ROZHODUJÍ KVALITNÍ PROJEKTY

EUROZPRAVODAJ

Informaãní a ekonomick˘ ãasopis

VII. ROâNÍK â. 1/2008 CENA: 39,- Kâ; 39,- SK

PROFILY

ROZHOVOR

Mezinárodní veletrhy

KdyÏ je práce koníãkem

Služby brněnského výstaviště pro podnikatele

Podnikatel Martin Kratochvíl o svých aktivitách

PrÛmyslové izolace

SERIÁL

Informaãní a ekonomick˘ ãasopis

ManaÏerské minimum pro va‰e zdraví

Vlastní vývoj umožňuje držet krok s ostatními

Práce není všechno. Nezapomeňte na správnou relaxaci.

Lidské zdroje Výhody byznys koučinku

Obchod Rusk˘ obchodní rada hovofií o moÏnostech ãesk˘ch firem na v˘chodním trhu

Strojírenství Hejtman EVÎEN TO·ENOVSK¯:

·KODA MACHINE TOOL drÏí pozici nejúspû‰nûj‰ího hráãe ve svém oboru na svûtû

VII. ROâNÍK â. 1/2008

ROZHODUJÍ KVALITNÍ PROJEKTY „Severní Morava a Slezsko potfiebuje miliardy korun na zlep‰ení situace v dopravní infrastruktufie. Samostatnou kapitolou je leti‰tû. Pro rozvoj chceme z evropsk˘ch penûz ãerpat 2,5 miliardy korun.“

+ SOUTĚŽ O HODINKY LONGINES – více na str. 11

ROZHOVOR

HUDEBNÍK

J

e v‰estranná a nepochybnû zajímavá, charismatická osobnost. Jeho du‰e mífií vysoko, metafyzika je jeho hobby. Bere Ïivot s nadhledem, má ‰irok˘ zábûr. Martin Kratochvíl. Hodnû od Ïivota chtûl a hodnû dokázal. âasto se vrhal do neuvûfiiteln˘ch vûcí témûfi po hlavû, ale nepfii‰el o ni. Jeho krédo, Ïe v‰echno jde, kdyÏ ãlovûk chce, je velmi stimulaãní. Kromû vlastního televizního studia a jachty si splnil v‰echny sny. Zasadil strom, postavil dÛm, má tfii dûti. Má v‰echno, co chlap potfiebuje: rodinu, talent, úspûch, peníze i pfiátele. A navíc je dítûtem ·tûstûny. Hraje jazz, sportuje, cestuje, podniká, leze po horách, pilotuje své soukromé letadlo. Nelze ho prostû pfiehlédnout. Vût‰ina lidí si ho váÏí, ale nûktefií ho kritizují. MoÏná právû ti, kdo nedo‰li v Ïivotû tak daleko... Martine, jak náročný byl přechod z hudební branže do světa podnikání? No, to jsou zdánlivû velmi odli‰né vûci, ale v kontextu mého Ïivota ten pfiechod není vÛbec násiln˘, je to takové pfiirozené vpl˘vání jednoho do druhého, protoÏe za tûch star˘ch ãasÛ já jsem odjakÏiva snil, kdyÏ jsem dûlal jenom muziku, Ïe bych chtûl jednou dûlat rádio nebo ãasopis. Z tûchto pfiedstav logicky vznikl Bonton a na Bontonu byla logicky první muzika. Pak následoval dal‰í krok, Ïe jsem

CESTOVATEL KOLEM SVùTA

MuÏ, kter˘ si splnil sny... Hudebník, podnikatel, cestovatel, letec, filmař, zakladatel vydavatelství Bonton, zakladatel jazzrockové skupiny Jazz Q a taky autor dvacítky dokumentů převážně z asijských hor, zejména z nepálského Himálaje. dûlal muziku k filmÛm, a pak filmy. Vyvíjelo se to organicky, jedno se prolínalo do druhého. A pak, kdyÏ uÏ byl Bonton na svûtû, dal‰í Ïánry a sekce svûta showbyznysu navzájem do sebe zapadaly. Mám na mysli ãasopisy, kníÏky, rádio samozfiejmû. ·lo to samospádem, nevznikla Ïádná dramatická zmûna, tfieba jako kdyÏ mÛj dûda neuspûl v pletárnû a zaãal

dûlat bonbony Klokánky, v˘robky s eukalyptinem. Která z těch oblastí byla prubířským kamenem tvých manažerských schopností? V euforickém kapitalistickém rozpuku 90. let jsme si mysleli, Ïe zvládneme v‰echno. UÏ ne jen mal˘ ãasopis nebo skromné rádio, ale najednou se

otevfiely obzory a celá ãinnost narostla do obrovsk˘ch dimenzí. Koupili jsme Supraphon a Zlínské ateliéry a kdovíco je‰tû. Ale tam nûkde, myslím v tom rozletu, bylo nejtûωí pochopit, Ïe tohle v‰echno je zaãátek konce, Ïe nás to vede k rychlé záhubû a k pádu. K okamÏitému vystfiízlivûní hodnû pfiispûl nበamerick˘ pfiítel, nyní viceprezident Mick Hawk. Stfiízlivûní

Martin Kratochvíl měl dědečka Karla Kaplana, který za první republiky podnikal „v eukalyptovém oleji“.

EUROZPRAVODAJ 3

ROZHOVOR

HUDEBNÍK pokraãovalo i pfii na‰í cestû do Ameriky, kde jsme shánûli investory. Koukali na nás jako na ‰ílence, kdyÏ jsme jim prezentovali na‰e portfolio. Kupfiíkladu vedle muziky jsme dûlali je‰tû investiãní fond, stfiedovlnné rádio a dal‰í. Jejich podezfiení se stupÀovalo, kdyÏ vidûli, jak dobfie si vedly na‰e akcie, no prostû byl to jeden velk˘ ‚rÛÏov˘ sad‘. Na základû na‰ich dobr˘ch v˘sledkÛ si mysleli, Ïe snad prodáváme drogy nebo nûco podobného. Samozfiejmû Hawk vãas pochopil, Ïe se to takhle nedá dûlat, Ïe se ãlovûk musí drÏet svého kopyta a Ïe je potfieba celou spoleãnost strukturovat. Nelze se jen donekoneãna vézt na euforii. Je zapotfiebí v‰echno smysluplnû fiídit, jinak bychom záhy dopadli jako jeden podnikatel, kter˘ uÏ ani nevûdûl, kolik hradÛ má nakoupen˘ch, kde má v‰echna svá letadla, a ani netu‰il, Ïe se mu ztrácejí Volva. Pak se vám stane, Ïe máte z jednoho dobrého k‰eftu milion a najednou je ten milion pryã a firma se zhroutí. TakÏe to byl moment, kdy jsme zaãali opravdu pracovat ve dne v noci a dávat v‰emu základní fazonu. Byla to práce podle pfiísn˘ch pravidel, jako to uÏ b˘vá u akciovky v tom klasickém slova smyslu. Díky tomu, Ïe jsme tam mûli Ameriãana, tak jsme pfieskoãili tápání ãesk˘ch podnikatelÛ a rovnou jsme skoãili do jasného formátu, kter˘ se

„V EUFORICKÉM KAPITALISTICKÉM ROZPUKU 90. LET JSME SI MYSLELI, ŽE ZVLÁDNEME VŠECHNO. NE JEN MALÝ ČASOPIS NEBO RÁDIO.“ nám pak velice zúroãil pfii prvním kapitálovém nav˘‰ení. Obchodníci dostali do ruky papír, kter˘ uÏ byl napsan˘ ve tvaru, na nûjÏ jsou zvyklí. To byl asi ten nejdÛleÏitûj‰í moment ve v˘voji Bontonu. Pak samozfiejmû byly v˘kyvy nahoru i dolÛ, ale uÏ to bylo ãitelné, prostû transparentní. Začal jsi i s hranou tvorbou, proč jsi v tom nepokračoval? My jsme natoãili první ãeskoslovensk˘ celoveãerní film Tankov˘ prapor. Pobídka tohoto druhu pfii‰la z mnoha stran. VáÏnû jsme vzali aÏ nápad 4 EUROZPRAVODAJ

Honzy Malífie, se kter˘m jsme se tehdy hodnû kamarádili. Pfiivedl ·kvoreckého s tím, Ïe udûláme Tankov˘ prapor. Film se rodil v bolestech a byl provázen nejrÛznûj‰ími skandály a uÏ tehdy jsme vûdûli, Ïe lep‰í reklama nemÛÏe b˘t. Roz‰ífiily se fámy, Ïe nás v‰echny zavfiou i s ministrem obrany Vackem, kter˘ nám údajnû prodal tanky. Nakonec se film dokonãil a mûl fantastickou náv‰tûvnost. V prvním roce ho vidûly témûfi 4 miliony lidí, coÏ nepfiekonal Ïádn˘ film, akorát, myslím, Py‰ná princezna, ale v del‰ím ãasovém horizontu. V˘hodou bylo nízké vstupné – to byl od nás jak˘si charitativní poãin, Ïe tûm lidem to prostû musíme dát za málo, aby to vidûli, Ïe jo. … a druhá ãást otázky. Proã netoãím rád filmy? VÏdycky, kdyÏ jsme chodili po mrakodrapech v Americe prodávat Bonton, lákat investory, abychom mûli na dal‰í nákupy - Supraphonu a Albatrosu a tak dále, tak první jejich otázka pokaÏdé byla: „Vy netoãíte hrané filmy, Ïe ne?“ KaÏd˘ hned vidûl ve hrané tvorbû podezfiel˘ hrÛzostra‰n˘ hazard. TakÏe jsme vÏdycky fiíkali, Ïe toãíme jen tak napÛl a Ïe jsme udûlali jenom dva nebo tfii a Ïe v Zlínsk˘ch ateliérech dûláme jen animovanou tvorbu a prodáváme krátké filmy a veãerníãky. To je uklidnilo. Oni moc dobfie vûdûli, Ïe je to sice sexy byznys, ale jen jeden z dvanácti natoãen˘ch filmÛ se dostane alespoÀ na nulu. A tûch jedenáct vÏdycky bídnû zkrachuje, takÏe tento byznys bych s chladnou hlavou opravdu doporuãoval jenom tûm, ktefií mají hodnû penûz a mohou ustát jedenáct proher, aby

s dvanáct˘m slavili úspûch. Tvým současným koníčkem a možná i ‚byznysem‘ je dokumentární tvorba. Kudy se ubírá? Jako v‰echny mé zaãátky i tento mûl organick˘ nenásiln˘ zaãátek. Já jsem samozfiejmû profesí muzikant a k hodnû filmÛm jsem psal muziku, jako napfiíklad i k tv˘m filmÛm, takÏe

„JE TO SEXY BYZNYS, ALE JEN JEDEN Z DVANÁCTI FILMŮ SE DOSTANE ALESPOŇ NA NULU. NA TO JE POTŘEBA FAKT HODNĚ PENĚZ.“ jsem v této industrii Ïil, ale nikdy jsem nedostal nápad, abych si vzal sám do ruky kameru. Druh˘m m˘m snem bylo podívat se do Himálaje, coÏ se mi v roce 1993 povedlo poprvé, tak jsem samozfiejmû jezdil s foÈákem a fotil, ale na dal‰í expedici na Kailas do Tibetu, kde pfiedtím nikdo moc nebyl, tak tam uÏ foÈák nestaãil. Vzali jsme si i kameru. Nejdfiív s ní natáãel mÛj kamarád. Kropil to zprava a zleva a já jsem tu‰il, Ïe nûco není v pofiádku. MÛj táta byl totiÏ vá‰niv˘ amatérsk˘ filmafi a toãil na osmiãku, takÏe mnû o tom staãil nûco fiíci. To byl dÛvod, proã jsem nakonec vzal kameru kamarádovi z ruky a udûlal to o maliãko lep‰í. Materiál v‰ak dlouho

Co mají společného tvé dvě oblíbené země – Nepál a Tahiti? „Obě jsou to i dnes pro nás exotické krajiny naplněné tajemstvím. Nepál je exportér mystiky, na druhou stranu Tichomoří je opředené nejasnostmi. Kultury na ostrovech nejsou zdaleka tak rozvinuté, vše je roztříštěné. Není tu psaná historie, a tak se vykládají nalezené věci různě.“

„Člověk nebude věčně dobře vidět a dobře slyšet, ale u toho kormidla můžeš být, dokud ti ho smrt nevyrazí z ruky. Pak už následuje jen pád přes palubu? Tak takhle bych si to nějak představoval.“

text: Vladimír Kavãiak, foto: archiv

„Když dělám hudbu k filmu, vycházím z toho, co slyším na místě, nebo se snažím tomu připodobnit. V Indii s tím problém nemám, tamní hudba je založená na pentatonických stupnicích a ragách. Nepálská hudba se od ní liší jen pramálo. V Polynésii jsem s tím vážný problém měl. Tam něco jako živoucí původní hudba skoro neexistuje. To, co si lidi zpívají a hrají, je většinou světová hudba importována z Austrálie, Evropy či Spojených států.“

leÏel ladem, neÏ jsem dostal nápad: tehdy jsme mûli Zlínské ateliéry a tam byla spousta stfiihaãÛ a filmová ‰kola, takÏe jsem tam jako pfiedseda pfiedstavenstva pfiinesl tyhle kazety a fiekl jsem, jestli by se na to náhodou nepodívali a jestli by to nemohli nûjak sestfiíhat. Záhy jsem poznal, Ïe to byl hloup˘ nápad. Oni samozfiejmû nechtûli zlobit a snaÏili se mi vyhovût, tak napsali ‰ílenû opatrnick˘ slu‰n˘ dopis, ze kterého vypl˘valo, Ïe si to mám pou‰tût doma o Vánocích a na dal‰í filmování se uÏ vyka‰lat. Materiál mi samozfiejmû vrátili. Na‰tûstí jsem náhodou potkal na ulici stfiihaãku Ivanu Davidovou a fiekl jsem jí, co se mi vlastnû stalo. Ona hned navrhla: ‚Pfiines to, ... podívám se na to...‘ Skuteãnû se na to podívala a nastfiíhala krásn˘ film, kter˘ byl dokonce ocenûn na festivalu. Pak uÏ to ‰lo rychle, kameru jsem si koupil sám a opravdu mû to chytlo jako droga. A je to skuteãná extenze mého Ïivota. Kromû obrázkÛ je tam samozfiejmû i moje muzika, která dûlá svoje. Filmování a hudba, to je krystalická esence tvofiivosti, taková pohoda a ‰tûstí, ... takÏe jsem moc rád, Ïe mi pánbÛh dal tuto moÏnost. KdyÏ dokonãujete film ve stfiiÏnû, tak je to fakt jako droga. Pfiirovnal bych to k vystoupení muzikantÛ na pódiu, kdyÏ jim to dobfie ‰lape. To je pravá odmûna, které se nic nevyrovná.

Nemohl bys nám přiblížit svůj poslední projekt, který jsi natáčel? Právû jsem dodûlal tfiídíln˘ seriál, kter˘ se jmenuje „Po stopách snûÏného levharta“. Odehrává se v bájné a krásné opu‰tûné oblasti, v západním Nepálu, a je víceménû inspirován kníÏkou Petera Matthiessena. Udûlali jsme expedici právû po stopách tohoto bájného zvífiete, které sice existuje, ale málo lidí ho vÛbec kdy vidûlo. Ta Matthiessenova kníÏka samozfiejmû není jen o expedici a o zvífieti, je to hlavnû reflexe lidského Ïivota. Já jsem tu kníÏku dostal pfied ãtyfimi roky a do rána jsem ji pfieãetl. Pfiesnû vystihuje v‰echno, co já v tûch horách hledám a nacházím, takÏe ta kníÏka i nበfilm je klasick˘ deník expedice. Souãasnû s tímto projektem jsme dodûlávali pilot pro âeskou televizi o Ïivotû Buddhy. To znamená ne o náboÏenství, o buddhismu, ale o samém princi Siddhartovi Gautamovi a o lokalitách, kde kázal a kde se pohyboval. Úplnû Ïhavou novinkou je teì ve stfiiÏnû dal‰í trilogie, která se bude jmenovat Pashmina. Pashmina je fajnová ka‰mírová vlna a z ní je je‰tû super v˘jimka, která se jmenuje shah tush, shah – jako ‰áh a tush, to je tibetsky vlna. O ní nikdo moc neví. My jsme v minulosti platili mezinárodní závazky vût‰inou drah˘mi kovy. Ale v himalájsk˘ch oblastech byla strategickou surovinou vÏdycky vlna.

A právû vlna byla i souãástí vûna královen. Vedle perel, drah˘ch kamenÛ a zlata byly souãástí darÛ i ‰ály z pashminy. Ale vraÈme se k té vlnû. Kozy, resp. antilopy, které dávají tuhletu fantastickou vlnu, Ïijí na severu od hlavního himalájského hfiebene. Zpracování probíhá skoro v˘luãnû na jihu v Kashmiru, kter˘ je islámsk˘ na rozdíl od buddhistického Tibetu, a tyto dvû zemû vedou války a spory o to, kdo má pfiedkupní právo na tuto vzácnou vlnu. Právû o tûchto komplikovan˘ch sporech a situacích je první díl. Dal‰í díly budou o tom, jak se pashmina dûlá. Shah tush nedává domácí ovce, ale nedomestikovatelná tibetská antilopa. Ta se musí zabít, protoÏe nejjemnûj‰í a kraÈouãká vrstva této vlny je na bfií‰ku antilopy, pod vrstvou del‰ích chlupÛ. ·ála z této vzácné vlny mÛÏe stát i padesát tisíc dolarÛ. Je mnohdy draωí neÏ nejdraωí hedvábn˘ koberec a prostû je to skvost, kter˘ se vy‰ívá zlatem nebo hedvábím. NejdraÏ‰í ‰ály se lehk˘m pofukováním z úst udrÏí ve vzduchu, tak jsou lehouãké, a nebo se propadnou prst˘nkem, to je ten znám˘ trik, co ho provádûjí obchodníci. ·ála

„KDYŽ DOKONČUJETE FILM VE STŘIŽNĚ, JE TO JAKO DROGA. PŘIROVNAL BYCH TO K VYSTOUPENÍ MUZIKANTŮ, KDYŽ JIM TO ŠLAPE.“ se vût‰inou nebarví, nic se s ní nedûlá, je to pfiirozená vlna a na první pohled vypadá jako hadr na tabuli, jak ho známe ze ‰koly. Tato vlna je v okolních státech embargovaná právû kvÛli tomu, Ïe se antilopy zabíjejí. I kdyÏ v‰echny tyto státy od Bhútanu a Nepálu aÏ nûkam po Afghánistán spolu nejsou v idylick˘ch politick˘ch vztazích, pfiesto dodrÏují právû tohle embargo a vysílají agenty – provokatéry, aby se pokusili nakoupit shah tush. KdyÏ dotyãn˘ prodavaã nemá licenci, jde sedût aÏ na dvanáct let. Tûch ‰ál se smí totiÏ udûlat jen asi dvû stû za rok. V˘roba existuje v˘luãnû v Srínagaru, coÏ je bohuÏel také centrum mezinárodního terorismu, to je dal‰í nepfiíjemná zajímavost této oblasti. A o v˘robû, tkaní, vy‰ívání a o v‰em okolo je nበfilm. Díky m˘m EUROZPRAVODAJ 5

ROZHOVOR

HUDEBNÍK kontaktÛm z minula, kdy jsme tam toãili o kobercích, jsme se dostali do tûch míst, kde se shah tush vyrábí a kde se scházejí i ilegální pfiekupníci a svi‰tí tam kulky, takÏe ve filmu je i tento dobrodruÏn˘ nátûr. O čem bude tvůj další plánovaný dokument? Jestli to dobfie dopadne, tak budeme dûlat pro âeskou televizi seriál,

„DÍKY MÝM KONTAKTŮM JSME SE DOSTALI DO MÍST, KDE SE SCHÁZEJÍ ILEGÁLNÍ PŘEKUPNÍCI A SVIŠTÍ TAM KULKY...“ ke kterému uÏ je hotov˘ pilot a bude se jmenovat „Bohové a proroci“. Hlavní téma je pozemsk˘ Ïivot náboÏensk˘ch protagonistÛ asijsk˘ch náboÏenství, teda ne o náboÏenstvích, ale o lidech, ktefií na této zemi Ïili, o jejich uãení, která se stala tak univerzální, Ïe se do dne‰ka kolem nich otáãí svût. Mezi tvé vášně kromě hudby a dokumentu patří i letectví. Já jsem mûl první soukromé letadlo v âechách. Moc jsem toho nenalítal, rozhodnû jsou lep‰í akrobati i letci. Pro mû je letadlo bûÏn˘ dopravní prostfiedek. Samozfiejmû, má to své limity, pfiedstava, Ïe se nebudu muset ‰kvafiit v autû na zacpan˘ch silnicích úplnû nevy‰la. Poãasí mi obãas zmûní plány. Nicménû se mi dafií létat na schÛzky v Lond˘nû, které, dejme tomu, nejsou nijak pfiesné a ãasovû omezené a není tam to riziko, Ïe kdyÏ pfiijdu o chvíli pozdûji, Ïe se stane nûco hrozného. V souvislosti s létáním jsem si vzpomnûl na dal‰í nápad, kter˘ pfiipravuji. Mám téma na seriál o himalájské záchranné sluÏbû, kterou jsem sám dvakrát pouÏil. Pfii tûchto akcích jsem pfii‰el do styku s lidmi, ktefií sluÏby provozují. Jsou to v˘borní letci, ale bohuÏel se uÏ v pûtadvaceti, ve tfiiceti letech upijí k smrti, protoÏe vlastnû pofiád rozhodují o lidech, ktefií volají o pomoc. A ãasto pfiiletí na místo ne‰tûstí a nemohou pomoci, vyfiknou ve vzduchu symbolick˘ ortel a letí domÛ. A právû tento moment rozhodování o Ïivotû ãi smrti jin˘ch, 6 EUROZPRAVODAJ

nebo eventuálnû o smrti sebe sama, zpÛsobuje jejich labilitu. A to je úÏasnû zajímavé téma pro film. Na tohle natáãení bych rád letûl vlastním letadlem. Mohl bych sice doletût jen do KáthmándÛ a tam bych ho musel nechat stát a pfiestoupil bych do jejich helikoptér. Natoãil bych nûjak˘ seriálek, odhadem tak osmidíln˘. TakÏe to souvisí s létáním a zároveÀ se to prolíná s filmovou prací. KdyÏ to dobfie dopadne, tak s sebou vezmu je‰tû Josku Rakoncaje a poletíme. V Íránu a Iráku se stfiílí na v‰ecko, co se h˘be, pfied kaÏd˘m barákem stojí chalupník se zbraní a stfiílí, takÏe tam není dobré létat nízko, proto nám naplánovali trasu, která povede po âínû, kde jsem uÏ jednou byl v kriminále a uÏ bych tam nechtûl b˘t podruhé. Pfiesto si myslím, Ïe to nebude tak jednoduché, i kdyÏ âína je bezpeãnûj‰í neÏ zmínûné zemû. Nakonec pfieletíme hfiebeny a pak spadneme dolÛ, do Indie. A na závěr se vraťme domů. Domníváš se, že v kulturní oblasti má Evropa nějakou šanci se výrazněji prosadit v celosvětovém kontextu? Budu mluvit za sektor, kter˘ znám, za showbyznys. V této oblasti jsou v Evropû podstatné pfiekáÏky, zejména legálnû finanãního rázu. Tento trend je inspirovan˘ zejména Francií. Jedná se

„LETADLO JE BĚŽNÝ DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK. PŘEDSTAVA, ŽE NEBUDU MUSET STÁT S AUTEM V ZÁCPÁCH, ALE NĚJAK NEVYŠLA.“ o snahu, aby autofii, interpreti nebo producenti získali co nejvíc penûz, a to tím zpÛsobem, Ïe zboÏí je‰tû víc pfiiváÏou k sobû. Znamená to napfiíklad, Ïe bez povolení posledního bubeníka filharmonie nemÛÏe teoreticky Supraphon prodávat nahrávku. Tím pádem se tato nahrávka nikdy nestane zboÏím, které má úplnû uvolnûnou likviditu a mÛÏe‰ ho volnû obchodovat. Pokud se z umûleckého artefaktu, aÈ uÏ je to muzika, literatura nebo já nevím, co v‰ecko, nestane zboÏí a jeho obchodovatelnost je stále více

omezena fiadou licenãních smluv a autorsk˘ch souhlasÛ, brzdí se i jeho zcizovatelnost. A jak známo cena zboÏí je pfiímo úmûrná likviditû a frekvenci obûhu. Bez této volnosti zÛstává cena nízká a umûlci i producenti v Evropû chudnou. TakÏe kdyÏ nebude umoÏnûna rychlá smûna, tak prostû v‰e bude váznout a my budeme stále brzdûni v obchodování. Ale zatím umûlci a jejich svazy dûlají v‰ecko proti této logické tendenci. Jak známo, ve Francii tfieba nemÛÏe‰ prodat obraz, aniÏ bys pfii kaÏdé zmûnû majitele znovu nemusel platil malífii. Dospûlo to tak daleko, Ïe se umûlecká díla nakonec prodávají v Lond˘nû, a ne v PafiíÏi. Omezení umûleckého díla jako zboÏí vychází z mylného principu, Ïe umûlec má kontrolovat dílo co nejvíc. U filmu jsou to reÏiséfii filmÛ a reÏiséfii dabingÛ, autofii scénáfiÛ, herci, muzikanti a tak dál, ti v‰ichni musejí dávat svolení k prodeji. Pravda, dûlají to za nû svazy, nûkdy to nemusí b˘t tak komplikované. TakÏe dokud se tento princip nezmûní, tak evropsk˘ segment podnikání v showbyznysu bude jenom skupinou ÏebrákÛ ‰kemrajících o peníze Evropské unie a bÛhvíkde jinde. Stále budeme Ïárlivû koukat po penûzích, které nebudeme moci vydûlat, nadávat na Hollywood, ale ve skuteãnosti si za to mÛÏeme sami, Ïe ano. ■

Existuje sen, kterého si ještě nedosáhl? „Všecko záleží na tom, jak dlouho bude sloužit zdraví a jak půjde práce. A to je spíše v rukou božích. Když tohle bude splněné, tak bych chtěl koupit jachtu a vydat se kolem světa. Kapitánský zkoušky už mám a pár stovek uplavaných mil taky. Plavba má jednu výhodu, že člověk nemusí mít pilotní průkaz, který je úzce vázán na zdraví, které nebude dobré věčně, že jo.“

★

e d i t o r i a l

EUROZPRAVODAJ Informaãní a ekonomick˘ ãtvrtletník Vydavatel Radek Novák

trochu jiné starosti a Ïe na trénink nebudu mít ãas ani náladu. Malému Matyá‰ovi je témûfi rok a já nesníÏil handicap ani o bod. Tak tedy nezb˘vá nic jiného neÏ dohodnout veãefii a kachnu zaplatit. Potû‰ení z prohry je tedy na mé stranû. KdyÏ uÏ nám zima nedopfiála pranic snûhu, bylo by dobré, kdyby se tráva co nejdfiíve zazelenala a my jsme mohli vyrazit na green. Za pár t˘dnÛ bude totiÏ zahajovat prvním turnajem Business Golf Cup a trénink by byl jistû po zimû vhodn˘m zaãátkem pfiípravy

Potěšení na mé straně Jak mÛÏe prohraná sázka udûlat radost na obou stranách. I prohra se totiÏ mÛÏe ve skuteãnosti ukázat jako v˘hra...

C

elou zimu jsem pfiem˘‰lel nad tím, Ïe jsem prohrál sázku se sv˘m znám˘m. Zdá se, Ïe budu muset zaplatit veãefii, respektive peãenou kachnu. Jak sázka vznikla?

První turnaj letošního ročníku Business Golf Cupu odstartuje 25. dubna na hřišti Golf Parku Plzeň, následuje 30. května Golf Resort Kunětická Hora, 20. června Ypsilon Golf Resort Liberec, 18. července Golf Club Austerlitz Slavkov u Brna, 15. srpna Královský Golf Klub Malevil a 21. srpna Golf Club Hluboká nad Vltavou. Finále se odehraje už tradičně na hřišti Royal Golf Klubu Mariánské Lázně 20. září.

To uÏ si úplnû nepamatuji, ale vím, Ïe jsem se s jedním znám˘m bavil o tom, Ïe v jedné v˘borné restauraci dûlají skvûlé kachny. ¤íkám: „Málokde ti udûlají kachnu na tolik zpÛsobÛ, Ïe si nemÛÏe‰ vlastnû vÛbec vybrat.“ Jak se debata odvíjela, postupnû jsme oba dostali chuÈ. MÛj diskuzní kolega, fi‰kus jeden, mû zaãal hecovat, jak on se vÏdy vsadí s kamarádem o nûjakou blbost a jak je to zábavné, a povídá: „Co se vsadit o to, Ïe sníÏí‰ handicap?“ Já cel˘ zapálen˘ do debaty jsem bláhovû pfiistoupil na tuhle hru. Nechal jsem se vyhecovat jako mal˘ kluk a souhlasil se sníÏením handicapu o dvacet bodÛ. Dnes to vidím jako úpln˘ nesmysl, ale sázka je sázka. KdyÏ jsem peãetil sázku, nûjak mi nedo‰lo, Ïe bûhem sezony budu mít

na leto‰ní golfovou sezonu. Business Golf Cup je tu pro vás pfiipraven v nejlep‰í moÏné formû a ceny budou jako kaÏd˘ rok urãitû stát za tu trochu potu na driving range. Hfii‰tû, na která letos zavítáme, jsou jistû ta nejkrásnûj‰í, Ïel bohu ãasto ta nejtûωí. Provázet vás bude slovem pÛvabná Karla Mráãková, která je snad zárukou dobrého poãasí. Na v‰echny se budu tû‰it a jsem rád, Ïe mohu sv˘m jménem zahájit jaro. Trénujte, aÈ nedopadnete jako já. Hezké jaro pfieje

Redakce Ing. Kamil Procházka Ing. Jifií Hezk˘, CSc. Milan Dado Radek Mráz Ing. Anton Korau‰, PhD. RNDr. Miroslav Rusko Mgr. Jana Brabencová Ing. Petra Brodzianská Redakce Praha Jifií Roth [email protected] Mgr. Juraj Li‰ka [email protected], GSM: +420 774 442 569 Redakce Brno Denisa Ranochová Inzerce Vladˇka Bauerová Martina Kfiivancová Milan Dado Juraj Li‰ka EuroNova & Partner's, spol. s r. o. Mikulá‰ské nám. 17, 326 00 PlzeÀ Tel./fax.: 377 227 585 [email protected] www.eurozpravodaj.com Poboãka Liberec EuroNova & Aneri Hodkovická 52, Liberec Tel.: 602 458 045 V˘konn˘ fieditel Radek Novák Asistentka Lucie Preislerová

¤editel produkce MilanDado Produkce Emilie MiÏáfiová Jazykové pfieklady Eurolingua, spol. s r. o. – www.eurolingua.cz Korektury Eli‰ka Kaplická

Radek Novák

Distribuce Mediaprint Kapa, PNS Holding, GECO Tabák Pressmedia s. r. o., Mediaprint Kapa Slovensko Náklad âR – 25 000 ks; SR – 7300 ks Právní oddûlení Mgr. Karel Touschek, Mgr. Renata Tunklová Mgr. Alexandr Va‰keviã Povoleno MK âR E 13312 ISSN:1213-6913 Doporuãená cena: 39,- Kã/39,- Sk

Vyrobeno ve spolupráci s Archimedia Publishing

EUROZPRAVODAJ 7

Obsah

VII. ROâNÍK 1/2008

04 MuÏ, kter˘ si splnil sny...

71 Nebojte se zbohatnout

84 Boty do nepohody

Hudebník, podnikatel, cestovatel, letec a taky autor dvacítky dokumentÛ zejména z nepálského Himálaje.

PfiíleÏitosti jako kuponová privatizace se neopakují kaÏd˘ den. Pfiesto je moÏné, Ïe máte hodnû penûz a pfiem˘‰líte, co s nimi.

Mimo pohodlí civilizace potfiebujete pfiedev‰ím dobré obutí.

12 ManaÏerské chyby II

74 Rodiãe, máte padáka!

ManaÏefii chybují ãasto, dokonce dennû. Staãí se podívat do ekonomick˘ch pfiíloh novin. Jak jste na tom vy?

·tve vás, kdyÏ nûkdo vezme v˘sledky va‰eho mnohaletého snaÏení a hodí je do ko‰e? A kdyÏ to udûlá va‰e vlastní dítû?

Nedûlá se z kaktusu a nepije se s citronem a se solí. Snad jsme vám tímto prohlá‰ením nevzali ve‰keré vûdomosti, které jste o tomto nápoji mûli.

30 „Jsem hrd˘, Ïe jsem âech...“

76 Záhady a odpovûdi...

94 Repro nejen k poãítaãi

Jan Lembas pracoval pro nadnárodní klienty, ktefií vstupovali do v˘chodní Evropy v oblasti strategie a pfiím˘ch investic.

Velká tajemství? Jsou vûci, které nበÏivot ãiní zajímavûj‰ím. Hledání odpovûdí mezi nû patfií

Dávno jsou pryã doby, kdy se z na‰ich poãítaãÛ oz˘valo nesrozumitelné chrastûní. Pfii‰el ãas to pofiádnû rozbali

60 Karavanní stezky

80 Legenda

96 Sexy „stafienka“

Stfiední Asie je oddûlená od mofie a od úrodn˘ch níÏin pruhem hor. Obchod se uskuteãÀuje pfies prÛsmyky tûchto velehor.

KdyÏ ãtyfii nad‰enci posedlí technikou zaãali vyrábût bicykl s motorem, ale do‰li k unikátnímu motocyklu...

Vedle sv˘ch rolí proslula pfiedev‰ím svou povzneseností nad bohatstvím a aÏ neuvûfiitelnou skromností. Michelle Pfeiffer.

92 Tequila: dar z nebes

62 ¤eka, která vás klidnû zabije Pfiesun do Etiopie. KaÀon Modrého Nilu. Velká neznámá. Pefieje, válce vody velké jako autobusy. Budou první na svûtû...

> 38

Veletrhy Brno slaví. Před osmdesáti lety bylo uvedeno do provozu nové výstaviště a nejvýznamějšímu veletrhu bude padesát.

> 32

> 16

Nerostné bohatství Kolumbie zahrnuje jednu zásadní položku: smaragdy.

Kolik času věnujete důkladné obnově svých sil?

> 52

> 40

Škoda Machine Tool a.s. je firmou vyrábějící těžké horizontální frézovací a vyvrtávací stroje.

Kde najdete informace o EU a o jaký grant si letos můžete požádat...

> 64

> 54

Možná jste se s tou krajinou setkali někde v románech Charlese Dickense.

První izolační alfa, s.r.o., se zaměřuje na průmyslové izolace.

> 86

Karamazovi – podtitul by mohl znít „Žijeme jak zvířata, ale chceme se modlit“

> 90

Elegantní spojení historie se světovou kuchyní se povedlo Café & Restaurantu Tři století.

★

s t a l o

s e . . .

Mozaika

Z nepfieberného mnoÏství událostí jsme pro vás vybrali ty nejzajímavûj‰í. Minimix

Plody moře Poãátkem roku vznikla na ãeském trhu nová spoleãnost Dandeli Havelland Foods.

> Nový podpis muže Před 120 lety získal Georges Vuitton patent na vzor z pravidelných čtverečků. Nyní se značka Louis Vuitton k plátnu Damier vrací. Kolekce Damier Graphite je ztělesněním střídmého luxusu a bude se prodávat od poloviny srpna 2008.

Jde o dodavatele produktů a ingrediencí pro luxusní gastronomii. „V âeské republice v posledních letech roste obliba ãerstv˘ch chlazen˘ch ryb, které z nákupních ko‰íkÛ postupnû vytlaãují mrazené ryby. âe‰i také ãím dál ãastûji sahají i po exotick˘ch druzích ryb a mofisk˘ch ÏivoãichÛ. Konzumace ryb je v˘raznû vy‰‰í u mlad‰í generace a dá se pfiedpokládat, Ïe celková spotfieba poroste,“ uvedl Christian Mohl, jednatel spoleãnosti specializující se hlavnû na dovoz ãerst˘ch a kvalitních produktÛ mofie. Spoleãnost garantuje, Ïe zákazníci dostanou objednané ryby do tfií, maximálnû ãtyfi dnÛ od jejich v˘lovu. Jejich klienty jsou proto lep‰í restaurace. INZERCE

HUDEBNÍ UDÁLOST

Smetanovské dny Mûsíc únor tradiãnû patfiil nejvût‰ímu plzeÀskému hudebnímu festivalu – Smetanovsk˘m dnÛm. Osou festivalu zÛstala klasická hudba v podání ‰piãkov˘ch interpretÛ, nechybûly ani dal‰í atraktivní styly, jako jsou jazz, world-music nebo rock. „Trend poslední doby je i ve svûtû takov˘, Ïe rozdíly mezi hudebními Ïánry se stírají. Operní hvûzdy mÛÏete sly‰et na rockovém pódiu a naopak tfieba cimbálová kapela zaplní koncertní sál. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe právû festival je ideálním mostem mezi Ïánry i místem inspirace. Velk˘ diváck˘ ohlas

spolu se vzrÛstající náv‰tûvností nám potvrzují, Ïe jsme se vydali správn˘m smûrem,“ vysvûtluje zámûry dramaturgie festivalu fieditel Ivan Jáchim. V bfieznu se mohou diváci a posluchaãi tû‰it na legendu ãeského folku Spirituál kvintet, v kvûtnu na unikátní koncert Musica Antiqua Pilsensis a na vystoupení Dana Bárty se skupinou Illustratosphere. RÛzné Ïánry, styly i pfiekvapivá hudební setkání spolu s filmy, pfiedná‰kami a tradiãním vûdeck˘m sympoziem – to v‰e opût, a pfiesto jinak propojilo 28. Smetanovské dny s tématem „Zral˘ vûk, nebo vetché stáfií?

AMBICIÓZNÍ BALÍâEK Vystoupení ministra prÛmyslu a obchodu v EU Energeticko-klimatický balíček, který představila Evropská komise ve druhé polovině ledna, je podle ministra Martina Římana mimořádně ambiciózní. Uvedl to na zasedání Rady EU pro energetiku koncem února. Návrh Komise podle něj bude mít zásadní dlouhodobý vliv jak na konkurenceschopnost českých podniků, tak na občany. Proto je nutné, aby tento návrh prošel důkladnou vnitropolitickou debatou, mimo jiné také na půdě Parlamentu České republiky. Ministr Říman se během svého vystoupení zaměřil na dva prioritní body – omezenou možnost zvýšení podílů obnovitelných zdrojů energie a dopady změny mechanismu distribuce emisních povolenek. Třináctiprocentní navýšení

podílu obnovitelných zdrojů do roku 2020 označil za hranici potenciálu, který ČR má. Uvedl, že procentní podíly, které Komise navrhla pro jednotlivé státy v celých procentech, by měly být hlouběji diferenciované. Zaokrouhlení o tři desetiny procenta odpovídá v českých podmínkách úpravě kapacit v rozsahu výkonu relativně velké elektrárny.

EKONOMIKA & ZÁBAVA Z DOMOVA I ZAHRANIâÍ

Restaurace pro ‰lechtu Kníže Karel Schwarzenberg (na snímku s Ivanem Havlem) slavnostně otevřel v Praze novou restauraci Monarchie. Majitelkou je Dagmar Havlová, manželka Ivana Havla. Na jídelníčku restaurace Monarchie dominuje pernatá a vysoká zvěřina, ale také sladkovodní ryby. Specialitou, kterou jinde nenajdete, je romanovské mufloní maso. Pochází ze zvířat vyšlechtěných v carském Rusku za panování Romanovců. Tyto ovce křížené s muflonem žijí ve volném chovu. www.restaurace-monarchie.cz VELKÁ SYNAGOGA V PLZNI

V˘jimeãná hudba ve v˘jimeãném prostfiedí

Co se děje... Pfiízniv˘ v˘voj ekonomiky se odráÏí na investicích do mnoha oblastí podnikání

ROK 2007: âESKÉ FIRMY DOMINUJÍ V INVESTICÍCH Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest zprostfiedkovala v minulém roce pro âeskou republiku 182 investic za bezmála 71 miliard korun. V poãtu nov˘ch investorÛ tak byl minul˘ rok nejúspû‰nûj‰ím v historii agentury. „Více neÏ 15 miliard korun pfiitom tvofií projekty domácích spoleãností. âeské podniky tedy byly v minulém roce podle na‰ich statistik nejaktivnûj‰ími investory v âeské republice,“ upozorÀuje Alexandra Rudy‰arová, povûfiená fiízením agentury.

V PA¤ÍÎSKÉ JE DAL·Í LUXUSNÍ BUTIK

P

lzeÀáci si uÏ zvykli na vysokou úroveÀ akcí, které se konají ve Velké Synagoze v Plzni pod taktovkou Synagoga Concerts. Velká synagoga je bezesporu unikátní stavbou evropského v˘znamu, která zaÏívala mnohé peripetie. Snad jedinû postavení v bloku obytn˘ch domÛ ji uchránilo za 2. svûtové války pfied

okamÏitou demolicí. Po letech komunistické devastace se v 90. letech na‰ly finanãní prostfiedky na její celkovou rekonstrukci a díky tomu je opût druhá nejvût‰í synagoga v Evropû zpfiístupnûna lidem. Její charisma se skr˘vá pfiedev‰ím uvnitfi a síla vnitfiního prostoru dodává hudbû dal‰í rozmûr. V lednu praskala ve ‰vech pfii koncertu

skupiny âechomor, podobnû tomu bylo pfii galakoncertu k oslavû sedmdesátin Pavla Bobka v plzeÀském Pekle. Diváci se dále mohou tû‰it 22. dubna na Rockové legendy (Prokop, Hladík, Hrub˘, Andr‰t), 29. kvûtna na vystoupení BratrÛ EbenÛ a 18. ãervna na koncert fenomenálního houslisty Pavla ·porcla.

Pařížská ulice v Praze je již neodmyslitelně spjata se synonymem prvotřídní kvality a luxusu. Nově k nim přibyla prodejna luxusních telefonů Vertu. Praha se tedy zafiadila mezi dal‰í prestiÏní místa jako Hongkong, PafiíÏ, Miláno nebo New York, kde mÛÏete nav‰tívit obchody Vertu. „KdyÏ jsme vybírali místo pro nበobchod v Praze,

Amper 2008 K vidûní budou produkty Siemens engineering

VRÁTIL SE DO SVÉHO KŘESLA. Alexandr Pícha těsně před odvoláním Barbory Tachecí zaujal místo šéfredaktora Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu. Přšel z pozice stálého zpravodaje Českého rozhlasu ve Spojených státech, kde působil od roku 2005. Již v roce 2003 byl jmenován ředitelem Radiožurnálu, před tím zastával funkci šéfredaktora této stanice necelých dvanáct let. S řízením stanice i jeho obsahovou náplní má tedy své zkušenosti, což by mohlo hrát do karet věrným posluchačům Radiožurnálu, kterým se zajídala nová koncepce nastolená pod vedením bývalé ředitelky Barbory Tachecí.

Společnost Siemens představí své výrobky, systémy a služby na mezinárodním veletrhu elektrotechniky a elektroniky Amper, jehož 16. ročník se na pražském výstavišti v Letňanech uskuteční ve dnech 1. až 4. dubna 2008. Expozice Siemens bude v sektoru C haly 2, na stánku číslo 4. Bude zde prezentována mimo jiné výroba rozváděčů, která je realizována v teplickém výrobním závodě Servisní centrum – Výroba rozváděčů (SCVR). Tento výrobní závod společnosti Siemens Engineering zajišťuje výrobu rozváděčů nízkého napětí a betonových transformačních stanic pro tuzemský i zahraniční trh.

nedívali jsme se jinam neÏ na PafiíÏskou ulici. Tato úÏasná ulice se sv˘m okolím se stala domovem pro ty nejlep‰í luxusní znaãky v Praze a nabízí fantastické nákupní záÏitky,“ fiíká Robert Joost, regionální fieditel Vertu pro v˘chodní Evropu. Jak je patrné z fotografie, u otevfiení asistoval i Leo‰ Mare‰.

SOUTùÎ O HODINKY LONGINES „VE KTERÉM ROCE ZAČAL VYCHÁZET ČASOPIS EUROZPRAVODAJ?“ soutěžte na WWW.EUROZPRAVODAJ.COM (pravidla soutěže naleznete tamtéž)

EUROZPRAVODAJ 11

NEDùLEJTE CHYBY

MANAGEMENT Manažeři chybují často, dokonce denně. Stačí se podívat do ekonomických příloh novin. Samozřejmě, chybovat je lidské, ale chyby manažerů obvykle mívají fatální důsledky pro podnik i jeho pracovníky. Jak jste na tom vy? Pfiipravila: Petra Steinová; foto: archiv

MANAÎERSKÉ CHYBY II Jak se jim jednoduše vyhnout Ani se nechce věřit tomu, jak rychle uteče den, když člověk pracuje, aniž něco udělal. Ráno hodina v zácpě, pak jen tak tak doběhnete na poradu, přelétnete poštu, následuje oběd s paní Hanákovou, pak porada o strategii podniku, důležité telefonáty, dvě nečekané návštěvy a nakonec přečíst dva zápisy ze schůze. Mezitím čtení mailů, na které je třeba rychle odpovědět. Večer máte vyřízené všechny body zapsané v diáři, ale přesto jste vlastně nic podstatného neudělali.

C

hybami se sice ãlovûk uãí, ale v‰echny chyby pfiece nemusíte udûlat sami. „Kdo neví, kam se chce dostat, tomu nebude vyhovovat Ïádn˘ vítr,“ fiekl kdysi Vilém OranÏsk˘. To, Ïe se va‰í firmû dafií dnes, je‰tû neznamená, Ïe se jí bude dafiit i za pût let. A moÏná, Ïe tím dÛvodem krachu budete právû vy. A nebo naopak dostanete pfiidáno...

Tak jak vlastnû vypadá nበcíl? Jsou spoleãnosti, a dnes uÏ je jich vût‰ina, v nichÏ b˘vají manaÏefii placeni podle v˘konu. Pokud dosáhnete roãního cíle, dostanete nûjakou tu korunu (v nûkter˘ch pfiípadech i milion) navíc. Nûkdy ale splnûní cíle je‰tû nemusí nutnû znamenat, Ïe na tom va‰e firma vydûlá. Známe jeden pfiípad, pr˘ se skuteãnû stal: V jisté automobilce vyrábûli sportovní vÛz. Na první pohled vypadal dobfie, jenÏe zákazníkÛm nevyhovovala jeho pfiíli‰ná váha, vysoká spotfieba a nebezpeãnost. Vedení si tedy za svÛj cíl stanovilo sníÏit hmotnost vozu minimálnû o 75 kg a zv˘‰it jeho bezpeãnost. Konstruktéfii pracovali jako diví a jiÏ po tfiech mûsících dosáhli sníÏení hmotnosti o témûfi neuvûfiiteln˘ch 106 kg. Udûlali to jednodu‰e – odstranili zadní sedadla a nahradili je pfiíãnou vzpûrou a sítí pro zaji‰tûní zavazadel. Sportovní sedadla vepfiedu vymûnili za skofiepiny s maximálním boãním drÏením, automatickou klimatizaci za topení, upustili od pohonu v‰ech kol... Vedoucí oddûlení si uÏ mnul ruce pfii pfiedstavû hustû popsané v˘platní pásky, jenÏe... Nûjak se zapomnûl optat na názor marketingového oddûlení a zákazníkÛ. Zbyl mu tak na krku sportovní automobil, kter˘ sice byl lehãí, ale nikdo ho nechtûl.

Je neschopn˘, tak ho pov˘‰íme Ing. Jifií Janeãek pracoval na jistém oddûlení jen velmi krátce. Byl velmi komunikativní, zároveÀ ale aÏ neskuteãnû neschopn˘. Nadfiízen˘m bylo ale hloupé jen tak mu dát v˘povûì. VÏdyÈ mûl pfiece hypotéku, manÏelku na matefiské a hlavnû – byl to takov˘ sympaÈák. 12 EUROZPRAVODAJ

A tak mu napsali kladné ohodnocení a poslali ho ve firmû o budovu dál. Jak ‰el ãas, byl Jirka i pfies svou nekompetentnost neustále povy‰ován, aÏ se z nûj stal ‰éf jedné z poboãek. Hypotéku splatil pfiedãasnû, ov‰em poboãka ‰la kvÛli nûmu

ZAPOMNĚL SE OPTAT NA NÁZOR TAKÉ MARKETINGOVÉHO ODDĚLENÍ A ZÁKAZNÍKŮ. ZBYL MU TAK NA KRKU AUTOMOBIL, KTERÝ SICE BYL LEHČÍ, ALE NIKDO HO NECHTĚL. do konkurzu a dal‰ích 190 lidí pfii‰lo o práci. Je‰tû Ïe jim nikdo neprozradil, Ïe za to mÛÏe pár vymy‰len˘ch hodnocení tûch, ktefií nemají to srdce vyhodit jednoho ãlovûka.

Proã se s nimi bavit... Znáte ty povinné rozhovory se zamûstnanci odehrávající se jednou do roka za zavfien˘mi dvefimi va‰í kanceláfie? Jo, máme na mysli pfiesnû ty, pfii nichÏ se nedozvíte vÛbec nic nového, ale zabijete jimi hned nûkolik dní, které byste jinak mohli trávit s obchodními partnery na obûdû ãi golfu. Se zamûstnanci se pfiece vidíte i mluvíte dennû. TotéÏ si myslela Irena, kdyÏ se „pfiipravovala“ na rozhovor s jedním ze sv˘ch nejschopnûj‰ích lidí. „TakÏe Honzo, asi nic nového, co? Tvoje názory na na‰e oddûlení v podstatû znám, co si myslí‰ o mém manaÏerském chování také víme. Nechce‰ si udûlat nûjak˘ dal‰í kurz? I kdyÏ ty to vlastnû ani nepotfiebuje‰...“ Celé to trvalo pfiíjemn˘ch pût minut a mÛÏeme jít na dal‰ího. Jaké bylo Irenino pfiekvapení, kdyÏ jí t˘den nato pfiistála na stole Honzova v˘povûì se slovy: „PromiÀ, ale konkurence mi nabídla vût‰í prostor pro mé nápady...“ Dobr˘ rozhovor se zamûstnanci je uÏiteãn˘ nejen pro zúãastnûné osoby, ale i pro celou organizaci. Zkuste se zamûfiit na témata, jeÏ v kaÏdodenním shonu zanikají. I zamûstnanec je ãlovûk, kter˘ má svá tajná pfiání a touhy.

nejsou schopni poskytnout zdroje pro splnûní úkolu. V‰echny tyto chyby pfii delegování pracovníkÛ mívají za následek odfláknutí práce nebo odliv pracovních sil. A kdo z nás si mÛÏe v situaci, kdy je kvalitních zamûstnancÛ na trhu obrovsk˘ nedostatek, nûco takového dovolit?

Jak nezabít den V bûÏném dni manaÏerÛ ãasto nezb˘vá ãas pfiem˘‰let o skuteãnû dÛleÏit˘ch vûcech.

DOBRÝ ROZHOVOR SE ZAMĚSTNANCI JE UŽITEČNÝ NEJEN PRO ZÚČASTNĚNÉ OSOBY, ALE I PRO CELOU ORGANIZACI. Vedení firmy vyÏaduje, aby byl ãlovûk dosaÏiteln˘ kdykoli pozdû do veãera. KaÏd˘ telefon je tfieba zvednout nejpozdûji po tfietím zazvonûní, na kaÏd˘ mail je tfieba odpovûdût do ‰esti hodin. Tak jak na to? Buìte ráno v kanceláfii dfiív neÏ ostatní. Vyhnete se první zácpû a budete mít víc

Tak to jsme zase ‰lápli vedle! Nesprávn˘ v˘bûr zamûstnancÛ je jedním z dÛleÏit˘ch faktorÛ, které hrají roli pfii fungování nebo naopak nefungování podniku. V na‰í republice je bûÏné pfiijímání znám˘ch, kamarádÛ a kamarádÛ na‰ich kamarádÛ. To, Ïe je nûkdo nûãí pfiíbuzn˘, ho ov‰em je‰tû nedûlá schopn˘m pracovníkem. A nakonec se nemusí jednat ani o známé. Existuje mnoho chyb pfii posuzování pracovníkÛ, které – nejen pfii pfiijímacím pohovoru – vedou k chybnému hodnocení. Napfiíklad si úsudek na ãlovûka udûláte na základû v˘povûdi tfietích osob a jejich názor pfiebíráte nekriticky. âastou chybou je usuzovat z jediného v˘razného v˘konu na celkov˘ profil uchazeãe. Mnoho z nás si také na základû prvního dojmu vyvodí pfiedãasné závûry. Nûkdy ale zase pouze není z ãeho brát, a tak i prÛmûrn˘ pracant obklopen˘ slab˘mi kandidáty pÛsobí jako bÛh. Jedna z nejhor‰ích chyb, které se ale mÛÏete dopustit, je ovlivnûní pfiijmutí na základû vlastních sympatií ãi antipatií. To, Ïe ãlovûk pfied vámi nevypadá jako vy, je‰tû nemusí znamenat, Ïe není odborníkem na svém místû.

Já jsem ‰éf a ty pracuj! Na funkci nadfiízeného je hezké, Ïe ãlovûk nemusí v‰echno dûlat sám. Pfii delegování úkolÛ se ale vedoucí pracovníci ãasto dopou‰tûjí následujících chyb: Delegují pouze neatraktivní úkoly, vzpomenou si na nû aÏ v okamÏiku, kdy je za pût minut dvanáct, povûfiují své podfiízené pfiíli‰ nároãn˘mi úkoly bez jakékoli podpory, nafiizují zpÛsob, jak dosáhnout cíle nebo

ãasu na pfiípravu úkolÛ pro dan˘ den. ZÛstaÀte veãer o hodinu déle. VyuÏijte klidu k tomu, abyste zpracovali události uplynulého dne. Neberte si ale práci domÛ. Vûdomû vypnûte a buìte k dispozici své rodinû. Pracujte na opravdu dÛleÏit˘ch tématech. Urãete si body zásadní pro úspûch, abyste neztratili svou práci. Snad je‰tû víte, proã vás zamûstnali? UdrÏujte pravidelné kontakty s lidmi, ktefií rozhodují, a zÛstaÀte v kontaktu s partnery po internetu. Pracujte v ãasov˘ch blocích podle priorit. Vyfiizujte vûci, které jsou dÛleÏité a zároveÀ naléhavé ihned, pracujte na tom, co je dÛleÏité, ale ne naléhavé dle ãasov˘ch moÏností a delegujte vûci, které jsou zdánlivû naléhavé, ale ne dÛleÏité. V‰echny ostatní úkoly patfií do ko‰e! ■

INZERCE

DOBRÉ ZKU·ENOSTI NA VA·Í HLAVU

ROZHOVOR

LIDSKÉ ZDROJE vyslechne: mnoho zral˘ch lidí si vlastnû poradí samo a potfiebuje se jen svûfiit nûkomu, kdo mu porozumí, kdo mu pomÛÏe my‰lenky formulovat, utfiídit a kdo ho pak tfieba pohlídá, aby v nûkter˘ch my‰lenkách „neulétl“ mimo realitu. Nebo kouã mÛÏe bûhem krátké doby zjistit, Ïe klient absolvoval 150 ‰kolení, ale 151. uÏ neabsolvoval a jeho problém tkví v tom, Ïe si neosvojil urãitou dovednost. Je pak na kouãovi, aby odhadl, jestli je lep‰í hrát roli „star‰ího bráchy“ a poradit mu, nebo pfiepnout do role trenéra a tu chybûjící dovednost klienta nauãit. Nûkdy je zakopan˘ pes v tom, Ïe klient se dostal na post, o jakém nikdy ani nesnil. Najednou je z nûj generální fieditel velké firmy a pfii tom je to kluk z normálního prostfiedí, kdy je sice ve vrcholné funkci, ale zároveÀ se v ní cítí ztracen˘. Neví, kam dál, co má

CESTA MUSÍ VÉST K CÍLI V oblasti strategického fiízení lidsk˘ch zdrojÛ mají v˘raznû ‰ir‰í spektrum ãinnosti. Business coaching (byznys kouãink) je pro nû tfie‰inka na dortu a obor, ve kterém jsou opravdu dobfií. ¤eã je tu o spoleãnosti Atheris.

C

o vlastně znamená, když se řekne business coaching (byznys koučink)? Je to metoda, která na základû interakce s odborníkem, tedy kouãem, dokáÏe v ãlovûku mobilizovat potenciál, kter˘ v nûm je. Uãí ho pouÏívat efektivnû své dovednosti a pfiicházet i na vûci, na které by sám od sebe zpravidla nepfii‰el. O byznys kouãinku hovofiíme s Petrem Neãasem ze spoleãnosti Atheris, s.r.o., jeÏ v této oblasti patfií ke ‰piãkám na ãeském trhu.

TI NEJLEPŠÍ MANAŽEŘI SE OBKLOPUJÍ KVALITNÍMI LIDMI, OD KTERÝCH SE MOHOU NĚCO NAUČIT...

