ročník X. - č. 2 - červen 2013 zdarma Štěpánovští ochotníci

www.stepanovnadsvratkou.cz

ročník X. - č. 2 - červen

2013

zdarma

SLOVO STAROSTKY

Štěpánovští ochotníci

ÚVODNÍK

Červenec a srpen patří mezi nejkrásnější měsíce v roce. Těší se na ně snad všichni, i když každý z jiných důvodů. Jednoznačné je to jenom u školáků a študáků, protože se za nimi zavřely dveře škol. Červenec a srpen jsou ale také měsíce velkého stěhování – obyvatelstvo měst se přesunuje na venkov do chalup a chat, jiní míří do zajímavých turistických destinací, často i hodně exotických. A na konci prázdnin zase zpět. Někdo se těší na odpočinek a nicnedělání, někoho láká „grilování“ vlastního těla na mořských plážích, někdo má naplánováno cestování s výšlapy po horách. Jsou i tací, kterým stačí vycházka se svým pejskem do přírody, courání lesem křížem krážem za účelem naplnění košíku houbami. Ale jsou i zoufalci, kteří dovolenou věnují práci. Někdy také patřím i já k nim. Zastávám názor, že pokud neopustím svůj dům a zahradu (letos navíc s neúspěšným bojem se slimáky) a nenechám doma mobil, tak mě dostihne práce a povinnosti všude! Já vidím léto žluté, pěkně zelené a rozkvetlé, kdy je pořád příležitost uzobnout si něco čerstvého přímo z keře nebo záhonu. Červenající jahody, maliny, borůvky a po nich další a další ovoce mi připomínají prázdniny u babičky na „Slovensku“(část Štěpánova). Vnímám chuť mar-

melády z lesních jahod, trochu nahořklé, ale příjemně sladké, kterou nám babička potírala bramborové pekáčky bohatě namaštěné pravým sádlem. Sběr lesních malin mám spojený s dědou (také ze „Slovenska“), který nás brával do lesa až ke Lhotkám a nepovolil „rozchod“ za lumpárnami, dokud nebyla konev plná. A to musela být „našlapaná“ tak, že z ní vytékala malinová šťáva. Vzpomínám i na dědu z Tahit, se kterým jsem chodívala občas pást kozy na Dubovici. No, pást se říci nedá, protože u lesa byly přece jiné letní radovánky. Chudák děda se nikdy nedozvěděl, jak jsem dráždila klacíkem hada vyhřívajícího se na kamení blízko těch nejkrásnějších jahod – a to opakovaně! Vzpomínek na léto mého dětství je mnoho. V dnešní době se však budou vázat úplně k jiným věcem, protože vše je jiné – uspěchané a především komerční! Často s cílem co nejvíce se předvést a ukázat všem, že máme na drahou dovolenou, na luxus domácího vyhřívaného bazénu, předvádění se na golfu, tenisu, domácích párty pro vybranou společnost. Ale to nejhezčí a nikdy nezapomenutelné je především v těch nejobyčejnějších a nejjednodušších věcech. A tak vám přejí, ať slunce pálí, užívejte si pravé letní pohody třeba jen při romantických večerech u ohníčku s voňavým špekáčkem…a hodně vzpomínek! Tak „Ahoj Léto“! -MCH-

Vážení spoluobčané, po obrovských výkyvech v letošním počasí se snad konečně dočkáme vyrovnaného letního počasí. V posledních týdnech jsme museli snášet extrémy v podobě vysokých, až tropických teplot a propad o 20° C, který přinesl i v našich končinách 1. SPA /povodňovou bdělost/ na řece Svratce na vodním díle Vír. Už jsme se začali obávat, jestli i naše obec nebude letos konfrontována s nebezpečím povodně. Těmito byly ve velké míře postiženy zejména české kraje a zastupitelé se rozhodli na svém zasedání zaslat vybrané postižené obci finanční pomoc ve výši 30 tis. Kč, momentálně uvažujeme o obci Hořín nedaleko Mělníka, která je podobně veliká jako naše obec a pomoc bude jistě v nelehké době vítána. Zatímco v Čechách ještě stále bojují s následky povodní, událostem kulturního charakteru v naší obci počasí přálo. Štěpánovské kulturní léto, které bylo naplánováno s hlavním programem na víkend od 21. 6. do 23. 6. proběhlo v příjemné atmosféře, za příjemného počasí a navíc v příjemném prostředí zahrady MŠ. Mnoho z vás mě oslovilo, že se vám celý program ŠtěKULE velmi líbil, že jste si ho opravdu užili a ať pokračujeme v příštím roce dalším ročníkem. Slovy díků jste vůbec nešetřili a to byla ta největší odměna za náročnou přípravu, která této akci předcházela. Možná bude program koncipován s menšími úpravami, ale podpora kulturního života v obci je určitě naší prioritou. Děkuji touto cestou všem, kteří se na organizaci a zajištění akce podíleli: Míle Chalupníkové, Hynku Jurmanovi, Marii Ostrýžové, Marii Juříkové, členkám ČSŽ, zaměstnancům OÚ a konečně všem, kteří se aktivně zapojili do programu nebo se jen přišli podívat, a tím akci podpořili. Takže ať žije ŠtěKULE 2014! V nejbližších měsících nás v obci čeká řada důležitých událostí, jejichž realizace je na tento rok naplánována. Do konce července bude snad převeden do digitálního vysílání zbylý balík programů. S přeladěním měli někteří občané potíže, ale doufejme, že se již všem podařilo programy na své TV doladit do uspokojivé podoby. Digitalizováno bude celkem 20 TV programů a 20 rozhlasových stanic. Jednáme s firmou ještě o případném rozšíření sportovních programů. Zastupitelé na červnovém zasedání posvětili rozšíření kapacity MŠ stavební úpravou, takže budeme moci s přijetím dětí do MŠ vyhovět i rodičům, kteří byli již několik let odmítáni. Nově bude mít MŠ kapacitu 40 dětí. Obec bude stát tato úprava cca 330 tis. Kč, přičemž stěžejní podíl nákladů půjde na rozšíření sociálních zařízení. V létě zahájíme i přestavbu zastávky na občerstvovací stánek, napojení hasičské zbrojnice na vodovod a kanalizaci a sanaci zdiva budovy OÚ. Římskokatolická farnost ve Štěpánově získala dotaci na opravu věže kostela z grantového programu Kraje Vysočina „Památky místního významu 2013“, naši zastupitelé schválili příspěvek obce na tuto investiční akci ve výši 50 tis. Kč. Stavebních úprav máme naplánováno v obci hodně, a pokud se dílo podaří dle našich představ, bude centrum obce na podzim alespoň částečně v novém kabátě. V tomto čísle Štěpánovinek naleznete také podrobnosti ohledně nakládání s odpadními vodami v naší obci. Již měsíc poskytuje obec za úplatu vývoz jímek a septiků. V nejbližší době budou občané, kteří nejsou napojeni na kanalizaci, postupně dle stáří nemovitosti a dostupnosti kanalizace vyzváni obecním úřadem, aby doložili, jak s odpadními vodami nakládají. Doporučuji každému, koho se tato problematika týká, aby si důkladně články s touto tématikou přečetl a dle svých možností začal v této věci jednat. Závěrem mi dovolte popřát všem krásné prázdniny a dovolenou, některým houbařské zážitky, jiným cestovatelské a poznávací, ale všem přeji hlavně pohodu letních dní k načerpání nových sil. Šárka Kunčíková

strana 2 Výpis ze zasedání Zastupitelstva obce Štěpánov nad Svratkou dne 17.6.2013

