2010 I ČÍSLO 15 I ZDARMA
rozšířené vydání pro malé i velké čtenáře Správa NP a CHKO Šumava obdržela v souteži OTEVŘENO x ZAVŘENO cenu veřejnosti a zvítězila v jedné ze čtyř kategorií OTEVŘENO Soutěž, která se koná každým rokem, pořádá Otevřená společnost o.p.s. Prostřednictvím soutěže chce společnost zveřejnit dobré příklady z veřejné a státní správy. Správě NP a CHKO Šumava byla cena udělena za rovný a nediskriminační přístup k veřejným zakázkám prostřednictvím minitendrů na lesnické činnosti, spojený s transparentním zveřejněním informací o těchto veřejných zakázkách. Projekt minitendrů na lesnické činnosti se představil jako systém zveřejňování informací o veřejných zakázkách od zahájení zadávacího řízení, až po její ukončení. V minitendrech transparentně usiluje o zveřejněné zakázky na 210 firem, z nichž 80 % je regionálních. Bez ohledu na velikost firmy tak vedle sebe stojí drobní živnostníci, i velké firmy.
Správa již při zahájení celého projektu v lednu 2010 (uzavírání rámcové smlouvy), připravila pro všechny tyto podnikatele elektronického průvodce – tím mohou dosáhnout rovnocenně na zakázky. Průvodce jim vygeneroval příslušné potřebné dokumenty podle zákona o veřejných zakázkách tak, aby nebyli z formálně přísných zákonných důvodů v zadávacím řízení vyřazeni. Projekt minitendrů na sebe váže i nová přísná pravidla pro vlastní kontrolu
průběhu plnění lesnické činnosti, kterou provádí zaměstnanci Správy. Zveřejnění průběhu celé zakázky na internetu je základem transparentnosti, jde vlastně pouze o první krok. Druhým a následným krokem musí být kontrola oprávněnosti vynakládaných finančních prostředků. Prostřednictvím systému LesIS - kontrolujeme a monitorujeme průběh zakázky, nejen již od samotného vzniku tzv. provozní potřeby, ale zejména v jejím průběhu a před vyplacením finančních prostředků za službu dodavateli. Finanční kontrola tak nepředstavuje v organizaci prázdný formální pojem, ale je alfou a omegou finančního řízení v lesnických činnostech. Kromě finančně-provozního řízení však software LesIS obsahuje řadu důležitých evidencí pro zvládnutí současné kůrovcové kalamity a všech navazujících činností. Svým rozsahem jde o celorepublikově jedinečný produkt v oblasti lesnictví, dokonce na evropské úrovni nemá jeho využití, ve spojení s mobilními zařízení s GPS, konkurenci. Tomáš Fait Správa NP a CHKO Šumava
Dodávky dříví do regionu Od 1. ledna do 20. září 2010 Územní členění Region – PT, KT a ČK Zbytek JČ a ZČ kraje Středočeský kraj Ost. ČR Země EU
m3 140 577 29 787 10 144 7 534 31 959
% 63,90 13,54 4,61 3,42 14,53
CELKEM
220 001
100
Certifikační proces Rady Evropy zahájen Sídlo Rady Evropy ve Štrasburku bylo ve dnech 4. až 5. března místem jednání expertní skupiny pro Evropský diplom chráněných území. Rada tímto sleduje naplňování základních cílů NP v rámci Evropy. Rada Evropy, založená v roce 1949, je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí, včetně 22 států střední a východní Evropy. Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Mimo zaručení těchto práv a demokracie (cestou reforem) členové RE dále spolupracují např. v oblastech kultury, nebo vzdělávání. Česká republika se stala členem Rady Evropy 30. června 1993. Rada Evropy má od roku svého založení sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva. Evropský diplom je ocenění, které Rada Evropy uděluje významným chráněným územím již od r. 1965. Zatím je takto oceněno téměř 70 chráněných území ve více než 20 evropských zemích, které splnily přísné požadavky na přírodní hodnotu Pokračování na straně 2
Vážené čtenářky, vážení čtenáři našich novin, připravili jsme pro vás další podzimní vydání našich novin. Tentokrát jsme se o něco více zaměřili na určitý výčet výnosů a přínosů Národního parku Šumava. Při naší práci se poslední tři roky snažíme rozvíjet pro Česko ne úplně tradiční způsob práce pracovníků ochrany přírody. Základním předpokladem úspěšnosti naší práce je dosažení regionálního konsensu názorů na způsob péče o ekosystémy a zvířata, vyskytující se na území národního parku. Proto se snažíme profesionálně obstát při obhajobě postupů ochrany přírody v regionu, na celostátní a mezinárodní úrovni. S tímto přístupem je spojený ohleduplný a partnerský princip spolupráce se zástupci regionu NP a zkvalitňování péče o hosty NP. Tento princip jsem prezentoval i při mém nástupu do funkce ředitele Správy NP a CHKO Šumava. Realizace koncepčních dokumentů, sloužících k přípravě specifických dotačních titulů, či specifické úpravy stávajících dotačních titulů, byly a jsou prvními výsledky, kterých jsme společně dosáhli. Následně se podařilo zahájit realizaci konkrétních regionálně významných projektů. Celý proces koordinovaného přístupu se tak podařilo zahájit. Své ovoce ponese hlavně v příštích 3-5 letech. Bez důsledné společně prováděné práce na přípravě řady nutných rozvojových dokumentů a dotahování přípravy a realizace dalších důležitých infrastrukturních projektů, se však kýžený úspěch – citlivě rozvinutý region NP – nedostaví. Na koordinovanou přípravu a realizaci výše uvedené spolupráce se nám podařilo sehnat peníze. Podařilo se nám ve vládě ČR obhájit jedinečnost Šumavy pro realizaci podobného pilotního projektu v rámci Česka. Proto si lze jen přát, abychom po komunálních volbách pokračovali v zahájené cestě. Podaří-li se nám společně dosáhnout vytvoření Regionálního rozvojového fondu Šumava a zprostředkovat tak výnosy a přínosy NP i obyčejným Šumavákům, budeme pak vědět, že naše snažení bylo efektivní i v uplynulých 3 létech.
František Krejčí ředitel Správy NP a CHKO Šumava
Více jak polovina z celkového počtu zaměstnanců
Správy žije v obcích na území NP Šumava Jak vyplývá z posledního statistického průzkumu, zaměstnává Správa NP a CHKO Šumava k 30.9. 2010 celkem 328,5 zaměstnanců, a z tohoto počtu má 58 % trvalé bydliště v obcích na území NP Šumava. Z obcí ležících uvnitř NP dojíždí za prací nejvíce lidí z obce Stožec a České Žleby – celkem 26 osob. Z obce Borová Lada, která leží na hranicích NP, je na Správě zaměstnáno 17 osob a 29 osob je z další obce Nová Pec. V přiložených tabulkách jsou vyznačeny všechny obce, i počty našich zaměstnanců, kteří v nich trvale žijí:
Obce ležící uvnitř NP Šumava
Obce ležící na hranici NP Šumava
Modrava Srní Kvilda Horská Kvilda Prášily Stožec, České Žleby Celkem
Strážný Borová Lada Rejštejn Celkem
3 13 8 2 16 26 68 osob, tj. 21 % bydlí v obcích ležících uvnitř NP
7 17 8 32 osob, tj. 10 % bydlí v obcích ležících na hranici NP
Certifikační proces Rady Evropy zahájen daného chráněného území, i na zabezpečení ochrany přírody a vhodného způsobu správy. Evropský diplom představuje jeden z účinných nástrojů k zachování, ochraně a propagaci těch nejvýznamnějších částí evropského přírodního dědictví. Evropský diplom je udělován na období 5 let a poté je opětovně prověřována oprávněnost jeho držení. Prvním krokem, který již expertní skupina, i Správa NP a CHKO Šumava absolvovala, byla návštěva experta přímo v NP Šumava – stalo se tak 22. července 2010. Experti se při návštěvě podrobněji zaměřili na tyto oblasti:
turismus, jeho typy a úroveň (rozsah) ve vztahu k zachování úrovně ochrany přeshraniční spolupráce s jinými chráněnými územími fragmentace I. zón národního parku podoba plánu péče od roku 2011 (z důvodu ukončení platnosti stávajícího v roce 2010). Závěrečnou zprávu experti předloží Radě Evropy a případné udělení Evropského diplomu chráněných území Správě NP a CHKO Šumava je naplánováno na srpen až září roku 2011. Jana Zvettlerová Správa NP a CHKO Šumava
Souhrn investic Správy NP
a CHKO Šumava v letech 2001 – 2009 do návštěvnické infrastruktury Správa investovala za posledních 8 let téměř 153 mil. korun do návštěvnické infrastruktury - opravy objektů a nové stavby. Návštěvníci šumavských obcí tak mohou využívat např. návštěvnická a vzdělávací centra, ubytovny aj. Do návštěvnické infrastruktury v obcích Borová Lada, České Žleby, Horní Vltavice, Horská Kvilda, Kašperské Hory, Kvilda, Modrava, Nová Pec, Prášily, Srní, Stožec,
Strážný, Vimperk a Volary investovala v letech 2001 – 2009 Správa NP a CHKO Šumava částku 152 682 000,- Kč. Jedná se například o investice do staveb přístřešků, lávek pro pěší, naučných stezek, pozorovacích míst, mostů, expozic, poválkových chodníků, či ploch pro bivak. Mezi největší investice patří rekonstrukce Idiny Pily, most v Novém Údolí, III. etapa cyklostezky Gerlova Huť a Zámek Vimperk. Ve správním území obce Stožec bylo námi realizováno za uvedené období celkem 7 stavebních zakázek, na Volarsku 34, na Zdíkovsku 9, na Stachovsku 6, na Vimpersku 74, ve správním území obcí Javorník 9, v Nýrsku 9 a v Kašperských Horách 7.
