Hormonální regulace
Rozd lení signál živo išných bun k podle dosahu • endokrinní (velká vzdálenost, krevní tok, difúze) • parakrinní (do mimobun ných tekutin, lokální ú inek) • synaptické (neurony) •
ímý kontakt signální molekula je ukotvena v membrán a zárove vystavena receptoru cílové bu ky)
• autokrinní (bu ka produk ní je zárove bu kou cílovou)
které bu ky využívají i p ímého propojení se sousedními bu kami
Typy signál • • • • • • •
proteiny peptidy aminokyseliny nukleotidy steroidy mastné kyseliny a jejich deriváty plyny
Význam rozpustnosti signální molekuly
1. Hydrofilní signály -
neprocházejí plazmatickou membránou
-
vážou se na povrchové receptory
-
z krve se odstra ují b hem n kolika minut
-
zprost edkovávají krátkodobé odpov di
Význam rozpustnosti signální molekuly 2. Lipofilní signály -
v krvi se pohybují prost ednictvím nosi
-
voln procházejí plazmatickou membránou
-
vážou se na cytoplazmatické nebo jaderné receptory
-
v krvi perzistují hodiny až dni
-
zprost edkovávají dlouhodobé odpov di (výjimka prostaglandiny)
Signalizace zprost edkované povrchovými receptory Signální dráhy: 1. Mimobun ný signál (ligand, „primary messenger“): stový faktor, cytokin, hormon, atd.) 2. Povrchový receptor: evod mimobun ného ligandu do podoby nitrobun
ného signálu
3. Sekundární p enaše („secondary messenger“): - nízkomolekulární struktury (cAMP, Ca2+, diacylglycerol, zbytek kyseliny fosfore né, atd.) - produkt enzymov katalyzované reakce - p enos signálu od povrchových receptor k efektor m 4. Cílová molekula (efektor): - enzym - složka replika ního aparátu - složka aparátu pro genovou expresi
Amplifikace signálu - jedna signální molekula aktivuje jediný receptor - jediný aktivovaný receptor aktivuje tší po et molekul enzymu tvo ícího sekundární p enaše - každá molekula tohoto enzymu katalyzuje tvorbu mnoha molekul sekundárního p enaše e - každá molekula sekundárního enaše e aktivuje mnoho cílových molekul Výsledek: Nízká koncentrace ligandu – významná odpov uvnit bu ky – schopnost reakce na malé zm ny okolí.
Funkce nitrobun ných signálních kaskád • • • •
•
enos signálu z bodu p ijetí do bun ného aparátu, který zajistí odpov transformace signálu do molekulární podoby, která m že stimulovat odpov zesílení signálu rozd lení signálu tak, aby ovlivnil n kolik d - vliv na zné cílové molekuly - rozv tvení toku informacekomplexní odpov každý krok kaskády je otev en p sobení dalších faktor modulace odpov di podle podmínek
Nitrobun ná signální kaskáda
Receptory plazmatické membrány • dosud je popsáno asi 20 r zných proteinových rodin, které se uplat ují jako povrchové receptory lenové n kterých rodin používají stejné systémy pro vazbu ligand i p enos signál (receptory spojené s proteiny G, receptory pro cytokiny) • jiné rodiny sdílejí podobnou strukturu pro vazbu ligandu (receptor pro TNF ) nebo obdobný systém pro p enos signálu (receptorové tyrosin kinázy)
Hlavní typy povrchových receptor 1. Receptory typu iontových kanálk - vazbou ligandu na receptor se ovliv uje pr chodnost membránových kanálk - zm na permeability membrány - rychlá signalizace na synapsích 2. Katalytické receptory - vazbou ligandu získávají katalytickou schopnost - obvykle transmembránové proteiny s PTK aktivitou 3. Receptory napojené na protein G - nemají enzymovou aktivitu ídí aktivitu enzym nebo pr chodnost kanálk prost ednictvím proteinu G („GTP-binding regulatory protein“)
Hlavní t ídy povrchových receptor
Jak receptory p enášejí signál p es plazmatickou membránu? 1. Konforma ní zm na receptoru - vyvolaná vazbou ligandu se projeví na vnit ní stran mebrány - typická pro receptory se sedminásobným vinutím membránou a pro stabilní dimery receptor pro cytokiny 2. Dimerizace receptoru vyvolaná ligandem - ligand seskupí inaktivní podjednotky receptor , které jsou schopny pohybu v membrán - dimerizace receptorových tyrosin kináz p ivede cytoplazmatické domény do takové blízkosti, že se mohou vzájemn fosforylovat a tak aktivovat
