Rozhovor s Jaroslavem Valentou do Mladé Fronty Dnes – Sedmička , květen 2011
redaktor : Jak jste se dostal ke karate? J. Valenta: bojová umění jsem začal cvičit v roce 1977 , kdy jsem nastoupil do kroužku karate a sebeobrany .K „čistému“ karate jsem se pak dostal až v roce 1983, když jsem začal dojíždět do Č. Budějovic na lekce Shotokan karate a v J. Hradci jsem současně s tím ještě cvičil v sebeobranném oddíle Brana.Od roku 1986 jsem pak přešel do nově vzniklého oddílu Goju ryu karate pod Rudou Hvězdu Jindřichův Hradec.. Od této doby se bez přestávky věnuji stylu karate Goju ryu.
Dělal jste dříve nějaký jiný sport? Odp. před karate jsem rád dělal kolektivní sporty – fotbal , hokejbal. K individuálním sportům jsem však měl vždy blíže, fascinovali mě tím , že bojuji sám za sebe.. Proč jste si vybral zrovna karate a co jste si od něj sliboval, co vám dává? Odp. bojová umění mě vždy zajímala a karate jsem si vybral pro jeho univerzálnost a možnost naučit se účinnou sebeobranu. Bylo těžké založit v JH „Budo klub JH“ a kolik chodilo ze začátku lidí? Odp. Když jsem počátkem devadesátých let založil Budo klub J.Hradec ,tak mě žádné problémy neprovázely, byl jsem plný nadšení a touhy předávat to co jsem se do té doby naučil..Byl jsem tehdy
žákem japonského mistra Takeji Ogawy Senseie a cvičením karate jsem naprosto žil..Tehdy mi chodilo na tréninky velké množství lidí – až 150 cvičících - byla to doba plná nadšení a touhy poznávat..
Jak početná je současná členská základna? Kolik dětí a kolik dospělých? Odp. V současné době máme v klubu cca 90cvičících , z toho jsou dvě třetiny dětí a mládeže Karate je hodně druhů, kterému stylu se věnujete vy a v čem je toto učení odlišné od jiných? Odp. od roku 1991 se věnuji okinawským směrům goju ryu karate dó , začal jsem u Takao Nakai Senseie, poté jsem asi 8 let cvičil u Takeji Ogawy Senseie a v současnosti jsem již 12tým rokem oficiálním zástupcem Morio Higaonny Senseie z federace IOGKF. Tento styl karate mě zajímá hlavně proto , že v něm jde o komplexní trénink s důrazem na původní cvičení a účinnou sebeobranu staré Okinawy.
Co chcete členům oddílu předat, jak dlouho podle vás trvá, než se ze začátečníka stane pokročilý a kolik času potřebuje jedinec, aby postoupil o stupínek výš? Odp. svým žákům – členům oddílu se snažím předat postupně vše co jsem se za ty dlouhé roky cvičení doposud sám naučil , je to dlouhá a trpělivá cesta a je velmi individuální jak rychle kdo postupuje. Platí , že kdo trénuje často a tvrdě , tak postupuje rychle – a opačně… Jak se značí a kolik stupňů má odbornost v karate? Odbornost v karate se značí barevnými pásy , které postupně tmavnou tím jak dlouho člověk cvičí a kolik získává cvičením zkušeností a síly. Nováček obdrží při první zkoušce bílý pás , který dalšími zkouškami tmavne na žlutý, oranžový , zelený , modrý , hnědý a nakonec až na mistrovský stupeň – černý pás. Trénujete děti 2x a dospělí 3x týdně. Stále v tělocvičně nebo se konají i tréninky např. v přírodě? Pořádáte i nějaké další akce pro své členy – jaké? Odp. Ano trénuji 2xtýdně děti a 3x týdně mládež a dospělé v tělocvičnách – nebo-li v dojo. Kromě tohoto cvičím také pravidelně v přírodě , což pro sebe považuji za absolutní základ. Těchto přírodních tréninků se zúčastňují i moji nejvyšší - osobní studenti . Pro své studenty a členy spřátelených oddílů z ČR a ze Slovenska také pořádám společné tréninkové víkendy – např. Zimní cvičení na Zadově, Letní cvičení v Chorvatsku , Vánoční cvičení a řadu dalších akcí.