Daň z nemovitostí a z pozemků, odvedené obcím v roce 2010 Správa NP a CHKO Šumava odvedla v roce 2010 obcím daně z nemovitostí v celkové výši 1 665 733 Kč a daň z pozemků činila celkem 1 621 590,- Kč. Z výše daně z nemovitostí dle jednotlivých obcí (viz. tabulka) je patrné, že
nejvyšší částka 655 730 Kč (tj. cca 40 %) připadá na obec Prášily, obec Stožec 220 750 Kč (tj. cca 13 %) a obec Strážný 213 795 Kč (tj. cca 12 %), kde je nejvyšší podíl zemědělsky využívaných „ostatních ploch“.
Obec Borová Lada Čachrov Hartmanice Horní Planá Horní Vltavice Horská Kvilda Kašperské Hory Kvilda Lenora Modrava Nicov Nová Pec Nové Hutě Prášily Rejštejn Srní Stachy Stožec Strážný Vimperk Volary Želnava Železná Ruda Celkem
daň ze staveb (Kč) 3 729 0 1 414 0 224 1 461 821 2 473 0 2 390 0 6 035 1 126 4 648 828 1 048 0 14 090 2 673 1 183 0 0 0 44 143
daň z pozemků (Kč) 90 052 163 112 6 208 0 34 094 3 680 496 60 259 0 2 361 0 82 858 1 661 651 082 9 927 32 011 0 206 660 211 122 5 380 21 298 38 465 864 1 621 590
celkem (Kč) 93 781 163 112 7 622 0 34 318 5 141 1 317 62 732 0 4 751 0 88 893 2 787 655 730 10 755 33 059 0 220 750 213 795 6 563 21 298 38 465 864 1 665 733
CELKEM
2
za za za za za za
2 11 7 16 6 5 0 3 1 0 29 1 8 89 osob, tj. 27 % bydlí v ostatních obcích
ztížení ztížení ztížení ztížení ztížení ztížení
hospodaření hospodaření hospodaření hospodaření hospodaření hospodaření
– – – – – –
Městské lesy K. Hory Lesy ČR Klatovy Lesy ČR – Vimperk Městské lesy Volary Lesy ČR – Ž. Ruda k.ú. Ž. Ruda
Mezinárodní rok biodiverzity se promítne do EKOFILMU 2010 Začátkem října se konal na jihu Čech již 36. ročník Mezinárodního filmového festivalu o životním prostředí, přírodním a kulturním dědictví – EKOFILM 2010. Zahájení proběhlo 4. října v Třeboni za účasti vzácných hostů. Kromě promítání zahajovacího filmu v kině Světozor se festivaloví návštěvníci mohli přidat k cyklojízdě kolem rybníka Svět, nebo přišli na vystoupení v současnosti žádané a populární kapely The Tap Tap, složené ze studentů Jedličkova ústavu. Celým festivalem provázel, stejně jako v minulých dvou letech, dobrá duše(k) festivalu, herec, improvizátor a moderátor Jaroslav Dušek. Kromě moderování vystoupil v rámci festivalu také ve dvou představeních. EKOFILM byl v Třeboni do 6. října. Současně festivalové dění probíhalo od 4. do 7. října na tradičních místech v Českých Budějovicích: v kině Kotva a na Jihočeské univerzitě. Tam mu letos poskytla zázemí nová, krásná Akademická knihovna, dobře dostupná široké veřejnosti. Některé akce byly naplánovány i v kavárně Domu knihy Kanzelsberger. Na víkend, od 8. do 10. října, se festival přesunul do Českého Krumlova, do Městského divadla a dalších prostor ve městě. Během celého týdne navíc jezdil po vybraných jihočeských městech a městečkách za školáky kinobus EKOFILMU. Hlavním mottem letošního ročníku je Mezinárodní rok biodiverzity. Do soutěže se přihlásilo přes dvě stovky filmů, z nichž mnohé se věnují právě tomuto tématu. Zaměření celého festivalu je však daleko širší, a tak i snímky nebyly „jednobarevné“. Shlédnout vybraný film z katalogu bylo možné buď v rámci festivalového programu, nebo individuálně v sekci „promítání na přání“. EKOFILM je také místem pro diskuze, workshopy, besedy, kterých se účastnily zajímavé osobnosti z uměleckého, či odborného světa. Protiváhou vážných témat byla koncertní, divadelní
a jiná programová nabídka, zahrnující výstavy, či ochutnávku biovín. Návštěvníky jsme pozvali na procházku do lesa Ekofilmu. Jak se za čtyři roky od založení rozrostl, bylo vidět na první pohled. A kdo nebyl na chození, zasednul do publika skupiny Yo Yo Band, či Jazzové sekce Okamžitého filmového orchestru. Programová nabídka celého festivalového týdne byla jako vždy doslova nabitá. Podrobnější informace o festivalu najdete na www.ekofilm.cz Veronika Dušková tisková mluvčí Ekofilmu
Kompenzace obcím za lesy na území NPŠ – Jihočeský kraj (2010) Poř. č. 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 Celkem
Obec Horní Planá Borová Lada Horní Vltavice Kvilda Lenora Nová Pec Nové Hutě Stachy Stožec Strážný Volary Želnava
Kompenzace Kč** 98 583 192 660 19 772 141 253 644 288 852 72 742 6 069 668 286 246 733 10 024 736 1 746 354
Kompenzace obcím za lesy na území NPŠ – Plzeňský kraj (2010) Poř. č. 46 47 48 49 50 51 52 53 54 Celkem
Obec Čachrov Hartmanice Horská Kvilda Kašperské Hory Modrava Prášily Srní Rejštejn Železná Ruda
Kompenzace Kč** 102 262 110 446 4 506 35 681 29 520 638 123 184 935 52 510 110 998 1 268 981
** Kompenzací je částka, vyjadřující ztrátu obce na dani z lesů hospodářských při orientační částce 95,- Kč/ha
Újmy vyplacené v roce 2009
Újmy vyplacené v roce 2008 újmy újmy újmy újmy újmy újmy
Želnava Hartmanice Horní Planá Kašperské Hory Volary Železná Ruda Čachrov Horní Vltavice Lenora Nicov Nová Pec Nové Hutě Stachy Celkem
Jana Zvettlerová a Lenka Blažíčková Správa NP a CHKO Šumava
Pokračování ze strany 1
Úhrada Úhrada Úhrada Úhrada Úhrada Úhrada
Ostatní obce
7 475 716,- Kč 81 190,- Kč 1 494 774,- Kč 263 374,- Kč 3 695 765,- Kč 18 570,- Kč 13 029 389,- Kč
Úhrada Úhrada Úhrada Úhrada Úhrada Úhrada
újmy újmy újmy újmy újmy újmy
CELKEM
za za za za za za
ztížení ztížení ztížení ztížení ztížení ztížení
hospodaření hospodaření hospodaření hospodaření hospodaření hospodaření
– – – – – –
Městské lesy K. Hory Vimperk Lesy ČR Klatovy Lesy ČR – Vimperk Městské lesy Volary Lesy ČR – Ž. Ruda
9 148 156,- Kč 12 946,- Kč 361 988,- Kč 3 716 896,- Kč 2 980 385,- Kč 998 165,- Kč 17 218 536,- Kč
Integrovaný plán rozvoje regionu Žijeme v jedinečném území, máme možnosti a nástroje, pojďme vytvořit nejlepší středoevropský národní park, s divočinou i komfortem pro lidi. Budeme o něj společně pečovat - profesionálně a s citem. (Vize Správy NPŠ). Otázka udržitelného rozvoje velkoplošných chráněných území (VCHÚ) se stává z dlouhodobého hlediska stále naléhavější. V oblasti řešení problematiky udržitelného rozvoje specifických území však nejsme v rámci Evropy nijak výjimeční. Evropská území podobného charakteru mají již dlouho zpracované strategické dokumenty, integrované plány rozvoje, nebo Masterplány. Obvykle tuto problematiku řeší pomocí principů partnerství a účasti veřejnosti na rozhodování za využití nástrojů MA 21, což je metoda zvyšování kvality veřejné správy, založená na vyváženém rozvoji a zohlednění ekonomických, sociálních a ekologických aspektů. V Česku však k řešení specifických problémů VCHÚ, kde existuje řada shodných územnětechnických specifik, při současné roztříštěnosti operačních programů, neexistuje odpovídající systém regionálně cílených intervencí. Šumava nespadá do systému podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů z národních programů regionálního rozvoje. Systém intervencí operačních programů ČR je orientován převážně sektorově, což se i v našem regionu projevuje jako významná komplikace při efektivním využívání evropských fondů. Potřeba územně-komplexního a tedy mezioborového přístupu k řízení a podpoře rozvoje území, je zřejmá. Jsme přesvědčeni, že k ochraně přírody a vyváženému rozvoji Regionu NP Šumava je třeba mít integrovaný přístup, který by mj. také zefek-