Kdo je vaším typickým klientem? Typick˘m klientem byznys kouãinku je manaÏer zpravidla stfiedního vy‰‰ího nebo top managementu ve firmû. Takov˘ ãlovûk pro‰el dlouhou profesní dráhou, kdy se nauãil spoustu vûcí, má za sebou systémové vzdûlávání a je na urãité vrcholové úrovni fiízení. V‰echno, co

Co musí ovládat kouč, aby tohle dokázal? V první fiadû musí ovládat kouãink jako metodu. Dal‰ím kvalifikaãním kritériem je jistá „osobnostní zralost“, která do urãité míry souvisí i s vûkem. Také by mûl mít nûjakou kvalitní profesní zku‰enost. Aby byl schopen manaÏerovi pomoci, musí samozfiejmû znát jeho prostfiedí. Ne pfiímo jeho

14 EUROZPRAVODAJ

potfiebuje vûdût pro to, aby dûlal dobfie svoji práci, uÏ vpodstatû ví, v‰echno, co potfiebuje umût, vpodstatû umí a teì jde o to, aby celou sadu tûch ne vÏdycky úplnû dobfie utfiídûn˘ch vûdomostí a dovedností pouÏíval tak, aby to efektivnû vedlo k úspûchu. A k tomu mu mÛÏe pomoci byznys kouã.

konkrétní, to by ho mohlo zaslepovat, ale manaÏerské. A mûl by b˘t mistrem umûní komunikace, protoÏe kouãink jako metoda stojí na komunikaãních nástrojích. Je to inteligentní zpÛsob vedení rozhovoru systémem otevfien˘ch otázek. Mluvíme o byznys koučinku. Zkuste popsat, jak funguje... KdyÏ chcete nûkomu skuteãnû pomoci nebo jej posunout dál, musíte nejprve vûdût, co vlastnû chce, oãekává nebo co se oãekává od nûj, od jeho role, jaké má plány, cíle, zámûry, sny, hodnoty atd. Pak je tfieba zjistit, jak vypadá prostfiedí, v nûmÏ pÛsobí, jaké jsou jeho cíle a plány, jak Ïije, jak vypadá jeho práce, jak pfiistupuje k fie‰ení situací, pfiípadnû v ãem spoãívá jeho problém. Na poãátku je tedy co nejpfiesnûj‰í anal˘za situace, jeÏ spoãívá v kvalitnû vedeném rozhovoru. Na základû toho by mûl kouã stanovit metodu, pomocí níÏ mu nejrychleji a nejefektivnûji pomÛÏe posunout se tam, kam je tfieba. K tomu staãí nûkdy uÏ jen to, Ïe ho prostû

dûlat. V tu chvíli ho kouã nebude uãit Ïádné dovednosti, ale „udûlá mu vrbu“ a pobaví se s ním o tom, jak se s danou situací vyrovnat a kam a jak jít dál. Jindy má manaÏer v práci v‰echno podchycené, ale selhává doma. Pak musí kouã pfiepnout z bysnys kouãe na life kouãe a fie‰it s ním vztahové záleÏitosti a pomoci mu zkvalitnit jeho Ïivot osobní. Pokud řeší i vztahové záležitosti, tak to aby byl i psycholog, že? Do urãité míry by mûl b˘t i „psycholog“, ale to neznamená, Ïe musí mít formální erudici v tomto oboru. Zãásti mÛÏe b˘t v téhle vûci vzdûlán, urãitû na to musí mít talent a cit. Tady naráÏíme na jednu dÛleÏitou vûc

INVESTOVAT DO OSOBNÍHO ROZVOJE FORMOU KVALITNÍHO KOUČINKU SE URČITĚ VYPLATÍ.

text: Jifií Roth; foto: archiv

etickou, a tou je vymezení správného pouÏití kouãinku jako takového. Nalézá-li se situace klienta v rovinû, Ïe fie‰í „normální” lidské potíÏe partnerského rázu, sebeuvûdomûní nebo krize stfiedního vûku, pak je kouãink metoda, která se dá pouÏít. Narazí-li ov‰em kouã na to, Ïe

PŘEDPOKLADEM ÚSPĚCHU V KOUČINKU JE NASTOLENÍ DŮVĚRY MEZI MANAŽEREM A KOUČEM. klient má v sobû hlubok˘ blok psychologického rázu, pak konãí a musí nastoupit odborník – psycholog. Jedna z hlavních zásad, které se byznys kouã musí drÏet, je, Ïe s klientem dûlá jen a pouze to, co skuteãnû umí. Tenhle pfiípad ale neb˘vá moc ãast˘, na manaÏerské posty se spí‰e dostávají lidé osobnostnû zralí a vyrovnaní. Když přijde klient poprvé, má pojmenovaný problém, nebo ho teprve hledáte? Velmi v˘jimeãnû ãlovûk pfiijde a pfiesnû ví, co potfiebuje. âasto je kouãink procesem neustálého hledání. ZáleÏí na interakci tûch dvou, aby kouã poznal, kde klienta „tlaãí bota“, a zároveÀ aby klient my‰lenku pfiijal a zformuloval

postaven na otevfienosti, dÛvûfie a dohodách. Hledání cest je gró kouãinkového procesu. Jedním z jeho modelÛ je tzv. Model GROW (rÛst). KaÏdé písmeno toho slova vyjadfiuje jeden logick˘ kouãovací krok. G = goals, tedy cíle. Na poãátku procesu leÏí fáze urãení cílÛ, co splnit, kam jít, ãeho dosáhnout. R = reality, to znamená anal˘zu situace, kde jsme teì, co umíme, co dûláme, jaké prostfiedky máme k dispozici, jaké lidi máme kolem sebe, jak s nimi vycházíme, s k˘m máme konflikt, s k˘m jsme zadobfie, kdo je tahoun, kdo brzda... Pak následuje O = opportunities, pfiíleÏitosti. Jaké máme vÛbec moÏnosti k rozlousknutí dané situace? Hledáme nejefektivnûj‰í cestu. W = will, vÛle, ale také “what, who, when” – kdo, co, kdy. Tato fáze je o mobilizaci klienta, vlévání odvahy do Ïil, v rámci nûhoÏ je tfieba formulovat klasick˘ manaÏersk˘ akãní plán, ve kterém se plánuje zvolená cesta. Končí úloha kouče u těchto otázek, nebo sleduje dál zvolenou cestu? ZáleÏí na kontraktu, a co od kouãe ten dotyãn˘ chce. Já silnû doporuãuji a mám tu zku‰enost, Ïe kouã pak mÛÏe velmi efektivnû fungovat v roli jakéhosi „supervizora”. Klient se svému kouãi otevfiel a je jen málokdo v jeho okolí, komu se mÛÏe takto cele svûfiit. Kouã mu pak mÛÏe pomáhat napfiíklad v roli „star‰ího

Kolik lidí pro vás na této pozici pracuje? Je to sedmnáct lidí, z nichÏ nûktefií pracují externû. Na‰i kouãové se rekrutují vpodstatû ze tfií smûrÛ: jednak jsou to lidé s formálním vzdûláním v oblastech souvisejících s kouãinkem (psychologové, andragogové,

„I v oblasti byznys koučinku platí zákon nabídky a poptávky. Kouč na běžné průměrné úrovni pro střední management stojí cca 4500–6000 Kč za hodinu, u špičkových koučů jsou to až násobky. Špičkový byznys kouč v ČR může stát 60 000 až 100 000 Kč za den. Za ten den vám ale může přinést efekt, díky kterému získáte mnohonásobně víc,“ říká Petr Nečas.

pedagogové, sociologové), pak také trenéfii a konzultanti a pfiedev‰ím úspû‰ní manaÏefii. Podle mě musí být výběr vhodného kouče velice citlivá záležitost, když bych se mu měl svěřovat se svými problémy. Základním pfiedpokladem úspûchu v kouãinku je nastolení

MANAŽERSKÝ POTENCIÁL, A TUDÍŽ I MÍRU VHODNOSTI INVESTICE DO KOUČINKU LZE ÚSPĚŠNĚ MĚŘIT.

„Byznys koučink je efektivní cesta, jak mobilizovat manažerský potenciál, dosáhnout stanovených cílů a přinést i nečekané efekty.“

sám. V‰e je postaveno na principu dobrovolnosti. Byznys kouã nemá Ïádnou formální moc, vzájemn˘ vztah mezi kouãem a klientem je

bratra”. Cílem byznys kouãinku není „vylep‰ovat ãlovûka” (i kdyÏ to i o tom ãasto b˘vá), ale zajistit splnûní jeho cílÛ. K tomu je potfieba nejen zvolit strategii a naplánovat cestu, ale také b˘t dÛsledn˘, disciplinovan˘ a prÛbûÏnû motivovan˘.

kouãe sám, jste uÏ na pÛli cesty k vybudování dÛvûry ve vztahu. Ve druhém kole se pfii‰li pfiedvybraní kouãové manaÏerÛm pfiedstavit osobnû a oni si vybrali na základû svého osobního dojmu z nich. Dal‰í pfiíklad: zorganizuje se byznys veãefie, kde se potká deset manaÏerÛ a pût kouãÛ, ktefií

dÛvûry mezi manaÏerem a kouãem. Toho se dá dosáhnout rÛzn˘mi mechanizmy, záleÏí na kontextu. Uvedu vám konkrétní pfiíklady: u jednoho projektu, kde pfiedmûtem byznys kouãinku bylo nûkolik desítek manaÏerÛ, dal kaÏd˘ kouã k dispozici své CV a udûlalo se první kolo v˘bûru. ManaÏefii si pro‰li Ïivotopisy a vybrali tfieba tfii, o kter˘ch uvaÏovali, nebo rovnou „na nûkoho ukázali”. KdyÏ si vyberete

pfiipadají v úvahu, spoleãnû absolvují více ãi ménû strukturovan˘ mítink a na jeho konci nebo druh˘ den si manaÏer vybere. Jiná varianta je, Ïe v˘bûrové kolo probûhne u nadfiízeného, kter˘ zná své lidi natolik, Ïe udûlá pfiedbûÏné rozhodnutí za nû. Pak je ov‰em potfieba to dotyãn˘m „prodat“ a dávat pozor na to, aby kouãovan˘ nemûl pocit, Ïe je zatlaãen˘ do kouta. Stane se, že u klienta odhalíte, že žádný potenciál nemá a není kam ho rozvíjet? MÛÏe se to stát, ale jde o extrémní situaci. Rozvíjet mÛÏete kaÏdého. Otázka je jen, kam a jak je to efektivní. V principu mÛÏete ãlovûka rozvíjet buì vertikálnû, nebo horizontálnû. Vertikálnû rozvíjíte klienta s velk˘m potenciálem, aby si kladl vy‰‰í cíle a aby ‰el dál. Horizontální rozvoj je bûÏn˘ proces, ke kterému vpodstatû kaÏd˘ jednou dospûje... Pokud se klient dostane do pozice, kdy jeho potenciál mu jiÏ nedovoluje jít v˘‰e, mÛÏe mu kouã pomoci rÛst „do ‰ífiky“, to znamená b˘t efektivnûj‰í na své pozici, ve své roli, pfiedávat své zku‰enosti dál. ■ EUROZPRAVODAJ 15

BUëTE FIT

ÎIVOTNÍ STYL Přijměte za své princip „extrémní odpovědnosti za sebe“! Znamená to, že se rozhodnete učinit péči o svůj duševní, fyzický i duchovní stav svou největší prioritou. Bez ohledu na „šílenství“ okolního světa. Zasloužíte si to. Zaslouží si to i vaše okolí – ve vaší přítomnosti pak bude svět krásnější. Když budete připravovat svůj vlastní program EOS, představte si, že ho připravujete jako projekt kvalitního života pro někoho jiného.

protoÏe budoucnost není v na‰í moci. Oddejte se kouzlu pfiítomného okamÏiku. Míra va‰eho vnitfiního klidu totiÏ nejvíce spoãívá právû ve schopnosti Ïít v pfiítomnosti. UVOLNĚTE SE – ŽIVOT NENÍ VÝJIMEČNÝ STAV Chovali jste nûkdy koãku? MoÏná jste si v‰imli, jak skvûle se dokáÏe uvolnit. UloÏí se na sluníãko pfied domem, packy nataÏené od sebe, oãi zavfiené blahem. Stejnû jako koãka i my máme vrozenou schopnost pfiirozenû se uvolnit. Jen na tuto moÏnost v na‰em vystresovaném Ïivotû stále více zapomínáme. âasto se proto musíme tajemství uvolnûní znovu uãit. Dokonce se zdá, Ïe uvolnûní a soustfiedûná pozornost se pro civilizovaného ãlovûka stává postupnû ãímsi nepfiirozen˘m, a dokonce ohroÏujícím. Zdá se mnohem snadnûj‰í pokusit se dojít ke zdánlivému odpoãinku rÛzn˘mi umûl˘mi prostfiedky, které v‰ak v koneãném dÛsledku pÛsobí je‰tû vût‰í neklid. ZNEŠKODNĚTE ZLODĚJE SVÉHO ČASU Chcete-li se více tû‰it ze Ïivota, nezbude vám nic jiného, neÏ se nauãit se svou fyzickou a psychickou kapacitou zacházet efektivnûji. Prvním krokem je odhalit

JAK RELAXOVAT?

Kolik ãasu vûnujete dÛkladné obnovû sv˘ch sil? Dafií se vám uvolnit si alespoÀ jednu hodinu dennû jen pro sebe? Pokud ne, je ãas nauãit se „dobíjet své baterky“. text: redakce, foto: archiv

fiedstavte si své tûlo jako velkou „dobíjecí baterii“. V prÛbûhu kaÏdého dne kapacita va‰eho energetického zdroje klesá nebo stoupá podle mnoÏství energie, kterou právû disponujete. Pracujeteli v zamûstnání, které vás nebaví, vydáváte navíc spoustu sil. Máte-li nadváhu, nebo dokonce nûjak˘ nevyfie‰en˘ zdravotní problém, pot˘káte se s dal‰ím polykaãem energie. Staráte-li se o malé dûti, pak vám nikdo nemusí povídat, kolik toho z vás dokáÏou vyÏdímat. A Ïijete-li ve vztahu, kter˘ vás neuspokojuje, pak se nacházíte pfiímo v blízkosti velké ãerné díry, v níÏ vám energie nepfietrÏitû mizí. Pokud máte podobn˘ch poÏíraãÛ energie více, není se co divit, Ïe veãer jiÏ máte v‰eho plné zuby a jediné, na co vám zb˘vá síla, je svalit se na pohovku pfied televizi se snahou alespoÀ na chvíli

P

16 EUROZPRAVODAJ

zapomenout na v‰echny starosti a problémy Ïivota... Zdá se vám, že některý z předchozích řádků vypovídá právě o vás a vaší situaci? Hlavu vzhůru, to nejlepší je teprve před vámi. ZAČNĚTE ŽÍT „DNES“ Vût‰ina z nás Ïije v jakési iluzi, Ïe jednou se v‰echno zmûní: aÏ dokonãíme tento projekt, aÏ na‰e dûti dostudují, aÏ budeme mít více penûz, aÏ budeme mít na sebe více ãasu... Ale mezitím, co se takto tû‰íme na své „zítra“, pomalu mizí na‰e „dnes“. MÛÏeme vám stoprocentnû zaruãit, Ïe nikdy nebudete mít více ãasu. Je mnohem rozumnûj‰í nauãit se radovat z pfiítomnosti,

„MÁTE-LI NADVÁHU, NEBO NEVYŘEŠENÝ ZDRAVOTNÍ PROBLÉM, POTÝKÁTE SE S DALŠÍM POLYKAČEM ENERGIE.“

v‰echny poÏíraãe energie, ktefií se spikli proti va‰emu ‰tûstí – negativní my‰lenky, aktivity, vztahy a okolnosti va‰eho Ïivota, které vás permanentnû vysilují. Tváfií v tváfi problému máte vÏdy tfii základní moÏnosti: Zmûnit okolnosti, odstranit pfiíãinu nebo vyfie‰it problém. Zmûnit své pocity a vnímání tím, Ïe se smífiíte se skuteãností. Neudûlat nic – jen se bezmocnû trápit.

Je samozfiejmé, Ïe první pfiístup je nejefektivnûj‰í. Nûkteré vûci v‰ak zmûnit nejdou – a tady pfiichází ke slovu druhá moÏnost. Tfietí moÏnost je urãena pouze pro zatvrzelé masochisty. Je zvlá‰tní, Ïe stále nachází hojnost pfiíznivcÛ. Blahopfiejeme vám, Ïe do této kategorie nepatfiíte! Nebo snad ano? POZNEJTE OPTIMÁLNÍ ZDROJE SVÉ ENERGIE Tak, jako je kaÏd˘ z nás jedineãn˘, li‰íme se i v prostfiedcích, které nám energii

mÛÏete konzumovat i ovoce. Získáte tím nejen skvûl˘ zdroj pfiírodních vitaminÛ a enzymÛ, ale souãasnû spotfiebujete ménû energie pfii trávení hlavního jídla. NAUČTE SE MÍT RÁDI SAMI SEBE Milovat sebe sama znamená b˘t k sobû laskav˘, umût si odpustit a dát si vÏdy novou ‰anci, nemít na sebe pfiíli‰ pfiemr‰tûné poÏadavky. NAUČTE SE MEDITOVAT Chcete-li zmírnit stres, odstranit napûtí

„NAUČTE SE RADOVAT Z PŘÍTOMNOSTI, BUDOUCNOST NENÍ VE VAŠÍ MOCI. VĚŘTE, ŽE NIKDY NEBUDETE MÍT VÍCE ČASU.“ dodávají. KaÏd˘ z nás má v sobû uloÏen jedineãn˘ soubor potenciálních zdrojÛ, které v nás mohou probudit nad‰ení, obnovit kreativitu, dodat harmonii a vnitfiní klid. Jen potfiebujeme vûdût, jak v‰em stránkám svého Ïivota zajistit nejlep‰í moÏnou „v˘Ïivu“, abychom neÏili v rozporu se svou osobností. Uvûdomte si pfiedev‰ím, Ïe jen máloco stojí za to, abychom tomu obûtovali své zdraví i radost ze Ïivota. KdyÏ se vám podafií podívat se na vበvlastní Ïivot jin˘ma oãima, najednou zaãnete vidût skuteãnosti, které jste v minulosti neustále odsouvali do pozadí. Pro zaãátek pro vás máme alespoÀ nûkolik rad. DrÏte se jich a uvidíte, co to s vámi ãasem udûlá. MoÏná, Ïe vás va‰e okolí dokonce pfiestane poznávat. Samozfiejmû v tom pozitivním slova smyslu. DEVATERO NÁPADŮ PRO OBNOVU VAŠÍ ENERGIE KaÏd˘ je sice jedineãn˘, ale existují univerzální principy, jejichÏ vyuÏívání je uÏiteãné pro kaÏdého bez rozdílu. UDRŽUJTE SE VE FORMĚ V˘zkumy ukazují, Ïe pravideln˘ pohyb pomáhá pfiekonávat depresi, dodává energii a podporuje sebevûdomí a sebeúctu. ZBAVTE SE CIGARET, KÁVY I ČERNÉHO ČAJE Pfiirozená vitalita se vyluãuje s návykem na tyto „osvûdãené“ Ïivotabudiãe. Vytvofite si nové pozitivní rituály a návyky, které vám na rozdíl od pfiedchozích ponechají plnou svobodu. JEZTE ZELENINU NEBO OVOCE PŘED KAŽDÝM JÍDLEM Patnáct minut pfied kaÏd˘m hlavním chodem si dopfiejte vydatnou porci zeleninového salátu, v nûkter˘ch pfiípadech

a dosáhnout harmonie, pak meditace je jedním z nejúãinnûj‰ích prostfiedkÛ. KaÏd˘ den si vyhraìte tich˘ ãas jen pro sebe. KAŽDÝ DEN RELAXUJTE Existuje nepfieberné mnoÏství variant relaxaãních technik. Vyzkou‰ejte více druhÛ a vyberte si takovou, která vám bude nejvíce vyhovovat. POUŽÍVEJTE POZITIVNÍ VIZUALIZACI Obrazy, které promítáte na pomyslné plátno své mysli, vám energii buì odãerpávají,

„KAŽDÝ Z NÁS JE JEDINEČNÝ, LIŠÍME SE I V PROSTŘEDCÍCH, KTERÉ NÁM DODÁVAJÍ ENERGII. JAK LOGICKÉ.“ nebo naopak dodávají. Vytvofite si svou vlastní inspirující sbírku pozitivních pfiedstav. POSLOUCHEJTE BAROKNÍ NEBO MEDITAČNÍ HUDBU Napomáhá relaxaci a odstraÀuje strach, zpomalí vám puls i frekvenci d˘chání, zlep‰uje pamûÈ a harmonizuje du‰evní procesy. VYTVOŘTE SI KOUZELNOU KRABICI S OBSAHEM POZITIVNÍ ENERGIE KaÏd˘ z nás se nûkdy cítí na dnû. V takov˘ch okamÏicích nás mÛÏe povzbudit „kouzelná krabice“ se symboly na‰ich úspûchÛ, ocenûní, která jste získali od pfiátel nebo rodiny, pfiání k narozeninám... V‰echno, co ve vám vzbudí pfiíjemné a inspirující pocity, patfií do této krabice. ■

INZERCE

ZDRAVÍ TIPY A TRIKY

★

p ro f i l PLATFORMA PRO NADSTANDARDNÍ SETKÁVÁNÍ

CZECH BUSINESS CLUB KdyÏ Czech Business Club (CBC) vznikl, bylo jeho ambicí shromáÏdit aktivní, úspû‰né a v˘znamné osobnosti pfiedev‰ím z ekonomické sféry. Dnes má jasnû definovanou vizi, cíle a politiku a pokraãuje ve svém zapoãatém díle. Jak˘m smûrem se ubírá, o tom je dne‰ní ãlánek... text: CBC; foto: archiv

jimi pfiedem zvolená témata, která je pfiednostnû zajímají, probrat oblasti jejich specifického zájmu.

Z

CBC je klubem, který propojuje úspěšné osobnosti v nejrůznějších exponovaných odvětvích a činnostech, pomáhá při získávání zakázek, organizuje tréninky a workshopy a nezapomíná ani na charitativní činnost. V řadách klubu působí generální ředitelé významných společností, členové představenstev a top manažeři.

18 EUROZPRAVODAJ

akladatelka CBC, ing. Romana Drobíková, navázala na své zku‰enosti z pfiedcházející práce a vyuÏila velmi ‰irok˘ch osobních kontaktÛ. CBC se tak stal ideálním médiem k navázání pracovních, obchodních i pfiátelsk˘ch vztahÛ. V minulém ãlánku vûnovaném Czech Business Clubu a jeho ãinnosti jsme zmínili nûkolik v˘znamn˘ch klubov˘ch událostí loÀského roku. V tomto roce klub roz‰ífiil moÏnosti pro své ãleny a hned v lednu jim nabídl formát klubové akce – tzv. „âaj o páté“ , jehoÏ cílem je neformální pfiedstavení a diskuze mezi v˘znamnou osobností, aÈ uÏ politiky, státní správy ãi mimofiádnou osobností byznysu a ãleny a hosty klubu. Pfii tomto setkání mají moÏnost si popovídat na

Vize klubu CBC Hostem diskuze 17. ledna v hotelu Aria byl velvyslanec Moldávie v âeské republice, b˘val˘ místopfiedseda vlády z let 2001 – 2006 a rovnûÏ poslanec moldavského parlamentu J. E. Valerian Cristea. Moldavská republika

diskuze, a to s J. E. Ivanem Kulebou, mimofiádn˘m a zplnomocnûn˘m velvyslancem Ukrajiny v âR, a jeho hosty – Oleksijem Zarytskim, radou Ukrajiny, a Nikolajem Sokolovem, vedoucím obchodnû-ekonomické mise. Na jafie loÀského roku byla Ukrajina jmenována hostitelem finále ME ve fotbale v ãervnu roku 2012. Opût se potvrdila uÏiteãnost velmi konkrétního komorního setkání

CBC SE VE SVÉM STYLU SNAŽÍ NADÁLE UDRŽOVAT A ROZVÍJET VZTAHY SE SVÝMI HOSTY, A TO VE PROSPĚCH JEJICH PRÁCE I ZÁJMŮ ČLENŮ KLUBU. otevfiela 1. bfiezna 2007 své historicky první diplomatické zastoupení v âR. Je to zemû, jejíÏ potenciál na spolupráci by mohl b˘t velkou v˘zvou pro ãleny a pfiíznivce CBC, a toto setkání prokázalo, Ïe právû forma neformální diskuze je pro ãleny klubu a jejich hosty nejpfiínosnûj‰í. Obdobnû na téma investiãních moÏností pro ãeské i zahraniãní subjekty a podnikatelské zázemí obecnû se konala 4. bfiezna dal‰í neformální

na téma „jaké mimofiádné podnikatelské pfiíleÏitosti tato událost nabízí a jaké moÏnosti poskytuje Ukrajina ãesk˘m firmám v rámci sv˘ch projektÛ a voln˘ch v˘robních kapacit“. Neménû pfiitaÏlivé bylo setkání dne 14. února s primátorem mûsta Ostrava Petrem Kajnarem. Charizmatick˘ primátor se nezdráhal ãasto i vtipnû odpovídat na mnohdy velmi oÏehavé dotazy. Nutno podotknout, Ïe úãastníci ocenili jeho pohotovost, upfiímnost

SPOLEâNOST AKTIVNÍCH KDYÎ NEJDE JEN O BYZNYS

Členství v klubu V dobû pfiípravy tohoto vydání Czech Business Club plánuje uskuteãnit ve stejném formátu mimofiádnû zajímavé setkání s viceprezidentem spoleãnosti Microsoft – Janem Mühlfeitem. Pfii „Snídani s...“ dne 11. dubna by mûl Chairman Europe seznámit pfiihlá‰ené úãastníky se stávající situací trhu IT

zmínûn˘ch akcí klub pfiipravuje dal‰í díl, tentokrát Investici do umûní, která bude prezentována Dr. Vladimírem Îelezn˘m, majitelem umûlecké galerie Zlatá husa. Tento semináfi probûhne 27. 3. 2008 a bude exkluzivnû doplnûn v˘stavou obrazÛ ze soukromé sbírky galerie. Pfiedná‰ka se zamûfií na prezentaci umûní jako investice pro budoucí generace, jako investice pro radost i pro zisk a zmapuje i zhodnocení investic z let devadesát˘ch a zároveÀ nejen poradí,

klubová filozofie aktivního networkingu. Klub zvolil filozofii pruÏnosti ve vztahu k místÛm a zafiízením, kde se scházel, a vsadil na zájem budoucích ãlenÛ poznat co nejvíce reprezentativních zafiízení nejen v Praze.

a internetu, pfiiblíÏit své osobní vize stejnû jako strategii spoleãnosti Microsoft zejména v regionu stfiední Evropy. CBC se ve svém stylu snaÏí nadále udrÏovat a rozvíjet vztahy se sv˘mi hosty, a to ve prospûch jejich práce i zájmÛ ãlenÛ klubu. Dal‰ím z novûj‰ích, velmi úspû‰n˘ch formátÛ klubov˘ch událostí jsou semináfie – tzv. „Netradiãní nástroje

jak investovat dnes, ale upozorní i na rizika s tímto spojená. Souãástí programÛ b˘vá následn˘ raut, spojen˘ s ochutnávkou delikates, kter˘ ve stylu aktivního networkingu v sobû nese dal‰í neformální v˘mûnu názorÛ a zku‰enosti. Do budoucna klub pfiipravuje dal‰í pokraãování, mj. investici do drah˘ch kamenÛ, a nezapomíná ani na dûti sv˘ch ãlenÛ.

pod zá‰titou velvyslanectví RF v âeské republice a za úãasti jeho prvního tajemníka v mimofiádn˘ch prostorech Martinického paláce. Veãer v ruském stylu byl doplnûn tematick˘m programem (mj. noãní lukostfielba, ruská ruleta...) a oÏiven˘ o tradiãní módní pfiehlídku. Nechybûl kaviár Beluga, ‰piãková ruská vodka a bohat˘ v˘bûr pokrmÛ ruské kuchynû, kter˘ se setkal s pochvaln˘m uznáním i pfiítomn˘ch rusk˘ch hostÛ. V tomto roce klub zam˘‰lí roz‰ífiit nabídku sv˘ch produktÛ i o organizaci tematick˘ch konferencí. Letos se CBC bude podílet spoleãnû se spoleãností Extima, s.r.o., na pofiádání konference s názvem „Nové my‰lení v podnikání a managementu“. Setkání probíhají kaÏdé dva roky, od roku 2002, pod zá‰titou HK âR. Setkání teoretikÛ s praktiky, vûdcÛ s podnikateli a poradcÛ s manaÏery se uÏ poãtvrté bude konat v Praze dne 22. kvûtna 2008. ■

a schopnost bez emocí reagovat na v‰echny poloÏené dotazy nejen ohlednû projektÛ a zámûrÛ jeho mûsta.

KLUB ZVOLIL FILOZOFII PRUŽNOSTI VE VZTAHU K MÍSTŮM, KDE SE SCHÁZEL A VSADIL NA ZÁJEM BUDOUCÍCH ČLENŮ POZNAT CO NEJVÍCE REPREZENTATIVNÍCH ZAŘÍZENÍ NEJEN V PRAZE. investování – investice do...“. Velk˘ úspûch sklidil první workshop dne 29. 11. 2007, prezentovan˘ Pascalem Dubey, ãlenem ·v˘carské asociace finanãních analytikÛ, kter˘ se t˘kal investice do zlata a produktÛ garantujících návratnost této investice. V seriálu netradiãních nástrojÛ investic pokraãoval dne 24. 1. 2008 David Îelezn˘ pfiedná‰kou o investici do vína. Vzhledem k velkému úspûchu v˘‰e

Jeden ze semináfiÛ se bude tudíÏ vûnovat právû jim, a to v rámci Investice pro dûti, pofiádané ve spolupráci s Raiffeisen bankou. Po v˘‰e uveden˘ch odborn˘ch semináfiích obvykle následují vybrané degustace, aÈ uÏ napfi. ochutnávky francouzsk˘ch s˘rÛ, vín, ãi jin˘ch vybran˘ch delikates, spolu s dal‰í neformální v˘mûnou názorÛ a zku‰eností, ãímÏ je podporována

Kultura a filozofie klubu Co se t˘ká formátu vût‰ích spoleãensk˘ch akcí – ve stylu CBC Forum - TimeOut, zmíníme první klubové setkání tohoto roku – „Ruské Vánoce“, zorganizované dne 10. ledna

Pro tento rok CBC nově definoval své střednědobé cíle a strategii jejich dosažení a na základě dosavadních zkušeností vytvořil pevnou programovou strukturu klubu, která zahrnuje všechny činnosti oblíbené v CBC. Určil tak snadno plánovatelný režim. Život v klubu je stále obsáhlejší a nabízí členům podporu, růst a nové zkušenosti v práci i soukromí.

EUROZPRAVODAJ 19

Euromix

Problém ZAJATCI Z GUANTÁNAMA

Z legislativní smr‰ti a závûreãn˘ch zpráv ãi návrhÛ opatfiení rÛzn˘ch komisí pfii europarlamentu jsme se pro vás snaÏili vybrat to nejzajímavûj‰í.

Přijme je Evropa, až je propustí? USA udržují od začátku 20. století vojenskou základnu v zálivu Guantánamo na Kubě. V uplynulých letech slouží především jako vojenské vězení pro ozbrojené bojovníky z Afghánistánu a Iráku. Nezávislé organizace již dlouho kritizují USA za nezákonné zacházení s vězni a nelidské metody systematického mučení a ponižování. Parlament koncem února diskutoval o současné situaci. Zavřít vojenskou věznici je jedna věc,

OTÁZKA PRO... Alojze Peterleho, europoslance a bývalého slovinského premiéra. Před začátkem slovinského předsednictví říkali někteří kritici, že je Slovinsko příliš malé a moc krátce členem EU na to, aby ho zvládlo. Daří se vám to? Kritizoval nûkdy nûkdo Lucembursko, které je men‰í neÏ Slovinsko? Velikost zemû nemá pfiímou spojitost s kvalitou pfiedsednictví. Slovinsko zahájilo své

pfiedsednictví s velk˘m nad‰ením a se správn˘mi prioritami. Mám velkou radost z konference o mezikulturním dialogu. Úspû‰nû jsme uvedli balíãek zákonÛ o volném pohybu zboÏí, kter˘ posílí vnitfiní trh a podpofií malé a stfiední podniky. Pfiípravy nové Lisabonské smlouvy pokraãují dobfie a vypadá to, Ïe úspû‰nû zavedeme zákony pro vozidla s vodíkov˘m pohonem. Myslím tedy, Ïe zatím jsme byli úspû‰ní.

PROČ BY SE EVROPA MĚLA STARAT O PROBLÉMY, KTERÉ SI USA NEHODLAJÍ ŘEŠIT SAMI?

Když inteligentní auto samo zavolá o pomoc Telefonát typu „Haló, haló, tady havarované auto... Pomozte mému řidiči, je v bezvědomí!“ už nebude příběhem ze sci-fi, ale realitou současnosti. Jde o takzvaný systém eCall, kdy automobil po havárii sám začne volat o pomoc. Evropská komise nedávno představila iniciativu eSafety, která hodlá podpořit prostřednictvím vědy a výzkumu zavedení nových bezpečnostních prvků pro osobní automobily. Kromě technologií jako ESC se zájem vědců obrací zejména směrem k hledání řešení pro dopravní zácpy ve městech. 20 EUROZPRAVODAJ

kam ale umístit osvobozené vězně? USA hodlají nyní propustit celkem třicet osob, které pocházejí ze zemí, jako jsou Čína, Uzbekistán, Libye, Alžírsko, Súdán a Egypt. Američanka Ema MacLean navrhla, aby Evropa umožnila těmto lidem se usadit na svém území, a zajistit jim tak existenci v přijatelných podmínkách. Na to jí však odpověděla německá konzervativní poslankyně Ewa Klamt otázkou, proč by se Evropa měla starat o problémy, které si USA nehodlají řešit samy? Liberálka Sarah Ludford řekla, že je na čase, aby Evropa pomohla USA uzavřít tuto kapitolu svých dějin a několik osvobozených zajatců přijala. ■

SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT

Krátce >O Romech

Co se děje...

Romská menšina je v řadě zemí vystavována soustavné diskriminaci, což europoslance přivedlo k tomu jejich situaci podrobně sledovali a upozornili na přetrvávající nedostatky. K tomuto účelu poslanci odhlasovali Evropskou strategii proti diskriminaci Romů. Požaduje, aby členské země integrovaly občany romského původu do většinové společnosti.

Po celém svûtû probíhají ekologické diskuze. Europarlament není v˘jimkou.

BIOPALIVO. MÁ P¤ÍNOS PRO ÎIVOTNÍ PROST¤EDÍ? „Před několika lety se jevila biopaliva jako řešení problému klimatických změn. Dnes se z nich však čím dál více stává problém sám o sobě,“ říká Dorette Corbey (NL). Biopaliva nastupují na evropsk˘ trh. Osobní automobily, ale pfiedev‰ím vozidla MHD a nákladní vozy ãím dál více vyuÏívají pohonné hmoty vyrobené z rostlin. Podle rozhodnutí vlád dvaceti sedmi ãlenÛ EU má podíl biopaliv na spotfiebû benzinu a nafty dosáhnout nejménû 10 % do roku 2020. Biopalivo je vyrobeno z rostlin a slouÏí pfiedev‰ím jako pohonná hmota pro dopravu. Nejznámûj‰í druhy jsou bionafta a bioethanol. Je-li motor patfiiãnû upraven, mohou b˘t spalovány

EVROPSK¯ PARLAMENT PODPORUJE

Lisabonskou smlouvu Po pfiijetí zprávy Iniga Méndeze de Viga a Richarda Corbetta o Lisabonské smlouvû pfiedseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering (na snímku) pfiivítal v˘sledek hlasování, ve kterém vidí „zfiejmé vyjádfiení touhy po vût‰í demokratiãnosti...“ a také „jasn˘ signál pro zb˘vající proces ratifikace“. Dále fiekl, Ïe „Evropsk˘ parlament dnes doloÏil, a to zdrcující vût‰inou, jednoznaãnou politickou podporu Lisabonské smlouvû... Nová smlouva dává Evropské unii vût‰í kapacitu jednat. Posiluje demokracii a brání spoleãné evropské hodnoty. Toto je velk˘ úspûch pro EU a její obãany,“ dodal pfiedseda. Také zdÛraznil, Ïe Lisabonská smlouva posiluje pfiedev‰ím Evropsk˘ parlament

tím, Ïe ho staví na roveÀ s Radou témûfi ve ve‰keré legislativû. Obãané tím budou skrze své pfiímo volené zástupce v Evropském parlamentu schopni vût‰í míry kontroly nad nov˘mi zákony, které ovlivÀují jejich kaÏdodenní Ïivot a také budoucnost,“ dodal pfiedseda Pöttering. „Nová smlouva nabídne Unii dÛleÏité nástroje pro efektivnûj‰í fungování v klíãov˘ch oblastech zájmÛ obãanÛ, jako jsou klimatické zmûny, mezinárodní terorismus nebo pfieshraniãní zloãin.“ V rozpravû politikÛ k Lisabonské smlouvû se ov‰em neoz˘valy pouze hlasy nad‰ení. Andrew Duff (GB) pfiiznal, Ïe Velká Británie se nechala zlákat ke zdrÏenlivému postoji.

Reformy zemûdûlské politiky pfiímo, jinak se pouÏívají jako pfiísada do bûÏného benzinu ãi nafty. V souãasné dobû se vyrábûjí pfiedev‰ím z kukufiice, sójov˘ch semen, cukrové tfitiny nebo z palmov˘ch rostlin. Teoreticky mohou v budoucnosti b˘t taková paliva vyrábûna i z biologick˘ch odpadkÛ anebo z mofisk˘ch fias. Problém biopaliv spoãívá v tom, Ïe ãím více stoupá jejich obliba, tím více je nutné pro jejich pûstování zabrat plochu, kterou v souãasné dobû vyuÏívají napfiíklad tropické pralesy. Tento trend je nejvíce viditeln˘ v JiÏní Americe. ¤ada kritikÛ také poukazuje na skuteãnost, Ïe v fiadû oblastí je pro zemûdûlce zajímavûj‰í pûstovat rostliny pro zpracování na pohonné hmoty, neÏ aby pûstovali potraviny. Neshody panují i ohlednû ekologického pfiínosu biopaliv. ■

E

vropská komise předložila nové návrhy na reformu Společné zemědělské politiky (SZP), které nyní schválili členové zemědělského výboru v Parlamentu. Hlavní částí projednaného dokumentu je hodnocení úspěšnosti kroků, které byly zavedeny v důsledku poslední obsáhlé reformy evropského zemědělství v roce 2003. „Zemědělci by měli dostat přidáno a současné mléčné kvóty by měly být navýšeny,“ říká

německý konzervativní poslanec Lutz Goepel, který zprávu Parlamentu sepsal. Neomezená podpora zemědělské výroby vedla v osmdesátých letech k vzniku „mléčných jezer“ a „máslových pohoří“, tj. potravin, které nikdo nechtěl, ale za jejichž výrobu platili daňoví poplatníci. V roce 2003 došlo k zásadním změnám. Zemědělci začali produkovat pro trh a přestali pěstovat jen to, na co dostali z nějakého fondu peníze. Zemědělské platby mají být nyní zaměřeny na priority, jako jsou ochrana životního prostředí, bezpečnost potravin a péče o flóru a faunu. Doposud byla SZP vnímána jako symbol zbytečného utrácení peněz z pokladny EU.

> Klimatické změny a zásoby vody na planetě Agentura OSN Habitat předpokládá, že do roku 2032 bude až 60 % světové populace žít v oblastech s nedostatkem vodních zdrojů. Klimatické změny jsou příčinou tání ledovců a povodní v době, kdy vodu nepotřebujeme. O to méně je pak vody v létě, kdy je potřeba zavlažovat. Nikdo ale zatím nedokáže odhadnout vývoj situace.

> Je na straně proti Klausovi Princ Charles vyzval ve svém projevu před europoslanci ke společnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Řekl, že dnešní selhání nám budoucí generace neodpustí, a proto je nutné spojit síly jak vládních, tak i podnikatelských a nevládních kruhů.

EUROZPRAVODAJ 21

Stručně...

Před šesti lety prošla evropská politika rybolovu důslednou reformou s cílem zachránit stavy ryb v mořích a zároveň zajistit rybářům živobytí. Tuto politiku uplatňuje Evropský fond pro rybolov.

>Postoj europoslanců ke Kosovu Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering zahájil v únoru třetí plenární zasedání ve Štrasburku zmínkou o vyhlášení nezávislosti Kosova. Rozhodnutí kosovských Albánců podle jeho slov odráží jejich vůli „mírově a s důvěrou vzít do svých rukou politickou a institucionální budoucnost své země“. Asi další budoucí člen Evropské unie.

RYBOLOV V EU

V

ětšina členských zemí EU sousedí s mořem a část tamních obyvatel se živí rybolovem. Celkem se jedná o čtvrt milionu lidí, rybářský průmysl v EU každoročně zpracovává 7,3 milionu tun ryb. V rámci společné evropské politiky podléhá rybolov kvótám, které jsou ovšem často porušovány. To vede v důsledku k vymírání určitých druhů ryb v mořích. Irská poslankyně Avril Doyle hodnotí společnou politiku rybolovu kriticky. „Za dvacet let své existence

přinesla evropská politika rybolovu nevhodný systém kvót a výdělků rybářů. Na jedné straně máme nevhodný systém dohledu a sankcí, na druhé straně je nadměrný, a tím pádem neudržitelný rybolov, který poškozuje mořské životní prostředí. Nikdo touto politikou nic nezískal.“ Německý křesťanský demokrat Georg Jarzembowski považuje za nejdůležitější „ukončit nelegální rybolov nad rámec kvót a vytvořit dlouhodobý základ pro živobytí rybářů...“.

Co se děje... Pfii jednání europarlamentu b˘vá obãas ru‰no. Tfieba kdyÏ má nûkdo divné fieãi...

V¯PADY BRITA DANIELA HANNANA Britský konzervativní poslanec pfiirovnal nûkteré body jednacího fiádu Parlamentu k parlamentním machinacím v Nûmecku bûhem 30. let minulého století. Jeho slova vyprovokovala siln˘ odpor. Joseph Daul, pfiedseda politického klubu Evropské lidové strany a Evropsk˘ch demokratÛ (ELS-ED) prohlásil, Ïe hodlá Daniela Hannana z ELS-ED vylouãit. „Tyto poznámky jsou nekvalifikované a ostudné. Respektuji pana Hannana jako europoslance, ale jeho poznámky jsou nesluãitelné s hodnotami ELS-ED.“

EVROPSKÁ HLAVNÍ MùSTA KULTURY 2008 Letošní volba hlavních měst kultury padla na dva kandidáty ze severu: anglický Liverpool a norský Stavanger. Kulturní nabídka pro návštěvníky bude velkolepá: divadlo, koncerty a výstavy přilákají tisíce turistů i místních obyvatel a zvýší povědomí o kulturním dědictví těchto významných měst. Severoanglick˘ pfiístav Liverpool (na snímku) má okolo pÛl milionu obyvatel a proslavil se jako rodi‰tû kapely The Beatles a domov znám˘ch fotbalov˘ch klubÛ Liverpool a Everton. Mûsto má dnes multikulturní

> Co podporuje terorismus Poslanci vyzývají členské státy, aby změnily definici teroristického trestného činu a příslušných postihů. Jejich zpráva předkládá řadu doporučení, jak předcházet radikalizaci společnosti a jak zabránit verbování nových teroristů.

NEKALÁ HRA HYPERMARKETÒ

Evropský fenomén > Masakr

Poslanci ostře kritizovali provedení mise OSN v severovýchodní části Konga, která kvůli nedostačujícím finančním prostředkům nebyla schopna zabránit masakrování civilního obyvatelstva, systematickému znásilňování žen a rozsáhlému rabování. Parlament vyzval Evropskou komisi, aby učinila kroky k ochraně obyvatel v této provincii. 22 EUROZPRAVODAJ

Velké supermarkety se staly souãástí moderního Ïivotního stylu. Nabízejí pohodln˘ nákup za nízké ceny a nabízejí mnoho druhÛ zboÏí pod jednou stfiechou. Odvrácenou stránkou rozmachu velk˘ch supermarketÛ je negativní dopad na malé obchody, dodavatele a jejich zamûstnance, ktefií nemohou v cenové konkurenci obstát. Poslanci nyní odhlasovali písemné prohlá‰ení, ve kterém vyzvali Evropskou komisi, aby prozkoumala, zda velké supermarkety zneuÏívají své dominantní postavení na trhu. Prostfiednictvím letákÛ, zákaznick˘ch karet, akãních slev a v˘prodejÛ bojují o pfiízeÀ spotfiebitelÛ a pfiedev‰ím o obsah

jejich penûÏenek. Jmenují se Tesco (Velká Británie), Carrefour (Francie), Rewe a Metro (Nûmecko) a ovládají spoleãnû evropsk˘ trh. Údaje z roku 2005 dokládají, Ïe napfiíklad v Nûmecku, Francii, Irsku a ve ·védsku kontroluje pût nejvût‰ích fietûzcÛ víc neÏ 70 % trhu. KaÏdá sedmá libra putuje ve Velké Británii do pokladen fietûzce TESCO. Podle iniciátorÛ písemného prohlá‰ení hrají supermarkety se spotfiebiteli nekalou hru: vyberou nûkolik viditeln˘ch v˘robkÛ, silnû je propagují za nízké ceny, aby pfiilákali zákazníky, ktefií pak platí zv˘‰ené ceny za bûÏn˘ sortiment, jako napfiíklad za polotovary.

obyvatelstvo, hovofií se zde 60 jazyky. Norsko, zemû pÛlnoãního slunce, fjordÛ, ledovcÛ, vodopádÛ. Tato severská zemû je v mezinárodních anketách pravidelnû hodnocena jako nejoblíbenûj‰í místo, kde trávit Ïivot. Stavanger je mûsto, které mimofiádnû tûÏí z rozvíjejícího se ropného prÛmyslu v Norsku, kter˘ NorÛm zaji‰Èuje v jejich dûjinách nevídané bohatství.

SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT

Zastoupení žen v Evropském parlamentu Jak si Ïeny vedou v Evropském parlamentu? Jejich poãet mezi europoslanci stoupá, od prvních voleb v roce 1979 se skoro zdvojnásobil na necelou tfietinu. Je to hodnû, nebo málo? Je to rozhodnû více neÏ ve vût‰inû národních parlamentÛ v Evropû. Z âeské republiky bylo do Evropského parlamentu zvoleno ãtyfiiadvacet poslancÛ, mezi nimi najdeme pût Ïen – Jana Bobo‰íková (Nezávislí), Vûra

Flasarová (KSâM), Jana Hybá‰ková (ED), Zuzana Roithová (KDU-âSL – na snímku) a Nina ·kottová, (ODS). Nejvût‰í zastoupení Ïen mezi europoslanci mají v Nizozemí (52 %), v Estonsku (50 %) a v Lucembursku (50 %). Naopak na Maltû a Kypru ve volbách neuspûla ani jedna Ïena, v poslaneck˘ch kfieslech sedí jen muÏi. Vliv Ïen na vefiejné dûní je úmûrn˘ tomu, jaké postavení Ïeny mají v‰eobecnû v dané spoleãnosti.

EU VÒâI REGIONÒM

Lidská práva ve svûtû Poslanci debatovali o poměrech v Bělorusku, Východnímu Timoru a provincii Severní Kivu v Kongu. ZároveÀ probírali situaci v nov˘ch ãlensk˘ch státech. Konstatovali, Ïe na rozdíl od star‰ích ãlensk˘ch zemí, jako jsou ¤ecko, Irsko, ·panûlsko a Portugalsko, které prokazují mimofiádn˘ hospodáfisk˘ úspûch a efektivnû vyuÏívají strukturální fondÛ, je situace v nov˘ch ãlensk˘ch zemích, jeÏ vstoupily po roce 2004 ponûkud odli‰ná. To se pfiirozenû t˘ká i âeské republiky. Podle poslancÛ existuje riziko, Ïe budou vznikat nové hospodáfiské dûlicí ãáry v EU. Taková dûlicí ãára ale mÛÏe b˘t i v rámci jedné zemû. I tam mohou existovat vedle sebe prosperující a chudé regiony, coÏ je u nov˘ch ãlenÛ EU pomûrnû ãast˘ jev.

ZROVNOPRÁVNùNÍ DùTÍ V EVROPSK¯CH ZÁKONECH

I děti mají svá práva

OHLEDY NA TY NEJMENŠÍ MUSÍ BÝT PRIORITOU. Hlavním požadavkem snahy EU je zavedení přísných pravidel pro zamezení zneužívání dětí, posílení boje proti pedofilům (především přísnější kontrolou na internetu), omezení sexuálně motivované turistiky a dětské pornografie. Největší problémy vznikají v oblastech, kde je chudoba na venkově, rasová diskriminace a zneužívání dětí jako pracovní síly.

VLIV ČÍNY V AFRICE ROSTE

P

ortugalská poslankynû Anna Maria Gomes sepsala zprávu o ãínsk˘ch aktivitách v Africe. „âína má oprávnûné zájmy vzhledem ke svému hospodáfiskému rozvoji a hledá cesty, jak získat

suroviny pro svou spotfiebu, pfiedev‰ím ropu jako zdroj energie. âína objevila, Ïe existují zajímavé trhy, které lze prozkoumat. Navzdory svému pfiístupu obchodování ‚bez omezení‘ má âína také politické zájmy v Africe. Mezi

Politika

Evropany panuje rostoucí povûdomí o obrovsk˘ch moÏnostech, jeÏ Afrika nabízí. Afrika není jen místo smutn˘ch pfiíbûhÛ, to âína dokazuje. Hlavním cílem mé zprávy je zlep‰it souãinnost mezi Evropskou unií a âínou ve prospûch rozvoje Afriky. Nemûlo by se to odehrávat zpÛsobem ‚o nás bez nás‘, ale mûlo by to zahrnovat jejich vlády a instituce,“ sdûlila Anna Maria Gomes. Jak ale poslankynû zároveÀ pfiipomnûla, „...Evropané si nemohou dovolit jen kárat âínu z kazatelny, kdyÏ sami mají velké nedostatky dostát sv˘m závazkÛm v Africe...“

EUROPOSLANCI JSOU ZATÍM OSTRAÎITÍ Působení nového ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v čele největšího východního souseda EU bude mít důležitý vliv na vztahy Moskvy a Bruselu. ¤ada poslancÛ se zamûfiila ve sv˘ch reakcích na konstatování, Ïe odstupující prezident Putin si zvolil svého nástupce tak, aby ten pokraãoval s politikou zaloÏenou na silném vlivu státu a dal‰ím hospodáfiském rÛstu. ¤eck˘ konzervativní poslanec Emmanouil Angelakas hodnotí v˘sledek jako potvrzení skuteãnosti, Ïe „ru‰tí obyvatelé dÛvûfiují volbû odstupujícího prezidenta“. Plnou podporu získal Dmitrij Medvedûv od loty‰ské poslankynû za stranu zelen˘ch, Tatjany Îdanoky. Nazvala volby „jedineãnou pfiíleÏitostí budovat vtahy EU a Ruska na novém základû“. ¤ekla, Ïe jedinou otázkou je nyní, jak bude Evropská unie reagovat.

EUROZPRAVODAJ 23

★

ro z v o j

k r a j Û

Kraj hutí a dolÛ? JiÏ ne! Muž silných zásad, silného postavení, silného charisma. Muž, který za posledních patnáct let z hornické severní Moravy vytvořil pulzující a ekonomicky silnou oblast. To vše je Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje. text: Denisa Ranochová; foto: archiv

‰ífii tzv. sektorové, ale zároveÀ dala zelenou vytvofiení programÛ regionálních. Zahraniãní zku‰enosti ukazují, Ïe úspû‰nû lze realizovat oba zpÛsoby. Daleko více neÏ akademické pojmy ale rozhodují dobfie nastavené politiky, efektivní administrativní struktury a zejména kvalitní projekty, a to jak na národní, tak i na regionální úrovni.

Evžen Tošenovský je velmi zaměstnaný muž. Přesto si kromě práce najde čas i na sport. Poté, co si při volejbalu utrhl achilovku, zásadně změnil své sportovní zaměření. Sportovně se ničí na kole a na běžkách, pokud je sníh, a pokoru k životu získává golfem.

24 EUROZPRAVODAJ

H

ovofií se o nûm jako o nekorunovaném králi Ostravska. Zajímalo nás, jak˘ má názor na politiku Evropské unie, postavení regionÛ v âeské republice i dal‰í rozvoj svého kraje. Mluvil v˘stiÏnû, s láskou ke svému regionu a pfiedev‰ím s neskr˘van˘m zaujetím.

Jak vnímáte jako hejtman Moravskoslezského kraje politiku ČR a potažmo EU v rámci podpory regionů? Je to neustálá diskuse o rozdûlení rÛzn˘ch aktivit. Velmi tûÏce se hledá rozumn˘ kompromis. Chápu, Ïe názory mohou b˘t rÛzné z pohledu pozic, které kaÏd˘ zastává. Slova o Evropû regionÛ povaÏuji trochu za nepravdivé kli‰é, protoÏe to, co mnoho let poznávám na pÛdû EU institucí, je spí‰e souboj a prosazování národních zájmÛ. Jednotné hodnocení rámce podpory regionÛ z pohledu EU snad ani není moÏné, uÏ z dÛvodu jejich rÛznosti a odli‰nosti národních pfiístupÛ k regionálnímu rozvoji. âeská cesta je nûkde na rozmezí politik siln˘ch regionÛ a siln˘ch státÛ, coÏ mimo jiné dokladuje komplikovaná architektura operaãních programÛ pro období 2007 – 2013. âeská republika si ponechala v plné

V loňském roce se pro ČR otevřela pokladnice EU v možnosti čerpání z jejích fondů. Jaké projekty hodláte podporovat? NበRegionální operaãní program zahrnuje ‰iroké spektrum intervencí, v pfií‰tích letech z nûj bude financována vcelku pestrá ‰kála

„MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ PATŘIL A PATŘÍ K NEJDŮLEŽITĚJŠÍM PRŮMYSLOVÝM REGIONŮM STŘEDNÍ EVROPY.“ projektÛ. Pro va‰i pfiedstavu se bude jednat zejména o projekty infrastrukturní, ale také o projekty v oblasti sociální, zdravotní ãi vzdûlávání, nebo projekty rozvíjející obãanskou vybavenost mûst a obcí. Prioritou je urãitû dopravní infrastruktura. Severní Morava

V¯RAZN¯ OBRAT VE STRUKTU¤E ODVùTVÍ

a Slezsko potfiebuje miliardy korun na zlep‰ení situace. Napfiíklad silnice II. a III. tfiíd. Kraj jich spravuje 2700 kilometrÛ z toho jedna tfietina potfiebuje opravu. Samostatnou kapitolou je leti‰tû. Pro rozvoj chceme z evropsk˘ch penûz ãerpat 2,5 miliardy korun. Nejen pro vznik bezpeãnostního centra a spojení Ostravy a kraje s evropsk˘mi metropolemi. Leti‰tû Leo‰e Janáãka bude také napojeno na Ïeleznici. Dal‰í prioritou je integrovan˘ záchrann˘ systém a vybudování nového krajského centra. Tady se náklady pohybují kolem 700 milionÛ korun. Za zmínku urãitû

„NÁŠ KRAJ JE LOKALITOU, KDE JSOU HORY A LESY, PŘÍRODNÍ REZERVACE S VODNÍMI PLOCHAMI, PRALES, VODOPÁDY...“ stojí plánovaná v˘stavba Moravskoslezské vûdecké knihovny v Ostravû za témûfi 1,5 mld korun. Podnikatelé se mohou také ucházet o prostfiedky ROPu, a to zejména v oblasti cestovního ruchu. Moravskoslezský kraj byl dlouhá léta vnímán jako kraj hutí a dolů. Jak byste v současné době charakterizoval váš kraj a především podnikatelské dění, v čem vidíte největší změny? Moravskoslezsk˘ kraj patfiil a stále patfií k nejdÛleÏitûj‰ím prÛmyslov˘m regionÛm stfiední Evropy. V posledních letech jsme ale zaznamenali v˘razn˘ obrat ve struktufie odvûtví – stále razantnûji se prosazují subdodavatelé pro automobilov˘ prÛmysl, informaãní a komunikaãní technologie, dfievafiství a dal‰í nová odvûtví. TûÏební a hutní zamûfiení uÏ u nás zdaleka nepatfií mezi dominantní obory. O nበregion je velk˘ zájem – hlásí se nám stále noví a noví investofii. Zkrátka je to velmi pestrá smûsice, která vytváfií skvûlé zázemí pro vstup dal‰ích aktivit. Jedním z nejvût‰ích investiãních úspûchÛ poslední doby je továrna Hyundai, která zaãne na podzim leto‰ního roku v No‰ovicích vyrábût automobily. Jde o prÛlomovou investici, jeÏ uÏ nyní pfiinesla na‰emu kraji spoustu pozitiv. AÈ uÏ je to nabídka nov˘ch pracovních míst pfiímo v montáÏním závodû, u subdodavatelÛ a ve sluÏbách, nebo dal‰í rostoucí zájem o nበregion ve svûtû. Za zásadní a dÛleÏité povaÏuji dopad do Ïivota regionu – v˘razné zlep‰ení dopravní infrastruktury, ale také rozvoj ‰kolství, posun ve vûdû a v˘zkumu. Jsem pfiesvûdãen, Ïe právû nበkraj je dnes tím nejlep‰ím místem pro podnikání i pro Ïivot. Kraj leÏí na pomezí âeska, Polska a Slovenska, a má tedy skvûlou strategickou polohu se spádovou oblastí a velkou kupní silou obyvatelstva. V čem vidíte základ tohoto úspěchu?

Základ pro dne‰ní dynamick˘ rozvoj regionální ekonomiky tvofiily zejména pfiipravené podnikatelské zóny a parky, ale také vzdûlávací obory, které musí v˘voj v podnikatelském sektoru následovat a pokud moÏno pfiedcházet. Naplnila se tedy na‰e slova o potenciálu regionu, kter˘ nemá b˘t vnímán jako problém republiky, ale naopak jako její pfiíleÏitost. To jsem hovofiil o ekonomick˘ch parametrech zmûn. Myslíme v‰ak i na pocitové zmûny, coÏ ostatnû vystihuje ústfiední heslo na‰í marketingové kampanû „Moravskoslezsk˘ kraj – UÏívejte v‰emi smysly!“. KampaÀ je opfiena o velmi promy‰lenou marketingovou strategii kraje, která nám má pomoci udrÏet zájem prÛmyslov˘ch investorÛ, pfiitáhnout pozornost developersk˘ch skupin a rozvíjet cestovní ruch, a tím i cel˘ region. Moravskoslezsk˘ kraj má jedineãnou koncentraci lázeÀsk˘ch kapacit, nabízí golfová hfii‰tû rozprostfiená po celém území kraje, cykloturistiku, adrenalinové sporty, horskou pfiírodu, plavání i létání. KdyÏ se podíváte na mapu, uvidíte, Ïe nበkraj je lokalitou, kde jsou hory a lesy hodinu cesty autem od center velk˘ch mûst. Najdete zde pfiírodní rezervace s vodními plochami, prales, arboretum, vodopády, pefieje nebo jeskynû s nalezi‰tûm pravûk˘ch pozÛstatkÛ. Kraj skuteãnû nabízí ‰irokou ‰kálu moÏností, jak trávit aktivním zpÛsobem voln˘ ãas. Jen pro ilustraci, âesk˘ statistick˘ úfiad udává, Ïe poãet ubytovan˘ch v hotelech MSK narostl v loÀském posledním ãtvrtletí, ve srovnání se stejn˘m obdobím roku 2006, o 13,4 %. Náv‰tûvníkÛ, ktefií v kraji pfienocovali, pfiibylo dokonce o 17,4 % více. Turistické destinace na severu Moravy a ve Slezsku nav‰tívilo 229 tisíc lidí. To byl po Praze

Urãitû je to pfiíchod spoleãností s vysokou pfiidanou hodnotou ãi firem senzitivních na kvalitu lidského kapitálu. Jde zejména o projekty softwarov˘ch firem ãi odvûtví elektronického prÛmyslu, ale také o firmy pÛsobící ve strategick˘ch a sdílen˘ch sluÏbách. Stranou nestojí ani tradiãní strojírenské firmy, jako napfi. Vítkovice a.s. a Evraz Vítkovice Steel, které procházejí obrovsk˘m oÏivením. Tyto vytvofiily vût‰í tlak na vzdûlávací systém tak, aby ‰koly pfiipravily dal‰í moderní obory pro trh práce. Ostatnû nûkteré firmy s námi jiÏ v souãasné dobû jednají o moÏnostech, jak pfiizpÛsobit stávající studijní obory jejich potfiebám – napfi. nabízejí spolufinancování. Jaký pohled máte na investiční pobídky pro zahraniční investory? Je to ãertovo kop˘tko, se kter˘m je nutno nakládat velmi obezfietnû. Je nezbytné uvûdomit si konkurenãní realitu, v nûmÏ se

„VE SVÉ DOBĚ MĚLY INVESTIČNÍ POBÍDKY SVÉ OPODSTATNĚNÍ, DNES JSME VŠAK V ROZVOJI REGIONU ÚPLNĚ JINDE.“ pohybujeme, a pak dobfie váÏit pfiínosy a náklady tûchto pobídkov˘ch systémÛ, a to i ve dlouhodobém horizontu. Ve své dobû mûly investiãní pobídky své opodstatnûní, i kdyÏ od samého poãátku jsem kritizoval pokfiivení trÏních podmínek. Dnes jsme v‰ak v rozvoji regionu úplnû jinde. Setkávám se dokonce s opaãn˘m trendem. Od profesních „Mezi naše další plány rozvoje Moravskoslezského kraje patří maximálně se soustředit na rozvoj školství v návaznosti na aplikovaný výzkum a vývoj. Důležitý bude i rozumný tlak na snižování zátěže na ovzduší z rostoucí výroby tak, aby nevytvářelo bariéru dalšího růstu. Samozřejmostí zůstává zlepšování infrastruktury.“

a jiÏní Moravû tfietí nejvy‰‰í údaj v tuzemsku. V na‰ich marketingov˘ch prÛzkumech souãasnû lidé uvedli, Ïe nebyli náv‰tûvou kraje zklamáni a doporuãí pobyt zde i sv˘m blízk˘m ãi znám˘m. Témûfi 90 % lidí v prÛzkumu fieklo, Ïe se k nám opût vrátí. Jaké investice, kromě všem známé automobilky Hyundai, vás v poslední době potěšily a co oblasti přinesly?

organizací se stále ãastûji dozvídám, Ïe bych mûl apelovat na ministerstva, aby investiãní pobídky do na‰eho kraje pozastavily. V regionu totiÏ zaãínáme pociÈovat nedostatek kvalifikované pracovní síly. Plní investoři slíbené závazky? Ano. Kdyby neplnili, pfii‰ly by na fiadu sankce, které by mohly vést i k vypovûzení smlouvy a vrácení dotace. ■ EUROZPRAVODAJ 25

ROZHOVOR V ZÁKULISÍ POSLANECKÉ SNùMOVNY

FINANCE

Medvûd má pomáhat tam, kde není jiná možnost... „Jak se porcuje medvûd?“ Tak by znûla otázka vût‰iny náhodnû dotázan˘ch, pokud by si povídali s poslancem.

