ZPRAVODAJ
Římskokatolické farnosti sv. Vojtěcha & Salesiánského střediska mládeže – DDM Č. Budějovice
11/2012 21. ROČNÍK
FÍKOVNÍK
Hledejte nejprve boží království a jeho spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno (Mt 6,33)
Nedá se říci: Hle, je tu nebo je tam! Vždyť království Boží je mezi vámi! (Lk 17,21)
2/ úvodník aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
11/2012
Ať se ti život povede! Salesiánské nakladatelství Portál každý rok před Vánoci vydává knížku, kterou dostávají jako dárek ti, kdo spolupracují v našich dílech pro mládež. Letos se jedná o docela malou knížečku známého francouzského kněze Guy Gilberta, vychovatele delikventní mládeže. Jmenuje se „Ať se ti život povede“. Jsou to malé reflexe protkané krátkými příběhy ze života, jak je autorovým zvykem. Název podtitulu mě také zaujal. Posuďte sami: „Rady pro každý věk - od mladých po dinosaury.“ V první kapitole autor uvažuje nad lidskými smysly, ve druhé se zabývá dary Ducha svatého. Líbilo se mi, jak jednoduše a srozumitelně píše o radosti. Cituje Paula Claudela, který říká, že nemáme jinou povinnost, než se radovat. „Skutečná radost není tělesná, je to víc než příjemný pocit. Také není majetnická. Víc dává, než bere.“ Nabádá rozlišovat mezi slastí a radostí. Jsou to skutečnosti blízké, ale nikoliv totožné. Slast je hřmotná, je v ní pohyb připomínající vlny na moři. Radost, naproti tomu, je čistá, silná a klidná jako hladina vody v rybníce. Slast bývá přechodná a člověk má sklon se k ní připoutávat. Radost je dar, požehnání, je to něco věčného, protože přichází shůry. Jedna podkapitolka o ní má razantní nadpis: „Kde k čertu schováváte svou radost?“ V textu se autor durdí nad tím, že v křesťanství se mluví o radosti, ale mnohdy ji není moc vidět. A to ani při bohoslužbě, které se přece účastní svým způsobem vybraná skupina lidí. Sděluje i svou osobní zkušenost ze slavení bohoslužeb, že občas vidí pochmurná a neradostná shromáždění. Oceňuje lidi, kteří při liturgii rádi a nahlas zpívají a odpovídají. V tomto ohledu, myslím, má také naše společenství při bohoslužbě rezervy. Kolik procent lidí má při společném zpěvu otevřený zpěvník a správné číslo písně? Vím, že všichni lidé nemají hudební sluch, ale určitě to nebudou tři čtvrtiny přítomných. Kdo opravdu neumí zpívat, může sledovat text písně, vždyť jsou to zhudebněné modlitby! Při pěkné liturgii také docela záleží na tom, jakým způsobem, jak početně,
3/ úvodník, informace & ohláškyaaaaaaa aaaaaaaaaaaa
11/2012
jak intenzivně a jak nahlas odpovídáme. Jak se zapojujeme do dialogu. Už jenom tato „maličkost“, jak se dnes moderně říká, má velkou vypovídací hodnotu. Navrhuji dát si takové společné adventní předsevzetí: zapojovat se více do odpovědí a zpěvu při liturgii. Určitě to zesílí naše osobní i společné prožívání bohoslužby. P. František Ptáček V říjnu byli pokřtěni: Filip Žulevič, Viktorie Hatalová & Antonín Václav Hruška Pokud by měl někdo zájem o postel nebo sedací válendu s opěradlem, nebo skříňky, ať se hlásí u otce Jindřicha. Úřední hodiny na faře (vstup brankou k sakristii): úterý 15,30 - 17,00h P. Košák středa 15,30 - 17,00h P. Demel čtvrtek 15,30 - 17,00h P. Ptáček - jindy jsou kněží k dispozici před a po mši svaté a po předchozí domluvě LITURGICKÁ ČTENÍ – ROČNÍ CYKLUS B : Datum Neděle/svátek 1.čtení 1Kral 17,10-16 11.11. 32. v mezidobí Dan 12,1-3 18.11. 33. v mezidobí 25.11. Ježíše Krista Kr. Dan 7,13-14 Jer 33,14-16 2.12. 1.adventní
