Rozmanitost přírody 1. stupeň ZŠ

Ekoporadna do škol – Rozmanitost přírody – manuál pro lektora

Rozmanitost přírody – 1. stupeň ZŠ Pomůcky: Veškeré pomůcky k jednotlivým aktivitám (viz fotodokumentace k verzi pro žáky 3. – 5. třídy) a pracovní listy. Úvod: Představení lektorky a seznámení s tím, co nás dnes čeká – výukový program s názvem Rozmanitost pořádaný Rezekvítkem v rámci projektu Ekoporadna do škol, který je finančně podpořen MŽP a Norským fondem. V první hodině se zaměříme na život rostlin a jejich proměny během roku, v druhé hodině se budeme zabírat spíše živočicha lidským životem během roku. – 3. min. Úvodní část – pohled z okna (společné pro všechny ročníky): Když se podíváme z okna, poznáme na první pohled, jaké máme právě roční období. Jaké to je? Podle čeho jste to poznali? Jaká máme další roční období? Podle čeho by jste poznali je? Ano, máme čtyři roční období – jaro, léto, podzim, zima a vy jste správně řekli, že se od sebe liší a můžeme je rozpoznat již pouhým pohledem – my jsme to poznali především podle stromů a rostlin, které z okna vidíme. Pojďme si říci trochu podrobněji, jak to s těmi rostlinami v průběhu roku je. – 5 minut

Verze pro žáky 1. – 2. třídy: 1. Básnička o semínku s pohybem: Úvod: Nyní si zahrajeme na semínko – lépe řečeno na rostlinku a to, co se s ní děje během roku. A abychom si lépe zapamatovali jak to s ní během roku je, naučíme se krátkou básničku. Také si u toho trochu zacvičíme, abychom si na vlastní kůži vyzkoušeli, jak to má ono semínko těžké. Takže se přesuneme na koberec a tam se básničku naučíme. Poprvé budu říkat jenom já a vy budete poslouchat a opakovat pohyby které dělám. Až začnu říkat básničku podruhé, zkusíte ji už říkat se mnou. Potřetí už to určitě zvládneme všichni. Básnička: Bylo jedno semínko, (dřepíme s rukama na hlavě a jsme smotaní jako malé semínko) Povyrostlo malinko. (mírně se narovnáme, ale stále dřepíme) Jeden lístek, (odděláme z hlavy jednu ruku jako lístek) druhý lístek, (odděláme druhou ruku jako druhý lístek) potom velký žlutý kvítek. (narovnáme hlavu, která znázorňuje květ) Pak vyrostlo do výšky. (stoupneme si) Mělo plody – tobolky. (znázorníme rukama plod - spojíme zápěstí a špičky prstů) Ty sezobl malý ptáček, (rukou uděláme ve výši úst zobáček) uličník vrabčáček. (rukama si uděláme křidýlka tak, že je dáme na ramena) Odnesl je do dáli. (uděláme pár skoků snožmo) To vrabčáci dělají. (uděláme prstem ty ty ty) Semínko mu vypadlo, (jakoby spadneme na zem do dřepu) do půdy se schovalo, (mírně se zavrtíme jako bychom se zahrabávali)

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Projekt je podpořen z prostředků MŽP.

1.


tam teď bude dlouho spát, hezké sny si nechá zdát.

(dáme si ruce pod hlavu jako kdybychom chtěli spát) (zavřeme oči a spíme)

