VYDÁNÍ 2. • BŽEZEN/DUBEN 2015 • VYDAVATEL: SMILE BY HORSE O.P.S. • TISK: TISKÁRNA KYJOV • NEPRODEJNÉ
přináší úsměv
ozdobné svítání tvými rýmy šeptaná vyznání doteky... nebo snad polibky motýlí? teď nevím... zda ze snu už křičím ANO! má touha se v tvých ústech rozptýlí... miláčku dobré ráno
Rozhovor: Valér Kováč
2
SMILE ÚVODNÍK
Milí čtenáři, Jaro je tu, příroda se probouzí, všechno se zelená, kvete, raší, pučí, nalévá se a vůbec se má k životu. Věřím, že to pozorujete i na sobě. Čeká nás totiž to nejdivočejší roční období. Zahrádkáři už se vrhli s nářadím do pilné práce, kopou, hrabou, sejí, sázejí, plejí, zalévají, vertikutají , stříhají, stříkají. No prostě mají toho na jaře plné ruce. Jen, co se několikrát prohřejeme v jarním slunci, budou tu Velikonoce. Pro křesťany ty největší svátky, pro ty, kteří jsou na tom s vírou vlažněji až studeně možná jen volno navíc. Vyrojí se turisti, cyklisti, kolečkobruslaři a další nadšení amatérští sportovci. A velikonoční pondělí bude zase patřit mužům a jejich velikonočnímu nástroji. S čím vyrazit, pánům poradí Filip Šumbera na straně 5. A co s vykoledovanými vejci zase Regina Lanová na straně 4. Mládež se začne v párech procházet parky, lesy a sady, mi starší si alespoň z nostalgie zarecitujeme Máchu. A nebo se můžeme 1. května sejít pod pódiem v Moravské Nové Vsi na koncertu Zatrestbandu při písních pro pamětníky oděných v moderním bigbandovém kabátku. Den řemesel má tradičně bohatou nabídku, najdete ji na straně 23. K jaru také neodmyslitelně patří na jihu Moravy výstavy vín. Vydejte se na košt, ochutnejte, co dokázalo vloni slunce a um vinařů. Prostě si ten život užívejte, stojí zato, kam a kdy za vínem vyrazit najdete v přehledu na této straně. A kdyby se vám zdálo, že ještě nejste ze zimního spánku úplně probuzení, vyjděte na vzduch, vyrazte do přírody a nechejte se od ní inspirovat. Právě teď od ní totiž dostanete tu nejzelenější zelenou. Karel Hemala Foto na titulní straně: puzzle-puzzle.cz
láska
VYBERTE SI, KAM ZA VÍNEM Sobota 4. dubna O Hustopečskou pečeť Hustopeče, Hotel Centro
Tradiční velikonoční košt vín 10:00 Šakvice, sokolovna
Košt vín Dobré Pole, Obecní dům
Místní výstava vín 10:00 Drnholec,
Tradiční výstava pálavských vín 10:00, Pavlov, kulturní dům
Velikonoční výstava vín 13:00 Dubňany, sportcentrum Želva
Neděle 5. dubna 53. Výstava vín Rohatec 10:00, Rohatec, kulturní dům Velikonoční výstava vín 9:00 Bořetice, kulturní dům Velikonoční výstava vín Milotice, kulturní dům 41. Velikonoční výstava vín 9:00 Dolní Věstonice, kulturní dům Místní výstava vín 9:00 Dolní Dunajovice, kulturní dům
Velikonoce a víno 10:00 Moravská Nová Ves, sklepní uličky Výmol a Zátiší Sobota 18. dubna Velkomoravský košt vín Mikulčice
Pátek 1. května Prvomájová výstava vín 9:00 Bzenec Sobota 2. května Výstava vín 13:00 Svatobořice-Mistřín
Oblastní výstava vín 13:00 Brumovice
Májový košt vín 10:00 Hustopeče, HotelCentro
Košt vína 13:00 Bavory, společenský sál
Pátek 8. května Májový košt vína 10:00 Moravský Písek
Košt vín v Klentnici 13:00 Klentnice
Sobota 16. května XII. výstava vín 10:00 Milovice
Sobota 25. dubna Výstava vín LVA Ledice 2015 10:00 Lednice
3
SMILE TIP NA VÝLET
V moravském žižkově se nepije jen víno Pivo v Moravském Žižkově vaří v pětihektolitrové nerezové varně klasickým dvourmutovým způsobem. Suroviny pro výrobu berou výhradně z české produkce, kterou doplňují americké chmely. Sladovna Rajhrad pivovaru dodává vysoce kvalitní humnový slad, vyrobený z vybraných moravských sladovnických ječmenů. Chmel je Žatecký poloraný červeňák, který dováží přímo z Žatce.
V malebné vinařské obci s bohatou folklorní tradicí před téměř třemi lety s požehnáním 1. várky místním knězem Liborem Salčákem započali s vařením žižkovského piva. O přes původně rozdílné názory řady lidí na to, zda v silně vinařské oblasti zřídit pivovar, si po téměř tříletém provozu majitelé Miroslav a Ondřej Šragovi s Mojmírem Valihrachem myslí, že jejich volba byla správná. Jak místní vinaři, kteří se po práci ve sklepech a vinicích rádi zastaví a zneutralizují kyselinky, tak i cykloturisté, pivoturisté a ostatní návštěvníci hodnotí tento počin kladně a do pivovaru v Moravském Žižkově rádi zavítají. „Snažíme se s naší nabídkou oslovit a uspokojit co nejširší okruh konzumentů, ať už z laické veřejnosti či znalecké společnosti. V současné době vaříme světlé 10° pivo Divočák, 11° Žižkovský ležák, 12° Vídeňský ležák, 13° Žižkovský čert – tmavý speciál, 13° Mustang – světlý speciál s americkými chmely, 13° Žižkovský vánoční speciál, 12° Velikonoční ležák a v sezóně máme připravena i ochucená piva,“ přibližují kompletní sortiment majitelé.
Pivo, zrající dle stupňovitosti tři až dvanáct týdnů v ležáckých tancích, před expedicí nijak neupravují. „Dodáváme nefiltrované a nepasterované pivo jak do naší stylové restaurace, tak i do restaurací v okolí. Naše pivo si můžete zakoupit i domů v PET lahvích,nebo plníme do dvaceti, třiceti a padesátilitrových soudků soudků, ke kterým zapůjčíme i chladící a výčepní zařízení.,“ nabízejí pivovarníci. O prázdninách a víkendech, obzvlášť v letních měsících má velká část návštěvníků zájem o prohlídku pivovaru doplněnou o výklad k výrobě a procesu vaření. „Rádi jim to umožníme a mnohdy nás překvapí nejen svým zájmem, ale i znalostí z oboru. Přicházejí jak místní, tak zahraniční návštěvníci, takže pivařská turistika se docela slušně vyvíjí. To nás těší,“ jsou majitelé spokojeni. „Ze své dosavadní práce máme velmi dobrý pocit a těší nás přízeň, podpora a kladný, vřelý, patriotský přístup zdejších lidí, kteří nás utvrzují, že jdeme správnou cestou,“ dodávají. K Velikonočním svátkům chystají 12° Velikonoční ležák, který je uvařen z českého sladu, 3x chmelený Žateckým poloraným červeňákem a zakvašený várečnými kvasnicemi spodního kvašení. Doba ležení
je přibližně sedm týdnů. Na Zelený čtvrtek nebude také chybět zelené pivo. S pozdravem Dej Bůh štěstí zvou do žižkovského pivovaru Miroslav a Ondřej Šragovi i Mojmír Valihrach. PMŽ Foto: Pivovar Moravský Žižkov
4
SMILE DOBRŮTKÁRNA
Mé oblíbené vajíčko
Vejce se snadno stává výživnou potravou ostatních zvířat nebo lidí. Na lidském jídelníčku jsou oblíbená zejména vejce slepičí. Charakteristický oválný tvar slepičího vejce se stal estetickým pojmem a symbolem.
Trochu mne štve, že mé děti nesdílejí mé vajíčkové nadšení a místo těch nádherně se roztékajících žloutků ve volském oku, vyžadují žloutek málem váznoucí v krku a smaženice by se měla spíš jmenovat sypanice! Jednoduché řešení: udělej si sám!
V kuchyni je to neocenitelný partner a pomocník, který spojuje, lepí, zdobí, zahušťuje. Ale je to i nádherný solitér, ze kterého vykouzlíte ty nejchutnější a moc krásná jídla. Baví mne i pro jeho rychlost a jednoduchost zpracování. Když kouzlíte s vajíčkem, je to pokaždé raz dva.
Z mé milované malebné vesničky Kubíkové, která se krčí mezi horami za Žilinou, jsem si je léta vozívala domů. Stařičká babička vyhnala slépky na nejzelenější louku na světě, a to byly pak žloutky ne žluté, ale oranžové. Ale úplně, úplně oranžové. No, nádhera.
Nejjednodušší vajíčková pomazánka Vajíčka na tvrdo nastrouháme a smícháme s pomazánkovým máslem, přistrouhneme kyselý okurek, přidáme trochu plnotučné hořčice, bílý pepř a sůl. Trošku česneku jsme se naučila přidávat od Dol-
norakušáků a světe div se - delikatesa! Pokud ji chci o něco řidší, přidám trochu tvarohu nebo kysané smetany. Nasekaná petrželka opticky i chuťově osvěží.
Bohovský vajíčkový salát, který nadchne každého
Vajíčka na tvrdo podélně rozčtvrtíme a opatrně vmícháme do již připraveného sósu.
A sice: Kysanou smetanu nebo tučný bílý jogurt smícháme s na kolečka nasekanou mladou cibulkou, křupavou zelenou
nebo bílou paprikou, petrželovou natí, na hrubo nastrouhanou kyselou okurkou (okurkovou vodou pak naředíme), špetkou kurkumy (ach ta barva!), bílým pepřem, nebo na hrubo namletým barevným a osolíme. Optimalizujeme již dle vlastních tužeb.
Po opatrném vmíchání vajíčka necháme do druhého dne v chladu uležet. Radím udělat aspoň z deseti vajec. Při servírování jemně posypeme kůrou z limetky a pár lístky rukoly nebo jarními lístky pampelišky.