tivnil čerpání evropských dotací. Na Šumavě proto už čtyři roky společně se zástupci místní samosprávy pracujeme na tom, jak sladit zájmy všech zainteresovaných stran a zajistit vyvážený, dlouhodobě udržitelný rozvoj našeho specifického regionu, Regionu NP Šumava. Pod názvem Masterplán Šumava, bude v nejbližší době dokončen dokument, který rozpracoval typické problematické oblasti a připravil půdu pro prosazení integrovaného plánu rozvoje regionu. V průběhu přípravy Masterpánu byla na jednotlivá témata zpracována řada studií a analýz (viz www.npsumava.cz), které definují konkrétní problémy těchto oblastí a navrhují jejich řešení. Většina studií je dokončena, zbývající Strategie udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava bude dokončena v nejbližší době. Díky přípravě Masterplánu se podařilo prosadit první tři opatření, která podporují rozvoj regionů VCHÚ v ČR: úprava hodnotících kritérií OPŽP bodovým zvýhodněním VCHÚ, Program podpory obcí ležících v regionech NP (Národní program SFŽP, Příloha IV.), a návrh Usnesení Vlády ČR k realizaci Krajinných integrovaných plánů rozvoje (KIPR), konkrétně pilotního projektu KIPR Šumava. KIPR je modelovým projektem, který by měl do konce roku 2013 pomoci ověřit, jak v příštím plánovacím období rozvoj „strukturálně specifických oblastí“ efektivně řešit v ostatních regionech ČR. Jde o jeden z nástrojů podpory udržitelného rozvoje regionů velko-
Foto: Jiří Kadoch
Údolí Vydry od Srní.
plošných chráněných oblastí ČR. Zároveň představuje jeden z nástrojů pro efektivní čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů, s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících udržitelný rozvoj regionu prostřednictvím realizace integrovaných projektů v geograficky vymezené oblasti. Smyslem KIPR je navrhnout na základě identifikovaných problémů daného regionu logicky uspořádaný a vzájemně provázaný soubor opatření a projektů, které umožní tyto problémy v regionu eliminovat a využít ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu regionu.
Odpadové hospodářství regionu Jednou z oblastí, kterým se věnuje připravovaný Masterplán Šumava, je problematika odpadového hospodářství Regionu NPŠ. Správa proto ve spolupráci s pracovní skupinou Masterplán Šumava zadala zpracování analýzy stavu a systému odpadového hospodářství obcí a měst, ležících na území NP Šumava. Zajímalo nás, jak je nakládáno s komunálním odpadem, zda mají specifika našeho regionu na oblast odpadového hospodářství vliv. Chtěli jsme vědět, jestli a jak by se systém nakládání s odpady dal zlepšit, jak pomoci obcím a městům ležícím v jedné z turisticky nejatraktivnějších lokalit ČR, v území s vysokým stupněm ochrany životního prostředí. Sebraná data jsou velmi zajímavá a relevantní, přestože tři obce (Volary, Rejštejn a Kašperské Hory) nejsou ve studii zahrnuty, neboť nezaslaly dotazník. Přibližně 20 % celkové produkce odpadů vykazované městy a obcemi, ležícími v území NP Šumava, tvoří produkce od návštěvníků a turistů celého národního parku! (1 150 tun odpadků). Celková produkce komunálních odpadů v rámci všech obcí a měst NP Šumava je 5 750 tun, z toho 900 tun vytříděných odpadů a obalů (16 %). Všechny obce obou krajů jsou zároveň zapojeny do systému zpětného odběru obalů a odpadů obalů, který je provozovaný společností EKO-KOM (mají na svém území sběrné nádoby na papír, plasty a sklo). Nejvíce kontejnerů je na plasty, 210 kusů (43 %), což plně odpovídá charakteru analyzovaného území, 146 kontejnerů je na sklo (30 %) a zbylých 132 kontejnerů je na využitelný papír (27 %). Přesto má 11 měst a obcí zájem o doplnění své sítě sběrných nádob na
vytříděné složky odpadů a obalů (54 kontejnerů). Společnost EKO-KOM je připravena obcím NPŠ pomoci v doplnění sběrné sítě nádob na využitelné složky odpadů dle potřeby území, v návaznosti na jednotlivé požadavky obcí a měst, ležících v části Plzeňského kraje. Má rovněž zájem se podílet na možném projektu značení a vybavení vybraných jednotlivých turistických tras. Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady není z pohledu měst a obcí systémově řešeno. Samostatné místo pro ukládání BRO je vyčleněno v obcích Lenora, Želnava a Prášily. Sběrné dvory odpadů jsou ve městech Železná Ruda, Kašperské Hory, Volary a Horní Planá. Dočasná místa pro ukládání odpadů jsou v obcích Horní Vltavice, Hartmanice a Srní. Průměrné náklady na zajištění odpadového hospodářství v obcích a městech, ležících na území NP Šumava, na jednoho obyvatele u sledovaných obcí jsou tak 1 044,- Kč! Průměrná výše příjmů na jednoho obyvatele sledované obce je 539,- Kč. Výše poplatku se pohybuje v zákonné hranici do 500,- Kč/obyvatele obce nebo majitele nemovitosti. Průměrná výše poplatků na jednoho obyvatele je 440,50 Kč. Rozdíl mezi výdaji a příjmy odpadového hospodářství přepočtené na jednoho obyvatele je v průměru 505,- Kč, tedy tuto výši v průměru doplácí každá obec, či město na území parku za oblast nakládání s odpady na jednoho obyvatele. Jihočeský kraj upozorňuje na skutečnost, že žádná z obcí a měst ležících v NP Šumava nevyužila programu na zpracování projektové dokumentace zařízení a systému pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, včetně
následných žádostí do souvisejících operačních programů, na které bylo z rozpočtu kraje uvolněno 2,5 mil. Kč. V návaznosti na tyto skutečnosti upozorňuje na to, že obce NP Šumava jsou v rámci stávajících, zejména dotačních programů kraje podporovány, a mají možnost stále se do uvedených programů zapojit. Obce a města by měla mít snahu se účastnit každoročně vyhlašovaných programů kraje, stejně jako programu Evropské unie a SFŽP (OPŽP). Plzeňský kraj podporuje rozvoj odpadového hospodářství obcí a měst v rámci svých dotačních titulů. Podpora je zaměřena na celý Plzeňský kraj a nejsou zde odlišeny jednotlivé části kraje. Kraj může pomoci obcím při zpracování žádostí, anebo ve spolupráci se Správou NPŠ ve výrobě a distribuci propagačních materiálů, cíleně zaměřených na zvláštnosti odpadového hospodářství v obcích na území parku. Přímá finanční podpora Plzeňského kraje je s ohledem na možnosti rozpočtu kraje bohužel omezená. Studii zpracovala Regionální rozvojová agentura Plzeň, která se touto problematikou v rámci Plzeňského kraje již dlouhou dobu zabývá. Na tuto analýzu bude navazovat návrhová část dokumentu, která by měla doporučit konkrétní kroky ke zlepšení, možné způsoby podílu Správy NPŠ na úhradě nákladů na odpadové hospodářství, zvýšených v souvislosti s existencí národního parku a navrhnout projekty, které by se mohly ucházet o financování z veřejných dotačních zdrojů podpory. Studie si můžete prohlédnout na webových stránkách Správy. Jana Slonková Správa NP a CHKO Šumava
Tipování vhodných přistávacích ploch.