HORMONY Žlázy s vnit ní vym šováním (sekrecí) se vedle nervové soustavy rovn ž podílejí na celkovém ízení organismu. ízení probíhá pomaleji než u nervové soustavy.Obojí ízení se navzájem ovliv uje.Žlázy s vnit ním vym šováním vytvá ejí biologické ú inné látky hormony,které odcházejí p ímo do krve.Jsou to žlázy uzav ené,bez vývodu.Spole s nervovou soustavou ídí innost jednotlivých orgán . K nejd ležit jším žlázám s vnit ním vym šováním pat í: Podv sek mozkový Štítná žláza íštítná t líska Nadledviny Slinivka b išní Pohlavní žlázy Hormony ovliv ují nebo ídí tyto funkce: Celkový metabolismus Hospoda ení s vodou a dalšími minerálními látkami st organismu Srde ní innost Rozmnožování
ehled žláz s vnit ním vym šováním: Podv sek mozkový (hypofýza) Je spojen s mezimozkem a zajiš uje propojení hormonálního ízení organismu s mozkem. ídí funkci jiných žláz s vnit ním vym šováním.Vylu uje n kolik hormon ,které ovliv ují r st lov ka, innost pohlavních orgán ízení innosti ledvin,štítné žlázy,urychlují porod. Neurohypofýza: Antidiuretický hormon, Oxytocin Adenohypofýza: Somatotropní hormon, Prolaktin, Adrenokortikotropní hormon, Tyreotropní hormon, Folikulostimula ní hormon, Luteiniza ní hormon Šišinka Je uložena na zadní stran mezimozku. M že zpomalovat vývin pohlavních žláz a má vliv na cyklus bd ní a spánku. Melatonin Štítná žláza Se nachází na obou stranách štítné chrupavky hrtanu.Vylu ované hormony ovliv ují lesný a duševní vývin a rychlost látkové vým ny.Pro innost této žlázy je d ležitý jód.P i nedostatku se štítná žláza zv tší a vytvá í se tzv.struma (vole). Thyroxin, Trijodthyronin, Kalcitonin íštítná t líska Jsou uložena na zadní stran štítné žlázy. Jejich hormon parathormon ídí množství vápníku v krevní plasm . Parathormon
Brzlík Je pln vyvinut v d tství. Je v hrudníku p ed pr dušnicí. Ovliv uje obranné schopnosti organismu – tvorba T-lymfocyt . Nadledviny Jsou uloženy p i horních okrajích ledvin,rozd leny na dv ásti: ru a d . Hormony en ovliv ují hladké svalstvo útrobních orgán a jsou nezbytné k p ekonávání zát ží. Nejznám jší hormon je adrenalin a noradrenalin. Zrychluje innost srdce,rozši uje cévy v kosterních svalech. Hormony k ry nadledvin ovliv ují látkovou p em nu. Glukokortikoidy, Mineralokortikoidy, Androgeny Slinivka b išní sobí pouze její ást tzv.Langerhansovy ostr vky. Ty vylu ují hormon inzulín,který reguluje množství cukru v krvi. Inzulín je vylu ován β-bu kami Langerhansových ostr vk . Antagonistou inzulínu je glukagon, který je vylu ován α-bu kami Langerhansových ostr vk .
Pohlavní žlázy Ženské pohlavní orgány produkují ženské pohlavní hormony. Pohlavní hormony ženy pat í podle chemického složení mezi steroidy. Nejvýznamn jší jsou gestageny (progestron) a estrogeny (estradiol). Jsou tu i další hormony v etn malého množství mužských pohlavních hormon .Ovliv ují r st a vývoj pohlavních orgán a celého t la. Mužské pohlavní orgány produkují mužské pohlavní hormony. Nejvýznamn jším je testosteron a dále i malé množství ženských pohlavních hormon . Ovliv uje r st a vývoj pohlavních orgán a celého t la,nár st svalové hmoty,vznik mužských pohlavních znak a navozuje chování typické pro dosp lého muže.
Vylu ovací soustava
Ledviny – k emu slouží ? • Vylu ování odpadních látek, ale také k regulaci
• objemu t lesných tekutin • krevního tlaku • acidobazické rovnováhy • Produkce (metabolizmu) hormon a bioaktivních sobk (nap . erytropoetin, vit.D3, renin, inzulin, PG, NO, IGF apod.)