Z

ákulisí porcování medvûda neboli dûlení dotací ze státního rozpoãtu pro poslanecké regiony je bezesporu jedním z nejdiskutovanûj‰ích témat. A pfiestoÏe má fiadu odpÛrcÛ, Snûmovna se téhle tradice zfiejmû jen tak nevzdá. Jde o stále oblíbenûj‰í rituál politikÛ, pfiíleÏitost k popularizaci ve volebním regionu a korupci, nebo uváÏlivé financování zásadních projektÛ a efektivní pomoc tam, kde je nejvíc potfieba? Nakonec, proã se nezeptat. Tfieba ing. Vladislava Vilímce, poslance Parlamentu âeské republiky a námûstka hejtmana PlzeÀského kraje. Proč právě porcování medvěda a o jaké peníze vlastně jde? Jsou to peníze, které tvofií jakousi rezervu, lidovû fieãeno „vatu“ v návrhu státního rozpoãtu. KaÏdoroãnû se z jednotliv˘ch kapitol sesypou. A proã se z rozdûlování dotací pro poslanecké regiony stalo „porcování medvûda“? PÛvodnû jde o novináfisk˘ Ïargon, kter˘ se, jak je vidût, ujal a stala se z nûj tradice. Tradice, která nemá v Evropě obdoby a která podle jejích kritiků přímo nahrává korupci... Je pravda, Ïe porcování medvûda je naprosto nesystémové a má odpÛrce

o politické rozhodnutí jako kaÏdé jiné. Je otázka, zda by bylo transparentnûj‰í, pokud by o té dotaci rozhodoval místo poslancÛ nûjak˘ anonymní úfiedník na ministerstvu financí, ‰kolství apod. Právě to, že zákonodárci rozdělují miliardy ze státního rozpočtu na investice do svých volebních obvodů, se odpůrcům medvěda nelíbí. Argumentují tím, že se mnohdy jedná o mrhání peněz na podivné akce a tzv. „malé domů“. Medvûd má pomáhat tam, kde není jiná moÏnost. Já vÏdycky podtrhávám slovo vkus. Urãitû není podle mû vkusné dávat desítky milionÛ na nûjak˘ festival. To je vûc, která by se mûla fie‰it sponzorsky nebo pfies resortní peníze ministerstva kultury, a nemûlo by se ukrajovat z medvûda. A uÏ vÛbec ne, kdyÏ ten poslanec je zrovna ãirou náhodou ãlenem správní rady daného festivalu. Správná cesta je napfiíklad pomoci mûstÛm a obcím zrekonstruovat základní ‰koly, budovat sportovi‰tû pro dûti apod. Na jedné stranû totiÏ stát poÏaduje po obcích, aby ve ‰kolách splÀovaly pfiísné hygienické

„JÁ VŽDYCKY PODTRHÁVÁM SLOVO VKUS. URČITĚ NENÍ PODLE MĚ VKUSNÉ DÁVAT DESÍTKY MILIONŮ NA NĚJAKÝ FESTIVAL...“ i v fiadách poslancÛ. Já osobnû bych podporoval variantu, aby tyto finance pfie‰ly do rozpoãtu krajÛ. Ale vím, Ïe k tomu vede velmi dlouhá cesta, a tûÏko fiíci, zda se po ní vÛbec nûkdy vydáme. Ale kdyÏ uÏ jsme tuhle tradici pfiijali, záleÏí na zodpovûdnosti kaÏdého, jak k tomu pfiistoupí. Já za sebe musím fiíci, Ïe se vÏdy snaÏím spolupracovat i s dal‰ími sv˘mi kolegy – poslanci z PlzeÀského kraje. Spoleãnû pak vybíráme ty nejvhodnûj‰í projekty. Samozfiejmû, v oãích druh˘ch jde stejnû o subjektivní postoj. Ale to tak bude vÏdycky, vÏdyÈ jde 26 EUROZPRAVODAJ

„Pokud všechno půjde podle plánů, mohly by být brdské stezky otevřeny již během letošního jara a léta. Začátek května by byl symbolický...“

pfiedpisy. To ale vzhledem ke stáfií budov mnohdy znamená investice desítek milionÛ korun a na to Ïádná pûti, desetitisícová obec nebo mûsto prostû nemá. A pak jsou dvû moÏnosti. Buì se ten stav toleruje a neustále se prodluÏuje v˘jimka, nebo se musí hledat vãas nûjaké jiné zdroje. Právû

„DISKUZE O UMÍSTĚNÍ RADARU V BRDECH MOTIVOVALY VLÁDU K TOMU, ABY ZDEJŠÍMU REGIONU POMOHLA.“ v takovém pfiípadû se hodí porce medvûda. Îe to vÏdycky bude v popfiedí zájmu médií, je jasné. Já to ale nevnímám jako moÏnost zviditelnûní. ProtoÏe jsem také námûstkem hejtmana PlzeÀského kraje, vÏdycky jsem to vnímal jako pfiíleÏitost, která mÛÏe pomoci na‰emu regionu. Právě medvěd prý pomůže také brdským lesům. Hezké spojení... Speciálnû vyãlenûné peníze do tohoto projektu nepÛjdou ze snûmovního medvûda, ‰lo o ãistû vládní rozhodnutí. Diskuze o umístûní radaru v Brdech motivovaly vládu k tomu, aby zdej‰ímu regionu pomohla. A aÈ uÏ tady americká základna bude, nebo ne, myslím, Ïe my‰lenka otevfiít a zpfiístupnit lidem alespoÀ okrajové ãásti dosud hermeticky uzavfieného vojenského prostoru zaslouÏí podporu. Na otevfiení stezek, které turisty a cyklisty zavedou i k úchvatn˘m padrÈsk˘m rybníkÛm, se shodli zástupci ministerstva obrany s pfiedstaviteli ãtrnácti obcí z okolí Brd. Někteří starostové se ale zvýšeného zájmu turistů obávají. Samozfiejmû, Ïe ty trasy nebudou pfiístupné po cel˘ t˘den. To by ani ne‰lo. Poãítáme s víkendov˘m provozem, pfiípadnû otevfiením ve sváteãní dny, kdy se neprovádí Ïádn˘ vojensk˘ v˘cvik. Se zainteresovan˘mi starosty je navíc dohoda, Ïe po nûjaké dobû po otevfiení trasy se chování náv‰tûvníkÛ vyhodnotí. Já osobnû mám z plánovaného zpfiístupnûní radost, zpoãátku jsem byl v tomto smûru velk˘m skeptikem. Díky pfiístupu námûstka ministrynû obrany Martina Bartáka ale nastal obrovsk˘ posun. ■

ZPRÁVA

MùSTA A OBCE

Solidární cena vody konãí Na jedné stranû jsou závazky âeské republiky vÛãi EU t˘kající se ãistoty vod, na stranû druhé je finanãní nároãnost nutn˘ch opatfiení. Máme na to? text: redakce; foto: archiv

V

‰ichni chceme mít ãistou vodu. JenomÏe postavit ãistiãku odpadních vod, která bude splÀovat normy Evropské unie, je velk˘ zásah do rozpoãtu obcí. Oãi zastupitelÛ se proto upírají k moÏn˘m finanãním dotacím z EU. JenomÏe nic není jednoduché, a tak to v mnoha pfiípadech vypadá, Ïe zisk dotace stále spadá do fií‰e fantazie. K problému se pro ãasopis Eurozpravodaj vyjádfiil europoslanec Oldfiich Vlasák (ODS). „âeská republika se zavázala, Ïe voda z kanalizace v‰ech obcí s více neÏ dvûma tisíci ekvivalentních obyvatel bude do konce roku 2010 vyãi‰tûna podle evropsk˘ch norem, jinak se nesmí vrátit zpût do pfiírodního kolobûhu. Tyto pfiísné podmínky byly dojednány pfied nûkolika lety v rámci pfiístupov˘ch dohod mezi âeskou republikou a Evropskou unií, pfiiãemÏ nበstát se pfiihlásil k jednûm z nejtvrd‰ích podmínek z hlediska ochrany vod v Evropû.

âerpání evropsk˘ch penûz v‰ak nyní ohroÏují zejména nové Podmínky pfiijatelnosti, které zpracovalo ministerstvo Ïivotní prostfiedí. Ministerstvo se ale brání tím, Ïe postupovalo podle poÏadavkÛ Evropské komise. Pokud obce a vlastníci infrastruktury nebudou tûmto

„POKUD VLASTNÍCI INFRASTRUKTURY A OBCE TĚMTO PODMÍNKÁM NEVYHOVÍ, DOTACI NEDOSTANOU...“ podmínkám schopni vyhovût, dotaci nedostanou a budou muset financovat projekty z vlastních rozpoãtÛ. To by mohlo vyvolat tlak na zdraÏení vodného a stoãného. Vraťme se však na úplný počátek, kdy se vycházelo z principu, Ïe prostfiedky ze strukturálních fondÛ pro vodárenství pokryjí

> Europoslanec Oldfiich Vlasák

Nejvíce politick˘ch rozhodnutí má b˘t pfiijímáno nejblíÏe obãanÛm Oldfiich Vlasák (52) je konzervativním politikem, kter˘ pevnû vûfií, Ïe rozvoj samosprávné demokracie je základní podmínkou prosperity státu. Toto pfiesvûdãení vychází jak z jeho profesní kariéry odborníka na Ïivotní prostfiedí a management, tak z jeho úspû‰ného pÛsobení v komunální politice. Své zku‰enosti manaÏera v soukromém sektoru se rozhodl uplatnit v komunální politice. V roce 1994 byl jako kandidát za Obãanskou demokratickou stranu zvolen do zastupitelstva Hradce Králové a stal se ãlenem Rady mûsta. 28 EUROZPRAVODAJ

náklady na novû budované ãistiãky a úpravy technologick˘ch postupÛ s ohledem na vy‰‰í kvalitu, a to tak, aby v koneãném dÛsledku nedo‰lo k vysokému zv˘‰ení vodného a stoãného a mohla b˘t zachována solidární cena vody. V âeské republice je zhruba 623 aglomerací nad 2000 obyvatel, které by mûly do roku 2010 splnit nejpfiísnûj‰í podmínky z hlediska zaji‰tûní pitné vody a odkanalizování obcí. Stavba ãistiãky odpadních vod a potfiebn˘ch sítí je pfiitom technicky, investiãnû i úãetnû nároãná a podle odborníkÛ dlouhodobá záleÏitost. Na základû provedené anal˘zy bylo zji‰tûno, Ïe ke splnûní podmínek je potfieba investice v rozsahu zhruba 50 miliard korun. Pfiedpokládalo se zaji‰tûní jak z prostfiedkÛ evropsk˘ch fondÛ, tak z národních zdrojÛ a samozfiejmû je nutné poãítat i s pfiíspûvkem soukrom˘ch investorÛ – provozovatelÛ. Navíc nûkteré tvrdû nastavené podmínky nejsou dosud zcela vyjasnûny, napfiíklad jestli se splnûním podmínek EU rozumí aÏ kolaudace vodárensk˘ch zafiízení ãi jejich spu‰tûní do 1. ledna 2011 (napfi. ãistírny odpadních vod), nebo pouze zahájení jejich stavby s pfiípadn˘m dokonãením do dvou let, tj. do roku 2012. Z dÛvodÛ velmi slabé komunikace Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR se Ïadateli, tj. obcemi a mûsty, do‰lo k nekoordinovanému vyjednávání s Evropskou komisí o vyuÏití prostfiedkÛ z tûchto fondÛ. Jedná se o Operaãní

ENERGETIKA KLUB PLYNÁRENSK¯CH PODNIKATELÒ

program Ïivotní prostfiedí, kter˘ je druh˘m nejsilnûj‰ím programem a obsahuje 18,4 % z celkové alokace finanãních prostfiedkÛ pro âeskou republiku. Ta na období 2007–2013 ãiní zhruba 740 miliard korun. Podle posledních informací se ukazuje, že je třeba dořešit čističky ve 187 aglomeracích a kanalizaci u 218 aglomerací. BohuÏel ve 134 obcích nejsou v souãasné dobû zaji‰tûny ani projekty na tyto akce! Dal‰í negativní zprávou je, Ïe prostfiedky alokované ve státním rozpoãtu jsou prozatím

„PODMÍNKY VYUŽITÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ NEUMOŽŇUJÍ VYUŽITÍ TĚCHTO PROSTŘEDKŮ...“ nedostateãné a dosahují pouze dvanácti procent z celkov˘ch potfieb. Z evropsk˘ch zdrojÛ se uvaÏuje o objemu prostfiedkÛ ve v˘‰i ãtyfiiceti procent a samotní investofii by jich mûli zajistit zhruba 20 procent. Z toho vypl˘vá, Ïe 28 %, tj. 13 miliard korun, je stále je‰tû nezaji‰tûno. Ve‰keré tyto informace signalizují, Ïe splnûní smûrnice o ãi‰tûní mûstsk˘ch a obecních odpadních

vod je váÏnû ohroÏeno a Ïe bez aktivního pfiístupu vlády âR a ministerstva Ïivotního prostfiedí se tento problém nevyfie‰í. Navíc Podmínky pfiijatelnosti pro vyuÏití strukturálních fondÛ Evropské unie, které pfied koncem roku dojednalo MÎP, neumoÏÀují vyuÏití tûchto prostfiedkÛ hlavnû pro velké vodárenské projekty, které byly dlouhodobû pfiipravovány a mají zaji‰tûno kofinancování. Tento krok bude v koneãném dÛsledku znamenat v˘razné zdraÏení vody. Tímto v˘vojem dojde v âeské republice k silnému tlaku na nabourání souãasného solidárního systému urãování cen vodného a stoãného a je moÏné oãekávat velké rozdíly v jednotliv˘ch krajích a aglomeracích. BohuÏel pfii nedodrÏení stanoven˘ch podmínek nám hrozí i vysoké pokuty ze strany Evropské komise.“ Zprávu poslance Vlasáka podpořil rovněž předseda představenstva SdruÏení oboru vodovodÛ a kanalizací âR Franti‰ek Barák. „Nekompetentní vyjednání ministerstvem Ïivotního prostfiedí s prvky diskriminace a profesní neodbornosti ov‰em zabrání fiadû ÏadatelÛ dotaãní zdroje vyuÏít. Budou-li chtít opatfiení pfii ãi‰tûní odpadních vod splnit, budou muset zv˘‰it cenu stoãného. Podívejme se pfiitom na

PRAVIDLA âERPÁNÍ FONDÒ EU PRO PODNIKATELE

ORIENTACE V RÁMCI EU Klub plynárenských podnikatelů ČR už několik let úspěšně drží krok s mohutným rozmachem trhu s energiemi a je pro své členy dobrým partnerem v mnoha oblastech. aãátky klubu sahají do poãátku devadesát˘ch let, kdy se zmûnilo politické prostfiedí v zemi a stejnû tak i podnikatelské podmínky. Celá fiada spoleãností zanikala, vznikala, transformovala se nebo privatizovala. Od té doby u‰li ãlenové klubu velk˘ kus cesty.

Z

„Deset let byl klub neodmyslitelnou souãástí plynárenství, a to nejen ãeského, neboÈ jeho ãleny byly i zahraniãní subjekty. V roce 2003 v‰ak do‰lo v ãeském plynárenství k v˘razn˘m zmûnám. Byla dokonãena jeho privatizace a fiízení se ujal nov˘ majoritní vlastník – spoleãnost RWE. V souvislosti s tím pozbylo pÛvodní pojetí Klubu plynárensk˘ch podnikatelÛ âR své aktuálnosti a proto jsme rozhodli o jeho transformaci, která lépe odpovídá nov˘m podmínkám a potfiebám privátních subjektÛ v oboru pÛsobících. Dosavadní praxe to jen

potvrzuje. Na‰e ãinnost se nyní rozvíjí jak v energetice, tak i jin˘ch oblastech,“ uvedla prezidentka klubu ing. Alena Vitásková. SPOLEâNù ZA DAL·ÍMI CÍLY

V˘voj plynárenství a tím i ãinnost klubu ovlivnily zejména: privatizace plynárenství v âR, vstup âR do EU v roce 2004, akceptace legislativy EU pfiedev‰ím v oblasti plynárenství, zmûny v legislativû související s novelou Energetického zákona a liberalizace trhu s plynem. V‰echny tyto aspekty jednoznaãnû deklarovaly potfiebu zmûny a pfiizpÛsobení ãinnosti klubu nov˘m podmínkám spojen˘m s nov˘mi pfiíleÏitostmi, které s sebou zmûny hospodáfiského a politického prostfiedí pfiiná‰ejí. „Proto jsme pfied ãasem pfii‰li s nabídkou zmûny programu ãinnosti klubu ve smyslu pfiizpÛsobení se potfiebám trhu s plynem a nov˘m moÏnostem pro v‰echny úãastníky trhu. Cílem je úãinná podpora ãlenÛ klubu v nov˘ch podmínkách trhu s plynem

Obyvatelé měst a obcí s nevolí sledují jakýkoli růst cen za energie, kam řadí i vodné a stočné. Posledně jmenované položky přitom hrozí výrazně zdražit kvůli zajištění směrnice EU.

sousední Polsko a Slovensko, tam provozní model s dlouhodob˘mi smlouvami o nájmu v získání dotací do vodárenství nevadil a nevadí. Je-li sociálnû únosná cena vody dvû procenta pfiíjmu domácnosti, je jasné, Ïe v˘znamnou roli v jejím udrÏení bude muset je‰tû 8–10 let sehrát stát dotováním vodohospodáfiství ze státního rozpoãtu. Jinak dojde k sociálním problémÛm, k poru‰ení solidarity mezi mûsty a obcemi a ke zru‰ení jednotn˘ch regionálních cen vodného a stoãného.“ ■

a energiemi. Program je urãen pro plynárenské zákazníky s velk˘m i stfiedním odbûrem, zákaznická sdruÏení, instituce, municipality a podnikatelské subjekty,“ doplnila Alena Vitásková. Jedním z pfiíkladÛ aktivit klubu je bfieznové setkání podnikatelÛ a zástupcÛ spoleãností severomoravského regionu pod názvem Podnikatelské subjekty a jejich moÏnosti ãerpání prostfiedkÛ ze strukturálních fondÛ. Akce konaná ve spolupráci s GES, spol. s r.o. Ostrava, by mûla pfiispût k rozvoji firem, které si chtûjí zvy‰ovat konkurenceschopnost na trhu. Podnikatelé se tu setkali se zástupci Ministerstva prÛmyslu a obchodu, Odboru strukturálních fondÛ MPO âR a pfiedstaviteli Moravskoslezského kraje. Mgr. Rudy‰arová povûfiená fiízením agentury CzechInvest seznámila s jednotliv˘mi programy strukturálních fondÛ OPPI a pracovníci regionální kanceláfie Ostrava s poÏadavky a principy ãerpání dotaãních prostfiedkÛ. ■

EUROZPRAVODAJ 29

ROZHOVOR

OBCHOD jako velké poradenské spoleãnosti. Bylo nám od zaãátku jasné, Ïe aby zahraniãní investofii mohli vstoupit na tento nበtrh, potfiebovali víc neÏ na papífie poradit, jak by mûli postupovat. Potfiebovali i hodnû profesionální práce v terénu, to znamená, museli jsme b˘t schopni dotáhnout fyzicky tyto projekty do konce. To, Ïe jsme to dokázali, byla na‰e pfiednost, a tím jsme se také odli‰ovali od pfiedních strategick˘ch firem. Ale fungovalo to i opaãnû. KdyÏ ãeská spoleãnost úspû‰nû privatizovala a chtûla kooperovat s nûjak˘m západním subjektem, mûla ãasto obavu, Ïe tento velk˘ obr ji polkne. A my jsme se snaÏili právû tyto obavy odstraÀovat. Podobná obava byla i na straně západních investorů při úvahách, zda vstoupit na český trh? Musím konstatovat, Ïe na úrovni

„JSEM HRD¯, ÎE JSEM âECH...“ Jan Lembas, fieditel spoleãnosti CET Capital, kterou sám spoluzakládal, v 90. letech pracoval pro nadnárodní klienty, ktefií vstupovali do stfiední a v˘chodní Evropy v oblasti strategie a pfiím˘ch investic. V posledním období byly stfiedem jeho zájmu telekomunikace, vã. zakládání nov˘ch spoleãností a poradenství pfii prodeji i nákupu frekvenãního spektra.

J „Hodnota našich lidí je hlavně ve flexibilitě. Možná to zní jako klišé, ale naší předností je skutečně kreativita, tvůrčí přístup při řešení problémů, žádná šablonovitost. Typickým rysem, který je odlišuje od západních managerů, je nebát se postavit se před nový problém, se kterým se nikdy nesetkali. Nebojí se ho vyřešit i s tím rizikem, že si na něm vylámou zuby a pokazí si svoje renomé.“ 30 EUROZPRAVODAJ

ak jiÏ bylo fieãeno, pacoval pro nadnárodní klienty, ktefií vstupovali do stfiední a v˘chodní Evropy v oblasti strategie a pfiím˘ch investic. Mezi nejv˘znamnûj‰í klienty patfiily napfiíklad plynárenská spoleãnost British Gas a v˘robce stavebních materiálÛ British Gypsum, v âechách operující jako Rigips, a.s. Spoleãnost CET zároveÀ pomáhala ãesk˘m firmám pfii pronikání na trhy stfiední a v˘chodní Evropy. Co je náplní vaší práce? Zab˘váme se strategií a poradenstvím pfii fÛzích a akvizicích, ale kromû toho se vûnujeme i projektovému financování. RovnûÏ pomáháme firmám pfii získávání kapitálu a uskuteãÀování projektÛ v rozvojov˘ch zemích, coÏ navazuje na moji dfiívûj‰í specializaci, kdyÏ jsem ve ·kodaexportu pomáhal vyváÏet technologické celky do tûchto oblastí, zejména zafiízení válcoven a elektráren do mnoha zemí od Egypta aÏ po Indii.

Dnes uÏ se samozfiejmû nezab˘vám dodávkou tûchto projektÛ, ale snaÏím se získat pro tyto projekty finance. Mojí velkou v˘hodou je, Ïe na rozdíl od jin˘ch bankéfiÛ a finanãníkÛ si dokáÏu pfiedstavit, co se skr˘vá za kaÏd˘m projektem. Nikdy jsem si neuvûdomil, jak je to dÛleÏité, neÏ jsem zjistil, Ïe nûktefií kolegové

STŘEDNÍ A NIŽŠÍ MANAGEMENT, KTERÝ DOMA HRÁL DRUHÉ HOUSLE, SI U NÁS LÉČIL KOMPLEXY. skuteãnû znají projekty jen z kanceláfie a nemají jasnou technologickou pfiedstavu a zku‰enost. Jak se v 90. letech, když jste začínal se svojí specializací, vyvíjely vztahy mezi českým managementem a západními společnostmi? My‰lenka zaloÏit Central Europe Trust vycházela právû z potfieby velk˘ch západních firem, které se pfiipravovaly vstoupit do stfiední Evropy a poskytnout stejnou úroveÀ sluÏeb

nejv˘‰e postaven˘ch manaÏerÛ na pozicích pfiedstavenstva se spolupráce vyvíjela velmi dobfie. Zejména také proto, Ïe v‰ichni mûli mezinárodní zku‰enosti. Umûli naslouchat a nestandardnû ocenit jakoukoliv pomoc. Zato stfiední a niωí management, kter˘ doma hrál druhé housle, si u nás ãasto léãil komplexy. Nejtûωí spolupráce byla s Brity, ktefií nebyli dál neÏ ve Francii na dovolené. Ti k nám pfiistupovali jako k v˘chodní Evropû bez jakéhokoliv rozli‰ení. Prostû jako k „banánové“ republice. Kupodivu i mlad‰í pracovníci v na‰í lond˘nské centrále, nemyslím tím samozfiejmû partnery, mûli tzv. „koloniální“ man˘ry a v tûchto momentech jsem tvrdû bojoval za svÛj t˘m, abychom mûli rovnocennou pozici. Projevovalo se to hlavnû v tom, Ïe jsem nechtûl, abychom byli jen hledaãi informací, ale abychom dostávali i zpûtnou vazbu, jak byly tyto poznatky zuÏitkovány. Abychom nebyli jen nûk˘m anonymním v pozadí a partner v Lond˘nû by byl slavn˘. A to se nám, myslím, podafiilo. Kdy jste pocítil, že vztah západních investorů k nám se začíná měnit?

STRATEGIE A PORADENSTVÍ text: Vladimír Kavãiak; foto: autor

Myslím, Ïe tento pfiístup se nezmûnil. A priori tam je. Rozdíl je v tom, Ïe my si to jiÏ nenecháváme líbit. UÏ jsme se osvobodili od vrozené skromnosti, coÏ vidím kolem sebe zejména u mlad˘ch manaÏerÛ nebo u sv˘ch dûtí, ti v‰ichni uÏ se zmûnili. Západ se nezmûnil. Domníváte se, že významnou roli hrály tyto mentální rozdíly? Urãitû. Sledovat právû tuto mentální rozdílnost bylo velmi zajímavé. Ale kdyÏ mluvíme o západní mentalitû, tak se samozfiejmû nejedná o nûjak˘ monoblok. I tam jsou v˘znamné rozdíly, a nejen národní. Úplnû jinak vypadá tzv. západní manaÏer, kter˘ pro‰el v˘znamn˘mi evropsk˘mi universitami, to je mezinárodní manaÏer, a ne Francouz, Nûmec nebo Brit. Ovlivnilo ho mezinárodní prostfiedí a je vychováván k tomu, aby se rozvíjel, aby expandoval. A bude expandovat tak daleko, jak ho necháte. Ty mentální rozdíly vznikají i v˘chovou ve ‰kolách, coÏ do budoucna vidím jako jeden z na‰ich nejvût‰ích problémÛ. KdyÏ toto téma hodnû zjednodu‰ím, na‰i Ïáci nebo studenti mají malou schopnost prosadit se. Mohl jsem to pozorovat u sv˘ch kolegÛ na na‰í poboãce v Lond˘nû – v‰ichni byli vy‰koleni k tomu, aby se umûli prezentovat. Opaãnou zku‰enost jsem mûl s absolventy zejména ãesk˘ch ekonomick˘ch ‰kol nebo z techniky zamûfiené na ekonomii, ktefií byli

vût‰inou velmi dobfií ve vlastním v˘konu, pfii zpracování zadání, mírnû zaostávali v tvofiiv˘ch schopnostech, ale ambice se prosadit jim ãasto chybûla. Naopak u absolventÛ západních ‰kol byla na prvním místû schopnost jejich vlastní prezentace nebo prezentace svého projektu. Obsah nebyl kvalitnûj‰í, byl

U NÁS JE VELKÝ MOZKOVÝ TRUST TECHNIKŮ, KTEŘÍ DOKÁŽOU DÁT DOHROMADY VELKÉ VĚCI.

Vût‰ina na‰ich lidí se v tûchto oblastech chovala velice pfiátelsky. Na‰i lidé se taky nad místní partnery nevyvy‰ovali. Vidûl jsem inÏen˘ry, ktefií si na sebe vzali montérky, vlezli do turbíny a pfiedvádûli, jak co opravit a vyãistit, coÏ by jejich konkurent z Ameriky nebo odkudkoliv ze západu neudûlal. A to je tradice, která je tu uÏ od 30. let. Na tak dlouhé tradici se uÏ dá stavût. A to je právû to, co nበprÛmysl potfiebuje. Zahraniãní úspûchy mohou pfiilákat i studenty na vysoké ‰koly

srovnateln˘, nebo dokonce hor‰í, ale prezentace, hlavnû kdyÏ jde o byznys, je velice dÛleÏitá. Bez dobré formy sebelep‰í obsah nestaãí. Vraťme se k vaší práci. Čím se momentálně zabýváte? Tím hlavním tématem je projektové financování a pomoc pfii expanzi v˘robcÛ technologií a investiãních celkÛ na trhy rozvojov˘ch zemí, a pomoc s financováním tûchto projektÛ. ProtoÏe ten klasick˘ zpÛsob, kter˘ jsem znal v dobû, kdy jsem v této oblasti pÛsobil, spoãíval v tom, Ïe exportér, dodavatel, hlavní kontraktor dodal technologické zafiízení, za sebou mûl celou armádu subdodavatelÛ a proti sobû mûl zákazníka, kter˘ byl investor. Tehdy jste byl uprostfied, za sebou jste mûl subdodavatele a na nû jste nemohl pfiená‰et ve‰kerá rizika. Pokud cel˘ projekt dokáÏete dodat na klíã, tak se dostáváte do pozice, která je o fiád v˘‰e. To je oblast, kde vidím velk˘ potenciál, protoÏe u nás je velk˘ mozkov˘ trust inÏen˘rÛ, technikÛ, projektantÛ, ktefií dokáÏou dát dohromady velké vûci. Kromû toho v regionu od Egypta aÏ po Indii máme v‰ude velmi dobré renomé. Je to dáno i tím, Ïe jsme nikdy nebyli koloniální velmocí.

technického smûru. MoÏnosti mezinárodních zku‰eností se velmi poãítají a zejména na západû jsou vysoce cenûny. Jak vypadaly vaše začátky? Určitě jste prošel nějakým vývojem. Pochopitelnû. Prvních deset let investujete zejména do vztahÛ, krok po kroku dáváte dohromady

PRVNÍCH DESET LET INVESTUJETE DO VZTAHŮ, DÁVÁTE DOHROMADY REFERENCE A PAK CÍLENĚ VYHLEDÁVÁTE SVÉ ZÁKAZNÍKY. reference a s tímto zázemím referencí a kontaktÛ si cílenû vyhledáváte své zákazníky. KdyÏ vidíte, Ïe dané firmy by mohly b˘t úspû‰né v oblasti, kde pÛsobíte, nabídnete jim své sluÏby. Závûrem bych asi fiekl jen tolik: zaãátek úspûchu zaãíná v momentû, kdyÏ projevíte hrdost, odkud pocházíte, Ïe jste prostû âech, a kdyÏ tvrdû, ale korektnû, jdete za sv˘m cílem. DÛleÏité je se nebát mezinárodního srovnání. Máme na to, abychom uspûli. Není dÛvod se podceÀovat a není dÛvod, aby se âeská republika nemohla stát opût zemí tak bohatou, jaká byla v minulosti. ■

„Už řadu let existují významné české společnosti, které expandují samozřejmě po střední a východní Evropě, kde je největší dynamika růstu. Vstoupit na západ, kupříkladu na německý trh, který prakticky neroste, je velmi náročné a zbytečně drahé. Navíc se domnívám, že potenciál v tzv. české kotlině je veliký, přes všechny problémy, kterými jsme procházeli. A to je naděje, abychom se dostali tam, kam jsme po staletí patřili. Potřebujeme k tomu jen dvě generace klidu bez válek a bez problémů.“

EUROZPRAVODAJ 31

FINANCE

DRAHÉ KAMENY

HONBA ZA SMARAGDY

Šance pro Evropany Nerostné bohatství Kolumbie zahrnuje jednu zásadní poloÏku: smaragdy. Kolem jejich tûÏby se v nedávné minulosti vedly krvavé války a majitelé dolÛ patfií k nejbohat‰ím lidem v zemi. text: Jifií Roth; foto: Juraj Li‰ka

K

dyÏ se posadíte proti mladému muÏi, jehoÏ ãelo protíná velká jizva, jen stûÏí uvûfiíte tomu, Ïe smaragdov˘ byznys je prost ve‰kerého násilí. Zvlá‰È kdyÏ se setkání koná ve stejné dobû, kdy v pánském magazínu vycházejícím ve v‰ech ‰panûlsky mluvících zemích (takÏe skoro v celé Latinské Americe) je ãlánek o nejvût‰ím bossovi a vlastníkovi smaragdov˘ch dolÛ a jeho Ïivotní úrovni zahrnující vlastnictví nûkolika domÛ po celém svûtû, flotily letadel a soukromé armády. Souãasná situace v Kolumbii by se dala popsat jako snaha o zmûnu mediálního obrazu smaragdového prÛmyslu. Nejvût‰í bossové se snaÏí pfiesvûdãit zbytek svûta, Ïe jejich podnikání je naprosto ãisté

32 EUROZPRAVODAJ

a v souladu se zákony. Jde to tûÏce, ale jde to. DÛkazem je rostoucí zájem zahraniãních investorÛ nejen o surovinu, ale o tûÏbu jako takovou. Pokud by snad nûco takového napadlo i vás, máme pro vás struãného prÛvodce. KROK PRVNÍ: NIKDY NA VLASTNÍ PùST Pfies otevfienost majitelÛ dolÛ a deklarovanou vstfiícnost jsou oblasti, kde se smaragdy tûÏí, uzavfien˘m a pfiísnû stfieÏen˘m územím. Vydat se tam na vlastní pûst je to samé, jako jít sbírat houby na stfielnici v dobû ostr˘ch stfieleb. K tomu, abyste se dostali do dolÛ, musíte mít propustku od jejich majitele. K tomu, abyste se dostali k majiteli, potfiebujete mít kontakt, jenÏ vás k nûmu doporuãí nebo pfiímo uvede. Takov˘ kontakt se ale nezískává lehce, v této branÏi panuje pomûrnû velká nedÛvûra, nikdo neví, s jak˘m úmyslem za tûmi lidmi jdete. Jsme v Kolumbii, kde si kaÏd˘ stfieÏí

své soukromí co nejpfiísnûji a kaÏd˘ cizinec je potenciální nepfiítel. Nicménû jsme dÛkaz, Ïe pfii tro‰e trpûlivosti, ‰tûstí a tûch správn˘ch krokÛ lze i tyto pfiekáÏky zdolat. KROK DRUH¯: ZAHOëTE P¤EDSUDKY Znáte to, co se fiíká v pfiípadû psÛ – Ïe ucítí, jestli máte strach, a kousne. Vstoupíte-li do kanceláfie smaragdového bosse s pfiedsudkem, Ïe budete mluvit s nejvût‰ím mafiánem pod sluncem, právû jste skonãili (ne snad fyzicky, ale obchodnû urãitû). Kolumbij‰tí majitelé dolÛ jsou velmi hákliví na to, co si o nich myslíte, a neomylnû to poznají. Úvodní fáze jednání není rozhodnû pfiíjemná a budete ãelit skoro aÏ dotûrn˘m dotazÛm. KdyÏ ji ale pfiekonáte, poznáte velmi ochotné lidi, ktefií s vámi budou chtít udûlat obchod. Pak se ov‰em pfiipravte na to, Ïe Ïádná náv‰tûva se neodmítá. Jakmile jednou k˘vnete, Ïe se podíváte do oblastí, kde se tûÏí,

Na horním snímku ukazuje Fernando Andrade Hoyos, prezident obchodní společnosti, úrodu smaragdů z jednoho z jeho dolů. Fernando je pozoruhodný i tím, že na vlastní kůži zažil práci v dolech. Deset let dobýval smaragdy a výhodně prodával malé kousky, až se vypracoval na jednoho z bossů. Dnes se snaží o vylepšení obrazu o smaragdovém byznysu.

PRÁCE V DOLECH NENÍ ŽÁDNÝ MED. ZVLÁŠŤ KDYŽ HORNÍCI NEBEROU ZA SVOU PRÁCI ŽÁDNÝ PLAT, JENOM ÚLOMKY KAMENŮ.

V HRSTI PRÁVĚ DRŽÍME ZHRUBA PŮL MILIONU KORUN. TOLIK BY STÁLA TATO SUROVINA V BOGOTĚ. V EVROPĚ PAK JEŠTĚ MNOHEM VÍCE. Ceny smaragdů se odvíjí mimo jiné od místa, kde je nakupujete. V místě, kde se těží, stojí zlomek toho, co v Bogotě. Jenomže abyste dobře nakoupili, musíte tomu alespoň trochu rozumět nebo mít někoho, kdo se v tom vyzná. Napohled kvalitní surovina se může ukázat jako zcela nevhodná k dalšímu zpracování.

setkáte se se v‰emi dÛleÏit˘mi lidmi. I kdyby byly uÏ dvû hodiny po pÛlnoci, vy jste dva dny nespali a jste celí ‰pinaví od toho, jak jste prolézali dÛlní chodby. Oni na tom prostû trvají a vy nesmíte odmítnout. Jediné, co vás udrÏí na nohou, je káva, které pfii setkáních vypijete neskuteãná kvanta. bûhem hodiny klidnû i tfii ‰álky – oni jsou tak zvyklí. KROK T¤ETÍ: NEPOCHYBUJTE Cel˘ tamní systém se fiídí trochu jin˘mi pravidly, neÏ jste zvyklí z Evropy. Pfiedev‰ím jsou zde v˘razné rozpory ve formálním a skuteãném vlastnictví. V‰echny doly v Kolumbii jsou majetkem státu. Ve skuteãnosti o tûÏbû, nájmu a otevírání nov˘ch dolÛ rozhodují velké soukromé spoleãnosti, respektive jejich ‰éfové. Ve‰keré jednání musíte vést s nimi a vûfiit, Ïe je z jejich strany ãestné. Obchod obvykle vyústí v zaloÏení spoleãnosti, kde jste spolumajiteli a hlavními investory. MÛÏete si pak vybrat nûkter˘ z neposkvrnûn˘ch

kopcÛ a zaãít kutat ‰achty. A spoléhat na ‰tûstí. I kdyÏ vám místní jsou schopni pomûrnû spolehlivû urãit místo, kde by mohly b˘t kvalitní smaragdy, neznamená to, Ïe tam opravdu jsou. Jistí Rusové museli vykopat asi pÛl kilometru horizontálních chodeb, aby zjistili, Ïe to, co na‰li, není je‰tû „zralé“. âeká je tedy kopání vertikální, do vût‰ích hloubek, coÏ samozfiejmû cel˘ projekt prodraÏuje. Aby alespoÀ na nûãem vydûlali, zaãali stavût mezi dvûma sousedními kopci pfiehradu, kde chtûjí chovat ryby pro luxusní restaurace, a na svazích vysázeli rajãata. Mezitím pokraãují v raÏení dal‰ích chodeb – pokud bude v‰e podle jejich pfiedstav, mohli by za pût let narazit na první skuteãné smaragdy a zaãít platit dûlníkÛm. KROK âTVRT¯: AKCEPTUJTE ZDEJ·Í ZVYKLOSTI V Kolumbii je relativnû laciná pracovní síla – nikdo tu nemá stál˘ plat a pracuje za pfiíslib pozdûj‰ího podílu

z trÏeb. Nicménû je nemÛÏete nechat umfiít hlady – pokud uÏ tûÏíte smaragdy, je nutné se smífiit s tím, Ïe jim ãas od ãasu nûjak˘ uvízne za nehty. Pokud jenom kopete, musíte se jinak postarat o to, aby mûli va‰i dûlníci alespoÀ co jíst. Zvládnout divokou náturu také není jen tak, a spolupráce s místními lidmi je tedy nutností. Styk s oficiálními místy si vezme na starost místní spolumajitel va‰í spoleãnosti. Ten jedin˘ se vyzná v dÏungli byrokratick˘ch pfiíkazÛ a omezení a v lidech na dÛleÏit˘ch místech, s nimiÏ je nutné patfiiãnû spolupracovat. Nemusíte ale hned volit tu nejnároãnûj‰í variantu spolupráce, tedy otevírání vlastního dolu, i kdyÏ to dûlají uÏ Rusové, Kanaìané nebo Japonci. MÛÏete tfieba jenom prodávat smaragdy v místech, kde nemají bossové vlastní odbyti‰tû. Ale to uÏ bychom prozrazovali pfiíli‰. Kdo má opravdov˘ zájem, cestu ke smaragdov˘m magnátÛm si najde, nebo si od nás nechá poradit. ■ EUROZPRAVODAJ 33

★

ro z h o v o r RUSKO NA SVùTOVÉM POLI:

„HRAJEME DÒLEÎITOU ROLI“ Jací jsou ãe‰tí podnikatelé smûrem k ruskému trhu? VyuÏívají v‰echny pfiíleÏitosti, nebo si nechávají ujet vlak? O obchodní situaci mezi Ruskou federací a âeskou republikou hovofií obchodní rada Ruské federace v âR Grigorij Sari‰vili. text: Jifií Roth; foto: autor

Moskvy, St. Peterburgu, Chanty Mansijského autonomního okruhu a také Astrachanské, Volgogradské, Leningradské, Moskevské, Irkutské, NiÏnûnovgorodské, Sverdlovské, Saratovské, Omské, âeljabinské a Uljanovské oblasti. Loni se také podepsalo nûkolik dÛleÏit˘ch dokumentÛ: Smlouva o realizaci projektu tepelnû-energetického komplexu pro zpracování uhlí v ãástce 620 milionÛ eur se spoluúãastí vlády Orenburské oblasti, Karlovarské obchodní komory, rusk˘ch a ãesk˘ch komerãních struktur; Smlouva o vybudování paroplynové elektrárny v Tatarstánu v hodnotû 45 milionÛ Obchodní rada Ruské federace v České republice přijel poprvé do tehdejšího Československa v roce 1987. Od té doby ho nelákají jiné země než jeho vlast a blízcí sousedé – Slovensko a Česko.

P

odle obchodního rady znají ãe‰tí podnikatelé podmínky ruského trhu pomûrnû dobfie. „Nikoho v âechách uÏ dnes neudiví poptávka, která pfiijde z Ba‰kortostánu, Tatarstánu, Kalmikie, Marii-El nebo nabídky o spolupráci se Samarskou, Lipeckou nebo Amurskou oblastí. Na‰e spolupráce pfiedstavuje v˘znamn˘ potenciál pro realizaci projektÛ mezi územními celky v takov˘ch oblastech, jako je strojírenství, obrábûní kovÛ, energetika, doprava, v˘robní prÛmysl, potravináfiství, chemick˘ prÛmysl, ekologie nebo bytové a komunální hospodáfiství.“ „V roce 2007 se uskuteãnily pracovní náv‰tûvy z regionÛ Ruské federace v âeské republice. Zastoupeny zde byly právû regiony Tatarstánu, Ba‰kortostánu a Kalmikie, dále mûsta

34 EUROZPRAVODAJ

elektráren o celkovém v˘konu 150 MW. Stavba prvních pûti byla zahájena v loÀském roce. Podle tohoto projektu bude v Kalmikii do konce roku 2009 42 vûtrn˘ch elektráren o celkovém v˘konu 50 MW. Dne 30. dubna 2007 nav‰tívil prezident âR Václav Klaus KazaÀ, kde vedl rozhovory s prezidentem republiky Tatarstán M. ·. ·ajmijevem o rozvoji trÏnû-ekonomické spolupráce. A 30. kvûtna se v Praze pfiedstavila letecká spoleãnost KD-avia se sv˘m zámûrem leteckého spojení evropsk˘ch hlavních mûst s rusk˘mi mûsty âeljabinsk, NiÏnyj Novgorod, Omsk, KazaÀ, Ëumen, Samara, Volgograd a dal‰ích pfies

„RUSKÁ VLÁDA NEVKLÁDÁ DO ROZVOJE VOLNÝCH EKONOMICKÝCH ZÓN MILIONY RUBLŮ, ALE MILIARDY. DO ROKU 2010 TAKTO INVESTUJE 35 MLD. RUBLŮ.“ eur, na kterém se bude podílet ãeská spoleãnost âKD Energo spolu s tatarskou firmou Tatnaft Tarakal; Smlouva mezi âeskou exportní bankou a Správou Ba‰kortostánské republiky o podpofie investiãního projektu k v˘stavbû kombinátu na v˘robu stavebních materiálÛ, na které se budou podílet ãeskobudûjovické Pozemní stavby; Memorandum mezi âeskou exportní bankou, ãeskou firmou Alta, FRUP PO Uralvagonzavod, mûsto NiÏnyj Tagil a investiãním fondem gubernátora Sverdlovské oblasti o dohodû financování dodávek zafiízení v celkové v˘‰i 700 milionÛ eur; Kontrakt mezi ãesk˘mi spoleãnostmi âKD Nové Energo a âeskou exportní bankou a prezidentem Kalmykie K. IljumÏinovem na v˘stavbu vûtrn˘ch

novû vybudovan˘ dopravní uzel v Kaliningradu. Poãátkem ãervna nav‰tívili v Soãi pfiedstavitelé úfiadÛ a olympionici hlavu mûsta V. V. KoloìaÏného s otázkami spolupráce pfii rozvoji dopravní infratruktury a v oblasti financování. âe‰tí byznysmeni projevili zájem o mezinárodní lázeÀství v Soãi. Stejn˘ mûsíc se âeská republika prezentovala v Kazani (Tatarstán), v záfií pak v Omsku, v fiíjnu se v Krasnoj Guljaji za v˘znamného pfiispûní turnovského Sklostroje uvedla do provozu první ãást fabriky na v˘robu skla. âeské aktivity sahají aÏ na Kamãatku, kde montéfii poloÏili 100 km plynovodu a jsou pfiipraveni v práci pokraãovat hned, jak bude dofie‰ené financování z ruské strany. Na tfietím zasedání mezioborové

OBCHODNÍ RADA RUSKÉ FEDERACE O OBCHODNÍCH VZTAZÍCH

komise pro ekonomiku, prÛmysl a vûdecko-technickou spolupráci Ruské federace a âeské republiky pfiijaly obû strany sedmadvacet projektÛ a pfiislíbily poskytnou pomoc podnikatelsk˘m subjektÛm, ktefií se budou podílet na jejich realizaci. Tyto projekty se doãkají realizace v patnácti regionech Ruské federace.“ Rusko hraje na poli obchodu v Evropě čím dál významnější roli. Může za to stoupající spotřeba energie a její klesající zdroje. Cítíte v tomto ohledu nějakou změnu chování evropských států vůči Rusku? Jsou vstřícnější vůči vám? Já bych jenom upfiesnil, Ïe Rusko hraje v˘znamnou roli nejen v celé Evropû, ale na celém svûtû. RÛst cen ropy bezesporu zpÛsobil i rÛst ruské ekonomiky – loni ãinil objem zahraniãního obchodu 579,3 miliardy americk˘ch dolarÛ. Mezi nejvût‰í dovozce ropy patfiily zemû Evropské unie. Hovofiit v této souvislosti o nûjak˘ch zmûnách v chování evropsk˘ch státÛ k Rusku mi nepfiíslu‰í. Já jen mohu fiíci, Ïe nejvût‰ími obchodními partnery z evropsk˘ch státÛ zÛstávají pro Ruskou federaci Nûmecko, Holandsko a Itálie, na které pfiipadá 47,6 % zahraniãního obchodu. Zvolna roste rovnûÏ import produktÛ do Ruska – strojÛ, dopravní techniky, v˘robkÛ chemického prÛmyslu. Loni jsme zaznamenali neoãekávanû záporné saldo vzájemného ocbhodu s Nûmeckem, kam z na‰í strany proudí nafta a zemní plyn. Projevil se tak pokles cen nafty poãátkem loÀského roku a také mírná zima. Z Nûmecka dováÏíme hlavnû obrábûcí stroje, zafiízení a dopravní prostfiedky. S âeskou republikou jsme mûli obchod ve v˘‰i 8,5 mld. dolarÛ, z toho za 5,6 mld. dolarÛ ãinil nበexport k vám. Pfies to v‰e se nedá fiíci, Ïe by zahraniãní zemû vycházely Rusku nûjak v˘raznû vstfiíc. Dosud se

akcionáfiské struktury a podobnû. Nehledí pfii tom ani na doporuãení Mezivládní komise Ruské federace a âeské republiky zaloÏené právû za úãelem podpory vzájemn˘ch obchodních vztahÛ. Dûje se tak ve stejné dobû, kdy PPF aktivnû operuje na ruském finnaãním trhu a nadále roz‰ifiuje své portfolio sluÏeb v oblasti spotfiebitelsk˘ch úvûrÛ. V souladu se Strategií realizace trÏnûekonomick˘ch vztahÛ âeské republiky a Ruské federace na období 2006 - 2013 ãeská vláda uvádí Rusko jako hlavní

federální zákon. Vstup investorÛ do tûchto zón se dûje na základû konkurzních fiízení, a nelze si tedy pfiedem nûkoho vybírat. VEZ mají potenciál stát se hybn˘mi silami nové ruské ekonomiky. V souãasné dobû je v Ruské federaci zaregistrováno 13 VEZ, z toho ãtyfii vûdeckotechnické, dvû prÛmyslové a ostatní turistické. Máme v tûchto zónách 54 zaregistrovan˘ch rezidentÛ, do konce roku 2010 jich oãekáváme více neÏ 250. Zfiízení VEZ pfiivedlo nové zahraniãní i ruské investory, mezi

teritorium pro exportní pfiíleÏitosti. âe‰tí experti zdÛrazÀují, Ïe Rusko je pro âesko strategicky dÛleÏit˘m obchodním partnerem a souãasná pfiíznivá situace v Ruské federaci dává pfiedpoklady pro vstup ãesk˘ch firem na rusk˘ trh.

nimiÏ jsou i v˘znamné spoleãnosti, jako je SUN, Hewlett Packard, Unilever a podobnû, ktefií se chtûjí stát rezidenty.

Ruská vláda uvolňuje miliony rublů do rozvoje volných ekonomických zón. Máte zájem o partnery z konkrétních států, nebo je vám jedno, odkud zahraniční investor přijde?

„V SOULADU S ROSTOUCÍ POPTÁVKOU PO ROPĚ A ZEMNÍM PLYNU ROSTOU I MOŽNOSTI INVESTIC V TÉTO OBLASTI. S TÍM SOUVISÍ I DALŠÍ ROZVOJ JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ RUSKA.“ v âeské republice nepodafiilo ani jedné ruské bance otevfiít svoji poboãku. Ve‰keré na‰e úsilí v tomto smûru blokuje âeská národní banka s odkazem na rÛzné dÛvody – napfiíklad netransparentnost

Zaprvé – ruská vláda nevkládá do rozvoje voln˘ch ekonomick˘ch zón (VEZ) miliony rublÛ, ale miliardy. Konkrétnû do roku 2010 takto investuje 35 mld. rublÛ. Zadruhé – reÏim ãinnosti ve VEZ urãuje zvlá‰tní

Jsou nějaké oblasti, kde potřebujete spolupráci zahraničních investorů? KaÏd˘ potenciální investor si sám fie‰í, do jaké oblasti podnikání se chce pustit. Podle pfiedbûÏn˘ch údajÛ âeské národní banky objem investic z âeské republiky ãinil v roce 2007 okolo 30,1 milionu dolarÛ, pfiiãemÏ celkov˘ objem ãesk˘ch investic v Rusku se pohybuje okolo 100 milionÛ dolarÛ. Obchodní zastoupení Ruské federace v âeské republice nasmûrovalo ãeské investory k projektÛm v NiÏnûnovgorodské, Sverdlovské, Kirovské a Uljanovské oblasti. Hospodáfiská komora âR si u nás vyÏádala seznam investiãních projektÛ subjektÛ Ruské federace, které podnikají na Dálném v˘chodû. Pfiedali jsme více neÏ 400 takov˘ch projektÛ, bohuÏel, nemáme uÏ Ïádné informace o tom, které z nich si

Grigorij Sarišvili mluví výborně slovensky a velmi dobře česky. Pokud mu zbyde nějaký volný čas, věnuje ho své rodině, chodí na koncerty, do kina, do pražských divadel. Nejvíc ho potěší, když může navštívit představení ruských souborů, které u nás hostují.

EUROZPRAVODAJ 35

★

ro z h o v o r ãeská strana vybrala. Pochopitelnû v souladu s rostoucí poptávkou po ropû a zemním plynu rostou i moÏnosti investic v této oblasti. T˘kají se dokonãení ropovodÛ, plynovodÛ, dopravní infrastruktury a podobnû. S tím souvisí i rozvoj jednotliv˘ch regionÛ Ruska, kter˘ tak nabízí dal‰í investiãní pfiíleÏitosti. Z velké ãásti fie‰í tyto investice Ministerstvo prÛmyslu a energetiky Ruské federace v rámci sv˘ch Federálních cílov˘ch programÛ pro rozvoj regionÛ. Mimo to existují regionální programy rozvoje. Mezi prioritami, které musíme fie‰it, je dokonãení Programu v˘stavby systému tûÏby a transportu plynu na v˘chodní Sibifii a Dálném V˘chodû, realizace projektu potrubního systému V˘chodní Sibifi – Tich˘ oceán, dokonãení Programu komplexního systému tûÏby uhlí v severozápadní oblasti Ruska v období do roku 2012, zacílená na rozvoj nov˘ch center prÛmyslu ropy a zemního plynu na severozápadû Ruska, na pobfieÏí Severního ledového oceánu a v arktick˘ch mofiích, coÏ zahrnuje i v˘stavbu severoevropského plynovodu. Kdo z Čechů (českých firem) vás nejvíce nebo nejčastěji oslovuje a s čím? Nejãastûji se na nás obracejí spoleãnosti, které chtûjí zaloÏit spoleãné podniky s rusk˘mi partnery. Tûm poskytneme informace o finanãní nároãnosti, lhÛtách

OBCHODNÍ RADA RUSKÉ FEDERACE O OBCHODNÍCH VZTAZÍCH

narostly evropské poÏadavky na import, a pro nás tím i bariéry. Dal‰í pfiekáÏkou je nutnost plné pfiedbûÏné úhrady za dodávané zboÏí v˘robci, coÏ ne v‰ichni importéfii dokáÏí zajistit. Loni jsme v âeské republice zorganizovali prezentace exportních moÏností Moskevské, NiÏnûnovgorodské, Sverdlovské, Penzenské a Lipecké oblasti, jichÏ se zúãastnili nejen pfiedstavitelé tûchto oblastí, ale také zástupci v˘robních a finanãních podnikÛ. Rádi bychom, aby se ruské spoleãnosti více

„NEJVĚTŠÍ OBCHODNÍ A PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI V RUSKÉ FEDERACI JSOU V ENERGETICKÉ OBLASTI VČETNĚ ATOMOVÉ ENERGIE, V METALURGII, STROJÍRENSTVÍ, CHEMICKÉ VÝROBĚ A ZPRACOVÁNÍ ROPY.“ potfiebn˘ch k vyfiízení, k zaloÏení zastoupení v Rusku, o právních náleÏitostech a podobnû. Podobn˘ch Ïádostí jsme mûli v loÀském roce 250. Jak se vám daří rozšiřovat ruský export do ČR v neenergetických oblastech? Prý to byl jeden z vašich cílů, se kterými jste sem přišel. Jakých oblastí se tento záměr týká? V první fiadû musím fiíci, Ïe jsem nepfii‰el do âech, abych tu plnil nûjaké své cíle, byÈ by byly i tak bohulibé, jako je rozvoj ruského exportu. Pfii‰el jsem do âeské republiky na pfiíkaz ruské vlády. Ve‰kerá moje práce zde vychází z úkolÛ, které stanovila má vláda. MoÏná máte na mysli úkol, kter˘ vypl˘vá ze statutu obchodního zastupitelství, kde jeden z úkolÛ je diferzifikace ruského exportu. Jde o úsilí zv˘‰it podíl exportu zejména u v˘robkÛ s vy‰‰ím stupnûm zpracování. Jednou z pfiíãin nízkého exportu strojírensk˘ch a technick˘ch v˘robkÛ do âech je i to, Ïe po va‰em vstupu do EU 36 EUROZPRAVODAJ

pfiedstavovaly na veletrzích, jako je Mezinárodní strojírensk˘ veletrh Brno, Salima, Techagro nebo IBF v Brnû. Usilujeme o vytvofiení a rozvoj infrastruktury mezi rusk˘mi a ãesk˘mi bankami vãetnû úvûrového finanãnictví a poji‰Èovací sféry

v rusko-ãesk˘ch trÏnûekonomick˘ch vztazích. Chceme iniciovat certifikaci na‰ich produktÛ tak, aby vyhovovaly ãesk˘m a evropsk˘m normám. Dal‰í moÏnosti se otevírají v oblasti spolupráce rusk˘ch a ãesk˘ch firem na v˘stavbû a rekonstrukci vût‰ích investiãních celkÛ ve tfietích zemích. Nejvût‰í pfiíleÏitosti jsou v energetické oblasti vãetnû atomové energie, v metalurgii, strojírenství, chemické v˘robû a zpracování ropy. ZároveÀ pfiipravujeme spoleãné projekty obnovy a modernizace staveb a zafiízení v zemích b˘valého Sovûtského svazu, ve v˘chodní Evropû, v b˘valé Jugoslávii, v Asii, v Africe i v zemích Blízkého v˘chodu. A koneãnû musím zmínit moÏnosti vzájemné spolupráce v oblasti vojenské techniky. Rusko je obrovská země. Jsou místa, kde nemají o Česku ani potuchy? Pfiedpokládám, Ïe tahle otázka má kofieny v minulosti. V souãasné dobû uÏ není aktuální. Prakticky v‰echna teritoria Ruska jsou dávno otevfiená i pro turisty a pro obchod. A koneãnû internet dávno zru‰il pojem „bíl˘ch míst“ na mapû. ■

> OD SOUSEDÒ AÎ K NÁM

Nov˘ obchodní rada s tûÏk˘m srdcem opustil Slovensko PhDr. Grigorij Sari‰vili o sobû fiíká, Ïe je typick˘m obãanem b˘valého Sovûtského svazu. Otec byl Gruzínec a maminka Ukrajinka, narodil se v Gruzii, bydlel v Kyjevû a od roku 1966 v Moskvû. Tam také studoval, absolvoval dvû vysoké ‰koly, Moskevsk˘ státní pedagogick˘ institut a V‰eruskou akademii zahraniãního obchodu. V roce 1999 obhájil kandidaturu ekonomick˘ch vûd. V oblasti zahraniãnû-ekonomick˘ch vztahÛ pracuje od roku 2001, v roce 2003 nastoupil jako obchodní rada Ruské federace na Slovensku, kde si podle sv˘ch slov vytvofiil úzké pracovní a pfiátelské vazby. Od loÀského srpna pracuje na stejném postu v Praze. V âeské republice by rád zaloÏil neformální platformu pro obchodní setkávání, Klub rusk˘ch a ãesk˘ch podnikatelÛ.