Smaženice s medvědím česnekem a neodolatelně voňavými májůvkami Nakrájené a osolené májůvky (čirůvka májová) osmahnuté na másle s kapkou olivového oleje smícháme s mladou cibulkou a ještě krátce necháme spojit chutě tak, aby cibulka zůstala křupavá. Přimícháme pár nasekaných listů medvědího česneku, čerstvě umletý pepř a vajíčka. Troška nastrouhaného sýru
nakonec dodá luxusní tečku. S křupavým bílým toustem, na kterém taje másílko, nebo bagetkou je to prostě boží. Jo, a abych nezapomněla! Když vás škrábe v krku nebo chraptíte, zkuste si vajíčko na měkko osolit, co nejvíc snesete, a pomalu jej nechte klouzat hrdlem.
Veselé a chutné velikonoce, přátelé. Regina Lanová Foto: prostreno.bety.cz, hrackyproklukyaholky.cz
5
SMILE POVÍDÁNÍ
Povídání vrbové Přeji krásné jaro. Po minulém krátkém zimním rozjímání s vrbou ji dnes navštívíme znovu a povíme si o ní něco více, protože jestliže je vrba krásná v kterémkoli ročním období, pak nejlépe je povídat si o ní právě na jaře. Vrba, to jsou rozkvetlé „kočičky“, kouzelná ozdoba probouzejícího se jara a první potrava pro včely. Také velikonoční pomlázka, tradiční, ritualizované „jemné násilí na ženách“ . Je to vyřezaná píšťalka a k ní známá písnička „Otloukej se píšťaličko vrbová...“ Jsou to proutěné košíky, ošatky, nůše, jsou to vyřezané lžíce, mísy, dlabané troky. Je to stará hlavatá vrba od rybníka z obrázků Josefa Lady. Jsou to smuteční vrby v parcích a na nábřežích řek. Je to strom zpovědník, a vrbou nazýváme člověka, kterému svěřujeme svá tajemství, problémy a bolístky s důvěrou, že nás trpělivě vyslechne a neprozradí. Tak jako je vrba stromem všeobecně s člověkem sžitým, stejně tak je i dřevinou neobyčejnou a mezi jednotlivými druhy velmi rozdílnou. Největší z nich je vrba bílá, mohutný strom dorůstající výšek až 25 cm a tloušťky přes 100 cm, jistě nějakou takovou velikou vrbu znáte. Pak máme vrbu jívu, vrbu košíkářskou, vrbu křehkou, vrbu ušatou. Asi největší zajímavostí je vzácná vrba bylinná, drobný nízký keřík, nejnižší dřevina, která u nás roste. Vidět ji můžeme jen v horských oblastech. Vrba je stromem dvojdomým, kvete na jaře jako jeden z prvních stromů a poskytuje tak po zimě jeden z prvních zdrojů potravy pro včely, zvlášť cenná je v tomto ohledu vrba jíva. Samičí květy vrby, to jsou nám dobře známé kočičky a je opravdu dobré je více obdivovat na stromě a do vázičky si jich dát jen symbolicky. Mladé listy vrby voní a chutnají jako mandle, sám jsem to zatím nezkoušel, tak mě to čeká letos. Vrbové listy a mladé větvičky se používaly a kde je vrb dostatek, stále používají jako hodnotné krmivo pro domácí zvířata, zejména pro kozy a ovce. Léčivé účinky vrby jsou rozmanité, používá se její kůra, která obsahuje kyselinu salicylovou, je to vlastně přírodní acylpyrin. Nejčastěji se připravuje nálev nebo odvar z kůry nebo listí. Je výborným prostředkem ke snížení teploty, podporuje pocení a tlumí chronické bolesti hlavy. Má uklidňující účinky na organismus, podporuje spánek, pomáhá při zažívacích potížích a potížích močových cest. Ze samčích květů vrby bílé lze připravit vonný a chutný čaj nebo sirup. Vrba, to jsou také Velikonoce a velikonoční pomlázka. Toto slovo je odvozeno pravděpodobně od slova pomladit a šlehání děvčat je (mělo by být!) symbolickým předáním svěžesti, síly a pružnosti mladého proutku. O tom, jak je tento rituál rozšířen, svědčí i řada nářečních českých, moravských, slovenských, slezských i polských názvů pro pomlázku, ať už jde o spletený osmi i víceprutý nástroj, nebo o celou velikonoční tradici. A tak u nás chodíme s „žilú na šlahačku“, ale máme spousty dalších názvů, jako „tatar“, „mrskačka“, „korbáč“, „kocár“, „šmigrus“, „binovačka“, „čugár“ atd.
Největší využití má vrba odpradávna v košíkářství. Pro tento účel se zakládaly tzv. prutníky, porosty vrb, ze kterých se proutí sklízelo. Pravidelné seřezávání a sklízení proutí dalo vzniknout charakteristické „hlavaté“ vrbě, jak ji známe třeba právě z obrázků Josefa Lady. Krásné porosty hlavatých vrb zanikly pod hladinou dolní nádrže vodního díla Nové Mlýny, ale s jejich zbytky se můžeme setkat např. v přírodní rezervaci Křivé jezero. Z proutí se kromě košíků a košů, nůší a jiných praktických nádob vyráběly také nákupní tašky, koše na prádlo, stolky a křesla, kolébky, viděl jsem i krásný proutěný dětský kočárek. Je dobře, že pletařské umění nezaniklo a udržuje se i nadále. Pro pletení se využívají pruty neloupané i loupané a pařené, půlené. Výrobci z proutí používají náčiní se zajímavými názvy, jaké jsou specifické pro každé ruční řemeslo. Jinou zajímavostí jsou různě tvarované živé ploty a další pěknosti z živého proutí, můžete se podívat třeba na www.vrbicky.net Vrbové dřevo má bílou až žlutobílou barvu, s nádechem do růžova. Je velmi měkké, nepříliš pevné, dobře se lepí i moří. Pro velmi dobrou opracovatelnost dlátem, pořízem, teslicí či sekerou se z něj vyrábělo dlabané nádobí, necky, okříny, lopaty na obilí, z pružných větví pak obruče k sudům a kádím. V keltském kalendáři měsíc vrby připadá na období od 15. 4. – 12. 5. Podle keltského horoskopu (3. 3. – 12. 3. a 4. 9. – 13. 9.) jsou lidé, narození ve znamení vrby složité povahy, věčně nespokojení, náladoví a neklidní, na druhé straně díky vrozené empatii bývají vynikajícími psychology a učiteli. Ať tak či onak, vrba je jedinečným, krásným a užitečným stromem, který si zaslouží naši úctu a ochranu. Přeji pěkné, slunné jaro a jdu ochutnat to listí... Filip Šumbera Foto: autor
6
SMILE ROZHOVOR
O božstvu Jižní Moravy a zapomenutých osudech sochy TGM v Moravské Nové Vsi Valér Kováč se narodil roku 1936 v Liptovské Osadě na Slovensku, ale svůj život spojil s Brnem a jižní Moravou. Nejvýznamnější v jeho výtvarné tvorbě je oblast užití plochého skla. Má podíl na vzniku nové technologie vrstveného skla, která využívá klasické tabulové sklo a modeluje ho řezáním, broušením, malbou atd. Výrazně ovlivnil vývoj sklářského umění, za což získal různá ocenění. Podílel se na mnoha významných architektonických realizacích, jeho díla jsou vystavena v soukromých i veřejných sbírkách na celém světě. Spoluzaložil také Světovou asociaci výtvarníků v oboru plochého skla a je jejím prezidentem. I když hodně pobývá v Brně, následující rozhovor vznikl v příjemně zabydleném starším venkovském domku v Ostrově u Macochy, kde Valér Kováč převážně žije a pracuje. Prosím tě, jak se Slovák rozený v v Liptovské Osadě dostane do Brna, aby tam zakotvil na celý život? Jednoduše. Vůbec poprvé jsem byl v Brně krátce jako učeň, a už tehdy se mi to město zalíbilo. Později jsem se v Brně ocitl na vojně, s folklórním souborem Jánošík, který sem byl přesunutý z Olomouce – to je vlastně dnešní Ondráš. A znáš to, najednou přijde pocit „toto je moje město, tady bych chtěl žít“, a už jsem o ničem jiném než o Brně neuvažoval. Tak se mi tu líbilo. To víš, jako správný balík se bojíš jít z ulice do ulice. V Hostu do domu jsem četl Malé recenze Jana Skácela, to byl pro mě bůh, potom jsem ho poznal blíž, stejně jako Oldřicha Mikuláška a další… Vlastu Zábranského, Lojzu Mikulku… Ten úžasný pocit, že se s tebou ti velikáni baví, že tě někdo chce, že je můžeš mít za kamarády. Když dostaneš příležitost, cítíš, že to musíš vrátit. Reciprocita, ale s láskou! Protože všechno, co vím, jsem pochytil v tom báječném Brně.
– Kandinskij, Malevič, chceš namalovat „bílý obraz“. To se ještě nikomu nepodařilo, ale ta běloba byla pro mě královna. Pořád jsem ji hledal, pořád jsem na ten bílý obraz myslel. Až jednou. Pracoval jsem na Výstavišti, přišel jsem do sklenářské dílny, ležel tam blok tabulového skla, vzadu bylo okno, světlo dopadalo na ten blok a prosvítilo ho přes hrany. IQ mínus dvanáct, ale najednou mi to došlo. Světlo je absolutní bílá, nic bělejšího není. A všechno ostatní jsem opustil. A já jsem myslel, žes to někde vystudoval. To se nikde studovat nedá. Plastika z vrstveného skla vznikla tehdy, kdy vzniklo ploché sklo a skládalo se vedle sebe. Kdybys ten blok vzal a dal do prostoru, tak je to absolutní plastika. My jsme do něho jen začali vrtat, tvarovat ho. Moderní světová architektura je na skle založená, je to finální materiál. Dlouho se hledal nějaký adekvátní výtvarný prvek, který by nakonec všechno propojil. A my jsme dokázali, že se dá vytvořit nádherný artefakt, který tu mezeru zaplní.
Jak ses tam cítil jako Slovák? Nikde jsem se necítil tak dobře jako v Brně. Laskavé město. A tehdy všude hlad po tom něco vymyslet, vytvořit. S Honzou Skácelem jsme spolu chystali knížku. (Na dveře škrábe kocour) Moment, pustím ho dovnitř. Neboj, je společenský. To víš, jako mladí blbečci se chceme vyrovnat těm nejlepším. Je ti dvaadvacet, začínáš být mistr světa
Skleněný kříž v kapli v Šošůvkách.
