rozpočty škol zřizovaných obcemi a úloha pověřených obecních úřadů
rozhodne o platbách za nadúvazkové hodiny učitelů až soud? STRANA 3
11
výuku lze oživit – pusťte školáky k práci s nástroji STRANA 5
16. BŘEZNA 2005
STRANA 7
XIII. ROČNÍK
14. března Mimořádná rada Českomoravské konfederace odborových svazů se zabývala řešením právního poradenství v regionech a financováním konfederace v letošním roce i v dalších letech.
16. března Delegáti oblastní konference v Liberci se zamýšleli nad kroky vedoucími ke stabilizaci členské základny.
„Naše Vendulka si přinesla ze školy vši. A dostat to z hlavy je snad ještě těžší než dostat omluvu z premiéra!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK
ODBORY JSOU JEDNOU ZE ŠANCÍ PRO MLADÉ LIDI Odborový svaz pracovníků školství chce v letošním roce oslovit všechny naše kolegy ve školách a školských zařízeních. A to nejen tam, kde odbory vůbec nejsou, ale i tam, kde odborová organizace sice funguje, ale je početně slabá a nemá dobrou pozici pro vyjednávání se zaměstnavatelem. Jsme totiž přesvědčeni, že osamocený člověk nic nezmůže. Když nás bude víc, dokážeme prosadit mnoho dobrých věcí. Je jasné, že když se nám podaří posílit reprezentativnost našeho svazu, budeme moci lépe ovlivňovat záležitosti, které se týkají všech zaměstnanců regionálního školství. Jestliže získáme více příznivců, kteří pochopí, že sociální dialog není prázdná fráze, ale že má své opodstatnění i konkrétní výsledky, zvýší se i naše váha při vyjednávání s vládou, ministerstvem školství, krajskými úřady i s řediteli škol a školských zařízení. Sociální partnerství se musí rozvíjet na všech úrovních – na úrovni centra, krajů i základních organizací. Někde se to již daří,
jinde musíme pro naši práci získat nové lidi. Nemyslím si, že je v pořádku, jestliže na pracovišti nepůsobí žádná odborová organizace. Pokud chceme být rovnoprávnými a sebevědomými občany Evropské unie, pak sociální dialog musí probíhat jako normální součást našich pracovních vztahů. Začít musí od nejzákladnějšího článku, tedy od škol a školských zařízení. Rozhodující úlohu by při tom měli sehrávat naši mladí kolegové. Možná, že si myslí, že si své místo na slunci dokáží vydobýt sami, ale podle mého názoru je jen otázka času, kdy
se přesvědčí o tom, že v pozici silného sociálního partnera se jim to bude dařit lépe. Ojedinělé akce několika nadšenců neodsuzuji, naopak je chápu a fandím jim, ale zároveň si uvědomuji, že jen společná dlouhodobá práce na obhajobě oprávněných zájmů učitelů a ostatních školských pracovníků přináší ovoce. Nová školská legislativa klade poměrně vysoké nároky zejména na pedagogické pracovníky. Pokud chceme obstát a splnit společenskou objednávku, která je dána právě novými zákony, pak na sobě budeme muset všichni pracovat. A to i v odborářském slova smyslu. Odborový svaz nabízí lidem, kteří mají chuť podílet se na řešení problémů, šanci. Šanci ovlivnit směrování českého školství i konkrétní situaci v dané škole a posunout ji dál. FRANTIŠEK DOBŠÍK předseda ČMOS pracovníků školství
14. – 18. března Tý d e n j a r n í c h p rá z d nin mají žáci z Prahy 1 až 5, B l a n e n s ka , B r n a - m ě s t a a venkova, Břeclavska, Hodonínska, Vyškovska, Znojemska, Domažlicka, Tachovska, Lounska, Prostějovska a Karvinska.
17. března „Jaké jsou možnosti financování z Evropského sociálního fondu“ je aktuálním tématem kulatého stolu, který organizuje Stálá konference asociací ve vzdělávání v Praze.
19. března Demonstrace pod heslem „Více a lepších pracovních míst“ se v Bruselu zúčastní také čtyřčlenná delegace ČMOS pracovníků školství. Očekává se, že demonstraci podpoří všechny členské organizace evropských odborů.
2
ministerstvo školství chce zvyšovat profesionalitu a postavení pedagogů Je to nezbytné pro zvyšování kvality a efektivity školství a uskutečnění reformy obsahu vzdělávání. Reforma znamená ústup od předávání informací a memorování a místo toho klade důraz na komunikační schopnosti žáků, práci s informacemi a hledání souvislostí. Postavení pedagogů i reforma vzdělávání jsou dva z šesti strategických cílů Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ministerstva školství. Základem zvyšování profesní úrovně učitelů je další vzdělávání, jehož prostřednictvím by si měli rozšiřovat nebo doplňovat kvalifikaci a odborné schopnosti, řekla Jessie Kaštánková z ministerstva školství. K dalšímu vzdělávání by učitele měl motivovat kariérní růst obsažený v zákoně o pedagogických pracovnících. Výše platu podle něj nebude záviset už jen na počtu let, které učitel stráví ve škole, ale i na jeho vzdělávání.
finalisté zlatého ámose byli přijati na pražském hradě Sedm finalistů soutěže o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos dostalo na Pražském hradě od prezidentovy manželky Livie Klausové malý dárek v podobě skleněného těžítka se znakem českého lva. L. Klausová řekla, že si velmi váží všech pedagogů, a to nejen proto, že sama pochází z učitelské rodiny. Finalistům popřála, aby je v závěrečném klání čekali jen hodní a spravedliví porotci, a zajímala se o to, jaké disciplíny pro ně přichystali. Poznamenala také, že dobrých učitelů je určitě stále dost, a navíc ji potěšilo, že je mezi finalisty mladý pedagog. Ideální učitel by podle ní měl být přísný a spravedlivý. Navíc by měl mít rád svůj předmět a chuť vzbudit ve studentech zájem o něj, uvedla.
Titulem pro nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos se může od pátku 11. března pyšnit Luboš Blahout z gymnázia v Jablonci nad Nisou. Sympatie publika i poroty si při finále získal četnými převleky, v nichž se představoval při jednotlivých soutěžních disciplínách, a zejména hudební pohádkou o Sněhurce, kterou nastudoval se svými žáky. Učitel matematiky a fyziky těsně po své korunovaci novinářům prozradil, že ho jeho práce baví čím dál tím víc a titulem je velice potěšen. FOTO: DĚTSKÁ TISKOVÁ AGENTURA
Královská milost Já, Zlatý Ámos dvanáctý, obracím se tímto listem na všechny své věrné druhy, aby ve školní den bezprostředně následující po mé korunovaci vyhlásili ve svých třídách a školách Den královských milostí. V pondělí 14. března léta páně 2005 budiž milostivě odpuštěno všem, kterýmžto se učení bezchybného nezdařilo a hodnocení výborné by si nezasloužili. V tento den dejte dále příležitost žákům snaživým, kteří své dřívější neznalosti si ráčí svou pílí napraviti. Společně se mnou a s mými žáky prožijte i vy se svými žáky Den královských milostí v dobré náladě, usmívejte se více, než ve dny ostatní, a nedávejte poznámky. Zlatý Ámos XII., Luboš Blahout
jaká bude nová asociace pro výchovné poradce? Zájmy výchovných poradců ve školách chce hájit nová Asociace školních poradců. Chce mimo jiné zajišťovat poradcům vzdělávání a zapojovat je do různých mezinárodních projektů. Výchovní poradci pomáhají žákům s výběrem školy, případně povolání. Mají řešit i další problémy, jako jsou užívání drog nebo šikana. Význam výchovných poradců není podle jedné z organizátorek asociace Barbary Čechové doceněn. „V České republice nikdo neví, o co jde,“ řekla B. Čechová na kongresu školního poradenství. Jako výchovní poradci prý působí ve
školách vesměs učitelé, kteří nebyli schopni naplnit svůj pracovní úvazek. Ředitelé jim proto tuto funkci přidali. Úvazek poradce činí dvě hodiny týdně, což podle B. Čechové nestačí. Poradci pak stihnou žákům rozdat nejvýše přihlášky na školy, řekla v nadsázce B. Čechová. Nic údajně nenasvědčuje tomu, že by se situace mohla změnit.
společná učebnice dějepisu pro německé a francouzské žáky Němečtí a francouzští středoškoláci budou mít od roku 2007 shodnou učebnici děje-
pisu ve stejné úpravě, i když každý ve svém jazyce. Má tím být posíleno evropanství, oznámil to na tiskové konferenci v Berlíně francouzský ministr školství François Fillon. „Je to rozhodný krok ke společné vizi evropských dějin,“ řekl ministr podle agentury AFP. „Projekt je v Evropě zcela ojedinělý,“ potvrdil německý pověřenec pro kulturní otázky v rámci německo-francouzské spolupráce Peter Müller. Podle jeho slov jde o naprostý unikát v resortu školství, který dosud byl ve všech zemích výsadním hájemstvím národních vlád. Na této iniciativě se Paříž a Berlín dohodly v lednu 2003 při příležitosti 40. výročí Elysejské smlouvy, která je základem poválečného přátelství a sbližování obou zemí. Učebnice, určená pro tři poslední ročníky před maturitou, nebude ve školách povinná, ale bude záležet na tom, zda se pro ni školy či studenti rozhodnou.
