBIC ml., Bohumila KRÁLOVÁ: Ke stavební

prameÀov, s. 364–377. Autorka pfiedstavuje soubor

historii kostela Nejsvûtûj‰í Trojice v Dobfiichovû,

stfiedovûk˘ch diplomatick˘ch pramenÛ, které mohou

s. 61–71.

obsahovat zprávy o církevních památkách. Monika SKALSKÁ: K dejinám ranostredovek˘ch sakrálnych stavieb v Gemeri, s. 378–386. Daniel PIVKO: Kamenn˘ materiál ranostredovek˘ch

Jindfii‰ka âERNOCHOVÁ: PrÛzkum podstfie‰í sakristie a pfiedsínû kostela sv. Jifií v Hrade‰ínû, s. 72–75. Nález okenních otvorÛ, zvlá‰tnosti krovu sakristie a jeho datace.

stavieb na Slovensku a ‰ir‰om okolí Bratislavy,

Dagmar PRIMUSOVÁ: PÛvodní podoba fasády ba-

Ján KRCHO: V˘skum kostola reformovanej cirkvi vo

s. 387–400. Pfiehledn˘ ãlánek se v první ãásti zab˘vá

rokní s˘pky v hospodáfiském dvofie zámku v Tfiebe‰i-

Veºkej Trni, s. 232–253. Z románské stavební fáze

zdroji surovin (pokud se je podafiilo identifikovat, byl

cích, s. 76–79.

cihlového kostela sv. Michala se dochovala pfiede-

materiál dopravován maximálnû do 30 km), v druhé

Pavel KROUPA: PrÛzkum v˘chodní fasády zámku

v‰ím západní ãást s vûÏí a emporou (vãetnû vstupu na

ãásti pracovními stopami na povrchu kamenÛ. Stopy

v Brand˘se nad Labem, 1. ãást, s. 80–84. V˘sledky

ni). Z podoby schodi‰tû vyvozuje autor závûr, Ïe em-

po opracování ‰irok˘m dlátem se objevují v první po-

prÛzkumu pfiinesly odkrytí a potvrzení brány gotického

pora slouÏila pfiedev‰ím liturgick˘m cílÛm a aÏ druhot-

lovinû 12. století.

hradu, renesanãních ostûní a dochované sgrafitové

2001–2005.

nû reprezentaci donátora. Peter GOMBO·: Re‰taurátorsk˘ v˘skum a re‰taurovanie kostola reformovanej cirkvi vo Veºkej Trni,

ªubor SUCH¯: V˘voj a typológia stredovek˘ch krovov v prostredí západnej a strednej Európy, s. 401–411.

Miroslav HUBERT: PozÛstatky stezky pro vlek lodí na dolní Vltavû, s. 85–88. Z historie plavby, splavÀo-

Pavol IÎVOLT: Stavebné úpravy v súvislosti so sta-

s. 254–261.

omítky.

vací práce, pozÛstatky potahové stezky.

Marcela ëURI·OVÁ, Peter GOMBO·, Kristína

bilizáciou mikroklímy Kostola Svätého Ducha v Îehre,

Jindfiich NUSEK: K obnoven˘m malbám v zámecké

MARKU·OVÁ: V˘skum a re‰taurovanie Kaplnky sv. Mi-

s. 412–421. Autor zdÛrazÀuje nutnost interdisciplinár-

kapli ve Vla‰imi, s. 89–93. Revize pfiedchozích závûrÛ

chala Archanjela v Ko‰iciach, s. 262–275. Historie

ního pfiístupu.

datace a autorství maleb, ikonografick˘ obsah, pfied-

kaple z poloviny 14. století, pÛvodnû vystavûné jako

Miroslav BROD≈AN, Karol ëURIAN, Peter KRU·INSK¯, Peter PISCA: Záchrana a meranie aktivity trhlín

karner. Marián SAMUEL: Najnov‰ie v˘sledky archeologick˘ch v˘skumov Zoborského klá‰tora v Nitre,

Kostola Narodenia Panny Márie v Socovciach, s. 422–433. Jan VINA¤, Zuzana VYBÍHALOVÁ: Zfiícení vûÏe ro-

klá‰tera na Slovensku pfiinesl pfiedev‰ím informace

mánského kostela v Lene‰icích – anal˘za pfiíãin,

o barokní podobû místa (mimo jiné odkryty fragmenty

s. 434–447.

ter sv. Josefa.

142

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Památky stfiedních âech v odborném tisku (rok 2009). Hana MARTINKOVÁ

s. 276–287. V˘zkum nejstar‰ího historicky známého

mni‰ského pfiíbytku), kdy zde stával kamaldulsk˘ klá‰-

lohy.

Michal TRYML

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 143

Architekt 2010/4 Hlavním tématem ãísla je modulární architektura a ozvûny z Grand Prix architektÛ. Ludûk R¯ZNER / OK PLAN ARCHITECTS: Továrna

Jakub F. NOVÁK: V Ostravû to vfie. Rozhovor s architektem a pedagogem Josefem Kiszkou, s. 16–21. Na

konstrukcí a oÏivením areálu b˘valé textilní továrny

Fakultû stavební Vysoké ‰koly báÀské Technické uni-

z roku 1887 v Humpolci pro spoleãnost Hranipex. DÛ-

verzity Ostrava vznikla nová katedra architektury, z níÏ

raz je kladen na propojení nedalekého parku s vnitro-

vyjdou tento rok první absolventi. Rozhovor o jejím vzni-

blokem továrny, jenÏ byl zatravnûn a do‰lo ke sjedno-

ku, zamûfiení, specifiãnosti Ostravska a o ideální stra-

cení venkovního vzhledu objektÛ. Na cel˘ areál je

tegii jeho revitalizace.

vytvofiena studie dal‰í etapy rozvoje. Autorská zpráva

Industriální stavba jako vykfiiãník v krajinû,

s fotografiemi a plány je doplnûna rozhovorem Julia

s. 22–23. Projekt orientaãního systému mûsta Ostra-

Macháãka s autorem Luìkem R˘znerem a recenzí Da-

vy spojujícího vybrané speciální stavby, jako jsou vyso-

na Merty.

ká pec nebo tûÏní vûÏ, coby orientaãní body s navádû-

PROJEKT, s. r. o.) o rekonstrukci statku Semtín v Ol-

(Roãník XVII, vydává Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze) Katefiina ADAMCOVÁ: Jan Adam Dietz a sochafiská dílna, s. 7–36. âinnost dílny a novû pfiipsané práce.

Hlavním tématem tohoto ãísla je Ostrava souãasnosti.

No. 8, s. 4–13. Rubrika Top realizace se zab˘vá re-

Farma âapí hnízdo, s. 14–23. Autorská zpráva (SGL

PrÛzkumy památek 2010/2

Era 21 2010/1

cími tabulemi podél cest. Motoristé by tak získali vizuální kontrolu správnosti trasy.

bramovicích s fotografiemi a plány. Hospodáfisk˘ dvÛr

Rekonstrukce Masar ykova námûstí, s. 24–25.

Semtín nedaleko Bene‰ova byl v dezolátním stavu.

Krátká autorská zpráva (TomበRusín, Ivan Wahla,

Lihovar vãetnû komínu a správní budova byly rekon-

Petr Mutina / RAW) s fotografiemi o úpravû námûstí

struovány, stodola byla ze statick˘ch dÛvodÛ strÏena

v centru mûsta.

a postavena jako stoprocentní replika. Pfiidána byla

·upináã, s. 28–29. Krátká autorská zpráva (Tomá‰

kruhová jízdárna ve tvaru ãapího hnízda s atypickou fa-

Havlíãek, Pavel Magnusek / Létající inÏen˘fii; Martin

sádou se zavû‰en˘mi propleten˘mi dubov˘mi kmeny.

Hloch) s fotografiemi o pfiemûnû skladu stavebnin ve

Následují rozhovory Julia Macháãka se zástupci doda-

zdevastovaném areálu v centru mûsta na malou kan-

vatelÛ Franti‰kem Loudou / BAK stavební spoleãnost,

celáfiskou budovu.

a. s., a s Radkem Ondruchem / Taros Nova. Jifií JAVÒREK, Vladimír THIELE / SGL PROJEKT: Re-

Ostrava ve stavu zrodu, s. 30–31, 38–39, 46. O kvalitách, potenciálu a vyhlídkách Ostravy diskutují

Petr SKALICK¯: Nástûnné malby v sakristii kostela

konstrukce pavilonu Grebovka, s. 24–31. Konceptem

sv. Ha‰tala na Starém Mûstû v Praze, konzervace ma-

obnovy zahradního pavilonu z roku 1888 od Josefa

Polyfunkãní dÛm ve Vítkovicích, s. 34–35. Krátká

leb a jejich planografická dokumentace z archivu NPÚ,

Schulze v Havlíãkov˘ch sadech v Praze 2 s hrázdûn˘-

autorská zpráva (TomበBindr, Jan Zelinka / Atelier

s. 37–43. Objev a prÛbûh péãe o dosud veskrze ne-

mi nosn˘mi stûnami vyzdûn˘mi z lícov˘ch cihel bylo

38) s fotografií a plány o areálu firmy Elstav na roz-

známé nástûnné malby.

restaurování umûleckého díla, umoÏÀující pouze se-

hraní industriální zóny a ãinÏovních domÛ z pr vní re-

Petr SKALICK¯: Katalog nástûnn˘ch maleb v dne‰-

zónní provoz. Dostavovaná ãást kavárny s celoroãním

publiky v Ostravû-Vítkovicích.

ní sakristii kostela sv. Ha‰tala v Praze a jejich pláno-

provozem má lehk˘ celoprosklen˘ plá‰È. Pfiiznan˘ kon-

Kostel sv. Ducha, s. 42–43. Krátká autorská zprá-

grafické dokumentace, uloÏené v archivu NPÚ, ústfied-

strukãní systém je kombinací dfieva, oceli a skla. Au-

va (Marek Jan ·tûpán / Atelier ·tûpán) s fotografií

ního pracovi‰tû, s. 44–58.

torská zpráva s fotografiemi a plány je doplnûna tex-

a plány o nejvût‰í porevoluãní sakrální stavbû u nás

tem Vûr y Müllerové V˘znam pavilonu, jeho historie

postavené na rozsáhlém sídli‰ti v Ostravû-Zábfiehu.

Eli‰ka FECHNEROVÁ: Kostel sv. Jifií v Chfiibské. Pfiíspûvek k poznání sakrální architektonické tvorby doby renesance v severních âechách, s. 59–74.

a prÛzkumy.

zainteresovaní architekti a odborníci.

Ladislav KUBA, TomበPILA¤: Moravskoslezská vû-

Michal JANATA: ARCHIP. Architectural Institut in

decká knihovna, s. 48–49. Krátká autorská zpráva o projektu a text petice proti zastavení pfiípravy stavby.

Robert ·IMÒNEK, Jaroslav JI¤ÍK, Jan KYPTA, Vlastimil

Prague, s. 48–50. Pr vní soukromá vysoká ‰kola ar-

SIMOTA: Pozdnû gotická kamna z domu ãp. 1 v Milevsku

chitektury vznikla v Praze ve VeletrÏním paláci. Posky-

Pfiístavba alternativní scény Divadla loutek Ostrava,

– v˘raz spoleãenského postavení?, s. 75–92. Modelov˘

tovat bude zpoãátku pouze bakaláfiské studium, ve

s. 50–51. Krátká autorská zpráva (Petr M. Hájek,

pfiíklad mezioborového zhodnocení pozÛstatkÛ kamen.

studijním programu figuruje architektonické navrhová-

Gabriela Mináfiová, Bronislav Stratil) o projektu na

Jan HAVRDA, Matou‰ SEMERÁD: Neznám˘ román-

ní, urbanismus a krajináfiská tvorba, men‰í je dÛraz

okraji âerné louky, v místû nástupu do budoucí rozvo-

sk˘ dÛm na Staromûstském námûstí v Praze,

na technické pfiedmûty ãi teorii architektury. Rozhovor

jové plochy centra. Okolí divadla se má stát otevfie-

s. 93–102. Ve stûnû v˘kopÛ v severozápadní ãásti

s rektorkou Reginou Loukotovou a vedoucím ateliérÛ

n˘m vefiejn˘m prostorem.

námûstí bylo objeveno torzo románského domu.