Až vidíme, že básničku s doprovodem lektorky zvládá většina třídy, popovídáme si s žáky o jejím obsahu. O tom, co se se semínkem během roku děje – kdy začíná klíčit, kdy mu rostou lístečky, kdy kvete a kdy má plody. Zeptáme se, co právě nyní dělá semínko (vzhledem k aktuální roční době). Až to všechno zvládneme, za odměnu dáme žákům pracovní listy. Podrobně jim řekneme, kam si mají prac. list podepsat a napsat třídu (to pro případ, že by se jim pracovní list ztratil a někdo ho našel, tak aby věděl, komu ho má vrátit). Následuje vysvětlení aktivitky na 1. straně prac. listu, na které máme obrázky znázorněn obsah básničky. Ještě jednou si podle obrázků básničku společně řekneme a budeme si na obrázky ukazovat. Při tom si jejich pořadí znázorníme šipkami ( v případě že žáci ještě neumí čísla), nebo pořadovými čísly tak, jak jdou popořadě. V průběhu zapisování lektorka chodí po třídě a spolu s vyučujícím kontrolují, zda žáci zapisují správně. Text s básničkou dáme paní učitelce, aby ji mohla s dětmi v některé z příštích hodin zopakovat. – cca 20 min. 2. Skládání rostliny: Do každé lavice (tedy do dvojic) dáme na čtverečky rozstříhané 2 druhy rostlin ( kořen, stonek, květ). Úkolem dvojic v lavicích bude správně oddělit od sebe ony dva druhy rostlin a poskládat jednotlivé čtverečky tak, aby z nich vznikl obrázek rostliny. Jakmile mají žáci úkol splněný, sednou si s rukama za zády a lektorka je přijde zkontrolovat. Případně se jich zeptá zda ví, jaká rostlina na obrázku je. (cibule a mrkev). 3. Čtyři roční období: Už jsme si vyzkoušeli pracovat každý sám i ve dvojicích a nyní si vyzkoušíme, jak se nám bude pracovat ve skupinkách po 4-5. (Dle počtu žáků spojíme děti do skupinek – nejlépe ať se otočí v přednější lavici jen židličkami k těm, co sedí za nimi. Musíme přesně žákům říci kdo kam se má otočit či přesunout). Každá skupina dostane jeden papír, který je rozdělen na 4 obdélníky. V každém obdélníku je napsáno roční období jaro, léto podzim, zima a k němu nakreslen příslušný symbol. (Lektorka ukáže žákům příslušné symboly a zeptá se žáků, které roční období asi znázorňuje sněhová vločka?....Proč právě vločka? Čím je zima charakteristická? Následně význam všech symbolů žákům ještě zopakuje). Každá skupinka dostane obrázky jedné rostliny a jejím úkolem bude, po vzájemné dohodě položit obrázek do ročního období, ve kterém si myslíte, že jej můžete vidět – do kterého patří. Pracujeme tiše, abychom nerušili ostatní skupinky. Skupina, která již bude hotová si sedne s rukama za zády, abych viděla, která skupina je již hotova a mohu ji jít zkontrolovat. Když si některá skupina nebude vědět rady, přihlásí se všichni její členové a vyčkají, až k ní dojdu já, nebo paní učitelka a rády jí poradíme. Jakmile vidíme, že jsou všechny skupiny hotové a lektorka je zkontrolovala, následuje společná kontrola všech skupin. Protože vidím, že jsou všechny skupina hotové a všichni se chceme podívat na to, jaký měly úkol ostatní skupinky, vydáme se k nim na návštěvu. Ale pozor – na návštěvě se chováme slušně, stojíme tak, abychom všichni viděli a sedí jen skupina, která nás na návštěvu pozvala. Skupinka hostitelů nám řekne jakou rostlinu u ní na obrázku vidíme a proč daly ten či onen obrázek právě do tohoto ročního období. Pomalu jdeme na návštěvu ke skupině, která


2.


