ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ŘÍČANY

Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7, 170 00

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP ŘÍČANY 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ŘÍČANY

Verze upravená podle připomínek obcí – 4/2015

Atelier T-plan, s.r.o. Na Šachtě 7, 170 00 Praha 7

RNDr. Libor Krajíček jednatel společnosti

Ing. Michal Nosál, DiS. hlavní projektant

KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ

Ing. Michal Nosál, DiS. RNDr. František Matyáš Ing. Marie Wichsová, Ph.D. Ing. Tomáš Daněk Ing. Sylva Kajnarová Ing. arch. Maja Langerová Ing. arch. Karel Beránek

Zakázka č. 2014 012

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014

Obsah Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7, 170 00.......................................................................... 1 Obsah

1

Úvod

4

1

Popis území a širší vztahy ................................................................................................ 5

1.1

Základní charakteristika území ..................................................................................5

1.2

Širší vztahy ................................................................................................................6

1.3

Nadřazené dokumenty ...............................................................................................7 Horninové prostředí a geologie ...................................................................................... 11

2

2.1

Geologická rizika pro zakládání staveb ....................................................................11

2.2

Ložiska nerostných surovin ......................................................................................12

2.3

Hydrogeologické poměry, zranitelnost svrchního kolektoru podzemních vod ..........14

2.4

SWOT analýza .........................................................................................................15 Vodní režim ...................................................................................................................... 16

3

3.1

Hydrologické poměry ...............................................................................................16

3.2

Záplavová území, povodňová nebezpečí .................................................................17

3.3

Revitalizace ..............................................................................................................20

3.4

Hydrogeologické poměry .........................................................................................21

3.5

Vodní zdroje – ochranná pásma, zranitelné oblasti .................................................22

3.6

Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, ohrožení území přírodními jevy ...........25

3.7

SWOT analýza .........................................................................................................25 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa.................................. 26

4

4.1

Zemědělský půdní fond ............................................................................................26

4.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa .......................................................................31

4.3

SWOT analýza .........................................................................................................35 Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................... 36

5

5.1

Přírodní potenciál území a jeho ochrana..................................................................36

5.2

Krajina a její charakteristiky .....................................................................................39

5.3

SWOT analýza .........................................................................................................43 Hygiena životního prostředí............................................................................................ 44

6

6.1

Kvalita ovzduší .........................................................................................................44

6.2

Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields ..................................47

6.3

Hluková zátěž ..........................................................................................................49

6.4

Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, zóny havarijního plánování .................50

6.5

SWOT analýza .........................................................................................................51 Technická infrastruktura ................................................................................................. 52

7

7.1

Zásobování pitnou vodou .........................................................................................52

1


7.2

Likvidace odpadních vod..........................................................................................59

7.3

Zásobování plynem ..................................................................................................65

7.4

Zásobování teplem (CZT) ........................................................................................68

7.5

Zásobování elektrickou energii ................................................................................68

7.6

Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území – kritická infrastruktura, zóny havarijního plánování .................................................................................................................69

7.7

Spoje ........................................................................................................................69

7.8

SWOT analýza .........................................................................................................70 Dopravní infrastruktura ................................................................................................... 71

8

8.1

Stávající dálniční a silniční síť ..................................................................................71

8.2

Železniční síť ...........................................................................................................75

8.3

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou .......................................................77

8.4

Letecká doprava ......................................................................................................78

8.5

Vodní doprava ..........................................................................................................78

8.6

SWOT analýza .........................................................................................................79 Sociodemografické podmínky ........................................................................................ 80

9

9.1

Vývoj počtu obyvatel ................................................................................................80

9.2

Věková struktura obyvatel SO ORP .........................................................................83

9.3

Vzdělanostní struktura obyvatel ...............................................................................85

9.4

Občanská vybavenost ..............................................................................................86

9.5

SWOT analýza .........................................................................................................90

10

Bydlení ............................................................................................................................. 91

10.1

Vývoj bytové výstavby do roku 2013 ........................................................................91

10.2

Domovní a bytový fond a jeho struktura ...................................................................93

10.3

Stáří a kvalita bytového fondu ..................................................................................95

10.4

Dostupnost bydlení a vlastnictví bytů .......................................................................95

10.5

SWOT analýza .........................................................................................................96

11

Rekreace .......................................................................................................................... 97

11.1

Rekreační atraktivita a potenciál regionu .................................................................97

11.2

Rekreační infrastruktura ...........................................................................................98

11.3

Individuální rekreace ................................................................................................99

11.4

SWOT analýza .......................................................................................................102

12

Hospodářské podmínky ................................................................................................ 103

12.1

Trh práce................................................................................................................103

12.2

Další sledovaná hlediska hospodářských podmínek ..............................................105

12.3

SWOT analýza .......................................................................................................106

13

Metodika pro zpracování URÚ ...................................................................................... 107

2


13.1

Vyhodnocení stavu jednotlivých pilířů URÚ ...........................................................108

13.2

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ..........110

14

Problémy k řešení v územním plánování ..................................................................... 113

14.1

Vybrané obecné problémy .....................................................................................113

14.2

Lokalizované problémy ..........................................................................................114

15

Seznam zkratek.............................................................................................................. 120

16

Seznam vybraných zdrojů a použitá literatura ............................................................ 121

3


Úvod Smyslem zpracování 3. úplné aktualizace ÚAP ORP Říčany je poskytnout ve správním obvodu ORP Říčany nově zjištěné nebo upravené podklady pro územně plánovací činnost, ale i pro další druhy koncepčních prací v obcích a to na základě uplatňování principů udržitelného rozvoje, tj. rozvoje, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí. Územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností (ÚAP ORP) a jejich aktualizace jsou zpracovávány podle zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon). Obsah ÚAP ORP je stanoven v § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů. ÚAP ORP obsahují dle těchto předpisů část a) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zejména zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Podklady zahrnují výkresy: hodnot území, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, problémů k řešení v ÚPD. Dále ÚA ORP obsahují část b) Rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zejm. vyhodnocení silných a slabých stránek, vývojových příležitotí a hrozeb v tématickém členěním: horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace, hospodářské podmínky. Každá kapitola obsahuje celkové vyhodnocení stavu a vývoje území a je zakončena SWOT tématickou analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Na obecnou tématickou část ÚAP ORP navazuje posuzování podmínek udržitelného rozvoje jednotlivých obcí. Zpracovatel 3. aktualizace ÚAP ORP při hodnocení jednotlivých témat zjednodušil v minulé etapě použitou metodu tohoto posuzování a zvolil přímou vazbu posudku na SWOT analýzy jednotlivých obcí. Nejprve je provedeno slovní vyjádření silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území ve dvanácti sledovaných tématech. Následuje expertní vyhodnocení těchto témat ve škále: + (kladné, příznivé hodnocení), - (problematické, nepříznivé hodnocení), 0 (průměrné hodnocení které nelze zařadit do +,-). Následně bylo provedeno sdružení příbuzných témat do jednotlivých pilířů - Environmentální pilíř: horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa; Sociální pilíř: sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace; Ekonomický pilíř: veřejná dopravní infrastruktura, veřejná technická infrastruktura, hospodářské podmínky. Součtem hodnocení těchto témat v jednotlivých pilířích je dosaženo výsledku celkového hodnocení v pilíři: +, 0, -. V tomto smyslu jsou též zpracovány kartogramy hodnocení obcí v jednotlivých pilířích v barevné škále. Toto zjednodušení bylo provedeno v zájmu možnosti rychlé orientace a dohledání důvodů výsledného hodnocení obce. Metoda hodnocení také umožňuje snadné provedení aktualizace nebo zpřesnění navrhovaného hodnocení. Zpracování celkového výsledného vyhodnocení vyváženosti podmínek pro udržitelný rozvoj území v jednotlivých obcích ORP se řídí běžně používanou metodikou MMR. Obce jsou zařazeny do jedné ze čtyř kategorií, vyjadřující kombinaci dobrého a špatného stavu podmínek ve sledovaných pilířích URÚ. Vzhledem k tomu, že v této metodice není umožněno vyhodnotit stav pilíře jako neutrální, je hodnocení typu „0“ převedeno do + (podle úvahy - neutrální stav nelze vyhodnotit jako špatný). Závěrečný krok zpracování 3. úplné aktualizace ÚAP ORP Říčany se zaměřuje na shrnutí vybraných problémů k řešení v územním plánování, které jsou rozděleny na problémy obecného rázu a lokalizované problémy (environmentální problémy, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území, střety záměrů s limity využití území, střety současného stavu s limity využití území).

4


1 Popis území a širší vztahy 1.1

Základní charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Říčany představuje jeden z 26 správních obvodů Středočeského kraje. Řešené území se nachází v centrální části kraje, východně od hl. m. Praha, v okresech Praha-východ a Kolín. Je tvořeno 52 obcemi, z nichž 3 mají statut města – Říčany, Mnichovice a Kostelec nad Černými lesy. Tato města jsou zároveň sídlem pověřených obecních úřadů. Území SO ORP Říčany je znázorněno v následující mapě. Mapa 1.1: Správní obvod ORP Říčany

Největší obcí v řešeném území z hlediska rozlohy jsou Říčany (6,8 % území), nejmenší naopak Světice (0,3 % území). Rozlohy jednotlivých obcí SO ORP Říčany jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Říčany Obec

Podíl výměry obce na rozloze SO ORP Říčany (%)

Výměra obce (ha)

Babice Březí Černé Voděrady Čestlice Dobřejovice Doubek Herink Hrusice Jevany Kaliště Kamenice

557,0 307,8 1 314,3 442,8 384,5 367,8 273,5 542,9 1 291,7 624,0 1 738,5

5

1,5 0,8 3,5 1,2 1,0 1,0 0,7 1,4 3,4 1,7 4,6

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Obec

Podíl výměry obce na rozloze SO ORP Říčany (%)

Výměra obce (ha)

Klokočná Konojedy Kostelec nad Černými lesy Kostelec u Křížků Kozojedy Křenice Křížkový Újezdec Kunice Louňovice Mirošovice Mnichovice Modletice Mukařov Nučice Nupaky Oleška Ondřejov Oplany Pětihosty Petříkov Popovičky Prusice Radějovice Říčany Senohraby Sluštice Strančice Struhařov Stříbrná Skalice Sulice Světice Svojetice Štíhlice Tehov Tehovec Velké Popovice Vlkančice Všestary Výžerky Vyžlovka Zvánovice SO ORP Říčany

284,4 513,7 1 769,8 409,1 718,2 402,2 485,3 1 040,0 442,8 536,4 832,1 344,3 632,7 498,5 318,1 1 193,6 1 816,0 580,6 384,4 469,5 519,5 257,1 509,2 2 580,8 344,0 409,8 1 162,1 578,3 2 443,0 992,4 117,6 257,8 519,3 821,5 278,5 1 562,4 729,4 444,4 656,5 379,0 650,9 37 730,3

0,8 1,4 4,7 1,1 1,9 1,1 1,3 2,8 1,2 1,4 2,2 0,9 1,7 1,3 0,8 3,2 4,8 1,5 1,0 1,2 1,4 0,7 1,3 6,8 0,9 1,1 3,1 1,5 6,5 2,6 0,3 0,7 1,4 2,2 0,7 4,1 1,9 1,2 1,7 1,0 1,7

Zdroj: Data ÚAP 2014

1.2

Širší vztahy

SO ORP Říčany sousedí na severozápadě s hl. m. Praha. Západní část správního obvodu je díky této blízkosti významným zázemím Prahy, je silně ovlivněno procesem suburbanizace, kdy dochází ke stěhování pražského obyvatelstva do tohoto území, což je spojeno s intenzivní neregulovanou výstavbou nových domů a bytů, vysokou mírou ekonomické aktivity a nízkou mírou nezaměstnanosti. Suburbanizace se v důsledku nedostatku účinných regulativních nástrojů vyznačuje vysokými nároky na

6


zábor půdy i náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Obyvatelstvo žijící v tomto území je z velké míry závislé na používání individuální automobilové dopravy. Do oblasti se také díky existenci dálnice D1 soustřeďují sídla celorepublikově významných ekonomických subjektů. Na západě dále sousedí řešené území se SO ORP Černošice, na jihu se SO ORP Benešov, na východě se SO ORP Kolín, na severu se SO ORP Český Brod a SO ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Mapa 1.2: Širší vztahy správního obvodu ORP Říčany

1.3

Nadřazené dokumenty

Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR (dále též „PÚR ČR“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008 (dále též PÚR ČR 2008), a na základě bodu IV. 2. tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly:

7




„Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky;



„Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů“;

Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; 

„Další úkoly pro územní plánování“.

Republikové priority V PÚR ČR 2008 jsou stanoveny mimo jiné i tyto republikové priority: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 24 PÚR ČR 2008). Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále též ZÚR SK) jsou na území tohoto kraje definovány rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti. SO ORP Říčany je součástí jedné z rozvojových oblastí. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního, republikového a regionálního významu existují zvýšené požadavky na změny v území.

8


Rozvojová oblast OB1 Praha PÚR 2008 vymezuje rozvojovou oblast OB1 Praha, která mimo území hl. m. Prahy zahrnuje rozsáhlé území Středočeského kraje. ZÚR vymezení rozvojové oblasti OB1 zpřesňují. Zahrnují ze sledovaných SO ORP území, která se vyznačují významným rozvojovým potenciálem. Mimo v PÚR 2008 uvažovaných SO ORP sledují ZÚR rozšíření ve dvou případech. 

První se týká prostoru Kladenska, kde do rozvojové oblasti jsou zařazována dvě města ležící bezprostředně za hranicemi SO ORP Kladno – Nové Strašecí a Smečno. Tato města leží v bezprostřední blízkosti významných radiál R6 a R7.



Druhý se týká dvou měst, Týnce n. Sázavou a Čerčan (a jejich okolí), které jsou součástí SO ORP Benešov. Severně od těchto měst došlo v úpravě hranic z původního zařazení z okresu Prahavýchod do okresu Benešov.

Územně analytické podklady kraje Územně analytické podklady Středočeského kraje 2013 (ÚAP SK) vymezují v rámci priorit udržitelného rozvoje Středočeského kraje pro období 2007 – 2013 na základě stanovení specifických cílů a s přihlédnutím k prioritním oblastem nadřazených strategických dokumentů EU, ČR a kraje následující prioritní osy ROP NUTS 2 Střední Čechy: 

Prioritní osa č. 1 – Doprava – V rámci této osy budou intervence programu zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci silnic II. a III. třídy, a to v souladu s ochranou ekosystémů, snižováním hlukové zátěže, zvyšováním bezpečnosti v dopravě a zpřístupněním rozvojových lokalit. Dále bude podporována integrace nabídky veřejné dopravy včetně jejího zpřístupňování všem skupinám cestujících a obnovy vozového parku motivované větší šetrností vůči životnímu prostředí. V této souvislosti budou podporovány i některé inovační aktivity, jako například zavedení telematiky či jiných moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě.



Prioritní osa č. 2 – Cestovní ruch – V rámci této osy budou podpořeny aktivity zaměřené na rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu. V případě podnikatelské infrastruktury bude podpora přednostně zaměřena na budování, rozšiřování a zlepšování standardu ubytovacích služeb a budování doplňkové infrastruktury CR. Podpora rozvoje veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu, které z různých důvodů musí zajišťovat veřejný sektor a zejména místní samospráva, tvoří další významný pilíř této prioritní osy. Intervence budou směřovány rovněž na zlepšení řízení a marketingu turistických destinací na území regionu.



Prioritní osa č. 3 – Integrovaný rozvoj území – Intervence v rámci této prioritní osy budou zaměřeny prioritně na rozvoj regionálních center a dalších měst a doplňkově na rozvoj venkovských oblastí. Podpora rozvoje a revitalizace regionálních center a dalších měst bude zahrnovat komplexní obnovu fyzického prostředí ve vybraných městech nebo městských částech a modernizaci infrastruktury veřejných služeb (infrastruktura v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb a infrastruktura pro volnočasové aktivity). Modernizace infrastruktury veřejných služeb bude podporována nejen s ohledem na zajištění vysoké kvality poskytovaných služeb, ale i na technologický rozvoj. Inovační aktivity budou podporovány především v oblasti zdravotní péče, pro jejíž kvalitu je sledování technologického rozvoje patrně nejpodstatnější. Podpora venkovských oblastí bude zaměřena především na zvýšení atraktivity venkovských sídel a zajištění přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu i zvýšení jejich kvality. Do této prioritní osy budou zařazeny také inovační akce směřující k podpoře realizace regionální inovační strategie.



Prioritní osa č. 4 – Technická pomoc – Prostřednictvím této osy bude podpořena implementace programu v oblasti řízení, monitorování, hodnocení, informování a kontroly. Součástí technické pomoci budou také intervence zaměřené na zvýšení absorpční kapacity potenciálních příjemců podpory v rámci programu. Technická pomoc vychází z článku 46 obecného nařízení.

9


V rámci dlouhodobých cílů pro rozvoj Středočeského kraje pro období 2007 – 2013 je globálním cílem jak pro region soudržnosti Střední Čechy, tak jako pro Českou republiku, vytvořit podmínky pro dynamický růst vytvořeného HDP v regionu a zajištění vysoké kvality života obyvatel měst i venkova cestou zvyšování atraktivity regionu pro bydlení, podnikání, investice a cestovní ruch. Jako hlavní problémy pro dosažení vytyčených cílů se jeví pro zónu příměstského osídlení: 

Nevyhovující stav dopravních komunikací a jejich přetíženost (zejména silniční komunikace);



Živelný rozvoj bytové výstavby v důsledku slabé regulace územního rozvoje;



Zanedbaná nebo nedostatečná technická infrastruktura malých obcí (zejména těch, kde v důsledku suburbanizace dochází k výraznému přílivu nových obyvatel);



Zhoršené životní prostředí.

Pro zónu mimo příměstského osídlení: 

Nízká nabídka pracovních příležitostí, zejména v okrajových a venkovských oblastech;



Nedostatečná vybavenost malých obcí technickou infrastrukturou, případně nedostatečná kvalita této infrastruktury;



Nedostatečné využití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu.

Pro rozvoj strategie rozvoje regionu Střední Čechy byly v ÚAP SK nadefinovány následující specifické cíle: 

Zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel při současném snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí;



Zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu;



Zvýšení kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu;



Zvýšení absorpční kapacity regionálních a místních aktérů.

Závěry RURÚ Středočeského kraje jsou v souladu s těmito globálními i specifickými cíli.

10


2 Horninové prostředí a geologie Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany patří dle geomorfologického členění do provincie Česká vysočina. Většina území je tvořena geomorfologickým celkem Benešovská pahorkatina, který se vyznačuje členěným, kopcovitým reliéfem (především na jihu v Ondřejovské vrchovině). Místy se vyskytují skalní útvary (Jevanská pahorkatina v středoseverní části). Na severozápadě (Strančická pahorkatina) převažuje mírně členitý reliéf s nevýraznými strukturními hřbety, suky a malými plošinami. Severozápadní část správního obvodu spadá do geomorfologického celku Pražská plošina, který má charakter pahorkatiny s nízkou členitostí reliéfu a poměrně rozsáhlými zarovnanými povrchy, do severní části obce Kostelec nad Černými lesy zasahuje celek Středolabská tabule. Horninové podloží území SO ORP Říčany je z geologického hlediska velmi pestré. Východní část SO ORP je tvořena převážně permokarbonskými pískovci, slepenci a jílovci, které místy přecházejí do hornin druhohorního a čtvrtohorního stáří. V severní části navazují na prvohorní horniny rozsáhlé žulové vrstvy, dále na západ převažují starohorní břidlice a droby, které jsou lokálně překryty čtvrtohorními sedimenty (hlíny, spraše, písky, štěrky). Jih území je pak tvořen zejména granodiority a diority, na které navazují zvrásněné paleozoické horniny. 2.1

Geologická rizika pro zakládání staveb

S geologickým podložím souvisí i limitující faktory ovlivňující možnosti rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko, což je míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Vyšší kategorie radonového indexu podloží tedy značí vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 (limitní hodnota) v existujících objektech a zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Značná část území SO ORP Říčany se nachází v oblasti vysokého, příp. středního radonového rizika; jedná se o střední, východní a jihozápadní část správního obvodu. Nízkým radonovým rizikem disponuje severozápadní a částečně severovýchodní část. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se však mohou od těchto kategorií odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Dalším limitem využívání území jsou poddolovaná území. Největší množství poddolovaných území se ve SO ORP Říčany nachází v oblasti Stříbrné Skalice, kde probíhala do počátku 18. století těžba stříbra, mědi a olova. Další plošně významnější poddolovaná území se nacházejí v Kostelci nad Černými lesy a v Tehově u Říčan. Celkově se v řešeném území nachází 5 plošných a 23 bodových poddolovaných území, která jsou uvedena v následující tabulce a v mapě 2.1 níže. Tabulka 2.1.1: Poddolovaná území ve SO ORP Říčany Název

Surovina

Rozsah

Obec

Brník

Jíly

ojedinělá díla

Olaška

Brník-brnický les

Uhlí černé

ojedinělá díla

Oleška

Černé Voděrady

Měděná ruda - Polymetalické rudy

ojedinělá díla

Černé Voděrady

Hradové Střimelice 1


systém důlních děl

Stříbrná Skalice



ojedinělá díla

Stříbrná Skalice



ojedinělá díla

Stříbrná Skalice

Klokočná

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamennou výrobu

ojedinělá díla

Klokočná

Kostelec n. Čer. lesy-Peklov

Měděná ruda


Kostelec nad Černými lesy


Uhlí černé

ojedinělá díla


11

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Název

Surovina

Rozsah

Obec

Kostelní Střimelice 1



Stříbrná Skalice



ojedinělá díla

Stříbrná Skalice


Uhlí černé - Uhlí hnědé

ojedinělá díla

Stříbrná Skalice

Ládví

Zlatonosná ruda

ojedinělá díla

Kamenice

Myšlín

Polymetalické rudy

ojedinělá díla

Struhařov

Nučice 1

Uhlí černé

ojedinělá díla

Nučice

Nučice 2

Uhlí černé

ojedinělá díla

Nučice

Radějovice

Zlatonosná ruda

ojedinělá díla

Radějovice

Stříbrná Skalice 1



Stříbrná Skalice


Uhlí černé

ojedinělá díla

Stříbrná Skalice



ojedinělá díla

Stříbrná Skalice


Polymetalické rudy

ojedinělá díla

Stříbrná Skalice




Stříbrná Skalice

Sulice

Zlatonosná ruda

ojedinělá díla

Sulice

Štiřín

Zlatonosná ruda

ojedinělá díla

Petříkov

Tehov 1

Polymetalické rudy

ojedinělá díla

Tehov

Tehov 2

Cín-wolframová ruda

ojedinělá díla

Tehov

Vlkančice-Pyskočely

Železné rudy

ojedinělá díla

Vlkančice

Výžerky

Uhlí černé

ojedinělá díla

Výžerky


Další možný rizikový jev, sesuvná území, se ve SO ORP Říčany nevyskytuje. 2.2

Ložiska nerostných surovin

Na území ORP se nacházejí zejména výhradní a nevýhradní ložiska nerostných surovin stavebního kamene, jílů a cihlářských surovin. Aktuální stav využitelnosti ložisek je dán vymezenými dobývacími prostory. Zbývající ložiska těžena prozatím nejsou. V řešeném území se dále nacházejí ložiska nebilancovaná (vyhrazených i nevyhrazených nerostů), s ukončenou těžbou či zrušená technických zemin, kamene, cihlářských surovin, jílu, wolframové rudy, polymetalických a měděných rud, zlatonosných rud, štěrkopísku nebo surovin bóru. V menší míře jsou dále přítomny schválené a neschválené prognózní zdroje stavebního kamene (Lojovice, Čenětice, Tehov), živcových surovin (Štíhlice) a surovin bóru (Tehov 2). Z hlediska surovinové základny lze tedy vyšší význam přikládat především zásobám nerostných surovin evidovaných jako bilancovaná výhradní ložiska, ložiska nevýhradní a prognózní zdroje. Ve zbývajících případech jsou zásoby netěžitelné z důvodů nepřekonatelných územních střetů, nerentabilitě těžby či ukončené těžbě (vytěžení ložiska). Tabulka 2.2.1: Výhradní ložiska nerostných surovin na území SO ORP Říčany Název Žernovka

Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Štíhlice (část ložiska je evidována jako Živcové suroviny schválený prognózní zdroj) Kolovraty Cihlařská surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou Kunice kamenickou výrobu Stříbrná Skalice Stavební kámen

Obec Mukařov, Štíhlice Štíhlice Říčany Kunice Stříbrná Skalice

Mokřany Chomutovice u Dobřejovic

Stavební kámen Stavební kámen

Velké Popovice Popovičky

Pyšely Brník

Stavební kámen Jíly

Velké Popovice Oleška

12

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Zdroj: Data ÚAP 2014

Tabulka 2.2.2: Nevýhradní ložiska nerostných surovin na území SO ORP Říčany Název

Surovina

Obec

Dobřejovice Sluštice-Pacov

Cihlářská surovina Cihlářská surovina

Dobřejovice Říčany, Křenice, Sluštice, Březí

Všestary-Menčice

Stavební kámen

Tehov, Všestary, Klokočná


Pro těžbu nerostných surovin jsou na sledovaném území vymezeny čtyři dobývací prostory (DP): DP Chomutovice, lokalizovaný v obci Popovičky (prachovce a břidlice), DP Stříbrná Skalice (amfibolit), DP Žernovka v obci Mukařov (žula) a DP Brník v obci Oleška (žáruvzdorné jíly). Rozlohou největším z nich je DP Brník (3,1 km2), jediným v současné době těženým je DP Chomutovice. Dobývací prostory řešeného území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.2.3: Těžené dobývací prostory na území SO ORP Říčany Číslo

Název

Organizace

Nerost

Obec

70402

Chomutovice

FORMANSERVIS, s.r.o., Nebřenice

Algonk. prachovce a břidlice

Popovičky

70857

Stříbrná Skalice

Hanson ČR, a.s., Veselí nad Lužnicí

Kámen - amfibolit

Stříbrná Skalice

70120

Žernovka

Anna Mrázková, Mukařov

Žula

Mukařov

60215

Brník

KERAMOST a.s., Most

Žáruvzdorné jíly

Oleška


V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Říčany vymezeno devět chráněných ložiskových území (CHLÚ), která slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání. Z hlediska surovin se jedná opět o stavební materiály. Daná CHLÚ jsou uvedena v tabulce níže. Tabulka 2.2.4: Chráněná ložisková území ve SO ORP Říčany Číslo 18430001 12560000 03870000 02650000 02630000 02810000 22860100 22850100 22840100

Název CHLÚ Kolovraty Brník Žernovka Stříbrná Skalice Kunice Chomutovice Pyšely Mokřany Babice

Surovina Cihlářská surovina Jíly Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen

Obec Říčany Oleška Mukařov, Štíhlice Stříbrná Skalice Kunice Popovičky Velké Popovice Velké Popovice Velké Popovice


Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a CHLÚ ve SO ORP Říčany jsou znázorněny v následující mapě.

13

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 2.1: Vybrané geologické jevy na území SO ORP Říčany

2.3

Hydrogeologické poměry, zranitelnost svrchního kolektoru podzemních vod

V rámci problematiky podzemních vod lze členit území na hydrogeologické rajony, což jsou území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody. Do území SO ORP Říčany zasahují celkem čtyři hydrogeologické rajony základní vrstvy:  rajon 4350 Velimská křída – zahrnuje severovýchodní část SO ORP (značná část území obcí Kostelec nad Černými lesy, Kozojedy a Štíhlice),  rajon 4510 Křída severně od Prahy – do SO ORP zasahuje v jeho severní části,  rajon 6250 Proterozoikum a paleozoikum povodí přítoků Vltavy - zahrnuje severozápadní část SO ORP,  rajon 6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy – zahrnuje většinu území SO ORP, konkrétně především centrální a jižní část. Hydrogeologické rajony jsou tvořeny útvary podzemních vod. Útvarem podzemní vody je nazýváno vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. V případě neexistence nebo nedostatečného vývoje těsnících pokryvných útvarů jsou útvary podzemních vod vystaveny zvýšenému riziku kontaminace, jehož zdrojem mohou být především zemědělství, staré ekologické zátěže a nedostatečné odkanalizování a čištění odpadních vod v některých obcích. V podmínkách ČR je hodnocena zranitelnost horninového prostředí vůči dusičnanům, acidifikaci a pesticidům (atrazinu). Na území SO ORP Říčany převládá horninové 14


prostředí s nízkou zranitelností vůči dusičnanům, horninové prostředí se střední a vysokou zranitelností vůči dusičnanům lze zaznamenat lokálně a spíše zřídka. V rámci zranitelnosti vůči acidifikaci převládají horniny s vysokou rizikovostí, stejně jako ve většině území povodí Labe, v případě zranitelnosti vůči atrazinu horniny s nízkou zranitelností.

2.4

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Absence sesuvných území.

Značná část území se nachází v oblasti vysokého, případně středního radonového rizika.

Existence ložisek stavebních materiálů (stavební kámen, žáruvzdorné jíly, cihlářské hlíny).

Vysoký počet poddolovaných území (především obce Kostelec nad Černými lesy, Stříbrná Skalice a Tehov).

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Surovinový potenciál území a jeho ekonomické zhodnocení.

Střety zájmů těžby nerostných surovin s ochranou přírody a krajiny.

Rekultivace území s ukončenou těžbou.

Negativní důsledky využívání nerostných surovin – narušení ekosystémů, krajinného rázu, prašnost, hlučnost, vodní režim.

Uchování podstatné části existujících zdrojů nerostných surovin pro případné využití příštími generacemi.

15


3 Vodní režim Vodní režim území je dán systémy povrchových a podzemních vod. Kromě jejich vlastní charakteristiky je v této kapitole věnována pozornost i vodním zdrojům, situaci v území z hlediska povodní apod. 3.1

Hydrologické poměry

Správní obvod obce s rozšířenou působností Říčany se nachází v mezinárodní oblasti povodí Labe, v dílčích povodích Dolní Vltavy (cca 85 % území) a Horního a středního Labe (severovýchodní část, cca 15 % území). Z hlediska povodí 3. řádu a útvarů povrchových vod (tekoucích) lze území rozdělit do následujících:  Výrovka – číslo hydrologického pořadí (ČHP) 1-04-06 – zasahuje okrajově do severovýchodní části území (povodí Šembery a Výrovky - Jalového potoka), vodní útvar (VÚ) 11040000 Šembera po Výrovku  Labe od Výrovky po Jizeru – ČHP 1-04-07 – zasahuje do severního výběžku území (povodí Výmoly), VÚ 11068000 Výmola  Sázava od Želivky po ústí – ČHP 1-09-03 – zabírá převážnou centrální a jižní část území, VÚ 12824000 Nučický potok, VÚ 12832000 Jevanský potok, VÚ 12852000 Mnichovka, VÚ 12874000 Mokřanský potok, VÚ 12876000 Čakovický (Kamenický) potok a VÚ 12901000 Sázava od Želivky po ústí  Vltava od Sázavy po Berounku – ČHP 1-09-04 – zasahuje pouze do západního cípu území (povodí Libřice), VÚ 12911030 Vltava od Sázavy po Berounku  Vltava od Berounky po Rokytku – ČHP 1-12-01 – zabírá severozápadní oblast v okolí města Říčany, VÚ 13769000 Botič (včetně Dobřejovického potoka, Pitkovického potoka a Říčanského potoka) a VÚ 13782010 Rokytka. Nejvýznamnějším vodním tokem celého území je řeka Sázava, která ale protéká pouze po části jižní hranice správního obvodu. Území je tedy odvodňováno především menšími řekami a potoky. Mezi nejvýznamnější toky ústící na jih do Sázavy patří Mnichovka, Jevanský potok a Nučický potok, které jsou ve správě Povodí Vltavy, a Kamenický potok a Mokřanský potok, které jsou ve správě Lesů ČR. Z toků odvodňujících území na sever jde především o Výrovku (Jalový potok) ve správě LČR, o Šemberu a Výmolu ve správě Povodí Labe a o Rokytku, Říčanský potok, Pitkovický potok, Dobřejovický potok a Botič ve správě Povodí Vltavy. Z hlediska Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění NV č. 169/2006 Sb. (tzv. typy rybných vod) jsou mezi lososové typy vod zařazeny Mnichovka, Nučický potok, Šembera a Výmola a mezi kaprové typy vod Bohumilský potok, Botič, Dobřejovický potok, Jevanský potok, Kamenický potok, Mokřanský potok, Oplanský potok, Pitkovický potok, Rokytka, Říčanský potok, Sázava, Výrovka a Zvánovický potok. Účelem nařízení je zajistit jakost typů vod tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života uvedených typů ryb. Na řadě vodních toků jsou vybudovány rybníky a další vodní plochy. Celková výměra vodních ploch ve SO ORP dosahuje téměř 219 hektarů. Mezi plošně největší se řadí rybníky Vyžlovský (22,5 ha), Jevanský (17,6 ha), Propast (9,2 ha) a Hruška na Jevanském potoce, další významnější rybníky jsou na Mnichovce a na přítocích Kamenického potoka. V obci Výžerky je suchá nádrž - poldr Výžerky. Koupací oblasti ve smyslu Vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání, se v řešeném území nevyskytují. Na mnoha vodních plochách jsou však provozovaná přírodní koupaliště (příkladem jsou rybníky Vyžlovský a Jureček). Vodní plochy a vodní toky včetně rozvodnic povodí 4. řádu a hranic obcí jsou znázorněny níže.

