VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA Fakulta strojní
ROČNÍKOVÝ PROJEKT Jak psát bakalářskou práci Poslední aktualizace 30. 6. 2009
Jiří Petruželka
Ostrava 2007
Recenze: Ing. Ivana Šajdlerová, Ph.D.
© Jiří Petruželka
2
Obsah 1
Úvod
4
2
Jak začít – koncept práce
4
2.1
Poptávka - kdo jsou váši čtenáři?
6
2.2
Osnova a koncept
7
3
Rozpracování konceptu
12
3.1 Úvodní část 3.1.1 Desky 3.1.2 Titulní list 3.1.3 Kopie zadání 3.1.4 Místopřísežné prohlášení 3.1.5 Prohlášení o využití výsledků práce 3.1.6 Anotace 3.1.7 Obsah
12 13 14 14 14 14 14 15
3.2 Hlavní textová část zprávy 3.2.1 Úvod 3.2.2 Současný stav řešení 3.2.3 Cíle práce 3.2.4 Metodika řešení 3.2.5 Výsledky 3.2.6 Diskuze 3.2.7 Závěr 3.2.8 Odkazy, citace 3.2.9 Obrázky 3.2.10 Jednotky 3.2.11 Přílohy 3.2.12 Oddech a kontrola
15 16 16 17 17 20 21 21 22 23 26 26 27
4
Detaily psaní
27
4.1 Styl psaní 4.1.2 Chyby
5
27 29
Editory dokumentů
32
5.1 Výběr z typografických pravidel pro textové editory 5.1.1 Členící (interpunkční) znaménka 5.1.2 Spojovací znaménka 5.1.3 Závorky a uvozovky 5.1.4 Zkratky 5.1.5 Značky 5.1.6 Matematické značky a výrazy 5.1.7 Zvýrazňování textu 5.1.8 Členění textu
6
Použitá a doporučená literatura
33 33 33 33 33 34 34 35 35
36
3
1 Úvod Ročníkový projekt je předmět koncipovaný tak, abyste se v něm seznámili se zásadami, jak psát bakalářskou práci, a část jí i napsali. Psát není snadné. Je to umění. Výsledek závisí na vašich tvůrčích schopnostech. Musí ho ale přijmout váš odběratel (tj. fakulta pro vaší bakalářskou práci, redakce pro článek, nebo organizační výbor konference pro příspěvek ve sborníku, obecně čtenář, jemuž je přes vydavatele text určen). Aby se tak stalo, musíte splnit určitá pravidla. Ta předpisuje fakulta (pro bakalářskou práci), jsou dána pravidly pravopisu, nejrůznějšími normami ale také zvyklostmi pro psaní určitého druhu textů např. zrovna diplomových prací nebo technických a vědeckých sdělení vůbec. V tomto návodu do cvičení jsem vycházel zejména ze dvou prací ASHBY (2000) a ŠESTÁK (2000).
2 Jak začít – koncept práce Jako každý návrh, projekt, vyžaduje i seminární, bakalářská nebo diplomová práce postupovat podle určitého algoritmu (Algoritmus je (jak víte) konečná posloupnost kroků vedoucí k plánovanému cíli). Na Obr. 1 je ideové schéma takovéhoto postupu.
Obr. 1 Ideové schéma postupu při psaní bakalářské práce
4
Struktura Obsah
poptávka
Rozpracování kapitol
Struktura Obsah
Úpravy náplně
Úpravy struktury
Úpravy struktury
Koncept
Detaily zpracování
Úprava konceptu
Závěrečná Kontrola a úpravy
Produkt Ročníkový projekt Bakalářská práce Prezentace tisk a P P
Obr. 1a) Návrh algoritmu postupu
5
2.1 Poptávka - kdo jsou vaši čtenáři? Vaším trhem jsou vaši čtenáři. Musíte se vžít do jejich situace a ptát se, co byste, na jejich místě, od práce vyžadoval, co byste v ní chtěl a co nechtěl najít. Čtenáři diplomové práce jsou primárně - vedoucí diplomové práce - oponenti (ze školy i z praxe – důležití jsou zejména ti ze zadávajícího podniku, kteří znají podstatu problému a okamžitě vědí, jestli vaše výsledky jsou či nejsou přínosem) - členové státnicové komise (složení vaší komise je známé). Sekundárně -
vaši mladší kolegové
-
technická veřejnost (má k práci přístup i před obhajobou)
Všichni očekávají detaily všech významných částí (rešeršní, experimentu, modelování) vaší práce -
proč se problém řeší jaká byla vaše východiska jaké jste z nich udělali závěry pro řešení jaké jste zvolili metody jak jste je realizovali jakých jste dosáhli výsledků jaké z nich činíte závěry co pokládáte za hlavní přínosy práce
Také vyžadují - přehlednost - jasnost vyjadřování Co nechtějí – rešerši nevztahující se bezprostředně k tématu práce – teoretická východiska, na která nijak nenavazujete v později použitém modelu a mají vytvářet jen zdání teoretické úrovně – podrobné popisy činnosti standardního experimentálního zařízení, např. stroje pro tahovou zkoušku atp. Máte k dispozici různé zdroje informací. Základní údaje najdete v učebnicích, ale doplňte je z odborné literatury, časopisů, hledejte na internetu. Významným zdrojem informací vám je váš vedoucí práce, případně konzultant z praxe. Máte k dispozici i diplomové práce (na podobná témata) od vašich starších kolegů (každý rok jsou vybírány nejlepší práce a vaši vedoucí o nich vědí).
6
2.2 Osnova a koncept Nikdo z vás nezačíná úplně od nuly. Vybrali jste si téma práce, dostali jste formální zadání. Konzultovali jste již vícekrát s vaším vedoucím práce. Jestli ne, neostýchejte se za ním opakovaně zajít, musíte tam zajít! Výhodu samozřejmě mají ti, kteří požádali o zadání práce v minulém roce, donesli si je z podniku, ale hlavně na něm už začali s předstihem pracovat. Nemůžete–li psát, je to tím, že nemáte co nebo nevíte jak to říct. Za prvé si musíte uspořádat myšlenky. Usaďte se pohodlně se šálkem kávy (nebo ještě lépe sklenicí piva nebo na Moravě se skleničkou vína – nikoliv ve cvičení, ale doma a s malým pivem) nad papírem o formátu A3. Na ten začněte vytvářet orientační strukturu práce (osnovu, plán, mapu území, které tvoří vaše bakalářská práce). A to tak, že stručně napište smysluplný název každé kapitoly do záhlaví samostatného bloku Respektujte co uvádí „Zásady pro vypracování“ Z členění diplomové (bakalářské) práce musí vyplynout -
aktuálnost řešení problematiky přehled současného stavu řešené problematiky metodika řešení dosažené výsledky hodnocení výsledků a diskuze o nich
Nemyslete ještě na formu, úpravu, jen na obsah. Nahoru napište prozatímní titulek. Bloky mohou nebo ještě nemusí být v nějakém pořádku. Do každého bloku načrtněte co si představujete, že do něj patří. Na Obr. 3 a 4 je rozpracovaná koncepce hlavní části práce. Příklad je z tváření. Opakuji -
jistě už o práci jste hovořili se svým vedoucím práce, probírali jste spolu náplň práce, vedoucí vás upozornil na úskalí, která lze při řešení očekávat, řekl vám na jaké výsledky vaše práce navazuje (informace ke zdrojům) prošli jste nebo procházíte laboratořemi (zde získáváte informace k metodám a zařízení, které budete moci použít) navštívili jste podnik, pro který práci děláte, dozvěděli jste se jaké podklady, informace, rady zde můžete získat (např. vzorky, výkresy, zkušenosti při řešení problému – důležité jsou i ty záporné) máte také přečteny „Zásady pro vypracování“, v tomto momentu vás nezajímají formality, ale to, co se tam píše o obsahu vzpomeňte na všechny svoje znalosti a dovednosti (experimentální, počítačové pro zpracování výsledků atd.)
Načrtněte -
podtitulky odstavců obrázky, grafy nápady
7
Přemýšlejte o věcech, náležitostech, které se ke každé kapitole nebo odstavci mohou vztahovat. Např. o odkazech (kde si myslíte, že je najdete), grafech (které bude žádoucí nakreslit), prostředcích, které máte k dispozici (např. softwaru), vašich znalostech, zkušenostech, dovednostech, které můžete využít. Poznamenejte si i myšlenky, které si ještě budou vyžadovat další rozvinutí. Pište všechno do bublinek kolem příslušného bloku a šipkami si označte, kam si myslíte, že je třeba nápad umístit.
8
Obr. 2 Osnova práce
9
Obr. 3 Koncepce práce
10
Obr. 4 Koncepce práce, pokračování
11
V tomto okamžiku rozptylte myšlenky do šířky tématu, ještě se nesoustřeďte na detaily. Přemýšlejte -
co všechno by mělo v práci být co by ještě mohlo být důležité, významné co všechno budete potřebovat, abyste práci napsal (jaké budete potřebovat podklady, jaká data, údaje a kde je získáte)
Zapište si všechno. Uvědomíte-li si, že potřebujete další nebo jinou kapitolu, zaneste ji do plánu. Ještě nemyslete na čistotu stylu nebo jiné formality. Pouze na příslušné místo návrhu, připisujte své nápady, myšlenky, souvislosti, informace. Teprve jako další krok práce nastoupí „Rozpracování konceptu“. To je dlouhá, někdy nezáživná práce, ale teď, v této etapě, vás vaše myšlenky ještě mohou zavést kamkoliv (dobré bude, budou-li se pohybovat v rámci práce). Na arch s osnovou můžete cokoliv, kdykoliv přidat. Např. já jsem si teprve následující ráno vzpomněl, že stejně důležitá, jako jsou pro každého odběratele vlastnosti, je i cena. Protože ji ale nebudu vytvářet, zjistím ji (z jakých zdrojů?) a uvedu v rešeršní části práce a úsporu uvedu v závěrech Obr. 5. Osnova je vaší silniční mapou, podle ní při práci pojedete. Přidejte další cesty, zkratky, odbočky, označte výjezdy. Koncept je v tomto stadiu ještě neuspořádaná směs myšlenek, nápadů, poznámek, ale bude vám vodítkem v další, nutné, třeba i nudnější práci. Možná, že se nakonec rozhodnete, že to pro vás není ten ideální postup. Třeba si nastylizujete obsah (tj. strukturu projektu rovnou jako „Obsah“ na počítači a začnete koncept tvořit přímo tam. Přesto vám radím, zkuste si takový návrh udělat, nejlépe několikrát. Bývá to dobrý způsob, jak prolomit „tvůrčí blokádu“ a začít skutečně psát. Doporučuji velmi nechat prvou verzi konceptu den, dva uležet, pak ji promyslet znovu, opravit, upravit, zrevidovat a napsat znovu.