v maturitních komisích mohou být i odborníci z praxe Střední škola bude moci do zkušební maturitní komise přizvat odborníky z praxe, vysokých nebo vyšších odborných škol. Této možnosti budou moci využít od školního roku 2007/ 2008, kdy se poprvé uskuteční státní maturita složená ze společné a školní části. Řada ředitelů bude zřejmě o přizvání odborníků uvažovat, protože se zástupci z praxe spolupracují už nyní například při tvorbě osnov. „Myslím si, že je to krok správným směrem,“ řekl předseda Asociace středních průmyslových škol a ředitel průmyslové školy v Kopřivnici Jaroslav Ponec. Na technických lyceích tuto možnost podle něj už měli díky ministerské výjimce. Také vyšší odborné školy zvaly k obhajobám závěrečných prací lidi z praxe, uvedl. Spolupráce s firmami z regionu je podle něj pro školy velmi důležitá. čtk
„Vládce lidu musí být i jeho sluhou.“ Arabské přísloví
3
Ještě jednou k financování regionálního školství v roce 2005
ROZPOČTY ŠKOL ZŘIZOVANÝCH OBCEMI A ÚLOHA POVĚŘENÝCH OBECNÍCH ÚŘADŮ Na konci února obdržely odbory školství krajských úřadů i úřady obcí s rozšířenou působností směrnici ministerstva školství, která stanoví závazné zásady, podle nichž provádějí krajské úřady na podkladě nového školského zákona rozpis finančních prostředků ze státního rozpočtu pro školy a školská zařízení. Tato směrnice obsahuje také zásady pro návrhy rozpisů rozpočtů škol pro obce s rozšířenou působností. Proč ji ministerstvo školství vydalo, na to jsme se zeptali Ing. Vlastimila FINKEHO, ředitele odboru metodiky financování a rozpisu finančních prostředků do územních rozpočtů MŠMT. Tato směrnice, k jejímuž vydání je ministerstvo školství zmocněno novým školským zákonem, završuje legislativní rámec, kterým je vymezeno financování regionálního školství ze zdrojů státního rozpočtu. Legislativní rámec tvoří nový školský zákon, vyhláška o krajských normativech a tato směrnice. Důležité je, že tato směrnice postihuje pouze konání krajských úřadů a úřadů obcí III (obcí s rozšířenou působností) ve vztahu k obecním školám. Na krajské školy se sice nevztahuje, přesto předpokládáme a ministerstvo to krajským úřadům také doporučilo, že postupy vymezené touto směrnicí budou využity i ve vztahu k nim. Co je obsahem této směrnice? Směrnice řeší zejména tři základní okruhy problémů, které se týkají financování obecního školství ze státního rozpočtu. První tematický okruh vymezuje povinnost krajského úřadu vyčlenit z disponibilních roz-
počtových zdrojů určité rezervy, které budou sloužit k řešení některých aspektů obecního školství. A to těch, jež nelze řešit normativně. Například vzdělávání dětí a žáků s hlubokým mentálním postižením, vzdělávání dětí se specifickými potřebami, které nejsou plně pokryty normativem, potřebu asistentů pedagogů, romských asistentů, vzdělávání žáků ve vybraných třídách osmiletých a šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce, dopady změn v rejstříku škol, vzdělávání žáků základních škol s rozšířenou výukou některých předmětů i výuku náboženství. Na všechny tyto potřeby by si měl krajský úřad vytvořit určitou rezervu. Její výše však nesmí přesáhnout 2,5 procenta a být nižší než 1 procento ročních disponibilních prostředků. Směrnice také stanoví postup při rozpouštění těchto rezerv, a to z toho důvodu, aby školy měly na řešení svých věc-
ných problémů peníze včas. Znamená to tedy, že 60 procent rezerv musí být rozpuštěno do konce školního roku, 20 procent do 30. září a zbytek do 30. listopadu. Druhý tematický okruh řeší to, co má vykonat obecní úřad obce III, aby naplnil své zákonné zmocnění předložit krajskému úřadu návrhy rozpisů rozpočtů obecních škol, tzn. zejména uvést příklady, u kterých je vhodné normativ doplnit dalšími kroky. Například upozornit na zohlednění více odloučených pracovišť (pokud by nedošlo k jejich sloučení, tvořil by se jim normativ jiným způsobem). Obce III vědí o svých školách více než krajský úřad a právě upozornění na určitá specifika, která je nutno při rozpisu rozpočtu zohlednit, jsou důležitou funkcí těchto obcí. Třetí tematický okruh se zabývá úpravou toho, co má jak právnická osoba (škola, školské zařízení), tak krajský úřad a obec III činit, pokud škola dojde k závěru, že jí normativ nestačí na zabezpečení jejích představ o vzdělávání svých žáků. V podstatě je tento okruh „kuchařkou“ pro tzv. dohadovací řízení včetně časového určení. Co tedy musí škola udělat, pokud jí normativ nestačí? Pokud škola potřebuje více, než jí určuje normativ, musí zpracovat finanční rozvahu podle
zadání krajského úřadu, kterou projedná s úřadem obce. Ten ji pak s odůvodněním a návrhy na odstranění disproporcí předloží krajskému úřadu, který ji zkontroluje a s příslušným obecním úřadem projedná postup odstranění disproporcí. Výsledná opatření mohou být takováto: a) Uznání důvodů a doplnění finančních prostředků škole. b) Doporučení řediteli školy, aby změnil organizaci vzdělávání tak, aby vyšel. Obecní úřad pak tato opatření projedná se školou a výsledek sdělí krajskému úřadu. Teprve pak škola dostane konečný rozpis. Směrnice obsahuje i velmi důležitou zásadu, která stanoví, že o projednání rozpisu zpracuje krajský úřad a obec III protokol, se kterým prokazatelným způsobem seznámí školu. A není-li výsledkem dohadovacího řízení mimořádné doplnění rozpočtu, pak musí protokol obsahovat také návod, jak s normativním rozpočtem vyjít. Na řediteli školy pak je, zda navrhovaná opatření udělá či ne. Jeho rozhodnutí pak samozřejmě ovlivňuje i nenárokové složky platu všech zaměstnanců. OLGA ŠEDIVÁ
Broděním vpřed Při pohledu na cestu našeho školství – a tady mám na mysli nejen jeho cestu jako celku, ale i cestu mnoha projektů a plánů na nejrůznější úrovni řízení – mám někdy pocit, jako by při své cestě vpřed muselo stále překonávat nějaké vodní překážky. A protože mosty nejsou, dere se přes vodní proudy broděním. Do jisté míry to je sympatické, neboť to svědčí o tom, že má opravdovou touhu i odvahu směřovat vpřed, k vytouženým cílům. Na straně druhé to však svědčí i o jeho jisté nepoučitelnosti a až nebezpečné nedočkavosti. Mnohdy totiž až příliš lehce podléhá ubezpečování, že
vodní proud není hluboký a je ho možno přebrodit. Nejsem přesvědčen ani o tom, že má k dispozici spolehlivou předpověď a že pečlivě sleduje údaje o výšce hladiny a průtoku vody. A že je schopno včas vyhodnotit a rozpoznat i dobu, kdy by už nešlo o brodění – třeba i v dravém proudu – ale spíše o chůzi po dně s několika desítkami centimetrů vody nad hlavou. Mnohdy jsme pak svědky toho, že po slavnostním zahájení brodění a úspěšně překonané určité vzdálenosti v mohutnějícím proudu ztrácí půdu pod nohama. Na místě pak bývá
otázka co dál. Nejčastější reakcí zatím je, že se uprostřed říčního proudu, který jsme chtěli, ale už nemáme možnost přebrodit, začneme divit a ptát, proč ještě nebyl vybudován most. Anebo proč nám nikdo včas neřekl, že s pouhým broděním nevystačíme a že budeme nuceni i plavat. A že kdybychom to všechno včas věděli, tak bychom buď s nadšeným broděním vůbec nezačali, nebo bychom se naučili včas alespoň plavat. Situace bývá složitá i tím, že obvykle už zpátky nemůžeme, zatímco kupředu stále chceme. Tehdy si někdy alibisticky říkáme, že nejlepším řešením by asi bylo,
kdybychom se probudili a zjistili, že se nám to všechno jenom zdálo. Život ale tak milosrdný obvykle nebývá. Voda kolem nás teče, my v jejím proudu jen stojíme, a pokud máme ještě ústa nad hladinou, tak řečníme. Případně jásavě voláme, že už jsme na druhém břehu. A napadá nás i ta známá věta z francouzského filmu Knoflíková válka, kde malý chlapec natahující moldánky říká „Kdybysem to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil“. Možná, že kdybychom nebyli tak nedočkaví a chtiví brodění, tak bychom prosadili i ten potřebný most. JIŘÍ ROHAN
4
ODPOVÍME NA KAŽDOU OTÁZKU zdravotní pojistné přii ošet o etřov ování člena rodiny Jaký je správný postup při placení pojistného na zdravotní pojištění v případě, že ošetřuji nemocné dítě dva týdny, ale nárok na podporu při ošetřování člena rodiny je nejvýše po dobu 9 kalendářních dnů? V ustanovení § 127 zákoníku práce jsou uvedeny překážky v práci na straně zaměstnance, při jejichž existenci zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci. Mezi tyto překážky zákon zahrnuje mj. „ošetřování nemocného člena rodiny“ a „dobu péče o dítě mladší než deset let, které nemůže být z důležitých důvodů v péči dětského výchovného zařízení nebo školy, v jejichž péči dítě jinak je, nebo jestliže osoba, jež jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa …“. Obecně platí, že za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci podle uvedeného ustanovení § 127 zákoníku práce, se pojistné na zdravotní pojištění neplatí. Pro účely placení pojistného se za ošetřování člena rodiny považuje celé období, které je takto posuzováno, bez ohledu na skutečnost, zda se v tomto období vyplácí podpora při ošetřování člena rodiny či nikoliv. Při kontrole ze strany zdravotní pojišťovny však musí být uvedená nepřítomnost v práci doložena příslušným dokladem.