Nefron § Je základní funk ní jednotka ledvin § Každá ást je tvo ena bu kami zastávajícími specifické transportní funkce
Proximální sto ený tubulus
Distální sto ený tubulus
Sb rací kanálek
Ascendentní tenká ást Henleyovy kli ky
Ascendentní tlustá ást Henleyovy kli ky
i základní ledvinné procesy ur ující a modifikující složení mo e Filtrace Reabsorpce Sekrece
Filtrované Vylou ené množství = množství
-
Reabsorbované množství
Secernované množství
+
Glomerulární filtrace F GF je proces ultrafiltrace plazmy do Bowmanova pouzdra. Fglomerulální filtra ní rychlost (GFR) je kolem 125 ml/min u zdravých dosp lých
§
Prvním krokem v tvorb mo i je produkce ultrafiltrátu plazmy. § Tento ultrafiltrát je prostý bun k a protein , p emž koncentrace nízkomolekulárních látek je v n m stejná jako v plazm . § Filtra ní bariéra brání pohybu látek na základ jejich velikosti a náboje. * Molekuly < 1.8 nm filtrovány; >3.6 nm nefiltrovány * Kationty jsou lépe filtrovány než anionty p i stejné velikosti. * Sérový albumin má velikost kolem 3.5 nm, ale jeho negativní náboj brání filtraci za normálních podmínek
Struktura Bowmanova pouzdra Parietal layer of glomerular capsule
Afferent arteriole Juxtaglomerular cell
Capsule space Efferent arteriole Proximal convoluted tubule Endothelium of glomerulus
Podocyte Pedicel
Bowmanovo pouzdro - s glomerulem
Filtra ní bariéra - podocyty pedicel basal lamina
filtra ní št rbina
fenestrovaný endotel
basal lamina podocyt filtra ní št rbina fenestrovaný endotel
pedicely
lo podocytu
Tubulární resorpce Resorpce: • 80 % vody a solí • 100% glukosa a v tšina AMK • r zn nízkomolekulární bílkoviny • mo ovina, kys. ,mo ová, bikarbonáty, fosfáty, chloridy, draslík, ho ík, vápník
Sekrece: • H+, NH3, organické kyseliny a báze
GFR – CLEARANCE INULINU Inulin je polysacharid, který je: • pouze filtrován • není absorbován ani secernován tubuly • není metabolizován • samotný neovliv uje GFR
Pin . RPF
Pin . GFR
Tedy za jednotku asu: Množství filtrované glomeruly = Množství vylou ené mo í Množství filtrované
= Pin . GFR
Uin . V Množství vylou ené = Uin . V
Tedy Pin . GFR = Uin . V a GFR
=
Uin . V Pin
Tedy, clearance inulinu je zp sobem m ení GFR
Nemoci ledvin Rozd lení: Ø Nemoci glomerul Ø Poruchy tubul Ø Poruchy cévního zásobení ledviny Ø Ostatní – vrozené vady, cysty, tumory atp.
Nervová soustava
Nervová tká • neuron – základní stavební a funk ní jednotka • synapse – spojení neuron • složení neuronu – t lo a nervové výb žky axony (vedou odst ediv ), dendrity (vedou dost ediv ) • povrch výb žk kryt myelinovou pochvou
Nervová soustava • Funkce – p íjem podrážd ní z receptor (smysly) – zpracování podrážd ní a vydání odpov di pro innost efektor (sval, žláza) – koordinace innosti všech ástí organismu - funk nost organismu
Typy nervových soustav • závisí na vývojovém stupni živo icha a na zp sobu života • Typy – nervová – nervová – nervová – nervová
soustava soustava soustava soustava
rozptýlená = difúzní kruhová gangliová trubicová
Mozkomíšní mok • složení irá bezbarvá tekutina, skoro bez bun k, obsahuje malé množství rozpušt ných bílkovin, glukózy a lipid , ionty Na+, Cl-, Mg2+, Ca2+ • funkce – ochranná (tlumí nárazy), trofická, distribu ní • produkuje ho cévnatá blanka kryjící vnit ní st ny I., II. a III. mozkové komory • mozkomíšní mok se tvo í neustále, p ebytek je vst ebáván do mozkových žil
betní mícha • uložena v páte ním kanále • stavba – míšní obaly – bílá hmota míšní – silná vrstva, tvo ena hlavn axony, které vytvá ejí vzestupné a sestupné dráhy míšní – spojují míchu s mozkem – šedá hmota míšní – tvo ena t ly a dendrity neuron • motoneurony = hybné • interneurony = v azené – míšní kanál – mozkomíšní mok • z míchy na úrovni míšního segmentu (obratle) vystupují míšní nervy • funkce – koordinuje jednoduché lokomo ní reflexy, zprost edkovává oboustranné spojení mezi t lními orgány a mozkem, zajiš uje klidové nap tí ve svalech (udržení polohy t la), vyprazd uje mo ový m chý a kone ník
ásti mozku • • • • • •
prodloužená mícha moze ek st ední mozek mezimozek most Varol v koncový mozek
Prodloužená mícha • Stavba – vychází z ní v tšina mozkových nerv – jádra uložená v bílé hmot jsou sou ástí retikulární formace • Funkce – centra n kterých složitých životn d ležitých reflex (dýchání, krevní ob h, vým na látek) – centra potravních reflex (polykání, slin ní, sání, sekrece žalude ní š ávy) – centra obranných reflex (mrkání, slzení, kašlání, kýchání, dávení)
