MARKETINGOVÉ PROJEKTY

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU

MARKETINGOVÉ PROJEKTY VYUŽITÍ VYBRANÝCH LOKALIT MĚSTA TÁBOR

Listopad 2008

Datum předání: 14. 11. 2008 Za objednatele: Ing. Jan Kalafut --------------------------- Správa lesů města Tábora, s.r.o. Ing. arch. Marin Jírovský, Ph.D. ------- místostarosta města Tábor Řešitelský tým doc. Ing. Marie Hesková, CSc. --------- garantka zpracování lokality „PINTOVKA 2008“ a Ing. Eduard Šittler RNDr. Josef Navrátil, Ph.D ------------- garant zpracování lokality „NATURA“ - Zahrádka RNDr. Blažena Gehinová --------------- garantka zpracování lokality „Lesopark NECHYBA“ Mgr. Vladimír Dvořák ------------------- garant zpracování lokality „STAROTÁBORSKÝ LES“ Studenti katedry obchodu a cestovního ruchu - Rešlová Martina, Štěrbová Radka, Sedlák Dušan Metodika zpracování marketingových studií •

•

• •

Proveden marketingový výzkum formou dotazování u respondentů. Cílem výzkumu bylo zjistit profil návštěvníka jednotlivých lokalit lesoparků (Pintovka, Starotáborský les, Nechyba – Kozí Hrádek). Dotazování probíhalo v měsících červen- srpen 2008, metodou náhodného výběru, metodou přímého dotazování. Výzkum probíhal jednak v samotných oblastech lesoparků, kde bylo dotazováno: Starotáborský les 29 respondentů, oblast lesoparku Pintovka 56 respondentů, v lesoparku Nechyba – Kozí Hrádek 50 místních respondentů (a 31 respondentů, kteří neměli bydliště v okolí lesoparku). Informace marketingového výzkumu sloužily k určení profilu návštěvníka jednotlivých lokalit. Vybrané náměty z odpovědí respondentů posloužily pro návrh marketingových opatření ve vybraných lokalitách. Marketingový výzkum probíhal i v centru Tábora, a to s cílem zjistit zájem turistů o návštěvu táborských lesoparků. Pro marketingový výzkum byla zvolena forma přímého dotazování (červenec – srpen 2008). Celkem bylo získáno 150 odpovědí respondentů. Využití výzkumu poslouží pro zpracování závěrečné zprávy marketingového projektu a pro návrh komerční komunikace s potenciálními návštěvníky lesoparků a zlepšení informovanosti místních obyvatel. V průběhu časového období květen – srpen řešitelé navštívili oblasti a shromáždili informace pro vlastní návrhy marketingových studií. V závěrečnou fázi představoval návrh marketingových studií jako podklad pro jednání pracovního workshopu.

Návrh komunikační strategie táborských lesoparků a naučných oblastí Pro zpracování návrhu komunikační studie pro táborské lesoparky byl realizován marketingový výzkum u 150 respondentů. Výzkum byl proveden v měsících červenec až srpen 2008 v centru měta Tábor. Využita byla metoda náhodného výběru. Návrh komunikační strategie bude zpracován pro lesoparky jako jeden produkt. Jednotná komunikace bude založena na vybraných nástrojích, které budou voleny s cílem dosažení synergického efektu (např. logo, reklama,způsob oslovení vybraných turistických segmentů). Desatero chování návštěvníka lesoparků a přírodních oblastí Návrh dále bude obsahovat úvahu o dopravní dostupnosti (propojení) oblastí lesoparků. 2

Dokončení projektu – návrh termínů • • •

v elektronické podobě budou předány podklady první verze prací k připomínkování navrhovatelem – termín do 29.9. 2008 předání připomínek zadavatelem pro dopracování do 10.10. 2008. zpracovat projekt do 14.11. 2008 - konečná verze marketingové studie. Předat v elektronické podobě a tři vyhotovení. Po zapracování případných připomínek předat 10 x tištěnou verzi marketingové studie a elektronickou verzi práce.

. Obsah 1. Lokalita „LESOPARK PINTOVKA“ ............................................................. 4 2. Lokalita „LESOPARK NECHYBA“ ............................................................ 43 3. Lokalita „STAROTÁBORSKÝ LES“........................................................... 74 4. Lokalita „NATURA“ – Zahrádka (přírodní památka) ............................ 109

3

1. Lokalita Pintovka 2008 Cíl práce: zpracovat marketingovou studii využití potenciálu pro rekreaci segmentu domácích obyvatel a vybrané segmenty turistů, včetně návrhu komunikační strategie. Specifikace cíle (návrh projektu) 1. Terénní prověření navrhovaných tras •

Naučných stezek v délce 1 a 2 hodiny

•

Trasy podél řeky

Prověření současného stavu terénu pro navrhované trasy a posouzení vhodnosti realizace návrhu projektového ateliéru.Vyznačení problematických úseků jednotlivých tras. Pořízení fotodokumentace současného stavu terénu, kterým jsou trasy navrhovány. Provedení analýzy ve vztahu k zájmovému okolí v návaznosti na marketingové výzkumy – dotazování.

2. Specifikace návrhu podle projektu OSA II Návrh technické specifikace turistických okruhů - způsob značení (směrovky - dřevěné, plastové, plechové), typ značek v návaznosti na normy a předpisy KČT; navrhnout a optimálně rozmístit příslušný počet zastavení, laviček a přístřešků dle projektu OSA II na jednotlivé značené trasy dle terénních možností a přírodních i ostatních atraktivit. Marketingovým výzkumem vymezit segmenty návštěvníků dané lokality (pěší – turisté, rodiny s dětmi, sportovci, zájemci o přírodu; cyklisté apod.). Vytipovat v dané lokalitě turistické atraktivity (přírodní skalní útvary, rostlinné a živočišné unikáty, možnosti aktivní sportovní aktivity). Zpracovat informační texty na turistické tabule – zastavení. Velikost je omezena rozměrem 100x60 cm. Dle zaměření jednotlivých zastavení nechat obsah textu posoudit odborníky (biolog, pedolog, geolog, historik apod.) Zpracovat obsah informačních letáků – prospektů, návrh formátu, způsob distribuce (infocentra, CK, pohostinská a ubytovací zařízení apod.).

4

Vyhodnocení marketingového výzkumu (vyhodnocení výzkumu a znění dotazníku viz Příloha č. 1 Profil návštěvníka lesoparku Pintovka Typickým návštěvníkem lesoparku je žena i muž ve věkovém rozmezí 18 a více let, se základním a středoškolským vzděláním. Nejvíce návštěvníků přichází přímo z Tábora, a to pěšky a na kole, resp. i autem. Provozovanou aktivitou je nejvíce procházka přírodou a to sám, nebo s přáteli a rodinou. Poměrně častou frekvenci návštěvnosti minimálně ovlivňuje roční období. Návštěvník je spokojen a velmi spokojen s vybavením lesoparku. Přesto navrhuje zlepšit terén pro cyklisty, zejména zlepšit sjízdnost tras, vybudovat lavičky, ohniště a informační tabule Návštěvník je spokojen, až velmi spokojen s dosažitelností občerstvení v místě Harachovka a Pintovka. Uvítal by rekonstrukci zařízení Harachovky na lesní hospůdku s nabídkou více druhů jídel. S nabídkou aktivit pro děti je převážně spokojen (přivítal by další houpačky, prolézačky). Rozhodnutí vybudovat na území lesoparku naučnou stezku s informačními tabulemi považuje rozhodně za správné. V této souvislosti považuje za vhodné upozornit na výskyt rostlin a živočichů v území, unikátnost území, ochranu přírody a lesoparku, dobudovat stezky pro vybrané aktivity pro pěší a cykloturisty, zajisit údržbu inventáře stezek. Dále by uvítal vytvoření jednoduchých zábavních stanovišť pro děti v návaznosti na některé zastávky na naučné stezce (např. naučné tabule, zábavnou formou přiblížit dětem přírodní zajímavosti, informace o nebezpečí výskytu klíšťat, zábavné kresby na kamenech, malované info tabule, zábavná zařízení).

5

Příloha č. 1 Dotazníkové šetření prováděno u místních respondentů v lesoparku Pintovka za účelem zpracování marketingového projektu pro území lesoparku Pintovka 1. Odkud přicházíte do lesoparku Pintovka: □ Sezimovo Ústí...................................................... 3 □ Tábor .................................................................. 31 □ Planá nad Lužnicí............................................... 3 □ jiného sídla na Táborsku .................................... 19 2. Jakým způsobem obyčejně přicházíte/přijíždíte: □ pěšky .................................................................. 19 □ na kole................................................................ 18 □ autem.................................................................. 18 autobusem.............................................................. 1 3. Nejčastěji přicházíte/přijíždíte: □ sám/sama............................................................ 20 □ s přáteli............................................................... 21 □ s rodinou............................................................. 15 4. S jakými rekreačními aktivitami je u Vás území lesoparku Pintovka spojeno: □ cykloturistika...................................................... 15 □ procházka v přírodě............................................ 36 □ houbaření............................................................ 6 □ jiné...................................................................... 7 5. Jak často se vracíte zpět na toto místo: □ jedenkrát týdně................................................... 11 □ jednou za 14 dní ................................................. 13 □ jednou za měsíc.................................................. 16 □ jinak.................................................................... 16 6. Je Váš výlet do lesoparku ovlivněn ročním obdobím: □ ano, přicházím jenom v létě ............................... 23 □ ne, přicházím i v jiném ročním období .............. 19 □ nezáleží na ročním období, či počasí ................. 14 7. Jste spokojen/a se stávajícím vybavením lesoparku: □ velmi spokojen/a ................................................ 12 □ spokojen/a .......................................................... 36 □ nespokojen/a ........................................................ 3 □ velmi nespokojen/a .............................................. 2 □ co navrhujete: zlepšit terén pro cyklisty, zejména zlepšit sjízdnost tras (3), lavičky, ohniště, informační tabule

6

8. Jste spokojen/a s dosažitelnosti občerstvení (Harachovka, Pintovka): □ velmi spokojen/a ................................................ 24 □ spokojen/a .......................................................... 31 □ nespokojen/a ........................................................ 2 □ velmi nespokojen/a □ co navrhujete: rekonstrukci Hrachovky (2), lesní hospůdku, celkově více druhů jídel 9. Jste spokojen/a s nabídkou aktivit pro děti: □ velmi spokojen/a .................................................. 5 □ spokojen/a .......................................................... 38 □ nespokojen/a ........................................................ 6 □ velmi nespokojen/a □ neumím posoudit.................................................. 2 □ co navrhujete: houpačky, prolézačky (2), atraktivity (1), nemá na to názor (5) 10. Na území lesoparku Lesy města Tábora plánují vybudovat naučnou stezku s informačními tabulemi. Považujete toto rozhodnutí za správné: □ ano...................................................................... 46 □ ne.......................................................................... 3 □ nemám názor........................................................ 7 11. Na co je vhodné podle Vašeho názoru na připravovaných naučných stezkách Pintovka upozornit : □ výskyt rostlin a živočichů v území..................................................................... 14 □ unikátnost území ................................................................................................ 12 □ stáří vybraných stromů......................................................................................... 2 □ krásu lesoparku .................................................................................................... 2 □ ochranu přírody a lesoparku................................................................................. 2 □ rozmanitost přírody □ vhodnost stezky pro aktivity, sjízdnost tras pro cyklisty, nerovnosti terénu ....... 2 □ velkost území □ upozornit na zachování klidu a ticha na území lesoparku □ údržba stezek, údržbu tělocvičných zařízení, □ neví..................................................................................................................... 15 □ nesouhlasí s nauční stezkou ................................................................................. 2 12. Uvítal/a byste vytvoření jednoduchých zábavních stanovišť pro děti v návaznosti na některé zastávky na naučné stezce: □ ano...................................................................... 42 □ ne........................................................................ 11 □ nemá názor ........................................................... 3 13. Pokud ano, jaké jednoduché zařízení (vybavení) byste si představoval/a: □ naučné tabule □ zábavnou formou přiblížit dětem přírodní zajímavosti.. 16 □ informace o nebezpečí výskytu klíšťat □ zábavné kresby na kamenech □ malované info tabule □ zábavné zařízení □ houpačky, prolézačky .................................................... 11

7

□ nesouhlasí......................................................................... 9 □ neví................................................................................... 4 □ stánek se zmrzlinou.......................................................... 1 Osobní údaje: Pohlaví: □ žena .................................................................... 29 □ muž..................................................................... 27 Vzdělání: □ základní .............................................................. 14 □ střední................................................................. 31 □ vysokoškolské .................................................... 11 Věk: □ do 17 let................................................................ 6 □18 – 30 let............................................................ 17 □ 31 - 45 let ........................................................... 17 □ 46 let a více ........................................................ 16 Datum vyplnění:

8

1.3 Návrh Naučných stezek

LESOPARK PINTOVKA

9

Dostupné informace o lesoparku Pintovka v současné době http://old.tabor.cz/1historie/51.htm

http://www.tabor.cz/cs/turista/historie-a-pamatky/prirodnizajimavosti/naucna-stezka-pintovka.html

10

http://www.tabor.cz/verze-pro-tisk/cs/turista/aktivnidovolena/taborskem-pesky/

http://www.tabor.cz/docstore/File/turista/Infocentrum/turist_produkty/NS-CJ,aktual_dotisk%F8%EDjen06.pdf

11

http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=ns/pintovka.htm

http://csop.wz.cz/pages/nauc.html

12

Současný stav

Umístění v terénu

Doporučení, návrh 2. zastavení – rozdělení obou stezek

2

Na vybraných místech nad údolím Lužnice vytvořit průhledy (směr Kotnov, směr Klokoty) výhled

Na novém začátku stezky vybudovat dřevěné posezení s přístřeškem, stojánky na kola, orientační mapu a základní údaje o stezce

Ve výhledu na Tábor brání lesní porost

1 1. zastavení – pramen Eleonora, most, mlýn Veselých Současné lavičky již nevyhovují

Současný začátek stezky je nevhodně umístěn těsně u silnice směr Bechyně.

Vhodnější by bylo umístit začátek naučné stezky v blízkosti Hotelu Lázně Čelkovice – úvodní informace 13

Začátek stezky – parkoviště u Hotelu Lázně - Čelkovice Začátek trasy u Hotelu Lázně v Čelkovicích je navrhován z hlediska bezpečnosti chodců (současný stav nevyhovuje z hlediska velké frekvence dopravy na silnici Tábor – Bechyně. Prostor u Hotelu Lázně vyhovuje jednak svou velikostí a jednak klidem. Doporučujeme zde instalovat úvodní informační tabule s úvodními informacemi o naučných stezkách. č. 1 a 2.: - celková délka v km - celková doba v hodinách potřebná na projití jednotlivých tras - převýšení jednotlivých tras - náročnost tras na fyzickou kondici návštěvníka, popř. vybraných úseků a vhodnost pro turistické segmenty (pro cyklisty, popř. kočárky, rodiny s dětmi) - celkový počet a tematická zaměření jednotlivých zastavení - navrhnout jednotné logo pro celou Pintovku; označení jednotlivých tras symboly pro naučné stezky (viz KČT) - informace o možnostech občerstvení a odpočinku na trasách

Zastavení č. 1 – minerální pramen Eleonora -

stručná historie a původ pramene upozornit na zdravotní závadnost či nezávadnost zdroje vody zjistit možnost hygienických kontrol pramene v současnosti okolní terén nevyhovuje ke krátkému posezení (podmáčené okolí pramene) – zpevnit okolí pramene vydlážděním, instalovat lavičku - umístit infotabuli o železobetonovém silničním mostě – Švehlův most a o vodním mlýnu U Veselých na pravém břehu Lužnice Zastavení č. 2 – křižovatka – rozdělení tras č. 1 vlevo (do kopce – pouze pro pěší) a č. 2 vpravo (dále po levém břehu Lužnice – vhodné i pro cykloturisty, popř. s kočárky)) - umístit infotabuli o údolí řeky Lužnice (geografické informace – poloha, délka, hloubky, geologické údaje o skalních útvarech - informace o úseku Lužnice mezi Táborem a Harachovkou (prům. výška hladiny, průtok, mlýny, jezy, splavnost pro vodáky, ryby a další vodní živočichové, zachovalost úseku bez chatových osad) - upozornit na kratší trasu z hlediska průchodnosti, náročnosti a atraktivnosti z hlediska ročního období, počasí apod. - upozornit na délku zbývající části trasy (v km i hodinách, resp. minutách),

14

Návrh pro trasu č. 1 Současný stav

Umístění v terénu

Doporučení, návrh

3

Na tomto místě je tato lavička, v době vegetačního klidu je vidět odtud Kotnov

Informace o významu ptačích budek pro hnízdění ptáků

4

Informace o možných polomech, technicky jim zabránit v okolí stezky výhled

Zde se napojuje trasa navrhované stezky č.1 k trase stezky č. 2.

Vybudovat výrazný rozcestník pro odlišení směrů navrhovaných tras, osadit lavičky, popř. odpadkový koš, orientační mapa

15

Zastavení č. 3 – ptactvo v lese Umístění infotabule: - o ornitologických zajímavostech v lesoparku Pintovka - vzácně se vyskytující druhy ptactva - význam ptačích budek pro udržení populace daného druhu - druhy a funkce ptačích budek - vytvořit průhled směrem na Kotnov - význam druhové pestrosti lesa s ohledem na možné polomy, ohrožující trasy navrhovaných stezek

Začátek stezky a zastavení č. 1 – 3 je společné s navrhovanou stezkou okolo řeky Lužnice. Zastavení č. 4 – les jako hospodářský prostředek Umístit infotabuli: - základní struktura – druhové zastoupení v lesoparku Pintovka - stručný nástin hospodaření v lese - rozdělení lesa na jednotlivé hospodářské úseky - způsob pravidelné těžby - mimořádná těžební opatření při přírodních událostech (polomy, požár, sesuv půdy apod.) - jak odhadnout stáří stromu (rostoucího i dle letokruhů) - nejstarší, resp. nejvyšší stromy v dané lokalitě Posoudit možnost zajištění průhledu lesem do údolí Lužnice. Instalovat lavičku, dřevěné stojany na kola a infotabuli: - informace o lesním podrostu a porostu na mýtinách (místní vzácné druhy rostlin apod.) - houby – zde rozšířené druhy, popř. některé vzácnější - význam přikrmování lesní zvěře, druhy drobné i spárkaté zvěře v dané lokalitě, způsob pozorování, provádění myslivosti v lokalitě Pintovka

16

Umožnit výhled do údolí Lužnice a na protější stráně (opět upravit průhled lesem)

4 6 Stav laviček je zde zoufalý

výhled

Druhy a typy krmelců, způsoby přikrmování, rozmístění v dané lokalitě

17

Zastavení č. 5 -

bude vytvořena vyhlídka na Švehlův most a vilovou čtvrť Pod Kotnovem.

Návrh tras pro návrat do výchozího bodu.

5 Směr návratu pro pěší

Směr návratu pro cyklisty

Možná varianta návratu pro cyklisty

18

Zastavení č. 7 – křižovatka hlavních cest, areál zdraví, altán -

doplnit v altánku stolek, přístup a okolí altánku zpevnit (např. zámkovou dlažbou) stojánky pro kola odpadkové koše doplnit cvičební nářadí o prolézačky pro děti, instrukce ke správnému cvičení instalovat infotabule a orientační mapu celé lokality Pintovka: o význam příměstských lesů pro život obyvatel městských aglomerací, základní ekonomické ukazatele o vybudovaných zařízeních (náklady, pracnost s výrobou), uvést organizace a sponzory podílející se na vybudování všech zařízení, kontakty na odpovědná místa, odkazy na případné webové stránky, kde by měla být celá lokalita presentována a nabízena k návštěvě

Současné okolí altánku i jeho vybavení nevyhovuje

7

Umělá nora pro výcvik psů v norování 19

1.4 Návrh Stezky kolem řeky

Návrh na realizaci projektu lesoparku Pintovka 2008 – Naučná stezka – 2 hodiny (levý břeh Lužnice)

Stávající lavička

5B 7

Nová lavička

B

5A

Nové posezení Domečkovo zátiší

4

8

Informační tabule

6 13

3

9 12

11

10 2

Zastavení 1

Pro stezku se použilo 6 nových laviček, 1 posezení se stolkem (které je ve dvou variantách) a 8 informačních tabulí. Celkově je na trase 13 zastavení. Věcná etapa projektu-terénní prověření navrhovaných tras naučné stezky v délce 2 hodiny.

20

Ve zkoumaném území byly prováděny následující aktivity: • • • • •

prověření současného stavu terénu pro navrhované trasy a pousouzení vhodnosti realizace návrhu projektového ateliéru vyznačení problematických úseků jednotlivých tras pořízení fotodokumentace současného stavu terénu provedení analýzy ve vztahu k zájmovému okolí navrženy zastavení, lavičky a přístřešky

Při prověřování současného stavu terénu navrhované trasy trasy byly zjištěny problémové úseky v posledních metrech stezky, kde je půda velice rozmáčená a nelze ji bez problému projít pěšky. Vzhledem k výskytu velkých kamenů je to nebezpečné jak pro cyklisty, tak i pro rodiny s dětmi. Návrh pro zvýšení bezpečnosti - odvodnění oblasti, nebo překrytí lávkou tak, aby voda neprosakovala. Jiné závažnější problémy schůdnosti stezky nebyly zjištěny. Pokud by trasa měla být cyklostezkou, nebo stezkou vhodnou pro rodiny s dětmi, jsou nutné úpravy terénu od místa, kde se nachází Domečkovo zátiší až po lávku Harrachovka. Pro stezku se použilo 6 nových laviček, 1 posezení se stolkem, resp. přístřešek (dva návrhy) a 8 info tabulí. Celkově je na trase 13 zastavení. Z návrhu rozmístění info tabulí, laviček i přístřešku je záměrně vynechána oblast naproti Papírně pro velký hluk. Rozmístění laviček je navrhováno s ohledem na možnosti zdejšího terénu a respektuje lavičky, které se na stezce nacházejí. Je brán v úvahu i možný výhled na řeku a její okolí. S ohledem na umístění laviček jsou v návaznosti na okolní prostředí navrhnuty info tabule.

21

Naučná stezka – umístění laviček a info tabulí Začátek trasy Hotel Lázně. Info tabule – Informace o naučné stezce • • • •

orientační mapa stezky délka trasy v km, doba potřebná na projití schůdnost stezky, pro koho je vhodná základní údaje o stezce a jejím vzniku

Zastavení č. 1 Lavička č. 1 • první lavička je umístěna pod Švehlův most • krasný výhled a díky mostu může poskytovat úkryt před nepříznivým počasím Info tabule č. 1 - Pramen Eleonora a Švěhlův most • stručná historie, původ pramene • upozornit na zdravotní závadnost, či nezávadnost pramene • historie Švehlova mostu, délka, současný stav Zastavení č. 2 Lavička č. 2 • druhá lavička je umístěna nedaleko řeky, proto hlavním tématem informační tabule je řeka Lužnice a ryby žijící v ní. Info tabule č. 2 – Řeka Lužnice a ryby v ní • základní údaje o řece Lužnici (délka, plocha povodí, splavnost řeky pro vodáky, průměrný průtok, jezy a města, kterými protéká) • ryby žijící v řece, popis ryb, návrh prodávat k rybaření povolenky (místo, kde se mohou rybáři informovat)

22

Zastavení č. 3 Lavička č. 3 • lavička bude mít díky své poloze hezký výhled na pravý břeh Lužnice na řeku Lužnici Začátek stezky a zastavení č. 1 – 3 je společné s první navrhovanou stezkou. Zastavení č. 4 Lavička stávající • stávající lavička je nefunkční • je zde klidné místo vhodné k poslouchání ptačího zpěvu, proto info tabule bude obsahovat informace o ptactvu v lesoparku Pintovka. Info tabule č. 3 – Ptactvo v Lesoparku Pintovka • informace o vyskytujících se druzích ptactva, osídlení ptačích budek, druhy a funkce budek U lávky Harrachovka je naučná tabule, která obsahuje informace o ptačích druzích, proto nebudou zmíněny druhy, které tam jsou. Zastavení č. 5a Návrh č. 1 na umístění přístřešku, odpadkového koše • místo vhodné pro vybudování přístřešku je vybráno především z důvodu větší rovinaté plochy • náklady na vybudování nemusejí být velké, nemusí se zasahovat do přírody, resp. do stromů, které se zde nacházejí v hojném počtu • díky snadné dostupnosti motorovým vozidlem by neměl být problém s odvozem odpadkového koše. Info tabule č. 4a – Funkce a význam lesa, František Jánský • funkce, význam lesa, informace o lesoparku Pintovka • informace o Františkovi Jánským

23

Zastavení č. 6 Lavička stávající • vzhledem k velkému výskytu hub v lesoparku Pintovka bude na zastevení č. 6 instalována info tabule o houbách Info tabule č. 5 – Houby v lesoparku Pintovka • obecné informace o houbách, funkce hub, houby rostoucí v Pintovce • popis jednotlivých hub Zastavení č. 5b Návrh č. 2 na umístění přístřešku, odpadkového koše • výběr místa na posezení vychází z kriteria dobrého terénu pro vybudování • více světla a hezčí výhled • nemusí se zasahovat příliš do přírody • snadná dostupnost motorovým vozidlem-neměl by být problém s odvozem odpadkového koše Info tabule č. 4b – Funkce a význam lesa, • funkce, význam lesa, informace o lesoparku Pintovka Zastavení č. 7 Stávající lavička Zastavení č. 8 Lavička č. 4 • čtvrtá lavička se nachází blízko u řeky s krásným výhledem na protější břeh i řeku Lužnici

24

Zastavení č. 9 Lavička č. 5 • tato lavička bude umístěna nedaleko od řeky s výhledem na ní Informační tabule č. 6 – Plazi a obojživelníci • vyskytující se druhy plazů, obojživelníků • popis jednotlivých druhů • chráněné druhy Zastavení č. 10 Stávající lavička Zastavení č. 11 Lavička č. 6 • poslední nová lavička je umístěna na naučnou stezku přímo naproti Harrachovce • • • •

Informační tabule č. 7 – Restaurace Harrachovka vznik Harrachovky vodácka tradice atraktivity pro děti kulturní akce

Zastavení č. 12 Stávající lavička • nutno opravit Zastavení č. 13 Stávající posezení

25

Informační tabule č. 5 - Houby v lesoparku Pintovka Na světě bylo doposud určeno více než 100 000 druhů hub. Houbaři sbírají z hlediska jedlosti, jedovatosti nebo estetičnosti kolem 20 000 druhů. Houby rostou po celý rok, jedlé houby rostou od počátku jara až do počátku zimy. Nejvíce na podzim. Houby neslouží jen k jídlu, ale mají nezastupitelnou ekologickou funkci. Bez mykorhizy (symbióza stromu a houby, která obaluje kořínky dřeviny, zajišťuje jim dostupnost vody a živin) většina stromů není schopna přežít. Právě mizením mykorhizních hub se vysvětluje rozsáhlé odumírání lesů v posledních desetiletích. Houby také rozkládají všechny organické zbytky - jehličí, listí , větvičky, dřevo padlých stromů a mění jej na humus. Žádný jiný organismus totiž není schopen rozložit všechny složky dřeva. Bez činnosti hub by byl povrch země brzo pokryt velkou vrstvou organických zbytků rostlin. Houby tak svou činností přispívají k ekoligické rovnováze, jak v lese, tak i mimo něj. V lesoparku Pintovka bylo určeno 85 druhů hub. Nejvíce holubinek, kterých je kolem 20ti druhů. Roste zde například hřib modračka, hříb kaštanový, hřib červený, lupenopérka červenožlutá, holubinka fialovonohá. Pozor na smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou. Za vzácný druh, který se zde vyskytuje lze považovat Lišku šedou. Zajímavostí je zde Štítovka Thomsonova, Liška ametysová a Šiškovec černý.