za pracovní pracovní pohotovost lze dostat takéé příříplatek tak platek V ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 143/1992 Sb., o platu, se stanoví, že v případě, kdy zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích
kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek ve stanovené výši. Co se rozumí dobou tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců? Význam pojmu „kalendářní měsíc“ je nutno uplatňovat v pracovněprávních předpisech jednotně. Zákoník práce používá ustanovení o kalendářním měsíci v několika případech – například § 45, 101 zákoníku práce. Z těchto ustanovení vyplývá, že kalendářním měsícem se rozumí příslušný měsíc, který má své označení a začíná prvním a končí posledním dnem bez ohledu na jejich počet. Pokud tedy při postupu podle § 10 odst. 1 zákona nebyla dohodnuta jiná doba, je nutno poskytnout zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců, aby nevznikl tam dále uvedený platový nárok. Pokud má mít zaměstnavatel možnost poskytnout náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je tuto dobu třeba zachovat a nelze ji zkracovat odpočtem dnů v předcházejícím kalendářním měsíci, v němž došlo k výkonu práce přesčas. Doba tří kalendářních měsíců tedy začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce přesčas a končí uplynutím posledního dne příslušného (to je třetího) měsíce. Příklady: a) zaměstnanec pracuje přesčas 16. ledna – dobou pro čerpání náhradního volna je zbytek ledna, únor, březen, duben b) zaměstnanec pracuje přesčas 31. ledna – dobou pro čerpání náhradního volna je únor, březen, duben c) zaměstnanec pracuje přesčas 1. února – dobou pro čerpání náhradního volna je zbytek února, březen, duben, květen
daňové přiznání je třeba t eba podat včas Do jaké doby musí fyzická osoba podat daňové přiznání za rok 2004? Jde o případy, kdy roční zúčtované daně zaměstnanci neprovádí zaměstnavatel, ale fyzická osoba sama přímo finančnímu úřadu. V případě, že daňové přiznání podává sám poplatník (to je ve smyslu dotazu fyzická osoba), je nutno toto přiznání za rok 2004 podat nejpozději do 31. března 2005. Obecně platí, že daňové přiznání se podle § 40 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Vzhledem k tomu, že u fyzických osob je zdaňovací období kalendářní rok, podává se nejpozději do 31. března roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Pokud daňové přiznání na základě plné moci podává a zpracovává daňový poradce, popřípadě advokát, prodlužuje se lhůta pro jeho podání o tři měsíce, to je do 30. června 2005. V případě, že bude daňové přiznání podávat a zpracovávat daňový poradce či advokát (zplnomocněný zástupce), je nutno, aby příslušná plná moc byla správci daně podána nejpozději do 31. března 2005. Pokud bude plná moc zaslána poštou, tento termín bude dodržen, i když bude podána k poštovní přepravě do tohoto data včetně. V praxi mohou nastat případy, kdy za poplatníka podává daňové přiznání jiná zplnomocněná osoba. I v tomto případě je nutno podat daňové přiznání do 31. března 2005. Stejný termín pro podání daňového přiznání je i v případě, kdy sice daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce či advokát, ale příslušná plná moc nebyla podána správci daně do tohoto termínu, tj. do 31. března 2005. VÍT BERKA
„K
omisi jsem svolal, abychom se domluvili na průběhu přijímacích zkoušek. Vloni jsme poprvé zadávali testy soukromé firmy, které nám povinně doporučil kraj. Letos nás čekají znova,“ zahajuje poradu ředitel Macháček. „Uvedené testy zcela zbytečně stresují žáky a ještě mnohem více jejich rodiče. Mám informace, že mnohé základní školy zaměřily výuku matematiky
Kolem přijímaček a češtiny výhradně ke splnění požadavků těchto testů. Jejich obdoba je k dispozici na internetu. Vesele se kupují a prodávají,“ přidává se zástupce ředitele Poslušný. „Problém je však úplně v něčem jiném. Rok od roku se k nám hlásí stále méně uchazečů,“ posteskne si ředitel. „Můžeme se snažit sebevíce. Můžeme navštěvovat výstavy, zvát rodiče, připravovat občerstvení, posílat barevné propagační letáky. Někdy si připadám jako školní šašek, a vůbec ne jako ředitel.“ „Nejvíce žáků nám pravidelně přebere místní gymnázium. Rodiče chtějí mít ze svých dětí samé právníky, ekonomy, doktory, a tak je posílají právě tam. Loni vzali do prvního ročníku přes devadesát žáků. Pouze šest uchazečů nepřijali. A ministerstvo chce ještě nadále podporovat nárůst míst v gymnáziích. Ostatní uchazeče spolkne průmyslovka, a teprve co zbude, rozeberou si další tři střední školy ve městě,“ popisuje neutěšený stav kolega Holý. „Abych pravdu řekl, v dané situaci považuji přijímací zkoušky za zcela zbytečné,“ dodává ředitel. „Všichni chtějí především maturitní vysvědčení. Zcela záměrně se vyhýbají učilištím, neboť získat maturitu není zase až tak obtížné.“ „Pravý důvod, proč studuje stále více žáků maturitní obory a mnohem méně učební. Nedovedu si však představit, co se stane, až zavedeme novou maturitu. Rodiče najednou zjistí, že ji zvládnou pouze velmi pracovití žáci,“ nahlas uvažuje kolega Poslušný. ROMAN KANTOR
ŠKOLSKÉ ODBORY CHRÁNÍ JISTOTY ZAMĚSTNANCŮ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Členové Českomoravského odborového svazu pracovníků školství mají právo na bezplatnou právní poradnu. Své dotazy k pracovněprávní problematice můžete zasílat na adresu: Právní oddělení ČMOS pracovníků školství W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3
5
ROZHODNE O PLATBÁCH ZA NADÚVAZKY AŽ SOUD? Porada předsedů OROS, jejímž hlavním bodem byla strategie stabilizace členské základny a získávání nových členů ČMOS PŠ, proběhla 11. března v Praze. Na tomto setkání také hovořil Miroslav Šimůnek, ředitel odboru legislativy MŠMT, o stavu prováděcích předpisů k novému školskému zákonu. „V současné době je ve Sbírce zákonů zveřejněno 24 prováděcích vyhlášek a zbývá vydat poslední tři, a to vyhlášku o vysvědčeních, výučních listech a diplomech, dále vyhlášku o vedení školní dokumentace a školních matrik a vyhlášku o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,“ řekl. Ministerstvo provádí v současné době rozsáhlou informační kampaň o nové školské legislativě v krajích. K výhradě, že výklad MŠMT se často liší od výkladu krajských úřadů, jež jsou zřizovateli škol, a ředitelé škol tudíž nevědí, podle čeho se mají řídit, uvedl: „Jakýkoliv výklad státního orgánu má napomoci praxi, ale nemůže zavazovat.“ Miroslav Šimůnek připustil, že školy mají právní subjektivitu a mohou si výklad vyhlášek upravit svým vnitřním předpisem. Jiří Valenta, první místopředseda odborového svazu, diskusi ještě přiostřil: „Vyzývám vás, abyste nepodléhali různým svérázným výkladům,
ale trvali na společném výkladu MŠMT a ČMOS pracovníků školství k nadúvazkovým hodinám. Dejte to k soudu a jakmile budeme mít první rozsudek, bude se nám lépe pracovat.“ Pavel Skácelík, místopředseda ČMKOS, informoval předsedy OROS o průběhu změn v nemocenském, úrazovém a důchodovém pojištění. Novinka, že prvních
ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
Máte mít možnost v případě potřeby přivolat pomoc telefonem buď z pevné linky, nebo mobilním telefonem. Proto má být příslušná pevná
BOZP telefonní linka přístupná po celou dobu dané akce. V případě mobilního telefonu nelze spoléhat na to, že bude vždy nějaký mobilní telefon k dispozici, ale má být vždy předem přidělen nebo určen. Jaké časové rozpětí můžeme uvést na předpokládané době návratu z celodenního výletu? Velikost rozpětí není určena. Je logické, že musí být přiměřená dané akci a možnostem odhadu doby návratu. Za jakých podmínek lze tolerovat cvičení žáků pouze v ponožkách?