STATISTIKA V JAK¯CH AUTECH JEZDÍME A CO SI KUPUJEME

DOPRAVA Z dovážených automobilů zaznamenala nejvyšší nárůst v prodeji nových vozů automobilka Ford sledovaná Renaultem a VW. Více než čtyřicet procent registrovaných automobilů na českém trhu tvoří tuzemská Škoda. Nejrozšířenějším modelem je Škoda Felicia.

Průměrný počet obyvatel na jeden osobní automobil v âR opût mírnû poklesl, v souãasné

Průměrné stáří vozového parku. Rok 2007 opût potvrdil trend mírného nárÛstu prÛmûrného vûku osobních automobilÛ, kter˘ jiÏ pát˘m rokem roste. PrÛmûrn˘ vûk osobních automobilÛ se loni ve srovnání s pfiedchozím rokem mírnû zv˘‰il o 0,06 roku na 13,93 let. Nicménû v fiadû míst âR pfiesahuje jejich vûk hranici 15 let. Existují v‰ak relativnû znaãné rozdíly mezi jednotliv˘mi kraji a okresy. JestliÏe napfiíklad v Praze je prÛmûrn˘ vûk osobních automobilÛ 13,12 let, v kraji Vysoãina je to 13,95 let, v Ústeckém kraji uÏ pak 14,84 let. Nejlépe je na tom Praha – západ s prÛmûrn˘m stáfiím osobních vozÛ 12,11 let následovaná Mladou Boleslaví, Zlínem a Brnem. Opaãn˘ konec tabulky uzavírají Dûãín a Jeseník s vûkov˘m prÛmûrem 15,32 a 15,40 let. Stále platí, Ïe k Ïádoucímu sníÏení vûkové struktury vozového parku mÛÏe dojít pouze postupn˘m vyfiazováním star˘ch vozÛ z provozu. Pfiedchozí pokles z let 2000–2001 byl dán zejména vyfiazením star‰ích vozidel znaãky ·koda a dal‰ích znaãek pÛvodem z tzv. b˘valého v˘chodního bloku. Pozitivní roli v tomto procesu sehrál i pfiechod na povinnû smluvní poji‰tûní. Pokud v‰ak bude docházet pouze a jen k dal‰ímu

dobû ãiní 2,42 obyvatele. V Praze pfiitom pfiipadá na jeden osobní vÛz jiÏ 1,93 obyvatele (k 31. 12. 2006 to bylo 1,94 osoby na registrovan˘ os. vÛz), naopak v Moravskoslezském

roz‰ifiování vozového parku, nemÛÏeme oãekávat jeho omlazení ani pfii razantním zv˘‰ení prodejÛ nov˘ch vozidel ani dovozem ojetin „mlad‰ích“ roãníkÛ v˘roby. ■

VOZOVÝ PARK V ČR STÁRNE Pfies bohatou nabídku levn˘ch vozÛ, kterou dealefii automobilek atakují potenciální klienty, neustále pokraãuje trend stárnutí tuzemského vozového parku... text: ran (zdroj SAP); foto: archiv

J

ak vypl˘vá ze zpracovan˘ch údajÛ z Centrálního registru vozidel Ministerstva vnitra âR, k 31. 12. 2007 se zv˘‰il oproti stejnému období loÀského roku poãet evidovan˘ch vozidel o 315 939 ks na koneãn˘ch 6 806 332 ks. V oblasti osobních vozÛ se za rok 2007 zvedl poãet novû registrovan˘ch automobilÛ o 171 471 ks na celkov˘ poãet 4 280 081 ks. Nejvût‰í nárÛst registrací u osobních vozÛ

místo obsadila spoleãnost VW s pfiírÛstkem 22 962 ks se 7044 ks novû registrovan˘ch vozÛ této znaãky. Nejoblíbenější značky osobních vozů. Z celkového poãtu 4 280 081 registrovan˘ch osobních automobilÛ na ãeském trhu tvofií 41,04 %, coÏ je 1 756 359 ks vozÛ, znaãka ·koda. PrÛmûrn˘ vûk tûchto vozÛ dosahuje 14,8 let. Nej‰ir‰í zastoupení zaujímá typ ·koda Felicia s 404 803 ks a prÛmûrn˘m vûkem 10,86 roku. V závûsu za ní je ·koda Fabia s poãtem 305 165 ks registrovan˘ch vozÛ

kraji je to 2,92 obyvatele na jeden osobní automobil. NejhÛfie na tom je Karviná, kde se o jeden registrovan˘ osobní vÛz dûlí 3,08 obyvatel.

trhu jsou vozy Ford, kdy jejich celkov˘ registrovan˘ poãet dosahuje hranice 311 246 ks s prÛmûrn˘m vûkem 11,95 let. Tfietí nejoblíbenûj‰í znaãkou v âeské republice tvofií vozy Renault s poãtem 273 783 ks registrovan˘ch vozÛ o prÛmûru stáfií 11,40 let.

PRŮMĚRNÝ POČET OBYVATEL NA JEDEN REGISTROVANÝ VŮZ V ČESKÉ REPUBLICE OPĚT MÍRNĚ POKLESL. zaznamenala v loÀském roce znaãka Ford s pfiírÛstkem 27 128 ks, z toho bylo v rámci první registrace v âR evidováno 8474 vozÛ. Druh˘m v pofiadí je spoleãnost Renault s poãtem 24 031 registrovan˘ch vozÛ v roce 2007, z ãehoÏ na první registraci pfiipadá 7477 ks. Tfietí

o prÛmûrném stáfií 4,67 roku. Tfietí v pofiadí je vÛz, kter˘ si na‰el díky sv˘m kvalitám fiadu pfiíznivcÛ, a to ·koda Octavia s celkov˘m registrovan˘m poãtem 227 144 a prÛmûrn˘m stáfiím 6,51 roku. Druhou nejroz‰ífienûj‰í znaãkou osobních automobilÛ na ãeském

EUROZPRAVODAJ 37

ROZHOVOR

V¯STAVNICTVÍ

OSMDESÁT LET V¯STAVI·Tù Veletrhy Brno slaví v leto‰ním roce dvû v˘znamná v˘roãí. Pfied osmdesáti lety bylo uvedeno do provozu nové v˘stavi‰tû a nejv˘znamnûj‰ímu veletrhu bude padesát. text: Denisa Ranochová; foto: archiv V˘stavy Brno, a.s.

Jiří Škrla, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, a.s.

V

eletrÏní a v˘stavní ãinnost v Brnû je spjatá s V˘stavou soudobé kultury v âeskoslovensku v roce 1928. Pro tuto pfiíleÏitost bylo v Brnû pfied osmdesáti lety uvedeno do provozu nové v˘stavi‰tû, které dodnes tvofií funkcionalistické jádro veletrÏního areálu. Novodobá historie brnûnsk˘ch mezinárodních veletrhÛ se zaãíná psát rokem 1959, kdy byl zahájen první roãník Mezinárodního strojírenského veletrhu slavící v leto‰ním roce jubilejní padesáté v˘roãí. V souãasné dobû brnûnské v˘stavi‰tû nabízí padesát mezinárodních odborn˘ch veletrhÛ. Z mezinárodního pohledu je vnímáno jako veletrÏní centrum stfiední Evropy. Jaké zmûny a trendy v souãasné dobû v˘stavnictví zaznamenává? Nejen na to jsem se ptala generálního fieditele spoleãnosti Veletrhy Brno, a.s., Jifiího ·krly. Jak˘ v˘voj probíhá ve va‰em oboru, co mÛÏeme oãekávat? V souãasné dobû probíhá proces ekonomické globalizace, kter˘ má vliv i na veletrÏní prÛmysl. Jsme souãástí evropského trhu, proto musíme nové procesy vnímat a vãas na nû reagovat. Pofiádání veletrhÛ je v souãasnosti nároãnûj‰í, ze strany vystavovatelÛ i náv‰tûvníkÛ jsou kladeny stále vy‰‰í poÏadavky. Do budoucna je pro veletrhy nezbytné rozvíjet svÛj 38 EUROZPRAVODAJ

potenciál a dostát funkci zprostfiedkovatele mezinárodního obchodu pfii naplnûní fiady pfiedpokladÛ. Pfiedev‰ím musí umût nabídnout pfiidanou hodnotu v podobû komplexních fie‰ení marketingu a odbytu. TûÏi‰tû se pfiesouvá do oblasti sluÏeb a jejich stále ‰ir‰í nabídky. Cílem je prodluÏovat hodnotov˘ fietûzec. Stále více se také prosazují takzvané kombinované formáty, tedy spojení veletrhÛ s kongresy. Veletrh na sebe pfiebírá úlohu businessmatching mezi vystavovateli a náv‰tûvníky, umoÏÀující efektivní vyuÏití ãasu stráveného na veletrhu. Do popfiedí stále silnûji vystupuje v˘znam udrÏování on-line komunikace v období celého roku, tedy nejen po dobu konání samotného veletrhu. Nad tím v‰ím jako trval˘ úkol stojí poÏadavek zvy‰ování internacionalizace veletrhÛ. Pokud jde o preferované veletrÏní obory, vy‰‰í poptávka je markantní u odborn˘ch technologick˘ch a strojírensk˘ch oborÛ. Klesá naopak zájem o veletrhy zamûfiené na laickou vefiejnost zejména v oblasti spotfiebního zboÏí.

V˘razn˘m impulsem v tomto smûru byl vstup âeské republiky do Evropské unie. Zhruba od roku

„VYŠŠÍ POPTÁVKA JE U ODBORNÝCH TECHNOLOGICKÝCH A STROJÍRENSKÝCH OBORŮ...“ 2003 je patrn˘ prakticky trval˘ pozitivní v˘voj domácího veletrÏního prÛmyslu. Které veletrhy mají v Brnû nejvût‰í náv‰tûvnost a nejvût‰í ohlas ve svûtû? Vedoucí postavení si stabilnû udrÏuje Mezinárodní strojírensk˘ veletrh, kterému v posledních letech úspû‰nû

Zmûnil se za poslední léta postoj ãesk˘ch firem k v˘stavnictví a úãasti na veletrzích?

„O VELETRZÍCH SE ŘÍKÁ, ŽE JSOU VÝKLADNÍ SKŘÍNÍ EKONOMIKY, ŽE ZRCADLÍ JEJÍ VÝVOJ. DAŘÍ-LI SE TEDY EKONOMICE, DAŘÍ SE I VELETRHŮM.“ O veletrzích se fiíká, Ïe jsou v˘kladní skfiíní ekonomiky, Ïe zrcadlí její v˘voj, byÈ s jist˘m ãasov˘m posunem. Dafií-li se tedy ekonomice, dafií se i veletrhÛm.

Pro výstavu soudobé kultury bylo v roce 1928 uvedeno do provozu nové výstaviště.

„‰lapou na paty“ brnûnské stavební veletrhy. Mezinárodní prestiÏ si udrÏují oba automobilové veletrhy Autosalon a Autotec, ale i potravináfiská Salima ãi „autosalon zemûdûlské techniky“ Techagro a podobnû. Chci pfiitom zdÛraznit, Ïe pouze plo‰n˘ rozsah a poãet náv‰tûvníkÛ nemusí b˘t automaticky kritériem úspû‰nosti veletrhu. Velikost fiady na‰ich veletrhÛ s mezinárodním

PROFIL VELETRÎNÍ CENTRUM

vûhlasem je prostû limitována velikostí trhu daného oboru. Jaké novinky mohou oãekávat vystavovatelé v leto‰ním roce? Na jiném místû jsem zdÛraznil v˘znam ‰ífie a kvality veletrÏních sluÏeb pro souãasné i budoucí veletrÏní podnikání. Veletrhy Brno je sv˘m vystavovatelÛm nabízejí prostfiednictvím útvaru Realizace expozic a servis, kter˘ se zab˘vá komplexním zaji‰tûním úãasti vystavovatelÛ na veletrhu. V leto‰ním roce napfiíklad zavedeme jako standard elektronick˘ objednávkov˘ blok, kter˘ nejen zefektivní komunikaci s na‰imi klienty, ale umoÏní jim sledování toku jejich zakázek takfiíkajíc „v pfiímém pfienosu“, kdy budou mít moÏnost v kterémkoliv okamÏiku vstupovat „on-line“ do procesu realizace. V leto‰ním roce hodláme také pro veletrÏní úãely testovat dal‰í novinku s vyuÏitím technologie bluetooth. Jaké veletrhy nás v nejbliωí dobû v Brnû ãekají? Rok 2008 je nejen rokem v˘znamn˘ch jubileí, ale z hlediska

rozdílné periodicity na‰ich veletrhÛ také „silnou“ veletrÏní sezonou pofiádání projektÛ s dvoulet˘m cyklem. V plné síle se tak zaãátkem bfiezna pfiedstaví Mezinárodní potravináfiské veletrhy Salima, MBK, Inteco, Vinex, zaãátek dubna bude ve znamení veletrhÛ se zemûdûlskou,

„VELIKOST ŘADY NAŠICH VELETRHŮ S MEZINÁRODNÍM VĚHLASEM JE LIMITOVÁNA VELIKOSTÍ TRHU...“ lesnickou a veterinární tematikou Techagro, Silva Regina a Animal Vetex. Jaro na brnûnském v˘stavi‰ti bude kulminovat dubnov˘mi Stavebními veletrhy Brno 2008, posílené letos o nomenklaturu stavebních strojÛ. Stavební veletrhy budou zcela logicky i prvním z vrcholÛ pfiipravovan˘ch oslav 80. v˘roãí v˘stavi‰tû. VÏdyÈ kde jinde pfiipomenout brnûnské v˘stavi‰tû jako pfiehlídku veletrÏní architektury neÏ právû na veletrhu zasvûceném stavafiÛm a architektÛm. ■

V současné době brněnské výstaviště nabízí padesát mezinárodních odborných veletrhů. Z mezinárodního pohledu je vnímáno jako veletržní centrum střední Evropy.

> Vybrané evropské veletrhy 2008 > CEBIT HANNOVER (IT) 4. 3. - 9. 3. 2008 > INDUSTRIE MESSE HANNOVER (všeobecný průmyslový veletrh) 21. 4. - 25. 4. 2008 > INTERPACK DÜSSELDORF (obalový průmysl) 24. 4. - 30. 4. 2008 > DRUPA DÜSSELDORF (polygrafie) 29. 5. - 11. 6. 2008 > IAA FRANKFURT (autosalon) 26. 9. - 2. 10. 2008 > MONDIAL DE L’ AUTOMOBILE PA¤ÍÎ (autosalon) 4. 10. - 19. 10 2008 > MEDICA DÜSSELDORF (zdravotnická technika) 19. 11. - 22. 11. 2008 INZERCE

DOBRÉ RADY text: redakce; foto: archiv

FINANCE

CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT O: EU Zjistili jsme pro vás, kde najdete fundované odpovûdi a vyãerpávající informace o Evropské unii a o jak˘ grant si letos mÛÏete poÏádat...

O

dbor informování o evropsk˘ch záleÏitostech Úfiadu vlády âeské republiky (OEZ ÚV âR) je souãástí útvaru místopfiedsedy vlády pro evropské záleÏitosti Alexandra Vondry. Vznikl jiÏ v roce 2005 s cílem uspokojit poptávku ãeské vefiejnosti po kvalitních a ucelen˘ch informacích o Evropské unii. Internetový portál www.euroskop.cz shledají užitečným všichni zájemci o informace týkající se Evropské unie. Podle slov fieditelky odboru informování o evropsk˘ch záleÏitostech Úfiadu vlády âR Pavlíny BartoÀové ãekají portál v nejbliωí dobû rozsáhlé zmûny, aby lépe odpovídal dne‰ním potfiebám sv˘ch uÏivatelÛ. Pravidelní náv‰tûvníci se tak mohou tû‰it nejen na své oblíbené rubriky, ale také napfiíklad na monitoring projednávané evropské legislativy, anal˘zy evropsk˘ch politik nebo moÏnost aktivnû se zapojit do diskusí o pozicích âeské republiky. Ti z vás, ktefií z nejrÛznûj‰ích dÛvodÛ upfiednostÀují osobní kontakt, bezesporu uvítají moÏnost náv‰tûvy jednoho ze tfiinácti regionálních Eurocenter, která se

nacházejí ve v‰ech krajsk˘ch mûstech âeské republiky. Kromû fundovan˘ch odpovûdí na dotazy t˘kající se Evropské unie lze v prostorech Eurocenter vyuÏít sluÏeb odborné knihovny, odnést si s sebou informaãní materiály, vyhledávat informace o EU na poãítaãích pro vefiejnost nebo nav‰tívit semináfie a besedy na aktuální 40 EUROZPRAVODAJ

Snahou OEZ ÚV ČR je přenést informování o evropských záležitostech z obecné roviny do roviny odbornější, zacílené na konkrétní skupiny občanů. Pro své cíle hodlá využít integrovaného informačního systému. Jsou jimi internetový portál Euroskop.cz, regionální Eurocentra, linka Eurofon a grantový systém.

evropská témata. Pokud dáváte radûji pfiednost pohodlí domova ãi kanceláfie, jsou vám od pondûlí do pátku v dobû od 10 do 18 hodin na bezplatné telefonní lince k dispozici vy‰kolení pracovníci, ktefií jsou schopni zodpovûdût jak˘koli dotaz t˘kající se Evropské unie. Na lince 800 200 200 se tak rychle dozvíte v‰e, co potfiebujete vûdût. Grantový systém na podporu projektů informujících o Evropské unii Snahou odboru informování o evropsk˘ch záleÏitostech je i v tomto roce podporovat zajímavé projekty informující o konkrétních otázkách evropské integrace. Úfiad vlády na tyto úãely vyãlenil v roce 2008 10 mil. Kã. Zájemci o dotaci mohou podávat své projekty do 31. bfiezna 2008. Po tomto datu zasednou komise a z do‰l˘ch projektÛ vyberou ty nejkvalitnûj‰í, které budou následnû podpofieny. PrÛfiezov˘m tématem grantového systému pro rok 2008 je pfiedsednictví âR v Radû EU a jeho priority. O dotaci v rámci grantového fiízení Úfiadu vlády mohou poÏádat právnické i fyzické osoby, které pfiedloÏí projekty zamûfiené na

KROMĚ ODPOVĚDÍ NA DOTAZY O EU LZE V PROSTORECH EUROCENTER VYUŽÍT TAKÉ TŘEBA SLUŽEB ODBORNÉ KNIHOVNY. jeden z následujících prioritních komunikaãních okruhÛ: BARIÉRY V MINULOSTI V rámci tohoto komunikaãního okruhu se projekty mohou zamûfiit na témata t˘kající se roku 1989 jakoÏto poãátku skuteãnû celoevropské integrace a ãeské zku‰enosti

s totalitním reÏimem jako zdroje pouãení pro Evropu a závazek boje s poru‰ováním lidsk˘ch a obãansk˘ch práv ve svûtû. BARIÉRY KULTURNÍ ROZMANITOSTI Zde se projekty mohou zamûfiit na témata Evropské unie a migrace, EU a náboÏenství, EU a otázka evropsk˘ch hodnot a vztah

PODPORUJÍ ZAJÍMAVÉ PROJEKTY INFORMUJÍCÍ O KONKRÉTNÍCH OTÁZKÁCH EVROPSKÉ INTEGRACE. tûchto témat k otázce dal‰ího roz‰ifiování EU. BARIÉRY INSTITUČNÍ Projekty se mohou t˘kat Lisabonské smlouvy a jejích dopadÛ, Evropského parlamentu a „deficitu demokracie“, vztahu obãanství a polické participace, vztahu národního státu a nadnárodních struktur EU. EU JAKO GLOBÁLNÍ PARTNER – BARIÉRY VE VNĚJŠÍCH VZTAZÍCH EU Oãekávány jsou projekty zamûfiené na vnûj‰í vztahy EU, pfiedev‰ím transatlantické vztahy, vztahy EU-Rusko a západní Balkán. BARIÉRY EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ V rámci tohoto komunikaãního okruhu se Ïadatelé o dotaci mohou zamûfiit na projekty t˘kající se volného pohybu osob, sluÏeb, zboÏí a kapitálu, na problematiku rozpoãtu EU a zvy‰ování konkurenceschopnosti EU v globálním ekonomickém prostfiedí. ENERGETICKÉ BARIÉRY Zde jsou Ïádané projekty t˘kající se zdrojÛ energie pro EU, jejich ne/dostupnosti a spoleãné energetické politiky EU pfiedev‰ím v souvislosti se Spoleãnou zahraniãní a bezpeãnostní politikou EU. Bliωí informace o grantovém fiízení jsou vám k dispozici na www.euroskop.cz/granty. ■

DOBRÉ RADY text: TomበKrejãí; foto: archiv

FINANCE

PRÝ TADY NĚKDO ROZDÁVÁ PENÍZE... Strukturální fondy, dotace, granty nebo jednodu‰e peníze z Evropské Unie. Oblíbené termíny skloÀované dnes snad ve v‰ech pádech. Média každý den informují o finančních možnostech, které nám přináší členství v Evropské unii. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavazuje „klást důraz na efektivní využívání všech prostředků z evropských fondů“. Nejrůznější poradenské firmy se předhání, která dokáže „protlačit“ více projektů.

Z

hruba 752,7 mld. Kã urãen˘ch âeské republice v rozmezí let 2007 – 2013 by skuteãnû mûlo b˘t dostateãn˘m argumentem pro váÏn˘ zájem v‰ech potenciálních ÏadatelÛ o tuto tematiku. Jak úspû‰ná v této hfie nakonec âR bude, záleÏí jen a pouze na mnoÏství kvalitních pfiedloÏen˘ch projektÛ. K čemu vlastně tolik peněz? EU prostfiednictvím politiky hospodáfiské a sociální soudrÏnosti usiluje o vyrovnání rozdílÛ mezi jednotliv˘mi oblastmi, které jsou dány jak samotnou rozmanitostí ãlensk˘ch státÛ, tak i nov˘mi hospodáfisk˘mi v˘zvami na prahu 21. století. V souladu s principem solidarity se proto snaÏí pomocí cílen˘ch investic do znev˘hodnûn˘ch oblastí vyrovnávat sociální a ekonomické disparity, a zvy‰ovat tak kupní sílu obyvatel a konkurenceschopnost Unie jako celku. Programy financované ze strukturálních fondů (SF) v období 2007 – 2013 Vyznat se v záplavû informací a odborn˘ch termínÛ, které k problematice ãerpání penûz

VYZNAT SE V ZÁPLAVĚ INFORMACÍ A VELMI ODBORNÝCH TERMÍNŮ, KTERÉ K ČERPÁNÍ PENĚZ Z EVROPSKÉ UNIE PATŘÍ, NENÍ VŽDY SNADNÉ. patfií, není vÏdy snadné. Ov‰em i zde platí pravidlo 20:80, totiÏ Ïe 20 % z celkového mnoÏství informací vám mÛÏe pomoci

k pochopení 80 % z toho, co potfiebujete znát. Základní programové dokumenty a principy související s tvorbou politiky proto ponechme stranou. Îadatel zaãáteãník by mûl zpozornût aÏ na úrovni tzv. operaãních programÛ. K nalezení vhodného zdroje financování jsou pak dÛleÏité ãtyfii otázky, které si musí kaÏd˘ zájemce o dotaci poloÏit:

politika nebo Ïivotní prostfiedí. Princip tûchto programÛ spoãívá v nadnárodní spolupráci, která kromû v˘hod pfiiná‰í i zv˘‰ené poÏadavky na jazykovou vybavenost pfiípadn˘ch ÏadatelÛ a realizátorÛ. Finanční mechanismus EHP a Norska Zajímavou moÏností, jak se ucházet o podporu, mÛÏe b˘t pro Ïadatele téÏ dotace z Finanãního mechanismu EHP a Norska. Tyto programy jsou kompenzací neãlensk˘ch zemí EU, konkrétnû Islandu, Lichten‰tejnska a Norska, které poÏívají v˘hod plynoucích z pfiístupu na jednotn˘ trh Unie. V rámci tûchto mechanismÛ lze Ïádat o podporu projektÛ zamûfien˘ch na kulturu, Ïivotní prostfiedí, rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ, zdravotnictví a péãi o dítû, podporu udrÏitelného rozvoje nebo napfiíklad na vûdu a v˘zkum. Podat Ïádost o ãerpání pomoci lze do konce období platnosti programu, tj. do 30. dubna 2009. A jak dál? Pokud si budete chtít tento krátk˘ úvod do problematiky dotací EU prohloubit o dal‰í

ZAJÍMAVOU MOŽNOSTÍ, JAK ZÍSKAT PENÍZE, MŮŽE BÝT I DOTACE Z MECHANISMU EHP A NORSKA. Existuje dotovan˘ okruh aktivit, které jsou shodné s m˘m zámûrem? Jsem v rámci takového okruhu oprávnûn˘m Ïadatelem – je pro mû? Je moÏné mÛj zámûr realizovat v místû, které zam˘‰lím? Je rozpoãet mého projektu a plán realistick˘? Vejde se do limitÛ programu? Na tyto a dal‰í otázky by vám mûly pomoci odpovûdût právû jednotlivé operaãní programy (OP) a na jejich základû vypracované provádûcí dokumenty. Naleznete v nich popis podporovan˘ch aktivit, v˘ãty oprávnûn˘ch ÏadatelÛ, limity, regionální zacílení i dal‰í technické poÏadavky na pfiedkladatele. KaÏd˘ operaãní program má svou zá‰titu v fiídicím orgánu (ministerstvo nebo regionální rada). Komunitární programy Jinou formou úãelov˘ch dotací, které Evropská unie poskytuje, jsou komunitární programy. Zatímco bolavá místa ãlensk˘ch státÛ fie‰í zdroje strukturálních fondÛ, bolavá místa EU komunitární programy. Mezi podporované oblasti aktivit patfií mimo jiné podnikání, v˘zkum a inovace, kultura, zdraví, informaãní spoleãnost, vzdûlávání, sociální

informace, nask˘tá se vám hned nûkolik moÏností, jak dál. Nejjednodu‰‰ím v˘chodiskem je vyuÏít informací, které poskytuje Úfiad vlády prostfiednictvím internetov˘ch stránek www.euroskop.cz, bezplatné telefonní linky 800 200 200 a tfiinácti regionálních Eurocenter. Odborn˘mi zdroji jsou také stránky Ministerstva pro místní rozvoj âR www.strukturální-fondy.cz nebo stránky Ministerstva financí âR. AÈ uÏ se v‰ak rozhodnete pro cokoli, uÏ dva tisíce let platí stejná rada – lep‰í dvakrát i tfiikrát se zeptat, neÏ jednou chybit. ■ EUROZPRAVODAJ 41

CENNÉ INFORMACE

PENÍZE

Leasing: Stále v kurzu... Na kredibilitu leasingu měla mít negativní dopad reforma veřejných financí. Je tomu tak? Podívejme se blíže na změny platné od 1. 1. 2008. text: Denisa Ranochová; foto: archiv

R

eforma vefiejn˘ch financí pfiinesla i u leasingu nûkolik dÛleÏit˘ch zmûn. Jde o prodlouÏení minimální doby trvání finanãního leasingu, zru‰ení stropu u odpisu luxusních vozÛ a omezení daÀové uznatelnosti z celkového souboru roãních leasingov˘ch splátek. MINIMÁLNÍ DOBA LEASINGU U finanãního leasingu do‰lo k prodlouÏení minimální doby trvání leasingové smlouvy u automobilÛ, strojÛ a zafiízení na dobu shodnou s délkou odepisování. Konkrétnû u automobilÛ je minimální doba trvání leasingové smlouvy prodlouÏena z 3 na 5 let. U leasingu strojÛ a zafiízení do‰lo

DALŠÍ ZMĚNY Dílãím zásahem do finanãního leasingu je uznatelnost celkové v˘‰e splátek. Pokud tyto pfiesáhnou 100 mil. Kã roãnû, 1 % z jejich celkové v˘‰e nebude daÀovû uznatelné. Novinkou je pravidlo nízké kapitalizace, kdy nebudou daÀovû uznatelné finanãní náklady (mj. úroky z úvûru), pokud suma úvûrÛ od nespfiíznûn˘ch osob pfiesáhne ‰estinásobek vlastního jmûní. Navíc se uplatÀuje pravidlo, Ïe v˘‰e úrokÛ pfievy‰ující sazbu Pribor o více neÏ 4 % není daÀovû uznatelná.

u II. odpisové skupiny k prodlouÏení z 3 na 5 let, resp. u III. odpisové skupiny z 3 na 10 let. V˘znamné prodlouÏení minimální doby trvání smlouvy nastalo u finanãního leasingu nemovitostí, a to z 8 na 30 let.

KONEC LEASINGU V ČECHÁCH? Leasing zÛstává stále nejdostupnûj‰í formou financování pfii pofiízení majetku cizími zdroji. Jeho v˘hody jsou rychlost, uzavírání smluv v místû prodeje a fiada doprovodn˘ch sluÏeb, mezi nûÏ se fiadí pfiedev‰ím v˘hodné poji‰tûní, administrativní jednoduchost i schopnost leasingov˘ch spoleãností pruÏnû reagovat na potfieby zákazníka. „Uzavfiením smlouvy o finanãním leasingu dle ãesk˘ch úãetních pfiedpisÛ nedochází k nav˘‰ení aktiv a závazkÛ v rozvaze podnikatele, coÏ je v˘znamná v˘hoda finanãního leasingu pro podnikatele i v podmínkách po daÀové reformû,“ uvedl v reakci na dotaz produktov˘ fieditel spoleãnosti âSOB Leasing, Petr Neuvirth.

FIRMY MOHOU OPĚT REPREZENTOVAT Pozitivem daÀov˘ch zmûn je zru‰ení hranice 1,5 mil. Kã daÀové uznatelnosti u luxusních automobilÛ v nákladech spoleãnosti.

STÁLICE ZŮSTÁVÁ Jak z uvedeného vypl˘vá, není dopad daÀové reformy pro podniky pfii vyuÏití finanãního leasingu nijak zásadní. Finanãní

OD DEVADESÁTÝCH LET SI LEASING DÍKY SVÝM VÝHODÁM ZÍSKAL OBLIBU VE FIREMNÍ I SOUKROMÉ SFÉŘE.

42 EUROZPRAVODAJ

rozdíl v daÀov˘ch dopadech na leasing pfied a po reformû je kompenzován pfiedev‰ím sníÏenou sazbou danû z pfiíjmu. Navíc fiada leasingov˘ch spoleãností dokázala legislativních zmûn v oblasti leasingu a úvûrÛ vyuÏít a roz‰ífiit dosavadní produktovou nabídku o nové typy produktÛ. V kombinaci se zpfiísnûním daÀové uznatelnosti finanãních nákladÛ na úvûry a pÛjãky u vût‰iny právnick˘ch osob je tedy leasing, i po daÀov˘ch zmûnách, v˘hodnou a dostupnou formou pfii financování nového majetku. OPERATIVNÍ A FULL-SERVICE LEASING – LEASING BUDOUCNOSTI Znaãn˘ potenciál v poskytování leasingov˘ch sluÏeb sk˘tá operativní

Komplexní outsourcing služeb spojený s daňovými výhodami pro podnikatele předpovídá operativnímu leasingu skvělou budoucnost.

a full-service leasing. Mizí jiÏ fenomén potfieby vlastnit automobil a pfievaÏuje poÏadavek pouÏívat vÛz s minimem starostí. ÚdrÏba i ve‰kerá administrativa spojená s chodem vozu pfiechází v tomto pfiípadû na leasingovou spoleãnost. Jedinou starostí klienta je jednorázová mûsíãní platba za uskuteãnûné sluÏby. ■

LEASING V TEN SPRÁVN¯ âAS

Full-service leasing zaÏívá v současné době boom... Pfied pár lety byl operativní leasing pro mnohé termínem neznám˘m, o full-service leasingu to platilo dvojnásob.

„Full-service leasing je operativní leasing se službami nezbytnými k provozování vozidla.“

O

v‰em ãasy se mûní a fullservice leasing se stal plnohodnotn˘m produktem souãasného leasingového trhu. O jeho pfiednostech jsem hovofiila s ing. Jaroslavem Laurem, obchodním a marketingov˘m fieditelem spoleãnosti ALD Automotive, pfiedním poskytovatelem sluÏeb v oblasti full-service leasingu a správy vozov˘ch parkÛ. V čem tkví úspěch operativního a fullservice leasingu? Je to pfiedev‰ím vstup na‰í republiky do EU, postupující globalizace, nárÛst poãtu

„PO DOBU PRONÁJMU I PO JEHO SKONČENÍ JE VLASTNÍKEM VOZU LEASINGOVÁ SPOLEČNOST.“ a podílu nadnárodních korporací v tuzemské ekonomice a v neposlední fiadû stále se zvy‰ující tlak na rÛst efektivity a produktivity. V souvislosti s tím dynamicky roste i vyuÏití rÛzn˘ch forem outsourcingu. K nárÛstu podílu operativního a full-service leasingu nemalou mûrou pfiispívají i nová daÀová pravidla platná od 1. ledna 2008. Jaký je základní rozdíl mezi finančním, operativním a full-service leasingem? Finanãní leasing je v podstatû úvûr. Automobil se odepisuje v prÛbûhu trvání leasingové smlouvy, kdy je zÛstatková hodnota po skonãení leasingu symbolická, napfi. 1000 Kã. Zákazník tak v prÛbûhu trvání leasingové smlouvy uhradí celou cenu automobilu. Operativní leasing je diametrálnû odli‰n˘. Zákazník splácí jen rozdíl mezi pofiizovací a zÛstatkovou

hodnotou vozidla. ZÛstatkovou hodnotu urãuje leasingová spoleãnost. Mûla by se blíÏit odhadované trÏní cenû automobilu pfii datu ukonãení leasingové smlouvy. Operativní leasing je forma pronájmu, kdy nájemce pouÏívá vozidlo po smluvnû dohodnutou dobu, vût‰inou v rozmezí 24 aÏ 60 mûsícÛ. Po celou dobu pronájmu, i po jeho skonãení, je vlastníkem vozu leasingová spoleãnost. Termínem fullservice leasing se rozumí operativní leasing se sluÏbami, které jsou nezbytné k provozování vozidla. Jejich v˘ãet je pomûrnû obsáhl˘. Od servisu, údrÏby, v˘mûny a uskladnûní pneumatik pfies ve‰keré zákonné povinnosti, jako je napfi. silniãní daÀ. V pfiípadû poruchy má nájemce 24 hodin dennû k dispozici asistenãní sluÏbu s moÏností pfiistavení náhradního vozidla. Full-service leasing je komplexním outsourcingem v oblasti správy a financování vozov˘ch parkÛ. Jak vnímáte daňovou reformu z pohledu vaší společnosti? V prosinci 2007 proÏíval finanãní leasing neb˘val˘ boom, byl to poslední mûsíc, kdy bylo moÏné podepsat leasingovou smlouvu s trváním 3 let. Od poãátku roku 2008 zaznamenáváme jeho útlum. Tento pokles je kompenzován nárÛstem operativního a full-service leasingu, coÏ nás jako spoleãnost specializující se na full-service leasing velmi tû‰í. ■

„U full-service leasingu za vás vyřídíme i poplatek za rádio, zákonné pojištění, havarijní pojištění, dálniční známky, tankovací karty...“

JEDEME DÁL! Jak vnímají dopady daňové reformy společnosti poskytující finanční leasing? Zeptali jsme se Olivera Schmitta, jednatele a mluvãího vedení spoleãnosti ·koFIN. Jaké jsou dopady daňové reformy v oblasti finančního leasingu pro firemní sféru? Jak tyto změny vnímáte? DaÀová reforma zmûnila dobu trvání leasingu a strukturu odpisov˘ch skupin. Na základû toho jsme ãásteãnû modifikovali nûkteré parametry finanãního leasingu pro firemní klientelu. Pfiesto zÛstává finanãní leasing i nádale nejvyuÏívanûj‰ím produktem na‰ich firemních zákazníkÛ. Pfiedností je snadná dostupnost, pfiíznivá cena a nepotfiebnost dodateãného zaji‰tûní. Naopak novû finanãnímu leasingu pfiibyla v˘hoda oproti úvûrovému financování v podobû v˘znamného omezení daÀové uznatelnosti úrokÛ z úvûrÛ, vázané na pomûr cizích zdrojÛ a vlastního kapitálu. Oãekáváme, Ïe pro mnoho spoleãností bude leasing jednoznaãn˘m vyfie‰ením jejich pfiípadn˘ch problémÛ s daÀovû neuznateln˘mi úroky. Nov˘ trend na trhu vidíme ve sluÏbách spojen˘ch s mobilitou zákazníkÛ (leasing, úvûr, poji‰tûní, údrÏba, oprava atd.), které fie‰í i starosti s celkov˘mi náklady na provoz vozidla. ·koFIN disponuje ‰kálou v‰ech forem financování a je pfiipraven nabídnout sv˘m klientÛm produkty odpovídající jejich inidividuálním potfiebám. ■ EUROZPRAVODAJ 43

ROZHOVOR

PUBLIC RELATIONS

P

resstone communication funguje na trhu necelé ãtyfii roky. Agentura je ãlenem APRA a mezi její zásadní úspûchy patfií mediální spolupráce pfii náv‰tûvû Jeho královské v˘sosti prince Edwarda v âR v roce 2005. Firma pracovala napfiíklad pro síÈ restaurantÛ Ambiente, dále pro hotely Club Hotel Praha PrÛhonice, Perla, Plaza Alta, Yasmin. Z dal‰ích firem mÛÏeme uvést Kasper Kovo, Novodvorskou Plaza, Rezidenci Libûchov, Rezidenci Vy‰ehrad ãi RE/MAX Alfa. Ze segmentu farmaceutick˘ch firem jmenujeme Laboratoires Yves Ponroy a MUCOS Pharma CZ. Co v současné době především znamená živit se PR? Odpovídám-li z pozice majitele agentury,

Když chcete, aby se o vás dobfie mluvilo Stále více spoleãností vyhledává sluÏby PR agentur, které jim mají zajistit zv˘‰ení povûdomí o znaãce nebo produktu. O tom, jak vypadá situace v této oblasti, hovofiíme s majitelem agentury Presstone communication Markem Chráskou. pak pfiedev‰ím zajistit si klienty a umût se o nû dobfie postarat v podobû dostateãné publicity v médiích. Pro mne osobnû to pak znamená, Ïe se potkávám se zajímav˘mi lidmi, komunikuji s nimi a nacházím to nejlep‰í na produktu ãi sluÏbû, kterou propaguji.

existuje na trhu spousta rÛzn˘ch pfiíÏivníkÛ, ktefií si fiíkají „píáristé“ ale nemají ani ponûtí o tom, jak se správnû PR dûlá. Nebo ho degradují tím, jak svou práci vykonávají. PouÏil bych pfiímûr jednoho svého kolegy, kter˘ zaznûl pfied nedávnem na zasedání Asociace PR agentur – ten rozdíl je v tom, Ïe v zahraniãí není na‰e práce brána, jako Ïe jsme podomní domlouvaãi ãlánkÛ v novinách, ktefií se opíjejí s novináfii. Dal‰í zásadní rozdíl je v tom, Ïe v zahraniãí je PR bráno jiÏ jako naprosto legitimní souãást marketingového mixu. Jaké jsou ukazatele dobrých agentur? Publicita klienta v médiích, schopnost

HLAVNÍ ROZDÍL MEZI PR V TUZEMSKU A V ZAHRANIČÍ JE PRAVDĚPODOBNĚ V PROFESIONALITĚ LIDÍ A JEJICH PŘÍSTUPU.

„Zákazník nemůže očekávat zázraky v podobě okamžitého výsledku kampaně...“

Jaký je rozdíl v tomto odvětví u nás a v zahraničí? Myslím si, Ïe je v‰eobecnû v zahraniãí nበobor více respektovan˘, má svou tradici a v˘voj. Hlavní rozdíl je pravdûpodobnû v profesionalitû lidí a jejich pfiístupu. V âR 44 EUROZPRAVODAJ

pruÏné reakce na poÏadavky zákazníka, ãlenství v profesní organizaci, dodrÏování mezinárodních standardÛ pfii v˘konu své práce. Dobré reference od klientÛ a v neposlední fiadû také t˘m lidí. Je rozdíl v tom, jak si tuzemské a zahraniční společnosti vybírají agentury? U men‰ích tuzemsk˘ch firem fungují podle mne více osobní vazby na své známé

ZÁKAZNÍK MŮŽE HLAVNĚ OČEKÁVAT, ŽE SE DOSTANE SE SVÝM SDĚLENÍM DO MÉDIÍ. a pfiátele, ktefií upfiednostní nabídku ze svého okolí. U tûch zahraniãních rozhoduje více profesionalita, ãlenství v mezinárodní síti, obraty agentur, reference a kreativnost zpracování kampanû. Obû teze samozfiejmû neplatí ve v‰ech pfiípadech... Co by měl klient od agentury očekávat, a co naopak nikoli? Agentura je dle mého názoru profesionální komunikátor mezi klientem a novináfii, eventuálnû médii obecnû. Zákazník mÛÏe pfiedev‰ím oãekávat, Ïe se dostane se sv˘m v˘robkem, sluÏbou, sdûlením do médií. MÛÏe oãekávat profesionální zpracování tiskov˘ch materiálÛ od klasické tiskové zprávy aÏ po upravené vyretu‰ované fotografie. MÛÏe oãekávat vylep‰ení image na vefiejnosti. Zákazník v‰ak nemÛÏe oãekávat zázraky v podobû okamÏitého v˘sledku kampanû. PR je dlouhodobá podpora, po pfieãtení jednoho ãlánku v novinách nedojde k masovému rÛstu trÏeb. Jakou roli hrají v práci agentur nápady? Myslím to tak, že sice nápadití lidé jsou jakoby stále zadaní, nicméně v konečném důsledku si klient stejně vybere metodu, která je zajetá a ozkoušená. Máte s tím zkušenosti?

NùCO JINÉHO NEÎ REKLAMA text: Jifií Roth; foto: archiv

V PR práci to není jako v reklamû, kde je potfieba více oslÀovat, b˘t více kreativní, pfiípadnû ‰okující. Na‰ím hlavním úkolem je vytvofiit povûdomí v lidech prostfiednictvím médií, proto musíme vÏdy najít cestu, jak se tam dostat - a v tom je nejvût‰í kreativita píáristy. Uvedu pfiíklad z praxe. KdyÏ jsme pracovali pro vysokojakostní pálenku Riper z Moravy, nemûli jsme z dÛvodu malého budgetu klienta tolik moÏností oslÀovat kreativními návrhy v podobû eventÛ v nákupních centrech a restauracích. Novináfie jsme tak hlavnû oslovovali vysokou kvalitou národního produktu, moÏností zpracování reportáÏí o pálení slivovice, které je dodnes velmi populární. Jakou roli hraje Asociace PR agentur (APRA)? Pomáhá vám nějak ve vašem podnikání fakt, že jste jejím členem? Asociace PR agentur je profesní sdruÏení 24 subjektÛ na ãeském trhu. APRA vznikla v roce 1995 jako odborné sdruÏení, jehoÏ prvofiad˘m posláním je reprezentovat obor PR zejména k odborné a klientské vefiejnosti, v‰estrannû kultivovat ãinnost agentur, prosazovat tzv. nejlep‰í praxi, vytváfiet prostor k ‰iroké profesní diskuzi a budovat dobré jméno oboru. Pro mne osobnû znamenal pfiístup do této organizace vûc prestiÏe a uznání, Ïe na‰e agentura pracuje tak, jak vyÏadují mezinárodnû uznávané standardy. Srovnání s Komorou PR nemohu relevantnû posoudit, jelikoÏ o této organizaci moc nevím. Mé rozhodnutí, proã vstoupit do APRA, vycházelo ze skladby ãlensk˘ch agentur, jelikoÏ jsou na trhu úspû‰né a mají dobré jméno. Na‰e ãlenství nám pfiineslo napfiíklad pobídky k úãasti v tendrech. Pro jaké klienty se dobře pracuje a jací jsou obtížní? Na‰e firma se hodnû specializuje na PR v gastronomii, pohostinství a hotelnictví. Tato práce mû díky mému kamarádovi, praÏskému gastronomovi Radovanu Erbenovi, nesmírnû baví a jde mi od ruky. Kdysi stál u poãátkÛ mého podnikání a uvedl mû do kulináfiského svûta. Od té doby jsem pracoval na projektech pro

PR JE DLOUHODOBÁ PODPORA, PO PŘEČTENÍ JEDNOHO ČLÁNKU NEDOJDE K RŮSTU TRŽEB. nejlep‰í restaurace, jako napfiíklad síÈ Ambiente, CzechHouse Grill v hotelu Hilton, Noodles v hotelu Yasmin, OÏivlé dfievo, Radost FX a mnoho dal‰ích. Naopak nejhor‰í a nejtûωí je práce pro farmaceutické firmy vyrábûjící doplÀky stravy. BohuÏel se nejen já, ale i mé

kolegynû ãím dál ãastûji setkáváme s diktátem inzertních oddûlení, které prosazují redaktorkám na kosmetické a zdravotní stránky novin a ãasopisÛ pfiedev‰ím jejich inzerenty. Dobfie se mi také pracuje na eventech, jako jsou napfiíklad golfové turnaje nebo veãírky. Je vaše práce nějakým způsobem měřitelná? Výstup v médiích je jedna věc, ale zvýšení obratu věc druhá... Lze něco takového vůbec prokázat? Máte nějakou zkušenost s klientem, který by vás pochválil, že jste mu přivedl lidi? Mûfiitelnost PR je vûc, která se neustále diskutuje. Myslím si, Ïe hlavní je, aby klient cítil podporu prodeje, kterou má díky PR. KdyÏ jsme pracovali pro Restaurant café bar Noodles v hotelu Yasmin v centru Prahy,

Sledujete konkurenci? Jaké PR vám například připadalo v poslední době úžasné? A bylo naopak něco, co by vás nadzvedlo ze židle a pomyslel jste si něco o amatérismu? Samozfiejmû, Ïe sleduji. Zajímá mû, jak kdo dûlá svou práci pro porovnání s m˘mi v˘sledky. KdyÏ listuji novinami a ãasopisy, vÏdy se usmívám a fiíkám si, jak to kter˘ kolega dobfie zpracoval. Osobnû bych se

AMATÉRISMUS JE, KDYŽ SI JEDNA NEJMENOVANÁ AGENTURA ZAJIŠŤUJE ÚČAST NOVINÁŘŮ NA TISKOVCE TÍM, ŽE JIM DÁ ZA PREZENCI 1000 KČ.

„Já osobně raději pracuji na úplně nových věcech – mají své kouzlo a máte šanci vybudovat kompletní povědomí o značce,“ říká majitel agentury Presstone communication Marek Chráska.

zvolili jsme ve spolupráci s klientem netradiãní metodu oddûlení PR hotelu a restaurace, protoÏe si zákazník nepfiál, aby byla zpoãátku restaurace vnímaná jako hotelová. S kampaní jsme zaãali jiÏ ‰est mûsícÛ pfied otevfiením a úspûch se dostavil v podobû plné restaurace v dobû obûdÛ jiÏ v prvním mûsíci fungování. Můžete si vybírat klienty? A co je tou hranicí, kdy řeknete děkuji, nechci... V souãasné dobû to opravdu tak platí, Ïe klienty si vybírám já, protoÏe hlavní akviziãní ãinnost leÏí na m˘ch bedrech. Sám vyhledávám obchodní pfiíleÏitosti pro mou firmu, a dá se tedy fiíci, Ïe na‰i zákazníci jsou dle mého v˘bûru. Nicménû není tomu tak zcela úplnû, nemalá ãást na‰ich klientÛ vychází z na‰ich dobr˘ch referencí, které pak pfiedají klienti sv˘m znám˘m a kolegÛm do jin˘ch firem. Pokud se ptáte na to, co bych v Ïivotû nedûlal, pak asi odpovím politické PR.

ztotoÏnil s v˘sledky vyhlá‰ené na loÀském roãníku âeské ceny za PR, kde vyhrála agentura Bíl˘ Medvûd Public Relations s kampaní pro autolékárniãky Hartmann-Rico, jejímÏ v˘sledkem byly totálnû vyprodané sklady klienta. Amatérismem se dá nazvat to, kdyÏ si jedna nejmenovaná agentura zaji‰Èuje úãast novináfiÛ na tiskovce tím, Ïe jim dá za prezenci 1000 Kã. Máte v úmyslu se touto prací živit až do důchodu, nebo jste někdy přemýšlel také o něčem jiném? Jinými slovy, jaká je vaše profesní meta? Je tûÏké tohle fiíkat v mém vûku. Do konce Ïivota tuto práci asi dûlat nebudu. Mám sen o men‰ím horském penzionu, kde bych se staral o hosty a trávil v poklidu pfiírody své stáfií. Profesní metou je kaÏdá nová zakázka, pokaÏdé se jedná o novou v˘zvu a její naplnûní. Urãitou osobní satisfakcí by bylo ãlenství v nûjaké nadnárodní síti agentur. ■ EUROZPRAVODAJ 45

ROZHOVOR

ENERGIE

¤ÍDICÍ SYSTÉMY text: Denisa Ranochová; foto: archiv

ZAT a. s. POSOUVÁ HRANICE: informačním systémem TPS Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice prochází dal‰í etapou modernizace. Projekt, na kterém se podílí i spoleãnost ZAT a.s., fie‰í v˘mûnu technologick˘ch informaãních systémÛ III. a IV. reaktorového bloku elektrárny. Informační systém TPS je speciálně vyvinut pro nasazení v rozsáhlých aplikacích v jaderných elektrárnách.

napájecí zdroje, komunikaãní prvky, procesory PLC automatÛ, v˘poãetní servery, archivní a alarmní servery, komunikaãní servery i operátorské stanice na blokové dozornû. Spolehlivost je dále zv˘‰ena pouÏitím v˘hradnû prÛmyslov˘ch prvkÛ a komponent vysoké kvality.

T

echnologie, jejichÏ zavedení je rozloÏeno do tfií let, zajistí zejména prodlouÏení Ïivotnosti elektrárny. Dal‰ím pfiínosem je zkvalitnûní informaãního prostfiedí operátorÛ, sníÏení objemu údrÏby zafiízení, zlep‰ení pfienosu informací pro fiídící pracovníky elektrárny, zlep‰ení komunikace mezi operátory a vedoucím reaktorového bloku i zv˘‰ení kvality a spolehlivosti zafiízení. Srdcem projektu je technologick˘ poãítaãov˘ informaãní systém TPS implementovan˘ spoleãností ZAT a. s. Systém TPS slouÏí pro pfiímé mûfiení technologick˘ch dat z primárního a sekundárního okruhu jaderné elektrárny vãetnû speciálních In-Core mûfiení a pro komunikaci s jin˘mi informaãními a fiídicími systémy. O specifikách informaãního systému jsme hovofiili s Josefem Zemanem, specialistou SCADA/HMI systémÛ a s ing. Miroslavem Vanûãkem, projektantem ¤S spoleãnosti ZAT a.s. 46 EUROZPRAVODAJ

Můžete nám systém TPS blíže představit? Systém TPS je realizován technologií ZAT – Plant Suite MP a navrÏen jako víceúrovÀov˘ informaãnû fiídicí systém, skládající se ze tfií základních ãástí: vstupní, procesní a ãást HMI (rozhraní ãlovûk–stroj). Vstupní úroveÀ slouÏí pro mûfiení technologick˘ch signálÛ, jejich základní zpracování a pfienos do nadfiazené procesní ãásti. Tvofií ji v˘poãetní servery a slouÏí pro zpracování dat získan˘ch ze vstupní ãásti,

TPS POSKYTUJE KOMPLEXNÍ INFORMACE O STAVU TECHNOLOGIE JADERNÉ ELEKTRÁRNY. vykonávání v˘poãtÛ nad daty, zabezpeãení pfienosu údajÛ z navazujících externích systémÛ a pro komunikaci dat do ãásti HMI. Architektura celého systému TPS je redundantní a zaji‰Èuje odolnost proti jednoduché poru‰e v‰ech dÛleÏit˘ch funkcí. Redundantnû jsou také fie‰eny

Důležitou součástí systému je vizualizační monitorovací systém (HMI) pro styk s operátory blokové dozorny. Jak probíhala implementace této části? Dodávky této ãásti systému zaji‰Èujeme pro firmu PPA Energo s. r. o. Na‰e spoleãnost byla pfiizvána, aby se podílela na tvorbû HMI a mohla zde zúroãit zku‰enosti z obdobné zakázky v jaderné elektrárnû Dukovany. Byly vybrány produkty renomované americké spoleãnosti Wonderware-Invensys, pro vizualizaci software InTouch 9.5 a ActiveFactory 9.2, na archivaci dat Industrial SQL server. HMI ãást systému TPS slouÏí k prezentaci údajÛ v grafické podobû. Pfii její tvorbû byly zohlednûny v‰eobecné znalosti o ergonomii

s ohledem na pfiehledné znázornûní a srozumitelnost informací s dÛrazem na jednoduchost ovládání. Pro jeden blok je k dispozici celkem 10 dvoumonitorov˘ch pracovi‰È s kompletními informacemi o stavu technologie. Jak hodnotíte spolupráci s PPA Energo s. r. o.? Projektem v Jaslovsk˘ch Bohunicích navázala spoleãnost ZAT na vlastní inÏen˘rské fie‰ení aplikované pfii obnovû SK¤

SPOLEHLIVOST JE ZVÝŠENA POUŽITÍM PRŮMYSLOVÝCH PRVKŮ JEN VYSOKÉ KVALITY. elektrárny Dukovany. V rámci zakázky na Jaslovsk˘ch Bohunicích fiídí spoleãnost PPA Energo s. r. o. komplexnû realizaci celého projektu, nemalou mûrou pfiispívá svou prací v ãásti HMI i v dodávkách hardware nebo v˘voje aplikaãního software. Neocenitelnou v˘hodou vynikající spolupráce s PPA Energo s.r.o. je i jejich znalost místního prostfiedí a spolupráce se souãasnû navazujícími systémy realizovan˘mi touto spoleãností. ■

ENERGETIKA EKOLOGIE V NOV¯CH ¤E·ENÍCH

ÎIVOTNÍ PROST¤EDÍ ABB působí ve více než sto zemích světa, kde zaměstnává 110 000 lidí. V České republice působí od roku 1992 a má celkem dva a půl tisíce zaměstnanců.

ãi zemní plyn, bude elektrárna vyrábût energii spalováním aÏ 675 000 tun pfiedtfiídûného odpadu roãnû, s pozoruhodnû vysokou tepelnou úãinností na úrovni 90 procent. ABB bylo vybráno společností Ebara Corporation z Japonska díky své schopnosti dodat komplexní, plnû integrované energetické a automatizované fie‰ení a také na základû sv˘ch bohat˘ch referencí v oblasti dodávek obdobn˘ch fie‰ení pro investiãní celky na v˘robu energie

fiízení, monitorování a ochranu, jakoÏ i komunikaci s fiídicími systémy na vy‰‰í úrovni. Plně integrovaný, kompletní rozsah dodávky ABB pro Infraserv Höschst zahrnuje: zesilující transformátor 115 MVA, pomocn˘ transformátor 30 MVA, generátorov˘ jistiã, vysokonapûÈová rozvodna 10,5 kV pro pohony vût‰í neÏ 400 kW, frekvenãní mûniãe pro vysokonapûÈové pohony, vysokonapûÈové motory pro tfii ID-ventilátory, integrované motorové fiídicí centrum MNS iS, vysokonapûÈové a nízkonapûÈové transformátory, rozvodna 690 V pro pohony v rozsahu od 160 kW do 400 kW, rozvodna

ELEKTRÁRNA BUDE VYRÁBĚT ENERGII SPALOVÁNÍM PŘEDTŘÍDĚNÉHO ODPADU MÍSTO FOSILNÍCH PALIV.

NOVÁ ENERGIE Z ODPADU

ABB dodává kompletní energetické a automatizované fie‰ení pro novou elektrárnu na zpracování odpadu – nejvût‰í svého druhu v Nûmecku.

ze spalovaného odpadu na celém svûtû. Elektrárna bude jedním z nejvût‰ích zafiízení s fluidním loÏem na svûtû. Peãlivû kontrolovan˘ a tfiídûn˘ odpad (znám˘ jako palivo z odpadÛ) je dodáván do cirkulaãního fluidního loÏe, tvofieného ãerven˘m hork˘m kfiemenn˘m pískem, pro vytvofiení intenzivní tepelné v˘mûny, ze které je vyrábûna elektfiina a pára. ·iroká dodávka

400 V pro pohony men‰í neÏ 160 kW, frekvenãní mûniãe pro pohony o napûtí 690 V a 400 V, nouzov˘ dieselov˘ agregát, fiídicí systém 800xA na bázi roz‰ífieného automatizaãního systému, inÏen˘rské sluÏby a uvedení do provozu pro elektrotechnické a fiídicí systémy.

ABB zahrnuje transformátory, vysokonapûÈové a nízkonapûÈové rozvodny, pohony, systém distribuovaného fiízení, regulaci emisí, optimalizaci provozu, inÏen˘rské sluÏby a uvedení do provozu. RovnûÏ zahrnuje motorové fiídicí centrum MNS iS od ABB – první integrovan˘ systém pro nízkonapûÈové MCC aplikace na svûtû. Systém MNS iS zaji‰Èuje rozsáhlé motorové

ABB pomáhá svým zákazníkům ze sféry průmyslových podniků zvyšovat produktivitu a efektivně využívat elektrickou energii...