3 Rozpracování konceptu Teď začíná tvrdá práce na ztvárnění vašich představ. Rozdělte práci do jednotlivých kroků. Psát nemusíte ve správném pořadí, začněte libovolně. Zformulujte nápady, zapište vědecká fakta, technické detaily, načrtněte si obrázky, grafy, které plánujete použít. Zapište každou myšlenku, každý nápad okamžitě. Hlavní je v této fázi zkompletovat všechny hlavní části práce, ať již v jakémkoliv pořadí.
3.1 Úvodní část Formu předepisují „Zásady pro vypracování“. Musí být bezpodmínečně dodržena. V Ročníkovém projektu budou jednotlivosti upraveny tak, že všude místo „Bakalářská práce“, vedoucí „bakalářské práce“ atd. bude uvedeno „Ročníkový projekt“, vedoucí
12
„ročníkového projektu“ atd. Každá část „Úvodní části“ (3.1.1 – 3.1.7) se píše na samostatný list. 3.1.1 Desky U ročníkového projektu „desky“ tvoří obálka. Podle „Zásad pro vypracování“ místo bakalářská práce – Ročníkový projekt.
Obr. 5 Úprava koncepce 13
3.1.2 Titulní list 3.1.2.1
Nadpis - název práce
Musí být -
výstižný stručný i za cenu, že je obecnější než téma práce (složený z několika slov, ne košatá věta) musí odpovídat náplni práce
V našem příkladě je název dost dlouhý, mohl by ale být ještě hroznější jako: „Výběr kriterií a hodnocení tvařitelnosti za studena pro plechy válcované za tepla na trati STECKEL P 1500“. Vylepšená verze, skutečně použitá v zadání bakalářské práce, zněla „Lisovatelnost tenkých, za tepla válcovaných pásů. Další příklad: „Tažení trubek s ultrazvukem“ je jistě lepší než: „ Vliv ozvučení tažných nástrojů mechanickými kmity o ultrazvukovém kmitočtu na napěťové, deformační rychlostní pole, přetvárný odpor a tvařitelnost v deformační zóně trubky, tažené na válcovém trnu.“ Pokud dostanete květnatý název zadaní od vašeho vedoucího diplomové práce, můžete s ním (v dostatečném předstihu) o něm diskutovat. Pokud je už pozdě, nebo se s vedoucím nedohodnete, uveďte váš návrh jako název ročníkového projektu. Poslední zásada se vám asi zdá nadbytečná, ale smutná zkušenost mi říká, že se u obhajoby stále objevují práce, které jsou „o něčem jiném“ než hlásá jejich název. 3.1.3 Kopie zadání V Ročníkovém projektu bude zjednodušené zadání obsahující -
název práce česky název práce anglicky (slova, kromě předložek, velkými písmeny) zásady pro vypracování práce seznam odborné literatury
3.1.4 Místopřísežné prohlášení Upraveno podle „Zásad pro vypracování“. 3.1.5 Prohlášení o využití výsledků práce V Ročníkovém projektu být nemusí. 3.1.6 Anotace Anotace je pro všechny další čtenáře (po oponentech), pro které je vaše práce dostupná, vůbec nejdůležitější částí práce. Čtenáře zaujal název práce, je nalákán vašim úderným titulkem. Nyní chce zjistit, zda stojí za to vaši práci číst, jestli mu bude prospěšná pro jeho vlastní práci, jestli se v ní něco zajímavého dozví. Možná si říkáte, že práce sama je důležitější než anotace, jestliže se ale o vaši práci nebude vědět, byla zbytečná. Na anotaci vlastně záleží, jestli vaše práce - vejde vůbec ve známost
14
-
bude studována bude citována bude hodnocena nebo taky zavržena
Nejhorší však je, jestli ji nikdy nikdo (u bakalářské práce,samozřejmě, kromě vedoucího a oponentů) nebude číst. Podle obsahu, rozsahu a uspořádání jde, v našem případě, o tzv. anotaci indikativní (neobsahuje údaje o speciálních metodách ani podrobnosti výsledků), na rozdíl od informativní, strukturované anotace (abstraktu), vydané jako samostatnou drobnou publikaci. Takovou ale budete psát u doktorské práce. Pro bakalářské práce má anotace předepsanou strukturu – viz „Zásady pro vypracování“. Je psána dvojmo – v češtině a cizojazyčně, u našich prací obvykle anglicky. Je uvedena citací, kterou musíte napsat podle normy ČSN ISO 692-2, viz níže. Příklad TRVAJ, J. Smaltové břečky. 2005. 20 s. Ročníkový projekt na Fakultě strojní VŠB-Technické univerzity Ostrava na katedře mechanické technologie. Vedoucí projektu Petruželka, J. Rozsah anotace má být cca (8) 10 (12) řádků, 100 slov. Musí obsahovat to, co tam chce čtenář nalézt tj. -
motiv práce použitou metodu klíčové výsledky závěry
Každá z uvedených odrážek musí být vypsána v jedné, maximálně třech, jednoduchých, jasných a vypovídajících větách. V tak málo větách, jak je to jen možné. Pokud se opakují technické termíny, pak lze použít zkratky. Např.: Stabilita deformace byla hodnocena podle dynamického materiálového modelu (DMM). Kriteria stability jsou v DMM atd. Anotace musí být tak stručná, jako byste měli platit 1000 Kč/slovo. Musíte nad každým slovem přemýšlet, jako byste je tesali do kamene nebo je měli odlít v bronzu. 3.1.7 Obsah Podle „Zásad pro vypracování“ začíná obsah „Seznamem použitého značení“, ten je psán bez čísla kapitoly. „Seznam použitého značení“ se píše opět podle „Zásad pro vypracování“.
3.2 Hlavní textová část zprávy Hlavní část zprávy je možno tisknout jednostranně nebo oboustranně. Číslují se všechny strany průběžně. Velikost písma 12 b. Obrázky jsou umístěny v textu. Zarovnání obrázků, včetně popisu, je provedeno na střed. V záhlaví stránek, graficky odděleném od textu, může být nápis Bakalářská práce (Ročníkový projekt).
15
Členění textu je zpravidla do dvou, výjimečně tří úrovní (kapitol a podkapitol). Názvy kapitol raději nepodtrhujte. Hlavní kapitoly mohou začínat na lícových stránkách, číslovaných tak, že lícová stránka je lichá. Názvy kapitol jsou odděleny od předchozího textu 2 řádky, (nebo ve stylu 12 b), od následujícího 1 řádkem (6 b). Text členěn do odstavců, oddělených mezerou 1 řádek. Odstavce začínají na levé svislici nebo jsou odraženy. Výčty se od předcházejícího i následujícího textu oddělují řádkem, umisťují se od levé svislice. Jednotlivé odrážky se označují arabskými číslicemi, písmeny abecedy, pomlčkami nebo jinými značkami (viz odrážky ve Wordu). Pokud budete práci psát v procesoru LyX (viz níže kap. 5) a použijete cizí šablonu pro tvorbu dokumentu, zkontrolujte, zda je v souladu se „Zásadami“ naší fakulty případně ji upravte. 3.2.1 Úvod Rozsah cca 500 slov Definujte v něm -
co je podstatou řešeného problému čím je zajímavý v čem je jeho aktuálnost, tj. proč a pro koho je důležité ho řešit kam jeho řešení směřuje a jak je žádoucí směr dál orientovat co je žádoucí docílit
Úvod zakončete stručně formulovaným cílem. Napište co chcete vy sami při řešení problému dosáhnout Např. - rozšířit dosavadní výsledky o to a to - navrhnout nové experimentální řešení - navrhnou nový model chování materiálu - navrhnout novou interpretace dosavadních výsledků podpořená vašimi výsledky - atd. Důležité je dobře začít Blýskněte se -
citátem známého vědce vztahujícím se k vašemu problému (návrh nového experimentálního zařízení). Sir Humphry Davy (1778-1829) „ Nic nevede ke zlepšení znalostí tak, jako použití nových přístrojů“. zajímavostí jako: „Natírání Golden Gate Bridge je celoživotním zaměstnáním pro x natěračů“. Podle zprávy z … Nebo: „MnS sulfidické vměstky byly příčinou potopení Titaniku.“ Podle zjištění …
Ale nepřehánějte, protože „Μηδεν αγαν“. 3.2.2 Současný stav řešení Rozsah cca 10 stran. Kapitola obsahuje shrnutí všech vašich vědomostí k řešenému problému, vědomostí, které jste získali během studia a při přípravě práce.
16
Obecně, obsahuje přehled toho, kdo a jakými prostředky dosud váš problém řešil a kam se při řešení dostal se shrnutím, co z toho můžete využít ve vaší práci. V bakalářské práci můžete začít učebnicovými poznatky. V žádném případě nesmíte doslovně okopírovat odstavce ze skript a učebnic, to co píšete, je vaší vlastní formulací. Vždy musí být uveden zdroj (viz níže – citace) převzatých dat, údajů výsledků, nápadů atd.. Žádoucí jsou vždy i podrobnější údaje ze specializovaných publikací, článků a příspěvků na konferencích. Rovněž výsledky, které při řešení obdobných problémů, dosáhli vaši předchůdci a kolegové, budete li na ně navazovat, by měly být uvedeny. Důležité jsou také výsledky dosažené při řešení problému v podniku, který práci zadává. Všechny výsledky vašich předchůdců byste měli kriticky zhodnotit. To neznamená, že je budete odsuzovat, ale že je posoudíte, zejména ve vztahu k vašim vlastním cílům a k vámi dostupným prostředkům. Uveďte také, pokud je to nutné, speciální údaje, které potřebuje čtenář pro to, aby se orientoval ve vaší práci. To je důležité zejména u prací, které se dotýkají více oborů (např. v práci o účinku ultrazvuku – pojmy z akustiky, při práci o tváření v magnetickém poli – pojmy z magnetismu). Popište a kriticky srovnejte a zhodnoťte metody, které byly použity při řešení daného problému (jak jsou přesné, náročné na organizaci pokusu, finančně náročné, dostupné). Metodou rozumíme promyšlený, objektivně správný způsob (postup, prostředek) k nalezení nebo objasnění vědeckých poznatků a zákonitostí, umožňujících poznat daný objekt. Na rozdíl od metodiky viz níže. Shrňte výsledky, kterých bylo dosaženo a na které budete navazovat v další kapitole. 3.2.3 Cíle práce Vychází ze -
zadání z poznatků, které jste získali při studiu problému, jak shrnuto v předchozí kapitole.