Popis hub, které jsou na obrázku: Hřib modračka: (Boletus pulverulentus) Klobouk až 8 cm široký, klenutý ve stáří až plochý, jemně plstnatý za vlhka lepkavý, žlutý, šedohnědý až olivově hnědý. Rourky i pory žluté až olivově žluté. Třeň válcovitý, bez šíťky žlutý, v dolní části až červenohnědý. Celá plodnice po dotyku a na řezu intenzivně modrá. Roste pod listnatými stromy jako je dub, buk, lípa roztroušeně. Hřib kaštanový: (Gyroporus castaneus) Klobouk až 10 cm široký, polokulovitý, pak rozložený, červenohnědý až kaštanově hnědý, suchý. Rourky i pory zprvu bílé později zažloutlé. Třeň válcovitý stejně zbarvený jako klobouk, křehký, na řezu komůrkatý i zcela dutý. Roste ne příliš hojně v listnatých i jehličnatých lesích. Mochomůrka zelená: (Amanita phalloides) Klobouk až 15 cm široký, v mládí celá

26

plodnice uzavřena do celkového obalu (jakoby vajíčka), pak polokulovitý, až plochý, lesklý, zprvu bělavě zelený, pak zelený, i žlutozelený. Lupeny bílé. Třeň válcovitý, zdobený nerýhovaným prstenem, který je bílý i nazelenalý sedící ve zřetelné pochvě. Roste v listnatých lesích bod duby, buky. Pozor! Smrtelně jedovatý druh Liška šedá: (Cantharellus cinereus) Kloubouk až 5cm široký hluboce vmáčklý, na okraji zprohýbaný, tence masitý, světle šedivý, později až tmavě černý. Třeň stejně zbarvený jako klobouk, válcovitý, dutý. Roste v listnatých lesích pod duby a buky. Na Táborsku velice vzácná.

5 Doposud bylo na světě určeno více než 100 000 druhů hub, avšak je jisté, že druhů hub je na světě mnohem více. Předpokládá se dokonce výskyt až 250 000 druhů hub na světě. Houby, které mohou zajímat praktické houbaře z hlediska jedlosti, jedovatosti nebo estetičnosti je na světě kolem 20 000 druhů. Houby

Hřib modračka: (Boletus pulverulentus) Klobouk až 8 cm široký, klenutý ve stáří až plochý, jemně plstnatý za vlhka lepkavý, žlutý, šedohnědý až olivově hnědý. Rourky i pory žluté až olivově žluté. Třeň válcovitý, bez šíťky žlutý, v dolní části až červenohnědý. Celá plodnice po dotyku a na řezu intenzivně modrá. Roste pod listnatými stromy jako je dub, buk, lípa roztroušeně.

rostou po celý rok, jedlé houby rostou od počátku jara až do počátku zimy. Nejvíce však na podzim. Houby však neslouží jen k jídlu, ale mají nezastupitelnou ekologickou funkci. Bez mykorhizy (symbióza stromu a houby, která obaluje kořínky dřeviny, zajišťuje jim dostupnost vody a živin) většina stromů není schopna přežít. Právě mizením mykorhizních

hub

se

vysvětluje

rozsáhlé

odumírání

lesů

Hřib kaštanový: (Gyroporus castaneus) Klobouk až 10 cm široký, polokulovitý, pak rozložený, červenohnědý až kaštanově hnědý, suchý. Rourky i pory zprvu bílé později zažloutlé. Třeň válcovitý stejně zbarvený jako klobouk, křehký, na řezu komůrkatý i zcela dutý. Roste ne příliš hojně v listnatých i jehličnatých lesích.

v posledních

desetiletích. Houby také rozkládají všechny organické zbytky - jehličí, listí , větvičky i dřevo padlých stromů a mění jej na humus. Žádný jiný organismus není schopen rozložit všechny složky dřeva. Bez činnosti hub by byl povrch země brzo pokryt mnohasetmetrovou vrstvou organických zbytků rostlin. Houby tak svou činností přispívají k ekoligické rovnováze, jak v lese, tak i momo něj. V lesoparku Pintovka bylo určeno 85 druhů hub, z toho nejvíce holubinek, kterých je kolem 20ti druhů.Roste zde například hřib modračka, hříb kaštanový, hřib červený, lupenopérka červenožlutá, holibinka fialovonohá a ze smrtelně jedovatých je to muchomůrka zelená. Za vzácný druh, který se zde vyskytuje lze považovat lišku šedou.Zajímavostí je zde Štítovka Thomsonova, Liška ametysová a Šiškovec černý.

Liška šedá: (Cantharellus cinereus) Kloubouk až 5cm široký hluboce vmáčklý, na okraji zprohýbaný, tence masitý, světle šedivý, později až tmavě černý. Třeň stejně zbarvený jako klobouk, válcovitý, dutý. Roste v listnatých lesích pod duby a buky. Na Táborsku velice vzácná.

Mochomůrka zelená: (Amanita phalloides) Klobouk až 15 cm široký, v mládí celá plodnice uzavřena do celkového obalu (jakoby vajíčka), pak polokulovitý, až plochý, lesklý, zprvu bělavě zelený, pak zelený, i žlutozelený. Lupeny bílé. Třeň válcovitý, zdobený nerýhovaným prstenem, který je bílý i nazelenalý sedící ve zřetelné pochvě. Roste v listnatých lesích bod duby, buky. Pozor! Smrtelně jedovatý druh

27

Uvítací informační tabule – Informace o naučné stezce Vážení návštěvníci, vítáme vás na naučné stezce lesoparku Pintovka. Nácházíte se právě na stezce, která vede kolem řeky Lužnice. Ne této stezce je umístěno celkem 13 informačních zastavení, 1 nové posezení se stolkem a 1 stávající. U některých z laviček a posezení jsou umístěny informační tabule, na kterých se dozvíte důležité informace o ptactvu, houbách, rybách a jiných důležitých zajímavostí v této lokalitě. Pro lepší představu, jak trasa vypadá zde máte mapu s vyznačením všech zastavení.

5B 7

B

5A

4

8 6 13

3

9 12

11

10 2 1

Stávající lavička Nová lavička Domečkovo zátiší Nové posezení (2 varianty) Informační tabule Zastavení

28

Celková trasa je dobře shůdná, po úpravách, které zde byly provedeny je vhodná jak pro pěší turisty, tak rodiny s dětmi. Při projíždění trasy cyklisty, musí dbát zvýšené opatrnosti na bezpečnost pěších. Doba, která je potřeba pro projítí jsou 2 hodiny. Lesní komplex Pintovka, ve kterém se nacházíte je v západní části Tábora směrem na Bechyň a je oblíbeným místem jak rekreaci a odpočinek. Naučná stezka, která zde byla jako první, byla uvedena do provozu v listopadu 1987, podle původního projektu Ing. Františka Vališe. V květnu roku 2000 byla obnovena nákladem Města Tábor (byla zkrácena a upravena podle projektu Josefa Tůmy). Byly obnoveny stezky, odpočinková místa, cesty pro pěší a upraven přístup k pramenu Eleonora. V areálu byla vybudována sportovní a lesnická naučná stezka, na které je několik sportovních zařízení a zastavení. Proč název Pintovka? Dle pověsti se jmenuje po bednáři Vaňku Pintovi z tvrze Sedlec. Když ji Táboři roku 1420 dobyli, posádku zahubili a zbylých pět bojobníků zápasilo mezi sebou na život a na smrt, Pinta zvítězil a život mu byl zachován. Les v těchto místech pak dostal darem.

29

Informační tabule č. 1 - Pramen Eleonora a Švehlův most Pramen Eleonora: Švehlův most: Švehlův most je silniční most, který vede přes řeku Lužnici v západní části Tábora, pod hradem Kotnov. Vede zde silnice číslo 137 směr Bechyně, Malšice a Sudoměřice u Bechyně. Koncem 20. let 19. století začala být situace silniční komunikace z Tábora směrem na západ. Díky podpoře tehdejšího starosty Václava Soumara bylo 1. 7. 1934 rozhodnuto o výstavbě moderního 167 metrového železobetonového mostu přes řeku a údolí. Most I. třídy s nosností 22 tun, s obloukem 25 metrů nad hladinou řeky byl postaven za 16 měsíců. 28. října 1935 byl slavnostně otevřen. Byl pojmenován po bývalém předsedovi československé vlády Antonínu Švehlovi, ale místním obyvatelstvem je často nazýván jako Bechyňský most a to z toho důvodu, že po roce 1948 nebylo o osobě Antonína Švehly slyšet. Tento most je zajímavou technickou památkou a je z něj krásný pohled do údolí Lužnice, na poutní místo Klokoty a i na některé zajímavé stavební dominanty města.

30

Informační tabule č. 2 – Řeka Lužnice a ryby v ní* Řeka Lužnice: Lužnice je od pramene po soutok s Vltavou dlouhá 208 km, plocha povodí je 4226,2 2

km a průměrný průtok je 24,3 m3/s. Mezi nejznámější města, kterými Lužnice protéká patří Gmünd, České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Soběslav a město Tábor. Řeka Lužnice je často považována za synonymum Táborska. Poprvé se jméno této řeky objevilo v pramenech roku 1179. Název Lužnice se vyvinul ze staročeského názvu pro lužní řeku, resp. řeku, která protéká luhy. Lužnice je typická nížinná řeka, která se řadí k nejvíce sjížděným řekám v ČR. Bývá také zvána rájem českých vodáků. Sjízdná je prakticky po celém svém toku. Nejvíce vodáky vyhledávaný úsek je od města Suchdol nad Lužnicí a končí pár metrů před jejím ústím do Vltavy. Na řece Lužnici je také mnoho jezů. Řada z nich je velice nebezpečných. Nejnebezpečnějším jezem v ČR je jez Pilař na Lužnici a u obce Majdalena (zde také začíná Zlatá stoka). Dalšími nebezpečnými jezy jsou například jez Dráchov a jez Čejnov. K těm méně nebezpečným patří jez Steiniger u Soběslavi a jez před Bechyní.

Ryby v Lužnici: Život ve vodách je velice rozmanitý a složitý. Poznáváním se zabývá vědní obor hydrobiologie, tj. nauka o životě ve vodách. Ryby tvoří více jak polovinu všech obratlovců. Celkově se odhaduje 24 000 - 30 000 druhů ryb. Mezi ně patří druhy všežravé, býložravé, dravé i parazitické. Nejmenší ryby patří mezi nejmenší obratlovce. Měří 8 mm v dospělosti, největší dosahují velikosti až 4 m. Ryby mají nezastupitelnou funkci ve vodních ekosystémech, ale mají i význam ekonomický. Jsou potravou pro člověka i předmětem obchodu pro akvaritstiku. V řece Lužnici jsou tyto druhy ryb: kapr obecný, lín obecný, karas obecný, karas

stříbřitý, amur bílý, bolen dravý, candát obecný, cejn velký, cejnek malý, hrouzek obecný, jelec jesen, jelec proudník, jelec tloušť, ježdík obecný, mník jednovousý, okoun říční, ostroretka stěhovavá, ouklej obecná, parma obecná, perlín ostrobřichý, plotice obecná, podoustev říční, pstruh duhový, střevlička východní, sumec velký, sumeček americký, štika obecná, tostolobik bílý, tostolobec pestrý, úhoř říční *

návrh na info tabuli byl zpracován po konzultaci s panem Červinkou

31

Popis vybraných druhů ryb: Candát obecný : typickým znakem candáta je dlouhé protáhlé tělo s drobnými drsnými šupinami vybavené dvojicí hřbetních ploutví. Základní barva je šedá s nádechem žlutavých a zelenavých tónů s tmavým hřbetem a bílým břichem. Na bocích je několik tmavších svislých pruhů, které se s rostoucí velikostí ryby postupně vytrácejí. Oči candáta jsou přizpůsobeny k životu ve špatných světelných podmínkách a obsahují vysoce odrazivou vrstvu, díky níž budí dojem, jakoby vyzařovaly světlo. Candát je považován za poměrně choulostivou rybu náročnou na obsah kyslíku ve vodě a snadno podléhající nešetrné manipulaci.

Cejn velký: cejn velký je jednou z našich nejhojnějších, nejznámějších, nejvíce lovených a nejčastěji zkoumaných ryb. Má vysoké, z boků silně zploštělé tělo. Ploutve jsou tmavé, dlouhé a špičaté. Hřbet je zbarven až do černa, boky šedožluté až zlatavé, břicho je světlé. Jedná se o hejnovou stanovištní rybu. Je to původní a typická ryba dolních částí větších řek, podle níž jsou tyto úseky označovány jako cejnové pásmo. Cejn patří mezi všežravé ryby.

Jelec tloušť: jelec tloušť je jednou z nejběžnějších ryb našich řek a potoků. Tělo tlouště je válcovité, protáhlé a u starších ryb často nečekaně robustní. V létě vytahují tloušti i do prudkých proudů a pod jezy. Jsou společenští a tvoří různě početná hejna, která se zmenšují s tím, jak roste velikost jejich členů. Největší kusy tráví většinu roku jako samotáři.

Ježdík obecný: ježdík obecný obývá značnou část Evropy a Asie včetně velké části Sibiře. Najdeme ho spíše v chladnějších oblastech. Jedná se o drobnou pestře zbarvenou rybku. Celkově je ježdík zbarven do zelena s tmavým hřbetem a modravými odlesky. Po těle jsou ve velkém počtu rozmístěny drobnější tmavé skvrny a rovněž ploutve jsou skvrnité. Hřbetní ploutve splynuly v jediný celek.

Parma obecná: je nedravá sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých. Tělo parmy je přizpůsobeno k životu v proudící vodě. Trup je dlouhý a nízký s velkými ploutvemi, hlava je kónicky protažená, výrazně spodní ústa jsou obklopena čtyřmi silnými masitými vousky. Parma obecná žije v početných hejnech. Žije aktivním způsobem, potravu vyhledává v proudech a při jejím shánění je díky silnému rypci schopná obracet i větší kameny.

32

Úhoř říční: úhoř je nezaměnitelná ryba obývající vody velké části Evropy. Je proslulý svým ojedinělým rozmnožovacím cyklem, během něhož táhnou dospělé ryby do vzdálených oblastí Atlantiku (Sargasové moře) a plůdek se pak obtížnou cestou vrací na místa, kde vyrostli jeho rodiče. Do vnitrozemských vod však pronikají pouze samice, samci se zdržují v blízkosti moře v ústích řek. Během výzkumů bylo na našem území nalezeno jen několik samců, prakticky všichni naši úhoři jsou samičího pohlaví. Jeho typickým znakem je protáhlé, válcovité tělo připomínající spíše hada než rybu. Na rozdíl od většiny ostatních sladkovodních ryb nemá břišní ploutve a hřbetní, ocasní a řitní ploutev splývají v jeden celistvý lem. Ve sladkých vodách je jeho zbarvení tmavé a kůže se jeví bez šupin, v období nástupu tření se však jeho barva mění na kovově stříbřitou. Úhoř preferuje život při dně, většinu dne zahrabán v bahně, a na lov vyplouvá až po setmění.

33

Informační tabule č. 3 - Ptactvo v lesoparku Pintovka* Ornitologické výzkumy probíhají v lesoparku Pintovka již od roku 1980. Sledují se především vyvěšené umělé ptačí dutiny, které zde byly instalovány v 80. letech (hlavně na levém břehu Lužnice). V roce 2002 byla vytvořena síť budek i na pravém břehu řeky Lužnice. A v tomto období se ornitologický průzkum omezil pouze na pochůzkovou činnost, akustické a senzorické sledování lokalit. Specifickým způsobem výzkumu bylo provádění systematického kroužkování ptáků na jejich hnízdech. Sledované ptačí druhy nacházejícíc se v lesoparku Pintovka jsou rozděleny do těchto kategorií: Ptáci zde hnízdící, tzn. ptačí druhy, které ve sledovaném období zde minimálně 1x

I.

prokazatelně hnízdili, nebo o hnízdění existují věrohodné důkazy jako skořápky vajec, čerstvě vylétlá mláďata, nošení materiálu na hnízdo a jiné formy:

krahujec obecný, holub hřivnáč, hrdlička zahradní, výr velký, puštík obecný, krutihlav obecný, rehek domácí, rehek zahradní, konipas horský, linduška lesní, skorec vodní, pěvuška modrá, střízlík obecný, pěnice slavíková, pěnice černohlavá, budníček větší, budníček menší, budníček lesní, králíček obecný, králíček ohnivý, drozd kvíčala, drozd brávník, drozd zpěvný, kos černý, lejsek šedý, lejsek černohlavý, lejsek bělokrký, brhlík lesní, strnad obecný, zvonek zelený, zvonohlík zahradní, špaček obecný, pěnkava obecná, sýkora koňadra, sýkora modřinka, sýkora lužní, sýkora babka, sýkora uhelníček, sýkora parukářka, hýl obecný, vrabec polní, vrabec domácí, šoupálek dlouhoprstý, šoupálek krákoprstý, straka obecná, datel černý, žluna zelená II.

Ptačí druhy u nichž nebylo hnízdění jednoznačně prokázáno: Jde o následující druhy:

kalous ušatý, jestřáb lesní, ledňáček říční, strakapoud malý, vrána obecná, čížek lesní, žluva hajní, křivka obecná, dlask tlustozobý, mlynařík dlouhoocasý III.

Ptačí druhy, které byly v daném území zastiženy např v souvislosti s hledáním potravy, v rámci tahu apod. (prokazatelně zde nehnízdí) Jsou to:

*

návrh na info tabuli byl zpracován po konzultaci s Ing. Jahelkou

34

potápka malá, volavka popelavá, rorýs obecný, jiřička obecná, vlaštovka obecná, lyska černá, kulík říční, pisík obecný, racek chechtavý, čečetka zimní, polák chocholačka, moták pochop, krkavec velký, ťuhýk šedý, kormorán velký, kavka obecná IV.

Mimořádné, ojedinělé výskyty ptáků:

pěnkava jikavec, hohol severní, orel mořský, racek bouřní, bekasina otavní, morčák velký, kachna mandarinská Popis vybraných druhů ptáků: Holub hřivnáč: jde o našeho největšího holuba celkově šedého zbarvení. Za letu i v sedu má dobře viditelné výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel a bílá kresba na stranách krku. Jeho vzlet bývá doprovázen hlučným zatleskáním křídel. Během celého hnízdního období se samci z korun stromů neúnavně ozývají charakteristickým houkáním „huhúhuhuhu“. U nás patří mezi běžné druhy a je široce rozšířen po celé ČR.

Puštík obecný: Puštík je obyvatelem starších lesů, dáva přednost listnatým a smíšeným, ale vyskytuje se i vlesech jehličnatých. Hnízdí především dutinách stromů, ochotně se zabydluje ve velkých ptačích budkách. Je to zavalitá sova střední velikosti s nápadně velikou hlavou a tmavýma očima a poměrně krátkým ocasem. Přes den odpočívá u kmene silného stromu, na soumraku vylétá přímým letem na lov. Charakteristický hlas puštíka je hlasité a stále opakované táhlé „hůů huhuhů“. V ČR patří mezi nejhojnější sovy se širokým rozšířením.

Králíček obecný: je společně se svým blízkým příbuzným, králíčekem ohnivým, jedním z nejmenších pěvců na světě, jejich tělesná hmotnost je jen 5-6 gramů. Sameček má oranžově zbarvené temeno lemované černými proužky, které se na čele nespojují, jinak je celkově zelený, naspodu bělavý, přes křídlo se táhnou dvě bělavé pásky. Samička má temeno žluté. Vábení je vysoké „sí sí“, zpěv je stoupající a klesající řada jemných tónů, které znějí jako „ciciduiciciduicicidui“. Zdržuje se stále v korunách stromů, řidčeji níže v mlazinách (dovede se i třepat na místě jako kolibřík).

Brhlík lesní: hnízdní v lesích, především listnatých a smíšených, méně často i jehličnatých. Hnízdí ve stromových dutinách včetně budek. O brhlíkovi je běžné známo, že je schopný šplhat po kmeni stromu i hlavou dolů. Má velkou halvu s delším šídlovitým zobákem, krátké silné nohy a krátký ocas. Svrchu je makově šedý, naspodu okrově rezatý,

35

přes oko se táhne černá páska. Vábení je krátké tenké „cit cit“ a hlasité „ťo ťo ťoťoťo“. Obsazenou budku či dutinu snadno poznáme podle vchodu zazděného hlínou tak, že se jím může protáhnout jen brhlík. Brhlík je v ČR široce rozšířeným druhem na celém území mimo zcela bezlesých míst.

36

Informační tabule č. 4 – Funkce a význam lesa (František Jánský) Les byl před příchodem člověka ve střední Evropě nejrozšířenějším rostlinným společenstvem a lesnatost byla téměř 100%. Lesy byly s příchodem člověka káceny. Těžba lesa postupovala od 13. století z nižších oblastí směrem do hor. Dřevo tvořilo velice důležitou surovinu. Lidé potřebovali místa, kde by mohli mít pole a louky pro pastvu a proto lesů rychle ubývalo. Úbytek byl tak velký, že už v 18. století se objevuje první lesní hospodářský plán, který nařizuje obnovu lesa řádnou ale i umělou cestou. V této době se začíná zavádět rychle rostoucí smrk na úkor jedle a buku. Smrk si vyžadoval rozvíjející průmysl a zvýšená potřeba palivového a užitkového dřeva. Nově vzniklé smrkové monokultury postupně silně okyselily půdu, až dochází k blokování koloběhu živin. Kořeny smrku jsou nestabilní a často dochází k vývratům, poškození imisemi a polomům. Snadno podléhají kalamitám, různým chorobám a škůdcům. Dnes je uplatňováno v přístupu k lesu ekosystémové pojetí, kde je prostor pro působení přírodních sil. Návrat k původní skladbě lesa je návratem k pestrosti druhů rostlin i živočichů, stabilitě porostu a minimálním nákladům potřebných na jeho obnovu a ochranu. Les není pouze obnovitelným zdrojem surovin, ale je domovem pro pro celou řadu rostlinných a živočišných druhů. Životní podmínky soudobé civilizace způsoboují, že stále více obyvatel hledá oddych a místo pro relaxaci v přírodě. Les má tu výhodu, že kromě zdravotně hygienického lesního prostředí, umožňuje také volný pohyb i mimo cesty a dá se v něm provozovat mnoho rekreačních činností od sběru hub, nebo borůvek, turistiky až po běhání. Většina obyvatel Tábora poroto využívá ke krátkodobé rekreaci lesní porosty na jihovýchodním okraji města, kudy protéká řeka Lužnice. Trasa začíná u mostu Sokolovo a směřuje k městu Bechně. Tyto lesní porosty patřící do bývalých lesů města Tábora se nazývají Pintovka a tvoří navrhovaný rekreační les pro město Tábor.

