Rožnov volil opět jinak než republika

Hazard je dobrý sluha, ale zlý pán Čtěte na straně 12

NEZÁVISLÉ NOVINY

ROČNÍK III / ČÍSLO 10 listopad 2013

ZDARMA

Rožnov volil opět jinak než republika Čtrnáct volebních okrsků, celkem 8.429 voličů a 8.354 odevzdaných platných hlasů. Volební účast 59,93 %. To je základní statistka z Rožnova pod Radhoštěm z voleb do Poslanecké sněmovny, které proběhly ve dnech 25. – 26. října. Zatímco v celostátním součtu zvítězila ČSSD, v Rožnově museli její kandidáti sklonit hlavu před hnutím podnikatele Andreje Babiše ANO 2011. To zde oslovilo celkem 20,79 % voličů, sociální demokraté posbírali 18,17 % hlasů. Ani na dalších příčkách Rožnov nekopíroval celostátní výsledky. Třetí skončila TOP 09 (10,73 %), v těsném závěsu za ní pak Úsvit přímé demokracie (10,36 %). Uspěli také lidovci se ziskem 9,51 %, teprve šestá v Rožnově skončila KSČM (8,92 %). ODS si z voleb v Rožnově odnesla 8,39 %, do sněmovny by Rožnované vyslali i zelené, kteří získali 5,35 %. Svobodní (2,82 %) si v Rožnově vyměnili pozici s Piráty (2,17 %), více než sto hlasů získali ještě zemanovci, což v konečném součtu znamená zisk 1,35 %. Ostatní strany a hnutí už v Rožnově nepřekročily hranici 1 %.

Hodně lidí volilo na průkazy Ve srovnání s rokem 2010, kdy byla volební účast v Rožnově ve výši 62,81 %, přišlo k letošním předčas-

„Mezi zajímavosti letošních voleb v Rožnově patří počet vydaných voličských průkazů, který je druhý nejvyšší v historii. O možnost volit mimo své trvalé bydliště požádalo 264 Rožnovanů. Vyšší počet vyda-

Jak volili Rožnované

ODS propadla, skokanem jsou Svobodní Největším propadákem je volební výsledek ODS. V Rožnově v porovnání s rokem 2010 přišla o zhruba dvě třetiny voličů. Zcela opačná situace panuje v táboře Svobodných. V letošních volbách získali více než pětkrát více hlasů než v roce 2010. Zajímavostí je, že nejvěrnější voliče v Rožnově má Strana zelených, která získala prakticky stejný počet hlasů jako před třemi lety.

Zdroj: ČSÚ

ným volbám do PS PČR méně registrovaných voličů. Celkem svůj hlas do volební urny vhodilo 8.429 voličů z Rožnova i z jiných měst na základě voličského průkazu. „Volební účast tak v našem městě činí 59,93 %,“ konstatoval tiskový mluvčí města Tomáš Gross. Celkem bylo v Rožnově odevzdáno 8.429 hlasovacích listů, z tohoto počtu ale bylo 75 hlasů neplatných. Při celkovém počtu 14.087 registrovaných voličů se tak volební účast vyšplhala lehce nad celorepublikový průměr (59,42 %).

ných voličských průkazů v Rožnově byl pouze při letošních prezidentských volbách,“ řekl Gross. Velmi vysoký je také počet voličů, který v Rožnově nemá trvalé bydliště, a volí zde na tzv. voličský průkaz. „Například do volební místnosti na ZŠ Videčská dorazil v pátek krátce po zahájení voleb autobus turistů, kteří k nám zamířili na výlet a nechtěli se v prodlouženém víkendu připravit o možnost hlasovat o složení Poslanecké sněmovny,“ informoval tiskový mluvčí.

Preferenční hlasy Na kandidátkách některých stran se objevila pro Rožnovany známá jména. A byli to právě současní komunální politici, kteří posbírali nejvíce tzv. preferenčních hlasů. Absolutně nejvíc „kroužků“ si připsala Lenka Vičarová (ANO 2011). Ta s 213 preferenčními hlasy těsně porazila i současnou starostku Markétu Blinkovou (ODS) s 207 hlasy. Významný zisk zaznamenal i František Šulgan (Strana zelených), kterého kroužkovalo 194 voličů. (lum)

Výkup zlata za nejvyšší ceny v zastavárně na Lázu. Zástava zlata za nejnižší úrok v regionu. Tel.: 608 888 908.

rožnovský prostor – nezávislé noviny

www.roznovsky-prostor.cz

Trojice vytáhla na mladíka nůž takřka „za bílého dne“ Policie pátrá po trojici mužů, kteří přepadli v neděli 6. října navečer poblíž vlakového nádraží v Rožnově třiadvacetiletého místního mladíka. Pachatelé vytáhli na mladého muže nůž a požadovali po něm peníze. Trojice pachatelů z místa utekla s prázdnou, protože je vyrušil náhodný kolemjdoucí. K nepříjemnému incidentu došlo v neděli 6. října o půl sedmé večer na ulici Zemědělská. Třiadvacetiletý mladík byl na cestě domů, když mu vstoupili do cesty dva muži v kapu-

cích. Jeden z nich vytáhl vystřelovací nůž a požadoval po mladíkovi peníze. Ten však zareagoval tak, že nůž vykopl útočníkovi z ruky. Útočník pak chtěl udeřit mladíka pěstí do hlavy, napadený však uhnul a bouchl útočníka do břicha. Poté následovala nečekaná rána do zad poškozeného, po které upadl na zem. „To zaútočil třetí pachatel, kterého poškozený do té chvíle neviděl. Na zemi ho pak jeden z mužů šacoval, mezitím dostal ještě několik kopanců. Ukradli mu pouze krabičku cigaret.

Tu si však pachatelé nakonec neodnesli, protože tam byly pouze dvě kusovky. Lupiče pak vyrušil nějaký muž, který zřejmě z dálky přepadení viděl. Trojice útočníků z místa utekla. Podle poškozeného měli všichni tři muži černé mikiny s kapucemi, které měli na hlavách. Kromě toho měli na sobě tmavé rifle. Jeden z mužů měl delší rovné hnědé vlasy. Lupiči mohli mít kolem 25 let,“ uvedla Lenka Javorková, tisková mluvčí okresní policie. „V souvislosti s tímto poměrně závažným trestným činem loupeže žádá-

me muže, který trojici pachatelů vyrušil, aby se ozval na policii, nejlépe na linku 158 nebo může kontaktovat kteroukoli policejní služebnu. Jeho svědectví by nám při objasňování loupeže mohlo pomoci. Dále žádáme další svědky, kteří v uvedenou dobu potkali v Rožnově trojici mužů v černém oblečení, aby rovněž kontaktovali policii. Děkujeme,“ dodala Javorková. V případě dopadení a prokázání viny hrozí trojici pachatelů za loupež až desetiletý trest odnětí svobody. (lum)

Významné ocenění pro ředitele Městské knihovny Zajíce Dne 10. října 2013 se uskutečnilo v prostorách sídla Zlínského kraje ocenění pracovníků veřejných knihoven ve Zlínském kraji za jejich přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb a jejich mimořádné počiny. Slavnostní akt se uskutečnil pod záštitou Ladislava Kryštofa, člena rady Zlínského kraje. Z nominovaných pracovníků vybrala komise složená ze zástupců Zlínského kraje, Krajské knihovny Františka Bartoše, Knihovny Kroměřížska, Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana a Masarykovy veřejné knihovny Vsetín čtyři knihovníky a knihovnice, kteří v letošním roce získali zvláštní uznání. Jedním z oceněných byl i ředitel Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm Pavel Zajíc. „Při předávání ocenění panovala jedním slovem povznášející atmosféra,“ řekl Pavel Zajíc a dodal: „Považuji

Studie města Rožnov Výsledkem dvouletého grantu na projekt Rožnov ve 21. století, který získali absolventi ČVUT Praha od rožnovské radnice, je návrh, který má Rožnov udělat příjemným místem k životu. Zdá se býti rozumný a pěkný, ale přes včecky klady máme vážnou výhradu! Architekt Daniel Baroš prý poznamenal: „My bychom naopak byli rádi, kdyby se více myslelo na pěší.“ Tato slova jsou v přímém rozporu s návrhem, protože studie zasahuje do rožnovského parku. Jsou pouze dvě města, která mají krásný park v centru: Kroměříž s překrásnými zámeckými zahradami a Rožnov s jedinečným přírodním parkem. Architekti tvrdí, že Rožnov má v okolí dost pěkné přírody a že funkce parku dnes, když už Rožnov není lázeňským městem, je diskutabilní! To je obrovský omyl! Krajský úřad ve Zlíně se intenzivně stará o zkvalitnění cestovního ruchu (název ROP NUTS II Střední 2

Pavel Zajíc (vpravo) při převzetí ocenění. Foto: archiv MěK

takový akt za cenný. Je vždy důležité, když někdo ocení práci lidí, kteří dělají práci pro lidi. V České republice je knihovnický obor hodně podceňovaný. Knihovny pracují s informacemi, které se stále vyvíjejí a jsou stále nové.

Právě tyto informace jsou velmi ceněné. Lidé, kteří veřejné knihovny ignorují, ani netuší, o co přicházejí. Veřejné knihovny obhospodařují obrovský informační potenciál, který knihovníci umí lidem zprostředkovat.“

Morava) na Rožnovsku a zajišťuje pro to fondy z EU. A tady se děje něco opačného, chceme podpořit turistický ruch a chceme zničit oblíbený a vyhledávaný park. Řežeme si pod sebou větev. Ano, architektům se jistě líbí rovná nezastavěná plocha. Park asi moc nepotřebují turisti s jednodenní návštěvou města v autech. Ale turisti a návštěvníci Rožnova po delší dobu si naopak park chválí a ta oáza klidu a pohody, snadno dostupná, bezbariérová i pro invalidy, vozíčkáře, maminky s dětmi a kočárky, ale i šoféři rádi zaparkují doma a jdou se do parku projít. To je obrovský klad města, který nedocenili architekti a bohužel ani konzultanti z Rožnova. Uvedu příklad: Rožnovské pivní lázně na týden navštíví starý pán ze západní Moravy, aby si poléčil kolenní klouby. Po pivní koupeli nebo jiné proceduře si chce odpočinout. Pár kroků od pivovaru je park, který mu vyhovuje. Pán je s Rožnovem velmi spokojen, chce přijet znovu a radí to ostatním ve svém okolí. Kdyby byl

park zbytečný, hnal by pivovar své pacienty do přírody na Láň? A za to ještě Pivo Rožnov platí – je jedním ze sponzorů?! A komu vadí, že je park průchozí do muzea? Znáte ty davy lidí od vlaku nebo autobusu a po návštěvě muzea jdou rozptýleně procházkou zpět, je to pro ně další pěkný zážitek, za který dokonce nemusí platit, proto tu z obou důvodů rádi jezdí. Nechci mluvit o necitelnosti stejné, s jakou se stavějí solární panely na nejúrodnější půdě na Slovácku a na Hané: ale ty panely se dají jednou od-