ABB je přední světový dodavatel technologií pro

E

lektrárna bude vyrábût ãisté teplo a elektfiinu pro jednu z nejrozsáhlej‰ích chemick˘ch a farmaceutick˘ch prÛmyslov˘ch zón v Evropû, Infraserv Höchst. Zóna je zamûfiena na chemick˘, farmaceutick˘ a zpracovatelsk˘ prÛmysl. Nová elektrárna na zpracování odpadu budovaná v této zónû, která by mûla b˘t podle plánÛ dokonãena v roce 2009, bude stát více neÏ 400 milionÛ USD a bude nejvût‰í jednotlivou investicí ve stoãtyfiicetileté historii této lokality. Tento projekt pomÛÏe Infraserv Höchst dodávat ãistou elektfiinu a teplo za konkurenceschopné ceny v‰em 90 spoleãnostem, jeÏ mají v dané lokalitû v˘robní jednotky a pracovi‰tû zamûfiená na v˘zkum a v˘voj. Toto integrované fie‰ení zahrnuje ‰iroké spektrum elektrotechnick˘ch a automatizaãních v˘robkÛ a systémÛ pro novou kogeneraãní elektrárnu na zpracování odpadu v prÛmyslovém parku Infraserv Höchst v blízkosti Frankfurtu nad Mohanem v Nûmecku. Tato elektrárna bude vyrábět 70 megawattů elektrické energie a 250 000 tun páry z recyklovaného komunálního a komerãního odpadu pro 90 spoleãností a 22 000 zamûstnancÛ v této lokalitû o rozloze 460 hektarÛ. Mezi ãetn˘mi chemick˘mi spoleãnostmi a biotechnologick˘mi firmami s v˘robními provozy a pracovi‰ti zamûfien˘mi na v˘zkum a v˘voj v tomto parku jsou napfi. BASF, Bayer, Cargill, Merck a Pfizer. Namísto pouÏívání fosilních paliv, jako je uhlík

48 EUROZPRAVODAJ

energetiku a automatizaci. Pomáhá sv˘m zákazníkÛm ze sféry prÛmyslov˘ch podnikÛ zvy‰ovat produktivitu a efektivnû vyuÏívat elektrickou energii za souãasného sníÏení dopadu jejich ãinnosti na Ïivotní prostfiedí. ABB pÛsobí ve více neÏ 100 zemích. ■

ENERGETIKA POHLED DO BUDOUCNA VE V¯ROBù ELEKT¤INY

V¯VOJ

MO¤SKÁ ELEKT¤INA

První svûtové komerãní projekty na získávání energie z mofisk˘ch vln na svûtû se zfiejmû stanou nov˘mi zdroji obnovitelné elektfiiny pro evropské pfienosové soustavy. text: redakce; foto: archiv

G

enerátory ABB nejen pomáhají zajistit, aby tato nová technologie byla z komerãního hlediska konkurenceschopná, ale jsou také klíãov˘m komponentem v inovaãním procesu nov˘ch technologií pro získávání energie z mofisk˘ch vln, jeÏ umoÏní firmám jako Enersis, ScottishPower, Eon a dal‰ím energetick˘m podnikÛm posilovat svÛj potenciál v oblasti obnoviteln˘ch energií a sniÏovat emise skleníkov˘ch plynÛ.

se pût km od pobfieÏí severního Portugalska. Vlnovou farmu provozuje konsorcium podnikÛ pod vedením firmy Enersis, jeÏ je jednou z pfiedních portugalsk˘ch spoleãností zamûfien˘ch na obnovitelné zdroje energií. Zpoãátku bude tvofiena tfiemi konvertory Pelamis o v˘konu 750 kW, které budou vyrábût 2,25 MW ekologické elektrické energie generované pohybem mofisk˘ch vln – dostateãné mnoÏství pro 1500 portugalsk˘ch domácností. Ve druhé fázi bude projekt roz‰ífien o dal‰ích 28 konvertorÛ Pelamis, v˘robní kapacita vzroste na 22,5 MW, ãímÏ bude zaji‰tûna energie pro

Umělecké ztvárnění vlnové farmy Pelamis. Jeden konvertor vlnové energie Pelamis o výkonu 750 kW znamená úsporu 2000 tun emisí CO2 za rok.

o délce 150 metrÛ a prÛmûru 3,5 metru. Skládá se ze tfií kloubovû spojen˘ch válcÛ, z nichÏ kaÏd˘ obsahuje kompletní elektrohydraulick˘ systém pro v˘robu elektfiiny, schopn˘ vyrobit 250 kW. V srdci kaÏdého v˘robního systému se nachází specificky uzpÛsoben˘ generátor ABB, kter˘ je speciálnû navrÏen tak, aby splÀoval nároãné poÏadavky této aplikace. „ABB vstoupilo do procesu, kdyÏ nበpfiedchozí dodavatel generátorÛ nemohl splnit na‰e potfieby,“ fiíká Steffi Andersonová, inÏen˘rka elektrick˘ch systémÛ u Pelamisu. „ABB poskytlo prototyp generátoru pfii nízk˘ch nákladech

sníÏení velikosti rámu z 315 na 280 a redukci hmotnosti o 15 procent z 860 kg na 725 kg. U generátoru byl pouÏit cenovû pfiístupn˘ tûsnicí plá‰È odoln˘ vÛãi

OSMADVACET KONVERTORŮ PELAMIS USPOŘÍ NEUVĚŘITELNÝCH ŠEDESÁT TISÍC TUN EMISÍ CO2. vodû, kter˘ ABB jiÏ dfiíve vyvinulo pro aplikace v oblasti námofiních motorÛ. Pro jednodu‰‰í pfiipojení k rozvodnému panelu byly navrÏeny nové napájecí spoje. ABB je pfiedním svûtov˘m Příslušné válce absorbují energii tím, jak se pohybují nahoru a dolů a ze strany na stranu, přičemž jsou přivázány zhruba 50–70 metrů pod povrchem, kde je možno využít vysokých energetických hladin.

TŘI KONVERTORY PELAMIS VYROBÍ ENERGII PRO 1500 DOMÁCNOSTÍ. Novou technologii známou jako Pelamis Wave Energy Converter (konvertor vlnové energie Pelamis) vyvinula skotská firma Ocean Power Delivery (Pelamis Wave Power) a je pátefiní strukturou první komerãnû provozované vlnové farmy na svûtû, nacházející

15 000 portugalsk˘ch domácností a dosaÏena úspora 60 000 tun emisí CO2. Dal‰í projekty Pelamis plánují vlnovou farmu o v˘konu 3 MW tvofienou ãtyfimi konvertorov˘mi jednotkami pro ScottishPower a vlnovou farmu o v˘konu 5 MW tvofienou sedmi konvertory Pelamis pro firmy Eon a Ocean Prospect. Ty se budou nacházet u skotského, respektive anglického pobfieÏí. Konvertor vlnové energie Pelamis tvofií dlouhá válcová konstrukce

a mûlo velk˘ zájem o úãast na tomto projektu,“ uvedla Steffi Anderson, inÏen˘rka elektrick˘ch systémÛ Pelamis Wave Power. ABB vycházelo ze svých rozsáhlých zdrojů v oblasti strojního inÏen˘rství generátorÛ ve Velké Británii a Finsku, coÏ mu umoÏnilo navrhnout kompaktní generátor o niωí hmotnosti, s minimálními energetick˘mi ztrátami a únikem tepla. Konstrukãní inovace zahrnují

dodavatelem v˘robkÛ, systémÛ a fie‰ení pro trh obnoviteln˘ch energií. Zhruba 15 000 turbín pro vûtrnou energii po celém svûtû je vybaveno právû generátory ABB. V rámci tohoto projektu se ABB zamûfiilo na sníÏení nákladÛ za jednu kWh vygenerované vlnové energie tím, Ïe vylep‰ilo úãinnost generátoru, sníÏilo jeho velikost a namáhání, a tím pochopitelnû zv˘‰ilo ekonomickou konkurenceschopnost energie z mofisk˘ch vln. ■ EUROZPRAVODAJ 49

★ „VYTVÁ¤ÍME KOMFORT...“ i z o l a c e

Spoleãnost Saint-Gobain Orsil je nejv˘znamnûj‰ím v˘robcem izolaãních materiálÛ v âeské republice. Od 1. ledna 1996 je souãástí francouzského koncernu SAINT-GOBAIN, divize ISOVER. ¤ízení a rozvoj obchodních strategií a aktivit má zde jiÏ devût let na starosti obchodní fieditel René Gardea. o odhluãnûní, v pfiípadû nemocnice zase má izolace zpomalit ‰ífiení plamenÛ, a umoÏnit tak vãasnou evakuaci pacientÛ v pfiípadû poÏáru. U tepelné izolace lze na uÏití pohlíÏet dvûma zpÛsoby – to, Ïe se zateplují domy napfi. ve ·védsku, asi nikoho nepfiekvapí, ale tepelná izolace je stejnû dÛleÏitá napfiíklad pro domy v Saudské Arábii. Správnû aplikované izolaãní materiály nejenÏe nepropou‰tí teplo smûrem ven z domu a zimu opaãn˘m smûrem, ale stejnû tak zabraÀují i prÛniku nadmûrn˘ch venkovních teplot do budovy. Je ov‰em tfieba upozornit, Ïe izolace je vÏdy souãástí promy‰leného systému. Sama nedokáÏe nic.

Prodej výrobků pod ochrannou známkou ORSIL a ISOVER je v České republice zajištěn prostřednictvím sítě smluvních prodejců. Kromě toho má společnost v každém z regionů Čech a Moravy své obchodní zástupce.

50 EUROZPRAVODAJ

S

poleãnost Orsil byla zaloÏena v roce 1966 jako souãást státního podniku Stavební izolace Praha, kter˘ zÛstal státní aÏ do privatizace roku 1991. Skupina Saint Gobain zde pÛsobí od roku 1996, kdy koupila 51% podíl firmy Orsil. Stoprocentním vlastníkem je od roku 1998. Pro francouzsk˘ koncern to byl logick˘ krok. V oboru izolací podniká jiÏ od 80. let, kdy mûl koncern po svûtû jen nûkolik firem zab˘vajících se produkcí izolaãních materiálÛ. Proto pfii‰lo rozhodnutí odkoupit a zastfie‰it znaãkou Saint Gobain závody, které mají dlouholeté zku‰enosti, tradici v oboru, a tedy i to nejdÛleÏitûj‰í – know-how.

Vaše společnost je jedničkou na trhu s tepelnými izolacemi. Co konkrétně vyrábíte? Spoleãnost Saint-Gobain Orsil nabízí kompletní sortiment materiálÛ z ãediãov˘ch i sklenûn˘ch vláken. Vedle tradiãních v˘robkÛ, umoÏÀujících provádûní izolace podlah, pfiíãek, stûn, fasád, stropÛ, podhledÛ, ploch˘ch a ‰ikm˘ch stfiech a potrubních rozvodÛ, je sortiment roz‰ífien o dal‰í materiály extrudovan˘ polystyren a doplÀkové materiály k ‰ikm˘m stfiechám.

V případě izolací záleží na správném složení materiálu. Jak vlastně izolace fungují? Vyrábíme izolace z minerálních vláken. Ale nejsou to samotná vlákna, která izolují, tuto vlastnost mají spí‰e mikroskopické vzduchové komÛrky mezi nimi. Obzvlá‰tû v pfiípadû tepeln˘ch a akustick˘ch izolací jsou velmi dÛleÏité. Pro poÏární izolanty je naopak z hlediska izolaãních vlastností podstatná hmotnost v˘sledného produktu. Îádn˘ z tûch materiálÛ v‰ak není sám o sobû ideální ani plnû funkãní, pokud není aplikován správnû. Jak uÏ jsem zmiÀoval, podle poÏadovaného umístûní musíme rozhodnout

ZÁLEŽÍ NA ÚČELU A ZPŮSOBU VYUŽITÍ, TEDY JDE-LI O TEPELNOU, AKUSTICKOU, NEBO PROTIPOŽÁRNÍ IZOLACI. NĚKDY MAJÍ NAVÍC KLIENTI SPECIFICKÉ POŽADAVKY. Pokud bychom to mûli zobecnit, v pfiípadû stavebních izolací jsou tfii základní zpÛsoby fie‰ení. Lze vyuÏít ãediãovou vatu, skelnou vatu nebo polystyren. KaÏdé z tûchto fie‰ení má své v˘hody i nev˘hody. Samozfiejmû zde záleÏí na úãelu a zpÛsobu vyuÏití, tedy jde-li o tepelnou, akustickou, nebo protipoÏární izolaci. V fiadû pfiípadÛ mají klienti specifické poÏadavky. Pokud izolujeme kino, kaÏdého napadne, Ïe jde pfiedev‰ím

a doporuãit, kterou izolaci je nejvhodnûj‰í aplikovat. Jedniãkou na ãeském trhu jsme jak v pfiípadû ãediãe, tak i skelné vaty. Tu ale nevyrábíme zde v âR, dováÏíme ji z Polska a Rakouska, kde má nበkoncern své v˘robní závody. Jako protipoÏární izolace je skelná vata samozfiejmû ménû efektivní, ale je velmi v˘hodná coby akustick˘ a tepeln˘ izolant. Oproti ãediãi má jedno velké plus – je mnohem lehãí.

MATERIÁLY Z âEDIâOV¯CH I SKLENùN¯CH VLÁKEN

Na stejn˘ prostor je potfieba zhruba polovina váhy. Druhou v˘hodou je, Ïe se dá komprimovat (stlaãit). To znamená, Ïe pokud je v komprimovaném stavu jeden krychlov˘ metr vaty, po rozbalení zvût‰í nûkolikanásobnû (aÏ ‰estkrát) svÛj objem, coÏ pfiiná‰í velké v˘hody pfii transportu a skladování. Tfietí typ izolací, polystyren, pfiímo neprodáváme. Na ten se zamûfiuje sesterská firma Rigips. Polystyren má v˘borné tepelnû izolaãní vlastnosti,

V˘sledek? Emisní limity plníme a k Ïádnému pfiekraãování pfiípustné míry u nás nedochází. Musím fiíci, Ïe mû celá ta záleÏitost a nepochopitelné útoky mrzí. Právû v této problematice nenecháváme nic náhodû. Na‰e spoleãnost je hluboko pod ãesk˘mi normami, máme pûtkrát, ‰estkrát niωí ve‰keré emise, neÏ kdyÏ se Orsil stal souãástí koncernu Saint-Gobain. Ale nula to samozfiejmû není a fiekl bych, Ïe asi nikdy nebude. Nûjak˘m zpÛsobem se

TO, ŽE SE ZATEPLUJÍ DOMY VE ŠVÉDSKU, JE JASNÉ, ALE TEPELNÁ IZOLACE JE STEJNĚ DŮLEŽITÁ NAPŘ. I V SAUDSKÉ ARÁBII. nicménû jako protipoÏární izolant se samozfiejmû nedá vyuÏít vÛbec. Je ale levnûj‰í a lehãí neÏ minerální vata. Vaše společnost se může pochlubit velmi zajímavými referencemi... Ano, za zmínku urãitû stojí vyhlá‰en˘ Tanãící dÛm v Praze, na kterém jsme koncem roku 1996 pfiedstavili na‰i spoleãnost. Tehdy ‰lo o velmi specifickou a zajímavou zakázku. Izolovali jsme také napfiíklad v‰echny nové haly v mladoboleslavské ·kodovce, která se za poslední roky zmûnila k nepoznání. Na‰e izolace najdete i na Sazka Arénû nebo v jaderné elektrárnû Temelín. Obecnû máme asi polovinu ãeského trhu – tedy kaÏdá druhá stavba známá ãi ménû známá obsahuje ve své konstrukci izolace Orsil ãi Isover. Podílí se Orsil také na v posledních letech aktuálním projektu regenerace panelové výstavby? Samozfiejmû. Zaizolování panelov˘ch domÛ je problematika, která nejen nás, ale i dal‰í firmy v oboru, zamûstná na dal‰ích minimálnû 15 let. V pfiípadû zaizolování panelov˘ch domÛ jde pfiedev‰ím o tepelnou izolaci, ale také o akustiku a protipoÏární ochranu. VyuÏívá se zde pfiedev‰ím polystyren a ãediã. Vaše produkty i samotná výroba musí splňovat celou řadu přísných norem. Mám na mysli především zdravotní nezávadnost a plnění emisních limitů. Nedávno jste právě v tomhle směru čelili kritikám a peticím občanů. âeská inspekce Ïivotního prostfiedí u nás právû na tento popud provedla nedávno dal‰í kontrolu.

finální produkt vyrobit musí a technologie se o‰idit nedá. Navíc, právû na‰e v˘robky pomáhají omezovat spotfiebu energií, a tím pfiispívají k ochranû Ïivotního prostfiedí. Co znamenal pro častolovickou výrobu vstup francouzského vlastníka? Proběhla tu například rozsáhlá modernizace. Ano, ‰lo o pomûrnû vysoké investice. Vymûnili jsme obû v˘robní linky. V souãasné dobû máme zhruba 320 zamûstnancÛ a jasné priority do budoucna. Vylep‰ovat produktivitu a dûlat více specifick˘ch v˘robkÛ. Chceme zákazníkÛm nabízet pfiesnûj‰í systémy na míru. Ve

UÏ 10 let to ‰lo bez vût‰ích problémÛ. Ale vstup do Unie jakoby to posvûtil. A co je moÏná pfiekvapující, rozh˘baly se zahraniãní obchody ne se Západem, ale s b˘val˘mi socialistick˘mi zemûmi. Po roce 1989 se totiÏ v‰ichni tady v âesku toãili na Západ. A kromû Slovenska, se kter˘m se vÏdycky poãítalo jako se samozfiejm˘m partnerem, se na zemû

NEJSOU TO SAMOTNÁ MINERÁLNÍ VLÁKNA, KTERÁ IZOLUJÍ, TUTO VLASTNOST MAJÍ SPÍŠE MIKROSKOPICKÉ VZDUCHOVÉ KOMŮRKY MEZI NIMI. stavebnictví jde vÏdycky o systém. Proto SAINT GOBAIN koupil napfi. RIGIPS a dal‰í firmy. UmoÏÀuje nám to spolupracovat, nabízet produkt, kter˘ odpovídá potfiebám trhu. UÏ nejsme v 90. letech, kdy se tady izolovalo, protoÏe to nafiizovaly normy, a nikdo nevûdûl, co to pfiiná‰í. Dnes uÏ lidé vûdí pfiesnû, proã chtûjí izolovat, a co od toho oãekávají.

SAINT-GOBAIN ORSIL s.r.o. Masarykova 197 517 50 Častolovice Obchodní ředitelství a zákaznický servis Čechy Čermákova 7 Praha 2 – Vinohrady 120 00 www.isover.cz

jako Polsko, Maìarsko a dal‰í pozapomnûlo. Vstup do Unie tyhle trhy znovu oÏivil. Ale jinak jsem Ïádnou radikální zmûnu v souvislosti se vstupem âeska do Evropy nezaznamenal. Mnohem v˘znamnûj‰í zlom nastane, aÏ bude mít âesko koneãnû euro a pro nás nebude v˘‰e marÏe záviset na odhadu kurzu koruny. Myslím, Ïe není Ïádn˘ podnikatel v âesku, kter˘ by po tom netouÏil. ■

Nakolik důležitý je pro vás evropský trh? Vstup do Unie pro nás znamenal zjednodu‰ení administrativy. To v kaÏdém pfiípadû. Ale jinak jsem pfiesvûdãen, Ïe ‰lo pfiedev‰ím o psychologickou podporu. Ono vlastnû nebylo sloÏité obchodovat s Nûmci, Francouzi, Poláky i pfiedtím. EUROZPRAVODAJ 51

ROZHOVOR

STROJÍRENSTVÍ Společnost nabízí soustavnou osobní péči o prodané stroje formou preventivních prohlídek, servisu, dodávek náhradních dílů a také generální opravy a modernizace podle potřeb konkrétních zákazníků.

a vyvrtávací obrábûcí stroj ·KODA HCW 4, kter˘ je nejvût‰ím, jenÏ kdy firma vyrobila. V průběhu posledních let došlo ve ŠKODĚ MACHINE TOOL k zásadní konstrukční inovaci všech produktů. Co tvoří core business vašeho současného výrobního programu? Core business pfiedstavují pro firmu nadále tûÏké horizontální vyvrtávaãky, které reprezentuje fiada ·KODA HCW, které doplÀuje lehãí fiada horizontálních frézek typu ·KODA FCW. Horizontková pracovi‰tû je moÏné vybavit otoãn˘mi stoly typu ·KODA TDV a fiadou rÛzn˘ch frézovacích a vyvrtávacích hlav a dal‰ího pfiíslu‰enství. V oboru

·KODA MACHINE TOOL A.S. Je pfiední svûtovou firmou s v˘robou a montáÏí tûÏk˘ch horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojÛ, tûÏk˘ch soustruhÛ, otoãn˘ch stolÛ, speciálního pfiíslu‰enství a mnoha dal‰ích produktÛ.

O

bor v˘roby obrábûcích strojÛ vznikl v plzeÀské ·kodovce v r. 1911. Zpoãátku byl smûfiován jen pro vlastní potfiebu, ale jiÏ za první republiky se obrábûcí stroje staly pro ·kodovku v˘nosn˘m obchodním artiklem. Po druhé svûtové válce se ·koda PlzeÀ specializovala pouze na v˘robu tûÏk˘ch a supertûÏk˘ch strojÛ, a to pfiedev‰ím horizontálních vyvrtávacích a frézovacích strojÛ a horizontálních soustruhÛ. V této tradici pokraãuje i v souãasné dobû. Orientaci potvrdil i nov˘ vlastník TELONIA TRADING LTD. Na úspûchy podniku jsme se zeptali ing. Lubo‰e Janou‰ka – obchodního fieditele a ãlena

52 EUROZPRAVODAJ

pfiedstavenstva ·KODA MACHINE TOOL a.s. Ve výrobě velkých horizontálních frézovacích strojů je ŠKODA MACHINE TOOL světovou jedničkou. Na přední pozice ale úspěšně útočíte i na trhu velkých soustruhů. Jaká je aktuální situace?

SILNÝ POTENCIÁL TVŮRČÍCH PRACOVNÍKŮ UMOŽŇUJE UDRŽET NÁSKOK V TECHNICKÉ ÚROVNI. Navzdory stále tvrd‰í konkurenci ve v‰ech segmentech, kde pÛsobíme, i nyní drÏíme pozici nejúspû‰nûj‰ího hráãe na svûtovém trhu v oboru tûÏk˘ch horizontálních frézovacích

a vyvrtávacích strojÛ a v˘raznû posilujeme i v oboru tûÏk˘ch horizontálních soustruhÛ, kde nám dnes náleÏí druhá pfiíãka. Nutno ocenit fakt, Ïe naplnûní podnikatelského zámûru je realizováno fiadou zcela unikátních projektÛ. V loÀském roce jsme napfiíklad realizovali nejvût‰í zakázku ve své dosavadní historii – dodávku ãtyfi tûÏk˘ch soustruhÛ na opracování velk˘ch klikov˘ch hfiídelí pro ãínskou firmu SHANGHAI MARINE CRANKSHAFT CO., LTD a tûÏk˘ horizontální frézovací

tûÏk˘ch soustruhÛ rozvíjíme stavebnicovou fiadu s oznaãením ·KODA SR. Ve v‰ech pfiípadech jde o modulární stavebnicové fiady, které dovolují rychle reagovat na potfieby zákazníkÛ a umoÏÀují také v˘stavbu speciálních pracovi‰È, napfi. pro opracování rotorÛ turbogenerátorÛ, rotorÛ parních turbín, tûÏk˘ch klikov˘ch hfiídelí a dal‰ích tûÏk˘ch a tvarovû nároãn˘ch obrobkÛ. Firma má siln˘ potenciál tvÛrãích pracovníkÛ, kter˘ umoÏÀuje dlouhodobû udrÏet náskok v technické úrovni. Zvy‰ování „Zaměřujeme se na teritoria, kde je předpoklad rozvoje oborů, ve kterých naše stroje pracují. Je to zejména výroba energetických zařízení, stavba lodí, těžební a hutní průmysl, výroba chemických zařízení apod.“

text: redakce; foto: archiv

parametrÛ na‰ich strojÛ je nekonãící kontinuální proces. Jaké procento z vaší produkce jde na export a do kterých zemí především

vlastně a proč? Investování finanãních prostfiedkÛ do zahraniãí je jedna z cest, jak se úspû‰nû prosadit v souãasném konkurenãním prostfiedí. Na‰e znalosti „Naší vizí je posílit vedoucí pozici na světovém trhu těžkých horizontek a dlouhodobě držet 2. místo v produkci těžkých soustruhů. Nelehká cesta k dosažení tohoto cíle vede přes vysokou kvalitu, spolehlivost a technickou úroveň celého portfolia výrobků, vstup na nové trhy a v neposlední řadě úspěšné fungování zahraničních akvizic.“

vyvážíte? Poptávka po českých obráběcích strojích je prý z Asie, především z Číny. Proč? Jaké zkušenosti má v tomto směru ŠKODA MACHINE TOOL? Ve své témûfi stoleté historii jsme vÏdy byli orientováni na export, dnes do zahraniãí mífií více neÏ 90 % na‰í produkce. TûÏi‰tû svûtové ekonomiky se pomalu pfiesouvá do Asie, na to musíme reagovat. Do âíny putuje témûfi 30 % na‰eho exportu. RÛst Ïivotní úrovnû je na celém svûtû vázán na spotfiebu elektrické energie. Napfi. âína postaví bûhem pfií‰tích 15 let 32 nov˘ch jadern˘ch elektráren, Indie má do roku 2012 postavit elektrárny s celkovou kapacitou 100 000 MW. Rozvoj energetiky je pro nás obrovskou pfiíleÏitostí – v˘roba energetick˘ch zafiízení je hlavní obor, kde na‰e stroje pracují. Dal‰ím pro nás v˘znamn˘m oborem je lodní prÛmysl. Rychle rostou investice do rozvoje námofiní dopravy, zejména stavby kontejnerov˘ch lodí a tankerÛ. I tady se na‰e stroje uplatÀují. V Číně má ŠKODA MACHINE TOOL společné podniky, v ruském Uljanovsku partnerský závod. Od kdy

Nizozemí a Slovinsko. A vracíme se na trhy v˘chodní Evropy – do Ruska a Polska. Potû‰itelná je investiãní aktivita tuzemsk˘ch firem. Prvním ãesk˘m majitelem stroje HCW se v loÀském roce staly STROJÍRNY T¤INEC A.S., v realizaci jsou zakázky pro ·KODA POWER A.S. a BRUSH SEM S.R.O. Firma STREICHER koupila druh˘ stroj ·KODA FCW. ¤ada dal‰ích projektÛ je rozpracována. Konkurence je ve vašem oboru stále větší, na trh se tlačí výrobci ze zemí, o kterých si mnozí ještě nedávno mysleli, že nebudou ve strojařině vážnými konkurenty. Například zmiňovaná Čína si již dokáže velkou část strojů vyrobit sama a bojuje o pozici na trhu. Nebo Brazílie. Je těžké udržet se na špici? Co je nejpodstatnější? Konkurenãní prostfiedí se zostfiuje. Napfi. vliv místních ãínsk˘ch v˘robcÛ urãitû ztíÏí

Obecnû lze v‰ak fiíci, Ïe uplatnûní najdou vÏdy vysoce kvalitní sofistikované v˘robky. To je urãitû cesta, jak ãelit rostoucímu poãtu nov˘ch v˘robcÛ.

KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ SE ZOSTŘUJE. NAPŘ. VLIV MÍSTNÍCH ČÍNSKÝCH VÝROBCŮ URČITĚ ZTÍŽÍ PŘÍSTUP NA TENTO TRH. Jaké významné zakázky jste v poslední době získali? LoÀsk˘ rok je v pofiadí jiÏ ãtvrt˘m úspû‰n˘m, kdy se spoleãnosti dafií zvy‰ovat v˘robu i prodej. K v˘znamn˘m novû získan˘m zakázkám patfií napfi. projekt dvou tûÏk˘ch soustruhÛ ·KODA SR 4 na opracování velk˘ch klikov˘ch hfiídelí pro ãínskou firmu SUZHOU HENGDING MARINE HEAVY INDUSTRY CO., LTD., horizontek ·KODA HCW 3 do Japonska pro

o podnikatelském klimatu a investiãních pfiíleÏitostech vedly v roce 2007 k realizaci dvou v˘znamn˘ch zahraniãních akvizicí. Nákupem 76% podílu Simbirského v˘robního závodu obrábûcích strojÛ v ruském Uljanovsku jsme získali v˘robní kapacity pro provádûní modernizací, v˘robu otoãn˘ch stolÛ, v˘robu a montáÏ loÏí. Dal‰í akvizice EASTERN SKODA (SHENYANG) MACHINE TOOL MODERNIZATION CO., zajistila zv˘‰ení objemu v˘roby a pfiístup k levnûj‰ím zdrojÛm. „Zásadní je spokojenost zákazníka. Kromě vlastního přímého kontaktu využíváme i široké obchodní sítě a také místních zástupců v jednotlivých teritoriích. Cílem je být vždy co nejblíže uživateli stroje.“

A evropský trh? Evropa je pro na‰e stroje tradiãní trh. V leto‰ním roce oãekáváme i zde pokraãující oÏivení. Nejv˘znamnûj‰ím teritoriem je Nûmecko, kde se uplatÀuje 26 % na‰eho exportu. Úspûchy slavíme i na men‰ích trzích, jako jsou napfi.

pfiístup na tento trh. Zatím jejich v˘robky pokulhávají v fiadû parametrÛ, nበnáskok v technické úrovni a kvalitû se v‰ak sniÏuje. Eliminovat oãekávan˘ pokles mohou pomoci nové trhy, kam se snaÏíme postupnû pronikat.

firmu FUKUTOKU CO. LTD., ·KODA HCW 2 pro finskou spoleãnost METSO PAPER, dvou horizontek ·KODA HCW 2 pro SHANGHAI NO.1 MACHINE TOOL WORKS CO., LTD., a dal‰í. Samozfiejmû v˘znamné jsou také jiÏ zmínûné tuzemské zakázky. A ekonomické výsledky? Celkové trÏby spoleãnosti dosáhly v roce 2007 hodnoty 1630 mil. Kã a oproti roku se zv˘‰ily o 22 %. Stejnû tak vzrostl provozní hospodáfisk˘ v˘sledek roku 2007 na 210 mil. Kã, tedy o 21 % i pfii nárÛstu cen vstupÛ, zejména energií, hutních v˘robkÛ a fiady nakupovan˘ch komponentÛ. ■ EUROZPRAVODAJ 53

★

i z o l a c e FIRMA S KOMPLETNÍM SERVISEM NA KLÍâ

PRVNÍ IZOLAâNÍ ALFA, S.R.O. První izolaãní alfa, s.r.o., se zamûfiuje pfiedev‰ím na obor prÛmyslové izolace. S dlouholetou tradicí a bohat˘mi zku‰enostmi v tûchto oborech realizuje stavby nejen v tuzemsku, ale i v zahraniãí. Od roku 2003 má firma zaveden Systém managementu jakosti ISO 9001:2001. text: redakce; foto: archiv

P „PRVNÍ IZOLAČNÍ ALFA má v oboru průmyslových izolací jako jedna z mála tuzemských firem dlouholeté zkušenosti. Ale trh nespí a my musíme být stále o krok dál, být spolehlivým partnerem a garantovat kvalitu.“

54 EUROZPRAVODAJ

rvní izolaãní alfa, s.r.o., úspû‰nû funguje na ãeském trhu deset let. Její tradice ale vznikala jiÏ v dobách minulého reÏimu, a navazuje tak na Stavební izolace Praha. V ãele úspû‰ného podniku stojí fieditel a jednatel spoleãnosti Miroslav Nûmeãek.

s administrativní budovou, centrální dílnou a skladov˘mi halami. Dal‰í v˘robnû pracovní zázemí máme v Lovochemii Lovosice, a.s., v âEZ, a.s. – elektrárnách Ledvice, Poãerady, Prunéfiov a teplárnách Chomutov a Kladno. Mimo to se podílíme na rÛzn˘ch investiãních akcích po celé âR i v zahraniãí dodávkami a montáÏemi tepeln˘ch izolací.

Vaše společnost se zaměřuje především na průmyslové izolace. Co všechno v tomto oboru svým zákazníkům nabízíte? V oboru prÛmyslové a protihlukové izolace nabízíme zákazníkÛm kompletní servis tzv. „na klíã“ – tedy od projektu vã. v˘poãtÛ, pfies dodávku a montáÏ tepeln˘ch izolací po koneãné plechování. Jedná se o izolace energetick˘ch zdrojÛ – elektráren a tepláren, chemick˘ch provozÛ, potravináfiského prÛmyslu, pfiípadnû zafiízení budov – TZB. Dále pak nabízíme izolace turbín tzv. ‰it˘mi matracemi vãetnû protihlukov˘ch krytÛ. Vlastní sídlo spoleãnosti je v Teplicích, kde se nachází areál

SNAŽÍME SE DĚLAT PRO SPOKOJENOST ZÁKAZNÍKA MAXIMUM, A TAK K NAŠIM SLUŽBÁM ZAJIŠŤUJEME I SERVIS A PRAVIDELNOU ÚDRŽBU. Kdo patří mezi vaše nejvýznamnější zákazníky? Mezi na‰e nejv˘znamnûj‰í objednatele patfií âEZ, a.s., pro které jsme realizovali napfi. tepelné izolace GO kotlÛ v ELE Ledvice a Poãerady, Prunéfiov, ALSTOM Power, s.r.o. – izolace Kotle AHK Linz, izolace kotle v ECK, s.r.o., ·koda Praha a.s. – izolace Vodní hospodáfiství Elektrárny Prunéfiov I, II, Dalkia a.s. – izolace horkovodních rozvodÛ. Pro

Teplárnu Ústí nad Labem, âKD Praha DIZ, a.s. – izolace kotle v Teplárnû Chomutov a Teplárnû Tábor, Spolchemie, a.s. – izolace technologie v˘robny pryskyfiic, Glanzstoff Bohemia, s.r.o. – izolace v˘robních provozÛ napfi. od spoleãnosti Lurgi. Izolace chemick˘ch provozÛ – Chemopetrol Litvínov, Kauãuk Kralupy. Rafinerie Holborn Hamburk v Nûmecku,

nebo izolace kyslíkáren pro firmu AIR Products. Trh je i ve vaší oblasti stále náročnější a udržet si zákazníka již neznamená jen bezchybnou realizaci samotného projektu. Samozfiejmû. SnaÏíme se dûlat pro spokojenost zákazníka maximum, a tak k tûmto sluÏbám zaji‰Èujeme i servis a pravidelnou údrÏbu. Napfiíklad pro jiÏ zmiÀovanou

CESTOU NEUSTÁLÉHO V¯VOJE

spoleãnost âEZ, a.s. v elektrárnách Ledvice a Poãerady, v Lovochemii Lovosice, a.s., nebo v Glanzstoff Bohemia, s.r.o.

ISO 9001:2001. V bfieznu leto‰ního roku bychom mûli získat certifikát systému environmentálního managementu ve smyslu âSN EN ISO 14001:2005.

Nakolik složité je prosadit se ve vašem oboru na tuzemském a zahraničním trhu? B˘t konkurenceschopní a na ‰piãce trÏní nabídky znamená jít cestou neustálého v˘voje, modernizace. Investujeme do nákupu nové technologie, v roce 2007 jsme

Za zmínku stojí i to, že První izolační alfa, s.r.o., má bohaté zkušenosti s regenerací panelové výstavby, která je v poslední době velmi aktuální. Co všechno v tomto směru nabízíte? I tady platí nabídka komplexních

za 100 tisíc euro koupili ‰v˘carsk˘ stroj MABI na v˘robu oplechování, pfiistavili jsme novou skladovou halu, zvût‰ili dílenské prostory. Areál, kter˘ jsme pro potfieby firmy zakoupili, pro‰el v roce 2003 rozsáhlou rekonstrukcí. Roz‰ifiujeme a obnovujeme vozov˘ park. Jsme schopni garantovat zákazníkovi del‰í záruãní lhÛty, pfiípadnû zajistit

sluÏeb od projektu aÏ po vlastní realizaci. Navíc, pokud nevlastní dÛm druÏstvo, mÛÏeme sdruÏením vlastníkÛ nabídnout pomoc pfii zaji‰tûní úvûru na opravy. Provádíme kompletní zateplení vãetnû v˘mûny oken, rekonstrukce a izolace stfiech, sanací obvodového plá‰tû a lodÏií, stavebních úprav vchodÛ. Optimálních v˘sledkÛ se totiÏ dosáhne pouze v pfiípadû, Ïe je

PROVÁDÍME KOMPLETNÍ ZATEPLENÍ VČETNĚ VÝMĚNY OKEN, REKONSTRUKCE A IZOLACE STŘECH, SANACÍ OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ A LODŽIÍ, STAVEBNÍCH ÚPRAV VCHODŮ... bankovní garanci. NepodceÀujeme ani poji‰tûní na odpovûdnost za ‰kody zpÛsobené pfii provádûní prací. A v neposlední fiadû také investujeme do vzdûlání na‰ich fiemeslníkÛ a technikÛ. Jaké certifikáty jakosti vaše společnost získala? Od roku 2003 máme zaveden systém managementu jakosti dle âSN EN

proveden cel˘ soubor úprav, které jsou popsány v energetickém auditu. Pak regenerovan˘ dÛm poskytne kvalitní bydlení nejménû po dobu jedné generace na úrovni souãasn˘ch poÏadavkÛ na stavební techniku, hospodafiení s energií, hygienu a estetiku bydlení. Technické obory v Česku se v posledních letech potýkají se

zásadním problémem, a tím je nedostatek lidí. Platí to i v případě vaší společnosti? Kolik zaměstnáváte lidí a jakých profesí? V tomto smûru nejsme ani my v˘jimkou. Kvalifikovan˘ personál je jednodu‰e fieãeno nedostatkové zboÏí. Nበobor je navíc pomûrnû specifick˘. Uãební obor „prÛmyslov˘ klempífi“ tady od roku 1998 neexistuje, zfiejmû nebyl dostateãnû „in“. Opravdov˘ch odborníkÛ je tak

stále ménû a jsou samozfiejmû i draωí. V bûÏn˘ch dílensk˘ch profesích pak fie‰íme personální problematiku stejnû jako v‰ichni ostatní – musíme najímat cizince. Ani to se ale neobejde bez komplikací. Stavební boom v energetice a strojírenství totiÏ vrcholí i v zahraniãí, a fiada dûlníkÛ tak nemá dÛvod vyjíÏdût za prací. Navíc, prÛmyslové izolace jsou bohuÏel, co se realizace zakázek t˘ká, sezonní nárazová záleÏitost. V sezonû zamûstnáváme na stavbách 200 pracovníkÛ a mnohdy to je‰tû nestaãí. Pak je zase klidnûj‰í období, kdy se uplatnûní pro tolik lidí hledá obtíÏnû. Cizinci ale chtûjí práci na cel˘ rok a k tomu garanci sociálních jistot. KdyÏ jim nevyhovíte, pÛjdou jinam... ■

„Snažíme se investovat do modernizace a vývoje, ale i do kvalitního personálu, bez kterého by se u nás ani vysoce sofistikovaná technologie neobešla. Naší prioritou je udržet se v našem oboru na nejvyšší úrovni a poskytovat zákazníkovi komplexní služby, zlepšovat systém řízení a zvyšovat obrat.“

PRVNÍ IZOLAČNÍ ALFA, s.r.o. Novosedlická 1621, 415 01 Teplice tel./fax: +420 417 562 135 e-mail: [email protected] IČ: 25405403 DIČ: CZ 25405403 www.prvni-izolacni.cz EUROZPRAVODAJ 55

WWW.BOHEMIAKOMBI.CZ text: redakce; foto: archiv

DOPRAVA

Silniční dopravci vyuÏívají sluÏeb Ïeleznice Firma BOHEMIAKOMBI úspû‰nû zavedla jako první na ãeském pfiepravním trhu pfiepravy silniãních návûsÛ, v˘mûnn˘ch nástaveb a tankov˘ch kontejnerÛ po Ïeleznici.

J

ednatel Bohemiakombi Praha, ing. Vladimír Fi‰er, vysvûtluje úspûch projektu takto: „Ve vyspûlé ãásti Evropy tvofií takovéto pfiepravy v˘znamnûj‰í podíl na kombinovan˘ch pfiepravách – cca ‰edesát procent – neÏ tradiãní a osvûdãené pfiepravy kontejnerÛ z a do námofiních pfiístavÛ. V âR je Bohemiakombi první, kdo kontinentální linky kombinované dopravy zavedl a v roli neutrálního operátora je nabízí ‰irokému okruhu silniãních dopravcÛ a speditérÛ. Po dvou letech a ãtyfiech mûsících provozu na linkách z Lovosic do Duisburgu a Hamburku odjelo více neÏ 1000 vlakÛ „Bohemia Express“. Pfiesto se nacházíme na prahu masivnûj‰ího rozvoje kombinované dopravy silnice/Ïeleznice. Dvacet tisíc pfiepraven˘ch silniãních souprav, které byly za tuto krátkou dobu díky existenci expresních vlakÛ „Bohemia Express“ ze silnice na Ïeleznici pfievedeny, jsou nezpochybniteln˘m dÛkazem, Ïe i v âesku bude o kombinované pfiepravy silnice/Ïeleznice vysok˘ zájem. Silniãní dopravci se o tuto sluÏbu v krátké dobû zaãnou je‰tû více zajímat, jakmile se nabídka roz‰ífií na kaÏdodenní odjezdy vlakÛ. Pfiepravy silniãních souprav po Ïeleznici se tím stanou pro silniãní dopravce je‰tû pfiitaÏlivûj‰í a na trhu konkurenceschopnûj‰í. Zavedením kaÏdodenních odjezdÛ vlakÛ dojde k optimální návaznosti na jiné vlaky, a urychlí se tím pfiekládky zásilek mezi vlaky v Duisburgu. Oãekávan˘m impulsem vedoucím ke zv˘‰ení zájmu ãesk˘ch silniãních dopravcÛ o pfiepravy silnice/Ïeleznice bude také blízké ukonãení nepfiíjemného pfiechodného období po vstupu âR do EU, ve kterém jsou svozy a rozvozy z terminálÛ naprosto nelogicky povaÏovány za nepovolenou kabotáÏ, která ãeskému silniãnímu dopravci dosud brání v tom, aby si

„AKTUÁLNĚ VLAKY ‚BOHEMIA EXPRESS‘ NEMAJÍ DOTACE VŮBEC ŽÁDNÉ...“ v zahraniãí mohl sám provádût rozvozy a svozy sv˘ch tankov˘ch kontejnerÛ, v˘mûnn˘ch nástaveb a silniãních návûsÛ. Mezi silničními dopravci vládla zpoãátku vÛãi novému speciálnímu servisu nedÛvûra. NedÛvûfiivci se mylnû domnívali, Ïe pfiíãinou velmi pfiízniv˘ch cen, za které jsou pfiepravy do evropsk˘ch terminálÛ kombinované dopravy nabízeny a realizovány, jsou dotace a Ïe tyto nízké ceny v˘raznû nav˘‰í, jakmile dotace 56 EUROZPRAVODAJ

Tempo vzrůstajícího zájmu je nesporné: počet silničních souprav přepravených po železnici byl v roce 2007 proti předchozímu roku dvojnásobný.

pominou. Aktuálnû vlaky „Bohemia Express“ nemají dotace Ïádné a zákazníci se sami mohli pfiesvûdãit, Ïe ceny uÏ tfietím rokem zÛstávají na stejné úrovni, a jsou dokonce vzhledem k tomu, Ïe jsou v eurech, pro ãeské zákazníky stále niωí. Míra zpevÀování ãeské koruny vÛãi evropské mûnû byla totiÏ v˘raznû silnûj‰í, neÏ ãinilo jen velmi mírné navy‰ování cen za pfiepravy v eurech. NedÛvûra nûkter˘ch silniãních dopravcÛ mÛÏe mít své pfiíãiny i v tom, Ïe pfiepravy v kombinaci silnice/Ïeleznice jsou pro nû organizaãnû nároãnûj‰í neÏ relativnû jednodu‰‰í pfiímá pfieprava po silnici. Lze pfiipustit názor, Ïe ti, ktefií si umí lépe poradit s nároãnûj‰í formou organizace práce, mají lep‰í pfiedpoklad b˘t v kombinované dopravû silnice/Ïeleznice úspû‰nûj‰í. Nelze podceÀovat ani fakt, Ïe ãe‰tí fiidiãi zatím stále je‰tû z dÛvodu lep‰ích v˘dûlkÛ jezdívají radûji dálkové trasy po Evropû neÏ krátké trasy po âechách. Poãáteãní nedÛvûru se ale dafií úspû‰nû pfiekonávat, a tak pravideln˘ch zásilek od ãesk˘ch silniãních dopravcÛ postupnû pfiib˘vá. Zavedením nov˘ch expresÛ kombinované dopravy „Bohemia Express“ do Lovosic získalo âesko velmi rychlá vlaková spojení s 35 terminály v osmi evropsk˘ch zemích. Kromû cílov˘ch terminálÛ vlakÛ „Bohemia Express“ v Duisburgu a Hamburku b˘vají koneãn˘m cílem úseku pfiepravy zaji‰Èovaném po Ïeleznici terminály v Ludwigshafenu, Antverpách, Rotterdamu, Rostocku anebo ‰védském

Trelleborgu. Nákladní expresy znovu pfiilákaly na Ïeleznici pravidelné pfiepravy i z míst, jako jsou norsk˘ terminál Mo-i-rana anebo terminál v blízkosti ‰panûlsk˘ch hranic v Bayonne. V‰echna tato cílová místa jsou obsluhována pfiím˘mi nákladními expresy, které slouÏí pouze pro kombinované pfiepravy silnice/Ïeleznice.

POČÁTEČNÍ NEDŮVĚRU SE DAŘÍ PŘEKONÁVAT, A TAK PRAVIDELNÝCH ZÁSILEK PŘIBÝVÁ. Pfieprava po kolejích se tak stává dostateãnû rychlou a spolehlivou. Informace o aktuálních jízdních fiádech vlakÛ kombinované dopravy lze vyhledat na www.kombiverkehr.de. Staãí zadat v˘chozí a cílovou zemi a konkrétní terminály a systém nabídne ãasovû nejbliωí vlaková spojení po celé Evropû. Klienti „Bohemia Expressu“ mají k dispozici také internetov˘ informaãní systém CESAR (www.cesaronline.com), ze kterého si sami mohou získávat informace o aktuálním stavu zásilky – kdy byla podána k pfiepravû po Ïeleznici, kdy dorazila do terminálu, zda jiÏ byla pfieloÏena na návazn˘ vlak, kdy byla vyzvednuta z cílového terminálu apod. RÛst ceny nafty, zavádûní m˘tného na evropsk˘ch dálnicích a silnicích, pfiísnûj‰í sociální pfiedpisy a zpfiísÀující se podmínky pro bezpeãnûj‰í provoz na silnici, digitální tachografy, ale i nedostatek kvalifikovan˘ch fiidiãÛ – to v‰echno jsou faktory, které moderním systémÛm efektivní kombinované dopravy silnice/Ïeleznice nahrávají. ■

EXPRESNÍ ZÁSILKY text: den; foto: archiv

LOGISTIKA

a kontaktní osoba. Po vyplnûní objednávky na internetov˘ch stránkách je vበpoÏadavek obratem zpracován a objednávka automaticky potvrzena e-mailem. E-mailem zároveÀ obdrÏíte i pfiepravní list. V‰e vyfiídíte bûhem nûkolika minut pohodlnû z kfiesla va‰í kanceláfie. Cel˘ proces je tedy on-line. Hlavní devizou je kromû spolehlivosti a garance kvalitních sluÏeb pfiedev‰ím vበu‰etfien˘ ãas.

Rychle, spolehlivě, pohodlně! Potfiebujete rychle doruãit nebo získat velmi dÛleÏitou zásilku, originály dokumentÛ ãi obratem zajistit náhradní díly? Ideálním fie‰ením je svûfiit tyto sluÏby zku‰en˘m poskytovatelÛm expresní logistiky. Je-li jakákoliv denní doba včetně pozdního odpoledne a vy potřebujete doručit zásilku do druhého dne, bude vám služba „International Overnight“ skvěle vyhovovat. Zásilky je možné odeslat také pozdě odpoledne a vy si můžete být jisti, že následující den budou v těch správných rukou. Směřuje-li zásilka do velkých měst, s velkou pravděpodobností bude doručena již v devět hodin ráno.

S

poleãnost GO! Express & Logistics patfií k pfiedním evropsk˘ch poskytovatelÛm expresních logistick˘ch sluÏeb. Své sluÏby nabízí formou poboãek ãi partnerÛ jiÏ ve více neÏ 200 zemích celého svûta. V âeské republice sídlí od roku 2002. Spokojenost a dÛvûra zákazníkÛ se odráÏí i v neustálém rÛstu pfiepravovan˘ch mezinárodních expresních zásilek. V tomto segmentu zaznamenala spoleãnost v loÀském roce nárÛst o 40 %, pfiiãemÏ celkov˘ obrat stoupl o 19 %. Úspû‰n˘

GO! EXPRESS & LOGISTICS PATŘÍ K PŘEDNÍM POSKYTOVATELŮM EXPRESNÍCH LOGISTICKÝCH SLUŽEB. loÀsk˘ rok GO! âeská republika dokládá rovnûÏ prestiÏní ocenûní Go!liath International, které spoleãnost získala za druhou nejlépe se rozvíjející poboãku celého systému.

OD NOVÉHO ROKU POHODLNùJI SE SLUÎBOU „GO!-AUFTRAG“ Jste-li odpÛrcem zdlouhavého vyplÀování pfiepravních listÛ, pomÛÏe vám sluÏba „GO!-Auftrag“. Tato nejnovûji poskytovaná sluÏba má pfiedev‰ím zjednodu‰it objednávání zásilek. Jde o on-line sluÏbu, která je zákazníkÛm k dispozici na www.general-overnight.cz. Pro pfiihlá‰ení do systému stávajícím zákazníkÛm staãí uÏivatelské jméno a heslo. Noví zákazníci obdrÏí pfiihla‰ovací údaje na základû on-line poptávky se základními údaji o firmû, jako je jméno, e-mail, telefon

STANDARDNÍ SERVIS „GO! INTERNATIONAL OVERNIGHT“ A „GO! SAME DAY“ V pfiípadû, Ïe potfiebujete doruãit zásilku do druhého dne, mÛÏete vyuÏít sluÏby „International Overnight“. Pokud je pro vás servis „Interantional Overnight“ nedostaãující a zásilku je nutné doruãit co nejrychleji je‰tû v den jejího pfievzetí, pak oceníte sluÏbu „GO! Same Day“.

POKUD JE NUTNÉ DORUČIT ZÁSILKU CO NEJRYCHLEJI, PAK OCENÍTE SLUŽBU „GO! SAME DAY“. Tuto unikátní sluÏbu uvedla spoleãnost GO! Express & Logistics na ãesk˘ trh ve spolupráci s partnerskou firmou Time Matters, patfiící do skupiny Lufthansa, v loÀském roce. „GO! Same Day“ je moÏné vyuÏít pro import i export zásilek takfika po celém svûtû. Pfiedev‰ím je vhodná pro automobilov˘ prÛmysl ãi logistiku náhradních dílÛ. SluÏeb spoleãnosti GO! Express & Logistics mÛÏete v âeské republice vyuÏít v Praze, Plzni, âesk˘ch Budûjovicích a v Hradci Králové. ■

> Efektivnûji s nov˘m logistick˘m centrem

Expresní zásilky s garantovanou dobou doruãení.

Nedílnou souãástí dobfie fungující mezinárodní sítû spoleãnosti GO! Express & Logistics je systém „hub and spoke“. SlouÏí jako jeden ze systémÛ logistické obsluhy regionu. Podstatou je

jedno centrum (HUB – ãep u dfievûného kola), které pfiijímá nebo vypravuje velké zásilky a paprskovitû (SPOKE) obsluhuje spádovou oblast. Spoleãnost GO! dokonãila v tûchto dnech po osmi mûsících intenzivních prací stavbu nového tfiídicího centra HUB v Niederaule. Na rozloze 30 000 m2 vytvofiila v Nûmecku centrální uzel disponující pfies

modulární systém dostateãn˘mi kapacitami v oblasti prostoru i tfiídicí techniky na pfií‰tích 10 aÏ 15 let. Rozhodli jste se vyuÏít sluÏeb spoleãnosti GO! Express & Logistics? Staãí jen bezplatnû zavolat na ãíslo 800 311 000 ãi zaslat e-mail na [email protected].

EUROZPRAVODAJ 57

ÎIVOTNÍ STYL ZMù≈TE SVÒJ ·ATNÍK

MÓDA

JARO JE TADY, CO NA SEBE? LyÏafii vymûní za chodu lyÏafiské hÛlky za trekingové, nebo jen co oschnou silnice vyzkou‰í kola. Motorkáfii vytáhnou stroje. V‰ichni se tû‰í na první kontakt s jarem, ale jak se nejlépe obléci?

stresovém zatíÏení se zvy‰uje tûlesná teplota a tûlo se zaãne ochlazovat vyluãováním potu. KdyÏ fyzická námaha pomine a tûlo se postupnû ochlazuje, zaãíná pot nasákl˘ do prádla studit. Pokud ov‰em máme

MOIRA SVOJE VÝROBKY OD POČÁTKU KONCIPOVALA JAKO ODĚVNÍ SYSTÉM, kde se dají jednotlivé druhy vrstvit, a tím se funkce prádla umocÀuje.

text: redakce, foto: archiv

R

oãní období se mûní pravidelnû podle zákonÛ nebeské matematiky. Víme pfiesnû, kdy se tak stane. Leto‰ní jaro zaÈuká na dvefie 20. bfiezna v 6 hodin 48 minut SEâ. AÏ se dvefie otevfiou, mÛÏe za nimi b˘t rozkvétající pfiíroda, ale také sychravá krajina se zbytky snûhu. To nevíme a je to tak asi dobfie, protoÏe tím zÛstává prostor pro pfiedstavy a pfiání.

Funkční nemusí být jen prádlo, ale třeba i mikina. Její výhodou je, že nejen dobře vypadá...

V‰ichni se tû‰íme na první kontakt s jarem, ale jak se nejlépe obléci? V souãasné dobû je to problém v‰ech, protoÏe jsme si zvykli, Ïe pro kaÏdou oblast lidské ãinnosti, pro kaÏd˘ druh sportu a hobby se speciálnû oblékáme. To proto, abychom si kaÏd˘ okamÏik toho, co právû dûláme, dokonale uÏili. Aby nám nebyla zima, ani horko, nic nás ne‰krtilo, neomezovalo 58 EUROZPRAVODAJ

v pohybu, aby záÏitek z ãinnosti byl co nejvût‰í. To moÏné je, i kdyÏ ãlovûk provozuje nekoneãné mnoÏství sportÛ. PokaÏdé se mÛÏeme dokonale obléci. ZÁKLADEM JE VŽDY PRÁDLO, tedy první – kontaktní vrstva obleãení. UÏ tady záleÏí, jaké prádlo pouÏijeme. Nejlep‰í je samozfiejmû funkãní prádlo. Sám název zní ponûkud technicky

TAJEMSTVÍ VLÁKNA SPOČÍVÁ VE TVARU JEHO PRŮŘEZU – V PĚTILALOČNÉ HVĚZDĚ. a trochu odtaÏitû. Funkce tohoto prádla zaji‰Èuje dokonal˘ odvod tûlesné vlhkosti a zároveÀ stabilizuje teplotu tûla. Lidské tûlo je velmi sloÏit˘ mechanizmus, kter˘ nejlépe funguje pfii tûlesné teplotû kolem 37° C. Aby nedocházelo k pfiehfiátí nebo podchlazení tûla, je kÛÏe ãlovûka vybavena pfiibliÏnû dvûma miliony potních kanálkÛ. Pfii fyzickém nebo

Tričko z technického materiálu by vám mělo vždy padnout přesně na tělo. Jinak ztrácí efekt.

pouÏití. Konstrukce pletenin umoÏÀuje vrstvit jednotlivé druhy na sebe podle klimatick˘ch podmínek, a tím se úãinnost, nebo chcete-li funkãnost, zvy‰uje. Tak je moÏné pfii nízké hmotnosti o‰acení Moira dosáhnout v˘razn˘ch fyzick˘ch v˘konÛ i v extrémních podmínkách.

VŽDY PŘED VRSTVENÍM JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ je tfieba peãlivû zváÏit, v jakém prostfiedí se budeme pohybovat a jaká bude míra fyzické zátûÏe.

Konec obyčejnému spodnímu prádlu, které nedokáže sát pot. Stačí spokojit se s top kvalitou.

funkãní prádlo, probíhá proces ochlazování odli‰nû. Pot vylouãen˘ pfii fyzickém nebo stresovém napûtí je kapilárami ve vláknech funkãního prádla odveden do dal‰í vrstvy o‰acení, nebo odpafien na vnûj‰í stranû prádla. Tím dochází k ochlazování struktury prádla a následné stabilitû tûlesné teploty. Pfii odpoãinku prádlo nestudí, protoÏe je pot pfieveden do dal‰í vrstvy o‰acení, nebo odvûtrán do ovzdu‰í. Tenhle proces nejlépe zvládají syntetická vlákna, zejména polypropylen. Je‰tû lépe si poãíná patentované polypropylenové vlákno Moira TG 900. Tajemství vlákna spoãívá ve tvaru jeho prÛfiezu, kde se podobá pûtilaloãné hvûzdû. Tím se dvojnásobnû zvût‰uje obvod vlákna a zároveÀ vytváfií úÏlabí, kudy pak putuje kapilární vlhkost. Polypropylen má skvûlé vlastnosti. Je nejlehãí, nejpevnûj‰í, také nejteplej‰í a nejpruÏnûj‰í ze syntetick˘ch vláken, témûfi nepfiijímá vodu – má desetkrát men‰í nasákavost neÏ polyester - ale vodu dobfie odvádí. Je v˘bornû pfiijímán lidsk˘m tûlem. Z polypropylenu jsou napfiíklad vyrábûny cévní náhrady. MOIRA PRO VÁS VYVINULA PLETENINY pro rÛzné druhy

Praktické oblečení nemusí vypadat fádně. Navíc je velmi lehké, takže ho v batohu ani neucítíte.

Jinak se obleãe horolezec v horském klimatu, kde pfii zv˘‰eném odvodu potu je nutná velká míra tepelné izolace, a jinak rybáfi, kter˘ se témûfi nezpotí, ale potfiebuje tepelnû ochránit.