7
SMILE ROZHOVOR
Jsi prezident Světové asociace sochařů plochého skla. Kde máš sídlo? Tady. Ale pořád to funguje. Když přijedu do Ameriky nebo do Kanady, kde mám syna, kluci, s kterými jsme začínali, se sejdou a pochlubí tím, na čem dělají. Svět je velký, ale není nás zase tolik, abychom o sobě nevěděli. Důležité je, že svět tuto technologii přijal. Já mám práce na několik let dopředu. Pane prezidente, kdy a jak ses potkal s panem prezidentem Masarykem? Někdy v padesátých letech, když jsem sloužil u posádky v Moravské Nové Vsi. Byl tam zajímavý člověk, kapitán Ludva Chrástek, amatérsky maloval, fajn, kopíroval Rembrandta a tak. Měl různé vazby v obci a dozvěděl se, že jacísi místní horlivci se usnesli odstranit sochu Masaryka a hodit ji do Moravy. Bylo mu sochy líto, řekl jim, že potřebuje vyzdobit nádvoří, a skutečně ji do kasáren přivezla vétřieska. Chrástek přetvořil Masaryka na partyzána, brigadýrku předělal na lodičku, demontoval jednu ruku, nahradil ji jinou a dal do ní samopal. Ale nějak se mu to nezdálo, tak se obrátil na mě, abych to sochařsky vylepšil. Něco se už vrátit nedalo, ale ruku jsem dal zpátky na své místo, nakonec z toho byl rudoarmějec a zbraň měl v klidu u nohy. Bylo to daleko před rokem 1968, nevím, jaké byly
další osudy sochy, ale zaplaťpánbůh se ji na poslední chvíli podařilo zachránit a dnes stojí tam, kde má. Tomáš Garrique Masaryk se na té soše dívá kamsi do dálky. V Čapkových Hovorech s TGM se vyznává z lásky k rovině na Hodonínsku. Taky Jan Skácel ji měl rád. A když jsme dnes procházeli tvým ateliérem, kromě nádherných objektů ze skla mě nejvíc zaujaly obrázky, které vznikly právě z tvého vztahu k rovině, která někomu může naopak připadat nudná. Je to čistě věc mého pohledu, to může být u každého jiné. Já si ty obrázky maluju pro sebe, v takové pohodové chvilce, a krajinu jižní Moravy miluju už dávno. Naplňuje mě zvláštním štěstím a pokorou, ale nikdy jsem nevěděl, jak se k tomu pocitu přiblížit, jak ho zachytit. Snad až teď. Je to posvátná věc – nízký horizont a obrovské nebe. Dvě třetiny nebo čtyři pětiny takové záhady - neskutečná dimenze, do které by se člověk chtěl dostat, nahlédnout do ní. V tom obrovském horizontu jsou nekonečné možnosti fantazie, skryté krásy, tajemství, poslání, miliardy let nahoru dolů. A taky záblesk světla jako v těch skleněných plastikách. Světlo je božstvo - a to světlo jižní Moravě dominuje. Rozmlouval Miroslav Plešák Fotografie Alena Rajlichová a Jan Rajlich
8
SMILE KONĚ
Berberský kůň Původ a historie Domovem Berberského koně jsou země severní Afriky (Maroko, Alžírsko, Tunis). Oblast známá též jako berberské pobřeží („berberské“ = cizí, nebo přesněji nekřesťanské). Pokud by byly pravdivé domněnky, že berber pochází ze skupiny divokých koní, jež přežily dobu ledovou, pak by byl mnohem starším plemenem než arabský plnokrevník. Další teorie ho spojuje s achaltekinským koněm, plemenem Turkmenů. Ale názory na původ berberského koně se liší, proto o něm mohou odborníci pouze spekulovat. Jeho vliv na vývoj koňských plemen je však nezpochybnitelný. Po arabovi se jedná o druhé nejhojněji využívané plemeno pro zušlechťování ostatních plemen. Jeho tvrdá konstituce a přizpůsobivost různým přírodním podmínkám patří mezi ceněné vlastnosti při využívání berberů v chovu. Jeho krev koluje v krvi španělských koní (andaluský kůň), anglických plnokrevníků (berberský
hřebec Godolphin Barb, jeden ze tří hřebců - zakladatelů linie anglického plnokrevníka) ale i v krvi koní ze Severní (mustang) a Jižní (criollo) Ameriky Plemenné znaky Moderní berber má velký podíl arabské krve, což ho však v typu příliš neovlivnilo a uchoval si svůj charakteristický vzhled. Barva - díky vlivu araba dnes převážně bělouši, původně hnědáci a vraníci. Výška v kohoutku - 145 - 155 cm. Stavba těla - hlava - rovná, úzká, mírný náznak klabonosu; krk - delší, výrazný kohoutek; plece - ploché; záď - strmá, ohon je nasazen nízko; nohy - štíhlé, velmi silné; kopyta - úzká s tvrdou rohovinou. Berberský kůň je méně známý než arab patrně proto, že postrádá jeho přitažlivý vzhled a vrozenou eleganci. Je však stejně odolný, dokáže stejně jako on vyjít s malým přídělem potravy. Má stejnou schopnost vyvinout na krátkou vzdálenost ohromnou rychlost. Pro svou
vytrvalost, obratnost, ovladatelnost, odvahu a také dobrý výcvik měli a mají tito koně vysokou hodnotu. Chov a využití berbera Kdysi tvořil podstatnou součást muslimských jízdních vojsk. V jeho domovině patří nejkrásnější berberští koně Spahiům, příslušníkům alžírské a tuniské jízdní kavalerie. V současnosti je však můžeme spatřit už jen na různých severoafrických slavnostech, které připomínají vojenskou minulost těchto zemí. Berber se dále uplatňuje v chovu a v různých jezdeckých disciplínách. Používá se v drezúře a též jako velmi vytrvalý kůň v distančních jízdách. Rovněž rekreační jezdci si berberských koní velmi cení. Zdroj: konicci.cz Foto: eliiik.blog.cz, equichannel.cz
9
SMILE DRAVCI
Fajnšmekr pochutná na zralých hruškách, švestkách nebo třešních. Ovoce doslova miluje. Pomohla jsem vám trošku? Ještě ne? Tak vám řeknu, že jeho latinský název obsahuje nápoj, dezert i národnost. A teď jsem vás asi doopravdy popletla, tak už vás nebudu dál napínat. Latinský název je Pernis apivorus (perník, pivo a Rus – celkem fajn statistika na jeden název).
takový ňumík“. Vyskytuje se poměrně řídce na našem území, a tak jsme rádi, že tu také hnízdí, což je známkou jisté ekologické vyváženosti. Važme si toho, že nám ho matka příroda dala. Nevím jak vy, ale já bych ho taky ještě někdy ráda viděla nimrat se v nakrojeném melounu. To přece patří k létu a to já moc ráda… Andrea Dušinská Foto: e-obzor.cz
U nás se mu říká včelojed lesní a na Slovensku je to včelár lesný.
Tenhle šikovný dravec, který si troufne na vosí hnízdo a pak rozzuřené vylétávající vosičky chytá v letu, vytrhne jim žihadlo, aby si je vychutnal, má nejvyšší stupeň ochrany. Jeho stavy se v posledních desítkách let snížily, protože hodně jich bylo při tahu zastřeleno. Včelojed lesní patří mezi méně známé dravce, i když jím povahově zdaleka není. Sokolníci tvrdí, že i ve vztahu k člověku je, a teď budu citovat: „prostě
20 12
Pivovar Moravský Žižkov
12
Tak vás ještě chvilku budu napínat a řeknu vám, jak vypadá. Je to dravec velikosti káně, který může být variabilně vybarvený od hnědé až po bílou. Starší mívají žluté oko jako jestřáb. V letu je od káně rozlišitelný siluetou tvořící dopředu natáhnutou, jakoby holubí hlavou a dlouhým ocasem se třemi černými pruhy. Málo komu z nás se ho podaří rozlišit akusticky, ale při obhajobě hnízdiště a při toku se horní hrany jeho křídel dotknou, a tím vydává zvuk tlesknutí. Hlava je popelavě šedá, pokrytá hustým, tuhým a krátkým peřím připomínajícím šupiny, které mu slouží k ochraně očí a celé hlavy při vyhledávaní a pojídání jeho vyhledávané lahůdky - vosích larev. Také nosní otvory jsou štěrbinovité, aby do nich při hrabání nevnikla hlína a vosy. Silnýma nohama s ostrými drápy si dokáže vyhrabat vosí hnízda a pochutnat si tak na oblíbené potravě. Tu ještě tvoří larvy, kukly i dospělí jedinci blanokřídlých včel, vos, sršňů i čmeláků, příležitostně i pavouci, červy, žáby, hadi a drobní hlodavci. V létě si rád
Hnízda staví vysoko v korunách stromů, kde samička klade koncem května až června obvykle dvě vajíčka. Doba krmení mláďat tak připadá na období, kdy je nejvíc vos. V hnízdění a krmení se rodiče střídají, pod hnízdem můžeme najít plástve. Jinak je to tažný pták, který zimuje v tropické Africe, ze které se do Evropy vrací kolem dubna. Vyskytuje se od Švédska, přes severní Rusko na jih až ke Kaspickému moři. Přílet i hnízdění je závislé na pěkném počasí. Rád se nechá unášet vzdušnými proudy, na tahu ale oblétává moře. Nebo si vybírá nejkratší cestu – často přes Gibraltar nebo Bospor.
20
„Tělo dravce, ale dravec to není. Má rád vosy i včely, ale úly nestaví. Pochutná si na ovoci, ale vegetarián to není, jasný pane.“ Dovolila jsem si propůjčit hádanku z jedné z našich nejhezčích pohádek na úvod. Tuší už někdo z vás, o jakém dravci bude toto naše povídání?
K jeho příbuzným druhům patří včelojed pruhovaný (pernis celebensis) a včelojed dlouhoocasý (henicopernis longicauda).
