Rozhodující aspekty motivace klientů při volbě peněžního ústavu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Rozhodující aspekty motivace klientů při volbě peněžního ústavu Diplomová práce

Autor:

Bc. Zuzana Hlaváčková Finance

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

duben 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze 30. 04.2015

Bc. Zuzana Hlaváčková

Poděkování Chtěla bych vyjádřit poděkování svému vedoucímu práce panu PhDr. Františku Jiráskovi, CSc. Za jeho pomoc, rady a odborné vedení. Jeho názory mi velice pomohly při zpracovávání této diplomové práce.

Anotace Předmětem diplomové práce „Rozhodující aspekty motivace klientů při volbě peněžního ústavu“ je analýza klíčových aspektů při rozhodování klientů, který peněžní ústav je pro ně nejvhodnější. Prioritou je zjištění nejdůležitějších kritérií, na jejichž základě se rozhodují při volbě peněžního domu. Specifický dotazník a následné vyhodnocení umožnilo zhodnotit rozhodující motivy diverzifikované skupiny klientů u určitých a vybraných skupin bank. Klíčová slova: bankovnictví, bankovní produkty, klienti, rozhodující aspekty pro výběr banky Annotation Subject of Thesis: "The crucial aspects of client motivation when choosing a financial institution " is the definition of the key motives when deciding clients in choosing a financial institution . The priority is to identify the most important criteria on the basis of their choices when selecting money house. Specific questionnaire and subsequent evaluation possible to evaluate the decisive motives diversified group of clients and in certain selected groups of banks. Key words: banking, bank products, clients, deciding factors in bank selection.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 Zvolené metody zpracování........................................................................................................ 9 1. Bankovnictví a jeho rozdělení .............................................................................................. 11 1.1 Vymezení pojmu banka .................................................................................................. 12 1.2 Typy bank ....................................................................................................................... 12 1.3 Jednostupňový bankovní systém .................................................................................... 13 1.4 Dvoustupňový bankovní systém ..................................................................................... 13 1.5 Specializované banky ..................................................................................................... 14 1.6 Univerzální banky........................................................................................................... 15 1.7 Shrnutí ............................................................................................................................ 16 2. Legislativa ............................................................................................................................ 17 2.1 Bankovní licence ............................................................................................................ 17 2.2 Žádost o bankovní licenci ............................................................................................... 19 2.3 Organizační struktura banky ........................................................................................... 19 2.4 Provozní požadavky banky............................................................................................. 20 2.5 Účetnictví a obchodní dokumentace............................................................................... 22 2.6 Bankovní dohled ............................................................................................................. 22 2.7 Bankovní dohled na konsolidovaném základě ............................................................... 23 2.8 Nucená správa................................................................................................................. 24 2.9 Likvidace banky ............................................................................................................. 25 3. Česká národní banka............................................................................................................. 26 3.1 Činnost ČNB................................................................................................................... 26 3.2 Historie ČNB .................................................................................................................. 28 3.3 Orgány ČNB ................................................................................................................... 29 4. Obchodní banky.................................................................................................................... 30 4.1 Aktivita a činnost obchodních bank ............................................................................... 30

4.2 Funkce a povinnosti banky ve vztahu ke klientům......................................................... 32 5. Základní produkty................................................................................................................. 34 5.1 Běžné účty ...................................................................................................................... 34 5.2 Spořící účty ..................................................................................................................... 35 5.3 Otevřené podílové fondy ................................................................................................ 35 5.4 Kreditní karty.................................................................................................................. 36 5.5 Úvěrové produkty ........................................................................................................... 36 5.6 Konsolidace .................................................................................................................... 37 6. Dotazník................................................................................................................................ 38 6.1 Proč využíváte banku? ................................................................................................ 39 6.2 Jak jste si svou banku vybral? .................................................................................... 39 6.3 Na základě jakých parametrů? .................................................................................... 40 7. Česká spořitelna .................................................................................................................... 41 8. Komerční banka .................................................................................................................... 42 9. Raiffeisenbank ...................................................................................................................... 43 10. GE Money bank .................................................................................................................. 44 11. ČSOB, a.s. .......................................................................................................................... 45 12. AIR BANK ......................................................................................................................... 46 13. Jiné banky ........................................................................................................................... 46 13.1 UniCredit Bank ............................................................................................................. 46 13.2 Fio ................................................................................................................................. 47 13.3 Citi bank ....................................................................................................................... 47 14. Hypotéza ............................................................................................................................. 48 15. Skupina 18 – 25 let ............................................................................................................. 50 16. Skupina 26 – 37 let ............................................................................................................. 57 17. Skupina 38 – 50 let ............................................................................................................. 63 18. Skupina 51 – 65 let ............................................................................................................. 68

19. Skupina 66 a více let ........................................................................................................... 73 20. Souhrn všech respondentů .................................................................................................. 74 21. Vyhodnocení hypotézy s výsledky dotazníku .................................................................... 76 22. Doporučení ......................................................................................................................... 79 Závěr ......................................................................................................................................... 81 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 82 Přílohy ...................................................................................................................................... 83

Úvod Každý člověk, v našem případě klient bankovního domu, se rozhoduje na základě motivů a životních priorit. Ty jsou zapotřebí k dosažení jeho cílů a přání, kterým konečný výběr bankovního domu přizpůsobí. Aby bylo možno taková rozhodnutí uskutečnit, musí klient zvážit nabídky bankovních institucí, jejich výhody a rozdíly. Ke konečnému rozhodnutí tak může být ovlivněn mnoha faktory, které působí odlišně na různé typy lidí. Cílem mé diplomové práce je zjistit klíčové aspekty a faktory působící na potenciální klienty vzhledem k jejich pohlaví, věku a dosaženému vzdělání. Analyzovat jejich motivy a zjistit které banky preferují a z jakých důvodů. Které bankovní služby jsou pro ně potřebné a nezbytné. Zjistit jejich náměty a připomínky v důsledku nespokojenosti služeb, kterých se jim dostává. Diplomová práce odpovídá na tyto otázky: Jaké jsou motivy klientů při výběru bankovního domu? Které z nabízených služeb využívají a proč? Co by na těchto službách změnili? Ve své diplomové práci jsem se rozhodla prostřednictvím osobního průzkumu, který jsem zrealizovala formou dotazníku, prozkoumat klíčové aspekty rozhodnutí klientů a zjistit, co je pro ně důležité. Objasnit, jak pracuje tuzemský bankovní systém a instituce na něm působící. Nastínit historii a vývoj jednotlivých bankovních domů. Přiblížit dominantní bankovní produkty a vysvětlit princip jejich využití. Zohlednit funkci centrální banky a definovat některé z hlavních faktorů, které ovlivňují její dohled na tuzemském trhu. V závěrečné části své diplomové práce se věnuji vyhodnocení dotazníku. Zohlednila a vyhodnotila jsem odpovědi respondentů. Přiblížila motivy, priority a faktory, které je ke konečnému výběru ovlivnili. Vyhodnotila jsem parametry na základě pohlaví, věku a dosaženého vzdělání. Pro ilustraci je dotazník obsažen v příloze této práce. Vyslovuji hypotézu, kterou jsem následně vyhodnotila. Jde o poznatky, jak se mé očekávání shoduje se zjištěnými informacemi.

Zvolené metody zpracování Pro zjištění informací ke zpracování své diplomové práce jsem zvolila metodu osobního průzkumu. Ten jsem se rozhodla zrealizovat formou dotazníku se specifickými otázkami, které měly za úkol analyzovat chování klientů při výběru a využití služeb bank. Dotazník byl umístěn na internetové stránky o průzkumech a následně ohodnocen uživateli, kteří jej vypracovali. Byl také využit potenciál osobního okruhu známých, kteří anketu vyplnili během osobních setkání. Zvolená forma zjišťování informací pomocí dotazníku pro mě byla nejjednodušší a nejefektivnější metodou k oslovení široké škály respondentů vzhledem k možnosti vystavení na internetu. Před zjišťováním informací formou dotazníku jsem se rozhodla vypracovat hypotézu. V hypotéze jsem chtěla vyjádřit svůj pohled na danou problematiku a zjistit, jestli se mé očekávání shoduje se zjištěnými informacemi v dotazníku. Omezení v celkovém důsledku nebyla prakticky žádná, maximálně zde mohu zmínit, že dotazník

byl

v

celkové

formě

omezen

počtem

otázek

a

jejich

charakterem.

10

1. Bankovnictví a jeho rozdělení Bankovnictví je obecně považováno za odvětví s největší dynamikou rozvoje. Chceme-li, aby stát, jeho ekonomika, bankovní a peněžní systém prosperovaly, musí zde být fungující a rozvíjející se struktura bankovních procesů. Vyspělá ekonomika je tedy úměrně závislá na schopnosti svého bankovního systému a naopak. Hlavním nástrojem jsou banky, peněžní instituce, spořitelny a subjekty, jejichž hlavním nástrojem jsou operace s penězi. Ať už formou úvěrů, spoření, zajištění vkladů, správy svěřeného majetku a sním také následných operací. Banky, jak je známo, disponují vklady svých klientů, které následně shromažďují, kumulují a vytváří zisk k následným transakcím a investicím, které provádějí na základě volných zdrojů. Peníze, tedy kapitál je neodmyslitelně spjat s bankami jako takovými a s jejich životaschopností na jakémkoliv trhu působnosti. Banky tak přijímají volné a dostupné zdroje, které na základě svých specifických investičních strategií redistribuují v rámci trhu. Stávají se tak jakýmsi prostředníkem mezi nabídkou peněžních zdrojů a poptávkou po nich.1 Bankovní systém lze tedy definovat jako: souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi. Má dvě propojené složky, institucionální a funkční.2 Složkou institucionální rozumíme jednotlivé banky členěné dle jejich využití, zaměření a náplně činnosti, která může mít několik možných strategií a druhů. Jelikož však není šablona, dle které by se daly banky takto zaškatulkovat, hlavním měřítkem je především jejich ekonomické a právní vyměření.3

1

POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. C.H. Beck, 2006.ISBN 80-7197-462-7 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. C.H. Beck, 2006.ISBN 80-7197-462-7 3 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. C.H. Beck, 2006.ISBN 80-7197-462-7 2

11

1.1 Vymezení pojmu banka Banka jako taková je tedy pro nás subjekt, který obchoduje s penězi, shromažďuje je a provádí s nimi následné operace. Ne však libovolně, ale na základě stanovených pravidel, zákonů a právních předpisů, která specifikují a v jistém případě také omezují strukturu jejich podnikání a funkčnosti. To je také právě rozdíl mezi bankami a ostatními institucemi, které s penězi pracují také, avšak za jiným účelem, s jinou taktikou a za dohledu jiných norem, zákonů a předpisů. Mezi takové instituce můžeme zařadit kupříkladu pojišťovny, správce investičních fondů, penzijní fondy, stavební spořitelny, pošty. V dnešní době ovšem musíme mít na mysli nebankovní finanční společnosti specializující se na krátkodobé či střednědobé půjčky, které v očích klienta jako banky fungují, avšak o jejich důvěryhodnosti, etice a celkovému způsobu obchodování a úrokových mírách by se dalo spekulovat.4

1.2 Typy bank Jsou banky centrální, obchodní, ale také banky mezinárodní. Především se jedná o banku pro mezinárodní platby a banku pro obnovu a rozvoj. Nejvýznamnější institucí je však Mezinárodní měnový fond, jehož zasedání se také konalo v září roku 2000 v Praze. Banky, stejně jako jiné společnosti, můžeme rozdělit vlivem dalších parametrů. Například jedná-li se o akciové společnosti, společnosti s ručením omezených, státní peněžní ústavy, družstva apod. Jelikož však v různých ekonomikách může členěním či zaměřením působit chaoticky, je zde zapotřebí tzv. funkční složka bankovního systému. Způsob, jakým jsou uspořádány a rozděleny vztahy mezi bankami a bankovními institucemi v dané ekonomice. Proto rozlišujeme jednostupňové a dvoustupňové bankovní systémy. 5

4

REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Praha: Managment Press, 2011.ISBN 978-80-7261-230-7

5

POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. C.H. Beck, 2006.ISBN 80-7197-462-7

12

1.3 Jednostupňový bankovní systém V jednostupňovém provádí většinu operací jediná centrální banka. Ta je však podpořena dalšími institucemi, rozdělenými dle zaměření. Jsou to banky specializované, které mají velmi úzce definovaný a vymezený obsah činnosti. Může se jednat o strojírenství, zemědělství, zahraniční obchod atd. Zmínit lze také banky závislé na rozhodnutí centrální banky. Jejich činnost je velmi omezená stejně tak, jako jejich rozhodovací pravomoci. Jednostupňové systémy se vyskytují v netržních ekonomikách. Začaly vznikat v poválečném období 2. Světové války a to centralizací dvoustupňových systémů. To naznačuje dominantní postavení centrálních bank, která nepřímo řídila činnost bank ostatních a činila je na nich závislými. V celkovém systému měla však centrální banka postavení spíše pasivního charakteru, jelikož její řízení a fungování bylo ovlivněno měnovým plánem, který mohla stanovit ta daná vládnoucí strana ke zlepšení a zvýšení své politické dominance a plánů. Byl tak nastaven plán, dle kterého se centrální banka řídila a jehož plány, priority a výsledky se snažila splnit. Poskytovala tak úvěry do podnikových sektorů, kde dané podniky měly takřka právo na úvěr a centrální banka neměla příliš možností jej odmítnout. Plánovalo se věcně, ne finančně. Nebylo a nemohlo tak být výjimkou, že banky nemusely vždy prosperovat a mít výborné finanční hospodaření. Tento bankovní systém či model byl charakteristický v Československu v období komunismu. Nevýhodou jednostupňového bankovního systému je absence podílů a aktivit obchodních bank. To mělo v celkovém důsledku za následek, že státní sféra nárokovala úvěry bez jasně stanovených kritérií a absence jejich návratnosti. Toto vedlo k celkové ekonomické nerovnováze. Je tedy dané, že za těchto stanovených podmínek a kritérií, kdy prakticky státní sféra ovládá hospodaření centrální banky, docházelo k útlumu rozvoje ekonomiky.6

1.4 Dvoustupňový bankovní systém Dvoustupňový bankovní systém najdeme v ekonomikách tržních, kde je působení bank rozděleno na činnost bank obchodních a centrálních. Nestává se příliš, že by centrální banka prováděla činnosti, jež spadají do činností bank obchodních. Stávají se z nich dva vcelku odlišné subjekty, i když na sebe nepochybně mají a musejí mít zpětné vazby. 7

6 7

REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Praha: Managment Press, 2011.ISBN 978-80-7261-230-7 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Praha: Managment Press, 2011.ISBN 978-80-7261-230-7

13

Centrální banky kontrolují obchodní banky a vytváří měnovou politiku státu. Obchodní banky tak podnikají za účelem zisku vlivem nabízených produktů, plynoucí ke zvýšení hodnoty svých akcií. Banky se tak stávají samostatnými, s vlastní rozhodovací pravomocí a také ručením za prostředky vložené jejich klienty. Ovlivňuje to jejich zisk, image a celkovou životaschopnost na trhu. Na území ČR může být zmíněna Union banka působící v ČR v letech 1991-2003, tedy do doby, kdy jí ČNB odebrala bankovní licenci. V celosvětovém měřítku například Lehman Brothers, která působila v USA od roku 1850 a zabývala se investičním a privátním bankovnictvím. 15. Září 2008 zažádala o ochranu před věřiteli, čímž způsobila rekordní bankrot v americké historii. Následný den byla odkoupena bankou Barclays. Dvoustupňový systém je tak charakteristický mnohem větším počtem obchodních bank a z toho plynoucích aktivit. Typické jsou několika rozdíly, z nichž nejvýznamnější je rozdíl mezi specializovanými a univerzálními bankovními systémy. 8

1.5 Specializované banky Specializované banky se liší specifikací své činnosti dle sektorů, klientely, poskytovaných bankovních služeb a nabízených produktů. Je zde také důležité rozlišit, zda tyto změny byly způsobeny přirozeným a postupným vývojem bankovního systému a rekce bank či následkem právních úprav. Specializace dle klientely, tedy kupříkladu banky pro obyvatelstvo, zemědělce, soukromě hospodařící subjekty v tržních ekonomikách také nemají příliš velké zastoupení až na výjimky. Zbývá tedy rozdělení či specializace dle nabízených služeb a produktů, která je ve většině tržních ekonomik způsobena a nadále také závislá na požadavcích klientely. Finanční a ekonomická krize koncem první dekády 21. Století však vedla k oživení diskuse nad opětovným zákonným oddělením obchodního a investičního bankovnictví, jak je tomu stále v Japonsku v důsledku zákonné normy.