Moze ek • Stavba – dv polokoule spojeny tzv. ervem – na povrchu šedá hmota = k ra moze ková – uvnit bílá hmota • Funkce – ovliv uje tonus kosterní svaloviny – centra rovnováhy a pohybové koordinace
St ední mozek • Stavba – na svrchní stran rozd len na dva laloky = hrboly = dvouhrbí (v tšina obratlovc ), nebo ty i hrboly = tverohrbolí (savci) – jádra uložená v bílé hmot jsou sou ástí retikulární formace • Funkce – dvouhrbolí – optické centrum, sluchové centrum, centrum postranní áry tverohrbolí – centra jednoduchých zrakových a sluchových reflex – retikulární formace – regulace svalové nap tí, úst edí nepodmín ných reflex orienta ních a pohotovostních (reflex vzp imovací a uchopovací) • u nižších obratlovc – nejvyšší hybné úst edí
Mezimozek • Stavba – bo ní st ny mezimozku tvo í pravý a levý hrbol mezimozkový = talamus – spodní st na = podhrbolí = hypotalamus – k ní p ipojen podv sek mozkový = hypofýza – h betní strana mozku, dva výb žky •p ední – temenní oko (kruhoústí, hatérie) •zadní – epifíza = šišinka = nadv sek mozkový
• Funkce – p epojovací centrum dost edivých i odst edivých drah mezi koncovým mozkem a nižšími oddíly mozku – talamus – nad azené centrum pro soust ed ní informací ze všech smzslových orgán (krom ichového) – zprost edkovává projevy r zných nálad (zlost, veselost, smích, plá , vztek...) – motorická koordina ní oblast (plazi, ptáci) – hypotalamus – nad azené centrum pro vegetativní funkce (termoregulace, osmoregulace, krevní tlak, spánek, centrum sytosti a hladu, zimní spánek) – neurosekrece
Varol v most • pouze u savc • Stavba – je p ed prodlouženou míchou a p ipojuje se k bázi moze ku – tvo í ho dráhy vedoucí do koncového mozku • Funkce – p epojovací centrum
Koncový mozek = velký mozek • p vodn jen ichové centrum, druhotn se p esunula další centra • Stavby – dv polokoule = hemisféry spojené na spodní stran znými typy komisur – a) komisura mezi ichovými laloky (u všech obratlovc ) – b) vazník = kalózní t leso (placentálové) • Šedá hmota – bazální ganglia = žíhaná t lesa = striatum = jádra – pláš pallium – nad mozkovými komorami, postupn se diferencuje (vývoj) • palaeopallium – nejstarší ást, ichové vnímání • archipallium – obojživelníci, ichová funkce, p idávají se další • neopallium – druhotná k ra mozková • další vývoj – k ra (t la neuron na povrchu) – rozrýhování = gyrifikace (vyšší savci) – vznikají závity gyry a rýhy sulci – zv tšování mozkové k ry – hlavní mozkové brázdy lení hemisféry na laloky – elní, temenní, týlní, spánkové
Koncový mozek = velký mozek • Funkce – bazální ganglia – integra ní centra instinktivního chování, nad azené motorické centrum (plazi, ptáci), ovliv ují adekvátnost pohyb (savci) – mozková k ra – ídí veškerou innost organismu, dochází zde k vnímání, sídlo vyšší nervové innosti, sídlo psychiky • mozková k ra – projek ní oblasti – informace z r zných ástí t la • senzorická – zrakové centrum – týlní lalok – sluchové centrum – spánkový lalok – centrum kožní citlivosti – v temenním laloku za centrální rýhou – chu ové centrum – postranní ást temenního laloku ichové centrum – spodina elních lalok • motorická – asocia ní oblasti – umož ují vyšší nervovou innost – u ení, pam , myšlení
• bílá hmota – vypl uje vnit ek hemisfér – Funkce – spojení oblastí v jedné hemisfé e, spojení obou hemisfér, spojení s nižšími oddíly centrální nervové soustavy • limbický systém – vzniká na spodní a vnit ní stran hemisfér (u savc ) – Funkce – zpracování ichových informací, centrum pro instinktivní chování, centrum pro vznik emocí, uv domování si pocit íjemnosti a nep íjemnosti, ízení sexuálního chování, d ležitý p i vytvá ení pam ových stop
Obvodová nervová soustava • nervy spojujíci CNS s ostatními ástmi t la • somatická nervová soustava – nervy mozkové – nervy míšní • vegetativní nervová soustava = autonomní • nerv = soubor nervových vláken (axon )
Vegetativní nervová soustava = útrobní = autonomní • tvo ena vegetativními nervy • vystupují z mozku a z míchy jako sou ást smíšených nerv ídí innost vnit ních orgán nezávisle na v li • dva oddíly – sympatický = sympatikus • vystupuje z hrudní a bederní míchy • vstupuje do sympatických uzlin (podél páte e) • v synapsích se uplat uje adrenalín a noradrenalín • funkce – podpora katabolických pochod (povzbuzuje srde ní innost, urychluje krevní ob h, zrychluje tep, zpomaluje trávicí pochody, rozši uje zornice, podporuje sekreci potu, vzp imování chlup )