ZdeÀkem Fránkem.

Adam GEBRIAN: Dav se m˘lí vÏdycky, já zÛstávám

Martina KUDLÍKOVÁ: Poznámka ke gotick˘m staveb-

Michal JANATA: Co je nespoutáno pravidly, samo je

v Ostravû, s. 52–53, 54–57. Rozhovor s generálním

ním formám minoritského klá‰tera v Brnû, s. 102–109.

dává, s. 104–105. Medailon Emila Pfiikryla, jenÏ letos

fieditelem Vítkovic Janem Svûtlíkem, jedin˘m v˘znam-

Jifií SLAVÍK: Trojice nejstar‰ích vyobrazení hradu

získal Poctu âeské komory architektÛ. Navazuje zprá-

n˘m ostravsk˘m investorem.

v Polné, s. 109–112. Lubomír ZEMAN: Dianina lázeÀ v Paláci princÛ v Ostrovû, s. 113–122. Historie a stavební podoba

va Markéty PRAÎANOVÉ Pocta âKA pro Emila Pfiikryla

Multifunkãní aula v Dolních Vítkovicích, s. 54–55.

s Ïivotopisn˘mi údaji a krátkou informací o slavnost-

Krátká autorská zpráva (Josef Pleskot / AP atelier, Mi-

ním ceremoniálu.

lo‰ Linhar t, Andrej ·kripeÀ, Jifií Trãka) s modelem

nejstar‰í zachované zámecké láznû v ãesk˘ch zemích.

Magdalena DEVEROVÁ: Mûsto pro souãasnou spo-

Recenze – Barbora KLIPCOVÁ, Petr ULIâN¯: Jiãín-

leãnost, s. 106–107. Rozhovor s Michelem Rojkin-

sko na plánech z Trauttmansdor ffského archivu

dem mimo jiné o dostavbû Staromûstské radnice

Rekonstrukce starého fieditelství Vítkovick˘ch Ïele-

(1794–1840), s. 123–124.

a historickém centru Prahy, o realizacích v kontextu

záren, s. 58–59. Krátká autorská zpráva (Zdenûk

historick˘ch mûst a vztahu architekta a památkové

Fránek / Fránek architects) s vizualizací a plánem

péãe.

o rekonstrukci a nástavbû administrativní budovy

PrÛzkumy památek v odborném tisku za rok 2009, s. 125–152. Hana MARTINKOVÁ

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

a plánem o projektu konverze plynojemu z roku 1921 v Dolní oblasti Vítkovic na multifunkãní aulu.

v Ostravû-Vítkovicích.

143

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 144

Martin STRAKO·: Ostravská mozaika, s. 60–65.

John EISLER: Manhattanské ozvûny, s. 14–17. Au-

Jaké jsou limity urbanizace?, s. 47–63. Pfiepis zá-

Pfiehled pozoruhodn˘ch ostravsk˘ch staveb od 19. sto-

torská zpráva s fotografiemi a plány o bytovém soubo-

znamu panelové diskuse pfiedních teoretikÛ architek-

letí do souãasnosti.

ru 12 Lofts v praÏské diplomatické ãásti Bubenãe,

tur y a urbanismu Richarda Burdetta, Willema Jana

v sousedství Petschkovy vily.

Neutelingse, Deyana Sudjice, Elii Zenghelise a filozo-

Era 21 2010/2 Maria TOPOLâANSKÁ: Bratislava aktuálnû!, s. 12. PrÛvodce po aktuální bratislavské architektufie.

V˘jimeãná stavba jako bod obratu, s. 28–31. Autor-

fa Lievena De Cautera, moderované sociologem Jifiím

ská zpráva (Jan Jehlík Architektonická kanceláfi / Tho-

Musilem v rámci 14. konference FORUM 2000 pod ti-

mas Müller Ivan Reiman Architekten) s fotografiemi

tulem Svût, ve kterém chceme Ïít.

Adam GEBRIAN: O architektufie soudob˘ch továren,

a plány o novostavbû polyfunkãního paláce Zdar

s. 18–21, 28–29. Rozhovor mimo jiné o rekonstruk-

v centru Ústí nad Labem na místû klasicistní budovy

cích továrních areálÛ.

zbofiené v 70. letech. DÛm respektuje komorní mûfiít-

V˘robna, kanceláfie a vzorkovna mminterieru v Lu-

ko dobudovávaného Mírového námûstí.

Stavba 2010/3 Klára ELIÁ·OVÁ: Sial, s. 2–4. Recenze sborníku editovaného Rostislavem ·váchou.

haãovicích, s. 22–27. Autorská zpráva (Stanislav Fia-

Modelové my‰lenky pro v˘jimeãné podmínky,

Martina MERTOVÁ: Ostrá Ostrava, s. 6–7. Recenze

la, Daniela Polubûdovová / D3A) s fotografiemi a plá-

s. 48–51. Autorská zpráva (Jan Tilinger / Obãanské

PrÛvodce architekturou Ostravy od Martina Strako‰e.

ny o rekonstrukci v˘robny designového nábytku. Je

sdruÏení Sur ya) s fotografiemi a plány o vybudování

Mar tin STRAKO·: Ostrava jako nedokonãen˘ pro-

zaloÏena na soudobém prostorovém konceptu a sou-

energeticky nezávislé budovy ‰koly z lokálnû dostup-

jekt modernismu, s. 16–17. Shrnutí historického v˘-

ãasnû na odkrytí a vyuÏití historick˘ch vrstev a recyk-

n˘ch pfiírodních materiálÛ v izolované himálajské ves-

voje typického polycentrického mûsta, jehoÏ velko-

laci stavebních prvkÛ.

nici Kargyak v Indii.

mûstsk˘ charakter vznikal na konci 20. století

Areál mmcité v Bílovicích, s. 30–33. Autorská zpráva (Kamil Mr va, Ludûk del Maschio) s fotografiemi a plány o postupné rekonstrukci pÛvodnû zemûdûlského areálu na v˘robní areál.

a kodifikován byl slouãením obcí v moravské ãásti

Era 21 2010/5 Ústfiedním tématem tohoto ãísla jsou meze rÛstu mûsta.

mûsta roku 1924. Do rozsáhl˘ch urbanistick˘ch zámûrÛ v‰ak zasáhla válka a posléze komunistická totalita, která nejpr ve hodlala centrum obûtovat tûÏbû

Anna KLINGMANNOVÁ: Brandismus, s. 40–43.

Bartek NAWROCKI, Vojtek CZAPNIK: Horní Slezsko

a prÛmyslu, a kdyÏ od tohoto zámûru ustoupila, zaãa-

Brandismus je trend, v nûmÏ architektura a trh s ne-

aktuálnû!, s. 12. PrÛvodce po aktuální architektufie

la centrum asanovat, coÏ znamenalo v nûkter˘ch mís-

movitostmi stále více dbají na vytváfiení urãité identity,

hustû obydlené oblasti Horního Slezska.

tech pfiestavbu ve velkomûstském mûfiítku, jindy zá-

zvy‰ující vnímanou hodnotu obchodních spoleãností, mûstsk˘ch ãástí, sídli‰È, popfiípadû cel˘ch mûst. LukበBERAN: Domy pro stroje, s. 54–59. âlánek

Václav HAVEL: Nic není samozfiejmé, s. 16–17.

nik jiÏ existující mûstské struktur y. Pravé centrum

Úvodní fieã na zahájení konference FORUM 2000 s té-

Ostravy tedy vlastnû dosud nevzniklo a sílí tlak na no-

matem architektury a urbanismu, 10. fiíjna 2010.

v˘ zpÛsob plánování, kter˘ by mûsto nesvázal, ale na-

o v˘voji továren na spfiádání bavlny. Vyvinuty byly

V˘zkum Cronocaos. Manifest v obrazech, s. 18–29.

v 19. století, ve 20. století se hledal jejich soudob˘ v˘-

Text Rema Koolhaase a jeho kanceláfie OMA o krizi

raz. ¤adu pfiíkladÛ najdeme i v ãesk˘ch zemích.

ochranáfiského pfiístupu k architektufie. Snahy o ochra-

OÏivená Ostrava, s. 18–25. Iniciativa mlad˘ch os-

Pfiestavba a dostavba továrního areálu AF BKK ve

nu ãím dál vût‰ích oblastí zemûkoule se protínají se

travsk˘ch architektÛ se prezentovala v rámci projektu

Vysoãanech, objekt AFK, s. 60–65. Autorská zpráva

snahou o likvidaci pozÛstatkÛ pováleãné epizody archi-

Ostrava 2015 – evropské mûsto kultury. Skupina ko-

(Martina Bufiiãová, ·tûpán Kubíãek / caraa.cz) s fo-

tektury jako sociálního projektu. Nástup ochranáfiství

ná rozbory souãasného stavu a pfiedkládá vize pro bu-

tografiemi a plány o konverzi prÛmyslové stavby z ro-

vyÏaduje podle autorÛ vytvofiení teorie jeho opaku:

doucnost, zorganizovala workshop pro studenty, hle-

ku 1934 z b˘valého vysoãanského komplexu âKD na

nikoli co zachovat, ale ãeho se vzdát, co smazat

dá propojení s politickou sférou. âlánek pfiiná‰í

jin˘ druh v˘roby. Dominantní budova pÛsobí v okolní

a opustit.

ukázky z jejího manifestu a postery z workshopu pûti

roztfií‰tûné zástavbû jako stabilizaãní urbanistick˘ prvek.

Era 21 2010/3 Hlavním tématem tohoto ãísla je bydlení a bytové domy.

DÛm zuby nehty, s. 34–35. V rámci rekonstrukce

PrÛvodce po aktuální vratislavské architektufie.

OÏivená Ostrava.

studentsk˘ch skupin.

cury‰ského námûstí Escher Wyss Platz s dominantní

Milena SR·≈OVÁ: Velká PafiíÏ, s. 26–31. Zpráva

dopravní infrastrukturou byla plánována replika

o pfiedstavení francouzského projektu na sympoziu

skromného rodinného domu s ãínskou restaurací

Mesto – región – metropola v Bratislavû a v˘bûr z pre-

(Adam Caruso, Peter St. John, Thomas Demand) jako

zentací projektÛ.

pomník v‰em nedobrovoln˘m obûtem rozpínavosti

Roman RUTKOWSKI: Vratislav aktuálnû!, s. 12.

stolil urãitá pravidla. Souãástí této snahy je projekt

mûst.

Areál volného ãasu Ladronka, s. 32–37. Autorská zpráva (·afer Hájek Architekti, s. r. o.) s fotografiemi

Juhani PALLASMAA: Existenciální úloha architektu-

a plány o nové prosklené zimní zahradû podél b˘valé

Karolína VRÁNKOVÁ: Sny o bydlení, Berlín 2010,

r y, s. 36–39. Pozadím vût‰iny dnes publikované ar-

stodoly usedlosti ve dvofie, hfii‰ti, vyhlídce a parku

s. 16–21. Nûkolik pfiíkladÛ alternativního bydlení

chitektury je podle autora kult osobnosti a m˘tus in-

v bfievnovském parku v Praze 6.

z centra Berlína i z jeho sídli‰È.

dividuální kreativity. Tyto projekty jsou ãasto

MELKOVÁ Pavla, CIKÁN Miroslav: ÎiÏkov. Urbanis-

4pokojov˘ dÛm v belgick˘ch Antverpách, s. 42–47.

arogantní a lhostejné k pfievaÏující realitû svûta, mís-

tická studie. ÎiÏkovské partery a propojení parkÛ Pa-

Autorská zpráva (Pieter Peerlings, Silvia Mer tens /

to aby byly zakofienûné v lokální krajinû, tradici a so-

rukáfika a Vítkov, s. 38–41. Autorská zpráva (MCA ate-

sculp(IT) architecten) o zástavbû obtíÏnû vyuÏitelné

ciální realitû.

lier, s. r. o.) s vizualizacemi a plánem o projektu na

uzouãké proluky v centru mûsta. Transparentní dÛm je

Stefan BEHNISCH: Mûsta generace etického kon-

pfiechodovou oblast mezi parky Parukáfika a Vítkov

ãlenûn pouze vertikálnû, kaÏdé podlaÏí je tvofieno jed-

zumu, s. 42–43. Doba neustálého rÛstu spoleãnosti

v Praze 3. Souãástí studie je také fie‰ení oblastí vstu-

ním prostorem bez dûlicích konstrukcí a dvefií, dokon-

je po v‰ech stránkách za námi. Podle autora nastává

pÛ z území do jednotliv˘ch parkÛ.

ce i vstupních.

renesance urbanismu, kter ˘ by mûl s novou etikou

Vefiejné toalety v Har tigovské zahradû PraÏského

hledat nové formy bydlení a nové typy fyzického pro-

hradu, s. 42–43. Autorská zpráva (ATELIER L, s. r. o.

stfiedí a mûstsk˘ch ãtvrtí.