2.čtení Zid 9,24-28 Zid 10,11-14.18 Zj 1,5-8 1Sol 3,12-4,2
POŘAD BOHOSLUŽEB U SV. VOJTĚCHA: PO ÚT STŘ ČT PÁ SO - 19.00 18.00 18.00 18.00 7.30
Evangelium Mk 12,38-44 Mk 13,24-32 Jan 18,33b-37 Lk 21,25-28.34-36
NE 8:00 10.00 18.00
4/ světec měsíceaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
11/2012
27. listopadu
Sv. Virgil, biskup s globusem Sv. Virgil (Fergil O‘Neal) se narodil v roce 700 v Irsku. Většinu svého života však prožil v sousedním Rakousku. Byl mnichem a opatem v klášteře sv. Petra v Salzburgu, kam přišel z irského kláštera v Glendalough (Údolí dvou jezer). Klášter Glendalough založil sv. Caoimhín (Kevin). Leží asi asi 60 km na jih od Dublinu v hrabství Wicklow a spolu s klášterem Bangor u Belfastu patřil k nejvýznamnějším domům, odkud vycházeli na misijní pouť na kontinent irští mniši. Mniši z Glendalough tvořili pravděpodobně významnou část tzv. iroskotské misie ve střední Evropě, tedy i u nás. V roce 755 sv. Virgil přijal biskupské svěcení a začal stavět novou katedrálu v Salzburgu, kterou nechal zasvětit prvnímu biskupu v Salzburgu a svému spolubratru z kláštera svatému Rupertovi. Zemřel v pověsti svatosti v roce 784. Za svého biskupského působení se dostal do sporu s jiným významným svatým biskupem Bonifácem, jehož obvykle nazýváme apoštolem Germánie. Šlo o spor o „protinožce“. Irští mniši totiž měli astronomické znalosti zděděné od keltských druidů, uměli navigovat podle hvězd a logicky došli k závěru, že Země je kulatá a tudíž, že pokud je někde na druhé straně pevnina, mohou na ní žít lidé, tedy protinožci. Irské slovo značící protinožce přeložené do latiny bylo však již používáno v jiném významu a sv. Bonifác, který navíc byl zastáncem řeckého vidění světa (Země je plochá) byl přesvědčen, že Virgilova tvrzení jsou hereze. Virgil se však obhájil a spor skončil smírem. Bohužel zničení keltských (iroskotských) klášterů na britských ostrovech Vikingy vedlo k tomu, že mnohé znalosti se ztratily a byly zapomenuty a pravdu o tom, jak to se Zemí je, pro Evropu znovu objevili až po staletích Mikuláš Koperník a Galileo Galilei. Sv. Virgil je zobrazován jako biskup s modelem katedrály u nohou, ale někdy také jako biskup držící globus.
P. Petr Košák
5/ ze života farnosti - nový muž, víkend akolytů
a
11/2012
Nový muž na 4D Jmenuji se Petr Košák a do komunity salesiánů ve Čtyřech Dvorech jsem přibyl v polovině září. Je mi 47 roků a pocházím z podhůří Jeseníků. Salesiánem jsem již 28 let a knězem 18 let. Zde na 4D jsem jako kněz začínal. Pak jsem odešel do Zlína, dále jsem byl tři roky v Římě, a potom tři roky v Jaroměřicích nad Rokytnou. Nyní k Vám přicházím po desetiletém působení v Prostějově na Olomoucku. Tam jsem byl v několika rolích: jako kaplan při farním kostele Povýšení sv. Kříže, ecurrendo administrátor postupně v pěti farnostech v okolí města, z toho celých deset let jsem měl na starosti nedaleký Plumlov. Také jsem učil vyšší ročníky na církevním Cyrilometodějském gymnáziu církevní dějiny, a když bylo třeba, tak i filosofii. Vedl jsem skautský oddíl. Potom též jedno ze tří skautských středisek v Prostějově a několik roků jsem zastával i funkci diecézního duchovního rádce skautů.