Starostka zahájila jednání ZO a přivítala přítomné zastupitele – omluveni D. Murčo a P. Špaček. Po volbě členů návrhové komise, zapisovatelů a ověřovatelů zápisu byl do jednání schválen další bod jednání – Návrh kalkulace ceny za vývoz jímek, sekání trávy jako službu jiným subjektům. ZO bylo seznámeno s kontrolou usnesení z minulého jednání ZO obce Starostka přednesla zprávu o činnosti RO k 17. 6. 2013: Schválení účetní závěrky PO ZŠ a MŠ Štěpánov, rozšíření kapacity MŠ, oprava sklepa – RO doporučila ke schválení rozšíření kapacity MŠ – samostatný bod jednání. Zabývala se opravou sklepa na zahradě ZŠ – sanace velmi drahá – zatím nedořešeno. Žádost EOn Distribuce, a.s. o zřízení práva věcného břemene na pozemcích v Borovci při rekonstrukci VN, TS a NN – RO schválila, nedořešen termín zahájení rekonstrukce. Znalecký posudek na pozemky v Železárnách – 45 Kč/m2 – celkem 14790 Kč, tento týden dodaly Železárny posudek na pozemky kompostárny – cena 20 Kč/ m2 celkem za 72 290 Kč, žádají směnu pozemků – vyjádření rady, případná transakce chystána na září – RO doporučila schválit směnu a doplatek za pozemky. P. Kubík – námitky na směnu a doplatky – kupujeme skládku – o navrhovaném řešení bude ZO jednat v září 2013. Příprava přestavby stánku na návsi – 350 tis. Kč – veřejnoprávní smlouva s MěÚ odborem územního plánování a stavebního řádu – 15 tis. Kč, zahájení stavby v nejbližší době – smlouva bude podepsána během 14 dnů, poté započata rekonstrukce. Dotace z PRV Kraje Vysočina na sanaci zdiva OÚ – zahájení venkovní sanace v nejbližší době – vnitřní sanace odložena na příští rok vzhledem k jiným a náročným aktivitám. Kanalizační a vodovodní přípojka - hasička – po vyjádření BVK, a.s. začneme budovat – součinnost s budováním stánku na náměstí. Změna otevírací doby pro veřejnost Česká pošta – jednání na základě připomínek občanů - pošta otevřena 2 dny i v dopoledních hodinách. Most u Vrbků – složitá a finančně nákladná rekonstrukce, Povodí Moravy nepovolí zásah v řečišti, nutné nalézt jinou variantu – zatím řešit omezením hmotnosti vjezdu vozidel do 1,5 – 2 t. Žádost o bezúplatný převod pozemků v Borovci, o které nikdo neprojevil zájem – RO bezúplatný převod schválila – ZO mají k dispozici mapy s pozemky. Výstavba limnigrafické stanice na Hodonínce – stavbu RO schválila s připomínkami na výšku stavby. Soudní spor s firmou KAVYL – stále probíhá, firma zpochybňuje veškeré naše argumenty – obec má důkazy, které zpochybnění vyvrací. Nabídka výstavy Památník Hodonín – průsečík tragických osudů 1940-1950- výstava se uskuteční od 20. 9. do 4. 10. 2013 Darovací smlouvy KV na dotaci pro ZŠ pro žáky se speciálními vadami – 15 tis. Kč a na mimoškolní činnost 25 806 Kč Revitalizace hasičské nádrže – Ing. Dufek – bude se jednat o rekonstrukci nebo revitalizaci nevyužité požární nádrže dle nabídky dotací – funkce kořenové čističky, vytvoření přírodního areálu s přirozeným čištěním. Vyjádření ke stavbě Vodní nádrž v k.ú. Štěpánov – paní H. Kohoutková – Ing. Dufek – nutné vyjádření Českého rybářského svazu, obec - požadavek přístupu na naše pozemky – 3,5 m šíře cesty. Ing. Dufek přednesl Rozpočtová opatření č. 3, 4/2013, upozornil na rozdíly v příjmech a výdajích, upozornil na položku přínos z hazardních her. RO č. 4 bude obsahovat položky schválené na dnešním zasedání ZO a očekávané účelové dotace do 30. 6. –výdaje na ŠtěKULE, povodně, příspěvek internetového připojení v knihovně. Návrh Závěrečného účtu Obce Štěpánov nad Svratkou – přednesl Ing. Dufek – ZO schvalilo celoroční hospodaření obce a závěrečný účet obce Štěpánov nad Svratkou za rok 2012 včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření obce Štěpánov nad Svratkou, IČ: 00295558 za rok 2012 bez výhrad

Obecní úřad ZO schválilo zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření Obce Štěpánov nad Svratkou - nebyly shledány nedostatky ani chyby. Starostka seznámila ZO s nerealizovanými projekty – návrh na vyřazení z majetku obce. Návrh na vyřazení projektu Turistické stezky – důvodem je obtížně realizovatelný projekt díky nejasné studii – p. Kubík argumentoval realizovatelností projektu – starostka dá k nahlédnutí dalším zájemcům k posouzení – problémy s majiteli pozemků p. Langem a p. Hoškem – nevyjasněné hranice pozemků od koryta řeky. ZO uložilo posouzení rozhodnutí o vyřazení projektu Turistické stezky na měsíc září po důkladném prostudování dokumentace. Převis žádostí o přijetí do MŠ – 20 přihlášek, uspokojeno 8 zájemců. Navýšení kapacity z 24 o 16 dětí. Demografický průzkum na 5 – 7 let dopředu – bude dostatečný počet dětí do 2 tříd. Promyšlena nenáročná stavební úprava – uvolnění stávající sborovny ZŠ pro ložnici MŠ, z nynější ložnice MŠ by byla herna. Doplnění pouze o WC v 1. patře, v přízemí rozšíření šatny pro děti, prostor schodiště oddělen od herny. Podána žádost o dotaci Naše školka 2013 – náš projekt vyřazen – nesplněno kritérium energetických úspor. Finanční náklady - 330 tis. Kč. Jednotlivé práce budou provádět různé firmy – odpověď na dotaz p. Kubíka, která firma bude úpravu provádět. ZO schválilo rozšíření kapacity MŠ stavební úpravou Starostka seznámila ZO s uložením betonového a asfaltového recyklátu – je třeba promyslet jeho přednostní využití – cesty ve Vrtěžíři, cesta ke srubu, plocha u Tučníka – vytvoří se skupina, která posoudí další možnosti lokalit – Ing. Dufek, p. Špaček, PaedDr. Kunčíková Starostka seznámila ZO se situací kolem vývozu jímek - výzvy nenapojeným občanům budou v nejbližší době rozeslány – zahájen vývoz jímek, provedena kalkulace na vývoz fekálem, podmínky a platby za čištění od BVK budou dojednány do konce června; byla koupena hadice k fekálu 2x5m, v případě nutnosti musí mít občan jímku také opatřenu hadicí; další etapa výzvy občanům, kteří nejsou napojeni na kanalizaci, musí doložit, jak nakládají s odpadními vodami; článek a co dělat bude uveřejněn ve Štěpánovinkách . Od BVK jsme obdrželi seznam občanů v blízkosti kanalizace, dosud nenapojených. Na základě jednání RO a zkušebních jízd navržena cena vývozu 500 Kč/hod. + za každou započatou ¼ hod. 125 Kč + DPH. Ceník služeb – sečení trávy pro jiné subjekty – 500 Kč/hod + DPH včetně odvozu na KK Starostka se zúčastnila 1. posouzení žádostí o změnu ÚP u Ing. Psoty zpracovatele ÚP; zahájena práce na změně, finančně se bude změna řešit až v roce 2014. Z ÚP je třeba vyřadit lokality, které nelze stavebně realizovat – zatím nedořešeno. Informace o digitalizaci TV - instalace zatím dvou multiplexů – zahájeno přeladění na začátku června, digitalizovány programy ČT a nový balíček, v další fázi bude digitalizován zbytek programů, poslední mux je objednán, poloha anténního systému na vodárně není ideální, ale zatím technické problémy vyřešeny. P. Ondra naladil a opravil připojení zájemcům z řad občanů Štěpánova. Žádost o zakoupení pozemku na parcele č. st. 68 v k.ú. Olešnička o výměře 20 m2 pod rekreačním objektem a pozemku na parcele č. 251/13, ostatní plocha o výměře 388 m2 v k.ú. Olešnička – Milada Rumlová - ZO schválilo ZO schválilo prodloužení nájemní smlouvy v bytovém domě – do doby prodeje bytovky. Zahájena příprava prodeje bytového domu, pro zářijové jednání budou připraveny kupní smlouvy a znalecké posudky pro uskutečnění prodeje, v září ZO rozhodne za jakých podmínek a za jakou cenu byty nájemníkům prodá. Farnost obdržela dotaci na opravu věže kostela z GP „Památky místního významu 2013“ od Kraje Vysočina, celkové náklady 180 tis. Kč, výše dotace 84 tis. Kč, sama farnost musí přispět 95 tis.Kč, žádost o příspěvek obce, návrh 50 tis.Kč. ZO schválilo farnosti příspěvek ve výši 50 tis. Kč na opravu věže kostela ZO schválilo finanční příspěvek obcím postiženým povodní ve výši 30 tis. Kč Ing. Jurman informoval ZO o programové nabídce ŠtěKULE -