– J. Langerová, D. Piecuch, L. Vacek, ·. Vojtík) s fo-

Era 21 2010/4 Hlavním tématem je export a import architektury.

Prázdné Nizozemsko, spojení architektur y a idejí,

tografiemi a plány o kompletní pfiestavbû toalet

Henrike SCHOPER, Tom SCHOPER: DráÏìany ak-

s. 44–45. Projekãní t˘m Rietveld Landscape mapuje

z roku 2007 na místû nevyhovujícího pÛvodního ob-

tuálnû!, s. 10. PrÛvodce po aktuální dráÏìanské ar-

potenciál doãasnû prázdn˘ch budov ve vefiejném vlast-

jektu.

chitektufie.

nictví a vyz˘vá k jejich kreativnímu vyuÏití.

144

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Ondfiej CÍSLER: Tfii ka‰ny pro PlzeÀ, s. 44–47. Au-

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 145

torská zpráva s fotografiemi a vizualizacemi o nov˘ch

Peter Kulka), nové synagogy (arch. Rena Wandel-Ho-

gotico unicus. Hybridní architektury Jana BlaÏeje San-

ka‰nách ve tfiech rozích námûstí Republiky.

efer a Wolfgang Lorch), kina UFA (arch. Coop Him-

tiniho-Aichla a struktury pamûti v poreformaãních âe-

melb(l)au) a dal‰í. V závûru hledá pouãení pro situa-

chách, s. 42–56. Za Santiniho hybridní, „baroknû-go-

ci v Praze.P

tickou“ architekturou mÛÏeme vidût skupinov˘

Jaroslava KLIME·OVÁ, Josef KALENSK¯: Námûstí v Py‰elích, s. 48–49. Autorská zpráva s fotografiemi v˘chozího a souãasného stavu spolu s plánem o kom-

konsensus, kter˘ pfiedpokládal urãitou konstrukci mi-

plexní rekonstrukci a revitalizaci centrální ãásti mûsta

Umûní 2010/1

nulosti. Stfiední Evropa 17. a 18. století b˘vá obvykle

Py‰ely.

(pfievzato z webu http://www.umeni-art.cz/cz/index.

pokládána za ménû rozvinutou oblast ve srovnání

html)

s Evropou západní. Ve skuteãnosti byla situace sloÏi-

Neãín – krajina a místo, s. 56–59. V˘sledky ideovo-architektonické soutûÏe, která zahrnovala anal˘zu

Michal ·RONùK, Katefiina HORNÍâKOVÁ: Der Cra-

tûj‰í. Po vítûzstvích nad Turky nastalo urãité ekono-

krajiny, vyjádfiení základního pfiístupu autora ke krajinû

nach-Altar im Veitsdom – seine Entstehung und sein

mické oÏivení a pronikání prvkÛ trÏní ekonomiky, ãas-

i k Ïivotu lidí v ní a architektonické fie‰ení vybran˘ch

Untergang. – CranachÛv oltáfi v katedrále sv. Víta – je-

to ve venkovském prostfiedí. Právû tam také byla

míst. âlánek pfiedstavuje vítûze na prvních tfiech mís-

ho vznik a zánik, s. 2–16. Kolem roku 1520 byl pro

realizována v˘znamná ãást Santiniho tvorby. PouÏití

tech: projekt Evy Wagnerové, projekt Under-construc-

katedrálu sv. Víta v Praze pofiízen oltáfi, jehoÏ autorem

„gotiky“ v rámci „baroka“ nelze redukovat na jednorá-

tion architects (V. Va‰ut, V. Vlach, J. Mackoviã a E. Va-

byl Lucas Cranach st. Na oltáfii byla zobrazena Panna

zové politické ãi církevnû politické sdûlení, ale muselo

‰utová) a projekt LÖW & spol., s. r. o. (E. Zimová).

Marie a sv. Apolena(?), AneÏka ¤ímská, Dorota, Kate-

mít ‰ir‰í základ. Pro Santiniho v tomto smûru mohla

Matûj GÖRNER: Mûsto – struktura a mûfiítko,

fiina, Barbora, Markéta, Krist˘na a Vor‰ila. V prosinci

b˘t zcela základní jeho rodinná profesní tradice, aÈ uÏ

s. 60–61. Zamy‰lení nad urbanismem nûkter˘ch sta-

roku 1619 do‰lo v katedrále k obrazoborecké devas-

byl vyuãen˘m kameníkem, nebo malífiem. Jak ukázala

r˘ch i nov˘ch praÏsk˘ch ãtvrtí.

taci a oltáfi byl zniãen. Knûz Friedrich Salmuth a jak˘si

nedávná renovace, hlavní klenba opatského kostela

Andrej FENCL: Autenticita a popkultura v kontextu

truhláfi z nûho tehdy vyfiezali sedm desek, pozdûji za-

v Sedlci byla ztuÏena ciheln˘mi Ïebry, coÏ znamená,

rozvoje turistického ruchu ve mûstû, s. 62–65. Zamy‰-

znamenan˘ch v hradních inventáfiích. V˘fiezy jsou v‰ak

Ïe Santini Ïebra nechápal jen jako dekoraci, ale jako

lení nad promûnou Prahy za posledních dvacet let.

vedeny tak, Ïe Ïádná z hlav nebyla po‰kozena – zá-

geometricky generovanou souãást skuteãné konstruk-

Rostislav ·VÁCHA: MoneÛv vyznavaãsk˘ v˘klad Al-

krok není dílem bezhlavého niãení ani ideologicky mo-

ce. Nejv˘znamnûj‰í Santiniho sakrální stavby v kaÏ-

da Rossiho, s. 66–70. Úvodní text k doslovu ‰panûl-

tivované snahy odstranit pfiedmûty modlosluÏby, ale

dém pfiípadû slouÏily jako poutní místa, a proto mohly

ského architekta Rafaela Monea k monografii Alda

prací fiemeslníka, kter ˘ mûl zachránit, asi na popud

mít za úkol oslovit ‰ir‰í vrstvy divákÛ.

Rossiho z roku 1985.

samého krále Friedricha, co se dalo. ·lo tedy o promy‰len˘, ikonoklasmem maskovan˘ ãin.

Stavba 2010/4

Agata KACZMAREK: Geyner versus Reiner. Zum fraglichen Mitautor der Fresken in der Hochbergschen

·tûpán VÁCHA: ·lechtické kaple v kostele Panny

Kapelle zu Wroc∏aw (Breslau). – Geyner versus Reiner.

Stavba roku, s. 2–7. Pfiehled v˘sledkÛ 18. roãníku

Marie ve Staré Boleslavi. Oltáfiní v˘zdoba a fundace

Ke spornému autorství fresek v kapli opata Hochberga

soutûÏe, v níÏ byla ocenûna mimo jiné rekonstrukce

v 17. století. – The Nobility’s Chapels in the Church

ve Vratislavi, s. 57–62. âlánek se t˘ká problémÛ au-

Malostranské besedy.

of the Virgin Mary in Stará Boleslav: Altar Decoration

torství souboru fresek, které zdobí klenby kaple opata

Milena SR·≈OVÁ, Lidmila BURIANOVÁ: Galerie Jan

and Donations in the 17th Century, s. 17–41. Poutní

Hochberga u kostela premonstrátÛ ve Vratislavi.

Svato‰, s. 40–43. Rekonstrukce pfiední stodoly rodin-

kostel Panny Marie ve Staré Boleslavi, vybudovan˘

Helena âAPKOVÁ: Vojnina – záhada nûkolika dopi-

ného sídla v Kostelci nad âern˘mi lesy na prodejní

v letech 1613–1623 pod zá‰titou císafiské rodiny,

sÛ. Korespondence malífie Vojtûcha Chytila s architek-

a v˘stavní galerii keramiky. Autorem rekonstrukce

patfií k nejv˘znaãnûj‰ím sakrálním památkám raného

tem Bedfiichem Feuersteinem. – Vojnina – The Myste-

a konverze stavby je Jan Línek. Doplnûno fotografiemi

baroka v âechách. Úmûrnû náboÏenskému v˘znamu

r y of Several Letters: Correspondence between the

a kresbami.

místa, kter˘ vypl˘val z uctívání starobylého milostné-

Painter Vojtûch Chytil and the Architect Bedfiich Feuer-

Zvoniãka na Horeãkách, s. 44–45. Autorská zpráva

ho reliéfu Panny Marie (Staroboleslavské paládium),

stein, s. 63–72. Novû objevená korespondence mezi

(Kamil Mr va Architects / Kamil Mr va, Mar tin Rosa)

byly kladeny vysoké poÏadavky na umûleckou v˘zdo-

architektem Bedfiichem Feuersteinem a malífiem Voj-

s fotografiemi a pÛdor ysem o vybudování dfievûné

bu chrámové novostavby. Na prvotní v˘zdobû, zaniklé

tûchem Chytilem poskytla neznám˘ pohled na Chytilo-

beskydské zvoniãky v Horeãkách – Trojanovicích.

bûhem katastrofálního vydrancování Staré Boleslavi

vy sbûratelské aktivity v âínû a na jeho v˘stavní ãin-

David MATEÁSKO: DráÏìany, s. 46–55. âlánek

‰védsk˘mi vojsky v letech 1639 a 1640, se podílel

nost.

o postupné rekonstrukci mûsta, jeÏ je podle autora

císafi Ferdinand II. fundací hlavního oltáfie, zatímco vy-

z pohledu architektur y, urbanismu i samotné rekon-

soce postavení pfiíslu‰níci ãeské ‰lechty financovali

Katefiina HORNÍâKOVÁ: Zoë Opaãiã (ed.), Prague

strukce velmi kontroverzní. Doplnûno fiadou star ˘ch

oltáfie v boãních kaplích. Dodnes zachovaná ‰tuková

and Bohemia: Medieval Art, Architecture and Cultural

i nov˘ch fotografií a plánÛ. Autor pozitivnû hodnotí do-

a zãásti snad i fresková v˘zdoba kaplí byla patrnû

Exchange in Central Europe, s. 73–75.

stavbu Frauenkirche a Pragerstrasse. Kritick˘ je k ma-

svûfiena umûlcÛm, ktefií pfiedtím byli ãinní pro Alb-

Klára BENE·OVSKÁ: Christoph Brachmann, Um

sivní stavební obnovû Neumarktu, kde jde vcelku

rechta z Vald‰tejna. V 60. a 70. letech 17. století do-

1300. Vorparlerische Architektur im Elsaß, in Lothringen und Südwestdeutschland, s. 75–79.

Recenze:

o rozsáhlé, ãasto v podzemí spojené novostavby, na

‰lo novû k hromadnému zafiizování boãních kaplí. Ve

které jsou navû‰ovány historizující fasády, nûkdy do-

studii je detailnû sledována kontinuita a diskontinui-

Hedvika KUCHA¤OVÁ: Ondfiej Zatloukal – Pavel Za-

konce ve jménu návratu „zajímavûj‰í“ historie neÏ té

ta ‰lechtick˘ch fundací ve Staré Boleslavi v prÛbûhu

tloukal (eds.), Luk & lyra. Ze sbírek Arcidiecézního mu-

do roku 1945. V pfiípadû Altmarktu nejde o „rekon-

tfií generací, rozkr yta motivace jednotliv˘ch fundáto-

zea KromûfiíÏ, s. 79–81.

strukci“ jako u Neumarktu – jeho nová v˘stavba za-

rÛ, pfiedstaven mimofiádnû hodnotn˘ a dosud jen má-

Cathleen M. GIUSTINO: Alena Janatková, Moderni-

ãala uÏ v 50. letech a budovy ve stylu socialistického

lo prozkouman˘ obrazov˘ fond a vysloveny nové autor-

sierung und Metropole: Architektur und Repräsenta-

realismu, urbanisticky dobfie navrÏené, jsou jiÏ dnes

ské atribuce. Souãástí studie je edice vybran˘ch pí-

tion auf den Landesausstellungen in Prag 1891 und

chránûny jako památky. V 60. letech pfiibyl Palác kul-

semn˘ch dokladÛ, které dokumentují budování oltáfiÛ

Brünn 1928, s. 81–83.

tur y. Souãasná v˘stavba probíhá pfiedev‰ím na jiÏní

jak v pr vní, tak v druhé etapû vybavování starobole-

stranû, kde je dfiívûj‰í fiada mû‰Èansk˘ch domÛ s úz-

slavského chrámu.

k˘mi uliãkami nahrazena dvûma historizujícími ma-

Pavel KALINA: In opere gotico unicus: The Hybrid

sivními bloky. Autor vyzdvihuje poãiny soudobé archi-

Architecture of Jan BlaÏej Santini-Aichl and Patterns

tektur y, jako jsou budovy nového Lantagu (arch.

of Memory in Post-Reformation Bohemia. – In opere

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

145

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 146

Umûní 2010/2

chatice: Newly Uncovered Murals in the Church of

nûl˘ch pfiípadech dochází k obnovû a zpfiístupnûní

(pfievzato z webu http://www.umeni-art.cz/cz/index.