Foto: Tomáš Jiřička
Efektivita spočívá především ve smysluplné návaznosti a synergickém efektu jednotlivých aktivit a opatření. Tento integrovaný přístup přináší významný multiplikační efekt, který mobilizuje jak veřejné, tak soukromé zdroje. Krajinný integrovaný plán rozvoje by měl být základním koordinačním rámcem, navazujícím na dlouhodobou vizi a strategii rozvoje regionu. Jana Slonková Správa NP a CHKO Šumava
Složky Integrovaného záchranného systému zajišťují bezpečnost hostů NP Šumava Během dvoudenního semináře, který se konal v Prášilech, složky Integrovaného záchranného systému, Centrum letecké záchranné služby Plzeň – Líně, Horská služba Šumava a Informační a strážní služba Správy NP a CHKO Šumava, kontrolovaly a monitorovaly svou dosavadní spolupráci. Zásahy záchranných složek v regionu Šumava – to bylo společné téma semináře, který ke konci září pořádala Česká lékařská komora Plzeň – Jih, Centrum letecké záchranné služby Plzeň – Líně (CLZS), spolu se Správou NP a CHKO Šumava a Horskou službou Šumava. Náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava Tomáš Fait a šéf Informační a strážní služby Petr Šrail informoval záchranáře o projektu Bezpečná Šumava a o spolupráci strážců se složkami Integrovaného záchranného systému. Mezi hlavní témata, o kterých se hovořilo, a která všechny účastníky spojují, patří klasifikace a rozbory zásahů všech jmenovaných složek v horském terénu. Po prohlídce vybavení záchranných vozidel Správy, kterých je celkem 8, účastníci hovořili o svých zkušenostech a činnosti záchranářů před příjezdem posádky Zdravotní záchranné služby, nebo příletem Letecké záchranné služby. Hlavní úlohu v druhé části semináře měl vrtulník Centra letecké záchranné služby z Plzně – Líně. Nejdůležitější částí bylo nalétávání a zhodnocení stávajících míst pro přistání na území NP a CHKO Šumava. Práce CLZS na horách je odlišná od 99 % zásahů, které provádí například na silnicích. Pro všechny účastníky bylo proto důležité naučit se, co vše je třeba při zásahu dělat. Díky zdokonalenému systému, perfektnímu výcviku strážců Správy NP a CHKO Šumava a vybavení aut, se spolupráce všech složek daří. Po vytipování vhodných přistávacích ploch pro vrtulník bude následně provedena jejich technická specifikace, aby je bylo možné uložit do GPS vrtulníků, které by posádky automaticky na místa naváděly. Jana Zvettlerová Správa NP a CHKO Šumava
3
Zoologický program Další projekty zoologického programu, které budou přínosem pro zvířata a zdrojem informací pro návštěvníky NP Šumava, dostávají zelenou. Správa NP a CHKO Šumava obdržela podporu z evropských dotací a může tak pokračovat v plánovaných projektech zoologického programu. Těmi jsou Soví voliéry - návštěvnické zařízení pro populárně naučnou prezentaci úspěšné záchrany puštíka bělavého v NP Šumava (druhé největší české sovy) a ukázky dalších ptačích druhů a Stanice pro handicapovaná zvířata. Soví voliéry – v Borových Ladách vzniknou venkovní voliéry pro pěvce a skupinu sov běžně žijících na Šumavě. Na okraji areálu bude umístěn vstupní objekt pro detailní informaci o prezentovaných druzích a menší zázemí obsluhy. Návštěvní trasa mezi jednotlivými voliérami bude řešena pomocí dřevěné stezky s rozšířenými pozorovacími místy. K voliérám bude umožněn přistup z hlavní stezky. Vlastní voliéry budou zavěšeny na lanové konstrukci s dřevěnou jehlanovitou podporou a maximální výškou cca 15 m. Stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci – bude využívána při ošetřování místních zvířat a ptáků. Zařízení jednotlivých kotců umožní kvalitní poskytování péče pro každé handicapované zvíře. V hlavní budově bude umístěna projekční místnost k environmentálnímu vzdělávání, dále místnost pro karanténu a odchovna myší. Ošetřovna, přípravna, sklady krmiv a kancelář obsluhy se bude nacházet v obslužné budově. Rehabilitační rozletová voliéra bude sloužit pro zvýšení fyzické kondice vyléčeného zvířete před jeho vypuštěním do volné přírody. V budovách stanice budou použity obnovitelné zdroje energie.
Křest kalendáře NP Šumava na rok 2011
Puštík bělavý
Foto: Adam Diviš
Místo bylo vybráno díky výhodné pozici centrálního místa, v návaznosti na veterinární služby s kompletním vybavením. Oplocený areál v Klášterci, který bude mít rozlohu cca 7 ha, se bude moci v budoucnu využít i na další projekty, které vyplývají z provozu takového zařízení. V současné době probíhají výběrová řízení na dodavatele staveb a koncem října se stavby začnou realizovat. Máme zpracovanou další projektovou dokumentaci na III. etapu zoologického programu – ta zahrnuje návštěvnická centra Vlk na Srní a Jelen na Kvildě. Žádosti o podporu z fondů EU budou podány v listopadu tohoto roku. Jana Zvettlerová Správa NP a CHKO Šumava
bude otevřen ke konci října Nový IV. úsek cyklostezky, který je dlouhý přes čtyři kilometry, povede mezi Velkým Borem a Srním, Mechovem. Již v roce 2006 využila Správa NP a CHKO Šumava příležitosti čerpat finance z evropských fondů ve prospěch rozvoje služeb pro cykloturistiku na Šumavě. Tehdy s podporou Programu Interreg IIIA a v partnerství s Okresním úřadem v bavorském Regenu vznikl první pětikilometrový úsek z Gerlovy Huti do Nové Hůrky. V loňském roce se podařilo dokončit stavbu dalšího úseku u Prášil mezi odbočením od Vysokých Lávek a 7 km vzdáleným Velkým Borem, a to díky podpoře z nedávno otevřeného programu Cíl 3 - Přeshraniční
Stavba IV. úseku cyklostezky.