– parasymaptický = parasympatikus •vystupuje z mozku a z k ížové míchy •vstupuje do parasympatických uzlin •v synapsích se uplt uje acetylcholin •funkce – podporuje anabolismus
Nervová innost • soubor funkcí CNS, které umož ují organismu koordinovanou innost všech orgán a reakci na zm ny vnit ního a vn jšího prost edí • nižší nervová innost • vyšší nervová innost
Reflexy • reflex – odpov organismu na podn ty z vnit ního i vn jšího prost edí prost ednictvím nervové soustavy, probíhá po dráze = reflexní oblouk • reflexní oblouk – Stavba • receptor = smyslový orgán • dost edivá nervová dráha = afarentní • centrum = úst edí = centrální nervová soustava • odst edivá nervová dráha = eferentní • efektor = výkonný orgán (sval, žláza) • reflexy nepodmín né = vrozené • reflexy podmín né = získané – umož ují adaptaci na m nící se podmínky – vznik – u ení (I.P.Pavlov – pokusy se psy) • podn t biologicky významný = nepodmín ný • podn t biologicky nevýznamný = indiferentní • podn t podmín ný
Nižší nervová innost • uskute uje se prost ednictvím nepodmín ných reflex • instinkty – nepodmín né, složité, z et zené soubory reflex • fáze instinktivního chování – vnit ní vylad ní = motivace – vyvoláno fyziologickými zm nami (hlad) – vyhledávání = apeten ní chování – stav neklidu (filtrace v CNS) – podn tová situace = setkání s klí ovým podn tem (spat ení ko isti) – uvoln ní spoušt cího mechanismu (ko ist v dostupné vzdálenosti) – kone né chování (útok na ko ist) • typu instinkt – existen ní (únik, vyhledání potravy) – rozmnožovací (vyhledání partnera, stavba hnízda, pé e o potomstvo) – orienta ní (migrace) – teritoriální (obrana území) – sociální (hierarchie, vztahy mezi jedinci ve skupin )
Vyšší nervová innost • je zajišt na podmín nými reflexy • pam – ložení informací v mozku v podob pam ových stop – senzorická – uchovává informace ze smyslových orgán – symbolická – uchovává informace ve form symbol
• • • • •
– pam krátkodobá = primární – dlouhodobá sekundární u ení – vytvá ení pam ových stop vtiskávání – sociální forma u ení (vznik vztahu mezi matkou a mlád tem) p ivykání – postupné snižování citlivosti v i ur itému, dlouho opakovanému podn tu (ztráta plachosti p i ocho ování zví at) tradice – p enos nau eného chování z jedince na jedinceu ení vzhledem u ení vhledem – pochopení vztah mezi r znými podn ty (šimpanz – rozbíjí o echy kamenem)
Signální soustavy • signál = podn t podmín ného reflexu • signální soustava – soubor signál ur itého druhu • I. signální soustava – u vyšších živo ich a lov ka – signály = odrazy reality (fyzikální, chemické a biologické jevy) – základ konkrétního myšlení – umož uje reakce na aktuální situace – strukturální základ = šedá k ra hemisfér • II. signální soustava – pouze u lov ka – abstraktní podn ty = symbol reality (slovo mluvené, psané, tišt né) – strukturální základ = k ra dominantní hemisféry
Bd ní a Spánek • rytmus spánku a bd ní je navozen retikulární formací mozkového kmene • bd ní – aktivní fáze • spánek – útlum v tší ásti mozku • fáze spánku – cyklicky se st ídají stádia non REM a REM – synchronní = klidový spánek = non REM – spí mozková k ra – paradoxní spánek REM – spí podko í a mozkový kmen • sny – neúpln utlumený mozek
Nervová soustava lov ka • trubicovitá – CNS a obvodové nervstvo
Centrální nervová soustava
• Obaly – 3 – tvrdá plena (vazivová), 2 m kké pleny – pavu nice a omoze nice • Dutiny – míšní kanálek, mozkové komory – I. a II. postranní komora v koncovém mozku, III. v mezimozku, Sylvi v kanálek ve st edním mozku a IV. v prodloužené míše • Mozkomíšní mok – denn asi 150 cm3 • Mícha – délka 40-45cm, stavba – podéln rozd lena 6 rýhami – ední a zadní st ední rýha, 2 postranní rýhy • Šedá hmota míšní – tvo í p ední a zadní rohy míšní – p ední rohy – bu ky vegetativních vláken a motoneurony – zadní rohy – interneurony • Bílá hmota míšní – vzestupné a sestupné dráhy míšní – krátké míšní dráhy – dlouhé míšní dráhy • vzestupné – vedou z jednotlivých segment míchy do mozku – míchohrbolová – vede vzruchy kožní citlivosti – míchomoze ková – podílí se na regulaci svalového nap tí a svalové koordinace