16

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 3.1: Schema vodních útvarů

3.2

Záplavová území, povodňová nebezpečí

Významným limitem, který je nutno respektovat, jsou záplavová území (ZÚ). Ve SO ORP Říčany jde o ZÚ Botiče, Jevanského potoka, Kunického potoka, Mnichovky, Nučického (Vlkančického) potoka, Rokytky, Sázavy a Výmoly. ZÚ Botiče pro dotčený úsek stanovil Magistrát hlavního města Prahy opatřením obecné povahy čj. MHMP-53680/1999/VYS/Rů dne 7.9.1999 (zasahuje Radějovice a Křížkový Újezdec), ZÚ Jevanského potoka v km 0,0-13,7 stanovil Krajský úřad Středočeského kraje čj. 127756/105/OŽP-Bab dne 23.2.2006 (zasahuje Stříbrnou Skalici, Konojedy, Černé Voděrady, Oplany a Jevany), ZÚ Kunického potoka je v databázích uváděno kódem CZ020_982 pro úsek 1,7-2,5 km (v obci Mirošovice) a kódem CZ020_983 pro úsek 6,8-7,24 (v obci Kunice), ZÚ Mnichovky v km 0,0-13,46 stanovil Krajský úřad opatřením čj. 3275/2012/KUSK/OŽP-Bab dne 19.3.2012 (zasahuje Senohraby, Tehov, Všestary, Hrusice, Mirošovice a Mnichovice), ZÚ Pitkovického potoka v úseku km 0,0-7,327 stanovil Magistrát opatřením čj. MHMP-12652/2005/OOP/II/Ku dne 31.1.2007 (zasahuje Nupaky), ZÚ Říčanského potoka stanovil Magistrát pro úsek km 0,0-13,3 opatřením čj. MHMP-1434743/2013/OZP/II/Ka dne 20.11.2013 (zasahuje Říčany) a pro úsek km 13,3-21,4 platí opatření čj. MHMP-53680/1999/VYS/Rů ze dne 7.9.1999 (zasahuje Světice, Říčany a Tehov) a ZÚ Výmoly v úseku km 11,0-25,5 stanovil Krajský úřad opatřením čj. 174740/2012/KUSK dne 4.3.2013 (zasahuje Sluštice). O stanovení ostatních ZÚ (Nučického potoka ve Vlkančicích, Výžerkách, Nučicích a v Olešce, Rokytky v Tehovci a v Říčanech, Sázavy ve Stříbrné Skalici a v Kališti a Výmoly v Březí a Babicích) nejsou v dostupných databázích potřebná data. Pro ostatní vodní toky nejsou ZÚ stanovena. ZÚ při průtoku stoleté vody zasahují na území 26 obcí. Celkově zde nejsou ZÚ příliš rozsáhlá, vymezena jsou na 376,3 ha (cca 1 % území správního obvodu). Záplavové území má vzhledem

17


k zastavěným územím obcí největší rozsah v zastavěném území obce Stříbrná Skalice (cca 19 ha), v zastavěném území Mnichovic (cca 7 ha) a v zastavěném území Kaliště (cca 5 ha). V 18 obcích sledovaného území je vymezena aktivní zóna záplavového území (AZ ZÚ). Jde o část záplavového území, která při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, čímž je tak bezprostředně ohrožen život, zdraví a majetek lidí. Aktivní zóna záplavového území je ve SO ORP Říčany stanovena na Sázavě, Mnichovce, Nučickém potoce, Jevanském potoce od obce Jevany a Výmole (obec Sluštice). Celkově je aktivní zóna záplavového území ve SO ORP Říčany vymezena na ploše 245,5 ha, což tvoří 0,65 % rozlohy správního obvodu. Největší rozlohu zaujímá aktivní zóna záplavového území v zastavěném území Stříbrné Skalice (cca 15 ha), v zastavěném území Kaliště (cca 3 ha) a v zastavěném území Mnichovic (cca 3 ha). Omezení v záplavových územích plyne z § 67 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb. o vodách…, v platném znění). V aktivní zóně ZÚ se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních staveb uvedených v zákoně, nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury a dalších staveb uvedených v zákoně, s tím, že budou současně minimalizovány vlivy na povodňové průtoky. Dále se v AZ nesmějí těžit nerosty a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, zřizovat oplocení, živé ploty apod. a zřizovat tábory, kempy apod. V ZÚ mimo AZ (nebo není–li AZ stanovena) může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky pro využití tohoto území opatřením obecné povahy, což se ale v praxi neděje. Z Nařízení Středočeského kraje č. 7/2010 o vydání závazné části Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy a a č. 10/2010 o vydání závazné části Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe však dle bodu 3.2 jednoznačně plyne, že záplavové území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, je nutno ponechat pro možnost rozlivu velkých vod a nepovolovat zde žádné nové objekty zvyšující urbanizaci těchto prostorů. Naopak, pokud je náklad na protipovodňové opatření srovnatelný či vyšší než hodnota ochráněného majetku, prosazovat vymístění a vykoupení nemovitostí v ZÚ pro umožnění rozlivu velkých vod. Žádná další protipovodňová opatření nejsou v řešeném území Plány oblastí povodí navrhována. Podle nově zpracované Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem (Povodí Vltavy s.p., Povodí Labe s.p. červen 2014) je povodňovým nebezpečím (PN) dotčeno zastavěné či zastavitelné území 4 obcí v blízkosti řeky Sázavy, a to Stříbrné Skalice, Vlkančic, Kaliště a Senohrab. Ve Stříbrné Skalici je v nepřijatelném riziku 75 objektů a 24 osob, ve Vlkančicích 22 objektů a 1 osoba, v Kališti 13 objektů a 5 osob a v Senohrabech 1 objekt a žádná osoba. Kromě opatření organizačního charakteru (zpracování povodňových plánů, zprovoznění varovných systémů apod.) je nutno nevytvářet nové plochy v nepřijatelném riziku, postupně snižovat rozsah těchto ploch zejména v kategorii bydlení, nezvyšovat hodnotu majetku v těchto plochách, případně snižovat jejich hodnotu změnou kategorie jejich využití. Vymezit nezastavitelné plochy a plochy s omezeným využitím v území PN je úkolem pro změny územních plánů dotčených obcí (opatření DVL 217008 – pořízení/změna územního plánu – definování nezastavitelných ploch a ploch s omezeným využitím; opatření DVL 217009 – využití výstupů map povodňového rizika/povodňového ohrožení/plochy v riziku jako limitu v územním plánování a řízení; opatření DVL 217010 – opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit/zvýšení odolnosti a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj. a opatření DVL 217011 – individuální protipovodňová opatření vlastníků nemovitostí). V řešeném území se dále vyskytuje území ohrožené zvláštní povodní, tzv. průlomovou vlnou pod vodním dílem. Nejbližší vodní dílo Švihov, při jehož poškození by mohlo k tzv. průlomové vlně dojít, je vybudováno na přítoku Sázavy – Želivce ve vzdálenosti cca 23 km vzdušnou čarou od JV okraje řešeného území. Zvláštní povodeň zde přesahuje záplavové území stanovené pro Q100. V dosahu zvláštní povodně, k jejímuž vzniku může dojít za mimořádných provozních situací na vodním díle výše v povodí, leží části obcí Vlkančic, Stříbrné Skalice, Ondřejova, Kaliště, Senohrab a Pětihost. Postupová doba průlomové vlny v úseku Kakov - Nespeky (km 88,5 - 27,5), kam spadá i dotčený úsek řešeného území od Vlkančic po Senohraby, je 8 až 15 hodin a rychlost postupu vlny 4,1 až 7,6 km/hod. Využití území ohroženého zvláštní povodní neupravuje žádný zvláštní předpis, územní plán však může výstavbu regulovat, např. neumisťovat do ohrožených území kryty CO, obtížně evakuovatelná zařízení, sklady jedovatých a nebezpečných látek, nebudovat zde významná 18


energocentra, neumisťovat do ohroženého území sklady cenného zboží apod. Skutečnost je nutno zohlednit v krizových plánech dotčených obcí. Problematiku přívalových povodní, extravilánových srážkových vod a vodní eroze je navrženo řešit v rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ) s cílem zpomalení a omezení povrchového odtoku a jeho průvodních jevů, jako je vodní eroze, odnos živin a půdy z polí, zaplavování okolí, znečišťování toků apod. V projektech KPÚ je nutno navrhnout vhodná agrotechnická řešení, jako je tvorba mezí pro zkrácení délek svahů, vrstevnicová orba a vhodné osevní postupy, delimitace kultur apod. Rozsah záplavových území (stoleté vody), aktivních zón záplavového území (dvacetileté vody) a území povodňového nebezpečí (pětisetleté vody) v daných obcích správního obvodu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 3.2.1: Záplavová území, aktivní zóny ZÚ a území povodňového nebezpečí

557,0 307,8

Rozloha zastavěného území obce [ha] 65,74 50,8

ZÚ (Q100) v zastavěném území [ha] 1,203 4,201

AZ (Q20) v zastavěném území [ha] -

Jevanský potok

1 314,3

67,86

0,010

0,007

Mnichovka Jevanský potok Sázava Mnichovka Jevanský potok

542,9 1 291,7 624,0 284,4 513,7

87,91 126,09 76,77 32,45 36,21

0,893 0,132 4,667 -

0,678 0,116 3,119 -

485,3

25,23

0,324

-

1 040,0

198,06

1,025

-

536,4

103,85

3,348

-

832,1 498,5

313,75 24,16

7,262 0,471

3,061 -

318,1

22,26

-

-

1 193,6 1816,0 580,6 509,2

89,04 198,51 14,07 42,51

2,213 0,050

0,320 -

2580,8

828,64

2,070

-

344,0

119,66

0,760

0,463

409,8

55,06

1,377

0,743

2 443,0

246,29

18,932

14,704

117,6

53,29

-

-

821,5

64,62

0,620

0,366

278,5

53,94

1,285

-

729,4

19,24

0,165

0,009

444,4 656,5

46,75 14,84

1,663 0,675

1,229 0,221

37 730,3

2720,81

53,346

25,037

Obec Babice Březí Černé Voděrady Hrusice Jevany Kaliště Klokočná Konojedy Křížkový Újezdec Kunice Mirošovice Mnichovice Nučice Nupaky Oleška Ondřejov Oplany Radějovice Říčany Senohraby Sluštice Stříbrná Skalice Světice Tehov Tehovec Vlkančice Všestary Výžerky SO ORP Říčany

Vodní tok Výmola Výmola

Botič Kunický potok Kunický potok, Mnichovka Mnichovka Nučický potok Pitkovický potok Nučický potok Mnichovka Jevanský potok Botič Rokytka, Říčanský potok Mnichovka, Sázava Výmola Sázava, Jevanský potok Říčanský potok Mnichovka, Říčanský potok Rokytka Nučický potok, Sázava Mnichovka Nučický potok

Rozloha obce [ha]


19

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 3.2: Záplavová území

3.3 Revitalizace K zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu je ve schválených Plánech oblastí povodí uvedena řada opatření. Kromě obecných opatření jsou zde i opatření konkrétní, např. vybudování rybího přechodu, odstranění nevhodného zatrubnění koryta vodního toku, obnova přirozené členitosti vodního toku v rámci jeho koryta, obnova a zřizování postranních ramen, tůní a mokřadů apod. V řešeném území je nutno revitalizovat Pitkovický potok (opatření DV 110023), hlavní meliorační zařízení (HMZ) od Kostelních Střimelic (DV 110123), HMZ od Hradových Střimelic (DV 110124) a Rokytku (DV 100082). Dále jsou přijata opatření k omezení eroze (DV 100047) ve VÚ Mnichovky, Mokřanského potoka, Kamenického potoka, Botiče, Rokytky, opatření k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (DV 100078 a LA 100127) ve VÚ Nučického potoka, Mnichovky, Mokřanského potoka, Vltavy od Sázavy po ústí do Berounky, Botiče, Rokytky a Výmoly, opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod (DV 100079 a LA 100128) ve vodních útvarech Nučického potoka, Kamenického potoka, Sázavy od Želivky po ústí do Vltavy, Šembery po Výrovku a Výmoly a opatření k zamezení výskytu invazních druhů rostlin (LA 100232) v celém povodí Labe. Z hlediska správných přístupů je nutno v zastavěném či zastavitelném území zachovat kolem koryt vodních toků manipulační pásy v šířce minimálně 6 m, aby byla umožněna údržba koryta a zachována prostupnost území. Mimo intravilán je navrženo ponechat kolem vodních toků vegetační pásma v šířce alespoň 15 až 20 m s funkcí biokoridorů, filtračních ochranných pásů, manipulačních pásů a pásů krajinotvorné doprovodné zeleně. 20


3.4

Hydrogeologické poměry

V rámci problematiky podzemních vod lze členit území na hydrogeologické rajony (HGR), což jsou území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody. V ČR je vymezeno 152 těchto rajonů. Do území SO ORP Říčany z nich zasahují čtyři:  HGR 4350 Velimská křída (VÚ 43500) – zahrnuje severovýchodní část SO ORP (značná část území obcí Kostelec nad Černými lesy, Kozojedy a Štíhlice)  HGR 4510 Křída severně od Prahy (VÚ 45100) – do SO ORP zasahuje v jeho severní části  HGR 6250 Proterozoikum a paleozoikum povodí přítoků Vltavy (VÚ 62500) - zahrnuje severozápadní část SO ORP  HGR 6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy (VÚ 63200) – zahrnuje většinu území SO ORP, konkrétně především centrální a jižní část Hydrogeologické rajony jsou co do rozsahu a názvu totožné s útvary podzemních vod 43500, 45100, 62500 a 63200. Útvarem podzemní vody je nazýváno vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. V případě neexistence nebo nedostatečného vývoje těsnících pokryvných útvarů jsou útvary podzemních vod vystaveny zvýšenému riziku kontaminace, jehož zdrojem mohou být především zemědělství, staré ekologické zátěže a nedostatečné odkanalizování a čištění odpadních vod v některých obcích. Kromě krystalinika 63200 jsou ostatní útvary podzemních vod v řešeném území vyhodnoceny celkově jako rizikové a nevyhovující. Vodní útvar 62500 je jedním z mála prioritních rajonů v ČR pro vyhledávání zdrojů podzemních vod. V křídových pánevních strukturách je nutno respektovat opatření schváleného Plánu oblasti povodí Labe (LA 100192), kterým se stanoví podmínky pro realizaci vrtů pro tepelná čerpadla. Každý vrt má být považován za průzkumný hydrogeologický vrt, prováděn pod trvalým hydrogeologickým dohledem a zhodnocen a posouzen z hlediska vlivu na podzemní vody. Nemělo by docházet k porušení izolátorů, propojování vícevrstvých kolektorů a znečišťování podzemních vod. Opatření k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (DV 100078 a LA 100127) je přijato ve VÚ 62500, 42100 a 43500, opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod (DV 100079) ve VÚ 62500, opatření k omezení chloridů v podzemní vodě (DV 100085 LA 100205) ve VÚ 62500 a 45100, optření k omezení obsahu síranů v podzemní vodě (DV 100086 a LA 100202) ve VÚ 62500 a 45100, opatření ke snižování znečištění z atmosférické depozice (LA 100130) ve VÚ 45100 a opatření k zamezení přímého vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím (LA 100148 a LA 100203) ve všech VÚ podzemních vod v povodí Labe

21

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 3.4: Schema útvarů podzemních vod (HGR)

3.5

Vodní zdroje – ochranná pásma, zranitelné oblasti

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) se ve sledovaném území nenacházejí. S výskytem zdrojů pitné vody souvisí vymezení zranitelných oblastí (ZO). Ty jsou stanoveny za účelem ochrany podzemních a povrchových vod, které jsou využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení kvality vody. V těchto oblastech se limituje využívání a skladování dusíkatých hnojivých látek, nařizuje střídání plodin, upravuje hospodaření na svažitých pozemcích a vymezuje ochranný pás nehnojené půdy u vodotečí . Ve SO ORP Říčany jsou zranitelné oblasti vymezeny na 57 katastrálních územích (cca 2/3 k.ú.). Dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí… jsou mezi zranitelné oblasti zařazena katastrální území Božkov u Mnichovic, Brník, Čenětice, Čestlice, Dobřejovice, Dolní Lomnice u Kunic, Herink, Hradové Střimelice, Hrusice, Chomutovice u Dobřejovic, Jažlovice, Klokočná, Kostelec nad Černými Lesy, Kostelní Střimelice, Kozojedy u Kostelce nad Černými Lesy, Krymlov, Křenice u Prahy, Kunice u Říčan, Kuří u Říčan, Lojovice, Mirošovice u Říčan, Mnichovice u Říčan, Modletice u Dobřejovic, Mokřany u Velkých Popovic, Myšlín, Nučice, Nupaky, Oleška, Olešky, Ondřejov u Prahy, Otice u Svojšovic, Pacov u Říčan, Pětihosty, Petříkov u Velkých Popovic, Popovičky, Prusice, Předboř u Prahy, Radějovice, Radimovice u Velkých Popovic, Říčany – Radošovice, Říčany u Prahy, Senohraby, Strančice, Svatbín, Světice, Svojšovice, Štíhlice, Tehov u Říčan, Turkovice u Ondřejova, Třemblat, Velké Popovice, Vlkančice, Voděrádky, Všechromy, Všestary u Říčan, Všešímy a Výžerky. V řešeném území se nachází řada zdrojů podzemních vod, které slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou místních sídel. Jsou to jímací území Březí, Černé Voděrady, Hrusice, Kamenice – Těptín, Kamenice – Ládví, Konojedy, Louňovice, Mnichovice, Modletice, Mukařov, Nučice - Výžerky, Oleška - Ždánice, Pětihosty, Petříkov, Radějovice - Sulice, Říčany – Pacov, Struhařov, Stříbrná 22


Skalice, Světice, Tehovec, Velké Popovice – Lojovice – Mokřany a Vlkančice. Vodní zdroje mají vesměs stanovena ochranná pásma (OP) 1. a 2. stupně, přičemž OP 2. stupně bývá rozděleno na vnitřní část a vnější část. Do Dobřejovic zasahuje OP vodního zdroje Průhonice a do území Kostelce nad Černými Lesy OP vodního zdroje Krupá. Využití území v OP vyplývá z podmínek stanovených vodoprávním úřadem v rozhodnutí či opatření obecné povahy o stanovení OP. V dostupných databázích vodoprávních rozhodnutí jsou však o vodních zdrojích a jejich OP neúplné informace, které by měly být postupně doplňovány (viz následující tabulka). V přílohách jsou uvedny střety zájmů s limity pro využití území (zastavitelné plochy navrhované v OP vodních zdrojů). Seznam není úplný z důvodu nedostupných podkladů o zastavitelných plochách v obcích Nučice, Oleška, Prusice, Stříbrná Skalice a Vlkančice. V otázce zajištění dostatečného množství pitné vody není území soběstačné (hlavní význam tak má zásobování z veřejných vodovodů využívajících zdroje mimo SO ORP). Vodní zdroje je však nutno chránit jako strategickou rezervu a jako nouzové zdroje vody (pro případ havárie či poškození centrálního zdroje vody či vodovodního přivaděče), zejména zdroj Nučice - Výžerky. V západní části Kostelce nad Černými Lesy je objekt státní pozorovací sítě podzemních vod (vrt ČHMÚ) s ochranným pásmem o poloměru 250 m. Využití území tohoto OP je nutno projednat s Českým hydrometeorologickým ústavem, při předpokládaném ovlivnění či znehodnocení vrtu je nutno vybudovat náhradní pozorovací vrt. Kromě uvedených zdrojů podzemní vody pro veřejné vodovody a pivovar existují ještě v řešeném území vodní zdroje využívané dalšími podnikatelskými subjekty. Podle databáze vodoprávní evidence se jedná o následující odběry: Farma Voděrádky (Říčany) 30 000 m3/rok, 1 l/s ZEA Světice (Tehovec) 22 000 m3/rok, 0,7 l/s Strojmetal (Kamenice – Těptín) 16 800 m3/rok, 0,7 l/s Strojmetal (Kamenice – Ládví) – povrchová voda 25 800 m3/rok, 2,5 l/s. Mapa 3.5: Schema vodních zdrojů a zranitelných oblastí

23

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Tabulka 3.5.1: Vodní zdroje a ochranná pásma obec Babice Březí Černé Voděrady Hrusice

vodní zdroj (odběr)

rozhodnutí OP č.j.

datum

vod 1303/83

22.6.1983

5224/2012MURI/OVÚ/692

1.2. 2012

Vod 1372/85

5.8.1985

1.,2.

Vod. 1007/86

8.7.1986

1.,2.

Vod 890/89

22.6.1989

internát (0,8 l/s) 2x

Březí

1.,2.

HJ1, HJ2, HJ3 u VDJ (1,4 l/s)

Černé Voděrady

1.,2.

HV1 Hrádka (1 l/s)

120440

Kamenice

Těptín

Kamenice

Ládví

Konojedy

IČ odběru

k.ú.

S1, KO1,KO2 (2,7 l/s)

Konojedy

Louňovice *)

HJ1, HJ2, HJ4, HJ5, HJ6

Louňovice

Mnichovice

u VDJ Antonín (5,25 l/s)

Mnichovice, Klokočná

Modletice

studny Olšina

Modletice

Modletice

studny Skladovák

Modletice

Modletice

vrt Sulín

Modletice

Mukařov

ÚV (2,5 l/s)

Babice

440693

NučiceVýžerky

N2, N3, N4 (18 l/s), VK1,VK2,VK3 (11 l/s)

Nučice, Oleška, Výžerky

120304

1.,2.

Oleška

K1, K2 Bulánka (5 l/s)

Oleška, Ždánice

440477

1.,2.

Pětihosty Petříkov Radějovice Říčany

120439

1.,2.

1.,2.

120428 1.

Pětihosty pivovar (27,2 l/s) VH1,VH2, VH3 (2 l/s)

Radějovice,Sulice

120405

1.,2.

Vod. 1007/86

8.7.1986

Radošovice ÚV

Pacov, Praha

120409

1.,2.

Vod. 1007/86

8.7.1986

120301

1.,2.

vod/8-587/1984

Hradové Střímelice 120303

1.,2.

57002/2013MURI/OVÚ/692

20.12.2012

1.,2.

Vod1/82-Ch

4.1.82, 27.12.89 27.12.8927.12.89

1.,2.

Vod 890/89

22.6.1989

Říčany Struhařov

120305

Voděrádky HG1, bytovky (2,2 l/s)

Stř. Skalice

S1, S2, S3, S4 (2,35 l/s)

Stř. Skalice

Veveroutka JS1, JS2, JS3 (2,5 l/s)

120403 Stř. Skalice

Světice

5x studny u ČS

Tehovec

4x u ÚV

Tehovec

Velké Popovice

pivovar (3x 27,2 l/s) Bartoška, Habří, Krámské, Křivá Ves

V. Popovice, Lojovice

Říčany, Světice 120436

*) poznámka: údaje byly opraveny dle informací poskytnutých obcí Louňovice

24

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 V. Popovice

Mokřany

Vlkančice

Vlkančice

Průhonice

P1, S1, S2, S2

Krupá

3.6

vod-o/526/1984

Dobřejovice

2.

Vod 235-3100/91-Mk

Kostelec n.Č.L.

2.

vod 1130/88

Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, ohrožení území přírodními jevy

Významným rizikem v území je existence stanovených záplavových území a aktivních zón záplavových území, existence území s významným povodňovým nebezpečím a povodňovým rizikem a a existence území zvláštní povodně. Z důvodu rizika znečištění zdrojů pitné vody dusičnany jsou vymezeny zranitelné oblasti, kde je limitováno využívání a skladování hnojiv.

3.7


SLABÉ STRÁNKY

Existence zdrojů pitné vody lokálního významu.

Zástavba v záplavových územích v některých obcích.

Poměrně dobrá situace z hlediska ohrožení povodněmi.

Nesoběstačnost území z hlediska zajištění pitné vody.

Výskyt malých vodních ploch (rybníků).

Absence chráněných oblastí přirozené akumulace vod.

Velké množství vodních toků, často s přirozeným korytem, výskyt lososových typů vod.

Absence koupacích oblastí.

Výskyt zranitelných oblastí ve značné části území. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zlepšení retenční a akumulační schopnosti území.

Ohrožení určitých zastavěných částí území povodněmi.

Revitalizace vodních toků.

Ohrožení vodních zdrojů intenzivní zemědělskou činností a zástavbou.

Budování malých vodních nádrží.

Výskyt vodní eroze vlivem nevhodného obhospodařování krajiny.

Prioritní oblast pro vyhledávání zdrojů podzemních vod.

Zhoršení kvality povrchových vod v neodkanalizovaných sídlech a chatových oblastech.

25


4 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond

4.1

ORP Říčany leží na území klimatického regionu MT2 (mírně teplý, mírně vlhký), kde průměrná teplota vzduchu dosahuje 7-8°C a průměrný roční úhrn srážek činí 550-650 mm. Plošně nejrozšířenějším půdním typem na území SO ORP Říčany jsou kambizemě (kyselé či modální), vyskytující se především v západní a jižní části území. Druhým nejrozšířenějším typem půd jsou luvizemě v okolí Prahy bezprostředně navazující na hnědozemě. Podél vodních toků jsou zastoupeny fluvizemě a luvické pseudogleje. Ze zemědělských výrobních oblastí je na území SO ORP zastoupena především řepařská zemědělská výrobní oblast. Zěmědělská půda se nachází na 55,7% řešeného území, což je méně než celkové zastoupení ZPF ve Středočeském kraji (60,1%), ale více než v případě ČR (53,5%). Převažující kulturou v rámci ZPF je orná půda (74,2%), méně trvalé travní porosty (12,4%), zahrady (11,7%) a nepatrně jsou zastoupeny i ovocné sady (1,7%). Chmelnice a vinice se na území ORP Říčany nenacházejí. Tabulka 4.1.1: Zastoupení kultur ZPF na území ORP Říčany (stav k 30.6. 2014) PODÍL Z ROZLOHY OBCE (%)

VÝMĚRA (HA) Celková rozloha ORP Říčany

37 721,1

Zemědělský půdní fond

21 011, 1

55,7 VÝMĚRA (HA)

PODÍL ZE ZPF (%)

Orná půda

15 584,1

74,2

Trvalé travní porosty

2 606,8

12,4

Zahrady

2 467,2

11,7

353,5

1,7

Ovocné sady Vinice

0

0

Chmelnice

0

0

Zdroj: ČSÚ

V rozsahu sledovaných let 2010 – 2014 je patrný trvalý úbytek orné půdy v jednotlivých obcích ORP Říčany, kdy došlo k úbytku cca 118 ha. Tento trend je předopkládán i do budoucna v závyslosti na rychlosti naplňování jednotlivých zastavitelných ploch vymezených v územních plánech. Nejvyšší zastoupení orné půdy na svém území má obec Prusice (82,8%), naopak nejnižším podílem disponuje obec Louňovice (14,21%). Tabulka 4.1.2: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Říčany v období 2010 - 2014

2010 Babice

Podíl z celkové výměry (%)

Rozloha (ha)

Název obce 185,00

2012 183,58

2014 182,29

Rozdíl -2,71

2010 33,21

26

2012 32,96

2014 32,73

Rozdíl -0,49

Výměra obce (ha) 557,03

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Podíl z celkové výměry (%)

Rozloha (ha)

Název obce 2010

2012

2014

Rozdíl

2010

2012

2014

Rozdíl

Výměra obce (ha)

Březí

131,57

131,34

131,21

-0,36

42,74

42,66

42,62

-0,12

307,84

Černé Voděrady

257,34

258,84

258,82

1,48

19,58

19,69

19,69

0,11

1314,35

Čestlice

323,69

323,39

319,19

-4,50

73,10

73,03

72,08

-1,02

442,82

Dobřejovice

273,74

258,33

257,63

-16,11

71,19

67,19

67,00

-4,19

384,51

Doubek

209,03

208,09

206,98

-2,05

56,83

56,58

56,28

-0,56

367,79

Herink

224,37

216,94

216,52

-7,85

82,03

79,31

79,16

-2,87

273,53

Hrusice

241,93

241,93

241,96

0,03

44,56

44,56

44,56

0,01

542,94

Jevany

169,88

170,32

170,28

0,39

13,15

13,19

13,18

0,03

1291,66

Kaliště

260,24

260,17

260,11

-0,13

41,70

41,69

41,68

-0,02

624,01

Kamenice

335,53

334,44

327,54

-7,99

19,30

19,24

18,84

-0,46

1738,48

Klokočná

135,83

136,17

136,17

0,34

47,76

47,88

47,88

0,12

284,37

Konojedy

317,69

317,68

317,68

-0,01

61,85

61,84

61,84

0,00

513,68


726,74

726,56

725,80

-0,95

41,06

41,05

41,01

-0,05

1769,83

Kostelec u Křížků

115,21

114,88

114,71

-0,50

28,16

28,08

28,04

-0,12

409,14

Kozojedy

299,17

298,30

298,10

-1,07

41,65

41,53

41,50

-0,15

718,24

Křenice

324,91

324,51

324,69

-0,22

80,78

80,68

80,73

-0,06

402,20

Křížkový Újezdec

327,02

326,85

326,47

-0,54

67,38

67,35

67,27

-0,11

485,30

Kunice

532,07

530,30

529,39

-2,68

51,16

50,99

50,90

-0,26

1040,02

Louňovice

64,10

63,26

62,93

-1,17

14,48

14,29

14,21

-0,26

442,76

Mirošovice

168,74

168,70

168,22

-0,52

31,46

31,45

31,36

-0,10

536,41

Mnichovice

204,67

203,69

199,21

-5,46

24,60

24,48

23,94

-0,66

832,13

Modletice

235,07

226,68

225,74

-9,32

68,27

65,83

65,56

-2,71

344,33

Mukařov

165,38

165,05

164,61

-0,77

26,14

26,08

26,02

-0,12

632,75

Nučice

385,48

385,37

385,37

-0,11

77,32

77,30

77,30

-0,02

498,53

Nupaky

263,16

257,04

253,99

-9,18

82,73

80,80

79,84

-2,89

318,10

Oleška

739,28

739,28

739,28

0,00

61,94

61,94

61,94

0,00

1193,60

Ondřejov

543,84

542,36

542,67

-1,16

29,95

29,87

29,88

-0,06

1816,00

Oplany

200,01

199,77

200,28

0,26

34,45

34,40

34,49

0,05

580,65

Pětihosty

248,41

248,36

248,34

-0,06

64,63

64,61

64,61

-0,02

384,38

Petříkov

304,43

304,26

303,79

-0,64

64,84

64,81

64,71

-0,14

469,48

Popovičky

394,66

394,19

389,57

-5,10

75,97

75,88

74,99

-0,98

519,49

Prusice

212,90

212,89

212,89

-0,01

82,81

82,80

82,80

0,00

257,10

Radějovice

350,87

350,87

349,05

-1,82

68,90

68,90

68,54

-0,36

509,24

Říčany

1221,73

1217,71

1206,43

-15,30

47,34

47,18

46,75

-0,59

2580,848

Senohraby

86,49

85,47

84,96

-1,53

25,14

24,84

24,70

-0,45

344,01

Sluštice

297,54

296,25

296,25

-1,29

72,61

72,30

72,30

-0,32

409,77

Strančice

699,73

695,84

695,01

-4,72

60,21

59,88

59,81

-0,41

1162,11

Struhařov

177,54

177,39

176,67

-0,87

30,70

30,67

30,55

-0,15

578,33

Stříbrná Skalice

569,95

569,90

569,87

-0,08

23,33

23,33

23,33

0,00

2443,03

27


Rozloha (ha)

Název obce 2010

2012

2014

Rozdíl

2010

2012

2014

Rozdíl

Výměra obce (ha)

Sulice

466,21

460,29

458,83

-7,38

46,98

46,38

46,24

-0,74

992,38

Světice

49,72

49,68

49,39

-0,33

42,26

42,23

41,99

-0,28

117,65

Svojetice

146,66

146,16

146,39

-0,27

56,90

56,70

56,80

-0,11

257,75

Štíhlice

245,62

245,18

244,45

-1,17

47,30

47,22

47,07

-0,23

519,28

Tehov

278,05

278,03

277,53

-0,52

33,85

33,84

33,78

-0,06

821,51

Tehovec

140,95

140,52

140,38

-0,57

50,61

50,46

50,41

-0,21

278,50

Velké Popovice

502,26

501,57

501,27

-0,99

32,15

32,10

32,08

-0,06

1562,37

Vlkančice

121,21

121,21

121,15

-0,06

16,62

16,62

16,61

-0,01

729,38

Všestary

297,31

297,14

296,24

-1,07

66,91

66,87

66,67

-0,24

444,35

Výžerky

208,68

208,66

208,59

-0,08

31,79

31,78

31,77

-0,01

656,51

Vyžlovka

77,24

77,24

77,20

-0,04

20,38

20,38

20,37

-0,01

379,00

Zvánovice

243,18

242,77

241,97

-1,21

37,36

37,30

37,18

-0,19

650,88

Celkem

15702,04 15635,39 15584,06 -117,98

41,62

41,44

41,30

-0,31

37730,33

Zdroj: ÚHDP 2014

Z hlediska kvality půd zaujímají nejcennější půdy I. a II. třídy ochrany (především severozápadní a severovýchodní okraj ORP) celkově 36,04% zemědělského půdního fondu. Tabulka 4.1.3: Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany

Rozloha (ha) Podíl ze ZPF (%)

1

3724,61

14,85

2

5316,39

21,19

3

6752,03

26,91

4

5380,70

21,45

5

3915,45

15,61


28

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 4.1: Zastoupení tříd ochrany ZPF na území SO ORP Říčany

Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši koeficientu ekologické stability) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Zastavěné plochy májí ve správním obvodu ORP Říčany rozlohu cca 960 ha a tvoří 2,55 % celkové rozlohy území. Největší podíl zastavěné plochy má na svém území obec Modletice (8,37 %) a naopak nejnižší obec Výžerky (0,72%). V období let 2010 až 2014 došlo v jednotlivých obcích zpravidla k dalšímu nárůstu rozlohy zastavěné půdy a tento trend je předpokládán i do budoucna (s výjimkou obcí, kde byl zaznamenán ůbytek zastavěných ploch). Tabulka 4.1.4: Rozloha zastavěných ploch a jejich změna v obcích SO ORP Říčany v období 2010 - 2014 Podíl z celkové výměry (%)

Rozloha (ha)

Název obce 2010

2012

2014

Rozdíl

2010

2012

2014

Rozdíl

Výměra (ha)

Babice

10,91

11,24

12,04

1,13

1,96

2,02

2,16

0,20

557,03

Březí

8,01

7,85

7,96

-0,04

2,60

2,55

2,59

-0,01

307,84

Černé Voděrady

10,83

10,82

10,75

-0,07

0,82

0,82

0,82

-0,01

1314,35

Čestlice

26,04

26,38

26,17

0,13

5,88

5,96

5,91

0,03

442,82

Dobřejovice

13,93

14,48

14,79

0,86

3,62

3,77

3,85

0,22

384,51

Doubek

6,59

6,99

7,41

0,82

1,79

1,90

2,02

0,22

367,79

Herink

7,51

8,51

9,02

1,51

2,74

3,11

3,30

0,55

273,53

Hrusice

10,93

10,91

10,88

-0,05

2,01

2,01

2,00

-0,01

542,94

Jevany

15,38

15,59

15,73

0,35

1,19

1,21

1,22

0,03

1291,66

Kaliště

9,50

9,55

9,61

0,11

1,52

1,53

1,54

0,02

624,01

29


Rozloha (ha)

Název obce 2010

2012

2014

Rozdíl

2010

2012

2014

Rozdíl

Výměra (ha)

Kamenice

47,33

47,94

47,92

0,59

2,72

2,76

2,76

0,03

1738,48

Klokočná

4,50

4,53

4,60

0,09

1,58

1,59

1,62

0,03

284,37

Konojedy

8,54

8,54

8,56

0,02

1,66

1,66

1,67

0,00

513,68

53,65

54,01

53,71

0,07

3,03

3,05

3,03

0,00

1769,83


9,05

9,19

9,35

0,30

2,21

2,25

2,29

0,07

409,14

Kozojedy

13,86

14,05

14,43

0,57

1,93

1,96

2,01

0,08

718,24

Křenice

7,56

7,95

8,37

0,81

1,88

1,98

2,08

0,20

402,20


6,45

6,46

6,56

0,11

1,33

1,33

1,35

0,02

485,30

Kunice

31,88

32,44

32,52

0,64

3,07

3,12

3,13

0,06

1040,02

Louňovice

12,41

12,81

13,11

0,70

2,80

2,89

2,96

0,16

442,76

Mirošovice

13,33

13,42

13,71

0,38

2,48

2,50

2,56

0,07

536,41

Mnichovice

35,60

36,04

36,46

0,86

4,28

4,33

4,38

0,10

832,13

Modletice

26,95

28,21

28,82

1,87

7,83

8,19

8,37

0,54

344,33

Mukařov

22,41

22,77

23,36

0,95

3,54

3,60

3,69

0,15

632,75

Nučice

8,76

8,62

8,66

-0,10

1,76

1,73

1,74

-0,02

498,53

Nupaky

9,07

10,76

10,75

1,68

2,85

3,38

3,38

0,53

318,10

Oleška

28,53

28,16

28,08

-0,45

2,39

2,36

2,35

-0,04

1193,60

Ondřejov

25,35

25,81

26,05

0,70

1,40

1,42

1,43

0,04

1816,00

Oplany

5,16

5,10

4,99

-0,17

0,89

0,88

0,86

-0,03

580,65

Pětihosty

6,05

6,07

6,11

0,06

1,57

1,58

1,59

0,02

384,38

Petříkov

11,02

11,15

11,33

0,32

2,35

2,37

2,41

0,07

469,48

Popovičky

8,42

8,84

8,95

0,52

1,62

1,70

1,72

0,10

519,49

Prusice

4,98

4,95

4,96

-0,02

1,94

1,92

1,93

-0,01

257,10

Radějovice

7,13

7,14

7,16

0,03

1,40

1,40

1,41

0,01

509,24

Říčany

150,21

152,68

157,02

6,80

5,82

5,92

6,08

0,26

2580,84

Senohraby

12,07

12,29

12,42

0,35

3,51

3,57

3,61

0,10

344,01

Sluštice

8,98

9,35

9,52

0,54

2,19

2,28

2,32

0,13

409,77

Strančice

36,54

36,83

37,39

0,84

3,14

3,17

3,22

0,07

1162,11

Struhařov

10,04

10,05

10,14

0,10

1,74

1,74

1,75

0,02

578,33

Stříbrná Skalice

35,56

35,43

35,59

0,03

1,46

1,45

1,46

0,00

2443,03

Sulice

18,64

19,64

20,54

1,90

1,88

1,98

2,07

0,19

992,38

Světice

8,79

8,89

9,11

0,32

7,47

7,56

7,74

0,27

117,65

Svojetice

11,23

11,65

11,54

0,31

4,36

4,52

4,48

0,12

257,75

Štíhlice

5,76

5,63

6,04

0,29

1,11

1,08

1,16

0,06

519,28

Tehov

10,19

10,37

10,70

0,51

1,24

1,26

1,30

0,06

821,51

Tehovec

10,96

11,05

11,49

0,54

3,93

3,97

4,13

0,19

278,50

Velké Popovice

38,74

39,12

39,57

0,83

2,48

2,50

2,53

0,05

1562,37

Vlkančice

8,75

8,80

8,92

0,17

1,20

1,21

1,22

0,02

729,38

Všestary

11,26

11,24

11,32

0,06

2,53

2,53

2,55

0,01

444,35

Kostelec Černými lesy

nad

30


Rozloha (ha)

Název obce 2010

2012

2014

Rozdíl

2010

2012

2014

Rozdíl

Výměra (ha)

Výžerky

4,73

4,79

4,99

0,25

0,72

0,73

0,76

0,04

656,51

Vyžlovka

11,62

11,59

11,70

0,08

3,06

3,06

3,09

0,02

379,00

Zvánovice

9,65

9,44

9,59

-0,06

1,48

1,45

1,47

-0,01

650,88

Celkem

931,29

946,08

960,43

29,13

2,47

2,51

2,55

0,08

37730,33

Zdroj dat: ÚHDP 2014

Z hlediska ohroženosti území vodní erozí je nejvíce dotčen jižní okraj území. Tzn. pás území od obce Vlkančice až po obce Mnichovice a Klokočná, v kterých může být zejména orná půda vlivy eroze dotčena. ORP Říčany není významně ovlivněn větrnou erozí.