Foto: Josef Jiřička
Průvodci divočinou V letošním roce běží již třetí sezóna placených doprovodů s externími průvodci Správy NP a CHKO Šumava do nejrozsáhlejších oblastí výskytu velkých zvířat, jako je jelen, rys, nebo tetřev. K dnešnímu dni (1.10. 2010) bylo uskutečněno celkem 45 výprav za dobrodružstvím a do konce října jich zbývá ještě 12. Pouze jediný z plánovaných termínů musel být zrušen z důvodu dvojnásobné výšky vody ve Vltavě (117 cm) oproti průměrnému stavu, a to 7. srpna – v oněch dnech dorazila blesková povodeň do severních Čech! Jinak se drží pravidlo, že se program koná za každého počasí, a proto už nejednou byli účastníci (i průvodci) mokří, zmrzlí, vyprahlí, špinaví, unavení, apod., ale dá se říci, že vždy byli šťastní, že šumavskou divočinu zažili na vlastní kůži. I přes značnou fyzickou náročnost na všech 7 trasách je zájem návštěvníků o doprovody za divočinou veliký a obsazenost termínů 100%, tj. všech 45 vycházkách se zatím zúčastnilo 509 nadšenců do šumavské přírody.
Poslechněme si, co napsal po zkušenostech o doprovodech do divočiny jeden z 9 provádějících průvodců, Ing. Jaroslav Neužil: Co to je pro mne „divočina“? Nemusí to být jen neprostupný divoký les, skály a močály. Divočina je místo, kde mám pocit, že tam přede mnou ještě nikdo nebyl, nebo jsou jeho stopy dávno setřeny. Na takových místech se rád zastavím a zkouším si představit, jaké to zde bylo před tisíci lety, nebo kdy tady naposled šel člověk. Taková místa se stále nacházejí i v Národním parku Šumava. Nabízí se lidem vnímavým a nespěchajícím, s respektem ke staletím a generacím, které tudy prošly. Oproti minulým létům, kdy kalendáře Správy NP a CHKO Šumava tvořily převážně fotografie přírody, je nový kalendář na rok 2011 složen z grafických listů, jejichž autorem je Zdeněk Zálešák. Kalendář byl poprvé představen a pokřtěn na tiskové konferenci, která se konala v polovině září na Kvildě. Kmotrem kalendáře se stal senátor Miroslav Krejča. Malíř vycházel z odkazu romantických malířů 19. a 20. století a podkladem mu také byly dochované dobové fotografie a dokumenty, ale i současná výtvarná a fotografická zpracování Šumavy. Každý měsíc má svá téma – např. Kašperk, Vydra nebo jezírka slatí. Proč jsme vybrali právě grafické listy? „Pro myšlenku ochrany přírody se musíme také vracet do minulosti, tam nacházíme poučení. Obrazy jsme vybírali dlouhou dobu a výsledek, který evokuje ochranu přírody, určitě stojí zato,“ řekl František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava. Akademický malíř a grafik Zdeněk Zálešák, se narodil v Praze roku 1936, v roce 1961 ukončil studia na VŠUP v Praze u prof. Josefa Nováka. Žije a pracuje v Praze a v současné době se věnuje volné tvorbě v oboru malby a kresby. Jana Zvettlerová Správa NP a CHKO Šumava
Další úsek první šumavské cyklostezky
DO VLTAVSKÉHO LUHU! Dostaneme se tam podél hospodářského lesa a přes sekané louky. Sejdeme do pobřežního pásma přes louky kosené jen sporadicky, ale o to s bohatší květenou. Krajina před námi se plynule mění. Blíže k řece už je terén těžko schůdný. Nohou zkoumáme, jestli jsme na pevném štěrkovitém náplavu nebo v bahnitém slepém rameni a snažíme se to rozpoznat podle vegetace. Řeka a její břehy jsou na rozdíl od okolní krajiny stále v pohybu. Je to ale změna postupná, někdy za vysoké vody bouřlivější, jindy sotva postřehnutelná. Čas se stává relativním pojmem. Ke břehu se prodíráme vysokými porosty ostřice a tavolníku. Díváme se na vodáky a připadáme si, že přicházíme z jiného světa. DO KAŇONU KŘEMELNÉ! Kaňon Křemelné, to je kamení. Větší i menší valouny všech možných tvarů a barev, rulové vrstvy jako letokruhy. Tady musíme v myšlenkách hodně zpátky, abychom si alespoň trochu uměli představit procesy a síly, které zde působily. K tomu nepřetržitý šum vody a zpěv ptáků. K dokonalé iluzi údolíčka někde na Aljašce chybí snad jen medvěd pod skálou za řekou. Přitom i tady pracovali lidé. Do údolí scházíme překrásnými sceneriemi luk, vytvořených člověkem. Rozvaliny starého mlýna trčí do krajiny zlomenou hřídelí vodního kola. Obdivujeme jednoduchou dokonalost vodního smyku. Vlastně i podél řeky jdeme po bývalé kontrolní plavební pěšině, ale ta už je zarostlá a my si to skoro neuvědomíme, protože krásné pohledy do údolí se střídají jeden za druhým.
Doprovod do divočiny.
spolupráce ČR – Bavorsko. Žádost o podporu dalšího úseku stavby byla už pro nedostatek peněz odmítnuta. Naštěstí jsme uspěli na jaře letošního roku, tentokrát s nižší, 60 % podporou. Nový úsek začíná ve Velkém Boru u cesty, vedoucí přes Novou Studnici a Zelenou horu do Javoří Pily, dále pokračuje po loukách, bývalé lesní cestě a po vyvýšené rampě souběžně se silnicí z Prášil do Srní. Blízko před Mechovem silnici přechází, po mostku překračuje Sekerský potok a u plavebního kanálu končí. Zde v rámci stavby přibude nové parkoviště pro 15 osobních aut. „Dokončení stavby je plánováno na konec října tohoto roku. Dá se říci, že to opět budou nejprve lyžaři, kteří budou moci vůbec poprvé vyzkoušet nové spojení tohoto druhu mezi Srním a Prášily, aniž by při tom museli jako dosud zdolávat svah Zelené hory,“ řekl Josef Jiřička, projektový manažer z oddělení řízení projektů Správy NP a CHKO Šumava. Na počátku plánování naší první cyklostezky v roce 2005 jsme chtěli vytvořit pro cyklisty bezpečnou trasu mezi Železnou Rudou a Srním, která bude podobná těm v zahraničí, a navíc povede jedinečnou přírodou národního parku. Pokud bychom v příštím roce obdrželi podporu z EU, jsme připravení na opačném konci cyklostezku prodloužit o další 3 kilometry, a to od Vysokých Lávek, až po Skelnou. Projekční práce jsou v plném proudu. Jana Zvettlerová Správa NP a CHKO Šumava
NOVÁ KNIHA: „HISTORIE LESŮ Z OKOLÍ SRNÍ A PRÁŠIL“
Foto: Josef Štemberk
NA MODRAVSKÉ PLÁNĚ! Kdo by se nechtěl podívat do šumavských slatí! Dokonce i průvodce, rád a opakovaně! Zažít na vlastní kůži atmosféru „Krále Šumavy“! To ale musíte hodně daleko, kam nikdo „normální“ nechodí. A musíte to tam znát, to jsem si vyzkoušel. Vidíme les v různých stadiích vývoje, pak přijde les ve stadiu rozpadu, zrodu a obměny a ten je nutno vidět zblízka a lidský život na to stejně nestačí. Když už jsme řádně zahřátí, přelezeme ještě jednu starou polomovou paseku a noříme se do podmáčeného lesa. Směr je zhruba správný, někde za tím houštím by měla být louka. Jenže když to čvachtá a musíte stále měnit směr, tak jste rádi, když nakonec na tu louku přece jen trefíte. A stojí to za to! Vyšší i nižší porosty travin, ostrůvky kleče a roztroušené balvany, kam až dohlédnete. A potůček. Do nitra slatí musíte hustým porostem kleče. Doporučují se dva způsoby: „sendvič“ – to se postavíte bokem, trochu se předkloníte v pase a snažíte se protáhnout mezi ohnutými větvemi. Nebo „vajíčko“ – ohnete se dopředu, sbalíte se a vezmete to silou... Přitom pozor na světle zelené ostrůvky mechu. Ty jsou podmáčené a houpou se, raději nezkoušet! Jezírka na slatích jsem vždy obdivoval na fotografiích. Zblízka, s vegetací, hmyzem a všemi detaily jsou ještě zajímavější. Dál už ale nemůžeme. Není to bezpečné a i malá exkurze už zanechává viditelné stopy. Nechme také něco na příště. Postupně se vracíme do civilizované části Šumavy. Přibývá starých lesních cest, ještě přebrodit potok a jsme na asfaltu. Jaký je to rozdíl! Musíme se znovu naučit dívat se na přírodu jinýma očima, uvažovat v jiných časových dimenzích, v generacích lesů, mechů a balvanů...