Mozek • • • • • •
prodloužená mícha varol v most moze ek st ední mozek mezimozek koncový mozek
Prodloužená mícha • bílá hmota – vzestupné a sestupné dráhy • šedá hmota – souvislá vrstva – jádra 7 pár mozkových nerv a centra nepodmín ných potravních a obranných reflex – retikulární formace – úst edí dýchání a krevního ob hu – IV. komora
Varol v most • bílá hmota – pyramidová dráha a spojnice mezi moze kem a k rou koncového mozku • šedá hmota – jádra V. mozkového nervu
Moze ek • povrch jeho hemisfér a ervu je siln gyrifikován • šedá hmota – centrum rovnováhy, regulace a koordinace pohyb
St ední mozek • bílá hmota – vzestupné a sestupné dráhy • šedá hmota erné jádro – jádra III. a IV. páru mozkových nerv ervené jádro • Sylvi v kanálek – spojuje II. a IV. mozkovou komoru tverohrbolí – p ední pár hrbol – zrakové reflexy, zadní pár hrbol – sluchové reflexy
Mezimozek • pravý a levý talamus • bílá hmota – spojnice s mozkovou k rou • n kolik jader – retikulární formace – citové zabarvení požitk , emotivní reakce • hypotalamus • jádra šedé hmota – p ední - centrum parasympatiku – zadní – centrum sympatiku – centrum neurosekrece, termoregulace, osmoregulace, sexuálního chování, afektivního jednání
Koncový mozek • pravá a levá hemisféra spojeny vazníkem = kalózním t lesem – jedna je dominantní – funk dokonalejší – centra práce a i • I. a II. postranní komora • gyrifikace – závity gyri jsou odd leny brázdami sulci – laloky – elní, temenní. týlní a spánkové – hlavní brázdy – centrální = úst ední, postranní jáma • šedá hmota • jádra – spodinové uzliny = bazální ganglia = jádro ocasaté a jádro kovité – podkorové úst edí mimopyramidových drah, regulace pohyb • limbický systém • k ra – 6 vrstev nervových bun k, hlavní ídící centrum a sídlo vyšší nervové innosti
Koncový mozek – korová projek ní centra • motorické, elní lalok – ovliv uje volné pohyby • motorické centrum i = Brockovo – pouze v dominantní hemisfé e, ovliv uje pohyby mluvidel • kožní citlivosti – temení lalok, kon í zde senzitivní dráhy, dráhy se k íží • zrakové – týlní lalok • vizuální centrum i – v dominantní hemisfé e, umož uje rozlišit psanou • sluchové – spánkové laloky • akustické centrum i – v dominantní hemisfé e, rozliší mluvenou • chu ové – nad postranní jámou ichové – na spodin elních lalok – asocia ní oblasti – propojení r zných ástí mozkové k ry
Smyslový orgán
Dost edivý neuron
Vmeze ený neuron
Mícha
Výkonný orgán
Odst edivý neuron
Obvodové nervy • nerv – soubor axon , navzájem odd lených vazivovými obaly – na povrchu každého axonu – endoneurium, na povrchu svaze ku – perineurium, na povrchu celého nervu - epineurium • mozkové = hlavové nervy – 12 pár • míšní nervy – 31 pár – 8 kr ních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 ížových, 1 kostr ní – 1 míšní segment – p ední ko en míšní a zadní ko en míšní – spojují se v páte ním kanálu a vystupují meziobratlovými otvory – t i v tve • zadní v tve • spojovací v tve • p ední v tve – nervové pleten – plete kr ní – plete pažní – plete bedrok ížová • vegetativní nervy
Smyslová soustava
Smysly • Zrak – sv tlo • Sluch – zvuky ich – pachy • Chu – látky v kontaktu s jazykem • Hmat – tlak na povrchu t la • Rovnovážné ústrojí – poloha a pohyb • Vnímání teploty • Vnímání bolesti • Vnímání stavu vnit ních orgán (svalové nap tí, kyselost v žaludku,…)
Zrak
Stavba oka • B lima – Bílá vrstva na povrchu oka – Udržuje stálý tvar o ní koule – Vep edu vytvá í pr hledný tvar zvaná rohovka • Rohovka chrání oko zep edu
Cévnatka • Prost ední vrstva oka • Bohat prokrvená • Vep edu vybíhá v duhovku a v asnaté lísko – Duhovka • • • •
Zbarvený sv ra z hladké svaloviny Uprost ed je otvor zvaný zornice Ve tm se zornice rozší í – do oka m že víc sv tla Na sv tle se zornice zúží a zabrání tak p esv tlení obrazu
asnaté t lísko • Soubor asnatých sval – hladká svalovina • V n m je napnutá ka ka láme sv tlo tak, aby se paprsky p icházející z jednoho bodu, setkaly op t v jednom bod na sítnici. – Jedná se o spojnou ku – P i pohledu do dálky se ka zploští, p i pohledu na blízko se zak iví (díky innosti asnatého líska)
Sítnice • Vnit ní vrstva oka • Složená ze smyslových bun k • Sv telné paprsky dopadající na sítnici aktivují tyto bu ky a tak vzniká obraz, který je posílán zrakovým nervem do mozku.