4.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Řešené území se nachází v oblasti spadající do přírodní lesní oblasti (PLO) č. 10 Středočeská pahorkatina, resp. leží v její severní okrajové části. Území SO ORP Říčany se řadí k průměrně lesnatým oblastem v rámci ČR. Nejvyšší lesnatostí se vyznačuje jižní (vazba na řeku Sázavu a přírodní park Velkopopovicko), centrální, severní a východní část ORP (zvlněný terén Benešovské pahorkatiny). Celkově lesní pozemky tvoří cca 32,7 % plochy území, což je více než v případě Středočeského kraje (27,8%) a nepatrně méně oproti lesnatosti ČR (33,8%). V intervalu let 2010 – 2014 dochází na území ORP k částečnému úbytku lesních porostů v některých obcích (úbytky malého rozsahu). Obcí s nejvyšším podílem lesní půdy jsou Jevany (70,76%), nejnižší zastoupení lesů má obec Křenice (0,05%). Tabulka 4.2.1: Rozloha lesních pozemků a jejich změna v obcích SO ORP Říčany v období 2010 - 2014 Podíl z celkové výměry (%)

Rozloha (ha)

Název obce 2010

2012

2014

Rozdíl

2010

2012

2014

Rozdíl

Výměra obce (ha)

Babice

287,67

287,25

287,25

-0,43

51,64

51,57

51,57

-0,08

557,03

Březí

109,04

109,14

109,14

0,10

35,42

35,45

35,45

0,03

307,84

Černé Voděrady 902,50

902,39

902,39

-0,12

68,67

68,66

68,66

-0,01

1314,35

Čestlice

2,69

2,69

2,68

-0,01

0,61

0,61

0,61

0,00

442,82

Dobřejovice

1,20

1,84

1,84

0,64

0,31

0,48

0,48

0,17

384,51

Doubek

112,47

112,49

112,46

-0,01

30,58

30,59

30,58

0,00

367,79

Herink

1,52

1,66

1,66

0,15

0,55

0,61

0,61

0,05

273,53

Hrusice

103,76

103,58

103,54

-0,22

19,11

19,08

19,07

-0,04

542,94

Jevany

920,05

917,25

913,94

-6,11

71,23

71,01

70,76

-0,47

1291,66

Kaliště

176,01

175,97

175,97

-0,05

28,21

28,20

28,20

-0,01

624,01

Kamenice

804,51

808,04

808,78

4,27

46,28

46,48

46,52

0,25

1738,48

Klokočná

85,94

85,85

85,85

-0,09

30,22

30,19

30,19

-0,03

284,37

Konojedy

124,84

124,84

124,84

0,00

24,30

24,30

24,30

0,00

513,68


585,40

585,40

585,40

0,00

33,08

33,08

33,08

0,00

1769,83

Kostelec u Křížků 182,70

182,70

182,70

0,00

44,65

44,65

44,65

0,00

409,14

Kozojedy

315,62

315,62

315,61

-0,01

43,94

43,94

43,94

0,00

718,24

Křenice

0,17

0,17

0,19

0,01

0,04

0,04

0,05

0,00

402,20

31


Rozloha (ha)

Název obce 2010

2012

2014

Rozdíl

2010

2012

2014

Rozdíl

Výměra obce (ha)

Křížkový Újezdec 55,97

55,97

55,97

0,00

11,53

11,53

11,53

0,00

485,30

Kunice

193,01

193,01

193,01

0,00

18,56

18,56

18,56

0,00

1040,02

Louňovice

264,95

264,72

264,94

-0,02

59,84

59,79

59,84

0,00

442,76

Mirošovice

132,88

132,78

132,78

-0,09

24,77

24,75

24,75

-0,02

536,41

Mnichovice

161,16

161,09

161,08

-0,08

19,37

19,36

19,36

-0,01

832,13

Modletice

0,30

1,16

1,16

0,86

0,09

0,34

0,34

0,25

344,33

Mukařov

270,16

270,16

270,16

0,00

42,70

42,70

42,70

0,00

632,75

Nučice

13,03

13,03

13,03

0,00

2,61

2,61

2,61

0,00

498,53

Nupaky

3,85

3,85

3,84

-0,01

1,21

1,21

1,21

0,00

318,10

Oleška

195,28

195,28

195,28

0,00

16,36

16,36

16,36

0,00

1193,60

Ondřejov

855,77

855,76

855,47

-0,30

47,12

47,12

47,11

-0,02

1816,00

Oplany

309,97

312,33

312,80

2,83

53,38

53,79

53,87

0,49

580,65

Pětihosty

43,36

43,36

43,36

0,00

11,28

11,28

11,28

0,00

384,38

Petříkov

55,35

55,33

55,33

-0,01

11,79

11,79

11,79

0,00

469,48

Popovičky

36,31

36,17

36,17

-0,14

6,99

6,96

6,96

-0,03

519,49

Prusice

8,60

8,60

8,60

0,00

3,34

3,34

3,34

0,00

257,10

Radějovice

69,94

69,67

69,72

-0,22

13,73

13,68

13,69

-0,04

509,24

Říčany

407,95

407,83

407,74

-0,21

15,81

15,80

15,80

-0,01

2580,84

Senohraby

108,84

108,84

108,83

-0,01

31,64

31,64

31,64

0,00

344,01

Sluštice

9,69

9,69

9,69

0,00

2,36

2,36

2,36

0,00

409,77

Strančice

89,90

89,86

89,86

-0,04

7,74

7,73

7,73

0,00

1162,11

Struhařov

263,40

262,85

262,73

-0,67

45,55

45,45

45,43

-0,12

578,33

Stříbrná Skalice 1206,42

1206,46

1206,42

0,00

49,38

49,38

49,38

0,00

2443,03

Sulice

254,35

254,35

253,87

-0,48

25,63

25,63

25,58

-0,05

992,38

Světice

11,88

11,88

11,85

-0,03

10,10

10,10

10,07

-0,02

117,65

Svojetice

6,17

6,17

6,05

-0,11

2,39

2,39

2,35

-0,04

257,75

Štíhlice

221,82

222,35

222,35

0,54

42,72

42,82

42,82

0,10

519,28

Tehov

432,22

430,47

430,36

-1,86

52,61

52,40

52,39

-0,23

821,51

Tehovec

68,77

68,77

68,77

0,00

24,69

24,69

24,69

0,00

278,50

Velké Popovice

596,84

596,83

596,83

0,00

38,20

38,20

38,20

0,00

1562,37

Vlkančice

380,11

380,11

380,11

0,00

52,11

52,11

52,11

0,00

729,38

Všestary

28,03

28,03

28,03

0,00

6,31

6,31

6,31

0,00

444,35

Výžerky

373,68

373,68

373,68

0,00

56,92

56,92

56,92

0,00

656,51

Vyžlovka

178,10

178,82

178,82

0,72

46,99

47,18

47,18

0,19

379,00

Zvánovice

298,19

297,58

297,56

-0,63

45,81

45,72

45,72

-0,10

650,88

Celkem

12322,33

12323,72

12320,48 -1,85

32,66

32,66

32,65

-0,01

37730,33


Lesy správního obvodu ORP lze zařadit převážně do lesního vegetačního stupně 2. bukodubový (izolované lesní enklávy nebo segmenty menšího rozsahu v rámci větších lesních celků), 3.

32


dubobukový (většina lesních ploch v území) a 4. bukový (zejména centrální prostor lesního celku Voděradských bučin). Z hlediska převažujících funkcí lesa jsou nejvýznamněji zastoupeny lesy zvláštního určení (přes 6 tis. ha), dále lesy hospodářské (přes 5 tis. ha) následované zastoupení lesů ochranných je pouze nepatrné. Tabulka 4.2.2: Kategorizace lesa na území ORP Říčany (k 31.12. 2013) Kategorie

Porostní plocha

Subkategorie

(ha)

Les hospodářský

Les ochranný

5 400,03 mimořádně nepříznivá stanoviště

56,32

vysokohorské lesy

0,00

lesy v klečovém lesním vegetačním stupni

0,00

celkem

56,32

pásma ochrany vodních zdrojů I. stupně

0,00

ochranná pásma zdrojů léčivých a minerálních vod

0,00

území nár. parků a nár. přírodních rezervací

Les zvláštního určení

668,51

1. zóny CHKO, přír. rezervace, přírodní památky

5,38

lázeňské lesy

0,00

příměstské a rekreační lesy

443,51

lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce lesy se zvýšenou funkcí ochrannou

4 700,22 133,44

lesy významné pro uchování biodiverzity

0,00

uznané obory a samostatné bažantnice

584,67

jiný veřejný zájem

41,34

celkem

6 577,07

Celkem

12 033,42

Zdroj: ÚHÚL

33

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 4.2: Kategorizace lesa na území SO ORP Říčany

Z hlediska druhové skladby takřka 70% PUPFL tvoří jehličnaté dřeviny. Nejvýznamněji je zastoupen zejména smrk ztepilý (cca 46%), méně se vyskytují již porosty borovic (necelých 17%). Ze zbývajících druhů lze na území ORP též v menší míře nalézt jedle nebo modříny. Z celkového zastoupení listnatých dřevin (cca 28%) je převládajícím druhem dub a buk, méně častý je výskyt olše, břízy, javoru nebo habru.

34


4.3


SLABÉ STRÁNKY

Poměrně příznivé podmínky pro zemědělskou činnost – významné zastoupení nejkvalitnějších půd I. a II. třídy ochrany, řepařská zemědělská výrobní oblast, vysoký podíl orné půdy ze ZPF.

Rozrůstání suburbánních celků a průmyslových zón v oblastech zemědělské prvovýroby, trvalý úbytek ZPF. .

Vysoká lesnatost severníjižní, centrální a a výchočásti území.

Vysoký podíl smrkových monokultur v rámci skladby jehličnatých lesů.

Vysoké zastoupení lesů zvláštního určení

ZPF ohrožený vodní erozí. Urbanizace vstupující až k hranici lesa, nerespektující pásmo 50 m od lesního okraje.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zlepšování druhové skladby lesů při obnově/zakládání nových porostů. Preference původních a stanovišti odpovídajících dřevin.

Ohrožení vodních zdrojů povrchových a podpovrchových vod zemědělskou činností.

Podpora mimoprodukčních funkcí v zemědělství a lesnictví.

Významný úbytek ZPF a oslabení jedné ze složek životního prostředí vlivem urbanizace.

Zajištění ochrany ZPF vůči vodní erozy prováděním komplexních pozemkových úprav.

Degradace a ohrožení zdravotního stavu lesů v důsledku nárůstu jejich rekreačního využívání. Ovlivnění plnění funkcí lesa. Tvorba izolovaných lesních enkláv v důsledku urbanizace postupující podél lesních okrajů.

Zajištění ochrany ZPF a PUPFL využitím nástrojů územního plánování.

35


5 Ochrana přírody a krajiny Za účelem ochrany přírody a krajiny mohou být v území vymezována především zvláště chráněná území (velkoplošná - národní parky a chráněné krajinné oblasti a maloplošná - národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky), přírodní parky, skladebné části systému ÚSES, lokality soustavy NATURA 2000 a dále také významné krajinné prvky a památné stromy. 5.1

Přírodní potenciál území a jeho ochrana

Z hlediska ochrany přírody a krajiny lze za nejcennější (s nejvyšším přírodním potenciálem) považovat území Voděradských bučin, které podléhá ochraně v podobě zvláště chráněného území, Natury 2000 a dále je zapojeno do systému ÚSES. Též se vyznačuje vysokou lesnatostí (les je dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, považován za významný krajinný prvek). Ze severní strany je toto území lemováno Jevanskými rybníky. Na území SO ORP Říčany jsou v rámci zvláště chráněných území vymezeny 3 přírodní památky (PP) a jedna národní přírodní rezervace (NPR) včetně ochranných pásem. Jde o přírodní památky Božkovské jezírko, Lom Chlum a Skalsko (zasahující i do území sousedního SO ORP Černošice) a NPR Voděradské bučiny, které jsou rozlohou nejrozsáhlejším maloplošným zvláště chráněným územím ve správním obvodu. Podrobnější informace o těchto územích uvádí následující tabulka. Tabulka 5.1.1: Maloplošná zvláště chráněná území ve SO ORP Říčany

Typ

Rozloha na území SO ORP Říčany [ha]

Božkovské jezírko

PP

1,3

Jezírko sycené srážkovou vodou, mokřadní biotop v terénní depresi

Mirošovice

Lom Chlum

PP

7,5

Biotop význačné avi-, herpeto- a batrachofauny s významným výskytem chráněných druhů živočichů

Kunice

Skalsko

PP

1,4

Mokřadní společenstva s výskytem významných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, typický fragment krajiny Říčanské plošiny.


Rozlehlý bukový porost

Černé Voděrady Jevany Louňovice Vyžlovka

Název

Voděradské bučiny

NPR

658

Předmět ochrany

Obce v rámci SO ORP Říčany

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

V území jsou dále vymezeny 4 evropsky významné lokality (EVL) soustavy NATURA 2000: 

EVL Dolní Sázava, která je vymezena na území několika SO ORP, v rámci řešeného území zasahuje oblasti při jeho jižní hranici (obce Kaliště, Stříbrná Skalice a Vlkančice).



EVL Posázavské bučiny, nacházející se rovněž na území více SO ORP, je vymezena na území obcí Stříbrná Skalice a Vlkančice.

 

EVL Šáchovec je lokalizována v obci Jevany. EVL Voděradské bučiny se nachází na území obcí Černé Voděrady a Jevany, na části území NPR Voděradské bučiny.

36


Na Území ORP se dále nachází 169 vyhlášených památných stromů. Tj. jak jednotlivců, skupin stromů nebo stromořadí. Uvedená zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000 a přírodní park jsou zobrazeny v následující mapě. Mapa 5.1: Vybrané jevy ochrany přírody a krajiny na území SO ORP Říčany

Na území SO ORP Říčany jsou významně zastoupeny nadregionální a regionální skladebné části územního systému ekologické stability (ÚSES) vyplývající ze ZÚR Středočeského kraje. V prostoru Voděradských bučin je vymezeno nadregionální biocentrum 27 (Voděradské bučiny), které je napojeno na nadregionální biokoridory 65 (Voděradské bučiny-K61) a 66 (Voděradské bučinyVidrholec). Jižním okrajem ORP dále prochází nadregionální biokoridor 61 (Štěchovice Chraňbožský les). Regionální úroveň dále je dále zastoupena celkem 7 biocentry a 10 biokoridory. Východním okrajem ORP dále prochází migrační koridor velkých savců, který je vázán především na pás lesních porostů táhnoucí se od řeky Sázavy přes celé řešené území až k Českému Brodu. Migrační koridor je vymezen částečně v souběhu s nadregionálním biokoridorem 65.

37

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 5.2: Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES na území SO ORP Říčany

Tabulka 5.1.2: Rozložení ÚSES na území SO ORP Říčany Hyearchie ÚSES

Skladebná část ÚSES

Název obce

Nadregionální NC 27 Voděradské bučiny biocentrum

Černé Voděrady, Jevany, Louňovice, Struhařov, Svojetice, Vyžlovka, Zvánovice

Nadregionální NK 61 Štěchovice - Chraňbožský les biokoridor

Kaliště, Ondřejov, Pětihosty, Senohraby, Stříbrná Skalice, Vlkančice

Regionální biocentrum

Regionální

NK 65 Voděradské bučiny-K61

Jevany, Konojedy, Oplany, Stříbrná Skalice

NK 66 Voděradské bučiny-Vidrholec

Babice, Březí, Louňovice, Mukařov, Sluštice, Vyžlovka

RC 961 Ostrý

Oleška

RC 963 Šejř

Ondřejov, Stříbrná Skalice

RC 964 Hláska

Kaliště, Ondřejov, Senohraby

RC 965 Ostrá skála

Ondřejov

RC 966 Bezchleby

Babice, Březí, Sluštice

RC 1383 Grybla

Kamenice

RC 1403 Osnický les

Radějovice

RC 1847 Stříbrná skalice

Stříbrná Skalice

RC 1848 Dolánka

Kozojedy

RC 1856 Tojček

Kunice, Velké Popovice

RK 1196 Osnický les - U radlíku

Radějovice, Sulice

38

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Hyearchie ÚSES biokoridor

Skladebná část ÚSES

Název obce

RK 1200 Grybla - RK 1196

Kamenice, Kostelec u Křížků, Sulice

RK 1201 Grybla -Tojček

Kamenice, Velké Popovice

RK 1282 Dolánka-Voděradské bučiny

Kozojedy, Štíhlice, Vyžlovka

RK 1284 Ostrý-Kachní louže

Oleška

RK 1285 Kachní louže - Sázava

Stříbrná Skalice, Vlkančice, Výžerky

RK 1286 Voděradské bučiny-Ostrá skála

Černé Voděrady, Ondřejov, Zvánovice

RK 1287 Hláska-Ostrá skála

Hrusice, Ondřejov, Senohraby

RK 1288 Hláska - Tojček

Hrusice, Kunice, Mirošovice, Senohraby

RK 6011 RK1286 - NK65

Černé Voděrady, Ondřejov, Oplany, Stříbrná Skalice, Zvánovice


5.2

Krajina a její charakteristiky

Za účelem ochrany krajiny jsou vymezovány přírodní parky, v řešeném území se nachází přírodní park Velkopopovicko a významné krajinné prvky. Přírodní park Velkopopovicko o rozloze 2 127 ha se nachází v jihozápadní části území na území obcí Velké Popovice, Kunice a Kamenice. Přírodní park je charakteristický zvlněným reliéfem a harmonickou mozaikou menších či větších lesních celků, zemědělské krajiny, luk, polí, mimolesní zeleně, rybníků a menších sídel podhorského typu. Územím prochází naučná stezka „Krajinou barona Ringhoffera“. Mimo řešené území avšak v souběhu s jeho správní hranicí se dále nacházejí přírodní parky Střed Čech a Hornopožárský les. V obou případech jde o převážně lesnaté oblasti, které ze západní a jižní strany obepínají hranici ORP. Společně s blízkým Posázavím a cennou přírodní lokalitou Voděradských bučin lze tato území považovat z hlediska ochrany krajiny za jedna z nejcennějších (popis viz. výše). Obecně lze za krajinnou atraktivitu území též považovat zvlnění terén Benešovské pahorkatiny vyznačující se vyšší lesnatostí, která převažuje nad zemědělským využitím území. Zemědělská prvovýroba převažuje pouze v západní a východní části ORP, kde lze v místech kulturního bezlesí nalézt sídla menšího územního rozsahu. Západní část ORP je však silně ovlivněna postupující urbanizací rostoucí Prahy, čímž bývá charakter menších sídel postupně stírán. Zejména právě v prostoru na západní části ORP se nachází největší počet registrovaných nebo evidovaných (připravených k registraci) významných krajinných prvků. Jde o území v blízkosti dálnice D1 a rychlostní silnice R1, které díky přítomnosti těchto významných komunikací podléhá vyššímu urbanizačnímu tlaku. Zpravidla se jedná o břehové porosty a doprovodnou zeleň podél vodních toků a vodních ploch (včetně navazujících lučních porostů), meze, doprovodnou zelen a aleje podél komunikací nebo remízy. Hodnocení krajiny může vycházet z poměru mezi relativně ekologicky stabilními přírodními a přírodě blízkými plochami (chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půda a vodní plochy) a člověkem vytvořenými prvky s nízkou ekologickou stabilitou (orná půda, zastavěné plochy a ostatní plochy) na základě úhrnných hodnot druhů pozemků v územích obcí. Tento poměr je vyjádřen pomocí tzv. koeficientu ekologické stability (KES). Nižší hodnota KES značí intenzivnější využívání dané krajiny s určitou mírou nahrazování ekologických funkcí technickými zásahy. Vysoké hodnoty KES (více než 3) udávají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem.

39


Tabulka 5.2.1: Charakteristiky intervalů KES Rozmezí KES

Charakteristika

KES ≤ 0,1

Území (krajina) s maximálním narušením přírodních struktur

0,1 < KES ≤ 0,3

Území (krajina) se zřetelným narušením přírodních struktur

0,3 < KES ≤ 1

Území (krajina) intenzivně využívané

1 < KES < 3

Území (krajina) relativně vyvážené

KES ≥ 3

Území (krajina) přírodní a přírodě blízké

Území SO ORP Říčany disponuje relativně nízkou ekologickou stabilitou. Nejvyšší hodnoty KES mají obce Černé Voděrady, Jevany a Louňovice, což koresponduje s vymezením chráněných prvků přírody na sledovaném území. V obci Jevany je zároveň za období 2008 – 2014 zaznamenán nejvyšší úbytek ekologicky stabilních ploch. Naopak nejnižší ekologickou stabilitu vykazuje krajina severozápadní (ovlivněno mj. blízkostí Prahy) a východní části území. Obecně lze za málo ekologicky stabilní považovat zejména ty obce, kde se hodnoty KES pohybují pod 0,3. Během posledních 4 let nedošlo na řešeném území takřka k žádným významným změnám koeficientu ekologické stability. Důvodem je zejména skutečnost, že postupující urbanizace zpravidla vytváří tlak na ornou půdu, která na území ORP Říčany z kultur ZPF převládá. Orná půda je obdobně jako zastavěné plochy považována za ekologicky nestabilní plochy a proto její úbytek hodnoty KES významně neovlivní. Hodnoty KES v jednotlivých obcích v letech 2008, 2010, 2012 a 2014 jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka 5.2.2: Koeficient ekologické stability - vývoj v letech 2008 - 2014 Název obce

2008

2010

2012

2014

Babice

1,59

1,59

1,58

1,59

Březí

0,98

0,98

0,98

0,98

Černé Voděrady

3,25

3,26

3,24

3,24

Čestlice

0,05

0,05

0,05

0,05

Dobřejovice

0,18

0,17

0,19

0,19

Doubek

0,58

0,58

0,58

0,58

Herink

0,08

0,08

0,08

0,08

Hrusice

0,82

0,83

0,83

0,83

Jevany

4,02

4,00

3,96

3,90

Kaliště

0,95

0,95

0,94

0,94

Kamenice

2,20

2,20

2,22

2,25

Klokočná

0,76

0,79

0,78

0,78

Konojedy

0,46

0,46

0,46

0,46


0,86

0,86

0,86

0,86


1,69

1,69

1,69

1,68

Kozojedy

1,01

1,01

1,01

1,01

40

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Název obce

2008

2010

2012

2014

Křenice

0,14

0,14

0,14

0,14


0,36

0,36

0,36

0,36

Kunice

0,57

0,57

0,57

0,57

Louňovice

3,29

3,35

3,35

3,34

Mirošovice

0,98

0,98

0,98

0,98

Mnichovice

1,38

1,38

1,38

1,40

Modletice

0,11

0,11

0,10

0,10

Mukařov

1,72

1,72

1,71

1,71

Nučice

0,16

0,16

0,16

0,16

Nupaky

0,06

0,06

0,07

0,07

Oleška

0,40

0,41

0,41

0,41

Ondřejov

1,77

1,77

1,77

1,77

Oplany

1,56

1,56

1,56

1,56

Pětihosty

0,35

0,35

0,35

0,35

Petříkov

0,37

0,37

0,37

0,37

Popovičky

0,19

0,19

0,19

0,19

Prusice

0,10

0,10

0,10

0,10

Radějovice

0,36

0,36

0,36

0,36

Říčany

0,50

0,50

0,50

0,50

Senohraby

1,27

1,30

1,31

1,31

Sluštice

0,18

0,18

0,18

0,18

Strančice

0,33

0,33

0,33

0,33

Struhařov

1,53

1,54

1,54

1,53

Stříbrná Skalice

2,20

2,20

2,20

2,20

Sulice

0,80

0,86

0,87

0,87

Světice

0,58

0,58

0,58

0,58

Svojetice

0,43

0,43

0,43

0,43

Štíhlice

0,93

0,93

0,94

0,94

Tehov

1,54

1,54

1,53

1,53

Tehovec

0,56

0,56

0,56

0,56

Velké Popovice

1,35

1,36

1,35

1,35

Vlkančice

2,79

2,81

2,81

2,81

Všestary

0,30

0,30

0,30

0,30

Výžerky

1,80

1,80

1,80

1,79

Vyžlovka

2,23

2,23

2,24

2,23

41


2008

2010

2012

2014

Zvánovice

1,34

1,37

1,37

1,37


Graficky je koeficient ekologické stability obcí správního obvodu ORP Říčany zobrazen na následující mapě. Mapa 5.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Říčany v roce 2014

42


5.3


SLABÉ STRÁNKY

Vymezeny 3 přírodní památky, národní přírodní rezervace (Voděradské bučiny), přírodní park Velkopopovicko a 4 evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000.

Absence velkoplošných zvláště chráněných území.

Vymezeny prvky nadregionálního a regionálního ÚSES.

Obecně poměrně nízká ekologická stabilita území.

Zachovalý krajinný ráz v některých částech území – specifická členitá krajina dubových a bukových lesů (Přírodní park Velkopopovicko, Voděradské bučiny).

Významná fragmentace krajiny a bariérová funkce komunikačních koridorů (dálnice D1, rychlostní silnice R1, silnice I. a II. tříd, železnice č. 221).

Relativně vysoký počet registrovaných nebo evidovaných (připravených k registraci) významných krajinných prvků v západní části ORP.

Silný urbanizační tlak v některých částech ORP (zejména v západní polovině) s dopadem na volnou krajinu. Chybějící vymezení lokálního ÚSES díky absenci ÚPD v některých obcích.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území.

Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny.

Možné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů při nevhodných způsobech hospodaření a zásazích do přírody a krajiny.

Výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehových porostů, solitérů apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a vazeb v systému ÚSES.

Ohrožení ochrany přírody vlivem rostoucí automobilové dopravy (vliv emisí na ekosystémy, migrace fauny).

Zvýšení zastoupení travních a lesních porostů z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, snížení erozního ohrožení, rekreační atraktivity krajiny.

Omezení migrační prostupnosti krajiny díky postupující urbanizaci území (zejména ve vazbě na významné komunikace nebo zastavěná území některých obcí). Znemožnění (ohrožení) vymezení lokálního ÚSES v obcích bez ÚPD nebo v obcích s neaktuální ÚPD.

Realizace ÚSES díky provádění pozemkových úprav nebo dotačním programům.

43


6 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, akustická zátěž, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí atd.). 6.1

Kvalita ovzduší

Část území SO ORP Říčany patří dle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., v platném znění, do zóny Střední Čechy (dle NUTS 2, CZ02). Český hydrometeorologický Ústav (ČHMÚ) na základě měření vymezuje území, kde dochází k překračování imisních limitů (čtverce 1 km2). Měření v jednotlivých letech poté vstupují do tzv. klouzavých pětiletých průměrů. Na území ORP dochází celkem ve třech obcích k překračování alespoň jednoho imisního limitu. Za sledovaný rok 2013 v obci Říčany, Mnichovice a Kostelec nad Černými lesy došlo k překročení přípustné hodnoty pro benzo(a)pyren. V Říčanech bylo též naměřeno překročení oxidů dusíku NOx. Hodnoty suspendovaných částic PM10 a troposférického ozónu O3 překročeny nebyly. Zároveň nebylo zjištěno překročení limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Legislativně stanovené limity jsou součástí následující tabulky: Tabulka 6.1.1: Stanovené imisní limity pro ochranu lidského zdraví Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok

Oxid siřičitý (SO2)

1 hodina

350 µg.m-3

24


24 hodin

125 µg.m-3

3

Oxid uhelnatý

maximální denní osmihodinový průměr

10 mg.m-3

-

PM10

24 hodin

50 µg.m-3

35

PM10

1 kalendářní rok

40 µg.m-3

-

PM2,5

1 kalendářní rok

25 µg.m-3

-

Olovo

1 kalendářní rok

0,5 µg.m-3

-

Oxid dusičitý (NO2)

1 hodina

200 µg.m-3

18

Oxid dusičitý (NO2)

1 kalendářní rok

40 µg.m-3

-

Benzen

1 kalendářní rok

5 µg.m-3

-

Arsen

1 kalendářní rok

6 ng.m-3

-

Kadmium

1 kalendářní rok

5 ng.m-3

-

Nikl

1 kalendářní rok

20 ng.m-3

-

Benzo(a)Pyren

1 kalendářní rok

1 ng.m-3

-

Troposférický ozon (O3)

maximální denní osmihodinový průměr

120 µg.m-3

25

Zdroj: zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., v platném znění.

Tabulka 6.1.2: Stanovené imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka


Imisní limit


kalendářní rok a zimní období (1. října – 31. března)

20 µg.m-3

44

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Znečišťující látka


Imisní limit

Oxidy dusíku (NOx)

1 kalendářní rok

30 µg.m-3

Troposférický ozon (O3)

AOT404)

1800 µg.m-3.h

Zdroj: zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., v platném znění.

Mapa 6.1: Obce s překročením imisního limitu pro B(a)P a NOx v SO ORP Říčany v roce 2013

Z hlediska emisní zátěže lze jednotlivé zdroje dělit na stacionární a mobilní. Vyjmenované stacionární zdroje definuje příloha č. 2 zákona o ochraně ozvduší. Za tyto zdroje lze považovat především bývalé (dle neplatné legislativy č. 86/2002 Sb.) zvláště velké, velké a střední zdoje REZZO1 a REZZO2. Malé zdroje (REZZO3), tj. zejména domácí topeniště, je možno považovat za nevyjmenované stacionární zdroje pakliže příkon kotle pro domácnost nepřesáhne 0,3 MW. Mobilními zdroji (REZZO4) je poté zátěž ovzduší vyplývající z automobilové dopravy. Subjekty na sledovaném území, které jsou ČHMÚ evidovány za rok 2012 jsou uvedeny v Tabulce 6.1.3. Za nejzatíženější lze považovat poté obce s nejvyšším počtem vyjmenovaných stacionárních zdrojů. Dalším významným zdrojem znečištění ovzduší je vytápění pomocí pevných paliv (uhlí, dřevo a často i jiné zcela nevhodné materiály) v domácnostech především ve venkovských sídlech v území, které přináší přízemní znečištění ovzduší v podzimních a zimních měsících. Dále je přízemní znečištění zvyšováno automobilovou dopravou; emisemi výfukových plynů a prašností. V tomto případě lze za území nejvíce ovlivněné považovat blízká okolí komunikací s největší dopravní zátěží (intenzitou dopravy jak osobní tak nákladní). Jmenovitě jde zejména o dálnici D1, rychlostní komunikaci R1, silnice I. třídy I/2 a I/3, silnice II. třídy II/101, II/107 a II/306. Na všech těchto

45


komunikacích v průběhu 24 hodin projede více jak 5 000 vozidel. S vyšším přepravním významem komunikace roste i dopravní intenzita na ní sledovaná. Tabulka 6.1.3: Hlavní zdroje znečištění (vyjmenované stacionární zdroje) ve SO ORP Říčany v roce 2012 Název zdroje

Zněčišťující látky

Obec

auto I.S.R. a.s. - Autosalon vW a AUDI, Čestlice

Čestlice

TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC

Kika Nábytek s.r.o. - provozovna Čestlice

Čestlice

TZL, SO2, NOx, CO, TOC

MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. - Makro Průhonice, Čestlice

Čestlice


IDEAL ČESKÁ s.r.o. - čistírna oděvů - OC Hypernova Průhonice Čestlice

VOC

AQUASPED s.r.o.

Dobřejovice

NOx

Pražská obalovna Herink, s.r.o.

Herink


Pekárna Zelená louka, a.s. - Herink

Herink


Baxter BioScience s.r.o. - Jevany-Bohumil

Jevany


Česká zemědělská univerzita v Praze - ŠLP v Kostelci nad Č. Lesy - Na Staré cestě, Jevany

Jevany


OBR služby s.r.o. - recyklační linka, Kamenice

Kamenice

TZL

Alcan Strojmetl Aluminium Forging, s.r.o.

Kamenice


VAN GILLERN s.r.o.

Kamenice

TZL, NOx, CO, TOC, VOC

KM - PRONA, a.s. - ČS Kamenice - Nová Hospoda

Kamenice

VOC

Zámek Štiřín - Kamenice

Kamenice


BONECO a.s. - provozovna Kostelec n.Č.Lesy

Kostelec nad Černými Lesy TZL, NOx, TOC

ČSAD Polkost spol. s r.o. - Kostelec nad Černými Lesy

Kostelec nad Černými Lesy TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC

Tělocvičná jednota Sokol - Kostelec nad Černými Lesy

Kostelec nad Černými Lesy TZL, SO2, NOx, CO, TOC

JIŘÍ FLEK - čistění oděvů a textilu

Kostelec nad Černými Lesy VOC

Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. - závod Kozojedy Kozojedy

TZL

AGRO Jesenice, a.s. - Modletice

Modletice

NOx, CO

SOPO s r.o.

Modletice

TZL, VOC, styren

Kaufland Česká republika v.o.s. - Centrální sklad, Modletice

Modletice


Kaufland Česká republika v.o.s. - Masozávod, Modletice

Modletice


Brema, spol. s r.o. - Modletice

Modletice

TZL, NOx, TOC, VOC

BILLA, spol. s r.o. - 10058 centrála Modletice

Modletice

TZL, NOx, CO, TOC

František Hrobský - Modletice

Modletice


AUTOCENTRUM Legerova s.r.o.

Nupaky

TZL, NOx, CO, VOC

KERACLAY, a.s. - Brník

Oleška


Základní škola bratří Fričů Ondřejov - Ondřejov

Ondřejov

TZL, SO2, NOx, CO, VOC

Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. - Ondřejov

Ondřejov

TZL, NOx, CO, TOC

EUROVIA Kamenolomy, a.s. - lom Chomutovice

Popovičky

TZL

AUTO - PILAŘ, spol. s r. o.

Říčany

TZL, VOC

46

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Název zdroje

Zněčišťující látky

Obec

AHV ekologický servis, s.r.o. - Svojšovice

Říčany

TZL, NOx, CO, TOC

TESLA Electrontubes s.r.o.

Říčany

TZL, NOx

ZAPA beton a.s., Betonárna Říčany

Říčany

TZL

EKS Factoring, s.r.o. - Alfa Tower, Říčany

Říčany


Zoeller Systems s.r.o.

Říčany


HOPI s.r.o. - logistické centrum Jažlovice

Říčany

NOx, CO, TOC

PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s. - Distribuční centrum Jažlovice

Říčany


ERTL GLAS s.r.o. - Jažlovice, Říčany

Říčany

TZL, NOx, CO, TOC

Vodafone Czech Republic a.s. - MSC Jažlovice, Říčany

Říčany

NOx, CO, TOC

PRAGOSOJA spol. s r.o. - Kunice

Strančice


Primagra, a.s. - suška Strančice

Strančice

TZL, SO2, NOx, CO

Mountfield a.s. - Všechromy, Strančice

Strančice


KM - PRONA, a.s. - ČS Strančice

Strančice

VOC

Domov důchodců Hačka se sídlem v Olešce Stříbrná Skalice

Stříbrná Skalice


Českomoravský štěrk, a.s. Stříbrná Skalice 1

Stříbrná Skalice

TZL

GOLC OIL. a.s. - Světice

Světice

VOC

Oblastní nemocnice Kolín a.s. - Tehovec

Tehovec


SKYBERGTECH s.r.o.

Tehovec

TZL, NOx, CO, TOC

KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. - Všestary

Všestary

TZL

Pivovar Velké Popovice

Velké Popovice


Zdroj: ČHMÚ

Poznámka: TZL – tuhé emise, SO2 – oxid siřičitý, NOx – oxidy dusíku, CO – oxid uhelnatý, TOC – organické látky, VOC – těkavé organické látky

6.2

Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields

V území správního obvodu se nachází řada starých ekologických zátěží, kterými jsou především dřívější neřízené a hygienicky nezajištěné skládky jak komunálních, tak průmyslových a dalších odpadů. Tyto objekty představují hrozbu především z hlediska kontaminace geologického podloží, povrchových a podpovrchových vod v důsledku průsaku znečišťujících látek. Největší koncentrace těchto lokalit je v rámci území SO ORP Říčany v jeho severovýchodní části. Dohromady se na území ORP nachází 51 takovýchto lokalit (viz. tab. a grafika níže). Nakládání s odpady se ve sledovaném území řídí plány odpadového hospodářství. Pozitivem je oblast třídění odpadu, ve které je město Říčany hodnoceno jako jedno z nejlepších ve Středočeském kraji. V území v současné době funguje 7 řízených skládek komunálního odpadu, většina z nich je lokalizována v severovýchodní části. Odpady jsou kategorizovány na odpady ostatní a nebezpečné, jejich konkrétní zařazení poté upravuje katalog odpadů. Produkce odpadů je sledovány v rámci ISOH (Informačního systému odpadového hospodářství). Na území ORP bylo celkem za rok 2013 vyprodukováno 4 408 108 tun komunálního odpadu. Z toho 202 832 tun bylo kompostováno, 2 698 473 tun skládkováno, 101 704 tun recyklováno a pouze 1 116 tun spalováno. Dále bylo vyprodukováno 1 271 312 tun nebezpečného odpadu.

47

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Tabulka 6.2.1: Staré ekologické zátěže na území ORP Říčany Název

Název

Obec

Obec

skládka Hradec Havirna

Černé Voděrady

ZOS Pětihosty

Pětihosty

Čestlice - VOLVO

Čestlice

Bílá hlína

Prusice

skládka Kamenice

Kamenice

Benzina a.s. - ČS PHM Říčany Říčany

STROJMETAL s.p. Kamenice

Kamenice

Alfa Říčany

Borek

Kostelec nad Černými Lesy Olivovna

Říčany

Peklov

Kostelec nad Černými Lesy skládka Voderadky

Říčany

Amerika

Kostelec nad Černými Lesy skládka Sluštice

Sluštice

Benzina s.r.o. ČSPHM Kostelec Kostelec nad Černými Lesy STE a.s. Strančice

Říčany

Strančice

Kostelec nad Černými Lesy

Kostelec nad Černými Lesy ČEZ, a.s. Distribuce Strančice Strančice

Peklov

Kostelec nad Černými Lesy skládka Strancice

Strančice

skládka Kostelec n.C.Lesy

Kostelec nad Černými Lesy skládka Svojsovice

Strančice

skládka Svatbin

Kostelec nad Černými Lesy skládka Struhařov

Struhařov

Svatbín - roklina

Kostelec nad Černými Lesy skládka Hradec

Stříbrná Skalice

skládka Kostelec u Krizku


skládka Hradove Strimelice

Stříbrná Skalice

Na Hoštecku

Kozojedy

skládka Chvátalka

Sulice

Bílá skála

Mirošovice

skládka Nechanice Chvatalka Sulice

Myšlín, sklad

Mnichovice

skládka Zelivec

Sulice

skládka Brnik

Oleška

skládka Brtnice u V.Popovic

Velké Popovice

Ondřejov - Kovopodnik

Ondřejov

Velké Popovice, obalovna

Velké Popovice

skládka Ondřejov

Ondřejov

skládka Vlkancice

Vlkančice

skládka Hradec

Oplany

skládka Vyzlovka

Vyžlovka

skládka Petihosty

Pětihosty


48

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 6.2: Staré ekologické zátěže a skládky na území SO ORP Říčany

Dle databáze RISy.cz se nachází na území města Říčany brownfield Na Fabiáně (pozemek využívaný pro sběr separovaného odpadu, spojený s existencí ekologické zátěže). Jako brownfield je dále vedena lokalita Komenského náměstí (v současnosti zatravněná plocha).