Rada předsedů OROS a předsedů profesních sekcí odborového svazu pracovníků školství zvolila na svém březnovém zasedání novou členku revizní komise ČMOS. Stala se jí bývalá předsedkyně OROS Žďár nad Sázavou Jana Hrabětová. FOTO: KARLA TONDLOVÁ
POZVÁNÍ DO CHRUDIMI Vedení Českomoravského odborového svazu pracovníků školství zve nejen odboráře, ale i všechny ty, jimž není lhostejný osud našeho školství, na besedu, která se uskuteční 23. března 2005 ve 14 hodin ve Speciální škole v Chrudimi, Školní náměstí 228. Vítáni jsou zástupci všech škol a školských zařízení okresu Chrudim včetně mladých zaměstnanců. Právě jim chce odborový svaz poskytnout informace o nové školské legislativě a aktivitách školských odborů.
Ohrožena je bezpečnost dětí Seznámením s připomínkami k návrhu vyhlášky o zájmovém vzdělávání zahájila jednání republikového výboru sekce školských výchovně-vzdělávacích zařízení jeho předsedkyně Jana Brdová. Jak uvedla, na připomínky k vyhlášce bylo velmi málo času, a tak na podkladě předcházejících jednání jejich sekce zpracovala připomínky sama. Vyhláška o zájmovém vzdělávání je nyní již platná, proto byla i hlavní
14 dní nemocenské mají platit zaměstnavatelé, je podle něj přijímána velmi nepříznivě, ačkoliv by to pro zaměstnavatele znamenalo zároveň snížení odvodů na nemocenskou na 1,4 procenta, a tudíž by při průměrné nemocnosti finančně zůstali na svém. Součástí porady byla i čtvrtá schůze Rady předsedů OROS a předsedů profesních sekcí, jejíž členové zvolili nového člena revizní komise ČMOS PŠ a schválili změnu Organizačního řádu.
Na školení jsme se dozvěděli, že během školní akce máme mít vždy možnost uskutečnit tísňové volání. Co to znamená?
náplní schůze republikového výboru. Případné nejasnosti přišel členkám výboru vysvětlit Jaroslav Tuček z odboru pro mládež ministerstva školství. Nejasností či spíše výtek k vyhlášce měly členky republikového jednání opravdu dost. Za nejzávažnější však považují nedostatečné řešení bezpečnosti dětí i samotných vychovatelek školních družin a školních klubů. Už samotné navýšení počtu dětí zapsaných ve školní družině na třicet je, podle jejich mínění,
závažný přestupek proti bezpečnosti práce. Jak s tolika dětmi mohou jít na procházku mimo areál školy? O samotné výchovné práci, individuálním přístupu a podobně ani nemluvě. „To však není jediné, co nás tíží. Školní družiny zahajují svou činnost obvykle již v šest hodin ráno. Až do půl osmé bývá vychovatelka ve škole sama. Stejná situace nastává i pozdě odpoledne. Pokud v tomto čase dojde ke zranění dítěte, či dokonce samotné vychovatelky, jak máme postupovat? Ani tyto případy nejsou nikde ošetřeny,“ uvedla J. Brdová. J. Tuček odpověděl, že si je těchto problémů vědom, ale že nelze vyhláškou řešit něco, k čemu není ze zákona oprávnění. Za bezpečnost dětí i zaměstnanců odpovídá ředitel školy, který je povinen ve vnitřním předpisu stanovit, jak se mají jednotlivé případy řešit. Ať se jedná o počty dětí na jednoho vychovatele při vycházkách či převádění dětí z jednoho místa na druhé, nebo řešení úrazu apod. Pokud vychovatelka vnitřní předpis dodržuje, pak jí žádný postih nehrozí. Odpovědnost je na řediteli. OLGA ŠEDIVÁ
Cvičení pouze v ponožkách by příslušný pedagog neměl z hlediska bezpečnosti (uklouznutí), ale i hygienických (následné přenášení nečistoty do obuvi) tolerovat v žádném případě. Jak by měly být uzpůsobeny dveře hlavního únikového východu pro případ evakuace? Dveře hlavního únikového východu mají být zřetelně označeny, volně přístupné a mají být uzpůsobeny tak, aby nebylo nutné v případě potřeby r ychlé evakuace použít klíč pro jejich otevření zevnitř. Je nutné vykonávat pedagogický dohled nad plnoletými studenty ve zvláštních situacích? Například v noci, při zájezdu do ciziny a podobně? Pedagogický dohled nad plnoletými studenty se nevykonává ani ve zvláštních situacích. Neznamená to však, že tito studenti nemusí dodržovat určený předepsaný režim. Dodržování tohoto režimu můžete samozřejmě kontrolovat. JAN PRŮŠA svazový inspektor BOZP
6 Se vstupem České republiky do Evropské unie se součástí naší práce stalo projednávání vzdělávací politiky na evropské úrovni. Zasedání Rady ministrů Evropské unie pro vzdělávání, mládež a kulturu mají poměrně významný vliv na vzdělávací politiku té které země, i když stále platí, že vzdělávání je v kompetenci jednotlivých států EU. Jen na okraj, zaznamenali jste, že evropským komisařem pro vzdělávání a kulturu je Ján Figel‘, zástupce Slovenské republiky? Na únorovém zasedání v Bruselu se diskutovalo o plnění tzv. Lisabonské strategie, o pracovním programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 a některých dalších otázkách. Ukázalo se, že všechny členské země považují za velmi důležité, aby všichni mladí lidé, kteří opouštějí vzdělávací systém, získali kvalifikaci upotřebitelnou na trhu práce. Česká republika dosahuje v této oblasti spolu se Slovenskem nejlepších výsledků v EU, ale bylo by chybou, kdybychom další práci a snahu o zlepšování, například spolupráci s podnikatelskou sférou, podceňovali. Dalším tématem jednání byla efektivnost evropských vzdělávacích systémů a jejich srovnatelnost či rovnost. Jeho účastníci často vycházeli z výsledků mezinárodního výzkumu PISA 2003, které jsou považovány za indikátor, jenž ukazuje úroveň vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích. Hlavním mottem diskusí byla problematika měření výsledků ve vzdělávání. Důležitou součástí vzdělávacích systémů, které jsou do značné míry decentralizované a umožňují poměrně rozsáhlou autonomii škol, by mělo být zajištění sledování výsledků na výstupu. To v našich podmínkách znamená podporovat evaluaci na koncových bodech vzdělávacího systému – společná část maturitní zkoušky a zavedení evaluačních nástrojů na konci prvního a druhého stupně základních škol – čili to, co je již připravováno. Naše koncepce tedy není ničím výjimečným, ale do značné míry ji už mají nebo o ni usilují i ostatní země Evropské unie.
PaedDr. JAROSLAV MÜLLNER náměstek ministryně pro regionální školství
V
případě vzniku pracovního úrazu je povinností zaměstnavatele poskytnout pracovníkovi náhrady tak, jak je vyjmenovává § 193 zákoníku práce. Mezi ně náleží i náhrada za věcnou škodu. Žádáme o podrobnější vysvětlení, co lze do této náhrady zahrnovat.
V odpovědi na tuto otázku uvádíme stanovisko, které vyplývá z běžně publikovaných právních výkladů. Náhrada za věcnou škodu představuje ško-
dopravnímu prostředku. Pod věcnou škodu se podřazují též náklady, které vznikají zejména poškozené zaměstnankyni (mohou však vzniknout i za-
Vznikne-li zaměstnanci věcná škoda při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, ale tato škoda není v příčinné souvislosti se shora uvedeným ublížením na zdraví, nelze takovou škodu odškodnit podle ustanovení § 190 a násl., je však možno ji uplatnit jako škodu podle ustanovení § 187 nebo 204. Stejně jako ostatní nároky na
NÁHRADA ZA VĚCNOU ŠKODU PŘI ÚRAZU du na věcech, ke které došlo při pracovním úrazu. Jedná se například o poškozený nebo zničený oděv, obuv, hodinky, osobní věci, které zaměstnanec nosí při sobě. Do kategorie škod na věcech patří i škody na dopravních prostředcích, které zaměstnanec použil například při pracovní cestě. Zaměstnavatel však odpovídá za škodu na dopravním prostředku jen tehdy, pokud dal k jeho použití souhlas. Zákoník práce přitom nestanoví, že by souhlas zaměstnavatele s použitím dopravního prostředku musel být učiněn jen písemnou formou a jen před jeho použitím. Možnost použití dopravního prostředku není podmíněna vlastnickým vztahem zaměstnance k takovému
městnanci) tím, že pro následky pracovního úrazu nebo pro onemocnění nemocí z povolání nemůže v původním rozsahu obstarávat svou domácnost, kterou před úrazem obstarávala, a tyto domácí práce nebo jejich část musí za ni vykonávat také například manžel, který je dříve nevykonával. Výši tohoto nároku je třeba určit podle objektivních hledisek, tedy podle obecné hodnoty těchto prací, a nikoliv podle výdělku člena rodiny, který tyto práce koná místo poškozené zaměstnankyně. Zaměstnanec, který uplatňuje náhradu věcné škody, musí prokázat, že mu tato škoda vznikla a že mezi škodou a ublížením na zdraví následkem pracovního úrazu je příčinná souvislost.