Pivovar Moravský Žižkov
10
SMILE ZDRAVÍ
Nové způsoby léčby kloubní artrózy
U pokročilé artrózy dosud pomáhá umělá náhrada kloubu. Proto se lékaři snaží degenerativní procesy spojené s opotřebením kloubů co nejvíce oddálit. Vědci nacelém světě hledají nové způsoby léčby kloubní artrózy. Zda mohou uspět vlastní kmenové a regenerativní buňky a proč je získávat z tukové a pojivové tkáně, to jsou otázky, na které se vám pokusíme přinést stručnou odpověď. Osteoartróza je onemocnění, které postihuje více než 70 milionů občanů Evropské unie a odhaduje se, že každý druhý člověk nad 50 let trpí tímto onemocněním. Artróza je charakterizována degenerativními změnami chrupavky a okolních pojivových tkání. Kloub postižený artrózou může být oteklý a zanícený. Pacienti dlouhodobě, zpravidla mnoho let, trpí krutými bolestmi ve dne v noci a kvalita jejich života se výrazně snižuje. Jsou pak nuceni dlouhodobě užívat léky tlumící bolest (analgetika), což neřeší podstatu onemocnění, naopak vedlejší účinky analgetik mohou poškozovat žaludek, játra, ledviny i srdce. V nejtěžších případech artrózy nosných kloubů pak nezbývá nežpřistoupit kumělé kloubní náhradě. Nové léčebné metody využívající vlastních buněk Výzkumné týmy na celém světě proto hledají nové léčebné metody a postupy, které by umožnily alespoň zpomalit rozvoj degenerativních změn chrupavky a ostatních pojivových tkání v oblasti kloubů, které provázejí degenerativní osteoartrózu.
“V současnosti na trhu neexistuje efektivní způsob zabránění rozvoje osteoartrózy,” říká koordinátor probíhajícího výzkumného projektu ADIPOA financovaného Evropskou unií z Univerzitní nemocnice v Montpellier ve Francii. “Většina léčebných metod směřuje k potlačení bolestivosti a zlepšení celkového fungování pacienta.” Ještě dodává: “30 milionů Evropanů trpí těžkou formou osteoartrózy a bohužel pro ně vůbec neexistuje léčebný postup, který by změnil nepříznivý vývoj degenerativních změn pojivové tkáně včetně chrupavky. Jedná se o hlavní zdravotní a sociální problém evropské populace. Doufáme, že náš přístup, spočívající ve využití vlastních buněk získaných z tukové tkáně povede k masivnímu uplatnění u pacientů”. Výzkumné týmy na celém světě se snaží využít buněk tzv. stromální vaskulární frakce (SVF) ke zmírnění nebo k potlačení degenerativních změn kloubních chrupavek a přilehlých pojivových tkání kloubů. V posledních několika letech se buňky SVF z tukové a pojivové tkáně objevily jako skvělá alternativa ke kmenovým buňkám z kostní dřeně. Kostní dřeň totiž obsahuje zejména krvetvorné kmenové buňky. Co se týče buněk s regenerativním potenciálem, tj. mezenchymálních kmenových buněk, těch je v daném objemu kostní dřeně řádově 1000x méně než v tukové a pojivové tkáni. Záměrně zmiňujeme tukovou a pojivovou tkáň, která se dá velmi snadno získat tzv. tumescentní liposukcí. Tedy standardní metodou velmi dobře zavedenou a široce rozšířenou mezi plastickými chirurgy. Dosud největší zkušenosti s léčbou vlastními buňkami z tukové a pojivové tkáně má mezinárodní konsorcium ICCTI (www. iccti.eu), které sdružuje více než 50 týmů světově uznávaných odborníků v oblasti buněčných terapií z celého světa. Mezi těmito týmy figuruje také česká společnost Cellthera (www.cellthera.cz), která sdružuje lékaře a vědce z České republiky, kteří jsou tuzemskými průkopníky buněčných terapií. Dnes již čtyřletá zkušenost ICCTI a dvouletá zkušenost Cellthery ukazuje, že podání vlastních kmenových
a regenerativních buněk z tukové a pojivové tkáně je velice bezpečné a efektivní při potlačování degenerativních změn artrotických kloubů. Ukazuje se, že hojivý potenciál jediné injekce buněk do oblasti kloubu postiženého artrózou je obrovský. Přibližně 80% pacientů se středně těžkým stupněm artrózy zaznamenalo významné zlepšení klinického stavu za 1-6 měsíců a toto zlepšení přetrvává po dobu 1-4 let. Pokud se týká těžkého stupně artrózy kyčelního kloubu, tam se doporučuje pacientům operační řešení umělým kloubem. „Měli jsme však pacienty s těžkým stupněm artrózy, u kterých by operace umělého kloubu byla příliš riskantní a kteří zaznamenali zlepšení po léčbě vlastními buňkami,“ konstatoval úspěchy léčby profesor Jaroslav Michálek. Ortopedi spolupracující v České republice se společností Cellthera získali obrovské zkušenosti s posouzením vhodnosti pacienta pro podání vlastních buněk. Přitom mechanizmus účinku buněk se v současné době vysvětluje tak, že při opotřebení kloubu dochází s věkem a fyzickou zátěží k degenerativním změnám, které místní kmenové buňky již nedokáží kompenzovat. Proto injekcí vlastních kmenových buněk se schopností sebeobnovy, hojení a tlumení zánětlivé reakce navodíme opět rovnovážný stav obnovy tkání kloubu včetně chrupavky, ale také ostatních struktur, které se podílejí na správné funkci kloubu.„Víme, že kmenové buňky tlumí zánětlivou reakci a mohou výrazně zmírnit degenerativní změny v kloubech postižených artrózou“ dodává prof. Michálek. Na základě předložených údajů lze shrnout, že využití vlastních buněk z tukové a pojivové tkáně představuje bezpečnou a přitom účinnou léčebnou metodu pro zmírnění degenerativních změn chrupavky a měkkých pojivových tkání kloubů. Jaroslav Michálek autor je prezidentem Mezinárodního konsorcia pro buněčnou terapii a imunoterapii
11
SMILE ZDRAVÍ
KMENOVÉ BUŇKY POMÁHAJÍ I V NEUROLOGII
Buněčné technologie představují v posledních dvaceti letech velmi důležitou součást výzkumu a léčení neurodegenerativních onemocnění. Onemocnění centrální nervové soustavy, mezi které patří amyotrofická laterální skleróza, roztroušená skleróza, cévní mozková příhoda, dětská mozková obrna nebo poranění míchy jsou spojeny se ztrátou neuronů a gliových buněk v mozku a míše. Diagnóza neurologického onemocnění je často nevratná a neléčitelná. Léčba kmenovými buňkami (MSC) je považována za velmi perspektivní strategii v léčbě neurodegenerativních onemocnění. Kmenové buňky se nejprve (od poloviny sedmdesátých let minulého století) získávaly izolací z kostní dřeně. Další studie ukázaly, že mohou být izolovány téměř z každé pojivové tkáně, nejlépe z kostní dřeně nebo tukové tkáně. Využití tukové tkáně jako zdroje kmenových buněk má mnoho výhod. Je relativně jednoduché ji získat standardní liposukcí za lokálního znecitlivění. Tuková
tkáň je přitom bohatým zdrojem MSC, obsahuje přibližně 500-1000 krát vyšší množství MSC než kostní.
Kmenové buňky představují velmi důležitý a přínosný přístup v léčbě neurodegenerativních onemocnění nejen kvůli jejich potenciálu obnovovat poškozené tkáně, ale také kvůli jejich schopnosti kontrolovat zánět. Zánětlivá aktivita často provází degeneraci tkáně, včetně nervové. Klinickému testování MSC předcházel výzkum na zvířecích modelech, poté bylo provedeno několik klinických studií. Z výsledků studií je zřejmé, že podání MSC je bezpečné, bez závažných a život ohrožujících vedlejších účinků. „Na základě výsledků preklinických a klinických studií je zřejmé, že léčba pomocí MSC je z hlediska vážných nežádoucích účinků velmi bezpečná. Studie, které využívaly MSC v léčbě neurologických onemocnění, ukazují, že MSC by mohly představovat velmi přínosnou a slibnou možnost léčení dosud neléčitelných onemocnění CNS, zejména u pacientů, kteří vyčerpali možnosti standardních léčebných postupů. Přitom léčba pomocí MSC, na rozdíl od některých standardních postupů, je velmi bezpečná, bez závažných vedlejších účinků. Dlouhodobé sledování a individualizace léčby jsou podmínkou pro další rozvoj nového oboru buněčných terapií v humánní medicíně,“ vysvětlila Zuzana Dudášová, která se zabývá výzkumem. Foto: cellthera.cz
12
SMILE ALTERNATIVA
Cannabis aneb krátké povídání o travěncu
Zdravím všechny čtenářky a čtenáře časopisu Smile! Dále zdravím všechny uživatelky a uživatele konopí, konopných výrobků a samozřejmě také všechny zatvrzelé odpůrce této rozporuplné byliny. Konopí zpravidla rozdělujeme do dvou hlavních skupin – konopí seté (sativa) a konopí indické (indica). Sativa se hlavně využívá v textilním, potravinářském a kosmetickém průmyslu. Používá se při výrobě pevných paliv a také při výrobě tepelné izolace. Dnes však existuje mnoho odrůd, které byly vyšlechtěny
za účelem produkce psychotropních látek. Indica, která produkuje poměrně velké množství pryskyřice obsahující THC (delta-9-tetrahydrocannabinol) a jiné kannabinoidy, se používá v oficiálním i „domáckém“ farmaceutickém průmyslu. Další druh konopí je konopí rumistní (ruderalis), které je často označováno za plevel a původem pochází ze sibiřských oblastí, nemá tak vysoký obsah THC jako předešlé dva druhy konopí.
tisíců lidí ročně (to se o konopí říci nedá, ale odmítám se ohánět statistikami).
Konopí bylo používáno již v dávné minulosti. Bylo užíváno velkým počtem civilizací a to už od dob mladší doby kamenné (8000 až 5000 let př. n. l.). Nepochybuji o tom, že nás konopí provázelo a ovlivňovalo už od počátků. Zajímavé je, že je „moderní“ společnost nadále tak „moderní“ a nedovolí si přijmout cannabis otevřeně za svůj. Samozřejmě, na světě už je obrovské množství producentů a konzumentů, většina z nich však žije na pokraji ilegality a musí žít v ostražitosti, což je pro mě paradox, když vezmu v potaz, že alkohol a tabák (nikotin) jsou ve většině států světa tolerované substance, které vedou k úmrtí
Navíc si každý jedinec přece může vybrat, co bude jeho vstupní drogou. Každopádně bych jako vstupní drogu nedoporučoval heroin. Může se stát, že to bude vaše droga výstupní.
Vstupní droga? Marihuana je vstupní droga. Tahle fráze, kterou nás očkovali pedagogové v našich vzdělávacích institucích, je z mého pohledu poměrně netrefná, protože s první drogou, se kterou se mladý člověk setká, je alkohol a nikotin. To, že je stát toleruje, neznamená, že nejsou drogami.