St James, s. 210–226. Pozdnû gotick˘ kostel sv. Ja-

podzemí.

html)

kuba Vût‰ího v Prachaticích je znám pfiedev‰ím svou

Urbanismus & územní rozvoj 2010/3

Arkadiusz WOJTY¸A: ‚Hoc signum erit in coelo.‘ On

architekturou. Obraz o dûkanském chrámu by nebyl

the Iconographical Programme of the Church of the

úpln˘ bez jeho vnitfiního zafiízení a nejstar‰í v˘zdoby,

Knights of the Cross with the Red Star by Charles

novû odkryt˘ch stfiedovûk˘ch nástûnn˘ch maleb. Pás

Hana PACLOVÁ, Rostislav WALICA: Byl zde urbani-

Bridge in Prague. – „Hoc signum erit in coelo.“

maleb, zrestaurovan˘ch v roce 2009, pokr˘vá dvû po-

zovan˘ prostor, co je zde nyní? Brownfield… periferie

Poznámky k ikonografickému programu kostela kfiiÏov-

le knûÏi‰tû pod parapetní fiímsou po obou stranách

mûsta … ?, s. 9–13. Problematick˘ pfiístup vedení

níkÛ s ãer venou hvûzdou u Karlova mostu v Praze,

vãetnû vnitfiní strany vítûzného oblouku. V˘zdoba po-

mûsta Ostravy k památkám a k uchování struktur y

s. 102–122. Ikonografick˘ program kostela sv. Fran-

kraãuje na stûnách za barokními lavicemi, kde nebyla

centrální ãásti mûsta nejlépe vystihuje osud b˘val˘ch

ti‰ka v Praze, vytváfien˘ od 80. let 17. století do tfietí

odkryta, takÏe dolní tfietina v˘jevÛ je nepfiístupná. V˘-

jatek a jejich okolí. Komplex historicky cenn˘ch budov

ãtvr tiny 18. století, je odrazem zboÏnosti r ytífiského

jev s Bolestn˘m Kristem a sv. Jeron˘mem pochází

s charakteristickou vûÏí z reÏného zdiva mûsto proda-

fiádu kfiiÏovníkÛ s ãervenou hvûzdou, ‰ífiícího ke konci

z nejstar‰í stfiedovûké vrstvy. Obû kvalitní malby ãer-

lo obchodnímu fietûzci Bauhaus, kter˘ vedle nich po-

17. století uctívání svatého KfiíÏe a legendu o vlast-

paly z mûkkého slohu 70. a 80. let 14. století, ale zá-

stavil halov˘ betonov˘, ãásteãnû prosklen˘ objekt. Zá-

ních kofienech v Palestinû a o svém pÛvodním vojen-

roveÀ ukazují k poãátkÛm krásného slohu.

mûrÛ, jak vyuÏít historické objekty, bylo nûkolik, av‰ak

ském poslání.

Jana ZAPLETALOVÁ: Novû nalezené malby Carpofo-

nejpravdûpodobnûj‰í je, Ïe je souãasn˘ majitel i pfies

Marie PLATOVSKÁ: Vznik panelového sídli‰tû jako

ra Tencally v Olomouci. – Recently Discovered Pain-

protesty památkáfiÛ a odborné vefiejnosti nechá zchát-

typu osídlení. Zástavba praÏského âerveného vrchu. –

tings by Carpoforo Tencalla in Olomouc, s. 237–242.

rat natolik, aÏ jejich oprava nebude moÏná.

The Emergence of a Panel Housing Estate as a Type

V biskupském sídelním mûstû Olomouci se stavební

Helena JAKUBCOVÁ: Nov˘ urbanistick˘ styl „dÛm za

of Settlement: The Construction of âer ven˘ vrch in

aktivita po tfiicetileté válce v˘raznû rozvinula s nástu-

domem“!, s. 14–15. âlánek je vûnován novému feno-

Prague, s. 136–152. Historie zakládání sídli‰È „na ze-

pem Karla z Liechtensteina-Castelcornu na biskupsk˘

ménu, kter˘ umoÏÀuje nov˘ stavební zákon – bytové

lené louce“ a jejich urbanistického uspofiádání je zná-

stolec a spolu s ním se na Moravû objevila od druhé

v˘stavbû v „druhé fiadû“ za uliãní zástavbou na pro-

ma z nejstar‰ích dob, teoreticky zpracovávána jiÏ ve

poloviny 60. let 17. století fiada vynikajících umûlcÛ,

táhl˘ch pozemcích jednotliv˘ch venkovsk˘ch domÛ.

stfiedovûku a renesanci. Ale aÏ s teoriemi a projekty

ktefií pracovali pro císafisk˘ dvÛr ve Vídni a nejvy‰‰í

Lubor HERZÁN: Îidovská ãtvrÈ v Tfiebíãi 7 let po zá-

CIAM v první polovinû 20. století pfiichází vzor, kter˘

pfiedstavitele ‰lechty ve stfiední Evropû. V oblasti ma-

pisu do Seznamu svûtového kulturního a pfiírodního

byl reálnû aplikován po druhé svûtové válce, v dobû

lífiství zastával pfiední místo Carpoforo Tencalla (Bis-

dûdictví UNESCO, s. 16–21. Tfiebíãská Ïidovská ãtvrÈ

bytové nouze.

sone, 1623–1685), kter˘ byl jiÏ ve své dobû pokládán

byla je‰tû koncem 80. let 20. století urãena k plo‰né

Z recenzí:

za obnovitele freskové malby za Alpami. PfiestoÏe Car-

asanaci. âlánek zachycuje její komplikovan˘ v˘voj od

Romuald KACZMAREK: Pavel Kalina, Benedikt Ried

poforo Tencalla pracoval pro biskupa Karla z Liechten-

druhé poloviny 90. let po souãasnost. DÛraz je kladen

steina-Castelcornu mnoho let a vytvofiil nástûnné mal-

pfiedev‰ím na vûcnû a ãasovû propojené kroky, které

by v jeho olomoucké i kromûfiíÏské rezidenci, dochoval

tfiebíãská radnice podnikla pfii záchranû tohoto unikát-

Umûní 2010/3

se v Olomouci z jeho díla jen úpln˘ zlomek v podobû

ního území a kter˘mi zároveÀ získala nové, mimofiád-

(pfievzato z webu http://www.umeni-art.cz/cz/index.

jednoho malého vyzdobeného pokoje v arcibiskup-

nû atraktivní plochy pro rozvoj celomûstsk˘ch i nad-

html)

ském paláci. Carpoforovo autorství nebo autorsk˘ po-

mûstsk˘ch funkcí.

a poãátky záalpské renesance, s. 166–168.

Wilfried FRANZEN: „Quod in ecclesiis habeantur

díl na realizaci nástûnn˘ch maleb v pavilonu v Kvûtné

venerabiles imagines…“ Zwei wiederentdeckte Ja-

zahradû v KromûfiíÏi a na zámku v Mírovû zÛstává za-

kobstafeln aus der Prager Hofkirche Sigismunds von

tím nevyjasnûn˘. Tomuto malífii se novû pfiipisují na

Luxemburg? – „Quod in ecclesiis habeantur venera-

tomto místû nástûnné malby v jedné z kanovnick˘ch

biles imagines…“ Dvû znovuobjevené deskové mal-

rezidencí olomoucké kapituly.

Urbanismus & územní rozvoj 2010/4 Jifií KUPKA: Historie vídeÀské Ringstrasse, s. 7–13. Proces plánování a realizování Ringstrasse, kter˘ stál

by se svat˘m Jakubem z praÏského královského kos-

Z recenzí:

na tfiech pilífiích – anonymní soutûÏi, komisi sloÏené

tela Zikmunda Lucemburského?, s. 190–209.

Ivo HLOBIL: Milena Bartlová, Na‰e národní umûní.

ze ‰irokého spektra odborníkÛ a politikÛ a fondu pro

Rozbor skupiny deskov˘ch obrazÛ z okruhu dílny tzv.

roz‰ifiování mûsta, kter˘ projekt financoval z vlastních

Studie z dûjepisu umûní, s. 255–256.

Mistra rajhradského oltáfie mÛÏe poslouÏit jako dÛle-

TomበKNOZ: ·tûpán Vácha – Irena Veselá – Vít Vl-

zdrojÛ bez závislosti na vefiejn˘ch rozpoãtech –, je do-

Ïit˘ klíã k porozumûní dobû pohusitsk˘ch âech. Dvû

nas – Petra Vokáãová, Karel VI. a AlÏbûta Krist˘na.

dnes zajímav˘ a inspirativní. V ãlánku jsou nastínûny

desky ze svatojakubského cyklu z této dílny byly

âeská korunovace 1723, s. 261–263.

jednotlivé fáze tohoto procesu. Doplnûno dobov˘mi vy-

dlouho povaÏovány za nezvûstné. AniÏ to zaznamenali badatelé, dostaly se v roce 1948 ze zámku Matzen u Brixleggu do vlastnictví Tyrolského zemského

obrazeními a plány.

Urbanismus & územní rozvoj 2010/2 Rudolf

Ïidovská ãtvr È byla zapsána na seznam památek

vány v depozitáfii. Jejich znovuobjevení nám umoÏÀu-

TOMÍâEK: DÛl Jeron˘m v âisté – minulost, souãas-

UNESCO, má nezpochybnitelné urbanisticko-architek-

je je‰tû jednou a na ‰ir‰ím základû prozkoumat úva-

nost, budoucnost, s. 63–69. V regionu Slavkovsk˘ les

tonické i památkové kvality. Mezi nejzávaÏnûj‰í rizika

hy a teze spojené s tímto dílem. Na základû

se nachází fiada v˘znamn˘ch památek charakteru

ohroÏující toto cenné území patfií fieka Jihlava protéka-

souãasn˘ch poznatkÛ v‰ak zatím nelze rozhodnout,

montánních, unikátních staveb technick˘ch historic-

jící pfiímo centrem. âlánek popisuje jednotlivé kroky

zda byly vytvofieny v souvislosti s vlnou vybavování

k˘ch objektÛ v kombinaci s nedotãenou pfiírodou. Jed-

protipovodÀové ochrany území od stfiedovûku aÏ do

kostelÛ a pfii pfiíleÏitosti nového vysvûcení kostela

nou z nejv˘znamnûj‰ích památek v této oblasti je DÛl

souãasnosti. Doplnûno fotografiemi a plány.

sv. Jakuba v Praze v roce 1437.