8


14

Určitá specializace bankám umožňuje nabízet kvalitnější a specifičtější služby než univerzálním bankám. Mají tak možnost oslovit např. bohaté privátní klienty a poskytnout jim služby na základě jejich požadavků. Vztahy tak mohou být na vyšší úrovni, více osobité a klienti si těchto služeb mohou více vážit. Avšak specializace pouze na určitý segment nebo druh činnosti může mít za následek vyšší cenu za poskytované služby. 9

1.6 Univerzální banky V univerzálních systémech mohou obchodní banky provádět operace s cennými papíry bez větších omezení. Investiční banky mohou přijímat vklady od veřejnosti a zákonná úprava je spojena se zeměmi Evropské unie. V posledních třech desetiletích nastává otázka univerzalizace bank vlivem jejich slučování, stírání rozdílů jak mezi různými bankami, tak mezi jinými institucemi pronikajícími do bankovní sféry. I když je či může být univerzalizace trendem, přináší také mnoho problému v oblastech měnové politiky, regulace a dohledu bank. Největšími obchodními bankami na světě jsou banky univerzální, které jsou schopny pokrýt větší procento poptávky od klientů, než banky specializované. Dá se říci, že velké banky často bývají těmi univerzálními a specializované banky těmi menšími. To také znamená, že univerzální a velká banka je schopna získat oligopolní postavení na trhu a deformovat tím také konkurenci a její prostředí. Vše je regulováno zákonem pro ochranu hospodářské soutěže.10

9

POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. C.H. Beck, 2006. ISBN 80-7197-462-7 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. C.H. Beck, 2006. ISBN 80-7197-462-7

10

15

1.7 Shrnutí Specializované banky tak obvykle bývají méně konkurenceschopné a v procesech internacionalizace světového bankovnictví u nich může jít o větší riziko úpadku. Nicméně kolaps menší specializované banky obvykle nemá takových důsledků jako by tomu bylo u bank velkých a univerzálních. Což může vést k ohrožení celého bankovního systému a její záchrana tak může být v očích daného státu zcela nezbytnou. To může vést k zneužití pozice velkých univerzálních bank v přebírání větších rizik, než je tomu u bank menších. Otázky specializace a univerzalizace bank jsou otevřené. Banky sice vlivem své celosvětové působnosti spíše směřují k univerzalizaci, ale vzhledem k rozvoji techniky a technologických prvků se zde otevírá okénko pro banky specializované. Důležité je také zdůraznit, že bankám specializovaným či univerzálním roste ve vyspělých tržních ekonomikách konkurence v podobě nebankovních institucí. Na druhou stranu i banky se snaží angažovat v oblasti nebankovních produktů a služeb.

16

2. Legislativa Banky jsou pro jakoukoliv ekonomiku naprosto nepostradatelné. Případný kolaps nebo platební neschopnost banky může ohrozit měnovou politiku státu v důsledku toho, jak výsadní měla banka postavení na daném trhu. V případě kolapsu menších subjektů nebude dopad tak drtivý, jako v případě krachu společnosti, jež byla dominantní. V těchto situacích by však pravděpodobně zasáhla ČNB formou finančních injekcí nebo jinou z možností. Mít však zdravé a silné bankovní soustavy je jednou z priorit celospolečenského zájmu. Bankami se rozumějí právnické osoby, kupříkladu akciové společnosti, se sídlem v České republice, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry či jiné peněžní služby. K výkonu těchto služeb však musí mít bankovní licenci poskytnutou Českou národní bankou.11

2.1 Bankovní licence Pro účely tohoto zákona se rozumí, že vkladem svěřené prostředky představují závazek vůči vkladateli. To však není jedinou činností a zájmem bank. Pokud je uvedeno v licenci, může například investovat do cenných papírů, provádět finanční leasing, platební styk a zúčtování, poskytování záruk, obstarávání inkasa, vydávat hypoteční zástavní listy, poskytovat směnárenskou činnost, obchodovat na účet klienta s devizovými hodnotami či komoditami, pronajímat bezpečností schránky apod. Avšak je-li paleta činností a možností obchodů bank rozsáhlá je nutné si připomenout, že banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti, než na které má udělenou licenci či jsou v ní přímo povoleny a ustanoveny. Pokud licencí nedisponují, nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti a vydávat elektronické peněžní prostředky. Elektronickým peněžním prostředkem v této souvislosti myslíme platební prostředky, které uchovávají svou peněžní hodnotu v elektronické podobě, a který je jako platební prostředek také přijímán. Za přijímání vkladů se také považuje soustavné vydávání dluhopisů a jejich srovnatelných cenných papírů, pokud představuje jednu z hlavních činností emitenta, nebo je jeho předmětem podnikatelské činnosti poskytování úvěrů. Jde o jedno z klíčových ustanovení zákona, které má svůj předobraz v právu evropské smlouvy.12

11

JENÍK, Ivo. Dohled a regulace finančního trhu. Praha: Spolek českých právníků Všehrd, 2011. ISBN 978-80-85305-48-7 (brož.) 12 JENÍK, Ivo. Dohled a regulace finančního trhu. Praha: Spolek českých právníků Všehrd, 2011. ISBN 978-80-85305-48-7 (brož.)

17

Toto ustanovení zaručuje tuzemským i zahraničním bankám, které disponují bankovní licencí pro své pobočky na území České republiky zákonný monopol na přijímání vkladů od veřejnosti. V případě spravování těchto kroků a transakcí přijímaných od veřejnosti při absenci příslušné bankovní licence se jedná o trestní čin neoprávněného podnikání. Evropské právo je oproti zákonu o bankách více benevolentní, jelikož umožňuje vydávání elektronických peněžních prostředků nejen bankám, ale také specializovaným institucím, na něž se vztahuje určitá část evropského práva upravující podnikání bank. Kromě výše specifikované činnosti však nesmějí vykonávat služby jiného zaměření, zejména tak poskytovat úvěry nebo investovat do jiných než bezpečně vymezených cenných papírů. Při vstupu do Evropské unie tak bylo umožněno takovýmto institucím se sídlem na území ostatních států podnikat na území České republiky na základě jednotné licence. Slovem banka, spořitelna či jiná přímá synonyma tohoto typu smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence. Ve své obchodní firmě jej tak nesmí využívat právnická osoba, která není bankou a licence jí tak k výkonu tohoto typu zaměření nebyla udělena. ČNB však v tomto smyslu může požadovat změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případě, že hrozí její záměna se společností, již na trhu působící nebo její organizační složky. Několikrát výše zmiňované slovo licence je jedním z klíčových pojmů zákona o bankách a její získání je základním předpokladem pro vyvíjení aktivit na peněžním trhu. Jelikož však tento obor činnosti je specifický, náročný a v konečném důsledku má také vliv na ekonomiku země, získání bankovní licence provází přísná obsahová i formální pravidla.13

13

JENÍK, Ivo. Dohled a regulace finančního trhu. Praha: Spolek českých právníků Všehrd, 2011. ISBN 978-80-85305-48-7 (brož.)

18

2.2 Žádost o bankovní licenci Žádost se předkládá ČNB spolu s návrhem stanov. Minimální výše kapitálu banky je 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady. O celkovém udělení či zamítnutí licence rozhoduje Česká národní banka, která si také vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Dále jej také konzultuje s orgánem bankovního či jiného dohledu příslušného státu, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou. Pro udělení licence musí být splněny podmínky. Jsou to průhledný a nezávadný zdroj úvodního kapitálu, dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba. Požadováno je splacení základního kapitálu v jeho plné výši. Sídlo budoucí banky musí být na území České republiky. Zahraniční banka, která chce svou činností působit na tuzemském území, předkládá ČNB souběžně se žádostí o licenci také vyjádření orgánu bankovního dohledu příslušné země o tom, že nad ní bude vykonáván bankovní dohled. Podmínkou pro úspěšné přijetí jsou stejně jako u bank z ČR výše uvedené náležitosti doplněny o to, že banka hodlající působit na finančním trhu České republiky bude mít zapsáno sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě. Náležitost, jakožto i minimální výši počátečního kapitálu stanoví Česká národní banka vyhláškou. 14

2.3 Organizační struktura banky Další legislativní části při potenciálním vzniku banky je organizační struktura banky. Vrcholným orgánem banky je orgán statutární, kterým je představenstvo, vzhledem k tomu, že banka má obvykle status akciové společnosti. Novela zákona č. 165/1998 Sb. Přinesla některé zpřísňující prvky vedoucí k profesionalizaci řízení banky a plného soustředění členů představenstva na její problémy. Banka musí mít statutární orgán a dozorčí radu. Statutární orgán musí být nejméně tříčlenný a je složen vždy z vedoucích pracovníků banky. Členové tohoto statutárního orgánu taktéž nesmí být ve vrcholných pozicích či statutárním orgánem jiné právnické osoby, která je podnikatelem. Pravomoci dozorčí rady a statutárního orgánu musí být uvedeny ve stanovách a na dozorčí radu nesmí být převáděny pravomoci, které obchodní zákoník svěřuje do rukou představenstvu akciové společnosti.

14

BARÁK, Josef a kolektiv. Zákon o bankách: Komentář a předpisy souvisící. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-7201-418-8 : 660.00

19

Banka je také povinna zřídit kontrolní orgán, neboli útvar vnitřního auditu, který zkoumá a hodnotí zejména funkčnost a účinnost řídícího a kontrolního orgánu banky a také systém řízení rizik a dodržování zásad obezřetného podnikání. Členem útvaru vnitřního auditu nesmí být člen statutárního orgánu banky ani člen dozorčí rady. V případě skutečností, které by mohly záporně ovlivnit hospodaření banky je povinen člen auditu informovat řídící orgány a dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčí rady. Ověřené kopie stanov a jejich změn jsou také v kopii uloženy u ČNB. Podstatnými náležitostmi stanov jsou sídlo banky, předmět podnikání, výše základního kapitálu a způsob splácení emisního kurzu akcií. Také počet a jmenovitá hodnota akcií, podoba akcie, jakož i určení, zda akcie znějí na jméno nebo na majitele. Počet hlasů spojených s jednotlivou akcií a způsob svolávání valné hromady. Určitý počet členů představenstva, dozorčí rady a jiných orgánů. Způsob rozdělení zisku a úhrady ztrát, ale i postup při doplňování a změně stanov. Banky zahraniční, které chtějí svou pobočkovou síť vytvořit na území České republiky, se zapisují do obchodního rejstříku a jsou povinny uložit u České národní banky výpis z něj.15

2.4 Provozní požadavky banky Provozní požadavky banky, jejichž ustanovení vycházejí ze směrnic EU, mají důležitého společného jmenovatele, kterým je maximální ochrana klientů a jejich vkladů. Tedy ustanovení týkající se zejména pojištění vkladů, informační transparentnost banky a uveřejňování údajů banky o sobě samé, aby si tak potenciální klienti mohly udělat obrázek o její důvěryhodnosti a kapitálové zajištěnosti, které jsou pro daného klienta rozhodující. Banky přicházející ze zahraničí jsou povinny informovat na svých pobočkách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijetí vkladů, poskytování služeb a také o své účasti na platebních systémech. Na vyžádání jsou také povinny poskytnout informace o pravidlech příslušného platebního systému. Banka je také povinna čtvrtletně uveřejňovat informace týkající se akcionářů, jejich složení a struktuře konsolidačního celku.16

15

BARÁK, Josef a kolektiv. Zákon o bankách: Komentář a předpisy souvisící. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-7201-418-8 : 660.00 16 BARÁK, Josef a kolektiv. Zákon o bankách: Komentář a předpisy souvisící. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-7201-418-8 : 660.00

20

Musí při svých obchodech postupovat obezřetně, tzn. provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy vkladatelů z hlediska návratnosti jimi vložených prostředků. Nesmí také uzavírat smlouvy, které jsou očividně nevýhodné a zavazují ji k neodůvodnitelnému plnění nebo plnění, které neodpovídá poskytované protihodnotě. Vzhledem k návratnosti investice a životaschopnosti banky by její kapitál neměl, resp. nesmí klesnout pod hodnotu počáteční investice. Hlavním důvodem regulace bank, jejich povinností a předpisů z nich vyplývajících je primárně zabezpečit příjem vkladatelů a poskytnout jim tak maximální bezpečnost a návratnost uložených prostředků. Banka si tak na sebe musí brát pouze přiměřené podnikatelské riziko, jelikož nedisponuje pouze svým vlastním kapitálem. Laicky řečeno jde o to, aby si banka vybírala a účastnila se pouze takových operací, kde možnost úspěchu převažuje potenciální neúspěch. Reakcí na dříve uskutečněné tzv. tunelování bank je zákonný zákaz uzavírání smluv pro banku jednoznačně nevýhodných tak, aby nedocházelo k úmyslnému poškozování banky a jejího majetku. Může se v těchto případech jednat o úvěrové podvody, porušování povinnosti při správě cizího majetku nebo porušování závazných pravidel hospodářského styku. Banky jsou tak povinny dodržovat pravidla úvěrové angažovanosti na individuálním i konsolidovaném základě. Ta má primárně ochránit banku předtím, aby při poskytnutí určitého typu úvěrů osobě, nebo skupině osob, neměla v konečném důsledku za výsledek ohrožení stability banky, její životaschopnost a ochranu klientských vkladů. Zejména proto je jedním ze základních požadavků kladených na banku tzv. požadavek trvalé platební schopnosti v české měně i měnách cizích. K jeho zabezpečení směřují zejména požadavky na minimální výši likvidních prostředků ve vztahu k aktivům. Jejich minimální výši stanoví opatření ČNB ze dne 8. Listopadu 2001 č. 41, vyhlášené v zákoně 156/2001 Sb. dne 28. Listopadu a účinné od 24. Ledna 2001. Tato opatření tak stanovila minimální výši likvidních prostředků bank a poboček zahraničních bank na 2% ze závazků vůči všem osobám.17

17


21

2.5 Účetnictví a obchodní dokumentace V neposlední řadě je také kladen velký důraz na vedení účetnictví jednotlivých bank, která má za následek poukázat na ekonomiku banky a její finanční zdraví. Je tedy povinna vést účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Stejnou povinnost mají i banky zahraniční. Je tak povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky povinny uchovat po dobu nejméně 10 let. Zajišťuje tak, aby auditorská činnost, která se v bance vykonává, zabezpečila a provedla ověření účetní závěrky banky a předložila ji České národní bance ve stanovených termínech. Vybranou editorskou společnost je taktéž nutné sdělit ČNB. Nesmí jej vykonávat společnost, jenž má k bance vztah blízký a totéž platí i pro jednotlivé auditory. Při zjištění nedostatků musí být uvedeno, jaký měli vliv na hospodaření společnosti a její likviditu. 18

2.6 Bankovní dohled Působnost České národní banky upravuje také část zákona o problematice bankovního dohledu, což znamená, že veškerá činnost bank v ČR podléhá kontrolám ČNB, včetně kontrol na místě. Působnost bank zahraničních podléhá kontrole jak ČNB, tak centrální bankou ze země sídla zahraniční banky. Všechny osoby provádějící dohled nebo nucenou správu jsou povinny zachovat naprostou mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou třetím osobám poskytovat obecné informace v úhrnné podobě tak, aby z jejich jednání nebylo jasné, o jakou banku se jedná či kdo je předmětem kontroly. Tato povinnost však trvá i po skončení povolání či funkce. Toto je zejména velmi důležité, jelikož zachování mlčení a bankovních tajemství ochraňuje veřejnost od paniky. V opačném případě únik takovýchto informací je schopen bance způsobit ztráty, úbytek klientely či poškození jména a image. Profesním tajemstvím jsou tak vázány všechny osoby, které provádějí a plní funkci bankovního dohledu. Informace, jež jsou chráněny profesním tajemstvím lze využít pouze za předpokladu nucené správy, soudního řízení o žalobě nebo je poskytnout orgánu působícímu při likvidaci nebo konkurzu u banky nebo finanční instituce.

18


22

Informace získané od orgánů cizích států nebo v rámci finanční kontroly nesmějí být bez souhlasu příslušného orgánu poskytnuty nikomu dalšímu. Zjistí-li však ČNB nedostatky v činnosti banky nebo pobočky, je oprávněna dle povahy těchto nedostatků vyžadovat, aby banka sjednala ve stanovené lhůtě nápravu, omezila nebo ukončila nepovolené činnosti, vyměnila osoby ve vedení nebo aby snížila základní kapitál ve stanoveném rozsahu. Může však také změnit nebo vyloučit činnosti uvedené v licenci nebo nařídit mimořádný audit na náklady banky či zavést nucenou správu. Dalšími možnostmi řešení nedostatků při činnosti banky je uložení pokuty do výše 50.000.000 Kč, nebo snížit základní kapitál banky o odpovídající ztrátu. Nedostatkem těchto činností rozumíme provozování činností v rozporu s licencí, která byla od ČNB udělena, porušení nebo obcházení zákona, právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou. Informovanost ČNB v těchto situacích je velmi důležité z hlediska prevence a vytváří předpoklady k jejímu účinnému zásahu, jelikož v katastrofálním důsledku může mít za následek oslabení ekonomiky státu. Povinnost informovat o hrozící ztrátě, která může způsobit pokles kapitálové přiměřenosti banky pod dvě třetiny stanoveného poměru, vzniká již v okamžiku, kdy existuje pouhá pravděpodobnost, že k tomu dojde. Jedná-li se o platební neschopnost, považujeme tímto okamžikem dobu, kdy je zřejmé, že banka nebude schopna dostát svým závazkům. V momentech, kdy neschopnost dlužníka znamená úpadek, tedy neschopnost dlužníka splnit závazky po delší dobu nebo pokud byly dokonce pozastaveny platby. Nelze proto vyloučit, že bance vedle povinnosti oznamovací vůči ČNB vznikne také povinnost podat návrh na prohlášení konkursu podle §3 o konkursu.19

2.7 Bankovní dohled na konsolidovaném základě V těchto případech tak může nastat tzv. dohled na konsolidovaném základě, kdy je nutné bankovním dohledem sledovat a regulovat rizika u konsolidačních celků. Při tomto dohledu spolupracuje ČNB s institucemi a orgány dohledu nad bankami a finančními institucemi v zahraničí a vzniká jí tak právo si s těmito subjekty vyměňovat informace. Povinnost o mlčenlivosti tak padá.