Při konfrontaci zadání s dosud dosaženým stavem, můžete specifikovat cíle, které chcete, v rámci předepsaném zadáním, dosáhnout, metodami a prostředky, které máte možnost nebo jste schopni použít. Cíle jsou podrobnou specifikací toho, co jste stručně a obecně deklarovali v úvodu. Musí být uvedeny jasně, pokud možno v jednotlivých bodech, abyste mohli v závěru konstatovat, zda jste jich dosáhli nebo nedosáhli (připouští se i negativní výsledek, ale musí být podrobně rozebrán v kapitole Diskuze.) 3.2.4 Metodika řešení Metodika je konkrétně stanovený způsob řešení určitého problému. Bakalářská práce, v našem a příbuzných oborech, obvykle v sobě spojuje A) pokus B) modelování C) výpočet
17
Přičemž jádrem práce je u prací z oboru Strojírenská technologie zpravidla část experimentální u zaměření technologický management (Průmyslové inženýrství) nebo to může být modelování. Zásadou je, že v metodice musí být dostatek informací k tomu, aby váš postup mohl kdokoliv zopakovat a prověřit. ad A) k pokusu jsou nezbytné údaje o a) materiálu b) metodě c) zařízení ad a) Materiál Materiál musí být přesně definován. Musí být uvedeno přesné chemické složení. Je-li normalizován, pak uvedena norma ČSN, EN, ISO, existují-li k němu zahraniční ekvivalenty, pak je uvést. Obchodní název je jen doplněk těchto údajů Vzorky musí být popsány vyčerpávajícím (ne čtenáře) způsobem. Je li to nezbytné, musí být popis doplněn obrázkem nebo výkresem. Musí být uveden počet vzorků, použitých ke zkouškám. ad b) Metoda. Musí být uvedeno, čím je vaše metoda zvláštní, nebo proč jste použili právě jen standardní metodu nebo metodu někoho jiného. Zdůvodněte, proč jste z metod vyčtených výše v kap. „Současný stav“ vybrali právě tu a tu metodu nebo proč jste nevybrali žádnou z nich a navrhli vaši vlastní. Metoda musí být popsána podle uvedené zásady opakovatelnosti, ne zbytečně podrobně „…otevřu pravou rukou, dozickým klíčem, na dva západy zamčené dveře laboratoře….“, ani moc stručně „Metodou xxx se naměří“. Vždy je nutno přesně definovat podmínky (parametry, nezávisle proměnné pokusu), uvést počet pokusů. Plán pokusu, je vhodné doplnit názornými vývojovými diagramy, schématy. U standardizovaných postupů musí být stručně, ale explicitně uvedena norma. Pokud je norma cizí, je lépe pro vaše čtenáře popsat metodu podrobně. ad c) Zařízení. Obdobně jako u metody, pokud je zařízení nové, vaše, vámi navržené a vyrobené, pak je popište dostatečně podrobně, doplňte popis schématy, obrázky, fotografiemi, výkresy nástrojů atd. Pokud bude nutná rozsáhlejší, např. výkresová, dokumentace, pak ji přesuňte do „Přílohy“ (viz níže). Nezapomeňte, že váš čtenář musí být schopen pokus na obdobném zařízení, a s obdobnými nástroji zopakovat, proto musí být uvedena všechna nezbytná data.. Je-li použito standardního nebo všeobecně známého zařízení, stačí jej popsat stručně, ale vždy musí být uvedeno přesně jeho typové označení, jeho parametry provozní a nastavení během pokusu. ad B) modelování V metodice modelování by měly být uvedeny
18
- výchozí předpoklady k tvorbě modelu - nástroje modelování - použitá metoda Např. použijete k modelování hlubokého tažení se ztenčením stěny dvou metod – metody horní meze, abyste zjistili vzájemnou souvislost závislých a nezávislých parametrů procesu a metody konečných prvků, abyste zpřesnili výběr parametrů nastavení podle prvé metody a analyzovali podrobně deformační zónu. K tomu použijete Metodu horní meze, popis metody, definice vstupních a výstupních dat. Metodu konečných prvků, popis metody, definice vstupních a výstupních dat. U oboru Průmyslové inženýrství tvoří odstavec „Modelování“ kapitoly „Metodika“ často stěžejní část, ze které vyplývají navazující nejdůležitější část práce tj. „Výsledky“. ad C) výpočet Pro zvolenou metodu uveďte - zvolené nástroje - data - postup výpočtu Nástroje. Např. pro metodu horní meze „systém Horní mez“, pro MKP „systém Q Form“. Použitý „nástroj“ musíte, alespoň stručně, popsat. Data výpočtu. Pro metodu Horní mez jsou to data materiálového modelu. Pro Q Form – geometrický model, materiálový model, parametry zařízení, parametry atd. Pokud je v matematickém modelu použito složitě odvozených vztahů, převzatých, upravených nebo vámi samotnými odvozených, pak v „Metodice“ uvedete jen dílčí a výsledné vztahy. Důsledné odvození přesuňte do v „Přílohy“ viz níže. U bakalářské práce se často metodika modelování a výpočtu soustředí na metodiku zpracování experimentálních výsledků, kterými jste získali závislost jedné (závisle) proměnné na jiné nebo jiných (nezávisle) proměnných. I zde používáte modely zpracování dat. Metodami jsou metody aproximace dvou a vícerozměrných dat. Zpravidla je možno využít metod, které jsou součástí balíků komerčního matematického softwaru jako je MATLAB, MATEMATIKA nebo jiné. K matematickému popisu vašich dat ovšem nemusí stačit jednoduché aproximace, jak je např. nabízí EXCEL. Je vaší povinností hledat model nejvýstižnější, ne nejsnáze dostupný. Nebo jiný příklad. Měříte v práci závislost přetvárného odporu na intenzitě deformace, rychlosti deformace a teplotě. Pro kapitolu „Současný stav řešení“ jste nastudovali a uvedli tam, že se tato závislost vyjadřuje mnoha matematickými modely. Vyberete si jeden nebo několik modelů, ty zpracujete matematicky, posoudíte stupeň korelace výpočtu a experimentu, případně vzájemně srovnáte výsledky podle vybraných modelů.
19
Další příklad. Často se v názvech a cílech bakalářských prací vyskytuje cíl „Stanovit optimum něčeho“. Bohužel, téměř stejně často, se student vůbec nezabývá metodou, jak skutečné optimum najít a také ho ani nehledá, často ani nedovede definovat, co to optimum je. V práci např. experimentálně zkoumáte odolnost nějakého povlaku na jedné nebo několika proměnných. „Odolnost“ musí být přesně definována jako proměnná, závislá na x nezávisle proměnných. Váš cíl je najít optimální (v toto případě maximální) odolnost. Musí být definováno z jakého hlediska optimální (např. z hlediska životnosti, vyjádřené hodinami provozu v určitém prostředí). Hledáte, tedy takové nastavení proměnných, které, takto definované maximum zaručují. Ke stanovení optima zvolíte např. simplexovou metodu. Nebudete si ji pravděpodobně programovat, ale použijete komerčního, pro vás dostupného balíku matematického softwaru. Pokud bude vaše závisle proměnná záviset na jedné nebo dvou proměnných, pak budete mít situaci jednodušší. Použijete v komerčně dostupného softwaru, abyste popsali závislost matematickou funkcí, tu pak derivujete atd. atd., až najdete kýžené optimum. V žádném případě si nepleťte kapitolu metodika s následujícími kapitolami „Výsledky“ a „Diskuze“. V ROČNÍKOVÉM PROJEKTU MÁTE ZPRACOVAT VÝŠE UVEDENOU ČÁST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE, KAPITOLY „VÝSLEDKY“, „DISKUZE“, „ZÁVĚR“ SE TEDY VZTAHUJÍ AŽ K OPRAVDOVÉ BAKALÁŘSKÉ PRÁCI. OVŠEM OSTAVCE 3.2.8 AŽ 3.2.12 A KAP. „DETAILY“, VZTAHUJÍCÍ SE K FORMÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ SE TÝKAJÍ I ROČNÍKOVÉHO PROJEKTU. Pokud jste už v bakalářské práci pokročili, mohou být v ročníkovém projektu uvedeny a komentovány v příslušných kapitolách dosažené dílčí výsledky. 3.2.5 Výsledky Uveďte vaše vlastní, v práci dosažené výsledky -
pokusů modelů výpočtů
Skutečně jen holé výsledky, bez interpretace vašich názorů na ně. Nepleťte si kapitolu „Výsledky“ s kapitolou „Diskuze“! Definujte všechny použité veličiny, symboly jednotky. Definujte také spolehlivost výsledků. Prezentujte výsledky tak jasně a v takové formě, aby je mohl kdokoliv použít. Věnujte velkou pozornost grafické stránce tabulek, grafů, obrázků. Zdůrazněte nejdůležitější výsledky. Vyhněte se vágním, neurčitým formulacím jako „většina dobrá“, „jen málo nevyhovělo“, „asi třetina“ atd. Vyhněte se květnatým a nabubřelým formulacím jako „Jak je každému (i méně chápajícím, než vy) zřejmé z obrázku“ nebo „Fantastický výsledek“ (spíš asi výsledek vaší fantasie) . Formulujte stručně, jasně, výstižně.