Slovníček: Slangové názvy pro marihuanu Travěnec, MJ (čti Em-Džej), Mary Jane, zelí, zelené, šišky, weed (čti vít), zoot (čti zůt), jednotky, haš, hašiš, čokoláda, atd., atd... Gregor Mikesa
Konopné semeno
Konopné semeno (semenec) bylo součástí potravy lidí i zvířat od nepaměti. Středověké kláštery spotřebovaly valné množství semence na polévky a kaše. Ještě během 19. století pomohla konopná semínka překonat obyvatelům Austrálie dva rozsáhlé hladomory. V současnosti se stává stále vyhledávanější a využívanější potravinou. Přestože největšími odběrateli semence v Asii i Evropě zůstávají chovatelé zvířat (je ceněným ptačím zobem, používá se také jako návnada na ryby), v posledních letech se v západních zemích zařazuje mezi oblíbené doplňky stravy. Konopné semeno je malý olejnatý oříšek, jehož měkké jádro chrání tvrdší vlákenná slupka. Obsahuje 25 – 34 % oleje a 22 – 25 % stravitelných bílkovin, sacharidy převážně ve formě vlákniny
a širokou škálu vitamínů i minerálních látek. Dále vodu, popeloviny, lecitin, fytin a kyselinu cannabidiolovou se silným baktericidním účinkem. Bílkovina se v semeni vyskytuje převážně ve formě dobře stravitelného edestinu a albuminu. Edestin je rostlinný protein nejvyšší kvality shodný s bílkovinou lidského těla. Díky tomu je skvěle přizpůsobený potřebám buněk. Edestinové a další bílkoviny obsažené v semenci jsou zodpovědné za produkci hormonů, hemoglobinu, enzymů a bílých krvinek. Jsou zdrojem imunoglobulinu, který podporuje imunitu organismu a pomáhá tak předcházet nemocem. Jsou nezbytné pro zdravý růst dětí. Vláknina významně zvyšuje výživovou hodnotu konopných semen. Pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a pod-
poruje trávení. Strava bohatá na vlákninu vyvolává pocit plnosti, což může být využito při boji s obezitou. Konopná strava navíc zahání chuť na sladké. Surová semínka se přidávají do salátů, nálevů, zasypávají se jimi omáčky a další jídla. Výjimečně lahodná jsou naklíčená. Jejich pražením a dochucením lze získat zdravou pochoutku mnoha příchutí. Zdroj: konopnyshop.cz Foto: bombastus.cz, growmart.cz, ireceptar.cz
13
SMILE ALTERNATIVA
Dredy Buď je milujete, nebo nechápete. Obdivujete, nebo nad jejich nositeli kroutíte hlavou. Ale lhostejný zůstane málokdo. Účes, který je dnes stále častěji k vidění i v našich zeměpisných končinách, je v novodobé historii spojen zejména s hudbou reggae případně s rastafariánstvím rozšířeným na Jamajce. Historie dredů je ovšem mnohem starší. Oblíbeny byly už ve starověkém Egyptě, což nám dokazují díky mumifikaci dodnes dochované dredy krále Tuta. První písemná zmínka o zacuchaném účesu se vyskytuje v rukopisech indických Véd, jejichž rané části jsou datovány kolem roku 1800 před naším letopočtem. Například bůh Šiva je vyobrazen s dredy. Dle pověsti uvěznil ve svých vlasech sílu řeky Gangy. Tato pramení v nebi a po Šivových vlasech stéká na Zemi. Dredy byly typické i pro africké oblasti, od východu po západ. Jestli masajové, kmen Himba nebo náboženští vůdcové v říši Ašantské. Sám slavný Cesar prý kdysi popsal Kelty jako „národ s vlasy jako hady“ a dredy nosily i některé germánské kmeny. Mnoho východních i západních tradic se shoduje na tom, že tělesné, myšlenkové i spirituální energie obvykle vyplouvají z těla temenem hlavy. Zamotáním vlasů je tak úniku energie zamezeno. (Dokonce i biblický Samson přišel o svou sílu poté, co mu Dalila ustřihla jeho sedm dredů). Zdroj: minutasencyklopedii.cz Foto: tyden.cz, bibliolore.org, jogin.cz
Tomáš Kosík - přeprava a doprava osob
+420 776 256 156 Jeďte s Kosem ! za svým nosem
e-mail:
[email protected], facebook.com/PrincExpres
14
SMILE TRADIČNÍ ČÍNSKÁ MEDICÍNA
Jar v tradičnej čínskej medicíne prostriedok k uzdraveniu. V sérii mojich článkov by som sa chcela venovať hlavne dietetike, pričom sa zameriam vždy na aktuálne ročné obdobie a orgány, s ktorými sa toto obdobie spája. Dúfam, že sa mi podarí z tohto komplikovaného systému, kde všetko so všetkým súvisí, vybrať pre vás užitočné informácie, ktoré budete vedieť ľahko aplikovať v bežnom živote.
Tradičnej čínskej medicíne (TČM) sa venujem už pár rokov, no až minulý rok v novembri sa mi naskytla príležitosť stať sa aj oficiálnou študentkou TČM, konkrétne v odbore akupunktúra. Musím sa vám priznať, že aj napriek stúpajúcej náročnosti štúdia som ňou čoraz viac očarená. Získala si ma hlavne dôrazom kladeným na prevenciu, súlad s prírodou a sebou samým (nech to už znie akokoľvek pateticky) a hlavne vďaka jej nevtieravej sile prinútiť človeka zamyslieť sa nad sebou a nad životom, aký vedie. TČM stojí na učení taoizmu, ktoré hovorí o prepojení jedinca s celým vesmírom, nastolení a následnom udržaní harmónie medzi človekom a prírodou, ako aj medzi rôznymi systémami a orgánmi vnútri tela. Nejde teda „iba“ o liečebné postupy, ale o naladenie sa na denný rytmus, ročné obdobie, ako aj na obdobie v ľudskom živote. Je to životný štýl, ktorému Číňania hovoria „yangshengfa“. Jednotlivé odbory TČM sa prelínajú a spájajú do celostnej medicíny, ktorá rieši rovnako problémy fyzického tela ako aj emočného prežívania pacienta. Pedantný a vysoko intuitívny prístup pri diagnostike a liečbe pacienta je založený na hľadaní disbalancie a jej následnej harmonizácii pomocou metód, ktoré sú pre daného pacienta najvhodnejšie (s ohľadom na vek, psychické rozpoloženie, pracovné nasadenie,...). Lekár čínskej medicíny musí teda ovládať takmer všetky liečebné metódy, pričom vzhľadom na ich náročnosť a rozsah časom prichádza do bodu, kedy si musí vybrať, na čo sa bude špecializovať. Základné odbory, ktoré je možné študovať aj v Prahe, sú akupunktúra, fytoterapia, liečebné tuina masáže a dietetika. Liečebných metód je však samozrejme viac a správna kombinácia všetkých prístupných postupov vie vytvoriť pacientovi veľmi efektívny
Každé ročné obdobie prislúcha jednému z elementov, jar → drevo, leto → oheň, jeseň → kov a zima → voda. Piatemu elementu zem patrí babie leto a posledný mesiac každého ročného obdobia. Z toho je zrejmé, že tento element, ktorý prislúcha žalúdku a slezine zohráva veľmi kľúčovú rolu v tele človeka a zaslúži si zvláštnu pozornosť. Tento element si však predstavíme v jednom z budúcich čísel. Jar-Drevo-Pečeň V čase, keď sa vám dostáva toto číslo do rúk je už jar, ktorá podľa TČM predstavuje element drevo. Drevo je typické svojou rozpínavosťou a flexibilitou, jar teda bude znamenať impulz, počiatok, rýchly rast a vývoj, zahájenie nových vecí. Mali by sme skôr vstávať, chodiť do prírody, nosiť voľný odev a mať primeranú fyzickú záťaž. Orgán prislúchajúci tomuto elementu je pečeň, ktorá má z hľadiska TČM na starosti priechodnosť krvi v tele. Preto píšem z hľadiska TČM, lebo v tomto bode sa od západnej medicíny radikálne líši. V TČM pečeň neznamená iba anatomický orgán s jeho fyziologickou funkciou, ale je to celý okruh funkcií, ktoré tento orgán predstavuje. Pečeň má párový orgán žlčník, prislúchajúce tkanivá - šľachy a nechty a vývodom sú oči. Všetky spomenuté orgány a tkanivá teda spolu súvisia a navzájom sa ovplyvňujú. Pokiaľ je jeden z nich v nedostatku, trpia aj tie ostatné. Z psychologického hľadiska nám tento element dodáva nové vízie, kreativitu a tvorivosť. Z emócií k drevu patrí hnev, ktorý škodí keď je ho príliš, ale takisto, keď je zadržiavaný, neprejavený. Podstatné je, že vzťah medzi orgánom a príslušnou emóciou je vzájomný. To znamená, že ak pečeň nie je v poriadku, človek je náchylnejší k výbuchom hnevu. Ale tiež stav dlhodobého prežívania hnevu oslabuje celú pečeň. Existujú dve možnosti patológie elementu drevo: 1, Ak je drevo slabé, tak sa to u človeka prejavuje neschopnosťou začať svoje plány, neschopnosťou vzoprieť sa, prejaviť sa, tendenciou k sebadeštrukcii a tiež neschopnosťou prekonať prekážku
a nájsť si inú cestu. Občas títo ľudia môžu vybuchnúť, ale je to skôr zo zúfalstva. 2, Naopak ak je drevo silné, tak má človek príliš veľa vízií, začína príliš veľa nových vecí a tiež príliš zasahuje do vecí a do priestoru druhých, nie je ochotný vnímať plány ostatných, má tendenciu presadzovať tie svoje na úkor druhých, tiež má sklony k agresii prejavenej výbuchmi. Strava - kyslá chuť V princípe platí, že je pre organizmus je vhodné všetko, čo v danú dobu zreje v krajine, v ktorej žijeme. Preto je na jar veľmi zdravá jarná cibuľka, reďkvička, atď. Čínska medicína odporúča vyradiť z jedálnička mliečne výrobky, ktoré veľmi výrazne zahlieňujú organizmus, v primeranej miere však jarnú konzumáciu kvalitnej bryndze, tvarohu a kefíru považuje za liek. Je teda veľmi dôležité pochopiť, že základom je vyvážená pestrá strava, ktorej pôvod a spôsob výroby by sme mali poznať a ktorá neobsahuje rafinovaný cukor alebo bielu múku. V tomto období je najvhodnejšia tak známa a profanovaná detoxikácia. Konkrétnym postupom detoxikácie sa ale venovať nebudem, keďže je o nej už napísaného viac než dosť. Pokiaľ ale máte záujem hĺbkovú a dôkladnú očistu a bežné články na internete vám nestačia, môžem odporučiť knihu Úplná detoxikace od G. Malachova. Podľa TČM má každá chuť svoje špecifické vlastnosti a stimuluje určitý orgán. Veľmi podstatné je mať vyvážené chute, iba tak je možné udržať v tele rovnováhu. Kyslá chuť v malom množstve stimuluje pečeň a žlčník, no v nadbytku im škodí. Pikantná chuť prislúcha zase jari, otvára póry, lieči stagnácie v tele a stavy chladu. Nie je však vhodná pre ľudí s ochorením pečene. Na rozdiel od zimy by sme mali uprednostniť ľahkú stravu (hlavne tepelne upravenú zeleninu), obmedziť mastné a slané potraviny a tiež obmedziť príjem semien a orechov, alkoholu a rafinovaných potravín. Kyslé potraviny stimulujúce funkcie pečene: špalda, raž, pšenica, sója, mungo, sójové kličky, kvasená kapusta, citrón, jablkový ocot a morská riasa Wakame. Strukoviny nie je vhodné spolu miešať. Problémy s nadúvaním vyriešia morské riasy, ktoré treba so strukovinou povariť, ich chuť však necítiť, takže sa toho nemusíte báť. Pikantné potraviny vhodné na jar: fenikel, rasca, majoránka, mätový čaj s medom a rozmarín.