Geografické údaje o lesoparku Pintovka: Rekreační les Pintovka leží na 49°27´ severní šířky a na 14°40´východní délky. Nejnižší nadmořská výška je 385 m u řeky Lužnice a nejvyšší je kóta 497 m.

37

Funkce lesa: Funkce hygienická – produkuje kyslík, váže prach, pohlcuje škodlivé plyny, tlumí hluk Funkce klimatická – usměrňuje a zadržuje vítr, obohacuje ovzduší vodní párou, zmírňuje extrémní teploty. Funkce ochranná – poskytuje úkryt zvěři, umožňuje hnízdění ptactvu, uchovává volně rostoucí rostliny. Funkce půdoochranná – zpevňuje půdu a zabraňuje erozi, usnadňuje zasakování srážkové vody, napomáhá tvorbě humusu, zpevňuje břehy Funkce rekreační a estetická – působí kladně na psychiku člověka, produkuje vůně, uklidňuje a osvěžuje. Funkce produkční – produkuje dřevní hmotu, poskytuje lesní plodiny

38

Informační tabule č. 5 - Houby v lesoparku Pintovka † Na světě bylo doposud určeno více než 100 000 druhů hub. Je jisté, že druhů hub je na světě mnohem více. Předpokládá se výskyt až 250 000 druhů hub. Houbaři sbírají z hlediska jedlosti, jedovatosti nebo estetičnosti kolem 20 000 druhů. Houby rostou po celý rok, jedlé houby rostou od počátku jara až do počátku zimy. Nejvíce na podzim. Houby neslouží jen k jídlu, ale mají nezastupitelnou ekologickou funkci. Bez mykorhizy (symbióza stromu a houby, která obaluje kořínky dřeviny, zajišťuje jim dostupnost vody a živin) většina stromů není schopna přežít. Právě mizením mykorhizních hub se vysvětluje rozsáhlé odumírání lesů v posledních desetiletích. Houby také rozkládají všechny organické zbytky - jehličí, listí , větvičky, dřevo padlých stromů a mění jej na humus. Žádný jiný organismus totiž není schopen rozložit všechny složky dřeva. Bez činnosti hub by byl povrch země brzo pokryt velkou vrstvou organických zbytků rostlin. Houby tak svou činností přispívají k ekoligické rovnováze, jak v lese, tak i mimo něj. V lesoparku Pintovka bylo určeno 85 druhů hub. Nejvíce holubinek, kterých je kolem 20ti druhů. Roste zde například hřib modračka, hříb kaštanový, hřib červený, lupenopérka červenožlutá, holubinka fialovonohá. Pozor na smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou. Za vzácný druh, který se zde vyskytuje lze považovat lišku šedou. Zajímavostí je zde Štítovka Thomsonova, Liška ametysová a Šiškovec černý.

Popis hub, které jsou na obrázku: Hřib modračka: klobouk až 8 cm široký, klenutý ve stáří až plochý, jemně plstnatý za vlhka lepkavý, žlutý, šedohnědý až olivově hnědý. Rourky i pory žluté až olivově žluté. Třeň válcovitý, bez šíťky žlutý, v dolní části až červenohnědý. Celá plodnice po dotyku a na řezu intenzivně modrá. Roste pod listnatými stromy jako je dub, buk, lípa roztroušeně.

Hřib kaštanový: klobouk

až

10

cm

široký,

polokulovitý,

pak

rozložený,

červenohnědý až kaštanově hnědý, suchý. Rourky i pory zprvu bílé později zažloutlé. Třeň válcovitý stejně zbarvený jako klobouk, křehký, na řezu komůrkatý i zcela dutý. Roste ne příliš hojně v listnatých i jehličnatých lesích.

†

návrh na info tabuli byl zpracován po konzultaci s panem Špinarem

39

Mochomůrka zelená: klobouk až 15 cm široký, v mládí celá plodnice uzavřena do celkového obalu (jakoby vajíčka), pak polokulovitý, až plochý, lesklý, zprvu bělavě zelený, pak zelený, i žlutozelený. Lupeny bílé. Třeň válcovitý, zdobený nerýhovaným prstenem, který je bílý i nazelenalý sedící ve zřetelné pochvě. Roste v listnatých lesích bod duby, buky. Pozor! Smrtelně jedovatý druh

Liška šedá: kloubouk až 5cm široký hluboce vmáčklý, na okraji zprohýbaný, tence masitý, světle šedivý, později až tmavě černý. Třeň stejně zbarvený jako klobouk, válcovitý, dutý. Roste v listnatých lesích pod duby a buky. Na Táborsku velice vzácná.

40

Informační tabule č. 6 – Plazi a obojživelníci Z druhů plazů a obojživelníků zde můžeme vidět:

slepýše křehkého, ropuchu obecnou,

skokana hnědého, rosničku zelenou, ještěrku obecnou a další. Popis živočichů, kteří jsou na obrázku: Slepýš křehký: dorůstá obvykle délky 30 cm, maximálně do 45 cm. Zbarven je nenápadně hnědě s jedním, dvěma, nebo i třemi tmavými pruhy a modročerným břichem u samic. Samci mívají břicho spíše šedé, často se žlutavou kresbou. Pohybují se plazením jako hadi, avšak nejsou tak mrštní. Slepýši žijí spíše skrytě. Přes den se ukrývají pod kameny, nebo pod listím a teprve se soumrakem vylézají ven. Často je můžeme vidět po dešti, kdy hledají potravu, jako jsou dešťovky, nebo slimáci. Přes zimu slepýš hybernuje a vylézá až na jaře, kdy hned po probuzení probíhá páření. Slepýš je zcela neškodná ještěrka, ale i přesto bývá často lidmi zaměňován za hada a likvidován. Je to nezákoné, jelikož je chráněn, jako silně ohrožený druh.

Rosnička zelená: dorůstá délky 3 až 5 cm a výšky 3 až 4 cm, což jí činí jednou z nejmenších žab v ČR. Rosnička je od pradávna považována za jakýsi barometr, protože reaguje na změnu tlaku charakteristickým skřehotáním a to nejčastěji před deštěm, avšak toto skřehotání je možné slyšet v období páření, nebo těsně před ním. Zbarvení je proměnlivé, protože pigmenty, které má v kůži reagují na teplo a vlhkost. Proto se její zbarvení mění od světlé zelené, na tmavě zelenou, nažloutlou až na nahnědlou. Díky silnějším zadním končetinám rychle skáče. Rosnička se živí širokou škálou obvykle živočiné potravy. V ČR je rosnička považována za silně ohrožený druh a je přísně chráněná.

Ropucha obecná: samice měří kolem 14 cm a to díky její pohlavní dvojtvárnosti, samec je dlouhý 8 cm. Barva ropochy může být v různých odstínech hnědé barvy, šedé nebo Mramorované. Na první pohled si nejde nevšimnout její bradavičnaté kůže, která je pro ni zcela typická. V průměru žijí 4 - 9 let. Vyskytuje se od března do do října. Své úkryty má v zemních dírách, pod listím, nebo pařezy. Jejich potravou jsou měkkýši, žížaly, nebo pavouci. Ropuchy jsou v dnešní době již ohroženým druhem.

41

Informační tabule č. 7 - Restaurace Harrachovka Vznik Harrachovky, která se nachází v Lužnickém údolí po pravé straně toku Lužnice byl spojen se stavbou turistické stezky, která vedla do Příběnic, říkalo se jí také cesta hraběte Harracha. Táborský odbor Klubu českých turistů (vznik 28. ledna 1893). Usiloval nejen o zpřístupnění této cesty do Příběnic, ale také o vybudávní nejprve hájovny, později útulny u Příběnického hradu. Po vybudování útulny u Příběnic dne 29. 7. 1900 se objevuje již pod názvem Harrachovka či Harrachovská besídka. Největší slávu zažívala ve 20. a 30. letech, kdy do oblasti přicházeli ístní i vzdálení turisté. Po 2. světové válce se již nepodařilo obnovit slávu Harrachovky. V 50. letech byla opuštěna. Na počátku 60. let v místech vodáckého tábořiště vznika nová patrová budova se stejným názvem Harrachovka. Vodácká tradice na nějaký čas ožila. S nástupem sezony roku 1999 nastala nová éra rozkvětu Lužnického údolí. Lesní restaurace Harrachovka je místem k odpočinku i občerstvení. Harrachovka nabízí místo k táboření. K dispozici je tu 50 stanů, wc, umývárna i sprchy. Okolí Harrachovky pro děti nabízí prolézačky a houpačky. Nachází se zde Harrachovský zvěřinec. Pro rybáře jsou v Lužnici dobré podmínky pro rybaření. Mohou zde ulovit úhoře,štiky, sumce, kapry a jiné druhy ryb. Restaurace nabízí kulturní akce country kapely. Hrají každou neděli v období sezóny zdarma. Provozní doba – celoročně.

Návrh info tabule

3 Otnitologické výzkumy probíhají v lesoparku Pintovka již od roku 1980, příčemž se především sledují vyvěšené umělé ptačí dutiny, které zde byly instalovány v 80. létech a to hlavně na levém břehu Lužnice. V roce 2002 byla vytvořena síť budek i na pravém břehu řeky Lužnice. A v tomto období se také ornitologický průzkum omezil pouze na pochůzkovou činnost, akustické a senzorické sledování lokalit. Specifickým způsobem výzkumu bylo provádění systematického kroužkování ptáků na jejich hnízdech. Sledované ptačí druhy, které se v lesoparku Pintovka nachází jsou rozděleny do těchto kategorií: Ptáci zde hnízdící,tzn. ptačí druhy, které ve sledovaném období zde minimálně 1x prokazatelně hnízdili, či o hnízdění existují věrohodné důkazy jako skořápky vajec, čerstvé vylétlá mláďata, nošení materiálu na hnízdo a další formy: -krahujec obecný, holub hřivnáš, hrdlička zahradí, výr velký, puštík obecný, kruthlav obecný, rehek domácí, rehek zahradní, konipas horský, linduška lesní, skorec vodní, pěvuška modrá, střízlík obecný, pěnice slavíková, pěnice černohlavá, budníček větší, budníček menší, budníček lesní, králíček obecný, Ptačí druhy u nichž nebylo hnízdění jednoznačně prokázáno:-kalous ušatý, jestřáb lesní, ledňáček říční, strakapoud malý, vrána obecná, čížek lesní, žluva hajní, křivka obecná, dlask tlustozobý, mlynařík dlouhoocasý Ptačí druhy, které byly v daném území zastiženy např v souvislosti s hledáním potravy, v rámci tahu apod. (prokazatelně zde nehnízdí)-potápka malá, volavka popelavá, rorýs obecný, jiřička obecná, vlaštovka obecná, lyska černá, kulík říční, pisík obecný, racek chechtavý, čečetka zimní, polák chocholačka, moták pochop, krkavec velký, ťuhýk šedý,.

Holub hřivnáč: tento holub je naším největším holubem celkévě šedého zbarvení. Za letu i v sedu má dobře viditelné výrazné příčné bílé pásky na svrchní straně křídel a bílá kresba na stranách krku. Jeho vzlet bývá doprovázen hlučným zatleskáním křídel. Během celého hnízdního období se samci z korun stromů neúnavně ozývají charakteristickým houkáním „huhúhuhuhu“. U nás patří mezi běžné druhy a je široce rozšířen po celé ČR.

Puštík obecný: Puštík je obyvatelem starších lesů, dáva přednost listnatým a smíšeným, ale vyskytuje se i vlesech jehličnatých. Hnízdí především dutinách stromů, ochotně se zabydluje ve velkých ptačích budkách. Je to zavalitá sova střední velikosti s nápadně velikou hlavou a tmavýma očima a poměrně krátkým ocasem. Přes den odpočívá u kmene silného stromu, na soumraku vylétá přímým letem na lov. Charakteristický hlas puštíka je hlasité a stále opakované táhlé „hůů huhuhů“. V ČR patří mezi nejhojnější sovy se širokým rozšířením.

Králíček obecný: je společně se svým blízkým příbuzným, králíčekem ohnivým, jedním z nejmenších pěvců na světě, jejich tělesná hmotnost je jen 5-6 gramů. Sameček má oranžově zbarvené temeno lemované černými proužky, které se na čele nespojují, jinak je celkově zelený, naspodu bělavý, přes křídlo se táhnou dvě bělavé pásky. Samička má temeno žluté. Vábení je vysoké „sí sí“, zpěv je soupající a klesající řada jemných tónů, které znějí jako „ciciduiciciduicicidui“. Zdržuje se stále v korunách stromů, řidčeji níže v mlazinách .

Brhlík lesní: Hnízdním prostředím jsou lesy, především listnaté a smíšené, méně často i jehličnaté. Hnízdí ve stromových dutinách včetně budek. O brhlíkovi je běžné známo, že je ptákem, který je schopný šplhat po kmeni stromu i hlavou dolů. Má velkou halvu s delším šídlovitým zobákem, krátké silné nohy a krátký ocas. Svrchu je makově šedý, naspodu okrově rezatý, přes oko se táhne černá páska. Vábení je krátké tenké „cit cit“ a hlasité „ťo ťo ťoťoťo“. Obsazenou budku či dutinu snadno poznáme podle vchodu zazděného hlínou tak, že s ejím může protáhnout jen brhlík. Brhlík je v České Republice široce rozšířeným druhem na celém území mimo zcela bezlesých míst.

42

2. Lokalita „LESOPARK NECHYBA“ Cíl práce: zpracovat návrh na využití lokality včetně směrových tabulí a návrhu komunikační strategie. a) Věcná etapa projektu – terénní prověření lokality Metodický postup: Provedení analýzy využití území lesoparku pro rekreaci a cestovní ruch. Marketingovým průzkumem zjistit spokojenost návštěvníků s vybaveností a možnými rekreačními aktivitami. Provést segmentaci potenciálních návštěvníků pro obě atraktivity. b) Specifikace návrhu na využití lokality Navrhnout využití lokality v následujících etapách: I. etapa – naučná stezka s vyznačením informačních tabulí doplněna zábavními atrakcemi pro děti (jednoduché houpačky apod.), navrhnout využití existující hájovny na ubytování pro turisty II. etapa – doplnění vybavenosti archeologické lokality Kozí Hrádek III. etapa – návrh prospektu a obsahu informačních tabulí na naučné stezce pro lokalitu „Lesopark Nechyba - Kozí Hrádek“ c) Návrh konkrétního marketingového projektu Marketingový průzkum: Dotazníkové šetření bude zaměřené na zdrojové oblasti návštěvníků, za jakým účelem do daného území přicházejí, s jakými rekreačními aktivitami mají dané území spojeno, jaká rekreační vybavenost zde chybí apod. Přímé dotazníkové šetření bude probíhat od května do září 2008. Dotazníkové šetření bude prováděno v řešeném území Nechyba – Kozí Hrádek, doplňující šetření zaměřené na husitské tradice bude prováděno i v centru města Tábora. d) Časový harmonogram prací - terénní prověření navrhovaných tras – duben až květen 2008 - technická specifikace návrhu – květen až srpen 2008 - předložení návrhu konkrétních marketingových projektů – září 2008 e) Prezentace marketingové studie Představení zpracované marketingové studie dané lokality na pracovním setkání do 30.9. 2008. Po zapracování dílčích připomínek představit a odevzdat konečnou verzi marketingové studie do 14.11. 2008.

43

Marketingový projekt využití Lesoparku Nechyba Obsah: 1. Provedení analýzy využití území lesoparku pro rekreaci a cestovní ruch 2. Marketingový průzkum 2.1 Profil návštěvníka lesoparku 2.1.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření u místních respondentů 2.2 Profil návštěvníka expozice NKP Kozí hrádek 2.2.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření u respondentů s bydlištěm mimo okres Tábor 3. Segmentace návštěvníků lesoparku Nechyba a expozice NKP Kozí hrádek 4. Návrh využití území lesoparku Nechyba pro rekreaci cestovní ruch 4.1 Rekreační vybavenost lesoparku, její obnova a doplnění 4.2 Návrh nauční stezky „Lesoparkem Nechyba na Kozí hrádek“ s vyznačením informací na informačních tabulích 1. Provedení analýzy využití území lesoparku pro rekreaci a cestovní ruch V řešeném území se nacházejí dvě rekreační atraktivity rozdílné svým primárním potenciálem, ale i společenským významem. Spokojenost návštěvníků se stávající rekreační vybavenosti na území lesoparku byla zjištěna dotazníkovým šetřením. Národní kulturní památka Kozí hrádek Zřícenina hradu Kozí hrádek byla prohlášena národní kulturní památkou (dále NKP) již v roce 1958. Dnes se návštěvníkovi představuje jako archeologická lokalita s obnovenými základy. Kozí hrádek byl místem pobytu a kázání Mistra Jana Husa v letech 1412 - 1414, zároveň na hradě Jan Hus pracoval i literárně. Svým významem lokalita přesahuje regionální význam i když současné využití je poněkud ve stínu zájmu jiných husitských památek a událostí, které se vážou na město Tábor. Propojení rekreačních funkcí NKP Kozí hrádek a příměstského lesoparku Nechyba by jenom napomohlo celkovému využití řešeného území. Pro veřejnost je expozice otevřená v letní sezóně od května do září, denně 9.30 - 16. hod. Lesopark Nechyba Přírodní potenciál lesoparku Nechyba slouží příměstské denní i koncem týdenní rekreace pro obyvatele Sezimova Ústí, ale i samotného Tábora zejména pro sídliště nad Lužnicí, které má velmi vhodnou dostupnost do lesoparku. Území se využívá na procházky, ale i pěší turistiku (územím vede červená, modrá i zelená turisticky značená trasa). Lesoparkem prochází taky značená cyklistická trasa (č. 1206). Velká cykloturistická mapa Táborska popisuje konkrétně trasu s názvem „Kolem Lužnice do Turoveckých lesů“. Značené turistické a cykloturistické trasy jsou ale v letní sezóně hojně navštěvované i turisty, především z Jihočeského kraje. Jako atrakci pro děti slouží obora s daňky skvrnitými a muflony. Pro návštěvníky v letní sezóně je otevřeno občerstvení, v jeho zázemí se nachází dětský areál.

44

2. Marketingový průzkum Cílem zpracování marketingového projektu lesoparku Nechyba je zpracovat návrh jeho rekreačního využití s vyznačením naučné stezky včetně směrových tabulí a návrhu komunikační strategie. Pro dosažení cíle bylo nevyhnutné zjistit spokojenost návštěvníků se stávající rekreační vybaveností a možné rozšíření o další aktivity spojené s pobytem na území lesoparku. Proto během letní sezóny bylo v území provedeno dotazníkové šetření a to jednak u místních respondentů přicházejících z nejbližšího okolí lesoparku (50 dotazníků), a dále u respondentů s bydlištěm mimo okres Tábor, teda u návštěvníků, který do území zavítali hlavně kvůli návštěvě NKP Kozí hrádek (32 dotazníků). Doplňující šetření bylo prováděno i v centru města Tábora (150 dotazníků). 2.1 Profil návštěvníka lesoparku Dotazníkového šetření, které bylo prováděno u místních respondentů můžeme konkretizovat v profilu domácího návštěvníka pro území lesoparku Nechyba. Typickým návštěvníkem lesoparku je žena i muž ve věkovém rozmezí 18 a více let, se středním a vysokoškolským vzděláním. Nejvíce návštěvníků přichází přímo ze Sezimova Ústí, Tábora, ale i Plané nad Lužnicí a to především na kole, pěšky resp. i autem. Provozovanou aktivitou je nejvíce cykloturistika a procházka přírodou s přáteli, nebo s rodinou. Poměrně častou frekvenci návštěvnosti minimálně ovlivňuje roční období. Návštěvník je spokojen, až velmi spokojen s nabídkou občerstvení. Uvítal by ale nabídku více druhů nápojů i jídel, čerstvější potraviny, snížení cen, ale i lepší posezení a možnost opékání. S nabídkou aktivit pro děti je převážně spokojen, přivítal by další houpačky, prolézačky, hřiště a celkově více možností pro dětské hry. S expoziíi na zřícenině Kozí hrádek jsou spokojeni, ale až polovina dotazovaných návštěvníků je nespokojena, případně ji nevidělo. Kriticky se stavějí k čistotě a úpravě samotného areálu zříceniny i jeho okolí. Rozhodnutí vybudovat na území lesoparku naučnou stezku s informačními tabulemi považují respondenti rozhodně za správné. V této souvislosti považují za vhodné upozornit na výskyt rostlin a živočichů v území, ochranu přírody a lesoparku, informace o rybnících v okolí, turistické mapy, ale i unikátnost území spojenou s historii konkrétně na mistra Jana Husa. Dotazovaný návštěvníci by uvítali vytvoření jednoduchých zábavních stanovišť pro děti v návaznosti na některé zastávky na naučné stezce např. naučné tabule příp. jejích doplnění i o hádanky, zábavnou formou přiblížit dětem přírodní zajímavosti, zábavná zařízení typu lana, kladky, provazy apod. Polovina z dotazovaných má představu jak smysluplněji využít stávající opuštěnou hájovnu. Doporučují využití jako malé muzeum přírodního charakteru, především o ochraně životního prostředí, spojenou s informačním centrem, příp. pro dětské tábory. Převážně muži doporučují využít hájovnu jako hospodu, spojená s turistickou ubytovnou, kolárnou příp. v zázemím s kempem, nebo malým koupalištěm.