20
3.2.6 Diskuze V diskusi hledejte -
principy dějů, které jste měřili a hodnotili vztahy mezi proměnnými sledovaných procesů zevšeobecnění naměřených, modelovaných, vypočítaných výsledků souvislost těchto výsledků s hypotézou vyslovenou vámi nebo jiným autorem
Jinak řečeno, interpretujte vámi dosažené výsledky. Zamyslete se nad tím, jaké jsou příčiny a mechanismy, které vedly k dosaženým výsledkům. Posuďte, zda a nakolik se výsledky shodují nebo rozcházejí, s nějakým, jíž dříve zformulovaným, názorem, teorií. Můžete dosud platnou teorii potvrdit, rozšířit její platnost, modifikovat ji nebo zcela popřít. Pokud ji popřete, můžete (měli byste) se na základě zobecnění vlastních výsledků pokusit formulovat vlastní názor, hypotézu, teorii. Ta ovšem musí být podepřena analýzou vašich experimentů a výsledky vašeho modelování výpočtů. Zformulujte nejprve nejdůležitější závěry, pak je doplňte o méně významné. Zmiňte, co se nepovedlo, co bude nutno znovu podrobněji prověřit a jak. Opět buďte struční, jasní. Váš výklad musí být souvislý. Jednoduchá diskuze je, jestliže výsledky hovoří samy za sebe. Vámi navržená úprava povrchu vedla k zvýšení životnosti dílce o x procent. Je-li diskuze stručná, můžete ji spojit se závěrem do společné kapitoly „Diskuze výsledků a závěr“. 3.2.7 Závěr Vypište nejdůležitější závěry a jejich vzájemnou souvislost. Uveďte rozsah platnosti, nezapomeňte na možné výhrady. Naměřili jste závislost nějakého děje na takových a takových parametrech, v takovém a takovém rozsahu. Navrhli jste model k popsání této závislosti. Nalezli jste optimální parametry procesu, např. z hlediska nákladů, životnosti atd. Výsledek je takový a takový a platí s takovou a takovou pravděpodobností. Ekonomický přínos bude takový a takový. Pozor, nepleťte si závěr ani s „Anotací“ ani s „Diskuzí“. Anotace je přehled o celé práci. Při Diskuzi hledáte zobecnění výsledků. Závěr shrnuje to, čeho jste dosáhli, o jaké nové poznatky jste obohatili vědu, praxi. Jak říká ASHBY (2000), je to seznam vašich zásahů do terče. Nezapomeňte, že skutečně každý, kdo vaši práci bude i jen prohlížet, si přečte závěr. 3.2.7.1
Poděkování
Pokud ho chcete připojit, tak za „Závěr“. Poděkujte lidem, kteří vám poskytli pomoc - při formulování vašich myšlenek - s technickým řešením při experimentech - dotovali váš projekt materiálem nebo financemi
21
Pište jednoduše, uvádějte celá jména lidí a firem, kterým děkujete, uveďte místo a pracoviště odkud pochází. Příklad: Děkuji doc. Ing. J. Podjuklové, CSc. z katedry mechanické technologie VŠB-TU Ostrava za podněty k řešení práce, paní J. Čapkové z laboratoří katedry za metodickou pomoc při metalografických zkouškách a firmě BŘEČKA, a.s. za polotovary ke zkouškám. 3.2.8 Odkazy, citace Musí být psány podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Nesprávně psané citace jsou častou chybou znehodnocující práci a předmětem výtek komise. Citujte důležité předchozí práce na vaše téma, zdroje teorií, modelů, dat a čehokoliv jiného, co jste použili odjinud (!citační etika!, pokud necitujete jste opisovači, plagiátoři). Čtenář musí vědět, na čí myšlenky navazuje vaše koncepce řešení, z jakých ideových zdrojů čerpáte, na jaké výsledky navazujete, čí data nebo čí metodiky nebo techniky měření jste použili. Odkazy musí být kompletní, formálně správné a jednotně psané podle vybrané verze z norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Psaní odkazů patří mezi nejméně oblíbené a nejúnavnější části práce. Nenechávejte si je, v žádném případě, nakonec s tím, že si všechno vzpomenete a vše dohledáte. Raději začněte s první citací a ta je v „Anotaci“. Jak na psaní citací jít: 1) Můžete navštívit kurz Ústřední knihovny VŠB-TU „Jak zpracovávat bibliografické citace“ http://knihovna.vsb.cz/kurzy/citace/index.html. 2) Nastudujete si problém sami. O citační etice, struktuře psaní citací i tom, jak na citace odkazovat v textu se můžete poučit např. v publikacích BOLDIŠ (2004a, 2004b). Nejsnazší ale bude,: 1) Pokud budete práci psát (viz níže Kap.5)v textovém procesoru Microsoft Word. Použít jako nástroje generátoru citací z projektu Bibliografické citace dle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 http://www.citace.com/index.php. V Generátoru citací 1.1 v záložce moduly http://www.citace.com/moduly.php vyberete příslušný typ tištěného nebo elektronického dokumentu a jen pečlivě vyplníte šablonu. Program vám vygeneruje citaci v normované struktuře. Ovšem pozor vaše chyby např. ve zkomoleném jméně autora, nesprávně napsaném názvu atd. vám neopraví, za ty jste odpovědni sami. Musíte si ještě Vybrat jednu verzi odkazu na citaci v textu – buď metodu „Číselných citací“ nebo „Metodu uvádění roku publikace“. Zvolit umístění citací „Na konci dokumentu“ Zvolit řazení citací „Abecedně“ nebo podle pořadí (podle zvolené verze odkazu) 2) Pokud budete práci psát ve v strukturním procesoru dokumentů LyX http://www.lyx.org/, http://people.fsv.cvut.cz/~vydra/diplomky.htm postará se o vytvoření citací do procesoru implementovaný generátor seznamu použité literatury MARTÍNEK, D. 2008 BibTex http://www.fit.vutbr.cz/~martinek/latex/czechiso.html.cs.iso-8859-2 . Citace budou automaticky seřazeny, buď podle abecedy nebo podle pořadí citování v práci.
Databázi citací bakalarka.bib http://people.fsv.cvut.cz/www/vydra/files/bakalarka.pdf lze vytvořit a editovat v jakémkoliv textovém editoru, který umí kódování češtiny.
22
Pokud citujete z již citovaného materiálu (např. převezmete údaj nebo obrázek z knihy jednoho autora, ale ten ho převzal od jiného) musíte to uvést, např. jak uvádí SMITH (2005) (cit. podle GUNSMITH (2000)) Nejvíce se chybuje při mechanickém přepisování citací z cizích zdrojů, ve kterých jsou použita různá pravidla zápisu citací. 3.2.9 Obrázky Patří k nim -
vývojové diagramy - popisují metody, postupy, procedury schémata - zařízení, technologií grafy - ukazují souborně naměřená data tabulky – uvádějí přesná data fotografie – dokumentace struktur, vad, ilustrace zařízení
Společně s nadpisem, anotací a závěrem jsou další „nejdůležitější“ částí práce. Opravdu každý, kdo prací alespoň jen listuje, si prohlédne podrobně obrázky. Proto jim musíte věnovat mimořádné úsilí. Dobré obrázky jsou kopírovány, upravovány nebo imitovány v dalších pracích. I když vás opisovači nepožádají o souhlas s reprodukcí, přece, až ho v cizí práci uvidíte, budete na „svůj“ obrázek hrdí. Učiňte z každého obrázku samostatné, soběstačné, úplné malé dílo - dílko. 3.2.9.1
Vývojové diagramy
Bloková schémata. K jejich tvorbě, stejně jako „Schémat“ a“Grafů“ je možno použít i speciálního softwaru, např. Microsoft Office VISIO 2003. Ten je k dispozici na počítačová učebně katedry. Je nezbytným nástrojem pro studenty Technologického managementu (Průmyslového inženýrství), ale velmi užitečným pomocníkem i pro strojírenské technology. 3.2.9.2
Schémata
Lze jimi ilustrovat mechanismus zařízení, znázornit jak pracuje . V modelu procesu jsou jednotlivá zařízení a přístroje znázorňovány jako jednoduché geometrické obrazce s vepsaným popisem. Větší srozumitelnosti pomáhá použití různých barev, lze tak odlišit např. jednotlivý typ zařízení (výrobní, dopravní, řídící, měřící atd.). 3.2.9.3
Grafy
Ukazují názorně naměřená data. Ve vztahu graf versus tabulka má tabulka výhodu přesnosti, graf je názornější, dává se mu přednost v případě, že je třeba -
znázornit tendenci vývoje průběh strukturu obecnější představu o výsledcích
V bakalářské práci využijte přednosti grafů a použijte i tabulek, abyste přesně uvedli naměřená data. Graf musí být hlavně čitelný srozumitelný. Důležitá je velikost i tvar grafu – čtverec, obdélník (krychle, kvádr u prostorových).
23
Celý obrázek (graf) by měl být jen tak veliký, jak je nezbytně nutné z hlediska přehlednosti a čitelnosti. V samotném grafu nemají být zbytečné prázdné plochy, osy nemají přesahovat (než max. k první jednotce stupnice) naměřené hodnoty. Osy nemusí začínat na nule, mohou být přerušovány, ale přerušená osa (přerušení osy i křivek musí být vyznačeno) musí pokračovat ve stejném měřítku. Formát obdélníka souvisí s volbou měřítka na osách grafu. Tvar pásky je nevhodný, protože zvýrazňuje jednu veličinu na úkor druhé. Krátká osa x zdůrazňuje změnu veličiny na ose y a dlouhá osa x je potlačuje. Popis, vedle informační popisky pod grafem, umístěte do legendy (nejčastěji malými písmeny) nebo dovnitř do grafu. Vyzkoušejte, co se vám bude zdát přehlednější, zda popis uvnitř nebo v legendě. Zpravidla bývá přehlednější a jasnější popis uvnitř grafu. Popis musí být zřetelně čitelný při finálně vytištěné velikosti obrázku. Popis os musí být kompletní. Musí obsahovat sledované veličiny i s použitými jednotkami. Osy se nejčastěji popisují velkými písmeny. Popiska u vertikální (y) osy se, pokud je delší, píše vertikálně, pokud je krátká, může být horizontálně, protože svislá je méně čitelná. Vhodné je graf uzavřít do rámečku. Rámeček musí být vždy slabší čarou než graf. Osy s dělením mohou být na obou protilehlých stranách, pak budou na druhé straně bez čísel. To usnadňuje odečítání hodnot, jsou li na obou stranách stejné veličiny. Na protilehlých osách však mohou také být různé veličiny. Volte velmi uvážlivě velikost měřítka (nevhodně volené měřítko může velmi ovlivnit čitelnost grafu, dokonce i jeho interpretaci). Musí být jasné, je-li stupnice lineární, logaritmická nebo semilogaritmická. Umístěním mřížky zvýšíte přesnost odečítání hodnot, ale snížíte přehlednost. Vyzkoušejte, jak bude vypadat obojí možnost. Každopádně mřížky znázorněte velmi tenkými čarami. Číselné hodnoty (kóty, formát osy) na osách by neměly být příliš husté (nepřehledné) ani řídké (špatně se z nich odečítá). Hodnoty musí být celá čísla jednoduše dělitelná nebo desetinná, ale psaná i s nulou (0.1, 0.001) Každou čáru, křivku grafu rozlište zřetelně typem čáry – plná čárkovaná, čerchovaná, tečkovaná barvou nebo značkami a popisem, buď uvnitř nebo v legendě (pokud je místo, lépe uvnitř). Pokud je v práci více grafů, popisujících stejné jevy nebo závislosti, zachovejte u všech stejný popis, charakter symbolů, bodů i čar. Existuje řada druhů grafů, základních je 6 - výsečový, sloupcový, histogram, bodový, spojnicový a trojrozměrný. V EXCELU je 14 druhů. Jednotlivé druhy grafů mají různou vypovídací schopnost. Vyzkoušejte jich několik a vyberte nejlepší pro váš účel. Výsečový (koláčový) Graf vhodný spíš pro popularizační sdělení při přednášce. Bez znázornění skutečných hodnot čísly (uvnitř nebo vně grafu) se z něj hůře odečítá, výseče pro nízké hodnoty jsou nezřetelné, problematické je znázornění statistické průkaznosti nebo rozptylu hodnot. Sloupcový Hodí se spíš pro srovnání okamžitých hodnot různých veličina (např. meze pevnosti, meze kluzu a tažnosti různých materiálů), než pro vyjádření průběhu.