P. Petr Košák Duchovní víkend pro akolyty V sobotu 20. října před půl sedmou ráno, kdy většina lidí ještě spala, se několik chlapů schází u aut, aby vyrazili na další duchovní obnovu pro akolyty, která se v podzimním termínu konala již potřetí v Kostelním Vydří s převorem otcem Jeronýmem. Jeden z nás zaspal, a tak jsme odjížděli z Českých Budějovic trochu se zpožděním, ale přesto jsme dojeli do kláštera včas. Po příjezdu proběhla v jídelně u kávy a čaje první ochutnávka buchet, které nám naše úžasné manželky napekly. Pak již mohlo začít první zamyšlení. Téma, které nás provázelo touto duchovní obnovou, bylo: „Mojžíš, muž Boží“. Kdo byl Mojžíš? Jméno znamená „z vody vytažený“. Byl to chlapec adoptovaný egyptskou princeznou. Pro faraona byl dítětem otroků, který má soucit se svým lidem (zachrání otroka, když do chce dozorce zabít), je tedy pro něj nebezpečný. Tato doba pro něj nebyla ztrátou času, ale připravila ho jako vůdce izraelského národa. Jako princ dostal nejlepší vzdělání, vyznal se v boji i v politice. Pro Izraelity to byl Egypťan. Když jim chtěl pomoci, odmítli ho. Proto Mojžíš utekl na poušť. Na poušti pásl stáda. Zde nemohl spoléhat pouze sám na sebe a na to, co se naučil. Neměl ve svých rukou, jestli bude nebo nebude pršet, zda zvířata budou mít co žrát a pít. Přesto mu bylo na poušti dobře, ožení se a chtěl zde dožít v klidu. Bůh s ním měl ale jiné plány. Bůh oslovil Mojžíše v hořícím keři jeho jménem, jako ten, který ho zná a posílá ho vyvést izraelský národ z egyptského otroctví do země zaslíbené. Mojžíš pak s Hospodinem diskutoval a vymlouval se (Exodus 3 a 4 kapitola): Mojžíš: „Já nejsem nic“. Hospodin: „Půjdeš v mém jménu“ Mojžíš: „Co jim řeknu, kdo mě posílá?“ Hospodin Mojžíšovi jako jedinému ve SZ říká své jméno: „Jsem, který
6/ ze života farnosti – víkend akolytů
9 11/2012
jsem.“ Mojžíš dál: „Oni mi stejně neuvěří“, Hospodin: „Dám jim znamení.“ Mojžíš: „Neumím mluvit.“ Hospodin: „Dám ti Árona, bude tvými ústy.“ Bůh vyvrací všechny Mojžíšovy argumenty. Když ho posílá, ví, proč právě jeho. Po obědě jsme měli krátký odpočinek, po kterém jsme se posadili na lavičky do závětří kostela, kde hřálo slunce, a rozjímali jsme nad nedělním evangeliem. Odpoledne byla pak ještě jedna přednáška s podtitulem: „Mojžíš, jako přímluvce a prostředník“. Nyní již Mojžíš vedl izraelský národ a byl jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Hospodin mu předkládal požadavky a Mojžíš vyžadoval jejich plnění po izraelském národě. Lid reptal a Mojžíš jejich stížnosti přednášel Bohu. Před Bohem se zastával lidu a před lidem Hospodina. Býval i nepochopen. Znamenalo to pro něj samotu a ústrky. Je již tradicí, že si k večeři připravujeme buřty na pivě, a ani toto setkání nebylo výjimkou. Před večerní adorací před Nejsvětější svátostí jsme do velkého pekáče vložili rozpůlené špekáčky, zalili černým pivem, nakrájeli cibuli, posypaly paprikou a dali péct, aby po návratu z adorace, kde byla obdarována naše duše, jsme mohli bez dlouhého čekání naplnit i naše hladová břicha. Poté jsme probírali různá mužsky důležitá témata dlouho do noci. Po nedělní mši svaté, kterou jsme měli v kostele společně s místními farníky, následovala třetí přednáška s podtématem: „Mojžíš, který uměl odejít“. Mojžíš si uvědomoval, že ho Hospodin staví do situací, které lidsky nemůže vyřešit: není voda, není co jíst. Bůh jakoby ho v takových situacích nechával vymáchat. Být vůdcem bylo pro Mojžíše namáhavé. Hospodin říká Mojžíšovi: „Vyber sedmdesát spolehlivých mužů, odeberu z ducha, který je na tobě a rozdělím ho mezi ně“. Hospodin také říká Mojžíšovi: „Ty do zaslíbené země nevejdeš, do země zaslíbené dovede národ Jozue“. Je třeba umět odejít, aby něco rozdělaného po nás dodělal někdo jiný a slízl pak smetanu. Je třeba se učit přijmout, že něco bude jinak, než jsem chtěl, nebát se, že ztratím důležitost tím, že něco pustím. Po výborném nedělním obědě jsme odjížděli domů. Snad budu mít po těchto hlubokých myšlenkách alespoň méně výmluv před Bohem, když mě v životě potkají situace, se kterými jsem nepočítal.