Jeron˘m v âisté, národní kulturní památka. Rudné

muzea Ferdinandeum v Innsbrucku, kde byly uscho-

Radovan

KUKUTSCH,

Petr

ÎÒREK,

Lubor HERZÁN: Ochrana centra mûsta Tfiebíãe pfied povodnûmi, s. 14–18. Historické jádro Tfiebíãe, jehoÏ

Veronika HOROVÁ: Pozdnû stfiedovûká reprezenta-

hornictví zde skonãilo v první polovinû 90. let, v sou-

ce ‰lechty a mû‰ÈanÛ Prachatic. Novû odkryté nástûn-

ãasné dobû je realizována etapa zahlazování násled-

né malby v kostele sv. Jakuba. – The Late Mediaeval

kÛ hornické ãinnosti. Sem spadají i práce na zaji‰tûní

Representation of Nobility and Townspeople in Pra-

a likvidaci star˘ch a opu‰tûn˘ch dÛlních dûl. V ojedi-

146

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / RECENZE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Souãástí tohoto ãísla je pfiíloha Mûsto, kultura a cestovní ruch. Sborník ze semináfie Litomy‰l 2010. Blanka KYNâLOVÁ

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 147

âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností

la Kibice st. a Jana Smetany) a Literatura (recenze

z let 1940–1949. Dopisy obsahují i nûkolik nov˘ch in-

publikací Slan˘ a Slánsko ve 20. století; Eva LISÁ: Ka-

formací o archeologick˘ch lokalitách.

âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností 118, ã. 2.

rel hrabû Chotek. Nejvy‰‰í purkrabí Království ãeské-

Kvûta JORDÁNOVÁ: Pivovar ve Znojmû a jeho bu-

Recenzovan˘ ãasopis pro historickou vlastivûdu a mu-

ho; Kamil BOHDAN – Emma URBÁNKOVÁ: Rekon-

doucnost z hlediska památkové péãe – Die Bierbraue-

zejnictví. Vydává Spoleãnost pfiátel staroÏitností, Pra-

strukce

rei in Znaim und ihre Zukunft, s. 174-179.

ha 2010, 64 stran s obrázky, ISSN 1803-1382.

z Lobkovic. Katalog inkunábulí roudnické lobkovické

V˘sledky prÛzkumu pivovarského areálu na znojem-

knihovny; Vladimír HORÁK: Srpnové dny 1968 ve Sla-

ském hradû v letech 2006–2007. Pivovar byl vystavûn

Rubrika âlánky

ném; Milo‰ MATùJ – Jaroslav KLÁT – Irena KORBE-

v roce 1720, dále se rozvíjel a byl pfiestavován. Pivo

Franti‰ek ZÁRUBA: Litomûfiick˘ hrad – Die Burg in

LÁ¤OVÁ: Kulturní památky ostravsko-karvinského reví-

se zde vafiilo do roku 2009. Dodnes tvofií hodnotn˘

ru; Zbynûk LIKOVSK¯: Známky ãesk˘ch pivovarÛ; Vít

stavebnû ucelen˘ areál s kvalitním dochovan˘m tech-

DOHNAL: Olomoucká archeologie a její promûny; re-

nologick˘m vybavením, kter˘ nabízí moÏnost kultivova-

cenze sborníku âesk˘ koutek v Kladsku).

ného nového vyuÏití (autorka navrhuje napfiíklad hotel

Leitmeritz, s. 65–83. Autor se domnívá, Ïe hrad, vybaven˘ pfiedhradím, byl vystavûn na volné plo‰e pfied mûstsk˘mi hradbami

knihovny

Bohuslava

Hasi‰tejnského

se stylovou restaurací a varnou na vlastní pivo).

aÏ na poãátku 14. století. âlánek se zab˘vá pfiedev‰ím jeho pfiestavbou ve 14. století, jejímÏ dílem je velk˘, do pfiíkopu vysunut˘ obdéln˘ palác s drobnou

âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností

âíslo dále obsahuje standardní rubriky V˘stavy, konference, památky (zpráva o nové archeologické

kaplí v síle zdiva. Tuto stavbu, doposud chápanou spí-

âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností 118, ã. 3.

a historické expozici v Jeseníku), Personalia (Ïivotní

‰e jako karlovskou, datuje aÏ do doby Václava IV. Její-

Recenzovan˘ ãasopis pro historickou vlastivûdu a mu-

jubilea Franti‰ka Ka‰iãky a Václava Spurného, nekro-

mi stavebníky by se po roce 1387 stali Kaplífiové ze

zejnictví. Vydává Spoleãnost pfiátel staroÏitností, Pra-

log Jifiího Mu‰ky) a Literatura (recenze publikací 350

Sulevic, ktefií královsk˘ hrad, jenÏ musel zÛstat k dis-

ha 2010, 64 stran s obrázky, ISSN 1803-1382.

let Hrabství kladského; Helena BROÎKOVÁ (ed.): Daniel a Ignác Preisslerové. Barokní malífii skla

pozici panovníkov˘m zámûrÛm, tehdy vlastnili. Autor

a porcelánu; Stopami dûjin Náchodska – k ‰edesáti-

zdÛrazÀuje podobnosti a souvislosti se stavbami dvor-

Rubrika âlánky

ské huti. Nejspí‰e v souvislosti se stavbou navazují-

Václav GIRSA, Miroslav HANZL: Obnova hradu

nám Mgr. Lydie Ba‰tecké; Ladislav ·OUREK: Za ta-

cích mûstsk˘ch hradeb byly hradby zv˘‰eny a opatfieny

a zámku Bauska v Loty‰sku aneb pozoruhodn˘ pfiíbûh

jemstvím kraje pod Kozákovem; Ladislav HLADK¯:

cimbufiím se stfiílnami s trámky pro zaklesnutí hákov-

záchrany jedné zanikající památky – Conservation of

Dûjiny Malé âermné – obce na ãesko-kladsk˘ch hra-

nice. Autor je datuje je‰tû do pfiedhusitské doby a po-

Latvian Castle and Chateau Bauska or the Remarcab-

nicích – do roku 1850; Eva PUMROVÁ: Historie obce

vaÏuje za nejstar‰í v âechách. âlánek se zjevnû stane

le Stor y of the Ressurection of the Latvian Monu-

Malá âermná po roku 1850. Historie v‰edních dní;

podnûtem pro dal‰í diskusi.

ment, s. 129–145.

J. HULINSK¯: Legendy ze Slaného i ze Slánska. V˘bûr

Petr MEN·ÍK: Nálezy brou‰ené kamenné industrie

Prezentace úspû‰né, mezinárodnû cenûné a mimo-

zkazek a povûstí; Jaroslav ·ÒLA: Rokytnice v Orlic-

v mlad‰ích pravûk˘ch kulturách v jiÏních a západních

fiádnû nároãné úpravy vévodského zámku, vystavûné-

k˘ch horách a Maulschwitzové von Armenruh a Mi-

âechách – Funde von geschliffener Steinindustrie in

ho v pfiední ãásti dispozice pÛvodnû fiádového hradu

chal BURE· a kol.: Îìár nad Metují – malebn˘ kout

jüngeren urzeitlichen Kulturen in Süd- und Westböh-

Bauska. Velmi fragmentární torzo trojkfiídlého zámku

pod Osta‰em).

men, s. 84–90.

se dvûma nároÏními okrouhl˘mi vûÏemi a v Loty‰sku

TomበDURDÍK

Prezentace a vyhodnocení nálezÛ neolitick˘ch a pfie-

neobvykl˘mi sgrafitov˘mi omítkami bylo za sovûtské

dev‰ím eneolitick˘ch kamenn˘ch hlazen˘ch nástrojÛ

éry velmi necitlivû a nekvalitnû bez respektu k originá-

v mohylách stfiední doby bronzové, Ïárov˘ch hrobech

lu a ohledu na historick˘ kontext dostavováno. Takto

doby bronzové a na v˘‰inn˘ch sídli‰tích (vãetnû minia-

degradovan˘ rozestavûn˘ objekt se za maximálního

turního provedení z Dívãího Kamene). Tyto nálezy mají

respektu k originálním ãástem podafiilo v rámci vzorné

BURGEN UND SCHLÖSSER

dle autora souvislost s materiální pamûtí komunity, na-

ãesko-loty‰ské spolupráce revitalizovat a uãinit z nûj

51. Jahrgang, Heft 4/2010.

pfiíklad s rituálními praktikami a podobnû.

opût dÛstojn˘ obraz památky, nabízející kultivované,

Lubomír SR·E≈: Zapomenut˘ portrét Josefa Vojtûcha Sedláãka – The Forgotten Portrait of Josef Vojtûch Sedláãek, s. 91–108.

jejímu v˘znamu odpovídající vyuÏití. Karolina ADAMOVÁ: Tajemství právní archeologie – The Secret of Legal Archaeology, s. 146–150.

Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege. Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der Deutschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein, 64 stran s obrázky, ISSN 0007-6201.

Ve sbírkách Národního muzea se podafiilo identifi-

Autorka vysvûtluje pojem právní archeologie, obha-

kovat kvalitní portrét v˘znamného premonstrátského

juje jeho pouÏívání a nastiÀuje v˘voj tohoto oboru a je-

Rubrika âlánky

matematika Josefa Vojtûcha Sedláãka z poãátku

ho souãasnou ãeskou situaci a perspektivy.

Rüdiger BERNGES (autorem úvodu je Thomas

Jana KOBRLOVÁ: Karel Farsk˘, pr vní patriarcha

BITTERLI): Die Ricetti der Valtenesi (Gardasee, Italien)

Církve ãeskoslovenské (husitské). Vûnováno 90. v˘ro-

– The ricetti of the Valtenesi (Lake Garda/Italy),

âenûk PAVLÍK: Keramická plastika Panny Marie

ãí vzniku Církve ãeskoslovenské (husitské) – Karel

s. 202–215, 264.

s JeÏí‰kem z hradu RoÏnova – Keramische Plastik der

Farsk˘, der erste Patriarch der Tschechoslowakischen

V regionu Valtenesi se nachází velké mnoÏství refu-

Jungfrau Maria mit dem Jesuskind von der Burg RoÏ-

(Hussitischen) Kirche. Dem 90. Jubilaeum der Entste-

giálních hradÛ naz˘van˘ch zde ricetti, stojících doposud

nov, s. 109–113.

hung THK gewidmet, s. 151–164.

stranou badatelského zájmu. Ty byly se svolením vrch-

19. století od Ferdinanda, svobodného pána von Lütgendorff.

Drobnou plastiku, která byla vyrobena v kvalitním dvojdílném kadlubu, autor datuje do doby okolo roku 1500 a domnívá se, Ïe nebyla souãástí kachlov˘ch kamen hradu. âíslo dále obsahuje standardní rubriky V˘stavy, konference, památky (zpráva o 3. roãníku konference

âlánek pfiedstavuje Ïivotní osudy a dílo zakladatele Církve ãeskoslovenské (husitské).

nosti stavûny místním obyvatelstvem. Dálo se tak zfiejmû od 10. století, dochované konstrukce jsou v‰ak

Petr MEN·ÍK: Franti‰ek Lískovec. Písemná kores-

vrcholnû a pozdnû stfiedovûké. V‰ech deset ukázek,

pondence s historickou a archeologickou tematikou –

jimiÏ se ãlánek zab˘vá, postupnû ztratilo svou pÛvodní

Franti‰ek Lískovec. Schriftliche Korrespondenz mit his-

funkci. V‰echny mimo branskou (dnes slouÏí vût‰inou

torischer und archälogischer Thematik, s. 165–173.

jako zvonice) obsahují i dal‰í vûÏe.

Forum archaeolgiae post-mediaevalis v Praze a konfe-

Edice a zhodnocení pûti dopisÛ adresovan˘ch tá-

Ieva OSE: Überblick über die Forschungsgeschichte

renci o Ïivotû a díle F. X. France v Plzni), Personalia

borskému regionálnímu badateli F. Lískovcovi (od

der Burgen Lettlands – Survey on castles research in

(sto let od narození Rudolfa Turka a Ïivotní jubilea Kar-

J. Böhma, J. Kytky, F. Pro‰ka, J. Pro‰ka a R. Cikharta)

Latvia, s. 216–224, 264.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

147

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 148

Systematick˘ a kvalitní pfiehled v˘voje loty‰ského kastellologického bádání od poãátku 20. století.