6.3

Hluková zátěž

Vysoká hluková zátěž v obcích je způsobena především dopravou. Nejvíce postižené jsou obce v blízkosti dálnice D1, která je jednou z nejvíce využívaných a tím i nejhlučnějších dopravních komunikací v ČR. Denní povolená hranice hluku 55 dB je v některých oblastech překračována i ve velké vzdálenosti od dálnice. V bezprostřední blízkosti dosahuje hladina hluku 85 – 90 dB. Významnými zdroji hluku jsou i další dopravní komunikace jako především silnice R1, I/2, I/3, II/101, II/107, II/113, II/508 a II/603. Obecně platí, že v oblastech blíže Prahy je vyšší intenzita silniční dopravy a tím i větší zatížení hlukem. Za obce potenciálně negativně ovlivněné akustickou zátěží je považována intenzita dopravy na komunikacích nad 3 000 voz/den. Za nejzatíženější (osobní a těžkou automobilovou dopravou) je považován úsek dálnice D1 od Prahy do Mirošovic, kde intenzita automobilové dopravy přesahuje 60 000 vozidel za den. Dále za Mirošovicemi již intenzity klesají pod tuto hranici. Druhou nejzatíženější komunikací je obchvat Prahy (rychlostní silnice R1), kde intenzity mohou dosahovat až 40 000 vozidel denně. 15 000 – 25 000 vozidel za 24 hodin projede po silnici prní třídy I/3 ve směru na Benešov a též na silnici druhé třídy II/101 v úseku od D1 do Říčan. Zbývající úseky II/101 na území ORP již těchto hodnot nedosahují přičemž za vytíženější lze považovat úsek do Jesenice (více jak 5 000 vozidel denně). Od Říčan dále na sever se dopravní zátěž pohybuje pod 5 000 vozidel. Denní intenzita na silnici I/2 od Říčan do

49


Mukařova dosahuje 10 000 – 15 000 vozidel. Dále ve směru na Kostelec nad Černými Lesy dopravní zátěž postupně klesá až pod 5 000 vozidel. Silnice II/603 na území ORP je zatížena cca 7 000 – 10 000 vozidly denně. Za poslední komunikaci, s vyšší intenzitou automobilové dopravy, je považována silnice II/107 (do 7 000 vozidel za den). Riziko vzniku akustické emise nelze zcela vyloučit též u silnic II/113 a II/508 v úseku mezi Mirošovicemi a Mukařovem (přes 3 000 vozidel denně). Intenzity dopravy dle sčítání 2010 (ŘSD) jsou znázorněny na obrázku 8.1.1. S výjimkou automobilové dopravy je možné předpokládat částečně vznik hlukové zátěže též na dvoukolejné železniční trati č. 221. Negativní účinky hluku jsou však snižovány již provedenými protihlukovými opatřeními (zejména protihlukové zdi). Trať na území ORP již prošla modernizací. Intenziza železniční dopravy činí celkem 32 souprav osobních vlaků v půlhodinových nebo hodinových intervalech za 24 hodin.

6.4

Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, zóny havarijního plánování

Na území SO ORP Říčany je lokalizován jeden subjekt zařazený mezi objekty a zařízení dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, v nichž je v určitém nadlimitním množství umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek. Jde o distribuční sklad společnosti L´ORÉAL Česká republika s.r.o. v Říčanech-Jažlovicích, který je zařazen do skupiny A – provozovatel tedy musí povinně zpracovávat bezpečnostní program prevence závažné havárie a plán fyzické ochrany za účelem snížení pravděpodobnosti vzniku a omezení následků závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek. Zóna havarijního plánování (území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož působnosti se nachází objekt nebo zařízení, uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu) u subjektů ve skupině A není stanovována.

50


6.5


SLABÉ STRÁNKY

Absence oblastí s překročením cílového imisního limitu Část území ORP je zatížena překračováním limitních hodnot přízemního ozonu a suspendovaných částic pro ochranu pro benzo(a)pyren. zdraví. Efektivně fungující systém třídění odpadů ve městě Říčany.

Přítomnost vyššího počtu stacionárních vyjmenovaných zdrojů a mobilních zdrojů negativně ovlivňující kvalitu ovzduší.

Zajištěná separace odpadu v obcích.

Rozšířeno vytápění pomocí pevných paliv v domácnostech především ve venkovských sídlech.

Modernizovaná železniční trať č. 221 včetně protihlukových opatření – podpora hromadné dopravy.

Řada starých ekologických zátěží (především dřívější neřízené a hygienicky nezajištěné skládky jak komunálních, tak průmyslových a dalších odpadů). Existence sedmi skládek komunálního odpadu. Vysoká hluková zátěž vyplývající z vysokých intenzit dopravy zejména v okolí dálnice D1 a silnic R1, I/2, I/3, II/101, II/107, II/113, II/508, II/603.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Využití potenciálu snížení emisí ze stacionárních zdrojů pomocí dostupných normativních nástrojů nebo dotačních programů (např. integrované povolování, nízkoemisní kotle).

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací (včetně nákladní dopravy zásobující výrobní a skladovací areály).

Čerpání prostředků z evropských fondů – např. za účelem sanace starých ekologických zátěží.

Rizika spojená s neřešením starých ekologických zátěží (zejména kontaminace povrchových a podzemních vod, půdy).

Využití biologicky rozložitelného odpadu (stavba bioplynových stanic a kompostáren).

Riziko vyššího využívání tuhých paliv k vytápění z důvodu nepříznivého vývoje cen plynu a elektřiny nebo trvalé absence plynofykace s následkem zhoršení čistoty ovzduší.

Hrozby vyplývající z přeměny chatovýc osad na trvalé bydlení. Podpora hromadné a nemotorové dopravy ve vazbě na Tj. zejména nárůstem lokálních topenišť s negativním dopadem sousední území. Zejména Pražskou aglomeraci (zvýšení na kvalitu ovzduší, problematickou likvidací komunálního kvality ovzduší poklesem intenzit na komunikacích). odpadů nebo zvýšením dopravních intenzit v dotčených územích (celoroční provoz). Realizace přeložek komunikací s vysokou dopravní zátěží mimo centra zastavěných území – zlepšení kvality ovzduší, snížení akustické zátěže a ochrana veřejného zdraví.

51


7 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Říčany má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod (ČOV), stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. V posledních letech byla výrazně rozšířena vodovodní síť, zejména v lokalitách sdružených do skupiny Region – jih. Rovněž byla v mnoha obcích vybudovaná splašková kanalizace s ČOV. Elektřina je dnes v obcích samozřejmostí, plynofikovaná je zhruba polovina obcí. Další výstavba vodovodů, kanalizací i plynovodů je připravovaná. Vodovodní, kanalizační a plynovodní síť a síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Říčany je znázorněna v následujícím schematu. Mapa 7.1: Schema inženýrských sítí

7.1 Zásobování pitnou vodou SO ORP Říčany není v zásobování vodou soběstačný. Část obyvatel SO ORP Říčany zásobuje pitnou vodou skupinový vodovod Region Jih, konkrétně se jedná o obce Kaliště, Kunice, Louňovice, Mnichovice, Ondřejov, Strančice, Struhařov, Světice, Svojetice, Tehov, Všestary a Zvánovice. V další 52


etapě výstavby budou na vodovod Region Jih připojeny části obcí Mukařov a Stříbrná Skalice. Zdrojem pitné vody tohoto vodovodu je štolový přivaděč ze Želivky do Prahy, odběrným místem je ČS Brtnice. Ze stejného odběrného místa je zásobován též skupinový vodovod Kamenicko a Velké Popovice. Další skupinový vodovod JEKOZ (Jevany, Kostelec nad Černými Lesy, Zásmuky) využívá místní zdroje vody Nučice-Výžerky-Oleška a zásobuje severovýchodní část území, ze které pokračuje i momo území ORP Říčan. Samotné město Říčany je zásobováno z pražského vodárenského systému z čerpací stanice v Uhříněvsi a v menší míře z lokálního zdroje. Ostatní obce jsou zásobovány pitnou vodou z místních zdrojů. Veřejný vodovod je již vybudován ve většině obcí SO ORP Říčany. Okrajové části některých obcí jsou pitnou vodou zásobovány individuálně z domovních studní, úplně bez vodovodu jsou obce Březí, Doubek, Kostelec u Křížků a Oplany. V obcích Křížkový Újezdec, Pětihosty, Tehovec a Vlkančice je problémem nedostatek vody v období sucha během letních měsíců, se špatnou kvalitou vody se potýkají obyvatelé obcí Březí, Doubek a Radějovice (Olešky). Informace o vodovodech byly čerpány z Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, který se od roku 2004 kařdoročně aktualizuje, přesto se ukázalo, že uvedené údaje ani předaná data aktuální nejsou. Byly proto nutné konzultace se zástupci některých obcí a VS Region Jih. Údaje je nutno dále doplňovat a upřesňovat. Mapa 7.2: Schema skupinového vodovodu Region Jih

53


V obci Babice je vybudován veřejný vodovod z Říčan - Strašína, na který je napojeno cca 90 RD. Obec je členem Sdružení obcí Region – jih, přívodní vodovodní řad do obce bude přiveden z obce Mukařov. Hlavní vodovodní řad bude napojen na vodovodní přivaděč od Pacova (v obci Březí). Navrhuje se vodojem 2x50m3 (hladina 395/400 m.n.m). Přívod vody do nejvyšších částí obce bude nutné zajistit AT stanicí umístěnou u vodojemu Babice. Celková délka budoucího vodovodního řadu se předpokládá 4,58 km z DN 80 až DN 150. Výstavba vodovodu byla zahájena. V obci Březí je zásobování obyvatel a cca 300 rekreantů z domovních studní s dostatečným množstvím pitné vody, ale nevyhovující z hlediska kvality (obsahuje dusičnany). Navrhuje se výstavba vodovodních řadů v délce 7,8 km, výstavba vodojemu 200 m3 a ATS (30 m, 6 l/s). Zdrojem vody bude navrhovaný přívodní řad z Říčan, který bude veden přes místní část Pacov. Zdrojem pitné vody obce Černé Voděrady jsou 2 podzemní vrty s průměrnou vydatností 2 l/s.,odtud se voda přečerpává do AT stanice a rozvodné vodovodní sítě DN 100 celk.délky 2,55 km. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje, navrhovaná je pouze dostavba vodovodu v délce 1,2 km. V obci Čestlice je vybudován vodovod, připojených obyvatel je však pouze 280, zbytek je zásobován pitnou vodou z domovních studní, které nemají dostatečné množství vody ani vyhovující kvalitu, voda obsahuje dusičnany. Obecní studny využívané nejsou.Vlastník vodovodu je obec a provozovatelem je TS Průhonice.Zásobování vodou je zabezpečeno hlavním přivaděčem DN 1200 ze skupinového vodovodu Průhonice přívodním řadem DN 400, kterým je přiváděna voda do obce od roku 1995. Pro potřeby komerční zóny je vybudován vodovod užitkové vody pro údržbu a závlahu zelených ploch, údržbu komunikací a zabezpečení požárních zdrojů. Celková délka vodovodních řadů je 6,376 km. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje, navrhuje se rozšířit vodovod o 2,0 km a připojit zbývající obyvatele. V obci Dobřejovice je částečně zajištěno zásobování vodou ze skupinového vodovodu Jesenice (vodárenské soustavy Želivka, vdj. Jesenice) přes AT stanici a vodovodní řady v celkové délce 4,2 km. Vodovod neumožňuje připojení všech obyvatel obce. Napojeno je 412 obyvatel. Zbytek obyvatel je zásobován vodou z domovních studní s nedobrou kvalitou vody, která obsahuje železo, dusičnany a bakteriologické znečištění. V obci je využívána 1 obecní studna a 2 rybníky jako požární nádrž. Navrhuje se výstavba vodovodních řadů v celkové délce 2,1 km a připojit zbývající nenapojené obyvatele. V obci Doubek není vybudován vodovod a její obyvatelé jsou zásobováni vodou z domovních a obecních studní s nedostatečným množstvím vody a se špatnou kvalitou vody. Navrhuje se výstavba veřejného vodovodu v délce 5 km napojeného přes Babice a Babičky na vodovod Říčany. V současné době již probíhá výstavba vodovodu v Babicích. Spotřebiště bude rozděleno na několik tlakových pásem, z nichž výše položená budou zásobována pomocí AT-stanic. V obci Herink je vybudován veřejný vodovod od obalovny SSŽ v délce 432 m, který umožňuje připojení všech obyvatel v obci, ale napojených je pouze 40, zbytek je zásoben pitnou vodou z domovních studní. Obecní studny v obci využívané nejsou. V obci Hrusice je vybudován veřejný vodovod, vodním zdrojem je vrtaná studna situovaná v nejsevernější části obce v údolí Hrusického potoka. Z vrtu s kapacitou 1 l/ s je voda přivedena do vodojemu 2x50 m3 (dno 415 m n.m.), součástí vodojemu je i úpravna vody (kapacita 1 l/s). Na vodovod je připojeno 380 trvale bydlících a 100 rekreantů, zbytek obyvatel je zásobováno pitnou vodou z domovních a obecních studní v nedostatečném množství a kvalitě (voda obsahuje dusičnany a bakteriologické znečištění). Navrhuje se dostavba vodovodu v celkové délce 2,7 km, připojení nového vrtu, rozšíření úpravny vody na 2 l/s a dostavba třetí komory vodojemu 50 m3. V obci Jevany je vybudován veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Nučice Jevany - Kostelec - Zásmuky (JEKOZ). Zdrojem vody jsou vrty Nučice a Výžerky s maximální vydatností 29 l/s. Voda je akumulována ve věžovém vodojemu Jevany 50m 3 (453,25-448,75 m n.m.). Na vodovod je napojeno 366 trvale bydlících a 501 přechodně bydlících obyvatel, zbytek obyvatel je zásobováno vodou z domovních studní, ve kterých není dostatečné množství vody a kvalita

54


nevyhovuje z důvodů obsahu železa, dusičnanů a bakteriologického znečištění. Obecní studny jsou využívány pouze pro užitkovou vodu. Navrženo je rozšíření vodovodu i do zatím nepřipojených částí obce. Obyvatelé obce Kaliště jsou zásobováni pitnou vodou z domovních a obecních studní. Navržena je výstavba vodovodu délky 1,07 km s napojením na SV Region – jih. Místní část Lensedly již je na SV napojena, vodovod má délku 2,3 km. Obec Kamenice je zásobována vodou z vodárenské soustavy Želivka přes odběré místo Brtnice a vodojem Mandava 2 x 400 m3 (480-475 m n.m.) ve Velkých Popovicích. Do obce je pitná voda z vodojemu Mandava vedena zásobním řadem DN 200 přes Želivec. Před napojením na stávající i navrhované zásobní řady je nutná regulace tlaku na kótu 430 m, vyšší tlakové pásmo v Těptíně má být zásobeno přes AT stanici. V Ládví bude vybudováno cca 13,6 km vodovodu včetně vodojemu Vlková 2 x 150m3 (max.hl. 483,0). Obec Klokočná je napojena na skupinový vodovod Region – jih od Struhařova. V obci Konojedy je vybudován veřejný vodovod, na který jsou připojeni všichni obyvatelé obce. Zdrojem vody je 1 kopaná a 1 vrtaná studna s celkovou vydatností 2,3 l/s. Z prameniště je voda čerpána do vodojemu 1x100m3 (431,10-427,10 m n.m.). Vodovod obce Kostelec nad Černými Lesy je součástí skupinového vodovodu JEKOZ se zdrojem vody Nučice - Výžerky. Pro město slouží 3 vodojemy (2x 1000 m3, 1 x 200 m3). Nemocnice má samostatné zásobování z vrtu u Jalového potoka. Vodovodní síť má délku cca 25 km, navrhuje se rozšíření o dalších 1,2 km. Obec Kostelec u Křížků je zásobována vodou z vodárenské soustavy Želivka přes odběré místo Brtnice a vodojemu Mandava 2 x 400 m3 (480-475 m n.m.) ve Velkých Popovicích. Do obce je pitná voda z vodojemu Mandava vedena navrhovaným zásobním řadem DN 200 přes Želivec. Obec Kozojedy je napojena na skupinový vodovod JEKOZ z Kostelce nad Černými Lesy. Vodojem „K Jevanům“ je zemní 50 m3 (410-412,5 m n.m.). Vodovodní síť je vybudovaná v délce cca 6,9 km a umožňuje připojení všech obyvatel. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje, předpokládá se rozšiřování vodovodu směrem na Štíhlice. Vodovod obce Křenice v délce 1,7 km, na který je napojeno cca 50 % obyvatel, je součástí skupinového vodovodu Říčany a do Křenic vede z místní části Pacov. Navrženo je připojení zbývajících obyvatel dostavbou řadů délky 1,7 km.. V obci Křížkový Újezdec je vybudován veřejný vodovod, který zajišťuje zásobování vodou všech domů v obci. Obec je zásobována vodou přes vodojem Mandava 2x400 m3 (480-475). Zdrojem vody je ÚV Želivka, odběrným místem Brtnice ve Velkých Popovicích. Obec Kunice má nově vybudován vodovod, který je napojen na vodárenskou soustavu Region - jih. Zdrojem vody je ÚV Želivka, odběrným místem Brtnice ve Velkých Popovicích. Dostavba vodovodu se plánuje v Dolní Lomnici V obci Louňovice je vybudován vodovod v délce cca 17 km, který je zásoben z hlubinných vrtů s vydatností 5,62 l/s přes úpravnu vody a vodojemy 1 x 90 m3 a 1 x 60m3. Na vodovod je připojeno 1580 obyvatel včetně rekreantů. Část obyvatel je zásobována vodou z domovních studní, množství vody je vyhovující, avšak kvalita vody není dobrá (voda obsahuje železo, dusičnany, bakteriologické znečištění a radioaktivitu). Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje, navrhuje se však připojit všechny nenapojené obyvatele. Od roku 2011 je vodovodní řad obce Louňovice napojen na vodovodní řad Svazku obcí Region Jih přes věžový vodojem Louňovice. (Komentář byl upraven dle údajů poskytnutých obcí Louňovice.) Obec Mirošovice je napojena na vodárenskou soustavu Želivka přes vodojem Dub 2x250m3 a vodojem Peleška 1x150m3, ze kterého jsou zásobeny i Senohraby. Na vodovod je napojeno 98 % obyvatel obce, celková délka vodovodu je cca 10 km.

55


V obci Mnichovice je vybudován veřejný vodovod v délce 8,4 km, na který je připojeno asi 600 obyvatel. Zdrojem vody je studna s vydatností 4,2 l/s, voda je akumulována ve vodojemu Antonín 2x 250 m3 (403-408 m n.m.). Ostatní obyvatelé jsou zásobováni vodou z domovních a obecních studní. Plánuje se rozšíření vodovodu, pro místní část Božkov se navrhuje se vodojem 2 x 50 m 3 (450-455 m n. m). Od roku 2010 je obec napojena na SV Region – jih. V obci Modletice jsou vybudovány tři samostatné vodovody, z nichž dva jsou mezi sebou propojeny. Každý vodovod má vlastní zdroj pitné vody: Olšina - vydatnost 0,9 l/s (napojeno 64 obyvatel), Sulín vydatnost 1,0 l/s (napojeno 150 obyvatel) a Skladovák - vydatnost 0,8 l/s (napojeno 70 obyvatel + výroba uzenin). Navrženo je napojení na skupinový vodovod Jesenice přes vodojem firmy KPV Beta. V obci Mukařov je vybudován veřejný vodovod, který je zásoben z vrtané studny JL-2 v k.ú. Babice s vydatností 3,5 l/s přes úpravnu vody se stejnou kapacitou a s vodojemem 100 m3 včetně ATS. V místní části Srbín probíhá výstavba vodovodu a vodojemu s napojením na SV Region – jih ve Svojeticích, místní část Žernovka, kde jsou 2 nové vrty má být napojena na Mukařov. Výhledově se plánuje napojení na SV Region – jih. V obci Nučice je vybudovaný veřejný vodovod v délce 5 km, na který je připojeno 100% obyvatel obce. Zdrojem vody je 6 vrtů, které slouží pro celý skupinový vodovod JEKOZ Nučice - Jevany – Kostelec - Zásmuky (vrty Nučice N2, N3, N4 s vydatností 18 l/s a vrty Výžerky VK1,VK2,VK3 s vydatností 11 l/s). V obci Nupaky je vybudován veřejný vodovod, který umožňuje připojení všech obyvatel obce, připojeno je však jenom 50 % obyvatelstva. Zbytek je zásobován vodou z domovních a obecních studní. Množství vody je dostatečné, kvalita není známa. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti. V obci Oleška je vybudován veřený vodovod v délce cca 4,5 km, který umožňuje připojení všech obyvatel obce (připojeno je 354 trvale a 84 přechodně bydlících obyvatel). Vodovod je součástí skupinového vodovodu JEKOZ, napojení je přes vodojem Krymlov 2 x 250 m 3 (440,00-435,00m n.m) nebo z vrtů Bulánka K1, K2 s vydatností 3,8 l/s. Zbytek obyvatel je zásobován z domovních nebo obecních studní. V místní části Brník je na vodovod napojeno 95 % obyvatel vč. firmy Keramost a.s. Zdrojem vody je zde studna s průměrnou kapacitou 3,5 l/s. Místní části Bulánka, Králka a Krymlov jsou zásobovány vodou rovněž ze skupinového vodovodu přes věžový vodojem Bulánka 200m3 (435,00-429,50 m n.m), Krymlov přes AT stanice z vodojemu Krymlov. Na vodovod je připojeno 90 % obyvatel. V obci Ondřejov je nově vybudován veřejný vodovod v místní části Turkovice, který je napojen na SV Region – jih přes stávající vodojem Pecný 2x100 m³. Vodovod bude rozšířen do místní části Třemblat, kde bude vybudován VDJ Třemblat 2x50 m3 (475-470). Astronomický ústav má svůj vlastní zdroj vody (studna). V obci Oplany je zásobování vodou zajišťováno z domovních studní s dostatečným množstvím vody, kvalita vody není dobrá, obsahuje dusičnany a bakterie.V obci jsou dvě nevyužívané obecní studny. Na výstavbu vodovodu je zpracována studie z roku 1996, kde se uvažuje s vodovodním přivaděčem z Nučic (Komorce) do vodojemu umístěného v obci. V obci Pětihosty není vybudován veřejný vodovod. Navrženo je obec napojit na SV Region - jih. V obci Petříkov je vybudován veřejný vodovod, který je napojen na VS Želivka přes odběré místo Brtnice a vodojem Mandava 2 x 400 m3 (480-475 m n.m.) ve Velkých Popovicích. Do obce je pitná voda z vodojemu Mandava vedena zásobním řadem přes Křížkový Újezdec. Pro Radimovice je vybudovaná ATS, stavba vodovodu se připravuje. V obci Popovičky byl v letech 2005 – 2006 vybudován veřejný vodovod, jehož zdrojem je vrt V1 a kopaná studna. Zdroje jsou však kapacitně nevyhovující. Navrženy jsou tedy nové zdroje pitné vody – úzkoprofilové vrty HV-1 a HV-2, nová úpravna vody s kapacitou 2 l/s je již realizovaná. Upravená voda je akumulována v novém vodojemu 90 m3. K zajištění dostatečného tlaku ve vodovodní síti

56


slouží nová ATS 4,5 l/s. Voda z vodojemu bude dodávána i do místní části Chomutovice pomocí nové zrychlovací ČS 4 l/s. Návrh dále předpokládá výstavbu vodovodního řadu v Chomutovicích. Obec Prusice je je napojena na skupinový vodovod JEKOZ a zásobována z vodojemu Kostelec. Výhledově je navržena přeložka vodovodního řadu (stávající vodovod je veden po soukromých pozemcích) podél hlavních komunikací. Celková délka vodovodu je 1,9 km. V obci Radějovice je vybudován vodovod v délce 7,2 km, zdrojem vody jsou 3 vrtané studny s kolísavou vydatností kolem 1,2 l/s. voda je upravována v úpravně a čerpána do vodojemu Radějovice 2x150 m3. Vodovod je rozdělěn do 2 tlakových pásem, připojeno je 120 obyvatel včetně rekreantů. Zbytek obyvatel má vlastní domovní studny. Výhledově se předpokládá napojení na vodárenskou soustavu Želivka z vodojemu Mandava přes Křížkový Újezdec a Čenětice. V obci Říčany je vybudován veřejný vodovod v délce cca 28 km, na který je připojeno 9 832 obyvatel včetně rekreantů. Místním zdrojem vody je vrt s maximální vydatností 9,1 l/s, jehož voda je upravována v úpravně vody Radošovice s kapacitou 10 l/s. Obec je rovněž napojena na vodárenský systém Prahy (přivaděč z Želivky) přes vodojem Uhříněves 2 x 650 m3 (404,25-399,25 m n.m.) a čerpací stanici s kapacitou 83,4 l/s. Nutná je rekonstrukce Pražského přivaděče a výstavba nového vodojemu Olivovna II. 2x1350 m3. V místní části Pacov je navržena výstavba vodovodu v délce 2,3 km, který bude napojen na vodovod v Říčanech – Radošovicích, zásobní vodovodní řad bude za Pacovem pokračovat do obcí Březí a Babice. Místní část Strašín bude zásobována z řadu z Babic výtlačným řadem DN 80 dl. 2870 m do navrhovaného vodojemu Strašín 2x50 m3 (428-423). Pro horní tlakové pásmo bude zřízena AT stanice. Místní část Voděrádky má být napojena na vodovod Říčan. V obci Senohraby je vybudován veřejný vodovod v délce cca 10 km, který umožňuje připojení všech obyvatel obce (dosud je napojeno 750 trvale bydlících obyvatel a 120 přechodně bydlících). Zdrojem vody je přivaděč z Želivky, na který je napojen vodojem Senohraby 150 m3 (starý) a vodojem Peleška 2x 250 m3 (nový). Vodovod má tři tlaková pásma. Obec Sluštice má vybudován veřejný vodovod, který je pravděpodobně napojen na vodovod z Říčan přes Křenice (Květnici). Obec Strančice je od roku 2007 zásobována vodou ze SV Region – jih z Kunic přes vdj. U Svaté Anny. Obec Struhařov je od roku 2010 napojena na SV Region – jih z Kunic přes zrychlovací čerpací stanici Myšlín a věžový vdj. Zaječí. V obci Stříbrná Skalice je vybudován veřejný vodovod v délce 11 328 m, na který je připojeno 650 obyvatel. Zdrojem vody jsou 4 vrty, ze kterých je voda přivedena do věžového vodojemu. Zbývající část obyvatel je zásobována z domovních studní. Voda ve studních je v dostatečném množství a v dobré kvalitě. Na veřejný vodovod je napojeno i cca 60 % obyvatel Hradových Střímelic. Kostelní Střímelice budou napojeny na SV Region – jih z Ondřejova. Obec Sulice má vybudován veřejný vodovod, který je napojen na skupinové vodovody Kamenice a Jesenice. Zdrojem vody je přivaděč z vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Vododvod je vybudován ve všech částech obce, napojeno je zatím cca 60% obyvatel, zbylá část obyvatel využívá domovní studny. Obec Světice má vybudován veřejný vodovod v délce 7,0 km, na který je připojeno 600-700 obyvatel vč. rekreantů. Zdrojem vody je vlastní vrt. Kvalita vody je dobrá, pouze se provádí chlorace v zemním vodojemu 2 x 60 m3. Stávající vodovod neumožňuje napojení všech obyvatel obce. Od roku 2007 je obec napojena na vodovod Všestary řadem délky 3 km v rámci SV Region – jih. Obec Svojetice je od roku 2010 napojena na SV Region . jih prostřednictvím vodojemu Zaječí (525,00 m n.m.), který je umístěn při komunikaci Struhařov – Svojetice.

57


V obci Štíhlice není vodovod, obyvatelstvo je zásobováno vodou z domovních studní. Navrhuje se výstavba vodovodu v délce 4,2 km včetně přivaděče z Kozojed přes vodojem 50m3 (376-381m n.m.) a ATS Štíhlíce v rámci skupinového vodovodu JEKOZ (Jevany-Kostelec-Zásmuky). Obec Tehov má veřejný vodovod napojen na SV Region – jih. Zdrojem vody je Želivka, odběrným místem je Brtnice (Velké Popovice) a odtud jsou vodovodní řady rozvedeny do zúčastněných obcí. V obci je navržen vodojem 2x50 m3 (485-480 m n.m.). Délka vodovodní sítě včetně přívodního řadu bude cca 3 km. Obec Tehovec má vybudován veřejný vodovod délky 4,5 km, zdrojem vody jsou obecní vrty, odkud je voda dopravována do vodojemu. Součástí je i úpravna vody. V budoucnosti je navrženo napojení na SV Region - jih přívodním řadem z věžového vodojemu Svojetice – Zaječí. Po uvedení přívodního řadu do provozu bude stávající zdroj odstaven. V obci Velké Popovice je vybudován veřejný vodovod délky 7,065 km, na který je napojeno asi 40% obyvatel (408). Vodovod je napojen na vodárenskou soustavu Želivka z Jesenice (okr. Praha –západ) přes místní část Brtnici a zemní vodojem Pivovaru 4 x 500 m3 (439,50-434,00 m n.m.), respektive z jedné akumulační komory o objemu 500 m3, vyhrazené pro společný odběr pitné vody pivovarem i obcí. Zbylé tři komory jsou plně využívány pouze pivovarem. Vodojem je napojen pomocí čerpací stanice Brtnice o výkonu Qmax = 50 l/s (současné čerpané množství činí cca 27 l/s). Vodovod v obci je rozdělen do tří tlakových pásem. Pro zásobení horního tlakového pásma slouží AT stanice (Q = 5 l/s, H = 30 m) osazená v armaturní komoře vodojemu. Provozní tlak do středního a dolního tlakového pásma je redukován pomocí redukčních ventilů. V těsné blízkosti stávajícího vodojemu pivovaru bude vybudován nový samostatný zemní vodojem 2 x 250m3 (439,50-435,00 m n.m.), provozně propojený skrz armaturní komoru se stávajícím vodojem, pro využití stávajícího přívodu z ČS Brtnice i případnou možnost nouzového zásobení obce vodou ze stávajícího vodojemu pivovaru. Součástí nového vodojemu bude i nová AT stanice (10 l/s, 30 m) pro horní tlakové pásmo. Střední a dolní tlakové pásmo bude zásobené gravitačně přímo z vodojemu. 60 % obyvatelstva je zásobováno pitnou vodou z domovních studní, ve kterých je množství vody dostatečné a její kvalita je dobrá. Přesto je navrženo rozšíření vodovodu v délce 4800 m pro připojení dalších částí obce. Místní část Lojovice má vybudovaný samostatný vodovod napojený z prameniště Křivá Ves s vydatností 3,85 l/s, odkud je voda čerpána do zemního vodojemu 2x30 m3 (max 448,50 m n.m.). Na vodovod je připojeno 85 % obyvatel. 15% obyvatel je zásobováno vodou z domovních studní. Ve studnách je dostatečné množství kvalitní pitné vody. Vodojem byl používán pro Pivovar, nyní je předán obci. Vodovod je navrženo rozšířit o 1,4 km a vybudovat novou ATS pro horní tlakové pásmo (2 l/s, 30 m). Vodovod místní části Řepčice je napojen na soustavu Želivka zásobním řadem z vodojemu Vlková 2x150 m3, který se nachází v k.ú. Ládví. Z VDJ Vlková je v souběhu s výtlačným řadem do vodojemu veden stávající zásobní řad zpět do místní části Řepčice. Tento zásobní řad bude sloužit pro přívod vody do Řepčic a do Ládví. Na přívodu do místní části Řepčice bude nutné redukovat tlak. V ostatních místních částech obce není vodovod vybudovaný a s jeho výstavbou se zatím neuvažuje. V obci Vlkančice je vybudován veřejný vodovod v délce 2,6 km. Zdrojem pitné vody je podzemní zářez Drletín o kapacitě 0,64 l/s, k akumulaci slouží zemní vodojem Drletín s objemem 25 m3. Část obyvatel je zásobována vodou z domovních studní. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti. V místní části Pyskočely jsou obyvatelé zásobováni vodou z domovních studní, kde není dostatečné množství vody. Navrhuje se výstavba vodovodních řadů v délce 3,2 km a vodojem 2x40m3 (330-335 m n.m), zdrojem vody bude místní vrtaná studna. V obci Všestary je vybudován veřejný vodovod, který je od roku 2007 napojen na SV Region – jih přes navržený vodojem U Svaté Anny 2x100 m3 (max. 450 m n.m.). Obec Výžerky má vybudován veřejný vodovod délky 1,64 km, který je součástí skupinového vodovodu JEKOZ Jevany - Kostelec - Zásmuky. Jedním ze zdrojů skupinového vodovodu je vrt Výžerky VK2. Na vodovod je připojeno 100 obyvatel, zbytek je zásoben vodou z domovních studní. Množství vody ve studních je dostatečné z části a kvalita vody není známa. V obci nejsou využívané obecní studny. Stávající zásobování obyvatel pitnou vodou je vyhovující. 58


Obec Vyžlovka je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu JEKOZ přes věžový vodojem Jevany 200 m3 a čerpací stanici vodovodními řady délky 7 km. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje, pouze je nutné připojit zbývající obyvatelé. Obec Zvánovice je od roku 2010 napojena na vodárenskou soustav Region- jih přes vdj Pecný 2x100 m3 (max. 514 m n.m.). Mapa 7.3: Schema vodovodu

7.2

Likvidace odpadních vod

Aktuální přehled o napojení obcí SO ORP na vodovod a kanalizaci není možné uvést vzhledem k absenci dat. V některých obcích majitelé a provozovatelé infrastruktury nedodali úplná a informačně dostačující data pro přesný popis aktuální situace. Souhrnný seznam nebylo možné sestavit ani z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizace Středočeského kraje, jelikož pochází z roku 2004. Níže uvedený přehled odráží situaci v obcích, která poskytla data v dotazníkovém šetření (39 z celkových 52 obcí). V obcích bez soustavné kanalizace jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách, septicích, nebo jsou čištění v domovní čistírně odpadních vod. Stejným způsobem je řešeno nakládání s odpadními vodami v okrajových částech některých obcí se soustavnou kanalizací. Pro návrh kanalizačních stok odvádějících srážkové vody je potřebným údajem intenzita směrodatného deště. Při návrhu jednotné kanalizace v obcích s více než 5 000 obyvateli se přitom počítá s periodicitou návrhového deště p = 0,5 (frekvenci n = 2), při návrhu jednotné kanalizace v menších sídlech a při návrhu kanalizace oddílné s periodicitou p = 1 (frekvenci n = 1). Intenzita směrodatného

59


deště s dobou trvání 15 minut dle ombrografické stanice Praha - Hostivař je 126 l/s*ha při p = 1 a 164 l/s*ha při p = 0,5. Mapa 7.4: Schema kanalizace

V obci Babice je vybudovaná splaškové kanalizace v celkové délce 5 km a zakončená obecní ČOV. Dešťová kanalizace je odvedena do místní vodoteče Výmola. V obci Březí je vybudovaná ČOV s kapacitou 460 EO. Na kanalizaci a ČOV je připojeno 160 obyvatel, 410 obyvatel akumuluje odpadní vody v žumpách, které se vyvážejí na místní ČOV. Splašková kanalizace je tlaková v délce 730,5 m. Dešťová kanalizace ve správě obce používá systému příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Navržená je dostavba tlakové kanalizace v délce 3,0 km a intenzifikace ČOV na 950 EO. V obci Černé Voděrady je pouze dešťová kanalizace DN 500 v celk.délce 2 km ústící do Zvánovického potoka. Splaškové odpadní vody jsou akumulovány v žumpách (1 567 obyvatel). Navrhovaná je výstavba splaškové kanalizace v celkové délce 4,25 km včetně 2 ČS a výstavba nové ČOV pro 340 EO. V obci Čestlice je částečně vybudovaná splašková kanalizace, která ústí na ČOV Průhonice. Napojeno je 280 obyvatel, ostatních 240 obyvatel akumuluje OV v žumpách. Dešťová kanalizace odvádí srážkové vody do místní vodoteče Botič přes usazovací nádrž a retenční nádrž. Systém likvidace odpadních vod vyhovuje, pouze se navrhuje doplnit kanalizaci délky 1,65 km a připojit ostatní obyvatele obce. V obci Dobřejovice je vybudovaná dešťová kanalizace v délce cca 1,2 km ústící do Dobřejovického potoka a jednotná kanalizace délky 4,15 km ústící na ČOV typu Walter s kapacitou 1100 EO a 243

60


m /den. Připojených obyvatel je zhruba polovina (321). Systém likvidace odpadních vod vyhovuje částečně, navrhuje se dostavba splašková kanalizace v celkové délce 1,9 km. 3

V obci Doubek je pouze nevyhovující dešťová kanalizace v délce 2 km, která je odváděna do Dobročovického potoka. Odpadní vody se odvádí do žump, které se vyvážejí na pole (60 % obyvatel) a septiků (40%). V obci je uvažováno s výstavbou splaškové kanalizace v délce 4 km s 1 čerpací stanicí a ČOV Doubek s kapacitou 500 EO. V obci Herink je vybudovaná oddílná splašková kanalizace v délce 1,5 km a ČOV s kapacitou 750 EO a dešťová kanalizace v délce 450 m. Obec Hrusice nemá splaškovou kanalizaci, veškeré splaškové odpadní vody jsou svedeny do žump (99 %), 2 RD mají domovní ČOV (1 %). Dešťová kanalizace je uložena podél komunikace ve východní a západní části obce a je vyústěna do Hrusického potoka, část směrem do Mnichovky. Celková délka dešťové kanalizace je cca 300 m. Navržena je oddílná splašková kanalizace v celkové délce 7,7 km včetně 7 ČS a výtlaků 3,5 km na ČOV Senohraby. V Jevanech je vybudovaná splašková kanalizace v délce cca 5 km a ČOV s kapacitou 1417 EO a 231 m3/d, na kterou je napojeno zhruba 400 obyvatel. Dále je v obci 8 domovních ČOV, 297 žump a 114 septiků. Navrženo je dobudovat oddílnou splaškovou kanalizaci v celkové délce 3,8 km, část obce bude napojena přes čerpací stanici s výkonem 4 l/s. V obci Kaliště je pouze dešťová kanalizace v délce 500 m a systém příkopů, struh a propustků, kterým je voda odváděna směrem do potoka Vejborka. Splaškové vody jsou akumulovány v žumpách (160). V místní části Lensedly je navržena výstavba splaškové kanalizace délky 1,6 km včetně 2 ČS a odvodem vod do kanalizace Turkovic u Ondřejova. Obec Kamenice má vybudovanou oddílnou kanalizaci v délce cca 10 km. Z celkové délky je 250 m takové kanalizace. Odpadní vody jsou odváděny na ČOV s kapacitou 3 109 EO a 500 m3/den, která slouží pro celou Kamenici (Ládví, Štiřín a Těptín). Z celkového počtu obyvatel 2 976 je na ČOV napojeno 1 825, zbytek tj. 1 149 obyvatel akumuluje splaškové vody v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na místní ČOV. Stávající ČOV má být intenzifikována a mají na ni být přiváděny odpadní vody ze Želivce, Nové Hospody a Struhařova. V Ládví je splašková kanalizace v délce 1,9 km a ČOV s kapacitou 216 EO a 50 m3/d, na kterou je připojeno 78 obyvatel, zbytek obyvatel má žumpy, které vyváží na pole (15 žump a 11 septiků). Navrženo je rozšíření oddílné splaškové kanalizace v délce cca 11 km včetně 4 ČS a nová ČOV s kapacitou 1000 EO. Místní část Nová Hospoda nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách (103 žump a 100 septiků) a vyváženy na ČOV v Kamenici. Navržena je výstavba splaškové kanalizace v délce 6,5 km s odvedením odpadních vod na ČOV Kamenice. Místní část Olešovice nemá vybudovanou kanalizaci, odpadní vody jsou zachycovány v jímkách (127 žump a 119 septiků) a vyváženy na ČOV v Kamenici. Nnavržena je výstavba splaškové kanalizace délky 0,8 km včetně čerpací stanice o výkonu 2,8 l/s, odkud budou splaškové odpadní vody přečerpávány do splaškové kanalizace a na ČOV Kamenice. Místní části Skuheř nemá kanalizaci, odpadní vody z jímek (134 žump a 12 septiků) jsou vyváženy na ČOV v Kamenici. Plánuje se výstavba splaškové kanalizace v délce cca 3 km včetně 2 ČS na ČOV Kamenice. Místní část Struhařov nemá kanalizaci, odpadní vody z jímek (58 žump a 71 septiků) jsou vyváženy na ČOV v Kamenici. Navržena je výstavba splaškové kanalizace délky 5,6 km včetně čerpací stanice o výkonu 4 l/s, odkud budou splaškové odpadní vody čerpány na ČOV Kamenice. Místní část Štiřín nemá vybudovanou kanalizaci, odpadní vody z jímek jsou vyváženy na ČOV v Kamenici, navržena je výstavba splaškové kanalizace délky 660 m včetně 3 ČS a ČOV pro 800 EO i pro Všedobrovice. Místní část Těptín nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci, odpadní vody z jímek jsou vyváženy na ČOV v Kamenici. Navržena je výstavba oddílné splaškové kanalizace v délce 13,5 km včetně 4 ČS napojené do splaškové kanalizace a ČOV Kamenice. Místní část Všedobrovice nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (44 žump a 14 septiků) a vyváženy na ČOV v Kamenici, napojena bude na ČOV Štiřín.