měla úkol hotová jako první. Na návštěvě lektorka klade otázky k jednotlivým obrázkům a ptá se postupně všech členů skupiny. Za správné odpovědi každého pochválí a na konec zhodnotí průběh skupinové práce. – cca 12 min. Až obejdeme všechny skupiny, vrátíme se do lavic a za odměnu si můžeme otočit pracovní list na druhou stranu. V horní části stránky vidíme 4 obrázky. Víte co nám znázorňují? Ano, jsou to 4 roční období. My jsme si přiřadili jaru č.1 (kvítek protože všechno kvete), létu č.2 (sluníčko, protože je to nejteplejší období a my se chodíme o prázdninách koupat), podzimu č.3 (lístek, protože opadává listí ze stromů) a zimě č.4 ( vločku, protože je to nejchladnější období a padá sníh). Napište si tedy k obrázkům příslušné číslo či nakreslete symbol. –5 min. - celkem tedy cca 17 min. PŘESTÁVKA V první hodině jsme se zabývali tím, jaký je život rostlin během roku. Druhou hodinu budeme zkoumat jak roční období ovlivňují život zvířat a člověka. 4. Ze života zvířat Do každé lavice dáme obrázky jednotlivých vývojových fází živočichů (žába a ptáček). Jejich úkolem je bez mluvení seřadit obrázky od nejnižšího vývojového stádia po stádium nejvyšší, od toho, jak vypadá zvíře když přijde na svět až po dospělého jedince. Každý pracuje sám za sebe a když si myslí, že má úkol hotový, krásně rovně si sedne s rukama za zady a lektorka, nebo paní učitelka ho přijde zkontrolovat. Když bude mít úkol správně splněný, může si zvířátka ve správném pořadí nalepit do okének znázorněných v jeho pracovním listu (ukázat kam při zadání úkolu všem a následně když budou mít jednotlivci úkol splněný a lektorka je bude kontrolovat zopakovat každému individuálně). – 10 min. 5. Hospodářův rok Přesuneme se na koberec a posadíme se do kroužku. Už jsme si řekli co dělají během roku rostliny a zvířata, nyní se budeme zabývat tím, jak proměny přírody ovlivňují lidský život a to už od pradávna. Nejprve si vyjmenujeme jednotlivé měsíce (leden – prosinec) a přiřadíme jim čísla. Následně lektorka čte jednotlivé kartičky s charakteristikami měsíců a děti se snaží přijít na to, který měsíc vyprávění popisuje. Když odpoví správně, přiřadí lektorka popis k příslušným kartičkám s čísli a názvem měsíce. Na konec aktivity zdůrazní lektorka nejpodstatnější poznávací znaky jednotlivých měsíců.Především se zaměříme na měsíce s jejichž určením měli žáci problém. – 15 min. 6. Pranostiky Aktivitu zařadíme jen když máme dostatek času – lze ji vynechat. Zůstaneme s dětmi v kroužku. Nyní si ukážeme, jak vnímaly proměny přírody během roku naše babičky a prababičky – tedy lidé v minulosti. Tenkrát totiž lidé nemohli zajít do obchodu a koupit si tam třeba na vánoce čerstvé hrozny, banány, ani rajčata a okurky. Čerstvou zeleninu měli jen v létě a na podzim, přes zimu jedli ovoce jen sušené, nebo zavařeniny či marmelády, případně to,


3.


které se dalo dobře uskladnit (např. jablka). No a banány a pomeranče naše prababičky vůbec neznali, protože u nás tyto plody nerostou. O to více naši předkové vnímali proměny přírody a tvořili různé pranostiky, které charakterizovaly různé dny či období v roce. No a my si nyní některé z těch známějších pranostik přečteme a zamyslíme se nad tím, ke kterému měsíci patří. Následně lektorka čte jednotlivé pranostiky(vybere jich přiměřený počet dle časové dotace a snaží se vybrat známější a snadněji identifikovatelné pranostiky). Snaží se s žáky poznat do kterého měsíce patří – případně napovídá či doplňuje konkrétní datumy. Po správném určení měsíce pranostiku určíme k měsícům a číslům z minulé aktivity. – 15 min. Na závěr si s žáky uděláme shrnutí a vyhodnocení celého programu. Co se jim líbilo či nelíbilo, co se dověděli nového a co si určitě zapamatují. V kruhu – 5 min.

Verze pro žáky 3. – 5. třídy: Úvod: Představení lektorky a seznámení s tím, co nás dnes čeká – výukový program s názvem Rozmanitost pořádaný Rezekvítkem v rámci projektu Ekoporadna do škol, který je finančně podpořen MŽP a Norským fondem. V první hodině se zaměříme na život rostlin a jejich proměny během roku, v druhé hodině se budeme zabírat spíše živočicha lidským životem během roku. – 3. min. Úvodní část – pohled z okna (společné pro všechny ročníky): Když se podíváme z okna, poznáme na první pohled, jaké máme právě roční období. Jaké to je? Podle čeho jste to poznali? Jaká máme další roční období? Podle čeho by jste poznali je? Ano, máme čtyři roční období – jaro, léto, podzim, zima a vy jste správně řekli, že se od sebe liší a můžeme je rozpoznat již pouhým pohledem – my jsme to poznali především podle stromů a rostlin, které z okna vidíme. Pojďme si říci trochu podrobněji, jak to s těmi rostlinami v průběhu roku je. – 5 minut. 1. Čtyři roční období: Nyní si vyzkoušíme, jak se nám bude pracovat ve skupinkách po 4-5. (Dle počtu žáků spojíme děti do skupinek – nejlépe ať se otočí v přednější lavici jen židličkami k těm, co sedí za nimi. Musíme přesně žákům říci kdo kam se má otočit či přesunout). Každá skupina dostane jeden papír, který je rozdělen na 4 obdélníky. V každém obdélníku je napsáno roční období jaro, léto podzim, zima a k němu nakreslen příslušný symbol. (Lektorka ukáže žákům příslušné symboly a zeptá se žáků, které roční období asi znázorňuje sněhová vločka?....Proč právě vločka? Čím je zima charakteristická?). Každá skupinka dostane obrázky jedné rostliny a jejím úkolem bude, po vzájemné dohodě položit obrázek do ročního období, ve kterém si myslí, že jej můžete vidět – do kterého patří. Pracujeme tiše, abychom nerušili ostatní skupinky. Skupina, která již bude hotová, si sedne s rukama za zády, abych viděla, která skupina je již hotova a mohu ji jít zkontrolovat. Když si některá skupina nebude vědět rady, přihlásí se všichni její členové a vyčkají, až k ní dojdu já,