RESUMÉ

Institutionen, konkret der St. Gengulfkirche und der Benediktinerabtei des hl. Johannes des Täufers

Heidi PANTERMEHL: Durchdringung marginaler

in der ersten Hälfte des 11. Jahrhunderts. Gerade

Landschaften im Mittelalter – Burgen und Siedlungen im Pfälzerwald und Möglichkeiten für Site Catchment-

Meilenstein war die Entstehung zweiter kirchlicher

Zusammenfassung

für die hiesige St. Johannes-Abtei ist der St. Maurus-Schrein von einem oder mehreren bislang

Analysen – The openig-up of marginal land in the

unbekannten Künstlern mutmaßlich zwischen 1225

Middle Ages – settlement of a new site and opportunities for a site catchment analysis, s. 225–232,

Fünfundzwanzig Jahre seit dem Fund

und 1230 erstellt worden. Die historische

264.

des St. Maurus-Schreins

Erforschung der Stadt, ihrer Herren, der dortigen

Alena âERNÁ

Kircheninstitutionen usw. liefert Aufschlüsse über

Informace o v˘sledcích získan˘ch v rámci velkoryse podporovaného projektu zkoumajícího interakci ra-

Schlüsselwörter: Reliquienschrein, St. Maurus,

dieses einzigartige romanische

n˘ch MaìarÛ a nûmecké fií‰e. PfiestoÏe Falck˘ les ne-

Beãov nad Teplou, Restaurierung, Jahrestag

Goldschmiedekunstwerk auf dem Gebiet

byl zasaÏen maìarsk˘mi nájezdy, byl zkoumán jako

des Funds

der Tschechischen Republik. Neben historischen

referenãní oblast. Pozornost se soustfiedila na rané

Der Reliquienschrein des St. Maurus ist

Unterlagen kann man in Florennes und Umgebung

‰patnû datované ãi zcela nedatované for tifikace,

eine Arbeit aus dem Köln-Maas-Kreis aus den Jahren

auch noch weitere stilähnliche Denkmale finden –

interpretované per analogiam podle regionÛ zasaÏe-

1225–1230. Er wurde für die Gebeine der Heiligen

z. B. Werke von Hugo d’Oignies, die bei

n˘ch maìarsk˘mi normansk˘mi nájezdy jako refugia.

Johannes des Täufers, Maurus und Timotheus

der kunsthistorischen Beschreibung dieses

V rámci projektu byla vûnována pozornost jejich síd-

verfertigt, die seit dem 11. Jahrhundert in

Prachtstücks von Nutzen sein können.

li‰tním a dal‰ím souvislostem.

der Benediktinerabtei Florennes in Belgien

Hans Joachim KÜHN: Ripplingen – ein bislang un-

aufbewahrt wurden. An einem Eichenholzschrein war

bekannter Adelssitz an der Saar – Ripplingen – a pre-

ein üppiger Zierat aus vergoldetem Silber und Kupfer

Die Familiensammlungen des Herzoghauses

viously unknown noble seat on the river Saar,

angebracht, ergänzt durch Emailleplättchen,

Beaufort-Spontin auf Beãov nad Teplou

s. 233–238, 264.

Edelsteine und antike Gemmen. Im Inneren des mit

Katefiina PÁNKOVÁ, TomበWIZOVSK¯

Zpracování doposud opomíjeného hradu (dnes

Stoff ausgekleideten Schreins wurden Skelettreste

Schlüsselwörter: Beãov nad Teplou, Haus

v mûstû Merzig), pfiipomínaného k roku 1419, z nûhoÏ

mehrerer Personen, Textilien unterschiedlichen

Beaufort-Spontin, Sammlungen, Inventarlisten,

se dochovalo torzo velmi subtilní vûÏe (spí‰e asi vûÏi-

Alters, Lederreste und Spuren von anderweitigem

Mobiliar

ce) zastavûné do zemûdûlské budovy.

biologischem Material gefunden. Im Jahr 1838 hat

Das ursprünglich aus Niederlothringen

Rubrika Zprávy

Herzog Alfred de Beaufort, der damalige Besitzer

stammende Haus Beaufort-Spontin befand sich ab

Rudolf MARTIN – Ralf SCHRAGE: Die Burg „Alter

der Herrschaft, den Reliquienschrein erworben.

1813 im Besitz der Herrschaft Beãov und Javorná

Turm“ über dem Aachtopf/Hegau, s. 239–243. Mal˘

Anfang 1889 haben ihn die Beauforts auf ihren Sitz

und hat im Lauf des 19. Jahrhunderts Beãov zu

jednodíln˘ hrad s volnû stojící obytnou (dle autorÛ nej-

in Beãov nad Teplou überführt. Nach Ende

seinem Familiensitz gemacht. Gerade hierher, in

spí‰e pûtibokou) vûÏí podle archeologick˘ch nálezÛ

des Zweiten Weltkriegs haben sie ihn dort in

das untere Barockschloss und das später

i dendrodat mohl vzniknout poãátkem 11. století.

der Schüttung des Kapellenfußbodens versteckt, wo

hergerichtete obere Schloss haben

er am 5. November 1985 von Kripoleuten entdeckt

die Familienangehörigen eine Vielzahl von

Motiv im (Heavy) Metal – ein Arbeitsbericht,

wurde. Anschließend wurde der Schrein –

Kunstgegenständen zusammengetragen. Das waren

s. 244–247.

beträchtlich beschädigt und korrodiert, mit

teils einstige Einrichtungsgegenstände aus den

verfaultem Boden, abgefallenen Apostelfiguren und

Schlössern und Palästen ihrer Urheimat, teils

2012 ukonãen kniÏní monografií. Recepce hradu

weiteren Schmuckteilen – von Beãov nach Prag

Neuerwerbungen. Unter all diesen

v rámci Heavy Metalu (a to i jako Ïivotního stylu) je

gebracht. Hier wurde er letztlich im

Kunstgegenständen kam dem St. Maurus-Schrein

rozsáhlá a mnohostranná.

Kunsthandwerkmuseum deponiert. Nach Klärung

eine Vorrangstellung zu. Daneben waren in Beãov

der besitzrechtlichen Verhältnisse wurde 1991 seine

interessante Gemälde- und Tapisseriekollektionen zu

formace o konferenci Hrad a církev) a Památky ohro-

systematische Restaurierung aufgenommen, die in

finden, ferner Naturaliensammlungen oder auch eine

Ïeny – památky zachránûny (informace o konkrétních

drei grundlegenden Zyklen verlief: Restaurierung von

umfangreiche Bibliothek. Von Vielfalt und Umfang

kauzách podané podle spolkov˘ch zemí). Rubrika ob-

Zierat-Untergrund, innerem Holzschrein sowie

der Sammlungen zeugen bis heute zwei erhaltene

sahuje i obsáhlej‰í text o opravû ‰títu branského ob-

des Relief- und Figuralschmucks.

historische Inventarverzeichnisse. Das Haus

Michael LOSSE: Die Burg als Thema, Symbol und

Zpráva o práci na projektu, kter ˘ má b˘t v roce

âíslo dále obsahuje standardní rubriky Sdûlení (in-

Beaufort-Spontin hat sich nicht nur bei der

jektu na zámku Bladenhorst.

Innenausstattung hervorgetan, sondern auch

TomበDURDÍK Florennes – die Urheimat des St. Maurus-Schreins

versucht, die Gesamtgestalt des herrschaftlichen

Katefiina PÁNKOVÁ, TomበWIZOVSK¯

Sitzes zu veredeln. Dazu zählen z. B.

Schlüsselwörter: Florennes, St. Maurus-Schrein,

Verschönerungen der Gärten. Das historische

Beãov nad Teplou

Mobiliar wurde nach 1945 zum Teil in andere

Der St. Maurus-Schrein ist in Böhmen aufs

Anlagen verbracht; heute werden Schritte

Engste mit Beãov nad Teplou, genauer mit

unternommen, die Deponierung der einzelnen

der dortigen Burg und dem Schloss verbunden,

Stücke ausfindig zu machen, um so künftig

wohin er 1889 überführt worden ist. Seine

den Mobiliarfond von Beãov nad Teplou wieder

Geschichte hängt aber schon einige Jahrhunderte

zusammenzuführen.

davor mit der Stadt Florennes im heutigen Belgien zusammen, deren Gründung auf das 9. bzw. 10. Jahrhundert datiert wird. Ein wichtiger

148

romantisierende Umbauversuche oder

St. Gengulfkirche, Geschlecht Beaufort-Spontin,

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / RECENZE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ | RESUMÉ

| Z U S A M M E N FA S S U N G

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 149

Restaurierung der Bronzetrigen vom

Gebeinen in Grabkammern und Krypten aus

der Malweise knüpft dieses Bild an die Werke

Nationaltheatergebäude

Mittelalter und Neuzeit gefunden. Zu den ganz

des Schönen Stils an. Eine Madonna des gegebenen

Martin ADAM, Jifií DùD, Ivan HOUSKA

vereinzelten Funden gehören Textilabdrucke auf

Typs ist als Vollgestalt in einem von Jifií Fajt

Keramik oder Estrich, ganz selten hingegen sind

Sebaldus Weinschröter zugeschriebenen

Funde von verkohltem Textil.

Skizzenbuch zu finden, ferner als Wandmalerei im

Schlüsselwörter: Nationaltheater, Prag, Triga, Bronze, Restaurierung Nach Erweiterung der restauratorischen

Infolge der relativ geringen Häufigkeit von

Kapitelsaal des Benediktinerklosters von Sázava

Untersuchungen, die mit Unterbrechungen in

Textilrelikten im archäologischen Material gibt es

sowie in der Illumination der vatikanischen Bibel

den Jahren 1997–2006 verliefen, wurde in

hierzulande auch keine breite Kenntnis über

der Königin Christina. Das Tafelbild kann aber auch

den Jahren 2007–2008 die Restaurierung Bronze-

die Grundsätze, Schwierigkeiten und

mit den Kulten der italienisch-byzantinischen

-Statuengruppe der Trigen auf dem historischen

Behandlungsweisen von solchen Fundtypen. Aus

Madonnenbilder zusammenhängen. Die Forscherin

Gebäude des Nationaltheaters angegangen.

diesem Grund wurde der Artikel als praktische

hat das Tafelbild mit der Jungfrau Maria und

Daneben wurden Archivforschungen vorgenommen,

Anleitung konzipiert, die im Rahmen den böhmisch-

dem Jesuskind von Ko‰ífie vorläufig der Prager

die zahlreiche interessante und aufschlussreiche

mährischen Archäologie eine erste methodische

Malerei in den 40er Jahren des 15. Jahrhunderts

Einsichten geliefert haben. Die Trigen sind das Werk

Übersicht zur Problematik von archäologischem

zugeordnet.

des tschechischen Bildhauers Bohuslav Schnirch,

Textil liefert und dabei die Informationen über

der ihre Vollendung nicht mehr erlebt hat.

Verfahren und Bedingungen für die Aufbewahrung

Den Bronzeguss hat Karel Bendelmayer ausgeführt,

von Textilfunden und der Möglichkeit ihrer

Der Begriff Dresser. Spuren einer nachhaltigen

die Trigen wurden erst 1911, lange nach Eröffnung

fachgerechten Bearbeitung zusammenfasst.

englischen Inspiration für die europäische

des Nationaltheaters auf dem Gebäude aufgestellt.

Er präsentiert und empfiehlt die allgemein

Gebrauchskunst im Schlossmobiliar von Le‰ná bei

Das schwerwiegendste Problem der Plastikgruppe

verfügbaren Verfahren der Sofort- und

Zlín

war die Beschädigung der Bronzehülle in

Folgebehandlung von Textilfragmenten, bespricht

Anna GROSSOVÁ

der Hinterhandpartie der sich aufbäumenden Rosse,

die Behandlung und Einlagerung von Textilien,

die die Statik der Plastiken beeinträchtigte.

die zudem für eine archäologische Untersuchungen

Silber, Haus Seilern-Aspang, Gebrauchskunst, Le‰ná

Die Ursache für diese Destruktion war der während

betreibende Institution finanziell erschwinglich

bei Zlín

des Zweiten Weltkriegs in die Beine gefüllte Beton,

bleiben. Zugleich verweist er auf die Bedeutung

der für den Fall von Bombenangriffen auf Prag

der Zusammenarbeit zwischen Archäologen,

Gebrauchsgegenständen aus Silber auf Schloss

die Stabilität verstärken sollte. Bei

Konservatoren und Textilfachleuten.