Jak byste třemi krátkými větami charakterizoval karate? Odp.Karate dó je cesta jak se poznat a pomocí pravidelného tréninku se celkově psychicky i fyzicky zdokonalit .V karate dó se z člověka postupem času stává vyrovnaný a silný jedinec , který tvrdým tréninkem získává sílu , odvahu a schopnosti pomáhat druhým. V karate dó se člověk neučí útočit na druhé, naopak- karatista je díky své filozofii tím , který pomáhá slabým a napadeným- nikdy by sám neměl jako první útočit. Na kolik přijde výbava karatisty? Odp. ke cvičení karate není v počátku třeba žádné vybavení , student cvičí bosý v jakémkoliv savém oblečení. Časem si cvičící může pořídit speciální oděv karate gi – neboli kimono – kde se ceny různí dle kvality, od cca 300kč výše. Postupem času si student pořizuje různé chrániče ( na zuby , na ruce , suspenzor atd..)na zápas , ale to přichází v úvahu až po min. roce cvičení. Karate není drahý sport… Přijímáte další členy? Co musí udělat pokud by se chtěli stát členy vašeho klubu? Odp. Členy přijímáme vždy počátkem školního roku. Pokuď se někdo chce stát členem mého oddílu, tak mě může kontaktovat emailem a domluvit se a nebo rovnou přijít na ukázkový trénink, který bývá vždy v září a je veřejně nabídnut na plakátech či v tisku.
Jaký je rozdíl mezi „soutěžním“ karatem a tím, které v současnosti preferujete vy? Odp. V soutěžním karate je cílem zisk medailí a diplomů a veřejné prezentování sportovního výkonu před plnými tribunami diváků. Neodsuzuji to,řadu let jsem se tohoto účastnil jako závodník i jako coach a dokonce i dnes si myslím , že pro děti je to vhodný doplněk ke cvičení karate.
Proto se také s našimi dětskými členy doposud pořád zúčastňujeme soutěží .V původním tradičním karate dó, které preferuji a které učím naše dospělé členy jde však o zcela jiné hodnoty. Trénink je veden tak aby cvičící uspěl hlavně v životě a ne jen na soutěži. Proč už nesoutěžíte? Odp. V letech 1987-1993 jsem soutěžil. Chtěl jsem si něco dokázat a porovnat se s ostatními . Získal jsem pár úspěchů a medailí na úrovni Krajských přeborů, Mistrovství republiky karate , ale i na Mistrovství Evropy v Semi kontaktu, kde jsem skončil na 6místě v Kata. V té době mě soutěžení bavilo , ale po poznání tradičního okinawského karate dó jsem postupně soutěžení , rozhodování a koučování na soutěžích zcela zanechal . Co je na karate nejtěžší? Odp. Na Karate dó je pro každého cvičícího něco jiného nejtěžší. Pro všechny společně je ale asi to , že než bude student schopen ovládnout útočníka (ubránit se mu) , tak se musí nejdřív naučit ovládnout sám sebe –nebo-li porazit své slabosti , emoce, nálady, strachy, obavy,nerozhodnost apod.a stát se klidným a vyrovnaným , odvážným a silným.. A to je asi pro každého nejtěžší.. Může se karate věnovat každý? Odp. Ano , tradiční karate dó může cvičit každý zdravý člověk- muž i žena. Ve sportovním karate by se mělo začít velmi brzy- v dětském věku ,, ale u nás je to jedno , může přijít kdokoliv , jakkoliv stár. Tradiční karate dó je tu pro každého. Na co se má člověk, který se chce věnovat karate připravit? Odp. zájemce by se měl připravit kromě tvrdého tréninku zejména na „asijskou“ atmosféru při tréninku, na tradiční japonské pozdravy a vzájemné vzdávání si úcty , umění poděkovat partnerovi za dobré cvičení a další prvky orientální etikety. U nás si na karate nehrajeme, mi jím skutečně žijeme.. Máte ještě nějaké další koníčky, záliby? Jakou posloucháte hudbu … Odp. kromě karate dó mám i další záliby – pěstuji bonsaje a rybařím. Na nic jiného již čas nemám , neb mám také rodinu a zaměstnání.. Máte ještě v karate nějaký nesplněný cíl? Odp. Ano , mám prozatím nesplněný cíl- chtěl bych někdy v budoucnu navštívit Japonsko či Okinawu.Za mistry okinawského karate jezdím již přes 20let let různě po ČR i Evropě ,, ale na Okinawě jsem za nimi ještě nebyl, tak snad se to někdy povede. Japonsko by mě zajímalo z více důvodů –ne jen kvůli karate , zajímají mě bonsaje , japonské zahrady , jejich kultura a víra – je toho více… Mohl byste napsat několik výrazů a jejich překlad – význam? Odp. V našem tradičním karate se klade velký důraz na etiketu a na používání některých vět japonštině, které navozují tu správnou asijskou uctivou atmosféru . Např před zahájením cvičení se studenti vzájemně ukloní a pronesou větu Onegai shimatsu (prosím pomoz mi) a po skončení
cvičení si vzájemně poděkují slovy Arigato gosai mashita (děkuji mnohokrát)-nemusím jistě vysvětlovat , jaký to má vliv i na jejich chování mimo tělocvičnu.
Pozn. v této podobě nebyl nakonec tento rozhovor uveřejněn , byl z něj udělán výtah a ten byl pak použit do článku o jindřichohradeckém karate.