45

2.1.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření u místních respondentů za účelem zpracování marketingového projektu pro území lesoparku Nechyba – Kozí hrádek: 1. Odkud přicházíte na Kozí hrádek: □ Sezimovo Ústí..................................................... 17 □ Tábor ................................................................... 12 □ Planá nad Lužnicí................................................ 12 □ jiného sídla na Táborsku ....................................... 9 2. Jakým způsobem obyčejně přicházíte/přijíždíte na Kozí hrádek: □ pěšky ................................................................... 14 □ na kole................................................................. 27 □ autem..................................................................... 9 3. Nejčastěji přicházíte/přijíždíte: □ sám/sama............................................................... 9 □ s přáteli................................................................ 23 □ s rodinou ............................................................. 18 4. S jakými rekreačními aktivitami je u Vás území lesoparku Nechyba spojeno: □ cykloturistika ...................................................... 21 □ procházka v přírodě ............................................ 18 □ houbaření .............................................................. 9 □ jiné ........................................................................ 5 5. Jak často se vracíte zpět na toto místo: □ jedenkrát týdně...................................................... 7 □ jednou za 14 dní .................................................. 16 □ jednou za měsíc................................................... 16 □ jinak .................................................................... 11 6. Je Váš výlet do lesoparku ovlivněn ročním obdobím: □ ano, přicházím jenom v létě................................ 24 □ ne, přicházím i v jiném ročním období ............... 20 □ nezáleží na ročním období, či počasí .................... 6 7. Jaké místo v oblibě u Vás výlet do lesoparku zaujímá: □ 1. místo..........................................................................18 □ 2. místo za: např. chatou, Harachovkou, bazénem .........6 □ na území lesoparku přijíždím jenom sporadicky ..........26 8. Jak dobře znáte historii Kozího hrádku: □ výborně ................................................................. 5 □ dobře ................................................................... 24 □ malé znalosti ....................................................... 16 □ žádné znalosti...................................................... 5 9. Jak jste spokojen/a s expozicí na zřícenině hradu Kozí hrádek: □ velmi spokojen/a ................................................... 2 □ spokojen/a ........................................................... 22

46

□ nespokojen/a ....................................................... 10 □ velmi nespokojen/a ............................................... 1 □ expozici nevidělo, nemá názor............................ 15 10. Pokud by to bylo možné, co byste zahrnul/a nového do expozice, příp. změnil/a v jeho zázemí? □ nejpočetnější skupina nemá názor na změny v zázemí, nebo je neví konkretizovat .......... 20 □ vylepšit okolí, zejména čistotu................................ ........................................................... 16 □ rekonstrukci celého areálu a jeho zázemí – doplnění informačních tabulí, atrakcí na dobu husitskou, rekonstrukci přístupových chodníků, doplnit osvětlení ........................................ 11 11. Jste spokojen/a s nabídkou občerstvení: □ velmi spokojen/a ................................................. 11 □ spokojen/a ........................................................... 20 □ nespokojen/a ......................................................... 3 □ velmi nespokojen/a ............................................... 1 □ neví se vyjádřit.................................................... 15 12. Kdybyste Vy byl/a vedoucí občerstvení, co byste změnil/a v nabídce : □ beze změn ........................................................................................... 10 □ větší výběr piva (Gambrinus), jídel i minutky..................................... 17 □ lepší posezení □ čerstvější potraviny v nabídce, snížení cen, možnost opékání............. 14 13. Jste spokojen/a s nabídkou aktivit v dětském areálu: □ velmi spokojen/a ................................................... 5 □ spokojen/a ........................................................... 23 □ nespokojen/a ......................................................... 6 □ velmi nespokojen/a ............................................... 1 □ nemůže se vyjádřit .............................................. 15 14. Co byste v areálu pro Vaše dítě pořídil/a Vy sám/a : □ nemůže se vyjádřit ........................... ...................20 □ hřiště, koupaliště, brouzdaliště, skluzavky, větší pískoviště, chatku na prolézání, více her, nové houpačky, cokoliv.......................................18 15. Na území lesoparku Lesy města Tábora plánují vybudovat naučnou stezku s informačními tabulemi. Považujete toto rozhodnutí za správné: □ ano....................................................................... 33 □ ne........................................................................... 0 □ nemám názor....................................................... 17 16. Na co byste Vy nezapomněl/a upozornit návštěvníky na uvažované naučné stezce : □ neví..........................................................................................................21 □ Jan Hus, husitská historie........................................................................12 □ zajímavosti v okolí....................................................................................2 □ výskyt zvěře v lese ....................................................................................5 □ výskyt rostlin.............................................................................................4 □ informace o lese ........................................................................................2

47

□ rybníky v okolí..........................................................................................2 □ informace o houbách, o životním prostředí, jak se chovat v přírodě........3 □ mapa území ...............................................................................................2 17. Uvítal/a byste vytvoření jednoduchých zábavních stanovišť pro děti v návaznosti na některé zastávky na naučné stezce: □ ano....................................................................... 32 □ ne........................................................................... 3 □ nemá názor .......................................................... 15 18. Pokud ano, jaké jednoduché zařízení byste si představoval/a: □ neví..........................................................................................................17 □ houpačky.................................................................................................11 □ skluzavky ..................................................................................................4 □ naučné tabule s hádankami .......................................................................3 □ hřiště..........................................................................................................2 □ tabule s obrázky ........................................................................................2 □ prolézačky k dalším návrhům patří např. hrádek, provazy, lana, kladky lavičky, kolotoč .......................................................................................6 □ zásah do přírody, proto je proti zábavním stanovištím.............................3 19. Máte představu jak by se dala smysluplně využít opuštěná hájovna na území lesoparku: □ ano....................................................................... 25 □ ne......................................................................... 25 20. Pokud ano, jaké je Vaše doporučení: □ malé muzeum - přírodního charakteru, o ochraně životního prostředí...10 □ hospoda .....................................................................................................6 □ informační centrum...................................................................................3 □ občerstvení ................................................................................................3 □ turistická ubytovna....................................................................................2 □ kemp..........................................................................................................2 □ kolárna, koupaliště.....................................................................................2 □ pro dětské tábory........................................................................................1 21. Osobní údaje: Pohlaví: □ žena ..................................................................... 21 □ muž...................................................................... 29 Věk: □ do 17 let ................................................................ 8 □18 – 30 let ............................................................ 22 □ 31 - 45 let ............................................................ 12 □ 46 let a více ........................................................... 8 Vzdělání: □ základní ................................................................. 9 □ střední.................................................................. 29 □ vysokoškolské ..................................................... 12

48

2.2 Profil návštěvníka expozice NKP Kozí hrádek Další dotazníkového šetření bylo prováděno před vchodem do expozice NKP Kozí hrádek a to u respondentů s bydlištěm mimo okresu. Výsledky šetření můžeme konkretizovat v následujícím profilu návštěvníka. Typickým návštěvníkem je žena i muž ve věkovém rozmezí 18 a více let (převládající věkovou skupinou 31 - 50 let), se středním a vysokoškolským vzděláním. Nejvíce návštěvníků přichází z Jihočeského kraje, dále z Prahy, zastoupení ostatních krajů ČR je minimální, většina z nich přijíždí autem nebo na kole. Příčinou návštěvy je především poznávání husitských památek, ale i sportovní vyžití formou cykloturistiky. Většina z nich již navštívila město Tábor a jeho památky a zavítala i na Kozí hrádek, případně je postup opačný. Pro návštěvu těchto památek se dotazovaní rozhodly na základě vlastních zkušeností, případně doporučení známých nebo příbuzných. Informace, které měli o Táborsku považují za dostatečné, případně částečně dostatečné. S prohlídkou expozice na zřícenině hradu byly návštěvníci spokojeni a jednoznačně by doporučili návštěvu Kozího hrádku i svým známým. Mezi připomínky k stávající expozici patřila především lepší propagace a informace o expozici, ale i úprava vnitřku expozice, více poskytovaných suvenýrů, příp. miniatur hrádku, chybí i odkazy na další památky. Doporučují lepší údržbu okolí expozice, zlepšení koutku pro děti, ale i posezení pro dospělé.

49

2.2.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření u respondentů s bydlištěm mimo okres Tábor za účelem zpracování marketingového projektu pro území lesoparku Nechyba – Kozí hrádek: 1. Odkud přicházíte na Kozí hrádek (okres, stát): □ Jihočeský kraj ..................................................... 15 □ Praha ................................................................... 10 □ jiný kraj ČR ......................................................... 7 2. Jakým způsobem jste se dopravil/a: □ osobním automobilem......................................... 12 □ autobusem ............................................................. 6 □ na kole................................................................. 14 3. Přišel/a jste: □ sám/sama............................................................... 2 □ s přáteli................................................................ 14 □ s rodinou ............................................................. 16 4. Jste zde poprvé: □ ano....................................................................... 16 □ ne......................................................................... 16 5. Příčina Vaší návštěvy: □ poznávání husitských památek ........................... 14 □ cykloturistika ...................................................... 14 □ poznávání přírody ................................................. 1 □ jenom tudy procházím .......................................... 3 6. Je město Tábor ve Vaší představě spojeno: □ s husitskou tradici ............................................... 32 □ s akcí Táborské setkání ......................................... 0 7. Které památky jste navštívil/a v městě Tábor: □ náměstí ................................................................ 22 □ muzeum............................................................... 14 □ Kotnov .................................................................. 6 □ katakomby............................................................. 5 □ kostel ..................................................................... 4 □ Jordán ....................................................................1 8. Uvažujete navštívit i město Tábor: □ ano....................................................................... 18 □ ne......................................................................... 14 9. Pro návštěvu města Tábora jste se rozhodl/a na základě: □ vlastní zkušenosti................................................ 19 □ doporučení známých nebo příbuzných ............. 13 □ nabídky cestovní kanceláře ................................... 0 □ reklamy v médiích, jiné ........................................ 0

50

10. Informace o Táborsku, které jste měli k dispozici byly: □ vyčerpávající ......................................................... 1 □ dostatečné............................................................ 14 □ částečně dostatečné ............................................. 15 □ nedostatečné.......................................................... 2 11. Jaký dojem u Vás vyvolala expozice na zřícenině hradu na Kozím hrádku: □ velmi spokojen ...................................................... 3 □ spokojen .............................................................. 29 □ nespokojen ............................................................ 0 □ velmi nespokojen .................................................. 0 9. Doporučíte návštěvu Kozího hrádku svým známým: □ ano....................................................................... 32 □ ne........................................................................... 0 10. Kdybyste mohl/a, co byste nového do expozice zahrnul/a, případně změnil/a v jejím zázemí: □ úprava, údržba okolí ............................................. 8 □ lepší propagaci a informací o Kozím hrádku........ 8 □ více suvenýrů ........................................................ 4 □ zlepšit koutek pro děti, posezení............................2 □ miniaturu Kozího hrádku ...................................... 2 □ odkazy na další památky □ neví........................................................................ 5 □ neměnil/a by nic.................................................... 3 11. Co postrádáte na Kozím hrádku, popř. co byste změnil/a: □ spokojen .............................................................. 13 □ líbí se mi to jak to je.............................................. 3 □ více informací ....................................................... 3 □ úprava vnitřku expozice........................................ 2 15. Osobní údaje: Pohlaví: □ žena ..................................................................... 16 □ muž...................................................................... 16 Vzdělání: □ základní ................................................................. 4 □ střední.................................................................. 16 □ vysokoškolské ..................................................... 12 Věk: □ do 17 let ................................................................ 4 □18 - 30 let ............................................................... 9 □ 31 - 50 let ............................................................ 12 □ 50 let a více ........................................................... 7

51

3. Segmentace návštěvníků lesoparku Nechyba a expozice NKP Kozí hrádek Příměstské rekreační zóny s možností širší nabídky rekreačních aktivit (procházky, houbaření, cykloturistika) většinou nemají silně vyhrazený segment návštěvníků. Území lesoparku Nechyba navazuje na obytní zástavbu Sezimova Ústí, jeho prvotní funkce je spojena s denní i víkendovou rekreaci místních obyvatel. Průzkum potvrdil, že převládajícím segmentem jsou právě mladé rodiny s dětmi (věk 18 - 30). Další významný segment tvoří návštěvníci, který přicházejí hlavně přes víkend a to na kole, zde se věková kategorie posouvá (věk 31 - 45). Oba segmenty projevily zvýšený zájem o zřízení samotné nauční stezky, doplnění vybaveností dětského areálu, zřízení zábavních stanovišť pro děti v návaznosti na nauční stezku, ale i možným využitím hájovny pro vzdělávací účely (muzeum zaměřené na přírodu a její ochranu, dětský tábor). Expozice zříceniny Kozí hrádek přitahuje především střední, částečně starší věková kategorie (věk 31 - 50, 50 let a více). Nejčastěji přicházejí autem za poznáváním husitských památek. Druhý výraznější segment tvoří mladší věková kategorie (věk 18 - 30), tato upřednostňuje cykloturistiku, návštěva expozice je jenom zastávkou na trase. Průzkum potvrdil tak u místních návštěvníků, jako i u turistů přicházejících z jiných oblastí České republiky jenom částečné povědomí a znalosti o husitské historii spojené s Kozím hrádkem. 4. Návrh využití území lesoparku Nechyba pro rekreaci a cestovní ruch Význam lesoparku pro denní i koncem týdenní rekreaci je bezesporu významný, zejména pro obyvatele Sezimova Ústí. Možno konstatovat, že plánovanou výstavbou dálnice v zázemí lesoparku se omezí pohyb návštěvníku a ještě více se zvýší tlak na samotné území. Doplnění rekreační vybavenosti, tak aby naplňovala zájmy návštěvníků je proto velmi důležité. 4.1 Rekreační vybavenost lesoparku, její obnova a doplnění Dopravní napojení lesoparku Místní návštěvníci přicházejí především ze Sezimova Ústí, dále z Tábora a Plané nad Lužnicí, ale i menších vesnických sídel v zázemí lesoparku. Většina z nich přijíždí na kole, nebo pěšky, případně autem. Návštěvníci ze Sezimova Ústí přicházejí nejčastěji pěšky, nebo na kole, přicházejí s přáteli, rodinou až na třetím místě je sám. Návštěvníci z Tábora, ale i Plané nad Lužnicí upřednostňují kolo, případně auto a to především když přicházejí s rodinou s menšími dětmi. Návštěvníci z dalších sídel upřednostňují kolo. Mezi preferované rekreační aktivity patří na prvním místě cykloturistika, dále procházky v přírodě, případně i houbaření. Cykloturistiku upřednostňují mladí lidé do 30 let a to především v letní sezóně, jedenkrát týdně, příp. jednou za 14 dní. Procházky upřednostňují starší věkové kategorie, ale i rodiny s dětmi. Tyto přicházejí do lesoparku i v jiném ročním období jako v létě (jaro, jeseň), nejčastěji přicházejí jednou za 14 dní, nebo jednou za měsíc. Stále větší oblíbenost cykloturistiky si vyžaduje úpravu cyklistických tras, pro návštěvníky s autem parkovací plochy a stání pro kola v zázemí expozice na Kozím hrádku. Parkovací plochy v zázemí hájovny by měli být omezené na minimum. Doporučujeme zpracování samostatné studie, která by řešila optimální dopravní dostupnost tak pro pěší, cykloturisty i turisty přijíždějící osobním automobilem. Dopravní dostupnost lesoparku i expozice na Kozím hrádku ovlivní i navrhovaná trasa dálnice.

52

Expozice zříceniny hradu Kozí hrádek Na otázku jak dobře znáte historii Kozího hrádku odpověděla polovina místních respondentu že dobře, malé nebo až žádné znalosti by prokázala skoro polovina návštěvníků. Expozice vyvolává v zásadě spokojenost u návštěvníků, početná je i skupina nespokojených až velmi nespokojených a expozici nevidělo, příp. němá názor až 15 dotázaných. Z této analýzy vyplývá potřeba zvýšení aktivity ze strany vlastníka expozice, ale i dalších organizací které mají za úkol zvyšovat národní i kulturní povědomí občanů. Mezi návrhy dotazovaných co zahrnout nové do expozici, nebo zázemí zazněl požadavek na rekonstrukci celého areálu i jeho zázemí, co považujeme za velmi správné. Expozice by měla být doplněna o další informační tabule, pro návštěvníky poskytovat více suvenýrů, propagačního materiálu nejen o samotné lokalitě ale i dalších památkách z husitského období. V nejbližším okolí by měla být expozice doplněna o atrakce, které by se vázali na husitskou dobu. Na navrhované naučné stezce věnovat jednu informační tabuli husitské době a především významu mistra Jana Husa a jeho pobytu na Kozím hrádku. Posezení a nabídka občerstvení Více než polovina dotazovaných je spokojena, příp. velmi spokojena, ale i tak nemožno hodnotit stávající občerstvení za bezchybné. Stravovací zařízení využívá monopolu v daném území a hlavně v letní sezóně není vybavené na poskytování standardních služeb, to platí tak o sortimentu nabídky, jako i posezení v zázemí a hygienické zařízení. V budoucnu je potřebné uvažovat s možností využití hájovny i na poskytování občerstvení. Dětský areál S nabídkou aktivit v dětském areálu je spokojena až velmi spokojena polovina respondentů, druhá polovina je nespokojena až velmi nespokojena, příp. se neví vyjádřit. Dětský areál by měl teda být obnoven a doplněn jednoduchými a hlavně bezpečnými relaxačními zařízeními pro hru dětí. Využití opuštěné hájovny na území lesoparku Dotazníkové šetření prokázalo, že území lesoparku je využíváno návštěvníky celoročně i když převažující sezóna je právě letní. Využití lesoparku celoročně by posílil i provoz některého ze zařízení na jeho území. V současné době se jeví jako nejvhodnější objekt právě opuštěné hájovny. Její využití by mělo být určeno pro cílové skupiny rodiny s dětmi, návštěvníky na kole, ale i střední a starší klientelu u které je lesopark spojen s procházkou a houbařením. Respondenti doporučovali využít objekt jako malé muzeum - přírodního charakteru, spojeno s ochranou přírody a celkově životního prostředí, v období prázdnin a to nejenom letních možnost využití pro dětské tábory, v mimo sezónně jako turistická ubytovna, přilehlou záhradu k hájovně využít případně jako menší stanový tábor. Jednoznačně doporučujeme využít objekt více účelově a tím se zabezpečí i jeho ekonomická soběstačnost. Doporučujeme, aby objekt hájovny byl využit především jako informační centrum se zamřením na lesnickou tematiku, ochranu přírody a udržitelný rozvoj lesa. Příležitostné poskytování ubytování by mělo odpovídat kapacitním možnostem hájovny. Doplnění stravovacího zařízení formou občerstvení, nebo bufetu by kapacitně i kvalitou měla doplňovat předešlé funkce.

53

Naučná stezka s informačními tabulemi Rozhodnutí vybudovat na území lesoparku nauční stezku považuje naprostá většina respondentů za správné. Požadavky místních návštěvníku směřovali k informacím na mistra Jana Husa, ale i historie a zajímavosti v okolí, výskyt zvěře a rostlin v lese, významu lesa, rybníků v okolí, informace o houbách, o životním prostředí, jak se chovat v přírodě, vše by mělo být doplněno mapou území. Naučná stezka je doplněna jednoduchými zábavními a relaxačními zařízeními pro děti i dospělé. Tyto zařízení by přivítala většina respondentů.

54

4.2 Návrh naučné stezky „Lesoparkem Nechyba na Kozí hrádek“ s vyznačením informačních tabulí doplněna relaxačními atrakcemi pro děti i dospělé

Trasa A Lesoparkem Nechyba na Kozí hrádek

Informační tabule č.1 Dobrý den, vítáme Vás na naučné stezce, která byla vytvořena, aby sloužila ke zlepšení rekreačního vyžití návštěvníků regionu, ale i místních obyvatel. Na jednotlivých stanovištích budete pomocí informačních tabulí seznámeni se zdejší krajinou a životem v ní. Stezka je rozdělena na 2 trasy, které začínají na Nechybě a u Čápova dvora. Trasa A začínající zde na Nechybě je rozdělena na dvě stejně dlouhé cesty, které se střetávají uprostřed lesa a společně vedou po jedné cestě na Kozí Hrádek. Na této trase je vystavěno 6 informačních tabulí a dvě relaxační atrakce pro větší zážitek z návštěvy lesoparku. Délka této trasy je 1400 metrů a je určena jak pro chůzi, cyklistiku tak pro rodiny s dětmi. Náročnost trasy je lehká díky rovinným cestám bez těžkých stoupání a klesání. Trasa B začíná u Čápova dvora a stejně jako předchozí trasa končí na Kozím Hrádku. Na této trase jsou vystavěny 4 informační tabule a dvě relaxační atrakce pro větší zážitek z návštěvy lesoparku. Délka této trasy je 3200 metrů a je určená pro chůzi a cyklistiku. Náročnost této trasy je těžší s mnoha stoupáními a klesáními.

Mapa znázorňuje jednotlivá stanoviště a trasy naučné stezky.Trasa A --, Trasa B --, Stanoviště I

55

V místní obůrce můžete zpozorovat „zvěř královskou“ neboli zvěř daňčí a mufloní. Výstavba obůrky byla dokončena roku 2002. Její celková rozloha je kolem 10 hektarů. Plocha obůrky je rozdělena na několik částí, je zde velká louka s malým jezírkem a malý vodní tok, který slouží jako zdroj pitné vody pro zvěř. Muflon „Ovis musimon“: V prehistorických dobách žili mufloni na evropské pevnině. V době historické žili už pouze na ostrovech Sardinie a Korsiky. Muflon i jeho nejbližší příbuzný ovce mufloní byli dávno v pravěku domestikováni a byli základem chovu domácích ovcí. Muflon nepatří mezi vybíravé druhy a spásá i kyselé a tvrdé trávy. V celkovém objemu přijímané potravy tvoří trávy asi 70%, listí stromů a keřů asi 15% a polokeře okolo 10%. Pokud nenajde dostatek a vhodné složení potravy, ohryzává kořenové náběhy lesních dřevin, případně kmeny. Dostal se tedy do rozporu s ekonomickými zájmy člověka. V mnoha oblastech došlo k výrazné redukci nebo dokonce likvidaci muflonů. Muflon je opakem srnčí zvěře, a to nejen z hlediska složení potravy. Je to typický stádový druh a celý rok žije v různě četných stádech rozdělených podle pohlaví, pouze starší berani žijí raději samotářsky. Základem je rodinné stádo, které vodí stará a zkušená muflonka. Tato muflonka je dobře rozeznatelná podle bílé hlavy. Stádo hlídá s velkou obezřetností. Mufloni mají velmi dobře vyvinutý sluch, čich i zrak a dokážou zaznamenat člověka na vzdálenost více než jeden kilometr. Daněk skvrnitý „Dama dama“: z čeledi jelenovití s lopatovitými parohy je nejúhlednějším evropským jelenem. Kohoutková výška u samců se pohybuje mezi 85 až 90 cm. Dosahují délky 130 až 170 cm. Letní červenohnědé zbarvení je bíle skvrnité zatímco zimní zbarvení je tmavohnědé. Paroží je lopatkovité, podobné losímu, které však má i na zadním okraji zářezy. Daněk pochází z oblastí Středomoří a Malé Asie. První zmínky o jeho výskytu v českých zemích jsou z počátku 16. století. Byl chován až do konce 19. století v oborách. V té době byl vypuštěn do mnoha volných honbišť, kde se nachází dosud. Obývá listnaté a smíšené lesy. V přírodě je plachý, ale v oborách vychází na pastvu i na otevřená prostranství. Samice s mláďaty a mladší samci žijí v oddělených stádech, dospělí samci jsou většinou samotářští. Na začátku podzimní říje samci soupeří o výsadní postavení a přetlačují se parohy. Počátkem léta samice přivádí na svět jediné mládě. To se brzy dokáže postavit na nohy, ale až do stáří několika týdnů většinu času leží. 56

Informační tabule č.2 Vodní život - ryby Rybník je uměle vytvořené vodohospodářské dílo určené především k chovu ryb s přírodním dnem a s technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny. Rybník je tvořen hrází, přítokovou částí, odpadem, zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při navrženém průtoku, popřípadě obvodovou stokou. Rybníky mají po stránce biologické, krajinářské i estetické mimořádný význam v intenzivně zemědělsky využívané krajině. Bývají významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků. V jejich okolí se vyskytuje mnoho významných chráněných druhů. Rybník Jezero je největší ze soustavy 3 velkých rybníků v severní části oblasti. Při hrázi s mohutnými duby letními se nachází kachní farma, která zasahuje i na blízké dva ostrůvky. Pod hrází se nachází obtoková stoka a za ní je mladý borový les a také starší smrkový les s přimíšeninou břízy. Na části plochy je dubina s podrostem ostřic. Rybník Lišák je zvaný také jako Ušák nebo Plocko je nevelký rybník obklopený z větší části lesními porosty. Leží východně pod hrází rybníka Starý kravín. Jedná se o lesní rybník, který je obklopen významným a bohatým mokřadním společenstvem, zvláště u přítoku. Významný je zejména z hlediska výskytu bezobratlých živočichů. Rybníky Starý a Nový Kravín: hráze těchto rybníků tvoří porostlé dvouřadé aleje věkovitých, krajinářsky i biologicky cenných porostů dubů. Ryby žijící ve vodních plochách v okolí Nechyby: Kapr obecný: je paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití . Je největší českou kaprovitou rybou a jeho chov má pro Českou republiku velký hospodářský význam. Je bezkonkurenčně nejpěstovanější chovnou rybou. Kapr obecný má několik forem, z nichž forma sazan je původní a nezušlechtěná. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké. U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má

57

hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve. Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 20 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů. Štika obecná: je velmi dobře uzpůsobena dravému způsobu života. Má protáhlé válcovité tělo s hřbetními a řitními ploutvemi posunutými až dozadu a širokou protáhlou bohatě ozubenou tlamu. Toto uspořádání umožňuje štice bleskurychlý start za kořistí. Zuby jsou mírně zahnuté dovnitř, aby se kořist snadno nevysmekla a po opotřebování se nahrazují. Tělo je svrchu a na bocích zelenohnědé pokryté světlými skvrnami, zpravidla uspořádanými do víceméně svislých pruhů, břicho je světlejší, zpravidla špinavě bílé. Oko je žluté, ploutve tmavší a příčně pruhované. Štika může dorůstat délky přes 1,5 metru a dosahovat hmotnosti i přes 25 kg, v českých podmínkách jsou za velké kusy považovány již 10kg štiky. Štika je typický dravec, přičemž její potravou jsou zejména ryby menší velikosti. Nepohrdne ani žábou nebo utopenou myší či menším jedincem vlastního. Odhaduje se, že na přírůstek 1 kg hmotnosti spotřebuje 5-7 kg potravy, přičemž mladší kusy rostou rychleji než starší. Amur bílý: je v Česku nepůvodním druhem kaprovitých ryb. Do tehdejšího Československa byl dovezen hlavně z důvodu jeho rostlino žravosti za účelem likvidace porostů rákosí. K trávení rostlinné stravy slouží jeho prodloužené střevo, které měří přibližně dvakrát více než je délka samotné ryby. Tělo je podlouhlé, válcovitého tvaru. Hlava má široké a dlouhé ploché čelo, velmi nízko posazené oči. Hřbet je tmavozelený, boky zlatavé, břicho bílé. Ve své domovině může dosáhnout délky až 150 cm a hmotnosti 50 kg. V českých podmínkách je to však méně. Největší jedinci v evropských vodách dorůstají délky kolem 100 cm a hmotnosti 15-20 kg. Dožívá se věku až 15-20 let. Z dalších druhů žijící v okolí rybníků stojí za zmínku např. Labuť velká, strakapoud lesní, volavka popelavá, kachna divoká, kukačka obecná a další. Na území u Nechyby je 84 druhů pěvců a nepěvců, pro které jsou vodní plochy životně důležité.