„V naší knihovně je registrováno více než tři tisíce čtenářů, což představuje asi 18 procent obyvatel Rožnova, tedy lidí, kteří do knihovny opravdu chodí, to je docela pěkné číslo. Ocenění zároveň chápu jako gesto pro všechny zaměstnance knihovny. Prostě si myslím, že svou práci neděláme špatně, že je naše knihovna skvělá. Takže je to ocenění nejen mé práce, ale všech, kteří tady pracují,“ doplnil ředitel. Pavel Zajíc (nar. 1975), studoval gymnázium v Rožnově, pak knihovnictví a informační vědu na Slezské univerzitě v Opavě. Od roku 1996 pracuje v rožnovské městské knihovně. Jako knihovník a informační pracovník se zásadní měrou podílel na zautomatizování knihovního procesu. Na základě konkursu pracuje od května roku 2006 jako ředitel knihovny. (sb)

stranit, zničený přírodní park už nespraví nikdo! Řeknu to přímo: stavět v parku je vandalismus. Opravte maketu studie, přepište technické zprávy. Uvažované objekty z parku postavte jinde, ještě je místa dost. Lidé, kteří do Rožnova přijíždějí, nejsou zvědavi na krásnou architekturu, naopak se chtějí odreagovat od spěchu a hluku. Nenechte tu nebezpečnou jiskru vznítit v plamen. Ten jedinečný skvost chraňte, jak ho chránili naši předkové, kteří si vážili každého m2 půdy. Na park nám nesahejte! Milada Lokšová

RP v prosinci hned dvakrát! Milí čtenáři, vážení inzerenti. Jak jsme již avizovali na začátku letošního roku, v následujícím měsíci, tzn. v prosinci, očekávejte ve schránkách noviny dvakrát. Jak jste již zvyklí, první prosincové číslo vyjde na začátku měsíce. Připravujeme ale také předvánoční vydání, které bude do schránek dis-

tribuováno před Štědrým dnem. Jeho uzávěrka je v pátek 13. prosince (doufáme, že pro nás pro všechny to bude den šťastný). Po Novém roce najdete RP ve svých schránkách až na začátku února. Jinými slovy, místo lednového čísla vám poslouží právě zmiňované vánoční vydání. (red) listopad 2013



Město před zimou opravuje komunikace

Rožnov do oprav komunikací v závěru roku investoval více než 1,3 milionu korun. Foto: T. Gross

Téměř půl kilometru komunikací nechala opravit rožnovská radnice. Nový povrch dostala cesta Na Pařeničkách a kompletně nová komunikace bude v místní části Pod Kyčerou. Celkové náklady se blíží k částce 1,35 milionu korun. „Cesta Na Pařeničkách dostane v délce více než 200 metrů nový asfaltobetonový povrch. Na ulici Pod Kyčerou bude v délce 220 metrů provedena kompletně nová komunikace v celé skladbě vozovky včetně odvodnění,“ popsal Drahomír Janíček

z odboru správy majetku rožnovského MěÚ. Náklady na opravy komunikací dosáhnou částky 298 tisíc korun v ulici Na Pařeničkách a 1,052 milionu korun v ulici Pod Kyčerou. „Do konce letošního roku ještě proběhne realizace odvodnění komunikace na ul. Dolní Dráhy, v části U křížku,“ doplnil Janíček. Město Rožnov pod Radhoštěm vlastní celkem více než 96 km komunikací (silnic), 51,5 km chodníků a 55 tis. m 2 zpevněných ploch (parkovišť). (tg)

Osiřela paleta akademického malíře Luďka Majera V rozmarném hýření barev letošního podzimu, pro které malíři především mají v oblibě Beskydy, osiřela paleta plná barev, osiřely štětce a plátna nedokončených obrazů akademického malíře Luďka Majera (zemř. 10. 10. 2013 ve věku nedožitých 88 let).

v tradiční malbě či abstrakci, vždy se přidržoval kořenů a tradic této země. Byl skvělým portrétistou, ale také krajinářem. Nejeden jeho obraz evokoval živými barvami jaro, které po časech neútulných zase přijde. Jeho poslední výstava v Galerii Nábytek Kramolišovi

Akademický malíř Luděk Majer. Foto: R. Sobotka

Narodil se 31. prosince 1925 v Solanci pod Soláněm a svému rodnému kraji zůstal věrný po celý život. Ve své malířské tvorbě zobrazoval jeho podstatu, ale nedržel se jen tradičních postupů, hledal a objevoval tento kraj i jinýma očima a v jiné podobě. A ať listopad 2013

ukázala sílu a neuvěřitelně široký rozsah jeho tvorby. Ve svých obrazech vždy dokázal překvapit něčím novým. Odešel malíř, roduvěrný Valach, ale jeho dílo zůstává pro potěšení i pro poučení. (sb) 3



Opět skvělý úspěch mladých tenistů TK Radegast Rožnov Fantastického úspěchu dosáhli mladí baby tenisté TK Radegast na Mistrovství České republiky v tenise družstev v Prostějově. V turnaji 8 nejlepších klubů z celé republiky zabojovali a i přes ne zrovna příznivý los přivážejí do Rožnova bronzové medaile. Zasloužil se o to především trenér Mgr. Bartošek a dále hráči – (na fotu zleva) Pavlík Kubáň, Martin Guráš, Honza Čech, Vojta Petr, Klárka Kajabová a Danek Vašenka. Velké poděkování za podporu patří samozřejmě také rodičům. Na konci srpna družstvo nejprve vyhrálo finálový turnaj Severomoravské ligy v Přerově po vítězstvích nad Trendem Krnov 7:3, Novou Vsí 9:1. V napínavém boji o 1. místo si hladce poradili naši mladí tenisté s TK Kubáň Ostrava 7:3. V Prostějově nejdříve v 1. kole porazili hráči Rožnova silný pražský celek TK Neridé 4:2, poté po vyrovnaných bojích v jednotlivých utkáních podlehli pražské Spartě a v neděli v utkání o 3. místo porazili silné družstvo Tábora 4:2. Úspěch vyniká o to více, že celky, které skončily před nimi, mají hráče do svých družstev „posbírané“ už i v tomto věku 9 let z celé Moravy (Prostějov)

či z Čech (Sparta). Sami si je totiž neumí vychovat. Za 8 let, po kteroužto dobu trvá pořádání Mistrovství České republiky, se svěřenci trenéra Bartoška probojovali 5x na závěrečný turnaj MČR a z toho 1x slavili titul a 2x byli bron-

a Kozlovského. Členové této akademie dosáhli letos i tak skvělých výsledků jako jsou tituly Mistrů Evropy a mistrů ČR. Několik hráčů také vyhrálo turnaje kategorie A či B. Je určitě potěšující, že rožnovští rodáci či hráči zde vyrůstající (Hingisová Martina,

Vašek Radek, Vašková Alena, sestry Průšovy, sourozenci Štůskovi i doposud na okruhu ATP hrající Levinský) mají výborné následovníky. Dětem patří poděkování za bojovnost, tréninkovou píli a nadšení, trenérovi za tréninkovou přípravu a trpělivost. Josef Kramoliš

Kulturní výročí listopad Evangelický kněz Daniel Sloboda se, přestože původem ze slovenské Skalice, významně zapsal do kulturní historie Valašska. Jeho strýc byl slovenský spisovatel, právník, novinář a hlavní představitel slovenského politického života v období dualismu Svetozár Hurban Vajanský (1847–1916). Daniel Sloboda byl od roku 1837 farářem v Rusavě. Roku 1848 se zúčastnil Slovanského sjezdu v Praze a Kroměřížského sněmu. Po porážce povstání proti Maďarům našli Slováci útočiště na jeho faře. Daniel Sloboda sbíral lidové písně, veršoval, napsal stati Valaši Moravští, Portáši, O řeči, kroji, živobytí, zábavách, tancích, zpěvu, svatbě, pověrách. Také stať Ondráš a Juráš. Zpracoval Rostlinství a zavedl některé české botanické názvy. Daniel Sloboda se narodil 20. 12. 1809 ve slovenské Skalici a zemřel před 125 lety 10. 11. 1888 v Rusavě. Společenský pracovník Jaroslav Masařík (8. 3. 1905 Kelč – 16. 11. 1978 Praha) byl lékařem v Rožnově pod Radhoštěm. Zajímal se o historii města a regionu. Je autorem prací Změněné názvy některých lokalit na Valašsku, Valaši – Laši, Plavení vorů po Bečvě na Valašsku, Původ některých názvů z Valašska, Vzpomínka z Rožnovska, Rekreační možnosti 4

rožnovské kotliny, Klimatické lázně Rožnova pod Radhoštěm v historii a Profily valašských umělců. Jaroslav Masařík zemřel před 35 lety, jeho ostatky jsou uloženy na Valašském Slavíně. Obec Střítež nad Bečvou si připomíná 115 let od smrti kronikáře Jana Dobeše (8. 11. 1826 – 24. 11. 1898 vždy Střítež nad Bečvou). Zapisoval události již od svých osmnácti let ve spisku „Kronika dějin a památností, kteráž jsem sepsal počnúc od svého mládí až do šedin, co jsem kdy viděl, slyšel, četl, zkusil a konal já, Jan Dobeš Střítežský z č. 21“. Kroniku vydal František Dobeš. Před patnácti lety zemřel malíř Karel Hofman (14. 9. 1906 Jablůnka až 27. 11. 1998 Valašské Meziříčí). Malíř Valašska. Cestoval a vystavoval v Itálii, působil jako profesor na Škole umění ve Zlíně a Uherském Hradišti. Posléze přesídlil natrvalo na Soláň do srubu po Schneiderkovi. Hlavním zdrojem jeho námětů byla valašská krajina. Jeho ostatky jsou uloženy na Valašském Slavíně. V Zašové si připomínají 110 let od narození hudebníka Jana Poruby (28. 11. 1903 – 6. 5. 1969 vždy Zašová). Externě vystudoval Státní hudební konzervatoř v Brně. Působil u vojenské hudby v Užhorodě, pak

Od pátku 1. listopadu až do pondělí 31. března příštího roku musí řidiči na tuzemských komunikacích za podmínek stanovených zákonem provozovat automobily na zimních pneumatikách. Čeští motoristé měli možnost vyzkoušet si takto stanovenou praxi poprvé v listopadu 2011. V podstatě to znamená, že musí užít zimních pneumatik, pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, či lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy vyskytnou. Na úseku Rožnov – Valašská Bystřice – Vidče je navíc umístěna značka Zimní výbava, která užití zimních pneumatik s odpovídající hloubkou dezénu přikazuje v tomto období bez ohledu na aktuální povětrnostní situaci či stav vozovky. (lum)

Kvetoucí město

Úspěšní rožnovští baby tenisté. Foto: TK Radegast

zoví – neuvěřitelné. Tímto se nemůže kromě dvou největších klubů pochlubit žádný jiný klub nejen na Moravě, ale ani v Čechách. Nadstavbou nad tímto mladým potěrem je potom činnost Tenisové akademie Radegast pro děti ve věku 10–15 let pod vedením trenérů Komínka

Řidiče čeká přezouvání

v dechové hudbě Krásenských skláren, učil na hudební škole ve Valašském Meziříčí. Komponoval příležitostné skladby, také k tělovýchovným vystoupením Sokola. (sb)

pronájem Pronájem kavárny v Rožnově p./R. tel.: 608 770 105. dlouhodobý pronájem prodejních a skladovacích prostor hledá Contica STAV s.r.o., rožnovský prodejce materiálů pro střechy, hledá Vnitřní přízemní hala 200 m2, kanceláře 50 m2, venkovní plocha 300m2. Další info p. Baratka tel.: 733 236 699.

služby ODHADY CEN NEMOVITOSTÍ. Rychlé zpracování za dostupné ceny. Ing. Zdeněk Dlabaja, tel.: 602 779 443.