24
Mohou být kresleny jako ploché (obdélníky) nebo prostorové (kvádříky), prvé jsou mnohdy přehlednější. Sloupce mají být širší než vzdálenost (prostor) mezi nimi. Rozlišení jednotlivých veličin je možné barevně nebo různým typem vyčernění, vytečkování, vyšrafování. Histogramy – sloupcové grafy se sloupci těsně vedle sebe, vyjadřují rozdělení četnosti. Bodový a spojnicový Vyjadřují vzájemný vztah dvou (u prostorového – tří) veličin. Jednotlivé naměřené hodnoty tvoří tzv. mlžné pole. Pro další práci s daty (tvorbu modelu) i pro lepší názornost, je vhodné proložit pole odhadnutou (stačí pro názornost) nebo lépe vypočítanou křivkou – regrese (aproximace). (Základní typy regrese jsou v EXCELU, pozor mnohdy pro výstižnou aproximaci nestačí ). Regresní křivku doplňte rovnicí regrese a hodnotou spolehlivosti buď uvnitř grafu nebo v legendě (co bude přehlednější). Ve spojnicovém grafu můžete použít regrese nebo vynášejte střední hodnoty naměřených hodnot a průměrové body doplňte úsečkou vyznačující střední chyby průměrů. Trojrozměrné Některé druhy najdete v EXCELU další např. v MATLABu a jiných softwarových balících. Obecně, co je zde psáno o dvou rozměrných grafech, platí i pro tří rozměrné s tím, že jejich tvorbě je nutno věnovat ještě větší pozornost. Nejčastější chyby v grafech – neúplné nebo zcela chybějící popisy os, odlišné jednotky, odlišné stupnice nebo odlišné popisy u stejných závislostí, příliš výrazné rámečky nebo mřížky. Graf má vyjadřovat vzájemnou závislost proměnných, jestliže je konstantní, pak to stačí vyjádřit slovně, ledaže byste chtěli zvýraznit svůj výsledek proti tvrzení jiného autora, který tvrdí opak. 3.2.9.4
Tabulky
Jsou méně atraktivní, ale stejně důležité jako grafy. Mohou být umístěny nastojato nebo naležato. Vyvarujte se několikastránkových tabulek. Když už bude opravdu nutné uvést tolik naměřených dat, pak je vložte do přílohy. Mohou být zpracovány pomocí PC tabulkových procesorů, tam můžete využít řadu možností jak zajistit formálně dokonalou úpravu. Název tabulky s očíslováním se uvádí nad tabulkou. Je-li k tabulce potřebná legenda, obsahující např. dlouhé jednotky, které by rušily v záhlaví sloupců, nebo vysvětlení zkratek, použitých v záhlaví sloupců, napište ji také nad tabulku. Pořadí sloupců by měl určovat jejich obsah, mělo být logické zleva doprava. Všechny tabulky popisující obdobná data z různých metod nebo měření formátujte stejně nebo podobně. Vyvarujte se dat uváděných na zbytečně mnoho desetinných míst, počet desetinných míst musí odpovídat přesnosti metody použité k jejich měření. Také zbytečně rozšiřuje sloupec v tabulce. Místo čísel s mnoha nulami nebo za desetinou čárkou, raději změňte jednotky. Nepoužívejte násobitele, lépe je 30μm než 3×10-5 m. Nepoužívejte zlomků, ale desetinných čísel.
25
Nejčastější chyby jsou obdobné jako u grafů – sloupce nebo řádky stejných hodnot (pak lépe uvést v textu), různé pořadí sloupců a řádků, různé jednotka veličin u obdobných tabulek, různá grafická úprava u obdobných tabulek, zbytečně roztažená tabulka o pár sloupcích. 3.2.9.5
Fotografie
Dnes se nejčastěji používá fotografií digitálních. Lze jimi dokumentovat dosaženou mikro nebo makrostrukturu vzorku, jakost povrchu, vady atd. Pozor na zvětšení. Vhodné je umístit jednotku nebo její násobek do obrázku, jako úsečku např. 10 μm, pak se vám měřítko nezkazí při změně velikostí obrázku. Fotografie také mohou ilustrovat použité zařízení, ale jen speciální (nemá cenu ukazovat trhací stroj, který každý zná), vaše vlastní, vámi navržené a zhotovené nástroje, vzorky po zpracování dobré, špatné atd. Vyplatí se zpracovat každou fotografii pomocí softwarových nástrojů, aby měla co nejvyšší kvalitu a tedy čitelnost. 3.2.10 Vkládání číslovaných objektů (obrázků a tabulek)
Zarovnávají se na střed a umísťují do textu, jen výjimečně do přílohy. Čísla a titulky se u obrázků umisťují pod obrázky u tabulek nad tabulky. Opět, pokud budete psát práci ve strukturním procesoru dokumentů LyX velmi si usnadníte starost s grafickou úpravou práce http://people.fsv.cvut.cz/~vydra/diplomky.htm, Obrázky můžete do textu vložit http://people.fsv.cvut.cz/www/vydra/files/bakalarka.pdf. téměř v jakémkoliv formátu. Vektorové obrázky (grafy a diagramy z Inkscapu, Wordu, Excelu atp.), převeďte před použitím na formát .pdf. Jen tak dostanete perfektní výsledek a malou velikost výstupního souboru. 3.2.11 Jednotky NASA ztratila, při navádění na oběžnou dráhu kolem Marsu, vesmírnou sondu CLIMATE ORBITER v ceně 150 milionů dolarů, protože na ni byly zaslány délkové údaje ve stopách a mílích, místo v jednotkách metrických BARROW (2005). Snad vaše chyby nebudou mít stejné následky, ale přesto - používejte výhradně technické jednotky podle měrové soustavy SI. Jednotky v textech a grafech, převzatých v rešeršní části práce z anglicky psaných zdrojů, přepočítejte a grafy překreslete. 3.2.12 Přílohy Řadit dnes obrázky, ani barevné, na konec bakalářské práce pozbylo praktického důvodu, který spočíval v problémech s jejich reprodukcí. Dnes se obrázky a tabulky zařazují do textu. V příloze by měl být uveden materiál, který by přerušil souvislost textu a narušil tak jeho přehlednost. Příloha však musí mít účel, není to zásuvka, kam jste odložili materiály jen proto, abyste ukázali, kolik jste udělali práce (to musí být zřejmé z hutně zpracovaných výsledků) nebo prostě proto, že se s nimi nemůžete rozloučit. To je místo pro nudné ale nutné úplné datové soubory, detailní popisy procedur. Do příloh patří výkresová dokumentace vámi navržených zařízení, přístrojů, nástrojů, vaše patentové přihlášky. Mohou tam být i firemní materiály o přístrojích materiálech atd. Zvláštním typem přílohy jsou Dodatky ve kterých je úplné, třeba i převzaté a jen mírně vámi upravené nebo vámi zcela nové odvození, vztahů použitých v práci, které umožní práci úplně pochopit navázat na ni. Přílohy musí být roztříděny, přesně popsány uvedeny v obsahu.
26
3.2.13 Oddech a kontrola Máte prvou verzí práce hotovou. Máte napsán text. Sepsány všechny odkazy. Zařazeny obrázky, grafy, fotografie. Připraveny přílohy. To, jestli vám některá kapitola nevypadla můžete průběžně kontrolovat tak, že budete opakovaně aktualizovat obsah (za předpokladu, že píšete na přímo na počítači a máte od začátku práce nastaveny styly pro kapitoly). Pokud píšete rukou, můžete ke kontrole použít kontrolní seznam, který si napíšete na zvláštní stránku. Udělejte si tak dva dny pauzu, umožněte své mysli, aby (třeba při ranním probouzení nebo ve sprše) proběhala tím, co jste vytvořili. Je možné, ba pravděpodobné, že se vám mimovolně vybaví nějaký opomenutý detail, uvědomíte si šikovnější formulaci nějaké pasáže.