4.


nebo paní učitelka, a rády jí poradíme. Jakmile vidíme, že jsou všechny skupiny hotové a lektorka je zkontrolovala, následuje společná kontrola všech skupin. Protože vidím, že jsou všechny skupina hotové a všichni se chceme podívat na to, jaký měly úkol ostatní skupinky, vydáme se k nim na návštěvu. Ale pozor – na návštěvě se chováme slušně, stojíme tak, abychom všichni viděli a sedí jen skupina, která nás na návštěvu pozvala. Skupinka hostitelů nám řekne jakou rostlinu u ní na obrázku vidíme a proč daly ten či onen obrázek právě do tohoto ročního období. Pomalu jdeme na návštěvu ke skupině, která měla úkol hotová jako první. Na návštěvě lektorka klade otázky k jednotlivým obrázkům a ptá se postupně všech členů skupiny. Za správné odpovědi každého pochválí a na konec zhodnotí průběh skupinové práce. – cca 10 min. Až obejdeme všechny skupiny, vrátíme se do lavic a za odměnu si můžeme otočit pracovní list na druhou stranu. V horní části stránky vidíme 4 obrázky. Víte co nám znázorňují? Ano, jsou to 4 roční období. My jsme si přiřadili jaru č.1 (kvítek protože všechno kvete), létu č.2 (sluníčko, protože je to nejteplejší období a my se chodíme o prázdninách koupat), podzimu č.3 (lístek, protože opadává listí ze stromů) a zimě č.4 ( vločku, protože je to nejchladnější období a padá sníh). Napište si tedy k obrázkům příslušné číslo či nakreslete symbol. –5 min. -celkem tedy cca 15 min.

Fotodokumentace pomůcek a správného řešení


5.