Chcete něco prodat, koupit, darovat? Nechcete, aby u věcí za pár stovek rostla cena kvůli složité dopravě, poštovnému apod.? Nebo hledáte ideálního protějška a nechcete za ním jezdit do jižních Čech? Inzerujte v Rožnovském prostoru, v nejčtenějších novinách v Rožnově, a máte jistotu, že na váš inzerát budou reagovat lidé ve vzdálenosti do 15 kilometrů. Soukromé inzeráty – 0,20 Kč/ znak, komerční inzerce – 2 Kč/znak.

Celkem 16 soutěžících se přihlásilo do sedmého ročníku soutěže „Kvetoucí město Rožnov pod Radhoštěm“, kterou vyhlásilo město Rožnov, Stavební bytové družstvo, Spolek rožnovských žen a Střední škola zemědělská a přírodovědná. Vyhlášeny byly dvě kategorie, a to balkony a okna v bytových domech a balkony a okna v rodinných domech. Hodnotící komise nakonec vybrala nejlepší květinové výzdoby v obou kategoriích a ocenění i drobné finanční odměny si ze slavnostního vyhlášení odnesli: Kategorie balkony a okna v bytových domech – Emília Aujezdská (1. místo), Naděžda Lenomarová (2. místo) a Marie Janečková (3. místo). Kategorie balkony a okna v rodinných domech – Radúz Mácha (1. místo), Marie Andrysová a Andrea Sigmundová (udělena dvě 2. místa) a Jiří Malinovský (3. místo). (tg)

Senioři zahájili studium

V prostorách Městské knihovny Rožnov p. R. byla začátkem října zahájena výuka třetího semestru Virtuální univerzity třetího věku. Do „školních lavic“ zasedlo celkem 14 studentů. Městská knihovna je jedním ze dvou kontaktních míst na Valašsku, které již druhým rokem umožňuje seniorům studovat na Virtuální univerzitě třetího věku. Zimní semestr Virtuální univerzity třetího věku má název Kouzelná geometrie a je určen všem osobám starším 50 let. Součástí studia v tomto semestru je šest přednášek a samozřejmě také domácí samostudium prostřednictvím internetu. Následně musí všichni absolvovat tzv. pokračující zkoušky. V případě dalšího zájmu mohou studenti pokračovat ve studiu v letním semestru této univerzity. (red) listopad 2013



Na radnici otevřeli 60 let zavřený trezor Rožnov ve 21. století

Možný rozvoj města ve 21. století nastiňuje výstava, která je v těchto dnech k vidění v rožnovské Galerii Na Radnici. Výstava navazuje na Letní školu architektury, kterou studenti fakulty architektury ČVUT v Praze absolvovali v roce 2012. Jejich projekty byly zaměřeny na navrhování v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Na výstavě jsou k vidění panely a papírové trojrozměrné modely, lidé si ale také mohou prolistovat publikace s urbanistickými návrhy s jejich rozsáhlým popisem. „Zadáním nebylo vytvoření absolutně reálných staveb. Všechny projekty ukazují možný směr přemýšlení o rozvoji malého města v horizontu desetiletí do budoucna. Jsou to vize, kam se může Rožnov pod Radhoštěm ve 21. století ubírat,“ uvedli ve svých materiálech autoři projektu, který je výsledkem práce tří semestrů v ateliérech Zdeňka Rothbauera, Jana Aulíka a Víta Másla. Výstava bude otevřena až do 13. ledna 2014. (tg)

DEZA snížila emise naftalenu

V roce 2012 snížila DEZA, a. s. emise naftalenu na téměř nulovou hodnotu. V praxi tak zafungovalo ekologické opatření spočívající v rekonstrukci zásobníků, které Deza realizovala v roce 2011. Dosažení emisní hodnoty naftalenu v roce 2012 pod úroveň 100 kg je ve srovnání s rokem 2011, kdy tato hodnota byla téměř 42 000 kg, potvrzením závazku, které Deza již dříve veřejnosti prezentovala. Tuto skutečnost také pozitivně hodnotilo ekologické sdružení Arnika, které pravidelně komentuje emise průmyslových podniků uváděných v Integrovaném registru znečištění. (jo)

Nepoužívanou ohnivzdornou pokladnu (trezor) nechala po šesti desetiletích otevřít rožnovská radnice. Žádné velké překvapení se ale nekonalo. V jedné z kanceláří rožnovského městského úřadu stál dlouhá desetiletí nepoužívaný trezor. „Klíče od něj jsme nikdy neměli, nové se vyrobit nedaly a vystěhovat trezor bylo s ohledem na jeho velikost a hmotnost přesahující 2,5 tuny velmi komplikované. Až v uplynulých dnech jsme využili výměny oken na budově radnice a trezor vystěhovali,“ uvedla starostka Rožnova Markéta Blinková (ODS), která také nařídila jeho otevření. „Samozřejmě jsme neočekávali, že by v trezoru byly nějaké finanční prostředky. Mohly tam ale být uloženy staré dokumenty nebo jiné materiály. Ani to se ale nakonec nestalo, v trezoru byly pouze známky ROH z šedesátých let minulého století,“ doplnila starostka.

listopad 2013

lovými deskami na všech stranách a výplní, kterou, z důvodu nehořlavosti, tvořil popel. Nakonec se od-

Trezor vážil zhruba 2,5 tuny. Foto: T. Gross

a jednouché nebylo ani jeho otevření. Podobně jako jiné trezory byl velmi dobře zabezpečen – dvěma 4 cm oce-

borníkům podařilo prolomit zámek a trezor tak mohl být prozkoumán,“ uzavřela Blinková. (tg)

Pranostiky na měsíc listopad Kvetou-li stromy podruhé, potrvá zima až do května. Jíní o Všech svatých věští krutou zimu. Když dlouho listí nepade, tuhá zima se přikrade. Na svatého Martina kouřívá se z komína. Chodí-li husa o Martině po ledě, chodí o Vánocích v blátě.

Hus o Martině nejpěkněji zpívá. Kliment zimu oblibuje. Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. Hřmí-li v tomto měsíci, ať se těší rolníci. Jaký listopad, taký příští březen. Kresba: Mikoláš Aleš

Sedícího ogara si ze Soláně někdo odnesl

Stovkou přes Rožnov

Ve středu 16. října dopoledne se zaměřili dopravní policisté na dodržování předepsané rychlosti v obci. Policejním vozidlem s radarem vyjeli na ulici Palackého v Rožnově, kde je předepsaná maximální rychlost 50km/h. Kolem čtvrt na jedenáct dopoledne zastavili řidiče, který se řítil ulicí kolem Dřevěného městečka rychlostí 100 km/h. Třiadvacetiletý místní řidič nadýchal 1 promile. Policisté mladému řidiči zadrželi řidičský průkaz a zakázali mu další jízdu. Za překročení rychlosti v obci o 40 km a více zákon o provozu na pozemních komunikacích pamatuje pokutou 5–10 tisíc korun plus zákazem řízení na 6 měsíců až 1 rok. Za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky pak trestní zákon ukládá až roční trest odnětí svobody. (pčr)

„I tak nám ale trezor dal dost zabrat. Kvůli vysoké hmotnosti ho z kanceláře musel vytáhnout jeřáb

Sedící ogar. Foto: PČR

Policisté z policejní stanice na Horní Bečvě se v těchto dnech zabý vají krádeží dřevěné sochy „Sedícího ogara“ v životní velikosti. Socha v hodnotě 30 000 korun zmi-

zela z parkoviště na Soláni. Naposledy byla podle svědků socha na svém místě v neděli 6. října. Krádež na policii oznámila o tři dny později zaměstnankyně společnosti, které socha patřila. Žena byla pověřena, aby vyfotografovala všechna zastavení na Soláni nacházející se v katastru obce Hutisko-Solanec. Přitom zjistila, že socha „Sedícího ogara“ není na svém místě. Zůstal tam pouze otesaný kámen, ze kterého vycházela železná armatura a dále kovová cedulka s nápisem „Sedící ogar 2010“ s uvedením autora sochy. Sochu podle svědků někdo ukradl zřejmě v noci z neděle 6. října na pondělí. „Jedná se o dřevěnou sochu sedícího ogara v životní velikosti, kterou z javoru vyřezal pan Zdeněk Matyáš. Socha byla na parkovišti od roku 2010. Společnost ji v tomto roce pořídila za 30 000 korun. Po pachateli krádeže pátráme. Pokud by nám

někdo z veřejnosti mohl ke krádeži sdělit nějaké informace, ať kontaktuje policii na lince 158,“ uvedla Lenka Javorková z okresní policie Vsetín. (lum)

5



Betlémy, věčná inspirace: nad novou knížkou Richarda Sobotky Richarda Sobotku není třeba čtenářské obci příliš představovat. Valašský patriot, spisovatel, publicista a novinář vydal svou první knihu už na konci 70. let. V nejbližších dnech vychází mj. blízkému spolupracovníkovi Rožnovského prostoru další kniha. Tentokrát o betlémech. V předvánočním čase ti vychází další knížka, proč právě o betlémech? „Betlémy jsou se svátkem vánočním neodmyslitelně spjaty. Obojí evokuje dětství a vzpomínka na čas Vánoc nás pak provází po celý život.“ Motiv je daný v podstatě už více jak dva tisíce let, není spodobnění betlémů stejné? „Každý betlémář uplatňuje při tvorbě betlému vlastní postup a pojetí. I když používá stejný motiv, je

betlém v konečném provedení úplně jiný. Obvykle jsou v postavách darovníků spodobňováni sousedé a děj příběhu je nezřídka zasazen do krajiny důvěrně známé. To umožňuje při tvorbě betlémů velkou variabilitu.“ Kolik těch betlémů čtenář v knížce najde? „Z ekonomických důvodů jen několik desítek. K besedě do Městské knihovny 28. listopadu jsou jich k projekci připraveny téměř dvě stovky. Jsou to betlémy ze soukromých sbírek, ale také z betlémářských výstav, jakou byla například světová výstava betlémů v Hradci Králové GLORIA ET PA X v roce 2004. Nádherné výstavy betlémů pořádalo město Štramberk. Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí vystavuje betlémy a také Valašské muzeum. Pak

jsou to neobyčejné betlémové komplexy, jako věhlasný Třebechovický betlém, Slovenský betlém v Rajecké Lesné a nejnověji také betlémářský skvost v Horní Lidči. Ale nezřídka je to i prosté znázornění dávné legendy, i takové může přinést radost a potěšení.“

ská tradice nabízí. Snad i takto knížka čtenáře potěší.“ Lukáš Martinek

Co ještě knížka přináší? „Je to nahlédnutí do historie betlémářství, také vyprávění etnologa a kustoda etnografického oddělení Národního muzea v Poznani Witolda Przewoźnego o tradici polských betlémů. Knížku uzavírá povídka Valašské Vánoce.“ Jak dlouho na knížce pracuješ? „Intenzivně tento rok, ale betlémářský „sběr“ trvá několik desetiletí. I přesto neobsahuje vše, co betlémář-