strana 3 21. 6. – 23. 6. 2013 – letáčky dostala každá rodina v obci. Pestrá škála programů – podrobný rozpis jednotlivých položek. Celková bilance bude předložena ZO na jednání v září. Šárka Kunčíková - starostka obce

Možnosti vývozu odpadních vod na pole

Fekálie, tedy obsahy septiků a žump nelze přímo vyvážet na zemědělskou půdu. Vyplývá to z platné legislativy a jejího výkladu. Podle stanoviska Českého zdravotního ústavu a orgánů hygienické služby nelze surové fekálie obyvatel aplikovat na zemědělskou půdu zejména kvůli nebezpečí šíření nákazy a rovněž pro nedostatečnou kontrolu cizorodých látek. Likvidaci fekálií musí řešit obec v souladu s legislativou vod („odpadní vody“ podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích) a legislativou odpadů („kaly“ podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Obsah žump je odpadní vodou (§ 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách). Z hlediska ochrany vod lze jen výjimečně povolit vypouštění odpadních vod do půdních vrstev, z nichž by mohly vniknout do podzemních vod. Povolení se může týkat pouze vypouštění odpadních vod neobsahujících zvlášť nebezpečné závadné látky ani nebezpečné závadné látky (příloha č. 1 zákona o vodách), a to jen z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci. Přitom se předpokládá, že odpadní vody budou nejdříve vyčištěny na úroveň stanovenou příslušným vodoprávním úřadem a bude posouzen jejich vlivu na jakost podzemních vod. V žádném případě však ani takto vyčištěné odpadní vody nesmějí být vypouštěny přímo do pásma nasycení, tedy do podzemních vod. Jediným perspektivním řešením je tedy přímé napojení na kanalizaci nebo odvoz odpadních vod do nejbližší ČOV.

Jak je to s bezodtokými jímkami, se septiky a domovními čistírnami?

K termínu 1. 1. 2008 zanikla povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. 12. 2001, tzn. povolení vydaná podle dříve platných právních předpisů – vodního zákona č. 138/1973 Sb. či zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství. Povolení vydaná, resp. pravomocná po 1. 1. 2002, platí i nadále. K tomuto datu tedy zanikla všechna povolení k vypouštění OV ze septiků. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že povinnost mít k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních povolení není nově zavedenou povinností, ale tuto povinnost ukládaly už příslušné výše uvedené zákony, a to od roku 1955. Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení vodoprávního úřadu je tedy již od roku 1955 nelegální. Ti, kdo žádné povolení nemají a přesto vypouští ze svých nemovitostí odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, o toto povolení musí požádat a vypouštění tak zlegalizovat - bez ohledu na datum 1. 1. 2008. Povolení vydává příslušný vodoprávní úřad, kterým je úřad obce s rozšířenou působností. Vodoprávní úřad zhodnotí konkrétní situaci v lokalitě a stanoví konkrétní podmínky pro vypouštění odpadních vod. Neznamená to, že v každém případě musí vlastníci nemovitostí instalovat moderní domovní čistírnu odpadních vod. V mnoha případech bude dostatečné doplnění septiku o zemní filtr. Pro vydání povolení však čistící zařízení musí splňovat požadavky na míru čištění podle dnes platných předpisů (vodního zákona). Další možnosti je zrušení septiku a napojení na veřejnou kanalizaci nebo přestavba septiku na bezodtokou jímku na vyvážení. Pokud tedy někdo v současné době vypouští OV pouze ze septiku do vod povrchových nebo podzemních, musí toto zařízení doplnit o další stupně čištění, prokázat řádný technický stav čistícího zařízení a požádat o vydání nového povolení vodoprávního úřadu k vypouštění OV. V podstatě musí splnit všechny podmínky jako nový žadatel o stavbu domovní ČOV. Podle § 38 odst. 6 vodního zákona: Kdo akumuluje odpadní vody

v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem. Pokud tedy někdo provozuje septik, musí doložit povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních (v tom případě musí napřed septik doplnit o další stupeň čištění, např. ČOV nebo kořenovou čistírnu) Kdo provozuje jímku na vyvážení, musí dokladovat, že obsah v patřičném množství nechává vyvážet na fungující ČOV. Vyvážení obsahu jímek a septiků na pozemky je nezákonné. Podle § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích (zák. 274/2001 Sb.): Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