Kniha přibližuje historii lesa v západní části Šumavy, kde mapuje vývoj lesního hospodářství na historických revírech prášilského panství od roku 1800 do roku 1991. Knihu vydala Správa NP a CHKO Šumava, napsal ji kol. autorů D. Černý, A. Kubíková, R. Paleczek a P. Fencl.
P R ÁV Ě VY C H Á Z Í : nové - podzimní číslo časopisu Šumava
PO VLTAVĚ NA KÁNOI! K toulkám šumavskou divočinou bychom měli počítat i sjíždění Vltavy mezi Soumarským Mostem a Pěknou. Málokdo z vodáků si po cestě uvědomí, co vše se skrývá za vysokými břehy. Přitom je to trasa přinejmenším stejně zajímavá, jako pěší putování Vltavským luhem, viděná z jiné perspektivy. Jen je potřeba vědět, čeho si máme všímat. A může to být i plavba velmi divoká, podceníme -li vysoký stav vody a staneme se tak hříčkou silného proudu. Voda ve větvích křovisek, voda rozlitá na lukách a v nivě, a k tomu ještě nějaký ten podemletý strom napříč přes řeku. Tak opatrně. Té divočiny si, jak vidno, můžeme užít až dost. Jaroslav Neužil, Josef Štemberk průvodci
Nová Šumava. Vydává Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, 1. máje 260, 385 01 Vimperk, s finanční podporou SFŽP ČR. Redaktor: Jana Zvettlerová, tel. 388 450 229, e-mail:
[email protected]. Adresa redakce totožná se sídlem organizace. Náměty na články posílejte do redakce. Grafické zpracování: MONELLO design atelier, Tisk: Tiskárna Ministerstva vnitra, p.o. Distribuce: Česká pošta. Vychází jako bezplatný občasník, Uzávěrka čísla: 1.10. 2010, Ev. č.: MK ČR E 17887
www.npsumava.cz
Zpráva
o aktuálním stavu „bezzásahových“ částí NP Šumava
Od roku 2006, kdy bylo vydáno rozhodnutí ministerstva životního prostředí ve věci vydání souhlasu s rozsahem a způsoby ochrany lesa proti kůrovci v NP Šumava, a v malé míře ještě od roku 2007, kdy byl vydán příkaz ministra k odstraňování následků po orkánu Kyrill, číní výměra částečně bezzásahového území NP 30 % výměry lesů NP Šumava. Celé území se dynamicky vyvíjí. V časopisu Šumava jsme o tom mnohokrát psali. V tomto článku přinášíme aktuální přehled toho, co se s lesy v těchto částech NP děje nyní. POKORA PŘED MOUDROSTÍ PŘÍRODY Všechny národní parky světa jsou zakládány z určité pokory před přírodními ději, před „moudrostí“ přírody, která se stále připravuje na další budoucnost, na další přežití ekosystémů. I Národní park Šumava měl při svém vzniku definovanou I. zónu – velká jádrová území, kde mělo docházet k uznání této pokory. Již tehdy se vedly obsáhlé diskuse o rozsahu skutečného nezasahování do přírodních procesů v těchto I. zónách tehdy nového národního parku. V roce 1992 bylo na základě dohody tehdejších ministrů životního prostředí a zemědělství uloženo Správě NP a CHKO Šumava zastavit těžbu kůrovcových stromů na cca 2 tis. ha horských smrčin (tzn. na necelých 4 % výměry lesů NP) formou rozhodnutí státní správy ochrany přírody. Vznikla tak první jádra 3 bezzásahových ploch v pásmu horských smrčin: území při státní hranici mezi Březníkem a Roklanskou hájenkou, celá bývalá národní přírodní rezervace Trojmezná (včetně Plešného jezera) a malá plocha zahrnující hlavně stěnu Prášilského jezera a sousedící porosty. V roce 1995, kdy došlo k rozdrobení I. zóny na 135 vesměs malých ostrůvků, byl bezzásahový režim i na oněch 3 plochách zachován a byl dále rozšířen i do části těchto malých ostrůvků I. zón. V té době ovšem zmíněná pokora byla na Šumavě trochu zapomenuta, protože postup měl být opačný. Původní 3 plochy měly být dále rozšířeny a založena další, plošně významná, jádra bezzásahového území. DŮSTOJNOST OCHRANY PŘÍRODY V NÁRODNÍM PARKU To, aby byla práce ochránců přírody důstojná a uznána významnými experty a světovými institucemi, znamená, že musí být výše uvedená pokora reprezentována i v konkrétních opatřeních Správy a v jejím základním směřování při zajištění ochrany svěřené přírody. To lze posuzovat právě podle rozsahu a charakteru území, ponechaného přírodnímu vývoji. Z uvedených 30 % plochy lesů NP Šumava, kde se nekácí aktivní kůrovcové stromy, je dnes většina lesních porostů již ponechána přírodnímu vývoji, zbytek
těchto území by mohl být do tohoto režimu převeden do roku 2020. Po 20 létech existence národního parku lze říci, že se jedná o důstojnou prezentaci poslání národních parků i v našem – šumavském případě. STAV LESNÍCH POROSTŮ V BEZZÁSAHOVÉM ÚZEMÍ Na většině ploch, kde se od roku 2006 nekácí aktivní kůrovcové stromy, se nachází přírodní smrčiny (ať už horské, rašelinné, či podmáčené). Proběhly zde významné větrné i kůrovcové epizody (kalamity). Lýkožrout smrkový zde usmrcuje dospělé smrky každý rok. Bylo tomu tak vždy. V šumavském případě přírodních smrkových porostů od odeznění poslední doby ledové před cca 8 tis. léty.) Počet ročně usmrcených smrků se liší podle populační dynamiky lýkožrouta smrkového v těchto oblastech, která je zase do značné míry ovlivněna řadou faktorů (průběh počasí, objem polomů a vývratů…). Vlastní dynamika populací tohoto kůrovce pak kolísá v průběhu 5 až 7 let mezi latencí a gradací. Úhyny velkého množství stromů charakterizují gradace, kdy hlavní atak kůrovce probíhá v dané oblasti většinou po dobu 2 let. Pro území NP Šumava byla rozsahem této gradace významná léta např.: 1996, 1997, 2009, 2010. Přestože je vývoj populací kůrovce v bezzásahových územích ponecháván svému osudu, je rozsah ploch s ročně usmrcenými stromy relativně malý, alespoň z pohledu dynamiky horských smrčin i v době gradace. Správa každý rok monitoruje a pravidelně vyhodnocuje stav tohoto území. V posledních 5 letech probíhá pravidelné letecké snímkování a vyhodnocování změn daných lesních porostů. Současný rozsah porostů s kůrovcovými soušemi od vzniku Národního parku Šumava v roce 1991 do 31.7. 2010, činí 3 295 ha. Největší plošný nárůst byl zaznamenán v minulém roce. FÁZE ROZPADU HORSKÝCH SMRČIN JE KRÁTKÁ Polomy, vývraty a gradace kůrovce zajišťují v horských smrčinách středohor střední Evropy tzv. fázi rozpadu. Do té doby zapojené lesní porosty na velkých plochách postupně po
období do léta 2006 léto 2006 - léto 2007 léto 2007 - léto 2008 léto 2008 - léto 2009 léto 2009 - 31.7. 2010 (pozemní šetření na části území NPŠ - červená mřížka) celkem
digitalizovaná plocha se vzrostlými, uschlými stromy (ha) 1 396 153 310 1 094 342 3 295
cca 2 staletích ztrácí svoji stabilitu a začínají se vlivem uvedených jevů během jednoho až dvou desetiletí rozpadat. Zároveň s rozpadem (často již dávno předtím) ovšem začíná fáze obnovy. Semenáčky a mladé smrčky se často masivně v různě velkých plochách s různou hustotou ujímají svého postavení a zakládají s velkou „nadprodukcí“ novou generaci lesa ve stínu souší a pahýlů. Moudrost přírody zde ukazuje řadu věcí, které v hospodářském lese neuvidíte. Masivní přirozené zmlazení, které zde probíhá, umí všech vlastností, které porosty se soušemi mají, využít dokonale. Po krátké fázi šedivého či hnědého rozpadu se dostaví fáze obnovy nového vysokého lesa. Rozsah této přirozené obnovy je Správou podle vědeckých metod monitorován a vyhodnocován. Více jak 90 % výše uvedené výměry kůrovcem ovlivněných lesních porostů, je již nyní plošně a přirozeně zmlazeno. Nová generace lesa se zde, sice ještě pod ochranou souší a vývratů, ujímá své příležitosti.