Titulní stránka knížky Betlémy, věčná inspirace. Foto: J. Sobotka

Nad krajícem chleba… U nás doma se povětšinou snídá a večeří systémem „co najdeš v ledničce“, chleba je v šuplíku. Vyhovuje mi to, zvykl jsem si… No ale je v tom jistá letitá potíž. Od dětství mám rád, mimo jiné, sýry. Kromě kozího snad všechny. Tuhle jsem si k večeři namazal krajíc chleba s máslem a na něj sýr. Podle obalu to měl být tavený sýr se šunkou a zeleninou. Míval jsem jej v dětství strašně rád. Když jsem odpreparoval od lepivého obsahu staniol, třepala se uvnitř kostička bílé hmoty nápadně podobná slavným amarounům. Kousek jsem oddělil, rozmázl po krajíci a kousnul. Hmm, to by měl být sýr se šunkou a zeleni-

6

nou!? Gelovitá hmota však vykazovala naprosto konzistentní vláčnost bez jakýchkoliv stop růžových vlásečnic šunky a červeno-zelených flíčků signalizujících zeleninu, jak bývalo normální. Nic. Výrobek moderní chemie bez chuti. Ještě jednou jsem se podíval na obal: koupil jsem správný typ. No nic, musíme to nějak dochutit. Pár koleček salámu navrch… Ale pořád to nebylo ono. Jasně, trochu rajčatové pomazánky to spraví! No furt to není o chuti. Ha, objevil jsem natvrdo uvařené vajíčko. No na něj ještě trochu hořčice (gurmáni řeknou sardelovou pastu) a sůl. A ejhle: dostavil se první identifikovatelný chuťový vjem:

chleba s máslem a vajíčkem… A hořčicí. Pak jsem se ale podíval na „průřez“ svého výrobku a zjistil, že na krajíci leží suroviny v celkové ceně skoro třiceti korun a výsledkem je chuť chleba s vajíčkem… A hořčicí. Dumal jsem nad tím, jak dlouho už takhle experimentuju s moderními produkty potravinářské výroby a co jsem všechno musel nechat projít svými chuťovými buňkami a následně trávicím traktem, abych si vyrobil aspoň nějakou chuť obyčejného namazaného chleba s něčím. A to jsem si myslel, jak jsem obelstil prodejce ignorací polských potravin, holandských rajčat prostých jakékoliv chutě či vůně, výrobce „lančmítu“, kteří jasně ukázali, z čeho se vyrábí Solvina a že se dá dnes nazvat pochutinou… Je-li patřičně zabalená. Já vím, že při pohledu na mou značně prostorově znevýhodněnou postavu leckdo nechápavě zakroutí hlavou nad mými problémy, ale jeden známý o mně říkal již těsně po sameťáku, že jsem „živá reklama padlého režimu“. A teď najednou si uvědomuju, kolik zbytečné energie a peněz jsem za poslední roky vrazil do snahy vyrobit si tu chuť obyčejného chlebu se sýrem, zeleninou a šunkou. A výsledkem té hromady zkonzumovaných potravin byla většinou banální chuť vajíčka… A hořčice. Ale hledat budu dál, přece to nevzdám! Jednou se to musí podařit najít! Blbý na tom všem je, že už si nepamatuju, co s čím jsem kdy testoval a jak to vlastně chutnalo. Říká se, že opakování je matka moudrosti a v mém případě moje obezita je jejím dítětem. A stále se cítím nepoučen. A najednou jsem dostal nápad hodný voleb-

ního manažéra: co kdybych založil stranu, která by vám v rámci probíhajícího předvolebního sebezaklínání slíbila, že vrátí chuť potravinám na předrevoluční úroveň? Že by jako zase platily oborové normy, jako platí stále normy třeba pro elektrikáře. Že by zase bylo někde dáno, že buřty se dělají z masa, jogurty z mléka a šlehačka ze smetany, že chleba se peče z mouky a čokoláda se dělá z kakaa a to zase z kakaových bobů. Že cukr má sladit a jahodová marmeláda je z jahod, že normální mléko zkysne a že by na to všechno dohlížel někdo zodpovědný s opravdovou pravomocí. No nevolili byste takovou partaj? Já vím: sliby chyby a v současném tuzemském parlamentním „jakožesystému“ bych stejně musel v případě volebního úspěchu vytvořit buď „konstruktivní opozici“ či její opak – „destruktivní koalici“, kde bych možná prosadil onu normu na výrobu špekáčků z masa, ale třeba za cenu, že zrušíme ty české sýrárny, co neumí už vyrábět sýr se šunkou a zeleninou, a budeme dovážet veškeré sýry z Konga. Samozřejmě přes dovozní firmu nějakého bratrance nějakého pana ministra z některé koaliční partaje. No uvidíme za pár týdnů, jestli jste taky zůstali nepoučitelní minulostí (leč zmítáni vzpomínkou na dobu, kdy nám něco chutnalo nějak líp) a naskládali na ten náš společný krajíc chleba tak nesmyslnou kombinaci pochutin, aby pak výsledkem byla zase planá chuť zklamání a jen kila navíc. I když mezi námi, neznáte nějakou fungující dietu? Ideálně i dietu mozkovou… Ale co ji proplácí nemocenská pojišťovna, jo?! Petr Liška listopad 2013



Muzeum zdárně ukončilo rekonstrukce Billova domu

Nahá žena pobíhala po domě jen s deštníkem

Rekonstrukce Billova měšťanského domu, který byl značně poškozen pádem stromu v květnu roku 2012, byla ukončena. Objekt, který je jednou z dominant nejnavštěvovanějšího areálu muzea, Dřevěného městečka, se rekonstruoval více než 15 měsíců. Celkové náklady na rekonstrukci ve výši 4,2 milionu korun byly hrazeny z rozpočtu Ministerstva kultury, jakožto zřizovatele muzea. Kompletní rekonstrukce chlebové pece byla hrazena z prostředků potomků původního majitele objektu. „Objekt bude veřejnosti zpřístupněn s ohledem na vlhkost bez vnitřního vybavení v rámci Vánočního jarmarku 14. prosince. Návštěvníci budou mít možnost na panelech vidět, jak probíhala celková rekon-

Ve čtvrtek 17. října kolem sedmé hodiny ráno oznámila na policii obyvatelka jednoho panelového domu v Rožnově, že po chodbě běhá nahá žena s jejím deštníkem. Oznamovatelka si prý deštník nechala přes noc na chodbě, aby se jí po dešti vysušil a neznámá žena jí ho vzala. Policisté vyjeli do panelového domu. V pátém patře našli opilou, úplně nahou ženu. Ihned věděli, o koho se jedná. „Pětačtyřicetiletá žena má sice trvalé bydliště ve Vsetíně, ale zpravidla se zdržuje v Zubří. Rožnovští policisté ji několikrát řešili pro porušování veřejného pořádku a občanského soužití. Policistům v domě několik lidí říkalo, že jim žena buď zvonila na zvonek, nebo boucha-

strukce budovy. V celé své kráse, včetně funkčního vybavení, bude ovšem trvale otevřen až na počátku sezóny 2014,“ konstatovala Petra Valíčková, pracovnice vztahů k veřejnosti Valašského muzea v přírodě. Patrová roubená stavba s dřevěnou podsíní pochází z poloviny 18. století z rožnovského náměstí. Do muzea byla přenesena roku 1924 a spolu s objektem radnice a několika menšími stavbami tvořila kulisu pro dění Valašského roku 1925. Zadní část stavby byla později rekonstruována. Svým architektonickým pojetím s dochovanými prvky renesance patří k domům charakteristickým pro města v období pozdního středověku. (lum)

la na dveře, podle nich se chovala velmi hlučně, sdělila tisková mluvčí okresní policie Lenka Javorková a dodala: „Před jedním bytem dokonce vzala pánské pracovní boty, které si obula a chodila v nich. Na dotaz, kde má žena oblečení, říkala, že neví a dodávala, aby ji policisté nezdržovali, že jde do práce. Kolegové ženu eskortovali na policejní služebnu. Tam po chvíli přijela rychlá záchranná služba, jejíž lékař rozhodl ženu převézt do psychiatrické léčebny v Kroměříži. Ještě předtím se však podrobila dechové zkoušce (1,08 promile).“ Žena je podezřelá z trestného činu výtržnictví. (lum)

Do nitra Beskyd Na konci měsíce září uspořádalo Středisko volného času v Rožnově pod Radhoštěm pro děti i dospělé akci k poznávání krás a zajímavostí Kněhyňské jeskyně. V ranním prosluněném babím létě jsme se sešli na autobusovém nádraží v Rožnově pod Radhoštěm a vyrazili jsme na Pustevny, kde započalo naše objevování krás přírody CHKO Beskydy a jeho podzemí. Vydali jsme se směrem na nejvyšší vrchol Zlínského kraje – Čertův Mlýn, kde jsme si povídali o pověsti, která se váže k tomuto místu a zamířili jsme ke kamennému útvaru s názvem Čertův stůl, který svým tvarem vyvolává v lidech různé pocity a bádání, zda je tento útvar dílem lidské činnosti podobné dolmenům nebo

listopad 2013

čistě přírodním výtvorem v geologických pochodech. Potom jsme sestoupili do sedla Kněhyně a odtud lesní stezkou ke Kněhyňské jeskyni. Všichni jsme vybalili čelovky, přilby, lana a další materiál důležitý k sestupu do jeskyně. V jeskyni jsme si povídali o vzniku beskydského podzemí a kamarádi speleologové nám odchytili netopýra vrápence malého. Děti tak měly možnost si tohoto nádherného tvora prohlédnout zblízka. Další netopýři nám kroužili nad hlavami, a vytvářeli tak v jeskyni neopakovatelnou atmosféru. Mokří, zabahnění, ale spokojení jsme vylezli z nitra hory na denní světlo. Cestou zpátky na Pustevny jsme nasbírali hromadu hřibů a prošli se pralesovitým porostem NPR Kněhyně – Čertův

Sestup do jeskyní byl pro děti velkým dobrodružstvím. Foto: SVČ

Mlýn, kde jsme putovali po jelení stezce a mohli objevovat kouzlo lesa, který se vyvíjí bez zásahů člověka. Spokojení a unavení jsme nakonec dorazili k autobusu, kde některé děti

s nabytými dojmy usnuly při zpáteční cestě. Těšíme se společně na další akce v přírodě CHKO Beskydy, která je kouzelná, jedinečná a je potřeba ji chránit. Michal Šulgan

7


8


listopad 2013



Houbaře hledalo 70 lidí, on byl u příbuzné Ve čtvrtek 3. října večer pátrali v lese v Hutisku-Solanci policisté po muži, který se ztratil svému známému při hledání hub. Pátrací akce se zúčastnily desítky lidí z řad hasičů a policistů. Pohřešovaný muž nakonec přišel sám domů. Kolem deváté hodiny ráno vyrazili dva muži (68 a 41 let) z Frenštátu pod Radhoštěm do lesů v okolí HutiskaSolance sbírat houby. Po chvíli mezi sebou ztratili kontakt. „Starší si říkal, že se potkají ve

smluvený čas u auta, a proto situaci neřešil a pokračoval v hledání hřibů. Mladší se však rozhodl vrátit k autu, protože byl v lese poprvé a měl strach, že zabloudí. Protože bylo teprve kolem desáté hodiny dopoledne a sraz u auta měli až v jednu odpoledne, rozhodl se, že zajede ke své hodně vzdálené rodině na Pustevny,“ popsala tisková mluvčí okresní policie Lenka Javorková. Muž autobusem dojel k restauraci Zavadilka v Prostřední Bečvě a dál šel

pěšky. U vzdálených příbuzných zůstal až do čtyř hodin odpoledne. Pak jel autobusem do Rožnova p. R., tam přesedl na autobus do Frenštátu p. R., kde bydlí. Kolem půl sedmé, když dorazil domů, mu řekla manželka kamaráda, který s ním byl na hřibech, že ho hledá policie. „Mezitím po muži v lese pátralo asi sedmdesát lidí, konkrétně šedesát hasičů (především dobrovolných) a deset policistů. Před samotnou pátrací akcí v lese kolegové prověřili by-

dliště pohřešovaného muže a další místa, kde přicházelo v úvahu, že by se mohl zdržovat. Dozvěděli jsme se, že zmizelý muž nemá téměř žádné blízké příbuzné. Mobilní telefon u sebe neměl, což byla veliká chyba. Další hřibařovou chybou bylo, že nepřišel ve smluvený čas k autu, kde se měl se svým známým potkat. Starší z mužů měl pochopitelně o svého kamaráda strach, a proto kolem čtvrté hodiny odpoledne kontaktoval policii,“ uvedla Javorková. (lum)