PŘED VRSTVENÍM OBLEČENÍ JE TŘEBA ZVÁŽIT, JAKÁ BUDE MÍRA NAŠÍ FYZICKÉ ZÁTĚŽE. Jinak se obleãeme na procházku mûstem a jinak pro jízdu na motocyklu. Vûãn˘ problém, „co na sebe“, je tedy vlastnû vyfie‰en. Urãitû funkãní prádlo a urãitû Moiru. ■

INSPIRACE

CESTOVÁNÍ

KARAVANNÍ STEZKY

OBCHODNÍ CESTA P¤ES HIMÁLAJE Stfiední Asie je oddûlená od mofie a od úrodn˘ch níÏin pruhem hor. Pohofií Himálají má délku zhruba 2000 km. Obchod mezi severem a jihem se uskuteãÀoval po celá staletí právû pfies prÛsmyky tûchto velehor. text: Vladimír Kavãiak; foto: Markéta Kratochvílová

K

rajina na severu je vzedmuta vrásnûním. Vyvrásnily se i ãásti mofie, které pak vyschlo a vytvofiilo obrovské zásoby soli. Nejvy‰‰í silnice svûta vede severojiÏnû podle hranice Pákistánu s âínou a jmenuje se Sin-Ëiang Highway. Karakoram Highway kfiiÏující Karakoram pfies Kunjerab Pass je nejkrat‰í spojnice PandÏábu s Ka‰garem. Z Ka‰garu se organizoval obchod, jeho transport pokraãoval dvûma rÛzn˘mi smûry, které se setkávaly ve mûstû Leh. Po tûchto stezkách se putovalo uÏ v 8. století, zejména proto, Ïe sÛl ze severu byla nenahraditelná. V Himálajích vedou hlavní stezky vÏdy po hfiebenech, nebo alespoÀ po úboãí, nikdy ne údolím. To je totiÏ ve vût‰inû pfiípadÛ neschÛdné kvÛli divok˘m fiekám, vodopádÛm a sesuvÛm pÛdy. Cestovat jimi lze pouze v zimû, kdy jsou fieky zamrzlé. Problém je jen v tom, Ïe karavany musí v zimû ãelit velk˘m mrazÛm, snûhu a nepfiízni poãasí. Cesta je ov‰em krat‰í a nepfiekonává velké v˘‰kové rozdíly. Cesty pfies himálajské prÛsmyky neslouÏily jen obchodu, ale v hojné mífie i náboÏensk˘m pochodÛm a vojensk˘m oddílÛm. Mocensky byly státy v minulosti vût‰inou podfiízeny ãínskému císafii. V dne‰ní terminologii by se dalo fiíci, Ïe karavanní stezky naplÀovaly 60 EUROZPRAVODAJ

strategické v˘znamy. Právû z tûchto dÛvodÛ se v‰echny sousední státy dohodly na jejich ochranû. Po tûchto trasách putovaly i v‰echny dary pro císafisk˘ dvÛr a shromaÏìovaly se ve Lhase. Podobnû to probíhalo i v Evropû, kdy ãesk˘ král platil císafii. Kolem tûchto karavanních stezek nerostlo nic zeleného, nebylo ãím krmit zvífiata, nerostly stromy, nebylo ãím topit, a tak po trase vznikaly „odpoãívárny“. Tak nûjak bychom je asi nazvali dnes. MaharadÏové se dohodli, Ïe na délku jednoho denního pochodu vybudují na stezkách stanice, v nichÏ bude uskladnûna nejnutnûj‰í píce pro zvífiata a jídlo pro lidi. Tento systém byl dokonale vypracován uÏ od 7. století, pfiesto se nám pfiesné záznamy dochovaly aÏ ze 13. století, pfiedev‰ím díky tomu, Ïe tímto smûrem dvakrát pfie‰el buddhismus. Jako byla ve stfiedovûké Evropû povinná robota, tak byla v tûchto zemích povinná pomoc pfii transportu. To znamenalo, Ïe poddan˘, kter˘ Ïil v dané oblasti, musel povinnû odnést náklad pfies svÛj „úsek“. Jak úsporné... P¤ES PRÒSMYKY Ojedinûlou a po staletí nenapodobenou zvyklostí bylo, Ïe transport zboÏí byl oddûlen od producenta, to znamená, Ïe speditér byl zodpovûdn˘ jen za pfiepravu. Vedle toho v té dobû existoval jiÏ úvûrov˘ obchod, financovan˘ ka‰garsk˘mi Turkmény. V ãesk˘ch zemích nûco

podobného nastalo aÏ s rozvojem Jáchymova kolem roku 1540. Cestou po karavanních stezkách se rodily dûti a lidé houfnû umírali, ale psaly se i básnû. Aby ne, na tvorbu bylo spoustu

Z LEH DO SRÍNAGARU JE I DNES MOŽNÝ PŘECHOD PŘES PRŮSMYKY JEN 3 – 4 MĚSÍCE V ROCE A POŠTA PUTUJE PO ZEMI ZHRUBA TÝDEN. ãasu. Co taky jiného dûlat pfii dlouh˘ch pfiestávkách? Dal‰í vûcí, která stojí urãitû za zmínku, byla rychlost, jakou se tehdy pohybovala po‰ta. Kupfiíkladu z Leh do Srínagaru je i dnes moÏn˘ pfiechod pfies prÛsmyky jen 3 – 4 mûsíce v roce a po‰ta putuje po zemi zhruba t˘den. Je ov‰em historicky prokázáno, Ïe tehdy bûÏci byli schopni pfiinést dopis i za tfii dny. Fenomén transhimálajsk˘ch karavanních stezek je dnes pomûrnû pfiehlíÏen˘. Snad proto, Ïe v tûchto místech je v souãasné dobû postavená silnice. Zkuste si ale trasu pro‰lapat vlastníma nohama. Získáte obrovsk˘ respekt k obyvatelÛm oblasti. Nejzajímavûj‰ím momentem pfii putování pro vás asi bude brodûní fiek. A nemyslete si, Ïe se mu vyhnete. Pfies fieku musíte, jinudy se nedá. Pfies to, Ïe se v minulosti na základû smluv vládci regionÛ zavázali vybudovat a udrÏovat liánové mosty. Byly nenahraditelné

hlavnû v místech, kde se pfiebrodit nedá, napfiíklad pfies fieku Indus. To v Praze se v tûchto ãasech musel ãlovûk spolehnout pouze na brody. Mosty ani lávky nebyly, takÏe kdyÏ byl pfiíli‰ velk˘ proud, prostû se ãekalo, aÏ opadne voda. Technika brodûní v Himálaji se za staletí nezmûnila. Vstává se brzy ráno, jen co vyjde slunce, protoÏe v té dobû je fieka ve vy‰‰ích polohách zamrzlá a prÛtok je relativnû mal˘. Nûkteré fieky se dají pfiebrodit v jakoukoli denní hodinu, protoÏe voda není vysoká. Vstoupit do takto chladné vody je ale znaãnû bolestivé. Je‰tû dnes ve vodû ãasto zahynou lidé i zvífiata s cel˘mi náklady. Dal‰ím velk˘m nebezpeãím jsou na karavanní stezce pfiechody pfies sedla pokrytá snûhem a ledem. A toto nebezpeãí není o nic men‰í v letních mûsících. UÏ samotná chÛze po strmém svahu je velmi nároãná, natoÏ s naloÏen˘mi koÀmi. KdyÏ se zfiítí z tûchto v˘‰ek do fieky, jsou mrtví dfiíve, neÏ dopadnou do vody, která je pak uÏ mrtvé odná‰í dolÛ proudem. Karavanní stezky byly je‰tû v nedávné minulosti v˘znamné i tím, kolik lidí a zvífiat se tudy pfiepravovalo. V jedné karavanû bylo i tisíc zvífiat a jejich cesta trvala nûkdy dlouhé mûsíce. ZÁZRAâNÉ SCHOPNOSTI Nûktefií z místních lidí si dodnes zachovali pozoruhodné schopnosti. Napfiíklad jeden ze sádhuÛ, kter˘ se nepohodl s turistkou, jeÏ ho vyfotografovala, silou vÛle dokázal vymazat svoji fotografii z filmu. Tito lidé rovnûÏ díky

mnohaletému du‰evnímu tréninku dokáÏou spát nazí na snûhu za tfiicetistupÀov˘ch mrazÛ. Nejedná se o otuÏilost, ale o urãit˘ druh tranzu. V podobném tranzu se pohybují i na vût‰í vzdálenosti. Zafixují si bod na své cestû a ve stavu poloviãního nevûdomí pfiekonají urãenou vzdálenost. KdyÏ si musí na chvíli odpoãinout, dokáÏí spát i ve stoje. Mezi v˘jimeãné schopnosti zdej‰ích lidí patfií i to, Ïe si za kaÏd˘ch okolností umûjí najít potravu. I v oblastech, kde nic není, si vÏdycky nûkde vyhrabou nûjak˘ li‰ejník, okofiení ho a navafií jídla tfieba pro deset lidí. ¤ídí se instinkty, které jim pomáhají pfieÏít. DÛkazem této schopnosti mÛÏe b˘t situace, která se odehrála ve vesnici poloÏené v nadmofiské v˘‰ce pfies 4000 metrÛ. V tûchto oblastech se zásadnû chodí spát se

KARAVANNÍ STEZKY BYLY VÝZNAMNÉ I TÍM, KOLIK LIDÍ A ZVÍŘAT SE TUDY PŘEPRAVOVALO. V JEDNÉ KARAVANĚ BYLO I TISÍC ZVÍŘAT. západem slunce, ale jednoho dne se místní rozhodli sklízet i v noci. Vûdûli, Ïe druh˘ den napadne sníh. A skuteãnû, nem˘lili se. ■ Filmy na DVD nejen o Himálajích z tvorby Martina Kratochvíla „Oceánie“, „Karakoram“, „Ka‰mír“ a dal‰í dostanete v prodejnách Bontonu nebo na [email protected] EUROZPRAVODAJ 61

INSPIRACE

CESTOVÁNÍ

B

agáÏ ãesk˘ch vodákÛ do Ugandy kupodivu dorazila beze ztrát, jen taxíkáfi na leti‰ti byl zdû‰en vahou lodí. Po jejich zaji‰tûní 60metrov˘m lanem ale odvezl podivné bûlochy do kempu. Uvítal je usmûvav˘ maník se samopalem.

ADRENALINOVÁ ZÁBAVA PRO ODVÁÎNÉ

MODR¯ NIL

¤EKA, KTERÁ VÁS KLIDNù ZABIJE Lékárna velká jako dva kufry, lodû plnû naloÏené jídlem. První cíl: Uganda, prameny Bílého Nilu. Poté pfiesun do Etiopie. Zásadní záleÏitost. KaÀon Modrého Nilu. Velká neznámá. Pefieje, válce vody velké jako autobusy. Budou první na svûtû... text: redakce; foto: archiv Filipa Janãara

62 EUROZPRAVODAJ

„Spali jsme u v˘toku Bílého Nilu z Viktoriina jezera. Teplo a sluníãko obãas vystfiídal pofiádn˘ tropick˘ dé‰È. Vût‰ina lidí mluvila anglicky lépe neÏ my, ve ‰kole se je‰tû uãí francou‰tinu, ugand‰tinu. V kaÏdé vesnici pobíhají mraky dûtí. KdyÏ jsme se ptali Alexe, na‰eho fiidiãe mototaxi, kolik má dûtí, fiekl: ‚About fifteen and two wifes.‘ a jenom se zasmál,“ smûje se Filip Janãar a popisuje dal‰í pro Evropana nezvyklé momenty z Ugandy. „Dost pfiekvapilo, Ïe tu má kaÏd˘ mobil a ãasto lep‰í neÏ my. Domorodci chodí ve znaãkovém obleãení ve stylu americk˘ch raperÛ. Chovají se taky tak, mají stejná gesta a pofiád si s vámi plácají. Ale vÏdy jsou ãistí, narozdíl od nás,“ chechtá se a vysvûtluje, Ïe ãervená hlína se prostû jen tak z obleãení nedostane. TRÉNINK V BùSNÍCÍ TLAMù „Bíl˘ Nil byl takov˘ tréninkov˘ kemp. Zkou‰ka materiálu i nás samotn˘ch,“ vypráví Filip, kter˘ vodu jezdí od dûtství. Zaãal kánoí, skonãil na kajaku. Jeho slova o tréninku mohou mnohé ãeské milovníky

pohodového sjezdu LuÏnice malinko zmást. Na první dvû pefieje s názvem Rib Sage a Bujagali fals se najíÏdûlo dvûma velk˘mi válci do obrovsk˘ch vln. Korytem protékalo 2000 m3 vody. „Jeli jsme to nûkolikrát,

POHLTÍ HO DRUHÝ VELKÝ VÁLEC VODY. VODA SI S NÍM HRAJE JAKO SE SIRKOU. MÁ STRACH. VEN SE DOSTÁVÁ AŽ NA TŘETÍ POKUS. abychom si zvykli na masu vody,“ pokraãuje Filip. Dal‰í den ãeká expedici úsek „One day“. ¤eka je tu ‰iroká jak dvû Vltavy v Praze vedle sebe. Cílem je prozkoumat dal‰í pefieje a natoãit nûjaké extra zábûry. Pefiej Rib Sage je v pohodû, ale na Bujagali falls zaãne chlapcÛm „stfiíkat adrenalin“. Georgie jede první. Po pfiejetí prvního ‰ikmého válce ho pohltí druh˘ velk˘ válec vody. Mizí a do bílé masy se zakousne i Pavel. Voda si s ním hraje jako se sirkou a ven se dostává aÏ na tfietí pokus. „AÏ ve chvíli nájezdu do pefieje jsem si uvûdomil, jak je ten válec velk˘. Prostû mû pohltila bílá stfiíkající stûna a nekoneãn˘ ‰um pod vodou,“ popisuje Filip pofiádnou africkou pefiej. BEZ POMOCI DO PEKLA Po nûkolika dnech trénování koneãnû pfiichází let do Etiopie. Cíl: Prvosjezd kaÀonu na Modrém Nilu. „I kdyÏ uÏ nûkolik expedic

na Modrém Nilu bylo, Ïádná z nich nejela stokilometrov˘ kaÀon, kter˘ zaãíná asi 80 km pod jezerem Tana, a to je hlavní v˘zva,“ vysvûtluje Filip základní cíl expedice, kterou ãekalo nepfiíjemné zji‰tûní hned po pfiíletu a náv‰tûvû ãeské ambasády. „Pfiivítali nás skvûle, kdyÏ jsme ale probírali moÏná nebezpeãí a pfiípadnou pomoc, dozvûdûli jsme se, Ïe se jedná o neprobádanou oblast, takÏe s pomocí poãítat nemÛÏeme,“ vysvûtluje kajakáfi. Navíc kajakáfiÛm nepfiiletûl doprovodn˘ raft, takÏe balí jen základní vûci a jídlo na deset dní pfiímo do lodí. Cesta k jezeru Tana je dlouhá. Star˘ most u cíle cesty nevypadá moc bytelnû a vÏdy po nûm smí jet jen jedno auto. âekání na pokyn, zelen˘ praporek letí vzduchem. Koneãnû na místû... „U fieky nás ãekal ãernoch se samopalem a nechtûl nás pustit k vodû, Ïe pr˘ nemáme povolení ke splutí. Nakonec jsme zjistili, Ïe jen nechce, abychom fotili elektrárnu,“ smûje se Filip, ale vzápûtí uÏ s váÏnou tváfií popisuje cestu expedice do neznáma: „První krokod˘li nás trochu vydûsili, ale museli jsme k vodopádÛm, abychom je sjeli za svûtla.“ Zvítûzil respekt, kajakáfii radûji lodû pfienesli. Do Nilu vjeli pod vodopádem. KaÀon se jim otevfiel... Pro expedici zaãínají ty nejtûωí dny. Nedostatek jídla, pitné vody. „Na zaãátku to utíkalo celkem rychle, vlny, obãas nûjak˘ váleãek. Potom ale pfii‰lo tahání lodí, protoÏe nûkterá místa se opravdu jet nedala. Bylo to ãasto o ‰plhání po skalách, pfietahování lodí na lanech...“ vysvûtluje Filip a dodává, Ïe

nejbliωí civilizace je v tûchto místech vzdálená zhruba 50 kilometrÛ. Nikdo z exepedice ale v tûchto chvílích je‰tû netu‰il, Ïe je ãeká dal‰í nemilé pfiekvapení – krokod˘li... Pefieje s velk˘mi vlnami stfiídají klidné úseky. Najednou se ale objevilo nûco, co v‰ichni ãekali, ale ne v tak velkém mnoÏství. Nûktefií z nich mají pfies tfii metry. „Hor‰í to bylo navíc v tom, Ïe uÏ jsme byli fakt dost unavení. V‰ichni jsme mûli spálené ruce a obliãeje, i kdyÏ jsme se mazali, jak jen to ‰lo, prostû africké slunce. Dehydratace, nemûli jsme vlákninu, rozpraskané rty. KÛÏi jsme loupali z tûla,“ vzpomíná Filip a vysvûtluje, Ïe ãím byla fieka klidnûj‰í, tím více v ní bylo krokod˘lÛ. A neustále se víc a víc snaÏili zjistit, jak chutnají âe‰i. „SnaÏili jsme se jim ujet proudem, ale nûktefií

I KDYŽ UŽ NĚKOLIK EXPEDIC NA MODRÉM NILU BYLO, ŽÁDNÁ Z NICH NEJELA KAŇON, KTERÝ ZAČÍNÁ ASI 80 KM POD JEZEREM TANA. ‰li za námi i tam. Byli jsme pofiád ve stfiehu,“ pokraãuje Filip. Podle domorodcÛ, ktefií je po svûtovém prvosjezdu 350 kilometrÛ Modrého Nilu pfievezli do 200 kilometrÛ vzdáleného hotelu, mûli v‰ichni pofiádné ‰tûstí, Ïe je krokod˘li nenapadlli. A do sv˘ch deníãkÛ si tak v klidu mohli zapsat jedno z dal‰ích prvenství. ■ EUROZPRAVODAJ 63

V EVROPù

NA CESTÁCH

ANGLIE: LAKE DISTRICT

MoÏná jste se s tou krajinou setkali nûkde v románech Charlese Dickense: klidn˘ kopcovit˘ terén prost˘ prÛmyslov˘ch staveb a továrních komínÛ. Máme pro vás pfiekvapení – nûco takového stále existuje. A není to od nás nijak daleko...

K

dyÏ se o Anglii mluví jako o kolébce evropské demokracie, máme tendenci se trochu u‰klíbat. Kolik jsme uÏ jen sly‰eli podobn˘ch frází. Jakmile se ale ocitnete na stfiedov˘chodû ostrova, setkáte se s tím, jak stafií Anliãané uvádûli toto tvrzení v praxi. Hledáte-li struãnou charakteristiku pro tento kraj, tady je: jedna velká pastvina. Louky, údolí i kopce (nejvy‰‰í tu má 1000 metrÛ nad mofiem) jsou v obleÏení ovãích stád. Ovce se pasou v‰ude. Je jich tu tolik, Ïe bûhem posledních let musela vláda pfiijmout opatfiení, která jejich chov omezují. Bujná vegetace, která je‰tû v minulém století pokr˘vala vût‰inu svahÛ, padla za obûÈ tûmto b˘loÏravcÛm. Dnes se projíÏdíte po úzk˘ch silniãkách a vidíte jen nízko spasenou trávu. Stromy a kefie jsou jen tam, kam nemohou ovce. Ov‰em, je tu i skot. S mohutnûj‰í konstrukcí, neÏ

64 EUROZPRAVODAJ

známe z na‰ich kravínÛ, a hustou srstí. Jen koní je tu málo. Domorodci to vysvûtlují tím, Ïe je tu moc mûkká pÛda pro koÀská kopyta. KdyÏ máte ‰tûstí a pfiijedete ve dnech, kdy tu svítí slunce, jste ohromeni nádherou, jeÏ se kolem vás rozprostírá. Vût‰inu dní v roce tu je ov‰em mlha, zima a drobn˘ dé‰È. To se ostatnû projevuje i na oblékání zdej‰ích lidí. Na co my potfiebujeme svetr, to oni zvládají s krátk˘m rukávem. ÎÍT JAKO GENTLEMAN V malebné krajinû jsou sem tam vetkaná stará dobrá anglická sídla. Jako stvofiená pro nûjak˘ mord ve stylu Agathy Christie nebo Sherlocka Holmese. S románov˘mi popisy interiérÛ se tady potkáte ve skuteãnosti. Hodnû sídel uÏ neslouÏí jen jedné rodinû. Ekonomické tlaky doputovaly i sem, takÏe ze starobyl˘ch domÛ se stávají vyhledávané hotely. Personál je velice pfiíjemn˘ – rodilí Angliãané jsou mezi nimi od majordoma v˘‰e. Ostatní jsou vût‰inou lidé z v˘chodní Evropy.

Poláci, Litevci, Maìafii, Ukrajinci, ti v‰ichni tu vafií, poklízejí, perou a ãistí, pfiípadnû stojí za barem a nalévají z brou‰ené karafy single malt whisky. Pro hosty je tu atmosféra tak silná, Ïe se bezdûky zaãnou chovat jako gentlemani – najednou chodí zpfiíma, uklánûjí se na v‰echny strany, nehluãí, nespûchají a moudfie hledí do dáli. Na niãem jiném tu ostatnû turistick˘ ruch ani není postaven˘. Nenajdete tu Ïádné atrakce – vlastnû ano, najdete, i kdyÏ trochu jiné, neÏ jste zvyklí odjinud. V tomto kraji Ïil anglick˘ básník William Wordsworth (1770–1850). Chovají tu k nûmu a ke v‰emu, co po nûm zÛstalo, nezmûrnou úctu. Otevfien je mal˘ domek, kde Ïil v letech 1799–1808 a kter˘ zdej‰í památkáfii uchovávají zakonzervovan˘ v pÛvodním stavu. Je tu Ïidle, na které psal, postel, ve které spal, a malé pfienosné váhy, na kter˘ch si odvaÏoval opium. BásníkÛv domek je postaven z bfiidlice, stejnû jako mnoho dal‰ích stavení. Lidé na tom nic nemûní – jde o staletími

V Anglii se musíte připravit na to, že tu najdete vše učesané, po staletí se odehrávající ve stále stejných kolejích. Tradice na vás dýchne na každém kroku a chování domorodců dokazuje, že dodržování zákonů jim koluje v žilách spolu s krví. Prostředí je tu uklidňující, jako stvořené pro relax.

LAKE DISTRICT JE IDYLICKOU KRAJINOU VE STŘEDNÍ ANGLII ,EŽÍCÍ NA JEJÍM ZÁPADNÍM POBŘEŽÍ. V PLNÉ KRÁSE SE UKÁŽE ALE JEN ZA SLUNEČNÝCH DNÍ...

Bývalá honosná rodinná sídla jsou přeměněna v luxusní hotýlky, ve kterých najdete veškerou péči a pohodlí. Když si k tomu připočtete krajinu, kterou nehyzdí žádné tovární komíny nebo bizarní stavby, můžete se cítit jako v ráji...

provûfien˘ materiál, kter˘ slouÏí dodnes a pfieãká i ty nejvût‰í stráznû poãasí. Zdej‰í klima je kapitola sama o sobû. Není v˘jimkou, kdyÏ v zahradû spatfiíte ostrÛvek tfiímetrového bambusu. Angliãané si pr˘ rádi vozí rostliny z celého svûta, jeÏ vysazují na zahradách, a zkoumají, které pfieÏijí. O ty se pak starají s láskyplnou péãí. SOUKROM¯ POZEMEK, NEVSTUPOVAT! Na‰inec si na to zvyká jen tûÏko. Prakticky zde chybí vefiejná pÛda. V‰e je soukromé, od vnûj‰ího svûta oddûlené vysok˘mi kamenn˘mi zdmi. Z pradávn˘ch ãasÛ se aÏ dodnes zachovaly velice úzké komunikace – dvû auta se na nich nevyhnou. Pfiesto se nestává ãasto, Ïe byste narazili na jin˘ vÛz. A kdyÏ, ochotnû odcouvá na nejbliωí záliv, kde poãká, aÏ projedete. Bfiehy jezer jsou rozparcelovány na pozemky, kde vznikají letní rezidence tuzemsk˘ch i zahraniãních celebrit. DÛm tu má nûkde Sting, zájem projevil údajnû také Tom Cruise. Okolí jezer je pfiístupné turistÛm, oplocení je tu hlavnû kvÛli ovcím, které by jinak seÏraly ve‰kerou vegetaci. Máte tak vzácnou pfiíleÏitost seznámit se s rostlinami vy‰‰ími, neÏ je tráva. Vlhké podnebí svûdãí tfieba kapradí, které tu vytváfií husté, aÏ metrové porosty. Staré stromy

padají na zem a zvolna tu tlí. I tak v‰e vypadá upravenû a laskavû. Kromû básníka Wordsworthe v tomto kraji Ïila je‰tû pohádkáfika Beatrix Potter (moÏná jste loni vidûli film Miss Potter, pojednávající o jejím Ïivotû, v hlavní roli s Renée Zellweger). Její knihy si ãtou dodnes dûti po celém svûtû, a kdyÏ dospûjí, touÏí poznat kraj, ve kterém Ïila. A tak se sem sjíÏdûjí turisté z Ameriky, Evropy i Japonska a dot˘kají se vûcí, kter˘ch se dot˘kala i ona. Nutno fiíci, Ïe Angliãané se sv˘m „hvûzdám“ vûnují skuteãnû pfiíkladnû a na odiv turistÛm vystavují kaÏdou maliãkost. KdyÏ jsme se procházeli bludi‰tûm lemovan˘m postaviãkami zvífiátek v lidsk˘ch ‰atech instalovan˘ch do expozic znázorÀujících ãásti pfiíbûhÛ z knih, napadlo nás, proã my si podobn˘m zpÛsobem neváÏíme tfieba bratfií âapkÛ a jejich Pejska a koãiãky, nebo Ondfieje Sekory i s Ferdou Mravencem. KULINÁ¤SKÉ POTù·ENÍ Z v˘‰e popsaného je patrné, Ïe moÏnosti Lake District se po nûkolika dnech vyãerpají. Je proto nutné zmínit se je‰tû o jednom lákadlu, jeÏ je tu pfiipraveno. Tím je zdej‰í kuchynû a v‰e, co k tomu patfií, tedy restaurace. ZapomeÀte na luxusní podniky s hvûzdiãkami od Michelinu. Restaurace

tu najdete v rÛzn˘ch k tomu úãelu upraven˘ch objektech – star˘mi vilami poãínaje a b˘val˘mi chlévy konãe. Jídelníãku dominuje hovûzí a skopové. Angliãané mají rádi v‰e krvavé. Vãetnû skopov˘ch steakÛ, na coÏ si my, âe‰i, zvyklí na propeãené flákoty, musíme nejdfiíve zvyknout. Maso, trochu zeleniny nebo brambor a pfiírodní sos, to je základ zdej‰í kuchynû. A ve v‰em spousta tuze voÀav˘ch bylinek. K pití vám tu dají na vybranou z místních piv, dovozov˘ch vín nebo kvalitních whisek. U obyãejnûj‰ích restaurací nesmí chybût kuleãníkov˘ stÛl a ‰ipky na stûnû. Domorodci se do hospody chodí bavit a bez oblíben˘ch kratochvílí si to ani nedovedou pfiedstavit. V luxusnûj‰ích restauracích nebo hotelech na vás samozfiejmû ãeká ukázkové meníãko sestávající z nûkolika chodÛ, velká polena praskající v obrovském krbu v hale a úsluÏn˘ barman servírující pití na stfiíbrném podnose. KdyÏ jsme se ptali, jak je moÏné, Ïe se zdej‰í kraj zachoval v této podobû, odpovûì nás ‰okovala: uÏ v dobû prÛmyslové revoluce zde vznikl Trust, kter˘ dÛslednû blokoval ve‰keré snahy postavit na tomto území jakoukoli továrnu. Byla to patrnû první ekologická organizace, aãkoli si tak je‰tû nefiíkala. Tím, Ïe ji zfiídili bohatí lidé, mûla i patfiiãnou moc vzdorovat civilizaãnímu rozmachu. ■ Jifií Roth EUROZPRAVODAJ 65

PRO MANAÎERY ELIMINUJTE PRACOVNÍ V¯PADKY

ZDRAVÍ

Nová služba manažerům... Pro pfiípad úpadku, krize ãi Ïivelné pohromy je kaÏdá firma více ãi ménû poji‰tûná. Jak ale eliminovat moÏnost pracovního v˘padku vrcholového managementu? Říká se, že každý je nahraditelný. Nečekaný výpadek vrcholového manažera ze zdravotních důvodů však může v určitých situacích nejen jemu samému, ale i firmě způsobit značné finanční ztráty.

vnitfiních orgánÛ. Ty nejsou ideálnû prokrvené a nepracují tak, jak mají, coÏ mÛÏe vést k jejich selhání. A opaãnû. JestliÏe máme chybu ve vnitfiním orgánu, napfi. Ïaludeãní vfiedy, astma nebo jiné potíÏe, tûlo nás chtû nechtû stáãí do nepfiirozené polohy. Pokud má tedy ãlovûk kvÛli astmatu indispozici na plicích, najdeme v jeho svalové struktufie více ãi ménû znatelné chyby. Na‰ím úkolem je pomoci k je odstranit. Zpûtnou vazbou pfies svalov˘

P

racovní neschopnost spojená s poruchou pohybového ústrojí se fiadí mezi nejãastûj‰í civilizaãní nemoci. Lehãí problémy dokáÏeme oddálit, ale napfi. vyhfieznutá plot˘nka nás mÛÏe vyfiadit z pracovního procesu i na nûkolik t˘dnÛ. Jak tedy této situaci pfiedcházet, je‰tû neÏ nastane, a získat vãas informace o problémech, které nás mohou v budoucnu neãekanû zaskoãit? Metodu, jeÏ tuto predikci umoÏÀuje, vyvinuli odborníci z praÏské kliniky MFK Centrum. V˘voj systému trval dvacet let a v souãasné dobû s ním pracuje pfies 40 fyzioterapeutick˘ch pracovi‰È v celé âR. Vysoká ‰kola v Plzni

fyzioterapeutÛm diagnostikovat stav pacienta. Neptáme se, s ãím pfiichází, co ho bolí. Pfii vstupní prohlídce provedeme speciální diagnostické vy‰etfiení, jehoÏ v˘sledky prÛbûÏnû zaznamenáváme v expertním systému. Zjistíme tím, o které svalové skupiny se mÛÏe klient opfiít a které jsou nespolehlivé. Po zmapování v‰ech funkcí tûla následuje diagnostika svalového, nervového, kloubního, vegetativního, psychického systému a pátefie. Na základû této diagnostiky nám expertní systém stanoví diagnózu a doporuãí moÏné zpÛsoby léãby. UÏ po první náv‰tûvû jsou v˘sledky znatelné. MÛÏeme tak odstranit bolest i u chronick˘ch pacientÛ. V pfiípadû neãekaného zdravotního problému dokáÏeme zkrátit dobu léãby aÏ o dvû tfietiny oproti bûÏné rekonvalescenci.

„PŘESTOŽE SE ŘADA Z NÁS SNAŽÍ O SEBE STARAT, JEN POUHÉ CVIČENÍ K UDRŽENÍ TĚLESNÉ ROVNOVÁHY A KONDICE NESTAČÍ.“ systém jsme schopni stimulovat drÏení tûla tak, aby bylo pfiirozenû funkãní.“ Co říci závěrem? PfiestoÏe si fiada z nás tato rizika uvûdomuje a snaÏí se o sebe dle sv˘m moÏností starat, jen pouhé cviãení, náv‰tûva posilovny ãi masáÏe k udrÏení tûlesné rovnováhy a kondice nestaãí. K tomu, abychom se

„NEPTÁME SE KLIENTŮ, S ČÍM PŘICHÁZÍ, CO JE BOLÍ. ŘEKNEME JIM TO SAMI A DOPORUČÍME ZPŮSOBY LÉČBY.“

v.o.s. zafiadila tuto metodu do své v˘uky. V ãem spoãívá její unikátnost? Na to jsem se ptala PaedDr. Martiny Konãalové, autorky metody MFK – diagnostika a léãba funkãních poruch pohybu. V čem tato metoda spočívá? V MFK Centru jsme vyvinuli expertní poãítaãov˘ systém umoÏÀující 66 EUROZPRAVODAJ

Staráme se takto nejenom o standardní klientelu, vût‰inou manaÏery, ktefií si nemohou dovolit experimentovat se sv˘m zdravím, ale i o vrcholové sportovce. Jste schopni uhlídat i funkci vnitřních orgánů? Na funkci vnitfiních orgánÛ má vliv fiada faktorÛ jako genetické zatíÏení, správná Ïivotospráva atd. Jedním z nich je i správná ãinnost svalového systému. Pokud je v nerovnováze, má nesporn˘ vliv na funkci

vyvarovali moÏn˘ch budoucích zdravotních obtíÏí, je tfieba znát pfiesnou diagnostiku své tûlesné schránky. Metoda MFK je jedním z úãinn˘ch nástrojÛ, kter˘ nám dává moÏnost s pfiedstihem odhalit svá slabá místa, a tím je vãas fie‰it. ■

ZE SVùTA text: redakce; foto: archiv

UMùNÍ

âeské umûní v Evropském parlamentu Evropsk˘ parlament jiÏ tfiicet let shromaÏìuje sbírku moderního umûní ze v‰ech ãlensk˘ch státÛ Unie. V nedávné dobû tuto kolekci obohatil i o díla z âeské republiky.

N

ová v˘tvarná díla samozfiejmû nepocházejí pouze z âeské republiky, ale i z Estonska a Kypru. Europoslanci i náv‰tûvníci Parlamentu mûli pfiíleÏitost si novû zakoupené obrazy a reliéfy prohlédnout ve dnech 25.– 28. února v sále EP Yehudi Menuhina v Bruselu, kam byly doãasnû umístûny. Bylo opravdu o co stát.

Sbírku ãeského v˘tvarného umûní v Evropském parlamentu reprezentuje deset dûl od devíti autorÛ. Vidût jsme tak mohli olej na plátnû Vratká jistota (2007) od Tomá‰e CÍSA¤OVSKÉHO, umûlce, kter˘ má za sebou témûfi dvacet let pozoruhodné malífiské práce. Její v˘jimeãnost v kontextu ãeského, ale i evropského umûní mÛÏe doloÏit seznam v˘stav, mezi nimiÏ nechybí samostatné expozice v nejprestiÏnûj‰ích praÏsk˘ch v˘stavních prostorách – v Galerii Rudolfinum a také v Národní galerii ve Sbírka byla k vidění ve výstavním a koncertním sále Yehudi Menuhina a na návrh předsedy poté přemístěna do veřejných prostor v 11. a 12. patře budovy Paul-Henri Spaak.

Evropský parlament začal před třiceti lety shromažďovat sbírku moderního umění ze všech členských států Evropské unie. Podle slov pfiedsedy Hanse-Gerta PÖTTERINGA, kter˘ v˘stavu v prostorách Evropského parlamentu 25. února 2008 v podveãerních hodinách zahájil, je zámûrem této kolekce jednak zdÛraznit rozmanitost Evropské unie a jejích kultur a jednak pfiispût k rozvoji „Evropy umûní”.

VeletrÏním paláci. Olej na plátnû Door (2007) od Franti‰ky a Tima GILMAN. âern˘ reliéf, dfievo a tmel od Stanislava KOLÍBALA, kter˘ v geometrii hledá odraz vy‰‰ího fiádu. Jeho práce odhalují nejasnost a nejednoznaãnost lidského vnímání, mnohost a bohatost rÛzn˘ch pfiístupÛ. Petr MALINA je zde zastoupen Chatou u jezera I. (2005), olejem na plátnû. Malina se vûnuje figurálním kompozicím, záti‰ím a krajinomalbám. Ov‰em se snahou o pfiekraãování Ïánrovosti, se snahou o objevování nov˘ch témat a pfiístupÛ a s dÛrazem na reflektování

opomíjejí, je zastoupen olejem na plátnû Perfektnû záfiící (2005). Petr PASTR≈ÁK – Gerhard Richter ãeské malby, malífi s lehk˘m rukopisem, malífi ãiteln˘ a neustále pfiekvapující, zde má hned dvû svá díla: akryl

SBÍRKU ČESKÉHO UMĚNÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU REPREZENTUJE DESET DĚL OD DEVÍTI AUTORŮ. na plátnû From forest series I., (2004) a akryl na plátnû From forest series II., (2007). Umûlce zastupující âeskou republiku pak uzavírá Petr PÍSA¤ÍK s kombinovanou technikou Velk˘ drn (2005) a Jan ·ER¯CH s olejem na plátnû Multiexposice I, Multiexposice II (2005). Vhodn˘ okruh autorÛ sestavili prorektor Akademie v˘tvarn˘ch umûní a fieditel

ZÁMĚREM TÉTO KOLEKCE JE ZDŮRAZNIT ROZMANITOST EVROPSKÉ UNIE A JEJÍCH KULTUR. Koupi nových výtvarných děl z České republiky, Estonska a Kypru, jeÏ byla vystavena v prostorách Evropského parlamentu, oznaãil za obzvlá‰tû v˘znamnou. „Jedná se o první díla z ãlensk˘ch státÛ, které pfiistoupily k Unii v roce 2004, jeÏ získal Evropsk˘ parlament do své sbírky,” zdÛraznil.

souãasn˘ch jevÛ a situací. Dal‰ím umûlcem je Marek MEDUNA a jeho olej na plátnû Gravitace 80. let (2007). Symptomem Medunovy tvorby je rezignace na plné porozumûní autorovu zámûru. Jan MERTA, kter˘ mûl dlouho v ãeském prostfiedí ambivalentní pozici autora, za kter˘m stojí v˘znamní kurátofii, vystavuje v zahraniãí, ale ‰ir‰í vefiejnost o nûm moc neví a velká muzea jeho práci ponûkud

Moravskoslezské galerie. Umûlecká komise Evropského parlamentu poté uãinila z ‰ir‰ího seznamu koneãn˘ v˘bûr, kter˘ na závûr potvrdil pfiedseda EP Hans-Gert PÖTTERING. ■ EUROZPRAVODAJ 67

ZASTAVENÍ DOKUMENT O EVROPSKÉ UNII

NAD KNIHOU

PO STOPÁCH EVROPSKÉ UNIE Publikace Po stopách Evropské unie je dnes nejlep‰ím kompendiem, jaké je na toto téma u nás dostupné. Proto mÛÏe dobfie slouÏit jak zájmÛm laikÛ, obãanÛ, tak jako studijní pomÛcka.

B

ûhem minul˘ch pûti let byla jedním z klíãov˘ch témat ãeské politiky otázka evropské integrace. Kupodivu evropské téma bylo víc urãující pro dynamiku vnitfiní politiky, neÏ aby nûjak zásadnûji promûÀovalo politiku zahraniãní. Ta byla ostatnû jiÏ od poãátku 90. let usazena pomûrnû pevnû mezi tfiemi pilífii: v oblasti bezpeãnostní je to jednoznaãnû NATO, v oblasti navazování na tradiãní historickou a kulturní sounáleÏitost jde o strukturu Visegrádu, ale z celkového pohledu budoucnosti zemû je nepochybnû klíãová podoba na‰í úãasti na spoleãné Evropû, zejména po vstupu âR do EU.

V¯VOJ EVROPSKÉ INTEGRACE

Publikace trojice autorÛ Netu‰ilová, Nováková, Dado, která právû vychází spoleãnou péãí kanceláfie EU v Praze a Univerzity J. A. Komenského, nese název Po stopách Evropské unie. Jejím hlavním cílem a smyslem je právû zaplnit ona bílá místa v na‰ich vûdomostech o tom, jak se vyvíjela evropská integrace, jak˘mi cestami se ubírala samotná EU, co znamená pro obãany ãlensk˘ch zemí, a koneãnû také, jak˘mi pravidly se fiídí její vnitfiní Ïivot. Dá se fiíci, Ïe jde o publikaci velmi pfiehlednou, obsaÏnou a pfiitom názorovû neutrální, nesugerující nûjaká apriorní politická pfiedznamenání. Shrnuje strohá fakta, bez jejichÏ znalosti zkrátka není odpovûdné vyslovovat nûjaké zásadní názory. OHLÉDNUTÍ P¤ES T¤I STA LET

Právû formy a moÏnosti na‰í participace v evropsk˘ch institucích a legislativních procesech jsou pak politick˘m tématem pro stranick˘ boj a ãasto také pro relativnû málo fundovanou vefiejnou diskuzi.

Kniha zaãíná pfiehledem váleãn˘ch konfliktÛ na území Evropy za posledních 300 let – tragická bilance konãí kvûtnem 1945. Po nûm v Evropû nedo‰lo k Ïádnému mezinárodnímu konfliktu, války, které

probûhly, byly lokální ãi obãanské (napfi. na Balkánû) nebo mûly charakter úãelové vojensko-politické invaze (1956 Maìarsko, 1968 âeskoslovensko atd.). Nicménû logick˘m pokraãováním mírového procesu, kter˘ se datuje v Evropû od poráÏky nacismu, jsou rÛzné scénáfie a formy integraãního procesu. Nejprve ekonomického (Spoleãenství uhlí a oceli, 1951, EHS, 1957, celní unie, 1968) – pfies vytváfiení politick˘ch struktur a reprezentativních summitÛ (Evropská rada, 1974, pfiímé volby do Evropského parlamentu od r.1979) – aÏ po snahu o víceménû federativní uspofiádání Evropy v ãele s evropsk˘m prezidentem, ústavou, nadfiazenou legislativou, zahraniãní a bezpeãnostní reprezentací atd. (nepfiijatá Smlouva o Ústavû pro Evropu, 2007, Lisabonská smlouva, 2007). ■ INZERCE

JAK VYDùLAT PENÍZE INVESTICE

FINANCE

Příležitosti jako kuponová privatizace se neopakují každý den a rovněž restituce se hned tak nevrátí. Přesto je možné, že máte hodně peněz a přemýšlíte, co s nimi... pfiipravil: redakce; foto: archiv

NEBOJTE SE ZBOHATNOUT Naučte se zhodnocovat své peníze

K

aÏd˘ vám bude tvrdit nûco jiného a kaÏd˘ bude hájit investiãní oblast, kterou zastupuje. V podstatû máte dvû základní moÏnosti: vrazit peníze do realit, tedy pozemkÛ nebo budov, nebo investovat do nákupu akcií. „Boom nákupu levn˘ch stavení je, alespoÀ v Evropû, pryã. Dalo se nakupovat po válce v Chorvatsku, zaÏili jsme vlnu nákupÛ ve ·panûlsku a Stfiedozemí, celá fiada investorÛ se zajímá o moÏnosti na v˘chodû, hlavnû v Rusku, ale i v Polsku nebo pobaltsk˘ch republikách,“ fiíká prodejce realit Karel Ro‰kot. Ne Ïe by se i dnes nevyplatilo pofiídit si nemovitost v nûkteré z evropsk˘ch zemí, ale pfiedstava, Ïe své investice obratem zhodnotíte o nûkolik desítek procent, je ponûkud naivní. Pokud vám tedy na úãtû zahálejí nûjaké ty miliony, poohlédnûte se po oblastech, které mají perspektivu.

Nejprve si určete, kolik. Zdánlivá banalita, ale její podcenění vám může pořádně zkomplikovat život. Posaďte se a spočítejte vše, co máte. Pak si vyhodnoťte budoucí vydání, nechte si rezervu a teprve, co vám zbude, můžete investovat. S trochou nadsázky na tyto prostředky pohlížejte tak, že je nepotřebujete, a tudíž je vyhazujete.

Pro vût‰inu lidí je investice do nemovitostí spojená s pfiedstavou malého domeãku na pláÏi u mofie, kde majitel stráví dva t˘dny v roce a jinak ho pronajímá. To je samozfiejmû úvaha správná, ale návratnost investice je pomalá, musíte se o dÛm starat a platit sluÏby spojené s jeho pronájmem. Samostatnou kapitolou v investování do nemovitostí jsou spekulativní nákupy v oblastech, kde se pfiedpokládá rozvoj turistického ruchu. Sem patfií zejména nûkteré zemû JiÏní Ameriky. S pozemky lze spekulovat rÛznû. Buì je koupit a poãkat, aÏ jejich cena stoupne, a potom je prodat, nebo je zainvestovat a prodat uÏ vybavené, ãi si z nich udûlat prostfiedek k odãerpávání státních dotací. „Mûl jsem ‰tûstí, Ïe jsem v restitucích dostal kousek pole u lesa, kde se odjakÏiva pásly jenom krávy,“ popisuje svoji zku‰enost vystudovan˘ konstruktér, toho ãasu soukrom˘ zemûdûlec, Jaroslav Pospí‰il. „Ve‰keré pozemky kolem byly urãeny ke stejnému úãelu.

Zjistil jsem si, kdo je mûl dostat, a nabídl tûm lidem jejich odkoupení. V‰echno ‰lo hladce, o kopcovité a kamenité terény, kde platila stavební uzávûra, nemûl nikdo zájem. Nechával jsem v‰echny ty louky normálnû sekat. A jednou jsem se dozvûdûl od na‰eho traktoristy, Ïe stát platí zemûdûlcÛm za to, kdyÏ udrÏují zatravnûné porosty nebo nechávají zatravnit pole. Prostudoval jsem si podmínky a ‰el do toho. To, co bych musel dûlat stejnû, mi nyní dotuje stát a mnû se ty louky bohatû vyplácejí,“ vysvûtlil Jaroslav Pospí‰il moÏnost zhodnocování investic.

Kapitálové trhy! Nelze psát o investicích a pominout jednu obrovskou oblast, kterou jsou kapitálové trhy. Základní otázkou je, zda obchodovat

„PŘEDSTAVA, ŽE SVÉ INVESTICE OBRATEM ZHODNOTÍTE, JE PONĚKUD NAIVNÍ.“ pfies internet, kdy je na druhé stranû pouze poãítaã, nebo prostfiednictvím telefonu. Telefon nabízí jednu v˘hodu: pfied kaÏd˘m zadáním pokynu mÛÏete prohodit pár slov se zku‰en˘m odborníkem, makléfiem, kter˘ sleduje aktuální situaci na trhu a je schopen vás upozornit na maliãkost, která mÛÏe

EUROZPRAVODAJ 71

JAK VYDùLAT

FINANCE v˘znamnû ovlivnit celou investici. Osobní makléfi je nûco jako vበosobní lékafi. To znamená, Ïe i k nûmu musíte mít absolutní dÛvûru. Ne v‰e ale za investora rozhodne jeho makléfi. Jakmile se rozhodnete rozmnoÏovat své penízky obchodováním prostfiednictvím obchodníkÛ na burze, mûli byste si umût vytyãit jasn˘ cíl: zda jít do rizika prodûlku, ale s vidinou vy‰‰ího zisku, nebo radûji sázet na jistotu. „Investor musí pfii v˘bûru konkrétního produktu volit vÏdy mezi tfiemi základními vlastnostmi, které

jsou obecnû povaÏovány za magick˘ trojúhelník. Na vrcholech tohoto magického trojúhelníku jsou riziko, v˘nos a likvidita. âím více se bude produkt blíÏit sv˘mi vlastnostmi k jednomu z vrcholÛ, tím více se vzdaluje od dal‰ích dvou. Kapitálové trhy jsou obvykle spojeny s pomûrnû slu‰nou likviditou. Jak akcie, tak dluhopisy jsou vût‰inou obchodovány na burze ve velice zajímav˘ch objemech, takÏe pro investory, ktefií v nich mají fiádovû desítky milionÛ korun, není problém pfievést cenné papíry bûhem nûkolika hodin na hotovost. Co se t˘ká v˘nosu, pohybují se vyspûlé akciové trhy v dlouhodobém horizontu okolo deseti procent p.a. Posledním vrcholem trojúhelníku je riziko. Vût‰ina produktÛ na kapitálovém trhu není schopna zaruãit pfiedem pfiesnû definovanou návratnost vloÏen˘ch prostfiedkÛ. Pfiesto jsou investofii schopni riziko omezit tím, Ïe investují na relativnû del‰í dobu. Pfii krátkodob˘ch

sledovat dûní na trzích a máte ãas se aktivnû vûnovat obchodování, coÏ mimo jiné znamená i sledování aktuálních informací z trhu. Pokud víte, Ïe nic takového, jako je ãtení burzovních zpráv, se nevejde do va‰eho denního programu, pak je lep‰í, kdyÏ svûfiíte svoje prostfiedky do správy profesionálÛm. „V praxi to znamená, Ïe investor uzavfie s brokerhousem smlouvu o obhospodafiování majetku, pfievede na úãet penûÏní prostfiedky a dále tyto prostfiedky spravuje na základû domluvené strategie portfoliomanaÏer. V tomto pfiípadû je investor pouze prÛbûÏnû informován o v˘sledcích investování a sám nerozhoduje o jednotliv˘ch nákupech a prodejích. Obvykle jednou za rok portfoliomanaÏer s investorem vyhodnotí v˘sledky obchodování a pfiípadnû upraví strategii pro následující rok. Standardem pfii tomto zpÛsobu obchodování je zainteresovanost portfoliomanaÏera na v˘sledcích obchodování. To znamená, Ïe jednou ze sloÏek obchodníkovy odmûny je i podíl na vygenerovaném zisku investora,“ vysvûtluje expert BH Securities Jifií Jaro‰. Pokud ov‰em máte pocit, Ïe dostupné informace o kapitálov˘ch trzích máte v malíãku, mÛÏete zaãít vydûlávat po telefonu. „V tomto pfiípadû investor s brokerhousem uzavfie komisionáfiskou smlouvu, pfievede na úãet prostfiedky urãené pro obchodování a dále se sám rozhoduje o jednotliv˘ch nákupech a prodejích. U vût‰iny renomovan˘ch obchodníku s cenn˘mi papíry makléfii spoleãnosti pfiijímají pokyny investorÛ k nákupÛm a prodejÛm prostfiednictvím nahrávan˘ch telefonÛ. V pfiípadû, Ïe mají investofii zájem, mohou

Smlouva s brokerhousem Pfiedstava, Ïe si vyfiizujete statisícové obchody mezi jednotliv˘mi odpaly na golfu, není zas tak nereálná, pokud dokáÏete 72 EUROZPRAVODAJ

„POKUD MÁTE POCIT, ŽE DOSTUPNÉ INFORMACE O KAPITÁLOVÝCH TRZÍCH MÁTE V MALÍČKU, MŮŽETE ZAČÍT VYDĚLÁVAT PO TELEFONU.“ portfoliomanaÏefii platí kromû rÛzn˘ch zdrojÛ z internetu i specializované informaãní agentury, jako je Bloomberg a Reuters.

Jste ochotni riskovat? KaÏd˘ investor se musí pfied investováním rozhodnout, jaké je ochoten pfiijmout riziko. S rizikem souvisí i v˘bûr cenn˘ch papírÛ, do kter˘ch bude investovat. K tomu Bohumil Pavlica fiíká: „Mezi nejznámûj‰í a nejãastûji obchodované cenné papíry patfií dluhopisy (neboli bondy), akcie a deriváty. Dluhopisy jsou z tûchto tfií povaÏovány za nejménû rizikové, ale i v pfiípadû bondÛ lze vybrat takové, které s sebou nesou velmi vysoké riziko a potenciál obrovsk˘ch v˘nosÛ – jde o takzvané pra‰ivé dluhopisy (neboli junk bonds). Majitel dluhopisu má právo na Zhodnoťte možnosti. Asi nejhorší věc je všechny peníze vrazit do jedné investice. Pokud to jenom trochu jde, je třeba portfolio peněz k investování rozložit do několika aktivit. Tak budete eliminovat možné ztráty.