61


V obci Klokočná není kanalizace vybudovaná, splaškové vody se akumulují v žumpách. S výstavbou kanalizace se neuvažuje. Obec Konojedy nemá vybudovanou kanalizaci, splaškové vody jsou zachycovány v jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky, některé domy mají domovní ČOV. Dešťové vody jsou odváděny betonovými rourami do Konojedského potoka a odtud do Jevanského potoka. V obci je navržena výstavba splaškové kanalizace v délce 1,7 km a obecní ČOV. V Kostelci nad Černými Lesy je vybudovaná veřejná kanalizace v délce cca 20 km a dvě čistírny odpadních vod - ČOV Lázeňská s kapacitou 90m3/den a 500 EO a ČOV Nemocnice s kapacitou 50m3/den a 1500 EO. Na kanalizaci a ČOV je připojeno cca 2000 obyvatel, zbytek obyvatel vč. rekreantů (tj.1638) akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyvážejí na místní ČOV. Ve městě je rovněž dešťová kanalizace, která svádí dešťové vody z komunikací do okolních vodotečí. Navržena je dostavba kombinované kanalizace (gravitační v délce 2,8 km a tlakové v délce 4,8 km). V místní části Svatbín kanalizace není, ani se s ní neuvažuje. V obec Kostelec u Křížků je vybudováno cca 5 km oddílné splaškové kanalizace zakončené ČOV pro 500 EO. Současný stav odkanalizování obce je vyhovující. V obci Kozojedy je vybudovaná tlaková kanalizace a centrální ČOV s kapacitou 510 EO a 50 až 80 m3/den. Na kanalizaci je již napojeno 700 obyvatel. Dešťové vody jsou odváděny do recipientu betonovými rourami profil 40 cm, délka 3,5 km. Současný stav odkanalizování obce je vyhovující, nutné je rozšíření ČOV na 900 EO. V obci Křenice je vybudovaná oddílná splašková tlaková kanalizace v délce cca 4 km, na kterou je napojeno 70 % obyvatel obce. Kanalizace je napojena na obecní ČOV typu BVS-AF-500/2000-TK, recipientem je Křenický potok. Zbývající část obyvatel (30 %) akumuluje odpadní vody v jímkách, které jsou vyváženy na pole. V obci Křenice je navržena pouze dostavba tlakové kanalizace pro plánovanou zástavbu. V části obce Křížkový Újezdec je ve funkci dešťová kanalizace v délce cca 1 km, která však slouží i pro nepovolené vypouštění splaškových odpadních vod. Kanalizace je ve špatném technickém stavu. Dešťové vody jsou odváděny do Kamenického potoka. Splaškové vody jsou akumulovány v jímkách vyvážených na pole (počet jímek 44 + 27). Navrženo je vybudování splaškové kanalizace v délce 1,5 km a ČOV pro 2x450 EO i pro osadu Čenětice v Oleškách. V obci Kunice je vybudovaná splašková kanalizace v délce cca 18 km a obecní ČOV pro 2000 EO. Připravuje se stavba kanalizace v Dolní Loděnici, která bude mít vlastní ČOV. V obci Louňovice je vybudovaná splašková kanalizace v délce cca 18 km a ČOV s kapacitou 2000 EO. Napojeno je 1 610 obyvatel, 721 rodinných domů a 709 chat, tj. 98% nemovitostí. Je uvažováno s rozšířením kanalizační sítě i pro plánovanou zástavbu. (Komentář byl upraven dle údajů poskytnutých obcí Louňovice.) V obci Mirošovice je vybudována nová splašková kanalizace délky 10 km a nová ČOV. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků odváděny do místní vodoteče. V obci Mnichovice je vybudovaná jednotná kanalizace v délce cca 10 km a ČOV pro 1050 EO, žumpy využívá 500 trvale bydlících obyvatel a 500 rekreantů, septiky 476 trvale bydl. obyvatel a 1052 rekreantů. Do konce roku 2012 měla být provedena kompletní přestavba ČOV na 6300 EO. V obci Modletice je vybudovaná splašková kanalizace v délce cca 2 km a ČOV typu Biocleaner s kapacitou 950 EO a 214 m3/den, která je již plně vytížená. Rozsah kanalizace vyhovuje potřebě, ČOV je nutno intenzifikovat na 2000 EO. Obec Mukařov má stokovou síť i ČOV. Systém odvodu a likvidace odpadních vod vyhovuje, bude poze rozšířen do dalších lokalit. V místní části Srbín je navržená tlaková splašková kanalizace délky 7,5 km včetně 3 ČS a ČOV pro 2350 EO. V místní části Žernovka je navržena výstavba tlakové kanalizace v délce 6,4 km, která bude napojena přes kanalizaci Mukařov a ČOV Srbín.

62


V obci Nučice je odkanalizována pouze bytovka (5 bytů). Je zde umístěna ČOV TOPAZ 25. Jinak je celá obec odkanalizována do jímek s vyvážením kalu na pole (70 žump a 49 septiků).Dešťová voda je systémem příkopů,struh a propustků odvedena do místní vodoteče. Uvažováno je s výstavbou oddílné splaškové kanalizace v celkové délce cca 4,0 km a nové ČOV, na kterou budou vyváženy i splaškové odpadní vody z Prusi – 70 EO a Výžerek 130 EO. V obci Nupaky je vybudovaná oddílná kanalizace, na kterou je napojeno 90% obyvatel. Ostatní obyvatelé obce splaškové vody akumulují v bezodtokových jímkách. ČOV má kapacitu 90 EO a 13,5 m3/d (max. 20m3/d). Dešťová kanalizace je svedena do místní vodoteče systémem příkopů, struh a propustků. V obci Oleška kanalizace není. splaškové vody jsou akumulovány v žumpách (127) a septicích (23). Dešťová kanalizace v obci je z betonových rour v délce 2 272 m v uspokojivém stavu. Dešťové vody jsou odváděny do místní vodoteče. Navržena je výstavba oddílné splaškové kanalizace v celkové délce 5 km a ČOV. V obci Ondřejov je vybudována splašková kanalizační síť v délce cca 2,5 km a ČOV CFR 60 s kapacitou 60 m3/d a 400 EO. V současné době je napojeno na ČOV 180 trvale bydlících obyvatel a 22 rekreantů. Astronomický ústav má svojí vlastní ČOV, na kterou je ještě připojeno 300 trvale bydlících obyvatel obce. Tito budou přepojeni pomocí ČS na kanalizaci a ČOV Turkovice pro 800 EO. 1018 obyvatel vč. rekreantů akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyváží na místní ČOV. Dešťová voda je odváděna systémem příkopů, struh a propustků betonovými rourami do místní vodoteče. Navržena je výstavba nové oddílné splaškové kanalizace v celkové délce 9,5 km. V místní části Třemblat je vybudovaná kanalizační síť a čistírna odpadních vod s kapacitou 200 EO a 20m3/d. Na ČOV je napojeno 35 trvale bydlících obyvatel a 11 rekreantů, zbytek (545 obyv. vč.rekreantů) akumuluje splašky v bezodtokových jímkách a vyváží je na ČOV Třemblat. Navrženo je rozšíření splaškové kanalizace o 2300 m. Obec Oplany nemá vybudovanou kanalizační síť. Odpadní vody jsou akumulovány v žumpách (148 obyvatel vč. rekreantů) a odváženy na pole. V obci Pětihosty není kanalizace vybudovaná, s napojením na kanalizaci a ČOV obce Senohraby.

navržena je kanalizace tlaková délky 4,3 km

V obci Petříkov je vybudovaná tlaková kanalizace v celkové délce cca 9 km, která je napojena přes kanalizaci Velkých Popovic na ČOV pivovaru. Připravuje se stavba tlakové kanalizace v místní části Radimovice, která bude napojena na kanalizaci Petříkova. Dešťová kanalizace v délce 350 m vyúsťuje do požární nádrže. V obci Popovičky je vybudována splašková kanalizace a ČOV. Obec Prusice nemá vybudovanou kanalizaci. Splaškové vody jsou akumulovány v jímkách (98 obyvatel vč. rekreantů) a následně vyváženy na pole. Dešťové vody jsou odváděny podél komunikací do místní vodoteče.Ve výhledu se o stavbě kanalizace a ČOV se neuvažuje. Odpadní vody v obci Radějovice včetně místní části Olešky jsou likvidovány v jímkách (40+20 žump a 30+10 septiků). Navržena je výstavba splaškové kanalizace v délce cca 5 km včetně 5 ČS a ČOV Olešky s kapacitou 800 EO a 96 m3/d. Recipientem bude potok Botič. V obci Říčany je vybudovaná jednotná kanalizace v délce cca 40 km a ČOV s kapacitou 16000 EO a 4320 m3/d. Na městskou ČOV je připojeno 9042 obyvatel, 1002 obyvatel likviduje splaškové vody v septicích a žumpách. Součástí kanalizace jsou čerpací stanice Rokytka (140 l/s), Rokytka II (24 l/s) a Kubelíkova Bílá (28 m3/h). Do roku 2020 má být dobudováno cca 20,5 km nových stok. V Jažlovicích je vybudována oddílná kanalizační síť včetně 1 čerpací stanice a lokální ČOV s kapacitou 500 EO a 200 m3/den, na kterou je připojeno 50 obyvatel, zbytek (83 obyvatel) odpadní vody akumuluje v bezodtokových jímkách. Místní část Kuří bude napojena splaškovou kanalizací délky cca 4,3 km včetně 2 ČS na ČOV Říčany. V místní části Pacov je vybudována oddílná splašková kanalizace v délce 2,5 km včetně 2 ČS, která odvádí vody na ČOV Říčany. Navržena je výstavba ČOV Říčany II

63


s kapacitou 4000 EO v k.ú. Pacov, na které budou čištěny odpadní vody z Radošovic, Pacova a Strašína. Radošovice mají vybudovaný kombinovaný stokový systém. Východ Radošovic je odkanalizován tlakově. Dále je zde vybudováno 6 čerpacích stanic, které zajišťují odkanalizování výtlakem zbyteku Radošovic na gravitační stokový systém Říčan. Plánuje se prodloužení tlakové kanalizace a výtlačného řadu přímo na novou ČOV Říčany II. V místní části Strašín je vybudována splašková kanalizace délky 3,6 km a tlaková kanalizace délky 2,5 km. Splaškové vody jsou odvedeny do ČS a dále výtlačným řadem do jednotné kanalizace Říčany – Radošovice na ČOV Říčany, přepojeny budou na ČOV Říčany II. V místní části Strašín je navržena oddílná splašková kanalizace v délce 3800 m včetně dvou čerpacích stanic s výkonem 1,6 l/s a lokální ČOV. Obec Senohraby má vybudovanou splaškovou kanalizaci v délce 6,170 km a ČOV s kapacitou 140 m3/d a 767 EO. Na ČOV je napojeno 316 trvale bydlících obyvatel, zbytek (1104 obyv. vč.rekreantů) splaškové vody akumuluje v bezodtokových jímkách a tyto pak vyváží na ČOV. Dešťové vody jsou odváděny do místní vodoteče systémem příkopů, struh a propustků. Navržena je dostavba kombinované kanalizace - gravitační kanalizaci tvoří dvě hlavní stoky DN 300 délky 1,6 km, tlaková kanalizace je navržena DN 50 – 160 délky 5,15 km. dále je navržena intenzifikace ČOV. V obci Sluštice je vybudovaná dešťová kanalizace v délce cca 2 km a nová tlaková splašková kanalizace včetně domovních přípojek a přivaděče na ČOV Sluštice pro 800 EO. Obec Strančice má vybudovanou jednotnou kanalizaci délky 8,5 km, na kterou je napojeno 1050 obyvatel a 50 rekreantů, od zbylých stálých obyvatel a rekreantů (100) jsou odpadní vody akumulovány v jímkách a vyváženy na místní ČOV s kapacitou 1500 EO a 137 m3/den. Navrhována je dostavba kanalizace v délce 2,2 km a intenzifikace ČOV. Obec Struhařov má vybudovanou pouze dešťovou kanalizaci délky 3,0 km. Odpadní vody jsou ze 47 % předčišťovány v septicích s odtokem do povrchových vod či likvidovány vsakováním, dále jsou ze 42 % zachycovány v žumpách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky a 1% používá domovní ČOV s odtokem do povrchových vod. V 10% jsou nečištěné vody odváděny přímo do vodoteče. Navržena je tlaková kanalizace v délce cca 12 km a ČOV. V obci Stříbrná Skalice je vybudovaná I. etapa oddílné splaškové kanalizace a ČOV. Kanalizace má být rozšířena i do Hradových Střímelic. Dešťová voda je odváděna betonovými rourami do místní vodoteče. V obci Sulice není kanalizace vybudovaná. Splaškové vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách (157 obyvatel vč. rekreantů) a vyváží se na pole. Dešťová voda je odváděna do místní vodoteče systémem příkopů, struh a propustků. Obec plánuje vybudování splaškové kanalizace. V místní části Hlubočinka je vybudovaná nová kanalizace a ČOV s kapacitou 120 m3/den a 1000 EO, na kterou je zatím připojeno 206 obyvatel vč. rekreantů. Plánuje se dostavba kanalizace a napojení Sulic. 100 obyvatel akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyvážejí na místní ČOV. Dešťové vody jsou odváděny kanalizací pouze v nové zástavbě. V místní části Želivec jsou splaškové vody akumulovány v bezodtokových jímkách (485 obyvatel vč. rekreantů) a vyváženy na pole, v plánu je vybudování splaškové kanalizace délky 2,6 km. Veškeré odpadní vody budou svedeny do čerpací stanice s výkonem 4 l/s, odkud. budou čerpány do navrhované kanalizační sítě v Kamenici - Nové Hospodě a dále na ČOV Kamenice. Dešťová voda je odváděna do místní vodoteče systémem příkopů, struh a propustků. Obec Světice má vybudovanou oddílnou kanalizaci s odváděním odpadních vod na ČOV Biocleaner BC 850. Tam, kde v obci není kanalizace vybudovaná, jsou odpadní vody akumulovány v jímkách a vyváženy přes akumulační jímku 10 m3 na ČOV. Pro odkanalizování zbývající části obce je navrženo 3600 m splaškových kanalizačních stok. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací DN 300 – DN 600 a systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Obec Svojetice nemá vybudovanou kanalizaci. Odpadní vody jsou cca zčásti předčišťovány v septicích s odtokem do povrchových vod a zčásti zachycovány v jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky (300 žump, 200 septiků). Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací délky 1,0 km a 64


systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Uvažováno je s výstavbou tlakové splaškové kanalizace v délce 14,5 km a lokální ČOV pro 2x745 EO. V obci Štíhlice není vybudovaná kanalizace, splaškové vody jsou akumulovány v 57 jímkách a vyváženy na pole. Dešťové vody jsou odváděny částečně dešťovou kanalizací a částečně systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Obec uvažuje o vybudování tlakové kanalizace délky 2,2 km s napojením na připravovanou ČOV Doubravčice. Obec Tehov má vybudovanou oddílnou kanalizaci délky cca 3 km s ČOV typu kombiblok 4 pro 500 EO, na kterou je připojeno cca 550 obyvatel. Zbytek akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyvážejí mna místní ČOV. Recipientem je Říčanský potok. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací délky 2,0 km. Systém odkanalizování vyhovuje, navržena je výstavba nové ČOV s kapacitou 1200 EO, v prostoru navazujícím na stávající ČOV Tehov. V obci Tehovec je vybudovaná oddílná splašková kanalizace v celkové délce 6,7 km včetně tří čerpacích stanic a ČOV, která je umístěna na rozhraní k.ú. Tehovec a k.ú. Tehov v areálu bývalé Chirany. Léčebna dlouhodobě nemocných má vlastní ČOV. V provozu je též dešťová kanalizace v délce 1800 m, odvádějící dešťové vody do Jevanského potoka a do Rokytky. V obci Velké Popovice je vybudovaná splašková kanalizace délky cca 2000 m, na kterou je napojeno 40 % obyvatel. Kanalizace ústí na ČOV s kapacitou 4500 m3/den a 150000 EO, jejímž majitelem a provozovatelem je Pivovar Velké Popovice. 2% obyvatel splaškové vody čistí v domácích ČOV s odtokem do povrchových vod, asi 56% trvale bydlících obyvatel a rekreantů splaškové vody akumuluje v jímkách a vyváží na ČOV. Dešťové vody jsou odvedeny kanalizací a systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Navržena je dostavba oddílné splaškové kanalizace v délce 8,1 km, ČOV je kapacitně dostatečná. Z místní části Brtnice jsou odváděny splaškové vody na ČOV ve Velkých Popovicích od 11% obyvatel, ostatní využívají jímky s vývozem na ČOV (80 žump a 54 septiků). Navrženo je dobudovat 4,5 km splaškové kanalizace pro připojení 450 EO Brtnice. V obci Vlkančice není vybudovaná splašková kanalizace a splašky jsou akumulovány v žumpách, které se vyváží na pole (22 žump u domů trvale bydlících obyvatel, 200 žump u rekreačních objektů). Dešťová kanalizace v délce 1,8 km je vyústěna do místní vodoteče. S výstavbou další kanalizace se neuvažuje. V obci Všestary se v současné době buduje oddílná splašková kanalizace v délce 8 km včetně 2 ČS pro přečerpávání do kanalizace a ČOV obec Mnichovice. V současné době se z důvodů nižší rentability nepočítá s připojením místní části Menčice. Dešťová kanalizace je vybudovaná v délce 1,5 km. Obec využívá příkopů, struh a propustků a dešťovou vodu odvádí do místní vodoteče. V obci Výžerky je pouze dešťová kanalizace v délce 1000 m. Splaškové vody se akumulují v žumpách (165 obyvatel vč. rekreantů) a jsou odváženy na pole. Se stavbou kanalizace se neuvažuje. Obec Vyžlovka má vybudovanou splaškovou kanalizaci délky 4,5 km a ČOV typu flexidiblok s kapacitou 600 EO a 82,5 m3/d. Na kanalizaci je připojeno 75 % obyvatel vč. rekreantů, 25 % obyvatel akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyváejží na místní ČOV. Systém likvidace odpadních vod vyhovuje, navrhuje se pouze připojení nenapojených obyvatel a dostavba kanalizace délky 0,5 km. V obci Zvánovice je vybudovaná splašková kanalizace v délce 5,3 km včetně tří čerpacích stanic a ČOV pro 650 EO a dešťová kanalizace v délce 1200 m, která se systémem příkopů a propustků odvádí dešťové vody doTřemblatského potoka.

7.3

Zásobování plynem

Územím SO ORP Říčany prochází vedení vysokotlakého a velmi vysokotlakého plynovodu Veselí nad Lužnicí - Praha, z kterých je vedením středotlakého plynovodu rozváděn plyn do jednotlivých obcí.

65


Plynofikaci mají zavedenu obce Babice, Březí, Čestlice, Dobřejovice, Herink, Hrusice, Kamenice, Kostelec u Křížků, Křenice, Kunice včetně Vidovic, Louňovice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mukařov, Nupaky, Ondřejov, Pětihosty, Petříkov včetně Radimovic, Popovičky, Radějovice, Říčany, Senohraby, Sluštice, Strančice, Sulice, Tehov, Velké Popovice včetně Brtnice a Všestary. Ve všech zmíněných obcích má plynofikaci zavedenu větší část obyvatel. Plynofikace není zavedena v obcích Černé Voděrady, Doubek, Jevany, Kaliště, Klokočná, Konojedy, Kostelec nad Černými Lesy, Kozojedy, Křížkový Újezdec, Nučice, Oleška, Oplany, Prusice, Struhařov, Stříbrná Skalice, Světice, Svojetice, Štíhlice, Tehovec, Vlkančice, Vyžlovka, Výžerky a Zvánovice. Zájem o plynofikaci mají obce Kostelec nad Černými Lesy, Kozojedy, Tehovec a Vyžlovka. Ty se nacházejí v blízkosti stávajícího plynovodního vedení a jejich případné napojení je lepé realizovatelné, než v obcích v jihovýchodní části správního obvodu od stávajícího vedení vzdálenějších. Pro plynofikaci Kostelce n. Č.L., Kozojed a Vyžlovky je zpracovaná dokumentace pro stavební povolení, z důvodu nedostupnosti některých pozemků však byla realizace zablokovaná. Plynofikace se připravuje v Kunicích – Dolní Lomnici. Plynovodní síť na území SO ORP Říčany je znázorňuje následující mapa. Mapa 7.5: Schema plynovodu

Tabulka 7.3.1: Napojení obcí SO ORP Říčany na vodovod, kanalizaci s ČOV a plynovod Obec

vodovod (V)

kanalizace (K)

plynovod (P)

Babice

V

K

P

K

P

Březí Černé Voděrady

V

66


vodovod (V)

kanalizace (K)

plynovod (P)

Čestlice

V

K8

P

Dobřejovice

V

K

P

V

K

P

Hrusice

V

K8

P

Jevany

V

K

Kaliště

V

Kamenice

V

Klokočná

V

Konojedy

V

Kostelec nad Černými Lesy

V

K


V

K

Kozojedy

V

K

Křenice

V

K

P


V

Kunice

V

K

P

Louňovice

V

K

P

Mirošovice

V

K

P

Mnichovice

V

K

P

Modletice

V

K

P

Mukařov

V

K

P

Nučice

V

Nupaky

V

K

P

Oleška

V

Ondřejov

V

K

P

Petříkov

V

K8

P

Popovičky

V

K

P

Prusice

V

Radějovice

V

Říčany

V

K

P

Senohraby

V

K

P

Doubek Herink

K

P

P

Oplany Pětihosty

P

P

Sluštice

K

Strančice

V

Struhařov

V

Stříbrná Skalice

V

K K

Sulice

K

Světice

V

Svojetice

V

P

P

K

Štíhlice Tehov

V

K

Tehovec

V

K

Velké Popovice

V

K

Vlkančice

V

K

Všestary

V

K8

Výžerky

V

Vyžlovka

V

K

67

P P P


vodovod (V)

kanalizace (K)

V

K

Zvánovice K8

plynovod (P)

- ČOV je na území jiné obce

7.4

Zásobování teplem (CZT)

Ve správním území ORP Říčany neexistují rozsáhlé systémy centrálního zásobování teplem (CZT). Pouze v Říčanech se provozuje zásobování teplem sídlištní zástavby z menších blokových kotelen. Vytápění obcí všeobecně je řešeno decentralizovanými zdroji nejčastěji na zemní plyn nebo pevná paliva. Jako doplňkové a podpůrné se využívají obnovitelné nebo netradiční zdroje tepelné energie. 7.5

Zásobování elektrickou energii

Většinu sítě elektrické energie na území SO ORP Říčany provozuje ČEZ distribuce, a.s. Severní částí území ORP prochází vedení zvláště vysokého napětí, jehož provozovatelem je ČEPS a.s. Západní část území protíná vedení velmi vysokého napětí v katastrálním území obcí Říčany, Strančice, Kunice a Velké Popovice. Vedení zvláště vysokého napětí a velmi vysokého napětí je řešeno vzdušným vedením. Do jednotlivých obcí je elektrická energie distribuována vedením vysokého napětí. Převážně je též řešeno vzdušným vedením. Podzemním kabelovým vedením je ve větší míře rozváděna elektrická energie pouze v zastavěném území obcí. V jednotlivých obcích SO ORP Říčany se nevyskytují výraznější problémy s dodávkou elektrické energie. V některých obcích přetrvávají problémy s drobnými výpadky zásobování elektrickou energií zejména v důsledku nepříznivého počasí. Na území SO ORP Říčany se nenachází žádný velký zdroj elektrické energie. Distribuční síť elektrické energie na území SO ORP Říčany je znázorněna na následující mapě.

68

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 7.6: Síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Říčany

7.6

Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území – kritická infrastruktura, zóny havarijního plánování

Na území SO ORP Říčany jsou vymezeny 2 zóny havarijního plánování. V těchto zónách jsou uplatňovány požadavky havarijního plánování formou havarijního plánu. Cílem havarijního plánování je teoretická příprava a poskytnutí metodiky k zajištění připravenosti daného území na řešení mimořádných situací. Vnitřní zóna havarijního plánovaní je vymezena v objektu společnosti L'ORÉAL Česká republika s.r.o. ve městě Říčany, katastrálním území Jarošovice. Do západní části obce Sulice zasahuje vnější havarijní zóna objektu společnosti EXPLOSIVE Service, a.s., který se nachází na území obce Psáry v sousedním SO ORP Černošice. Na území obcí Říčany, Kostelec nad Černými lesy, Mnichovice a Velké Popovice je vymezeno v trase radioreléového spoje telekomunikační bod Radimovka – telekomunikační bod Horka území, v němž lze v zájmu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závažného rozhodnutí Ministerstva vnitra.

7.7

Spoje

Celým územím SO ORP Říčany prochází páteřní trasy komunikačních vedení různých telekomunikačních společností. Trasy jsou vedeny převážně podzemními kabely. Část území je vybavena optickými kabely - zejm. Říčany a západní část území SO ORP Říčany.

69


Na území SO ORP Říčany se dále nachází zařízení radiových komunikačních spojů několika společností. Sledované území je kompletně pokryto mobilních signálem mobilních operátorů působících v České Republice. Mimo to se zde nacházejí také vysílače Ministerstva vnitra ČR - na území obcí Petříkov a Štíhlice.

7.8


SLABÉ STRÁNKY

Existence Vodárenské soustavy Střední Čechy (Želivka).

Špatná kvalita vody v domovních studnách.

Vysoký podíl obcí s vybudovaným veřejným vodovodem.

Absence možnosti centrálního (dálkového) zásobování teplem na území správního obvodu.

Dobrá kvalita pitné vody z veřejných vodovodů.

Nízký podíl obcí se zavedenou plynofikaci a malý zájem obyvatel o zavedení plynu v nenapojených obcích.

Bezpečné dodávky elektrické energie a dostatečná kapacita napájecí sítě.

Závislost na centrálním vodním zdroji.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Napojení více obcí na plynovod.

V souvislosti se zdražováním energií návrat domácností k využívání tuhých paliv.

Zvyšování podílů využívání ekologických zdrojů vytápění domácností.

Zhoršení kvality ovzduší v souvislosti se zvyšujícím se využíváním tuhých paliv k vytápění domácností.

Využívání dotací z evropských fondů.

Nedostatek finančních prostředků pro dobudování kanalizace a ČOV.

Výstavba nebo rozšíření kanalizačních sítí s napojením na ČOV v obcích, kde zatím chybí.

Pokračující znečišťování vodních toků v případě nerealizování dobudování kanalizace napojené na ČOV v daných oblastech.

Zvyšování efektivity, technické infrastruktury, její spolehlivosti a omezování ztrát v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně fungující a chybějící infrastruktura.

Nedostatek finančních zdrojů menších obcí na budování či rekonstrukci technické infrastruktury.

70


8 Dopravní infrastruktura Hlavními podklady pro aktualizaci a hodnocení nadřazené dopravní infrastruktury ve správním území obce s rozšířenou působností Říčany jsou především Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále PÚR 2008) a Zásady územního rozvoje Středočeského kraje 2011 (dále jen ZÚR SK, příp. ZÚR), dále pak Datový model Územně analytických podkladů SO ORP Říčany 2012, územně plánovací dokumentace obcí ve správním území ORP Říčany a další. ZÚR SK zpřesňují vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Území SO ORP Říčany je protkáno hustou dopravní sítí, charakteristickou pro příměstskou oblast hlavního města Prahy. Nejvýznamnější nadřazenou dopravní infrastrukturou procházející řešeným územím je dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – hranice ČR/Polsko a IV. tranzitní železniční koridor (železniční trať č.220, 221) Praha – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR/Rakousko. Stávající dopravní infrastrukturu řešeného území zobrazuje následující mapa. Mapa 8.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Říčany v roce 2014

8.1

Stávající dálniční a silniční síť

Silniční průjezdnou dopravu, zpřístupnění a dopravní obsluhu území zajišťuje síť pozemních komunikací. Ta ve smyslu zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů představuje dálnice, silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů),

71


místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí), dále doplněné účelovými komunikacemi (v majetku právnických nebo fyzických osob). Základem silniční sítě řešeného území je dálnice D1, silnice I. a II. a III. třídy, které jsou dále doplněny sítí místních komunikací. Dálnice a rychlostní silnice Nejvýznamnější pozemní komunikací na území SO ORP Říčany je dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – Bohumín – hranice ČR/Polsko (- Katowice), procházející jeho jihozápadní částí. Návaznost na silniční síť řešeného území zajišťují tři mimoúrovňové křižovatky; MÚK Modletice (R1, II/101), MÚK Všechromy (II/107) a MÚK Mirošovice (I/3). Severozápadní část SO ORP Říčany je v úseku Vestec – dálnice D1 (MÚK Modletice) zpřístupněna a obsluhována silničním okruhem kolem Prahy – rychlostní silnice R1. Úsek Vestec – dálnice D1, který byl zprovozněn v roce 2010, představuje dílčí část postupně připravovaného a realizovaného silničního okruhu. Návaznost dílčího úseku R1 na dálnici D1 zajišťuje mimoúrovňová křižovatka MÚK Modletice. Navazující stavba v úseku dálnice D1 (MÚK Modletice) – Běchovice je v současné době v realizační přípravě (viz kap. rozvoj silniční sítě). Silnice I. a II. třídy Silnice I. třídy na území SO ORP Říčany: 

Silnice I/2 (Praha – Říčany – Kutná Hora – Pardubice) prochází severní částí SO ORP Říčany, kromě regionálních vazeb zajišťuje zpřístupnění a obsluhu urbanizovaného pásu Praha – Říčany – Kostelec nad Černými lesy a severní části SO ORP Říčany včetně jeho napojení na hlavní město Prahu.



Silnice I/3 (D1/MÚK Mirošovice – Benešov – Tábor – České Budějovice – Dolní Dvořiště – hranice ČR/Rakousko) kromě dálkových a regionálních vztahů v návaznosti na dálnici D1 umožňuje přepravní vztahy SO ORP Říčany ve směru na Benešov a dále na Jihočeský kraj.

Silnice II. třídy na území SO ORP Říčany (v závorce vybrané obce, kterými komunikace ve SO ORP Říčany prochází): 

Silnice II/101 – aglomerační okruh (Říčany, Modletice, Jesenice, Sluštice) zajišťuje obvodové rozvedení dopravy a dopravní obsluhu pražské aglomerace a okolních obcí s návaznostmi na radiální silniční síť jednotlivých příměstských prostorů.



Silnice II/107 (Říčany, Světice, Všechromy, Velké Popovice) zajišťuje přepravní vztahy a obsluhu území v relaci Říčany (I/2) – Velké Popovice – Kamenice (II/603) – Týnec nad Sázavou (II/106) s návaznostmi na dálnici D1 (MÚK Všechromy).



Silnice II/108 (Stříbrná Skalice, Konojedy, Kostelec nad Černými lesy) v severojižním směru zajišťuje zpřístupnění a dopravní obsluhu obcí východní části SO ORP Říčany v relaci Stříbrná Skalice (II/335) - Oplany – Konojedy – Kostelec nad Černými lesy (I/2) s vazbou na silnici I/12 u Českého Brodu.



Silnice II/113 (Mukařov, Svojetice, Struhařov, Třemblaty, Ondřejov) v severojižním směru zajišťuje zpřístupnění a dopravní obsluhu obcí střední části SO ORP Říčany s vazbou na dálnici D1 v relaci Vlašim (II/112) – Ostředek (D1 – MÚK Ostředek) – Ondřejov (II/335) – Mukařov (I/2) – Český Brod (I/12).



Silnice II/335 (Mnichovice, Hrusice, Ondřejov, Stříbrná Skalice, Vlkančice) zajišťuje zpřístupnění a obsluhu jihovýchodní části SO ORP Říčany ve spojení Mnichovice (II/508) – Ondřejov – Stříbrná Skalice (II/108) – Sázava – Uhlířské Janovice – Zbraslavice (SO ORP Kutná Hora).

72




Silnice II/508 (Mnichovice, Struhařov) v návaznosti na silnici I/3 v Mirošovicích umožňuje zpřístupnění a obsluhu území v relaci Mirošovice – Mnichovice (II/335) – Struhařov (II/113).



Silnice II/603 (Sulice, Kamenice), procházející jihozápadní okrajovou části zájmového území, přenáší každodenní i rekreační přepravní vztahy v relaci Praha – Jesenice – Poříčí nad Sázavou s návazností na silnici I/13. Představuje jednu z nejzatíženějších silnic II.třídy na území SO ORP Říčany.

Intenzita silniční dopravy Sledování vývoje intenzity dopravy na silniční síti je jedním z podkladů pro hodnocení kapacity sítě ve vztahu k přepravním nárokům a pro objektivizaci potřeb rozvoje a výhledové přestavby silniční sítě. Postupné zkvalitnění a zkapacitnění dopravní infrastruktury je nezbytným předpokladem pro rozvoj území, pro zajištění bezkolizní tranzitní dopravy, pro kvalitní zpřístupnění a obsluhu území veřejnou i individuální dopravou, zajištění podmínek bezpečnosti a plynulosti dopravy - základ udržitelné mobility. Charakter a úroveň dopravní infrastruktury v příměstském prostoru hlavního města Prahy spoluvytváří podmínky a předpoklady pro stabilizaci a atraktivitu území, vyvážený rozvoj bydlení, ekonomických aktivit i cestovního ruchu. Hodnoty dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Říčany vycházejí z výsledků Celostátního sčítání dopravy na silniční síti ČR v roce 2010 (CSD 2010), které pořizuje ŘSD ČR v pravidelných pětiletých cyklech. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity dopravy v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) a jednotlivých měsíců v roce. Reálné hodnoty v daném časovém rozmezí jsou samozřejmě rozdílné od průměrných a proměnlivé například v pracovních dnech, v průběhu dne apod.. Nejvyšší celoroční průměrné denní hodnoty (RPDI) v řešeném území, dle výsledků CSD 2010, vykazuje dálnice D1; 63,8 – 73, 4 tis.voz./24 hod., ze silnic I. třídy pak silnice I/3 Mirošovice Pětihosty s hodnotami 20,0 – 15,9 tis. voz./24 hod. a dále silnice I/2 v úseku Říčany – Mukařov, tj. cca 14,7 tis. voz./24 hod.1 Na silnicích II. třídy je patrná vysoká intenzita dopravy prioritně na silnicích II/101 v úseku Modletice (D1-MÚK) – Říčany, tj. 16,4 tis. voz./24 hod., na II/603 v celém úseku, tj. cca 7,7 tis. voz./24 hod. a na silnici II/107 v úseku Kamenice – Všechromy (D1-MÚK) – Světice, tj. cca 6,5 – 7,7 tis. voz./24 hod. Intenzitu silniční dopravy ve SO ORP Říčany v roce 2010 znázorňuje následující obrázek.