kategorie ploch území NP
plocha v ha
z toho podíl plochy, na které uschly vzrostlé stromy (v %)
plocha NP (dle platného PP)
68 064
4,8
výměra lesních pozemků podle parcelního vymezení (dle platného PP)
54 184
6,1
výměra lesní půdy dle LHP (dle platného PP)
57 062
5,8
celkem porostní půda v NP
54 955
6,0
porostní půda ve státním vlastnictví a porostní půda, kterou má Správa NP a CHKO Šumava v nájmu v NP
48 749
6,7
1
2
3
4
5
6
ODPOVĚDNOST VŮČI BUDOUCÍM GENERACÍM Cílem ochrany přírody v bezzásahových částech Národního parku Šumava není uvedená fáze rozpadu, která dosud proběhla na cca necelých 6 % výměry jeho lesů. Cílem je zajistit dostatečně velkou plochu pro přírodní vývoj
části šumavských lesů. Návrat „staré“ Šumavy s jejími smrkovými, či jedlovými velikány uvnitř přírodních porostů, není možné provést uměle, je dílem přírody. Navíc se zde v horských podmínkách jasně ukazuje, že vznik nového lesa pod kůrovcovými soušemi probíhá lépe než na holinách po dřívějších těžbách, které zde
v horských podmínkách NP Šumava probíhaly. Je odpovědné vůči budoucím generacím zajistit přírodní vývoj na 30 % výměry lesů NP již nyní a nenechávat to na nich, s tím, že jsme ještě chránili uměle založené kulturní smrčiny, a proto jsme káceli ty horské – přírodní. Nyní je již dostatek i vědecky ověřených informací
o výhodách nastoupené cesty na této bezzásahové části lesů národního parku. Správa NP tak důstojně a odpovědně zajišťuje naplňování základních cílů národních parků světa, což aktuální stav bezzásahových území jasně dokládá. Text František Krejčí Foto Marek Drha
Přirozený vývoj v částech Národního parku Šumava, které jsou nejdéle v bezzásahovém režimu, a to od roku 1992: Na fotografiích 2, 4, 6 pořízených z vrtulníku a fotografiích 1, 3, 5 pořízených v tom samém týdnu ze stejných ploch ze země (konec srpna r. 2010) je jasně patrná intenzita přirozeného zmlazení. Snímky 1 a 2 prezentují část bezzásahového území Modravských slatí (tzv. Pytlácký roh), snímky 3 a 4 část území Trojmezná (Plešné jezero) a snímky 5 a 6 třetí nejstarší a nejmenší bezzásahovou plochu Prášilské jezero. Je jasné, že moudrost přírody není nutné podceňovat.
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V NÁRODNÍM PARKU A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŠUMAVA
Nová nabídka výukových programů environmentální výchovy Správy NP a CHKO Šumava Oddělení středisek environmentální výchovy Správy NP a CHKO Šumava přichází opět s novou nabídkou výukových programů pro žáky od mateřských škol, až po studenty středních škol, s řadou novinek. Středisko environmentální výchovy ve Vimperku připravilo zcela nové výukové programy pro děti mateřských škol. Pomocí mnoha pohybových her se děti dozvědí nové informace o šumavské přírodě a poodhalí tak její pestrost a jedinečnost. Na děti ze základních škol a studenty středních škol čeká vylepšená učebna o interaktivní tabuli, mikroskop propojený
s počítačem, či měřící přístroje na venkovní výukové programy. Mnoho nových pomůcek obohatí a rozšíří výukové programy, o které máte nejvíce zájem. Středisko environmentální výchovy a informační středisko v Kašperských Horách Vás přivítá opět novými didaktickými prvky, pro jaro 2011 chystáme celkovou rekonstrukci a modernizaci venkovního zázemí, včetně přírodovědné stezky v okolí budovy. Překrásnou šumavskou přírodu si můžete opět prožít na středisku environmentální výchovy a informačním středisku Stožec, vzhledem k vysoké poptávce po výukových pobytech upřednostňujeme pobyty týdenní. V letošním školním roce jsme zahájili
spolupráci s Národním institutem dětí a mládeže. Při pobytu v jejich ubytovně Hamerka na Horské Kvildě Vám zajistíme výukové programy dle vašeho výběru. Samozřejmě tuto možnost nabízíme všem školám při ubytování v jakémkoli ubytovacím zařízení na Šumavě. Venkovní výukové programy zajišťujeme na celém území NP a CHKO Šumava podle naší nabídky. Účastníci výukových programů budou opět získávat řadu odměn, jako např. pastelky, tématické bločky, poznávací atlasy, či samolepky. Odměny získají i třídní kolektivy a učitelé, kteří se zúčastní více než 5 výukových programů během školního roku na SEV Vimperk a SEV Kašperské Hory. (Programy budeme sčítat
z obou SEV dohromady). Školní třídy (skupiny), které se zúčastní již potřetí pobytové akce na středisku ve Stožci, mohou též očekávat odměnu.
Pracovní listy a pomůcky výukových programů
Střediska environmentální výchovy Správy NP a CHKO Šumava Vás zvou na výukové programy o šumavské přírodě. Přijeďte na Šumavu na výlet, exkurzi, či školu v přírodě a vyberte si z naší nabídky výukových programů.
Na naše výukové programy si většinu pomůcek navrhujeme a zpracováváme přesně na míru dle požadavků daného tématu a věkové skupiny dětí. Naše materiály jsou doprovázeny jedinečnými ilustracemi Pavla Procházky, díky kterým mohou děti a studenti nahlédnout pod hladinu vod, či pod kůru stromů. Pracovní listy získávají všichni účastníci výukových programů od mateřských škol až po školy střední. Obsah pracovních listů opakuje a prohlubuje probranou látku z výukového programu. Tyto pracovní listy mohou učitelé použít v rámci školního vyučování, či domácí přípravy žáků a studentů. Novinkou budou tzv. samoobslužné pracovní listy, které budou od konce roku volně ke stažení na našich webových stránkách a budou přednostně určeny pro cílovou skupinu „rodiče a děti”.
Podrobné informace o programech získáte na www.npsumava.cz v části „Pro veřejnost“, či na tel.: 388 450 210, 731 530 508.