58

Informační tabule č.3 Mistr Jan Hus a jeho pobyt na Kozím hrádku Přechodním typem mezi hrady a tvrzemi byly tzv. hrádky. Jak vyplývá již z názvu, šlo o miniatury hradních sídel, které se většinou lišili od výstavnějších tvrzí jen tím, že stály na příhodném místě mimo vesnice. Jejich příznačným rysem byly velké čtverhranné věže s obytnou i ochrannou funkcí a jednoduchá vnitřní stavební dispozice. Nejznámějším objektem tohoto typu, a to nejen v našem kraji, ale díky pobytu mistra Jana Husa i všeobecně, je Kozí Hrádek, o němž je první historická zpráva až z roku 1377. V té době byl již hrádek, založený někdy v polovině století, v zásadě dobudován. Základní plocha sídla o rozloze 60x30 metrů byla rozšířena o předhradí s pivovarem. Hrádek byl pevnostně rozčleněn na hradbami opevněnou vnější část a vnitřní hrad s další hradbou o šíři 150 až 170 cm. Přístup do hradu zajišťoval dřevěný most, který se klenul přes příkop ve výši devíti metrů. Z dochovaných historických pramenů se potvrdilo, že mistr Jan Hus pobýval na Kozím Hrádku od jarních měsíců 1413. V roce 1414 přijal pozvání Anny z Mochova do Sezimova Ústí, z kterého v červenci téhož roku odchází na hrad Krakovec nedaleko Rakovníka. Jedním z důvodů urychleného odchodu mohla být silná epidemie moru, která v létě přešla z Mladovožicka a Chýnovska do bezprostředního okolí Ústí. Jan Hus se narodil v Husinci u Prachatic, zde jsou počátky jeho studijních let, poté studoval v Praze, stal se mistrem svobodných umění, v roce 1400 byl vysvěcen na kněze, později se stal děkanem a bakaláře teologie, v roce 1409 stál v čele Pražského vysokého učení jako rektor. V letech 1402 až 1412 Jan Hus nezapomenutelně působil jako kazatel v kapli Betlémské a to nejenom jako kritik tehdejší společnosti, ale i jako reformátor. Zastával princip Božího zákona a stavěl jej jako normu, která by měla být závazná pro všechny bez rozdílu, v učení o postavení poddaných zdůrazňoval jejich práva na odpor proti vrchnosti. Proto byl v roce 1412 dán do klatby a odchází z Prahy na venkov. Během pobytu Jana Husa na Kozím Hrádku vznikají základní díla českého písemnictví – Postilla, spis O církvi a další. Do této doby spadá i jeho činnost lingvistická, která spočívá v zjednodušení a tím zpřístupnění českého pravopisu.čními atrakcemi. Druh atrakce: lana, hrazda instalovaná mezi stromy určená k přitahování, příp. další zejména jednoduchá zařízení pro děti.

59

Informační tabule č.4 Fauna a Flora Fauna tohoto bioregionu patří k zóně středoevropských listnatých lesů a je přestavována ochuzenými a silně pozměněnými živočišnými společenstvy hercynského původu se západními vlivy. Významným prvkem je proto v tomto území fauna rybníků, jejich okrajů a zbytkových mokřin, která zde skýtá možnost dobrých úkrytů jak ve fauně ptáků, tak různého hmyzu. Savci jsou nejvíce rozvinutou skupinou obratlovců. Jsou teplokrevní a až na výjimky se jejich mláďata rodí tělesně téměř vyvinutá. Do třídy savců patří v celém světě asi 5000 druhů, v českých zemích přibližně 80 druhů. Je zde např. srnec obecný, prase divoké, zajíc polní, kuna lesní, liška obecná, veverka obecná, krtek obecný atd. Srnec obecný: je savec z řádu sudokopytníků z čeledi jelenovitých. Srnec obecný se vyskytuje na území Evropy, Asie a v Jižní Číně. Srnec je nejhojnější kopytník v České i Slovenské Republice, původně lesní savec, který se ale přizpůsobil i k životu v zemědělské krajině. Od nížin po horské lesy, chybí jen ve vrcholových patriích nejvyšších českých hor. Nejspíše potravní konkurence jelení zvěře, intenzivnější horská turistika a rozšíření potravní nabídky v nížinách způsobily, že se srnčí zvěř začala stále častěji objevovat v různých dalších prostředí, než je les. Srnci dnes žijí v mokřadech, na pastvinách, v horách až na samé hranici lesa, kolem měst a na polích.Nejvíce jim svědčí různorodost krajiny, zejména střídání zemědělské půdy a lesů, hojnost pásů křovin a další rozptýlené zeleně. Rozsáhlé lány polních plodin se srnčí zvěři také zalíbily. Otevřený terén, kde lze případné nebezpečí spatřit již na dálku, obtížná prostupnost pro člověka, to vše způsobilo, že se vytvořil svérázný ekologický typ polní srnčí zvěře, který můžeme běžně pozorovat z jedoucích vlaků a aut.

60

Prase divoké: v myslivosti označované jako černá zvěř, je jediný druh prasete žijící divoce na území ČR. Prase divoké je rozšířeno po celé Evropě a Asii a bylo rozšířeno i na další kontinenty, i když rozlišení skutečného prasete divokého a prasete domácího není vždy jednoznačné. Prase divoké je hojná, významná lovná zvěř, patří k nejvíce lovené zvěři vůbec, a jeho domestikovaná forma, prase domácí, se chová pro maso a tuk. Samec prasete divokého se nazývá kňour nebo kanec a samice bachyně. Životním prostředím černé zvěře je převážně les. Jeho vlastní klidové stanoviště je vždy prostředí dosti suché a kryté před větrem. Černá zvěř se vyskytuje ve velkých lesních masivech s listnatými hustými křovisky, je hojná ve středomořských oblastech, ale i v bažinatých místech s rákosím. V letním období též nachází dobré útočiště v obilných lánech. Černá zvěř se ráda kaliští v bahně.

Flóra na území okolo Nechyby náleží dubovo-jehličnaté variantě bukového vegetačního stupně. V podstatě to znamená, že ve zdejších podmínkách nenachází buk své optimum, a tak ho zastupují porosty dubů a jehličnanů. Dubovo-jehličnatý lesní komplex je na sledovaném území zastoupen z více jak 50 %. Původně přírodní lesy byly postupně nahrazeny monokulturami smrku, prostoupené borovicí, jedlí, ale i dubem. Buk se vyskytuje pouze jako ojedinělá příměs na vyvýšených místech.

K nejzákladnějším dřevinám patří smrk ztepilý, který je statný stále zelený jehličnatý strom s rovným kmenem, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou kůrou, která se s přibývajícím věkem mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou rozpukanou borku. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve vyrůstají v pravidelných přeslenech. Kořenový systém je mělký, bez hlavního kořene. Dorůstá výšky až 50 metrů.

61

Dalším je borovice lesní, která je jehličnatý strom s mohutným hluboko jdoucím hlavním kořenem a široce rozestřenou až plochou korunou. Může dorůst výšky až 40 metrů a dožívá se stáří až 350 let. Dalšími ze základních dřevin, které se v oblasti vyskytují jsou dub zimní, buk lesní a lípa velkolistá. V podrostu převládají typické lesní druhy jako kapraď samec, šťavel kyselý, sasanka hajní, brusnice borůvka, sněženka, smetanka lékařská, violka vonná a další. Z méně jak 25 % je dále zastoupen komplex údolních niv s vlhkomilnými bylinami jako jsou např. pryskyřník žlutý, blatouch bahenní a dřevinami vrby, olše atd. Celkově náleží rostlinstvo k floristické oblasti hercynské. V současné době je podíl lesních porostů a zemědělsky využívané půdy (obiloviny, řepka) zhruba vyvážený, významnější podíl zaujímají louky. Důležité jsou také intenzivně obdělávané zahrady, kde se pěstuje ovoce a zelenina.

62

Informační tabule č.5 Mykologie Mykologie je věda zabývající se výzkumem hub. Dříve byla brána jako podobor botaniky, ačkoliv houby nejsou součástí říše rostlin a mají blíž k živočichům. Některé části mykologie se překrývají s mikrobiologií. Hraničním oborem mezi mykologií a botanikou je lichenologie, což je nauka o lišejnících. Houby představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám, ale nyní nově vyčleněnou jako samostatnou říši. Její zástupce lze nalézt po celé Zemi a vyskytují se mezi nimi významní rozkladači, parazité či v průmyslu i potravinářství využívané druhy. Mnoho druhů náleží mezi mutualisty žijící v symbióze s cévnatými rostlinami nebo s řasami. Houby jsou jednobuněčné i mnohobuněčné organismy. Z buněčných organel nejsou v cytoplazmě přítomny chloroplasty, proto si nejsou schopny vytvářet organické látky. Základní stavební jednotkou je houbové vlákno, které se může rozlišit v podhoubí a v plodnici. Plodnice je nadzemní "orgán" houby, jehož hlavním úkolem je rozmnožování. Obsahuje totiž výtrusy. Jedlé druhy slouží jako potravina s malou kalorickou hodnotou nebo jako pochutina. Jsou bohaté na vitamíny a minerální látky. Jedovaté druhy nejsou početné, ale pro obsah prudkých jedů nebezpečné. Mnohé druhy se rovněž využívají ve farmaceutickém a chemickém průmyslu. U štětičkovce druhu Penicillium notatum byla objevena antibiotika. V potravinářství se vyrábí např. plísňové sýry. Hřib smrkový je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Je to nejoblíbenější hřibovitá houba, sbíraná jak pro použití v kuchyni, tak ve velkém pro průmyslové zpracování. Jako mykorrhitická houba je hřib smrkový vázán především na smrk. Vyskytuje se však i v listnatých a smíšených lesích, zde však mnohem vzácněji. Jeho podhoubí totiž může za určitých podmínek vytvořit mykorrhizu také s dubem a bukem, případně s jinými listnatými stromy. Hřib smrkový roste v hlubokých lesích i na slunných lesních okrajích, v mechu pod mladými smrčky i ve vysoké trávě. Je to houba velmi proměnlivá a vytváří mnoho odchylek.Hřib smrkový je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule, ale nestejnoměrně. V Severní Americe je vzácný.

63

Suchohřib hnědý je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Je to velmi chutná jedlá houba. Je to nejvíce sbíraný a všeobecně známý hřib s mnoha lidovými názvy; nejčastější je suchohřib, dále podborovák,

panský hřib, pančík, modrák,

poddoubník atd. Suchohřib hnědý má všeobecné použití v

kuchyni do polévek, omáček, do

smaženic s vejci, do leča, do nádivek, rizota a těstovin,

jako

klobouky se smaží jako řízky. Mladé plodnice jsou

vynikající naložené v octovém

nálevu, i pro ostatní konzervační způsoby je tento hřib

velice vhodný. Pozor na možnost

součást

pizzy.

Větší

záměny s nejedlým hřibem žlučníkem. Muchomůrka červená je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých. Roste hojně v červenci až říjnu v listnatých, smíšených a především jehličnatých lesích, někdy společně s hřiby. Muchomůrka červená roste v symbióze s některými stromy - břízou, modřínem, borovicí, smrkem a dubem. Hlavní jedovatou látkou je tzv. mykoatropin. Mykoatropinová otrava se projeví do dvou hodin a působí poruchy vědomí, postižení centrálního nervového systému a vyvolává halucinace. Otrava často probíhá jako opojení alkoholem, ale protože tato muchomůrka obsahuje, další, dosud neznámé látky, narušující zdraví a ve vzácných případech vedoucí až ke smrtelné otravě, je nutno před požíváním i ochutnáváním varovat. V minulosti prý severoameričtí indiáni používali odvar z muchomůrky červené jako látku zvyšující agresivitu před bojem.Možnost záměny je celkem vyloučena, protože se jedná o houbu všeobecně známou. Muchomůrka získala jméno proto, že se v minulosti někde používala k trávení much. Uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly. Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám a údajně je dobrá na poruchy spánku, jelikož podporuje spaní. Národní přírodní památka Luční je tvořena hrází stejnojmenného rybníka. Hlavním předmětem je zde ochrana hub - NPP Luční byla vůbec první vyhlášenou mykologickou rezervací v tehdejším Československu. Na hrázi dlouhé 300 m bylo doposud nalezeno přibližně 400 druhů hub. Největší pozornost je věnována teplomilným hřibovitým houbám, kterých zde bylo zaznamenáno 33 druhů. Mezi nejzajímavější z nich patří hřib moravský, hřib zavalitý, hřib pružný, hřib červený, hřib Le Galové, hřib Špinarův, hřib rubínový, hřib satanovitý, hřib rudonachový, hřib plavý,

64

hřib medotrpký a hřib přívěskatý. K nejvzácnějším houbám patří šupinovka vroubkovaná, štítovka Thomsonova, hvězdovka hnědá, holubinka hájová, citlivá, ruměnná a jiné. Na NPP Luční probíhá od roku 1988 mykologický monitoring, který je pojat jako intenzivní dlouhodobý průzkum. Je zde sledována nejen druhová rozmanitost vyšších hub, ale jsou také pořizovány součty všech jejich plodnic, a to v pásech o velikosti 10 x 10 m. Lokalita je tedy během sezóny pravidelně navštěvována. Většina vzácných plodnic je opatřena ohrádkami z klacíků a tabulkami s označením druhu. Na základě terénních záznamů jsou pak zpracovávány přehledy fruktifikace (plodění) jednotlivých druhů (za dekádu, v pásmech apod.). Ve stromovém patře na hrázi je dominantní dřevinou dub letní. Stáří některých dubů je odhadováno na 250 – 300 let. Dále je zde podstatně zastoupen topol osika a bříza bradavičnatá.

Informační tabule č.6 Kozí hrádek Stávající informační tabule navrhujeme aktualizovat a zejména doplnit o informace týkající se husitských památek v jižních Čechách.

65

Trasa B Informační tabule č.7 Kozský potok Kozský potok, na horním a středním toku zvaný Chotovinský potok je pravý přítok řeky Lužnice, který odvodňuje severovýchodní část okresu Tábor. Přivádí k Sezimovu Ústí vody od severu (od Chotovin) a východu (od Turovce). Pramení jako Chotovinský potok zhruba 15 km severně od Tábora u vsi Lažany. Po větší část své cesty teče zhruba jihovýchodním směrem přes Hoštice, Podolí (nad touto vsí protéká velkým Podolským rybníkem), za vsí Vřesce přijímá zprava Jeníčkolhotský a zleva Ratibořský potok, u osady Stříbrné Hutě míjí přírodní památku Stříbrná Huť s výskytem chráněné mokřadní rostliny ďáblíku bahenního, obrací svůj běh k jihozápadu a protéká Zárybničnou Lhotou. Krátce nato, na zhruba 25. km od svého počátku, přibírá zprava Smyslovský a zleva Turovecký potok. Od tohoto soutoku po zbývajících 6 km nese označení Kozský potok, i když názvu Chotovinský se pro celý tok také užívá. Potok dále míjí Kozský mlýn, za nímž nad levým břehem stojí zřícenina Kozí hrádek, o kilometr níže, krátce před Sezimovým Ústím přijímá zleva vody z rybníků Jezero, Starý Kravín a Lišák a také z Lučního rybníku a Nového Kravína. Na samém okraji města Sezimovo Ústí je k jihu obrácená stráň na pravém břehu Kozského potoka kvůli výskytu chráněných teplomilných druhů rostlin, hmyzu a plazů vyhlášena jako přírodní památka Luna. Potok v těchto místech míří západním směrem nad Sezimovo Ústí II., dále pod železniční trať Tábor – České Budějovice a k silnici E55, před ní se stáčí na jih a asi po 500 m se prudce otočí vpravo do Sezimova Ústí I. Za vilou, rozsáhlým parkem a zahradou s hrobkou druhého prezidenta ČSR dr. Edvarda Beneše se zprava vlévá do Lužnice. Hodnota znečištění Kozského potoka se pohybuje na středním stupni, postupně se lepší díky výstavbě ČOV v chýnovských škrobárnách.

66

Atrakce: -atrakce pro dospělé návštěvníky: lana zavěšená za sebou v délce 3 metrů, účel:přehoupnout z jednoho lana na další

lano s uzlem na konci

67

Informační tabule č.8 Desatero chování návštěvníka 1.Odpady!! Všechny umělé odpadky si s sebou nosíme z přírody pryč! Některé odpady jako plasty, kovy, sklo vydrží v přírodě velmi dlouho než se rozloží. O kovové a skleněné odpadky se může poranit zvěř. 2.Hluk!! Hluk plaší některé druhy živočichů. Ti pak nejsou schopni hlučné prostředí obývat nebo tam lovit. Pokud v takovém místě mají doupě nebo hnízdo, tak je ohrožena jejich populace, neboť nevyvedou mladé. 3. Nesbírat semena lesních dřevin! 4. Nejezdit a nestát motorovými vozidly! 5. Nevstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu! 6. Neodhazovat hořící nebo doutnající předměty! 7. Organizované nebo hromadné akce lze v lese konat na základě oznámení orgánu správy majetku! 8. Rozdělávat oheň je zakázáno do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa! 9.Nejezdit na kole nebo na koni mimo lesní cesty a vyznačené trasy! 10. Neprovádět terénní úpravy, nestavět oplocení a jiné objekty! Atrakce pro děti:jednoduché houpačky, protože na toto místo přichází často školky a rodiny s dětmi

68

Informační tabule č.9 Přírodní památka Luna Přírodní památka Luna je zvláště chráněné území. Jedná se o lokalitu (1,7 ha) výslunné jižní stráně na pravém břehu Kozského potoka vedle zahrádkářské kolonie „Pod Letištěm“, naproti letnímu kinu. Ve stráni jsou patrné výchozy skalního silikátového podloží. Na nevyvinuté půdě z matečného substrátu pararuly, zejména na východě území, dominuje chudý acidofilní borový porost. Lokalita je chráněná díky výskytu teplomilné travino bylinné vegetace (kostřavy, úročník bolhoj, třezalka tečkovaná, jestřábník chlupáček...) a teplomilné fauny zahrnující typické zástupce bezobratlých a plazů (ještěrka, zmije obecná…). V roce 1990 byl Okresním národním výborem v Táboře vyhlášen chráněný přírodní výtvor LUNA. Zákonem na ochranu přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., došlo v roce 1992 k převodu do kategorie přírodní památka. Podle zmíněného zákona se jedná o zvláště chráněné území, tj. území přírodovědecky či esteticky velmi významné. Za účelem uvedení stavu v terénu do právního stavu vydal dne 11.1.2000 nařízení o zřízení přírodní památky LUNA, ve kterém se upravuje celková výměra a umístění památky na 1,6614 ha a na parcelu č. 236/2. Co je v území zakázáno? Jsou to tyto činnosti a zásahy: •

provádět sběr jakýchkoliv přírodnin

•

zřizovat skládky jakéhokoliv materiálu

•

provádět změnu druhu využití pozemků

•

provádět terénní úpravy

•

kácet dřeviny mimo plán péče

•

rozdělávat oheň, nocovat a tábořit

•

používat jakékoliv chemické přípravky

•

provádět veškeré další činnosti výše nejmenované, které by mohly mít za následek poškození stavu území.

69

Zmije obecná je had z čeledi zmijovitých. Je nejrozšířenějším hadem na světě, nejseverněji žijícím hadem vyznačujícím se extrémní odolností vůči chladnému počasí a jediným jedovatým hadem České republiky a řady dalších států v severní části severní polokoule. Její jed je vysoce účinný, ovšem má ho jen velmi malé množství, takže za normálních okolností její uštknutí život člověka neohrozí – vážné riziko představuje pouze pro alergické jedince, malé děti a staré a nemocné lidi. Zástupci druhu, který se dle různých pojetí člení na 2–3 poddruhy, mohou nabývat celé řady barevných forem, z nichž některé (např. černá) mohou dokonce postrádat jinak charakteristickou klikatou tmavou čáru na hřbetě, která inspirovala řadu národních pojmenování zmije obecné či celého jejího rodu. Zmije je relativně malý had, dospělé samice dorůstají délky až 70 cm, samci jsou maximálně 60cm. Dožít se mohou tak 20-25 let. Nejobvyklejší zbarvení je šedé až modrošedé s výraznou tmavou klikatou čárou na hřbetě, ovšem existuje celá řada víceméně vzácných barevných variant, z nichž některé vůbec žádnou čáru nemají. Spolehlivý znak, kterým se zmije obecná odlišuje od ostatních českých hadů, je štěrbinovitá zornička. Jejich potravou jsou zejména drobní hlodavci (nejčastěji myši a hraboši), obojživelníci, ještěrky, případně mladí ptáci a ptačí vejce. Jestřábník chlupáček: je vytrvalá, 5 až 30 cm vysoká bylina s přízemní listovou růžicí a dlouhými výběžky. Listy dlouze chlupaté, na rubu šedobíle plstnaté, obvejčité až úzce vejčité. Květy žluté, na spodní straně často načervenalé, v jednotlivých úborech na bezlistém, chlupatém stonku. Výskyt: sušší trávníky, vřesoviště, okraje cest, světlé lesy, křoviny, skalní štěrbiny, typická rostlina kyselých a chudých pastvin, vřesovišť a suchých palouků, preferuje půdy sušší a kyselé, nesnáší půdy vlhké a na dusík bohaté. Často roste v extrémních podmínkách, např. na odkryvech ještě nepokrytých vegetací a přispívá tak ke zpevnění půdy. Sbírá se kvetoucí nať. Obsahuje třísloviny, hořčiny, pryskyřice, sliz, kumarin, flavonoidy, albumin, kyselinu tannovou, umbeliferin a další látky. Podporuje chuť k jídlu, užívá se při žaludečních katarech, zevně (čerstvě naklepané listy podávané ve formě kašovitého obkladu) pomáhá při moučnivce (dětské kožní onemocnění), vředech, furunklech a jiných kožních defektech, zastavuje krvácení (např. při krvácení z nosu lze šňupat usušenou drogu ve formě prášku), působí protizánětlivě, někdy se užívá i při srdečních potížích či poruchách krevního oběhu.

70

Nejčastěji se užívá ve formě odvaru (1 čajová lžička na sklenici vody, pijí se 2 polévkové lžíce odvaru 2x až 4x denně). Ve formě kloktadla (připraveného ze 2 čajových lžiček na 1/4 l vroucí vody, luhuje se 10 minut) se užívá při zánětech v ústní dutině či jícnu. Osvědčil se i při nedostatečné menstruaci (1 polévková lžíce drogy se luhuje v 0,3 l vroucí vody 5 minut, pije se 3x denně před jídlem), stejně tak jej lze použít i při průjmu. Chlupáčku užívejte jen v doporučených dávkách, při předávkování může dojít k otravám. Z tohoto důvodu by jej neměly užívat těhotné a kojící ženy.

71

Informační tabule č.10 Lesoparkem Nechyba na Kozí hrádek Dobrý den, vítáme Vás na naučné stezce, která byla vytvořena, aby sloužila ke zlepšení rekreačního vyžití návštěvníků regionu, ale i místních obyvatel. Na jednotlivých stanovištích budete pomocí informačních tabulí seznámeni se zdejší krajinou a životem v ní. Stezka je rozdělena na 2 trasy, které začínají na Nechybě a u Čápova dvora. Trasa A začíná na Nechybě a je rozdělena na dvě stejně dlouhé cesty, které se střetávají uprostřed lesa a společně vedou po jedné cestě na Kozí Hrádek. Na této trase je vystavěno 6 informačních tabulí a dvě atrakce pro větší zážitek z návštěvy lesoparku. Délka této trasy je 1400 metrů a je určena jak pro chůzi, cyklistiku tak pro rodiny s dětmi. Náročnost trasy je lehká díky rovinným cestám bez těžkých stoupání a klesání. Trasa B začíná zde u Čápova dvora a stejně jako předchozí trasa končí na Kozím Hrádku. Na této trase jsou vystavěny 4 informační tabule a dvě atrakce pro větší zážitek z návštěvy lesoparku. Délka této trasy je 3200 metrů a je určená pro chůzi a cyklistiku. Náročnost této trasy je těžší s mnoha stoupáními a klesáními.

Na této mapě jsou znázorněna jednotlivá stanoviště a trasa naučné stezky.Trasa A --, Trasa B --, Stanoviště I

72

Les: Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom nesmí les poškozovat, musí dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Chovatelé včel mohou se souhlasem vlastníka umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích. Orgán státní správy lesů může v odůvodněných případech omezit, nebo vyloučit vstup do lesa a to nejdéle na dobu 3 měsíců. Lesy dělíme na lesy ochranné: jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace a lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. lesy zvláštního určení: nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod a na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do této kategorie dále patří například lesy lázeňské, příměstské, sloužící lesnickému výzkumu, v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích. lesy hospodářské: jsou lesy, které nejsou zařazeny v předcházejících dvou kategoriích. Ochrana lesa:Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les. Konkrétně se jedná o zjišťování a evidování výskytu a rozsahu škodlivých činitelů a jimi působených poškození. Bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organizmů (např. kůrovec, václavka, a pod.). Provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů. Při vzniku mimořádných okolností ( větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů apod. ) je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění následků. Vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků. Je zakázáno les oplocovat z vlastnických důvodů.