19


23

ČNB může od tohoto typu dohledu upustit v případě, že je současně vykonáván orgánem v jiné zemi. Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací. Ovládající osoba tak předem oznámí České národní bance auditory a auditorské společnosti, které budou provádět kontrolu osob zahrnutých v auditorském celku. V případě, že osoby zahrnuté do správního celku nebudou poskytovat informace, zamlžovat či zkreslovat pravdivé informace nebo poskytovat informace nepravdivé pro potřebné účely bankovního dohledu, může ČNB uložit pokutu do výše 50 000 000 Kč. Nastane-li však situace, kdy je zřejmá i zřetelná orientace na hrozbu systémové poruchy ve fungování bankovního sektoru, může se zavést tzv. nucená správa, jejíž podmínkou je také nečinnost akcionářů.20

2.8 Nucená správa Rozhodnutí, které zavádí nucená správa, zejména zahrnuje důvody pro její zavedení, jméno, příjmení a rodné číslo správce a také jeho zástupce. Může také obsahovat omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů a jiných činností. Náklady, které jsou spojené s výkonem nucené správy, jsou hrazeny z majetku banky. Rozhodnutí o zavedení nucené správy musí obsahovat odůvodnění a poučení o rozkladu. Zda lze podat rozklad, v jaké lhůtě, ke kterému orgánu a kde. Toto rozhodnutí může být časově omezeno a zákaz přijímání vkladů je nutné odlišit od zákazu nakládání s prostředky na účtu. Správce i zástupce správce jsou zaměstnanci ČNB. Jejich činností je delegovaný výkon státní správy prováděný fyzicky a fyzickou osobou na základě zákona a skutečnost, že správce vykonává svou činnost v rámci pracovněprávních vztahů, je významná z hlediska případné odpovědnosti za škodu. Pokud česká národní banka správce odvolá a jmenuje nového, vydává mu také dekret, kterým ho pověřuje vykonávat nucenou správu. Jelikož je tato problematika natolik složitá, umožňuje správci přibrat do procesu nucené správy osoby stojící vně banky za účelem výkonu odborných činností. Tyto osoby však nesmí mít vztah k bance v nucené správě, ale k ČNB.

20


24

Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky, vyjma podání opravných prostředků proti zavedení nucené správy. Nucená správa končí doručením rozhodnutí a skončení nucené správy, prohlášením konkurzu nebo uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy. Česká národní banka však může rozhodovat o ukončení nucené správy kdykoliv v průběhu jejího trvání. Stane se tak ve chvíli, kdy byl ozdravný proces v bance úspěšně završen.21

2.9 Likvidace banky Pokud proces však ozdravný nebyl, Česká národní banka může buď postoupit banku do likvidace na základě rozhodnutí nuceného správce o zrušení banky, nebo odebrat licenci. K odnětí licence se ČNB uchýlí ve chvíli, kdy závažné nedostatky banky přetrvávají. K odebrání licence může také dojít v důsledku, kdy banka nezapočala svou činnost 12 měsíců od poskytnutí licence nebo pakliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady či neposkytuje úvěry. Stejně tak může učinit v případě, kdy je zjištěno, že licence bylo dosáhnuto na základě nepravdivých informací uvedených v žádosti. Povinna odebrat licenci je však v případě kdy zjistí, že kapitálová přiměřenost banky na individuálním základě je menší než třetina poměru stanoveného. Rozhodnutí se zveřejňuje v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky se také informuje orgán pověřený kontrolou v příslušném státě. Ode dne doručení odnětí licence nesmí právnická osoba přijímat vklad, poskytovat úvěry či provozovat jiné činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné a nezbytné k vypořádání jejich závazků a pohledávek. Ruší-li se banka likvidací, návrh na jmenování likvidátora může podat pouze ČNB. Tím může být fyzická nebo právnická osoba avšak opět jím nesmí být osoba, která měla nebo má blízký vztah k bance nebo osoba, která se v uplynulých pěti letech jakkoliv podílela na auditu dané banky. Likvidátor předkládá České národní bance podklady bez zbytečného odkladu. Těmi jsou účetní výkazy a doklady zpracované v průběhu likvidace. V souladu s obchodním zákoníkem, na písemné vyžádání České národní banky další nezbytné podklady k posouzení činnosti likvidátora v průběhu likvidace. Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních úkonů.22

21

BARÁK, Josef a kolektiv. Zákon o bankách: Komentář a předpisy souvisící. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-7201-418-8 : 660.00 22 BARÁK, Josef a kolektiv. Zákon o bankách: Komentář a předpisy souvisící. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-7201-418-8 : 660.00

25

3. Česká národní banka ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími právními předpisy. Je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze. Sedm regionálních zastoupení se nachází v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě. S vlastním majetkem, včetně devizových rezerv, hospodaří ČNB s odbornou péčí.23

3.1 Činnost ČNB Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. ČNB je součástí Evropského systému centrálních bank a podílí se na plnění jeho cílů a úkolů. Mezi hlavní znaky ČNB a ostatně všech centrálních bank patří to, že jako instituce má monopol na hotovostní peníze, tedy bankovky i mince. Provádí měnovou politiku státu a reguluje bankovní systém. Za hlavní lze však považovat první uvedený, tedy emisní monopol na hotovostní peníze. Tak se také jako banka vyčleňuje ze sféry obchodních a dalších bank. Je však nutné zdůraznit, že se nejedná o monopol na bezhotovostní peníze. Regulace bankovního systému bývá modifikována v tržních ekonomikách. Dále je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy. Podle článku 98 Ústavy ČR a v souladu s primárním právem EU je hlavním cílem činnosti ČNB péče o cenovou stabilitu. Dosažení a udržení cenové stability, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. 24 ČNB dále pečuje o finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního systému v ČR. Identifikuje rizika ohrožení stability finančního systému a přispívá k jeho odolnosti. Rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády a hospodářské politiky v Evropské unii, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. 23 24

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/ REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Praha: Managment Press, 2011. ISBN 978-80-7261-230-7

26

V řadě zemí, nejen v ČR, centrální banky rovněž dohlížejí na druhý stupeň bankovního systému – kontrolu stanovených pravidel. ČNB vystupuje vůči ostatním bankám v zemi jako jejich bankéř, jelikož přijímá vklady od bank, poskytuje jim úvěry, provádí s bankami operace s cennými papíry, vede bankám účty a provádějí zúčtování mezi nimi. Banky ukládají na účet ČNB vklady v podobě povinných a dobrovolných úložek v korunách. Povinnými položkami se snaží omezovat objemy vkladů, se kterými by mohli banky volně disponovat. Hlavním účelem dobrovolných položek je mít na účtu u ČNB volné prostředky pro mezibankovní platební styk. Úvěry od ČNB představují emisi bezhotovostních peněz centrální bankou. Obchodní a další banky poptávají tyto úvěry především z důvodu nízké úrokové sazby, což pro obchodní a jiné banky představuje relativně levný zdroj. Operace s cennými papíry také patří do měnové politiky, neboť je ČNB provádí především s cílem změnit rezervy bank nebo krátkodobou úrokovou míru. Cílem bank je v těchto případech dosažení likvidity. Ve funkci tzv. banky státu ČNB vede účty a provádí některé operace pro vládu, centrální orgány, orgány vnitřní moci a správy popř. některé podniky veřejného sektoru. Dále má za úkol pokladní plnění státního rozpočtu, tedy vedení účtů, inkasa a úhrady operací, které souvisejí s běžným hospodařením státního rozpočtu. Správou státního rozpočtu ve funkci ČNB rozumíme činnosti spojené s poskytováním a splácením úvěrů státu resp. vládě či veřejnému sektoru, platbu úroků, emisních pokladničních poukázek a dluhopisů. Správou státního dluhu jsou však ve většině zemí pověřeny jiné instituce. Hlavním důvodem je předejít možným rozporům s měnovou politikou.

Přímé

úvěrování státu centrální bankou je ze zákona zakázáno. Důvodem je hlavně tlak na omezování rozpočtových deficitů.25

25


27

3.2 Historie ČNB Centrální banky i ČNB jsou však oproti bankám obchodním relativně mladé instituce. První dvě vznikly v 17. Století, drtivá většina centrálních bank, tak jak je známe, se však datuje až od poloviny 20. Století. Historie ČNB sahá do období po 1. Světové válce, kdy roku 1919 byl založen Bankovní úřad ministerstva financí, jelikož po rozpadu Rakouska-Uherska potřebovalo Československo vlastní bankovní a měnový systém. V návaznosti byla v období 1926-1939 zřízena Národní banka Československá, která jako první již představovala samostatnou centrální banku a měla statut akciové společnosti. Ze 2/3 byla vlastněna soukromými investory a z 1/3 státem. Kromě stability československé měny mohla také provozovat některé další obchody. Avšak poskytovat úvěr státu jí bylo zakázáno. V roce 1939 po obsazení českých zemí nacistickým Německem musela ČNB přijmout název Národní banka pro Čechy a Moravu. Říšská banka převzala veškerou správu i dozor a vynutila si i převedení měnového zlata z ciziny. Finanční otázky rovněž řešila exilová vláda. Při ministerstvu financí v Londýně vznikl nakrátko roku 1944 Československý měnový úřad. V letech 1945-1950 po vytyčení staronových hranic zůstaly dva celky, Národní banka a Slovenská národní banka. Ty však byly sloučeny v Národní banku Československou s ústředím v Praze a Oblastním úřadem pro Slovensko sídlícím v Bratislavě. 1948 byl vydán nový cedulový zákon a Národní banka se stala veřejným bankovním ústavem. Vliv na obsazení rady zde získal prezident, vláda a ministerstvo financí, kteří její členy navrhovaly nebo jmenovaly. Tak jako jiné oblasti československého hospodářství se i bankovnictví stalo obětí snah o přizpůsobení se sovětskému modelu. Po prvotní přípravě v letech 1948 až 1950 byl konečně vydán zákon č. 31/1950 Sb., o Státní bance československé. Na jeho základě došlo ke spojení čtyř dosud samostatných finančních ústavů – Národní banky Československé, Slovenské Tatrabanky, Živnostenské banky a Poštovní spořitelny. V období 1950-1989 tak působí Státní banka československá.26

26

http://www.historie.cnb.cz/cs/

28

V letech 1990-1992, kdy byl po pádu komunistického režimu zaveden tzv. dvoustupňový systém bankovnictví, se na základě této reformy oddělili obchodní činnosti, které byly převedeny na Komerční banku, Všeobecnou úvěrovou banku a Investiční banku. Státní banka Československá se tak soustředila na emisní a devizovou činnost a celkovou správu měny. Rok 1993 byl vznikem samostatných republik doprovázený také vznikem dvou samostatných centrálních bank, kdy na území ČR vzniká Česká národní banka v podobě, jakou ji známe dnes.27

3.3 Orgány ČNB Nejvyšším řídicím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiž členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři další členové bankovní rady. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na nejvýše dvě šestiletá období. Bankovní rada určuje měnovou politiku, nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky a opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem. Schvaluje rozpočet ČNB, stanoví organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek ČNB, stanoví druhy fondů, jejich výši a použití. Vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům ČNB. Těmito úkony však může pověřit jiné osoby z řad zaměstnanců.

Nynějším guvernérem ČNB je Miroslav Singer, který byl

jmenován po Zdeňku Tůmovi. Viceguvernéry jsou Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík. Jménem ČNB jedná navenek guvernér, který též podepisuje právní předpisy a akty vydávané a vyhlašované ve Sbírce zákonů. Rada jako taková je usnášeníschopná pouze za přítomnosti guvernéra, popř. za přítomnosti pověřeného viceguvernéra a minimálně dalších tří členů. Rozhodnutí týkající se jakéhokoliv tématu jsou přijímána prostou většinou. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Ačkoliv s tím zákon dříve nepočítal, později byl novelou č. 57/2006 doplněn v rámci deváté části, upravující výkon dohledu a ustavující expertní orgán – Výbor pro finanční trh. Výbor má stejně jako rada 7 členů. Předsedu, místopředsedu a dalšího člena výboru volí Poslanecká sněmovna na návrh profesních a zájmových organizací. Podmínkou je, že navrhované osoby musí být specialisty a uznávanými odborníky v rámci finančního trhu.28

27 28

http://www.historie.cnb.cz/cs/ http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/co_je_br.html

29

V nynějším případě můžeme jmenovat třeba Pavla Kohouta. Následující členy volí bankovní rada a to pouze jednoho, následující dva ministr financí. Z titulu své funkce je členem výboru také finanční arbitr. Následně tak vyplývá z materiálů ministerstva financí a Komise pro cenné papíry, ČNB a dalších subjektů. Ty se podílely na přípravě integrace dohledu. Nakonec se však zákonodárce přiklonil k modelu, kdy ČNB hospodaří samostatně s majetkem, který jí byl svěřen státem. Hospodaří dle rozpočtu, který musí být členěn tak, aby z něj byly zřejmé výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz, které banka hradí ze svých výnosů a není tak zahrnuta ve výdajové kapitole státního rozpočtu.29

4. Obchodní banky Jak již bylo zmíněno, obchodní banka je společnost, která přijímá vklady od veřejnosti, ať už formou jejich vkladů na účet, splátkami za poskytnuté služby a úvěry či k formě spoření či tzv. uskladnění peněz. Obecně by se však dalo říci, že obchodní banka by měla dodržovat 3 zásady. V prvé řadě je to pravidlo likvidity, které se zakládá na schopnosti banky plnit své závazky. V druhém případě lze zmínit pravidlo výnosnosti, tedy rentability stanovené k tomu, že banka jako subjekt s podnikatelským záměrem chce dosahovat zisku. V posledním případě musíme zmínit pravidlo bezpečnosti, být bankou solventní a dodržovat úvěrová a investiční rizika.30

4.1 Aktivita a činnost obchodních bank Obchodní banky se však snaží být aktivní v činnostech, které přinášejí zisk, nebo mají na svůj provoz nízké náklady, jako je rozvoj přímého bankovnictví založeného na využívání moderních technologií. Zde můžeme jmenovat internetové bankovnictví, telefonní podporu call center apod. Co je však důležité, obchodní banky, typu univerzálních, se na svých pobočkách snaží diverzifikovat svou činnost. Buď formou dceřiných společností, nebo propojením činností s jinými peněžními ústavy nabízet produkty typu penzijního připojištění nebo pojistných produktů jednotlivých pojišťoven.31

29

http://www.historie.cnb.cz/cs/ POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. C.H. Beck, 2006.ISBN 80-7197-462-7 31 POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. C.H. Beck, 2006.ISBN 80-7197-462-7 30

30

Tyto společnosti se však specializují i na další obchody a činnosti, ke kterým mají licenci. Mohou tak investovat do cenných papírů na vlastní účet, zajišťovat pro své klienty platební styk, provádět směnárenské operace, poskytovat záruky, pronajímat bezpečnostní schránky apod. Rozvaha těchto společností, ostatně jako jakýchkoliv jiných subjektů, je nejlépe pochopitelná na jejich rozvaze tvořené aktivy a pasivy. Ty by se v konečném důsledku měli rovnat. V pasivech jsou obsaženy vlastní zdroje banky a v aktivech jejich využití. Vlastními zdroji rozumíme kapitálové prostředky banky jako je základní jmění, rezervními fondy a nerozdělený zisk z let minulých. Cizími zdroji jsou chápany vklady od klientů a to jak nebankovních tak bankovních.32 Pokud bance poskytne úvěr kupříkladu Česká národní banka nebo banka jiná, jedná se také o cizí zdroj prostředků. Ostatní vklady, zejména ty klientské se pak dle produktů a nabízených služeb či možností dělí na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé a to v důsledku doby, na kterou jsou do banky uloženy. Součástí pasiv jsou také dluhopisy vydané bankami. Dluhopis, někdy označovaný jako obligace je cenný papír, ve kterém se dlužník, neboli emitent dluhopisu zavazuje vyplatit věřiteli určitou částku ve stanoveném termínu obohacenou o připsaný podíl na zisku nebo úrok. Právě takto banky získávají dlouhodobější peněžní prostředky, se kterými mohou disponovat a které také slouží jako financování dlouhodobějších úvěrů. Za cizí i vlastní zdroje však banka platí.33 Aktiva obchodních bank ukazují, jakým způsobem banka nakládá s pasivy, tedy s vklady klientů. Mezi ně patří úvěry pro občany či podniky, ale také pro jiné banky. Poskytnuté úvěry tvoří dlouhodobě a objemově největší část aktiv. Za poskytnuté úvěry klienti splácí úroky a také poplatky. Ať už za vedení úvěrových účtů, poskytnutí úvěru, předčasné splátky apod. Nadále pracují s hotovostí na denní bázi, tedy s bankovkami a mincemi, jež musí být na pokladnách připraveny k denní potřebě klientů a následné manipulace s nimi. Jsou zde však zahrnuty také účty v cizích měnách. 32


33

REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSÍLEK a P. DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Managment press, 2012. ISBN 978-807261-240-6.