4 Detaily psaní V posledních letech se zvyšuje počet studentů, zejména těch, kteří strávili část studia v zahraničí, s takovými jazykovými znalostmi, že jsou schopni psát práci v cizím jazyce. Čeština nicméně zůstává hlavním jazykem bakalářských a diplomových prací. Práce v češtině si mohou přečíst nebo alespoň je přehlédnout naši bližší i vzdálenější slovanští sousedé. Podle Františka Palackého, se jí lze domluvit od Baltu a Jadranu k Tichému oceánu. Čeština sice pozvolna ztrácí na významu při psaní odborných textů, ale přesto, nebo spíš právě proto, bychom měli dbát na to, aby české texty byly psány gramaticky správně, se správnou větnou skladbou a vědeckým slohem. Nestyďte se přiznat, že něco nevíte (stejně jako já - jistě jste při čtení tohoto textu chyby odhalili) a nahlédněte do pravidel českého pravopisu. Dnes, jak jinak než, na internetových stránkách Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR http://prirucka.ujc.cas.cz, http://www..ujc.cas.cz/poradna
4.1 Styl psaní Dobrým stylem lze pozvednou text z průměrného až těžkopádného na osobitý, pozoruhodný a elegantní. Přestože jsou na univerzitách vedeny kurzy psaní, např. románů. Každý vedoucí takového kurzu vám potvrdí, že styl psaní, stejně jako styl osobnosti, se naučit nelze (ne tak, ve dvou hodinách cvičení). Nicméně, určitá užitečná vodítka pro psaní (technických textů i románů) přece jen existují. Dobrému stylu se můžeme přiblížit, jestliže se budeme vyjadřovat vyrovnaně a jednoduše, bude-li naše sdělení mít jasnou a přehlednou strukturu. Budeme-li chtít naše informace čtenáři sdělit tou nejpřístupnější formou. 4.1.1.1
Jasnost
Podstatou technického textu (článků, diplomových prací, přednášek) je technické nebo vědecké sdělení čtenáři nebo posluchači (cizím slovem, kterému každý rozumí - komunikace se čtenářem). Nad všechny další kvality, je nejdůležitější jasnost sdělovaného. Používejte jednoduchý jazyk, jednoduchou, stručnou stavbu vět, raději kratší než dlouhá slova, slova s jednoznačná, ne mnohovýznamná nebo nic neříkající. Jestliže chcete něco říct, ujistěte se, že jste to skutečně řekli. Hlavně nežvaňte.
27
Nepoužívejte tautologie, pleonasmu (nepoužívejte také cizích slov) tj. česky - více slov stejného významu k popisu jedné osoby, věci, situace. Jako „mladý hoch, vysoká výška, hluboká hloubka“ Výraz nejoptimálnější je nesmysl, co je optimální (nejmenší nebo největší) nemůže být ještě optimálnější. Co říká následující věta? "Výběr vhodného materiálu je, v procesu navrhování, klíčovým krokem, protože to je rozhodující rozhodnutí, které spojuje numerické výpočty a konstruování se skutečným nebo pracovním designem." Pouze, že „Výběr materiálu je důležitý“ všechno ostatní je balast. Nebo „Na základě literárního a zejména vlastního, poměrně rozsáhlého experimentálního studia možnosti využití nejnovějších poznatků o …“. Pouze proložená slova jsou důležitá. 4.1.1.2
Struktura
Mizerně napsaný text postrádá ucelenou strukturu, směšuje myšlenky, které by měly být rozvinuty každá zvlášť, schází mu logické řazení. Dobře zpracovaný, koncept je právě tím nástrojem, kterým svážete celou práci. Při jeho sestavování a pilování rozhodujete, kam jednotlivé části (kapitoly, odstavce) patří a jak logicky navazují. Pamatujte stále na svého čtenáře, pište to, co chce vědět, ne to co už ví nebo co vědět nechce. 4.1.1.3
Definice
Definujte všechny symboly a zkratky. Podle Hookova zákona ε = σ / E, kde ε je prodloužení σ napětí a E je modul pružnosti v tahu. Před a za každým znakem udělejte, kdekoliv v textu, dvě mezery. 4.1.1.4
Přehánění, zbytečné zdůrazňování, omluva, výmluva
To vše podkopává čtenářovu důvěru ve váš úsudek. Tento velice důležitý výsledek …., Stačí - Tento závěr… Tento velice důležitý bod – lépe Důležitý bod, ještě lépe - Tento bod. Čtenář si sám udělá úsudek o důležitosti významu vašich výsledků a závěrů. Nikdy se neomlouvejte, nevymlouvejte, že „… jste to a to měření nemohli dokončit ve vymezeném čase, …že byste naměřili veličiny přesněji, kdyby“. To vše svědčí jen o tom, že jste pokusy špatně naplánovali, organizačně nezvládli. 4.1.1.5
Blahosklonost, žoviálnost, výstřednost
Vyhněte se jim jako čert kříži. Působí trapně. Pište způsobem, který upozorní na smysl a podstatu vaší práce, ne na vaše nálady nebo rádoby vtipnost. Ohlas a příznivé hodnocení si získáte dobrými a dobře popsanými výsledky. Chcete li docílit dobrého stylu psaní, nesnažte se jej vytvořit uměle Chraňte se povýšenosti a ironie. „Vnímavý Novákův komentář…“ Nebuďte blahosklonný „Čtenář obeznámený s mou prací bude vědět …“. Nepoužívejte nikdy tzv. Web-speaku. „Horkou novinkou v povrchových úpravách je..“ Autor nesmí použít ničeho, co by přitahovalo pozornost k němu samotnému. Pozornost musí být soustředěna jen na metody, prostředky a výsledky práce. 4.1.1.6
Přiměřený jazyk, názvosloví a označení
Užívejte standardní symboly a podmínky. Pokud označíte modul pružnosti v tahu jako G, zmatete každého čtenáře, i když budete označení takto definovat, protože G se standardně označuje modul pružnosti ve smyku. 4.1.1.7
Dobrá první věta
V odstavci 3.1 bylo řečeno, že je důležité začít úvod dobrou upoutávající větou. 28
Upoutat nelze otřepanou a nic neříkající frází. „Je široce znáno, že X (vaše téma) je velmi důležité“. Začít musíte něčím novým (novým faktem, novou myšlenkou nebo přiléhavým srovnáním), něčím, co váš čtenář nezná, ne „co je široce známo“. Špatný mnohomluvný začátek: Objemové nanostrukturní materiály jsou materiály s ohromným potenciálem, přitahující celosvětový zájem… X, Y, Z zkoumali jejich vlastnosti… P, Q navrhli modely jejich chování….Z pokusů vyplývá, že závislost jejich kluzného napětí na velikosti zrna se neřídí Hall- Petchovým vztahem“. Použijete-li citátu, měl by být přesný a musí být k věci. 4.1.1.8
Správné příklady a vhodné příměry
Feromagnetické materiály – ocel, například – mohou být tvářeny v elektromagnetickém poli. Plastická deformace superplastických materiálů probíhá po hranicích zrn podobně, jako třeme-li mezi dlaněmi vrstvu písku. 4.1.1.9
Návaznost
Každá věta v odstavci by měla vést logicky k větě další. Když čtete odstavec, nezaskřípete někde? Proč jste se musel zastavit a začít číst znovu? Jakou změnou slov nebo slovosledu to můžete napravit? Přečtěte si nejasný odstavec, nejlépe nahlas, a upravte ho. 4.1.1.10 Učení se z dobře napsaných textů
Neopisujte, ale zamyslete se nad dobrým začátkem, dobrým příměrem a zkuste vytvořit něco podobného. 4.1.1.11 Kontrola, opravy a přepisování
Ani opravdoví spisovatelé nepíší načisto a často ty nejjednodušší a spontánně působící texty musely být tvrdě vydřeny. Opravujte, vylepšujte svůj text i několikrát. V prvém konceptu pište jen strohá fakta, v dalších formulujte, pilujte styl. 4.1.1.12 Nakonec
Styl se formuje ze způsobu myšlení, ne z pravidel kompozice. Soustřeďte se na jasnost. Ověřte si, zda jste napsali to, co jste mysleli a chtěli napsat. Pamatujte stále na své čtenáře, snažte se vyjádřit své myšlenky, postupy a výsledky tak, aby byly pro ně pochopitelné, jasné, opakovatelné a byly pro něj přínosem. Asi se najednou psát nenaučíte, ale určitě se můžete vyvarovat známých chyb. 4.1.2 Chyby Mezi nejčastější chyby (většinu jsem jich opsal od ŠESTÁKA (2000), ale jsou takřka zlidovělé), vyskytujícími se v diplomových pracích patří Prázdná, vycpávková slova
Obraty typu: Lze tedy konstatovat, že..., Je ale potřeba si uvědomit, že..., Ukázalo se, že..., Bylo prokázáno, že.. .Je zřejmé, že..., Existují práce, které..., Dále bylo zjištěno, že , …autoři se domnívají, že..., Zdá se tedy, že..., Je zajímavé, že..., Je nutné říci, že experimenty A demonstrují (= Pokusy A ukazují)..., Je skutečně známo, že..., Výsledky těchto pokusů ukazují, že... Tyto obraty není třeba ničím nahrazovat, v 99 % případů jsou zbytečné. Další klišé a nic neříkající slova jsou: Zkrátka a dobře. Konec konců. Více méně. Mnohomluvné obraty
Vyhněte se používání mnohomluvných obratů, např. nutně musí; otázkou je hledání příčiny; prakticky nedochází; vykonal jsem měření = naměřil jsem, byly pozorovány v práci Gounarise a kol. = pozorovali Gounaris a kol.; v rámci; na úrovni, naprosto analogický = podobný; nalezli detekovatelnou aktivitu = zjistili aktivitu; modelové schéma = model; oba dva = oba;
29
dochází ke změně = mění se; způsobit snížení = snížit; a tudíž je více energie schopné účastnit se v reakcích = a tudíž se více energie může zúčastnit reakcí; v délce trvání 2 sekundy = trvající 2 s; byl plně vyhovující pro dané experimentální využití = vyhovoval záměru pokusu; monitorováním X se zabývá Y = Y sleduje X; jejich konstrukce je navržena tak, aby zabezpečovala = navržená konstrukce zabezpečuje; tímto způsobem = tak; soustředěná pozornost = pozornost (tautologie, nesoustředěný nemůže být pozorný). Každou větu si pečlivě přečtěte a vyškrtejte všechna slova, která jsou zbytečná (aniž ovšem porušíte srozumitelnost textu a poškodíte český jazyk). Neurčité veličiny, nepřesné údaje a neurčitá vyjádření