Historie věhlasné dolnopasecké hospody Kamenec Kamenec nebyla jen věhlasná dolnopasecká hospoda, ale i místo bohatého kulturního a společenského života Dolnopasečanů. Na historii Kamence vzpomíná místní rodák pan František Drápala. Narodil se roku 1940 nedaleko památečního kříže v dřevěnici z roku 1825. Naproti za cestou byl rybník a náhon na mlýn, který už od druhé světové války nepracoval a definitivně zanikl kolem roku 1958. V roce 1954 postavil staříček František Frňka novou dřevěnici. Františkova maminka byla za svobodna Frňkova, provdala se za Jaroslava Drápalu z Bačáku. „Bylo mi čtrnáct, když ten dům stavěli,“ vzpomínal František Drápala. „Vyučil jsem se v Tesle Vrchlabí vakuovým mechanikem. Hned pak jsem nastoupil v Tesle Rožnov. Pracoval jsem na obrazovkách, a to až do roku 2000, kdy jsem odešel do důchodu.“ Jaká je historie věhlasné dolnopasecké hospody Kamenec? „Ještě za Rakouska založili Dolnopasečané Vašek z Lázu, Martiňák, Juříček, Tvarůžek a Kulišťák spolek Národní jednotu a postavili na pravém břehu Veřmiřovského potoka, naproti kříži, dřevěnou klubovnu. To byli společenští lidé. U Vašků na zahradě se pořádaly škračenice vajec a smažila se pučálka (nabobtnalý hrách), hráli tam na harmoni-

listopad 2013

Z vystoupení dolnopaseckého ochotnického divadla v Molierově divadelní hře Zdravý nemocný (vlevo paní učitelová Vašková, vpravo František Drápala). Foto: archiv F. Drápaly

ku a ozembouch. Dolní Paseky měly vždy hodně obyvatel (kolem roku 1958 snad až 1500), takže stavba klubovny na Kamenci, změněné později na hostinec, byla jakýmsi přirozeným vyústěním společenského života obyvatel Dolních Pasek. Členové spolku Národní jednota postupně vybudovali v dřevěné budově sál, přistavěli divadelní jeviště, kuchyňku a záchodky. Po čase také podloubí, kde se sedělo při letních zábavách. A ještě velkou prosklenou verandu – ta dřevěná byla už za existence Uličního výboru někdy v roce 1958 zbourána, namísto ní postavili zděnou na betonových základech i se šatnami a kioskem. Jinak zůstala celá

stavba pořád dřevěná. Na Kamenci se pravidelně pořádaly hodové, štěpánské a velikonoční zábavy, také vinobraní, prostě se tam odehrávaly všechny společenské události. Hrála dolnopasecká hudba, Ola Křenků, Mir Halamičků, Mirek Filipů, prostě správná lidová dechovka. Každoročně se na Kamenci také pořádalo kácení máje. Místní pravidelně nacvičovali a hráli divadlo. Premiéry dvakrát do roka. Sál byl vždy zaplněný do posledního místa. Každý divadelní kus se hrál vždy v sobotu a neděli, třeba i dva měsíce po sobě. Dolnopasečané chodívali na zábavy také přes kopec k Janoštíkům na Horní Paseky, nebo na Staré

Zubří, ti zase rádi chodívali k nám. Historie Kamence ve druhé polovině 20. století už tak radostná nebyla. Uliční výbor administrativním nařízením skončil, tím i veškeré zábavy a divadla. Někdy po roce 1962 převzal Kamenec ČSM. Mládežníci vybudovali v patře bar, pak také kuchyňku, umývárnu a záchody. Pak už byly na Kamenci jenom diskotéky – a nepořádek. Historie Kamence skončila po roce 2000, kdy objekt přešel do vlastnictví firmy UNIPAR, ta před čtyřmi roky provedla kompletní přestavbu objektu na výrobu svíček. Z dřívějších časů také pamatuji, že v areálu Kamence měli dva ruští legionáři vagóny těplušky, které jim daroval Masaryk, jedna z nich tam vydržela až do roku 1960. Před Kamencem bylo původně volejbalové a tenisové hřiště, tam jsme jako ogaři chodili hrát volejbal a pinkat tenis, teď je tam vybudované parkoviště. Je zajímavé, že Kamenec, přestože byl dřevěný, nikdy nehořel.“ Je Dolnopasečanům smutno po Kamenci? „Je. Se zánikem Kamence skončila na Pasekách veškerá kultura.“ Dolní Paseky jsou stále krásné přírodní zákoutí, ale družnost někdejšího společenského života už i odtamtud vyvanula. (sb)

9



Štramberk – Valašský betlém i unikátní archeologické nálezy Příjemným místem pro výlet téměř v každé roční době je městečko Štramberk, dostupné osobním automobilem nebo pohodlně vlakem. Výlet na půl dne nebo i déle poučí a překvapí množstvím zajímavostí. Tradice štramberských uší připomíná obléhání města Tatary, kteří na důkaz svého snažení posílali Čingischánovi pytle uřezaných uší svých protivníků. Stateční Štramberáci se však i díky boží pomoci ubránili a na památku po dnešní časy pekou štramberské uši a prodávají i mimo území republiky. Právem byl Štramberk v roce 1969 prohlášen za městskou památkovou rezervaci. K chráněným objektům patří zejména štramberská Trúba, válcovitá věž z kamenného zdiva, pozůstatek hradu založeného asi ve XIII. století. „Kulatina“, jak se také štramberské Trúbě říkalo, byla roku 1904 zastřešena a upravena na rozhled-

nu. Památné jsou také hradby a zbytek městského opevnění. Náměstí (rynek) se po rekonstrukci obléklo do pohádkové krásy. Farní kostel

Ozvláštněný pohled na Štramberk v mlhách z vrcholu Radhoště. Foto: R. Sobotka

Nanebevstoupení Páně je barokní stavba z let 1722–23. Stará zvonice se zbytkem věže připomíná původní kostel sv. Bartoloměje. Památná je

Kupte si kalendář, podpořte handicapovaného Jirku Jiří Mára, cestovatel, spisovatel a fotograf, který několikrát s rodinou navštívil v rámci Klubu cestovatelů rožnovský T klub – kulturní agenturu, vydal kalendář. Snímky zachycují desetiletí výprav za poznáním, které podnikli s handicapovaným synem. „Naším cílem je dodat motivaci lidem se zdravotním postižením a optimistickým způsobem je podpořit v jejich boji za naplnění vlastního snu. Přinášíme snímky a komentáře z třiceti zemí světa, při nichž se čtenáři pobaví a možná i poučí,“ přiblížil sedmačtyřicetiletý rodák z Přerova. Od roku 2004, kdy jej nevyléčitelná nemoc syna přinutila vzdát se stálého pracovního místa, vydal sedm knih a natočil sedm dokumentárních filmů. Výtěžek věnoval na nákup rehabilitačních pomůcek a splnění synových cestovatelských snů.

také stará tržnice, v níž je v současnosti umístěno muzeum. O „Valašský Betlém“ se především zasloužil Dr. A. Hrstka (1864

Při první výpravě se stal handicapovaný Jirka prvním českým vozíčkářem, který procestoval nejvzdálenější zemi na světě, Nový Zéland. Na druhé cestě studoval španělštinu v Ekvádoru a vyzkoušel, jak se žije v Amazonské džungli a na tajuplných Galapágách. Třetí expedice ho zavedla do Japonska. „Následovala cesta na Island a do Grónska, které geograficky patří do Severní Ameriky. A když jsme se konečně dostali do vytoužené Afriky, stal se Jirka prvním českým vozíčkářem, který navštívil všechny obydlené světadíly,“ vylíčil bývalý ekonom. Kalendář na rok 2014, který stojí sto korun, si mohou lidé objednat na elektronické adrese jirimara@seznam. cz nebo na webových stránkách www.jirkamara.cz. (tka)

až 1931), který ve Štramberku působil jako starosta. Založil Klub českých turistů. Jeho zásluhou přicházeli do Štramberka významní malíři Bohumír Jaroněk, Oldřich Blažíček, Jaroslav Panuška a další. Významnou postavou je štramberský rodák z domku čp. 267, cestovatel a spisovatel Ing. Jiří Hanzelka (nar. 1929), který se zpod štramberské Trúby dostal až na jih Afriky,

za Kordillery, na Sibiř i do Turecka. Světový věhlas má Štramberk také díky jeskyni Šipka, ve které roku 1880 archeolog K. J. Maška objevil zlomek dolní čelisti neandrtálského dítěte. Její kopie je vystavena v místním muzeu, kde kromě sbírek národopisných jsou také místní archeologické nálezy. Jurský vápenec, díky bohatému obsahu fauny známý také jako štramberský, vznikl nahromaděním schránek a koster organismů v těsné blízkosti korálových útesů, které lemovaly břehy jurského moře. Je z něj dnes známo přes 600 druhů fosilních živočichů a řas, z nich je třetina endemitských. Stříbrné jezírko a další přírodní zajímavosti lze objevit v arboretu. Ze současné fauny je nejvýznamnějším motýl Jasoň červenooký (Parnasius Apollo), který se znovu v hojné míře vyskytuje na zdejších vápencových skalách. V nedaleké Kamenárce si mohou horolezci vyzkoušet na hlavní stěně 42 různých lezeckých cest. Ryze současnou je rozhledna Bílá hora, vzhledem připomínající symbol struktury DNA, otevřena byla 28. dubna 2000. (sb)

Střešní krytiny: Asfaltový šindel Superglass: obdélník – hnědý, červený, černý bobrovka – hnědá, červená Podkladní pás

Lehká vlnovka Guttapral 2x0,95m hnědá

266 Kč/m2 306 Kč/m2 61 Kč/m2 313 Kč/ks

158 Kč/m2 181 Kč/m2 45 Kč/m2 234 Kč/ks

Klempířské výrobky: Okapový žlab r.š. 330 mm: pozink přírodní pozink lakovaný hnědý

67 Kč/bm 122 Kč/bm

52 Kč/bm 85 Kč/bm

Výprodej lakovaných žlabů a svodů, 2. jakost – cena od 30 Kč/bm!!!