Informace o likvidaci odpadních vod – otázky a odpovědi

Kterými základními zákony se řídí problematika odpadních vod a kanalizací? Zákon č. 254/2001 Sb. ve znění platném k 25.3.2011 o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění Zákon 428/2001 Sb. prováděcí vyhláška k zákonu 274/2001 Sb., vyhláška 120/2011 Sb. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Do kdy musíme být napojeni? Toto je špatně postavená otázka. Ze zákona je od 1.1.2008 zakázáno používání septiků, resp. vypouštění přepadu z nich do povrchových a podzemních vod. Žumpy mohou sloužit ke shromažďování odpadních vod z objektu, musí být však nepropustné a bezodtokové (technickou a stavebních stránku žumpy řeší stavební zákon). Odvoz obsahu žumpy a jeho likvidaci může provádět jen oprávněna osoba. Řešit tento problém jsme tedy měli všichni již v roce 2008. Doporučujeme, aby se na kanalizaci připojili urychleně všichni, u kterých je to technicky možné. Všichni ostatní musí likvidaci odpadních vod řešit jiným způsobem dle zákona. Kdo mě zkontroluje, zda likviduji odpadní vody v souladu se zákonem? Kontrola dodržování předpisů z oblasti likvidace odpadních vod u fyzických osob (občanů) přísluší Městskému úřadu Bystřice nad Pernštejnem, odboru životního prostředí, vč. možnosti uložení nemalých sankcí. U podnikatelů a firem tuto kontrolu provádí Česká inspekce životního prostředí. Co se rozumí splaškovými vodami? Splaškové vody jsou veškeré odpadní vody, které odcházejí z domu. Tedy nejenom odpad z WC, ale i kuchyně, koupelny, prádelny atd. V mnoha případech je proto při budování přípojky nutné provést propojení jednotlivých odpadů v domě. Mohou být do splaškové kanalizace zaústěny i dešťové vody? V žádném případě. Splašky musí být jednoznačně odděleny od dešťové vody, která do této kanalizace nepatří. Musí mít každý samostatnou přípojku? Přípojku musí mít každý samostatnou - není možné, že se např. dva sousedé domluví a vybudují přípojku společnou (snad jen ve zcela výjimečných případech). To ovšem závisí na provozovateli (BVK, a.s. Brno). Kdo mi vybuduje přípojku? Každý sám a na vlastní náklady. Kdy mám začít vyřizovat potřebné povolení pro stavbu přípojky? Napojení na stávající splaškovou kanalizaci je možné (po vyřízení příslušných povolení a zpracování projektové dokumentace) provést ihned. Vyplatí se mi napojení do kanalizace cenově? Jednoznačně. Průměrná spotřeba vody čtyřčlenné rodiny je cca 140

strana 4 m3/rok. Z toho min. 100 m3 skončí v žumpě. Jak je uvedeno výše, aby žumpa splňovala současné předpisy, nesmí mít (mimo jiné) žádný přepad. Z toho vyplývá, že celý obsah musíte vyvézt a ekologicky zlikvidovat. Při 10 kubíkové cisterně je to 10 vyvezení ročně, které Vás přijde cca na 12.000,- Kč ročně. Za stočné byste v tomto případě zaplatili 3.394,- Kč. Finanční rozdíl je jednoznačný (problémy a práci se zajištěním likvidace nepočítáme). Jaké povolení je třeba na realizaci kanalizační přípojky? Technické řešení a vyřízení potřebných vyjádření a povolení doporučujeme svěřit odborníkovi - projektantovi. Kanalizační přípojka v délce do 50 m Podle ustanovení § 103, odst. 1, písm. b), bod 8 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, tato stavba nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, na její realizaci je nutný územní souhlas. Žádost o vydání územního souhlasu se podává na předepsaném tiskopise (viz příloha č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb.). Základní přílohy žádosti: výpis z katastru nemovitostí, kopie katastrální mapy, jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, souhlas vlastníka pozemku, na němž se záměr realizuje – tj. smlouva o možnosti provést stavbu na cizím pozemku, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury (elektřina, plyn, voda, kanalizace, elektronické komunikace). Kanalizační přípojka v délce nad 50 m Je posuzována jako stavba podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. h) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Na její realizaci je nutný územní souhlas a ohlášení stavebnímu úřadu. Žádosti se podávají na předepsaném tiskopise (viz příloha č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb. a příloha č. 1 vyhlášky č. 526/2006 Sb.). Základní přílohy žádosti: výpis z katastru nemovitostí, kopie katastrální mapy, souhlas vlastníka pozemku, na němž se záměr realizuje, - tj. smlouva o možnosti provést stavbu na cizím pozemku, projektová dokumentace, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury – elektřina, plyn, voda, kanalizace, elektronické komunikace). Každou stavbu bude příslušný stavební úřad (Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem, odbor územního plánování a stavebního řádu) posuzovat individuálně, proto podle situace může stanovit doložení dalších dokladů, případně stanovit režim územního řízení. Co mám tedy dělat? 1. Zajistit si projektovou dokumentaci, vyřídit potřebná vyjádření a podat žádost na stavební úřad. Doporučujeme svěřit projektantovi. 2. Na základě povolení stavebního úřadu realizovat dle projektové dokumentace vlastní stavbu přípojky (svépomocí nebo firmou). 3. Při realizaci respektovat vyjádření správců sítí. Před vlastním přepojením a záhozem kontaktovat pracovníky BVK, a.s. Brno, Hybešova 254/16, oddělení přípojek – pí Habrová, pí Hörlová, telefon 543 433 252, 543 433 269, e-mail: [email protected]. Pracovníci BVK provedou kontrolu napojení, sepíší protokol, do kterého mimo jiné uvedou stav vodoměru. 4. BVK a.s. na základě tohoto protokolu připraví smlouvu o odvádění odpadních vod, kterou Vám předloží k podpisu. Upozorňujeme, že v nejbližší době mohou majitelé nenapojených objektů očekávat kontroly a sankce. Majitelé nenapojených nemovitostí budou muset doložit, jak s odpadními vodami nakládají. Nemovitosti s domovní jímkou, či septikem budou moci využít vývozy poskytované obcí za přiměřenou cenu. Smlouvu na čištění odpadních vod bude s majiteli nemovitostí sepisovat provozovatel BVK, a.s. Brno. Je nám líto, ale každý měl na vybudování přípojky dostatek času.

ŠTĚPÁNOVŠTÍ RODÁCI A OSOBNOSTI 6. Generál v sukních

Anna Koenigová se narodila 4. května 1892 ve Štěpánově do početné rodiny a všechny děti Špačkovy to někam dotáhly. Nejstarší Anina sestra se stala pod jménem Maria Alfonsa oblíbenou lidovou spisovatelkou, sestra Antonie Ří-

hová proslula v Brně jako přední koncertní pěvkyně a bratr Jan Boris se na svých toulkách světem setkal i s Leninem. Možná i pod jeho vlivem se Anna přiklonila k levici… Sama vystudovala lyceum, složila učitelské zkoušky