15
SMILE BOŽÍ LEKÁRNA
Na záver by som sa s vami rada podelila o dva vynikajúce recepty, ktorými podporíte svoju pečeň a pripravíte svoje telo na leto. Ranný nápoj na naštartovanie trávenia, podporu imunity a funkcie pečene: 2dcl teplej(!!!) prevarenej vody zmiešame s pl olivového oleja, čl medu a pridáme šťavu z ½ citróna. Pokiaľ chcete schudnúť alebo máte problém s chladnými končatinami, pridajte ešte 1čl škorice. Tá podporí činnosť metabolizmu a prehreje telo.
Pikantná detoxikačná zelená polievka (2 porcie) 4 stonky zeleru, 1 cibuľa, + zelená paprika, 5 hrstí čerstvých špenátových listov, 2 strúčky cesnaku, ½ čl kardamomu, ½ čl sušeného zázvoru, ½ čl drvenej rímskej rasce, 1 čl sušenej mäty, 1l vody a štipka soli a korenia. Privedieme vodu do varu a posolíme. Pridáme nakrájanú cibuľu, papriku, zelér, špenát a varíme na miernom ohni cca 15 min do zmäknutia. Vypneme varič a pridáme celé stručky cesnaku. Polievku
rozmixujeme. Po naliatí do misky ju môžeme ozdobiť kokosovým mliekom alebo chia semiačkami. (zdroj: http:// slunecnyzivot.cz/2015/02/3-receptyna-detoxikacni-polevky-zrychlujicimetabolismus/) Zdroje: Vladimír Ando, Klasická čínská medicína, základy teorie I Prednášky MUDr. Zuzany Vančuříkovej a MUDr. Ludmily Bendovej, Václava Lukeša a MUDr. Jiřího Bílka z 1. školy tradičnej čínskej medicíny Eva Sedláková
Máš chuť majoránky, lásko má… Majoránka zahradní. Majoránka zahradní (Origanum majorana) nebo lidově majoránka je našim snad nejčastěji používaným kořením a její léčivé a magické účinky jsou doslova legendou bylinkářství. No přiznejte se, kdy jste ho použili naposledy? Já včera do kuřecích jater, které konfituju ve vepřovém sádle s přidáním malé hrsti majoránky. Tato nenápadná bylinka s pronikavou vůní se u nás zdomácněla po dlouhé cestě z Egypta, přes starověké Řecko, Řím a díky křižáckým výpravám ji známe i my. Ve starověkém Egyptě se přidávala s jinými bylinami v procesu balzamování, faraoni ji uznávali jako ochranu proti nemocem, i psychickým. V antickém Řecku vysévali majoránku na hroby svých blízkých ve víře věčného klidu a štěstí. Také z ní vili věnce pro novomanžele jako symbol lásky, cti a štěstí. A používala se na přípravu nápoje lásky. Ve svých dílech ho zmiňuje i Hippokrates. Na Slovensku se tradičně používá velmi dlouho, například jako součást svatební výbavy, aby se nevěsta dobře vdala, nebo se při bouřkách přidával do čerstvě nadojeného mléka, aby se nesrazilo a nezkyslo. Jednoletá rostlinka, které se dobře daří v zahrádkách i v květináčích, má ráda sluníčko. Vyséváme ji v březnu do paře-
niště a v květnu do země. Má drobné lístky a dobře dorůstá po stříhání. Sbíráme ji od června do srpna, můžeme ji sušit i zamrazit. Je úzce spjata s naší kuchyní a také kuchyněmi přilehlých států. Například guláš, který si bez majoránky neumíme představit, rádi vaříme my, Slováci, Maďaři, i Ukrajinci, i když je to původně turecké jídlo. Velmi často se kvůli latinskému názvu zaměňuje majoránka a oregano, ale nejedná se o tutéž bylinku. Majoránka se skvěle hodí k přípravě jehněčího, vepřového i hovězího, také k rybám, do rajčatových jídel, do nádivek drůbeže, na brambory a neodmyslitelná je při tradiční zabijačce a do uzenin. Má uklidňující účinky a je mírné diuretikum, používá se nejen při rozčilení, stresech, migréně a nespavosti, ale i při špatném trávení, nadýmání, průjmu a střevní kolice. Zvyšuje vylučování žaludečních šťáv a žluči, a tak usnadňuje trávení. Často je využívána při nachlazení a nemocech horních dýchacích cest, protože usnadňuje vykašlávání. Přidáváme ji do koupele na uvolnění revmatických bolestí. Majoránková mast výborně léčí zanícené rány a podporuje jejich hojení. Rostlinka
je plná antioxidantů a vitamínů A a C, vápníku a železa. Obsahuje silici, hořčiny, třísloviny i slizové látky. Chcete-li se dobře vyspat, stačí si ušít vonný polštářek a položit si na noc pod hlavu, nebo se večer vykoupat ve vodě s odvarem z majoránky. V chladném období je velmi prospěšný čajíček, který louhujeme 15 minut a přidáme si do něj med a citron. Pomůže vám vyčistit dýchací cesty. A na závěr jeden osvědčený recept na olej, který si připravíte tak, že do litru kvalitního olivového nebo slunečnicového oleje naložíte 30 gramů rozdrcené vysušené majoránky a 14 dní necháte louhovat. Občas ho protřepete, nakonec přecedíte přes plátýnko a používáte na natírání namožených svalů a bolavých kloubů, při bolesti hlavy si potřete čelo. Také jej můžete použít jako dochucovadlo jídel a salátů. Já právě popíjím chutný majoránkový čajík, tak na zdraví, přátelé. Andrea Dušinská Foto: osiva-semena.cz
16
SMILE CESTY
Thajci se o sebe umějí starat box) od první třídy na základce až po maturitu. Ne, žádné strachy, že malé dětičky se tlučou v ringu hlava nehlava! Tam se dostanou pouze starší bojovníci, kteří se chtějí tomuto umění věnovat, a to nejen filozoficky, ale i po sportovní stránce. Muay thay je v první řadě filozofie. A také je to běh na dlouhou trať. Děti se nenásilně fyzicky i psychicky zocelují různými vytrvalostními, silovými, uvolňujícími a protahovacími tréninky. Takže je doopravdy raritou potkat obézní dítě nebo tlustého dospěláka. Další nám nepochopitelnou věcí jsou světoznámé thajské masáže, které se dělí na jižní a severní školu. Tyto rozdíly rozebírat nemusíme, účinné jsou oba. Na rozdíl od evropské kultury se v této krajině nechávají lidé masírovat již od útlého dětství a nečekají až na nemoci a potíže. Zde je všeobecně známo, že pro zdraví je důležité, aby energie v těle nestagnovala, ale přirozeně proudila a tak udržovala člověka do vysokého věku vitálního a veselého.
V každej dedine je mala nemocnica. Indický lekár reže, šije, lieči. Ak by sklamal, domáci ho vyženú. Thajsko je šedesátimiliónová země, na rozdíl od „Československa“ plná zdravých a rozesmátých lidí. Nad tím, čím u nás straší hygienici a lékaři, se Thajci rozesmějí na plnou pusu, ve které se jim třpytí krásné bílé zuby. Všem, kromě těch, co si užívají život i s pomocí žvýkání takzvaného katu.
Thajský život se odehrává ve velké míře na zemi - žádné měkké křesla, spíš turecký sed nebo dřep. A samozřejmě důsledek je jasný - rovná záda, pěkná chůze, pevné zdraví a úsměv. My se naopak věkem ohýbáme a kulháme, krátkodobě potlačujeme bolesti injekcemi a konstatujeme, že jsme
holt už starší. V Thajsku neohebné staré lidi prostě neuvidíte. Prevence je zde natolik přirozená, že si ji Thajci v podstatě ani neuvědomují a o své zdraví pečují tak nějak automaticky. V Thajsku se masíruje všude. A tím myslím fakt všude. Jestli na letišti nebo na frekventované ulici - všude jsou malé stánky s masérskými lavicemi, kde se o vás postarají vyškolené masérky. A pány stoprocentně překvapí, že v dobrém podniku dokonce i u pisoáru vám bude masér masírovat svaly na krku (pokud budete chtít). Jsou však situace, kdy masáž nepomůže a pak se jde do nemocnice. Tato zařízení jsou neporovnatelná s nemocnicemi, jak je známe my u nás doma. Všechny nemocniční pokoje působí spíš jako čtyřhvězdičkový hotel. Čistota, moderní zařízení, bez výjimky milý, úslužný a chápavý personál - pacient je na prvním místě. O lékařích v thajských nemocnicích je známo, že celý svůj život naplňují Hippokratovu přísahu. Nemusíte se obávat arogance či nátlaku na úplatek. Lékaři zde dokázali skloubit poznatky 5000 let staré tradiční medicíny s tou moderní. A výsledný efekt způsobuje to, že cizinci (především Američané a Rusové) do Thajska jezdí za tzv. medicturistikou, kde podstupují všechny možné i nemožné zákroky a výsledky mluví za vše. Jejich počet roste z roku
Kat je legální rostlinka, u nás označovaná za ukrutnou drogu. Hahahaha. Tato rozžvýkaná rostlina navozuje mírné euforické stavy a zlepšuje výkonnost. Na druhé straně způsobuje zvýšenou tvorbu slin a zčervenání zubů. Dle thajské životní filozofie je potřeba o tělo pečovat od malička. Tou péčí se samozřejmě nemyslí řady očkování, ale hlavně pohyb a masáže. Děti ve školách mají podstatně více hodin tělocviku než u nás. Povinně se zde vyučuje muay thay (thajský
Na každom kroku sú takéto masážne búdy, na Koh Samui sme tam opakovane stretli Rogera Federera či Dominika Hrbateho (tenisové hviezdy).