31

Jediným výnosem se tak stávají poplatky za vklad, výběr hotovosti a směnárenské služby, které ovšem sotva pokryjí náklady na technologické vybavení. Tím je zabezpečení trezorů, pokladní systémy a také výplaty pracovníkům na jednotlivých pobočkách a pracovních místech. Aktivem však u bank rozumíme i vklady u jiných peněžních ústavů, jím poskytnuté úvěry a nakoupené cenné papíry. V neposledním případě se mezi aktiva bank započítávají jejich budovy, zařízení a ostatní majetek banky, se kterým může disponovat a je za určitých situací likvidní. Otázkou je jak rychle. Zisk banky je tak tvořen především rozdílem mezi přijatými a placenými úroky. Na základě bilance obchodní banky také členíme a rozdělujeme typy a druhy obchodů, které banka provádí. Pasivními obchody se rozumí obchody, které se vztahují k pasivní straně rozvahy, jako jsou běžné a spořicí účty či termínované vklady. Aktivními obchody jsou pak převážně úvěry.34

4.2 Funkce a povinnosti banky ve vztahu ke klientům Nejdůležitějším faktorem banky a bankovních subjektů jsou právě klienti. Bez jejich peněz a vkladů by byla jakákoliv banka těžko životaschopná. Každá banka je tak ze zákona povinna své klienty identifikovat jak je stanoveno v zákoně č. 21/1992 Sb. o bankách, kde je uvedeno, že banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a tyto údaje vést ve své dlouhodobé evidenci. U fyzických osob se tímto rozumí jméno, příjmení, adresa, datum a místo narození nebo rodné číslo. Všechny tyto náležitosti musí být vedeny ve smlouvě o účtu či jiném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu. Na základě zákona č. 61/1996 Sb. o opatřeních proti legalizaci výnosů. Banka je tak povinna identifikovat své klienty vždy při uzavření smlouvy, jednání o poskytnutí možného úvěru, přijímání věcí do zástavy či také uzavření obchodu převyšujícího částku 15000 € či částku odpovídající v českých korunách.35

34


35


32

S tím jsou spojena také bankovní tajemství, které zjednodušeně znamená, že banka či její pracovníci nesmí nikomu poskytovat informace o klientech, kupříkladu jejich zůstatku na účtu apod. Platí však výjimky, kdy je toto pravidlo regulováno v případě, že jsou informace pro potřeby soudu a soudního řízení, pro Policii ČR, nebo finanční úřad. Stejně tak je tomu i u orgánu sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven ve věci nedoplatku pojistného. Samostatnou kapitolou následně mohou být soudy a orgány pověřeny prováděním exekucí. Banky jsou také nuceny ochraňovat osobní údaje klientů, které se jich bezprostředně týkají. V tomto smyslu tím myslíme, že k porušení tohoto pravidla by došlo v případě, že fyzickou či právnickou osobu lze identifikovat na základě uniklých údajů, kódů a zjistit tak přímo její totožnost. Obchodní banky využívají dvě formy platebního styku. Bezhotovostní a hotovostní. V případě bezhotovostního myslíme pouze operace na základě příkazu klienta např. formou internetového bankovnictví. Hlavní výhodou těchto služeb je jejich rychlost, přehlednost a možnost využít moderní techniky, která to umožňuje. Může se kupříkladu jednat o příkazu k úhradě, inkasu atd. Na druhé straně hotovostní platební styk vyžaduje přítomnost klienta na pobočce banky a jeho přímou účast na transakci či obchodu, který požaduje. Pro tento typ platebního styku je typické kupříkladu příjmový/výdejový pokladní doklad, platební karta pro vyzvednutí peněz z bankomatu nebo pokladní složenka. Vybírat v tomto případě z účtu může pouze jeho vlastník nebo osoba, která má zřízeno dispoziční právo dle podpisového vzoru. Mezi další z činností obchodních bank lze zařadit činnost směnárenskou, deviz a valut.36

36


33

5. Základní produkty Produkty poskytované převážně obchodními bankami bývají proklientsky zaměřené a snaží se uspokojovat klientovi požadavky. Avšak vzhledem k tomuto přístupu, nenechme se zmást tím, že by na nich jednotlivé bankovní instituce neprofitovali. Formou poplatků nejrůznějších charakterů, ze kterých můžeme jmenovat poplatky za vedení účtů, výběry z bankomatů a jednotlivé transakce či u dlouhodobějších produktů poplatky za vedení úvěrových účtů, předčasné splátky či zprostředkování úvěrových obchodů. Z klientského hlediska bychom na ně mohli pohlížet jako na produkty sloužící k úschově peněz, jejich zhodnocení či produkty sloužící k řešení bytové situace apod. Následující produkty byly vybrány na základě dotazníku, který se nachází v příloze.

5.1 Běžné účty Ty jsou základním stavebním nástrojem klientských bankovních služeb pro správu osobních nebo firemních financí. Jeho hlavním účelem je umožnit hospodaření s penězi prostřednictvím některého z bankovních domů, tedy bezhotovostně. Neslouží však vždy k pouhému uskladnění peněz, ale hlavně ke zjednodušení manipulace s nimi. Je to jakási adresa, na kterou mohou např. třetí osoby, zaměstnavatel, rodina, dlužník zasílat částky a klient s nimi následně disponuje, nebo právě on se stává třetí osobou v důsledku placení svých závazků a požitků. Lze jím tak zajistit určitou bezpečnost peněz v důsledku ztráty hotovosti z hlediska krátkodobého, nebo z hlediska dlouhodobého ztráty jejich hodnoty. V rámci jeho praktického využití má za činnost výběr hotovosti na přepážce či v bankomatu a platební schopnost kupříkladu při zaplacení nákupu v obchodě. Lze je však rozdělit na běžné účty týkající se osob, tedy občanů, a účty firemní. V dnešní době však vnímáme běžný účet jako jakýsi odrazový můstek k mnoha dalším službám, které nám banky poskytují.37

37

http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/bezne-ucty/abeceda-beznych-uctu/co-je-to-bezny-ucet/

34

5.2 Spořicí účty V návaznosti na něj lze disponovat také účtem spořicího charakteru, který v sobě zahrnuje výhody dvou finančních produktů. Běžného účtu a termínovaného vkladu. Z jednoho si bere formu zhodnocení prostředků formou vyššího úroku, než je tomu na klasickém běžném účtu, z druhého pak likviditu a možnost s penězi nakládat, je-li to třeba. Právě vzhledem k úročení peněz na běžném účtu, které je takřka minimální je funkce spořícího účtu, jak už z názvu vyplývá, právě držení většího množství finančních prostředků po delší časové období. Ani tento produkt neoplývá příliš vysokým úrokem, ale z hlediska likvidity a prakticky nulového rizika se jedná o hojně využívaný nástroj. Je zakládán zpravidla na dobu neurčitou a výše jeho vkladu je ze zákona zajištěna do výše 100% vkladu, maximálně však 100 000€, stejně jako účet běžný. Výše úrokové sazby je proměnná v závislosti na typu bankovního domu, výši zůstatku a délce výpovědní lhůty. Některé banky vyžadují určitý minimální zůstatek na spořicím účtu, jiné nikoliv. Je tak určen nejen pro klienty s vyšším zůstatek, ale prakticky pro kohokoliv, jelikož jeho správa v rámci poplatkové struktury je přijatelná a nižší než u běžných účtů. 38

5.3 Otevřené podílové fondy Ty svým vlastníkům za svěřené peníze vydávají tzv. podílové listy, jejichž hodnota odpovídá vloženým prostředkům na vlastní jmění fondu. Kurs podílového listu tak vždy dává přesnou informaci o tom, jak se mění zhodnocení portfolia fondu a při prodeji podílových listů investor získává svůj podíl na majetku fondu, nikoliv fiktivní cenu vzniklou na burze. U každé investice do podílového fondu je však důležité zvážit tři základní parametry. Výnos, riziko a likviditu. Není vysokých výnosů bez zvýšeného rizika a klient musí počítat s tím, že při snaze získat co nevyšší možný kapitál ze svých vložených prostředků musí tak podstoupit určitou míru rizika. Zde přichází na řadu likvidita, tedy schopnost přeměnit svou investici zpět na hotové peníze. Otevřené podílové fondy však nabízejí tak širokou paletu fondů, že vybrat si může opravdu každý za přihlédnutí k jeho investiční strategii a tzv. typologii klienta.39

38 39

http://www.finance.cz/ucty-a-sporeni/sporici-ucty-a-vklady/abeceda-sporicich-uctu/co-je-to-sporici-ucet/ http://www.penize.cz/15723-co-jsou-otevrene-podilove-fondy

35

Právě proto klient před investováním do podílových fondů vyplňuje investiční dotazník, kde se dá přiblížit jeho povaha ustát a snášet riziko, délka investičního horizontu apod. Oproti jiným finančním produktům však investice do podílových fondů nabízí řadu výhod, mezi které patří profesionální správa majetku analytiky, portfolio manažery, kteří jsou zaměstnáváni investičními společnostmi k vyhledávání ideálních investičních příležitostí. Portfolio, tedy složení investiční strategie klienta, obsahuje více fondů vzhledem k diverzifikaci rizika. Jsou mezi nimi tedy např. Dluhopisy a fondy peněžního trhu. Část investice je také uložena na termínovaných vkladech, tedy nástrojích, které v očích klienta nepředstavují vysoké riziko. Doplněny jsou však i akciovou složkou, která se převážně stará o atraktivitu potenciálního zisku.40

5.4 Kreditní karty Kreditní karta může fungovat prakticky podobně, avšak za odlišných podmínek, jelikož klient čerpá peníze na úvěr a k zúčtování dochází až po stanovené době, například po měsíci. Úvěr se čerpá pomocí revolvingového úvěrového limitu, který se obnoví a je k dispozici vždy po zaplacení příslušné částky. Banky obvykle stanoví minimální výši splátky úvěru, obvykle 210%. U nebankovních institucí toto procento může růst stejně tak jako se může snížit výhodnost využívání kreditní karty. Úvěrový limit zůstává neměnný nebo jej lze navyšovat dle bonity jednotlivého klienta. Klient tím tak může pokrýt rizika při neočekávaných událostech a kreditní karta může splňovat funkci rezervy. 41

5.5 Úvěrové produkty Například hypoteční úvěr, který slouží převážně k řešení bytové situace klienta, tedy koupě nemovitosti či bytové jednotky, její rekonstrukci nebo modernizaci. Tyto úvěry jsou zpravidla poskytovány na dlouhodobé období, zpravidla v rozmezí 5-40 let v důsledku bonity klienta, jeho věku a mnoha dalších proměnných faktorů. Hypotečním úvěrem rozumí úvěr, jehož splácení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti a to i rozestavěné. Úvěr se považuje za úvěr hypoteční dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Zastavená nemovitost se musí nacházet na území ČR, členského státu Evropské unie nebo jiného státu, tvořícího Evropský hospodářský prostor.

40 41

http://www.penize.cz/15723-co-jsou-otevrene-podilove-fondy http://www.penize.cz/80266-jak-funguje-kreditni-a-charge-karta

36

Spotřebitelský úvěr je jakýmsi úvěrem na dobré slovo, tedy není podmíněn zástavním právem k nemovitosti a prostředky z něj čerpané lze využít prakticky na cokoliv. Doba splácení je však obvykle kratší, max. 8 let, poskytován je obvykle na částky menší, než je tomu u hypotečního úvěru 20 - 300 000 Kč a úrok bývá obvykle vyšší. Nároky kladené na bonitu klienta jsou tak povětšinou vyšší vzhledem k tomu, že banka nemá páku v podobě zajištěné nemovitosti. Tyto typy úvěrů jsou hojně poskytovány také nebankovními společnostmi, avšak za podmínek horších, než je tomu u bank. Tyto úvěry převážně slouží k nákupu spotřebního zboží. Tento typ úvěru je nabízen fyzickým osobám starším 18ti let se státním občanstvím v ČR a bydlištěm v ČR. Jedinou podmínkou při splnění bonity a zákonem stanovených požadavků může být existence běžného účtu v bance, která je ochotna tento typ úvěru poskytnout. Úroková sazba se pohybuje obvykle v rozmezí od 8-25% p.a. vzhledem k tomu, že je to typ úvěru individuální a velmi zde záleží na bonitě žádajícího klienta.42 V dnešní době tak není příliš neobvyklé, že fyzická osoba má na své jméno několik spotřebitelských úvěrů u různých bank, někdy doplněné například o kreditní karty a jiné úvěrové produkty. Jelikož měsíční splátky zatěžují klienta někdy až nad limit jeho platebních schopností, uchýlí se často k tzv. konsolidaci půjček, je- li to v jeho možnostech.

5.6 Konsolidace Konsolidací rozumíme sloučení několika půjček nebo úvěrů do jednoho a následné rozložení splátek do delšího časového období. To má v celkovém důsledku výhodu ve snížení měsíčních plateb klienta, úroků i poplatků, které měl rozloženy v rámci několika bankovních produktů. Klient tím také může snížit svou úvěrovou angažovanost, jež může být na překážku třeba při žádosti o hypoteční úvěr. Konsolidace úvěrů lze prakticky použít na jakékoliv typy úvěrových produktů a jejím poskytovatelem obvykle bývají větší bankovní domy, které za klienta splatí veškeré jeho závazky a převedou je pod svou správu, kdy klient platí splátky, úroky a poplatky pouze dané instituci. 43

42 43

KALABIS Zbyněk, Bankovní služby v praxi. Computer press. 2006. ISBN 80-251-0882-1 http://www.penize.cz/kalkulacky/konsolidace-pujcek

37

6. Dotazník Informace do své diplomové práce jsem se rozhodla zjišťovat na základě osobního dotazníku. Tento dotazník jsem předkládala náhodně vybraným lidem, kolegům, známým a dále jsem využila možnosti vystavit jej široké skupině lidí na veřejných stránkách o průzkumech www.vyplnto.cz. Dotazník je sestaven ze tří otázek, které respondenty dělí do dalších skupin, které pomohou při zjišťování priorit. Jedná se o otázky věku, pohlaví a dotaz na vzdělání. Respondenti jsou rozděleni do 5 věkových kategorií. Tyto kategorie jsou dále rozděleny dle pohlaví a vzdělání respondentů. Pro toto rozdělení jsem se rozhodla z důvodu odlišností v prioritách a potřebách jak u mužů, tak žen. Pět věkových kategorií značí určité fáze života. První je v době studia. Druhá včlenění se do pracovního procesu a zakládání rodiny. V třetí a prostřední fázi se klienti snaží o zajištění rodiny a jejích potřeb. Předposlední a poslední věkové kategorie vstupují do důchodového věku, kdy mají respondenti jiné priority než například studenti. Dále obsahuje 7 jednoduchých otázek. Tyto otázky jsou sestaveny tak, aby obsáhly nejdůležitější aspekty. Otázka proč respondent využívá banku, pomůže zjistit jeho potřebnost využití bankovní instituce. Další dvě otázky na skutečnosti, kvůli kterým si vybral danou společnost a parametry, které převládali při jeho výběru. Díky těmto informacím zjistíme, co klienta motivuje k využívání svého bankovního domu. Tyto otázky a možnosti výběru budou více popsány na následujících stránkách. Následující tři otázky jsou směřované na finanční instituci, kterou respondent využívá. Zda využívá jednu nebo více společností. Dále produkty, které jsou respondenty využívány. Produkty uvedené v dotazníku jsou přiblíženy a vysvětleny jejich základní parametry na předchozích stránkách. Poslední otázka byla směřována na informace, co by respondent dle svého uvážení nejraději změnil na českém bankovním trhu. Otázka byla naprosto otevřená, abych zjistila, které oblasti by byly vhodné k zamyšlení a přehodnocení stávajícího nastavení.

38

Vzhledem k otázkám směřovaným na bankovní instituce a přímému označení některých z nich je důležité, aby bylo uvedeno několik základních faktů. Převážně informace o tom, jak dlouho působí na českém trhu, jaký mají základní kapitál, jaké služby a pro jakou klientelu fungují. Proto jim bude věnováno několik stran.

6.1 Proč využíváte banku? Kvůli úvěru – u většiny bankovních institucí pro zajištění spotřebního úvěru je podmínka založení běžného účtu, z kterého je úvěr splácen. Spousta klientů bank na základě této podmínky mění bankovní instituci tam, kde mu zrovna byl úvěr schválen. Podmínka zaměstnavatele – tuto podmínku si zaměstnavatelé dávali spíše v dřívější době. Jako podnikatelé měli od banky určité podmínky a bylo pro ně výhodnější, aby i jejich zaměstnanci měli účet ve stejné finanční instituci. Prostředek spoření – s tímto důvodem se setkávám převážně u starších lidí, kteří běžný účet nevyužívají, ale snaží se zhodnotit uspořené prostředky. I pro spoustu běžných uživatelů je důležité spoření a s tím i spojený úrok, který jim daná finanční instituce nabídne. Úschova peněz – pojí se i s prostředkem spoření, ale pro tuto možnost není tak důležitý úrok. Jde hlavně o to, aby finanční prostředky, které má klient k dispozici byly nějakým způsobem chráněny. Například uložením v bance. Zajištění platebního styku – jedná se o nejzákladnějším a pro mě i nejzásadnější důvod, proč využívat banku. Žijeme již v technické době, kdy nepoužívat internetové bankovnictví a celkově i nevyužívat finanční instituci je tak nějak jiné. Vzhledem k tomu, že většina společností už si žádá placení faktur přes bankovní převody.