2. Rostliny Ukázali jsme si, jak jednotlivé rostliny vypadají během roku – tedy čtyř ročních období. Viděli jsme, že to není u všech rostlin stejné. Zatím co modřín můžeme vidět i v zimě, taková konvalinka se nám schová pod zem a zimu přežívá jen jako kořínek, zatím co listy odumřou a na jaře jí vyrostou nové. Nyní každý z vás za Pěkné splnění předchozího úkolu dostane pracovní list. Prosím v horní části si jej podepište a napište třídu (ukázat). Počkáme až budou mít podepsaný pracovní list všichni a pak si řekneme, co budeme dělat dál. V horní polovině první strany vidíte vlčí mák, diviznu a konvalinku. Co myslíte, že znázorňují obrázky v jednotlivých políčkách (okýnkách)? V kterém ročním období ta rostlina tak vypadá? (Vždy začínáme jarem a jdou po sobě jednotlivá roční období). Doplníme tedy názvy ročních období do obdélníčku nad obrázky. Až máme u všech 3 druhů, vyvozujeme závěry. Jak je to tedy s vlčím mákem? Jak dlouho žije jedna rostlinka? (1 rok) – ano, žije jeden rok a proto se jí říká jednoletá – napište si tlustý obdélníček (ukázat kam). Svůj druh zajišťuje semínky, ze kterých vyroste nová rostlina – tedy v případě, že si z nich neupečeme koláče či buchtu, nebo je nesezobne ptáček, kterým slouží semínka za potravu. A co divizna? Jak vypadá první léto? A jak druhé? Ano, divizna tvoří květy a z nich semínka a ž v druhém roce. Jak dlouho tedy žije tato rostlina? Ano žije dva roky. Proto jí říkáme dvouletá. Opět si zapíšeme obdobně jako u máku No a na konec nám zůstala konvalinka, kterou známe již z první aktivity a řekli jsme si, že je jedovatá. Jak dlouho žije tato rostlina? Co vidíme na obrázku znázorňující první léto? Co druhé? Vidíme, že stále roste ta samá rostlina, která může současně i tvořit plody se semínky. Jak myslíte, že by vypadala rostlina 3. léto? 4.? Ano – stále by rostla ta samá rostlina až do doby, kdy ji nevytrhne třeba nějaký vandal i s kořínky. Takovým rostlinám, které rostou jakoby stále neboli trvale, říkáme trvalé (vytrvalé). Opět si zapíšeme obdobně jako u máku. – cca 10 min. Nyní si všichni vytáhneme nůžky a odstřihneme spodní část pracovního listu podle tlusté čáry (ukázat přesně kde). Následně rozstříháme jednotlivé čtverečky podle tlustých čar (opět ukázat kterých čar a kontrolovat, zda žáci stříhají správně). Poznal někdo z vás, co asi na rozstříhaných obrázcích je? Ano, jsou tam obrázky rostlin. Kolik myslíte že jich je? Jsou tam dva druhy. Zkuste je poskládat tak, aby vypadaly jako ve skutečnosti. Kdo bude hotov, sedne si s rukama za zády a já ho zkontroluji. (Lektorka chodí po třídě, radí, pomáhá a kontroluje). Nyní jsme všichni hotoví. Pozná někdo z vás, jaké rostliny na obrázku jsou? (Mrkev a cibule. Mrkev je dvouletá, cibule jednoletá). Tento úkol nebyl snadný, protože tyto rostliny běžně kvést nevidíme. Sklízí se totiž dříve, než začnou kvést. Nyní si napíšeme společně do levého horního rohu ke všem třem obrázkům mrkve „MRKEV“ a k třem obrázkům cibule „CIBULE“. Následně si obrázky očíslujeme – kořen bude mít číslo 1, stonek s listy 2 a květ 3. (Nutné vše ukázat a kontrolovat!). PŘESTÁVKA


6.


V první hodině jsme se zabývali tím, jaký je život rostlin během roku. Druhou hodinu budeme zkoumat jak roční období ovlivňují život zvířat a člověka. 3. Ze života zvířat Do každé skupiny (stejné skupiny jako u aktivity 1) dáme obrázky jednotlivých vývojových fází živočichů. Jejich úkolem je bez mluvení seřadit obrázky od nejnižšího vývojového stádia po stádium nejvyšší, od toho, jak vypadá zvíře když přijde na svět až po dospělého jedince. Nutné správně zadat úkol a pak chodit a kontrolovat. Následuje společná návštěva u jednotlivých skupina a společná kontrola seřazení vývojových stádií doplněná o určení jednotlivých druhů. Když jsme na návštěvě, necháme mluvit hostitele a stojíme tak, aby viděli všichni. Chováme se slušně a když se chceme na něco zeptat nebo něco říct, přihlásíme se. Po návštěvě a kontrole všech skupin se každý vrátí na své místo a otočí si obrázky rostlin z druhé strany. Zde najde 9 čtverečků s obrázky jednotlivých vývojových stádií živočicha. Pokuste se je správně seřadit a když budete hotoví, sedněte si s rukama za zády a já vás přijdu zkontrolovat s zeptám se vás, jak se zvířátko na obrázku jmenuje. Až mají všichni hotovo a zkontrolováno- Napíšeme do pravého horního rohu k rybě „RYBA“ (je to pstruh) a k žábě „ŽÁBA“ (je to ropucha, která je chráněná a nesmíme na ni sahat, protože puchýřky na jejím těle vylučují látku, která by nám udělala na kůži svědivé pupínky). Popsané a očíslované čtverečky nám zůstanou na památku, případně se můžete v některé hodině domluvit s paní učitelkou a nalepit si je do sešitu prvouky. – 10 min.


7.


Fotodokumentace pomůcek a správného řešení. 4. Hospodářův rok aneb příroda během roku Přesuneme se na koberec a posadíme se do kroužku. Už jsme si řekli co dělají během roku rostliny a zvířata, nyní se budeme zabývat tím, jak proměny přírody ovlivňují lidský život a to už od pradávna. Nejprve si vyjmenujeme jednotlivé měsíce (leden – prosinec) a přiřadíme jim čísla. Následně lektorka čte jednotlivé kartičky s charakteristikami měsíců a děti se snaží přijít na to, který měsíc vyprávění popisuje. Když odpoví správně, přiřadí lektorka popis k příslušným kartičkám s čísli a názvem měsíce. Na konec aktivity zdůrazní lektorka nejpodstatnější poznávací znaky jednotlivých měsíců.Především se zaměříme na měsíce s jejichž určením měli žáci problém. – 15 min.