17
SMILE CESTY
na rok o desítky procent. Osobitou kategorii jsou porody. Představte si porodnici v palmovém háji na břehu moře, z pokojů se dostanete na krásnou pískovou pláž nebo do bazénu. Tady se prochází, koupou nebo relaxují čerstvé maminy bez stresu a za vydatné pomoci sestřiček si užívají první poporodní dny. A tady je vidět ta směsice národů. Evropanky, Američanky či Japonky si neumějí vynachválit přístup personálu. Ano, kdo má možnost rodit v Thajsku, vnímá tuto událost jako oslavu života a radost bez zbytečných depresivních poporodních stavů. A to za cenu asi třetiny našich soukromých klinik. Další kategorií jsou vesničky - ty mají taky své doktory. O něco skromnější než ve městech, ale útulné a čisté jsou čekárny i ordinace. Každý čekající sedí v křesle a pije čajík, který podávají automaticky a bezplatně okamžitě po příchodu. Lékaři, většinou Indové, ochotně a s pokorou přijímají pacienty, necítit zde žádnou nadřazenost, každý se snaží pomoci, protože hodně pacientů ve vesnici je pro lékaře špatnou vizitkou. Dámy a pánové, berme si z Thajců příklad. Cvičme, smějme se, těšme se. Naše tělo si zaslouží, aby od nás dostalo to nejlepší a sloužilo nám aspoň do těch sta let. Příště se podíváme na thajské ostrovy. Těšit se můžete na největší párty na Ko Phanganene, ale i na opuštěný ostrov Ko Ra. S láskou. Mír. Pinzo
Takéto zvieratká sú na thajskom vidieku rodinne klenoty.
vinařský spolek a městys moravská nová ves vás zve
5. 4. 2015 VÝSTAVA VÍN 18. 4. 2015 JARNÍ OTEVŘENÉ SKLEPY 1. 5. 2015 DEN ŘEMESEL
www.vinarimnves.cz | www.mnves.cz
18
SMILE CESTY
Niečo na tej Austrálii je! Po dvoch rokoch strávených vo Švajčiarsku som sa rozhodla nechať sa zvábiť lákadlami exotickej Austrálie. Táto vzdialená krajina, bola pre mňa odjakživa snom. Ešte v prvom ročníku na strednej škole som si ju umiestnila na môj cestovateľský zoznam. Bola som inšpirovaná mnohými zaujímavými dokumentárnymi filmami ako aj knižkou ‚Posolstvo od protinožcov’, ktorá sa mi dostala do rúk niekoľko rokov dozadu.
takže tie odvážnejšie si vám kľudne sadnú na rameno alebo vám budú zobať z ruky. Okrem iného im chutí aj cukor a niektorí obyvatelia si ich takto lákajú do svojich záhrad. Pri mojich prechádzkach po Eastern Subburbs som častokrát narazila na domčeky, ktoré mali v záhrade strom, plný papagájov. Nádherný pohľad.
Misia bola jasná. Zdokonaliť angličtinu, spoznať nových ľudí a precestovať čo sa bude dať. Po prílete som čo najskôr začala rozhadzovať siete. Nadväzovanie kontaktov a nových známostí, mi vždy išlo najlepšie. Je to najrýchlejšia cesta, ako získať hodnotné informácie, a v neposlednom rade mám s kým tráviť voľný čas a plánovať výlety. Do Sydney som priletela na Nový Rok. Perfektné načasovanie. Leto v plnom prúde, Novoročný ohňostroj nad operou, výborná zmrzlina, výlety lod’ou. Prvých pár dní, kým mi nezačala škola, som sa skutočne cítila ako turista na dovolenke.
Asi pre nikoho už nebude novinkou, že sa v Austrálií jazdí po opačnej strane ako u nás. Mňa moja prvá skúšobná jazda ešte len čaká. Chystáme sa požičať si auto a vyraziť mimo mesto, asi 5 hodín smerom na juh. Navštíviť kamaráta, ktorý tam má na farme rodinu. Po ceste si urobíme zastávku v národnom parku Jarvis Bay. Je to hotový raj na zemi. Biely piesok, priezračná voda, palmy a málo turistov.
Rada by som sa s vami podelila o pár zaujímavých detailov, ktoré mi udreli do očí za tento krátky čas čo som tu.
Volant na pravej strane
Dostali sme radu, aby sa šofér držal vždy pri stredovej čiare. Platí to tak ako v Európe aj u protinožcov. Dobrá pomôcka, ktorá by mala odstrániť všetky pochybnosti a zabrániť odbočeniu do protismeru.
Namiesto holubov papagáje
Autobus? Ďakujem, ja sa radšej odveziem loďou
Tak ako ku každému európskemu námestiu patria holuby, k parkom v Sydney patria papagáje. Sú krásne pestrofarebné a zvyknuté na ľudskú spoločnosť,
Cestovanie hromadnou dopravou v Sydney vôbec nie je lacné. Je však veľmi výhodné, že po ôsmich jazdách na OPAL kartu sa vozíte zadarmo. Tak-
19
SMILE CESTY
že voľné víkendy väčšinou využívam na dlhšie výlety a na plavby lod’kami na blízke ostrovy a pláže. Konieckoncov od mora je aj najkrajší pohľad na operu a mesto. Raj surferov Sydney a pláže v jeho okolí sú rozhodne rajom pre všetkých nadšencov surfingu. V Austrálií snád’ surfuje každý. A ked’ nie, tak to asi len preto, že sa bojí vody. Na jednej z najznámejších pláží BONDI BEACH sa cez víkend bojím vstúpiť do vody aj ja. Ale nie kvôli vlnám. Mám rešpekt zo surferov, ktorí číhajú na tú svoju a sú naskladaní jeden vedľa druhého. Takže ked’ si ju konečne chytia, už len zo zaťatými zubami zatváram oči a modlím sa, aby ma netrafili surfom do hlavy. Prechádzka lesom alebo po pobreží Milujem prírodu. U nás doma mi dobíja baterky prechádzka lesom, najlepšie čerstvo po daždi. Zo začiatku mi to v Sydney chýbalo, až kým som neobjavila nádherý Coastal walk od Coogee Beach po Bondi Beach. Dvojhodinová prechádzka po útesoch, pretkaná najkrajšími plážami a výhľadmi na more, o akých sa vám ani nesnívalo. Vrelo odporúčam. Nie je štípnutie ako štípnutie Hady, pavúky, medúzy, komáre. Jedno lepšie, ako druhé. Pred mojou cestou do Austrálie som na internete čítala článok o tom, koľko všelijakých jedovatých a nebezpečných stvorení tam žije a na čo všetko si treba dávať pozor. Pravda je, že to zd’aleka nie je také zlé. Austrália síce je domovom rôznych potôrok, ale určite ich nestretávate na každom kroku a hlavne v centre mesta ozaj len výnimočne. Možno sem-tam nejakého toho pavúčika a šváby, tie sú všade a je ich veľa. Pred mesiacom som sa presťahovala k Bondi Beach a za 5 týždňov sme mali v byte len dvoch švábov a jedného Huntsman spidera (pavúk, ktorý môže dorásť do veľkosti ruky). Žiadna katastrofa. Uštipnutie síce bolí, ale nie je smrteľné. Aj ked’, zistenie ráno po prebudení, že nad vami na stene visí pavúk ako ruka, ktorý sa pohybuje rýchlejšie ako šprinter, skáče a ked’ sa mu niečo znepáči vie byť agresívny a hryzie, nie je veru nič príjemné.
Každý sem príde na pol roka Na záver by som to zhrnula asi skutočnosťou, že môj pôvodný plán bol ostať pol roka a ani nie po dvoch mesiacoch, som sa rozhodla predĺžiť si víza aspoň na dva roky. To hovorí za všetko. Za pol roka sa akurát zorientujete a už musíte baliť kufre. Je toho ešte veľa, čo by sa dalo spomenúť, ale to si nechám možno nabudúce. Dúfam, že všetkým tým, ktorí mali možnosť túto jedinečnú krajinu navštíviť, som oživila niektoré spomienky, a tých ktorí snívajú, som inšpirovala, aby svoje sny premenili na skutočnosť. S láskou Júlia
Ked’ vám chýba domovina V Sydney nájdete početnú komunitu Slovákov a Čechov. Akonáhle máte chuť na nejaké tradičné jedlo z domácej kuchyne, stačí si odskočiť do československej reštaurácie. Dali by ste si horalky? Majú ich v supermarkete na Bondi. Chýba vám domáci humor? Môžete sa kultúrne vyžiť na niektorom z podujatí, napríklad na predstavení ‚ Otecko’ slovenského komika Romana Pomajba. Celkom úprimne, musím skonštatovať, že som na začiatku môjho pobytu počula viac slovenčiny a češtiny, ako domáceho jazyka. Ked’ sa chcete naozaj zlepšiť v angličtine, vyzerá to potom tak, že sa musíte svojim krajanom vyslovene vyhýbať a zatajovať. Kľudne by sa mohlo stať, že tu budete žiť aj niekoľko rokov a nemusíte prehovoriť ani slovíčko po anglicky.
Foto: archiv autorky
SUCHÉ STAVBY - SÁDROKARTONOVÉ PRÁCE KVALITNĚ - SPOLEHLIVĚ - S CERTIFIKÁTEM
www.sadrokartony-suchy.4fan.cz +420 608740309
20
SMILE MUSIC ZONE
Bicí nástroje kuse znamená též poklep, lze tedy říci, že všechny bicí nástroje jsou perkuse). V moderní hudbě ale došlo k tomuto rozdělení, které není třeba představovat.