Vyhněte se neurčitým veličinám (tzv. prázdným kvantifikátorům), těm ze zpráv o počasí jako: Občas, zřídka, skoro, poněkud, ojediněle, velmi, nízko, výše a vysokouhlíkové oceli, dosti docela dobrá shoda výsledků atd. Shoda výsledků s teorií je docela dobrá spíš znamená, že moc dobrá není. „Byla vytvořena poměrně široká datová základna umožňující dosti přesné určení teplotně rychlostních i deformačních parametrů pro kování těchto ocelí, jak za podmínek blízkých superplastickému stavu, tak i za polotepla. Všechny proloženě psané výrazy jsou neurčité. Nepřesné časové údaje: místo "letos, loni" pište "v roce 1997, v roce 1996". Jiná nepřesná vyjádření. Např. pojem „extrémní velikost“ může značit příliš velký i příliš malý. „Díky“ naznačuje, že jde o kladný jev, nepište tedy „nejsou díky tomu a tomu“, „díky poškození“, „díky artefaktu“. „Shodný“ nebo „stejný“ znamená skutečnou shodu obou srovnávaných předmětů nebo veličin, správný výraz je proto většinou „podobný“, „obdobný“. „Přibližně identický“, „téměř zcela shodný“, „zcela nevratná“, „částečně přesná“ jsou nesmysly. Přílišná přesnost však může být zbytečná, např. sdělení "Paní Nová brousila vzorky“ není asi pro výsledek nejdůležitější. Zbytečná cizí slova
Cizí slova jsou zbytečná, je-li znám výraz český. Tak např. komponenta = složka; existuje = je (žije); experiment = pokus (i když výraz experiment je v technických textech velmi frekventovaný, správně – četný); stabilita = stálost; korespondovat = odpovídat; klastr = shluk; pool = zásoba (hotovost); saturující, saturační = sytící; formovaný = vytvářený; principiální = zásadní; aplikovat = použít, přidat; postulovat = předpokládat; detailní = podrobný; akcelerace = zrychlení; permanentně = stále; relativně = poměrně; individuální = jednotlivý, dnes velmi oblíbené implementace = uskutečnění, provedení, zavedení, kompatibilní = slučitelný. Většinou stačí podívat se do většího anglicko-českého slovníku nebo do slovníku cizích slov. Ve složitých větách plných odborných termínů nepřeložitelných do češtiny pomáhá každé české slovo zvýšit srozumitelnost. Nepomáhá ovšem zdánlivé přizpůsobení cizího slova češtině použitím českých předpon nebo přípon, jako jsou výrazy naizolovat, nafitovat. Kupení přívlastků bez předložek
Čeština je nesnáší. Je také třeba dodržet jejich správné pořadí. Tak např. „hydrostatickým napětím indukovaná tvařitelnost“ lépe tvařitelnost vyvolaná hydrostatickým napětím, „teplem indukovaná funkční separace komplexů" zní lépe jako "funkční oddělení komplexů indukované teplem", „SFE maximum“ je „maximum SFE“, „tvařitelnost snižující obsah vměstků“ lépe obsah vměstků, snižující tvařitelnost atd. Časté opakování popisů termínů složených z několika slov
Lze je většinou nahradit vhodnou zkratkou, kterou pak důsledně používáme v textu. Při prvním použití ovšem uveďte výraz celý a zkratku v závorce nebo dejte zkratku a její výklad
30
do zvláštního seznamu zkratek. Užívá-li příslušný časopis standardně některých zkratek, použijte tyto zkratky, ne jiné. Měření, na rastrovacím elektronovém mikroskopu (SEM)…Zkratku použijete v dalším textu. Dynamické materiálové modelování (DMM), metoda konečných prvků (MKP) Nepřehánějte to ale. Vzorky analyzované systémem FEM Q Form a hodnocené na SEM . Zkratek nemůže být tolik, jako ve známé Mládkově písničce. Pasivní vazby
Nepřehánějte používání pasivních vazeb (jako to často dělám já), které lze nahradit aktivní formou jako: je prokázáno za platné = platí, bylo naměřeno = naměřil jsem, získalo se = získal jsem. Nepřehánějte používání zbytečných pomocných sloves (vykonali měření; použili metodu měření = změřili; dochází k poklesu = klesá; dochází k tvorbě = tvoří se). Technická hantýrka
Vyhněte se technické hantýrce, která je tajným jazykem určité specializace, „zeleným“ jazykem alchymistů. Není ale srozumitelná pro inteligentní a jinak velmi dobře informované čtenáře. Vyvarujte se pokušení vypadat jako zasvěcenec vašeho oboru, kterému rozumí jen další (nemnozí) zasvěcenci. Udělal jsem Baumana, Naměřil Vickerse, Měřil na trhačce tahovku. Zprofanované obraty
Některá slova jsou úplným morem, tak např. sloveso provádět - provádět měření, provádět shromažďování dat, provádět zkoušky. Většinou se dají nahradit vhodným významovým slovesem měřit atd. nebo slovesem dělat, udělat. Jiný "morový" obrat byl převzat z divadelnictví, tj. hraní rolí (úloh): tak místo „…teplota hraje významnou úlohu v...“ napište „…teplota je významná v...“. Vyvarujte se zbytečné používání osobních zájmen: tak např. „Během mého pobytu jsem studoval XY“ je správně „Během pobytu jsem studoval XY“, „…dovoluje nám určit Z…“ je „…dovoluje určit Z…“. Psaní v 1. osobě množného čísla
Práci jste dělal a napsal vy sám (sama), alespoň tak prohlašujete v „Prohlášení studenta“. My může znamenat, že jste ji sám nedělal nebo že používáte tzv. majestátního plurálu. případě Pište: „Teplotu jsem měřil“, a nikoli „Teplotu jsme měřili“. Stejně nesmyslné je mluvit o sobě jako o autorovi („Autor zjistil.. .“). Nesprávné překlady z angličtiny
Respektive (respective znamená příslušný, vztahující se, v uvedenému pořadí). Neexistuje-li český výraz, buďte opatrní při jeho vytváření a nepřebírejte otrocky termín z angličtiny, němčiny apod. Např. konstitutivní rovnice = konstituční (stavová) rovnice, frakcionalizace = frakcionace, strukturální = strukturní, Pokud možno nepoužívejte složených výrazů vytvořených spojením latinských, řeckých a jiných slov s českými, např. hyperjemný, ultrajemný. Vybočení z větné vazby
Každá věta má větnou vazbou spojený podmět a přísudek Nelze napsat „Veden (tj. „Já“) snahou pokrýt plán zkoušek... byly sledovány veličiny (co bylo sledováno - veličiny, ne „Já“). Synonyma
Vyhledávání dalších a dalších synonym pro stejný pojem je nutné pro beletrii, ne však pro vědecký text. Ten se tím jen znejasní. 31
Vynechávání slov
Nepřípustné je zkracovat text vynecháváním slov. Tak např. „před a po měření“ znamená vlastně „před měření a po měření“; správné je „před měřením a po měření“ nebo „před měřením a po něm“. Vedlejší věty
Vedlejší věty musí být odděleny čárkou před začátkem i po jejich konci. Ta musí být umístěna na správném místě, jinak může být smysl věty změněn. Nejlépe se této chybě vyhnete tak, že se vyhnete složitým souvětím. Seskupování podstatných jmen slovesných
Neseskupujte podstatná jména slovesná, lze-li použít vazby se slovesem. Např. „…pomohla k určení rozdělení měření kolísání…“ Délka vět
Text sestavený ze samých holých vět vypadá primitivně, ještě horší jsou však složité věty, zabírající někdy celý odstavec. Naučit se psát srozumitelné věty přiměřené délky je ovšem dost těžké. Často jsou věty velmi kostrbaté. Tomu snadno zabráníte, když si text přečtete nahlas, nedobře postavené věty se špatně čtou. Pravopis
Vše najdete na stránkách Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR http://prirucka.ujc.cas.cz, http://www.ujc.cas.cz/poradna, používejte tohoto zdroje, protože na stránkách Ústavu pro jazyk český ovšem také najdete varování „Před různými internetovými stránkami, jež se prezentují jako Pravidla českého pravopisu“. Příšerné jsou hrubé pravopisné chyby, např. nesprávná shoda podmětu přísudkem nebo v našem oboru oblíbené oběmové tváření. Také se, proboha, nepíše by jste, ale byste. Pozor na automatické opravy prováděné textovým editorem. Pokud si správně sami nenastavíte bude se „tváření“ opravovat automaticky na „sváření“.
5 Editory dokumentů Práce, kterou předkládáte, musí být nejenom nová , fakticky správná, gramatická bezchybná, ale musí mít určitou typografickou úroveň. Stojí za to pokročit dál. Cenou vám bude schopnost psát dokumenty na vysoké typografické úrovni, což později určitě zúročíte, např. zanedlouho při psaní diplomové práce na magisterském studiu. Nicméně vaším bezprostředním cílem je napsat bakalářskou práci, typografem se můžete vyučit po její obhajobě. Práci tedy můžete napsat ve WYSIWM (What You See Is What You Mean) strukturním procesoru LyX http://www.lyx.org/ .Významnou pomoc vám mohou poskytnout webové stránky VYDRA, Vítězslav (2008a) http://people.fsv.cvut.cz/www/vydra/. U stejného autora VYDRA, Vítězslav (2008b) http://people.fsv.cvut.cz/~vydra/diplomky.htm najdete šablony na psaní bakalářských a diplomových prací (které si upravíte podle požadavků platných na VŠB-TUO) http://people.fsv.cvut.cz/www/vydra/files/bakalarka.pdf a další užitečné odkazy. Pokud se teprve rozhodujete, pomocí jakých nástrojů budete práci psát, může vám pomoci např. VAVREČKOVÁ Šárka (2007), tam i další užitečné odkazy. Pokud se rozhodnete zůstat u WYSIWYG (What You See Is What You Get) textových procesorů, jak je nabízí kancelářské balíky, nejčastěji asi použijete Microsoft Word. Pak vám opět může pomoci již citovaná VAVREČKOVÁ Šárka (2007).
32
Základní typografická pravidla, pro textové editory, podle v ČSN 01 6910 (2002), najdete v následujícím odstavci.