6.2 Jak jste si svou banku vybral? Dostupnost – jedná se buď o dostupnost přes internet banky a možnost zasílání plateb odkudkoli, nebo o dostupnost v blízkosti svého bydliště. Recenze banky – spousta klientů bank si při výběru dané instituce shání informace přes jejich internetové stránky a zjišťuje spokojenost již stávajících klientů. Na doporučení známých – pojí se s předchozí možností recenzí banky. Rozdíl je v tom, jak danou instituci vidí přímí blízcí, jejich spokojenost s nabízenými službami, poplatky a i přímo s bankéřem s kterým jedná.

39

Osloven reklamou – velice jednoduchý důvod, proč se pro něco rozhodnout. Pro spoustu rozhodujících se klientů může být hlavním důvodem dobře fungující a zapamatovatelná reklama. Působnost na českém trhu – tento důvod je důležitý převážně pro konzervativní klientelu. Je zásadním důvodem při zjišťování, jestli respondenti kladně hodnotí nově příchozí finanční instituce na trh nebo je pro ně důležitější jejich dlouhodobější působnost a jejich znalost a tím i vyšší jistota v danou společnost.

6.3 Na základě jakých parametrů? Poplatky – z mého pohledu bankéře ve finanční instituci a zkušenostech z ní se jedná o nejvíce rozhodující parametr. Klienti se vzhledem ke společnostem a možnostem využívání produktů bez poplatku rozhodují, kde a za jakých podmínek uzavřou smlouvu. Akční nabídky – tento parametr by se měl hlavně pojit s oslovením reklamou. Spousta klientů se rozhoduje na základě nyní aktuálních výhodných podmínek. Jako příklad je možné uvést využití konsolidace do jiného finančního institutu, kde klient dostane výhodnější podmínky. Výhodný úvěr, hypotéka – pojí se s důvodem, proč využívat finanční instituci. Jde o rozhodující faktor pro klienta, který v danou situaci potřebuje získat určitý úvěrový produkt. Není pro něj tak důležitá výhodnost produktu, jako potřeba poskytnutí úvěru. Servis banky – spousta klientů se rozhoduje na základě dlouhodobějšího vztahu se svým osobním bankéřem. Je pro něj důležitější s kým jedná o svých produktech a jestli dané osobě může důvěřovat ve finančních záležitostech. Tradice – jak jsem již zmiňovala u působnosti na českém trhu. Jde o rozhodující parametr pro konzervativní klientelu, která není ochotna kvůli určitým výhodám experimentovat u nově příchozích institucí.

40

7. Česká spořitelna Česká spořitelna, a.s. byla jako vůbec první banka založena na území dnešní České republiky v roce 1825. Její služby využívá více než 5 milionů klientů, mezi které se řadí občané, malé a střední firmy, obce či města. Financuje také velké korporace a poskytuje služby v oblasti finančních trhů. Vzhledem k počtu klientů, rozsahu činnosti a dlouhodobé působnosti se stala Česká spořitelna největší tuzemskou bankou. Od roku 2000 je Česká spořitelna součástí skupiny Erste Group, která byla založena jako první rakouská pojišťovna v roce 1819. Od roku 1997 se Erste Group vyvinula v jednoho z největších poskytovatelů finančních služeb ve východní části Evropské unie. Pod touto značkou česká spořitelna obsluhuje bonitní a korporátní klienty. Disponuje také největší sítí obchodních míst, poboček a bankomatů v České republice. Ve smyslu pokroků a inovací byla ČS například první bankou, která na českém trhu začala masivně vydávat bezkontaktní karty a vytvářet síť pro jejich využití.44 Mezi základní data k 30. 6.2014 patří: Aktiva celkem:

900, 3mld. Kč

Počet klientů České spořitelny

5 091 138

Počet aktivních klientů přímého bankovnictví SERVIS 1 668 303 24 Počet poboček

644

Průměrný počet zaměstnanců fin. Skupiny ČS

10 474

Počet karet

3 146 490

Počet bankomatů

1 546

Aktuální akcionářská struktura České spořitelny: Akcionář

Podíl na základním kapitálu (v %)

Podíl na hlasovacích právech %

Erste Group Samosprávy Ostatní

98,97 0,59 0,44

99,52 0 0,48

44

http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413

41

8. Komerční banka Komerční banka, a.s. byla založena v roce 1990 jako státní instituce a v roce 1992 byla transformována na společnost akciovou. Akcie KB jsou kótovány na Burze cenných papírů Praha i v RM-Systému již od jejich vzniku. V roce 2001 koupila finanční skupina Société Générale státní podíl v Komerční bance. Po této privatizaci začala Komerční banka kromě své tradičně silné pozice na trhu podniků a municipalit výrazně rozvíjet aktivity pro individuální zákazníky a podnikatele. V roce 2006 Komerční banka také odkoupila zbývající 60% v Modré pyramidě, čímž banka získala kontrolu na třetí největší stavební spořitelnou v České republice a mohla rozšiřovat retailové aktivity. S více než 154 000 zaměstnanci působí v 76 zemích. Skupina SG tak obsluhuje na denní bázi více než 32 milionů klientů po celém světě. Týmy skupiny Société Générale nabízí poradenství ve třech klíčových oblastech - retailové bankovnictví ve Francii; mezinárodní detailové bankovnictví, finanční služby a pojištění; podnikové a investiční bankovnictví, privátní bankovnictví, správa aktiv a služby s cennými papíry.45 Mezi základní data tak patří: Konsolidované

údaje(mil. 2014

2013

Kč) Celkové provozní výsledky z toho: čisté úrokové výnosy Z toho: čisté poplatky a provize Provozní náklady celkem

30 677 21 423

30 894 21 207

6 752 -13 034

7 077 -13 148

Nekonsolidované údaje

2014

2013

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců 7 624 Počet obchodních míst 399 Počet klientů (tisíce) 1 626 Počet bankomatů 754

7 706 399 1 589 729

45

http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml

42

9. Raiffeisenbank Raiffeisenbank, a.s. nabízí v České republice velké množství bankovních služeb pro soukromou i podnikovou klientelu od roku 1993. V roce 2006 zahájila spojení s eBankou, integrační proces obě banky dokončily v roce 2008. Majoritním akcionářem je se 75% rakouská finanční instituce Raiffeisen Bank International AG, která vznikla v říjnu 2010 spojením Raifeisen International a RZB. Dalším akcionářem je s 25% RB Prag-Beteililungs GmbH. Raiffeisenbank CZ poskytuje od roku 1993 v České republice široké spektrum finančních služeb a při svém 20ti letém působení na českém trhu se od banky s 2 pobočkami a 39 zaměstnanci díky úspěšnému organickému růstu vyvinula v pátou největší banku na Českém trhu, která nyní spravuje aktiva za 190 miliard korun. Raiffeisen stavební spořitelna trvale usiluje o zvyšování kvality svých služeb nejen v oblasti financování bydlení, ale i při poskytování profesionálního poradenství. Následují Raiffeisen penzijní společnost a Reiffeisen investiční společnost. Velmi úzce spolupracuje RFB s pojišťovnou Uniqa.46

Datum

31.12.2014

Bilanční suma (mil. Kč)

226 000

Depozita (mil. Kč)

164 700

Úvěry (mil. Kč)

170 400

Čistý zisk (mil. Kč)

2 050

46

https://www.rb.cz/o-nas/o-spolecnosti/profil-a-historie-raiffeisenbank-v-cr

43

10. GE Money bank GE Money Bank, a.s. patří mezi největší české peněžní ústavy. Je univerzální bankou, která disponuje jednou z nejširších sítí poboček a bankomatů v ČR a rychle roste. Své služby orientuje jak na občany, tak na malé a střední podniky. Její velkou výhodou je, že je součástí jedné z největších a nejsilnějších společností na světě. Příběh GE začal v roce 1892 kdy Thomas Alva Edison spojil svou společnost Edison General Electric Company a Thomas-Houston Electric Company, čímž vznikla General Electric Company (GE). Významnou součástí GE je skupina GE Capital. Ta spravuje aktiva ve výši 576 miliard USD a ve více než 50 zemích zaměstnává 50 tisíc lidí. Je předním poskytovatelem finančních služeb pro více než 100 milionů klientů - jednotlivců i malých a středních podniků. V České republice tvoří skupinu GE Money dvě hlavní společnosti. GE Money Bank a GE Money Auto. Společnost GE Money Auto zahájila své působení na českém trhu již v roce 1994, tehdy ještě jako IMP Leas. V roce 1997 se tato úspěšně rostoucí firma stala součástí skupiny GE Consumer Finance a 1. října 1999 došlo k přejmenování na GE Capital Leasing. Pod křídly skupiny GE si dokázala vybudovat pozici inovátora v rychlosti a dostupnosti produktů a také jedničky na trhu ve financování ojetých automobilů. 17. ledna 2005 byl GE Capital Leasing, v rámci rebrandingu celé skupiny, přejmenován na GE Money Auto. Dnes je GE Money Auto jednou z největších leasingových společností poskytujících v České republice finanční leasing a úvěry na osobní a užitkové vozy. 47 Mezi základní data GE Money Bank patří: Počet zaměstnanců k 31.3. 2014

2981

Počet Obchodních míst

252

Výše kapitálových požadavků v tis.Kč

11 143 095

Kap.požadavek k operačnímu riziku celkem

1 495 194

v tis.Kč

47

https://www.gemoney.cz/o-nas/ge-money

44

11. ČSOB Československá obchodní banka, a. s. působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volno měnových operací. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů se v červnu 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1. lednu 2008. ČSOB poskytuje své služby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporátním a institucionálním klientům. V retailovém bankovnictví v ČR působí Banka pod základními obchodními značkami – ČSOB (pobočky), Era (finanční centra) a Poštovní spořitelna (obchodní místa České pošty). ČSOB svým zákazníkům nabízí širokou škálu bankovních produktů a služeb, včetně produktů a služeb ostatních společností skupiny ČSOB. ČSOB svým zákazníkům nabízí širokou škálu bankovních produktů a služeb, včetně produktů a služeb ostatních společností skupiny ČSOB. Ucelená nabídka služeb tak kromě bankovních služeb zahrnuje i pojistné a penzijní produkty (ČSOB Pojišťovna a ČSOB Penzijní společnost), financování bydlení (Hypoteční banka a ČMSS), kolektivní investování a správu majetku (ČSOB Asset Management).48 Mezi základní data ČSOB patří: ČSOB v číslech

31.12. 2013

Zaměstnanci skupiny ČSOB 7 584

31.12.2014 7 749

(FTEs) Zaměstnanci (banka; FTEs)

6 253

6 424

Klienti (banka; v mil.)

2,9

2,9

Pobočky ČSOB

245

243

Era finanční centra

74

76

Bankomaty

1 006

1 047

(Retail/SME + CORP)

48

http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Skupina-CSOB/Stranky/default.aspx

45

12. AIR BANK Air Bank, člen skupiny PPF, jedné z největších investičních a finančních skupin ve střední a východní Evropě, nabízí svoje služby zákazníkům od listopadu 2011. Je moderní bankou 21. století, s pobočkovou sítí i internetovým bankovnictvím nové generace. Air Bank se narodila a byla vytvořena jako banka jiná, nová, pravdivá a otevřená. Banka je dle Air Bank služba a jako taková by měla být srozumitelná, přehledná a přístupná. Banka nabízí běžný účet bez poplatků, spořicí účet s rozumným úrokem a TOP 3 garancí a jeden z nejlepších spotřebitelských úvěrů na trhu - nízký úrok pod 10%, nulové poplatky. Skupina PPF investuje do řady odvětví od bankovnictví a finančních služeb, přes telekomunikace, nemovitosti, maloobchodní služby, pojišťovnictví, těžbu nerostů a zemědělství až po biotechnologie. PPF působí v Evropě, Rusku, Asii a USA. Skupina vlastní aktiva přesahující 24 miliardy EUR (k 30. 6. 2014).49

13. Jiné banky 13.1 UniCredit Bank Zahájila svoji činnost na českém trhu 5. listopadu 2007. Vznikla integrací dvou dosud samostatně působících úspěšných bankovních domů HVB Bank a Živnostenské banky. Od prosince 2013 UniCredit Bank v České republice a na Slovensku poskytuje bankovní produkty a služby pod jednotným obchodním názvem UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. patří na obou trzích mezi přední finanční instituce a poskytuje širokou škálu kvalitních produktů pro firemní zákazníky i privátní klientelu. Je jednou z nejsilnějších bank na trhu v oblasti projektového, strukturovaného a syndikovaného financování Corporate Finance. Mimořádně silnou pozici si banka rovněž vybudovala v oblasti akvizičního financování a také se řadí na první příčku ve financování komerčních nemovitostí.50

49 50

https://www.airbank.cz/cs/vse-o-air-bank/kdo-jsme/historie/ https://www.unicreditbank.cz/web/o-bance

46

13.2 Fio Je banka nové generace zaměřená na investice do cenných papírů a poskytování běžných bankovních služeb bez poplatků! Dříve úspěšná záložna, nyní ještě úspěšnější banka, jako jediná v ČR vlastněna 100% českými majiteli. Nabízí širokou škálu produktů pro řešení osobních i firemních financí, které lze rozdělit na dvě hlavní oblasti - poskytování tradičních bankovních služeb, zprostředkování obchodů s cennými papíry. Fio banka přitom zastává strategii nulových poplatků za standardní služby pro všechny bez podmínek a plně individuální přístup při úvěrování menších a středních podniků. Dalším oborem činnosti jsou investice. Fio banka je největším českým obchodníkem s cennými papíry zaměřeným na drobnou klientelu. V obchodování s akciemi přes internet má jednoznačně dominantní postavení na českém trhu.51

13.3 Citi bank Přední globální společnost poskytující finanční služby, se může pochlubit více než 200 lety úspěšné historie. Spravuje přibližně 200 milionů klientských účtů a podniká ve více než 160 zemích světa. Citi poskytuje fyzickým osobám, firmám, vládám a institucím širokou řadu finančních produktů a služeb včetně osobního bankovnictví a úvěrových produktů, firemního a investičního bankovnictví, obchodování s cennými papíry, transakčních služeb a služeb wealth managementu. V České republice nabízí své služby od roku 1991 prostřednictvím Citibank Europe plc, organizační složka.52 Dále v příloze je uveden seznam všech bankovních institucí působících na českém trhu.

51

http://www.fio.cz/o-nas/fio-banka http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/footer/o_nas.htm?icid=LINK-ABOUT-HP-FOOTER

52

47

14. Hypotéza Před vytvořením dotazníku jsem měla určitou vizi, jak by odpovědi mohly vypadat. Proto jsem se rozhodla nejdříve zpracovat hypotézu a následně vyhodnotit jestli mé představy se shodují se zjištěnou skutečností.

Skupina 18 – 25 let U nejmladší skupiny respondentů předpokládám, že se budou rozhodovat podle dvou kritérií. Buď budou následovat při výběru banky své rodiče, nebo se rozhodnou na základě svých zjištěných informací převážně přes internet. Bude pro ně důležité ovládání prostřednictvím internet banky. Méně budou lpět na tradicích. Více je bude zajímat cena a budou ochotni více riskovat s bankami nově příchozími na trh za cenu nižších nákladů. Produkty, které využívají, budou nejspíše běžný účet a spořicí účet. Respondenti k horní hranici této skupiny by mohli využívat pojištění a spotřebitelské úvěry. Jedná se hlavně o penzijní připojištění. U úvěrů by mohlo jít o úvěry určené na vybavení domácnosti, koupi automobilu, a nebo koupi drobné elektroniky.

Skupina 26 – 37 let Tito respondenti byli vychováni v 90. letech, zažili změny po sametové revoluci a nově vznikající banky té doby. Budou se zajímat o nové produkty a výhodnější podmínky. Nebude pro ně problém změnit banku, pokud jejich stávající jim nenabídne podmínky, které by pro ně byly výhodné. Budou zde více vidět rozdíly ve vzdělání respondentů a tím i jejich rozhodování. Běžný účet jako základní produkt budou využívat všichni respondenti. V tomto věku se budou spíše zaměřovat na zajištění bydlení a rodiny, takže většina bude mít úvěr nebo hypotéku a určité spoření.

Skupina 38 – 50 let Tato skupina bude mít rozdílné rozhodování. Někteří zůstanou u své banky, i když jim nenabídne podmínky, které by jim vyhovovali více. Druhá nebude váhat zjišťovat situaci na trhu a rozhodovat se podle toho, kdo jim více vyhoví. Většinou už budou více lpět na tradicích. 48

Produkty, které budou hodně využívané respondenty této skupiny, bude hlavně běžný účet. Většina bude využívat úvěrové produkty a to buď úvěry, hypotéky nebo kreditní karty. Není výjimkou, aby jedna osoba měla více úvěrových produktů. Spoření bude využívat asi tak třetina respondentů. Pojištění nebude tak časté.