a učila české děti v Jugoslávii, později až do provdání na Vysočině. Provdala se za bystřického lékaře Koeniga, který za války ochotně ošetřoval partyzány a Anna se stýkala s profesorem Grňou-Vlkem a úkryt poskytovala mnohým bystřickým komunistům, například Vladimíru Dvořáčkovi, Křivonožkovi či Josefu Mikšemu. Z partyzánů si nejvíce vážila Vincence Koutníka a Pepka Svitavského. Nosila jim potraviny, léky, prádlo a další potřebné věci. Zvláště na samém konci války vystupovala Anna Köenigová neohroženě a respekt si získala u mnoha ozbrojených chlapů, až vstoupila i do legend. Říkalo se třeba, že do jejích rukou chtěl složit kapitulaci ustupující generál Schörner. Nakonec tak neučinil prý jen proto, že paní Anna byla v sukni, chyběla jí uniforma. Snad i vlivem nabytých odbojových zkušeností se Anna Koenigová stala po válce členkou i zapálenou funkcionářkou KSČ. Spřátelila se i se Šlingem, Nejedlým, Clementisem... Chatu svých synů na Třech Studních dokonce poskytla každé léto Marii Švermové. A Maruška Švermová si tam brala Otíka Šlinga… Anna chodila po schůzích, jezdila agitovat po vesnicích a tolik hořela za údajně lepší zítřky. Dokonce chtěla vyvlastňovat i své příbuzné. Lidé se na ni nakonec dopálili a bojkotovali pak ordinaci jejího manžela. Takový Vinda Koutník poznal komunistický odboj hodně zblízka, s mnoha Rusy byl v jednom oddíle a až do konce svého dlouhého života nikdy o hrůznosti komunizmu nepochyboval. Z poválečné Koenigové byl proto zcela fascinován a prorokoval jí nemilé prozření. Jenže Anna-generál s ním nediskutovala. Viděla jiné partyzány, kteří se už roztahovali na ministerstvech, někteří její známí mířili do osobní ochranky Klementa Gottwalda a učení Marxovo i Leninovo se jí zdálo být tím nejlidumilnějším. Sama to dotáhla až do krajského výboru strany… A pak přišel nový rok s osmičkou na konci. Z kalendáře odpadlo jen pár týdnů a přišel převrat. Lid si bude vládnout sám, nechceme pány! Jen se to v té Praze musí pohlídat! A koho tam poslat jiného než nejlepší agitátorku? A tak jela v únoru 1948 Anna Koenigová do Prahy. Čekala něco moc krásného, a byla zklamána.

Zažila tam špiclování, podlézání, bití údajných třídních nepřátel, osočování a zavírání nepohodlných, viděla tam šplhání nekompetentních a přitom všehoschopných soudruhů, hlava se jí točila ze skandování lůzy v ulicích. Tohle bude vláda lidu? To má být ta lepší společnost? Anna Koenigová byla plná ideálů, ale přišla o ně doslova za pár hodin. Rázem pochopila, že vláda komunistů uvolní lavinu těch nejhorších lidských vlastností. Nebude čas a nebude místo na nějakou ohleduplnost, slušnost, lásku. Rozhodnou ostré lokty a přetvářka. Nemít tak svědomí! Ale Anna Koenigová vyrostla na malé návsi a u štěpánovského faráře i u rodičů se jí dostalo poučení, co to svědomí a slušnost je. Udělalo se jí špatně z revolučních pražských ulic. Vrátila se do Bystřice a nešetřila kritikou. Vinda Koutníků se rozesmál, ale soudruzi se mračili. Teď se má něco velkého stát a zrovna Koenigová je proti! Tak to ne! Anna začala být odvolávána z funkcí. Již 17. června 1948 totiž jednala rada MNV v Bystřici o tom, zda si vzít právníka k žalobě na Koenigovou, která už stačila urazit MNV. Snad i z uražené ješitnosti a kvůli přátelství s odbojáři Svitavským a Koutníkem vytáhla Anna Koenigová v generálské sukni znovu do boje. Stejným lidem jako za minulé války zase nosila jídlo, léky, prádlo. Jenže ti lidé v čele s bratry Koutníkovými a Rudou Hájkem tentokrát založili protikomunistickou skupinu „Doktor Hřebík“. Když sehnali vysílačku, dovolila Anna Koenigová její zakopání na své zahradě. Odboj spočíval ve vyzbrojování, roznášení letáků a shánění informací o velikosti jednotek lidové milice v blízkém okolí. Trval skoro přesně rok od srpna 1948 do 16. září 1949, kdy byli na fingované hranici zatčeni Rudolf Hájek a Vincenc Koutník. Tři čtvrtě roku byl pak klid, než došlo na zbytek skupiny. Dne 17. května 1950 ve 4 hodiny ráno byli zatčeni Josef Svitavský, Jaroslav Chocholáč, Raimund Musil a František Crha, o den později ve 4.15 Josef Koutník. Tehdy byla vykopána vysílačka u Koenigů a samotná Anna byla zatčena 12. června v 11 hodin. Vězněna byla v Brně a ve Znojmě. Cestou do vazby podle zakašlání poznala, že v autě s ní sedí i štěpánovský mlynář Kovařík, kterého také

strana 5 ník Dvořák). Následoval převoz na Pankrác, kde byla okradena o peníze, a poté do Ruzyně. Tam byla Anna Koenigová označena číslem 1803 a varována, aby své jméno nepoužívala. V cele byla nucena 16 hodin chodit, k tomu přistupovaly ve dne i v noci výslechy. Deset měsíců byla vyšetřována ve věci Šling-Švermová i kvůli chatě, kterou jim půjčovala. Brzy se z toho všeho pomátla a zapomněla dokonce mluvit česky. S každým pak hovořila dobrou francouzštinou. V květnu 1955 jí byl amnestií trest snížen o pět let, ale na manželův pohřeb v roce 1957 puštěna nebyla. Ve vězení se se-

známila s doktorkou Annou Pacákovou, která tehdy platila za pravou ruku Zdeňka Nejedlého a nakonec sdílela celu se Štefánikovou sekretářkou Vilmou i s manželkou Laca Novomeského. V Pardubicích později osobně poznala Fráňu Zemínovou a spisovatelku Ninu Svobodovou. Nikdy si nezoufala, i když své rukopisné vzpomínky zakončila Anna Koenigová zmínkou o vězeňské večerce: „Vždycky jsme si řekly, že zase jsme jeden den blíže ke svobodě a ke hrobu!“ Rehabilitována byla Anna Koenigová už v roce 1968. Hynek Jurman

Anna Koenigová poslala do kriminálu osudová osmička hned za čtyřkou… Soud se konal ve dnech 3. až 6. října 1950 v Brně. Velká skupina obžalovaných ze skupiny Doktor Hřebík byla viněna, že chtěla změnit vývoj politických poměrů ke kapitalizmu a za tímto účelem byla ve spojení s anglickým vícekonzulem v Bratislavě Lawrencem Gordonem Gazem, který jim skutečně sehnal vysílačku. U soudu byla s velkou invencí uspořádána výstavka všech možných zbraní a bylo prohlášeno, že členové skupiny vlastnili několik samopalů, pět vojenských pušek a řadu pistolí i granátů. Skutečnost byla taková, že Hájek držel samopal, Koutník samopal a dva granáty a ostatní se dělili o několik spíše muzejních pistolí. Prokurátor navrhoval pro oba uprchlíky, kteří byli obžalováni i z velezrady a špionáže, trest smrti. Nakonec dostali Hájek i Koutník doživotí, Koutníkův bratr Josef 22 roky, bratr František stačil emigrovat. „Činů jste se sice nedopustil, ale kdybyste utekl, tak byste to všechno provedl!“ zdůvodnil soudružsky soudce Koutníkův trest. Z dalších odsouzených v procesu se skupinou „Doktor Hřebík“ dostal Josef Svitavský 20 let, Jaroslav Chocholáč ze Stříteže 18 let, Raimund Musil z Rodkova 16 let a jeho soused František Crha 12 let. K tomu příslušely ještě statisícové pokuty, odnětí občanských práv na 10 let po odpykání trestu a samozřejmě ztráta veškerého