odškodnění pracovního úrazu uplatňuje se tato náhrada v subjektivní dvouleté promlčecí lhůtě podle ustanovení § 263 odst. 3. Na rozdíl od ostatních nároků, které se hradí v penězích, však u věcné škody připadá v úvahu i uvedení věci v předešlý stav, tj. její oprava, respektive úprava zaměstnavatelem nebo zajištění takové opravy nebo úpravy na náklady zaměstnavatele. Ustanovení § 193 odst. 2 stanoví důležitý požadavek (ve formě právní povinnosti zaměstnavatele) na projednávání odškodnění pracovního úrazu s příslušným odborovým orgánem i s postiženým zaměstnancem. Způsob nebo formy tohoto projednání nejsou přitom blíže upraveny. VÍT BERKA
NÁSTROJE A POMŮCKY PRO VÝKON PRÁCE Pokud se zaměstnancům pro výkon jejich práce svěřují nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné předměty, má se tak postupovat na základě písemného potvrzení. Jaké má mít takové potvrzení náležitosti? Odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů je upravena v zákoníku práce na stejných principech jako odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování. Znamená to, že se předpokládá zavinění zaměstnance, nelimituje se rozsah náhrady škody a shodné jsou i podmínky pro úplné nebo částečné zproštění se odpovědnosti zaměstnance. Podle tohoto druhu odpovědnosti nelze posuzovat poškození svěřeného předmětu, ale pouze škodu ve formě jeho ztráty. Jedním z předpokladů pro vznik tohoto druhu odpovědnosti je písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu, mající povahu osvědčení o dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není-li takové potvrzení, nelze uplatnit zvláštní (zvýšenou)
odpovědnost zaměstnance podle § 178 zákoníku práce, ale pouze obecnou odpovědnost podle § 177 zákoníku. Písemné potvrzení o svěření předmětu musí svěřený předmět konkrétně identifikovat, převzetí předmětu je třeba potvrdit podpisem zaměstnance. Pro odpovědnost zaměstnance není rozhodné, jestli se předmět podle písemného potvrzení svěřuje
na omezenou dobu nebo bez tohoto omezení. Svěřený předmět zaměstnanec užívá sám a musí mít možnost danou zaměstnavatelem dostatečně zabezpečit jeho ochranu. Pro úplnost je vhodné uvést, že svěření předmětů více zaměstnancům a jejich společnou odpovědnost podle § 178 zákoníku práce tento zákoník nepřipouští. VÍT BERKA
ILUSTRAČNÍ FOTO: STANISLAV JUGA
7
• zkušenosti • nápady • inspirace • projekty • záměry • lekce • příklady •
NEBOJTE SE PUSTIT ŠKOLÁKY K PRÁCI Projekt Řemesla ve škole pomáhá zachovat tradiční činnosti pro budoucí generace Sedět pasivně v lavicích a nechat kantora, ať se snaží, to je obrázek „normální“ vyučovací hodiny. Co takhle zkusit to jinak a oživit hodiny ukázkou opravdové řemeslné práce? Navíc takové, kterou si děti mohou na vlastní kůži vyzkoušet? Projekt „Řemesla ve škole“ nabízí již několik let firma CECH Jitky Petříčkové. Co vás konkrétně čeká, přiblíží „exkurze“ do škol, kde projekt vyzkoušeli.
Pekařství ve škole Učebna výtvarné výchovy základní školy Masarykova v Čáslavi se na chvíli stala malým pekařstvím. Děti z páté třídy se rozdělily do tří skupin. První zadělávala kynuté těsto. Druhá zhotovila zvířátka a různé tvary. Třetí se věnovala teoretické části o historii řemesla. Postupně se děti vystřídaly. Pro teoretickou část byly připraveny obrazové panely. Jejich výhodou je, že dětem pomocí kreseb mohou přiblížit i detaily, jako jsou různé druhy mlýnů, postup pečení chleba apod. V návaznosti na panely jsou připraveny jednoduché pracovní listy, kde děti plní úkoly. Poznat druhy obilí, složit postup pečení chleba, vyluštit jednoduchou tajenku. Program běžel i o velké přestávce a díky horkovzdušné troubě vonělo celé patro školy.
Žáci razili pražské groše Na program s kováři se podařilo sehnat raznici repliky pražského groše. Podle nákresů byla vyrobena přenosná pregéřská lavice. V Třemošnici byla vybrá-
na velmi šikovná 8. třída. A nastal velký boj. Razit mince chtěli všichni a hned. Navíc se děti pustily do výroby měšce a během dvou vyučovacích hodin si všichni své měšce naplnili. Kovářství je vhodné pouze pro starší ročníky, protože je zapotřebí velké síly a velmi záleží na silném a přesném úderu. Ale je atraktivní a lze ho použít pro doplnění historických akcí.
Originální modrotisky Kouzlo venkovských malotřídek dokonale ukázaly hrátky na barvíře. Malotřídka ve Zbýšově s ředitelem M. Olivou dovede pro děti připravit zajímavý program. Celá škola má 48 žáků, a tak byl program přizpůsoben pro všechny děti. Prvňáčci a druháčci vyráběli modrotisk pouze na papíře, pomocí razítkové barvy a klovatiny. Snaha byla veliká, razítkovou barvu smývali ještě odpoledne. Pro třetí a pátý ročník byl připraven tiskařský stůl. Pomocí papírových šablon a molitanových houbiček děti tiskaly na připravené plátno.
Čtvrtá třída měla úkol náročnější – za pomoci hřebíčků a kladívek zhotovit podle vlastních návrhů jednoduché formy, kterými si děti plátno potiskaly. Později se přesunuly na přilehlou školní zahradu. Zasedly do trávy a lektorky povídaly, kterými rostlinami jde barvit. Byla to vlastně taková hodina přírodopisu včetně poznávačky v praxi.
Odlévání vojáčků z cínu První lekce cínařského řemesla byla věnována dětem ze zvláštní školy v Čáslavi. Výhodou zvláštních škol je malý počet dětí ve třídách. Tyto „problémové“ děti mají v osnovách práci s kovem, takže se jim výuka cínařství hodila. Do nových dílen zavítala skupina „osmáků“. Po krátkém úvodu lektoři roztavili cín a děti se postupně střídaly u lití do lukoprenových forem. Byly nadšené. Překvapilo je, že si mohou samy vše vyzkoušet. Nikdo jim nevedl ruku, nikdo jim nic nezakazoval. Rozpačitě si braly naběračku plnou roztaveného kovu a zkoušely odlévat. Někomu se podařilo odlít cínového vojáčka hned napoprvé, jiní museli zkoušet víckrát. Všichni ale moc „bojovali“ o to, aby si své pokusy mohli odnést domů a pochlubit se rodičům. Druhá lekce byla pro středoškolské studenty gymnázia v Čáslavi. Tady byl program vyzkoušen v naprosto jednodu-
chých podmínkách. Škola nemá ani dílny. Pro lití byly k dispozici pouze dva malé svěráky připevněné na školní lavici, takže program byl „na hranici“ bezpečnosti. I přesto, že lektoři zajistili bezpečnostní štíty, pracovní obuv a rukavice. Cínařství zkoušelo 14 studentů třetího ročníku gymnázia, jejichž specializací je výtvarný obor.
Ševci sedlali koníky Ševcovství bylo připravené pro děti mladšího školního věku. Na ševce si hrály děti ze 3. třídy základní školy v Třemošnici. Vzhledem k nízkému věku nemohly tvořit složité věci. Děti postupovaly podle pracovních listů Stará řemesla. Na program byly předem připraveny pomůcky – dřevění koníci. Děti společně koníky pomalovaly, dotvořily potřebnou hřívu i ocas. Hlavním úkolem však bylo koníka osedlat. A tak z kůže vznikaly potřebné díly.
DĚTEM CHYBÍ MOŽNOST VOLBY Zaujala vás naše „procházka“ historií? Můžete ji dopřát i žákům vaší školy. Stačí kontaktovat autory projektu. Ostatně Jitce Petříčkové jsme položili pár otázek, co nového připravuje: Jelikož projekt už několik let běží, můžete srovnávat a hodnotit. Projekt Řemesla ve škole je přijímán žáky velmi nadšeně. Záleží také na vybavení školy. Stále je mnoho škol, pro které je kuchyň či dílna nedostupná. Je ohromný rozdíl mezi venkovskou a městskou školou. Hlavní rozdíl, který vnímám, je ale v přístupu pedagoga. Pokud děti skutečně vede „osobnost“ a dělá to zajímavou formou, je naprosto jed-
no, zda je škola ve velkém městě či na vesnici. Máte v současné době rozpracovaný nový projekt? Každý rok se snažíme rozšířit naši nabídku o nové téma. Pro následující roky to bude téma textilní. Bude rozděleno na tři části pro tři roky. První část je věnována předtkalcovským technikám – s názvem „Putování za klubíčkem“. Druhá část bude věnována tkaní. Ukáže jeho různé podoby a různé druhy tkacích stavů. Třetí část bude obsahovat řemesla, která pracují s utkaným plátnem dál – barvíři, krejčí, vyšívačky. Čím se inspirujete? Kdo nové projekty vymýšlí? Inspirace je všude kolem nás,
zejména v naší historii. Dříve jsem pracovala v muzeu, což byla jedinečná pokladnice nápadů. Už v té době jsem se snažila připravit výstavy s doprovodným programem, který by návštěvníky vybízel k interaktivní činnosti. V současné době připravuji semináře a výukové programy v oboru lidových řemesel. Jak tyto netradiční aktivity přijímají děti a učitelé? Různě. Je to především v lidech. Jsou školy, které si naše aktivity samy hlídají a s velkým předstihem si nás objednávají, popřípadě nás osloví a my jim připravíme program „na míru“, který jim zapadá do jejich projektového vyučování či specializace.