„OSOBNÍ MAKLÉŘ JE NĚCO JAKO VÁŠ OSOBNÍ LÉKAŘ. TO ZNAMENÁ, ŽE I K NĚMU MUSÍTE MÍT ABSOLUTNÍ DŮVĚRU.“ poklesech poãkají na opûtovné nárÛsty, které pfiijdou, pokud je spoleãnost, do níÏ se investovalo, zdravá a má rozumn˘ ekonomick˘ základ,“ popsal situaci Bohumil Pavlica ze spoleãnosti BH Securities.

svém rozhodování vyuÏívá informací, které se dozvûdí z tisku nebo internetu. Pokud bere investor své obchodování jenom trochu váÏnû, pak si obvykle pfiedplatí pfies internet i speciální informace od nûkterého z obchodníkÛ. V rámci tohoto servisu obvykle dostává s mal˘m zpoÏdûním informace, které podle obchodníka mohou ovlivnit nûjak˘m zpÛsobem v˘voj na kapitálovém trhu. Profesionální

jednotlivé nákupy a prodeje diskutovat s makléfiem, ale koneãné rozhodnutí o obchodu je pouze na nich sam˘ch. Obchodníci s cenn˘mi papíry jsou v tomto pfiípadû placeni pouze mal˘m procentem z objemu realizovaného obchodu,“ objasÀuje opût Jifií Jaro‰ z BH Securities. Pro správná rozhodnutí o investicích jsou stûÏejní správné, spolehlivé a vãasné informace. Vût‰ina drobn˘ch investorÛ pfii

vrácení pÛjãené ãástky s pfiedem definovan˘m úrokem, ale nemá právo mluvit do fiízení spoleãnosti. Majitel akcií nemá právo na vrácení vloÏené ãástky, ale na v˘nos na zisku. Vedle toho má právo na fiízení spoleãnosti, respektive právo úãastnit se valn˘ch hromad, které se podílejí na vedení spoleãnosti. Deriváty jsou spojeny s takzvan˘mi podkladov˘mi aktivy, od kter˘ch se odvíjí cena derivátÛ. Deriváty

obvykle pfiedstavují právo na nákup nebo prodej podkladového aktiva. Ve skuteãnosti je v‰ak jen velmi malé procento derivátÛ vypofiádáno fyzicky a vût‰ina derivátÛ je vypofiádána v penûzích.“ Jednou z moÏností, jak stabilizovat v˘nos z cenn˘ch papírÛ, respektive jak ãásteãnû eliminovat riziko, je diverzifikace investice. Vût‰ina investorÛ pomûrnû dobfie ví, Ïe lze diverzifikovat investováním v rÛzn˘ch lokalitách (napfi. neinvestovat pouze v âR, ale i v západní Evropû, Americe a Asii) nebo do rÛzn˘ch cenn˘ch papírÛ. Co si vût‰ina investorÛ neuvûdomuje, je moÏnost diverzifikace v ãase. Tato diverzifikace vpodstatû znamená rozloÏení investování do del‰ího ãasového období, takÏe se nestane, Ïe by investoval pouze na nejvy‰‰ích hodnotách, ale Ïe nakoupí na rÛzn˘ch úrovních trhÛ. V˘‰e uvedená diverzifikace v lokalitû s sebou obvykle nese mûnové riziko. „Mûnové riziko ovlivÀuje v˘nos z cenn˘ch papírÛ tím, Ïe cenné papíry v zahraniãí jsou vedeny v mûnû pfiíslu‰ného trhu. TakÏe pokud domácí investor nakupuje cenné papíry v Nûmecku, pak riskuje, Ïe domácí mûna, tedy ãeská koruna, bude posilovat vÛãi euru, takÏe následnû pfii prodeji cenn˘ch papírÛ v Nûmecku a zpûtném pfievedení hotovosti z eur na koruny bude v˘nos z jeho investice sníÏen právû o zhodnocení ãeské koruny oproti euru. Jednou z moÏností, jak se tomuto riziku vyhnout, je hedgování mûny, coÏ znamená domluvení nákupu koruny za euro dopfiedu v pfiedem stanoveném kurzu,“ prozrazuje Bohumil Pavlica. S potenciálem velk˘ch v˘nosÛ (ale samozfiejmû i s potenciálem velkého rizika)

„KAŽDÝ SE MUSÍ PŘED INVESTOVÁNÍM ROZHODNOUT, JAKÉ JE OCHOTEN PŘIJMOUT RIZIKO. S RIZIKEM SOUVISÍ I VÝBĚR CENNÝCH PAPÍRŮ, DO KTERÝCH INVESTUJE.“ jsou obvykle spojeny emerging markets, tedy rozvíjející se trhy. Investofii v pfiípadû investic na tûchto trzích mohou v dlouhodobém horizontu oãekávat velice zajímavé zhodnocení, ale urãitou nev˘hodou je zde pomûrnû vysoká volatilita cen. Investor tak musí mít pfiipraveny pevné nervy a musí b˘t schopen se krátkodobû smífiit i s v˘znamn˘mi poklesy hodnoty své investice. Vcelku podobné parametry obchodování lze oãekávat i od kapitálov˘ch trhÛ zemí, které novû vstupují nebo se chystají na vstup do Evropské unie. Zafiazení nového státu do EU znamená

témûfi jistou poptávku po cenn˘ch papírech z daného trhu z dÛvodu statutÛ jednotliv˘ch zahraniãních fondÛ. Samozfiejmû nepochybujeme o tom, Ïe va‰e konta jsou tuãná, kdybyste ale pfiece jenom mûli pocit, Ïe vám k tomu, abyste udûlali tu správnou díru do svûta, je‰tû nûco penûz schází, má Bohumil Pavlica pfiipravenu v záloze dal‰í variantu. „Zajímavou moÏností se pro investory v posledních letech ukazuje moÏnost obchodovat ãeské akcie na úvûr – nûkdy se tomuto obchodování také fiíká marginové. Pokud budeme pouÏívat ãistû ãesk˘ v˘raz, pak se jedná o obchodování na zálohu. Investor v tomto pfiípadû

neposílá ke svému obchodníkovi celou potfiebnou ãástku na nákup cenn˘ch papírÛ, ale po‰le pouze zálohu na jejich nákup. Obchodníci od sv˘ch klientÛ vyÏadují zálohu minimálnû ve v˘‰i 15 aÏ 30 %. Pak mÛÏe zákazník nakoupit napfiíklad lot âEZu, jehoÏ hodnota se pohybuje okolo 4,5 milionu korun za poãáteãní investici 750 tisíc korun. V daném pfiípadû si od obchodníka bere úvûr 3,75 mil. Kã. V pfiípadû, Ïe akcie âEZu posílí o 100 Kã, pak investor realizuje hrub˘ zisk 500 tis. Kã. Podstatou tohoto obchodu je skuteãnost, Ïe za investorem jdou ve‰keré zisky i ztráty z daného obchodu. Nebezpeãím tohoto obchodování jsou prudké poklesy na trhu, kdy obchodníci sv˘m zákazníkÛm musí uzavírat pozice z dÛvodu stop lossÛ. Toto obchodování probíhá s pákov˘m efektem, kter˘ si mÛÏe investor pfiedstavit jako násobení jeho procentuálních ziskÛ nebo ztrát. Napfiíklad pfii dvacetiprocentní záloze lze ve‰keré procentuální pohyby na trhu násobit koeficientem pûti. Pak napfiíklad desetiprocentní nárÛst na trhu bude znamenat padesátiprocentní zhodnocení investorovy investice.“ A to uÏ stojí za trochu toho rizika, ne? ■

INZERCE

PENÍZE INVESTICE

PSYCHOLOGIE

VZTAHY

„RODIâE, MÁTE PADÁKA!“

Není snad vût‰í uráÏka je‰itnosti, neÏ kdyÏ nûkdo vezme v˘sledky va‰eho mnohaletého snaÏení a hodí je do ko‰e. O to hor‰í je situace, kdyÏ to udûlá va‰e vlastní dítû. Tfieba jenom tím, Ïe uÏ tak stra‰nû nedoãkavû vyhlíÏí své osmnácté narozeniny, aby mohlo koneãnû odejít z domu... elá situace má pokaÏdé podobn˘ scénáfi – samozfiejmû s variacemi podle toho, zda jde o krok oboustrann˘, nebo neãekan˘. Samozfiejmû ten druh˘ je pro rodiãe pokaÏdé mnohem hor‰í. Zaãíná to asi takto: va‰emu potomkovi je tak nûjak ‰estnáct sedmnáct let a vy se dostanete do rozhovoru o budoucnosti. Pochopitelnû ne va‰í. A ten vበdrobeãek vám s klidn˘m hlasem oznámí: „AÏ mi bude osmnáct, pÛjdu z domova.“ No a vy spustíte ty typické lamentace jako „A co ‰kola?“, „Jak to chce‰ dûlat?“, „Dokud tû Ïivíme, bude‰ tady!“, a podobnû. JenomÏe on vám odpoví docela logicky: „No co, bude mi osmnáct, jsem plnolet˘ (plnoletá). MÛÏu si dûlat, co chci.“ A opravdu mÛÏe. Va‰e rodiãovská starost a odpovûdnost konãí a vy najednou nevíte, co si máte poãít. Nejvíc ze v‰eho vám ale v mozku hlodá otázka, co se

C 1. Nic od svých dětí nečekejte. Máme na mysli vděk, oddanost, poslušnost apod. Vy jste brali od svých rodičů a předáváte to dál. Vaše děti to udělají stejně, co byste tedy chtěli? 2. Nevkládejte do svých ratolestí své nenaplněné ambice jako: Nepodařilo se mi vystudovat vysokou školu? Moje dcera půjde na práva, medicínu a filozofii zároveň.

vlastnû stalo, Ïe ten vበsyn nebo dcera uÏ s vámi nechtûjí Ïít. A za nejasn˘ sen o nûjaké pofiderní budoucnosti vymûní jistotu domácího zázemí a perspektivu vybraného vzdûlávacího zafiízení. Je za tím jenom touha po samostatnosti, nebo generaãní revolta? Odborníci se pfiiklánûjí k názoru, Ïe mladí uÏ tolik nerevoltují. A kdyÏ, tak spí‰e negativním smûrem, coÏ znamená, Ïe zaãnou fetovat nebo jezdit s maringotkou ekologick˘ch aktivistÛ pfiivazovat se k plotÛm jadern˘ch elektráren. Nejde pfii tom o revoltu vÛãi rodiãÛm, ale vÛãi celé star‰í generaci.

ani nestojí. Ratolest prostû nûjak˘m zpÛsobem dospûla k názoru, Ïe setrvávat doma po dobu del‰í neÏ nezbytnû nutnou není pro její dal‰í v˘voj vhodné, a odchází. Ale abychom jí nekfiivdili, obvykle to vãas oznámí. CoÏ je od ní sice hezké, ale u rodiãÛ takové oznámení vyvolá maximálnû shovívav˘ úsmûv. „MoÏná, Ïe právû to byla chyba. KdyÏ nám v ‰estnácti na‰e dceru‰ka oznámila, Ïe aÏ jí bude osmnáct, skonãí se ‰kolou a odstûhuje se, zasmáli jsme se. Mysleli jsme si, Ïe za tu dobu zmûní názor stokrát a Ïe samozfiejmû nikam neodejde. Nav‰tûvovala stfiední hotelovou ‰kolu, podle v‰eho ji uãení i bavilo. Na podzim jí bylo osmnáct, v té dobû byla uÏ ve ãtvrtém roãníku. Nedûli pfied narozeninami jsme mûli domácí oslavu,

„OSMNÁCT LET JI VYCHOVÁVÁTE, SNAŽÍTE SE JÍ DÁVAT TO NEJLEPŠÍ A ONA SE PAK ODVDĚČÍ TÍM, ŽE SI SBALÍ BATOH A ODEJDE. STESK SE MÍSÍ SE VZTEKEM...“ 1. Klidný odchod: PrÛbûh: Slovo klidn˘ neznamená, Ïe by pfii nûm bylo ticho, spí‰e vyjadfiuje stav pfied odchodem, kdy rodiã zpravidla nic netu‰í nebo nûkter˘m znakÛm, které by mûly varovat, nepfiikládá Ïádnou váhu. Odchod z domu se v tomto pfiípadû pfiedem nijak nefie‰í, protoÏe o to vlastnû nikdo 74 EUROZPRAVODAJ

ta skonãila dobfie. Ve stfiedu jí bylo skuteãn˘ch osmnáct, to mûla slavit se spoluÏáky. Ráno mûla vstávat do ‰koly, slíbila, Ïe pfiijde brzy, a do pÛlnoci byla doma. V té dobû jsme oba se Ïenou odcházeli z domu dfiíve neÏ ona. No a kdyÏ jsme pfii‰li veãer domÛ, ve schránce na dopisy jsme na‰li její klíãe od bytu a dopis, kde nám dûkovala za

NùKDY JE TùÎKÉ B¯T RODIâEM

dûtství a uji‰Èovala nás, Ïe nemáme mít o ni strach. Moc si toho neodnesla, jenom nûjaké osobní vûci. V pátek jsem ji pak hledal ve ‰kole, ale tfiídní uãitelka mi fiekla, Ïe tam nebyla ani vãera. Pochopil jsem, Ïe své fieãi o odstûhování myslela váÏnû. Asi po mûsíci nám zatelefonovala. Tvrdila, jak je spokojená a ‰Èastná, a ptala se, jestli má jezdit na Vánoce. Pfiijela, pfiivezla spoustu dárkÛ, byla veselá a vypadala spokojenû. ZdrÏela se tfii dny a pak odjela, protoÏe ãekali na Silvestra záplavu turistÛ. Teì uÏ je vdaná, bydlí ve Vídni, má dvû dûti a já jí vû‰tím, Ïe se na ni vyka‰lou stejnû jako ona na nás. Jen se tomu smûje. Pr˘ na rozdíl od ní ony k tomu nebudou mít dÛvod,“ odvyprávûl svÛj pfiíbûh o odchodu jediné dcery její otec Michal z Plznû. DÛvod: Jak pfiiznal, mnohokrát se v duchu zab˘val otázkou, proã k tomu do‰lo. Jeho dcefii podle jeho mínûní pfiece vÛbec nic nechybûlo... JenomÏe skuteãnost byla trochu jiná. Na rodinné atmosféfie se velkou mûrou podepsal fakt, Ïe dcera byla jedináãek, a rodiãe si tudíÏ do ní promítali v‰echny své ambice a sny. Otec více neÏ matka. PokaÏdé, kdyÏ

Rodiãe by mûli stanovit mantinely, mezi kter˘mi je dovolen pohyb. Zbytek uÏ je na dítûti. 2. Dlouho očekávaná bouřka PrÛbûh: Na odchod svého synka Petra jen nerad vzpomíná jeho otec Pavel: „Vidûli jsme se od té doby asi tfiikrát, pokaÏdé náhodou a pokaÏdé to setkání skonãilo rámusem. Petr byl takov˘ ten chlapeãek z nedûlní ‰koly. Mohla za to jeho matka a hlavnû její matka. Nechával sebou manipulovat, a já si dokonce myslím, Ïe ho to i tû‰ilo. Mû samozfiejmû ne, chtûl jsem z nûho mít chlapa, tahal jsem ho do lesa, pfiedstavoval jsem si, jak spolu vyrazíme pod ‰irák. Ale v‰echno bylo jinak. Babiãka byla v dÛchodu, takÏe smûrem k PéÈovi upírala ve‰kerou energii. Mé Ïenû to vyhovovalo, byla pro Petra zlatou maminkou, která ho má jenom na mazlení. Rozmazlovan˘ ze dvou stran. Já jsem byl pak ten, kter˘ ho zbyteãnû cepuje, manipuluje, peskuje. Nakonec jsem zaãal jezdit hodnû mimo domov, na kluka jsem pfiestal mít ãas a vlastnû i chuÈ cokoli s ním dûlat, protoÏe to znamenalo jenom hádky mezi mnou a mojí Ïenou. Jediné, co ho bavilo, byla trubka. V ‰estnácti uÏ jezdil s dechov˘m orchestrem kaÏdou nedûli hrát promenádní koncerty a v sedmnácti ‚vafiil‘ s jazzovou kapelou. Vyka‰lal se na ‰kolu – dûlal konzervatofi – a zaãal Ïít Ïivotem barového hráãe. Îil z ruky do huby

matku s babiãkou jin˘mi dívkami, které mu slouÏily stejnû jako ony. Co s tím? Je to moÏná hloupá rada, ale nenechat se odstrãit. Pokud nûkter˘ z rodiãÛ nemá moÏnost zasáhnout do v˘chovy, je nûco ‰patnû.

3. Nechceš, ale musíš PrÛbûh: Odchod z domova se ale mÛÏe také stát jedinou moÏností, jak své dítû ochránit. I kdyÏ to zní paradoxnû. Patfií sem napfiíklad problém drog. Dvaaãtyfiicetilet˘ Jan zabránil vstupu domÛ svému synovi dokonce

„JEHO ŽIVOTNÍ STYL SE PRANIC NEZMĚNIL. NARAZIL SI NĚJAKOU HOLKU, KTERÁ K NĚMU VZHLÍŽELA JAKO K BOHOVI, VYDRŽOVALA SI HO, STARALA SE O NĚJ A ON JENOM CHODIL HRÁT A OPÍJET SE...“

se zdálo, Ïe by z jejich pfiedstav dívãina nûjak˘m zpÛsobem vyboãila, zaãali ji usmûrÀovat zpût. PfieváÏnû psychick˘m tlakem. A právû to se jí podvûdomû znechutilo. Ona poslu‰nost se v její mysli promûnila v pfiekáÏku úzce spojenou s domovem a rodiãi. A chtûla se jí zbavit. Co s tím? ¤íká se, Ïe dûti by se mûly vychovávat, ale ne manipulovat.

a o nic se nestaral – proã taky, zázemí mûl doma jisté. Chtûl jsem, aby alespoÀ pfiispíval na domácnost, ale manÏelka s tchyní byly proti. Trochu jsem si ho podal a dal mu nÛÏ na krk. Vyfie‰il to po svém. Sbalil si trumpetku a zmizel. Teì hraje v barech po celé Evropû...“ DÛvod: Îensk˘ prvek je ve v˘chovû dítûte nezastupiteln˘ stejnû jako ten muÏsk˘. Problém vznikne, kdyÏ jeden z nich pfievládá. Petr od obou Ïen získal pocit v˘luãnosti, kter˘ je‰tû sílil tím, jak s nimi dokázal mávat. Patrnû Ïil v pfiesvûdãení, Ïe nad nûho není a Ïe je oprávnûn od sv˘ch blízk˘ch i od Ïivota poÏadovat v‰e, co ho napadne. Odchod z domova pro nûho zfiejmû nebyl to nejjednodu‰‰í rozhodnutí, ale byl zvykl˘ jednat se Ïenami a Ïít se Ïenami, a tudíÏ nemûl problém nahradit

s pfiispûním policie. „Nebylo to ani tak z mojí vÛle jako spí‰ na radu psychologÛ, ktefií tvrdili, Ïe odfiíznutí od jakéhokoli zázemí je zpÛsob, jak ho pfiinutit nastoupit odvykací kúru. To bylo v dobû, kdy klukovi bylo uÏ devatenáct. BohuÏel mÛj tlak na jeho odchod z domu zpÛsobil to, Ïe jsme se rozvedli. Îena nedokázala pfienést pfies srdce, Ïe ho vyhazuji z domu, kdyÏ potfiebuje pomoc. JenomÏe to byla ta pomoc.“ DÛvod: Drogám mÛÏe propadnout kdokoli – lhostejno, zda jde o dítû z dobré rodiny, nebo sociální pfiípad. Co s tím? KaÏd˘ vám fiekne jediné slovo: prevence. V pfiípadû, Ïe do toho dítû spadne, musíte b˘t tvrdí a celá rodina musí drÏet pohromadû. Jinak v‰echny doporuãované metody selÏou. A je‰tû nûco – v˘ãitky tady asi moc nepomohou. ■

3. Neochraňujte je přespříliš. Pocit bezpečí je pro děti zásadní, pokud ale touží po samostatnosti? Sláva – jen do ní. Jakmile jim ale jejich samostatnost přinese problém, musí si jej vyřešit samy. 4. Nevměšujte se jim do jejich života. V praxi to znamená raději se kousnout do jazyka, než se vnucovat s nějakou radou nebo pomocí. Jestli něco z toho chtějí, ať si o to řeknou. 5. Berte je, jaké jsou. Musí vědět, co si mohou dovolit, ale zbytek je na nich. Hledání své životní cesty, ohmatávání světa kolem sebe, to za ně nikdo neudělá. Oč víc je budete poutat, o to víc budou chtít od vás prchnout.

EUROZPRAVODAJ 75

POD POKLIâKOU

POZNÁNÍ bohové. Ve svûtû, kde uÏ nejsou Ïádné grály a draci, je to právû kladení tûchto velk˘ch otázek, které nás jako druh definuje a pohání kupfiedu. Je to právû zodpovûzení velk˘ch otázek, jeÏ v budoucnosti pozmûní pfiedstavy o na‰em svûtû. Toto poznání nás mÛÏe jako lidsk˘ druh buì povznést, nebo také vyhladit. A to je dÛvod, proã je kladení otázek tím nejstateãnûj‰ím lidsk˘m ãinem – krom náv‰tûvy finanãního úfiadu.

PROâ NEJSME SCHOPNI P¤EDPOVÍDAT POâASÍ? Dokážeme předvídat počasí na týden dopředu, ale vytvořit počítačový model, kter˘ by nám fiekl, jak bude za deset let? V roce 1961 meteorolog Edward Lorenz udûlal poãítaãovou simulaci poãasí a rozhodl se zaokrouhlit nûkolik desetinn˘ch míst u jednoho z parametrÛ. Toto zaokrouhlení kompletnû zmûnilo modely poãasí. Dnes se tomu fiíká mot˘lí efekt: KdyÏ v Brazílii mávne mot˘l kfiídly, v Texasu z toho vznikne tornádo. Lorenzovo zjednodu‰ení pomohlo nastartovat teorii chaosu a meteorologové jsou od té doby pfiímo posedlí tím, aby do sv˘ch modelÛ zadali co moÏná nejpfiesnûj‰í data. BohuÏel, dokonce ani ta nejvût‰í pfiesnost nezaruãí spolehlivost dlouhodob˘ch pfiedpovûdí. Aby toho byli klimatologové schopni, museli by rozumût tfieba tomu, jak na sebe pÛsobí atmosféra s oceánem.

JE âAS JEN ILUZE?

19

ZÁHAD, NA KTERÉ LIDSTVO HLEDÁ ODPOVĚĎ...

Velká tajemství? Myslíte si, Ïe nepotfiebujete vûdût, co je v zemském jádru? Jsou vûci, které nበÏivot ãiní zajímavûj‰ím. Hledání odpovûdí mezi nû patfií. text: redakce; foto: archiv

Hledat odpovědi na otázky je velice důležité. Bohužel dnes už je většina z nás produktem své doby: lhostejného věku, kdy akce a jistota mají zdánlivě větší cenu než pochybnost a zvědavost. 76 EUROZPRAVODAJ

P

odívejte se tfieba na Williama Thomsona. V roce 1900 se vût‰ina myslitelÛ shodla na tom, Ïe v‰echna tajemství fyzického svûta jsou víceménû vyfie‰ena. Malé otázky, které zÛstaly, v první fiadû vlastnosti svûtla a záfiení ãerného tûlesa, Thomson popsal jako dvojici obláãkÛ na jinak blankytnû ãisté obloze vûdûní. Samozfiejmû se stalo tohle: V myslích zvûdav˘ch badatelÛ se tyto beránky zmûnily v boufiková mraãna. ¤e‰ení záhady chování svûtla vedlo k teorii relativity a porozumûní záfiení ukázalo cestu kvantové mechanice. Nyní jsme o sto sedm let dále a o kolik jsme moudřejší? Moudr˘m muÏÛm z doby Williama Thomsona bychom pfiipadali jako

Platon argumentoval, že čas je neměnná veličina. Galileo Galilei se zahloubal do filozofie ãasu a pfii‰el na to, jak pfiesnû vyjádfiit ãas graficky. Albert Einstein fiekl, Ïe ãas je jen jin˘ rozmûr. Pfiidal tak ãtvrt˘ rozmûr ke tfiem znám˘m, v jejichÏ rámci se pohybujeme v kaÏdodenním Ïivotû: nahoru – dolÛ, ze strany na stranu, dopfiedu – dozadu. Prohlásil, Ïe paradoxnû ãím rychleji se pohybujeme, tím pomaleji se ãas odvíjí. Do krajnosti doveden˘ v˘klad této teorie znamená, Ïe minulost, pfiítomnost a budoucnost jsou pouh˘m v˘plodem na‰í pfiedstavivosti. Toto zdání vytvofiily na‰e mozky proto, aby to nevypadalo, Ïe se v‰echno dûje najednou. Einsteinovo pojetí jednotného ãasu ale funguje lépe na papífie neÏ ve skuteãnosti.

JAK DO·LO K V¯VOJI LIDSKÉHO JAZYKA? Zvířata vydávají zvuky, mnohé z těch zvuků přenášejí informace. Lidská fieã ov‰em zÛstává nepfiekonaná díky své sloÏitosti. Podle názoru psychologa Stevena Pinkera je nám fieã dána geneticky. Lidsk˘ jazyk se pr˘ vyvinul pfied dvûma sty tisíci let, kdy nám rané lidské bytosti, které zdatnû komunikovaly, pravdûpodobnû pfiedaly své geny. Dal‰ím dÛkazem je to, Ïe lidé s urãitou genetickou poruchou mají specifické tûÏkosti s fieãí a gramatikou. Jiní vûdci ov‰em

VùDA A TECHNIKA

argumentují, Ïe mluvené slovo je ve skuteãnosti v˘sledkem plánování, pamûti a logiky. Napfiíklad Luc Steels postavil roboty se znaky obecné inteligence, do jejich softwaru ov‰em nepfiidal jazykov˘ modul. Roboti si pak sami vyvinuli jazykovou skladbu pfiipomínající lidsk˘ jazyk.

KDE JSOU MÉ KLÍâE? Většina mozků dokáže pracovat s pěti až devíti krátkodobými vzpomínkami najednou. Novûj‰í informace – telefonní hovor! zmrzlina! – mohou vykopnout pfiedchozí vzpomínku pryã z pamûti dfiíve, neÏ se zafiadí do dlouhodobé pamûti. A co je je‰tû hor‰í, nové vzpomínky mají tendenci spl˘vat s tûmi stál˘mi. Zanefiáìují tak pamûÈ na‰ich rituálních ãinností. Vûdci fiíkají, Ïe je velmi snadné zamûnit jednu rutinní ãinnost za jinou. TakÏe své klíãe hledejte tam, kam si normálnû dáváte penûÏenku. KdyÏ to nepomÛÏe, podívejte se do auta, zkontrolujte pol‰táfie na pohovce, zámek ve dvefiích a va‰i kapsu. S nejvût‰í pravdûpodobností na nû právû nyní koukáte.

JAK OPLODNùNÉ VAJÍâKO VÍ, ÎE SE Z NùHO MÁ VYVINOUT âLOVùK? Představte si, že na prázdné pole umístíte maličkou černou krychli. Ta najednou zaãne vytváfiet kopie sebe samé – jednu, dvû, osm, ‰estnáct. MnoÏící se krychle vytváfiejí struktury – ohrazení, klenby, trubky. Nûkteré trubky se zmûní v dráty, PVC roury, konstrukãní ocel, dfievûné ãepy. Ze

shlukÛ krychlí se stanou stûnové desky a dfievûné obloÏení, koberec, sklenûné okenní tabulky. Dráty se zaãnou spojovat do nesmírnû sloÏité sítû. A nakonec na poli stojí mrakodrap o sto podlaÏích. Toto je ve zkratce proces, kter˘m si projde oplodnûná buÀka od okamÏiku poãetí. Jak tahle krychle vûdûla, jak vytvofiit mrakodrap? Jak ví buÀka, jak stvofiit ãlovûka (nebo jakéhokoli jiného savce)? Dfiíve se biologové domnívali, Ïe bunûãné proteiny pfiená‰ejí informace. Nyní se proteiny zdají b˘t spí‰e jednotliv˘mi cihlami a kameny – tedy k niãemu bez stavebního plánu a zedníka. Informace, jak

stvofiit organismus, musí b˘t vepsána do DNA buÀky, nikdo ale je‰tû nepfii‰el na to, jak ji ãíst.

CO SE SKR¯VÁ V ZEMSKÉ KÒ¤E? Víme, že zhruba 6400 kilometrů pod povrchem naší planety se nachází Ïelezná koule velikosti Mûsíce. Víme také, Ïe stojíme asi na 2900 kilometrech horniny, která tvofií zemskou kÛru a plá‰È. Co je ale mezi plá‰tûm a Ïeleznou koulí? Je to vífiící oceán záhadné kapaliny. Vûdci si nejsou jisti jejím sloÏením ani tím, jak reaguje s materiálem, kter˘ ji obklopuje. Jistû víme pouze to, Ïe v oceánu je mnoho Ïeleza. Z ãeho se ale je‰tû skládá? Nûktefií vûdci vûfií, Ïe zemské jádro obsahuje mnoho vodíku a síry. Jiní tvrdí, Ïe dal‰í dÛleÏitou souãástí je kyslík. Více informací by pomohlo vyfie‰it jeden problém: zdali vnitfiní jádro roste. Pokud tomu tak je, mohlo by nakonec pohltit roztaven˘ kov, kter˘ ho obklopuje, a odstranit magnetické pole Zemû.

JAK MOHOU KOMUNIKOVAT MALÉ âÁSTICE? Jednou z bláznivých představ ve světě velice bláznivé kvantové mechaniky je ta, Ïe dvojice vnitroatomárních ãástic se mÛÏe obãas vzájemnû proplést. To znamená, Ïe jedna neustále ovlivÀuje druhou bez ohledu na to, jak jsou vzdálené. Jedná se o tak bizarní jev, Ïe okolo roku 1930 Einstein oznaãil tuto ideu jako „stra‰idelnou ãinnost na dálku“. V roce 1997 vûdci provedli pokus. Oddûlili dvojici propleten˘ch fotonÛ a vystfielili je skrze kabely z optick˘ch vláken do dvou míst vzdálen˘ch asi deset kilometrÛ. Jeden foton polarizovali do urãitého kvantového stavu, druh˘ foton zaujal opaãnou pozici za ménû neÏ pût triliontin vtefiiny – to je témûfi sedmkrát rychleji, neÏ by mezi obûma fotony mohlo cestovat svûtlo. Samozfiejmû, podle teorie relativity nic necestuje rychleji neÏ svûtlo, ani informace mezi dvûma ãásticemi. Dokonce i ty nejlep‰í teorie, které se pokou‰ejí vysvûtlit problém propleten˘ch ãástic, se zdají b˘t po‰etilé. Jedna z nich napfiíklad navrhuje, Ïe signály se vrací zpût ãasem.

JAK PÒSOBÍ PLACEBO? Tor Wager si vydělává na živobytí tím, že způsobuje lidem bolest. Pracuje jako psycholog na Kolumbijské univerzitû. Dává lidem elektro‰oky, aby mohl studovat placebo efekt. Tento efekt je jednou z nejvût‰ích záhad moderní medicíny. Wager se skupinou sv˘ch kolegÛ pou‰tûl v prÛbûhu

jednoho experimentu velké dávky elektrické energie do zápûstí ãtyfiiadvaceti pokusn˘ch subjektÛ. Potom v˘zkumníci potfieli zápûstí subjektÛ neutrálním krémem, fiekli jim ov‰em, Ïe pÛsobí proti bolesti. KdyÏ je potom vystavili elektrick˘m ‰okÛm, osm subjektÛ prohlásilo, Ïe je to bolelo mnohem ménû. Nápad, Ïe by ne‰kodn˘ roztok mohl redukovat bolest, se zdá b˘t pozoruhodn˘. Nyní mohou mít placebo náhrady stejn˘ efekt jako moderní medicína. Studie ukazují, jak tfiicet aÏ ãtyfiicet procent pacientÛ hlásí zlep‰ení poté, co uÏívají neúãinné pilulky.

Zlep‰ení se t˘ká pacientÛ s celou ‰ífií diagnóz od deprese pfies vysok˘ krevní tlak aÏ po Parkinsonovu chorobu. Dokonce i fale‰ná operace mÛÏe dûlat zázraky. Bûhem souãasné studie lékafii provedli artroskopickou operaci kolene u skupiny pacientÛ, ktefií trpûli artritidou. Bûhem tûchto operací jim vyãistili a vypláchli kolenní klouby. PacientÛm z jiné skupiny udûlali na koleni malé fiezy, které vypadaly jako pooperaãní jizvy, poté jim kolena jen obvázali. Pacienti z obou skupin shodnû hlásili úlevu od bolesti. „Pokud vím, placebo efekt je‰tû nikdy nikoho nevzkfiísil z mrtv˘ch,“ fiíká profesor Howard Brody, „placebo efekt má ale do urãité míry pozitivní vliv na naprostou vût‰inu diagnóz.“ Jak je moÏné, Ïe má placebo efekt takov˘ úãinek? Nikdo neví. Vûdecké studie nám ale pfiece jenom nûco odhalily. KdyÏ dostáváme bolest uti‰ující placebo, na‰e mozky dokáÏí uvolnit chemikálie, které mají podobn˘ úãinek jako morfium. Tomuto psychologickému mechanismu v‰ak vûdci zaãali rozumût teprve nedávno. Bûhem svého zásadního experimentu s elektrick˘mi ‰oky Wager pouÏil MRI, aby mohl sledovat mozkovou aktivitu pokusn˘ch subjektÛ. KdyÏ ãlovûk vûdûl, Ïe se blíÏí bolestiv˘ stimul, mozek se zaktivoval v oblasti, která je vyuÏívána pro vysokoúrovÀové my‰lení. KdyÏ v˘zkumníci aplikovali placebo krém, ‰edá kÛra mozková se zaktivovala v té samé oblasti je‰tû intenzivnûji. To naznaãuje, Ïe pokusn˘ subjekt pfiedpokládal úlevu od bolesti. KdyÏ pfii‰el elektrick˘ ‰ok, pacienti vykazovali sníÏenou aktivitu v té ãásti ‰edé kÛry mozkové, kde je mnoho neuronÛ citliv˘ch na bolest. Tento druh v˘zkumu mÛÏe jednoho dne vést k novému zpÛsobu léãby. Mysl bude pomáhat tûlu. Do té doby se budou názory EUROZPRAVODAJ 77

POD POKLIâKOU

POZNÁNÍ lékafiÛ rozcházet. Nûktefií se domnívají, Ïe je neetické, aby lékafi provádûl fale‰né zákroky nebo podával pacientÛm léky bez úãinn˘ch látek. Pfiece jen ti nejlep‰í lékafii dosud vyuÏívali pouze jednu formu placeba: studie ukázaly, Ïe péãe autoritativního, a pfiesto starostlivého lékafie mÛÏe mít na pacienta vysoce léãiv˘ úãinek. PfiíleÏitostné podávání cukrovinek namísto rÛzn˘ch medikamentÛ ale moÏná není zas tak úplnû ‰patn˘ nápad.

JE MOÎNÉ CESTOVÁNÍ V âASE? Odpověď zní ano. Je jen důležité vědět, co si musíte vzít s sebou, kdyÏ cestujete do minulosti: hÛl na obranu pfied jeskynním muÏem a vûdeck˘ ãasopis, abyste jím mohli ohromovat lidi. A fotografie va‰ich pfiedkÛ, abyste je vãas poznali a náhodou je nezastfielili. KdyÏ cestujete do budoucnosti, bude se vám hodit sprej proti pfií‰erám, paruka z pefií a na tûlo pfiiléhající kost˘m (v krémové barvû a se zlat˘m prouÏkem – je sice drah˘, na druhou stranu v nûm budete vypadat, jako Ïe pocházíte z vy‰‰í kasty, coÏ má tu v˘hodu, Ïe vás hned tak nûkdo nebude chtít zabít nebo sníst).

CO SE STANE V âERNÉ DͤE S INFORMACEMI? Uvnitř černé díry je gravitace tak intenzivní, že z ní neunikne ani hmota, ani energie. V roce 1975 Stephen Hawking fiekl, Ïe nûco uniknout pfiece jen dokáÏe: nahodilé ãástice známé jako „Hawkingovo záfiení“. TakÏe kdyÏ ãerné díry pohlcují organizovanou hmotu, co se stane s informací? Pr˘ zÛstane uzavfiena uvnitfi, a kdyÏ se ãerná díra vypafií, zniãí i ji.

To je ov‰em paradoxní, protoÏe fyzikální zákony fiíkají, Ïe informace, stejnû jako hmota nebo energie, nemÛÏe b˘t zniãena. Hawking ale o své vífie dokázal pfiesvûdãit i svého kolegu Kipa Thorna. Av‰ak ThornÛv kolega John Preskill zÛstával dále skeptick˘. Tak uzavfieli sázku – o co, to je ve hvûzdách. V roce 2004 Hawking ov‰em najednou pfiehodnotil své názory a zaãal hlásat, Ïe vûci, které padají do singularity, nejsou navÏdy ztraceny. Jejich informace unikne. Pfiesto dodnes nikdo – snad kromû Hawkinga samého – neumí vysvûtlit jak nebo proã. Zfiejmû v rámci sázky Hawking obdaroval Preskilla encyklopedií baseballu. Preskill dar pfiijal se slovy: „Dokonce i kdyÏ jsi Hawking, je moÏné, Ïe jsi se spletl dvakrát.“ 78 EUROZPRAVODAJ

JAK¯ JE SMYSL NEKÓDOVANÉ DNA? Běžná lidská buňka obsahuje až dva metry vláknité makromolekuly DNA. Av‰ak asi pouhé tfii centimetry její délky obsahují kódy pro tvorbu proteinÛ. K ãemu je ten zbytek? Je to odpad, fiekl Sydney Brenner – nositel Nobelovy ceny. Nekódující DNA ale musí obsahovat hotové poklady. Pokud by tu byla jen tak, musela by se postupnû mûnit. Vûdci uvaÏují o tom, Ïe proteiny a normální DNA, která je tvofií, jsou pouze masem a kostmi celého systému. Nekódující DNA se zdá b˘t spí‰e konstrukãním plánem a kontrolním systémem. BohuÏel, protoÏe jsme si uplynul˘ch tfiicet let mysleli, Ïe je to jen odpad, nyní se teprve uãíme, jak ji ãíst.

Z âEHO SE SKLÁDÁ VESMÍR? Astronomové propichující oblohu výkonnými teleskopy mohou pozorovat nesmírnû vzdálené objekty. Tato pozorování jsou dÛleÏitá proto, abychom si mohli utvofiit pfiedstavu o historii a evoluci kosmu. Pfiesto nedokáÏeme odpovûdût na otázku, z ãeho se vesmír skládá. Atomy se zab˘váme jiÏ více neÏ sto let a zhruba v prÛbûhu minulého století jsme za‰li je‰tû dále a identifikovali jsme elektrony a quarky, stejnû jako jejich vzdálené pfiíbuzné neutriny, mezony a jiné. Nemáme ale Ïádné pfiesvûdãivé dÛkazy o tom, Ïe tyto pfiísady najdeme v celém vesmíru. Vût‰ina vesmíru se skládá z jiné hmoty. Tu nejsme schopni identifikovat navzdory v‰em úspûchÛm moderní vûdy. Jak to ale víme? Astronomové po celá staletí pozorují gravitaãní projevy hmoty systémÛ, jak˘mi jsou galaxie a jejich kupy. Pfii‰li na to, Ïe gravitace, kterou tato tûlesa projevují, nedokáÏe vysvûtlit zpÛsob, jak se pohybují. V˘sledky pozorování mohou b˘t vysvûtleny, jedinû pokud budeme pfiedpokládat mnoÏství dal‰í hmoty, která nevydává svûtlo (viditelné, rentgenové, infraãervené nebo jin˘ druh), a je proto neviditelná teleskopÛm. Prostfiednictvím detailních kosmick˘ch mûfiení vûdci navíc objevili, Ïe tzv. temná hmota se nemÛÏe skládat z tûch sam˘ch elektronÛ, protonÛ a neutronÛ, které tvofií v‰e, co známe my. V roce 1990 dvû skupiny vûdcÛ v prÛbûhu pozorování vzdálen˘ch supernov zmûfiili, jak se rychlost rozpínání vesmíru v prÛbûhu ãasu zmûnila. Témûfi kaÏd˘ pfiedpokládal, Ïe rychlost rozpínání vesmíru se bude zmen‰ovat díky neoblomnému tahu gravitace. V˘sledky pozorování obou skupin v‰ak svûdãily o opaku. Vesmír se rozpíná stále rychleji. Nûco ho musí tlaãit od sebe – Einsteinova obecná teorie relativity má na‰tûstí vhodného kandidáta: jednotná, rozprostfiená energie ‰ífiící se vesmírem se mÛÏe chovat jako antigravitaãní síla. ProtoÏe tato energie nevydává Ïádné svûtlo, naz˘váme ji temnou energií. Nûkteré studie se snaÏí analyzovat ãástice, které na Zem dopadají z vesmíru.

Jiné se chystají analyzovat kolize protonÛ pohybujících se extrémnû velkou rychlostí. Tento experiment má potenciál stvofiit temnou hmotu v laboratorních podmínkách. Propoãty ukazují, Ïe kdyby její mnoÏství bylo o trochu vût‰í, vesmír by se rozletûl takovou rychlostí, Ïe by Ïivot nemohl existovat tak, jak ho známe.

CO ZPÒSOBILO DOBU LEDOVOU? Víme, že malé doby ledové nastávají každých dvacet až čtyřicet tisíc let a Ïe velké doby ledové pfiicházejí zhruba kaÏd˘ch sto tisíc let. Nevíme ale proã. V souãasnosti platná teorie pfiedpokládá, Ïe nepravidelnosti v obûÏné dráze Zemû mûní mnoÏství energie, které planeta absorbuje. To vede k náhlému ochlazování. V˘kyvy v obûÏné dráze ovlivÀují ov‰em sluneãní energii pouze o jedno procento – pfiíli‰ málo na to, aby zpÛsobily velké klimatické zmûny. Co funguje jako zesilující ãinitel? Studium ledovcÛ a dna mofií ukazuje, Ïe rÛst a pokles teploty je úzce spojen se zmûnami v koncentraci skleníkov˘ch plynÛ. Je to ale star˘ znám˘ problém: vejce a slepice. Jsou vzestupy a poklesy oxidu uhliãitého pfiíãinou klimatick˘ch zmûn, nebo jejich dÛsledkem? Potfiebujeme vûdût, proã mnoÏství skleníkov˘ch plynÛ kolísalo pfied érou lidstva, a my to prostû nevíme.

PROâ SE NùKTERÉ NEMOCI MùNÍ V PANDEMII? Pandemie – hromadný výskyt infekčního onemocnění. Proã ne. KoneckoncÛ bakterie chtûjí jen to, co chceme my v‰ichni: roz‰ífiit své geny. Za úspûch ve svûtû bakterií se poãítá nakaÏení ohromného poãtu lidí, rozmnoÏení se a poté nakaÏení je‰tû vût‰ího poãtu lidí. Úspûch mikrobu závisí na chování jeho obûtí. HIV miluje promiskuitní, ale pfiitom pruderní skupinu lidí – tedy ty, ktefií rádi provozují sex, ale neradi hovofií o kondomech. Virus Ebola se také pfiená‰í pfiím˘m stykem s infikovan˘mi tûlesn˘mi tekutinami, jako je

VùDA A TECHNIKA

krev nebo sliny. Díky tryskov˘m letadlÛm je lidská populace vystavena vût‰ímu nebezpeãí roz‰ífiení nákazy. Nikdo v‰ak neumí pfiedpovûdût, kdy se nûco takového stane. TakÏe si nezapomeÀte um˘t ruce.

PROâ NÁM NEMOHOU ZNOVU NARÒST âÁSTI NA·ICH TùL? Uřízněte si prst a je navždy pryč. KdyÏ v‰ak ufiíznete nohu mlokovi, naroste mu nová. Vûdci uÏ dlouho hledají zpÛsob, jak obnovit po‰kozenou tkáÀ zniãenou nemocí, zranûním nebo stárnutím. Velmi rádi by vûdûli, proã my, lidé, neumíme to, co obojÏivelník. KdyÏ je mlok zranûn, jeho kÛÏe, kosti, svaly a krevní cesty se vrací do pÛvodního stavu. Zformují porézní hmotu – blastem. Je to, jako kdyby se buÀky vrátily v ãase a potom znovu sestavily nov˘ orgán nebo konãetinu. Zdá se, Ïe my máme v zásadû ten sam˘ program vepsan˘ do na‰ich genÛ: jako embryím nám bez problémÛ rostou nohy, plíce a tak dál, a dokonce i kdyÏ jsme dospûlí, jeden druh bunûk v na‰em nervovém systému se umí obnovit. Podobnou flexibilitu vykazují i buÀky v na‰em Ïaludku. BohuÏel ve vût‰inû ostatních pfiípadÛ se zdají b˘t zpÛsoby na‰í regenerace zablokované. DÛvodem by mohlo b˘t to, Ïe rapidní dûlení bunûk nutné k rÛstu nového údu mÛÏe na‰emu tûlu pfiipadat jako nekontrolovatelné rakovinové bujení. Na‰e dlouhovûkost nás ãiní náchyln˘mi k nahromadûní zmûn DNA, takÏe jsme si vyvinuli molekulární brzdy, abychom udrÏeli nádory na uzdû. Vûdci tak budou muset pfiijít na to, jak potlaãit zábranné signály, aniÏ by se rozpoutalo zhoubné bûsnûní.

PROâ UMÍRÁME, JESTLIÎE UMÍRÁME? Pokud fyzikům položíte otázku, proč věci umírají, žádný z nich nebude váhat ani vteřinu: Je to druh˘ zákon termodynamiky. Cokoliv, aÈ je to minerál, rostlina, zvífie, porsche, mitrální chlopeÀ, nebo protein v bunûãné stûnû, se jednou zhroutí. Jak nûco takového vypadá, kdyÏ se to stane v lidském organismu – to je otázka pro biology. MoÏná to je zniãení DNA voln˘mi radikály nebo po‰kození chromozomÛ. Telomery, jak se jim fiíká, se zmen‰ují s kaÏd˘m bunûãn˘m dûlením. KdyÏ se zmen‰í na urãitou mez, nastane bunûãná

sebevraÏda nebo smrt bunûk. Nejlep‰í vysvûtlení ov‰em mají ekologové. Délku Ïivota poãítají pomûrnû neotesan˘m zpÛsobem. âím vût‰í Ïivoãi‰n˘ druh, tím pomalej‰í energetick˘ systém. âím pomalej‰í metabolismus, tím del‰í Ïivot. Pokud zvednete my‰ za ocásek, celá se bude chvût, jak její srdce rychle bije, zatímco srdce plejtváka obrovského je jako pomal˘ metronom. Oba druhy mají vymûfien zhruba stejn˘ poãet úderÛ – sto milionÛ. My‰ spotfiebuje svÛj poãet úderÛ za dva roky, plejtvák za osmdesát let. „V‰echna Ïivá stvofiení mají zhruba stejné mnoÏství energetického Ïivota,“ fiíká ekolog Brian Enquist. Zatímco mnohé Ïivoãi‰né druhy pfiedãí ãlovûka co do poãtu, málokter˘ ho pfiedãí délkou Ïivota. Jak to, Ïe Ïijeme tak dlouho? Rozdíl délky na‰eho Ïivota lze podle Enquista vysvûtlit velikostí na‰eho mozku nebo je‰tû lépe tím, kolik ãasu a energie

ãlovûk potfiebuje pro rÛst mozku ve vztahu ke zbytku tûla. Není si ale jist tím, proã se pl˘tvání energií na tvorbû mozku projevuje enormní délkou na‰ich ÏivotÛ. (Je mu sedmatfiicet let, má dal‰ích zhruba ‰estatfiicet let, aby na to pfii‰el.)

ODKUD POCHÁZÍ ÎIVOT? Teorie přirozeného výběru vysvětluje, jak se již existující organismy vyvinuly v odpovûdi na zmûny svého Ïivotního prostfiedí. Darwinova teorie nám ale nic nefiíká o tom, jak organismy vznikly. Celá záleÏitost se stala postupem ãasu je‰tû tajemnûj‰í. Îivot se vyvinul v pfiírodním systému bez pomoci. Potom by mûlo b˘t tedy moÏné, abychom ho stvofiili v laboratofiích. Îádn˘ takov˘ pokus se ale dosud nezdafiil. Znám˘ pokus podnikl Herold Urey se Stanleym Millerem v roce 1952. Smísili prvky, o kter˘ch se pfiedpokládá, Ïe se nacházely v prvotní atmosféfie Zemû, a vystavili je elektrickému napûtí, aby simulovali svûtlo. Ve zkumavkách se samy ustavily aminokyseliny, ale Ïádn˘ Ïivot z nich nevze‰el. Ukázalo se, Ïe základní stavební prvky Ïivota pocházejí z mnoha pfiírodních procesÛ, dokonce plují v ohromn˘ch mraãnech ve vesmíru. Nevíme ale, jak se

z nich rodí Ïivot, nevíme, jak ve sv˘ch prozatímních formách dokázaly tyto prvky odolat mrazu nebo horku v krut˘ch podmínkách, které panovaly na Zemi. Nûktefií vûdci podporovali hypotézu, Ïe jakási neznámá „polévka“ z pfiírodních chemikálií se byla schopna zorganizovat a oÏivit pomocí pfiírodních mechanismÛ, které jiÏ neexistují. Jiní pfiedpokládají, Ïe Ïivot vznikl na dnû mofií okolo prÛduchÛ, kde teplota a tlak nastartovaly chemické procesy. Dal‰í pfii‰li s my‰lenkou, Ïe koncepce Ïivota se uskuteãÀuje prostfiednictvím dosud neznámého pfiírodního zákona. Byl to tedy bÛh nebo jiná vy‰‰í bytost, kdo stvofiil Ïivot?

PROâ SE PÓLY P¤EVRACEJÍ? Před osmi sty tisíci lety by střelka kompasu ukazovala k jihu. Je‰tû více zpátky v ãase by ukazovala k severu. DÛkazy o takovém pfievracení pocházejí z proudÛ lávy a z trhlin v oceánském dnû. Víme, Ïe jak se Zemû otáãí, tekut˘ kov v jejím Ïhnoucím jádru vífií, ãímÏ vytváfií elektromagnetické pole. Zmûny v pohybu zemského jádra mohou zmûnit polaritu tohoto pole, coÏ trvá asi sedm tisíc let od okamÏiku, kdy cel˘ proces pfievracení zaãne. To se dûje dvakrát nebo tfiikrát za milion let. Nikdo ale neví, jak to probíhá. Nûktefií vûdci vûfií, Ïe póly pomalu cestují z jednoho konce na druh˘, jiní pfiedpokládají, Ïe magnetické pole zhasne a potom se znovu objeví s opaãnou polaritou. A co je spou‰tûãem? Nevûdí.

JAK MOZEK PROPOâÍTÁVÁ POHYB? Robotika, medicína, neurofyziologie a fyzika jsou pouze nûkteré z oborÛ, které studují, jak mozek dává zvífiatÛm ucelené motorické schopnosti. Jak jinak pomal˘ mozek (poloÏte svou ruku na rozpálenou plotnu a bude to trvat milisekundy, neÏ ucítíte Ïár) zpracovává vizuální vjemy, propoãítává polohu a odhaduje dráhu, aby umoÏnila je‰tûrãímu jazyku uchvátit mouchu, psovi chytit letící míãek nebo lidské ruce zachytit padající skleniãku? V tûle jsou tisíce svalÛ a ‰edá kÛra mozková zkrátka v Ïádném pfiípadû nemÛÏe „pfiem˘‰let“ o pohybu. Podle nûkter˘ch vûdcÛ se zdá, Ïe mozek vytváfií vnitfiní model fyzického svûta, poté, jako dÛmysln˘ joystick, kopíruje zam˘‰lené pohyby na tomto modelu. Celé se to odehrává v kódu, kter˘ souãasná vûda musí prolomit. Velikost mozku tu pfiitom nehraje roli – i mozek koãky dokáÏe modifikovat ty nejsloÏitûj‰í pohyby, zatímco je provádí. ■ EUROZPRAVODAJ 79

CO JSTE NEVùDùLI

HISTORIE

NA DVOU KOLECH...

LEGENDA Je to staletá legenda, která se zrodila z pfiátelství ãtyfi nad‰encÛ posedl˘ch technikou. Zaãali vyrábût bicykl s motorem, ale do‰li k unikátnímu motocyklu... text: redakce; foto: archiv

N

elze si ho splést, a pokud jste na nûm nûkdy jeli, nelze na to zapomenout. Takov˘ je Harley-Davidson, legendární americk˘ motocykl, jehoÏ historie se zaãala psát krátce po pfiíchodu dvacátého století. Svût tehdy skuteãné motocykly je‰tû v podstatû neznal. Na ulicích stále pfievládaly bryãky a koÀské povozy, i kdyÏ ani automobil uÏ nebyl tak zfiídkav˘m úkazem. V roce 1903, k nûmuÏ se datuje zrod prvního motocyklu Harley-Davidson, jen ve Spojen˘ch státech existovalo bezmála na dvû stovky v˘robcÛ automobilÛ. Tyto malé dílny se pozdûji spojovaly ãi zanikaly, aby jejich místo na trhu obsadili velcí v˘robci. To pfiineslo první velk˘ boom amerického automobilismu – zanedlouho uÏ brázdilo silnice v USA takfika dvacet milionÛ aut. V˘roba motocyklÛ stála nejprve stranou, protoÏe na automobilech se vydûlávalo mnohem více neÏ na motorkách.

80 EUROZPRAVODAJ

Brzy se v‰ak i tato ãást trhu zaãala zaplÀovat ‰ikovn˘mi v˘robci, ktefií vidûli v˘hody jednostopého dopravního prostfiedku, jakési technické obdoby bujného ofie pod kovbojsk˘m zadkem. Od poãátku aÏ po souãasnost tuto historii spoluvytváfiela také firma Harley-Davidson. Byla to právû tato firma, jeÏ své motorky osadila otoãn˘mi rukojeÈmi na fiídítkách. Byl to Harley-Davidson, kter˘ jako první pouÏil boãní opûrku k zaparkování motocyklu nebo elektrické svûtlo v dobách, kdy je‰tû ostatní motorky jezdily s acetylenov˘mi lampami. Harley-Davidson byly navíc první motocykly, které uÏ na poãátku minulého století vyuÏívaly k pfievodu síly motoru na kolo fietûz. Ostatní motocyklisté se zatím pot˘kali s prokluzováním ãi trháním bûÏného fiemenu. Je‰tû paradoxnûj‰í na tom je, Ïe právû Harley-Davidson se o desítky let pozdûji, v roce 1981, jako první vrátil k pouÏívání fiemenu – ozubeného a s kevlarov˘mi vlákny. To je jen mal˘ v˘ãet zlep‰ení a vynálezÛ, bez nichÏ si dne‰ní

TECHNIKA A POZNÁNÍ

motocykly neumíme ani pfiedstavit a k nimÏ pfiispûl právû Harley-Davidson. Je zcela zfiejmé, Ïe si mezi motorkáfii své místo na v˘sluní zaslouÏí. A kdyby ani to nestaãilo, staãí prostû jen zmínit, Ïe Harley-Davidson Motor Company je nejstar‰í firmou na svûtû, která vyrábí motocykly nepfietrÏitû uÏ od sv˘ch poãátkÛ. Jaké byly? V mnoha ohledech prÛkopnické a dobrodruÏné, obãas úsmûvné, ale dnes jsou uÏ pfiedev‰ím legendární. První stroj podobn˘ alespoÀ vzdálenû bicyklu vznikl koncem 18. století. Byl cel˘ dfievûn˘, nemûl Ïádné pedály a jezdec se musel od zemû odráÏet nohama. ¤íkalo se mu „draisina“ a stal se pfiedobrazem prvního pramotocyklu v lidsk˘ch dûjinách. Ten se svûtu pfiedstavil v nedûli 5. dubna 1818 v pafiíÏsk˘ch Lucembursk˘ch zahradách. Vypadal podobnû jako draisina, ale mûl navíc parní stroj pohánûjící zadní kolo. Dostal prapodivn˘ a krkolomn˘ název „velocipédraisiavaporiana“. V roce 1870 vedla ve Francii spolupráce v˘robcÛ velocipedÛ a parních strojÛ ke vzniku prvního parního velocipedu, kter˘ na zku‰ební trati dokázal urazit ‰estnáct kilometrÛ. První motocykl, jenÏ se dne‰ním modelÛm alespoÀ trochu blíÏil, protoÏe uÏ jezdil se ãtyfidob˘m spalovacím motorem, se „narodil“ roku 1885. JenÏe i ten mûl dfievûn˘ nejen rám, ale i kola. Od roku 1894 se pak datuje první sériová v˘roba podobn˘ch „motorek“.

V RYTMU NOVÉHO STOLETÍ Toto tedy byla doba, v níÏ vyrÛstali budoucí zakladatelé nejproslulej‰í znaãky motocyklu na svûtû. William S. Harley se narodil v roce 1880 v rodinû anglick˘ch pfiistûhovalcÛ v Milwaukee. UÏ ve sv˘ch patnácti letech zaãal pracovat u v˘robce jízdních kol, coÏ pfiedznamenalo jeho dal‰í osud. Objevil v sobû nadání pro techniku a o pár let pozdûji uÏ byl kresliãem v továrnû na zpracování kovÛ. Právû tam se spfiátelil se sv˘m b˘val˘m

benzinovému motoru. Bylo to v roce 1902 a rodinn˘ dÛm zaãal b˘t na v˘robu a experimenty mal˘. Konstruktéfii si proto vypÛjãili malou dfievûnou garáÏ o rozmûrech 3 x 5 metrÛ. Právû tady se narodil jejich první motocykl, coÏ byl v‰ak stále je‰tû bicykl osazen˘ motorem. Stroj se pfiesto na silnici choval skvûle – dosahoval plynulé jízdy a rychlosti aÏ 40 km/h, jen jeho motor nezvládal ani malé stoupání. Rok 1903 byl zlomov˘. Z malé skromné garáÏe vyjel první

UŽ VE SVÝCH PATNÁCTI LETECH ZAČAL PRACOVAT U VÝROBCE JÍZDNÍCH KOL, COŽ PŘEDZNAMENALO JEHO DALŠÍ OSUD. OBJEVIL V SOBĚ NADÁNÍ PRO TECHNIKU. spoluÏákem Arthurem Davidsonem, kter˘ v továrnû pracoval jako patentov˘ úfiedník. Arthur byl také potomek emigrantÛ, ale oba chlapce spojovala pfiedev‰ím vá‰eÀ pro mechaniku – od jízdních kol po automobily. Zaãali proto spfiádat plány na stavbu motocyklu podle vlastního návrhu. K této dvojici nad‰encÛ se pfiidali dal‰í dva bratfii z rodiny Davidsonov˘ch, Walter a William. Nejprve se jim podafiilo podomácku sestrojit tfii prototypy motorÛ. Arthur a William v‰ak pochopili, Ïe budou potfiebovat dÛkladnûj‰í znalosti, a dali se do studia mechaniky se zamûfiením na motocyklové motory. Nakonec parta dokázala dojít k malému, vzduchem chlazenému

prototyp skuteãného motocyklu, první Harley-Davidson. Na nádrÏi hrdû nesl logo, které firmû navrhla teta bratfií DavidsonÛ. I kdyÏ se ãasem zmûnilo, ãervená barva z nûj uÏ nikdy nevymizela. Jméno Harley-Davidson zaplavilo média, strhl se zájem, a firma tak prodala své první ãtyfii stroje je‰tû dfiíve, neÏ byly vÛbec vyrobeny. Hned první prodan˘ motocykl zajistil znaãce do budoucna slu‰nou reklamu. Mûl jednoválcov˘ motor se zdvihov˘m objemem 405 cm3, bateriov˘m zapalováním s indukãní cívkou a karburátorem. Pfii jízdû dosahoval závratné rychlosti 72 km/h a byl prodán za 200 dolarÛ. Dodnes je chloubou firmy a v˘znamnû pfiispûl k jejímu rozvoji. ■

Společnost HarleyDavidson zahájila svoji existenci, která trvá nepřetržitě až dodnes. Z někdejších 150 amerických výrobců motocyklů se přitom dočkaly konce druhé světové války jen dvě značky: Harley-Davidson a Indian. Indian se ale udržel jen do roku 1953.

EUROZPRAVODAJ 81

RECENZE HISTORICK¯ SERIÁL OD NACISMU KE KOMUNISMU

DVD

DOKUMETY MAPUJÍCÍ NEJHORŠÍ ZKUŠENOSTI O tom, Ïe zloãinnost systému vládnoucích v minulém století v Evropû neustále vzbuzuje zájem souãasníkÛ, dokazuje i úspû‰nost edice DVD z nakladatelství Mido Film Brno. Podívejme se, co nám nabízí v rámci kolekce historick˘ch dokumentÛ...

C

o je bezesporu velmi pfiitaÏlivé, je prokazatelná autentiãnost snímkÛ. Pfied oãima vám defilují dokumentární zábûry, jeÏ spojuje pouze slovo komentátora. Najednou vidíte celou fiadu detailÛ ze Ïivota tyranÛ, mÛÏete sledovat, jak se dostávali k moci, a dokonce se v mnoha pfiípadech mÛÏete pokusit vÏít do cítûní tehdej‰ích lidí. Celá fiada dokumentÛ vysílan˘ch v televizi je doplnûna souãasn˘mi komentáfii nebo dotáãkami, zatímco tady sledujete nepfietrÏit˘ tok autentick˘ch zábûrÛ, z nichÏ mnohé vidíte vÛbec poprvé. Ameriãané, ktefií mají cel˘ seriál na svûdomí, se snaÏili do hodinov˘ch filmÛ nacpat to nejdÛleÏitûj‰í a nejzajímavûj‰í. Myslíme, Ïe se jim to povedlo...

HISTORIE FA·ISMU Zrod zla v Itálii Aãkoliv má slovo fa‰ismus ãi „fa‰istick˘“ specifick˘ historick˘ v˘znam, dnes je uÏíváno k oznaãení vícero nedemokratick˘ch zfiízení, politick˘ch stran ãi hnutí. Pojem fa‰ismus pochází z latinského slova fascis, které se pfiekládá jako svazky. PÛvodnû totiÏ oznaãovalo jilmové pruty svázané ãervenou páskou s vyãnívající vetknutou sekyrou. Tento znak úfiedníkÛ fiímského impéria si ital‰tí fa‰isté pfiivlastnili jako symbol svého hnutí a ve 20. letech minulého století vytvofiili první fa‰istickou organizaci „Fasci Italiani di Combattimento“ – Svazky italsk˘ch spolubojovníkÛ, v jejímÏ ãele stál Benito Mussolini. Tento snímek je názorn˘m prÛvodcem svûtem fa‰ismu v jeho mnoha odnoÏích. Dal‰í pohled na stejné období pfiiná‰í DVD Benito Mussolini, vûnující se 82 EUROZPRAVODAJ

cestû nástupu diktátora k moci i jeho neslavnému konci. Sledování panujících pomûrÛ v zemi i intrikáfisk˘ch rozhodnutí i po letech vzbuzuje vzru‰ení a údiv.

HISTORIE FA·ISMU II. Teorie a praxe fa‰ismu Pokraãování historie fa‰ismu navazuje na první roky v Itálii a mapuje jeho v˘voj v Nûmecku a dal‰ích státech. Jako kaÏd˘ siln˘ politick˘ svûtov˘ názor je také fa‰ismus, v teorii i praxi, ãinnost zakládající se na doktrínû, která vze‰la ze souãasného systému historick˘ch sil, zÛstává v ní zakotvena a pÛsobí z vnitfiku navenek. Tato doktrína má proto formu, která souvisí s pfiedpoklady místa a ãasu, ale má zároveÀ ideální obsah, kter˘ ji ve vy‰‰í historii my‰lení povy‰uje na formuli pravdy. Nepoãíná si na svûtû ãistû duchovnû jako lidská vÛle, která ovládá v‰ecko bez ohledu na pomíjivou a zvlá‰tní realitu, na kterou se má pÛsobit, a na obecnou realitu, z níÏ ta první ãerpá své bytí a svÛj Ïivot. Pfii sledování dokumentu moÏná odsoudíte naivitu tehdej‰ích lidí, ale také moÏná objevíte jistou lákavost systému.

HISTORIE NACISMU I. Zvrácená ideologie slaví triumf Sledujte fakta ekonomického, politického a ideologického rÛstu nacistického hnutí. Jak to, Ïe se tak zvrácená ideologie doãkala takové popularity? Tento unikátní snímek dokumentuje zrod, v˘voj a ‰ífiení nacismu v Evropû od jeho poãátkÛ aÏ po proces u norimberského tribunálu. Nacismus vznikl spojením koncepce

fa‰istického státu a rasistick˘ch teorií o nadfiazenosti árijské rasy a o pokroku skrze konflikt mezi vy‰‰í a niωí rasou, fie‰en˘ podrobením ãi likvidací niωí rasy. Nacistická ideologie dále ãerpá ze socialismu (vyhovující niωím vrstvám), antibol‰evismu (vyhovující vy‰‰ím vrstvám), nacionalismu (umoÏÀující získat podporu konzervativních sil) a pochopitelnû antisemitismu.

HISTORIE NACISMU II. Demagogie zpracovává masy lidí V Nûmecku po I. svûtové válce byly pro vznik nacismu ideální podmínky. Sociální problémy, zadluÏenost státu a jeho zatíÏení mezinárodními sankcemi a váleãn˘mi reparacemi, zbytnûní ¤í‰ského snûmu (rozumûj parlamentu), silné marxistické hnutí, specifické postavení ãasto podnikatelsky úspû‰né Ïidovské men‰iny. Léãit tyto problémy zaãali marxisté i národní socialisté, kaÏd˘ po svém. Zhovadilosti jedné strany byly vodou na ml˘n stranû druhé za neãinného pfiihlíÏení státu. V Nûmecku zpracované masy lidí tleskaly národním socialistÛm. V jin˘ch zemích komunistÛm. Vûdûly tyto davy, Ïe na konci národního socialismu je ãekají Hitlerova zvûrstva a v komunismu Stalinova tyranie?