Asfaltové pásy: Finální modifikovaný pás s posypem: zelenošedý, červený, hnědý

198 Kč/m2

151 Kč/m2

38 Kč/m2

24 Kč/m2 33 Kč/m2

Podstřešní fólie: Kontaktní paropropustná fólie: volný okraj samolepící okraj

47 Kč/m2

Dřevo: Latě impregnované: 40/60mm 30/50mm

Palubky 19mm

10

22 Kč/bm 14 Kč/bm 284 Kč/m2

17 Kč/bm 11 Kč/bm 226 Kč/m2

listopad 2013



2. listopadu si připomínáme Památku zesnulých Památka zesnulých – dušičky se v křesťanských zemích připomíná od 10. století. Na hrob přinášíme živé květiny a rozsvěcujeme svíčky ve víře, že život smrtí nekončí. Vzpomínka na drahé o dušičkách symbolizuje naději ve shledání. Zesnulé připomínají pomníky, kromě nezbytných životopisných údajů jsou na nich někdy i krátké texty, připomínající profesi nebo postavení zesnulého. V Ostravě na hřbitově na Slezské má monumentální pomník Maria Novak, sedlka z Polské Ostravy, která zemřela roku 1879. Na městském hřbitově v Bystřici pod Hostýnem, který patří k nejkrásnějším na Moravě a je pod ochranou památkové péče, jsou pochováni ak. malíř H. Schwaiger (1854–1912), František Ondrúšek (1861–1932), a básník František Táborský (1858–1940). Ve Vidči má monumentální náhrobek z pískovce v podobě olistěné lípy vrchní hajný velkostatku Rožnovského Jan Malina, který zemřel roku 1935 ve věku 77 let, a jeho choť Veronika, která zemřela roku 1958 ve věku 84 let. V Zašové je na hřbitově starobylý pomník s kovovou tabulí a nápisem: Zde odpočívá v Pánu František

listopad 2013

Nostalgie starého rožnovského hřbitova. Foto: R. Sobotka

Schwetz, nadlesní, zemřel 14. září 1891 v 68 roce věku svého – a jeho žena Roza Schwetz, choť nadlesního, která zemřela 9. září 1873 v 56 roce věku svého. Budiž země jim lehkou! Na jiném hrobě lkají pozůstalí nad nebohou matkou, která zemřela roku 1930 ve věku pouhých 56 let: Umlklo stromu šumění a větřík sotva dýše, matička naše dříme sladký sen, tak tichounce – tak tiše. Na starém rožnovském hřbitově má pomník Růženka Bůžkova, která zemřela roku 1928 ...v 24. roce

květu mládí. Dřímej sladce drahá dcero a sestro! Na pomníku Františky Drápalové, zesnulé roku 1930 ve věku 32 let, je vytesán povzdech: Zakopáno nejdražší srdce matky naší. Monumentální pomník, včetně posmrtné masky, má aktivní sokolský činovník, bratr Joža Mareček, ...vrchní rada zemského soudu a obětavý sokolský pracovník, zesnulý roku 1923 ve věku 53 let. Nedaleko má pomník desátník pilot a letecký akrobat Karel Tkadlec,

který zemřel 20. listopadu 1923 ve věku 22 let ...při akrobacii prováděné nad Rožnovem zřítil se nešťastně se svým létadlem k zemi. Na pomníku lázeňského správce Josefa Stříže, který zahynul během osvobozování Rožnova po explozi dělostřeleckého granátu před Lázeňským domem 4. 5. 1945 ve věku 42 let, a spolu s ním jeho dceruška Věruška ve věku 4 let, stojí psáno: Věruško, andělíčku můj, tam na věčnosti s tatínkem vás Pán Bůh opatruj. Na jiném pomníku je text: V žalu zůstavils nás choti otče milý, bys se ve šťastnější s námi shledal chvíli. Na hrobu obecního pohrabáče z počátku 20. století, už sotva znatelném mezi ostatními, ještě donedávna přetrvával železný kříž i s železnou tabulí, s údaji dávno setřelými stářím. Obojí v posledním roce zcizeno. Podobně mizí ozdobné svítilny, starobylé řetězy, jsou rozbíjeny desky a pomníky, jsou ničeny hroby a urny s ostatky zesnulých. Nový čas, ve který jsme doufali, že bude lepší, než ten minulý, takto projevuje neúctu k těm, jež nám svým životem a svou prací vybudovali svět, který žijeme, a kteří nás na cestě na věčnost předešli. I takové jsou dušičky nového věku. (sb)

11



Koncepce rozdělování peněz se změnila v debatu o hazardu Pověření úředníci rožnovské radnice zpracovávají koncepci a způsob rozdělení finančních prostředků, které město získává z tzv. hazardu. Peníze by měly mimo jiné směřovat do sportu, kultury, životního prostředí nebo sociální oblasti. První návrh koncepce byl předložen zastupitelům. Ti se během rozpravy více než o samotné koncepci bavili o tom, jestli má smysl regulovat na území města hazard. V návaznosti na novou právní úpravu putují od letošního roku výnosy ze sázkové a loterijní činnosti a finance z tzv. hazardu do rozpočtu měst a obcí a jsou obcím přerozdělovány bez dalšího určení účelu. Způsob rozdělování finančních prostředků z tzv. hazardu proto řeší všechna města a obce České republiky. Rožnov byl mezi prvními městy, která koncepci na rozdělování peněz nestátním neziskovým organizacím (NNO) představila. „Koncepce financování byla připravena z toho důvodu, že sdružení a spolky působící ve sportu, v kultuře, v životním prostředí, v sociální a charitativní oblasti přišly o značné finanční prostředky získávané dříve prostřednictvím provozovatelů výherních hracích automatů, peněžitých, věcných a číselných loterií a sázkových her a prostřednictvím nadací zřizovaných těmito loterijními a sázkovými společnostmi Vlivem novely zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách platné od 1.1.2012,“ uvedl vedoucí odboru škol-

12

ství, mládeže tělovýchovy a cestovního ruchu rožnovského MěÚ Dušan Vrážel, pod jehož vedením byla koncepce zpracována. Rožnov bude na začátku příštího roku mezi NNO rozdělovat zhruba 8 milionů korun. Částka se může každým rokem měnit, stejně tako jako procentuální podíly do jednotlivých oblastí. Nyní návrh koncepce počítá s tím, že 50 % z tohoto objemu půjde sportovním organizacím, 32 % do sociální oblasti, 15 % na kulturní činnosti a 3 % na životní prostředí. „Procenta rozdělení vychází z reálných potřeb na základě zkušeností z předchozích let. Nesportovcům možná vadí, že jde hodně do sportu. Ale to je proto, že sport je na tom v posledních letech nejhůř. Přísun státních peněz naprosto vyschnul. U sociálu to bylo obdobné, ale doznívalo to trošku pomaleji,“ konstatoval místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL). „V rámci jednotlivých oblastí budou dále vytvořena pravidla pro rozdělení finančních prostředků do grantového systému (zde předpokládáme spolufinancování jednorázových akcí) a tzv. programů, ve kterých chceme formou částečné úhrady například nájmů podporovat pravidelnou a dlouhodobou činnost spolků a organizací,“ řekla starostka Markéta Blinková (ODS). Rožnovské zastupitelstvo uložilo městskému úřadu rozpracovat koncepci do jednotlivých programů podpo-

ry a grantových zásad města. Ta bude předložena ke schválení zastupitelstvu města na jeho prosincovém zasedání, kde bude mimo jiné projednáván rozpočet města na rok 2014. Představená koncepce se líbila napříč politickým spektrem. Jejím kladem je to, že peníze se jednotlivým organizacím budou rozdělovat až v dubnu. „Nyní to bylo tak, že jsme jako město Rožnov jako první rozdělovali prostředky do sociálu, aniž bychom znali výsledky z Ministerstva práce a sociálních věcí, potažmo z Krajského úřadu, který služby často dofinancovává. Nyní se systém celý otočí. Napřed se počká na výsledky z ministerstva, počká se na odvolání, které mají poskytovatelé právo podat, počká se na případné mimořádné dotace z kraje a teprve jako poslední, kdo bude rozdělovat prostředky, bude město Rožnov. Tudíž bude dofinancovávat, ne předfinancovávat. Bude to spravedlivější a pružnější systém,“ myslí si Petr Jelínek (Strana zelených). Některým zastupitelům vadí, že jde o peníze pocházející z hazardu. „Problém je v tom, že strkáme hlavu do písku před tím, jakou cenu musí tato společnost zaplatit za to, abychom peníze dostali. Zavíráme oči před rozpadajícími se manželstvími, dětmi vychovávanými bez otce,“ řekl Karel Gardaš (Zdravý Rožnov). Podle místostarosty Mikuška jde ale o pokrytectví. „Hazard je starý jako lidstvo samo. Pokud jste četl

Bibli, tak víte, že na Golgotě hráli římští vojáci o šat Kristův v kostky. Hazard se táhne celými dějinami lidstva, s tím bohužel už nic neuděláme. Neznám statistiky škod, které napáchal v občanské společnosti hazard, ale myslím si, že nebudou o nic větší, než ty, které napáchal alkohol. A že všichni využíváme výtěžku ze spotřební daně z alkoholu, o tom se vůbec nemluví,“ zareagoval na Gardaše Mikušek. Srovnávat alkohol a hazard ale prý nejde. „To, že alkoholik za několik let prochlastá svoji rodinu, je jasné. To, že alkohol nelze na základě standardního právního rámce ČR regulovat, je taky jasné. To, že gambler může prohrát celou rodinu během několika nocí, je bohužel taky jasné. A to, že tento tvrdý hazard, kdy v automatu prohraju několik desítek tisíc během několika minut, můžu regulovat na základě obecně závazných vyhlášek, to je taky jasné,“ připomněl Gardaš možnost, že obce na svém území mohou hazard regulovat. Připraví se tak ale o příjmy. „Ekonom Adam Smith kdysi řekl, že je dobré využít transformace osobních neřestí ve prospěch obecného blaha. A na tom je postavena i velká část ekonomiky této rozvinuté společnosti. S hazardem se bojuje několik set let a výsledek je bezvýsledný. Hazard byl a bude, s tím nic nenaděláme. To je prostě lidská přirozenost hrát si,“ dodal Mikušek. (lum)

listopad 2013



Městem šla šeptanda o McDonald’s Rychlostí blesku se internetem šířila pozvánka na slavnostní otevření občerstvení McDonald‘s, které mělo proběhnout v pátek 18. října. Šlo ale o vtip. Ve skutečnosti v Rožnově McDonald‘s nic otevírat nehodlá. Alespoň v nejbližších třech letech. O McDonald‘s v Rožnově se začali lidé zejména na sociálních sítích zajímat před několika týdny v souvislosti s výstavbou budovy na ulici Meziříčská mezi prodejnami Billa

a Lidl. Právě tam mělo dojít ke slavnostnímu otevření fast foodu v pátek 18. října. Pokud lidé v daný termín na místo dorazili, byli pravděpodobně zklamáni. Žluté „M“ na budově nebylo. „Pravda to není. Autor zprávy na sociálních sítích si dělá legraci a veškeré informace jsou nepravdivé. Rožnov pod Radhoštěm je nádherné místo, ale ve střednědobém horizontu cca 3 let se tam nechystáme,“ uvedla Drahomíra

Jiráková, ředitelka komunikace společnosti McDonald‘s. Fanouškům řetězce ale jistou naději dává. „Což ovšem neznamená, že se v Rožnově nedíváme po vhodném pozemku, kde bychom postavili restauraci typu Drive thru s McDrive s McCafe,“ dodala Jiráková.