Co podle vás dětem v tradičním vyučování nejvíc chybí? Myslím si, že je to možnost volby. Ne každé dítě je nadané. Ale určitě v něm „něco“ je. Rodiče by měli vybrat pro svého potomka školu, která má vzdělávací program odpovídající jejich představám. Děti by měly mít možnost zúčastnit se diskuse o tom, co chtějí, co je baví, sdělit svůj názor. Kontakt: Jitka Petříčková – CECH Pařížov 10, 538 43 Třemošnice Tel.: 353 224 387 E-mail:
[email protected] Stránku připravila ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
8
ZNÁTE JE? Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let ANNE BACUS
100 LET ZALOŽENÍ ŠKOLY V KROMĚŘÍŽI Rádce pro rodiče a vychovatele, který sleduje vývoj dítěte po šestiměsíčních etapách. V každé z kapitol, zaměřené na dané věkové období, se autorka věnuje vývoji osobnosti, fyzickému a jazykovému vývoji, sociabilitě, hrám a hračkám, jídlu, psychologickým a výchovným otázkám. Uvádí zde mnoho praktických rad, například pod hesly – spánek, vyprávění pohádek a příprava na čtení, kresba, dětské otázky „proč“, problémy s oddělením od rodičů, nemoci, příprava na školu aj. Kniha je souborem všech důležitých informací, které při své práci využijí také učitelky mateřských škol. Nakladatelství Portál Klapkova 2, Praha 8
Základní škola Kroměříž, Komenského náměstí oslaví 1. října 2005 jubileum 100 let od svého založení. Škola, to není jen každodenní zvonění, hemžení po chodbách či soustředěné studium, je to také přátelství, setkávání a životní příběhy malých i velkých, které přetrvávají v paměti každého z nás. Škola by nikdy nemohla být školou bez žáků a učitelů, tedy bez vás, kteří jste dříve či později prošli branou naší, dnes již stoleté školní budovy. Toto velmi významné výročí chceme oslavit společně s vámi. Proto jsme pro vás připravili
program akcí, které vyvrcholí slavnostním dnem 1. října 2005, kdy přesně před sto lety byla budova naší školy otevřena a vysvěcena. Přijďte mezi nás zavzpomínat na časy krásných žákovských či pedagogických let, které jste prožili v Základní škole Kroměříž, Komenského náměstí. Vyvrcholení oslav bude 10. října. V tento den bude po dopolední školní slavnosti následovat slavnostní koncert osobností naší školy ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži. PaedDr. MARIE VIKTORINOVÁ ředitelka školy
SPOLEČNÁ VÝSTAVA LOUNSKÝCH ŠKOL Lounské školy připravují společnou prezentaci. Organizátorem výstavy je komise
pro výchovu a vzdělávání Městského úřadu Louny a Základní umělecká škola Louny,
která je zároveň garantem výstavy. Na svém jednání komise pro výchovu a vzdělávání Městského úřadu Louny schválila návrh na uspořádání společné výstavy škol v Galerii XXL, kde se svými pracemi představí všechny lounské školy, které projeví zájem. Výstava bude mít formu přehlídky. Každá škola si sama připraví a během jednoho týdne nainstaluje svou kolekci prací, kterou vystaví a kterou se bude prezentovat. Veřejnost tak bude mít možnost vidět vedle sebe práce dětí z mateřských škol, žáků základních škol a základní umělecké školy až po práce studentů ze střední školy. Cílem projektu je ukázat veřejnosti vedle různého způsobu práce a individuálního přístupu k výuce výtvarné výchovy na školách, také pohled dětí a mládeže na svět kolem sebe a tvorbu od nejmladších dětí po středoškolské studenty, což bude jistě velice zajímavé. Výstava pod názvem „ŽÁCI A STUDENTI RODIČŮM A MĚSTU“ je připravována u příležitosti Dne učitelů. Otevřena bude denně mimo neděle, potrvá čtrnáct dní a vernisáž je naplánována na čtvrtek 24. března 2005 od 17 hodin. Organizátoři věří, že výstava přiláká nejen milovníky výtvarného umění, ale že cestu do Galerie XXL v Lounech najdou jak děti a mládež, tak i jejich rodiče a široká veřejnost. Jindřiška RIEDLOVÁ ředitelka ZUŠ Louny
zajímavosti z dějin školství u nás VYLOUČENÍ V roce 1805 byly základním školským předpisem, Politickým zřízením školským, vyloučeny z výuky na triviálních vesnických školách veškeré reálie. Nadále se mělo vyučovat jen tradičnímu triviu a náboženství. DŮLEŽITOST V roce 1817 vydal Václav Hanka Pravopis český. Používal již analogického pravopisu, kniha však vyhovovala i všem, kteří „starým zvykem se řídí“. Autor zdůrazňoval, že bez znalosti gramatiky se nelze naučit správně psát.
PROBLÉM V roce 1777 vydaná německo-česká Felbigerova Methodní kniha, která byla po řadu let základní metodickou i praktickou příručkou učitelů, vysoko převyšovala tehdy běžnou školní praxi. Vážným problémem však bylo, že ji neměli k dispozici všichni učitelé. DŮRAZ Klatovský učitel Jan Formánek (1809 – 1878) vydal v roce 1839 příručku o teorii vyučování. Zdůrazňoval výuku reálií, tělocviku a ručních prací i ve vesnických školách. Jazykové a dějepisné
vyučování mělo vzbuzovat lásku k vlasti. SJEZD STUDENTSTVA Obecně rozšířená myšlenka širokého slovanství nalezla v květnu 1891 výraz i v pořádání prvního sjezdu slovanského pokrokového studentstva v Praze. Sjezd se konal navzdory policejnímu zákazu. UVĚDOMĚNÍ Již v letech Marie Terezie byla autorem školské reformy Ignácem Felbigerem zdůrazňována součinnost žáka s učitelem, která vede k uvědomělejšímu osvojení poznatků. Felbiger si uvědomoval,
že ani výklad učitele, ani čtení nezaručují ještě porozumění. MARNÁ SNAHA Na počátku 19. století plnila česká literatura pro mládež převážně funkci pomůcek ve školní i mimoškolní výchově. Snaha o její větší přitažlivost narážela na dodržování mravně-výchovných zásad a značně příkré odmítání lidového čtení a kramářských písní, které byly posuzovány jako pro mládež škodlivé. (Tuto rubriku připravujeme ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze)
9
Podmínky výuky – Jihomoravský kraj Také dnešní článek je věnován popisu čtyř základních ukazatelů, které mají vliv na zajištění výuky učiteli. Zaměříme se na situaci v Jihomoravském kraji. Vybrané čtyři ukazatele jsou následující: počet žáků na úvazek pedagogického pracovníka, počet žáků na třídu, počet učitelů – přepočtené úvazky na třídu – a počet žáků na školu. Ukazateli se budeme zabývat v souvislosti se třemi typy škol – s mateřskými školami, se základními školami a s gymnázii. Pokud není uvedeno jinak, platí hodnoty ukazatelů pro školní rok 2003/2004.
Počet žáků na úvazek pedagogického pracovníka První ukazatel popisuje personální náročnost výuky z hlediska potřebného počtu tzv. přepočtených počtů pedagogických pracovníků. Údaje za Jihomoravský kraj se
50,0 49,0 48,0
15,0 10,0 5,0
47,0 46,0 počet dětí na učitelku
45,0
počet dětí na třídu
44,0 43,0
počet dětí na školu
42,0
0,0 1996/97
2000/01
2003/04
http://www.uiv.cz
260,0 255,0
20,0
250,0 245,0
15,0
240,0 235,0
10,0
230,0
počet žáků na učitele
5,0
počet žáků na třídu
225,0
počet žáků na školu
220,0 215,0
0,0 1996/97
Počet žáků na učitele, počet žáků na třídu
20,0
telefon 224 398 111
2000/01
2003/04
Gymnázia – Počet žáků na učitele, počet žáků na třídu a počet žáků na školu 30,0 430,0 počet dětí na školu
počet dětí na učitelku, počet dětí na třídu
51,0
Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1
25,0
Mateřské školy – Počet dětí na učitelku, počet dětí na třídu a počet dětí na školu 25,0
ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ
Základní školy – Počet žáků na učitele, počet žáků na třídu a počet žáků na školu
Počet učitelů na třídu Třetí ukazatel vypovídá o rozvržení struktury výuky na školách, přičemž se do něj promítá například dělení hodin či rozdělení žáků do několika samostatných výukových skupin. Hodnoty tohoto
Poslední ukazatel se zabývá průměrnou velikostí škol a odráží v sobě jak rozsah spádové oblasti školy a vytíženost škol, tak do určité míry i oblíbenost školy rodiči. Za zajímavé můžeme považovat, že v Jihomoravském kraji je velikost mateřských a základních škol podprůměrná ve srovnání s hodnotami za celou republiku, u gymnázií je naopak vyšší. Na úrovni mateřských škol dosáhl ukazatel v průměru hodnoty 49,8 dítěte na školu, přičemž v celé ČR to je 57,9 dítěte na školu. Velikost základních škol v Jihomoravském kraji je také nižší, kdy jedna základní škola má v průměru 231,5 žáka. Celorepublikový průměr u tohoto typu škol je v České republice 247,1 žáka na školu. Pokud jde o velikost gymnázií z hlediska počtu žáků, ta jsou v Jihomoravském kraji co do počtu žáků větší, než je tomu v celorepublikovém průměru. Jde v průměru o 421,7 žáka na školu, přičemž v celé ČR je průměrná hodnota tohoto ukazatele 413 žáků na školu.