Skupina 51 - 65 let Tito respondenti budou spíše věrni bance, kde si založili svůj první účet. Bude pro ně důležitá tradice, působnost na českém trhu a dají více na doporučení svých známých. Nebudou to typy klientů, kteří by experimentovali a měnili banku. Tito respondenti budou více experimentovat se spořícími produkty. Což jsou spořicí účty, termínované vklady a investiční produkty, převážně podílové fondy. Samozřejmostí také pro ně bude běžný účet. Asi u poloviny z nich předpokládám využívání úvěrových produktů a to převážně hypotéky, úvěry ze stavebního spoření a spotřebitelské úvěry.

Skupina 66 a více let Tato skupina respondentů bankovní ústav moc nevyužívá. Když ano, tak banku, kterou vybrali před lety a mají ji dostupnou blízko svého bydliště. Produktové portfolio příliš nezkoumají. Starší lidé využívají převážně běžný účet. Důležité jsou pro ně spořicí produkty. Tato skupina nebude využívat úvěrové produkty a to ze dvou důvodů. Vzhledem k jejich věku bankovní domy již neposkytují úvěrové produkty, i když toto nikde psáno není. Dalším důvodem bude to, že nejsou zvyklí na využívání těchto produktů.

49

15. Skupina 18 – 25 let První věková skupina je také tou největší, kde odpovídalo nejvíce respondentů. Převládaly ženy, které mají 63%. Muži tedy zaujímají zbývajících 37%. V celkovém počtu všech respondentů tato skupina zaujímá necelých 40 procent.

Ženy, základní vzdělání a vyučení Proč využíváte banku? Jediným důležitým aspektem pro tyto respondenty je úschova peněz.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Dvě třetiny dotázaných dalo při výběru banky na radu svých známých. Ostatní se rozhodovali dle působnosti na českém trhu.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Nejdůležitějšími parametry jsou poplatky a servis a dostupnost banky. Pro ně hlasovaly dvě třetiny. Pro jednu třetinu jsou důležité akční nabídky a tradice.

Jakou banku využíváte? Kolik bank využíváte? Dotázaní využívají zde tři jmenované banky a to Komerční banku, Raiffeisenbank a jinou instituci. Všechny tyto 3 banky dostaly shodně hlasů. Každý z respondentů využívá pouze jednu bankovní instituci.

Jaké produkty využíváte? Využívány jsou pouze kreditní karty a běžné účty.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? Odpovědi na tuto otázku jsou shodné. Jedná se hlavně o změnu nastavených bankovních poplatků.

50

Ženy, středoškolské vzdělání Proč využíváte banku? Nejdůležitějším důvodem je úschova peněz se 71,5%. Dále pak zajištění platebního styku, který získal 43 procent. Pro 21% je důležitá možnost spoření. Na posledním místě s velice nízkou důležitostí je podmínka zaměstnavatele a možnost úvěru.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? I v této skupině dali respondenti při výběru hlavně na radu známých a to v 64%. Dále recenze banky 43%, dostupnost 36% a nejméně důležitá skutečnost při rozhodování pak byla působnost na českém trhu se 14 procenty.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Pro 78,5 procenta respondentů jsou důležitým parametrem poplatky, servis banky 43%. Dále pak pro pětinu dotázaných to je výhodný úběr nebo hypotéka. Po 14ti procentech získaly akční nabídky a tradice banky.

Jakou banku využíváte? Nejvíce jsou zde zmíněny instituce, které nebyly přímo nabízeny v dotazníku s 36%. Další je AIR bank s 29 procenty odpovědí. Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB a GE Money bank získaly shodně 14%. Nejméně využívanou bankou v této skupině vyšla Raiffeisenbank.

Kolik bank využíváte? Více jak 64 procent dotázaných využívá jen jednu bankovní společnost. 29% pak dvě společnosti a 7% tři a více bankovních domů.

Jaké produkty využíváte? Všichni dotázaní využívají běžný účet. Spořicí produkty a kreditní karty využívá 43 procent z nich. Dalších 14% pak investiční produkty a úvěry.

51

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? “Chtěla bych aby si lidé uvědomili že trh dnes už nabízí běžné účty bez jakýchkoliv poplatků, tudíž není potřeba nadávat na přemrštěné poplatky, jen se rozhoupat ke změně a dát své stávající zlodějské bance sbohem.” “Inovaci. Rychlejší postup. Měli by jít s dobou, ne jen se držet tradic. Třeba teď mě tak napadá, protože se mi zrovna nedávno stalo - Delší otevírací doba.”

Ženy, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání Proč využíváte banku? Nejzásadnějším aspektem se 100 procenty je pro tuto skupinu úschova peněz. Jako další s necelými 24% je prostředek spoření. Shodně odpovědí získala podmínka zaměstnavatele a potřeba úvěru s 15 ti procenty. Nejméně důležité pro tuto skupinu respondentů je zajištění platebního styku.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Nejdůležitější skutečností je dostupnost banky s více jak 69% odpovědí. Těsně za tím s 61,5 procenty dali respondenti na radu známých. 54% se rozhodovalo na základě působnosti na českém trhu. Jako poslední nejméně důležitou je recenze banky s 38 procenty.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Nejdůležitějším parametrem pro 77% dotázaných jsou poplatky. Dále pak servis banky 69% a tradice 23%. Akční nabídky a výhodný úvěr nebo hypotéka jsou pak důležité pouze pro 15 procent dotázaných.

Jakou banku využíváte? Nejvíce využívanými jsou zde neuvedené instituce a to v 30 procentech. ČSOB a GE Money bank využívá shodně 23%. S 15 ti procenty pak Česká spořitelna a Komerční banka. Nejméně využívané jsou Raiffeisenbank a AIR bank.

52

Kolik bank využíváte? Přes 53% využívá pouze jeden bankovní dům a 47% dva bankovní domy.

Jaké produkty využíváte? Všichni v této kategorii dotazovaní využívají běžné účty. Téměř polovina z nich využívá spořicí produkty. 31% mají kreditní karty. Úvěry nebo pojištění má jen 15%. Nejméně využívané touto skupinou jsou investiční produkty.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? “Banku jsem si vybrala především na základě nabízených služeb a poplatků! Toto info jsem hledala na webu - v ceníku služeb apod. Částečně jsem byla ovlivněna image a ideologií banky. První banku pak na základě toho, že rodiče využívali ČS. Kvůli tristním službám už ale účet téměř nevyužívám.” “Často nesmyslné poplatky, dále bych uvítala věrnostní program pro dlouholeté zákazníky. Banky se často věnují pouze studentům, ale měli by se také zaměřit na mladé rodiny atd.” “Zavedení alternativních měn jako bitcoin apod., zlepšit podmínky pro živnostníky, kteří kvůli nesmyslným výpočtům bonity nedosáhnou na hypotéky. Živnostník není výrazně rizikovější, než zaměstnanec, který také může ztratit práci ze dne na den.”

Muži, základní vzdělání a vyučení Proč využíváte banku? I zde hlavním důvodem pro všechny dotázané je úschova peněz. Po 33% mají podmínka zaměstnavatele, zajištění platebního styku a jako prostředek spoření.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? ¾ se rozhodují podle recenzí společnosti. Zbylá čtvrtina podle doporučení známých, oslovení reklamou a působností na českém trhu.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Jako hlavní parametr zde vedou poplatky pro celé dvě třetiny. Ostatní se rozhodují na základě výhodnosti úvěru. 53

Jakou banku využíváte? Hlavní využívanou bankou je v této skupině respondentů AIR bank. Dále pak GE Money bank a jiná neuvedená instituce. Obě po 33%.

Kolik bank využíváte? Jen třetina využívá jednu banku. Více respondentů využívají dvě instituce.

Jaké produkty využíváte? Všichni respondenti této skupiny využívají spořicí produkty. Dalším produktem je běžný účet a to u 67% dotázaných.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? Respondenti zde zmínili deregulaci a změnu pravidel. Bohužel konkrétnější nebyli.

Muži, středoškolské vzdělání Proč využíváte banku? 70% využívá banku pro úschovu peněz, 40% jako prostředek platebního styku a jen 20% pro spoření.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Více jak polovina a to 60% dotázaných dalo na radu známých při výběru. 30% se shodně rozhodovalo podle dostupnosti a působnosti na českém trhu. Nejméně respondentů se rozhodovalo na základě recenzí, jedná se o 20%.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Poplatky, servis banky a tradice jsou důležité parametry pro 40 procent dotázaných. Pouze 10% zohledňuje akční nabídky a výhodný úvěr nebo hypotéku.

54

Jakou banku využíváte? Českou spořitelnu a zde neuvedenou společnost využívá shodně přes 30%. Dalších 20% získala Komerční banka a ČSOB.

Kolik bank využíváte? Celých 90 procent respondentů využívá pouze jednu instituci. Zbylý dotázaní využívají dvě banky.

Jaké produkty využíváte? Každý z respondentů využívá běžný účet. Polovina z nich pak i spořicí produkty. 20ti procenty jsou využívány úvěry a pojištění. Pouze 10% dotázaných využívá investiční produkty a kreditní karty.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? “Omezenost výběru služeb, jako například vedení účtu ve více měnách bez poplatku.” “Vyrovnanost nabízených služeb.” Respondenti se také shodli na změně poplatků.

Muži, vysokoškolské vzdělání Proč využíváte banku? 80% dotázaných využívá banku pro úschovu peněz, dalších 60% pro zajištění platebního styku. Banku pro možnosti spoření má 40 procent respondentů. Po 20ti procentech jsou pak důvody podmínka zaměstnavatele a možnost úvěru.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Dle recenze banky a doporučení známých se rozhodovalo 60%. Dostupnost sehrála roli pro 40% dotazovaných. Nejméně ovlivnila výběr působnost na českém trhu a to 20ti procenty.

55

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Všichni dotázaní se shodli na poplatcích. Dále pak 60% jsou akční nabídky, 40% servis banky a tradice. Nejméně důležitým parametrem pro 20% dotázaných je výhodný úvěr.

Jakou banku využíváte? Nejvíce respondentů využívá GE Money bank a to 60%. Komerční banku a ČSOB využívá shodně 40%. 20% pak Českou spořitelnu, Raiffeisenbank a zde nejmenovanou instituci.

Kolik bank využíváte? 60% respondentů využívá jednu banku. 20 procent dvě banky a dalších 20 procent tři a více institucí.

Jaké produkty využíváte? Všichni respondenti této skupiny využívají běžný účet. Po 60ti procentech mají spořicí účet a kreditní karty. Investiční produkty má 40%. Úvěr a pojištění získali shodně 20%.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? Objevily se zde tři aspekty, na kterých se respondenti shodli. Jedná se o snížení nebo úplné zrušení bankovních poplatků, vyšší úročení vkladů na spořících produktech. Jako poslední se zde objevila poznámka, aby banky zveřejňovali lépe přehledné ceníky svých služeb.

56

16. Skupina 26 – 37 let Tato věková skupina je druhou nejobsáhlejší, co se týká všech respondentů. Jedná se o necelých 29 % všech dotázaných. Převažují zde hlavně muži a to 57% nad ženami.

Ženy, základní vzdělání a vyučení Proč využíváte banku? Jediný důvod zde uvedený je zajištění platebního styku.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Respondenti byli osloveni pouze reklamou.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Jediným důležitým parametrem tu jsou poplatky dané banky.

Jakou banku využíváte? Kolik bank využíváte? Jaké produkty využíváte? Česká spořitelna je jedinou využívanou bankou těchto respondentů. Dotázaní mají založený pouze běžný účet.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? Změna poplatků bank.

Ženy, středoškolské vzdělání Proč využíváte banku? Po 50 ti procentech shodně získala úschova peněz, prostředek spoření a zajištění platebního styku. Nejméně důležité pro respondenty se 17% je možnost úvěru.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Na dostupnost a doporučení známých by dalo 50%. Jen třetina se rozhoduje dle recenzí.

57

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Dle servisu banky se rozhoduje necelých 67%. Pro 50% jsou důležité poplatky. Výhodný úvěr či hypotéka a tradice mají po 17 ti procentech.

Jakou banku využíváte? GE Money bank a jinou instituci využívá shodně 50% dotázaných. Komerční banku 33%. Raiffeisenbank, ČSOB a AIR bank využívá 17%.

Kolik bank využíváte? Zde jsou odpovědi shodné pro všechny tři možnosti. Tedy každá po jedné třetině respondentů.

Jaké produkty využíváte? Iv této kategorii každý respondent využívá běžný účet. 67% spořicí produkty, 50% kreditní karty, 33% úvěr či hypotéku a 17% mají investiční produkty a pojištění.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? „Více možností změn v internet bance bez nutnosti návštěvy pobočky.“ Změna systému poplatků za služby banky.

Ženy, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání Proč využíváte banku? Nejdůležitějším důvodem je zajištění platebního styku a to pro 72% dotázaných. Dále úschova peněz 33%, prostředek spoření 22%, podmínka zaměstnavatele 17% a nejméně 11% kvůli úvěru.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Respondenti se nejvíce rozhodují dle doporučení známých – 39%. Na dostupnost banky pohlíží 33%. Recenze banky získala 28%, působnost na českém trhu 22% a 11% dotázaných bylo osloveno reklamou. 58

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? 78% se rozhodovalo na základě poplatků. Servis banky při výběru zohlednilo 28 procent dotázaných. Tradice je důležitá pro 17%. Po 11% mají akční nabídky, výhodný úvěr či hypotéka.

Jakou banku využíváte? Nejvíce jsou využívané zde neuvedené instituce a to s 50 ti procenty. Po 17% získali Česká spořitelna, Komerční banka a AIR bank. Nejméně využívané jsou Raiffeisenbank, ČSOB a GE Money bank. Mají 11% odpovědí.

Kolik bank využíváte? Více jak polovina, 55,5%, využívá pouze jednu banku. 28% pak dvě banky a 17% tři a více institucí.

Jaké produkty využíváte? 94% dotázaných má založený běžný účet. Polovina dotázaných spořicí produkty, 22% kreditní karty, 17% úvěry či hypotéky a 11% pojištění.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? “Některé banky (zejména ty velké) mají neskutečně vysoké poplatky za naprosto běžné úkony, ráda bych, aby se tyto poplatky snížily.” “Vybírání některých poplatků je opravdu drzost. Tedy by mi vůbec nevadilo, kdyby zmizely. A klidně, ať se dějí namátkové audity, zda banka neokrádá klienta. Známá takhle díky malému auditu, o který požádala, získala zpět částku 20.000 Kč, kterou si průběžně banka neoprávněně postahovala z jejího účtu. Peníze dostala jen díky tomu, že se jí několik transakcí provedených bankou nezdálo a obrátila se na ombudsmana.”

59

Muži, vyučení Proč využíváte banku? Pro respondenty nejužitečnějšími skutečnostmi pro využívání banky jsou úschova peněz a zajištění platebního styku. Obojí po 67%. 33% má podmínka zaměstnavatele a prostředek spoření.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Dotázaní si banku vybrali hlavně na základě její dostupnosti, 67%. Recenze banky, doporučení známých a působnost na českém trhu mají 33%.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Poplatky a výhodný úvěr či hypotéka hrály roli při výběru pro 67%. Pouze třetina zohlednila akční nabídky bank.

Jakou banku využíváte? Dvě třetiny dotázaných využívají zde neuvedenou banku. Ostatní GE Money bank.

Kolik bank využíváte? 67% využívá jednu bankovní instituci. 33% využívá dvě banky.

Jaké produkty využíváte? Všichni uvedli, že využívají běžný účet. Úvěr či hypotéku od banky má 67%. Spořicí a investiční produkty, kreditní karty a pojištění si založilo 33% respondentů.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? “Znalosti bankovních poradců, zavést IQ bankomaty.” “Zrušil bych všechny poplatky, měli by vydělávat na investicích v daném státě. Například kultura, infrastuktura a podobně.”

60

Muži, středoškolské vzdělání Proč využíváte banku? 62,5% využívá banku jako úschovu peněz a pro zajištění platebního styku. 25% ji má na spoření financí a jen 12,5% kvůli úvěru.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Polovina respondentů se rozhodovala na základě dostupnosti a doporučení svých známých. Zbylé možnosti, recenze banky, oslovení reklamou a působnost na českém trhu zohlednilo 12,5%.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Jako nejdůležitější parametr jsou uvedeny poplatky a to s 87,5%. Dále po 25 ti procentech mají servis banky a její tradice. Nejméně 12,5% mají akční nabídky a výhodný úvěr či hypotéka.

Jakou banku využíváte? 37,5% mají GE Money bank a zde neuvedená instituce. 25% dotázaných využívá Českou spořitelnu. ČSOB jen 12,5%.

Kolik bank využíváte? Zde respondenti označili možnosti jedné a dvou bank. Obě mají 50%.

Jaké produkty využíváte? 100% dotázaných má založený běžný účet. Polovina z nich spořicí produkty a kreditní karty. Pojištění využívá 37,5% Investiční produkty a úvěry jen 25%.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? “Měli by se přestat znehodnocovat naše peníze řízenou devalvací měny a "tištěním" peněz, které se cpou ze všech stran všem lidem, kteří jsou tímto způsobem manipulováni a zotročováni. Zakázal bych reklamu na zadlužování se!”