Bicí nástroje (zvané též perkuse) jsou pravděpodobně nejstarší a také nejobsáhlejší skupinou hudebních nástrojů. K vytváření zvuku dochází pomocí úderů do nástroje, třesením nástrojem, či škrábáním na nástroj. Bicí nástroje mají velkou tradici jak v hudbě primitivních národů, tak i v hudbě moderní, artificiální i nonartificiální. Bicí nástroje se trochu nepřesně dělí na bicí soupravu a perkuse (slovo per-
Bicí souprava je označení pro několik bicích nástrojů sestavených k sobě do jedné sady tak, aby bylo možné hrát na všechny její komponenty najednou. Patří sem zpravidla basový buben, malý buben, přechody, kotle, činely (hi-hat, crash, ride, china), a často další. • Basový buben je velký buben ovládaný nohou, k němuž je uchycen pedál. Šlapáním na pedál dochází k rozkmitání paličky, která do blány bubnu udeří a vytvoří tak zvuk. Basový buben by měl vytvářet nejhlubší tón z celé soupravy. • Malý buben (zvaný též virbl nebo rytmičák) je buben ovládaný rukou, v níž je většinou uchopena palička. Pod rezo-
nanční (spodní) blánou bubnu je umístěno několik kovových strun, které vytvářejí charakteristický chrčivý zvuk. Malý buben by měl vytvářet nejvyšší tón z celé soupravy. • Přechody (zvané též tomy) je označení pro zpravidla více bubnů laděných na různou výšku tónu, které jsou umístěny na basovém bubnu pomocí stojanů a vytvářejí středně hluboké tóny. • Kotel je buben, který je umístěn na třech nohách a má poměrně hluboký tón. • Činely jsou laděné pláty z různých druhů kovů, které vytvářejí doplňující vysoké zvuky. Bicí souprava je zpravidla využívaná v nonartificiální hudbě a mění se podle každého hudebníka.
21
SMILE MUSIC ZONE
Perkusí existuje velmi mnoho - dá se říci, že každá země, oblast či každý národ má velké množství vlastních bicích nástrojů. Hráč na tyto hudební nástroje se nazývá perkusionista. Příklady perkusí • Tamburína je velice rozšířený ruční bubínek o průměru asi 20 cm a více, držený v ruce. Rozeznívá se zpravidla údery o zápěstní stranu dlaně druhé ruky, často při tanci. Bývá vybavený plechovými malinkatými činelky, zvonícími také při třesení bubínku. • Triangl je zvonivý či cinkavý kovový nástroj rozeznívaný úderem kovové tyčky. • Kastaněty jsou tradiční španělský nástroj, zpravidla v rukou tanečnic. • Djembe je tradiční buben původem ze střední Afriky. Je tvořen tělem kalichovitého tvaru, na němž je pomocí provázků ukotvena kožená blána. Na nástroj se hraje rukou či prsty a jeho zvuk se mění podle jeho geometrického tvaru či typu kůže, z nějž je blána vyrobena. •
v nichž byla nějaká sypká substance (například štěrk, písek nebo semena). Třesením nástrojem se substance odrážela o stěny nástroje a vytvářela tak zvuk. • Konga jsou dva nebo tři veliké bubny soudkovitého tvaru, vyrobené ze dřeva a kožené blány. Hudebník vytváří zvuk úderem dlaní na okraj nebo do středu bubnu. • Holínky slouží jako perkusní nástroj při holínkových tancích (gumboot dance) v Jižní Africe. Zvukový efekt se vyvolává dupáním, pleskáním dlaní o holínku, ale i předměty přivěšenými k holínce (např. zvonečkem). Podobně se využívají i jinde, zpravidla na mužských tanečnících.
Darbuka je nástroj původem z arabských a zakavkazských zemí (Gruzie, Arménie). Blána nástroje je rozechvívána prsty. Darbuka prošla během času poměrně složitým vývojem. Původní podoba se byla blízká djembe - byla vyrobena ze dřeva a kůže, darbuka však disponovala vyšším a zvonivějším zvukem. V současnosti je vyráběna zpravidla z kovového těla a plastové blány, která je k tělu přichycena šrouby. • Tabla je souprava dvou malých bubnů původem z Indie a okolí. Hudebník hraje na nástroj prsty a pomáhá si promačkáváním blány, čímž se zvuk mění. • Xylofon je nástroj původem africký, který je tvořen klaviaturou ze dřívek poskládaných vedle sebe na duté podložce a seřazených podle výšky tónu. K vytváření zvuku zde dochází poklepem paličky na danou klávesu. Xylofon se stal inspirací pro výrobu mnoha dalších nástrojů (metalofon, vibrafon, ale třeba i klavír). • Maracas (též rumbakoule) je pár chřestidel pocházejících z Latinské Ameriky. Původně se vyráběly z vydlabaných tykví,
• Vozembouch je český lidový hudební nástroj, který hudebník drží svisle a jímž bouchá o zem a případně bubnuje paličkou do tamburíny. Základem je dřevěná tyč, často zdobená fábory, na které je upevněná tamburína a případně další zvonky a rolničky. Roman Suchý Příkazský Foto: Music zone
22
SMILE FOLKLÓR
Velikonoce Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Jsou to svátky jara, které oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku. Velikonoční zvyky a tradice se lišily vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonoční ho období, které trvalo šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody. Původ velikonočních svátků Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Mají připomínat zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat tři dny po jeho ukřižování. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, který připadá každý rok na jiné datum – na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první
Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely Škaredá (černá) středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce, v tento den zradil Jidáš Ježíše. Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý, zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí až do soboty „klapači“, chlapci s řehtačkami a klapači. Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo. Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.
V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá. Zdroj: svatky.centrum.cz
Rakušané prožívají tento den poměrně poklidně, v rodinném kruhu u dobrého jídla. Zde velikonoční zajíc schovává velikonoční hnízdečka plné laskomin a vajíček. Dětská radost je zde hlavním akcentem velikonočního pondělí. U nás, jak všichni dobře víme, je to turbulentnější oslava. S každým dalším otevřením dveří a štamprličkou či dvěma, výskají děvčata bolestí víc a víc a vsí se nesou (v lepším případě) písničky a veselý chlapecký smích. Na Slovensku je ta slivovička snad ještě silnější. Kromě pořádného výprasku je kýbl studené vody ten slabší odvar koupele ve studeném potoce! Distingovanější městský projev tohoto asi neodolatelného pokušení je aspoň půlka láhve levného parfému od každého „šibača“. Tož, veselé Velikonoce, děvčata Sbh
jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel tak může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna. Letos vychází na 6. duben. Pašijový týden Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování: Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován. Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů.
Foto : jankohrasko.sk, terush-star.blog.cz, tyden.cz
23
SMILE INFOSERVIS
VYDAVATEL: Smile by horse o.p.s. Anenská 551, 691 55 Moravská Nová Ves
[email protected] www.smilebyhorse.cz
Městské muzeum a galerie Břeclav www.muzeumbv.cz
tel.: +420 725 113 100 IČ: 29369541
20. 3. – 3. 5. 2015
Igor Chmela galerijní výstava - fotografie (DOL)
26. 3. – 31. 5. 2015
Český komiks galerijní výstava (SYN)
31. 3. 2015, 19:00
Schola Gregoriana Pragensis – od počátku až k ranému vícehlasu koncert (SYN)
19. 4. 2015, 16:00
Jarní koncert - Komorní ochestr ZUŠ BV koncert - akce (SYN)
26. 4. 2015
Benefiční koncert koncert - akce (POH)
ev.č.: MK ČR E 21411
REDAKTOR: Karel Hemala
[email protected] tel: +420 721 962 001
TISK: Tiskárna Kyjov Pište nám Vyhrazeno právo na úpravu textu. Neprodejné
DOL – hlavní budova u vodárenské věže SYN – břeclavská synagoga POH – zámeček Pohansko
Soutěž
Vyhrajte s úsměvem 2 vstupenky na nádherný balet Korzár dne 13. 6. 2015 do Slovenského Národního Divadla! Soutěžní otázka: Ako sa volá hlavná ženská postava baletu Korzár? Odpovědi na soutěžní otázky zasílejte na e-mailovou adresu:
[email protected]
MVDr. Zdenka Dobešová
10.00 – 18.00
16.15 – 17.15
Olšava Uherský Brod
Lidový jarmark
FS
ochutnávka „neoveských“ vín (vstupné 100 Kč)
Natalika – world music
10.00 – 13.00
FS
10.00 – 22.00
Mažoretky Neonky Moravská Nová Ves; dětské folklorní soubory: Jatelinka a Jatelinečka Moravská Nová Ves, Trnečka Zlín, Pomněnka Tvrdonice
13.00 – 18.00
zábava pro děti ve dvoře úřadu 13.00 – 16.00
Mužský a ženský sbor Moravská Nová
Pohárek Týnec, Harafica Uherské Hradiště
Ves, FS
CM
17.30 – 18.30 19.00 – 20.00
Stavbár Žilina
A. Kuběny 12 Břeclav - Charvátská Nová Ves tel.: 607 18 48 96
[email protected]
20.30 – 22.30
Zatrestband Třešť „nejen swingový orchestr“
Výstava výtvarných děl Kamily Brůčkové v budově úřadu městyse Výstava zájmových kroužků ZŠ v budově ZŠ č. 4 Vstupné: v předprodeji na úřadu městyse 150 Kč, na místě 200 Kč, děti do 15 let zdarma Senioři nad 65 let v předprodeji 75 Kč, na místě 100 Kč. Změna programu vyhrazena www.mnves.cz
Poděkování: SHEAN s.r.o., Tiskárna ŠIKI Kyjov, Ranč Podluží, František Žák, Sušárna Pohořelice
Ordinační hodiny
Po: 16 – 20 Út: 9 – 12 St: 16 – 20 Čt: 9 – 12 Pá: 16 – 20 So: 9 – 11 a akutní případy Ne: akutní případy
... vždy něco navíc! . • slo h y . . i
sy
FSETOV ÉHO TIS KU HAŘSKÉ ZPRACO VÁNÍ
p vy • t i s k o á r zp
je • výroční a d
ZNÍ KNI
a, 697 0 1 Tel.: 518 Kyjov 614 14 GSM E-mail: i brána: 702 291 3 nfo@tis 7 karnaky 34 jov.cz
y
y • kat h i n K a
•
Grafické studio
Digitáln í tisk k ale n d á ř
Havlíčk ova 182 /33
e
A PRECI
• z p rav o
EXKLUZ IVNÍ KVALIT BAREVN A ÉHO O
Ofsetov ý tisk
gy • l e t á k
lo
Knihařs k zpracov é ání