Mirek Hovorka Akolyta
7/ brigády Tampír
aaaaa
11/2012
Zprávy z Tampíru, aneb jak brigády pokračují Jak už se stalo nedílnou součástí diářů salesiánské rodiny v ČB, každý měsíc probíhá brigáda na Tampíru. I říjnová sobota nebyla výjimkou. A tak za chladného počasí začínající zimy Novohradských hor se brigádníci sešli v salesiánské chalupě, kde v současné době probíhá rekonstrukce podlah dvou místností, výměna kuchyňské linky a montáž podlahy v nové kůlně. Ve zmiňovaných místnostech na nás čekala velká díra, asi 32 m2, která vznikla odebráním hlíny mezi základy a to do hloubky až 50cm. Tu bylo potřeba zavést vrstvou štěrku, aby vznikl podklad pod dlažbu, která bude tvořit samotnou podlahu. Nespočet koleček štěrku, která bylo potřeba navozit v deštivém počasí, vyvolal u některých z nás vzpomínku na těžké podmínky v pracovních táborech. V těch ovšem na pracovníky nečekal v poledne velký hrnec chutné bramborové polévky s houbami a rozpálená kachlová kamna, která vysušila promáčenou zelenou čepici až do hněda. Přátelská atmosféra, radost ze vzájemného setkání a i pohled na odvedenou práci dalece překonali venkovní chlad i fyzickou námahu. Za tmy jsme s prací skončili, probrali další postup rekonstrukce v listopadu, kdy bude potřeba dokončit montáž starší kuchyňské linky ze Špitálku (kterou jsme právě začali rozestavovat a umývat), napojení drenáží z podlah na odpad a položení dlažby. Pak jsme s opatrností vyrazili na zasněžené silnici k domovu. Děkuji všem za čas, který Tampíru věnují, a pro ty, kteří mají chuť se také zapojit, bude další příležitost 17. listopadu. Poté nastane zimní pauza až do 9. března (další termíny jsou k dispozici na farním webu). za salesiány spolupracovníky
Petr Konrád
8/ ve středisku to žije – dobrovolníci, adventní dílna aaa
11/2012
Úvodní zaškolení dobrovolníků SaSM – DDM ČB přispívá prostřednictvím preventivního výchovného systému Dona Boska, volnočasových aktivit a sociální práce k celostnímu rozvoji dětí a mládeže. Středisko působí – vzdělává – vychovává ve čtyřech oblastech, a to – Otevřené kluby – Zájmové kroužky – Chaloupky – Dobrovolníci, praktikanti. Aby mohlo Středisko naplňovat své poslání, jsou nedílnou součástí pracovního týmu dobrovolníci, kteří jsou taktéž cílovou skupinou vzdělávání a výchovy. V rámci uvedení dobrovolníků do činností probíhá každoročně povinné úvodní zaškolení. Tak se tomu dělo i letos, a to 22. 10. 2012, kdy se již kolem 18. hodiny začali scházet noví dobrovolníci. Čekal je hodinový vstup do salesiánské pedagogiky, aby se pak mohli připojit i stávající dobrovolníci a společně si vyslechnout školení BOZP a PO. Po poněkud teoretických blocích byli všichni srdečně přivítáni zaměstnanci střediska a vysláni tzv. „slovem do ouška“ samotným ředitelem a salesiánem v jedné osobě Ing. Tomášem Rádlem. Poté jim byly prozrazeny plánované akce v tomto školním roce, byli seznámeni s možností projektové práce v rámci Bigthink o2. K tomu všemu bylo připraveno pohoštění a pár odlehčujících momentů (srovnání života mouchy s životem dobrovolníka). Celé setkání bylo ukončeno nabídkou požehnání a pozváním na letošní první mši pro dobrovolníky.