73

3. Lokalita „STAROTÁBORSKÝ LES“ Cíl práce: zpracovat návrh na vybudování systému naučných stezek včetně směrových tabulí a návrhu komunikační strategie. a) Věcná etapa projektu – terénní prověření navrhovaných tras naučných stezek Marketingové šetření: Připravit a provést terénní šetření zaměřené na zjištění spokojenosti návštěvníků v lokalitě, zjistit převládající segmenty návštěvníků. Na základě zjištěných dat sestavit profil možného návštěvníka. b) Specifikace návrhu na využití lokality Vytvořit naučnou stezku „Starotáborský lesní okruh“ s návrhem informačních tabulí. Vytvořit věcnou návaznost na areál Benešovy vily z jedné strany a na sportovní areál Soukeník z druhé strany. c) Návrh konkrétního marketingového projektu Zpracovat doporučení na úpravu stávající sítě lesních cest a stezek (povrchová úprava, doplnění laviček a odpočinkových míst – zastavení). Zpracovat informační texty na turistické tabule – zastavení. Velikost je omezena rozměrem 100x60 cm. Dle zaměření jednotlivých zastavení nechat obsah textu posoudit odborníky (biolog, pedolog, geolog, historik apod.) Zpracovat obsah informačních letáků – prospektů, návrh formátu, způsob distribuce (infocentra, CK, pohostinská a ubytovací zařízení apod.). d) Časový harmonogram prací - terénní prověření navrhovaných tras – duben až květen 2008 - technická specifikace návrhu – květen až srpen 2008 - předložení návrhu konkrétních marketingových projektů – září 2008 e) Prezentace marketingové studie Představení zpracované marketingové studie dané lokality na pracovním setkání do 30.9. 2008. Po zapracování dílčích připomínek představit a odevzdat konečnou verzi marketingové studie do 14.11. 2008.

74

3.1. Potencionální návštěvník klidové zóny Starotáborský les Můžeme se zde setkat se třemi typy potencionálních návštěvníků 1. rezident, což je stálý obyvatel Sezimova Úsí a Tábora 2. návštěvník Benešovy vily, který se na místě doví o možnosti návštěvy i Starotáborského lesa 3. vodáci, kteří se zastavují většinou u jezu Soukeník

Tento příměstský les je svojí polohou a zastoupením vegetace jedinečnou a zvláštní lokalitou, která je součástí táborské aglomerace. Je jakýmisi zelenými plícemi zvolené oblasti. Význam pro cestovních ruch má i sousedství řeky Lužnice.

Naučné stezky by měly vedle výchovného charakteru povzbudit i rezidenty k pocitu patriotství. → Z dotazníkového šetření vychází

Do starotáborského lesa přichází jak žena tak muž, většinou se středním i vysokoškolským vzděláním. Nejvíce jsou zde zastoupeny věkové kategorie od 18 až do 45 let. Přichází z velké části ze Sezimova Ústí, popř. z jiného sídla na Táborsku, nejméně pak z Tábora a z Plané nad Lužnicí. Většinou přijíždí na kole, jinak pak pěšky i autem. Nejčastěji přichází s přáteli a s rodinou. Starotáborský les mají spojený nejvíce s koupáním (díky Jezu

Soukeník),

cykloturistikou, méně zastoupená je pak procházka a houbaření. Na toto místo se vrací zpět z převážně méně jak jednou za měsíc a přichází převážně v létě. O Benešově vile mají většinou malé znalosti. S možnostmi občerstvení v blízkém okolí jsou spokojeni, nicméně by rádi zkvalitnili nabídku. Téměř všichni jsou pro vybudování naučné stezky, na které by upozornili na návaznost cyklotras, architekturu a historii Benešovy vily, faunu a flóru lesa atd. Také jednoduché zábavní sportoviště pro děti v návaznosti na zastávky by uvítali.

75

Příloha č. 5 Dotazníkové šetření prováděno u respondentů blízkého okolí Starotáborského lesa za účelem zpracování marketingového projektu pro území Starotáborského lesa (30 respondentů) 1. Odkud přicházíte do oblasti Starotáborského lesa: □ Sezimovo Ústí.................................................... 19 □ Tábor .................................................................... 3 □ Planá nad Lužnicí................................................. 3 □ jiného sídla na Táborsku ...................................... 5

2. Jakým způsobem obyčejně přicházíte: □ pěšky .................................................................... 9 □ na kole................................................................ 13 □ autem.................................................................... 8

3. S kým nejčastěji přicházíte: □ sám/sama.............................................................. 5 □ s přáteli............................................................... 15 □ s rodinou ............................................................ 10

4. S jakými rekreačními aktivitami je u Vás území Starotáborského lesa spojeno: □ cykloturistika ..................................................... 12 □ procházka v přírodě ............................................. 7 □ houbaření ............................................................. 4 □ koupání............................................................... 13 □ jiné

5. Jak často se vracíte zpět na toto místo: □ jedenkrát týdně..................................................... 1 □ jednou za 14 dní ................................................... 2 □ jednou za měsíc.................................................... 7 □ jinak ................................................................... 20

6. Je Váš výlet do lesoparku ovlivněn ročním obdobím: □ ano, přicházím jenom v létě............................... 16 □ ne, přicházím i v jiném ročním období ................ 5 □ nezáleží na ročním období, či počasí ................... 9

7. Víte něco o historii Benešovy vily: □ ano........................................................................ 5 □ malé znalosti ...................................................... 25 □ žádné znalosti

76

8. Jste spokojen/a s nabídkou občerstvení blízkého okolí (Soukeník, Benešova vila): □ velmi spokojen/a .................................................. 3 □ spokojen/a .......................................................... 23 □ nespokojen/a ........................................................ 4 □ velmi nespokojen/a 9. Kdybyste Vy byl/a vedoucí občerstvení, co byste změnil/a v nabídce : □ větší výběr nápojů ................................................ 8 □ celkově větší výběr celého sortimentu................. 7 □ v letní sezóně zejména nanuky a zmrzlina........... 6 □ chybí možnost grilování např. i ryb ..................... 2 □ chybí restaurace ................................................... 1 □ neví co by změnili................................................ 5 □ případně bez změn ............................................... 5

10. Na území lesoparku Lesy města Tábora plánují vybudovat naučnou stezku s informačními tabulemi. Považujete toto rozhodnutí za správné: □ ano...................................................................... 29 □ ne □ nemám názor........................................................ 1 11. Na co byste Vy nezapomněl/a upozornit návštěvníky na uvažované naučné stezce : □ o historii Benešovy vily ..................................... 11 □ architektuře Benešovy vily .................................. 3 □ historii Soukeníku ................................................ 4 □ celkově historie území ......................................... 1 □ informace o rostlinstvu a živočišstvu v okolí ...... 6 □ o houbaření .......................................................... 1 □ dostupnost území ................................................. 2 □ provázanost cyklostezek v širším zázemí ............ 5 □ pro jaké aktivity je možné území využívat .......... 5 □ mapu území.......................................................... 1 □ jak se správně chovat v území ............................ 1 □ neví....................................................................... 1 12. Uvítal/a byste vytvoření jednoduchých zábavních stanovišť pro děti v návaznosti na některé zastávky na naučné stezce: □ ano...................................................................... 27 □ ne.......................................................................... 3 13. Pokud ano, jaké jednoduché zařízení byste si představoval/a: □ prolézačky, houpačky, skluzavky ...................... 14 □ dětské hřiště ......................................................... 9 □ pískoviště ............................................................. 2 □ lavičky.................................................................. 1 □ kolotoč ................................................................. 1

77

Osobní údaje: Pohlaví: □ žena .................................................................... 17 □ muž .................................................................... 13 Vzdělání: □ základní ................................................................ 1 □ střední ................................................................ 19 □ vysokoškolské .................................................... 10 Věk: □ do 17 let .......................................................... 1 □18 – 30 let ........................................................... 14 □ 31 - 45 let ............................................................. 9 □ 46 let a více .......................................................... 6

78

Příloha č. 6 Dotazníkové šetření prováděno u návštěvníků v centru města Tábora za účelem zpracování marketingového projektu (50 respondentů) 1. Odkud přicházíte do Tábora (okres, stát) □ Jihočeský kraj ......................................................... 29 □ Praha ......................................................................... 9 □ ostatní kraje ČR ....................................................... 10 □ mimo ČR.................................................................... 2 2. Jakým způsobem jste se dopravil/a: □ osobním automobilem.............................................. 30 □ autobusem .................................................................. 5 □ vlakem........................................................................ 9 □ na kole........................................................................ 6 3. Přišel/a jste: □ sám/sama.................................................................. 14 □ s přáteli..................................................................... 20 □ s rodinou .................................................................. 16 □ jinak 4. Jste zde poprvé: □ ano ............................................................................. 8 □ ne.............................................................................. 42 5. Důvod Vaší návštěvy: □ poznávání památek .................................................. 11 □ návštěva kulturních akcí .......................................... 13 □ cykloturistika ............................................................. 6 □ návštěva přátel/rodiny.............................................. 20 □ jenom tudy procházím ............................................... 2 □ jiné např. služebně, zábava, práce, úřady, nákupy..... 7 6. Je město Tábor ve Vaší představě spojeno: □ s husitskou tradici .................................................... 40 □ s akci Táborské setkání .............................................. 7 □ jiné zábava, rodina ..................................................... 3 7. Které památky s tematikou husitství jste navštívil/a: □ ve městě Tábor muzeum .......................................... 22 □ náměstí ..................................................................... 27 □ Kotnov ..................................................................... 14 □ katakomby................................................................ 10 □ kostel .......................................................................... 4 □ věž .............................................................................. 5 □ parkany....................................................................... 3 □ Klokoty ...................................................................... 2 □ Housův mlýn.............................................................. 2

79

□ v jeho zázemí Kozí hrádek....................................... 20 □ zámek Bechyně, hrad Borotín, památní strom v Turovci, Jistebnický koncil, □ nenavštívil žádnou památku s husitskou tematikou. 13 8. Jaký dojem u Vás vyvolala expozice některého z muzeí v Táboře: □ velmi spokojen/a ........................................................ 7 □ spokojen/a ................................................................ 29 □ nespokojen/a □ velmi nespokojen/a nenavštívil muzeum .................................................... 14 9. Kdybyste Vy byl/a řiditelem/kou některého muzea v Táboře, co byste do expozice zahrnul/a: □ akce pro děti, např. husitská stezka, přiblížení expozice mladým lidem, □ ukázka řemesel a původního života .............................. 4 □ keramické nálezy, ojedinělé husitské zbraně, mince, husitské kostýmy, předměty denního života, dobové husitské hudební nástroje □ zdokumentovaný vývoj města Tábora, změny v architektuře města např. formou foto, makety, historie pivovaru................................................. 3 □ video projekce, zpříjemnění prostředí např. více světel □ více informací formou letáků, prospektů, brožur o okolí □ vyznačené parkoviště pro návštěvníky muzea □ nebyl v muzeu ............................................................. 14 □ neví................................................................................ 9 10. Myslíte, že Kozí hrádek a historie husitství mají něco společného: □ ano............................................................................ 50 □ ne 11. Pro návštěvu Tábora jste se rozhodl/a na základě: □ vlastní zkušenosti..................................................... 25 □ doporučení známých nebo příbuzných ................... 20 □ nabídky cestovní kanceláře □ reklamy v médiích □ jiné např. práce, rodina, nákup .................................. 5 14. Informace o Táboře, které jste měl/a k dispozici, byly: □ vyčerpávající .............................................................. 7 □ dostatečné................................................................. 34 □ částečně dostatečné .................................................... 9 □ nedostatečné 15. Doporučíte návštěvu svým známým: □ ano............................................................................ 49 □ ne................................................................................ 1 16. Co v Táboře postrádáte, popř. co byste změnil/a: □ úprava průčelí domu č. 11, úprava Holečkových sadů, nedostatek zeleně □ málo kaváren.............................................................. 3 □ chybí - multi kino, zábavní centrum, vysoká škola,

80

□ chodníky pro cyklisty................................................. 4 □ vylepšit plovárnu........................................................ 3 □ zpřístupnit sportoviště................................................ 2 □ in line stezky □ vysoké ceny za parkování .......................................... 6 □ málo parkovacích míst ............................................... 9 □ provoz v centru .......................................................... 2 □ nic............................................................................... 9 □ spokojen ..................................................................... 1 Osobní údaje: Pohlaví: □ žena .......................................................................... 28 □ muž........................................................................... 22 Vzdělání: □ základní ...................................................................... 2 □ střední....................................................................... 28 □ vysokoškolské .......................................................... 20 Věk: □ do 17 let ..................................................................... 1 □ 18 - 30 let ................................................................. 22 □ 31 - 50 let ................................................................. 14 □ 50 let a více ............................................................. 13 Datum vyplnění:

81

3.2 NÁVRH REALIZACE NAUČNÉ STEZKY - STAROTÁBORSKÝ LES 1. zastavení Nástupní zastavení Vítáme vás na naučné stezce „Starotáborský okruh“

I.

TRASA

Tato trasa je měří cca 1.800 metrů. Není obtížná, tudíž je vhodná pro rodiny s dětmi, maminky s kočárky i starší návštěvníky. Na této trase najdete 6 zastavení, kde se můžete dočíst zajímavé informace o Benešově vile, flóře a fauně lesa a o druzích hub, které zde rostou. Občerstvení najdete přímo naproti Benešově vile, kde se nachází restaurace U Vily. Přímo nad restaurací je možnost ubytování v Penzionu Hubert.

82

II.

TRASA

Tato trasa je delší a měří cca 2.900 metrů. Považujeme ji za obtížnější, je sice spíše vhodná pro zdatnější návštěvníky, cyklisty, ale i pro rodiny s dětmi. Na této trase můžete využít celkem 8 zastavení, kde najdete mimo zastavení z první trasy i další zajímavé informace o řece Lužnici, sportovním rybolovu a o významu rekreace v lese. Možnost občerstvení opět v restauraci U Vily, dále pak u Chatové osady Soukeník se nachází restaurace i s venkovním posezením. Jez Soukeník slouží jako přírodní koupání.

83

Pár informací o Starotáborském lese Tento příměstský les s rozlohou 49, 87 hektarů se nachází v blízkosti obce Sezimovo Ústí I. Je to významný turistický a rekreační cíl nejen místních obyvatel. Vysoký potenciál této oblasti je blízkost řeky Lužnice. Nachází se zde jez Soukeník, kde v blízkém okolí mají návštěvníci možnost ubytování, občerstvení, koupání a rekreace. Starotáborský les je také velmi bohatý na různé druhy hub. Je zde vyznačena i cyklotrasa a turistická stezka č. 1173. Starotáborský les lemuje po pravém břehu Lužnice chatová oblast. Na konci této oblasti se nachází vila bývalého československého prezidenta Dr. Eduarda Beneše, která je velmi významnou zastávkou. Umístění infotabule s úvodními informacemi

Stávající stav lavičky

+ návrh na možné umístění směrové tabule - vlevo jez Soukeník, vpravo Benešova vila

Na naučnou stezku jsme celkem použili: 9 infotabulí, 3 nové lavičky, 4 relaxační zařízení

84

2. zastavení Flóra Starotáborského lesa Zastoupení druhů dřevin ve Starotáborském lese Nejčetnější zastoupení v tomto lese má borovice lesní, která se zde objevuje téměř z 60%, z 20% se zde vyskytuje smrk ztepilý, z 5% zde najdeme dub. Méně významně zastoupeny olše, modřín, dub červený, lípa a osika. Borovice lesní Borovice (Pinus) je rod rostlin z čeledi borovicovité. Borovice lesní (Pinus sylvestris), neboli sosna je jehličnatý strom s mohutným hluboko jdoucím hlavním kořenem a široce rozestřenou až plochou korunou. Může dorůst výšky až 40 metrů. Dožívá se stáří 300 až 350 let. Kořenový systém je mohutný, do hloubky jdoucí. Jehlice dlouhé 4 - 8 cm vyrůstají ve svazečcích po dvou. Kvete v dubnu až červnu (poprvé ve stáří 15 - 20 let). Samčí šištice jsou sírově žluté a samičí růžově červené. Dozrávají v 3 - 6 cm dlouhé, kuželovitě vejcovité šišky dva roky.

Smrk ztepilý Smrk (Picea) je bohatě zastoupený rod čeledi borovicovité. Patří do něho asi 35 až 40 druhů. Smrk ztepilý (Picea abies) je statný stálezelený jehličnatý strom. Byť je tento typ lesního hospodaření na ústupu, jako okrasný strom je pěstován na celém světě. Smrk ztepilý je statný stálezelený jehličnatý strom s rovným kmenem. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech. Kořenový systém je mělký, bez hlavního kořene, proto na rozdíl např. od borovice je možnost vyvrácení. Dorůstá výšky až 50 m. Jehlice jsou 10-25 mm dlouhé, 1 mm široké. Květenství jsou šišticovitá. Původně rostou směrem nahoru, ale ještě před opylením se mění na převislé. Šišky jsou nerozpadavé, podlouhlé a zejména čerstvě spadlé. Smrk ztepilý je vysazován v parcích a zahradách jako okrasný strom a v hospodářských lesích jako zdroj dřeva.

85

Dub letní, zimní Dub (Quercus) patří do čeledi bukovitých. Celý rod zahrnuje 300 až 600 druhů. Duby jsou dlouhověké, pomalu rostoucí stromy, výjimečně i keře, s tvrdým dřevem. Listy jsou obvykle jednoduché laločnaté, v mírném pásu většinou v zimě opadávají, v subtropech rostou i druhy stále zelené. Květy jsou jednopohlavní (jehnědy). Jsou větrosnubné, plodem je nažka v číšce (žalud). Tvrdé dubové dřevo se používalo po staletí k výrobě trámů, podlah i nábytku. Sudy, ve kterých zraje víno nebo i další alkoholické nápoje, jsou vyrobeny z dubového dřeva. Korek získávaný z korkového dubu se používá k výrobě zátek. Odvar z kůry pomáhá proti lupům a kožním onemocněním.

Umístění infotabule:

Vchod do lesa (možno zakomponovat jednoduché relaxační zařízení pro děti)

Doporučení: umístit směrové tabule, kde informovat návštěvníky o možnosti přejití na zastavení č. 5, kde je možnost posezení s přístřeškem a jednoduchými atrakcemi pro děti.

86

Po pár metrech chůze po 1. trase se nachází lesní cesta určená k opravě

87

3. zastavení Benešova vila Historie a architektura Benešovy vily, zmínka o Eduardu Benešovi Benešova vila Rozsáhlý areál Benešovy vily se nachází na soutoku Kozského potoka a Lužnice. Na místě, kde podle tradice kázával mistr Jan Hus, si v letech 1930 - 1931 architektem Petrem Kropáčkem nechal postavit tehdejší československý ministr zahraničních věcí Edvard Beneš dům jako místo odpočinku pro sebe a svou manželku Hanu. Osobitý a zvláštní styl jeho domu v Sezimově Ústí byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a doplněn rozsáhlou pěstěnou zahradou. Když byl v prosinci 1935 zvolen Edvard Beneš prezidentem republiky, změnil se dům v sídlo prezidenta, což přispělo k rozkvětu celého Sezimova Ústí. Do vily přijížděly návštěvy politiků i představitelů kultury, mezi nimiž byl zvlášť vítaným hostem spisovatel Karel Čapek. Ze Sezimova Ústí odjel prezident 22. září 1938 do exilu, kde zahájil otevřený boj za obnovu Československé republiky. Během německé okupace byla prezidentova vila vypleněna gestapem a německou armádou. Vedle nábytku, uměleckých předmětů a osobních věcí byla rozkradena i obsáhlá odborná prezidentova knihovna. I když se prezident Beneš vracel z exilu jako vítěz nad fašismem, milován celým národem, byl konec jeho života nešťastný. Po komunistickém puči odmítl podepsat novou nedemokratickou ústavu a 2. června 1948 se vzdal prezidentské funkce, opustil Pražský hrad a natrvalo přesídlil do svého domu v Sezimově Ústí. Zde ve své vile zemřel 3. září 1948. Místem jeho posledního odpočinku je hrobka na místě bývalé kamenné kazatelny mistra Jana Husa. Tehdejší první dáma republiky Hana Benešová sem byla po utajeném pohřbu pochována v roce 1975. Hrobku stále zdobí čerstvé květiny a každoročně ji navštěvuje mnoho lidí, přicházejících se poklonit, uctít památku a připomenout si, co prezident Beneš pro český národ v jeho těžkých dobách učinil. Vila v roce 2008 prošla rekonstrukcí, která by měla vilu dostat do původní podoby, jež zničilo vlastnictví státu v sedmdesátých letech. Vzhled by se měl co nejvíce přiblížit době, kdy zde žil a pracoval prezident Eduard Beneš se svou ženou.

88

Památník Dr. Beneše

Fierlingerova vila

Umístění infotabule

+ návrh na umístění tabule se šipkami

89

4. zastavení Fauna Starotáborského lesa Převažující žijící druhy ptactva Pěnkava obecná Samec

Samice • • •

Délka těla: 15 cm Rozpětí křídel: 26 cm Hmotnost: 21 g

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) je malý pěvec z čeledi pěnkavovití rozšířený v celé Evropě. Na Táborsku je to naprosto běžný a hojný druh. Je velká asi jako vrabec. Pěnkava patří díky své vysoké početnosti mezi nejčastěji slyšitelné pěvce. Nejčastěji se ozývá jasným a zvučným „pink“. Živí se téměř výhradně semeny, které hledá jak na zemi, tak na stromech. V ČR hnízdí 4 – 8 miliónů párů. Na Táborsku patří mezi nejpočetnější druh. Budníček menší • •

Délka těla: 11 cm Hmotnost: 6 - 9 g

Budníček menší (Phylloscopus collybita), je velice drobným, má šedozelené zbarvení a bříško lehle nažloutlé. Jeho nenápadné zbarvení a malá velikost ho dokonale maskují a prozradí se jen svým typickým hlasem „cilp-calp“. Živí se hmyzem, housenkami, motýlky. V srpnu shazuje své ošacení, které vymění za nový kabát na cestu na jih do teplejších krajin. Přezimuje ve Středozemí a severní Africe. Stává se, že několik málo jedinců u nás i přezimuje. Jinak se vrací v polovině března. V mapování na Táborsku se umístil na druhém místě.

90

Datel černý • • •

Délka těla: 45 - 50 cm Rozpětí křídel: 76 cm Hmotnost: 250 až 320 g

Datel černý (Dryocopus martius) je největší evropský zástupce čeledi datlovitých. Vyskytuje se v borových, bukových i smíšených lesích na velkém území Eurasie. Samec má na hlavě červenou „čepičku“, samice má pouze červený týl. Živí se především dřevokaznými škůdci, hmyzem a houbami, které pomocí svého skvěle tvarovaného dlátového zobáku vytesává ze živého i mrtvého dřeva. Na nabírání kořisti z těžko dostupných míst má dlouhý lepkavý jazyk se zoubky na konci. Datel černý je stálý pták. V letu se ozývá zvučným „kví kví kví“. I když se v ČR vyskytuje hojně (počet se odhaduje na 4-8 tisíc párů), dle Bernské dohody se jedná o přísně chráněný druh.

Káně lesní • • •

Délka těla:53cm Rozpětí křídel: 110 - 130 cm Hmotnost: 0,7 - 1,3 kg

Mapa rozšíření – káně lesní světle zeleně – hnízdící oblast modře - zimující oblast; tmavě zeleně – oblasti s celoročním výskytem

Káně lesní (Buteo buteo), dříve známá také pod názvem káně myšilov, je středně velký dravý pták z čeledi jestřábovití Káně lesní je štíhlý pták se zakulacenými a širokými křídly, poměrně krátkým ocasem, zakřiveným zobákem a krátkými pařáty s ostrými drápy. Vrchní strana těla bývá jednobarevná, spodní světlejší s hnědým pruhováním, zobák je černý. Pohlaví se zbarvením neliší. Současná žijící populace je odhadována zhruba na 4 000 000 jedinců. Káně lesní je nejpočetnější dravec na Táborsku.