majetku. Samotná Anna Koenigová byla zastrašována, že to s ní špatně dopadne, pokud u soudu nepromluví podle dohodnutého scénáře. To jí bylo znovu zdůrazněno při vstupu do soudní síně, kdy jí estébák pošeptal, že má návrh na špagát a dostane ho, pokud bude vypovídat jinak. Když ji přiváděli, poznávala na chodbách spoustou pracujících z Vysočiny, kteří byli k soudu přivezeni jako do divadla. Támhle v koutku se přece krčí i její sestry Antonie, Marie a Adolfa! To už bylo na Annu moc, ztratila hlavu a vypovídala pokorně podle naučeného scénáře. Zcela doznala vinu! Celý tribunál spokojeně přikyvoval a proces vysílal rozhlas v přímém přenosu. Nakonec však přece jen zahořel v soudní síni skandál. Kromě vlastizrady byla totiž Anna Koenigová obviněna i z válečné spolupráce s Němci. Ona, veliká odbojářka! Bouchly v ní saze a spustila, že je to lež a že vůbec nic neudělala, že i ty dřívější výpovědi byly vynucené násilím! Tribunál měl plno práce umlčet generálku v sukních před tolika svědky z Vysočiny a technici museli honem rozhlasové vysílání přerušit. Anna Koenigová byla odsouzena na 16 let, ke ztrátě majetku a k pokutě 100 000.- Kčs. Nejvyšší soud v Praze však povýšil v dubnu 1951 její trest na 20 let právě kvůli skandálu u soudu a kvůli rozporům ve výpovědích. Ještě v Brně zažila popravu tří mužů (bratři Daňkové a čet-

SPOLEČENSKÁ KRONIKA Narozené děti: Vojtěch Hutta Marek Navrátil

Jubilanti:

Významné životní jubileum oslaví v měsících červen-srpen 2013

Houdek Pavel Bartoňová Marie Špička Milan Pikhartová Milada Bučková Svatoslava Čuhel Jiří Pučálka Zdeněk

BLAHOPŘEJEME!

25.6.2013 proběhlo loučení s mateřskou školkou. Starostka obce přivítala v obřadní místnosti OÚ 8 budoucích prvňáčků.

strana 6

Školství, kultura

ŠtěKULE se vydařilo!!! Byl to sukces! Na předposlední červnový víkend připravila kulturní komise ve Štěpánově třídenní program Štěpánovské kulturní léto. Program byl bohatý a odstartoval páteční odpoledne plaviádou po řece Svratce. 18 plavidel (loni byly jen tři!) se pustilo od boroveckého mostu a diváci na březích se bavili náramně. Půvabná Jitka Benová pak odstartovala program v zahradě bývalé MŠ a zpívala také báječně. Pátečním vrcholem bylo vystoupení žďárských ochotníků. S hrou Ladislava Smoljaka „Hymna aneb Urfidlovačka“ letos vyhráli všechno možné a postoupili i na Jiráskův Hronov. I u nás hráli parádně, diváků se však dostavilo méně, než jsme čekali. Ani v sobotu dopoledne mnohem více lidí nepřišlo. Otevřela se výstava litinových soch a pak začalo talkshow „Zase doma”. Nejdříve jsem představil největší hvězdu, Vojtěcha Jasného, jako snad nejvýraznější postavu současné české kinematografie. Po jeho ohrazení jsem se musel opravit a mluvit o světové kinematografii. Pan učitel František Valach vyprávěl o svých učitelských štacích, o režírování ochotníků ve Štěpánově i v Ujčově a jen to přežité bombardování kuřimské Zbrojovky v srpnu 1944 jsme přešli jaksi rychle. Muzikálová hvězda Robert Jícha vzpomenul své umělecké začátky i své krátké předloňské působení se štěpánovskými ochotníky. A především se vyznal ze své lásky ke Štěpánovu, kde má o víkendu vše potřebné k dispozici, kde je krásná krajina a dobří lidé. Akademický malíř Jiří Štourač také přiblížil své umělecké začátky a popsal třeba svoji pěší pouť do Santiaga de Compostela. Inka Pospíšilová připomenula své hudební kořeny z kapelnické rodiny v Koroužném, zavzpomínali jsme na společné pořady z konce 80. let, posluchači se dozvěděli o vzniku dětského pěveckého sboru Studánka i o vyzpívaných úspěších. Michal Jurman vzpomněl své zájmy, studia i další života běh, jenž z něj udělal sportovního redaktora a reportéra. Nejdále byl s mikrofonem v čínské Šanghaji a letos v Mexiku. Když jsem vyhodil tenisák, zaimprovizoval krátký komentář. Všichni hosté byli veřejností mile přijati, mnozí posluchači se nechali slyšet, jak jsou rádi osobnímu setkání s někým, koho znají třeba jen po hlase či z obrazovky. A současně byli všichni velmi skromní, takže jsem na ně mnohé musel prozradit sám. Třeba že Robert září nejen v Brně, ale i v Praze po boku Lucie Bílé. Jak Jirka Štourač skvěle ilustroval Erbenovu Kytici a jak si přitom zodpovědně počínal. Nejen všechno kolem Kytice a Erbena nastudoval, ale ještě chodil za autorem meditovat na Olšanské hřbitovy. Jak Inka nejen sbírá metály, ale jak každého naučí zpívat. Na Michala jsem prozradil jeho vítězství v celostátní soutěži v poezii ještě na gymnáziu a jeho letošní nominaci na Cenu Jiřího Ortena za poslední básnickou sbírku. Podobné soutěže však považuje Michal za pitomost. Prý je to podobné, jako kdyby Jirka soutěžil s obrazy. Což je pravda… A nakonec dostal sólo pan Jasný. Mluvil o sobě, svém životě, svých