Miroslava Bendová Advent se blíží Dovoluji si vás jménem Střediska a Místní komunity pozvat v sobotu 1. prosince 2012 do předvánoční dílny, kde si budete moci v čase od 14.00 vyrobit vlastní adventní věnce. Stačí, když si s sebou přinesete korpus, buď slaměný nebo polystyrenový, svíčky a 50 Kč zápisného. Další pomůcky a materiál (větvičky, tavné pistole, keramické ozdoby, stuhy, vázací drát apod.) pro vás budou nachystány. Předvánoční dílna bude ukončena žehnáním adventních věnců v kostele sv. Vojtěcha.
Květa Herrmannová
9/ ve středisku to žije – teenageři a aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
11/2012
Teenageři vyměnili chatování za studium pedagogiky a psychologie V polovině října (12.-14.10. 2012) obsadily šumavskou Kvildu kromě mnoha houbařů i na tři desítky mladých teenagerů, toužící stát se vedoucími dětských táborů chaloupek. Tento jejich sen se má uskutečnit pomocí dvouletého vzdělávacího kurzu Junior, který již po třetí realizuje SaSM – DDM ČB. SaSM – DDM ČB se dlouhodobě věnuje výchově a vzdělávání dětí a mládeže. Díky bohaté nabídce pedagogických a sociálních programů může oslovit velkou část českobudějovických dětí a mládeže, a je proto v regionu často vyhledávanou a uznávanou organizací. Kromě pravidelné činnosti nabízí i pobytové (táborové) akce. Jejich hlavní charakteristikou je malý počet dětí a rodinná atmosféra. Během letních prázdnin se uskuteční více jak desítka těchto táborů (tzv. chaloupek) a během školního roku další víkendové akce. Na chaloupkách se vystřídá více jak 250 chlapců a dívek od 5 – 18 let, na přípravě a realizaci se podílí 80 kvalifikovaných dobrovolníků, kteří se věnují dětem zcela zdarma. Každý z těchto 80ti dobrovolníků je řádně odborně proškolen a připraven se dětem a mládeži věnovat. Vzdělávací kurz Junior je určen mladým lidem od 15ti let, kteří mají chuť a schopnosti v budoucnu připravovat programy pro děti na dětských táborech. S podrobnostmi programu seznámil účastníky koordinátor projektu Mgr. Jiří Heller. A jaký program je pro účastníky na kurzu připraven? Účastníci se během kurzu školí v oblastech, jako jsou pedagogika, psychologie, etika, biblistika, salesiánská spiritualita a kromě teorie nechybí ani praktická část a další aktivity. Kurz Junior je rozložený do 5ti víkendů a ukončený složením zkoušek a obhajobou práce jednotlivých účastníků. Na přípravě kurzu se podílí 7mi členný odborný tým z řad zaměstnanců a dobrovolníků SaSM – DDM ČB. Vzdělávací kurz Junior není jen o odborném růstu a nových zkušenostech, které pak mohou účastníci předávat dál. Jeden z důvodů, proč tento projekt patří mezi ojedinělé, je skutečnost, jak dodává Mgr. Jiří Heller, že: „Z účastníků se stávají zralé osobnosti a my můžeme být u této změny přítomni.“ Ondřej Trojek
10/ příběhy želvy Loudalky - napomínání a aaa aaaaaaaaaaaaaaa
11/2012
Milé děti, Loudalka včera vzorně poslouchala, když tatínek večer četl z Bible o Pánu Ježíši a hned potom se zeptala: „Proč Pán Ježíš nabádal i své učedníky k napomínání? Mně to připadá tak ošklivé stále být napomínán. Třeba jak to minulý týden pořád dělala mamka. Stále mě jen napomínala: „Udělej si úlohy do školy, běž se učit. Nesahej na tu zapnutou žehličku nebo se spálíš. Nechoď za dům, protože se opravuje střecha a něco by se ti mohlo stát. A tak to šlo pořád kolem dokola a bylo to pěkně protivné.