Le‰ná bei Zlín wurde von mehreren Generationen

Schlüsselwörter: Christoph Dresser, englisches

Die umfangreiche Kollektion von

der Familie Seilern-Aspang im Laufe des 19. und

der Restaurierung wurde der Beton aus dem Inneren

ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts

entfernt, die Tragkonstruktion mittels Stahlstreben versteift und die beschädigten Schrauben an

Die Jungfrau Maria mit dem Jesuskind aus Ko‰ífie –

zusammengetragen. Der Familienbesitz wurde 1945

den Verbindungsstellen der Bronzeteile

ein unbekanntes Kulturdenkmal der Tschechischen

konfisziert. Neben Stücken von Wiener Herstellern

ausgewechselt. Die Öffnungen wurden anschließend

Republik

und zwei großen tschechoslowakischem Firmen

wieder verschweißt und nachziseliert.

·árka RADOSTOVÁ

der Zwischenkriegszeit (Franz Bibus und Sandrik)

Die Oberfläche der Bronzehülle wurde behandelt und konserviert. Dieses technische Verfahren wurde praktisch an allen Teilen der Plastikgruppe

Schlüsselwörter: Ko‰ífie, mittelalterliche Malerei, Tafelmalerei, Eleusa, Madonna Der Beitrag publiziert ein bislang unbekanntes

besaßen die Seilern auch Gegenstände englischer Herkunft, die zum großen Teil mit Einfuhrstempeln des Wiener k. u. k. Punzamts versehen sind, was sie

angewendet. Im Anschluss daran wurden alle

mittelalterliches Tafelbild der Jungfrau Maria mit

als eine für Einwohner Österreich-Ungarns gängig

Hohlräume in den Betonsockeln der Statuen

dem Jesuskind aus Ko‰ífie. Das in Anbetracht seiner

erhältliche Ware ausweist. Unter den Erzeugnissen

geöffnet, die Innenräume gesäubert, behandelt und

Abmessungen ursprünglich für Privatandachten

der englischen Silberschmiedekunst dominierten im

gelüftet.

vorgesehene Bild wurde in der St. Nepomukkirche

letzten Viertel des 19. Jahrhunderts die Arbeiten

im Prager Stadtteil Ko‰ífie entdeckt, in einem 1942

des schottischen Designers Christopher Dresser

vollendeten Neubau. Der Ursprung des Bildes ist

(1834–1904) durch ihre ungewöhnliche Komposition

Forschungsmethodik für archäologische Textilfunde

unbekannt und dürfte vermutlich im Bereich

und Stilreinheit. Dresser gilt heute zu Recht als

Milena BRAVERMANOVÁ, Helena B¤EZINOVÁ,

der Hypothesen bleiben. Es könnte aus

Vorreiter des modernen Designs. Einige wenige von

Krist˘na URBANOVÁ

dem Mobiliar stammen, das aus einer

ihm entworfene und von der englischen Firma

der aufgehobenen Kirchen oder Kapellen

Jonathan Wilson Hukin & John Thomas Heath

Textilfunde, Forschungsmethodik, technologische

der Diözese hierher geraten ist, um das Geschenk

(spätere John Thomas Heath & John Harfshorne

Untersuchung

eines Mäzens dieser Kirche, unter denen auch

Middleton) gefertigte Stücke befinden sich auch in

der Prager Erzbischof Karel Kardinal Ka‰par zu

der Tafelsilberkollektion der Familie Seilern-Aspang

herrschen keine sonderlich günstigen

finden ist, oder aber um den persönlichen Besitz

auf Schloss Le‰ná bei Zlín. Erzeugnisse britischer

Bodenbedingungen für den Erhalt von organischem

eines der hiesigen Geistlichen, wobei die Kirche von

Firmen nach Entwürfen von Dresser wurden schon

Material und somit gehören Textilüberreste zu

Anfang an unter der geistlichen Verwaltung

bald nach ihrem Erscheinen auf dem Markt von

den seltenen, aber dennoch vorkommenden Funden.

der Prämonstratenser stand. Das Tafelbild wurde

zahlreichen Konkurrenten sowohl in Großbritannien

In den meisten Fällen findet man kleine Stofffetzen

einer restauratorischen Untersuchung unterzogen,

als auch auf dem Kontinent nachgeahmt, wie gerade

aus mittelalterlichen Müllschichten oder Bauten,

die seine mittelalterliche Provenienz bestätigte und

diverse silberne Gebrauchsgegenstände aus

ferner Überreste mit Textilstruktur in

den Umfang von Übermalungen und Retuschen

der Kollektion von Le‰ná bei Zlín beweisen.

Korrosionsprodukten von Metallgegenständen,

feststellte, die aber im Grunde das ursprüngliche

die Grabfunden aus jüngerer Vorzeit und

Gemälde respektierten. Durch die Typenwahl

Frühmittelalter entstammen. Relativ gut erhaltene

der Eleusa bzw. Glykophilousa, der hierzulande im

Textilien werden auch zusammen mit menschlichen

14. Jahrhundert auftauchte, aber auch in

Schlüsselwörter: Textilfragmente, Archäologie,

Auf dem Territorium der Tschechischen Republik

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

149

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 150

Festigkeitsprüfung von gebrannten Vollziegeln in

fitted with enamel plates, jewels and ancient gems.

from the area of Lower Lorraine owned the estates

historischen Gebäuden

Inside the textile-lined shrine, skeletal remains of

of Beãov and Javorná from 1813. The family made

Jana BROÎOVSKÁ ONDERKOVÁ,Jifií BROÎOVSK¯

several persons, fabrics of different age, leather

Beãov its family seat. Family members used to bring

Schlüsselwörter: Vollziegel, destruktionsfreie

remnants, and traces of other biological material

numerous artefacts to this, firstly lower castle, later

were found.

also to the reconstructed upper chateau. They

Prüfverfahren, Ultraschallimpuls-Verfahren, Druckfestigkeit, Sklerometer

The shrine was bought by Duke Alfred de

brought former pieces of furnishings of chateaus

Beaufort-Spontin, then the owner of the Florennes

and palaces in their original home country, as well

aus gebrannten vollen Ziegeln mit Mörtel

estate in 1838. In early 1889, the Beauforts

as new purchases. The Shrine of St. Maurus was

aufgemauert. Für Reparaturarbeiten an solchen

transported it to their castle estate in Beãov nad

a prominent object among those. Beside

Gebäuden und deren anschließender statischer

Teplou. After the end of the World War II, they hid it

the Reliquary, interesting sets of paintings,

Sicherung müssen die Festigkeitseigenschaften

in the filling of the floor of the castle chapel. After it

tapestries, collections of products of nature, and

des Mauerwerks bekannt sein. Die Festigkeit von

was found by criminalists on November 5, 1985,

a vast library could be found. Two preserved

Ziegeln kann man sowohl an entnommenen

the reliquary, severely damaged and corroded, with

historical inventories have documented the diversity

Materialproben als auch unter Anwendung von

the decayed bottom, fallen off figures of apostles

and extensiveness of the collections till today.

destruktionsfreien Prüfverfahren feststellen. Bei

and other parts of the decoration, was transported

The family of Beaufort-Spontin influenced not only

destruktiven Prüfverfahren an entnommenen

from Beãov to Prague. Here, it was finally deposited

the furnishings of the interiors, but also worked

Mauerwerkproben kommt es infolge der Entnahme

in the Museum of Applied Arts, Prague. After

towards the improvement of the entire appearance

ganzer Ziegel zur Beschädigung der Konstruktion,

the clarification of the ownership relations,

of the estate. They, for example, aimed to carry out

bei Festigkeitsprüfungen an kleinen entnommenen

a systematic restoration began in 1991. It took

a Romanesque Style reminiscent reconstruction, or

Proben (Ausschnitte oder Kernbohrungen von

place in three basic stages, including the restoration

improvement of the gardens. The historical

50 mm Durchmesser) besteht das Problem darin,

of the lower layer of the goldsmith’s decorations,

furnishings were partly moved to other places after

dass keine hinlänglich genauen

reconstruction of the shape of the wooden core, and

1945; currently, steps are being taken to determine

Berechnungskoeffizienten für die Umrechnung

restoration of the reliefs and statuettes.

the deposition of individual pieces and transport of

In historischen Gebäuden wurde das Tragwerk

the Beãov castle furnishings to one place is being

der an kleinen entnommenen Proben ermittelten

prepared to be performed in future.

Druckfestigkeit auf die Druckfestigkeit des Gesamtprodukts vorliegen. Zur Prüfung mittels

Florennes – Original Home of Shrine of St. Maurus

destruktionsfreier Verfahren muss man

Katefiina PÁNKOVÁ, TomበWIZOVSK¯

das Kalibrationsverhältnis zwischen dem Parameter

Keywords: Florennes, Shrine of St. Maurus,

Restoration of Bronze Sculptural Group of Three-

der destruktionsfreien Prüfung und der Festigkeit

Church of St. Gengulfus, family of Beaufort-Spontin,

Horse Carriage from National Theatre Building

haben. Für Gebäude aus Backsteinmauerwerk

Beãov nad Teplou

Martin ADAM, Jifií DùD, Ivan HOUSKA

wurden in der Tschechischen Republik größtenteils

The Shrine of St. Maurus is, in the Czech

Keywords: National Theatre, Prague, three-horse carriage, bronze, restoration

Ziegel von 290 (305) x 140 (152) x 65 (76) mm

environment, mostly associated with Beãov nad

verwendet. Im vorliegenden Artikel werden

Teplou and the local castle, where it was

die Festigkeitsparameter von Vollziegeln aus

transported in 1889. However, its history had been

place between 1997–2006, bronze sculptural

dem Zeitraum 1790–1944 angeführt und

for a few preceding centuries connected with

groups of the three-horse carriage standing on

die Einsichten über die Anwendbarkeit von

the town of Florennes, today’s Belgium. Its

the roof of the National Theatre, Prague, were

destruktionsfreien (sklerometrischen) Prüfverfahren

foundation goes back to the 9 and 10 century.

restored. Also, archival research was performed and

(Waitzmann-Sklerometr, Schmidt-Sklerometer, Typ

The foundation of two church institutions, including

brought a lot of interesting and useful knowledge.

L und LB, Bohrgerät TZUS) sowie von dynamischen

the Church of St. Gengulfus and the Abbey of

The three-horse carriages were created by sculptor

Prüfverfahren (Ultraschallimpuls-Verfahren) zur

St. John the Baptist, marked an important milestone

Bohuslav Schnirch, who did not live long enough to

Druckfestigkeitsermittlung von Vollziegeln vorgestellt.

in the early 11 century. The Reliquary of St. Maurus

see their completion. They were cast in bronze by

was probably created for the local Abbey of St. John

Karel Bendelmayer and lifted onto the historical

the Baptist between 1225–1330 by an anonymous

building of the National Theatre long after its

artist or artists. The study of history of the town of

opening in 1911. The damaged bronze casing of

Florennes, its owners, church institutions, and

the hind legs of the rearing horses, endangering

others may help to gain better knowledge of

the statics of the statues, represented the most

the history of this unique Romanesque goldsmith-

serious problem of the sculptural group. Their

made relic on the territory of the Czech Republic. In

destruction was caused by concrete cast in the legs

Twenty-Five Years since Discovery of Shrine

addition to the historical documents, also artefacts

during World War II for increasing stability during

of St. Maurus

similar in style may be found in Florennes and its

possible bombarding of Prague. As a part of

Alena âERNÁ

surroundings; it is for example the work of Hugo

the restoration, the concrete was removed from

d‘Oignies, which may help to develop the art and

the inside, the carrying structure was strengthened

history description of the relic.

with steel reinforcement, damaged bolts on

Summary

Keywords: shrine, St. Maurus, Beãov nad Teplou, restoration, anniversary of discovery

Following a vast restoration survey, which took

the joints of bronze components were replaced.