Počet žáků na školu
1989/90* 1996/97** 2000/01 2003/04 Jihomoravský kraj Mateřské školy Školy . 776 703 622 Třídy . 1 566 1 429 1 378 Děti . 35 154 31 449 30 977 . 3 208 2 726 2 624 Učitelky (fyzické osoby) Učitelky (přepočtené os.) . 3 113,4 2 596,2 2 480,2 Základní školy Školy . 467 460 451 Třídy . 5 276 5 277 4 956 Žáci . 119 441 116 229 104 390 Učitelé (fyzické osoby) . 7 428 7 306 7 074 Učitelé (přepočtené osoby) . 7 035,1 6 818,2 6 577,4 Gymnázia Školy . 46 43 43 Třídy (denní studium) . 599 635 651 Žáci (denní studium) . 16 801 17 593 18 134 Učitelé (fyzické osoby) . 1 523 1 562 1 630 Učitelé (přepočtené osoby) . 1 260,9 1 336,8 1 390,9
Počet žáků na třídu Ukazatel poměřuje naplněnost tříd ve školách a současně také vyjadřuje, jaké možnosti má vyučující pro samostatnou práci s dětmi a rozvíjení individuálních schopností dítěte. Obdobně jako u údajů za celou republiku či již uvedené kraje, také v Jihomoravském kraji vykazují nejvyšší počet žáků na třídu gymnázia, a to v průměru 27,9 žáka na třídu (v rámci ČR jde o 27,8 žáka na třídu). Následují mateřské školy, kde je počet dětí na třídu již nižší, a to 22,5 dítěte na jednu třídu (v celé ČR jde o 22,9 dítěte na třídu). V základních školách pak jde o 21,1 žáka na jednu třídu, přičemž v rámci celé republiky jde o 21,3 žáka na třídu. Jak vidíme, také u tohoto ukazatele jsou hodnoty za jednotlivé typy škol blízké průměrným hodnotám odpovídajícím celé České republice.
Počet žáků na školu
420,0
25,0
410,0 400,0
20,0
390,0 380,0 370,0
15,0 10,0 5,0
počet žáků na učitele
360,0 350,0
počet žáků na třídu počet žáků na školu
340,0 330,0
0,0 1997/98
2000/01
2003/04
počet žáků na školu
Počet škol, tříd, dětí a učitelů v mateřských školách, v základních školách a na gymnáziích
velmi blíží celorepublikovým hodnotám. V mateřských školách připadá na jednu učitelku 12,5 dítěte, přičemž celorepublikový průměr je 12,6 dítěte na jednu učitelku. V základních školách je hodnota ukazatele v Jihomoravském kraji 15,9 žáka na přepočtený úvazek pedagogického pracovníka, v celorepublikovém průměru pak 16 žáků. Na gymnáziích připadá na jeden učitelský úvazek 13 žáků, což je hodnota shodná s údajem za celou ČR.
Počet žáků na učitele, počet žáků na třídu
Nejdříve se podívejme na údaje o absolutních počtech žáků, učitelů, tříd a dětí v Jihomoravském kraji. Z těchto údajů vycházíme při sestavení výše uvedených ukazatelů. Tak jako v údajích za Českou republiku i v Jihomoravském kraji se projevuje pokles počtu dětí. Výjimkou zde jsou, obdobně jako u celorepublikových hodnot, gymnázia, kde počet žáků naopak stoupl, neboť možnosti studia na gymnáziu se podstatně rozšířily. Při srovnání údajů za rok 1996/1997, respektive u gymnázií za rok 1997/1998 a za rok 2003/2004, došlo v Jihomoravském kraji k osmiprocentnímu nárůstu počtu žáků studujících na gymnáziu. V mateřských školách naopak počet dětí poklesl o zhruba 12 procent a v základních školách o 13 procent.
ukazatele se velmi blíží celorepublikovým údajům. Obdobně jako u celé ČR, také zde ukazatel dosáhl nejnižších hodnot v základních školách, kde na jednu třídu připadá 1,3 učitele, což je i celorepublikový průměr. V mateřských školách připadá 1,8 učitelky na jednu třídu (v celorepublikových hodnotách jde taktéž o 1,8 učitelky na jednu třídu). Konečně nejvíce učitelů na jednu třídu vykazují gymnázia, kde na jednu třídu připadá 2,1 učitele, což se opět shoduje s průměrnou hodnotou za celou ČR.
10
PRAVIDLA ZÁPISU ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ DO REJSTŘÍKU Z příkazu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 1 /2005 Vybrali jsme zásadní články příkazu ministryně školství, který nabyl účinnosti 1. února 2005. Podle § 146 školského zákona (dále jen „zákon“) musí být žádost o zápis do rejstříku podána tak, aby byla doručena krajskému úřadu nejpozději do 30. září roku, který předchází kalendářnímu roku, v němž má škola zahájit činnost.
Čl. 6 – Postup vyřizování žádosti o zápis do rejstříku 1. V odboru správy školského rejstříku je žádost přidělena pověřenému pracovníkovi, který zkontroluje, zda je žádost úplná, věcně správná podle § 147 odst. 1 zákona a zda byla podána v termínu. 2. Žádost podanou v termínu podle § 146 odst. 1 zákona a splňující náležitosti podle § 147 odst. 1 zákona a tohoto příkazu může pověřený pracovník předběžně projednat s příslušnými útvary ministerstva podle věcné příslušnosti žádosti. 3. Před zpracováním návrhu vyřízení si pověřený pracovník vyžádá a posoudí dílčí stanoviska k přílohám a údajům žádosti, které stanoví zákon v § 147 odst. 1 a) písm. g) ve zvláště složitých případech u odboru, v jehož působnosti jsou podle organizačního řádu právní záležitosti, b) písm. f), k) a m) ke každé žádosti u odboru, v jehož působnosti jsou podle organizačního řádu vzdělávací koncepce, c) písm. f) ke každé žádosti u sekce ekonomické, d) písm. l) ve zvláště složitých případech při posuzování personálních údajů o ředitelích u odboru, v jehož působnosti je podle organizačního řádu odborná kvalifikace, e) žádost, která vyžaduje posouzení z hlediska stavebně technického nebo z hlediska investičních výdajů, se předkládá sekci ekonomické, pokud se jedná o žádost školy nebo školského zařízení zřizovaných MŠMT, f) žádost týkající se zájmového vzdělávání a volnočasových aktivit dětí a mládeže se předkládá ke stanovisku odboru pro mládež, g) žádost týkající se škol se sportovním zaměřením se předkládá ke stanovisku odboru sportu a tělovýchovy, h) žádosti se posuzují v součinnosti s jinými ministerstvy, pokud tak stanoví zvláštní dohoda,
i) při posuzování žádosti z hlediska souladu s dlouhodobým záměrem ministerstva a příslušného kraje je možno vyžádat stanovisko odboru analyticko-koncepčního. 4. Ke zpracování stanoviska předává pověřený pracovník úplnou žádost se všemi přílohami. Věcně příslušné odbory zpracují vyžadovaná stanoviska ve lhůtě do deseti dnů. Stanovisko musí obsahovat doporučující nebo zamítavý výrok, zdůvodnění výroku (včetně citací právních norem), datum a podpis ředitele odboru. Postup předávání žádosti vyznačují zpracovatelé stanovisek v referátníku. 5. Pověřený pracovník bez zbytečného odkladu a v souladu se stanovisky příslušných útvarů ministerstva předkládá řediteli odboru správy školského rejstříku návrh na vyřízení žádosti. V případě protichůdných stanovisek k žádosti zpravidla navrhne buď projednání žádosti v komisi ustanovené podle odstavce 6, nebo zamítnutí žádosti. 6. Vrchní ředitel sekce správních činností a rozvoje lidských zdrojů může rozhodnout o tom, zda se bude žádost projednávat v komisi, kterou za tímto účelem ustanoví zejména v těchto případech: pokud jsou k žádosti uvedena protichůdná stanoviska a na žádost ředitele odboru správy školského rejstříku. 7. O zařazení školy nebo školského zařízení do rejstříku a o výmazu z rejstříku rozhodne vrchní ředitel sekce správních činností a rozvoje lidských zdrojů záznamem v referátníku; v případech hodných zvláštního zřetele rozhoduje ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. 8. Odbor správy školského rejstříku připraví podle rozhodnutí vrchního ředitele sekce správních činností a rozvoje lidských zdrojů stejnopisy rozhodnutí o konkrétní žádosti podle vzorů formální úpravy rozhodnutí, které jsou přílohou tohoto příkazu. Rozhodnutí podepisuje ředitel odboru správy školského rejstříku. 9. V nepřítomnosti vrchního ředitele sekce správních činností a rozvoje lidských zdrojů rozhoduje ve věcech rejstříku ředitel odboru správy školského rejstříku, nestanoví-li náměstek ministryně skupiny regionálního školství jinak. 10. Odbor správy školského rejstříku zajistí odeslání rozhodnutí účastníkům řízení.