• Smyslové bu ky: – Ty inky • Velmi citlivé • Vid ní za šera • Nerozlišují barvy
ípky • Mén citlivé • Vid ní na sv tle • Barevné vid ní
• Zvláštní místa na sítnici – Slepá skvrna • Místo, kde odchází zrakový nerv • Nejsou zde smyslové bu ky
– Žlutá skvrna • Místo s nejv tší koncentrací zrakových bun k • Naproti ce
Sklivec • Rosolovitá pr hledná hmota • Vypl uje o ní kouli • Brání zhroucení oka dovnit
ídatné orgány oka • Okohybné svaly – Otá ejí okem
• Slzné žlázy – Brání vysychání oka – Dezinfekce – Vyplavují ne istoty
• Ví ka – Roztírají slzy – Chrání oko asy zachytávají prach
• Obo í – Ochrana p ed stékajícím potem
Poruchy zraku • Krátkozrakost – Oko je p íliš dlouhé, takže paprsky se protnou ed sítnicí a na sítnici se tvo í neostrý obraz vzdálených p edm t – Odstraníme brýlemi s rozptylkami
• Dalekozrakost – Oko je p íliš krátké, nebo asnaté t lísko unavené, takže se paprsky na sítnici ješt nesetkají a vid ní na blízko je neostré – Odstraníme brýlemi se spojkami
• Šilhání – Špatná souhra okohybných sval
• Šedý zákal – Zakalí se o ní ka ku lze operativn odstranit a nahradit um lou (neumí již zaost ovat).
• Zelený zákal – Zvýšený nitroo ní tlak – M že vést k oslepnutí
Sluch
Zvuk • Zvuk vzniká vibrací p edm tu (struna na kyta e, hlasivky,…) • Chv ní se z p edm tu p enáší na okolní vzduch a ší í se jako kruhy na vod . • Rychlé vibrace – vysoké tóny • Pomalé vibrace – hluboké tóny • Mohutné vibrace – hlasitý zvuk • Jemné vibrace – tichý zvuk
Ucho • Zevní ucho – Ušní boltec • Zachycuje zvukové vlny a soust zvukovodu
uje je do
– Zevní zvukovod • Vede zvukové vlny až k bubínku
– Bubínek • Blána která p ehrazuje zvukovod na rozhraní zevního a st edního ucha • P i nárazech zvukových vln se rozechvívá
• St ední ucho – Sluchové k stky • Kladívko, kovadlinka, t mínek • P enášejí chv ní bubínku na oválné okénko ve vnit ním uchu
– Eustachova trubice • Spojuje st edoušní dutinu s hltanem • Vyrovnává tlak mezi st edoušní dutinou a okolím
• Vnit ní ucho – Blanitý hlemýž • Chv ním oválného okénka se rozechvívá i tekutina, kterou je hlemýž vypln n • Díky chv ní tekutiny se pohybují „vlásky“ bun k ve st hlemýžd • Tyto bu ky p evád jí chv ní na nervový signál, který je veden zvukovým nervem do mozku
Rovnovážné ústrojí
Blanitý labyrint • Umíst n ve vnit ním uchu • T i polokruhovité chodby – Vypln ny tekutinou – Dole rozší eny v ampuly – zde jsou bu ky s vlásky – P i pohybu hlavy se (díky pohybu tekutiny) ohýbají vlásky a p evád jí tento pohyb na nervový signál, který nás informuje o pohybu hlavy
• Vej itý a kulovitý vá ek
Chu
Jazyk • Celý povrch je pokryt chu ovými pohárky v nichž jsou chu ové bu ky • Každá bu ka reaguje pouze p i styku s látkou odpovídající chuti • Jsou tedy ty i typy chu ových bun k, podle ty základních chutí – Ho ká slaná, sladká, kyselá
Rozmíst ní chu ových bun k na jazyku
ich
ichové bu ky • Umíst ny v horní ásti dutiny nosní • Reagují na pachy ve vzduchu, který prochází dutinou nosní • Signály vysílají do mozku ichovým nervem • Rozlišujeme asi 10 000 pach
Hmat
Smyslové bu ky v k ži idla uzp sobená pro vnímání zných pocit – Vnímání – Vnímání – Vnímání – Vnímání – Vnímání
chladu tepla dotyku a silného tlaku bolesti pohybu chloupk
Adaptace smysl
• P i dlouhodobém p sobení podn tu m že tšina smysl otup t • Nap .: ich – necítíme pach v místnosti, kde jsme již dlouho – Hmat – necítíme dotyk brýlí – Sluch – p estáváme vnímat hudbu p i práci
• Výhoda – Nezat žujeme mozek zbyte nými podn ty
• Nevýhoda – Smysly nás nemusí varovat p ed nebepe ím – Nap . neucítíme, že uniká plyn
Pohlavní soustava
Pohlavní bu ky • Spermie – Mužská pohlavní bu ka – V jednom mililitru ejakulátu je asi 20 mil. spermií – Pohyblivá Jádro Kr ek