5.1 Výběr z typografických pravidel pro textové editory 5.1.1 Členící (interpunkční) znaménka Tečka, čárka, dvojtečka, středník, vykřičník, otazník
Členící znaménka se vždy bez mezery přimykají k předcházejícímu slovu, zkratce, značce nebo číslu a následně se oddělují mezerou. Desetinná čárka se však nikdy mezerami neodděluje. Tečka v datu má za sebou opět mezeru, v čase nikoliv (měření bylo provedeno 14. 7. 1999 ve 12.00) Tři tečky
Tři tečky mohou znamenat vynechaný text nebo pokračování výčtu. Na konci věty platí jako tečka za větou. Ve Wordu je lze zapsat zvláštním znakem - výpustkem „…“.kombinací kláves Ctrl + tečka. 5.1.2 Spojovací znaménka Spojovník „-“
Získáte stiskem klávesy nalevo od pravého Shiftu. Spojovník se užívá uvnitř víceslovných spojení, např. máte-li, e-mail nebo též u víceslovných názvů: Frýdek-Místek Pomlčku „–“
Používáte jako hraniční předěl ve větě v místech, kde při čtení chcete krátkou pauzou zdůraznit následující slova či na chvíli odbočit z hlavní myšlenky věty. Pomlčka se píše kombinací kláves Ctrl + minus (na numerické klávesnici) a za počáteční pomlčku a před koncovou pomlčku vkládá pevná mezera. Znak pomlčka se též používá ve smyslu „od … do“ či „až“. Píše se však bez mezer. 5.1.3 Závorky a uvozovky Závorky a uvozovky přiléhají bez mezer k začátku a konci výrazu, který dáváme do závorky nebo do uvozovek (takto nebo „takto“). Je-li závorkami nebo uvozovkami vymezena část věty, přimykají se závorky nebo uvozovky jen k této části. Jestliže je v závorce nebo v uvozovkách celá věta, koncová závorka nebo koncové uvozovky se umístí za interpunkční znaménko, které ukončuje větu. Závorky Přednostně se používají závorky okrouhlé „( )“. Použijete-li číslovaného seznamu literatury, pak se citáty v textu označují číslem citované publikace uvedeným v hranaté závorce „[ ]“ . Lomítko (rovná závorka) „/ /“ se někdy používá jako dělicí znaménko mezi údaji. V tom případě před/za lomítkem není mezera. Závorky v matematických výrazech budete psát editorem rovnic. Uvozovky
Přední a zadní uvozovky se vyznačují různě umístěnými znaky „abcd“. Word správně opravuje rovné uvozovky " za dvojici českých oblých uvozovek „“, které jsou použity v tomto textu. Bohužel i v případech, kam rovné uvozovky patří, zejména označují-li metrickou jednotku palce, např. 15" monitor a 3,5" mechanika. Ve Wordu si můžete pomoci takto – po napsání a automatické opravě uvozovky si vyžádáte zpětnou úpravu Crtl + Z, která opravu zruší a v textu zůstanou správné rovné uvozovky. 5.1.4 Zkratky Způsob psaní zkratek stanoví Pravidla českého pravopisu. Za iniciálovými zkratkami (utvořenými z velkých počátečních písmen) se nepíše tečka. ČR, AV, atd. Zkratky akademických titulů
Malým písmem prof., doc. Tituly před jménem se neoddělují čárkou, vědecké hodnosti za jménem ano. …prof. Ing. Jiří Hrubý, CSc, Ing. Ivana Šajdlerová, Ph.D. 33
Zkratky právního označení firem
Zkratka právního označení uvedená před názvem firmy se čárkou neodděluje. …a. s. KORMORÁN; v. o. s. LAGUNA. Právní označení uvedené za názvem firmy se odděluje čárkou. Slunečnice, a. s. RENA, spol. s r. o., Pelhřimov. 5.1.5 Značky Psaní značek stanoví norma ČSN ISO 31-0 Veličiny a jednotky Značky jednotek se píší písmem stojatým, značky fyzikálních veličin kurzívou, bez ohledu na písmo použité v ostatním textu. Pro psaní značek, které klávesnice neobsahuje, se využívá zásoba symbolů. Kód značky nebo lze znak vytvořit. Značky jednotek
Značky jednotek se píší bez tečky, od číselné hodnoty se odděluji mezerou. Značka a příslušná číselná hodnota musí být napsány na témž řádku (mezi číslo a značku vkládá pevná mezera). Značka se připojuje ke každé číselné hodnotě např. 10 mm až 12 mm (nikoliv 10 až 12 mm) Tvoří-li značku dva nebo více znaků, následují za sebou bez mezery. +10 °c; -19 °F; 300 kW; 100 kWh; 15 mA; 500 kPa. Jestliže se číslicí a značkou vyjadřuje přídavné jméno, píše se takový výraz bez mezery. 6V baterie = 6voltová = šestivoltová baterie 100km rychlost = 100kilometrová = stokilometrová rychlost 5.1.6 Matematické značky a výrazy Čísla se od značek oddělují mezerami. 10 + 20 = 30
45 – 15 = 30
a . b = ab
60 : 12 = 5
Častým zlozvykem je psaní malého písmene „x“ ve smyslu násobení. Ve Wordu získáte znak násobení „×“ kombinací kláves Ctrl + Alt +). Znak krát píšete s mezerami na obou stranách, pokud označuje samostatné slovo např. rozlišení 640 × 480 bodů. Jestliže však znak krát použijete v jednoslovném spojení (-krát, násobný), píšete jej bez mezery (rychlost je 30×). Podobně je to s procenty – samostatné slovo je odděleno mezerou (přijde na 100 %), jednoslovné spojení nikoliv (jeho příchod je 100%). Pokud značky plus a minus vyjadřuji hodnotu čísla, předsazují se bez mezery -10 °C. V textu se matematické značky vypisují slovně. Uvedená cena plus 645 Kč DPH. Zlomky
Při psaní zlomků a složitějších matematických výrazů se využívá editor rovnic. Desetinné zlomky
Desetinné zlomky se od jednotek oddělují desetinnou čárkou. Před ní ani za ní se nevynechává mezera. Desetinná čísla psaná za sebou se oddělují středníkem. Rozměry a tolerance
Rozměry a tolerance se zapisují jednoznačným způsobem. 60 mm × 20 mm × 50 mm (nikoliv 60 × 20 × 50 mm) Značka pro mezní úchylku se z obou stran odděluje mezerami. V textovém editoru se využívá se zásoba symbolů. Úhlový stupeň, minuta, vteřina, průměr
V textovém editoru se využívá zásoba symbolů. Exponenty a indexy
V textovém editoru se využívá se funkcí „horní index“ a „dolní index“.
34
Čísla a číslice
Desetinná místa se oddělují od jednotek desetinnou čárkou. Čísla, která mají více než tři místa vlevo nebo vpravo od desetinné čárky, se člení do skupin o třech místech jednou mezerou. Čtyřmístná čísla se rovněž člení mezerou (kromě letopočtů). Aby se čísla při automatickém lámání řádků nerozdělila, vkládají se do nich pevné mezery. 5.1.7 Zvýrazňování textu Důležité částí textu lze zvýraznit: -
umístěním na samostatný řádek změnou řezu písma (tučný tisk, kurzíva); - podtržením změnou velikostí písma změnou druhu (fontu) písma psaním verzálkami (velkými písmeny) vložením do uvozovek proložením
5.1.8 Členění textu Viz „Zásady pro vypracování“. Jak rychle napsat některé speciální znaky na české klávesnici
Znak –
(pomlčka)
Způsob ve Wordu
Univerzální způsob
Ctrl + minus (num. klávesnice)
Alt + 0150
… (trojtečka)
Ctrl + tečka
Alt + 0133
× (násobení)
Ctrl + Alt + )
Ctrl + Alt + )
"
(rovné uvozovky)
Zpětnou úpravou
Alt + 34
(tvrdá mezera)
Ctrl + Shift + mezerník
@ (zavináč)
Ctrl +Alt +V
Alt + 64
&
(ámprsánd)
Ctrl + Alt + C
Alt + 38
~
(tilda)
Ctrl + Alt + 1
Alt + 0126
Kombinací kláves Ctrl + Alt lze nahradit stiskem klávesy garfického Alt Gr.
35
6 Použitá a doporučená literatura ASHBY, MIKE 2000. How to write a paper. [online] Version 5. 2000. [citováno 2005-1109]. URL:
. http://www.boldis.cz/citace/citace1.pdf BOLDIŠ, Petr. 2004b. Bibliografické citace dokumentu podle CSN ISO 690 a CSN ISO 6902: Část 2 – Modely a příklady citací u jednotlivých typu dokumentu. [online].Verze 3.0 (2004). c 1999–2004, poslední aktualizace 11. 11. 2004. [citováno 2005-11-09]. URL: . http://www.boldis.cz/citace/citace2.pdf BUREŠ, JIŘÍ 2005. conVERTER – převody jednotek. [online]. [citováno 2005-11-09]. URL: < http://www.converter.cz/jednotky.htm ČSN ISO 31-0:1994 01 13 01. Veličiny a jednotky ( 01 13 00) ČSN ISO 1000: 1997 Jednotky SI a doporučení pro užívání jejich násobků a pro užívání některých dalších jednotek ČSN 01 6910: 2002. Úprava písemností zpracovávaných textovými editory nebo psaných strojem ČSN ISO 5966. Formální úprava vědeckých a technických zpráv ČSN ISO 7144. Formální úprava disertací a podobných dokumentů FARKAŠOVÁ, Blanka, KRČÁL, Martin.2004. Projekt Bibliografické citace. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 12. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-5075. Internetová jazyková příručka, Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, v.v.i.. [on line]. [citováno 2009-01-16]. Dostupný z WWW:
MARTÍNEK, DAVID. 2008 LaTEXové speciality: Český styl pro BibTeX. [online]. Fakulta informačních technologií, VUT Brno. 22. října 2008. [cit. 2009-06-23]. Dostupné z WWW: http://www.fit.vutbr.cz/~martinek/.cs.iso-8859-2 ŠESTÁK, Zdeněk 2002. Jak psát přednášet o vědě. 2000. 1. vydání. Praha. Akademie. 2000, dotisk 2002. 204 s. ISBN 80-2000-0755-5. TKAČÍKOVÁ, DANIELA 2005. Jak zpracovávat bibliografické citace. [online]. 2005-06-16. [citováno 2005-11-09]. Dostupný z WWW: . VYDRA, V. 2008a. V Lyxu hezky česky : návod na zavedení češtiny do wysiwym editoru Lyx [online]. Praha : Katedra fyziky Fakulty stavební ČVUT Praha, 2008. 21.6.2008. [cit. 200906-30]. Dostupný z WWW: http://people.fsv.cvut.cz/www/vydra/ VYDRA, V. 2008b. Diplomky : Témata. Jak psát. Literatura [online]. Praha : Katedra fyziky Fakulty stavební ČVUT Praha, 2008, 14.6.2008 [cit. 2009-06-30]. Dostupný z WWW: http://people.fsv.cvut.cz/~vydra/diplomky.htm. http://people.fsv.cvut.cz/www/vydra/files/bakalarka.pdf.
37