„Děkujeme za možnost se k situaci vyjádřit, protože s ní nejsme samozřejmě příliš komfortní. Ale na druhou stranu nás těší, že o naše potencionální působení v Rožnově pod Radhoštěm je velký zájem,“ uzavřela ředitelka. (lum)

Radnice ocenila děti za sběr PET lahví

Neuvěřitelných 651.516 kusů PET lahví sesbírali žáci rožnovských mateřských a základních škol ve školním roce 2012/2013. Toto množství činí v přepočtu více než 30 tun plastového dopadu, který se díky školákům v Rožnově podařilo vytřídit a vrátit do výroby. Město Rožnov školám vyplatilo odměnu přesahující 118 tis. korun. Vůbec nejlepším „sběračem“ PET lahví se podruhé za sebou stal Marián Bartoň ze ZŠ Záhumení, který nasbíral za jeden školní rok 28.910 ks PET lahví. Mezi základními školami, také díky tomuto žákovi, zvítězila ZŠ Záhumení (144.969. ks PET lahví), na druhém místě skončila ZŠ Koryčanské Paseky (114.670) a bronzovou příčku obsadila ZŠ Pod Skalkou (43.858). Mezi mateřskými školami byla nejlepší MŠ Radost (94.512ks PET lahví), za ní se umístily MŠ 5. května 1527 (88.884) a MŠ 1. máje 864 (44.450). Foto: J. Matoušková

Po pašeráckých stezkách ze Starých Hamrů na Bílý kříž A to se zase jednou povedlo počasí! Neděle 29. září opravdu zářila sluníčkem, když si 30členná skupina dospělých i dětí vyšlápla po pašeráckých stezkách. Již tradiční akci Zdravého Rožnova – občanského sdružení a Městské knihovny, dle původní myšlenky Ing. Františka Šulgana, jsme letos zahájili na Starých Hamrech. Průvodce krajinou i její historií nám dělali Vojtěch Bajer a Jiří Langer, a to opravdu zasvěceně i zábavně. Měli jsme se vžít do představy, že jsme členové Pohorské jednoty Radhošť, čili přesunout se proti toku času o 100 let zpátky, kdy tato jednota tvrdě soupeřila s německým turistickým spolkem Beskidenverein, např. v turistickém značení či zakládání útulen. K polistopad 2013

Výprava před hotelem Charbulák na Gruni. Foto: archiv J. Mikuláškové

žitku z přírodních krás kolem jsme dostali další přidanou hodnotu např. o původu jmen Grúň, Švarná Hanka,

Hotel Charbulák, nebo o architektonické zvláštnosti dřevěného kostelíka Sv. Josefa a beskydských dřevěných

kostelů celkově. A Vojtěch Bajer přidával k lepšímu i místní pověsti, protože putování má název S knížkou v baťůžku po pašeráckých stezkách. Na historky o pašerácích a pašování samozřejmě také došlo, vždyť jsme končili na Bílém kříži, který je postaven na památku zabitého strážce hranic. Já sama mám radost ze záchrany malé zmije obecné, kterou jsem odšprtala z cesty, kde se vyhřívala a kde jí hrozilo přejetí autem. Miroslav Kubín z CHKO Beskydy mne informoval, že je to dnes už ohrožený druh. Takže tato putování nejsou jen odšlapáním kilometrů, ale i poučením a není divu, že zájemců je každým rokem více, než může autobus pojmout. Jarmila Mikulášková 13


Hutisko-Solanec Zatímco Hutisko má nejvíce domů po obou stranách silnice z Rožnova do Karlovic a ostatní leží roztroušené

mužské tak dlouho, až jí ustřihli cop a zastavěli do základů – proto se tam říká v Dívčím. Roku 1784 se císař Josef II. při cestě Valašskem zastavil na hutiském fojtství, jehož historie sahá až do roku


nolom, z něhož se těžil kámen k úpravě koryt potoků a horských bystřin. Škola byla v Hutisku zřízena současně s kostelem r. 1732, chodily do ní i děti ze Solance a Prostřední Bečvy. Roku 1911 byla zřízena škola Za Kopcem. V Solanci měli svou školu v letech od roku 1863 až do roku 1974, kdy byla v Hutisku postavena nová moderní školní budova. Dřevěný filiální kostel sv. Josefa byl na Hutisku postaven roku 1732, když vyhořel, byl r. 1748 postaven nový zděný kostel. K významným osobnostem obce patří František Koláček (1934), jehož zálibou je historie. Ve škole Za Kopcem po 20 let působil věhlasný učitel Cyril Mach (1888–1945), který šířil mezi obyvateli osvětu, spolu

s dětmi a občany postavil v Zákopčí památník T. G. Masarykovi a také monumentální pomník Charlottě G. Masarykové. Neodmyslitelně patří k obci památka na společenskou pracovnici a folkloristku Vilmu Volkovou (1903–1999), i na jejího otce spisovatele J. F. Karase (1876–1931), akademického malíře Luďka Majera (nar. 1925). K obci měl osobitý vztah také malíř František Podešva a jeho žena spisovatelka Marie Podešvová. I další malíři. Z nejmladší umělecké generace to je akademický sochař Martin Gaja (nar. 1973). Obec s téměř dvěma tisíci obyvateli je doslova rájem pro turisty a nástupištěm na túry po malebných Vsetínských vrších. (sb)

Fojtství na Hutisku s historií od roku 1712. Foto: R. Sobotka

uprostřed polí a pasek, osada Solanec je rozložena z menší části podél silnice a potoka Solaneckého, kdežto větší část po úbočích vrchů a různých ráztokách. Rozpoznat, kde v propletenci domů končí katastr jedné a začíná katastr druhé, je věru těžko. Ke spojení obou v obec jednu došlo 1. ledna 1960. V obci se nachází na 58 památek. Jednou z nich je studánka s dobrou vodou v Dívčím. Podle legendy tam při stavbě domu dívčina popichovala

1712, zakoupil několik oveček a dal je jako míšaník pást na salaš. Zatímco Hutisko vzniklo z osady u sklářské huti, název obce Solanec má údajně původ od míst, kde se ovcím sypala sůl, nebo že tudy procházela solná cesta. Obyvatelé se živili především zemědělstvím, chovem dobytka a zpracováním dřeva. V 17. století to bylo sklářství a s ním spojené pálení uhlí. Po zániku sklárny se rozšířilo domácké tkalcovství. V r. 1905 byl zřízen kame-

Novinky z Rožnovského pivovaru LUXUSNÍ DÁREK POD STROMEČEK Chcete potěšit Vaše blízké dárkem, na který jen tak nezapomenou? Pak si Vám dovolujeme nabídnout náš dárkový certifikát do pivních nebo mořských lázní Vám přímo šitý na míru a garantujeme, že se o Vaše blízké postaráme, jak to nejlépe bude možné. A navíc je platnost certifikátu rok od data vydání s tím, že zakoupené služby u nás Vám nikdy nepropadnou.

SLEVA 10% NA VÁS ČEK Á, POK U D PŘ I Z A KOU PE N Í ŘEKNETE HESLO „PROSTOR“ 14

JSME PRVNÍ KAVÁRNOU V ČR, KTERÁ VÁS SKUTEČNĚ NABIJE a navíc si můžete vychutnat kávu Lucie Bílé servírovanou na černobílém servisu.

KOUPEL V JODOBROMOVÉ SOLANCE S HYDROMASÁŽÍ SE ZÁBALEM PRO ROŽNOVÁKY JEN ZA 390 KČ!

Nevěříte? Instalovali jsme totiž tzv. širokospektrální žárovky, které dokonale imitují sluneční světlo. Lékařské studie jasně prokázaly, že toto světlo aktivuje vylučování hormonu štěstí, mizí deprese a úzkosti zejména ty zimní a mnohem více. PŘIJDTE SE K NÁM DOBÍT a vychutnat si kávu Lucie Bílé s domácím dortem.

Jód je ,,dirigentem“ organismu. Díky grantu EU jsme v mořských lázních nově instalovali exkluzivní víceúčelovou hydromasážní vanu s jodobromovou solankou. Jod je pro středoevropany nedostatkové zboží a jeho nedostatek významně ovlivňuje zdraví. A proto Vám tuto proceduru nabízíme vč. zábalu a nápoje za mimořádnou cenu 390 Kč. listopad 2013



U převráceného fiatu zasahovali hasiči dvou krajů Osoba zaklíněná ve vozidle zůstala po dopravní nehodě u Horní Bečvy ve čtvrtek 10. října. Do příjezdu hasičských jednotek prováděli hasební práce svědci nehody. Kvůli lokalitě, kde k nehodě došlo, na místo vyrazili hasiči ze dvou krajů. Po vyproštění byla osoba transportována do nemocnice vrtulníkem. K nehodě došlo krátce po poledni. Na místo vyjely profesionální i dobrovolné jednotky z Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm, Horní Bečvy, Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí a Starých Hamrů. „Během jízdy k místu události bylo potvrzeno operačním střediskem, že ve vozidle se stále nachází zaklíněná osoba a svědci dopravní nehody pro-

Z havarovaného vozu museli hasiči vyprostit zraněnou osobu. Foto: HSM Rožnov

vádějí hasební práce pomocí ručních hasicích přístrojů,“ uvedl velitel rožnovských hasičů Karel Janoušek. Po příjezdu hasičů na místo bylo prove-

deno rychlé vyproštění osoby z převráceného vozidla zn. Fiat, které blokovalo prakticky celou šířku vozovky. Požár vozidla nebyl velitelem zásahu

potvrzen. Na místo postupně dorazily jednotky hasičů obou krajů. „Z důvodu těžkého poranění hlavy vyproštěné osoby byl na místo události, po prvotním ošetření posádkou zdravotnické záchranné služby, povolán také vrtulník záchranářů,“ sdělil tiskový mluvčí HZS Zlínského kraje Libor Netopil. Vzhledem ke skutečnosti, že k nehodě došlo na území sousedního kraje, bylo místo události předáno veliteli profesionální jednotky ze stanice Frýdek-Místek. „Poděkování patří všem občanům, kteří poskytli rychlou a účinnou pomoc na místě události ještě před příjezdem jednotek hasičů,“ konstatoval Netopil. (lum)

Na slovíčko se starostou města Zubří Jiřím Randusem

Starosta města Zubří pan Jiří Randus. Foto: R. Sobotka

Současné dění v Zubří, které je od 22. 2. 2002 ne nevýznamným členem klubu měst České republiky, nás přimělo zastavit se na tamní radnici a položit panu starostovi Jiřímu Randusovi tři otázky. V měsíci říjnu proběhla v Muzeu města Zubří na Petrohradě jedinečná a vůbec první takováto výstava zuberské výšivky od sedmapadesáti zuberských vyšívaček, včetně originální sbírky vyšívaných čepců. Cestu za výšivkou vážili její obdivovatelé až z Ostravy a z jiných vzdálených míst. Zvažuje město Zubří možnost stálé expozice této bílé, křehké a jedinečné zuberské výšivky? „Pokud jde o sbírky, a netýká se to jen zuberské výšivky, jsme v současnosti v poněkud prostorové tísni. Stávající depozitář v budově mateřské školy na sídlišti bylo potřeba uvolnit pro dalších dvanáct předškoláků. Všechny sbírkové předměty jsme museli dočasně umístit v Klubu Zubří. Muzeum na Petrohradě, které si žádá listopad 2013

ležet ladem. Požádali jsme architekty o jejich vizi. Výsledkem bude klidové centrum s přírodními chodníčky, lavičkami a s fontánou, kterou městu darovala paní Kleinová. Počítáme s výsadbou okrasných keřů a stromů. Nebudou scházet ani dětské prvky. Vznikne prostor pro všechny věkové kategorie, bude průchozí za úředními záležitostmi, místem k odpočinku i k dětským hrám. Úpravy přijdou přibližně na 1,3 miliony korun. Počítáme s tím, že klidové centrum se stane jakýmsi mezistupněm pro vznik skutečného náměstí.“