1

Intenzita dopravy na dílčím úseku silničního okruhu kolem Prahy nebyla v r. 2010 ještě sledována (rok 2010 - rok uvedení R1 do provozu)

73

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Obrázek 8.1.1: Intenzita silniční dopravy na území SO ORP Říčany v roce 2010

Intenzita dopravy (voz/24 hod) 0 – 500 501 – 1000 1001 – 3000 3001 – 5000 5001 – 7000 7001 – 10 000 10 001 – 15 000 15 001 – 25 000 25 000 – 40 000 40 001 – 60 000 nad 60 001 nesčítané úseky číslo silnice – dálnice hranice sčítacího úseku

Zdroj: Celostátní sčítání dopravy na silniční síti ČR, 2010 (Ředitelství silnic a dálnic ČR)

Rozvoj silniční sítě Nadřazenou závaznou dokumentací pro rozvoj silniční infrastruktury v řešeném území je Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) a dále Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR SK), které zpřesňují plochy a koridory kapacitních silnic vymezené v PÚR 2008. Na území SO ORP Říčany se ZÚR SK vymezují následující záměry jako veřejně prospěšné stavby: 

D003 – silniční okruh kolem Prahy (SOP); úsek D1 – Nupaky – Říčany – (Běchovice): ZÚR SK zpřesňují na území Středočeského kraje koridor republikového významu (vymezeno v PÚR 2008) pro umístění stavby silničního okruhu kolem Prahy (R1, SOKP) v chybějících segmentech sever (R7 – D8 – R10) a jihovýchod (D1 – I/12) v úsecích mimo území hl. m. Prahy jako koridor pro veřejně prospěšné stavby D001, D003 a D011. Řešeným územím SO ORP Říčany prochází koridor SOP D003 ve spojení D1 – Běchovice (zasahuje území obcí Nupaky a Říčany), včetně navazujícího přivaděče Lipany (MÚK Lipany) – Světice (D173). Oba koridory jsou vymezeny v ZÚR SK jako veřejně prospěšné stavby. Ve vztahu k napojení a obsluze řešeného území jsou rozhodující dvě mimoúrovňové křižovatky, umístěné vně SO ORP Říčany, které jsou součástí koridoru D003: MÚK Lipany (navrhovaný přivaděč Lipany – Světice) a MÚK Říčany (silnice I/2).



D066 – aglomerační okruh (II/101); úsek Pacov – Sluštice, přeložka; Škvorec obchvat,: na území SO ORP Říčany ZÚR SK vymezují koridor pro umístění stavby aglomeračního okruhu (II/101), v řešeném území s obchvaty Pacova, Křenic a Sluštic.

ZÚR SK dále vymezují koridory přestavby silnic I. a II. třídy, z nichž do území SO ORP Říčany zasahují následující koridory pro umístění přeložek silnic a obchvatů sídel, sledované jako veřejně prospěšné stavby: 

D015 – silnice I/3: Mirošovice – Benešov, rekonstrukce; Benešov, rozšíření;



D070 – silnice II/104: Sulice, přeložka;



D074 – silnice II/107: úsek Všechromy – I/2;



D075 – silnice II/107: Velké Popovice;

74




D077 – silnice II/108: Svatbín, přeložka;



D164 – silnice I/2: Vyžlovka, obchvat;



D170 – silnice II/334: Nučice, obchvat;



D171 – silnice II/334: úsek Benátky – Výžerky, úprava trasy;



D173 – silnice II/335: úsek Lipany – Světice.

Z hlediska lokální přestavby silniční sítě jsou na území SO ORP Říčany v platné územně plánovací dokumentaci příslušných obcí (mimo záměry ZÚR) sledovány následující záměry: 

Křížkový Újezdec; přeložka silnic III/00326 a III/326a s jižním obchvatem sídla



Petříkov; přeložka silnice III/00320



Popovičky; přeložka silnice III/00320



Modletice; přeložka silnice III/00320



Sluštice; přeložka silnice II/101



Křenice; přeložka silnice II/101

Obec Křížkový Újezdec, která má v současné době rozpracovaný nový územní plán, prověřuje polohu a potřebnost přeložky silnice III. třídy s jižním obchvatem sídla, jejíž navrhovaná trasa přechází přes areál funkční zemědělské farmy. Realizace obchvatu v navrhované poloze by znemožnila jeho další existenci a možný rozvoj. Silnice je mimo hlavní průjezdné trasy, z hlediska intenzity a charakteru dopravy v převažujícím rozsahu pouze lokálního významu. ÚP Sluštice (schválený 2004) sleduje přeložku silnice II/101 s jižním obchvatem sídla, avšak bez návaznosti na navrhovaný obchvat silnice na území sousední obce Křenice. Urbanistická studie obce Křenice (1994) řeší přeložku silnice II/101 s východním obchvatem sídla a napojením na stávající silnici na hranici obou obcí. Rozporem obou návrhů je jejich vzájemná nekoordinace. Současně je nezbytné tyto záměry v územně plánovacích dokumentacích, příp. podkladech obou obcí přehodnotit v souvislosti s vymezením koridoru aglomeračního okruhu (silnice II/101) v ZÚR SK, který prochází ve zcela nové trase, oddálené od obou sídel. 8.2

Železniční síť

Územím SO ORP Říčany je vedena celostátní dvojkolejná elektrifikovaná trať č. 220, 221 Praha – Benešov – České Budějovice – Horní Dvořiště – (Summerau), která je součástí IV. tranzitního železničního koridoru (Hamburg – Berlin –) Děčín – Horní Dvořiště. Osobní doprava na této trati je v úseku Praha – Bystřice u Benešova zabezpečována v systému Pražské integrované dopravy (PID). Jihovýchodním okrajem SO ORP Říčany prochází regionální jednokolejná železniční trať č. 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou. V úseku Sázava – Čerčany je osobní doprava zajišťována v režimu systému PID. Trať je vedena malebným údolím řeky Sázavy s řadou tunelů a hustou sítí zastávek a stanic obsluhující jak přilehlá sídla, tak rekreační i turistická centra a oblasti Posázaví. Trať je atraktivní především pro rekreační využití. Mimo jiné se zde provozují jízdy historickými vláčky apod.. Železniční síť řešeného území znázorňuje následující obrázek.

75

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Obrázek 8.2.1: Železniční síť na území SO ORP Říčany

Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava

Železniční zastávky a stanice Obsluha území kolejovou dopravou je zajišťována prostřednictvím železničních stanic a zastávek. Pro hodnocení úrovně obsluhy území je proto rozhodující jejich počet a rozložení v území. Z hlediska dostupnosti sídel kolejovou dopravou jsou příznivě obsluhována sídla na koridorové železniční trati č. 220, 221 Praha – Říčany – Senohraby – (Benešov – České Budějovice – Horní Dvořiště), tj. Říčany, Světice, Strančice, Mnichovice, Mirošovice, Senohraby, kde je provozována taktová železniční doprava PID. Obce Stříbrná Skalice a Kaliště (stanice Hvězdonice) jsou obsluhovány regionální tratí č. 212 (součást PID), která v žst. Čerčany navazuje na celostátní trať č. 220, 221. Využitelnost této tratě pro každodenní spojení s centrem SO ORP Říčany, případně s Prahou je z hlediska časových relací značně nepříznivé. Ostatní sídla řešeného území leží mimo přímý dosah železniční sítě a jsou tedy z hlediska obsluhy veřejnou dopravou závislá pouze na autobusové dopravě (součást sítě PID – viz kap. Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou). Jednotlivé železniční stanice a zastávky na železničních tratích řešeného území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 8.2.1: Železniční stanice a zastávky ve SO ORP Říčany v roce 2014 Číslo trati 220, 221 212

Železniční stanice / zastávky na území SO ORP Říčany Říčany, Světice, Strančice, Mnichovice, Mirošovice, Senohraby Stříbrná Skalice

Zdroj: České dráhy, a.s.

76


Rozvoj železniční sítě ZÚR SK zpřesňují plochy a koridory konvenční železniční dopravy mezinárodního a republikového významu, vymezené v PÚR 2008. Do řešeného území SO ORP Říčany zasahuje koridor konvenční železnice, vymezený v ZÚR SK jako veřejně prospěšná stavba: 

D204 – koridor železniční tratě č. 220: úsek (Praha – Stránčice) – Bystřice u Benešova – ZÚR SK zpřesňují koridor tratě č. 220 Praha – Benešov – Mezno (-Tábor), vymezený v PÚR 2008 jako C-E551, který je součástí IV. tranzitního koridoru. Koridor veřejně prospěšné stavby, původně vymezený v ZÚR SK v úseku Praha – Bystřice u Benešova, Krajský soud v Praze na základě rozsudku ze dne 13. září 2013, č.j. 50 A 16/2013 – 97 v části úseku Praha – Stránčice zrušil.

V současné době SŽDC pořizuje studii, která prověřuje územní podmínky průchodnosti navrhované železniční tratě rychlého spojení v úseku Praha – Benešov. Navrhované varianty v úseku Praha – Strančice a Stránčice – Senohraby - Benešov na území SO ORP Říčany oscilují v koridoru, který byl vymezen v ZÚR SK před rozsudkem Krajského soudu v Praze a zrušením úseku Praha – Stránčice. 8.3

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou

Autobusová a železniční doprava zajišťují na území SO ORP Říčany obslužnost veřejnou dopravou jako součást Pražské integrované dopravy (PID). V každé obci na území SO ORP Říčany, spadající do 1. – 4. tarifního pásma PID, je situována alespoň jedna zastávka, pří. stanice pro některou z linek veřejné autobusové a železniční dopravy. Rozložení sítě PID znázorňuje následující obrázek. Obrázek 8.3.1: Systém Pražské integrované dopravy (PID) na území SO ORP Říčany v roce 2014

77

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Zdroj: Regionální organizátor Pražské integrované dopravy, 2014

Rozvoj dopravní infrastruktury pro veřejnou dopravu ZÚR SK nenavrhují speciální koridory pro veřejnou hromadnou dopravu (tramvajové tratě). Železniční osobní doprava využívá stávající tratě; autobusová doprava stávající silniční síť, výhledově nově navrhované trasy či přeložky. 8.4

Letecká doprava

V jihozápadní části obce Říčany je umístěna neveřejná plocha pro sportovní létající zařízení (SLZ) Říčany. Plocha s travnatým povrchem v nadmořské výšce 380 m n. m. je využívána k provozu ultralehkých letadel, sportovnímu a vyhlídkovému létání (včetně pilotní školy) a pro aktivity leteckých modelářů.Na území obce Konojedy se nalézá nouzová plocha s travnatým povrchem (účelové letiště). Převažují rozsah území SO ORP Říčany zasahuje ochranné pásmo radarového zařízení letiště Kbely. Severní část obce Čestlice spadá do jeho ochranného pásma s výškovým omezením staveb. 8.5

Vodní doprava

Na území SO ORP Říčany se nenachází žádná infrastruktura pro vodní dopravu.

78


8.6


SLABÉ STRÁNKY

Přímá návaznost území na dopravní infrastrukturu mezinárodního a republikového významu – dálnice D1, IV. tranzitní železniční koridor.

Dlouhodobé problémy s územně plánovací a realizační přípravou dálnice D3 Praha – Benešov – hranice SK; nežádoucí přetížení dálnice D1 v úseku (Praha) – Čestlice – Mirošovice a navazující silnice I/3 Mirošovice – Senohraby – (Benešov) – cca 20,0 tis. voz./24 hod., přetížení silnice II. třídy č. 603 Praha – Poříčí nad Sázavou s průtahem centrální částí Kamenice (cca 7,7 tis. voz./24 hod.) – nárůst .

Přímé dopravní napojení území prostřednictvím dálnice D1, dílčího úseku silničního okruhu kolem Prahy (R1), silnicemi I. třídy (I/2, I/3) a silnicí II/603 na hl. m. Prahu a nadřazenou silniční síť ČR.

Chybějící realizace silničního okruhu kolem Prahy v navazujícím úseku dálnice D1 (MÚK Modletice) – Běchovice; přetížení silnice II/101 v úseku dálnice D1 - Říčany, včetně napojení na dálnici D1.

Návaznost na hl. město Prahu a obsluha území železniční a autobusovou dopravou v systému Pražské integrované dopravy (PID).

Vysoké intenzity dopravy na silnici I/2 prioritně v úseku Říčany – Mukařov s průchodem obytným územím obou dotčených sídel (cca 15,5 – 14,7 tis. voz./24 hod.)

Existence plochy pro sportovní létající zařízení – příznivé podmínky pro provozování sportovního létání a souvisejících aktivit.

Chybějící obchvaty vybraných sídel na hlavních průjezdných trasách (I/2, II/101, II/107).

Blízkost a relativně příznivá dostupnost atraktivní rekreační oblasti Posázaví – předpoklady pro rozvoj cyklistické dopravy

Nedostatečná upravenost průtahů silnic I. a II. centrálními části sídel s ohledem na potřebné zklidnění a zajištění bezpečnosti provozu motorové i nemotorové dopravy, včetně posílení sdružené dopravní a obslužné funkce komunikace. Nově navrhovaná síť místních komunikací v rozvojových plochách je často řešena bez logických návazností na stávající komunikační síť sídla a zajištění prostorové a funkční provázanosti dílčích částí zastavěného území. Nedostatek vymezených ploch pro parkování a odstavování vozidel, nedostatečná upravenost. Pouze omezená část území je obsluhována železniční dopravou.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Předpoklad zklidnění dopravního přetížení vybraných tahů silniční sítě po realizaci a zprovoznění nadřazených záměrů na silniční síti Středočeského kraje a hl. města Prahy (dálnice D3, silniční okruh kolem Prahy, aglomerační okruh, silnice I/12 apod.) včetně jejich napojení na páteřní síť řešeného území.

Další nárůst intenzity dopravy na silniční síti, včetně nároků na parkování, generovaný novými přepravními nároky po realizaci navrhovaných rozvojových ploch v atraktivních příměstských oblastech hl. města Prahy.

Úprava silničních průtahů sídly dle novodobých trendů zklidňování dopravy na silnicích I. třídy.

Riziko dlouhodobě trvajícího negativního stanoviska k možné stabilizaci a zahájení územní a realizační přípravy pro nový koridor modernizace a zkapacitnění stávající tratě Praha Benešov – Bystřice u Benešova; riziko výhledové neprůchodnosti územím.

Modernizace tranzitního železničního koridoru – vyšší míra možného zapojení stávající železnice do PID.

Snížená bezpečnost motorové i nemotorové dopravy na průjezdech centrálními částmi sídel – nedostatečná upravenost průtahů s ohledem na obytné území a městskou funkci.

Rozvoj infrastruktury pro každodenní i rekreační cyklistickou dopravu a její zapojení do integrovaného systému dopravy (P+R) – předpoklad pro podporu udržitelné dopravy.

Dlouhodobě trvající nevyhovující technický stav a zanedbanost některých úseků silniční sítě a sítě místních komunikací.

79


9 Sociodemografické podmínky Také na úseku sociodemografických podmínek není nutná zásadní aktualizace ÚAP, protože v dokumentu jsou využity výsledky z posledního sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB). Pasáže které si v podstatné míře zachovaly platnost jsou zahrnuty do zprávy. 9.1

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel SO ORP Středočeského kraje Hodnocení sociodemografických podmínek je uvedeno tabulkou o vývoji počtu obyvatel v období 2001 – 2014 za územní obvody všech ORP Středočeského kraje. Vzhledem k extrémně dynamickému rozvoji území a poloze v zázemí Prahy docházelo v území k vývojovým anomáliím a je proto účelné rozšířit hodnocení na mnohem delší časovou řadu, tj. období od r. 1869. Rovněž je vhodné doplnit hodnocení o vývoj v posledních necelých tří letech, tj. v období od sčítání lidu 2011 do 1. ledna 2014. Správní obvod ORP Říčany patří k nejrychleji rostoucím obvodů ORP ve Středočeském kraji, v letech 2001 – 2015 předstihl i obvody ORP Černošic a Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi. Tabulka 9.1.1: Počet obyvatel a jeho vývoj ve SO ORP Středočeského kraje mezi lety 2001 a 2014 Rozdíl mezi lety 2001 a 2014

52 647 48 927 65 434

57 069 56 650 92 311

58 165 58 907 97 991

4 422 7 723 26 877

8,4 15,8 41,1

Indexy vývoje 2014.100 2011 101,9 104,0 106,2

24 377 82 404 16 597 18 648 26 539 114 640 74 434 26 833 49 251 15 889 40 202 98 030 15 211 27 570 36 414 28 849 69 763 52 384 40 107 22 274 36 720 25 971 11 970 1 122 115

24 959 122 759 19 126 20 970 28 850 120 035 79 512 30 775 49 436 22 562 43 344 107 952 16 279 30 392 38 844 30 409 70 255 55 632 56 983 22 282 39 159 25 853 12 235 1 274 633

25 153 131 206 19 825 21 757 29 057 121 187 80 064 30 455 49 084 23 881 43 007 108 209 16 734 30 689 39 260 30 638 70 089 55 329 61 774 22 187 39 580 25 756 12 352 1 291 8161)

582 40 355 2 529 2 322 2 311 5 395 5 078 3 912 185 6 673 3 142 9 922 1 068 2 822 2 430 1 560 492 3 248 16 876 8 2 439 -118 265 152 518

2,4 49,0 15,2 12,5 8,7 4,7 6,8 14,6 0,4 42,0 7,8 10,1 7,0 0,2 6,7 5,4 0,7 6,2 42,1 0,0 6,6 -0,5 2,2 13,6

100,8 106,9 103,6 103,8 100,7 101,0 100,7 99,0 99,3 105,8 99,2 100,3 102,8 101,0 101,1 100,8 99,8 99,5 108,4 99,6 101,1 99,6 101,0 101,3

Rok SO ORP 2001 Benešov Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim Votice Středočeský kraj

2011

2014

absolutně

relativně (%)

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Databáze ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel obcí SO ORP Říčany Pro vývoj počtu obyvatel ve sledovaném území je příznačné, že je zde řada obcí, ve kterých ani v dlouhém časovém horizontu od r. 1869 nedocházelo k poklesu počtu obyvatel. Jsou to především

80


obce v těsném zázemí Prahy a pak obce s příznivou dopravní polohou. Již v období 1869 - 1910 zde řada obcí zvyšovala dosti výrazně svůj počet obyvatel (Březí, Čestlice, Doubek, Kamenice, Křenice, Louňovice, Mnichovice, Mukařov, Říčany, Sulice, Světice, Velké Popovice, Všestary, Vyžlovka. Výraznější pokles obyvatel v období 1869 – 1910 zaznamenaly spíše středně velké obce, jejichž ekonomická základna byla orientována na zemědělstvi a kde již ubýval počet obyvatel, který toto odvětví bylo schopno uživit (Kunice, Ondřejov, Zvánovice). Ve sledovaném období 1869 – 1910 vzrostl počet obyvatel sledovaného území o 8, 3 % a dalo by se konstatovat, že zde se již zakládaly tendence budoucího rozvoje území. V následujícím období 1910 – 1950 byl vývoj sice ovlivněn událostmi první světové války a všeobecně ve venkovském území spíše klesal počet obyvatel. V územním obvodu ORP Říčany však i v tomto období vzrostl počet obyvatel o 16,1 %. Došlo ke stavebnímu boomu první republiky, který e se uplatnil zejména ve větších a středně velkých obcích s dobrou dopravní polohou. To vysvětluje extrémní přírůstky obyvatel v obcích na železniční trati Praha - Benešov. V tomto období extrémně rychle rostly Říčany (2,2 násobek výchozího počtu obyvatel (Mnichovice, Strančice, Senohraby) kde se počet obyvatel zdvojnásobil, v Senohrabech dokonce téměř ztrojnásobil. Došlo tak k první, ale ještě nenásilné fázi suburbaizace. Početní růst počtu obyvatel zaznamenaly i některé obce v přírodně atraktivním okolí Prahy (Jevany, Louňovice, Tehovec). Úbytek počtu obyvatel v tomto období byl spíše ve vzdálenějších obcí ve východní části území (Konojedy, Nučice, Oplany, Oleška, Prusice) a v obcích v Posázaví, kde zejména Stříbrná Skalice zažila velkou regresi. Klesal ale i počet obyvatel některých obcí v těsném zázemí Prahy (Herink, Křenice, Modletice, Sluštice). Období 1950 – 1991 lze charakterizovat jako období plánované ekonomiky a také období, kde se výstavba, zejména ve venkovských obcích, značně diferencovala. Plánovaná ekonomika podporovala rozvoj v těch obcích, kde byla rozvinutější ekonomická základna, ať již zemědělská, nebo průmyslová a pak ve střediskových obcích ve kterých byla navíc rozvinutá občanská vybavenost a služby. Sem také směřovala státem realizovaná, či podporovaná (rodinné domy) bytová výstavba. V tomto období se počet obyvatel ve sledovaném území dokonce snížil o 5,7 %. Počet obyvatel vzrostl jen ve 13 obcích a úbytek zaznamenaly i dříve rychle rostoucí Jevany, Mnichovice, Strančice, ale i Kostelec nad Černými lesy. Zpomalil se populační růst Říčan. Ubývaly silněji též obce ve východní části území. Pokračoval i pokles počtu obyvatel v obcích Posázaví. Růst obyvatel zaznamenaly především obce v těsném zázemí Prahy (Čestlice, Dobřejovice, Modletice, Světice) a také již dynamicky rostla vzdálenější Kamenice. Vývoj v období po r. 1991 je zásadně odlišný od dosavadních tendencí. Nejdříve se v období 1991 2001 zastavily dosavadní tendence mírného poklesu počtu obyvatel v územním obvodu ORP Říčany jako celku a následně se po r. 2001 vývoj počtu obyvatel zdynamizoval zcela zásadním způsobem. V období 1991 – 2001 se počet obyvatel zvýšil o 6,6 %. Tento přírůstek jednak není s přihlédnutím k poloze v zázemí Prahy příliš velký, navíc je rozložen do většího počtu obcí a k výraznému a enormnímu růstu některé z obcí nedošlo, jistou výjimkou je pouze Kamenice a Struhařov s vyššími přírůstky. Říčany a Kostelec nad Černými lesy v tomto období spíše stagnovaly, či mírně rostly. Relativně nejvyšší přírůstky počtu obyvatel v tomto období měly Sulice, Babice, Radějovice, Světice, Dobřejovice. Jen velmi málo obcí ale v tomto období v počtu obyvatel ubývalo, a když, tak tyto úbytky nebyly příliš velké (Křenice, Vlkančice). K zásadnímu obratu ve vývoji tak došlo s jistým opožděním až v následujícím období 2001 – 2011. Územní obvod ORP Říčany byl mezi obvody ORP Středočeského kraje v dynamice vývoje obyvatelstva na druhém místě za obvodem ORP Černošice. Ve stejné úrovni růstu byly ještě obvody Lysá nad Labem a Brandýs nad Labem. V ostatních obvodech ORP je tempo vývoje nesrovnatelně nižší. V ORP Říčany v tomto období vzrostl počet obyvatel ve všech obcích. Růst některých z nich je až neuvěřitelný, zejména odehrává li se z nižšího základu v počtu obyvatel. Malá obec Nupaky, která

81


měla v roce 1991 i 2001 méně než 100 obyvatel vzrostla více než desetinásobně, na 1054 obyvatel v r. 2011. Další malá obec Herink vzrostla téměř šestinásobně. Více než dvojnásobně vzrostly Babice, Křenice, Louňovice, Pětihosty, Popovičky, Sulice, Svojetice, Tehov, Tehovec. V případech populačně menších obcí provází takový růst řada problémů, zejména nedostatečná občanská vybavenost a služby. To jsou případy již zmíněných Nupak a Herinku, ale také Babic, Louňovic, Pětihost, Popoviček, Svojetic, Tehova, Tehovce. V podmínkách tržní ekonomiky se v těchto obcích nemusí vyplácet zřizovat některá zařízení občanské vybavenosti, zejména školy i služby, tj. dostatečně kapacitní obchody s potravinami a základními potřebami pro domácnost. Nejnižší přírůstek počtu obyvatel, tj. pod 10 % měly Nučice a Prusice ve východní části obvodu. Vyhodnocení vývoje počtu obyvatel po r. 2011 naznačuje, že růstové tendence se podstatně omezily. Spádový obvod ORP Říčany, který jako celek zvýšil v období 2001 – 2011 svůj počet obyvatel o polovinu, je v posledních třech letech mezi r. 2001 a 2014 (1.1) téměř na hladině stagnace, či velmi mírného růstu počtu obyvatel. To se pak projevuje ve většině obcí, kde se buď zásadně snížily předchozí přírůstky obyvatelstva, nebo došlo i k jeho úbytku. Týká se to i řady větších obcí a také Říčan, kde se podstatně snížily přírůstky počtu obyvatel, v Kostelci nad Černými lesy dokonce došlo k úbytku obyvatel. Z dalších větších obcí došlo k úbytku poštu obyvatel v Mirošovicích, Světicích, Velkých Popovicích. Celkem mezi r. 2011 a 2014 došlo k úbytku počtu obyvatel ve 14 obcích. V porovnání s tím v období 2001 – 2011 nedošlo v žádné obci ke snížení počtu obyvatel. Pouze 6 obcí mělo přírůstky obyvatel v posledním období tří let větší než desetiprocentní. S výjimkou Nupak jsou to jen populačně malé obce, ve kterých výstavba třeba 10 rodinných domů může vývojovou tendenci podstatně změnit. Takový vývoj nebude mít ale nijak negativní důsledky a naznačuje, že po období bouřlivé dynamiky rozvoje obytných funkcí dochází k vývoji směrem k rovnovážnějšímu stavu osídlení a lze předpokládat, že často oprávněně kritizované extrémně silné suburbanizační tendence jsou na ústupu. Teprve následující roky ale ukáží, jakým směrem se bude další vývoj ubírat. Tabulka 9.1.2: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 1869 - 2014 v obcích SO ORP Říčany Počet obyvatel v roce Obec, území Babice Březí Černé Voděrady Čestlice Dobřejovice Doubek Herink Hrusice Jevany Kaliště Kamenice Klokočná Kozojedy Kostelec nad Černými lesy Kostelec u Křížků Kozojedy Křenice Křížkový Újezdec Kunice Louňovice Mirošovice Mnichovice

1869

1910

1950

1991

2001

2011

2014

452 233 526 313 406 336 166 423 315 356 1 239 224 602 3451 447 522 300 337 865 205 436 1 154

437 319 567 348 439 401 154 437 309 393 1 437 229 594 3377 405 578 464 331 719 266 423 1 384

361 369 370 313 331 277 109 572 792 324 1 444 188 279 3500 354 544 299 206 819 379 744 2 509

186 209 272 405 425 155 75 374 461 138 2 261 122 147 3187 381 506 277 138 522 376 780 1 974

264 254 281 405 567 152 72 382 457 158 2 814 154 164 3245 439 508 246 137 570 389 824 2 138

843 499 362 633 1 025 261 417 679 692 225 4 233 232 247 3 682 583 668 599 198 1 209 950 1 186 3 180

926 469 346 609 1 032 345 483 744 705 257 4 264 237 248 3 605 596 771 599 209 1 314 1 004 1 138 3 352

82

2014 /1869 204,9 201,3 65,8 194,6 254,2 102,7 291,0 175,9 223,8 72,2 344,1 105,8 41,2 104,5 133,3 147,7 199,7 62,0 151,9 489,8 261,0 290,5

Index vývoje 2001 2011 /1991 /2001 141,9 319,3 121,5 196,5 103,3 128,8 100,0 156,3 133,4 180,8 98,1 171,7 96,0 579,2 102,1 177,7 99,1 151,4 114,5 142,4 124,5 150,4 126,2 150,6 111,6 150,6 101,8 113,5 115,2 132,8 100,4 131,5 88,8 243,5 99,3 144,5 109,2 212,1 103,5 244,2 105,6 143,9 108,3 148,7

2014 / 2011 109,8 94,0 95,6 96,2 100,7 132,2 115,8 109,6 101,9 114,2 100,7 102,2 100,4 97,9 102,2 115,4 100,0 105,6 108,7 105,7 96,0 105,4

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Počet obyvatel v roce Obec, území

1869

1910

1950

Modletice Mukařov Nučice Nupaky Oleška Ondřejov Oplany Pětihosty Petříkov Popovičky Prusice Radějovice Říčany Senohraby Sluštice Strančice Struhařov Stříbrná Skalice Sulice

274 412 453 138 1480 1 292 372 348 341 279 209 361 2 948 349 395 994 354 1847 555

264 521 439 165 1659 1 096 357 248 338 280 198 356 4 181 284 447 935 400 1741 656

161 782 287 162 1061 1 065 182 180 293 204 130 241 9 215 794 320 1 758 485 1247 590

2014 /1869 360 361 583 558 203,6 995 1 232 2 196 2 256 547,6 317 337 344 375 82,8 81 96 1 054 1 339 970,3 865 840 904 936 63,2 1 088 1 076 1 425 1 472 113,9 75 61 74 88 23,7 89 98 240 211 60,6 298 330 476 503 147,5 120 154 351 334 119,7 66 65 82 80 38,3 134 188 332 360 99,7 10 650 10 876 14 003 14 409 488,8 948 914 1 158 1 164 333,5 278 304 341 380 96,2 1 428 1 443 2 101 2 141 215,4 461 513 675 713 201,4 949 946 1 207 1 282 69,4 492 708 1 560 1 591 286,7

Světice Svojetice Štíhlice Tehov Tehovec Velké Popovice Vlkančice Všestary Výžerky Vyžlovka Zvánovice Správní obvod ORP Říčany

141

262

377

509

410 275 476 268 1 504 385 449 226 299 544 31 686

397 267 465 318 1 885 364 547 286 446 509 34 322

345 192 379 395 2 003 264 562 176 550 375 39 858

333 108 316 211 1 720 101 384 108 449 300 37 604

1991

2001

Index vývoje 2001 2011 /1991 /2001 100,3 161,5 123,8 178,2 106,3 102,1 118,5 1 098,0 97,1 107,6 98,9 132,4 81,3 121,3 110,1 244,9 110,7 144,2 128,3 227,9 98,5 126,2 140,3 176,6 102,1 128,8 96,4 126,7 109,4 112,2 101,1 145,6 111,3 131,6 99,7 127,6 143,9 220,3

2014 / 2011 95,7 102,7 109,0 127,0 103,5 103,3 118,9 87,9 105,7 95,2 97,6 108,4 102,9 100,5 111,4 101,9 105,6 106,2 102,0

2011

2014

684

1 117

1 088

771,6 134,4

163,3

97,4

404 109 363 216 1 788 87 444 97 452 301 40 107

817 164 789 481 2 760 146 785 144 688 507 60 107

861 155 806 520 2 666 167 782 152 623 509 61 774

210,0 56,4 169,3 194,0 177,3 43,4 174,2 67,3 208,4 93,6 195,0

202,2 150,5 217,4 222,7 154,4 167,8 176,8 148,5 152,2 168,4 149,9

105,4 94,5 102,2 108,1 96,6 114,4 99,6 105,6 90,6 100,4 102,8

121,3 100,9 114,9 102,4 104,0 86,1 115,6 89,8 100,7 100,3 106,7

Zdroj dat: ČSÚ

9.2

Věková struktura obyvatel SO ORP

Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení obyvatelstva kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věk. Na stárnutí populace měla podíl především nižší porodnost, zejména v devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. SO ORP Říčany však nekopíruje celokrajský trend, neboť zde nedochází k tak radikálnímu snížení podílu dětské složky. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 – 14 let) byla zaznamenána téměř ve všech správních obvodech Středočeského kraje (celkově -0,4 %). Naopak růst je zaznamenán u skupiny obyvatelstva nad 65 let (0,6 %), tento vývoj je ovlivněn stárnutím obyvatelstva a snižujícím se počtem narozených dětí.).