Koncert Roberta Jíchy

filmech a také o józe. Ale mluvil také o přítomných hostech. Byl překvapen, kolik tvůrčích lidí tu je. A protože chystá nový film o andělech na Vysočině, hned zde rozdal několik angažmá. Robert Jícha bude ve filmu zpívat, Inka dostala roli učitelky zpěvu a já dokonce anděla, na což prý dostanu zlaté fousy i vlasy. Andělé budou ve filmu dva, Josef Abrhám a já! Tak uvidíme, jak to všechno dopadne... Program pokračoval koncertem Podhorácké muziky, na kvalitní dechovku však posluchači také nepřišli. Lepší to bylo v následných koncertech a vystoupeních štěpánovských souborů Labyrint (vedoucí Eva Čepičková) a Borověnka (vedoucí Boh. Blechová). Sobotní odpoledne vyvrcholilo hrou štěpánovských ochotníků „Čert na Sýkoři”. Nacvičovali jsme to narychlo, já tam hrál menší roli faráře, ale dost jsem se obával výsledku. Protože jsem tu hru jednak napsal (a na poslední chvíli ještě upravoval, aby si celý soubor zahrál) a z valné části i režíroval. Letos jsme totiž zůstali bez režiséra, a tak jsem se toho trochu ujal. Na rozdíl od své předchůdkyně, která prostě nikdy žádné změny nepřipustila, jsem to pojal mnohem demokratičtěji. A tak se herci osmělovali a postupně přišel každý s nějakým nápadem. Také proto jsem do programu napsal jméno režiséra JUHOKIKOLUCHA. Tedy slabiky všech našich herců... Představení dopadlo nad očekávání dobře, sešlo se na 180 lidí (tedy desetkrát více než na dechovku), kteří se hned od začátku bavili, smáli se bez zábran a bylo vyhráno. Sukces! Náš soubor byl pochválen herecky, pochválena byla i hra a nejčastější dotazy zněly, proč nejezdíme po soutěžích a proč tuto hru nenabízíme po dalších obcích. Večer proběhla pod tréninkovým hřištěm u Špačkovy hlubiny nádherná hra světel, vody a hudby. Pouštěla se Smetanova Vltava a Vodní fontánu pouštěli parťáci až z Malhostovic. Lidí přišly opravdové davy, úspěch velkolepý. Nedělní program začínal až po obědě zábavným vystoupením sourozenců Lenky Cackové a Jarka Němečka. Děti se zpočátku těžce scházely, ale nakonec už jich skotačilo dost. Poté odvedla Studánka svůj vysoký standart a zařadila i kousek letošní premiéry – Otvírání studánek od Martinů. Celé Štěpánovské kulturní léto pak zakončil parádní koncert Roberta Jíchy. Písně převážně světového repertoáru, při nichž běhal mráz po zádech! „Dámy a pánové, Robert Jícha! Dobyl Brno, dobyl Prahu a právě dobyl Štěpánov!” bylo oprávněně ohlášeno nakonec. Když pak bylo zdůrazněno, že všichni velcí umělci u nás vystoupili bez nároku na honorář a že jim patří velký dík, vzal si slovo právě Robert Jícha. Řekl, že on je naopak potěšen, že tady mohl vystoupit a že u nás může žít! A znovu složil hold našim ochotníkům, jak se za ty dva roky zlepšili v textech, výslovnosti a ve všem. I počasí nám přálo navzdory předpovědím. Ale jen jsme skončili, pršelo v tahu tři dny a řeky se zase vylévaly z koryt... Štěpánovské léto však budiž pochváleno! Hynek Jurman

Sbor Inky Pospíšilové - Studánka

strana 7

Z MINULOSTI ŠTĚPÁNOVA - 10 10. Farní kostel sv. Petra a Pavla První štěpánovský kostel vznikl současně se založením zdejší osady, předpokládejme snad těsně před rokem 1230. Odborníci spíše uvádějí po roce 1235. Jakmile se osadníci jen trochu zabydleli, pustili se do stavby kostela. Stál takřka jistě na místě dnešního, jeho podobu však neznáme. Musel být ale postaven částečně ještě v románském slohu podobně jako nedaleké kostely v Černvíru nebo v Dolním Čepí. Zřejmě ve 14. století byl kostel upraven a zaklenut goticky, zůstala však mělká apsida v zádní části pres-

nolová věž samostatně oddělená od kostela a zřejmě plnila i jistou fortifikační funkci. Na vyobrazení Štěpánova z roku 1817 vidíme k věži přistavěnou márnici. Věž měla tehdy cibulovou barokní báň s lucernou a nad presbytářem vyčníval sanktusník. Hřbitov byl ještě převážně kolem kostela, ale současně už vzniklo prvních pár hrobů pod Hradiskem. Nejstarší zvony pocházely jeden z roku 1639, druhý z roku 1535 a nejstarší byl bez data a nesl latinský nápis: „Ave Maria gratia plena, o Rex gloria veni cum pace.“ Měřil v průměru 55 cm

bytáře a další prvky z původní stavby. Kostel postupně procházel celou řadou oprav a změn. Po Bílé hoře a válkách třicetiletých byl kostel opravován, svědčil o tom donedávna krásný tepaný kříž s letopočtem 1666 ve štítu, ale k většímu rozvoji náboženského života zde nedošlo. Větší oprava chrámu proběhla v roce 1744, kdy byla loď prodloužena směrem západním o dalších 7 metrů. Přístavba se dá snadno rozeznat, neboť vnitřní šířka lodi byla tehdy o 40 cm rozšířena. V uvedeném roce 1744 mohla být přistavěna i sakristie za hlavním oltářem a upravena klenba presbytáře. Opravovalo se i v roce 1871, kdy shořela kostelní věž. Zatímco první stavba byla bez věže, vyrostla později hra-

Štěpánov nad Svratkou a vážil 93 kg. Největší zvon nesl nápis: „Tento jest zvon dělán ke cti a chvále léta Páně 1535.“ Největší požár zachvátil štěpánovský kostel 20. září 1917. Vznikl v čp. 18 u Josefa Fialy a rozšířil se na čp. 19, kde měl Antonín Fiala obchod. Zde se vzňaly hořlaviny, které vystřelovaly na protější vyschlou šindelovou střechu kostela. Podařilo se zachránit jen něco málo z vnitřního vybavení - Nejsvětější svátost, 12 obrazů křížové cesty a několik dalších obrazů a soch. Jinak prakticky celý kostel i s věží shořel, tedy tři oltáře, další obrazy, kazatelna, Boží hrob, lavice, varhany, misionářský kříž, zpovědnice, okna, dveře, schody na pavlač… Zvony se roztavily. Několik let vše zůstalo v tros-

Hynek Jurman

kách. Ač konečně čerstvý administrátor Vladimír Čapka navázal jednání s brněnským architektem Kopřivou i stavitelem Hutařem z Nedvědice a v letech 1923 až 1924 tak vznikla zajímavá stavba. Zatímco předtím byla loď zastřešena těsně nad vrcholem vítězného oblouku, nový, do čtverců rozčleněný strop, se ocitl výše (7 m). Obvodové zdi byly totiž zvýšeny asi o metr a půl a loď se doplnila o předsíň a dva výstupky vedle presbytáře pro sakristii a Boží hrob. Do štítu kostela byl zpět zasazen železný kříž s letopočtem 1666, oltářní obraz namaloval malíř František Süsser, dva shořelé obrazy křížové cesty pak jeho kolega Norbert Pokorný z Tišnova a sousoší patronů nad vchodem z hořického pískovce je rannou prací brněnského sochaře Josefa Kubíčka. Varhany postavil mistr Petřík. Kostel byl slavnostně vysvěcen 16. 11. 1924 brněnským biskupem Dr. Josefem Kupkou, střílelo

ba nemůže mít v žádném případě kubistické znaky, s tím si hlavu neláme. Uvnitř stavby však uviděl badatel zazděné okénko za oltářem a označil je za románské. Připouští sice, že „rámování oken a vstupů a užité římsy“ v sobě obsahují „určité kubistické formy“. Kostel však podle něj je nadále „v jádru pozdněrománského původu a užívá jen ojedinělé kubistické znaky“. O jádru ovšem nikdy nikdo nepochyboval. Nikdo také netvrdil, že kostel je sotva sto let starou novostavbou. Vždyť třeba v letáku Sedm divů Bystřicka (v květnu 2012 vyšel už potřetí) se píše doslovně, že kubistická stavba z let 1923 – 1924 „v sobě zahrnuje původní presbytář s křížovou klenbou“. Ve Čtení o Štěpánovu je popsáno docela podrobně, jak byly obvodové zdi po požáru z roku 1917 zvýšeny a loď doplněna o předsíň, sakristii a Boží hrob. Snad každý gramotný člověk z toho pocho-

se přitom z hmoždířů a při mši svaté hrála kapela. Zúčastnilo se velké množství věřících, mezi nimi i P. Neuschl z Nedvědici i architekt Kopřiva a stavitel Hutař. Samostatnou kapitolou je iniciativa jistého „badatele“, který si chtěl nedávno zasloužit honorář za to, že najde ve Štěpánově něco nového. A tak se snažil. Ze zcela běžného obdélníkového náměstí ve Štěpánově (podobné najdete třeba v Nedvědici, Doubravníku, Kunštátu, Lomnici a jinde) udělal moravský unikát, komíny bývalé panské hospody označil alespoň za „zámecké“ a kostel z 20. století za románský. Že románská stav-