91

Poštolka obecná • • •

Délka těla: 45 - 50 cm Rozpětí křídel: 68 - 80 cm Hmotnost: cca 200 g

Rozšíření poštolky v Evropě

Žlutá – pouze letní výskyt Zelená – celoroční výskyt

Poštolka obecná (Falco tinnunculus) je malý zástupce řádu dravců. Rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 70–80 cm. Samec má světle šedou hlavu a ocas, červenavě hnědý hřbet a žlutohnědou hruď s černými kapkovitými skvrnami. Samice a mladí jedinci mají hřbet rezavě hnědý s příčnými černými skvrnami. Létá nad poli a mnohdy se při třepotavém letu zastaví na místě a pátrá po kořisti. Živí se hraboši a hmyzem. V Evropě je cca 330 000 párů těchto ptáků. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka. Umístění nové infotabule

Odstranit stávající tabuli

92

Zbytky ze závory – doporučení opravit, či odstranit

+ návrh na umístění tabule se šipkami Focené na konci cesty, kterou jsme doporučovali opravit terén

Naproti lavičce lze vstoupit do lesa, ale tato cesta má špatný Doporučení vybudování relaxační atrakce pro děti

93

5. zastavení Houby Starotáborského lesa Vyskytující se druhy jedlých hub Bedla vysoká, latinsky Macrolepiota procera hlavní znaky: klobouk v mládí vejčitý, později potrhaný a ploše rozložený, vystouplý hnědý hrbol na temeni, bílé vysoké měkké lupeny, válcovitý dutý a vláknitý třeň s půdní hlízou, bílá dužnina, po otlaku nemění barvu rozšíření: lesní porosty, prosvětlené louky doba sběru: červen-listopad poživatelnost: jedlá houba další vyskytující se druhy: bedla hřebenitá a vlnatá

Hřib borový, latinsky Boletus pinophilus hlavní znaky: polokulovitý či poduškovitý, hnědý, vrásněný klobouk s okrajovým proužkem, soudečkovitý, nahnědlý třeň se síťkovinou, tuhá bílá dužnina rozšíření: hlavně pod borovicí lesní doba sběru: srpen-listopad poživatelnost: jedlá houb další vyskytující se druhy: hřib dubový, smrkový, dutonohý, kaštanový, modračka, peprný

Klouzek obecný, latinsky Suillus luteus hlavní znaky: zprvu polokulovitý, poté rozprostřený, má kluzký klobouček, rozšíření: nejčastěji pod borovicí lesní doba sběru: od léta do podzimu poživatelnost: jedlá houba další vyskytující se druhy: kravský, sličný, zrnitý, strakoš 94

Ryzec pravý, latinsky lactarius deterrimus hlavní znaky: oranžovo-žlutá místy načervenalá houba, nálevkovitě prohloubený klobouk s kruhy tmavšího zbarvení, pokožka se nedá sloupnout, žluté lupeny tlakem zezelenají, smetanově nažloutlá křehká dužnina, rozšíření: travnaté plochy se smrky doba sběru: červenec-říjen poživatelnost: jedlá houba další vyskytující se druhy: ryzec datlí, černohlávek, kafrový, dubový, oranžový, plstnatý, peprný, smrkový, šeredný, zelený, syrovinka Suchohřib hnědý, latinsky xerocomus badius hlavní znaky: kaštanově hnědý klobouk, při pomačkání modrající žluté až žlutozelené rourky, třeň bývá dole zúžený, světlejší než klobouk rozšíření: zejména vysoké borové a smrkové lesy doba sběru: VII - X poživatelnost: výborná jedlá houba

další vyskytující se druhy: osmahlý, plstnatý, červený, sametový, žlutomasý Liška obecná, latinsky cantharellus cibarius hlavní znaky: žloutkově žlutá, někdy bělavá velmi oblíbená houba, nečerviví, klobouk je podvinutý rozšíření: nejhojněji ve smrčinách a borech doba sběru: květen až listopad poživatelnost: jedlá houba s příjemně kořeněnou vůní další vyskytující se druhy: ametystová, nálevkovitá, bledá

95

Stávající možnost posezení, návrh na umístění kolostavu

Vedle posezení umístění nové infotabule

Naproti posezení umístění relaxačního zařízení pro děti (šplhadla, hrazda určená k přitahování)

Upozornit pomocí směrové tabule na možnost využití relaxačního zastavení (po 350 m), které představuje sportovní vyžití, jak pro děti, tak pro dospělé. Tato zastávka by byla bez infotabule.

96

Cesta k směrem k tomuto zastavení je určená k opravě. Jelikož se zde drží trvale voda, navrhli bychom přemostění (se zachováním stávajícího malého mokřadu)

97

Toto zastavení by mělo mít především sportovní charakter, tudíž bychom doporučili umístit nějaké sportovní zařízení:
jednoduché kuželky
basketbalový koš
popř. přitahovadla Zleva výhled na sportovní hřiště Soukeník – Sezimovo Ústí Tato komunikace je oficiálně neprůjezdná motorovými vozidly.

Pro případný odpočinek považujeme za vhodné umístění 2 laviček, popř. kolostav. Z hygienických důvodů i odpadkový koš. Za vhodné považujeme i umístění směrové tabule.

98

Poslední zastavení - zde umístit pouze směrovou tabuli se šipkami

KONEC TRASY Vážení návštěvníci Starotáborského lesa, Děkujeme za absolvování naučné stezky a doufáme, že vám naše trasa byla přínosem. Děkujeme také za slušné chování v přírodě – „Lesy vám za to budou vděčné“! Umístění konečné infotabule

99

III. až IV. zastavení se shoduje s 3. až 4. zastavením první trasy V. zastavení Význam lesa pro rekraci a hospodaření v lese -

funkce lesa, návštěvnost lesa, pozitivní vlivy lesa na psychiku člověka, fyzické aktivity návštěvníka v lese

V roce 2000 pokrývaly lesy na naší planetě 38,7 milionů kilometrů čtverečních, což je téměř 30 % souše, na níž se nevyskytuje led.“ Lesní ekosystémy poskytují lidem nejen řadu hmotných statků, ale i širokou škálu těžko nahraditelných služeb: • dřevo pro dřevozpracující průmysl, palivové dřevo • uchovávání a obnova půdy, zadržování vody v krajině, čistění ovzduší a vody, recyklace živin, udržování biologické rozmanitosti (genetické zdroje, druhy, biotopy), zmírňování důsledků změny podnebí, lapání (pohlcování, fixace) uhlíku, • vytváření pracovních příležitostí a zabezpečování příjmů obyvatelstvu, rekreace, ochrana přírodního, krajinného a kulturního dědictví Les plní ve společnosti mnoho různých mimoprodukčních či veřejně prospěšných funkcí. Z nich však mají podstatný význam pro veřejnost, vedle funkce zdravotní a hygienické, zejména funkce rekreační. Z výzkumů vyplývá, že les navštěvuje v České republice ročně v průměru kolem 85 % obyvatel. Na 1 ha lesa je návštěvnost u nás menší než poloviční ve srovnání se SRN, avšak dvojnásobná než ve Velké Británii. Mezi hlavní účely návštěv lesa patří krátkodobý odpočinek, sběr lesních plodů včetně léčivých rostlin a hub, zájmová činnost - v níž významnou roli hraje myslivost, sport, poznávání přírody a společenské aktivity spojené s ochranou přírody. Tedy přes 90 % návštěv je spojeno v té či oné formě s rekreační funkcí lesa. Les má prokazatelně pozitivní vliv na psychický stav člověka, jelikož významně zvyšuje kvalitu vzduchu, tlumí teplotní rozdíly, větry a hluk, což umožňuje rychlejší tělesné i duševní zotavení.

100

Umístění infotabule

Opravit lavičku

101

VI. zastavení Řeka Lužnice Pár důležitých informací o řece a možnosti splavování Lužnice Řeku Lužnici tvoří pravý přítok Vltavy a na území ČR má délku toku 153 km. Pramení v Rakousku na jižních svazích Novohradských hor. Jméno řeky, které se poprvé objevilo v pramenech roku 1179, se vyvinulo ze staročeského názvu pro "lužní řeku, vodu protékající luhy". Tato řeka představuje bezmála synonymum Táborska a tvoří jeho pomyslnou osu. Razí si cestu plochou krajinou Třeboňské pánve a od Veselí nad Lužnicí, přes Soběslav a Planou nad Lužnicí směřuje k Táboru. Mohutným obloukem se městu téměř vyhýbá a pokračuje na jihozápad do Bechyně. Po levém břehu vede z Tábora do Bechyně turistická stezka. V Táboře mohou vodáci využít tábořiště Suchomelův ostrov, ležící téměř pod historickým centrem města, nebo tábořiště na Harachovce, kde byl v r. 2000 opět zahájen provoz.. Na pravém břehu proti tábořišti se nachází zajímavá chráněná přírodní památka "Granátová skála". V migmatitovém balvanu zůstaly zarostlé různě velké krystaly polodrahokamů, známých ve světě jako české granáty.

Splouvání Lužnice Lužnice je v převážné části svého toku typicky nížinná řeka s malým spádem a mírným stejnoměrným proudem. Ve svém horním toku meandruje písčitým korytem plným zákrut a slepých ramen. Pod Majdalenou se řeka rozděluje na Novou a Starou. Stará je meandrující, zarostlá a těžko průjezdná s problematickým dostatkem vody a Novou s umělým 13 km dlouhým tokem, který má dostatek vody. Ta je spolu s Nežárkou až do Veselí n. L. sjízdná celoročně. Celý tok až k Veselí je součástí CHKO. V úsedu pod Veselí nad Lužnicí je nejvíce jezů a převážně mají buď vorové nebo sportovní propustě, takže není nutné přenášet. Je to velmi klidná řeka, vhodná pro začátečníky. Zejména v úsecích od Veselí od Tábora a z Tábora k Bechyni poskytuje řeka ideální podmínky vodní turistice. Není divu, že na jejích březích vyrostly vodácké základny, a také četné chatové osady. Nejzajímavější úsek řeky začíná pod Táborem, kde vytváří úzký kaňon, jehož srázné břehy zarůstá bujná lesní vegetace. Romantický ráz údolí dokreslují zříceniny středověkých hradů Příběnice a Dobronice u Bechyně. .

102

Umístění infotabule (je zde výhled na řeku)

103

VII. zastavení Sportovní rybolov Možnosti rybaření, kde je možno získat povolenku Výskyt druhů ryb v řece

Popis revíru Přítok Vltavy. Od jezu Matouškovského mlýna v k. ú. Dražice až k jezu Soukeník v k. ú. Sezimovo Ústí, bez přítoků. Lov z plavidel a zavážení nástrah povoleno.

Nejbližší prodej povolenek Tábor: MO ČRS, Jordánská 366, 390 24, +420381259786 Planá nad Lužnicí: Pokud nejste členy Českého rybářského svazu, cena povolenky na 1 den pro dospělého se pohybuje do 500 Kč.

Převažují druhy ryb v řece Lužnici Kapr obecný řád:máloostní čeleď:kaprovití potrava: všežravec délka života: 40 let pohlavní dospělost: 3-5. rok doba rozmnožování: květen-červen běžná velikost: 40-65 cm maximum: 110cm Kapr obecný je naše nejběžnější a nejznámější ryba tvořící pilíř českého rybníkářství a zároveň i druh nejčastěji vysazovaný do sportovních vod. Rozpoznávací znaky: velké zlaté šupiny, případně je ošupení redukováno, dva páry vousků, velká vysunovatelná ústa, dlouhá hřbetní ploutev. 104

Amur bílý řád: máloostní čeleď: kaprovití potrava: všežravec délka života: 15 let pohlavní dospělost: 3-11 let doba rozmnožování: umělý výtěr běžná velikost: 50-80 cm, 2-7 kg maximum: 150 cm, 50 kg Velká kaprovitá ryba s dlouhým tělem připomínajícím tlouště, známá svým výrazně býložravým způsobem obživy. U nás je nepůvodní - byla dovezena za účelem doplnění obsádek kaprových rybníků o druh živící se hrubší vegetací. Rozpoznávací znaky: válcovité tělo, krátká hřbetní ploutev, malá široká hlava, nízko posazené oči, šupiny velikostí i barvou připomínající kapří, tmavé černošedé ploutve. Cejn velký řád: máloostní čeleď: kaprovití potrava: všežravec délka života: 30 let pohlavní dospělost: 4. rok doba rozmnožování: duben-květen běžná velikost: 30-45 cm maximum: 90 cm Hojná větší kaprovitá ryba s vysokým tělem obývající nížinné toky a teplejší stojaté vody. Je druhem, po němž bylo označeno nejspodnější (cejnové) pásmo toku našich řek. Rozpoznávací znaky: vysoké ploché tělo, šedožluté zbarvení boků, spodní ústa protažitelná v chobot, všechny ploutve tmavé, dlouhá řitní ploutev.

105

Štika obecná řád: bezostní čeleď: štikovití potrava: dravec délka života: 15 let pohlavní dospělost: 2. rok doba rozmnožování: březen-duben běžná velikost: 40 až 70 cm maximum: přes 140 cm Naše nejznámější dravá ryba vyskytující se ve většině našich revírů. Dorůstá poměrně velkých rozměrů, rychle roste a je schopna lovit i značně velkou kořist. Rozpoznávací znaky: protáhlé tělo, zelené zbarvení se světlými skvrnami, hřbetní a řitní ploutev posunuty dozadu, velká hlava s prostornou tlamou plnou zubů.

Candát obecný řád: ostnoploutví čeleď: okounovití potrava: dravec délka života: 15 let pohlavní dospělost: 3-5. rok doba rozmnožování: duben-červen běžná velikost: 40 až 70 cm maximum: kolem 110 cm Nezaměnitelná dravá ryba s nezaměnitelnýma opalizujícíma očima. U nás nepůvodní, ale hojně rozšířená zejména v údolních nádržích a nížinných řekách. Rozpoznávací znaky: dvě hřbetní ploutve, první ostnitá ploutve šedé až bělavé „psí zuby“ v tlamě opalizující oči, nemá šupiny na lících kolem oka

106

Okoun říční řád: ostnoploutví čeleď: okounovití potrava: dravec délka života: 15 let pohlavní dospělost: 2-5. rok doba rozmnožování: duben-květen běžná velikost: 15 až 30 cm maximum: 0,1 až 0,4 kg Běžná naprosto nezaměnitelná menší dravá ryba s výraznými pruhy na bocích obývající většinu našich vod. Rozpoznávací znaky: na dravce vysoké tělo dvě výrazné hřbetní ploutve, první s trny drobné tuhé a drsné šupiny, velká tlama s blanitými okraji tmavé pruhy na bocích (5 – 9), červené ploutve (břišní, řitní, ocasní) V blízkosti řeky a místa, kde je možnost rybaření, bychom umístili infotabuli

Nutno vyrobit lavičku

107

VIII. zastavení Houby a lesní plody Starotáborského lesa -

vyskytující se druhy jedlých i nejedlých hub a lesní plody možné ke sběru

Zde umístit infotabuli

Děkovná konečná infotabule za absolvování trasy se shoduje s první trasou.

108

4. Lokalita „NATURA“ – Zahrádka (přírodní památka) Cíl práce: zpracovat návrh naučné stezky včetně směrových tabulí a návrhu komunikační strategie. a) Věcná etapa projektu – terénní prověření navrhovaných tras naučných stezek Naučná stezka bude trasována po pěšinách představených na společné schůzce 8.2.2008. Zadavatel projektu si je vědom, že pěšiny vedou také po pozemcích, které nejsou v majetku města Tábor. Na žádost zadavatele může být plánováno umístění technických prvků v terénu trasy na pozemcích v majetku města Tábor a pozemcích v majetku České republiky (případná smluvní ujednání se státem organizuje město Tábor). Zadavatel ujistil odpovědného řešitele o vyloučení cvičných armádních akcí na pozemcích s plánovanou stezkou. b) Specifikace návrhu informačního systému naučné stezky Zpracovat průvodce pro žáky a studenty v elektronické podobě (CD-ROM) s možností tisku pro vlastní studium. Zpracovat průvodce pro pedagogy a odborné lektory v elektronické podobě (CD-ROM) s možností tisku pro vlastní potřebu a použití při výuce. Navrhnout počet, umístění a obsahovou náplň informačních tabulí (zastavení) v terénu. c) Návrh konkrétního marketingového projektu Navrhnout komunikační kanály pro cílový segment – RVP, Česká škola, město, kraj a ZVaS Jč. d) Časový harmonogram prací - terénní prověření navrhovaných tras – duben až květen 2008 - technická specifikace návrhu – květen až srpen 2008 - předložení návrhu konkrétních marketingových projektů – září 2008 e) Prezentace marketingové studie Představení zpracované marketingové studie dané lokality na pracovním setkání do 30.9. 2008 . Po zapracování dílčích připomínek odevzdat konečnou verzi marketingové studie do 14.11. 2008.

109

4.2 Závěrečná zpráva ke smlouvě o dílo lokalita "NATURA" – Zahrádka (přírodní památka)

I. RÁMCE ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Cíl: Zpracovat návrh naučné stezky včetně směrových tabulí a návrhu komunikační strategie. Filozofie návrhu: Vzhledem k tomu, že lokalita 2 je nařízením vlády 132/2005 Sb. zařazena na seznam Evropsky významných lokalit pod číslem CZ0313125 a názvem Tábor - Zahrádka a je chráněna jako přírodní památka ve smyslu zákona 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, měly by veškeré aktivity provozované na jejím území být v souladu právě se zákonem 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Z jednání se zástupcem zadavatele vyplynulo, že by využití mělo být výrazně extenzivní a mělo by primárně plnit cíle environmentálního vzdělávání – to určilo základní i vedlejší cílové skupiny. Dále z jednání vyplynulo, že zadavatel projektu by rád získal externí finanční zdroje na realizaci návrhů – to určilo nutnost navázat tento návrh na veřejně podporované aktivity. Z jednání se zástupcem zadavatele dále vyplynulo, že podobně drobných lokalit (ať už se statutem ochrany nebo bez něj) potenciálně využitelných k environmentálnímu vzdělávání existuje v zájmovém území města Tábora několik a zahrnují relativně velkou diverzitu stanovišť. Z tohoto důvodu by bylo vhodné z těchto lokalit vytvořit jediný environmentálně vzdělávací celek, avšak využitelný i jednotlivě. Tento návrh předpokládá řešení na ekosystémovém (nebo geobiocenologickém) základě – naučná stezka (NS) by na každé lokalitě reprezentovala spojení přírodních a společensko-kulturních systémů typických pro tu kterou lokalitu – to určilo zaměření naučné stezky řešené lokality. Překážky zabraňující nebo znesnadňující využití návrhů: 1. lokalita není dostupná • lokalita není dostupná pro žádnou základní školu jinak než s využitím silničních dopravních prostředků • neexistuje stezka pro pěší z intravilánu města Tábora • příjezdová komunikace není zpevněna • příjezdové kanály nejsou v majetku Města Tábora ani České republiky • neexistují parkovací plochy • na příjezdové komunikaci se dopravní značka zákaz vjezdu motorových vozidel • lokalita se nachází v prostoru využívaném Armádou České republiky 2. lokalita je velmi malá • nelze vytvořit alternativní trasy 3. jen malá část pozemků je ve vlastnictví Města Tábora • nelze vytvořit širší nabídku "vzdělávacích aktivit v přírodě" 4. neexistuje koncepce environmentálně orientovaných naučných stezek v rámci podpory Města Tábor • nelze vytvořit úplný návrh informačních tabulí • nelze zpracovat průvodce ani pro žáky ani pro pedagogy

110

Cílová skupina: Jako hlavní cílová skupina NS byly zvoleny školní výlety a exkurze tříd (skupin žáků) druhého stupně základních škol (ZŠ) a nižších ročníků víceletých gymnázií. Vedlejšími cílovými skupinami jsou školní výlety a exkurze tříd (skupin žáků) prvního stupně základních škol a vyšších ročníků gymnázií a středních škol (SŠ). Využití vedlejšími skupinami by mělo být zajištěno specifickou úpravou informačních tabulí – obsah překračuje obvyklou látku vymezených vzdělávacích oblastí 2. stupně ZŠ, čímž umožní využití na středoškolské úrovni, ale na druhou stranu navrhovaná grafická úprava především s upřednostněním ilustrací před fotografiemi a využití mentálních map umožní využití i na úrovni 1. stupně ZŠ. Provázanost s aktivitami veřejného zájmu: Základní školství, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV), průřezové téma Environmentální vzdělávání. Zaměření naučné stezky: Rybník Původní návrh zaměřit NS na tématiku environmentalistiky a ochranu prostředí není příliš účelné: • kvalita a diverzita biotopů (ve smyslu Chytrý et al. 2001) není nijak významná • rybníky jsou hospodářsky využívány – což je z environmentalistického pohledu u nebeských rybníků těsně pod rozvodím přinejmenším diskutabilní • lokalita je chráněna jako přírodní památka, důvodem k tomu je její zařazení na seznam Evropsky významných lokalit, předmětem ochrany je kuňka obecná (ohnivá), Bombia bombia, ta je sice uvedena mezi kriticky ohroženými druhy České republiky, nicméně její výskyt je do nadmořských výšek kolem 700 m n. m. téměř souvislý

111

II. NÁVRHY Návrh komunikačních kanálů: Cílem návrhů komunikačních kanálů je zajistit informovanost učitelů základních a středních škol a zároveň zabránit široké publicitě. Jako ideální se tak jeví zveřejnění na profesních (pedagogické problematice věnovaných) portálech v síti Internet: 1. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – základní navrhovaná platforma komunikace; metodický portál www.rvp.cz, který je určen k podpoře programu – po dohodě s koordinátorem lze na tomto portálu prezentovat své projekty v sekci "tématické vstupy". 2. Město Tábor – informační portál Města Tábor s možností publikace článku například o otevření stezky v sekci školství (http://www.tabor.cz/cs/obcan/skolstvi). 3. Česká škola – internetový časopis (www.ceskaskola.cz) věnovaný problematice základního a středního školství s možností publikace článku například o otevření stezky. 4. Ministerstvo životního prostředí – databáze naučných stezek v České republice, webový portál http://www.env.cz/stezka/index.htm, aktuálně nefunkční. Případně lze oslovit ředitele základních škol e-mailem nebo zasláním tiskovin poštou. V případě realizace bude nutné vypracovat naváděcí systém značení na lokalitu.

Naučná stezka: Trasa je dána zadavatelem a představena zpracovateli byla na společné schůzce 8.2. 2008. Řešená trasa zahrnuje pouze část od severního okraje parcely 40/2. Její délka je 1050 metrů, z toho cca. 1/5 je vedena po stejné trase – hráz Zahrádeckého rybníka (viz příloha 1 "trasa.jpg", příloha 2 trasa.zip obsahuje GIS vrstvu v JSTK). Způsob značení zvolit po konzultacích s Klubem českých turistů Tábor – v úvahu připadá značka místního turistického značení nebo značka naučné stezky.

Počet a umístění informačních tabulí: Počet je v zásadě omezen velmi malou rozlohou a tím, že ne všechny pozemky po kterých navrhovaná trasa vede, jsou v majetku Města Tábor nebo České republiky. Parcely těchto pozemků nejsou s výjimkou parcely č. 568 identifikovány a zaneseny v katastru nemovitostí, ale jsou pouze vedeny jako parcely ve zjednodušené evidenci – z toho plyne, že by měly být před jakoukoliv výstavbou parcely v terénu identifikovány. Podle informací dostupných službou "nahlížení do katastru nemovitostí" Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (viz http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) v úvahu připadají tyto parcely (číslo parcely ve zjednodušené evidenci): 40/2, 271/1, 269/1, 275 a 265. Ostatní parcely jsou buď v majetku soukromých vlastníků nebo se je nepodařilo službou identifikovat. Vzhledem k těmto skutečnostem lze stanovit maximální počet tabulí na šest (na parcele 40/2 tabule dvě, na ostatních parcelách po jedné). S ohledem na velikost území a délku trasy lze doporučit šest tabulí (jejich odhadovaná lokalizace – viz příloha 3 "lokalizace.jpg", příloha 4 lokalizace.zip obsahuje GIS vrstvu v JSTK).

112

Umístění tabulí je následně ovlivněno: • čitelností ze stezky, • dostatečným prostorem kolem tabulí (cílovou skupinou jsou školní výlety a exkurze, tedy cca 20-25 žáků) – nutno zohlednit poměry vegetace a terénu, • orientací vůči světovým stranám (zajištěna by měla být minimalizace dopadu přímých slunečních paprsků na tabuli). Konkrétní návrh prostorového umístění bude možné provést až po identifikaci pozemků. S výjimkou parcel 275 a 265 není možnost umístění jiných než klasických 2D nosičů informačních. Parcely 275 a 265 by v zásadě umožňovaly umístění většího 3D informačního komplexu zastřešeného s místy na sezení. Jelikož hlavní cílovou skupinou jsou žáci, bude nutné technické umístění provést z pevnějších konstrukcí než je obvyklé: • nosiče ze dřeva z původních dřevin lokality, vzhledem k účelu lze doporučit desky z ofásovaných kmenů a silnější větve zbavené kůry, vše impregnované proti plísním a dřevokaznému hmyzu, • stříška, ze stejného materiálu jako nosič, • dvě nohy ze stejného materiálu jako nosič, • každá noha ukotvena ke dvojici železných traverz (sahajících nad úroveň terénu cca. 40 cm) ze dvou stran skrz dvěma šrouby, traverzy spojeny se zemí betonem do nezámrzné hloubky (cca 80 cm), • konstrukci by měl navrhnout zahradní architekt, • vzhledem k tomu, že nosiče budou pevně spojeny s pozemkem, je na zvážení ohlašovací povinnost územně příslušnému stavebnímu úřadu. Konstrukce informační tabule: • Varianta A (velikost A1 nebo šíře 90 cm a druhý rozměr variabilní, barevný tisk na papír, UV stále lamino, uchycení pomocí lišt), • Varianta B (velikost cca. A1, tisk na fólie, vyřezání z fólie, novodurový/PVC podklad, uchycení pomocí šroubů), • Varianta C (velikost cca. A1, vyřezání ze dřeva, uchycení pomocí šroubů). Obsahová náplň informačních tabulí: Koncepce obsahové náplně informačních tabulí vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, zejména z cílů: ". . . podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů, . . . vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě" (RVP ZV, s. 12-13). Koncepčně je obsah informačních tabulí vztažen k průřezovému tématu Environmentální vzdělávání (RVP ZV, s. 90), které ". . . vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí" (RVP ZV, s. 99). Informační tabule by měly přispět k rozvoji ". . . porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí", dále vypracování ". . . napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni, . . . podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí, . . . vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví" (RVP ZV, s. 99-100). Těžiště přínosu tabulí pro vzdělávací proces leží ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda, dále Člověk a jeho svět a Člověk a společnost. Jádrovými předměty jsou přírodopis a zeměpis, obsah jednotlivých tabulí byl zvolen tak, aby byla vytvořena návaznost dále na: chemii, dějepis a fyziku.