Hlavi ka
St ední ást
Bi ík
• Vají ko – Ženská pohlavní bu ka – Velikost asi 0,1 mm – Není pohyblivé
Muž
Varlata • Mužské pohlavní žlázy • Produkují mužský pohlavní hormon testosteron • Produkují spermie v semenotvorných kanálcích • Uložena v šourku (spermie pot ebují k dozrávání teplotu nižší, než je v dutin išní)
Nadvarlata • Umíst na v šourku • Místo dozrávání spermií (získávají zde pohyblivost)
Chámovody • Trubice spojující nadvarlata s mo ovou trubicí • Mají ve st hladkou svalovinu
Prostata • Obepíná mo ovou trubici v míst , kde se k ní p ipojují chámovody • Obohacuje sperma hlenem a dalšími užite nými látkami • Její hladká svalovina pomáhá p i ejakulaci • Ve vyšším v ku se m že zv tšit a bránit tak vytékání mo i z mo ového m chý e
Penis • Jsou v n m t i topo ivá t lesa • Komplementární orgán k pochv ženy a umož uje pohlavní spojení
Žena
Vaje níky • Ženské pohlavní žlázy • Produkují ženské pohlavní hormony estrogeny a progesteron • Produkují zralá vají ka • Uloženy v dutin b išní • Velikost cca 4 cm
Vejcovody • Trubice spojující vaje níky s d lohou • Nenasedají p ímo na vaje níky • Vají ko je zachycováno nálevkovitým ústím • Aktivn posouvají vají ko • Zde dochází nej ast ji k oplození
loha • • • •
Dutý svalnatý orgán Uložena ve spodní ásti dutiny b išní Zde se odehrává prenatální vývoj dít te Ve spodní ásti je zúžena do hrdla a ústí do pochvy - ípek
Pochva • Trubice spojující d lohu s vn jším prost edím • P ed prvním pohlavním stykem je zven í uzav ena panenskou blánou • Zven í je ústí pochvy kryto malými a velkými stydkými pysky
Menstrua ní a ovula ní cyklus • Cyklické zm ny produkce pohlavních hormon – cyklické zm ny pohlavních orgán . • Vaje níky procházejí ovula ním cyklem a loha menstrua ním cyklem. • Oba cykly probíhají zárove a opakují se jednou za cca 28 dní.
Ovula ní cyklus i ovula ním cyklu dozrává vají ko ve vaje níku
Fáze ovula ního cyklu • Folikulární fáze: – Ve vaje níku vzniká vá ek Graaf v folikul, v mž je zralé vají ko. – Asi 12. – 15. den po menstruaci je vají ko uvoln no = ovulace.
• Luteální fáze: – Místo G. folikulu vzniká žluté t lísko. – Produkce progesteronu – v p ípad ot hotn ní má vliv na pr h t hotenství, jinak žluté t lísko zaniká, vzniká nový Graaf v folikul a nastupuje folikulární fáze.
• Po uvoln ní z Graafova folikulu je vají ko zachyceno nálevkou vejcovodu a postupuje do d lohy. • Ovula ní cyklus probíhá zpravidla st ídav pokaždé v jednom vaje níku.
Menstrua ní cyklus i menstrua ním cyklu se sliznice lohy p ipravuje na uhnízd ní oplodn ného vají ka
Fáze menstrua ního cyklu • Menstrua ní fáze:
– Odstran ní zni ené d ložní sliznice.
• Prolifera ní fáze:
– Regenerace d ložní sliznice.
• Sekre ní fáze:
– Po ovulaci. – Sliznice d lohy zdu í, siln prokrvená. – P íprava na uhnízd ní oplozeného vají ka.
• Ischemická fáze:
– Po zániku žlutého t líska – Klesá prokrvení zdu elé sliznice v d loze a ást sliznice odumírá. – Následuje op t menstruace
Zdroj: Biologie lov ka
Oplodn ní • P i pohlavním styku proniká penis do pochvy a dojde k ejakulaci (vyst íknutí spermií). • Spermie mohou p ežít v t le ženy n kolik málo dní. • Spermie postupují do vejcovod . • Pokud se ve vejcovodu potkají s vají kem, m že jedna proniknout dovnit . Pak se st na vají ka již zneprostupní. • Oplodn né vají ko se za íná d lit a postupuje do lohy, kde se zachytí ve zdu elé sliznici. V tom ípad žluté t lísko nezaniká, ale nadále produkuje progesteron.
V této prezentaci jsou (mimo jiné) použity materiály: Dr. Petra Šifty(s laskavým svolením) Doc. Dr. Václava Van aty, CSc. (s laskavým svolením) Prof. RNDr. Jana Šmardy, CSc. (s laskavým svolením) LF MU v Brn (s laskavým svolením)