Řeznovice pí, že zbytek původní stavby byl do nové stavby zakomponován. Všichni ve Štěpánově dobře vědí, že starobylé jádro kostela se skrývá i v tom dnešním. Nikdy to nikdo nezpochybnil. Kubistických znaků tu tedy i badatel napočítal dost, ale o kubismus prý nejde. Románský prvek našel jediný, přesto prý jde o stavbu románskou. Tomu se lze smát. Zvláště když vzhled našeho kostela porovnáme se skutečnými románskými stavbami. Ostatně ani před touto poslední generální přestavbou štěpánovský kostel románský nebyl. Karel Kuča jej považuje za pokračování na str. 8

strana 8 raně gotický. A deset let před požárem po právu napsal Jan Tenora ve vlastivědě moravské: „Původní stavba je docela pozměněna. Jen presbytář jest křížem klenut.“ Takže v roce 1907 nebylo po románském slohu ani známky a pokud zůstalo jen původní klenutí, nemohlo být románské… Celá metodika badatele pokulhává na obě nohy. V kostele najde v západní části lodi dva polygonální výstupky. Ale vůbec nepozná, že jeden z nich vznikl až v roce 1997. Badatel do něj ani nenahlédne a suverénně napíše, že z jednoho přístavku je přístup na kruchtu a z druhého přímo na půdu. A mezi oběma schodišti prý je vstup z předsíňky do kostela!!! Vtip je ovšem v tom, že jižním polygonním přístavkem vede schodiště na kruchtu a odtud dále na půdu, zatímco

Jakub druhý přístavek, ten severní, je zpovědnicí z roku 1997, schodiště tu žádné není a nikdy ani nebylo!!! Takže badatel nepozná stavbu starou deset patnáct let, ale v bádání po 800 let starém románském okénku je mistr! Nemá sice vůbec žádné odborné vzdělání, má však odvahu vynášet jednoznačné soudy, případně vzdělané vědce mistrovat… Skuteční znalci vidí stavbu naprosto jinak než pan badatel Sadílek. V odborné literatuře figuruje štěpánovský kostel mezi našimi předními kubistickými stavbami. Třeba Jan Sedlák píše, že kostel byl „přestavěný v lapidárních kubisticky dekorativních formách“. Jiní

Vroutek vzdělaní znalci (např. Ing. arch. Karel Kuča) hovoří o rondo-kubistické stavbě. Picasso namaloval své Avignonské slečny v roce 1907. Tento jeho obraz je označovaný za úplný počátek kubismu. První kubistická stavba v Praze je z roku 1912 známý dům U Černé matky Boží. A ve Štěpánově se už v letech 1923 – 1924 přestavuje kubisticky kostel. Kubismus v architektuře brzy odezní, vzácnost ve Štěpánově zůstane! Porovnejme si obrázky románských kostelů v Jakubu, Vroutku i Řeznovicích, k tomu kostel ve Štěpánově. Názor si každý udělá určitě sám…

Současnost včelařského spolku

V roce 2002 naše organizace oslavila 70. výročí založení. K tomuto výročí byla vydána brožura o historii „Včelařský spolek ve Štěpánově 1931-2001“, kterou napsal Štěpán Štarha. V roce 2002 postihla Štěpánov povodeň, voda se hnala korytem Hodonínky od Olešnice. Povodeň měla i tragické následky a velké materiální škody pro obyvatele v blízkosti potoka. Zničila 3 včelstva příteli M. Tomáškovi . Škoda mu byla nahrazena z fondu ČSV . Dne 5.12.2004 zemřel pan Josef Jurka. Byl to včelařský odborník, chovatel matek, vedl včelařský kroužek a byl dlouholetým funkcionářem naší organizace. Od roku 1957 byl jednatelem. Snažil se o osvětu, rozšiřování znalostí včelařů základní organizace. Za svoji činnost obdržel několik svazových vyznamenání. Na začátku roku 2008 byly po celé republice hlášeny velké úhyny včelstev, způsobené rozšířením roztočů Varroa destruktor. V okrese Žďár nad Sázavou se úhyny pohybovaly kolem 30%, některé organizace měly ztráty i 50%. Snížením počtu včelstev a tím i produkce medu byla ovlivněna i jeho cena. V roce 2009 proběhla přednáška Ing. A. Přidala PhD. – Tlumení nákaz včel. Uskutečnil se zájezd k příteli Přidalovi na Mendlovu univerzitu spojený s prohlídkou arboreta. Navštívili jsme i Mendlův včelín, kde nám historii včelařství přiblížil Doc. Vladimír Ptáček, který se také zmínil o chovu čmeláků, kterému se dlouhodobě věnuje. V roce 2011 proběhlo v kraji Vysočina plošné vyšetření na mor včelího plodu. Pro naši organizaci s negativními výsledky. Také nás navštívil profesionální včelař Miroslav Zelený, který nám také ukázal úly, které vyrábí. Na výroční členské schůzi v roce 2012 si připomínáme 80. výročí založení organizace. Ing. Květoslav Čermák, CSc. nás na své přednášce seznámil s ošetřováním včelstev během roku. 20. května 2012 se uskutečnil zájezd do Zubří na včelařskou stanici, kde nás s chovem matek seznámil RNDr. Igor Dibus. Naše organizace se také zúčastnila 10. včelařské celonárodní poutě v Bystřici pod Hostýnem. Pavel Jež Fotografie ze ŠtěKULE naleznete ve fotogalerii na www.stepanovinky.rajce.idnes.cz

NAŠE ŽENY

V lednu je pořádná zima, na bruslích je to však prima, dětem nevadí ani zmrzlé uši a v maskách jim to moc sluší. V únoru je masek o dost víc, v průvodu vyrážíme do ulic, jsme hluční a náramně veselí, to abyste nás všichni slyšeli ! V březnu si na schůzi posedíme, u kávy si vesele brebentíme, potěší nás kytička i chlebíček a těšíme se na barvení vajíček, letos se obří kraslice chystá, že jsme u toho, je věc jistá. V dubnu zase potěšíme děti, když přiletíme k ohni na koštěti! Takovou moc však nemáme,tak aspoň soutěžit je necháme. V květnu nás lákají květin sazenice, jedem za nimi až do Doubravice. V červnu snad Svratku přeplavíme, co podnikneme dál, zatím nevíme. Krásné letní dny bych Vám přála jménem našich Žen, Lenka Malá

Ev. Číslo MK ČR E 15501. Vydává : Obecní úřad ve Štěpánově nad Svratkou, 592 63 Štěpánov nad Svratkou 23, tel. 566 560 532, 566 560 016, email: [email protected]. Odpovědní redaktoři : Mgr. Miloslava Chalupníková, Ing. Hynek Jurman, sazba: Jana Poláková. Název a logo: Petr Skokan. Tisk: Železárny Štěpánov spol. s r.o. Celkový náklad: 300 kusů. Kontakt: [email protected]