Fotodokumentace pomůcek a správného řešení. 5. Pranostiky Aktivitu zařadíme jen když máme dostatek času – lze ji vynechat. Zůstaneme s dětmi v kroužku. Nyní si ukážeme, jak vnímaly proměny přírody během roku naše babičky a prababičky – tedy lidé v minulosti. Tenkrát totiž lidé nemohli zajít do obchodu a koupit si tam třeba na vánoce čerstvé hrozny, banány, ani rajčata a okurky. Čerstvou zeleninu měli jen v létě a na podzim, přes zimu jedli ovoce jen sušené, nebo zavařeniny či marmelády, případně to,


8.


které se dalo dobře uskladnit (např. jablka). No a banány a pomeranče naše prababičky vůbec neznali, protože u nás tyto plody nerostou. O to více naši předkové vnímali proměny přírody a tvořili různé pranostiky, které charakterizovaly různé dny či období v roce. No a my si nyní některé z těch známějších pranostik přečteme a zamyslíme se nad tím, ke kterému měsíci patří. Následně lektorka čte jednotlivé pranostiky a snaží se s žáky poznat do kterého měsíce patří – případně napovídá či doplňuje konkrétní datumy. Po správném určení měsíce pranostiku určíme k měsícům a číslům z minulé aktivity. – 15 min. Na závěr si s žáky uděláme shrnutí a vyhodnocení celého programu. Co se jim líbilo či nelíbilo, co se dověděli nového a co si určitě zapamatují. – 5 min.

Fotodokumentace aktivity Pranostiky se správným řešením


9.


Teorie pro lektora – (informace jen pro lektora pro rozšíření jeho obzorů, běžný text je určen jako sdělení žákům):

Hospodářův rok: Leden Měsíc nejtužší zimy, ticha, sněhu, strádání a hladu • listnaté stromy jsou zcela holé, kromě dubu zimního, jemuž listí opadá až na jaře • hadi a ještěrky na zimu znehybněli, i když se musí často budit, aby neumrzli • ptáci se živí plody, které zůstaly na stromech a keřích Les • lesníci sbírají šišky smrku, borovice a modřínů, kontrolují ochranu proti okusu zvěří • myslivci přikrmují zvěř senem, řepou, kaštany, jablky, jeřabinami Únor Měsíc klidu, čekání na jaro, prodlužujících se dní • Kvetou vrby jívy (kočičky) • Za teplých dnů začínají zpívat první ptáci, odlétají kvíčaly a havrani • Jeleni shazují parohy, veverky rodí první mláďata • Rodí se selata divokých prasat, probouzejí se jezevci Březen Přeměny zimy na jaro, čas tajícího sněhu • Stromy jsou připraveny k pučení, v lese můžeme najít první posly jara – bledule a sněženky • Z jihu se vracejí některé ptačí druhy – např.vlaštovky a čápi • Zajíci a jezevci mají mláďata • Vyletují včely a probouzejí se první motýli • Netopýři se probouzejí ze zimního spánku • Koncem měsíce vylétají motýli Duben Měsíc růstu • Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky • Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách ranné třešně a meruňky • Přilétá většina ptáků. Straky, kavky, káňata a jestřábi již mívají postavená hnízda, jiné druhy začínají stavět, objevují se první hejna hmyzu • Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi Les • Lesníci pokračují ve výsadbě stromků, myslivci po zimě čistí krmelce • Medvědi se probouzí ze zimního spánku Květen Měsíc květů a vůní, mláďat a čas prvních teplých dní


10.