“ Včera maminka nebyla doma a Loudalka si povídá: To bude prima, dnes mě konečně nikdo nebude napomínat, to bude život. Ale víte děti, jak to dopadlo? Loudalka se do školy nenaučila a úlohy si nenapsala. Byla z toho poznámka a pětka a paní učitelka se zlobila. Doma si Loudalka sáhla na zapnutou žehličku a spálila si pacičku tak, že ještě dnes ráno jí maminka musela znovu pofoukat. No a nakonec šla za dům na dvůr prozkoumat, jak to tam vlastně vypadá, když se opravuje komín, a vtom se to stalo! Ozvala se strašná rána a těsně vedle Loudalky dopadla celá velká cihla! Ani nechtějte domyslet, co se mohlo zlého stát. Loudalka z toho byla dlouho vyděšená a večer si řekla: „To byl ale divný den. Poznámka ve škole, spálená packa a ještě mě málem zabila cihla z komína. Ta maminka to vlastně se mnou myslela dobře, když mě napomínala. A já hloupá želva jsem si myslela, že mě nemá ráda, když mě pořád okřikuje.“ Taťka večer po modlitbě Loudalce a Šikulce vysvětlil, že i Pán Ježíš nás někdy napomíná, ale nedělá to proto, aby nás trápil, ale aby nás zachránil od něčeho špatného a zlého. Napomínají nás jen proto, že nás mají moc rádi. Pán Bůh, i mamka s taťkou. (upraveno podle www.loudalka.op.cz)
11/ fíkovníčkův kvíza aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
11/2012
12/ akceaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
11/2012
Listopad 15.11. přednáška "Pohled na eutanázii očima ředitele hospice", Třeboň, aula gymnázia 17.11. duchovní obnova „Jak se zpovídat“, Dobrá Voda u ČB 23.11. Tammím, duchovní víkend pro mladé muže, Arcib. kněžský seminář v Praze Prosinec 1.12. Mikulášská pouť, Lomec u Vodňan
Diecézní centrum mládeže zve na tradiční "Noc světel" v bavorském Pasově, která se ponese v duchu Taizé. Noc světel se bude konat 30. listopadu 2012 od 21:00 v pasovské katedrále sv. Štěpána. V případě zájmu se hlaste na e-mail:
[email protected], Příspěvek na cestu: 100 Kč
Přednáška PhDr. Simony Hoskovcové, PhD. „Jak otužovat dítě pro život v dnešní společnosti?“ ve středu 14. 11. v 17h v přednáškovém sále Orla, Lannova 2, Č. Budějovice. Psychická odolnost ovlivňuje fyzickou naopak. Jak tedy vše skloubit a na co se při výchově zaměřit? Po přednášce bude diskuze, přednášející doporučí praktická cvičení a nabídne i vhodnou literaturu. Adventní víkend pro celou rodinu „Aby nám všem bylo doma dobře“ 30. 11. - 2. 12. v klášteře na Nových Hradech. Pozvání přijala MUDr. Taťjana Horká, dlouholetá spolupracovnice významné psycholožky Jiřiny Prekopové, zakladatelky Školy lásky v rodině. Dopolední přednáška zvlášť pro rodiče (během ní je zajištěno hlídání dětí), odpoledne bude přednášející pracovat v interaktivním programu s dětmi. Fíkovník - 21. ročník, č.11/2012 vyšlo 11.11. 2012, uzávěrka 12/2012 je 30.11. 2012, vyjde, dá li Pán, 9.12. 2012 Římskokatolická farnost sv. Vojtěcha a Salesiánské středisko mládeže – DDM ČB, E. Destinové 1, 370 05 ČB,
[email protected], odkazy: ctyrak.sdb.cz, www.sasmcb.cz, minictyrak.sdb.cz, spolcoctyrak.sdb.cz. Redakční úprava časopisu vyhrazena. Časopis vychází s vědomím českobudějovického biskupství a je registrován na MKČR (E 10380). Tiskne se v nákladu 200 výtisků. PROSÍME O DOBROVOLNÝ PŘÍSPĚVEK - náklady na jedno číslo jsou 4,- Kč. Autoři č.11/2012 M.Bendová, K.Herrmanová, M.Hovorka, P.Konrád, M. Nollová - korektury, P. F.Ptáček, K.Tahovská, O.Trojek