61

“Plošné snížení úrokových sazeb úvěrů, zrušení poplatků. Méně možností zakládání úvěru přes call centra a na internetu, tak aby byl klient nucen se dostavit na pobočku.”

Muži, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání Proč využíváte banku? 55,5% využívá banku pro úschovu peněz a zajištění platebního styku. 33% pro úvěr a jako prostředek spoření. Podmínku od zaměstnavatele má jen 22% dotázaných.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Respondentů, kteří se rozhodovali dle dostupnosti, je 55%. Na doporučení známých dalo 33%, dle působnosti na českém trhu 22% a na základě recenze banky se rozhodovalo 11 procent.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Nejdůležitějším parametrem jsou poplatky s 89%. Servis banky 44%, výhodný úvěr či hypotéka 33% a akční nabídky s 11% odpovědí.

Jakou banku využíváte? Nejvíce využívanými bankami této skupiny jsou instituce zde nejmenované. Využívá je 67% odpovídajících. Českou spořitelnu má 33%. Komerční banka a AIR bank mají shodně 22%. S 11ti procenty odpovědí jsou Raiffeisenbank a GE Money Bank.

Kolik bank využíváte? Dvě třetiny odpovídajících využívá dvě banky. Ostatní pouze jednu instituci.

Jaké produkty využíváte? Každý respondent má založený běžný účet. 78% i spořicí účet. 44% investiční produkty a kreditní karty. Úvěr či hypotéku a pojištění má 22 procent dotázaných.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? “Lepší spolupráci mezi bankami, aby se snížily poplatky třeba za výběr z cizího bankomatu.”

62

17. Skupina 38 – 50 let Zde převažují hlavně muži s vysokoškolským vzděláním. V celé této skupině je celkově 25 respondentů.

Ženy, vyučení Proč využíváte banku? Jako jediný důvod je uvedeno zajištění platebního styku.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Pouze na doporučení známých.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Jediný důležitý parametr respondenti uvedli poplatky.

Jakou banku využíváte? Kolik bank využíváte? Jaké produkty využíváte? Respondenti nevyužívají žádnou ze zde uvedených institucí. Využívají pouze jeden bankovní dům a jako jediný produkt běžný účet.

Ženy, střední vzdělání Proč využíváte banku? Největší roli zde hraje podmínka zaměstnavatele a to s 67%. 50% získalo zajištění platebního styku. Pro třetinu respondentů je důležitá úschova peněz a jako poslední důvod vedení úvěru a spoření, oboje s 17%.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Celá polovina respondentů si svou banku vybrala na doporučení známých. Třetina dle recenze a působení na českém trhu. Nejméně 17% dostala dostupnost banky.

63

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? 67% uvedlo jako nejdůležitější parametr poplatky dané banky. Třetina servis a tradici banky. S nejméně hlasy pak akční nabídky a výhodný úvěr.

Jakou banku využíváte? 33% využívá Raiffeisenbank a jinou instituci. 17% získali Komerční banka, ČSOB a AIR bank.

Kolik bank využíváte? 67% respondentů využívá jednu bankovní instituci. 17% dvě instituce a to samé 3 a více bankovních domů.

Jaké produkty využíváte? Většina respondentů využívá běžný účet, jedná se o 83,5%. Spořicí účet pak 67%. Třetina respondentů úvěr a kreditní karty.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? Nejraději by respondenti změnili bankovní poplatky. Také se zde objevilo, aby jednání bankéřů na pobočkách bylo vstřícnější vůči klientům.

Ženy, vysokoškolské vzdělání Proč využíváte banku? Kvůli zajištění platebního styku., podmínkou zaměstnavatele a jako prostředek spoření. Vše se stejným počtem odpovědí.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Nejdůležitější skutečnosti jsou dostupnost a působnost na českém trhu.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Jako jediný parametr získal hlasy servis banky.

Jakou banku využíváte? Kolik bank využíváte? Jaké produkty využíváte? 64

Respondenti využívají pouze jednu banku a to Českou spořitelnu. Z produktů jsou uvedeny běžný a spořicí účet se shodnými počty hlasů.

Muži, vyučení Proč využíváte banku? ¾ respondentů odpověděli, že je pro ně nejdůležitější zajištění platebního styku. Jako druhá se umístila podmínka zaměstnavatele a čtvrtina využívá banku kvůli úschově peněz.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Po 50% důležitosti mají dostupnost a působnost na českém trhu. Recenze banky dostala 25% od respondentů.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Nejzásadnější parametry jsou poplatky a servis banky, oba s 50%. Dále tradice.

Jakou banku využíváte? Polovina respondentů využívá Komerční banku, dále Českou spořitelnu a jinou instituci s 25%.

Kolik bank využíváte? 75% využívá pouze jednu instituci, ostatní využívají dvě.

Jaké produkty využíváte? Všichni respondenti využívají běžný účet, polovina pak kreditní karty a jen čtvrtina využívá spořicí, investiční produkty a pojištění.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? Většinou všichni se shodli na snížení bankovních poplatků a vyšší úroky ze spoření.

65

Muži, středoškolské vzdělání Proč využíváte banku? Pro 43% je nejdůležitější zajištění platebního styku. Po 28,5% získali ostatní možnosti a to potřeba úvěru, podmínka zaměstnavatele, jako prostředek spoření a úschova peněz.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Přes polovinu respondentů uvedlo působnost na českém trhu. Dále 43% dostupnost banky. 28,5% si svou banku vybralo dle recenzí a 14% bylo osloveno reklamou.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Nejdůležitějšími parametry se 43 % jsou poplatky a tradice. Necelých 29 % respondentů uvedlo výhodný úvěr nebo hypotéku a servis dané banky.

Jakou banku využíváte? Českou spořitelnu a jinou instituci využívá 43% respondentů. Dále pak po 14% Komerční banka a ČSOB.

Kolik bank využíváte? Třetina využívá dvě banky a ostatní respondenti pouze jednu.

Jaké produkty využíváte? Necelých 86% dotázaných využívá běžný účet. Pro 43% z nich je důležitý spořicí účet a necelá třetina z nich pak využívá investiční produkty, úvěry nebo hypotéku a kreditní karty.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? „Měly by být vyšší úroky z vkladů, aby se vůbec vyplatilo spořit a ne jak je to poslední minimálně 2 roky, kdy je rozumnější veškerý příjem utratit.” “Aby tam nepracovaly úplně neschopné mentálně nezralé princezny, které nic neumí a byly vybrané jenom díky krásnému životopisu, resp. aby tam měli schopnější vedoucí pracovníky, kteří by je dokázali vyhodit.”

66

Muži, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání Proč využíváte banku? Jako nejdůležitější důvod s 83% je uvedeno zajištění platebního styku. Úschova peněz hraje roli pro polovinu respondentů. Po 17% získala podmínka zaměstnavatele, potřeba úvěru a prostředek spoření.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? 83% dotázaných si banku vybrala na základě její dostupnost. Pro polovinu z nich je také důležitá působnost na českém trhu. Třetina se rozhodovala podle recenzí a pouze 17% dalo na doporučení známých nebo bylo osloveno reklamou.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Pro všechny dotázané je důležitý servis banky. 67% se rozhodovalo na základě poplatků a 17% se rozhodlo na základě výhodnosti úvěru nebo hypotéky.

Jakou banku využíváte? 67% využívá zde neuvedenou bankovní instituci. Po 33% získali AIR bank, Komerční banka a ČSOB. Nejméně respondenti využívají Raiffeisenbank a Českou spořitelnu a to se 17% od dotázaných.

Kolik bank využíváte? Polovina dotázaných využívá 3 nebo více bankovních domů. 33% využívá 2 banky a nejméně dotázaných pak jednu instituci.

Jaké produkty využíváte? Běžný účet a spořicí produkty využívají všichni dotázaní. 83% z nich využívá kreditní karty. Polovina pak investiční produkty a pojištění. Jen třetina využívá úvěr nebo hypotéku.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? Snížení poplatků, jednoduché obchodní podmínky a větší boj s klamavou reklamou.

67

18. Skupina 51 – 65 let V odpovědích zde převládají muži, ale i tak zde mají zastoupení ženy. Jedná se o 25 procent žen a 75 procent mužů.

Ženy, učňovské vzdělání Proč využíváte banku? Jediný důvod pro využívání banky je kvůli potřebnosti úvěru.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Respondentky si vybraly banku na základě doporučení známých.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Důležitý parametr při výběru souvisí s důvodem využívání banky, tedy výhodný úvěr nebo hypotéka.

Jakou banku využíváte? Kolik bank využíváte? Zde není jmenována žádná banka z výběru, jedná se tedy o jednu z ostatních institucí.

Jaké produkty využíváte? Zde byla odpověď pouze úvěr, ale předpokládám, že k úvěru respondentka musí využívat i běžný účet.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? Jedná se o poplatky, konkrétněji specifikováno nebylo.

Ženy, vysokoškolské vzdělání Proč využíváte banku? Hlavním a to 100% důvodem je zajištění platebního styku. V 50% sehrála roli i podmínka zaměstnavatele. 68

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Zde se stejnými hlasy vedou dvě skutečnosti a to dostupnost dané instituce a doporučení známých.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? I zde ovlivnily výběr dva parametry – poplatky a tradice.

Jakou banku využíváte? Česká spořitelna, GE Money Bank a jiná instituce. Všechny se stejným počtem hlasů.

Kolik bank využíváte? Respondentky v 50 ti % využívají pouze jednu instituci a v 50 ti % dva bankovní domy.

Jaké produkty využíváte? Všechny respondentky využívají běžný účet. V 50 ti procentech pak spořicí účet a kreditní karty.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? I tady převládla odpověď o snížení bankovních poplatků.

Muži, vyučení Proč využíváte banku? Převládá zajištění úschova peněz a zajištění platebního styku, obojí s 66,67%. Třetina respondentů pak využívá banku kvůli úvěru a podmínkou zaměstnavatele.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Nejdůležitější skutečností je dostupnost banky s 66,67%. Třetinu odpovědí pak získala recenze banky a působnost na českém trhu.

69

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Všichni respondenti odpověděli, že nejdůležitější je pro ně tradice. Za ní se umístil servis banky s dvěma třetinami odpovědí a s nejmenším počtem hlasů pak poplatky.

Jakou banku využíváte? Se stejným počtem odpovědí jsou zde zastoupeny Česká spořitelna, Raiffesenbank, ČSOB a jiná instituce.

Kolik bank využíváte? Třetina respondentů využívá dva bankovní domy, zbytek jednu banku.

Jaké produkty využíváte? Všichni využívají běžný účet. 33% pak úvěr nebo hypotéku.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? “Chybí bezplatné bankovní služby pro studenty s minimálními příjmy. Poplatky za zprávu úvěru nebo účtu.”

Muži, středoškolské vzdělání Proč využíváte banku? 75% získalo zajištění platebního styku. Dále pak úschova peněz a prostředek spoření – obojí s 50 ti procenty.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Pro polovinu je důležitá dostupnost. 25% získalo doporučení známých a působnost na českém trhu.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? 50% a nejvíc odpovědí získaly poplatky a tradice. Čtvrtinu hlasů pak akční nabídky banky.

70

Jakou banku využíváte? Polovina respondentů využívá Českou spořitelnu. Dále se stejným počtem odpovědí jsou Komerční banka, Raiffensenbank a jiná instituce.

Kolik bank využíváte? 75 procent respondentů využívá jednu banku a zbytek dvě instituce.

Jaké produkty využíváte? Všichni respondenti využívají běžný účet. 75% spořicí produkty, 50% kreditní karty a nejméně odpovědí – 25% pojištění.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? „Stále se opakovaně podivuji nad tím, že banky chtějí peníze za to, že jim umožním vydělat si. Tedy například že chtějí poplatek za zpracování úvěru. Pokud budu poptávat úvěr, musí přeci banka udělat svoji obchodní nabídku zdarma, jako je tomu v jiných odvětvích. Představme si, že půjdu do Ikea koupit si nábytek a oni budou chtít předem poplatek za to, že se se mnou vůbec budou bavit. Tak takhle to funguje v bankách. Přijde mi to naprosto absurdní.“

Muži, vysokoškolské vzdělání Proč využíváte banku? Pro všechny je důležité zajištění platebního styku. Se stejnými počty odpovědí pak prostředek spoření, podmínka zaměstnavatele a kvůli úvěru.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? 100% odpovědí získala dostupnost a působnost na českém trhu.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Nejdůležitějším parametrem je servis banky a to shodně ve všech odpovědích. Po 50ti procentech pak dostali poplatky a výhodný úvěr nebo hypotéka.

71

Jakou banku využíváte? Kolik bank využíváte? Polovina respondentů využívá Českou spořitelnu a druhá ČSOB. Každý z respondentů využívá jeden bankovní dům.

Jaké produkty využíváte? 100% respondentů využívá běžný účet a kreditní karty. Ostatní produkty dostaly stejný počet hlasů, jde o spořicí účet, investiční produkty, úvěr a pojištění.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? „Aby banky, které byly v minulosti sanované našimi miliardami, se chovaly ke každému klientovi slušně a nabízely mu pravidelně možnosti výhodných půjček, úvěrů, hypoték, spoření a jiných produktů bez poplatků. Včetně pohybů na nich, neboť ony používají likviditu občanů u nich uloženou k velkému investování na burze cenných papírů a tím si zcela jistě vydělají i na drobné poplatky, které sice v poslední době mizí, ale banka vždy chce nějakou protislužbu. Např. uložit na účet min 15 tisíc měsíčně, provést minimálně 3 platby internet bance, výběr pouze z bankomatu vlastní banky a další podmínky.“

72

19. Skupina 66 a více let Tato skupina zaujímá jen malé množství ze všech respondentů. Odpovídali pouze ženy, které měli základní a střední vzdělání

Proč využíváte banku? Zde převládaly pouze dva parametry a to úschova peněz a zajištění platebního styku.

Která z uvedených skutečností převládla při výběru banky? Pro respondentky nejdůležitější skutečností jsou dostupnost dané banky v jejich okolí a působnost na českém trhu.

Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? Zde byla odpověď jednoznačná. Jediným důležitým parametrem, který ovlivnil výběr respondentek, byla tradice bankovního domu na českém trhu.

Jakou banku využíváte? Zde také byla jednoznačná odpověď. Jedná se o Československou obchodní banku – ČSOB.

Kolik bank využíváte? Všechny respondentky využívají pouze jednu obchodní banku. To je zřejmé i z předchozí otázky.

Jaké produkty využíváte? Jediným produktem, který tato cílová skupina využívá je běžný účet.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? “Poplatky za vedení debetní karty, poplatky za pohyb peněz na účtech v rámci jedné banky.”

73

20. Souhrn všech respondentů Na dotazník odpovídalo celkem 133 osob. V celkovém počtu převažovaly ženy, kterých se zúčastnilo 52%. Muži tedy zaujímali 48% dotázaných. U vzdělání převažovalo středoškolské s maturitou, toto vzdělání má 42%. Na dalším s 37,6 procenty jsou respondenti s vysokoškolským titulem. Vyučení má 10,5% dotázaných. Vyšší odborné vzdělání 5% a nejméně respondentů má základní vzdělání se 4,5%.

Proč využíváte banku? Nejvíce rozšířeným důvodem pro využívání banky je úschova peněz s 55,6%. Další se umístilo zajištění platebního styku 52,6%. Třetí příčku všech dotazovaných obsadil prostředek spoření s 25,6%. Předposlední místo zaujímá podmínka zaměstnavatele se 17%. Na posledním a tedy i nejméně důležité skutečnosti, proč využívat banku je možnost úvěru. Má 14% všech odpovědí.

Jak jste si svou banku vybral? Nejvíce respondenti pohlíželi na dostupnost banky při svém výběru. Celkově s 45 %. Jako druhé uposlechli doporučení svých známých – 42%. Prostřední příčku při výběru zaujímá působnost banky na českém trhu 30 %. Recenze banky s 27 % se umístila na předposledním místě. Nejméně rozhodujícím kritériem pro respondenty bylo ovlivnění reklamou a to pouze jen 6 procenty.

Na základě jakých parametrů? Respondenti se nejvíce ohlíželi na poplatky bank a to sehrálo hlavní roli při výběru. Je to celých 67%. Servis banky je důležitým kritériem pro 43,6% respondentů. Tradici banky vzalo v úvahu pouze 24%, což značí, že nově příchozí banky na český trh jsou dobře vnímány veřejností. Čtvrtou příčku získal výhodný úvěr či hypotéka, mají 17%. Jako poslední s necelými 13% jsou akční nabídky bank. Je tedy zřejmé, že krátkodobé zvýhodnění není pro respondenty důležitým parametrem.

74

Jakou banku využíváte? Nejvíce odpovědí, 40,6%, mají zde přímo neuvedené banky. Jako druhá je Česká spořitelna s 20ti procenty. Komerční banka 17%, ČSOB 16,5%, GE Money Bank 16%, AIR Bank 12% a Raiffeisenbank 9%. Zde je vidět, že i respondenti se přizpůsobují změnám finančního trhu a není pro ně problém změnit instituci, pokud jim není schopna nabídnout podmínky, které by pro ně byli výhodné. Česká spořitelna je sice stále největší bankou na českém trhu s nejvíce klienty, ale co se týče odpovědí, tak je to banka, se kterou jsou respondenti nejméně spokojeni.