úřadu, základní školu, dům služeb. Současně budujeme již zmíněné klidové centrum. Městský bezdrátový rozhlas už byl dokončen. Rozšířili jsme kapacitu tříd v mateřských školách Sídliště a Duha o 32 míst. V mateřské škole Sídliště je instalována nová kuchyně v hodnotě kolem 3 milionů korun. Dále probíhá rekonstrukce fotbalových šaten a revitalizace zeleně na sídlišti. Je to spousta úkolů, věřím, že ku prospěchu města Zubří, zároveň moc a moc práce. Hlavně ať vydrží počasí, alespoň do konce listopadu.“

Probíhají v Zubří v současnosti i další investiční akce? „Zateplujeme budovu městského

Za rozhovor panu starostovi města Zubří Jiřímu Randusovi poděkoval Richard Sobotka.

rekonstrukci v hodnotě cca šesti milionů korun, je využíváno pro jednorázové výstavy, které už mají mezi obyvateli renomé a pozitivní ohlas mezi návštěvníky, nechceme se těchto výstav vzdát. Takže pro stálou výstavu sbírkových předmětů, které jsou rovněž jedinečné, zejména pro zuberskou výšivku, hledáme kultivované místo. Nabízí se objekt Dinner, kde se uvolnily prostory po bývalé restauraci. Tam bychom chtěli do konce volebního období, to jest do října 2014, umístit depozitář a byl by zde prostor i pro stálou výstavu zuberské vyšívky či dalších sbírkových předmětů. Překvapením pro návštěvníka Zubří jsou terénní práce před budovou Muzea na Petrohradě, kde v dávné minulosti bylo házenkářské hřiště. Vzniká jedenáct let od jmenování Zubří městem v tomto prostoru náměstí? „Prozatím je tato plocha charakterizována jako klidové centrum. Bylo nám líto nechat tento krásný prostor 15



Broučci v Hážovicích

Pronájem Zimního stadiónu hokejistům: fiasko nebo krok správným směrem? V minulém RP jsme se mohli dočíst komentáře k pronájmu zimního stadiónu hokejistům, které bylo na základě možností získání dotace minulý rok zastupitelstvem schváleno. Jak už je zvykem u pana Gardaše, cokoliv se týká zimního stadiónu, je hned špatně, a to už od doby kdy ještě jako občan, nikoliv nezvolený zastupitel, posedával při zasedání zastupitelstva na zemi a aniž kýmkoliv tázán, vykřikoval různé své názory. Teď, i když nezvolen občany, sedí jako zastupitel sice už na židli, ale nepodložené informace a negativní náladu vůči zimnímu stadiónu a hokejistům šíří dál. Je pravdou, že díky přepočtovému koeficientu DPH přišel HC o odpočet DPH ve výši 464.000 Kč za uplynulý rok, ale taktéž je pravdou, že se hokejisté zavázali, že městu ušetří na provozních prostředcích 300.000 Kč, což se taktéž stalo. Takže lehkými počty je číslo relativní ztráty města 164.000 Kč. Pokud se ovšem na toto číslo jako na ztrátu lze dívat. HC během tohoto roku podal několik žádostí o dotace, přičemž hlavní žádost na MŠMT byla zpracována včetně kompletní projektové dokumentace na přestavbu zastaralé strojovny a výměny kompletních chladí-

cích rozvodů a ledové plochy. Nevím, jestli si pan Gardaš myslí, že se to udělá samo… Zpochybňovat, že HC potřebné žádosti nejen podal, ale dokonce i zpracoval včetně projektové dokumentace, je přinejmenším od pana Gardaše urážející, protože za tímto stojí úsilí a spousta práce týmu lidí z HC, kteří se na tomto podíleli. To, že nakonec dotace nedopadla, jak jsme doufali, je pochopitelné vzhledem k poněkud krkolomnému období vlády v čase, kdy se dotace měla schvalovat. Asi bude dobré, pane Gardaši, si pro příště informace ověřit, než budete pouštět zase svoje rozumy do světa a mást lidi hrozivými čísly, které účelově kumulujete do nesmyslů. Takže pane Gardaši, ať už sedíte teď na zastupitelské židli, nebo po volbách budete možná zase sedět na zemi, nedegradujte práci jiných svými dezinformacemi a lživými manipulacemi s čísly. Smlouva mezi HC a městem je platná do roku 2015, a pokud má někdo pocit, že prodělává gatě, když se za první rok této smlouvy udělalo tolik práce směrem k zajištění dotace na obnovu strojovny a lední plochy, tak tomu nerozumím. Stejně jako nerozumím tomu, že když HC při vý-

stavbě šaten v letech 2008–2009 daroval do městského majetku práci svých členů a materiál získaný od sponzorů v hodnotě necelých 3.000.000 Kč za příslib vedení města následně potvrzen nájemní smlouvou, že takto si zajistil bezplatné užívání sportoviště pro děti a mládež provozující hokej na 20 let. Po dvou letech se objeví pan Brož z finančního výboru a neznalý věci začne vše zpochybňovat? Kde jste byl, pane Broži, když rodiče bezplatně odpracovávali hodiny na výstavbě šaten HC a následně vše darovali do městského majetku? Nikde jsem Vás tam neviděl. Bylo to asi tím, že tam se pro město něco dělalo zadarmo a ne naopak… HC se věnuje práci s dětmi a mládeží v oblasti hokeje již od roku 1936, kdy hokejový klub v Rožnově pod Radhoštěm vznikl. Jako jediný sportovní oddíl z Rožnova provozuje tento sport na nejvyšší extraligové úrovni mládeže. Jiná města jsou na takto postavená mládežnická družstva hrdá a podporují jejich rozvoj. Jen v Rožnově se neustále hledá, jak tento druh sportu zlikvidovat a ze zimního stadiónu například udělat pěstírnu rudých karafiátů, že pane Koryčanský…? Ivan Soška

Rožnovský trojúhelník

S nápadem uspořádat rychlostní závod motocyklů a automobilů „Rožnovský trojúhelník“ přišli v roce 1960 členové tehdejšího Automotoklubu, který širokou škálou aktivit šířil mezi občany zájem o motorismus. Akce to byla nejen zajímavá, ale také velmi úspěšná, jak vzpomíná předseda Autoklubu pan Antonín Valenta. „V kategorii motocyklů to byly kubatury 125, 250 a 350. U automobilů kategorie sportovních vozidel. Start závodu se konal na Nábřeží Dukelských hrdinů, trať vedla přes dnešní dolní světelnou křižovatku (tehdy byla zcela otevřená a bez ostrůvku), pak kolem restaurace Janík, přes dolní most a náměstí, pokračovala Palackého ulicí kolem staré Polikliniky OÚNZ, hotelu Koruna na horní most a na křižovatce Eroplán zpět na Nábřeží.

Motocykly na startu závodu „Rožnovský trojúhelník“. Foto: archiv Autoklub Rožnov

Ovšem připravit trať bylo dost náročné. Autoklubáci museli brigádnicky předláždit část Nádražní ulice před někdejší hospodářskou usedlostí Jakšíkových, a pak od sochy Palackého až po polikliniku, aby byl povrch bezpečný i při vysokých rychlostech. Také museli důklad-

ně vyčistit celou trať – toho se zhostil slavný Jarda Dratva, který se zametacím vozem objezdil celé město. Obrubníky chodníků byly natřeny bílou barvou, aby je jezdci bezpečně viděli. Sloupy elektrického osvětlení bylo nutno obalit pytli naplněnými slámou.

Desítky dětí v průvodu s rozsvícenými lampiony byly k vidění v sobotu 12. října v rožnovské městské části Hážovice. Nebývale velký počet lidí se toho večera setkal kvůli lampionovému průvodu. Nezávislé sdružení hážovických maminek, které za akcí stojí, tím prý hlavně chtělo reagovat na velký počet dětí, který se zúčastnil obdobné akce pořádané Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm. Celá akce začala lampionovým průvodem po okolí místní návsi. Přítomné děti na cestě provázeli ručně malovaní broučci z lepenky. Ti děti naváděli správnou cestou k hasičské zbrojnici. Před ní se po skončení putování hrálo maňáskové divadlo pod širým nebem. Mezi lidmi, kteří na akci přišli, kolovaly domácí koláčky a horký čaj. To vše, spolu s příznivým počasím, nakonec přispělo k tomu, že se celý podvečer nesl v příjemné sousedské atmosféře. To byl ostatně také hlavní cíl organizátorek: „Akce je určitě vydařená. Přišlo více lidí, než jsme čekali, takže jsme spokojení,“ sdělila Děcká. Nezávislé sdružení hážovických maminek funguje již několik let, a mimo průvod broučků už připravilo řadu jiných akci pro nejmenší obyvatele Hážovic. Ti se tak například učili zdobit perníčky, nebo se vypravili do Pohádkového lesa. „Začaly jsme s tím proto, že je tady čím dál tím víc dětí a nemáme ani školku, ani dětské hřiště. Snažíme se pro ně alespoň takovýmto způsobem udělat nějaké vyžití.“ uvedla Děcká. Josef Čermák

Je ovšem třeba poznamenat, že tehdejší bezpečnostní předpisy byly pro takový závod daleko volnější, než jsou dnešní. Dnes by se nám každý vysmál, že chceme uspořádat takovéto závody ve městě na běžných silnicích. Dosahované rychlosti byly na tehdejší dobu úctyhodné. Přes město tak do stovky, na Nábřeží jel každý, co to dalo, jak se říká. Motocykly podle kubatury kolem sto třiceti kilometrů v hodině, automobily ještě víc. Cíl závodu byl opět na Nábřeží. Těchto divácky velmi úspěšných závodů se odejely celkem tři ročníky. Při posledním závodu totiž došlo ke smrtelné nehodě jednoho z jezdců motocyklu krajského přeboru. Při šetření nehody bylo konstatováno, že trať nevyhovuje dosahovaným rychlostem – což prakticky znamenalo konec rychlostních závodů „Rožnovský trojúhelník“. Byly to pěkné závody, lidem se líbily. My měli pocit uspokojení, že se nám podařilo uspořádat zajímavé závody a udělat dobrou věc.“ (sb)

Rožnovský prostor – měsíčník. Vydává Lukáš Martinek, Borová 1697, Rožnov pod Radhoštěm, IČ: 73941719, číslo registrace pod MK ČR E 20223, e-maIl: [email protected], tel.: 777 844 991. Spolupracovníci redakce: Richard Sobotka, Petr Liška, Vladimír Bartošek. Grafická úprava a sazba: Jakub Vémola. Články označené jako (pr) jsou placenou inzercí. Tiskne SAMAB Brno Group a.s. Zdarma do všech schránek v Rožnově. V obcích mikroregionu, Zašové a Stříteži nad Bečvou volně k odběru na obecních úřadech a v prodejnách. Vychází vždy první den v měsíci. Náklad 7300 ks.

16

listopad 2013

Rožnov volil opět jinak než republika

Recommend Documents