• •

Kvetou duby, kaštany, jahody, z keřů hlohy, šípkové růže, bezy… Přilétají poslední ptáci, jiní už vyvádějí mláďata (kosi, drozdi, kvíčaly…), v budkách můžeme nalézt vajíčka sýkorek i jiných ptáků • Ve stojatých vodách se vylíhli pulci obojživelníků Červen Měsíc rozkvetlých luk, nejdelších dní • Kvetou lípy a dozrávají třešně • Začínají dozrávat lesní plody – borůvky a jahody • Většina pěvců vyvádí první mláďata • Probíhá senoseč Červenec • Můžeme si natrhat zralé borůvky a maliny a v košíku odnést mnoho druhů hub • V lese i na jeho okraji se dá sbírat četné druhy léčivých rostlin, např. třezalka, listy maliníku, ostružiníku, jahodníku, brusinky nebo máty • někteří pěvci začínají podruhé hnízdit • jeleni začínají vytloukat paroží • na jihu začínají žně a dozrávají angrešty a rybíz Srpen Nejteplejší měsíc roku, měsíc zralého obilí • dozrává netýkavka nedůtklivá se svými „vystřelovacími plody“ • odlétají kukačky a čápi a začíná tah mnoha dalších druhů ptáků, zpěv ptáků umlká Září Čas sklizně a prvních příprav na zimu • listy stromů se začínají vybarvovat, kvete vřes • dozrávají bezinky, padají žaludy, v lese najdeme václavky • odlétají vlaštovky a jiřičky a stěhovat se začíná i většina ostatních tažných ptáků (čápi, husy • začínají jelení říje • seje se ozimé obilí – pšenice a žito, vyorávají se brambory Les • lesníci sbírají semena jedle, douglasky, vejmutovky, dubů, olše • myslivci zajišťují sběr kaštanů, žaludů, jeřabin, bezinek pro krmení zvěře Říjen Měsíc barevných listů, zkracujících se dní a tažných ptáků • listy stromů a keřů začínají opadávat, z vinic se sbírají hrozny, ze sadů jablka a jiné ovoce • sklízí se kořenová zelenina • vrcholí odlet ptáků, přilétají hlavní hejna zimujících havranů • srnci shazují paroží • mufloni a prasata spásají bukvice, jezevci a plazi upadají v zimní spánek Listopad • ze stromů opadávají zbylé listy • netopýři a další živočichové se ukládají k zimnímu spánku • třou se pstruzi, raci kladou vajíčka


11.


• instalujeme krmítka pro ptáky Prosinec Měsíc dlouhých temných večerů, krátkých dní s nízkou oblohou • někteří živočichové spí zimním spánkem • stromy také spí, nekvetou žádné rostliny • přezimující sýkorky a jiní pěvci začínají hojně navštěvovat krmítka • myslivci zajišťují zimní přikrmování zvěře V zimě jsou vzhůru hraboši, myši, lasice, kuny i veverky, a také srny, jeleni, divoká prasata. Medvědi spí nepravým zimním spánkem – svou tělesnou teplotu sníží jen trochu a často opouštějí své úkryty

Pranostiky: Pranostiky – Leden – 1.1. Na Nový rok o slepičí krok 6.6. Na tři krále o skok dále Únor – 1.2. Únor bílý, pole sílí 2.2. Na Hromnice o hodinu více Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout 3.2.Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje Březen – 7.3. O svatém Tomáši bředne sníh na kaši 12.3. Na svatého Řehoře, čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře Duben – 24.4. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři Květen – 14.5. Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta 15.5. Svatá Žofie políčka často zalije. Červen – 8.6. Medardova kápě čtyřicet dní kape 24.6. Na svatého Jána, otevírá se létu brána 15.6. Déšť na svatého Víta – budou špatná žita Červenec – 13.7. Svatá Markyta hodila srp do žita Svatá Markyta vede žence do žita 26.7. Svatá Anna, chladna z rána Když den ubývá, horka přibývá Slunce peče, déšť poteče Srpen – 24.8. Bartoloměj svatý, odpoledne krátí Divoké husy na odletu, konec babímu létu Září – 28.9. Přijde Václav – kamna připrav 21.9. Po svatém Matouši – čepici na uši Říjen – 4.10. Svatý František zahání do chýšek 15.10. Po svaté Tereze mráz po střechách leze Listopad 2.11. Když na dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje 11.11. Na svatého Martina kouřívá se z komína 11.11. Martin přijede na bílém koni. 25.11. Na svatou Kateřinu, schováme se pod peřinu Kateřina na ledě – Vánoce na blátě Prosinec – 4.12. O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře 6.12. O svatém Mikuláši často vítr práší


12.


13.12. Lucie noci upije a dne nepřidá 24.12. Na Adama a Evu čekej oblevu 25.12. Mráz na Boží narození, zima se udrží bez prodlení.


13.

Rozmanitost přírody 1. stupeň ZŠ

Recommend Documents