Kolik bank využíváte? 59% dotázaných využívá stále jen jednu banku. Druhé místo s 31,5% zaujímá odpověď, kdy respondenti využívají dvě banky. Jen 9% z nich má tři a více bankovních institucí.

Jaké produkty využíváte? Téměř všichni respondenti mají založený běžný účet, jedná se o 95%. Druhým nejvíce využívaným jsou spořicí produkty 52%. Dále kreditní karty 37%, úvěr či hypotéka 20%, pojištění 17% a nejméně využívanými produkty jsou investice a to v 16ti procentech.

Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu? Nejvíce rozšířenou odpovědí byly poplatky, které jsou českými institucemi nastaveny. Hlavně poplatky za vedení účtů, transakce v internet bance, zřízení a zrušení úvěru a další. Dále se objevovaly poznámky na profesionalitu a vstřícnost bankéřů na kamenných pobočkách. Ty nejzajímavější odpovědi jsou uvedeny v úplném znění u každé skupiny respondentů.

75

21. Vyhodnocení hypotézy s výsledky dotazníku Skupina 18 - 25 let Jak jsem předpokládala v hypotéze, výsledky se velmi shodují. Důvodem, proč tato skupina respondentů využívá bankovní společnost je převážně úschova peněž a zajištění platebního styku. Ostatní odpovědi se nesetkaly s kladným hodnocením. Jak se v hypotéze očekávalo, respondenti si svou banku vybírali převážně na doporučení svých známých. Nejspíše na reference od svých rodičů nebo jiných rodinných příslušníků. Dále byla důležitá dostupnost. Může se jednat o dobrou dostupnost přes internet, nebo s dobrým spojením v místě bydliště dotazovaných. Nejdůležitějšími aspekty jsou pro klienty poplatky a servis. Poplatky dostaly celých 71 procent odpovědí od všech respondentů této skupiny. Jak jsem předpokládala v hypotéze, tak se jedná o nejdůležitější aspekt, na základě kterého se dotazovaní rozhodují při výběru. Jedná-li se o bankovní společnosti, které jsou touto věkovou skupinou využívány, tak nejvíce odpovědí získaly banky zde přímo neuvedené. Nejméně hlasů měli Česká spořitelna a Raiffeisenbank. Zde je vidět, jak je uvedeno v hypotéze, že tito respondenti se nebojí zkoušet nové společnosti a dávají jim přednost před tradičními bankami na tomto trhu. Tito respondenti nejvíce využívají běžný účet a spořicí produkty. Nejméně potřebné jsou pro ně úvěrové a investiční produkty. Toto odpovídá první otázce, kde nejdůležitějšími důvody pro využívání banky jsou úschova peněz a zajištění platebního styku. Dotazovaní v této skupině již nejsou tolik zvyklí na využívání hotovostních peněz. Zde je zřejmě vidět propojenost bezhotovostních převodů přes internet banky, možnost využívání přímých plateb debetními

kartami

a

jednoduchost

využívání

76

všech

těchto

produktů.

Skupina 26 - 37 let Nejzásadnějším důvodem pro využívání banky je uvedeno zajištění platebního styku, využití spoření a úschova peněz. Nejméně pak pro úvěrové produkty. Tyto výsledky se s mou hypotézou shodují přibližně z poloviny. Ovšem to ještě neznamená, že úvěrové produkty nejsou využívány touto skupinou respondentů. Dotazovaní si svou banku vybrali z důvodu dostupnosti a na doporučení svých známých. Tradice a působnost na českém trhu pro ně nejsou až tak důležité. Nejzásadnějším parametrem jsou poplatky, které uvedlo celých 72 procent. Dále se jedná o servis, který je jim banka schopna poskytnout. Nejvíce využívanými bankami jsou instituce zde přímo nejmenované a GE Money Bank. Své místo sice zaujímá i nejstarší banka u nás, Česká spořitelna. Z těchto odpovědí je patrné, že respondenti se již rozhodují, jakou banku si vybírají, co je jim schopná nabídnout a na základě těchto informací neváhají změnit finanční společnost. Samozřejmostí je využívání běžného účtu. Dále hojně využívanými produkty jsou spořicí účty a úvěry, kreditní karty či hypotéky. Co se týká mé hypotézy a zjištěných informací z dotazníku, tak mohu říci, že se téměř shodují.

Skupina 38 - 50 let Tito respondenti svou banku využívají převážně z důvodu zajištění platebního styku, pro úschovu peněz a kvůli podmínce zaměstnavatele. I když jsem předpokládala, že budou více využívat spoření a úvěrové produkty, tak tyto důvody byly pro využívání bank nejméně důležité. Důvody, pro které si svou banku vybrali, byly nejdůležitější dostupnost a působnost na českém trhu. Z toho jasně plyne, že tato skupina respondentů dává přednost již stálým a zavedeným bankám na trhu. Nejzásadnějšími parametry jsou poplatky, servis banky a její tradice. Klienti se tedy již rozmýšlejí nad tím, co je jim banka schopna nabídnout, ale upřednostňují nabídky stávajících bankovních domů. S tím souvisejí i bankovní domy, které jsou těmito respondenty nejčastěji využívány. Jedná se o Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku a zde přímo neuvedené bankovní instituce.

77

Nejvíce využívané produkty jsou běžný účet, který uvedli téměř všichni dotázaní, spořicí produkty a úvěrové produkty. Jak jsem předpokládala, tak pojištění a investice využívá velice málo dotázaných respondentů. V této věkové skupině je jasně vidět, že odpovědi nejsou jednoznačné. Ukazuje se rozdílnost dotázaných. I zde se téměř shoduje má hypotéza se zjištěnou skutečností v dotazníku.

Skupina 51 - 65 let V této věkové skupině respondentů se mé domněnky potvrdily z poloviny. Klienti svou banku využívají hlavně pro zajištění platebního styku, kvůli úvěru a jako spořící prostředek. Je pro ně důležitá dostupnost a tradice banky na českém trhu. Orientují se hodně podle servisu, který je jim daná finanční instituce schopna poskytnout. Nejvíce využívanými bankami jsou Česká spořitelna, ČSOB a jiné zde neuvedené instituce. Jak jsem předpokládala v hypotéze, tak zde se z části potvrdilo. Jsou převážně věrni tradičním bankám na českém trhu s určitou historií. Téměř všichni dotázaní využívají běžný účet, který jim zajišťuje platební styk. Dalšími důležitými produkty jsou spořicí účty. Naopak, jak jsem se domnívala, investiční produkty využívá jen hrstka dotázaných. Dále hodně využívanými jsou úvěry, hypotéky a kreditní karty. Jasně je tedy vidět, že spoření je pro tuto skupinu důležité, ale neexperimentují tak, jak jsem se domnívala. Úvěrové produkty jsou využívány tak, jak jsem uvedla již dříve v hypotéze.

Skupina 66 a více let Jak jsem předpokládala, těchto respondentů bylo nejméně ze všech dotazovaných. Důvody proč využívají banku, jsou úschova peněz a zajištění platebního styku. Je pro ně důležitá působnost na českém trhu, která se pojí s tradicí. Ta je jediným parametrem pro tuto skupinu dotazovaných pro výběr peněžního ústavu. Dále je pro ně důležitá dostupnost. Zde se hlavně jedná o dobrou dostupnost vzhledem ke svému bydlišti. Respondenti využívají pouze jednu banku a to ČSOB. Jedná se o jednu z velkých bank na českém trhu. S tím se pojí i tradice. Jediným využívaným produktem této skupiny se stal běžný účet. Tak jak jsem předpokládala v hypotéze, se potvrdilo i výsledky dotazníku.

78

22. Doporučení Ze zjištěných informací vyplívají nejdůležitější parametry, skutečnosti a důvody, které jsou pro dotazované důležité při výběru banky či produktu. Motivy k rozhodnutí, který bankovní dům je pro daného klienta optimální by měly být odvozeny od potřeb a požadavků. Z hlediska zákazníka bankovního domu by měly být kladeny požadavky na co nejnižší poplatkovou strukturu produktů, servis banky a schopnost pokrýt očekávané i neočekávané události. Mít přístup k informacím a také telefonické či webové podpoře ze strany banky. Z pohledu instituce, které klient svěřil své finance, by se mělo primárně jednat o co nejlepší servis pro klienta. Využití nástrojů k co nejjednodušší a nejpřehlednější manipulaci s bankovním účtem. Schopnost orientovat se ve splácení úvěrových produktů a možnost disponovat s pravdivými informacemi z kapitálových trhů v případě investování. Téměř ve všech skupinách bylo hlavním parametrem, který by klienti ze svého pohledu změnili, nastavení poplatků za služby v bankách a jejich servis vůči zákazníkům. I když se odpovědi zdají jednoznačné a je možné se domnívat, že klienti si zjišťují situaci na trhu a na základě toho požadují změny, tak ve skutečnosti může být realita odlišná. Z odpovědí v dotazníku velice jasně vyplývá skutečnost, že stále více jak 20 procent odpovídajících využívá Českou spořitelnu. V poslední otázce, co by chtěl klient změnit na českém bankovním trhu se spousta respondentů, téměř třetina dotázaných, vyjádřila k nespokojenosti právě s Českou spořitelnou. Byla to jediná jmenovaná banka, na kterou byly stížnosti. Dle mých zkušeností, kterými disponují vzhledem k pracovní pozici v bankovní instituci vím, že obvykle klient může požadovat změny až v důsledku některé z mediálních kampaní, kupříkladu k výšce bankovních poplatků a smyslu služeb, za které jsou mu účtovány. Klient si ne vždy plně uvědomuje kolik, a co je mu na účtu zpoplatněno a ne vždy si je vědom možností, že lze něco změnit. Klienti si kupříkladu zakládají bankovní účty vzhledem k nutnosti výplaty v zaměstnání a sledují pouze položku příchozích plateb. Ne vždy je však poplatková struktura účtu tou optimální, která může být klientovi nabídnuta.

79

Z dosažených odpovědí a výsledků dotazníků tak vyplývá, že klient může být ovlivněn faktorem třetí strany, ať už je to rodina, zaměstnavatel, reklama či zkušenosti jiných osob. Doporučením tak může být větší informovanost klienta o nabízených službách. Nejdůležitějšími parametry doporučení jsou tedy ze strany klienta orientace na finančním trhu. Schopnost výběru vhodného produktu a jeho porovnání v konkurenčním prostředí. Možnost stát si za svými potřebami, prioritami a na základě těchto motivů vybrat optimální variantu a bankovní dům. Pro bankovní instituci, která chce dlouhodobě a úspěšně působit na tuzemském trhu by měl být zákazník na prvním místě. Z pohledu bankovního domu by jako zpětnou vazbu klienti doporučovali příznivější poplatkovou strukturu na běžných účtech. Lepší proškolení, informovanost a jednání pracovníků vůči klientům na obchodních místech. Vytváření akcí výhodných a přínosných pro klienta. Nabízet servis, produkty a služby, které jsou základem pro vytvoření úspěšného obchodu s klientem a získání dlouhodobě spokojených zákazníků pro bankovní dům.

80

Závěr Jak jsem již zmínila v úvodu diplomové práce, je v mém záměru přiblížit celkovou problematiku a strukturu bankovnictví na českém trhu. Byly vymezeny podmínky pro možnost vstupu do bankovního sektoru, pravomoci a politika České národní banky, legislativa bankovnictví v České republice a představeny základní bankovní produkty. Formou osobního dotazníku jsem zjišťovala rozhodující aspekty, na základě kterých se klient rozhodl k využívání své finanční instituce. Respondenti byli rozděleni do několika věkových kategorií. Následně pak bylo zohledněno pohlaví a vzdělání respondentů. Toto rozdělení ukázalo rozdílnosti v primárních parametrech. Zohlednila jsem veškeré parametry, které se mi podařilo zjistit z dotazníku. Zpracovala jsem do zhodnocení výsledků vyjádření respondentů na otázku, co by sami změnili na českém bankovním trhu. Zkoumání tohoto tématu mi přineslo spoustu nových zkušeností. Vzhledem k vytváření osobního průzkumu formou dotazníku, jsem se naučila několik nových věcí z oboru sociologie. Zpracování dotazníku bylo náročné. Záleželo hlavně na tom, aby byl věcný, otázky cíleně mířily k informacím, které jsem potřebovala zjistit a aby nebyl zbytečně moc dlouhý. Jeho zpracování dle mého názoru odpovídá tomuto tématu a do budoucna dává možnost rozšíření. V celkovém důsledku si myslím, že jsem se zadaného cíle držela, zjistila informace, které jsem měla v úmyslu zjistit a pomohla zodpovědět na několik otázek, které se s touto problematikou pojí. Vyhodnocení je rozepsáno do hloubky, komplexně a věcně.

81

Seznam použité literatury Tištěná literatura: 1. BARÁK, Josef a kolektiv. Zákon o bankách: Komentář a předpisy souvisící. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-7201-418-8 : 660.00 2. JENÍK, Ivo. Dohled a regulace finančního trhu. Praha: Spolek českých právníků Všehrd, 2011. ISBN 978-80-85305-48-7 (brož.) 3. REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Praha: Managment Press, 2011. ISBN 978-80-7261-230-7 4. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. C.H. Beck, 2006. ISBN 80-7197-462-7 5. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Computer press, 2006. ISBN 80-2510882-1 6. ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Bankovnictví v proměnách času. Praha: Česká bankovní asociace,2012. ISBN 978-80-260-3016-4 (váz.) 7. REVENDA, Z., M. MANDEL, J. KODERA, P. MUSÍLEK a P. DVOŘÁK. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Managment press, 2012. ISBN 978-807261-240-6.

Internetové stránky: 1. http://www.cnb.cz/cs/index.html 2. http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 3. https://www.rb.cz/o-nas/o-spolecnosti/profil-a-historie-raiffeisenbank-v-cr 4. https://www.gemoney.cz/o-nas/ge-money 5. http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml 6. http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 7. https://www.airbank.cz/cs/vse-o-air-bank/kdo-jsme/historie/ 8. https://www.unicreditbank.cz/web/o-bance 9. http://www.fio.cz/o-nas 10. http://www.citibank.cz/czech/gcb/personal_banking/czech/footer/o_nas.htm?icid=LIN K-ABOUT-HP-FOOTER 11. http://www.finance.cz 12. http://www.penize.cz/

82

Přílohy

83

Příloha č. 1 Dotazník - vlastní tvorba autora Pohlaví Věk Vzdělání Proč využíváte banku? o Kvůli úvěru o Podmínka zaměstnavatele o Prostředek spoření o Úschova peněz o Zajištění platebního styku Jak jste si svou banku vybral? o Dostupnost o Recenze banky o Na doporučení známých o Osloven reklamou o Působnost na českém trhu Na základě jakých parametrů? Která kritéria ovlivnila Váš výběr? o Poplatky o Akční nabídky o Výhodný úvěr, hypotéka o Servis banky o Tradice Jakou banku využíváte? o Česká spořitelna o Komerční banka o Raiffeisen bank o ČSOB o GE Money Bank o AIR Bank o JINÁ ... Kolik bank využíváte? o 1 o 2 o 3 a více Jaké produkty využíváte? o Běžný účet o Spořící účet o Investiční produkty o Úvěr o Kreditní karty o Pojištění Co byste nejraději změnil na českém bankovním trhu?

....................................................................................................................................................... 84

Příloha č. 2 Seznam bank na území České republiky                                                

Air Bank Citibank Česká spořitelna Českomoravská stavební spořitelna Československá obchodní banka Equa bank Evropsko-ruská banka Expobank Fio banka GE Money Bank Hypoteční banka ING Bank N. V. J&T BANKA Komerční banka mBank Modrá pyramida stavební spořitelna Oberbank AG Poštovní spořitelna Raiffeisen stavební spořitelna Raiffeisenbank Raiffeisenbank im Stiftland eG Sberbank CZ Stavební spořitelna České spořitelny UniCredit Bank Volksbank Löbau-Zittau eG Waldviertler Sparkasse von 1842 AG Wüstenrot - stavební spořitelna Wüstenrot hypoteční banka Zuno Bank Gutmann Aktiengesellschaft Bank of Tokyo-Mitsubishi BNP Paribas Fortis SA/NV COMMERZBANK Aktiengesellschaft Crédit Agricole Česká exportní banka Česká národní banka Českomoravská záruční a rozvojová banka Deutsche Bank HSBC Bank plc - pobočka Praha Meinl bank Poštová banka, a.s. PPF banka PRIVAT BANK AG Royal Bank of Scotland Saxo Bank A/S Sumitomo Mitsui Banking Corporation Europe Všeobecná úverová banka Western Union International Bank

/3030 /2600 /0800 /7960 /0300 /6100 /2210 /4000 /2010 /0600 /2100 /3500 /5800 /0100 /6210 /7990 /8040 /0300 /7950 /5500 /8030 /6800 /8060 /2700 /8221 /7940 /7970 /7980 /2310 /8231 /2020 /6300 /6200 /5000 /8090 /0710 /4300 /7910 /8150 /2240 /6000 /8200 /5400 /8211 /8241 /6700 /3040

Zdroj: http://www.banky.cz/prehled-bank

85

Rozhodující aspekty motivace klientů při volbě peněžního ústavu

Recommend Documents