Najdi
Terénní výukové programy realizujeme po celém území NP a CHKO Šumava.
otakárkovi fenyklovému cestu k jeho housence A
Výtvarná soutěž „Národních parků Šumava a Bavorský les“ Ve spolupráci s Národním parkem Bavorský les bude letošní školní rok vyhlášena výtvarná soutěž na téma „Národní parky - Království živočichů a rostlin. Aneb Národní parky, jak je vidí děti.” Soutěžní kategorie budou od mateřských škol až po páté ročníky a zúčastnit
B
se bude moci každý školní kolektiv, který se přihlásí dle pravidel uveřejněných na našich webových stránkách od 1. listopadu 2011. Z nejlepších výtvarných děl vznikne kalendář, který obdrží nejen účastníci soutěže, ale i zástupci obcí a škol.
C
Přírodovědné kroužky Správa NP a CHKO Šumava organizuje přírodovědné kroužky v Hartmanicích, v Kašperských Horách, ve Vimperku a v Nové Peci. Přírodovědné kroužky jsou určeny dětem
od prvních tříd a jsou zaměřené na poznávání šumavské přírody. V případě zájmu o tuto činnost kontaktuje 388 450 210, 731 530 447.
D Jak se vyvíjí otakárek?
Ukázka pracovního listu k výukovému progamu „Učíme se v bahně“
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA JE TOU NEJLEPŠÍ UČEBNOU POD ŠIRÝM NEBEM
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V NÁRODNÍM PARKU A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŠUMAVA Programy pro veřejnost
Přiřaď k názvu stromů jejich semenáčky, větvičky a plody
na střediscích EV Rysíkovo povídání a podzimní kouzlení Termín: Středa 20.10. 2010 od 15.00 hod. Místo konání: Arboretum Vimperk a učebna SEV Vimperk - budova Správy NP a CHKO Šumava ve Vimperku. Rysík naučí děti rozeznávat některé skupiny živočichů. Nahlédneme do života savců, ptáků, obojživelníků, hmyzu a jejich biotopů. Proč jsou některé druhy chráněné? Na závěr si vyrobíme
A
B
C
D
E
F
a
b
c
d
e
f
zvířátko z přírodních materiálů. Kontakt: Martina Volfová, 731 530 447 Cena: 20,- Kč za účastníka Nutné předchozí tel. objednání.
Výroba adventních věnců Termín: Středa 24.11. 2010 Místo konání: Učebna SEV Vimperk - budova Správy NP a CHKO Šumava ve Vimperku Pod odborným vedením si vyrobíme adventní věnec z přírodních materiálů. Kontakt: Martina Volfová, 731 530 447 Cena: 50,- Kč za účastníka Nutné předchozí tel. objednání
Vánoční klábosení Termín: Čtvrtek 25. 11. 2010 Místo tvoření: IS a SEV Stožec
aa
Pod odborným vedením si vyrobíme věnec na dveře,
bb
cc
dd
ee
ff
adventní věnec na stůl, či slaměný svícen.
1. Jedle bělokorá, 2. Buk lesní, 3. Bříza bělokorá, 4. Smrk ztepilý, 5. Javor klen, 6. Borovice lesní
Kontakt: Veronika Hričovská, 731 530 466
Kruh učitelů ve školním roce 2010/2011
Ukázky z básniček z jarní soutěže:
Vydra
Rys
Já jsem vydra Kačka a mám taťku Vydrýska. A žijeme spolu na šumavském potoku, někdy se nám ale stýská. Po čem? No přece po klidu a čisté vodě, a občas nám tady jezdí i lodě.
Já jsem rys Petr, mám hezoučký kožíšek a nemusím nosit svetříček. Ve dne spím a v noci běhám, na zajíce v klidu čekám. Na Šumavě se mi líbí, chci mít malá rysátka, proto lidi buďte tišší, ať jsou v klidu má robátka...
Lukáš Galambos ZŠ Zlatá stezka 387 Prachatice, 8. ročník
Jessica Jiroušková ZŠ Zlatá stezka 387 Prachatice, 8. ročník
Říjen - Pralesovité porosty Stožec - 23.10. 2010 od 10.00 hod. Listopad - Tvořívá dílna „Adventní věnce” - 25.11. 2010 od 15.00 hod. v učebně SEV Vimperk Prosinec - Šumava panoramatická - 15.12. 2010 od 15.00 hod. v IS a SEV Kašperské Hory, 16.12. 2010 od 15.00 hod. v SEV Vimperk
Přiřaď k těmto živočichům jejich stopy
A
G E
1
Kruh učitelů je určen pro všechny učitele mateřských, základních a vysokých škol. Nabídka kruhu učitelů obsahuje semináře, odborné programy a doprovody s ukázkami z výukových programů, seznámení s novými pomůckami environmentální výchovy, ale i exkurze do území Národního parku Šumava a Bavorský les. Cílem kruhu učitelů je především získání zpětné vazby od učitelů, evaluace výukových programů, ale i našich odborných pedagogických pracovníků, konzultace nových záměrů a především zvýšení spolupráce mezi školami regionu a Správou NP a CHKO Šumava. Všechny programy jsou detailně popsány na www.npsumava.cz
6 Letošní léto se uskutečnil mezinárodní tábor 4 přeshraničních národních parků v NP Šumava. Účastníci z NP Bavorský les, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko a Šumavy prožili týden v šumavské přírodě, kde se naučili mnoho nového o těchto národních parcích, setkali se s řadou odborníků, ale i si zahráli množství her. Díky tomuto projektu účastníci získali nejen mnoho nových poznatků, ale i zlepšili jazykové schopnosti a našli nové kamarády.
B H 2
7 F
I
3 C
4
D J
5
Leden - Ekologická výchova hravě a v pohybu - 18.1. 2011 od 15.00 hod. v IS a SEV Kašperské Hory, 20.1. 2011 od 15.00 hod. SEV Vimperk Únor - Ekologická výchova v hodinách pracovního vyučování - 15.2. 2011 od 15.00 hod. v IS a SEV Kašperské Hory, 17.2. 2011 od 15.00 hod. v SEV Vimperk Březen - Nepál, trek kolem Annapuren - fotografické putování - 23.3. 2011 od 15.00 hod. v IS a SEV Kašperské Hory, 24.3. 2011 od 15.00 hod. v učebně SEV Vimperk Duben - Beseda s pamětníky Šumavy, 14.4. 2011 od 15.00 hod. v učebně SEV Vimperk Květen - Areál Lesních her - Spiegelau - NP Bavorský les, 21.5. 2011, celodenní odborný doprovod s ukázkami z výukových programů Červen - Botanická vycházka v okolí Zátoně, 18.6. 2011 od 10.00 hod., sraz autobusová zástávka Zátoň. Na všechny programy „Kruhu učitelů” je nutné předchozí telefonické, či písemné objednání, nejpozději týden před akcí. Všechny akce jsou zdarma, kromě dopravy do NP Bavorský les. Kontakt: SEV Vimperk, 388 450 210, 731 530 447.
8
9
10
Soutěž Milé děti, nejdříve bychom vám chtěli moc poděkovat za překrásné obrázky, které jste nám poslaly. I tentokrát máme pro vás malou soutěž.
Nejlepší práce budete moci shlédnout v učebně environmentální výchovy v budově Správy NP a CHKO Šumava od 1.12. 2010. Každému zašleme malou odměnu.
1. Namalujte, či vytvořte jeřabinkovou vílu, či skřítka. Při tvoření můžete použít i přírodniny. 2. Vymyslete básničku na jeřabinku.
Správné řešení:
Vaše práce posílejte do 25.11. 2010 na adresu: Správa NP a CHKO Šumava, Oddělení SEV, 1. máje 260, 385 01 Vimperk, nebo přineste na recepci Správy NP a CHKO Šumava.
Stromy: 1C.b.bb., 2A.e.aa., 3D.c.ee., 4F.a.ff., 5E.f.cc., 6B.d.dd. Stopy: 1i, 2F, 3C, 4D, 5J, 6E, 7G, 8H, 9B, 10A. Ilustrace: Pavel Procházka, Jan Dungel (plody stromů). Přílohu novin Nová Šumava zpracovala: Martina Kučerová
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA JE TOU NEJLEPŠÍ UČEBNOU POD ŠIRÝM NEBEM