The Shrine of St. Maurus was made by the Köln-

The openings were closed again and enchased

Mosan Art Circle between 1225–1230. The reliquary was created for the Benedictine

Family Collections of the Ducal Family of Beaufort-

again. The surface of the casing was treated and

monastery of Florennes, Belgium, to hold

Spontin in Beãov nad Teplou

conserved. This technological procedure was

the skeletal remains of St. Maurus, St. John

Katefiina PÁNKOVÁ, TomበWIZOVSK¯

practically applied to all sections of the sculptural

the Baptist, and St. Timothy. The wooden core is covered with rich decorations from gilded silver and gilded copper, creating decorative elements and

150

Keywords: Beãov nad Teplou, family of BeaufortSpontin, collections, inventories, castle furnishings The family of Beaufort-Spontin originally coming

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

group. Finally, all cavities of the concrete bases of the statues were opened and their inside space was cleaned, treated and vented.

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 151

Carrying structures in historical buildings were

Methodology of Research of Archaeological Textile

which confirmed the medieval origin and determined

Finds

the size of repainting and retouches, which, in

built from burnt full bricks-lined mortar. Strength

Milena BRAVERMANOVÁ, Helena B¤EZINOVÁ,

principle, respected the original painting. In

characteristics of masonry materials are necessary

Krist˘na URBANOVÁ

the chosen type of Eleusina, or Glykophilousa,

to know for repairs of historical constructions and

appearing in the Czech environment in

their later structural securing. Strength of full bricks

the 14 century, as well as in its nature, the painting

can be explored using samples of materials taken

is a follow-up of the creation of a beautiful style.

from structures, or using non-destructive methods.

too suitable conditions for preserving organic

Madonna of the type, depicted in its full figure, may

In destructive tests of samples taken from

materials, therefore, fabric remnants are scarce, but

be found in a sketch attributed by Jifií Fajt to Sebald

a structure, the structure is damaged during

appearing finds. Small textile scraps from medieval

Weinschröter, and also in the mural painting in

collection of the whole bricks; the problem of

town waste layers and objects, remnants of fabric

the chapter hall of the Benedictine Monastery in

collection of small samples taken out from

structure in corrosive products of metal objects

Sázava, and illumination in the Vatican Bible of

the masonry (cutouts from bricks or cores 50 mm in

coming from grave finds of the younger prehistoric

Queen Christina. The picture may also be related to

diameter) lies in that there are no conversion

age and early middle ages can be encountered most

cults of Italian and Byzantine paintings of Madonna.

coefficients accurate enough for the recalculation of

frequently of all. Relatively well preserved fabrics

The researcher tentatively classifies the panel

compressive strength determined in small samples

also appear together with human remains in tombs

painting of the Virgin Mary with little Jesus from

taken from the masonry and compressive strength

and crypts of the medieval as well as modern age.

Ko‰ífie as the Prague painting of the 1440’s.

of the whole product. The calibration relation

Keywords: textile fragments, archaeology, textile finds, research methods, technological survey The territory of the Czech Republic does not offer

between the parameter from non-destructive testing

Imprints of textiles on ceramic or puddle are rare;

and strength is necessary to know for testing with

finds of carbonized textiles are unique. Concept Dresser. Traces of Permanent English

non-destructive methods. In the Czech Republic, full

pitfalls and methods of handling these types of finds

Inspiration of European Applied Arts in Castle

bricks 290 (305) x 140 (152) x 65 (76) mm of size

in the Czech environment as a result of relatively low

Furnishings of Chateau Le‰ná near Zlín

are used most often in constructions built from

frequency of textile remnants in archaeological

Anna GROSSOVÁ

burnt bricks. The article presents strength

There is not much awareness of principles,

material. Therefore, this article has been composed as a practical handbook, which represents the first methodological overview of the issue of

Keywords: Christopher Dresser, English silver, family of Seilern-Aspang, applied arts, Le‰ná near Zlín The large collection of utility objects made of

parameters of full bricks coming from 1790–1944 and knowledge of applicability of non-destructive testing methods, hardness-measuring

archaeological textiles within the frame of both

silver at the Chateau Le‰ná near Zlín were gathered

(Waitzmann‘s durometer, Schmidt’s durometer of

Czech and Moravian archaeology, summarizing

by a few generations of the family of Seilern-Aspang

type L and LB, drill TZUS), as well as dynamic

information on the methods and conditions of

during the 19 and early 20 century. The family

(ultrasonic impulse method) for measuring

preservation of fabric finds and potential of their

property was confiscated in 1945. The family of

compressive strength of full bricks.

professional treatment. It presents and

Seilern owned, in addition to objects made by

recommends generally accessible procedures of

Viennese producers and two significant inter-war

immediate as well as later care of textile fragments,

Czechoslovak firms (Franz/Franti‰ek Bibus and

solves treatment and deposition of fabrics, which

Sandrik), also objects of the English origin; many of

are affordable for institutions engaged in

them bore import hallmarks of the Viennese imperial

archaeological investigations. At the same time, it

and royal Assay Office, which documented their

emphasizes the importance of cooperation of

general availability for the inhabitants of Austria-

archaeologists, conservers and textile specialists.

-Hungary. The work of Scottish designer Christopher Dresser (1834–1904), today justly considered a pioneer of modern design, dominated products of

The Virgin Mary with Little Jesus from Ko‰ífie –

English silver production in the late 19 century

Unknown Cultural Relic of the Czech Republic

thanks to their unusual composition as well as form

·árka RADOSTOVÁ

purity. Just a few objects by his design, produced by

Keywords: Ko‰ífie, medieval painting, panel painting, Eleusa, Madonna This paper deals with a, so far unknown, medieval

English firm Jonathan Wilson Hukin & John Thomas Heath (later John Thomas Heath & John Harfshorne Middleton), are a part of the collection of table silver

panel painting of the Virgin Mary with little Jesus

of the family of Seilern-Aspang at the Chateau Le‰ná

from Ko‰ífie. The painting, originally determined for

near Zlín. Products of British firms, produced by

private piety judging from its size, was found in

Dresser’s designs, were, soon after their launching

the Church of St. John of Nepomuk in Prague-Ko‰ífie.

to the market, imitated by numerous competitors in

The church is a modern time construction,

Great Britain, as well as on the European continent,

completed in 1942. The origin of the painting is

which a few utility silver objects from the Le‰ná

unknown and apparently will remain hypothetical. It

collection document.

may have been a part of furnishings and equipment of a house carried from closed churches and chapels of the diocese, a gift from some patron

Investigation of Strength of Full Burnt Bricks

the church, such as the Prague archbishop Karel

in Historical Constructions

Cardinal Ka‰par, or personal property of

Jana BROÎOVSKÁ ONDERKOVÁ, Jifií BROÎOVSK¯

a clergyman; the church was, from the very

Keywords: full bricks, non-destructive testing

beginning, owned by the Premonstratensians.

methods, ultrasonic impulse method, compressive

The panel painting underwent a restoration survey,

strength, durometer

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / RESUMÉ | SUMMARY

151

kuler_02_11d.qxd

28.4.2011

8:01

Stránka 152

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 2/2011 pfiispûli

roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 Ing. Martin ADAM / PhDr. Milena BRAVERMANNOVÁ, âasopis státní památkové péãe ISSN 1210-5538 Praha, duben 2011 Recenzovan˘ ãasopis Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1 s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

[email protected], Správa PraÏského hradu, Praha / Mgr. Jana BROÎOVSKÁ ONDERKOVÁ, Ph.D., [email protected], Slezská univerzita v Opavû / Doc. Ing. Jifií BROÎOVSK¯, CSc., [email protected], Vysoké uãení technické v Brnû / PhDr. Helena B¤EZINOVÁ, Ph.D., [email protected], Archeologick˘ ústav AV âR Praha, v.v.i. / PhDr. Pavel BURE·, NPÚ-ÚP, Praha /

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 500 stran.

PhDr. Alena âERNÁ, NPÚ–ÚOP v Plzni / Ing. Jifií DùD, CSc., Vysoká ‰kola chemicko-technologická v Praze / prof. PhDr.

Vedoucí redaktorka: Mgr. Lucie Ernstová Redakce: Mgr. Eva Riedlová Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora Redakãní rada PhDr. Katefiina Beãková (pfiedsedkynû), prof. PhDr. TomበDurdík, DrSc., Mgr. Lucie Ernstová, Mgr. Karel Foud, Mgr. Martin GaÏi, prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Petr Chotûbor, CSc., prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Mgr. Jifií KfiíÏek, Ing. arch. Vûra Kuãová, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc., Mgr. Eva Riedlová, Mgr. Marta Sedláková, Ing. Jan Sommer, doc. PhDr. Josef ·tulc, PhDr. Michal Tryml

TomበDURDÍK, Dr.Sc., [email protected], Archeologick˘ ústav AV âR, Praha / Ing. arch. TomበEFLER, [email protected], âeské vysoké uãení technické v Praze / Mgr. Lucie ERNSTOVÁ, [email protected], NPÚ–ÚP, Praha / Ing. arch. Naìa GORYCZKOVÁ, NPÚ-ÚP, Praha / Mgr. Anna GROSSOVÁ, [email protected], NPÚ–ÚOP v KromûfiíÏi / doc. Václav HORâIâKA, Univerzita Karlova v Praze / Ing. Ivan HOUSKA, [email protected], Houska&Douda, Praha / Ing. Filip CHMEL, [email protected], âeské vysoké uãení technické v Praze / Ing. Pavel JIRÁSEK, [email protected], CultureTech, s. r. o., Praha, Oslo / Mgr. Tereza KONVALINKOVÁ, [email protected], NPÚ–ÚOP v Liberci / PhDr. Alena KO≈ÁKOVÁ HELINGEROVÁ, NPÚ–ÚP, Praha /

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5, e-mail: [email protected], web: www.npu.cz Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Dykova 15, 101 00 Praha 10 Tisk: Tiskárna Libertas, a. s., Drtinova 10, 150 00 Praha 5 Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce Roãní pfiedplatné roãníku 71 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 71 je 95 Kã.

prof. Jifií KUTHAN, Univerzita Karlova, Praha / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, [email protected], âeské vysoké uãení technické v Praze / Mgr. Hana MARTINKOVÁ, NPÚ-ÚOP stfiedních âech v Praze / Ing. arch. Martin MERGER, [email protected], NPÚ–ÚP, Praha / Mgr. Katefiina PÁNKOVÁ, [email protected], NPÚ–ÚOP v Lokti / Ing. TomበPEK, S. E. / PhDr. Lubomír PROCHÁZKA, CSc., prochazka@muzeum-

Pokyny pro autory pfiíspûvkÛ naleznete na: http://www.npu.cz/zpravy-pamatkove-pece/informace-pro-autory

pribram.cz, Hornické muzeum Pfiíbram / Mgr. ·árka RADOSTOVÁ, [email protected], NPÚ–ÚP, Praha / Mgr. Eva RIEDLOVÁ, [email protected], NPÚ–ÚP, Praha / Mgr. Petr ·TONCNER,

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995.

[email protected], Praha / doc. PhDr. Josef ·TULC, [email protected], NPÚ–ÚP, Praha / PhDr. Michal TRYML, [email protected], NPÚ–ÚOP v hlavním mûstû Praze /

NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.

Mgr. Krist˘na URBANOVÁ, [email protected], Národní muzeum, Praha / Mgr. TomበWIZOVSK¯, NPÚ–ÚOP v Lokti

V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏen˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona). Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe. Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Prodejní místa

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské námûstí 3, Praha 1 Klub Za starou Prahu / Mostecká 1, Praha 1

Uzávûrka ãísla 2 byla ke dni 28. 2. 2011.

Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1 Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1 / Národní tfiída 7, Praha 1 Knihkupectví Academia / Námûstí Svobody 13, Brno Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava

Obr. na 1. stranû obálky – Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), hrad a zámek, relikviáfi sv. Maura, detail.

NPÚ–ÚOP v Brnû / Námûstí Svobody 8, Brno

(Foto V. ·krabánek, 2011)

Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4,

Obr. na 2. stranû obálky – Anonym, Panna Marie s JeÏí‰kem z Ko‰ífi, 40. léta 15. století, desková malba, Praha, kostel

Brno

sv. Jana Nepomuckého, celek. (Foto A. Pokorn˘, 2010)

Knihkupectví Otava / Komenského 39, Jihlava

Obr. na 4. stranû obálky – Christopher Dresser, James Dixon & Sons, konvice na ãaj, kolem 1879, alpaka. (Pfievzato z Mi-

Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14,

chael Whiteway (ed.), Christopher Dresser : A Design Revolution, London 2004)

Olomouc 2

152

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 /