Čl. 7 – Postup vyřizování žádosti o zápis změny v údajích
Čl. 9 – Řízení o výmazu z rejstříku
1. Pro vyřizování žádostí o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 zákona se použije přiměřeně čl. 5 a 6, pokud není dále stanoveno jinak. 2. O žádostech o změnách v údajích rozhoduje ředitel odboru správy školského rejstříku. V případě změn v údajích dle § 144 odst. 1 písm. d) a e) zákona, které se týkají obsahu a forem vzdělávací nabídky a změn kapacit a s tím spojenými finančními nároky, je však nutné vedle kladného stanoviska odboru podle věcné příslušnosti i kladné vyjádření sekce ekonomické; o těchto změnách rozhoduje vrchní ředitel sekce správních činností a rozvoje lidských zdrojů. V případech hodných zvláštního zřetele rozhoduje ministryně školství, mládeže a tělovýchovy.
1. Ředitel odboru správy školského rejstříku oznámí účastníkům řízení dopisem, že MŠMT zahájilo na základě prokazatelného důvodu (podnětu nebo návrhu) správní řízení o výmazu školy nebo školského zařízení z rejstříku. 2. K zahájení řízení si pověřený pracovník v případě potřeby vyžádá stanovisko a) odboru, v jehož působnosti jsou podle organizačního řádu právní záležitosti, b) odboru, v jehož působnosti jsou podle organizačního řádu příslušné učební dokumenty nebo vzdělávací koncepce škol a školských zařízení, c) sekce ekonomické, v jejíž působnosti je podle organizačního řádu financování regionálního školství, d) odboru, v jehož působnosti jsou podle organizačního řádu pracovněprávní věci včetně odborné kvalifikace pedagogických pracovníků, e) odboru, v jehož působnosti jsou záležitosti materiálního a personálního zabezpečení výuky podle učebních dokumentů, f) odboru interního auditu a kontroly. Příslušné odborné útvary předávají vyjádření pověřenému pracovníkovi ve lhůtě do deseti dnů. Vyjádření musí obsahovat doporučující nebo zamítavý výrok, zdůvodnění výroku včetně citací právních norem, datum a podpis odpovědného pracovníka. Pověřený pracovník předkládá řediteli odboru správy školského rejstříku návrh na vyřízení podnětu. 3. Na výmaz údajů dle § 144 odst. 1 písm. d), e) a f) se použijí přiměřeně čl. 8 a 9. 4. Podnět může projednat ředitel odboru správy školského rejstříku v komisi, která bude pro tento účel ustavena podle povahy řešené problematiky. Pro ustavení a činnost komise platí přiměřeně ustanovení článku 6 odst. 6. 5. Do porady vedení ministerstva může předkládat návrhy na výmaz konkrétních škol a školských zařízení z rejstříku náměstek ministryně skupiny regionálního školství. 6. Rozhodnutí podepsané vrchním ředitelem sekce správních činností a rozvoje lidských zdrojů se doručuje prokazatelným způsobem (dodejkou) účastníkům řízení.
Čl. 8 – Zahájení řízení o výmazu z rejstříku 1. Pro vyřizování žádosti navrhovatele nebo z důvodu jiných podnětů k zahájení řízení o výmazu školy nebo školského zařízení, případně údajů podle § 150 odst. 2 zákona z rejstříku (dále jen „podnět“), se použijí přiměřeně čl. 5 a 6, pokud není dále stanoveno jinak. 2. Pověřený pracovník ověří a) správnost údajů o škole nebo školském zařízení, b) závažnost a průkaznost nedostatků, pro něž má být zahájeno řízení, c) závažnost prokazatelně neplněných podmínek zápisu školy nebo školského zařízení v rejstříku a možnost jiných opatření, d) zda skutečnostmi uvedenými v podnětu prokazatelně došlo k porušení právních předpisů souvisejících s poskytováním vzdělání nebo školských služeb (zejména zákona, vyhlášky, technické nebo hygienické normy), e) zda byla případně naplněna jiná ustanovení § 150 odst. 1 zákona. 3. Pověřený pracovník navrhne v součinnosti s příslušnými odbory ministerstva a na základě jejich stanovisek odpovídající opatření (ve smyslu § 151 odst. 1 zákona), přezkoumání skutečností uvedených v podnětu, nebo připraví návrh na zahájení řízení o výmazu z rejstříku, pokud není dále uvedeno jinak.
Zdroj: www.msmt.cz (zde najdete úplné znění příkazu)
11
Spolupráci ZP MV ČR a školských odborů ocenila i ministryně školství Petra Buzková Jedním z vrcholů vzájemné spolupráce mezi Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR a Českomoravským odborovým svazem pracovníků školství byla účast na školském veletrhu Schola Nova 2005. Společnou expozici navštvívila i ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Vlády České republiky JUDr. Petra Buzková.
Vedení zdravotní pojišťovny v čele s jejím generálním ředitelem ing. Karlem Šaterou, MBA, PhD., a předseda odborového svazu pracovníků školství Mgr. František Dobšík byli osobně přítomni návštěvě ministryně školství Petry Buzkové v jejich společné expozici, ve které byla prezentována nabídka a spolupráce po celou dobu veletrhu.
Generální ředitel Šatera a předseda Dobšík pak v rámci doprovodného programu veletrhu prezentovali přednášku na téma „Zdravotní rizika a jejich prevence v resortu školství,” která přítomné hosty a návštěvníky veletrhu informovala o programech prevence ze strany pojišťovny a také o úspěších vzájemné spolupráce.
Během společného rozhovoru byla paní ministryně seznámena s aktuálním průběhem vzájemné spolupráce obou partnerů a také o nabídce produktů zdravotní pojišťovny pro resort školství. V závěru rozhovoru ocenila snahu obou partnerů o zkvalitnění prostředí a podmínek pro náročnou práci pedagogů a pracovníků ve školství.
Po celou dobu výstavy se pak stovky návštěvníků, nejen z řad pedagogů, ale i z řad studentů informovaly o speciálních programech a nabídkách, které právě pro ně Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra připravila.
Ředitel ZP MV ČR Karel Šatera přivítal na stánku paní ministryni školství Petru Buzkovou a seznámil ji se vzájemnou spoluprácí pojišťovny a odborů.
infolinka
844121121 internet www.zpmvcr.cz
Karel Šatera a František Dobšík ve společné expozici ČMOS PŠ a ZP MV ČR. Lidé se zde měli možnost seznámit s konkrétními projekty a výsledy jejich vzájemné spolupráce.
infomail
[email protected]
INZERCE INZERCE INZERCE Vedení ČMOS pracovníků školství
pořádá školení pro začínající předsedy OROS a nové předsedy ZO OS ve dnech 7. – 8. dubna 2005 ve Zlenicích
PŘIHLÁŠKA na školení ve dnech 7. – 8. 4. 2005 Jméno a příjmení: ................................................................................................. Funkce: .................................................... Číslo ZOOS: 23 – .. .. .. .. – .. .. .. .. Kontaktní adresa: ................................................................................................... ......................................................................... E-mail: ................................................. Telefon: ........................................................................................................................ ...................................................... Podpis a razítko ZOOS
S TÝDENÍKEM ŠKOLSTVÍ DO EVROPY
Témata školení:
1. Nová školská legislativa 2. Financování regionálního školství a rozpočet 3. Pracovněprávní problematika 4. FKSP, kolektivní smlouva 5. Úkoly předsedů OROS a ZOOS vyplývající z dokumentů svazu Zájemci se mohou hlásit na sekretariátu ČMOS PŠ prostřednictvím přiložené přihlášky. Vzhledem k omezené kapacitě je počet účastníků omezen. Zájemci budou zařazováni podle pořadí došlých přihlášek a současně informováni o zařazení do semináře.
PŘEDPLATNÉ TÝDENÍKU ŠKOLSTVÍ UPOZORNĚNÍ PRO PŘEDPLATITELE: Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK URČENO JEN PRO ZCELA NOVÉ PŘEDPLATITELE !!! Objednávám ......................... předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: ....................................................................... ................................................................................................................................ Adresa:..........................................................................................................................
Pro naše věrné čtenáře, ale i pro ty, kteří si Týdeník ŠKOLSTVÍ předplatí do konce března 2005, jsme připravili ve spolupráci se Student Agency malé překvapení. U příležitosti Dne učitelů vylosujeme předplatitele, který se v letošním roce podívá do Stockholmu. Možná, že to budete právě Vy. Pro další jsou připraveny pěkné publikace. FOTO: ARCHIV
Číslo 11
16. března 2005
........................................................................... PSČ dodací pošty:...................... Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
Podpis (u organizace razítko): ............................... Datum: .......................
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 740 Kč. Inzerci a objednávky předplatného posílejte na adresu redakce: Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. E-mail: týdení
[email protected]. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS, bezplatná telefonní linka 800 104 410. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