83


Věková struktura obyvatelstva ve SO ORP Říčany se však liší od celokrajského trendu, neboť dochází k růstu obyvatel v předproduktivním věku (celkově o 2,5 %), značné přírůstky byly zaznamenány v obcích Herink, Louňovice, Pětihosty, Popovičky a Tehovec. Naopak úbytek obyvatelstva v postproduktivním věku (celkově -1,3 %) byl nejvíce znatelný v obcích Pětihosty, Herink a Nupaky. Prognóza vývoje věkové struktury předpokládá že zatímco v roce 2000 byla ve SO ORP Říčany nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 20 – 24 let a 45 – 54, v roce 2010 to byli lidé ve věku 30 – 34 let. Lze předpokládat, že do roku 2030 dojde k razantnímu snížení věkových složek 30 – 34 let a 35 – 39, zároveň dojde k redukci dětské složky ve společnosti a k nárůstu osob ve věku 65 – 69 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. Z demografické prognózy SO ORP Říčany dále vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 12,6 % v roce 2010 na 18,3 % obyvatel v roce 2030. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku z 69,9 % v roce 2010 na 63,8 % obyvatel v roce 2030. Očekává se mírné zvýšení podílu dětské složky z 17,5 % v roce 2010 na 17,8 % v roce 2030. Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace SO ORP Říčany v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní složce je patrný její nárůst. Nárůst bude zaznamenán také v dětské složce, krom věkové skupiny 0 – 4 let, kde je očekáván pokles počtu obyvatel. Je zvláštností, že vývoj počtu obyvatel SO ORP Říčany nekopíruje celospolečenský jev, neboť nedochází k radikálnímu poklesu dětské složky a také poměr zastoupení počtu mužů a žen je téměř stejné. Graf 9.2.1: Věková pyramida SO ORP Říčany pro roky 2010 a 2030

Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva

84


9.3

Vzdělanostní struktura obyvatel

Nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním měl v rámci Středočeského kraje v roce 2011 SO ORP Černošice (21,1 %), kde byl také zaznamenán největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 (o 9,7 %). Nejnižší nárůst pak zaznamenal SO ORP Neratovice (2,8 %) a Slaný (2,8 %). Značný nárůst obyvatel bez vzdělání byl zaznamenán ve SO ORP Votice (o 0,5 %) a došlo zde také k nejznačnějšímu snížení obyvatel se základním nebo nedokončeným vzděláním (- 7,1 %). Ve SO ORP Říčany došlo ke snížení počtu osob se základním vzděláním (- 5,8 %), zároveň zde došlo také ke snížení osob s vyučením či středním odborným vzděláním bez maturity (- 8,3 %). Počet obyvatel se středoškolským vzděláním s maturitou se ve sledovaném období 2001 – 2011 ve SO ORP Říčany zvýšil o 6,6 % a počet osob s vysokoškolským vzděláním je druhý nejvyšší v kraji (17,4 %). Ve všech obcích SO ORP Říčany došlo ke snížení počtu obyvatel bez základního včetně neukončeného vzdělání, a to o 2 %. K růstu počtu osob s vyučením a středním odborným bez maturity došlo ve dvou obcích, a to v obci Štíhlice (o 1,3 %) a Vlkančice (4,6 %), naopak ke značnému snížení došlo v obci Herink (- 32,3 %), kde však byl zaznamenán nejcitelnější nárůst počtu obyvatel s úplným středním a vyšším odborným vzděláním (o 26,2 %) a také počet osob s vysokoškolským vzděláním (o 21,9 %). Vývoj vysokoškolsky vzdělaných osob je uveden pak v následující tabulce. Tabulka 9.3.1: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Říčany Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Obec

Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí 2001

Babice Březí Černé Voděrady Čestlice Dobřejovice Doubek Herink Hrusice Jevany Kaliště Kamenice Klokočná Konojedy Kostelec nad Černými lesy Kostelec u Křížků Kozojedy Křenice Křížkový Újezdec Kunice Louňovice Mirošovice Mnichovice Modletice Mukařov Nučice Nupaky Oleška Ondřejov

2011

19 12 13 34 46 6 1 21 34 9 256 8 8 222 23 12 8 4 44 28 45 224 10 105 10 7 23 119

121 51 19 84 109 23 58 70 72 13 592 26 12 329 63 39 66 22 158 146 125 485 35 251 19 138 47 196

85

Rozdíl 102 39 6 50 63 17 57 49 38 4 336 18 4 107 40 27 58 18 114 118 80 261 25 146 9 131 24 77

Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] 2001 8,9 5,7 5,6 9,7 9,6 4,7 1,7 6,7 8,7 6,7 11,2 6,1 6,0 8,2 6,2 2,7 3,9 3,4 9,2 8,1 6,6 12,4 3,4 10,1 3,6 9,1 3,2 12,9

2011 20,3 14,2 7,0 17,7 14,2 12,6 21,4 13,9 14,1 7,4 18,3 14,5 6,7 10,8 13,1 7,2 16,1 13,1 17,8 20,9 13,7 19,6 7,2 15,4 6,1 19,9 6,1 17,9

Rozdíl 11,3 8,5 1,4 8,1 4,6 7,9 19,7 7,2 5,3 0,7 7,0 8,5 0,7 2,6 6,9 4,5 12,3 9,7 8,6 12,8 7,1 7,2 3,8 5,4 2,5 10,8 2,9 4,9

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Obec

Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí 2001

Oplany Pětihosty Petříkov Popovičky Prusice Radějovice Říčany Senohraby Sluštice Strančice Struhařov Stříbrná Skalice Sulice Světice Svojetice Štíhlice Tehov Tehovec Velké Popovice Vlkančice Všestary Výžerky Vyžlovka Zvánovice SO ORP Říčany

2011

1 2 17 13 0 8 1 270 87 14 107 24 32 65 61 12 4 24 15 120 8 35 2 25 9 3 306

9 26 41 63 0 42 2 292 139 20 248 60 66 238 194 67 7 59 75 311 19 97 6 66 41 7 555

Rozdíl

Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] 2001

8 24 24 50 0 34 1 022 52 6 141 36 34 173 133 55 3 35 60 191 11 62 4 41 32 4 249

1,7 2,5 6,2 10,2 0,0 5,3 13,8 10,8 5,6 8,7 5,9 4,1 11,5 10,9 3,6 4,5 8,2 8,2 8,0 10,3 9,4 2,5 6,3 3,6 9,8

2011 12,9 17,8 10,9 26,0 0,0 15,7 20,4 15,2 7,1 15,3 10,8 6,6 21,2 22,3 11,6 6,0 15,9 13,4 15,4 15,0 17,3 5,6 11,8 10,6 16,3

Rozdíl 11,1 15,3 4,7 15,9 0,0 10,4 6,6 4,3 1,5 6,6 4,9 2,5 9,7 11,4 8,0 1,5 7,8 5,2 7,4 4,7 7,9 3,1 5,5 7,1 6,4

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

9.4

Občanská vybavenost

Školská zařízení Ve 29 obcích SO ORP Říčany (z celkového počtu 52) se nachází školská zařízení, přičemž z toho 44 mateřských škol (celková kapacita 2 436), 20 základních škol (celková kapacita 4 116), 2 základní umělecké školy (celková kapacita 820) a 6 středních škol (celková kapacita 1 386) – z toho 3 gymnázia, střední odborná škola stravování, odborné učiliště). Velkým problémem obcí sousedících s obcí Říčany, ale i dalších menších obcí které nedisponují vlastními základními a mateřskými školami (např.: Ondřejov, Kaliště, Zvánovice, atd.). je nedostatek míst v mateřských a zejména základních školách. Seznam všech školních zařízení jednotlivých obcí SO ORP Říčany je uveden v tabulce. Tabulka 9.4.1: Školská zařízení v obcích SO ORP Říčany Obec

Mateřská škola

Základní škola

OPEN GATE gymnázium a základní škola, s.r.o., Babice 5 (192)

Babice

Čestlice

Střední školy

Základní škola a Základní škola a mateřská škola Čestlice, mateřská škola Čestlice, Pitkovická 260 (50) Pitkovická 260 (50)

86

Základní umělecká škola

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Obec Dobřejovice Hrusice Jevany

Kamenice


Kozojedy

Kunice

Louňovice Modletice

Mnichovice

Mukařov Nučice

Nupaky Oleška

Mateřská škola

Základní škola

Střední školy

Mateřská škola Korálek Dobřejovice, Polní 230 (52) Mateřská škola Hrusice, Hrusice čp. 32 (24) Mateřská škola Jevany, Sportovní 385 (57) Mateřská škola Sluníčko Sulice - Želivec, Sulice Želivec 349 (112) Mateřská škola Kamenice, Olešovice, Ringhofferova 437 (100) Mateřská škola Kostelec u Křížků, Kostelec u Křížků 54 (48) Magic Hill mateřská škola s.r.o., Nová Hospoda (40) Mateřská škola Kostelec nad Černými lesy, K jatkám 982 (130)

Mateřská škola Kozojedy, Revoluční 180 (53) Mateřská škola Kunice, Kunice 51 (70) Mateřská škola Zámecká školička s.r.o., Vidovice 6 (23) Mateřská škola Louňovice, Na Hořičkách 163 (42) Mateřská škola Modletice 19 (27) Mateřská škola Struhařov, Mnichovice, Mnichovická 179 (25) Mateřská škola Mnichovice, Tyršova 600 (110) Mateřská škola Mozaika, Mnichovice, Nádražní 313 (20) Mateřská škola Mukařov, U Zelené cesty 200 (72) Mateřská škola Nučice, Kubrova 177 (70) Mateřská škola Klubíčko, příspěvková organizace, Nupaky 412 (25) Mateřská škola Oleška, Oleška 9 (40)

Ondřejov

Mateřská škola bratří Fričů, Pražská 59 (45)

Petříkov

Mateřská škola Pastelka, Petříkov, příspěvková organizace, Petříkov 174 (52)

Základní škola Kamenice, Ringhofferova 57 (630)

Základní škola, Olešovice, Ringhofferova 436 (40) Základní škola Kostelec u Křížků, Kostelec u Křížků 48 (120)

Základní škola a Praktická škola, K Jatkám 748 (40) Základní škola Kostelec nad Černými lesy, nám. Smiřických 33 (700)

Základní škola a Praktická škola, K Jatkám 748 (20)

Odborné učiliště, Kunice 60 (196)

Základní škola T. G. Masaryka Mnichovice, Bezručova 346 (440) Základní škola Mozaika, Mnichovice, Bezručova 346 (14) Základní škola Mukařov, Školní 88 (400) Základní škola, Kubrova 136 (240)

Základní škola Oleška, Nučická 103 (60) Základní škola bratří Fričů Ondřejov, nám. 9. května 68 (45)

87



Mateřská škola Mateřská škola Ratolest s.r.o., Petříkov 166 (34) Mateřská a základní škola při o.p.s. Olivově dětské léčebně, Olivova 224 (30) Mateřská škola Světice, Ke Školce 107 (26)

Říčany

Senohraby

Sluštice Strančice Stříbrná Skalice

Svojetice

Tehovec Velké Popovice Všestary Vyžlovka Zvánovice

Mateřská škola Srdíčko, ul. Edvarda Beneše čp 204 (96) Mateřská škola Čtyřlístek, Domažlická čp. 1656 (167) Mateřská škola U Slunečních hodin, Štefánikova 1616 (124) Mateřská škola Landie, orlická 2188 (80) Sofie - Montessori mateřská škola a základní škola o.p.s., Žižkova 286 (40) Mateřská škola NEMO v Říčanech, Nad Bahnivkou 140 (36) Mateřská škola, Senohraby, Školní 27 (45) Mateřská škola Mirošovice, Senohraby, Školní 211 (42) Mateřská škola MAITREA o.p.s., Sluštice (50) Mateřská škola Strančice, Ke Školce 235 (60) Mateřská škola Stříbrná Skalice, Sázavská 323 (50) Mateřská škola Svojetice, V Průhonu (34) Mateřská škola Tehovec, Tehovecká 5 (36) Mateřská škola Velké Popovice, Smetanova 393 (90) Mateřská škola Všestary, Všestary 73 (25) Mateřská škola Jitřenka, V Březinkách 209 (19) Mateřská škola Zvánovice, Školní 99 (20)

Základní škola

Střední školy

Základní škola Parentes, Dobřejovice, U Zámku 1 (42)

Gymnázium, Říčany, Komenského náměstí 1/1280, Komenského náměstí 1 (420)

Sofie - Montessori mateřská škola a základní škola o.p.s., Žižkova 286 (25)

Masarykovo klasické gymnázium, s.r.o., Táborská 1685 (350)


Základní umělecká škola, Masarykovo náměstí 57 (470)

Střední odborná škola stravování Říčany s.r.o., Jiráskova 1519 (208)

Základní škola Senohraby, Školní 27 (100) Základní škola Mirošovice, Senohraby, Školní 211 (65)

Základní škola Strančice, Revoluční 170 (295) Základní škola Stříbrná Skalice, Na Městečku 69 (180)

Základní škola Velké Popovice, Komenského 5 (380)

Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení

88

Základní umělecká škola Velké Popovice, Komenského 198 (350)


Sociální a zdravotní služby Na území SO ORP Říčany funguje celkem 9 zařízení sociálních služeb a 139 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je v obci Říčany, kde se nachází dům s pečovatelskou službou, dům pro seniory, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, 2 sociální poradny, dům s pečovatelskou službou a celkem 69 zařízení v oblasti zdravotních služeb (Nemocnice, Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných, Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa aj.). Kromě Říčan fungují zařízení sociální péče ve 4 dalších obcích, jedná se o domov pro seniory, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociální poradny a domy s pečovatelskou službou. Zdravotnická zařízení se, kromě Říčan, nachází ve 20 dalších obcích, jedná se nejčastěji o samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost, ordinace praktického lékaře – stomatologa apod. V 15 obcích nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb. Seznam všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče jednotlivých obcí SO ORP Říčany je uveden v následující tabulce. Tabulka 9.4.2: Sociální a zdravotní služby ve SO ORP Říčany Sociální služby

Obec Čestlice

NE

Dobřejovice

NE

Kamenice

NE


Domovy pro osoby se zdravotním postižením, Domov pro seniory

Kostelec u Křížků Mirošovice

Mnichovice

Modletice Mukařov Oleška Ondřejov

Říčany

Zdravotní služby Zařízení lékárenské péče, Středisko záchranné služby a rychlé zdravotní pomoci Ostatní samostatná zařízení 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, Detašované pracoviště ordinace praktického lékaře pro dospělé, Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 2 Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa, Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře gynekologa, Samostatná ordinace lékaře specialisty, Zařízení lékárenské péče, Ambulantní zařízení, Ostatní lůžková péče, 3 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 2 Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa, Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa, 2 Samostatné ordinace lékaře specialisty, 5 Samostatných zařízení, Zařízení lékárenské péče, Detašované pracoviště záchranné služby a rychlé zdravotní pomoci

NE

Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

NE

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, 2 Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 2 Samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa, Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa, Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty, Ostatní samostatná zařízení, Zařízení lékárenské péče Ostatní samostatná zařízení Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa,

Domov pro seniory, Sociální služby

NE Domov pro seniory, Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domov pro seniory, Domovy pro osoby se zdravotním postižením

NE

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa, Zařízení lékárenské péče Nemocnice, Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných), 5 Samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé, 4 Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 6 Samostatných ordinací praktického lékaře - stomatologa, Detašované pracoviště Domov pro seniory, samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa, 2 Samostatné Nízkoprahové zařízení, ordinace praktického lékaře - gynekologa, Detašované pracoviště 2 Sociální poradny, Dům samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa, 29 Samostatných s pečovatelskou službou ordinací lékaře specialisty, Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty, 8 Ostatních samostatných zařízení, Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení, 6 Zařízení lékárenské péče, Středisko záchranné a rychlé zdravotní pomoci, 2 Detašovaná pracoviště NE

89

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Sociální služby

Obec

Senohraby

NE

Strančice

NE

Struhařov

NE

Stříbrná Skalice

NE

Tehovec

NE

Velké Popovice

NE

Zdravotní služby střediska záchranné a rychlé zdravotní pomoci Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa, Zařízení lékárenské péče Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa, Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Samostatná ordinace lékaře specialisty, Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Léčebna pro dlouhodobě nemocné Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 2 Samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa, Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa, Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty, Zařízení lékárenské péče

Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají zařízení sociální péče, zdravotnická zařízení., Zdroj: MOS, data aktuální k 1. 1. 2011

9.5


SLABÉ STRÁNKY

Dobrá dostupnost hlavního města Prahy s nadstandardním spektrem služeb a pracovních příležitostí

Rozvoj vybavenosti veřejnou infrastrukturou neodpovídá nárůstu počtu obyvatel (zejména v kontaktním území Prahy)

Horší dopravní dostupnost východní části správního území Příznivá věková struktura obyvatelstva zejm. v západní části ORP - mj. chybějící železnice ve východní části území, mj. Kostelec nad Černými Lesy bez železniční obsluhy území, související s imigrací obyvatel a suburbanizací Příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva zejm. v západní části území, související s imigrací obyvatel a suburbanizací PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zlepšení občanské vybavenosti v obcích pro zvýšení kvality života obyvatel a v okrajových částech území pro stabilizaci obyvatel

Narůstající deficit kapacit sociálních služeb v souvislosti se stárnutím obyvatelstva

Přiměřené využití migračního potenciálu atraktivního a dostupného území - zvyšování počtu obyvatel vlivem migrace.

90


10 Bydlení Na úseku bydlení není nutná zásadní aktualizace ÚAP, v dokumentu jsou již využity výsledky z posledního sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB). Pasáže vycházející z SLDB 2011 jsou proto v tomto dokumentu zachovány. Pozornost 3. úplné aktualizace ÚAP je zaměřena na bytovou výstavbu v období 1997 – 2013. Údaje vycházejí ze šetření ČSÚ a je provedena analýza jejich rozmístění do obcí územního obvodu ORP Říčany. Tak jsou vyhodnoceny tendence v rozmístění bytové výstavby a vyhodnocena i její rovnoměrnost, či plynulost, protože v některých obcích se již výstavba bytů snižuje a zdánlivě i doznívá. 10.1 Vývoj bytové výstavby do roku 2013 V celém sledovaném území bylo v období 1997 – 2013 postaveno 7,3 tis. bytů, převážně formou rodinných domů. Vzhledem k blízkosti Prahy se zde rozvinula bytová výstavba nejdříve v obcích v těsném zázemí Prahy a později i ve vzdálenějších obcích a to zhruba až po pomyslnou osu Doubek – Jevany – Ondřejov. Východně od této dělicí čáry se zatím výstavba rodinných domů výrazněji nerozvinula a to například ani v Kostelci nad Černými lesy. V celém sledovaném období byla nejvyšší intenzita bytové výstavby v obcích Nupaky, Herink, Sulice a Kozojedy. Často je to ale dáno velmi nízkým výchozím počtem obyvatel. Koncentruje li se do takových obcí rozsáhlá výstavba rodinných domů, vycházejí i extrémní intenzity bytové výstavby. Ve sledovaném území je ale většina takových případů, kdy výstavba je úměrná populační velikosti obce. Určitou výjimkou jsou některé středně velké obce s nízkým rozsahem bytové výstavby (Oleška, Mirošovice, Senohraby, Stříbrná Skalice). Přitom se jedná o obce, kde již ve dvacátých a třicátých letech minulého století probíhala rozsáhlá výstavba rodinných domů. Relativně velmi nízká výstavba bytů je v Kostelci nad Černými lesy a je jednou z hlavních příčin populační stagnace tohoto města, která už trvá téměř 150 let. Z hlediska rovnoměrnosti výstavby bytů se ukazuje, že v řadě obcí probíhá výstavba spíše nárazově, v akcích vyvolaných zřejmě jednotlivými developerskými organizacemi. V některých obcích dochází k jisté akceleraci výstavby rodinných domů (Doubek, Herink, Kozojedy, Křenice), zpomalení tempa výstavby rodinných domů je zřejmé např. v Sulicích a Tehovci. V dalším vývoji lze očekávat spíše zpomalení výstavby bytů v bezprostředním zázemí Prahy a posunutí těžiště výstavby východním směrem a také posílení výstavby bytů ve větších a lépe vybavených obcích, ve kterých je alespoň úplná základní škola, zdravotní vybavenost i specializované obchody. Naopak v některých obcích již jsou vhodné plochy pro výstavbu z větší části vyčerpány a lze soudit, že zde extrémně rozsáhlá výstavba již do budoucna probíhat nebude (např. Jevany, Louňovice – současný dosažený počet 436 RD). Zatím otevřenou otázkou je intenzita výstavby v obcích ve východní části obvodu, např. Oleška s dobrou dopravní polohou na silnici I/2. Výstavba rodinných domků by měla respektovat i krajinné hodnoty území a měla by být vázána na zastavěná území stávajících sídel a nevytvářet velké plochy rodinných domů v doposud nezastavěném území. Právě tento plošný charakter zástavby, ač musí být v souladu s územními plány jednotlivých obcí, bývá kritizován odborníky a je i celospolečensky neúnosný. Tabulka 10.1.1: Bytová výstavba 1997-2013 v obcích SO ORP Říčany Bytová výstavba abs. Obec, území Babice Březí Černé Voděrady Čestlice Dobřejovice

19972000 5 1 2 5 23

20012005 5 6 11 11 8

20062010

20112013

29 14 2 36 55

86 15 4 15 20

91

19972013 125 36 19 67 106

Byt. výstavba na 1000 obyvatel průměrně ročně 199720012006201119972000 2005 2010 2013 2013 4,7 1,0 1,8 3,1 10,1

3,8 4,7 7,8 5,4 2,8

6,9 5,6 1,1 11,4 10,7

34,0 10,0 3,7 7,9 6,5

13,3 5,6 3,5 7,6 7,8

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Bytová výstavba abs. Obec, území

19972000

20012005

20062010

20112013

19972013

Byt. výstavba na 1000 obyvatel průměrně ročně 199720012006201119972000 2005 2010 2013 2013

Doubek Herink Hrusice Jevany Kaliště Kamenice Klokočná Konojedy Kostelec nad Černými lesy Kostelec u Křížků Kozojedy Křenice Křížkový Újezdec Kunice Louňovice Mirošovice Mnichovice Modletice Mukařov Nučice Nupaky Oleška Ondřejov Oplany Pětihosty Petříkov Popovičky Prusice Radějovice Říčany Senohraby Sluštice Strančice Struhařov Stříbrná Skalice Sulice

1 0 7 6 0 128 2 13 20 15 3 3 0 24 11 9 43 1 21 1 4 3 16 0 2 13 12 0 7 168 11 1 22 10 9 59

1 0 22 26 2 144 4 10 49 28 7 13 7 56 58 19 81 23 53 3 122 6 44 0 21 14 15 1 25 215 19 4 50 21 27 189

6 54 40 25 5 305 8 3 26 37 17 78 9 98 59 40 149 10 183 1 232 9 67 0 25 25 21 2 15 544 26 4 87 20 15 75

59 86 18 26 2 101 7 4 16 26 32 46 14 53 47 27 63 1 116 4 213 2 47 1 2 17 9 1 20 293 17 20 77 14 22 78

67 140 87 83 9 678 21 30 111 106 59 140 30 231 175 95 336 35 373 9 571 20 174 1 50 69 57 4 67 1 220 73 29 236 65 73 401

1,6 0,0 4,6 3,3 0,0 11,4 3,2 19,8 1,5 8,5 1,5 3,0 0,0 10,5 7,1 2,7 5,0 0,7 4,3 0,7 10,4 0,9 3,7 0,0 5,1 9,8 19,5 0,0 9,3 3,9 3,0 0,8 3,8 4,9 2,4 20,8

1,3 0,0 11,5 11,4 2,5 10,2 5,2 12,2 3,0 12,8 2,8 10,6 10,2 19,6 29,8 4,6 7,6 12,7 8,6 1,8 254,2 1,4 8,2 0,0 42,9 8,5 19,5 3,1 26,6 4,0 4,2 2,6 6,9 8,2 5,7 53,4

4,6 25,9 11,8 7,2 4,4 14,4 6,9 2,4 1,4 12,7 5,1 26,0 9,1 16,2 12,4 6,7 9,4 3,4 16,7 0,6 44,0 2,0 9,4 0,0 20,8 10,5 12,0 4,9 9,0 7,8 4,5 2,3 8,3 5,9 2,5 9,6

75,4 68,7 8,8 12,5 3,0 8,0 10,1 5,4 1,4 14,9 16,0 25,6 23,6 14,6 16,5 7,6 6,6 0,6 17,6 3,9 67,4 0,7 11,0 4,5 2,8 11,9 8,5 4,1 20,1 7,0 4,9 19,6 12,2 6,9 6,1 16,7

19,1 33,7 9,6 8,5 2,8 11,3 6,4 8,6 1,9 12,2 5,9 19,5 10,5 15,3 15,4 5,6 7,4 4,4 12,8 1,6 58,4 1,3 8,2 0,9 17,4 10,1 13,3 3,2 15,2 5,8 4,1 5,3 7,8 6,4 4,0 20,8

Světice Svojetice Štíhlice Tehov Tehovec Velké Popovice Vlkančice Všestary Výžerky Vyžlovka Zvánovice Správní obvod ORP Říčany

16 12 0 1 2 62 1 33 1 6 6 821

39 33 0 28 5 103 1 26 4 13 16 1 688

58 36 1 39 38 118 2 39 2 19 29 2 837

21 51 4 44 30 67 4 16 3 11 11 1 983

134 132 5 112 75 350 8 114 10 49 62 7 329

5,8 7,4 0,0 0,7 2,3 8,7 2,9 18,6 2,6 3,3 5,0 5,1

11,4 16,3 0,0 15,4 4,6 11,5 2,3 11,7 8,2 5,8 10,6 8,4

10,4 8,8 1,2 9,9 15,8 8,6 2,7 9,9 2,8 5,5 11,4 9,4

6,3 20,8 8,1 18,6 20,8 8,1 9,1 6,8 6,9 5,3 7,2 11,0

8,8 12,7 2,2 11,4 12,7 9,1 4,0 10,9 4,9 5,1 9,0 8,6

Zdroj dat: ČSÚ

92


10.2 Domovní a bytový fond a jeho struktura Domovní fond V Středočeském kraji nebyl v letech 2001 – 2011 zaznamenán výraznější nárůst počtu bytových domů. Rodinné domy zaznamenaly růst o 35 440, k největšímu nárůstu došlo ve SO ORP Černošice, k nejnižšímu pak ve SO ORP Vlašim a Votice. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Říčany vzrostla ve sledovaném desetiletém období o 37,2 %. Absolutní nejvýznačnější nárůst byl v obci Nupaky, nejvýraznější relativní nárůst počtu rodinných domů byl v Říčanech. Počet bytových domů vzrostl za toto období o 72,2 %. Absolutně nejvíce opět v obci Nupaky a v relativních počtech v Říčanech. Tabulka 10.2.1: Domovní fond v obcích SO ORP Říčany Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Obec

Babice Březí Černé Voděrady Čestlice Dobřejovice Doubek Herink Hrusice Jevany Kaliště Kamenice Klokočná Konojedy Kostelec nad Černými lesy Kostelec u Křížků Kozojedy Křenice Křížkový Újezdec Kunice Louňovice Mirošovice Mnichovice Modletice Mukařov Nučice Nupaky Oleška Ondřejov Oplany Pětihosty Petříkov Popovičky Prusice Radějovice Říčany Senohraby Sluštice

Bytové domy 2001

Bytové domy 2011

1 1 0 2 7 1 0 3 4 2 24 0 5

2 3 1 5 9 1 5 7 6 2 45 1 5

1 2 1 3 2 0 5 4 2 0 21 1 0

100,0 200,0 150,0 28,6 0,0 133,3 50,0 0,0 87,5 0,0

Rodinné domy 2001 83 72 73 122 147 51 24 100 147 42 551 55 48

45

51

6

13,3

801

0 3 1 0 5 1 4 16 12 6 5 1 6 15 0 2 2 0 0 0 119 2 3

1 3 7 0 8 1 10 22 17 10 7 28 6 17 0 2 2 1 0 3 192 5 5

1 0 6 0 3 0 6 6 5 4 2 27 0 2 0 0 0 1 0 3 73 3 2

0,0 600,0 60,0 150,0 37,5 41,7 66,7 40,0 2700,0 0,0 13,3 0,0 0,0 61,3 150,0 66,7

125 159 72 49 190 137 229 614 46 363 84 30 246 273 23 27 95 51 24 61 2 209 275 83

Absolutně

Relativně [%]

93

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Rodinné domy 2011 210 115 88 165 212 77 99 151 183 56 804 72 57

Absolutně

Relativně [%]

127 43 15 43 65 26 75 51 36 14 253 17 9

153,0 59,7 20,5 35,2 44,2 51,0 312,5 51,0 24,5 33,3 45,9 30,9 18,8

878

77

9,6

169 183 156 60 315 283 283 816 56 598 91 155 246 375 26 57 133 100 25 85 2 748 316 95

44 24 84 11 125 146 54 202 10 235 7 125 0 102 3 30 38 49 1 24 539 41 12

35,2 15,1 116,7 22,4 65,8 106,6 23,6 32,9 21,7 64,7 8,3 416,7 0,0 37,4 13,0 111,1 40,0 96,1 4,2 39,3 24,4 14,9 14,5

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Obec

Strančice Struhařov Stříbrná Skalice Sulice Světice Svojetice Štíhlice Tehov Tehovec Velké Popovice Vlkančice Všestary Výžerky Vyžlovka Zvánovice SO ORP Říčany

Bytové domy 2001 11 2 8 2 1 0 2 5 0 14 0 1 0 1 0 345

Bytové domy Absolutně 2011 29 18 9 7 9 1 6 4 3 2 3 3 2 0 0 -5 7 7 29 15 0 0 4 3 0 0 0 -1 1 1 594 249

Relativně [%] 163,6 350,0 12,5 200,0 200,0 0,0 -100,0 107,1 300,0 -100,0 72,2

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Rodinné domy 2001 421 148 288 219 198 122 34 82 65 434 31 161 37 158 102 10 281

Rodinné domy 2011 499 193 316 428 302 207 42 139 176 605 46 227 45 195 145 14 103

Absolutně 78 45 28 209 104 85 8 57 111 171 15 66 8 37 43 3 822

Relativně [%] 18,5 30,4 9,7 95,4 52,5 69,7 23,5 69,5 170,8 39,4 48,4 41,0 21,6 23,4 42,2 37,2

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Bytový fond Počet obydlených bytů ve Středočeském kraji v letech 2001 – 2011 celkově vzrostl o 11 %. Největší nárůst zaznamenal SO ORP Černošice (13 376 bytových jednotek, 45,7 %) a Lysá nad Labem (2 529 bytových jednotek, 42,2 %). Ve SO ORP Říčany došlo k nadprůměrnému nárůstu počtu obydlených bytů v rámci kraje (o 36 %). Ve sledovaném období 2001 – 2011 přibylo ve správním území ORP Říčany 5 187 obydlených bytů (o 36 %). Největší absolutní nárůst počtu obydlených bytů byl zaznamenán v Říčanech a nejznačnější relativní nárůst v obci Nupaky. K úbytku počtu obydlených bytů došlo pouze v obci Oplany (-2 bytové jednotky, - 7,1 %). Přehled obydlených bytů v jednotlivých obcích SO ORP Říčany uvádí následující tabulka. Tabulka 10.2.2: Obydlené byty v obcích SO ORP Říčany Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Obec Obydlené byty 2001 Babice Březí Černé Voděrady Čestlice Dobřejovice Doubek Herink Hrusice Jevany Kaliště Kamenice Klokočná Konojedy Kostelec nad Černými lesy Kostelec u Křížků Kozojedy

91 93 86 149 183 57 30 126 178 57 975 57 70 1 172 143 189

94

Obydlené byty 2011 240 154 113 205 276 77 119 206 278 143 1 332 71 78 1 220 193 222

Absolutně 149 61 27 56 93 20 89 80 100 86 357 14 8 48 50 33

Relativně [%] 163,7 65,6 31,4 37,6 50,8 35,1 296,7 63,5 56,2 150,9 36,6 24,6 11,4 4,1 35,0 17,5

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Obec Obydlené byty 2001 Křenice Křížkový Újezdec Kunice Louňovice Mirošovice Mnichovice Modletice Mukařov Nučice Nupaky Oleška Ondřejov Oplany Pětihosty Petříkov Popovičky Prusice Radějovice Říčany Senohraby Sluštice Strančice Struhařov Stříbrná Skalice Sulice Světice Svojetice Štíhlice Tehov Tehovec Velké Popovice Vlkančice Všestary Výžerky Vyžlovka Zvánovice SO ORP Říčany

80 56 219 154 276 787 119 410 109 38 296 373 28 36 125 58 24 65 4 014 338 102 522 174 334 254 225 122 45 116 76 649 35 180 38 179 115 14 427

Obydlené byty 2011 190 59 374 321 357 991 194 687 130 332 298 517 26 68 161 111 28 95 4 881 381 121 662 204 376 481 353 248 54 145 235 845 52 263 48 229 170 19 614

Absolutně 110 3 155 167 81 204 75 277 21 294 2 144 -2 32 36 53 4 30 867 43 19 140 30 42 227 128 126 9 29 159 196 17 83 10 50 55 5187

Relativně [%] 137,5 5,4 70,8 108,4 29,3 25,9 63,0 67,6 19,3 773,7 0,7 38,6 -7,1 88,9 28,8 91,4 16,7 46,2 21,6 12,7 18,6 26,8 17,2 12,6 89,4 56,9 103,3 20,0 25,0 209,2 30,2 48,6 46,1 26,3 27,9 47,8 36,0

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

10.3 Stáří a kvalita bytového fondu Ve SO ORP Říčany bylo v roce 2001 evidováno celkem 10 601 domů. Nejvíce z nich bylo postaveno v letech 1920 – 1945 (22,5 %, v Říčanech je pak 32 % takovýchto domů). Naopak poměrně nízký počet domů pochází z let 1946 – 1960 (6,3 %).

10.4 Dostupnost bydlení a vlastnictví bytů V rámci Středočeského kraje ubývá vlastnictví bytů nájemní a družstevní, naopak roste podíl osobního vlastnictví a bytů ve vlastním domě. Poměrně významný nárůst podílu osobního vlastnictví

95


zaznamenaly v letech 2001 – 2011 všechny SO ORP Středočeského kraje. Nejvýraznější změny ve vlastnické struktuře proběhly ve SO ORP Kladno, kde značně vzrostl podíl osobního vlastnictví a výrazně klesl podíl nájemního a družstevního vlastnictví. V rámci SO ORP Říčany došlo k úbytku bytů družstevních (- 61,3 %) a nájemních (-18 %). Naopak vzrostl podíl bytů ve vlastním domě a nejvýrazněji pak v osobním vlastnictví. Ten se z hlediska relativních hodnot nejvýrazněji zvýšil v obcích Nupaky, Dobřejovice a Kamenice. V rámci kraje bylo v letech 2001 – 2011 zaznamenáno snížení podílu domů v družstevním vlastnictví (-38 %) a ve vlastnictví státu a obcí (-32 %). Přírůstek z hlediska vlastnictví domů zaznamenaly kategorie fyzických osob (o 17 %), která vlastní nejvyšší počet domů v kraji a spoluvlastnictví vlastníků bytů (o 8 965 bytů). Ve SO ORP Říčany vlastní nejvyšší počet domů, stejně jako je tomu v rámci kraje, fyzické osoby. U této kategorie také došlo mezi lety 2001 – 2011 k největšímu nárůstu z hlediska vlastnictví domů, kdy tyto osoby vlastnily v roce 2011 13 847 domů, o 3 739 více než v roce 2001. Nejvýznamnější nárůst zaznamenaly obce Herink a Nupaky. Dále se zvýšil podíl vlastníků domů z řad spoluvlastníků bytových jednotek a kombinace vlastníků.

10.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Příznivá skladba bytového fondu (velký podíl nové výstavby v západních částech SO ORP).

Extrémně silná suburbanizace v západních částech SO ORP.

Intenzivní bytová výstavba v zázemí Prahy

Starší bytový fond ve východní části území

Velký rozsah bydlení v atraktivní krajině s možností rekreačního využití

Zaostávání rozvoje veřejné infrastruktury za rozvojem bytové výstavby.

Velký podíl stabilizované bydlení v rodinných domech PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Doplnění zařízení veřejné infrastruktury v územích s deficitem.

Prohloubení, či vznik disparit vlivem rozdílného rozvoje jednotlivých částí území SO ORP. Źivelná transformace chatovišť na objekty trvalého bydlení.

96


11 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. 11.1 Rekreační atraktivita a potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socioekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Říčany Město Říčany leží přibližně 20 km jihovýchodně od hlavního města Prahy. Území SO ORP Říčany je oblíbeným místem pro návštěvníky, nacházejí se zde cyklotrasy a trasy pro pěší turistiku i pobyt u vody. Značný význam má z tohoto hlediska národní přírodní rezervace Voděradské bučiny s jednou z prvních naučných stezek v Čechách, soustava vodních ploch na kaskádě Jevanského rybníka, městská památková zóna v Kostelci nad Černými lesy, Ondřejovská hvězdárna, v jejíž blízkosti se vypíná nejvyšší bod celého bývalého okresu Praha-východ – Pecný (546 m n. m.), samotné město Říčany a mnoho dalších atraktivních lokalit. Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti z hlediska počtu příjezdů hostů bylo v rámci kraje dosaženo ve SO ORP Poděbrady a Benešov. SO ORP Říčany dosahuje v rámci SO ORP Středočeského kraje nadprůměrné hodnoty návštěvnosti.

97


11.2 Rekreační infrastruktura Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Středočeského kraje koncentrovány především ve SO ORP Benešov, Černošice a Rakovník. Ve SO ORP Říčany se nachází 45 ubytovacích zařízení s 2 300 lůžky, území je tak v tomto ohledu na osmém místě z 26 správních obvodů kraje. Počet ubytovacích kapacit a lůžek v jednotlivých správních obvodech je uveden v následující tabulce. Tabulka 11.2.1: Počet ubytovacích zařízení ve SO ORP Středočeského kraje Počet zařízení

SO ORP Benešov Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim Votice Středočeský kraj

85 44 34 9 71 4 19 13 28 28 4 48 8 36 46 37 3 17 38 48 56 45 50 6 19 9 805

Pokoje 1 760 666 672 174 1 237 52 378 155 420 391 243 871 77 689 863 488 32 418 1 030 882 909 1 010 839 238 286 149 14 929

Lůžka 4 548 1 653 1 568 405 3 020 161 1 117 386 1 057 949 509 2 834 223 1 927 2 035 1 833 96 937 2 159 2 501 3 058 2 300 2 909 700 893 366 40 144

Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 31. 12. 2013

Turistické trasy, cyklotrasy Atraktivita území SO ORP Říčany pro provozování zejména cykloturistiky a také pěší turistiky je spojená s rozsáhlou sítí značených turistických tras a cyklotras, které jsou na daném území znázorněny v následující mapě. Na území SO ORP Říčany je asi 155 km turistických tras a asi 125,5 km cyklotras.