STALINOVA KARIÉRA Od RomanovcÛ ke Stalinovi Josif Vissarionoviã Stalin byl jedním z nejkrutûj‰ích diktátorÛ v cel˘ch lidsk˘ch dûjinách. Jeho pohfibu 9. bfiezna 1953 se zúãastnilo pût milionÛ lidí. Bûhem své tfiicetileté hrÛzovlády zpÛsobil samozvan˘ „Otec národÛ“ smrt 20 milionÛ lidí. Jak se z u‰lechtilého cíle jednoty a rovnosti stane zvrácená noãní mÛra? Jak se mohlo toto v chudobû vyrÛstající t˘rané dítû a omezen˘ pseudorevolucionáfi stát hlavou nejvût‰í zemû svûta? Tento dokument zkoumá tyto otázky díky dosud nepublikovan˘m snímkÛm z historick˘ch archivÛ. Poprvé nahlédnete do temného období sovûtské historie v barvách – dvû tfietiny archivních zábûrÛ byly dodateãnû kolorovány, pfiiãemÏ zbytek byl jiÏ pÛvodnû natoãen na barevn˘ film. ■

RECENZE ZAJÍMAVÉ TITULY NA KNIÎNÍCH PULTECH

KNIHY

NAD ŽIVOTY OSOBNOSTÍ KaÏd˘, kdo to nûkam dotáhl, mûl v sobû jistou dávku egoismu a sobectví. Pfiesnûji fieãeno byla ta dávka vy‰‰í neÏ u jeho vrstevníkÛ. Kdyby tyto vlastnosti nemûl, nikdy by nemohl tak vyniknout. Zkuste porovnat vynálezce, umûlce a svÛdníka... FERDINAND PORSCHE Reinhard Osteroth Návod na úspěch podle Ferdinanda Porscheho je jednoduchý: hledût si svého a jít za sv˘m cílem trpûlivû, tvrdû a této cestû podfiídit v‰e. A Ïe se pfii své cestû potkal s Hitlerem? No a co? Mûl to snad zabalit? Tak prostû spolu chvíli kráãeli bok po boku. Hitler si Porscheho vybral, protoÏe v nûm cítil obrovsk˘ potenciál a prostor k sebepropagaci a ke zviditelnûní celého Nûmecka. Na druhé stranû jeho váleãná taÏení komplikovala konstruktérovi Ïivot, protoÏe chybûly peníze i lidi. Po válce se továrny ujali Britové a pomohli jí pfieÏít. Nad kolaborací Porscheho s fa‰isty se dnes pohor‰ují intelektuálové, zatímco zbytek

svûta si vesele uÏívá jeho technického daru. CoÏ jenom dokazuje, Ïe byznys stojí vysoko nad politikou a Ïe to rozhodnû nejsou hlavnû politici, kdo vytváfií dûjiny. Pro Academii pfieloÏila Jana Zoubková.

OPATI Pierre Michon Útlá knížečka pro lidi, kteří ujíždějí na pradávných dějinách, kdy zemi zakr˘valo sychravé nebe, pofiád pr‰elo, lidi bydleli v dfievûn˘ch ch˘‰ích nebo kamenn˘ch hradech, suÏovala je artritida, bronchitidy, komáfii ze v‰udypfiítomn˘ch moãálÛ a ‰ifiitelé víry se ‰ílen˘m pohledem v oãích. Jestli jste pfieÏili Markétu Lazarovou, tuhle kníÏeãku slupnete po obûdû jako malinu. Zrovna tahle kniha moÏná dokazuje umûní pfiekladatele. Sice nejsme schopni porovnat francouzsk˘ originál, nicménû podivuhodná ãe‰tina dává tu‰it, Ïe se i autor v originále snaÏil jazykem naznaãit dávnost konání jeho pfiíbûhu, ale nedráÏdit pfiitom sloÏitû vym˘‰len˘mi archaismy. Víte, Ïe se takhle tenkrát asi nemluvilo, ale na druhé stranû je vám jasné, Ïe do moderního vyprávûní to má daleko.

Právû takhle se dá mimo jiné dotváfiet atmosféra sdûlení. Vydala Paseka v pfiekladu Mirky ·evãíkové.

JIND¤ICH ·TYRSK¯ Lenka Bydžovská, Karel Srp Když se před několika lety objevila v Praze výstava obrazů malířky Toyen, vzbudila obrovský zájem. To samé se opakovalo, kdyÏ se do stejné v˘stavní sínû dostaly obrazy od jejího Ïivotního souputníka Jindfiicha ·tyrského. Tento zájem se pochopitelnû projevil i v aukãních síních a obrazy obou umûlcÛ se draÏí za statisícové ãástky. Jejich v˘hodou je, Ïe jsou dostateãnû známé i pro zahraniãní sbûratele – díky tomu, Ïe oba dva dlouhodobû pob˘vali

TADY NĚKDE JSOU KOŘENY NAŠÍ ČEŠTINY: GEREI OWIS, KESYO VLHNA NE EST, EKWONS ESPEKET, OINOM GHE GRUM WOGHOM. v PafiíÏi, a Toyen tam dokonce v roce 1980 zemfiela. ·tyrsk˘ byl solitérem ãeské kultury, kter˘ neváhal kritizovat Voskovce a Wericha v dobû, kdy je v‰ichni vyzdvihovali, nevyh˘bal se niãemu neobvyklému, a dokonce experimentoval i s drogami. Zemfiel v pomûrnû mladém vûku 43 let a podle popisu v knize ‰lo o smrt dlouhou a bolestivou, kdy se v jeho pfiípadû naplnilo rãení, Ïe smrt byla pro nûho vysvobozením. Vydalo Argo.

ATLAS JAZYKÒ Bernard Comrie, Stephen Matthews a Maria Polinsky K čemu byste měli mít tuhle knížku, když všude ve světě používáte svoji

lámanou angliãtinu? Momentálnû nás Ïádn˘ dÛvod nenapadá. Tak jinak: atlas jazykÛ je nûco jako atlas svûta. I kdyÏ tam pravdûpodobnû v Ïivotû nepojedete, také vás zajímá, kde leÏí Grónsko nebo ·alamounovy ostrovy. Atlas jazykÛ není k tomu, abyste ty jazyky nûkde pouÏívali. MoÏná by na vás koukali dost divnû, i kdybyste se o to pokusili. Je k tomu, abyste zjistili, kde se jazyk vzal a jak se vyvíjel. Tady nûkde napfiíklad jsou kofieny na‰í ãe‰tiny: Gerei owis, kesyo vlhna ne est, ekwons espeket, oinom ghe grum woghom. (Na kopci ovce, jejíÏ vlna není, kÛÀ vidûl, tûÏk˘ náklad. = Na kopci stála ovce, jeÏ nemûla vlnu, a spatfiila konû, táhnoucího tûÏk˘ náklad.) Vidíte tu podobnost? Ne? Pfiece owis – ovce, vlhna –

vlna. Tato vûta je ze staré indoevrop‰tiny, coÏ mimo jiné také dokazuje, Ïe v‰ichni lidé bratfii jsou. Nároãného pfiekladu se ujali Richard ·kvafiil a Katefiina Cenkerová. Vydalo nakladatelství Metafora.

PAMùTI Giacomo Casanova „Šel jsem z Benátek do Říma, tam jsem potkal tohle děvče, tam ono, jinde zase jiné...“ Asi tak se odvíjí ãtení Casanovy, které potvrzuje jeho povûst vá‰nivého milovníka. Dá-li se mu vûfiit, nerozpakoval se zaútoãit na kaÏdou sukni, která se mu zalíbila, a svému loveckému instinktu podfiídil v‰e. Byl ochotn˘ nocovat ve spiÏírnû, jen aby se dostal k líbezné pannû, nebyl pro nûho problém svést Ïenu pfiímo pfied oãima jejího manÏela, a kdyÏ kápl na dvû sestry, ob‰Èastnil je pro jistotu obû. Nebudeme zastírat, Ïe pfii ãtení nás pfiepadlo st˘skání nad tím, Ïe dnes uÏ ty Ïenské nejsou tak vstfiícné. MoÏná je to tím, Ïe dnes jim sex nahrazují telenovely, kdeÏto tehdy si ho musely proÏít. Pro nakladatelství XYZ pÛvabnû pfievyprávûla Hana Primusová. ■ EUROZPRAVODAJ 83

JARO A LÉTO

MÓDNÍ TRENDY

BOTY DO NEPOHODY MIMO POHODLÍ CIVILIZACE POTŘEBUJETE PŘEDEVŠÍM DOBRÉ BOTY!

Odshora zleva: Odlehčené boty s bezpečnou vibramovou podrážkou a velmi prodyšnou svrchní částí jsou určené hlavně na nenáročné túry. Patagonia Finn. Cena: 2400 Kã. www.patagonia.com Sportovní boty pro cestování

84 EUROZPRAVODAJ

a lehký trekking od firmy Vasque působí na první pohled velice přirozeně – zčásti také díky příjemné hovězině. Vasque Breeze. Cena: 3800 Kã. www.snowandrock.com Děravé botky? Ale jistě – pro své divoké kousky ve vodě a v její blízkosti si sotva můžete přát

něco lepšího! Teva Sunkosi. Cena: 3000 Kã. www.teva.com Vypadají trochu jako odlehčené lyžáky, ale nenechte se zmást. Vychytané podrážky vám budou závidět všichni spolucestovatelé. Salomon Revo GTX. Cena: 4000 Kã.

www.salomonsports.com Pevné, vodotěsné boty, které vás rozhodně nezradí ani ve středně náročném terénu. Titan slibovaný v názvu v nich ale nenajdete. Columbia Titanium Novatrek GTX. Cena: 3200 Kã. www.columbia.com

DO P¤ÍRODY HLAVNù V POHODù

Odshora zleva: Patrně nejméně výrazný kousek z poslední kolekce Merrellu, ale jinak vynikající bota pro každé, i to nejhorší počasí. Merrell Moab Mid. Cena: 4400 Kã. Vodotěsnost, systém zamykání paty a vložka odolná proti zkrutu – to vše

z nich dělá dokonalé společníky na nejtěžší túry. Black Technicals Valles. Cena: 3600 Kã. Gore-texová vodotěsnost, samozatahovací očka šněrování a olejovaná nuboková useň pro nejlepší ochranu. A jsou stylové! Salomon Mega Trek 6.

Cena: 4000 Kã. Pro Brashera je tento turistický styl docela nezvyklý. Vyrobeno z vodotěsného Gore-Texu a pevné látky. Brasher Telica GTX. Cena: 4600 Kã. Tak tohle je vážně nebezpečně rychlá a lehká lezecká bota

s ochranným pogumovaným proužkem Benecke. Merrell Edge. Cena: 2400 Kã. Nenapodobitelný styl značky Nike je pro tentokrát doplněn Gore-Texem pro vodotěsnost. A je určitě lehčí než obsidián! Nike Air Obsidian GTX. Cena: 3400 Kã.

EUROZPRAVODAJ 85

ROZHOVOR

KULTURA pfiedstavení v divadle a fiekla, Ïe na takovém filmu se chce podílet. Tak to celé zaãalo. Teprve pozdûji jsem se dozvûdûl, Ïe její spoleãnicí v produkci je dcera slavné reÏisérky Agnieszky Holland. V Polsku jsem známûj‰í neÏ v âechách a je pro mne paradoxnû snaz‰í sehnat peníze tam neÏ zde. TakÏe mi pfiipadalo hloupé to nevyuÏít. Cel˘ pfiíbûh jsem tedy zasadil do polské ocelárny, do krakovské Nové huti, kde se odehrává tfieba i film reÏiséra Andrzeje Wajdy âlovûk z mramoru z roku 1976. Na filmu Karamazovi se opět setkáváte s Čestmírem Kopeckým, který byl producentem vašich filmů Mňága Happy-end, Knoflíkáři a koproducentem Roku ďábla. Co vám na této spolupráci vyhovuje? Za prvé: Má dobr˘ nos na projekty. Za druhé: Nedûlá sv˘m filmÛm ostudu. Nebo dalo by se fiíci, Ïe obecnû „nedûlá ostudu“. To je víc, neÏ se dá fiíct

KARAMAZOVI: Divadlo na stfiíbrném plátnû Karamazovi, jejichÏ podtitul by podle reÏiséra Petra Zelenky mohl znít „Îijeme jak zvífiata, ale chceme se modlit“, jsou dramatem o morálce, povaze ãlovûka, lidském svûdomí, vinû, trestu a odpu‰tûní. Z prken Dejvického divadla je Zelenka pfievedl na plátno. Padafiilo se mu tak vytvofiit dílo, které svou silou zaujme ‰irokou vefiejnost.

N Jaké jsou vaše další plány? „Koncem října má premiéru moje nová hra Očištění v Národním divadle v Krakově, kterou tam v Teatru starém také režíruji. V prosinci začnu psát film o filmovém průmyslu. O přátelství podvodného mladého producenta a devadesátiletého režiséra, kterého všichni mají za mrtvého, ale který ještě vstane z mrtvých a řádně všem zkomplikuje život. Bude to portrét jednoho filmaře, takového Otakara Vávry nebo Jiřího Weisse. 86 EUROZPRAVODAJ

a pozadí divadelní zkou‰ky sledujeme osudy hereckého souboru, komické pfiíbûhy hercÛ a reÏiséra. Do dûje zasahuje i osobní tragédie jednoho z divákÛ, kter˘ projeví nezvyklé pfiání. Poprosí herce, aby zahráli jenom pro nûj. Zkou‰ka se promûní ve strhující pfiedstavení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle nejvût‰í drama neprobíhá na jevi‰ti, ale v hledi‰ti... Kdysi jste prohlásil, že vám vadí „pomíjivost divadla“. Co bylo důvodem k natočení filmu a prvním impulzem pro napsání filmového scénáře Karamazovi? Prvním impulzem byla snaha skuteãnû archivovat a nûjak zaznamenat pfiedstavení Dejvického divadla v Praze. Pfii‰lo mi ‰koda, aby lidé za dvacet let nevûdûli, jak krásnû hráli Dejviãtí divadlo tenkrát na zaãátku tfietího tisíciletí. Pfiitom jsem si uvûdomoval, jak je tûÏké divadlo zaznamenat na pevném nosiãi, jak˘m je film nebo magnetick˘ pásek. Velice si váÏím televizních záznamÛ divadelních pfiedstavení, ale je to

vût‰inou jen velice neúplné svûdectví o pfiedstaveních samotn˘ch. Proto jsem se rozhodl vytvofiit kolem divadelních Karamazov˘ch je‰tû jinou realitu, jin˘ pfiíbûh, jehoÏ souãástí budou i diváci takového pfiedstavení. Jaký byl výběr herců? Respektoval jsem obsazení Dejvického divadla, aÏ na malé v˘jimky, kdy do role Katefiiny jsem obsadil Michaelu Badinkovou, do role Lízy Lucii Îáãkovou a pfiidal roli kapitána Snûgirova v podání

„PRVNÍM IMPULZEM BYLA SNAHA NĚJAK ZAZNAMENAT PŘEDSTAVENÍ DEJVICKÉHO DIVADLA V PRAZE.“ Jana Kolafiíka z brnûnského divadla Husa na provázku. A diváci zde uvidí i mého oblíbeného Ivana Trojana, kterého pro mne kdysi v Samotáfiích objevil David Ondfiíãek, nebo Radka Holuba. Tihle dva jsou hlavními komiky filmu. Film Karamazovi vznikal v koprodukci s Poláky. Proč právě s nimi? V Polsku byla nejvût‰í ochota ke spolupráci. Karolina Ochab, na‰e polská koproducentka, se pfiijela podívat na

o vût‰inû producentÛ. Proč jste se rozhodl realizovat dramatizaci Evalda Schorma? Znám tfii dramatizace: Evalda Schorma, ZdeÀka Kaloãe a Jana Antonína Pitínského / Vladimíra Morávka. Schormova je velice pfiímoãará, je to v podstatû taková detektivka, a proto je pro film schÛdná. Doplnil jsem ji jen nûkter˘mi motivy z Pitínského (postava Snûgirova). Znám rusk˘ film Bratfii Karamazovi z roku 1969 reÏiséra Ivana Pyrjeva, ale to je spí‰ ukázka starého typu filmu s pfiehnanû deklamujícími

NOV¯ FILM PETRA ZELENKY text: redakce, foto: archiv

herci a marnou snahou dostat na plátno „v‰echno“. Proč si myslíte, že se nikdo před vámi u nás nepokusil o natočení Bratrů Karamazových? On se v ãeském filmu uÏ dost dlouho nikdo nepokusil o nic, o Bratrech Karamazov˘ch nemluvû. Mám dojem, Ïe ambice ãesk˘ch filmafiÛ jsou stra‰nû

„ČEŠTÍ FILMAŘI CHTĚJÍ ÚSPĚŠNÉ FILMY. MĚ ZAJÍMÁ TO, JAK A ZDA JSOU ČESKÉ FILMY ‚AMBICIÓZNÍ‘.“ malé. V‰ichni stále mluví o tom, jak jsou nebo nejsou ãeské filmy „úspû‰né“, ale mû daleko víc zajímá, jak a zda jsou „ambiciózní“. Ale jak jsem jiÏ fiekl, já se nepokusil o Karamazovi, ale o to

zaznamenat jedno malé pfiedstavení jednoho malého praÏského divadla. A musím tady zmínit, Ïe velikou inspirací mi byl film reÏiséra Louise Malleho Vanya on 42nd Street z roku 1994. Pokud byste měl pro diváky Dejvického divadla srovnat divadelní a filmovou verzi, v čem se zásadně liší? AÈ pfiijdou do kina a uvidí. Film je sevfienûj‰í, silnûj‰í a také jednodu‰‰í a tím i údernûj‰í neÏ divadlo. Je to to nejlep‰í, co ze sebe Dejvické divadlo vydalo. AÏ diváci uvidí tento film, pochopí, co to znamená, kdyÏ se mluví o „divadelním souboru“. V jistém smyslu to mÛÏe pfiipomínat dobfie sehranou rockovou skupinu. Fanoušci filmů Petra Zelenky budou od dalšího snímku očekávat oblíbené mystifikace, bizarnosti, úchylky, hlášky, nadsázku a humor. Dá se to vše vtěsnat i do Dostojevského? Hlá‰ka je tam jen jedna: „Vzkfiísil jsi mû!“ Ale protoÏe se nedá vyslovit, asi nezlidoví. To ostatní tam samozfiejmû je.

Dostojevsk˘ byl velik˘ podivín, kam se na nûj hrabu. Ve filmu se objeví informace o pravnukovi Dostojevského, který dělá řidiče tramvaje v Petrohradu. Nepátral jste při psaní scénáře po skutečných žijících příbuzných Dostojevského? Ne. Zde cituji dokumentární film Pawla Pawlikowského, v Anglii Ïijícího Poláka. Jeho dvorní stfiihaã David Charap mi o tomhle filmu vyprávûl a já jsem jeho obsah nechal pfievyprávût jednu postavu v dûji, protoÏe tak krásnû shrnuje kulturní dûjiny Evropy posledního století. Proč jste zvolil jako prostor pro natáčení tovární halu? Pfiíbûhy obyãejného ‰ílenství byl film z leti‰tního skladi‰tû. Karamazovi jsou filmem z oceláren. Industrie mne vÏdy pfiitahovala. A Karamazovi evidentnû do továrny patfií. Je zajímavé, Ïe se

v âechách jiÏ netoãí filmy z dûlnického prostfiedí, z továren. MoÏná je to technicky pfiíli‰ nároãné, moÏná pfiíli‰ drahé. Ale kaÏdopádnû je to ‰koda. Stejnû jako to, Ïe katolická církev nedovoluje toãit v kostelech. Za padesát let zjistíme, Ïe nevíme, jak vypadala ãeská továrna a ãesk˘ kostel na pfielomu tisíciletí. Co vás na natáčení mile překvapilo?

Byl jsem nad‰en˘ z toho, Ïe se podafiilo uvést do chodu skuteãnû mezinárodní filmov˘ ‰táb. V na‰em pfiípadû ne‰lo o formální koprodukci, jak tomu vût‰inou b˘vá, ale o ‰táb sloÏen˘ ze 40 % z PolákÛ a 60 % z âechÛ, s herci z obou zemí. Myslel jsem, Ïe to nebude fungovat, ale právû naopak, byl to nakonec nejrychlej‰í ‰táb, jak˘ jsem kdy

zaÏil. Natoãili jsme film za 20 dní, coÏ je mÛj rekord. Tak dobré maskérky jsem nikdy nezaÏil. To, Ïe maskovaly perfektnû herce, byla samozfiejmost. Ale to, Ïe je také po dlouhém ãekání psychologicky pfiipravovaly na zábûr, dávaly jim speciální masáÏe tváfií a pou‰tûly relaxaãní hudbu, na to nebyli pfiipravení ani herci sami. Mimochodem herci byli dal‰ím pfiíjemn˘m pfiekvapením. ■

Jaká je obrazová koncepce snímku? „S kameramanem Alexandrem Šurkalou jsme od začátku věděli, že film musí být technicky perfektní, abychom předešli tomu, co by si někdo snad mohl myslet: že to bude usmolená divadelní adaptace z ateliéru natočená na video za pár dnů. Výsledkem je obrazově krásný a bohatý film v širokoúhlém formátu, stylově čistý. Saša odvedl skvělou práci, toho si není možné nevšimnout.“

> Z DIVADLA ROVNOU DO KINA

Proč by měl jít divák do kina právě na film Karamazovi?

„Hodnû emotivní, napínav˘ a siln˘ film s nejlep‰ími herci, ktefií v souãasné dobû v âechách hrají. Nic víc a nic míÀ. Jsou to

silná slova, ale mohu si je dovolit, protoÏe zde jako u jediného ze sv˘ch filmÛ nejsem v˘hradním autorem scénáfie, a nechválím tedy práci svoji, ale práci druh˘ch. Jsem pouze adaptátorem geniální pfiedlohy a pokraãovatelem toho, co na jevi‰ti tak skvûle zreÏíroval LukበHlavica. MÛj pfiíspûvek spoãívá snad jen v tom, Ïe jsem rozpoznal potenciál tohoto textu a tohoto pfiedstavení a pfiesvûdãil pár desítek lidí, aby tomu vûnovali svÛj ãas a energii. KdyÏ o tom pfiem˘‰lím, moje nejlep‰í stránka je zfiejmû ten ‚archiváfi‘ ve mnû. Tam, kde se mi podafií potlaãit svoje ego a poslouÏit cizí vûci (kterou paradoxnû zaãnu stejnû povaÏovat za svoji vlastní), b˘vají v˘sledky nejlep‰í.“ EUROZPRAVODAJ 87

SERVIS text: Denisa Ranochová; foto: archiv

GURMÁN

U ZVONU: Komfort v srdci Plzně

hercÛm Norského národního divadla z Osla.“

V Plzni je fiada míst, která vám nabídnou nev‰ední kulturní, spoleãensk˘ i sportovní záÏitek. Co byste si rozhodnû nemûli nechat ujít, je náv‰tûva hotelu U Zvonu.

V hotelové restauraci se po cel˘ rok pofiádají firemní veãírky, rodinné oslavy, promoce, narozeninové párty, svatby atd. V hotelové kavárnû pravidelnû probíhají Dámské jízdy. V letních mûsících sk˘tá pfiíjemné

Personál hotelu U Zvonu s prezidentským párem. Hotel U Zvonu nabízí řadu možností, jak příjemně strávit ať už čas dovolených, pracovních návštěv, jednání, či jen večer v hotelové kavárně nebo restauraci.

H

otelová restaurace nabízí celou fiadu v˘teãn˘ch specialit tuzemské i mezinárodní kuchynû s fiadou vybran˘ch vín. Hotel pak pfiíjemné ubytování v komfortnû zafiízen˘ch pokojích, ale i architektonick˘ záÏitek. Ne nadarmo byl v roce 2006 ocenûn titulem Stavba roku PlzeÀského kraje. âtyfihvûzdiãkov˘ hotel se nachází v samém centru Plznû v blízkosti námûstí v PraÏské ulici. HostÛm nabízí fiadu nadstandardních sluÏeb vãetnû garáÏového stání v podzemních garáÏích, VIP programu,

Donutil, spisovatel Vladimír Páral ãi vnuk generála Pattona George Patton Waters a fiada dal‰ích osobností. Chod hotelu se fiídí pfiáním svého majitele, mistra svûta a olympijského vítûze v ledním hokeji a v souãasné dobû hráãe NHL za New York Rangers Martina Straky: „Chci, aby hotel

MEZI HOTELOVÉ HOSTY PATŘÍ NAPŘÍKLAD PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY PAN VÁCLAV KLAUS. nabízel kvalitní sluÏby za pfiijatelné ceny a aby v hotelu pracoval ochotn˘ a vstfiícn˘ personál, kter˘ je schopen splnit kaÏdé pfiání hosta.“ Ing. Jaromír Zavoral, jednatel a ředitel společnosti Straka 82 s.r.o., předává dárek prezidentovi Václavu Klausovi. Hotel U Zvonu Pražská 27 30100 Plzeň www.hoteluzvonu.cz

kanceláfisk˘ch sluÏeb atd. Mezi hotelové hosty patfií napfiíklad prezident âeské republiky pan Václav Klaus s chotí, hereãka Iva JanÏurová, herec Miroslav 88 EUROZPRAVODAJ

PODNIKATELSKÁ A STÁTNÍ SFÉRA Rok 2007 byl pro hotel úspû‰n˘ nejen v naplnûní ubytovacích kapacit, ale i v rámci akcí

V LETNÍCH MĚSÍCÍCH SKÝTÁ PŘÍJEMNÉ POSEZENÍ HOTELOVÁ PŘEDZAHRÁDKA.

pofiádan˘ch v restauraci a kavárnû. Celoroãnû hotel pfiipravuje slavnostní obûdy a veãefie pro krajsk˘ úfiad. Pro komfort a nadstandardní sluÏby vyuÏívá kraj i mûsto ubytovací

posezení hotelová pfiedzahrádka nabízející velk˘ v˘bûr salátÛ, koktejlÛ a zmrzlinov˘ch pohárÛ. Novinkou je speciální denní nabídka obûdÛ a dûtského menu pro nejmen‰í náv‰tûvníky restaurace a kavárny s moÏností vyuÏití dûtského koutku. K oblíben˘m veãefiím patfií moÏnost ugrilovat si sami zvolen˘ pokrm na Ïhavém kameni pfiímo na stole.

sluÏby hotelu i pro své zahraniãní náv‰tûvy. Pro podnikatelské úãely hotel U Zvonu nabízí konferenãní prostory vãetnû promítacího plátna, dataprojektoru, flipchartu, pfiipojení na internet i videokonference.

Hotel U zvonu nabízí fiadu moÏností, jak pfiíjemnû strávit aÈ uÏ ãas dovolen˘ch, pracovních náv‰tûv, jednání ãi jen veãer v hotelové kavárnû nebo restauraci. AÏ se budete chystat do Plznû, urãitû nezapomeÀte nav‰tívit hotel u Zvonu. ■

VYBERE SI KAÎD¯ V hotelu U Zvonu najde zázemí nejenom podnikatelská a státní sféra, ale i ‰iroká vefiejnost. „V loÀském roce jsme jiÏ podruhé uspofiádali bûhem kvûtnov˘ch oslav svobody veãefii pro americké veterány,“ uvedla fieditelka hotelu, Petra Nûmcová. „Na‰e hotelové sluÏby vyuÏívají hojnû i umûlci. Bûhem filmového festivalu FINÁLE PlzeÀ byla u nás ubytovaná odborná porota, v dobû konání Mezinárodního festivalu Divadlo PlzeÀ jsme poskytovali zázemí

SERVIS text: redakce

Kam po ránu na jídlo... Kavárna v Praze Café by Tretter’s je zamûfiena na zdravûj‰í zpÛsob pití kávy. Dûlají tady ale i v˘borné snídanû.

C

afé by Tretter’s je místem pfiíjemn˘m v‰em náv‰tûvníkÛm touÏícím po vÛni kávy. Sortiment poskytuje v˘bûr ovomaltin, cikorky, melty, ovesné kávy ãi vitakávy – jednodu‰e celou ‰kálu bezkofeinov˘ch záÏitkÛ. Klasická káva je zastoupena exkluzivní znaãkou Dallmyar. V nabídce je ovesné mléko, ovesné dorty a dia dorty doplnûné klasick˘mi mouãníky. Pro vût‰í hlad pfiijde vhod polévka nebo specialita tohoto podniku – obloÏené chleby. Samozfiejmû nesmí chybût cocktaily, ‰irok˘ v˘bûr vína a champagne. Souãástí kavárny je mal˘ dûtsk˘ koutek s obrazovkou na promítání pohádek.

CAFÉ BY TRETTER’S SI VÁS DOVOLUJE POZVAT!!! KaÏd˘ den od 10 do 12 hodin si mÛÏete objednat kompletní snídani z na‰eho SnídaÀového menu... Vyberte si: Business Breakfast – omeleta s cherry rajãátky a s˘rem feta, opeãen˘ toast s máslem, marmeláda, salát z ãerstvého ovoce, bábovka Tretterova snídaně – tretterÛv domácí obloÏen˘ chléb, míchaná vejce s lososem, jablko, fresh juice Čusi snídaně – croissant, nutela, marmeláda, bíl˘ jogurt, fresh juice Maxova snídaně – polévka, domácí peãivo, mini ãokocroissant, jableãná kapsa, pudinkov˘ ‰nek Fit snídaně – knackebrot s lososem, tvarohová pomazánka, zeleninov˘ salátek, bíl˘ jogurt, salát z ãerstvého ovoce Dětská snídaně – krupicová ka‰e, croissant, pribináãek, pomeranã, Shrekito, ·ípková RÛÏenka Corny snídaně – 3 druhy cornflakes s mlékem, vejce do skla, melta Ke každému menu samozřejmě výběr teplých nápojů – káva, ãaj, chaipur, melta nebo cikorka. Pfiijìte se nasnídat do CAFÉ BY TRETTERS Palladium, gourmet floor, námûstí Republiky 1, Praha 1, www.tretters.cz

INZERCE

GURMÁN

BARMAN & GURMÁN T¤I STOLETÍ RESTAURANT

DOBR¯ TIP

T¤I STOLETÍ: urãitû zajdûte! Elegantní spojení historie s moderním designem a svûtovou kuchyní se povedlo Café & Restaurantu Tfii století, kter˘ najdete v samém centru Prahy blízko Karlova mostu.

J

iÏ samotn˘ pfiíchod k restauraci je nezapomenuteln˘m záÏitkem. D˘chá na vás historická krása a také mÛÏete mít pocit, Ïe jste tuto uliãku jiÏ nûkde vidûli... A nem˘líte se. PraÏská Mí‰enská ulice se zalíbila filmafiÛm a slouÏí jako kulisy. Zfiejmû nejznámûj‰ím pfiíkladem, kter˘ se vám mÛÏe vybavit, jsou úvodní pasáÏe filmu Milo‰e Formana Amadeus.

Jídelní lístek specializující se na mezinárodní kuchyni a servírování pokrmů v duchu moderní gastronomie. Přeloženo do češtiny, v tomhle

rádi vyzdvihli hlavnû bílá vína Nového vinafiství) najdete na internetov˘ch stránkách.

nám s úsmûvem prozradil provozovatel restaurace Martin Jefiábek, nepotfiebují tak ani dûtsk˘ koutek.

podávané s rybízov˘m „Chutney“, které jsou „pfiedkrmov˘m hitem“, jako hlavní jídlo Jehnûãí kotletky marinované v koÀaku,

KOZÍ KULIâKY TÁHNOU Jídelní lístek je bohat˘ na ãeskou i mezinárodní kuchyni. Milovníci ãesk˘ch specialit si mohou pochutnat napfiíklad na Staroãeském

„ROMANTICKÉ CHVÍLE ČEKAJÍ V APARTMÁNU PŘÍMO NAD RESTAURACÍ.“

ROMANTICK¯ VÍKEND V SRDCI PRAHY Nezapomenutelné chvíle v centru Prahy mÛÏete proÏít díky ubytování v nadstandardnû vybaveném apartmánu, kter˘ se nachází nad restaurací. Za speciální cenu zde mÛÏete strávit víkend a jako bonus si pochutnáte na uvítací veãefii o tfiech chodech. Po dohodû je moÏno nabídku vyuÏít i mimo sobotu a nedûli. Restaurace Tfii století je vhodná pro pofiádání rautÛ,

hovûzím gulá‰i „Ferdinand“ s variací knedlíkÛ, ·pikované hovûzí peãeni se smetanovou omáãkou z kofienové zeleniny, s brusinkami a variací knedlíkÛ, nebo Peãen˘ch kachních prsou po Ïidovsku s bramborov˘m knedlíkem a omáãkou z mladého ãesneku. Z mezinárodní kuchynû jsme za pomoci pana Jefiábka sestavili následující menu: jako pfiedkrm Kuliãky z kozího s˘ru obalované v pistáciích

servírované s rÛÏovou gratinkou, ãesnekovou esencí a kandovan˘mi meruÀkami, a sladká teãka na závûr v podobû MeruÀkové parfait s ofiechy a rybízovou omáãkou. Oblíbená jsou ale v‰echna jídla z bohaté nabídky od steakÛ pfies ryby po tûstoviny a zeleninové saláty. Vyberou si milovníci masa i vegetariáni. Kompletní jídelní lístek, vãetnû nápojového, koktejlového i vinného lístku (zde bychom

koktejlÛ, prezentací firem i pro rodinné oslavy, svatební hostiny, nebo se zde mÛÏete zastavit na kávu ãi pfiíjemnû posedût u veãefie ve dvou. V‰echny prostory mají bezbariérov˘ pfiístup a jsou plnû klimatizovány. Pokud máte speciální pfiání k organizaci akce, obraÈte se na personál restaurace, rádi vám vyjdou vstfiíc. Café & Restaurace Tfii století, Mí‰enská 4, Praha 1, tel.: 257 217 940, www.tristoleti.cz. ■

Pokud ale s touto pfiedstavou vstupujete vraty do restaurace, moÏná se jiÏ na prahu pfiekvapenû zastavíte – jestli jste ãekali historicky dobov˘ interiér, napfiíklad tûÏké dubové stoly a udusanou podlahu, budete asi zklamáni. Interiér restaurace je vzdu‰n˘ a velmi moderní – my si ale troufáme tvrdit, Ïe vám to v této tfii století staré budovû vÛbec

„OBLÍBENÁ JSOU VŠECHNA JÍDLA Z BOHATÉ NABÍDKY OD STEAKŮ PŘES RYBY PO TĚSTOVINY.“ nebude vadit. MajitelÛm restaurace se povedl pro nûkteré nesplniteln˘ úkol: pfiíjemnû a nenásilnû sladit historickou minulost stavení s nejmodernûj‰ími designov˘mi prvky. Stolování zde nabízí pro sedmdesát aÏ osmdesát hostÛ vãetnû zimní zahrady a salonku. Zvlá‰tností je hlavnû vodní oáza s otevfien˘m „akváriem“ zabudovaném v podlaze, které jsou velk˘m tahákem hlavnû pro nejmlad‰í náv‰tûvníky restaurace. Jak 90 EUROZPRAVODAJ

podniku si na své přijdou všichni, kdo mají rádi dokonale upravené jídlo lahodící oku i chuťovým buňkám podávané na velkých talířích, ale pět set šest set korun za porci by nikdy nedali.

BARMAN & GURMÁN text: redakce; foto: archiv

DOBR¯ TIP

Louka Lu – Pfiístav na praÏském Újezdu Pokud máte chuÈ na vskutku originální záÏitek spojen˘ s balkánskou kuchyní a jiÏním temperamentem, zamifite do restaurace Louka Lu.

P

atfiíte mezi ty, ktefií tvrdí, Ïe na Újezdû znají uÏ v‰echny hospÛdky, hospody i restaurace a uÏ je nic nemÛÏe pfiekvapit? Vydejte se k nápaditému vchodu s ãíslem 33 a vejdûte dovnitfi. V mÏiku se ocitnete v prostfiedí balkánského podniku a zmocní se vás pocit, Ïe jste právû vystoupili z bárky, kterou jste i s uloven˘mi rybami uvázali na bfiehu, a jdete na zaslouÏenou veãefii.

zapíchnutou do stropu, lehce naivními, ale krásn˘mi obrázky v‰ude kolem a záplavou such˘ch kvûtin. K tomu v‰emu vám vyhrává temperamentní hudba cikánsk˘ch a balkánsk˘ch kapel a vy si spokojenû podupáváte do rytmu. V této maximální pohodû vám usmûvavá obsluha nabídne jídelní lístek a vy si plni spokojenosti chystáte dát nûco opravdu dobrého. Specialitou místní kuchynû, kterou pro vás budeme podrobnûji ochutnávat do dal‰ího vydání Eurozpravodaje, je Pljeskavica plnûná Interiér přetéká pestrými barvami, z otevřených okenic na vás líně mžourají barevné kočky a na stěnách se lehce pohupují bárky. ADRESÁŘ: Louka Lu, Újezd 33, Malá Strana, Praha 1, tel. 257 212 388. www.loukalu.eu

Tu mÛÏete zaãít skleniãkou hned u baru za vchodem a pak se pfiesunout do dal‰ích místností, které vám jsou zatím skryty. Rozhodnû vás ale mají ãím pfiekvapit. Restaurace je pfiíjemn˘m labyrintem, kter˘ vás jiÏ dopfiedu láká k prozkoumání. KdyÏ projdete druhou místností a krátkou chodbiãkou do posledních prostor, máte pocit, Ïe jste se ocitli na námûstí v malém pfiímofiském mûsteãku, kde Ïijí

kajmakem – ãerstv˘m s˘rem na grilu. Pljeskavica je v˘borná smaÏená placka z rÛzn˘ch druhÛ mletého masa. Je to typické balkánské jídlo, které vám domorodci ãasto pfiipraví na otevfieném ohni. Z masov˘ch pochoutek se dále nabízí napfiíklad ãevapãiãi, kachní prsíãko s omáãkou z pomeranãÛ a medu, hovûzí steak nebo dal‰í v˘borná lahÛdka: jehnûãí nebo telecí maso pod saãem. Pokud máte chuÈ spí‰e na rybu, které jsou u âechÛ podle majitele restaurace Vesa Djorema ãím

a ·panûlska. A pokud vám zbude místo na dezert, zamlsat si mÛÏete napfiíklad na baklavû nebo jahodách s balsamikov˘m octem a zelen˘m pepfiem. Îe jde o dost nezvyklou kombinaci? V tomto uvolÀujícím

POKUD SI NEDOKÁŽETE VYBRAT A RÁDI OCHUTNÁVÁTE, JE NEJLEPŠÍ VARIANTOU RYBÍ MÍSA ‚GONDOLA‘. a velmi inspirativním prostfiedí i vy postrãíte hranici pfiedstavivosti kupfiedu. Netradiãní pojetí restaurace vypl˘vá z úvodní pasáÏe na webov˘ch stránkách podniku: Louka Lu se narodila v Praze, klidná a divoká, roztomilá a vzdorná, v sobû stále skr˘vá dvû povahy, tu jednu po otci Italovi, dobrodruhovi a bohémovi, a tu druhou po

ŽASNETE NAD ŽIDLÍ, ZAPÍCHNUTOU DO STROPU, LEHCE NAIVNÍMI, ALE KRÁSNÝMI OBRÁZKY A ZÁPLAVOU SUCHÝCH KVĚTIN. pohodoví lidé, ktefií svou radost ze Ïivota vkládají do prostfiedí kolem sebe. Interiér pfietéká pestr˘mi barvami, z otevfien˘ch okenic na vás línû mÏourají barevné koãky, na stûnách se lehce pohupují bárky a jste skoro pfiesvûdãeni, Ïe z balkonku nad stolem na vás co nevidût zamává místní dívka ãi chlapec a vy je pozvete na kus fieãi. Îasnete nad Ïidlí,

dál tím oblíbenûj‰í, máte skuteãnû z ãeho vybírat: z grilu napfiíklad grundle, anãoviãky, sardele, kalamáry, praÏmu, mofiského vlka ãi plat˘ze, ochutnat mÛÏete chobotnici pfiipravenou na tradiãní zpÛsob v peci, nechybí ani mofisk˘ ìas, meãoun ãi pstruh. Pokud si nedokáÏete vybrat a rádi ochutnáváte, je nejlep‰í variantou Rybí mísa „Gondola“. K dobrému jídlu patfií i dobr˘ mok, nabídka vín je z Francie, Itálie

matce – klidné a jednoduché BosÀance. Lu pracuje v malostranském hostinci, kter˘ po ní i nese název Louka Lu. Zlí jazykové tvrdí, Ïe mnozí pfiechází pfies Vltavu a na Malé Stranû jsou spí‰ kvÛli její nezkrotitelné kráse a ne kvÛli dobrému jídlu a vínu. ■ EUROZPRAVODAJ 91

ALKOHOL

BARMAN Podle mexických norem může být za tequilu považován pouze destilát vyrobený z modré agáve s minimálně 51 % cukru obsaženého v rostlině. Existují tedy 51% nebo 100% tequily, což ovšem ještě neznamená, že oněch „100 %“ je vždy zárukou lepší chuti.

Sukulent, ne kaktus! Tequila se vyrábí z fermentované a destilované mízy agáve. Ne v‰ak ledajaké. Agáve existují na ãtyfii stovky druhÛ, jen z Weberovy modré agáve v‰ak pr˘‰tí ‰Èáva, jeÏ je pro v˘robu tequily nejvhodnûj‰í. Osmileté aÏ dvanáctileté rostlinû osekává listy muÏ, jemuÏ se fiíká jimador. Osekáváním listÛ obnaÏuje srdce rostliny, které vypadá podobnû jako ananas. Pro tuto podobnost se naz˘vají piÀas a na vrcholu zralosti váÏí aÏ 80 kg. Není to mnoho, na v˘robu jedné lahve tequily je totiÏ zapotfiebí asi 8 kg agáve. Jimadofii musí peãlivû odsekávat listy co nejblíÏe plodu, aby zbytky listÛ

TEQUILA: DAR Z NEBES

Nedûlá se z kaktusu a se zaÏit˘m rituálem – pít ji s citronem a se solí, taky Ïádného odborníka neohromíte. Snad jsme vám tímto prohlá‰ením nevzali ve‰keré vûdomosti, které jste o tomto nápoji mûli. Pokud ano, je na ãase dozvûdût se o nûm víc...

J Aňejo: V této kategorii najdeme ty nejkvalitnější tequily. Zrají minimálně 12 měsíců v zaplombovaných sudech o obsahu maximálně 600 litrů. Obvykle se jedná o staré 190litrové sudy po whiskey z Kentucky. Špičková aňejo zraje minimálně tři až pět let. 92 EUROZPRAVODAJ

méno tequila bylo pro tento lahodn˘ nápoj pfievzato z názvu regionu, ze kterého pfied 200 lety pÛvodnû vze‰el. Pfied tím bylo toto mexické národní pití známo jako mezcal nebo mezcal víno. Slovo tequila má hned nûkolik v˘znamÛ, záleÏí na tom, na jakého pfiekladatele zrovna v Mexiku narazíte. TakÏe tfieba: „místo, kde se sklízí rostliny“, „místo divok˘ch rostlin“, „místo, kde se rostliny sekají“, „místo práce“, nebo dokonce „místo trikÛ“ Vyberte si sami. ¤íká se, Ïe tequila byla darem z nebes, nápojem, kter˘ byl na zem seslán bohem – alespoÀ tomu nasvûdãuje stará legenda, jeÏ vypráví o blesku, kter˘ zasáhl rostlinu agáve, z níÏ zaãala vytékat ‰Èáva. Stafií Aztékové, ktefií to vidûli, ji

ochutnali a zjistili, Ïe chuÈ je pfiíjemná, omamná, euforická. Nebyla to v‰ak tequila tak, jak ji známe dnes. Substanci, kterou stafií Aztékové pili, naz˘vali „pulque“ a v nezmûnûné podobû ji konzumovali nûkolik staletí. Destilovat tuto ‰Èávu zaãali aÏ ‰panûl‰tí dobyvatelé a misionáfii

v tequile nezanechaly neÏádoucí hofikost. Osekané plody se poté odváÏí do palírny. PÛlí se, ãtvrtí a vafií. První ‰Èáva se kvÛli hofikosti nechává odtéct pryã. Poté se odtokové Ïlaby zavfiou a vafií se dál. VÛnû varu pfiipomíná exotickou marmeládu. Dlouh˘m varem se rozru‰í pletiva, ‰krob se rozloÏí na

TEQUILA JE PRÝ DAREM Z NEBES – ALESPOŇ PODLE STARÉ LEGENDY O BLESKU, KTERÝ ZASÁHL ROSTLINU AGÁVE, Z NÍŽ ZAČALA VYTÉKAT ŠŤÁVA. a teprve v roce 1910 byl poprvé zaznamenán název Tequila Vine. Ale jeden rozdíl tady oproti souãasnosti pofiád byl – je‰tû zcela nedávno, pfiesnû fieãeno v polovinû minulého století, mûla vût‰ina tequily obsah alkoholu mezi 45 aÏ 48 stupni. Dnes uÏ ve vût‰inû lahví najdete jen trapnû „slabou“ osmatfiicítku.

zkvasitelné cukry, ‰Èáva zhoustne a zaãne mûnit barvu z bílé pfies Ïlutou aÏ po hnûdou. Pak pfiichází na fiadu mletí a následuje fermentace – kva‰ení. Poslední fází je dvojitá destilace. První kvÛli filtraci, druhá pro dobré aroma. Staãí-li nám ke ‰tûstí obyãejná blanco, nemusíme se zdrÏovat Ïádn˘m zráním a mÛÏeme

NAD SKLENKOU text: Petra Steinová foto: archiv

hned stáãet. Stejné je to i v pfiípadû takzvané zlaté. Ta je navíc pouze umûle dobarvovaná karamelem. Pijete-li tyto tequily, není na místû snobsk˘ úsmûv. Ten si budete moci dovolit aÏ pfii konzumaci ne moc staré, ale ucházející reposado, která pfied stáãením leÏí dva aÏ jedenáct mûsícÛ v sudu, nebo u jednoleté aÏ pûtileté aÀejo. Teprve ta je totiÏ povaÏována za aristokrata mezi tequilami.

Îádn˘ citron ani pomeranã! Dobrá tequila by pr˘ mûla alespoÀ trochu chutnat po smûsi karamelu,

EXISTUJÍ 51% NEBO 100% TEQUILY, COŽ OVŠEM JEŠTĚ NEZNAMENÁ, ŽE ONĚCH „100 %“ JE VŽDY ZÁRUKOU LEPŠÍ CHUTI. fíkÛ a ‰vestek, ale tu svoji „nejlep‰í znaãku“ si musí najít stejnû kaÏd˘ sám. AÏ ji najdete, pijte ji podobnû jako koÀak – to znamená v koÀakové sklence pfii pokojové teplotû. A je‰tû nûco – pokud narazíte na chuÈovû vytfiíben˘ destilát, urãitû jeho chuÈ nekazte citronem se solí, nebo dokonce vymy‰leninou americk˘ch marketingov˘ch odborníkÛ –

pomeranãem se skofiicí. Ono totiÏ dodrÏování rituálu se solí a citronem (které má mnohdy pouze zakr˘t nedostateãnou kvalitu nápoje), je v na‰ich klimatick˘ch podmínkách nesmyslné. V Mexiku se pouÏívá jen proto, Ïe místní vysoká teplota a vlhkost zpÛsobují pocení a alkohol odvodÀuje, sÛl naopak drÏí vodu v tûle a citron fiedí purin z alkoholu. ■

V případě tequily vždy neplatí, že čím dražší, tím lepší. Například Porfidio blanco určitě není chuťově lepší než třeba desetkrát levnější Sauza Hornitos Raposado.

INZERCE

NOVINKY JARO 2008 1

TECHNIKA

Repro nejen k poãítaãi Dávno jsou pryč doby, kdy se z našich počítačů ozývalo nesrozumitelné chrastění. Přišel čas to pořádně rozbalit!

94 EUROZPRAVODAJ

1) ACOUSTIC ENERGY AEGO M Sází na nadčasově prostý design, ipodovskou bělobu a čirý taoismus. Pokud dobře nastavíte subwoofer, rozduní vám celý pokoj jako předpeklí za letní bouřky a reproduktory znějí jako trouby posledního soudu. Škoda, že je ovládání hlasitosti umístěno na subwooferu. Solidní cena a provedení, které nenechá ani kousek prostoru omylům při ovládání. Dalo by se říct, že jste právě našli splnění svých snů! Jednoznačně náš tip! Cena: 9990 Kč

2) BANG & OLUFSEN BEOLAB 3 Ze tří stran najdete zapuštěné středobasy, nahoře pak výšky ukryté v Acoustic Lens. Hotová designová magie. Rozdíl ve zvuku je jasný – stejně čistý a plný zvuk uslyšíte, pokud budete sedět před bednami stejně jako mezi nimi. Přesto, jak jsou malinké, mají v sobě basů za tři a line se z nich zvuk křišťálově čistý a hřejivě plný. Desítky možností připojení k dalšímu vybavení výrobce a kvalita jsou ale vykoupeny vražednou cenou. Cena: 96 400 Kč

3) ECLIPSE TD307PAII Vejce z dalekého časoprostoru se liší od běžné produkce už jen tím, že mají jediný reproduktor. Spolu s kuželovitým zesilovačem vytvoří na vašem stole nepřehlédnutelnou skupinu. Rozlišení detailů a přesný zvuk fungují dokonale a připomíná to hru precizně provedené mozkové operace. Ovšem včetně chirurgického chladu, tvrdého zvuku a bez basů. Je to jako s láskou: někdy je lepší ji poslouchat zkresleně... Cena: 18 800 Kč

2

3

4

5

4) CREATIVE GIGAWORKS T20 Zeptejte se Křováka, který nikdy v životě ani neviděl zástrčku, jak by si představoval reproduktory k počítači, a tohle vám nakreslí na kůru posvátného stromu. Čistá funkčnost a jednoduchá ovladatelnost. Znějí překvapivě spolehlivě: mají přirozený zvuk a hrají skvěle i nahlas, takže vám dřív prasknou bubínky než repráky. O výškách se sice nedá mluvit a dynamika šla na ryby, ale protože při práci u počítače posloucháte MP3 soubory, nikomu to chybět nebude. Cena: 1857 Kč

5) KLIPSCH GX A2.1 Retrofuturistický vzhled a svalnatý zvuk, tak by se dala shrnout tahle sestava do čtyř slov. Co byste to taky byli za hráče, kdyby vám každý vybuchlý granát a výstřel z raketometu nerozdrnčel stůl, židli a plomby v zubech? Chybí jim detaily, plnost a čistota zvuku. Zapomeňte na to, že byste přes ně pouštěli hudbu. Mají ovšem monumentální basy, takže se dokonale hodí pro akční hry a sledování filmů. Díky stolnímu ovládacímu panelu je dokáže nastavit i vaše babička. Cena: 4698 Kč

6) LOGITECH V20 Neuvěřitelně přenosné. Stačí je jen vytáhnout z pevného pouzdra, postavit je na štíhlé nožičky opěrek, zapojit USB kabel do notebooku a je to! Hudbu a energii sají z notebooku a o ovládání se starají tlačítka na horní hraně. Pokud vezmeme do úvahy jejich téměř minusovou velikost a omezený zdroj energie, pak znějí nadpozemsky a patří jim medaile za skvělé zvládnutí miniaturizace. Určitě se s nimi budete cítit jako doma i na cestách. Cena: 1678 Kč

ZVUK DO PROSTORU MINIRECENZE

6

EUROZPRAVODAJ 95

PORTRÉT OSOBNOSTI

FILMOV¯ SVùT

Hereãka Michelle Pfeiffer:

Sexy „stafienka“ Málokdy vy‰la své slávû vstfiíc. Vedle televizních a filmov˘ch rolí proslula pfiedev‰ím svou povzneseností nad bohatstvím a aÏ neuvûfiitelnou skromností. text: redakce; foto: Bontonfilm

M

ichellino úsilí o zlehãování své krásy tak nûjak vychází naprázdno tváfií v tváfi skuteãnosti, Ïe ji ãasopis People dvakrát zafiadil mezi padesátku nejkrásnûj‰ích lidí. Krása se u ní navíc snoubí s hereck˘m talentem. Tato kombinace vyústila ve tfii oscarové nominace za role ve snímcích Nebezpeãné známosti (1988), Bájeãní Bakerovi ho‰i (1989) a Pole lásky (1992). Byla to v‰ak teprve neobvyklá role ve filmu Batman se vrací (1992), díky které se Pfeiffer definitivnû prosadila a z v˘razné vedlej‰í hereãky se stala v dobrém slova smyslu filmovou hvûzdou.

âERNÁ OVCE RODINY

Zeptáte-li se jí, jak to dělá, že ve svém věku vypadá tak dobře, odpovídá vám: „Je to velmi jednoduché, zdravě jím, sportuji a hodně spím, dávám si ale dobrý pozor na to, abych někdy zhřešila. Občas si řeknu, k čertu s tím zdravým životním stylem, a dám si koblihu.“

96 EUROZPRAVODAJ

Svûtlo svûta spatfiila na konci padesát˘ch let v Kalifornii. Vychovával ji nároãn˘ otec Richard, podnikatel, a matka Donna, Ïena v domácnosti. Pfeiffer sama sebe ãasto popisovala jako nezvladatelné dítû. Zdemolovala svÛj první automobil a namísto ‰koly radûji chodila na pláÏ za surfery. „Byla jsem povaÏována za ãernou ovci rodiny, sousedÛm vstávaly vlasy hrÛzou na hlavû, kdyÏ si se mnou jejich dûti hrály. Pozdûji jsem vût‰inu svého ãasu trávila na pláÏi. Pokud mûl hoch postavu do V, blond vlasy a modré oãi, bylo to v‰e, co potfieboval. V‰ichni moji kluci mûli hluboko do kapsy...“ Jako baliãka potravin v místním obchodním domû neuspûla. V roce 1978 nastoupila do ‰koly pro soudní stenografy a vyhrála Miss Orange Country. Díky tomuto vítûzství získala nûkolik men‰ích televizních rolí, ãímÏ odstartovala svou hereckou kariéru, aniÏ by o to vlastnû usilovala. Postupnû zaãala brát herectví trochu váÏnû, její

osobní Ïivot v‰ak byl rozháran˘ jako vÏdy. KdyÏ v Los Angeles nav‰tûvovala hodiny herectví, nechala se zlákat zdánlivû pfiátelsk˘m párem, kter˘ se zab˘val vym˘váním mozkÛ schovan˘m pod rou‰kou vegetariánského kultu. Z jejich spárÛ ji zachránil aÏ herec a spoluÏák Peter Horton, za kterého se v roce 1981 provdala. Po úãinkování v nûkolika bezv˘znamn˘ch rolích se na Michelle usmálo ‰tûstí, kdyÏ byla obsazena jako protûj‰ek Al Pacina do násilnické Zjizvené tváfie (1983). MoÏná si je‰tû vzpomenete na její kokainovou milenku kubánského uprchlíka, jenÏ se vypracoval na drogového magnáta. Dal‰ím milníkem v její kariéfie se stal snímek âarodûjky z Eastwicku. V roce 1988 získala svou první nominaci na Oscara za Nebezpeãné známosti. Na cenu Akademie byla navrÏena v kategorii nejlep‰í hereãka ve vedlej‰í roli za ztvárnûní mravné a vdané Ïeny, která se stane pfiedmûtem zájmu vikomta de Valmont (John Malkovich). PfiibliÏnû v té dobû

Bakerovi ho‰i. Bûhem povalování se na pianu dokázala pojmout smyslnou Susie natolik zdafiile, Ïe si vyslouÏila nominaci na Oscara v kategorii nejlep‰í hereãka v hlavní roli. Co se soukromého Ïivota t˘ãe, b˘vala spojována s Johnem Malkovichem a Valem Kilmerem, nakonec tfii roky chodila s hercem Fisherem Stevensem. V roce 1992 podala jeden ze sv˘ch nejlep‰ích hereck˘ch v˘konÛ, kdyÏ ztvárnila osamocenou texaskou Ïenu, která se rozhodne utû‰it Jacqueline Kennedy po smrti jejího manÏela. Snímek se jmenoval Pole lásky a Pfeiffer díky nûmu získala svou tfietí nominaci na Oscara. Je‰tû v témÏe roce jsme ji mûli pfiíleÏitost vidût jako koãiãí Ïenu ve filmu Batman se vrací. Hereck˘ v˘kon, kter˘ zde pfiedvedla, jí zajistil status filmové hvûzdy první velikosti. KdyÏ se v roce 1991 roze‰la se Stevensem, zaãínala pociÈovat, Ïe se její ‰ance na dlouhodob˘ vztah a zaloÏení rodiny zmen‰ují. Proto v roce 1993 adoptovala ãerno‰skou

„JSEM LEPŠÍ MATKA, KDYŽ PRACUJI. VŠEM NÁM SVĚDČÍ, KDYŽ OBČAS ODEJDU Z DOMU.“ DÍKY TOMU JI TAK MŮŽEME VIDĚT VE SNÍMKU HVĚZDNÝ PRACH. se zaãalo rozpadat její manÏelství s Peterem Hortonem. Neshody vyvrcholily v roce 1990 rozvodem. „Byli jsme oba pfiíli‰ mladí, a jak jsme se vyvíjeli, na‰e potfieby se mûnily. ZÛstali jsme si blízcí i po rozvodu.“

ÎIVOT JE VOLBA V roce 1989 sklidila chválu filmov˘ch fanou‰kÛ, stejnû jako fiadu ocenûní od filmov˘ch kritikÛ, za roli zpûvaãky, která pomáhá bratrské dvojici pianistÛ vrátit se zpût na vrchol ve snímku Bájeãní

holãiãku. Stalo se tak dlouho pfiedtím, neÏ z toho lidé jako Angelina Jolie a Madonna udûlali módní záleÏitost. Krátce poté se vdala za scenáristu a producenta Davida Kelleyho, se kter˘m od té doby ‰Èastnû Ïije. „Vûfiím tomu, Ïe klíãem ke ‰Èastnému manÏelství je vybrat si správného partnera. Îivot je volba.“ KdyÏ se devadesátá léta pfiehoupla do nového století, vídali jsme Pfeiffer na filmovém plátnû stále vzácnûji. V roce 2007 se v‰ak na filmová plátna vrátila. ■

HEREâKA Michelle Pfeiffer

EUROZPRAVODAJ 97

Adresáfi inzerentÛ

VII. ROâNÍK 1/2008

str.27 Unicef

str.47 Family Cup

str.59 pietro filipi, s.r.o.

www.zat.cz

www.unicef.cz

www.family-cup.cz

www.pfshop.cz

str.70 Business Golf Cup

str.99 Océ âeská republika, s. r. o

str.100 RWE Transgas, a.s.

www.businessgolfcup.com

www. oce.cz

www.rwe-transgas.cz

str.39 Precision Castparts CZ s.r.o.

str.69 TENZO, s.r.o.

str.93 Francouzská restaurace

www.precast.cz

www.tenzo.cz

www.francouzskarestaurace.cz

str.13 PRVNÍ IZOLAãNÍ ALFA, s.r.o www.prvni-izolacni.cz

str.17 ·KODA HOLDING a.s. www.skoda.cz str.74 Modfianská potrubní, a.s. str.10 Fuji Koyo Czech, s.r.o. www.fujikoyo.cz

www.modrany.cz

str.89 Tretter’s Gastro Investments www.tretters.cz

www.eurozpravodaj.com

str.2 ZAT a. s. Pfiíbram