113

Jednotící pojítko informačních tabulí naučné stezky je jednoznačné – rybník, dalšími jednotícími prvky budou: identické obsahové rozvržení (viz příloha 5 "inf_tab.jpg") a konkrétní příklady v lokality Tábor-Zahrádka (stejná struktura podle obecné struktury tématu rybníka). Předpokládá se, že i ostatní naučné stezky budou mít analogickou strukturu tabulí. Naučnou stezku tedy tvoří šest různých informačních tabulí (viz příloha 6 "tabule_obsah.jpg"). Vysvětlivky k přílohám 9 až 14:

hlavní tématické okruhy dané informační tabule, tvoří samostatné uzavřené informativní celky pro danou tabuli

dílčí tématické okruhy

otázka k zamyšlení nad souvislostmi rybník versus jiný prvek krajiny, která bude řešena přímo na tabuli

na toto místo patří konkrétní doplnění textu a/nebo tabulky a/nebo grafu a/nebo obrázku (nelze řešit bez současného řešení grafiky informační tabule – jako vypracovaný příklad může sloužit potravní řetězec v rybníce – viz příloha 7, "retezec.jpg" nebo souvislosti klášterního hnutí – viz příloha 8, "klaster.jpg")

komentář, vysvětlující, jak by mohlo vypadat konkrétní grafické nebo textové řešení 1. tabule Název: Rybník je když . . . (viz příloha 9, "tabule1.jpg") Možné zdroje doplnění konkrétních informací a příklady grafických zpracování: • Učebnice zeměpisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované hydrologii obecné a hydrologii České republiky • Hrádek F. & Kuřík P. (2002): Hydrologie. Credit, Praha. ISBN 80-213-0950-4 • Kernel M. (1996): Klimatologie, meteorologie, hydrologie. VŠE, Praha. ISBN 80-0101456-8 • Netopil R. a kol. (1984): Fyzická geografie 1. SPN, Praha. • Tlapák V. & Herinek J. (2002): Malé vodní nádrže. MZLU, Brno. ISBN 80-7157-6352 • Šálek J. (2001): Rybníky a účelové nádrže. Vutium, Brno. ISBN 80-214-1806-0

114

2. tabule Název: Rybník jako ekosystém (viz příloha 10, "tabule2.jpg") Možné zdroje doplnění konkrétních informací a příklady grafických zpracování: • Učebnice přírodopisu, ekologie a zeměpisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované ekosystémům, biomům. • Begon M., Harper J.L. & Townsend C.R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. UP, Olomouc. • Dykyjová D. (1978): Litorální ekosystémy a jejich funkce v třeboňské krajině. – Jeník J. & Přibyl S. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska, s. 323–337, ČSAV, Třeboň. • Hejný S. (1978): Rybniční ekosystémy Třeboňska. – Jeník J. & Přibyl S. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska, s. 291–299, ČSAV, Třeboň. • Horník S. a kol. (1986): Fyzická geografie 2. SPN, Praha. • IUCN (1996): Význam rybníků pro krajinu střední Evropy. Trvale udržitelné využívání rybníků v Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Třeboňsko. – České koordinační středisko IUCN & IUCN, Praha, Gland & Cambridge. • Kvasničková D. (1997): Základy ekologie. Fortuna, Praha. ISBN 80-7168-418-X • Reichholf J. (1999): Pevninské vody a mokřady. IKAR, Praha. ISBN 80-7202-185-0 3. tabule Název: Rostliny rybníků (viz příloha 11, "tabule3.jpg") Možné zdroje doplnění konkrétních informací a příklady grafických zpracování: • Učebnice přírodopisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované botanice. • Čihař J. a kol. (1978): Příroda v ČSSR. Práce, Praha. • Dykyjová D. (1978): Litorální ekosystémy a jejich funkce v třeboňské krajině. – Jeník J. & Přibyl S. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska, s. 323–337, ČSAV, Třeboň. • Chytrý M., Kučera T., & Kočí T. (eds) (2001): Katalog Biotopů České republiky. AOPK, Praha. ISBN 80-86064-55-7 (ke stažení např. zde: http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/Katalog.pdf) • Reichholf J. (1999): Pevninské vody a mokřady. IKAR, Praha. ISBN 80-7202-185-0 • Stodola J. & Vaněk V. (1987): 100 nejkrásnějších. Vodní a vlhkomilné rostliny. SZN, Praha. 4. tabule Název: Živočichové v rybnících (viz příloha 12, "tabule4.jpg") Možné zdroje doplnění konkrétních informací a příklady grafických zpracování: • Učebnice přírodopisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované zoologii. • Edice nakladatelství Albatros: OKO, Svět zvířat, Světem zvířat. • Buchar J., Ducháč V., Hůrka K. & Lellák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha. • Čihař J. a kol. (1978): Příroda v ČSSR. Práce, Praha. • Dykyjová D. (1978): Litorální ekosystémy a jejich funkce v třeboňské krajině. – Jeník J. & Přibyl S. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska, s. 323–337, ČSAV, Třeboň. 5. tabule Název: Historie rybníkářství (viz příloha 13, "tabule5.jpg") Možné zdroje doplnění konkrétních informací a příklady grafických zpracování: • Učebnice dějepisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované hospodářským dějinám. • kompletní odkazy na literaturu jsou zde: http://www.ff.jcu.cz/structure/departments/uhs/stud/plany/hdno-seminar.php

115

•

Rybářské sdružení české republiky: http://www.cz-ryby.cz/web05.htm

6. tabule Název: Hospodářské využití rybníků (viz příloha 14, "tabule6.jpg") Možné zdroje doplnění konkrétních informací a příklady grafických zpracování: • Učebnice přírodopisu, ekologie a zeměpisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované znečištěním, krajině a ochraně. • Internetové stránky organizací UICN, WWF, UNEP, UNESCO • Bürger P. & Pokorný J. (1990): Negativní vlivy rabářského hospodaření a možnosti jejich eliminace. – Přibil S., Janda J. & Jeník J. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska po deseti letech, s. 163–167, ČSAV, Třeboň. • MŽP (2004): Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010. MŽP, Praha. ISBN 80-7212-283-5 • Rybářské sdružení české republiky: http://www.cz-ryby.cz/web03.htm •

Říha J. (1987): Voda a společnost. – SNTL, Praha.

•

Zákon 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5 8170589e7dc0591c125654b004e91c1?OpenDocument

Průvodce pro pedagogy: Měl by především obsahovat: seznámení s návazností na RVP ZV, tématem a obsahem jednotlivých tabulí a doplňující zdroje informací, a s lokalitou a předmětem ochrany. Koncepce obsahové náplně informačních tabulí vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, zejména z cílů: ". . . podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů, . . . vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě" (RVP ZV, s. 12-13). Koncepčně je obsah informačních tabulí vztažen k průřezovému tématu Environmentální vzdělávání (RVP ZV, s. 90), které ". . . vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí" (RVP ZV, s. 99). Informační tabule by měly přispět k rozvoji ". . . porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí", dále vypracování ". . . napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni, . . . podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí, . . . vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví" (RVP ZV, s. 99-100). Těžiště přínosu tabulí pro vzdělávací proces leží ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda, dále Člověk a jeho svět a Člověk a společnost. Jádrovými předměty jsou přírodopis a zeměpis, obsah jednotlivých tabulí byl zvolen tak, aby byla vytvořena návaznost dále na: chemii, dějepis a fyziku. Na toto místo patří mapy: pozice vzhledem k ČR, pozice vzhledem k Táboru, mapa stezky. 1. tabule Název: Rybník je když . . . Vertikální výukové souvislosti: • Fyzika: míry a jednotky • Zeměpis: hydrosféra – velký a malý koloběh vody; hydrosféra – vodní plochy; hydrosféra – vodní toky; mapa – orientace na mapě České republiky Doplňkové zdroje informací: 116

• • • • • •

Učebnice zeměpisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované hydrologii obecné a hydrologii České republiky Hrádek F. & Kuřík P. (2002): Hydrologie. Credit, Praha. ISBN 80-213-0950-4 Kernel M. (1996): Klimatologie, meteorologie, hydrologie. VŠE, Praha. ISBN 80-0101456-8 Netopil R. a kol. (1984): Fyzická geografie 1. SPN, Praha. Tlapák V. & Herinek J. (2002): Malé vodní nádrže. MZLU, Brno. ISBN 80-7157-6352 Šálek J. (2001): Rybníky a účelové nádrže. Vutium, Brno. ISBN 80-214-1806-0

2. tabule Název: Rybník jako ekosystém Vertikální výukové souvislosti: • Přírodopis: živé soustavy – společenstvo; ekologie – ekosystém, sukcese, potravní vztahy • Chemie: organická chemie – biogenní organické sloučeniny; obecná chemie – oxidace a redukce, vodíkový exponent; anorganická chemie – vápník, železo, dusičnany, dusitany, fosforečnany • Zeměpis: reliéf – vznik a vývoj; vodstvo – povodí • Fyzika: síla – gravitace Doplňkové zdroje informací: • Učebnice přírodopisu, ekologie a zeměpisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované ekosystémům, biomům. • Begon M., Harper J.L. & Townsend C.R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. UP, Olomouc. • Dykyjová D. (1978): Litorální ekosystémy a jejich funkce v třeboňské krajině. – Jeník J. & Přibyl S. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska, s. 323–337, ČSAV, Třeboň. • Hejný S. (1978): Rybniční ekosystémy Třeboňska. – Jeník J. & Přibyl S. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska, s. 291–299, ČSAV, Třeboň. • Horník S. a kol. (1986): Fyzická geografie 2. SPN, Praha. • IUCN (1996): Význam rybníků pro krajinu střední Evropy. Trvale udržitelné využívání rybníků v Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Třeboňsko. – České koordinační středisko IUCN & IUCN, Praha, Gland & Cambridge. • Kvasničková D. (1997): Základy ekologie. Fortuna, Praha. ISBN 80-7168-418-X • Reichholf J. (1999): Pevninské vody a mokřady. IKAR, Praha. ISBN 80-7202-185-0 3. tabule Název: Rostliny rybníků Vertikální výukové souvislosti: • Přírodopis: botanika – přehled systému a druhy; živé soustavy – společenstvo • Zeměpis: hydrosféra – vodní plochy; hydrosféra – vodní toky Doplňkové zdroje informací: • Učebnice přírodopisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované botanice. • Čihař J. a kol. (1978): Příroda v ČSSR. Práce, Praha. • Dykyjová D. (1978): Litorální ekosystémy a jejich funkce v třeboňské krajině. – Jeník J. & Přibyl S. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska, s. 323–337, ČSAV, Třeboň. • Chytrý M., Kučera T., & Kočí T. (eds) (2001): Katalog Biotopů České republiky. AOPK, Praha. ISBN 80-86064-55-7 (ke stažení např. zde: http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/Katalog.pdf) 117

• •

Reichholf J. (1999): Pevninské vody a mokřady. IKAR, Praha. ISBN 80-7202-185-0 Stodola J. & Vaněk V. (1987): 100 nejkrásnějších. Vodní a vlhkomilné rostliny. SZN, Praha.

4. tabule Název: Živočichové v rybnících Vertikální výukové souvislosti: • Přírodopis: zoologie – přehled systému a druhy; živé soustavy – společenstvo • Zeměpis: mapa – orientace na mapě Evropy, Asie a Afriky Doplňkové zdroje informací: • Učebnice přírodopisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované zoologii. • Edice nakladatelství Albatros: OKO, Svět zvířat, Světem zvířat. • Buchar J., Ducháč V., Hůrka K. & Lellák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha. • Čihař J. a kol. (1978): Příroda v ČSSR. Práce, Praha. • Dykyjová D. (1978): Litorální ekosystémy a jejich funkce v třeboňské krajině. – Jeník J. & Přibyl S. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska, s. 323–337, ČSAV, Třeboň. 5. tabule Název: Historie rybníkářství Vertikální výukové souvislosti: • Historie: obecné dějiny – hospodářské dějiny; české dějiny ranného novověku – boj měst a šlechty o hospodářská privilegia; české dějiny novověku – osvícenství • Zeměpis: krajina – časoprostorové změny krajiny Doplňkové zdroje informací: • Učebnice dějepisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované hospodářským dějinám. • kompletní odkazy na literaturu jsou zde: http://www.ff.jcu.cz/structure/departments/uhs/stud/plany/hdno-seminar.php • Rybářské sdružení české republiky: http://www.cz-ryby.cz/web05.htm 6. tabule Název: Hospodářské využití rybníků Vertikální výukové souvislosti: • Zeměpis: člověk a příroda – vlivy hospodářské činnosti na přírodní prostředí • Přírodopis: ekologie – důsledky hospodářské činnosti na přírodní prostředí, ochrana přírody a krajiny Doplňkové zdroje informací: • Učebnice přírodopisu, ekologie a zeměpisu pro ZŠ a SŠ, kapitoly věnované znečištěním, krajině a ochraně. • Internetové stránky organizací UICN, WWF, UNEP, UNESCO • Bürger P. & Pokorný J. (1990): Negativní vlivy rabářského hospodaření a možnosti jejich eliminace. – Přibil S., Janda J. & Jeník J. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska po deseti letech, s. 163–167, ČSAV, Třeboň. • MŽP (2004): Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010. MŽP, Praha. ISBN 80-7212-283-5 • Rybářské sdružení české republiky: http://www.cz-ryby.cz/web03.htm •

Říha J. (1987): Voda a společnost. – SNTL, Praha.

118

• •

Zákon 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zde http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5 8170589e7dc0591c125654b004e91c1?OpenDocument Rybářské sdružení české republiky: http://www.cz-ryby.cz/web05.htm

Na toto místo patří náhledy jednotlivých tabulí. Charakteristika území (převzato z http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=133172): Geologie: Horninovým podkladem je biotiticko-pyroxenický melanokratní drobnozrnný syenit táborského typu. Horninový podklad je překryt deluviálními sedimenty a na dnech rybníků sedimenty vodních nádrží. Geomorfologie: Mírně zvlněný terén Táborské pahorkatiny asi 1 km severně od hluboce zaříznutého údolí Lužnice, těsně pod nevýrazným dílčím rozvodím. Reliéf: Velmi mírně zvlněný terén plošiny nad pravým břehem zaříznutého údolí Lužnice, s širokými a plochými terénními depresemi, zčásti vyplněnými menšími rybníky. Pedologie: Lokalita se nachází v oblasti kambizemě typické na kyselých intruzívech (jen na svazích nevýrazných terénních elevací) s přechody k pseudogleji, v terénních depresích je vyvinut glej typický. Krajinná charakteristika: Soustava čtyř malých, nebeských, extenzivně obdělávaných rybníků s rozsáhlými litorálními porosty. Rybníky jsou obklopeny mozaikou mokřadů, tůní, náletových porostů dřevin a sukcesních travinobylinných porostů vojenského cvičiště. Biota: Ve většině rybníků jsou vyvinuty poměrně široké lemy litorálních porostů rákosin (M1.1 Typhetum latifoliae, T. angustifoliae) a vysokých ostřic (M1.7 - Caricetum gracilis, Phalaridetum arundinaceae), některé rybníky jsou zarostlé téměř celé (Studený rybník). Na litorální porosty navazují většinou souvislé porosty mokřadních vrbin (K1 - FranguloSalicetum cinereae), pod hrázemi některých rybníků jsou vyvinuty iniciální mokřadní olšiny (L1 - sv. Alnion glutinosae). Zbytek plochy lokality je pokryt mozaikou travinobylinné mezofilní až mokřadní vegetace, silně degradované v důsledku nekosení a ruderalizované dominantní Calamagrostis epigejos, a křovinných porostů s převahou Salix cinerea. Z významnějších druhů lze jmenovat Knautia arvensis, Senecio jacobaea, Odontites vernus serotinus, Agrimonia eupatoria, Trifolium arvense, T. dubium, Galium verum, Centaurium erythraea, Dianthus deltoides. Místy jsou vytvořeny mělké periodické a vysýchající tůňky (Alisma plantago-aquatica, Eleocharis palustris, Typha latifolia, Peplis portula). Na dvou východních rybnících s bohatými litorálními porosty (Studený a Zahrádecký) hnízdění pestrého spektra vodních a mokřadních ptáků: např. moták pochop (Circus aeruginosus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), čírka modrá (Anas querquedula) - výskyt v hnízdní době. Na otevřených, místy podmáčených plochách v okolí rybníků hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago) a bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), v doprovodných porostech křovin se pravidelně vyskytuje slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Na rybnících také početné populace některých druhů obojživelníků - rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana kl. esculenta).

119

Kvalita a význam: Regionálně významná lokalita kuňky obecné. Nejpočetnější rozmnožování druhu zpravidla na Studeném rybníku, který není hospodářsky využíván. Zranitelnost: Intenzifikace rybářského hospodaření. Vzhledem k tomu, že se jedná o soustavu nebeských rybníků poblíž rozvodí s velmi malým povodím, hrozí v suchých letech značné kolísání vodní hladiny a částečné vysychání rybníků a s tím související zazemňování. Management: Regulovat intenzitu rybářského hospodaření na rybnících, tj. zachovat extenzivní rybářské hospodaření (nasazovat nízké rybí obsádky, mladá věková stadia ryb, nehnojit, regulovat intenzitu přikrmování ryb) a neobnovovat rybářské hospodaření na rybníku Studený. Možné střety zájmu: Zvyšování intenzity rybářského hospodaření (vysoké rybí obsádky, odstraňování litorálních porostů rybníků). Nevhodná změna využití území v bezprostředním okolí rybníků (v současné době vojenské cvičiště). Informace o přehledu ochrany (převzato z design3/web_druhy.php?cast=1805&akce=karta&id=36):

http://www.nature.cz/natura2000-

Ekologie a biologie: Kuňka obecná byla v ČR nejčastěji zjištěna v nadmořské výšce 150 - 550 m n.m. Typickými biotopy pro tento druh jsou mělké, vegetačně hustě zarostlé stojaté vody na dobře osluněných místech: pobřežní pásma rybníků, tůně. Obývá také periodické nádrže. Je více vodomilná než kuňka žlutobřichá a naprostou většinu roku tráví ve vodě, kde dochází k páření a kladení vajíček většinou v několika vlnách v závislosti na deštích (od dubna do srpna). Rozmnožování předcházejí hlasové projevy. Z vajíček se zhruba po jednom až dvou týdnech líhnou larvy živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po dvou měsících se proměňují v žabky, které se zdržují rovněž ve vodě a žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Počátkem podzimu žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, ve sklepích atp. Byli popsáni kříženci s kuňkou žlutobřichou a to i z našeho území. Areály obou druhů kuněk se nepřekrývají, avšak v zóně dotyku areálů vzniká tzv. hybridní zóna, kde nalezneme prakticky výhradně křížence obou druhů. Celkové rozšíření: Vyskytuje se od východní poloviny Německa až po Ural. Na severu zasahuje až do jižního Švédska, na jihu do severozápadního Řecka. Je známa i z evropské části Turecka. Rozšíření v ČR: Území České republiky leží na západním okraji areálu tohoto druhu. Kuňka obecná chybí v západních Čechách, v Libereckém kraji, v centrálních partiích Českomoravské vysočiny, v karpatských pohořích a kromě okolí Ostravy na severní Moravě a ve Slezsku. Na ostatních místech republiky je rozšířena víceméně plošně ve výškovém rozpětí 150 - 730 m n.m. Ohrožení: Kuňky jsou výrazně ohroženy krajinotvornými změnami – scelováním zemědělské půdy, úpravami rybníků pro zemědělské a rekreační účely (tj. prohlubování nádrží a odstraňování pobřežní vegetace), melioracemi mokřadů, přeměnou luk na pole, odvodňováním luk a lesů, regulacemi potoků a zatrubňováním drobných vodotečí, proměnou luk v pole, zasypáváním jezírek v lomech a pískovnách komunálním odpadem, melioracemi, chemizací v zemědělství a podobnými negativními zásahy. V neposlední řadě přistupují faktory jako nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí osádky) a zarybňování jezírek v lomech a pískovnách

120

apod. Před predátory chrání kuňky poměrně účinně mělké zarostlé břehy. V rybnících bez takovýchto břehů kuňky zpravidla nežijí. Obecně lze shrnout, že kuňka obecná trpí zánikem biotopů a zásahem do biotopů ať již z hlediska chemického, či mechanického. Péče o druh: Nejdůležitější je ochrana a vhodná údržba biotopů. Pro kuňky je prospěšné zachovat místa s vysokou hladinou spodní vody. Na těchto místech je vhodný extenzivní způsob hospodaření, což znamená mimo jiné zamezit hnojení a používání biocidů. Stejně důležité je zabránit znečištění a zazemnění drobných nádrží. Proti tomu často postačí odstranit organickou hmotu (např. spadané listí), jíž jsou malé vodní plochy zanášeny. Někdy je vhodné nádrž i mírně prohloubit. Při údržbě lokalit se často zapomíná na údržbu pobřežních houštin. Pro kuňky vyžadující osluněnou vodní plochu je tento zákrok důležitý. Druh je výrazně geneticky diferencován, umělý transfer jedinců by měl být proto z ochrany tohoto druhu vyloučen.

Průvodce pro žáky: barevný leták A4, složení na třetiny, informace o NS (možno vypracovat až po konečném zpracování tabulí a průvodce pro učitele) pracovní list A4, oboustranný, ČB – úkoly v terénu (možno vypracovat až po konečném zpracování tabulí a průvodce pro učitele)

121

III. SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY •

• • • • • • • • • • • • • • • •

• • • • •

Begon M., Harper J.L. & Townsend C.R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. UP, Olomouc. Bürger P. & Pokorný J. (1990): Negativní vlivy rabářského hospodaření a možnosti jejich eliminace. – Přibil S., Janda J. & Jeník J. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska po deseti letech, s. 163–167, ČSAV, Třeboň. Čihař J. a kol. (1978): Příroda v ČSSR. Práce, Praha. Dykyjová D. (1978): Litorální ekosystémy a jejich funkce v třeboňské krajině. – Jeník J. & Přibyl S. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska, s. 323–337, ČSAV, Třeboň. Hejný S. (1978): Rybniční ekosystémy Třeboňska. – Jeník J. & Přibyl S. [eds], Ekologie a ekonomika Třeboňska, s. 291–299, ČSAV, Třeboň. Horník S. a kol. (1986): Fyzická geografie 2. SPN, Praha. Hrádek F. & Kuřík P. (2002): Hydrologie. Credit, Praha. ISBN 80-213-0950-4 Chytrý M., Kučera T., & Kočí T. (eds) (2001): Katalog Biotopů České republiky. AOPK, Praha. ISBN 80-86064-55-7 IUCN (1996): Význam rybníků pro krajinu střední Evropy. Trvale udržitelné využívání rybníků v Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Třeboňsko. – České koordinační středisko IUCN & IUCN, Praha, Gland & Cambridge. Kernel M. (1996): Klimatologie, meteorologie, hydrologie. VŠE, Praha. ISBN 80-0101456-8 Kvasničková D. (1997): Základy ekologie. Fortuna, Praha. ISBN 80-7168-418-X MŽP (2004): Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010. MŽP, Praha. ISBN 80-7212-283-5 Netopil R. a kol. (1984): Fyzická geografie 1. SPN, Praha. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné na: http://www.rvp.cz/sekce/58 [cit. 2008-09-10] Reichholf J. (1999): Pevninské vody a mokřady. IKAR, Praha. ISBN 80-7202-185-0 Rybářské sdružení české republiky: http://www.cz-ryby.cz/web03.htm Říha J. (1987): Voda a společnost. – SNTL, Praha.

Stodola J. & Vaněk V. (1987): 100 nejkrásnějších. Vodní a vlhkomilné rostliny. SZN, Praha. Šálek J. (2001): Rybníky a účelové nádrže. Vutium, Brno. ISBN 80-214-1806-0 Tlapák V. & Herinek J. (2002): Malé vodní nádrže. MZLU, Brno. ISBN 80-7157-6352 Vyhláška 395/1992 Sb. Zákon 114/1992 Sb.

122

IV. PŘÍLOHY příloha 1 "trasa.jpg"

příloha 2 trasa.zip obsahující GIS vrstvu v JSTSK (pouze v elektronické podobě) příloha 3 "lokalizace.jpg"

123

příloha 4 lokalizace.zip obsahující GIS vrstvu v JSTSK (pouze v elektronické podobě) příloha 5 "inf_tab.jpg"

příloha 6 "tabule_obsah.jpg"

124

příloha 7, "retezec.jpg"

příloha 8, "klaster.jpg"

125

příloha 9, "tabule1.jpg"

příloha 10, "tabule2.jpg"

126

příloha 11, "tabule3.jpg"

příloha 12, "tabule4.jpg"

127

příloha 13, "tabule5.jpg"

příloha 14, "tabule6.jpg"

128