98

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 11.1: Sítě cyklotras a turistických tras na území SO ORP Říčany

11.3 Individuální rekreace Hodnocené území ORP Říčany navazuje na v bezprostřední blízkosti ležící území hl. m. Prahy a proto je zde tudíž velký a dlouhodobý zájem i rekreační vyžití v chatových objektech, často sdružovaných do velkých chatových osad. Kromě blízkosti Prahy se uplatňují i kvalitní přírodní hodnoty území a to zejména v jeho východní, jihovýchodní a jižní části. Rekreační využívání území usnadňuje i hustá dopravní síť silnic, dálnice a železnice, které se sbíhají do Prahy a mezi nimi tak není velká vzdálenost. Dopravní dostupnost rekreačních území se pak zhoršuje s rostoucí vzdáleností od Prahy. Radiální dopravní tahy jsou zde přirozeně ve větší vzájemné vzdálenosti. Pro hodnocení rekreačního potenciálu území ORP Říčany je využito vyhodnocení koeficientu ekologické stability (KES), který vychází z poměru mezi relativně ekologicky stabilními přírodními a přírodě blízkými plochami (zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půda a vodní plochy) a člověkem vytvořenými prvky s nízkou ekologickou stabilitou (orná půda, zastavěné plochy, plochy dopravy a ostatní plochy) na základě úhrnných hodnot druhů pozemků v územích obcí. Nižší hodnota KES značí intenzivnější využívání dané krajiny s určitou mírou nahrazování ekologických funkcí technickými zásahy. Vysoké hodnoty KES (více než 3) udávají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Vzhledem k příznivým ekologickým hodnotám krajiny je území intenzivně využíváno k rekreaci a to jak ke krátkodobé, tak k dlouhodobé – pobytové. Pro vyhodnocení toho jak se toto rekreační využívání území dotýká, či koresponduje s krajinnými hodnotami území a jeho přírodního i sociálního prostředí bylo vyhodnoceno rozmístění rekreačních chat podle obcí. Využito pro něj bylo celostátní šetření ČSÚ, které sice data publikovalo v r. 1992, ale předpokládá se, že výstavba chat se po r. 1989 zásadním způsobem omezila, takže je možné s těmito výsledky stále pracovat a to zejména z toho důvodu, že jiné šetření počtu chat podle obcí nebylo od té doby provedeno. Pravidelná sčítání lidu,

99


domů a bytů sledují ve svých výsledcích bytový a domovní fond a v jeho rámci objekty využívané rekreačně, ty jsou však zpravidla vázány na stávající zastavěná území a nacházejí se v intraviláneh obcí (údaje ze SLDB 2011 jsou uvedeny v tabulce 11.3.2). Chaty a zejména pak chatové osady jsou zpravidla lokalizovány mimo zastavěná území historických obcí a na rozdíl od domovního a bytového fondu často poskytují jen možnost letní rekreace, nebo jsou tak převážně využívány. V řešeném územním obvodu ORP Říčany bylo podle údajů publikovaných v r. 1992 celkem 10 703 rekreačních chat. V době uplynulé od tohoto roku, zejména v exponovaných oblastech došlo nepochybně ke významným změnám zejména v přeměně chat na trvalé bydlení (např. v obci Louňovice se v roce 1992 vykazovalo 346 rekreačních chat a nyní se jich eviduje 285 - k rekreaci slouží 261). Vzhledem k tomu že aktuálnější údaje o rekreačních chatách nejsou k dispozici, a proto že statistiky z r. 1992 mají stále ještě určitou vypovídací schopnost, byly do ÚAP zahrnuty. Podrobnější údaje s porovnáním počtu chat, intenzity chatové zástavby a hodnotě koeficientu ekologické stability jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 11.3.1: Rekreační využití území (rekreační chaty) Obec Babice Březí Černé Voděrady Čestlice Dobřejovice Doubek Herink Hrusice Jevany Kaliště Kamenice Klokočná Konojedy Kostelec nad Černými lesy Kostelec u Křížků Kozojedy Křenice Křížkový Újezdec Kunice Louňovice Mirošovice Mnichovice Modletice Mukařov Nučice Nupaky Oleška Ondřejov Oplany Pětihosty Petříkov Popovičky Prusice Radějovice Říčany Senohraby Sluštice

Výměra obce (ha)

Počet rekreačních chat 1992

557,0 307,8 1 314,3 442,8 384,5 367,8 273,5 542,9 1 291,7 624,0 1 738,5 284,4 513,7 1 769,8 409,1 718,2 402,2 485,3 1 040,0 442,8 536,4 832,1 344,3 632,7 498,5 318,1 1 193,6 1 816,0 580,6 384,4 469,5 519,5 257,1 509,2 2 580,8 344,0 409,8

204 129 411 1 6 401 294 584 1 181 40 9 119 82 244 4 349 346 292 905 370 358 24 2 4 130 726 331 46

100

Počet chat na 1 ha 0,36 0,42 0,31 0,01 0,02 0,74 0,23 0,94 0,68 0,14 0,02 0,07 0,20 0,34 0,01 0,34 0,78 0,54 1,09 0,58 0,20 0,06 0,01 0,02 0,26 0,28 0,96 0,11

Koeficient ekologické stability 1,6 1,0 3,2 0,1 0,2 0,6 0,2 0,8 4,0 0,9 2,2 0,8 0,5 0,9 1,7 1,0 0,1 0,4 0,6 3,4 1,0 1,4 0,1 1,7 0,2 0,1 0,4 1,8 1,6 0,3 0,4 0,2 0,1 0,4 0,5 1,3 0,2


1 162,1 578,3 2 443,0 992,4 117,6 257,8 519,3 821,5 278,5 1 562,4 729,4 444,4 656,5 379,0 650,9

146 217 1 048 89 477 59 196 114 239 215 120 1 190 -

0,12 0,38 0,43 0,76 1,85 0,11 0,24 0,41 0,15 0,29 0,27 0,01 0,50 -

Koeficient ekologické stability 0,3 1,5 2,2 0,9 0,6 0,4 0,9 1,5 0,6 1,4 2,8 0,3 1,8 2,2 1,4

37 730,3

10 703

0,28

1,0

Výměra obce (ha)

Obec Strančice Struhařov Stříbrná Skalice Sulice Světice Svojetice Štíhlice Tehov Tehovec Velké Popovice Vlkančice Všestary Výžerky Vyžlovka Zvánovice Správní obvod ORP Říčany

Počet rekreačních chat 1992

Počet chat na 1 ha

Zdroj dat: ČSÚ

Tabulka 11.3.2: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Říčany Obec

Domy celkem

Babice Březí Černé Voděrady Čestlice Dobřejovice Doubek Herink Hrusice Jevany Kaliště Kamenice Klokočná Konojedy Kostelec nad Černými lesy Kostelec u Křížků Kozojedy Křenice Křížkový Újezdec Kunice Louňovice Mirošovice Mnichovice Modletice Mukařov Nučice Nupaky Oleška Ondřejov Oplany Pětihosty Petříkov Popovičky Prusice Radějovice

268 136 131 211 288 93 130 234 317 151 1 107 100 105 1 145 209 237 215 79 460 332 347 1 076 90 753 118 251 336 556 77 91 171 131 35 113

101

Slouží k rekreaci

Podíl [%] 6 0 13 0 0 3 1 42 67 4 49 11 20 45 5 15 11 4 60 6 18 41 1 25 3 1 19 39 38 11 22 4 2 1

2,2 0,0 9,9 0,0 0,0 3,2 0,8 17,9 21,1 2,6 4,4 11,0 19,0 3,9 2,4 6,3 5,1 5,1 13,0 1,8 5,2 3,8 1,1 3,3 2,5 0,4 5,7 7,0 49,4 12,1 12,9 3,1 5,7 0,9


Domy celkem

Říčany Senohraby Sluštice Strančice Struhařov Stříbrná Skalice Sulice Světice Svojetice Štíhlice Tehov Tehovec Velké Popovice Vlkančice Všestary Výžerky Vyžlovka Zvánovice SO ORP Říčany

3 457 406 126 662 254 537 546 340 269 62 195 239 855 83 304 75 261 203 18 967

Slouží k rekreaci

Podíl [%]

23 49 11 41 19 149 9 1 6 3 13 4 123 27 26 21 25 33 1 170

0,7 12,1 8,7 6,2 7,5 27,7 1,6 0,3 2,2 4,8 6,7 1,7 14,4 32,5 8,6 28,0 9,6 16,3 6,2

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2011


SLABÉ STRÁNKY

Možnost aktivní krátkodobé i dlouhodobé rekreace v zázemí Velká koncentrace chatových osad s negativním vlivem na hlavního města. přírodní prostředí. Atraktivní krajinný ráz pro volnočasové aktivity.

Nedostatečná nabídka služeb pro cestovní ruch.

Dostatečné ubytovací kapacity.

Absence atraktivity nadregionálního významu.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Nedostatek finančních prostředků na zlepšení infrastruktury a služeb pro cestovní ruch.

Rozvoj rekreačního využití přírodně hodnotného území kolem Jevan a Stříbrné Skalice a dále kolem Kamenice pro nenásilné formy rekreace.

Při dalším rozšiřování chatových osad nastanou hygienické problémy (vodovod, kanalizace, doprava, odpady).

Rozšíření turistických tras a cyklotras. Rozvoj ubytovacích a stravovacích kapacit, případně i v menších sídlech, kde chybí.

102


12 Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky byly podrobně hodnoceny v dokumentu zpracovaném v rámci aktualizace 2012 firmou Proces - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, podstatná část těchto údajů je aktuální a jsou k dispozici v dokumentaci 2. aktualizace ÚAP ORP. Toto hodnocení vycházelo mimo jiné z publikovaných výsledků SLDB 2011. Dosud však není ze SLDB 2011 zajištěno zpracování údajů o ekonomické základně a její struktuře (jak bylo běžné po sčítáních v r.1970, 1980, 1991 a 2001), kdy byly konstruovány tzv. přepočtené pracovní příležitosti podle obcí a v nich podle odvětví (zemědělství a lesnictví, průmysl a stavebnictví, ostatní odvětví) na základě odvětvové struktury ekonomicky aktivních osob a struktury vyjíždějících a dojíždějících do obce. ČSÚ v současnosti pouze disponuje údaji o celkovém počtu pracovních příležitostí ve pouze vybraných obcích. Sledování nezaměstnanosti je opět po několikaleté přestávce uváděno na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí podle obcí. Aktualizace hodnocení hospodářských podmínek je tak zaměřena především na nezaměstnanost a její vývoj. U ostatních úseků hospodářských podmínek se dokumentace odkazuje na závěry aktualizace v r. 2012. 12.1 Trh práce Hodnocení ekonomické základny v rámci 3. úplné aktualizace ÚAP ORP je zaměřena především na nezaměstnanost a její vývoj. Sledování nezaměstnanosti je opět po několikaleté přestávce uváděno na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí podle obcí. Ve způsobu zpracování dat ale došlo ke změně, počty nezaměstnaných již nejsou uváděny podílem z ekonomicky aktivního obyvatelstva, ale podílem z věkové skupiny obyvatel ve věku 15 – 65 let. Tím na jedné straně proti dřívějšímu vyhodnocování dochází ke zlepšení procenta nezaměstnanosti, na druhé straně ale lze vykazovat tento podíl nezaměstnaných každoročně, protože věkovou skladbu obyvatel podle charakteristických věkových skupin sleduje s roční periodicitou ČSÚ. Míra nezaměstnanosti je ve správním obvodu ORP Říčany velmi nízká, dosahuje jen 3,0 %. Mezi r. 2011 a 2015 se ve správním obvodu nezaměstnanost snížila z 5,3 na 3,0 %. Ve 23 obcích je dokonce nižší než 3 %, což je úroveň uznávaná jako vhodná pro fungování trhu práce, ovšem chybí dostatek volných pracovních míst. K největšímu snížení nezaměstnanosti došlo v obcích Oplany a Prusice, kde se podle nejnovějších údajů již nezaměstnané osoby nevyskytují a dále v obcích ve kterých klesala pod 25 % stavu v r. 2011 (Černé Voděrady, Konojedy, Kostelec nad Černými lesy, Nučice, Nupaky, Vlkančice). Proti počtu 1 212 nezaměstnaných osob je jen 543 volných pracovních míst. Pouze ve třech obcích je v r. 2015 nezaměstnanost vyšší než 5, 0 % (Křížkový Újezdec, Struhařov, Klokočná). Pouze v jediné obci (Sluštice) se nezaměstnanost mezi r. 2011 a 2015 zvýšila ale i tak zůstává extrémně nízká – 2,7 %. Tabulka 12.1.1: Vývoj nezaměstnanosti 2011-2014 Obec, území Babice Březí Černé Voděrady Čestlice Dobřejovice Doubek Herink Hrusice Jevany Kaliště Kamenice

Míra nezaměstnanosti 2011 (%)


9,4 5,7 9,7 3,6 5,3 5,8 7,4 4,1 6,2 12,0 4,7

3,3 4,5 0,9 2,4 2,8 2,1 2,4 3,3 1,6 4,6 2,7

103

Index míry nezaměst. 2014/2011 35,1 78,9 9,3 66,7 52,8 36,2 32,4 80,5 25,8 38,3 57,4

Počet nezaměstnaných 2014 21 14 2 10 20 5 8 16 7 8 76

Počet volných míst 2014 0 0 0 52 10 1 4 0 0 0 14

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Obec, území Klokočná Konojedy Kostelec nad Černými lesy Kostelec u Křížků Kozojedy Křenice Křížkový Újezdec Kunice Louňovice Mirošovice Mnichovice Modletice Mukařov Nučice Nupaky Oleška Ondřejov Oplany Pětihosty Petříkov Popovičky Prusice Radějovice Říčany Senohraby Sluštice Strančice Struhařov Stříbrná Skalice Sulice Světice Svojetice Štíhlice Tehov Tehovec Velké Popovice Vlkančice Všestary Výžerky Vyžlovka Zvánovice Správní obvod ORP Říčany



Index míry nezaměst. 2014/2011

Počet nezaměstnaných 2014

7,8 7,9 5,0 4,6 6,6 7,1 4,5 7,4 11,7 4,3 6,4 3,7 5,5 9,4 27,4 5,1 4,0 3,1 7,7 6,4 6,2 1,3 9,8 4,3 6,0 1,9 5,4 6,9 6,0 5,2

5,1 1,7 1,1 3,4 3,0 4,0 5,5 3,8 3,9 2,5 3,0 2,5 2,9 1,9 3,2 1,7 2,9 0,0 3,0 4,2 2,3 0,0 3,9 3,0 3,4 2,7 4,4 5,2 3,4 3,6

65,4 21,5 22,0 73,9 45,5 56,3 122,2 51,4 33,3 58,1 46,9 67,6 52,7 20,2 11,7 33,3 72,5 0,0 39,0 65,6 37,1 0,0 39,8 69,8 56,7 142,1 81,5 75,4 56,7 69,2

8 3 27 14 15 16 8 33 26 19 64 11 41 5 31 11 27 0 4 14 5 0 10 279 26 7 63 25 29 39

2 0 3 0 3 2 0 29 0 0 17 14 2 0 4 1 3 0 0 0 2 0 0 356 0 1 16 0 0 2

5,7

2,0

35,1

15

2

5,0 7,4 7,6 11,3 5,0 5,7 5,0 8,9 4,2 7,0 5,3

3,9 1,9 3,0 4,8 3,0 0,9 2,9 2,2 3,0 3,3 3,0

78,0 25,7 39,5 42,5 60,0 15,8 58,0 24,7 71,4 47,1 56,6

22 2 16 16 52 1 15 2 13 11 1 212

0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 543

Počet volných míst 2014

Zdroj dat: MPSV

Nejvýznamnější ekonomické subjekty Mezi největší ekonomické subjekty v SO ORP Říčany patří společnost BILLA, spol. s.r.o. (maloobchodním prodej převážně potravin) sídlící v Modleticích a AGP PLUS SERVICE s.r.o. (agentura zprostředkovávající práci) se sídlem v Kostelci nad Černými lesy. Velká část významných ekonomických subjektů sídlí v Říčanech, mezi ně též patří společnost Yusen Logistics (Czech) s.r.o.(služby v oblasti skladování a dopravy zboží). 104

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Tabulka 12.1.2: Přehled nejvýznamnějších ekonomických subjektů v SO ORP Říčany Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

BILLA, spol. s r. o.

Modletice

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách

AGP PLUS SERVICE s.r.o.


Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu

Kika Nábytek s.r.o.

Čestlice

Mountfield a.s.

Mnichovice

REHAU, s.r.o.

Čestlice

Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla

Yusen Logistics (Czech) s.r.o. Direct Parcel Distribution CZ s.r.o.

Říčany

Skladování

Modletice

Ostatní vedlejší činnosti v dopravě

Kastner + Öhler spol. s r.o.

Čestlice

Maloobchod se sportovním vybavením

KENVELO HOLDING a.s.

Říčany

Maloobchod s oděvy

Oresi s.r.o.

Březí

Velkoobchod s nábytkem, koberci a svítidly

Modletice

Velkoobchod s těžebními a stavebními stroji a zařízením

Kamenice

Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie

Teleplan Prague, s.r.o.

Říčany

Opravy počítačů a periferních zařízení

XAVERgen, a.s.

Říčany

Chov drůbeže

Baxter BioScience s.r.o.

Jevany

Výroba farmaceutických přípravků

CGM Czech a.s.

Říčany

Výstavba bytových a nebytových budov

Jungheinrich (ČR) s.r.o.

Modletice

Velkoobchod s ostatními stroji a zařízením

Město Říčany

Říčany

Všeobecné činnosti veřejné správy

Nemocnice Říčany a.s.

Říčany

Ústavní zdravotní péče

VOLVO Truck Czech s.r.o.

Čestlice

Obchod s ostatními motorovými vozidly, kromě motocyklů

Pivovar Velké Popovice, a.s.

Velké Popovice

Výroba a distribuce značkového piva

Phoenix-Zeppelin, spol. s r.o. STROJMETAL KAMENICE s.r.o.

Maloobchod s nábytkem, svítidly a ostatními výrobky převážně pro domácnost ve specializovaných prodejnách Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily

12.2 Další sledovaná hlediska hospodářských podmínek Další sledovaná hlediska hospodářských podmínek jsou podrobně popsána ve 2. úplné aktualizaci SO ORP. Z obsáhlých informací této dokumentace mj. vyplývá že SO ORP Říčany patřil v roce 2012 mezi správní obvody s meziročním poklesem daňové výtěžnosti. Pokud se týká situace jednotlivých obcí pak daňová výtěžnost na obyvatele byla nejvyšší v obcích Čestlice, Jevany, Kaliště, Modletice a Vlkančice. Obcemi s největším navýšením daňové výtěžnosti na obyvatele byly Tehov, Petříkov, Štíhlice, Louňovice a Jevany. Ve 2. úplné aktualizaci SO ORP bylo uvedeno že v řešeném území došlo v letech 2007–2010 k nárůstu počtu pracovních míst o 1 667. Největší podíl na zvýšení počtu pracovních míst měla v tomto období obec Doubek, kde došlo k nárůstu počtu pracovních míst o 35, v relativním vyjádření se jedná o změnu 500 %. Ve SO ORP Říčany má míra podnikatelské aktivity rostoucí trend. Nejlépe byly v posledních letech hodnoceny z hlediska míry podnikatelské aktivity obce Kaliště, Radějovice a Tehov. Nejmenší míru podnikatelské aktivity zaznamenaly (v roce 2011) obce Tehovec, Pětihosty a Křížkový Újezdec.

105


Pasáže týkající se hospodaření obcí, zdrojů a užití veřejných rozpočtů byly zpracovány v rámci 2. aktualizace ÚAP v r. 2012 ve velké podrobnosti a odborné struktuře přesahující rámec obvykle sledovaných jevů v ÚAP ORP a 3. aktualizace této dokumentace se na ně odkazuje.


SLABÉ STRÁNKY

Výhodná poloha SO ORP vzhledem k hlavnímu městu Praha

Výskyt opuštěných nebo málo využitých významných objektů a areálů – tzv. brownfieldů.

Významná část obcí má v současnosti nezaměstnanost nižší než 3 % ( úroveň vhodná pro fungování trhu práce)

Pokles daňové výtěžnosti (tvrzení z 2012 - nebylo možno ověřit)

Obecně v SO ORP výrazně nízká míra nezaměstnanosti i míra dlouhodobé nezaměstnanosti Přítomnost komerčně industriálníc a logistických zón Přítomnost sídel společností s celostátní i nadnárodní působností Ekonomická výhodnost regionu a přitažlivost SO ORP pro investory PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Poloha vhodná pro rozvoj a výstavbu dalších komerčně industriálních i strategických zón.

Zvyšování míry nezaměstnanosti v obcích s problematickou zejm. dopravní polohou.

Využití revitalizovaných ploch po opuštěných nebo málo využitých významných objektech a areálech – tzv. brownfieldech.

Omezení počtu pracovních příležitostí v menších obcích a periferních oblastech.

Rozvoj nabídky služeb v souvislosti s polohou SO ORP v suburbánní oblasti Prahy

106


13 Metodika pro zpracování URÚ Zpracovatel 3. aktualizace ÚAP ORP Říčany respektuje vysokou míru promyšlenosti a erudovaného přístupu při zpracování hodnocení udržitelného rozvoje řešeného území jako celku i jeho dílčích částí – jednotlivých obcí v rámci 2. aktualizace ÚAP ORP. Zpracovatel nic méně shledal tento postup jako složitý, s obtížně dohledatelnými podklady pro výstupní tvrzení a hodnocení. Z tohoto důvodu zvolil jednodušší řešení popsané již v úvodu tohoto dokumentu. Zpracovatel 3. aktualizace ÚAP ORP při hodnocení jednotlivých témat zjednodušil v minulé etapě použitou metodu tohoto posuzování a zvolil přímou vazbu výstupních hodnocení k obsahu SWOT analýzy jednotlivých obcí. Nejprve je provedeno slovní vyjádření silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území ve dvanácti sledovaných tématech. Následuje expertní vyhodnocení těchto témat ve škále: + (kladné, příznivé hodnocení), - (problematické, nepříznivé hodnocení), 0 (průměrné hodnocení které nelze zařadit do +,-). Následně bylo provedeno sdružení příbuzných témat do jednotlivých pilířů - Environmentální pilíř zahrnuje tématiku: horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa; Sociální pilíř zahrnuje: sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace; Ekonomický pilíř obsahuje tématiku: veřejná dopravní infrastruktura, veřejná technická infrastruktura, hospodářské podmínky. Součtem hodnocení těchto tématv jednotlivých pilířích, kterým je přisuzována srovnatelná váha, je dosaženo výsledku celkového hodnocení v pilíři: +, 0, -. V tomto smyslu jsou též zpracovány kartogramy hodnocení obcí v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje. Toto zjednodušení bylo provedeno také v zájmu možnosti rychlé orientace a dohledání důvodů výsledného hodnocení obce. Tato metoda hodnocení také umožňuje snadné provedení aktualizace nebo zpřesnění či opravení navrhovaného hodnocení. Zpracování celkového výsledného vyhodnocení vyváženosti podmínek pilířů udržitelného rozvoje území v jednotlivých obcích ORP se řídí běžně používanou metodikou MMR. Obce jsou zařazeny do jedné ze čtyř kategorií, vyjadřující kombinaci dobrého a špatného stavu podmínek ve sledovaných pilířích URÚ. Vzhledem k tomu, že v této metodice není umožněno vyhodnotit stav pilíře jako neutrální (což možno pokládat za nedostatek metodiky), je hodnocení typu „0“ převedeno do + (podle úvahy - neutrální stav nelze vyhodnotit jako špatný).

107


13.1 Vyhodnocení stavu jednotlivých pilířů URÚ Mapa 13.1.1: Kartogram hodnocení environmentálního pilíře

V kartogramu hodnocení environmentálního pilíře je zřetelné působení negativních vlivů hlavního dopravního tahu (zejm. dálnice D1) a hodnocení méně atraktivního prostředí, navíc silně zasaženého urbanizací, na pomezí hranic s Prahou. Stav environmentálního pilíře ve městě Říčany a některých dalších sídlech je také negativně ovlivňován lokalizací zdrojů znečištění, starých zátěží v území apod. Příznivě je naopak ovlivněno hodnocení tohoto pilíře v obcích které navazují na hodnotnu krajinu, zejména v okolí NPR Voděradské Bučiny, v prostorech navazujících na sázavské údolí, na přírodní park Velké Popovice, nebo i další přírodní útvary, zdůrazněné vymezením prvků ÚSES.

108


Mapa 13: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře

Kartogram hodnocení sociálního pilíře se opírá o informace o přiměřeném rozvoji sídel, mj. vyjádřeném demografickým vývojem a novou bytovou výstavbou. Jako pozitivní je tento rozvoj hodnocen v případě že přiměřeně odpovídá velikosti obce a jejím rozvojovým předpokladům. V tomto ohledu byly kritičtěji posuzovány obce ve kterých došlo k překotné suburbanizaci, která se projevila zejména na okraji hranic Prahy. Z jiných důvodů jsou jako problematické hodnoceny obce které se ocitají v odlehlejších částech území s nedostatečnou vlastní veřejnou infrastrukturou a zhoršenými dopravními podmínkami do vyšších center osídlení.

109


Mapa 13.1.2: Kartogram vyváženosti hospodářského pilíře

Z kartogramu hodnocení ekonomického pilíře je patrný vliv hlavního města Praha, dálnice D1 a dalších významných dopravních tahů. Obce bližší hlavnímu městu a v dopravně výhodné situaci vykazují vyšší ekonomický potenciál, disponují podnikatelskou základnou a diverzifikovanou strukturou vybavenosti. Z kartogramu též lze vypozorovat vliv velikosti sídla na ekonomickou situaci. Negativní nebo neutrální stav hodnocení menších obcí v odlehlých polohách je zapříčiněn poklesem počtu pracovních míst, poklesem míry podnikatelské aktivity a zvyšující se nezaměstnaností.

13.2 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorňuje následující kartogram, v němž je patrné souhrnné hodnocení obcí pro všechny pilíře. Legendou ke kartogramu je Tabulka 13.2.2. Souhrnné hodnocení vyjadřuje i Tabulka 13.2.3. Obce jsou zařazeny do jedné ze čtyř metodikou MMR stanovených kategorií, vyjadřující kombinaci dobrého a špatného stavu podmínek ve sledovaných pilířích URÚ. Vzhledem k tomu, že v této metodice není umožněno vyhodnotit stav pilíře jako neutrální, je hodnocení typu „0“ převedeno do + (podle úvahy - neutrální stav nelze vyhodnotit jako špatný).

110

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 13: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Tabulka 13.2.2: Způsob vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Územní podmínky Kategorie zařazení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství obyvatel území

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

+ + + + -

+ + + + -

+ + + + -

Z, H, S Z, H Z, S H, S Z H S žádné

žádné S H Z H, S Z, S Z, H Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

111

Vyjádření v kartogramu

S H Z H, S Z, S Z, H

3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Tabulka 13.2.3: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Obec

Babice Březí Černé Voděrady Čestlice Dobřejovice Doubek Herink Hrusice Jevany Kaliště Kamenice Klokočná Konojedy Kostelec nad Černými Lesy Kostelec u Křížků Kozojedy Křenice Křížkový Újezdec Kunice Louňovice Mirošovice Mnichovice Modletice Mukařov Nučice Nupaky Oleška Ondřejov Oplany Pětihosty Petříkov Popovičky Prusice Radějovice Říčany Senohraby Sluštice Strančice Struhařov Stříbrná Skalice Sulice Světice Svojetice Štíhlice Tehov Tehovec Velké Popovice Vlkančice Všestary Výžerky Vyžlovka Zvánovice

Environmentální pilíř

Hospodářský pilíř

Sociální pilíř

Kategorie zařazení

+ + + + + 0 + + + + + + 0 + + + + + + + 0 0 + 0 + + + + 0 + + + + +

+ + + + 0 + + 0 + 0 0 + + + + + + + + + 0 0 + 0 0 + + + + + + + + + + + 0 + + -

+ + 0 0 0 + + + + 0 0 0 + + + + + + 0 0 + 0 + 0 + + + + + 0 0 + 0 0 + 0 0 0 + +

1 1 2b 2c 2c 1 3b 2c 1 3a 1 1 1 2c 1 1 3b 3a 1 1 2c 2c 3b 1 2a 3b 2b 1 3a 2c 1 2a 3a 2b 1 2c 3b 2c 2b 2b 2c 2c 3c 3a 1 1 1 1 2c 2b 1 2b

112


14 Problémy k řešení v územním plánování 14.1 Vybrané obecné problémy Vybrané obecné problémy jsou s uvedeným označením vymezeny v problémovém výkrese.

Označení

Popis problému

Název obce

O

ohrožení povodněmi

Kaliště, Mnichovice, Stříbrná Skalice

U

urbanizační tlak na krajinářsky cenná území

Kamenice, Kostelec u Křížků, Louňovice, Mukařov, Struhařov, Sulice, Svojetice, Tehov, Tehovec, Velké Popovice, Vyžlovka

stará ekologická zátěž

Černé Voděrady, Čestlice, Kamenice, Kostelec nad Černými lesy, Kostelec u Křížků, Kozojedy, Mirošovice, Mnichovice, Oleška, Ondřejov, Oplany, Pětihosty, Prusice, Říčany, Sluštice, Strančice, Struhařov, Stříbrná Skalice, Sulice, Velké Popovice, Vlkančice, Vyžlovka

emisní a akustická zátěž území z dopravy (> 3000 voz/den)

Čestlice, Dobřejovice, Herink, Hrusice, Kaliště, Kamenice, Kostelec nad Černými lesy, Kozojedy, Křenice, Kunice, Louňovice, Mirošovice, Modletice, Mukařov, Nupaky, Oleška, Ondřejov, Pětihosty, Říčany, Senohraby, Sluštice, Strančice, Sulice, Světice, Svojetice, Tehovec, Velké Popovice, Vyžlovka

Č

absence ČOV

Černé Voděrady, Doubek, Kaliště, Klokočná, Konojedy, Křížkový Újezdec, Nučice, Oleška, Oplany, Pětihosty, Prusice, Radějovice, Struhařov, Štíhlice, Svojetice, Výžerky

V

absence veřejného vodovodu

Březí, Doubek, Oplany, Pětihosty, Štíhlice

K

nedostatečná kanalizace

Černé Voděrady, Doubek, Kaliště, Klokočná, Konojedy, Křížkový Újezdec, Nučice, Oleška, Oplany, Pětihosty, Prusice, Radějovice, Struhařov, Svojetice, Štíhlice, Výžerky

absence plynofikace

Černé Voděrady, Doubek, Jevany, Kaliště, Klokočná, Konojedy, Kostelec nad Černými lesy, Kozojedy, Křížkový Újezdec, Nučice, Oleška, Oplany, Prusice, Struhařov, Stříbrná Skalice, Světice, Svojetice, Štíhlice, Tehovec, Vlkančice, Výžerky, Vyžlovka, Zvánovice

Ek

Eaz

P

Dop

Čestlice, Kamenice, Kostelec nad Černými lesy, Kozojedy, vysoká intenzita dopravy v Křenice, Louňovice, Mirošovice, Modletice, Mukařov, Oleška, zastavěném území (kapacita sítě, Říčany, Senohraby, Sluštice, Strančice, Struhařov, Světice, bezpečnost provozu) Svojetice, Tehovec, Velké Popovice, Vyžlovka

Pp

absence úprav pro zklidnění průtahů silnic I. a II. třídy sídly

Kamenice, Kostelec nad Černými lesy, Louňovice, Mnichovice, Modletice, Mukařov, Oleška, Říčany, Struhařov, Stříbrná Skalice, Tehovec

Pm

nedostatek ploch pro dopravu v klidu

Jevany, Kamenice, Kostelec nad Černými lesy, Mirošovice, Mnichovice, Říčany, Velké Popovice

En

enormní nárůst počtu obyvatel obce v posledním desetiletí

Babice, Herink, Křenice, Louňovice, Nupaky, Pětihosty, Popovičky, Sulice, Svojetice, Tehov, Tehovec

113


14.2 Lokalizované problémy Lokalizované problémy jsou dále uvedené sestavě vymezeny v problémovém výkrese. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Název obce

Název k.ú.

Popis problému

Číslo problému

Petříkov

Petříkov u Velkých Popovic

Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměrem silnice III. třídy

sZZ 2

Strančice

Svojšovice


sZZ 4

Popovičky

Popovičky


sZZ 3




sZZ 1

Střety současného stavu s limitem využití území Název obce

Název k.ú.

Popis problému

Číslo problému


Čenětice

Záplavové území zasahuje do zastavěného území

sSL 1

Stříbrná Skalice

Hradec u Stříbrné Skalice


sSL 2

Stříbrná Skalice

Hradec u Stříbrné Skalice


sSL 3

Stříbrná Skalice

Hradové Střimelice


sSL 4

Hrusice

Hrusice


sSL 5

Kaliště

Kaliště u Ondřejova


sSL 6

Kaliště



sSL 7

Kaliště



sSL 8

Kunice

Kunice u Říčan


sSL 9

Kunice

Kunice u Říčan


sSL 10

Mirošovice

Mirošovice u Říčan


sSL 11

Mirošovice



sSL 12

Mnichovice

Mnichovice u Říčan


sSL 13

114


Název k.ú.

Popis problému

Číslo problému

Mnichovice



sSL 14

Mnichovice



sSL 15

Mnichovice



sSL 16

Senohraby

Senohraby


sSL 17

Sluštice

Sluštice


sSL 18

Sluštice

Sluštice

Silnice II. třídy prochází záplavovým územím

sSL 19

Stříbrná Skalice

Stříbrná Skalice


sSL 20

Stříbrná Skalice

Stříbrná Skalice


sSL 21

Stříbrná Skalice

Stříbrná Skalice


sSL 22

Stříbrná Skalice

Stříbrná Skalice


sSL 23

Tehov

Tehov u Říčan


sSL 24

Střety záměru s limitem využití území Název obce

Název k.ú.

Popis problému

Číslo problému

Babice

Babice

Zastavitelná plocha zasahuje do nadregionálního biokoridoru

sZL 1

Černé Voděrady

Černé Voděrady

Zastavitelné plochy zasahují do ochranného pásma vodního zdroje

sZL 2

Černé Voděrady

Černé Voděrady


sZL 3

Černé Voděrady

Černé Voděrady


sZL 4

Čestlice

Čestlice

Zastavitelné plochy výroby a skladování a bydlení ve vzájemném kontaktu - vznik hygienických závad

sZL 5

Čestlice

Čestlice


sZL 6

Čestlice

Čestlice


sZL 7

Dobřejovice

Dobřejovice


sZL 8

115


Název k.ú.

Popis problému

Číslo problému

Dobřejovice

Dobřejovice

Zastavitelná plocha zasahuje do nevýhradního ložiska

sZL 9

Herink

Herink


sZL 10

Jevany

Jevany

Zastavitelná plocha zasahuje do lesa

sZL 11

Konojedy

Konojedy

Zastavitelná plocha zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

sZL 12

Konojedy

Konojedy


sZL 13

Konojedy

Konojedy


sZL 14

Konojedy

Konojedy


sZL 15


Svatbín

Záměr plynovodu prochází OP vodního zdroje

sZL 16

Kozojedy

Kozojedy u Kostelce nad Černými Lesy

Zastavitelná plocha zasahuje do regionálního biokoridoru

sZL 17

Křenice

Křenice u Prahy

Záměr silnice II. třídy zasahuje do nevýhradního ložiska

sZL 18

Kunice

Kunice u Říčan


sZL 19

Kunice

Kunice u Říčan


sZL 20

Mirošovice


Záměr silnice I/3 zasahuje do záplavového území

sZL 21

Mnichovice



sZL 22

Modletice

Modletice u Dobřejovic


sZL 23

Mukařov

Srbín


sZL 24

Nučice

Nučice

Záměr silnice II. třídy prochází ochraným pásmem vodního zdroje

sZL 25

Nupaky

Nupaky


sZL 26

Pětihosty

Pětihosty


sZL 27

Pětihosty

Pětihosty


sZL 28

Petříkov



sZL 29

Petříkov


Záměr silnice II/107 zasahuje do OP vodního zdroje

sZL 30

Radějovice

Radějovice


sZL 31

116


Název k.ú.

Popis problému

Číslo problému

Radějovice

Radějovice


sZL 32

Říčany

Pacov u Říčan

Zastavitelná plocha zasahuje do nevýhradního ložiska

sZL 33

Říčany

Pacov u Říčan


sZL 34

Říčany

Pacov u Říčan


sZL 35

Říčany

Pacov u Říčan


sZL 36

Říčany

Pacov u Říčan


sZL 37

Říčany

Říčany-Radošovice


sZL 38

Říčany

Říčany u Prahy

Zastavitelná plocha zasahuje do chráněného ložiskového území

sZL 39

Říčany

Kuří u Říčan

Záměr silnice II. třídy prochází lesem

sZL 40

Říčany

Říčany u Prahy

Záměr silnice II/107 zasahuje do záplavového území

sZL 41

Říčany

Jažlovice


sZL 42

Sluštice

Sluštice

Záměr silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor

sZL 43

Sluštice

Sluštice


sZL 44

Sluštice

Sluštice

Záměr silnice II. třídy zasahuje do nevýhradního ložiska

sZL 45

Strančice

Svojšovice


sZL 46

Strančice

Všechromy


sZL 47

Strančice

Strančice


sZL 48

Struhařov

Struhařov u Mnichovic


sZL 49

Sulice

Sulice


sZL 50

Sulice

Sulice


sZL 51

Sulice

Sulice


sZL 52

Sulice

Sulice


sZL 53

Sulice

Sulice


sZL 54

Tehov

Tehov u Říčan


sZL 55

117


Název k.ú.

Popis problému

Číslo problému

Tehov

Tehov u Říčan


sZL 56

Tehovec

Tehovec

Zastavitelné plochy zasahují do záplového území

sZL 57

Tehovec

Tehovec


sZL 58

Velké Popovice

Velké Popovice


sZL 59

Velké Popovice

Velké Popovice


sZL 60

Velké Popovice

Velké Popovice

Záměr železnice prochází zastavitelnou plochou

sZL 61

Velké Popovice

Velké Popovice

Záměr železnice prochází zastavěným územím

sZL 62

Velké Popovice

Velké Popovice


sZL 63

Velké Popovice

Velké Popovice


sZL 64

Velké Popovice

Velké Popovice

Záměr železnice prochází OP vodního zdroje

sZL 65

Velké Popovice

Velké Popovice

Záměr železnice křižuje regionální biokoridor

sZL 66

Velké Popovice

Velké Popovice


sZL 67

Velké Popovice

Velké Popovice

Záměr železnice křižuje vodovnodní přivaděč Želivka

sZL 68

Velké Popovice

Lojovice


sZL 69

Velké Popovice

Mokřany u Velkých Popovic


sZL 70

Velké Popovice

Lojovice

Záměr železnice prochází přírodním parkem

sZL 71

Velké Popovice

Lojovice


sZL 72

Velké Popovice

Lojovice


sZL 73

Velké Popovice

Lojovice

Záměr železnice zasahuje do chráněného ložiskového území

sZL 74

Velké Popovice

Lojovice

Záměr železnice zasahuje do lesa

sZL 75

Velké Popovice

Lojovice


sZL 76

Velké Popovice

Lojovice


sZL 77

Velké Popovice


Záměr železnice prochází zastavěným územím

sZL 78

Velké Popovice


Záměr železnice zasahuje do prognózního zdroje

sZL 79

118


Název k.ú.

Popis problému

Číslo problému

Vlkančice

Vlkančice


sZL 80

Vlkančice

Vlkančice

Zastavitelná plocha zasahuje do území zvláštní povodně

sZL 81

Výžerky

Výžerky


sZL 82

Výžerky

Výžerky


sZL 83

Výžerky

Výžerky


sZL 84

Výžerky

Výžerky


sZL 85

Výžerky

Výžerky


sZL 86

Výžerky

Výžerky


sZL 87

Výžerky

Výžerky

Záměr silnice II. třídy prochází regionálním koridorem

sZL 88

Výžerky

Výžerky


sZL 89

Vyžlovka

Vyžlovka

Záměr silnice I.třídy křižuje regionální bikoridor

sZL 90

119


15 Seznam zkratek CZT ČHMÚ ČOV CR ČS ČSÚ DP EVL HDP CHLÚ CHOPAV KES MMR MÚK MŽP NATURA 2000 NPR NRBC ORP OV PID PO PPam PUPFL PÚR ČR RURÚ ŘSD ČR SČK, SK SLDB SO ORP ÚAP ÚP ÚPD ÚPP ÚSES ZPF ZÚR

Centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Cestovní ruch Čerpací stanice Český statistický úřad Dobývací prostor Evropsky významná lokalita Hrubý domácí produkt Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Koeficient ekologické stability Ministerstvo pro místní rozvoj Mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Pražská integrovaná doprava Ptačí oblast Přírodní památka Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Středočeský kraj Sčítání lidu, domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností Územně analytické podklady Územní plán Územně plánovací dokumentace Územně plánovací podklad Územní systém ekologické stability Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje

120


16 Seznam vybraných zdrojů a použitá literatura                    

Agentura ochrany přírody a krajiny, AOPK. Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, 2014. Česká geologická služba, ČGS. Český hydrometeorologický ústav, ČHMÚ. Datový model, Územně analytické podklady správního obvodu ORP Říčany. Malý lexikon obcí ČR. Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, 2009 Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“ Městská a obecní statistika, ČSÚ, 2014. Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009. Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Říčany, 2010 a 2012. Ředitelství silnic a dálnic. SLDB 2001, 2011, ČSÚ, 2012. Server Mapy.cz. Ústav územního rozvoje. Územní plány vybraných obcí a jejich změny. Přípravné práce metropolitního plánu Prahy. Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, 2011

121

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ŘÍČANY

Recommend Documents